/ 2014 O lo m o u c k ý a r c idi e cOLDIN é z n í •in11 f or m á t or1
Arcibiskupství olomoucké • Biskupské náměstí 2, 771 00 Olomouc • www.ado.cz
Ročník 24 • listopad 2014 • číslo
Hlavním kořenem rodinných problémů je nedostatek víry, zdůraznila biskupská synoda Ve dnech 5. až 19. října 2014 se v Římě uskutečnilo třetí mimořádné zasedání biskupské synody na téma „Pastorační výzvy pro rodinu v podmínkách evangelizace“. Naši zemi na něm zastupoval místopředseda České biskupské konference a olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který se v následujícím textu svěřuje se svými postřehy ze zasedání a vyjmenovává také některé úkoly v oblasti pastorace rodin. (strana 4)
Začíná Rok zasvěceného života Rok zasvěceného života vyhlásil papež František, aby zaměřil pozornost celé církve na povolání, která dává Bůh. Základem povolání je objevení Boha a jeho lásky k nám... (strana 12–13)
11
2
OLDIN • 11 / 2014
Významné výročí
Před 100 lety se narodil Mons. Leopold Dýmal, významná postava olomoucké arcidiecéze Dvacet pět let sepětí s katedrálou ThDr. Leopold Dýmal byl jednou z nejznámějších kněžských osobností v Olomouci. Jeho přízni se těšili bohoslovci, pozdější kněží, protože v letech 1948 až 1950 byl vicesuperiorem v arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci. Pro olomoucké věřící byl v letech 1970 až 1995 duchovním správcem farnosti při katedrále sv. Václava. Vítal je a také hosty nejen při bohoslužbách, zvláště však při četných slavnostech, při kterých se katedrála zcela zaplnila. Na faře pak hostil mnohé domácí i zahraniční osobnosti. V roce 1994 při jeho osmdesátinách se mu dostalo velkého poděkování za vše, co za čtvrt století vykonal k rozvoji duchovního života ve farnosti, ba i ve městě Olomouci, ale též k výtvarnému obohacení katedrály. O trpkostech, které od roku 1950 Leopoldu Dýmalovi často působili církevní tajemníci, píše Mons. Jan Graubner v medailonu zařazeném do publikace „Kněžské osobnosti“ (Olomouc 2010). Vzpruhou v těžkých situacích byly pro něho denní modlitba růžence a časté pobožnosti křížové cesty,
které konal v olomoucké katedrále. K májovým pobožnostem k poctě českých patronů připravoval pozoruhodné texty a rozmnožené je posílal do farností arcidiecéze. V roce 1977 se podílel spolu s Vojtěchem Gajou na vydání rozsáhlého katalogu moravských biskupů a arcibiskupů. Dlouhý by byl výčet všech jeho počinů, které přispěly k renovaci nebo obohacení interiéru katedrály: dal pořídit křížovou cestu, dílo Karla Stadníka, zvonohru z brodecké dílny L. Dytrychové, ale též varhany do presbytáře. Každoročně instaloval se spolupracovníky v kryptě dómu tematicky zajímavé expozice, ale také textem a ilustracemi výpravné novoročenky rozesílané biskupem Josefem Vranou. Přední výtvarní umělci byli autory grafických listů, tematicky oslavující katedrálu nebo světce, patrony arcidiecéze: Jan Zrzavý, Karel Svolinský, Cyril a Jiří Boudovi, František Bělohlávek a jiní. Dal razit také několik medailí k výročím arcidiecéze. Nezapomínal ani na kostel Panny Marie Sněžné, který spravoval v letech 1970 až 1990, po vypuzení jezuitů, jeho strážců. Sochaři Janu Neckařovi svěřil renovaci plastické výzdoby tamního kůru. Sám žil velmi skromně, svůj měsíční plat mnohdy rozdal do haléře strádajícím. Záslužný je počin Miroslava Výmoly, který shromažďuje vzpomínky Dýmalových přečetných přátel pro sborník, který připomíná 100. výročí jeho narození, připadající na letošní 13. listopad.
Snímek Jiří Frait
Kresba Vítězslav Koutník
Vzácný kněz olomoucké arcidiecéze zemřel 24. května 1995 a je pohřben mezi spolubratry kněžími na olomouckém Ústředním hřbitově. Bohuslav Smejkal
Kytice mší svatých za Mons. Leopolda Dýmala
U příležitosti 100. výročí od narození Mons. ThDr. Leopolda Dýmala (13. 11. 1914 až 24. 5. 1995) budou slouženy mše svaté na některých místech a ve farnostech, kde tento kněz během svého života působil a pracoval. Tato kytice devíti mší je nedílnou součástí připomínky na činnost a život jubilanta, která je podpořena sestavením vzpomínkové publikace v nakladatelství Refugium vydané pod záštitou Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého. Po závěrečné kytičce, která rozkvete 13. listopadu v olomoucké katedrále, bude zájemcům představena a rozdána zmíněná publikace.
Rozpis jednotlivých kytiček s úmyslem za Mons. Leopolda Dýmala
ST 5. 11. – 16 hod. – Želiv – hřbitov ČT 6. 11. – 6.45 hod. – farnost Kyjov – kostel sv. Josefa Kalasanského PÁ 7. 11. – Arcibiskupský kněžský seminář Olomouc – kaple sv. Cyrila a Metoděje SO 8. 11. – 18 hod. – farnost Kojetín – kostel Nanebevzetí Panny Marie NE 9. 11. – 7.45 hod. – farnost Prosenice – kostel sv. Jana Křtitele a sv. Antonína Paduánského PO 10. 11. – 8.30 hod. – farnost Šumperk – kostel sv. Jana Křtitele ÚT 11. 11. – 18 hod. – farnost Libina ST 12. 11. – 7 hod. – farnost sv. Václava Olomouc – kaple sv. Anny ČT 13. 11. – 18 hod. – farnost sv. Václava Olomouc – katedrála sv. Václava – mši svatou slouží generální vikář Mons. Josef Nuzík; od 19.15 hod. slavnostní představení a rozdání vzpomínkové publikace v Centru Aletti v Olomouci, Křížkovského 4
Dómský farář Leopold Dýmal (vlevo) vítá biskupa Josefa Vranu při vstupu do katedrály
OLDIN • 11 / 2014
L i s t z k a l e n dá ř e Listopad 2014 17. 11. 1989 pád komunistické diktatury v bývalém Československu (25 let) 25. 11. 1922 se narodil v Ostravě Mons. Erich Pepřík, papežský prelát, emeritní kanovník Metropolitní kapituly v Olomouci, žijící na odpočinku v Kroměříži (92. narozeniny) (jpa)
3
Z obsahU Před 100 lety se narodil Mons. Leopold Dýmal, významná postava olomoucké arcidiecéze....................... 2 List z kalendáře.................................. 3 Hlavním kořenem rodinných problémů je nedostatek víry, zdůraznila biskupská synoda............. 4 Ze života našich bohoslovců.............. 5 Aktuality...................................... 6 – 7 Kdy – kde – co............................. 8 – 9 Jak jsem děkoval andělům v jejich obchodu............................... 11 Začíná Rok zasvěceného života.................. 12 – 13 Nové metody evangelizace....... 14 – 15 Ať věčné světlo svítí.......................... 15 Z diáře arcibiskupství ..................... 16 Úmysly Apoštolátu modlitby........... 16
OLDIN Olomoucký arciDiecézní INformátor Vydává desetkrát ročně Arcibiskupství olomoucké Redakce: Biskupské nám. 2, 771 01 Olomouc, tel.: 587 405 223 e-mail:
[email protected] internet: http://www.ado.cz Šéfredaktor: PhDr. Josef Pala
Když dlouho listí nepadá – tuhá zima se přikrádá Na svatého Martina – kouřívá se z komína
Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení rukopisů, při výběru dává přednost textům stručným a věcným. Redakce nevrací nevyžádané rukopisy. Objednávky vyřizuje redakce: tel.: 587 405 245 (Ing. Pavel Mléčka), e-mail:
[email protected]; nebo 731 402 019 Tiskne: Exa Print – Design s. r. o., Olomouc Redakční uzávěrka tohoto čísla: 21. 10. 2014 Redakční uzávěrka příštího čísla: 27. 11. 2014 Určeno pro vnitřní potřebu olomoucké arcidiecéze
4
OLDIN • 11 / 2014
biskupská synoda
Hlavním kořenem rodinných problémů je nedostatek víry, zdůraznila biskupská synoda Ve dnech 5. až 19. října 2014 se v Římě uskutečnilo třetí mimořádné zasedání biskupské synody na téma „Pastorační výzvy pro rodinu v podmínkách evangelizace“. Naši zemi na něm zastupoval místopředseda České biskupské konference a olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který se v následujícím textu svěřuje se svými postřehy ze zasedání a vyjmenovává také některé úkoly v oblasti pastorace rodin. Úvodem chci poděkovat všem, kteří provázeli synodu svým zájmem a modlitbou, mnozí i obětí a postem. Na zasedání jsem mluvil o duchovním doprovázení manželů. Více či méně úspěšně se snažíme lidi připravovat na svatbu, ale tou to často končí. Svátost manželství přitom není jen záležitostí svatebního dne, ale celého společného života. Je třeba rozvinout mystagogii této svátosti. Manželé potřebují jak doprovázení knězem či zkušeným manželským párem, tak společenství rodin, kde si vyměňují zkušenosti a vzájemně se podpírají. Hned v sobotu 4. října večer jsem se na Svatopetrském náměstí účastnil vigilie. Kromě tisíců přítomných bylo v té chvíli modlitbou spojeno 70 % italských farností, v nichž se současně konaly modlitby za synodu. Opakovaně jsem si uvědomoval, že u nás chybí síť laických sdružení rodin, s níž by biskupové mohli počítat. V prvním týdnu promluvilo v plénu více než 180 delegátů s limitem čtyři minuty a ve volné diskusi, kde byl limit tři minuty, 80 účastníků. Své zkušenosti a příspěvky přednesli taky pozvaní laici a účastníky pozdravili hosté z různých církví. V druhém týdnu se diskutovalo v jazykových skupinách nad textem, který vypracovala skupina odborníků z přednesených příspěvků. Tento text nebyl dobře připraven a vyvolal zbytečné diskuse a kritiky. V pracovních skupinách byl pak přepracován. I když v diskusi nechybělo napětí, viděl jsem krásná srdce horlivých pastýřů. Šlo o společné setkání pastýřů s Bohem, naslouchání Bohu i sobě navzájem, společnou modlitbu a hledání Boží vůle. Šťastná rodina stojí na vztahu s Bohem Mimořádnou pozornost věnovala synoda těm, kteří jsou vyloučeni z plného společenství života církve, z přijímání svátostí, a také prevenci, přípravě a doprovázení. Prezentace problémů i návrhů na řešení byla opravdu pestrá. Jiná je situace v Evropě, kde rodinu oslabuje podlehnutí
ekonomickému způsobu života, vyžadujícímu např. flexibilitu v zaměstnání a častý pobyt mimo domov. Jiná je situace tam, kde chudí jdou nuceně za prací do světa. To nemluvím o četných místech, kde je válka, nespočet dětských bezdomovců, právo šaria, nebo tlak světových organizací na nejchudší země, kdy se finanční pomoc podmiňuje přijetím umělého omezení porodnosti. Vedle extrémních sociálních podmínek je podle většiny biskupů hlavním kořenem rodinných problémů nedostatek víry. Nejde jen o náboženskou vzdělanost, která je v celosvětovém měřítku velmi malá, nebo o zbožnost, která je někde i tradičně velmi silná, ale o skutečný život s Bohem. Tady je velký prostor pro evangelizaci. Chybíli v životě člověka nebo v jeho rodinných vztazích Bůh, který je Láska, pak chybí to podstatné, na čem stojí šťastná rodina. Zazněla i krásná svědectví. Máme se učit i od misijních zemí, v nichž církev roste a dokonce lidé z jiných náboženství se chodí od křesťanů učit budovat hezké rodiny. Biskupové poukazovali na mnohé krásné rodiny, kterým je třeba děkovat a podpořit je. Je za co Bohu vzdávat chválu. Práce pro rodiny i s rodinami bude dost Materiál, který je výsledkem letošní synody, bude základem pro jednání příští synody. Jistě se budou hledat konkrétní kroky pomoci rodinám, které například nemohou ke svátostem. Mnohé ale můžeme začít hned. Myslím, že u nás děláme řadu dobrých věcí, např. v rodinných centrech, poradnách a přípravách snoubenců či školách partnerství pro mládež nebo ve společenství vdov. Mnoho
věcí bychom ale měli teprve rozvinout. Nemůžeme například jen pracovat pro rodiny, ale musíme je zapojovat, nechat je pracovat pro jiné, rozvinout misijního ducha. V mnoha zemích je naprosto běžné, že věřící rodiny jsou zapojené do různých hnutí a společenství, kde pracují nejen pro sebe navzájem, ale i pro okolní svět. Lidé by měli více zvát kněze do rodin, ne na oslavy, ale ke společné modlitbě a povídání o Bohu, o předávání víry dětem atd. Rodiny by měly aktivněji vytvářet farní společenství jako velkou rodinu, protože to zpětně pomůže i jim a jejich dětem. Farní společenství by mělo nabízet větší prostor pro ty, jejichž rodiny jsou zraněné, neúplné či neodpovídají křesťanským představám. Právě jejich přijetí a zapojení do živého společenství církve jim může pomoci objevit křesťanské hodnoty, nebo pomoci uzdravit stará zranění. Měli bychom podpořit vznik rodinných sdružení a budovat jejich členské základny. Dělat formační kurzy animátorů rodin, jako máme animátory mládeže. Bylo by dobré propojit stávající hnutí a společenství zabývající se rodinou. Upřednostnit ty, které mají zdravou a silnou rodinnou spiritualitu. Měli bychom vytvořit asociaci sdružení s velkou členskou základnou, aby měla větší vliv na prosazování rodinných hodnot ve společnosti a politice. Nesmíme mlčet, když jsou např. rodiny znevýhodňovány, ba trestány za jejich službu společnosti, když jsou ekonomicky zvýhodňováni ti, kteří odmítají svatbu a neposkytují dětem dostatečnou stabilitu rodinného zázemí. Práce bude dost. Jen s chutí do toho. arcibiskup Jan Graubner
OLDIN • 11 / 2014
kněžský seminář
5
Z e ž i v o ta na š i c h b o h o s lo v c ů Exercicie bohoslovců na Velehradě
Nový formační rok zahájili bohoslovci olomouckého kněžského semináře ve dnech 15. až 20. září tradičně exerciciemi. Po loňské přestávce, kdy se duchovní cvičení konaly na Svatém Hostýně, se ty letošní opět uskutečnily na velehradském Stojanově. Exercitátor, farář ve Vranově nad Dyjí, spoluzakladatel společenství Fatym a publicista P. Marek Dunda, Th.D., zvolil jako ústřední téma heslo Fatymu „Omnia ad bonum adhibere“ (Všechno použít pro Dobro). Ve svých promluvách se zamyslel nad tím, co znamená „být věřícím“ a milovat Boha celým srdcem. Připomenul, že hlavním důvodem má být u kněžství úmysl lásky – povolání má být odpovědí na lásku Boží, která se projevuje ve službě
Bohu a bližnímu. Otec Marek se v několika promluvách zabýval také problémem pokušení, které často stojí v cestě (nejen) ke kněžství, a zároveň připomenul důležitosti modlitby jako podstatného prvku ve sjednocování se s Bohem. Zajímavé byly také konkrétní příklady z jeho pastorační praxe, o které své myšlenky mohl opřít.
Pouť bohoslovců druhého ročníku do Uherského Brodu
Bohoslovci druhého ročníku putovali v neděli 5. října do Uherského Brodu k Panně Marii Růžencové. Hlavním celebrantem mše svaté v zaplněném kostele Nanebevzetí Panny Marie byl rektor semináře P. Antonín Štefek, kazatelem pak vicerektor P. Pavel Šupol. Se svědectvím o své cestě k přípravě do kněžské služby vystoupil Lukáš Dořičák.
Snímky David Tyleček a Martin Šujan
Srdce sv. Jana Maria Vianneye v kněžském semináři
Neděle 21. září 2014 se do dějin kněžského semináře v Olomouci zapíše velikými písmeny: bohoslovci měli v seminární kapli sv. Cyrila a Metoděje velikou čest přivítat a uctít vzácnou relikvii – srdce sv. Jana Maria Vianneye. Už dopoledne se bohoslovci společně s představenými semináře účastnili slavnostní mše svaté v katedrále sv. Václava, kterou sloužil dómský farář a kanovník metropolitní kapituly P. Ladislav Švirák. V rámci odpoledního programu se společně s kněžími arcidiecéze pomodlili růženec, a po adoraci za nová povolání také slavnostní zpívané nešpory. Otcové Frédéric Vollaud a Roland Varin, kněží z Arsu, kteří relikvii svého nejslavnějšího faráře na její cestě po evropských diecézích doprovázejí, vyhověli prosbě otce rektora o možnost uspořádat u světcova srdce noční bdění v kapli semináře. „Na jednu noc se náš seminář stal malým Arsem,“ řekl ve svém zamyšlení u společného ukončení bdění rektor P. Antonín Štefek. Otec Frédéric Vollaud zase připomenul vtipnost paradoxu, že ostatkům arského faráře se dostává takové úcty právě v semináři – byl to právě kněžský seminář, který musel světec kvůli problémům s učením, zvláště s latinou, proti své vůli opustit. Z hanácké metropole byla relikvie převezena do Ostavy-Zábřehu a následně do Prahy, kde svou pouť českými diecézemi zakončila.
Veni Sancte – slavnostní zahájení akademického roku
Slavnostní mší svatou, kterou sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner, začal v pondělí 22. září nový akademický rok na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Mezi koncelebranty – představiteli akademické obce, kněžského semináře a Teologického konviktu - nechyběl nově nastupující děkan fakulty P. Peter Tavel. V homilii otec arcibiskup poukázal na nutnost otevření se pro působení Ducha Svatého a především na potřebu prohlubování společenství na půdě fakulty: „Nemůžeme kolem sebe chodit a nevědět, kdo je ten druhý. Jestli jsme schopni se dívat na druhého očima víry, pak v něm objevujeme Krista. A jestli Krista v druhém objevím, pak musí má víra vést k tomu, že ho také přijmu. Kdybychom dělali teorii bez této praxe víry, ukázalo by se, že jsme ani správně nepochopili to, k čemu jsme byli pozváni, abychom svým studiem objevili.“ V závěru mše svaté otec arcibiskup, který je zároveň velkým kancléřem fakulty, poděkoval odcházející děkance Gabriele Ivaně Vlkové za její službu ve dvou funkčních obdobích a prosil o Boží pomoc a ochranu jak pro jejího nástupce, tak i pro celou akademickou obec, studenty a zaměstnance fakulty. Stránku připravil Miroslav Kulifaj
6
OLDIN • 11 / 2014
zpravodajství
Ak t ua l i t y Papež František blahořečil bývalého papeže Pavla VI.
Na závěr biskupské synody papež František v neděli 19. října 2014 blahořečil na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu bývalého papeže Pavla VI. Obřadu se mší se zúčastnily 70 tisíc věřících a přítomen byl i Františkův předchůdce v čele katolické církve Benedikt XVI.
Policisté se v Olomouci modlili za pokoj a bezpečí První mši svého druhu v naší zemi předsedal v pátek 3. října 2014 odpoledne olomoucký arcibiskup Jan Graubner. V olomouckém kostele sv. Michala se na ní sešli policisté a další věřící, kteří se společně modlili za pokoj a bezpečí v naší zemi, za ty, kdo tyto hodnoty každodenně střeží, za padlé policisty i za oběti trestných činů či mimořádných událostí.
Snímek Zdeněk Ovčačík
Papež oznámil, že svátkem nového světce bude 26. září, den jeho narození. Papež Pavel VI. (Giovanni Battista Montini) stál v čele katolické církve v letech 1963 až 1978. Pokračoval v odkazu svého předchůdce sv. Jana XXIII. a dovedl do konce jím započatý Druhý vatikánský koncil. Jako relikvie, tedy hmotné pozůstatky života blahoslaveného, sloužily při bohoslužbě dvě košile potřísněné krví, které měl Pavel VI. na sobě při pokusu o atentát na Filipínách v roce 1970. Psychicky narušený člověk se ho tehdy pokusil probodnout nožem. (ps)
Setkání uspořádala Křesťanská policejní asociace, organizace sdružující křesťany v Policii ČR a ostatních bezpečnostních sborech naší vlasti. „Důležitým úkolem křesťanů je vydávat svědectví o Kristu ve světě a důležitým úkolem křesťanských policistů je vydávat svědectví o Kristu v policejním světě,“ uvedl plukovník Martin Lebduška, vedoucí územního odboru Policie ČR v Přerově. Poutní mše, které se zúčastnili i zástupci krajského policejního ředitelství a poslanec Roman Váňa, který předsedá sněmovnímu výboru pro bezpečnost, byla dle Lebdušky první svého druhu přinejmenším v novodobé historii České republiky. „V období minulého režimu určitě žádná obdobná bohoslužba neproběhla. Policie pochopitelně byla pod větším tlakem než ostatní bezpečnostní složky, jako například hasiči, a její ideová základna byla v minulosti více střežena, proto k takové pouti nazrál čas až nyní,“ domnívá se Lebduška. Ke „všední“ činnosti Křesťanské policejní asociace podle něj patří pravidelné modlitební aktivity „Bohoslužba za bezpečí“, která se koná každý třetí čtvrtek v měsíci v Praze na Karlově, či pořádání tříkrálového a jarního koncertu. Jiří Gračka
Nová zvonička v Uherské
Slavnostní událost prožilo v neděli 5. října 2014 odpoledne údolí Uherská v Huslenkách na Vsetínsku. Sekretář olomouckého arcibiskupa P. Petr Gatnar zde posvětil novou zvonici. Svépomocí ji zbudovali místní lidé na základech původní staré stodoly. Vyrostla v těsné blízkosti rodného domku P. Josefa Trtíka, který v současné době působí v Cholině u Litovle. Tento kněz je zároveň autorem podoby zvonice. (ps)
Nový kostel byl otevřen ve Starém Městě
Neděle 5. října 2014 se výrazně zapsala do historie římskokatolické farnosti Staré Město u Uherského Hradiště. Světící biskup českobudějovický Mons. Pavel Posád zde při mši svaté požehnal nově zbudovaný kostel Svatého Ducha. Základní kámen chrámu, kterým byl prostý balvan vyňatý ze základů církevní stavby z velkomoravské doby, posvětil v roce 1997 při své návštěvě České republiky papež Jan Pavel II. O tři roky později bylo papežským nunciem Giovannim Coppou požehnáno místo pro stavbu kostela a počátkem roku 2002 se započalo s jeho stavbou. Kostel má výšku v kupoli 21,5 metru a hranolové věže vysoké 43 metrů. Svatostánek, oltář, ambon a další liturgický mobiliář jsou provizorní. Originální realizace čeká na získání finančních zdrojů. Na dokončení čeká také polyfunkční sál a sedm věžních podlaží. V jižní věži spojuje všechna podlaží schodiště, v severní bude nainstalován výtah. Dosavadní stavební náklady na stavbu chrámu činí 90 milionů korun. Staré Město se na financování spolupodílelo 24 miliony korun. Další finanční prostředky byly průběžně získávány ze sbírek mezi občany, z kostelních sbírek, sbírek pořádaných dvakrát ročně mezi staroměstskými občany, ale také z darů firem. Josef Pala
Snímek Miroslav Snopek
OLDIN • 11 / 2014
zpravodajství
Ustanovení členů Liturgické komise olomoucké arcidiecéze na další tři roky Mons. Josef Hrdlička, pomocný biskup, Olomouc P. Mgr. Pavel Hödl, SL.L., Dlouhá Loučka P. ThLic. Jan Kornek, Lic.SL., Dub nad Moravou P. prof. František Kunetka, Th.D., SDB, Olomouc Mons. Mgr. Josef Šich, Olomouc
7
Charita ocenila devět lidí za obětavou práci
Katolická charita již posedmé ocenila obětavou práci dobrovolníků a pracovníků charit. Cenu Charity ČR za rozvoj charitního díla převzalo 23. září v kostele sv. Tomáše v Praze z rukou prezidenta Charity ČR, biskupa Pavla Posáda pět žen a čtyři muži. Mezi oceněnými byl také Mgr. Marek Navrátil, tiskový mluvčí Arcidiecézní charity Olomouc.
Subkomise pro sakrální umění: Předseda: Ing. Josef Indra, Prostějov Členové: P. prof. František Kunetka, Th.D., SDB, Olomouc akademický malíř Jan Stratil, Olomouc Ing. Architekt Antonín Škamrada, Olomouc akademická malířka Miroslava Trizuljaková, Senice na Hané-Senička Subkomise pro liturgickou hudbu: Předseda: Mons. Josef Hrdlička, pomocný biskup, Olomouc Členové: Jan Gottwald, Olomouc Mgr. Ing. Jan Kupka, Olomouc MgA. František Macek, Kroměříž (ado)
Ustanovení členů Ekonomické rady olomoucké arcidiecéze na další období
Ing. Ladislav Denk, Hustopeče nad Bečvou Ing. Petr Kedra, Otrokovice
(ado)
„Chceme takto ocenit jejich mimořádné nasazení, povzbudit je a vyzdvihnout jejich příklad pro ostatní,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Charita ČR cenu poprvé udělila v roce 2008. Ocenění předchází Dnu charity, který Česká biskupská konference stanovila na 27. září. Věřící si tento den připomínají památku sv. Vincence z Pauly, patrona katolických charitativních sdružení. Josef Pala
Poděkování arcibiskupa Jana Graubnera početným rodinám Arcibiskup Mons. Jan Graubner napsal v minulých dnech osobní dopis rodinám, které mají pět a více děti, aby jim osobně poděkoval za to, že velkoryse přijímali děti, snažili se je vychovat a předat jim víru, dávat jim dobrý příklad a provázet je svou modlitbou. Vyslovil jim uznání za podíl na budování církve, která roste pokřtěnými a dobře vychovanými dětmi, které dozrají v křesťanské osobnosti a jsou schopny předávat život a víru dalším generacím. Rodiče pozval do Moravského divadla v Olomouci na novou operu Zdeňka Pololaníka nazvanou „Noc světla“, jejiž libreto napsal podle námětu Paula Claudela pomocný biskup olomoucký Mons. Josef Hrdlička. Drama ukazuje uzdravující sílu lásky. Milým překvapením je skutečnost, že kněží z farností olomoucké arcidiecéze nahlásili 350 rodin s pěti a více dětmi. Všechny si zaslouží naši úctu a vděčnost, protože pomáhají nejen církvi, ale i společnosti, která má odůvodněné obavy, že ztratí svou budoucnost a nebude umět zajistit důchody a potřebnou péči o staré lidi.
Z dopisu matky Vážený otče arcibiskupe, srdečně Vám děkuji za pozvání na operu a setkání početných rodin, které s radostí přijímám. Máme s manželem pět dětí, i když ne všechny jsme plánovali. Na nás už bylo jen je přijmout. Když se žena nečekaně dozví o těhotenství, může to být ve 30 letech příjemné překvapení, ale když se to stane ve 44 letech, už to takové nadšení většinou není. Srovnávala jsem se s danou situací hodně těžce, sama se sebou, když pominu reakce okolí – ve smyslu, jestli jsme se úplně zbláznili. A to jsem ještě netušila, co bude následovat. Tedy předně se nám narodila zdravá krásná dcerka, takové sluníčko, které prozářilo celou rodinu. Pak ale přišel čas návratu do zaměstnání. Mnohdy nadáváme na politiky, že nepodporují ve svých zákonech rodiny s dětmi, ale i to minimum, které matkám naše zákony zaručují, se zaměstnavatelé snaží obcházet a porušovat. Netušila jsem, že se to může stát i mně. Nejdřív zastrašování, vyhrožování, a když jsem si trvala na svém, že náš právní řád a moje pracovní smlouva mně zaručují návrat na své původní místo, tak přišly útoky a následně výpověď. Upozornila jsem, že je ta výpověď neplatná, ani to nepomohlo, tak jsem se obrátila na soud. Vyhrála jsem, ale návrat mezi tyto lidi už možný nebyl. Myslím, že toto období bylo asi nejtěžší v mém životě. A právě tehdy jsem cítila hmatatelnou Boží pomoc, Pán tenkrát nekráčel vedle mě, ale nesl mě na rukách, protože já bych se na svých nohách sama neudržela. Kdyby mně někdo pár let předtím řekl, že zůstanu na dlažbě s pěti dětmi těsně před padesátkou, manžel plat nic moc, tak bych si myslela, že se musím zhroutit. A teď to přišlo, a já se nehroutila, se svou normálně výbušnou povahou jsem zůstávala v naprostém klidu, a věřila tomu, že Pán se o mě nějakým způsobem postará. Už dva roky dělám práci, která odpovídá mým schopnostem, a mám pocit, že si mé práce váží.
8
OLDIN • 11 / 2014
kdy – kde – co
CENTRUM PRO RODINNÝ ŽIVOT
CENTRUM PRO školy
Rodinné centrum Slunečnice
Vánoce v hudbě
Pro maminky i tatínky na rodičovské dovolené (setkávání rodičů s dětmi, rodičovské inspirace, tvůrčí a pohybové činnosti, přednášky, hernu pro děti) Každé úterý a čtvrtek od 9 do 12 hod., farní dům u katedrály sv. Václava v Olomouci (1. patro), Mlčochova 7 Kontakt: e-mail:
[email protected], tel.: 587 405 250
Škola partnerství
Kurz se věnuje problematice mezilidských vztahů, především vztahům mezi mužem a ženou. Je určen mladým ve věku od 16 let (věk se však pohybuje od 17 do 33 let), partner není podmínkou. Program kurzu je rozdělen do šesti na sebe navazujících víkendových setkání. Zahrnuje 16 tematických bloků přednášek, skupinové práce, zážitkové aktivity a možnost konzultací s odborníky i duchovními. Kontakt: Alena Večeřová, e-mail:
[email protected], tel.: 587 405 250
Kurzy Alfa
Informační setkání o kurzech Alfa v olomoucké arcidiecézi se koná v sobotu 22. listopadu v domě Komunity Blahoslavenství v Dolanech u Olomouce. Bližší informace: Viera Žalúdeková, tel.: 732 435 398, e-mail:
[email protected]
Příprava snoubenců na manželství
Nabízíme kurz určený zvláště párům, které se rozhodly uzavřít církevní sňatek. Skládá se ze čtyř večerních setkání a z víkendového pobytu. Témata, kterými se na přípravě zabýváme: Komunikace a řešení konfliktů v manželství, Manželství a sexualita (+ plánování rodičovství), Vztahy k rodičům, sourozencům a přátelům v manželství, Víra a vztah k Bohu v manželství, Psychologické rozdíly mezi mužem a ženou, Aby se láska neztratila, Sdílené cíle a hodnoty, Finance v manželství Bližší informace: Lucie Cmarová, e-mail:
[email protected], tel.: 587 405 252
CENTRUM PRO katechezi IX. arcidiecézní setkání katechetů na Velehradě
Srdečně zveme kněze, katechety i animátory farních společenství na IX. arcidiecézní setkání katechetů. Účast na těchto akcích je pro katechety základem jejich permanentní katechetické formace a zároveň milým setkáním s kolegy z celé arcidiecéze, s odborníky či zodpovědnými v oblasti diecézní pastorace a v neposlední řadě i s otcem arcibiskupem. Takto setkání nabízí duchovní, vzdělávací i kulturně společenský rozměr a v letošním roce bude součástí duchovní i praktické přípravy arcidiecézního eucharistického kongresu. Setkání se uskuteční od 16. do 18. ledna 2015 v poutním a exercičním domě Stojanov na Velehradě. Přihlašovat se můžete e-mailem na adrese:
[email protected] nebo telefonicky na čísle: 572 571 420.
Letošním seminářem „Vánoce v hudbě“ patřícím do programů „Vstupy do škol s náboženskými tématy“ uzavřeme cyklus seminářů s vánoční tématikou. Tento seminář se uskuteční jako vždy na dvou místech; v sobotu 22. listopadu v Luhačovicích na farním úřadě, Pod Kamennou 1000, od 10 do 13 hod. a v úterý 2. prosince v Olomouci, v budově kurie, Biskupské nám. 2, od 15.30 do 18.30 hod. Bližší informace: Helena Polcrová, tel.: 608 837 086, e-mail:
[email protected]
Pozvání ke spolupráci Zveme všechny, kteří mají zájem pomáhat dětem a mládeži s objevováním křesťanství a s připomínáním si křesťanských zvyků a tradic naší země. Programy „Vstupy do škol s náboženskými tématy“, které Centrum pro školy realizuje prostřednictvím dobrovolných spolupracovníků ve školách v naší arcidiecézi, přibližují dětem křesťanskou minulosti naší země a pomáhají s jejich formací pro dobrou budoucnost celé společnosti. Pokud máte zájem pomáhat, rádi vás uvidíme na některém z našich seminářů. Ten nejbližší se uskuteční v sobotu 8. listopadu v Olomouci v budově kurie, Biskupské nám 2, od 9.30 do 13 hod. Dozvíte se zde více o těchto programech a také vám představíme úvodní programy s tématem Vánoce.
Výběrové řízení na místo ředitele AG Kroměříž Arcibiskupství olomoucké vyhlašuje výběrové řízení na místo ředitele/ředitelky Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži s nástupem do funkce 1. 8. 2015. Přihlášky je nutno poslat do 20. listopadu 2014. Bližší informace: Mgr. Zdislava Vyvozilová, tel.: 587 405 243, e-mail:
[email protected]
Katolická základní škola zve předškoláky do Předškoličky
Pod názvem Předškolička se ukrývá nabídka pro všechny předškoláky a jejich rodiče, jak se připravit na školní docházku a seznámit se se školním prostředím. Tuto aktivitu nabízí již druhým rokem Katolická základní škola v Uherském Brodě. V tomto školním roce se setkání konají v budově I. stupně na Jirchářské ulici od 16 do 17 hod. (19. listopadu – Veselá písmenka; 17. prosince – Půjdem spolu do Betléma; 11. února 2015 – Fašankové radovánky; 8. dubna 2015 – Velikonoční malování)
OLDIN • 11 / 2014
kdy – kde – co
9
bude vás zajímat
CENTRUM PRO mládež
Přenesení ostatků biskupa Josefa Martina Nathana
První informace o Světových dnech mládeže (SDM) v Krakově v roce 2016
Ve dnech 7. a 8. listopadu se uskuteční přenesení ostatků bývalého olomouckého světícího biskupa Josefa Martina Nathana z Opavy do Branic v Polsku. Bližší informace: Dr. Jan Larisch, tel.: 732 838 899.
Od 25. do 31. července 2016 se uskuteční Světový den mládeže v Krakově v Polsku. U vzniku těchto setkání mladých lidí s papežem stál právě polský rodák, krakovský arcibiskup a nezapomenutelný papež Jan Pavel II. Od září 2014 jsou již v provozu české webové stránky: krakov2016.signaly.cz Prvním krokem k SDM bude putování Kříže SDM a ikony Panny Marie v evropských zemích. V ČR proběhne putování od 30. 11. do 13. 12. 2014. Bližší informace: e-mail:
[email protected], tel.: 220 181 753, 731 625 969
Floorball Quinta Cup V pondělí 17. listopadu se uskuteční v tělocvičně Základní školy ve Vizovicích již šestý ročník florbalového turnaje vícečlenných rodin Floorball Quinta Cup. Letos nad tímto turnajem převzal záštitu úspěšný automobilový závodník Roman Kresta. Do turnaje se může přihlásit každá katolická rodina, která měla či má
Vánoční tradice a poezie
Velkou výstavu s tímto názvem pořádá Vlastivědné muzeum a Muzeum galerie betlémů ve Švábenicích u Vyškova od 29. listopadu 2014 do 15. února 2015. Výstava, která obsahuje tisícovku betlémů ze všech možných materiálů, je otevřena každou sobotu, neděli a svátek od 13 do 17 hod.
Mše svaté na Svatém Hostýně v zimním období (do 19. dubna 2015)
ve všední dny: 7.00, 9.15 v sobotu: 7.15, 9.15, 11.00 v neděle: 7.15, 9.15, 11.00, 14.15 Každou neděli ve 13.00 hod. je svátostné požehnání. Denně modlitba růžence v 18.45 hod. v letošním roce minimálně tři děti na základní škole. Rodiče společně s dětmi vytvoří pětičlenné družstvo. Pokud má rodina více dětí, může mít náhradníky. Pokud rodina nemá sportovní vybavení, nevadí. K zapůjčení budou hole i brankářská maska. Pokud chcete prožít spoustu zábavy, setkat se s dalšími rodinami a také se osobně setkat a pohovořit s vícenásobným mistrem ČR v automobilové rallye Romanem Krestou, můžete se až do 9. listopadu přihlásit u P. Jindřicha Peřina na e-mailové adrese:
[email protected] nebo na tel.: 604 980 955. Zápisné za rodinu činí 300 Kč.
Ukrajina – svědectví z první linie Celodenní duchovní obnova se slovenským misionářem P. Peterem Krenickým se koná 15. listopadu v Kongresovém centru ve Zlíně. Přijďte si poslechnout fascinující svědectví kněze, který se musí potýkat denně s utrpením lidí zasažených rozbouřenou situací a válečnými nepokoji na Ukrajině. Hlavním tématem promluv P. Krenického bude „Síla modlitby“. Při mši svaté se uskuteční sbírka na podporu misijní činnosti P. Krenického na Ukrajině. Přihláška a více informací: www.duchovniobnova.cz
Podnikat s Josefem z Nazareta Duchovní cvičení sdružení KOMPAS, která jsou otevřená nejen účastníkům setkávání KOMPAS (křesťanští obchodníci, manažeři, podnikatelé a OSVČ), ale také jejich rodinám(manželkám, manželům, dětem, příbuzným), se koná na Velehradě od 27. do 30. listopadu.
Vánoční bohoslužby na Svatém Hostýně
Mše svaté na Štědrý den: 7.15, 9.15 a také v 15.30 hod. V NOCI MŠE SVATÁ NENÍ! Se starým občanským rokem se na Svatém Hostýně rozloučíme ve středu 31. prosince 2014. Mše svaté: 7.15, 9.15, 11.00 a ve 24.00 hod. Před půlnoční mší svatou ve 22.30 hod. je modlitba růžence, ve 23 hod. adorace a ve 23.45 hod. Te Deum a sv. požehnání.
Den otevřených dveří
Den otevřených dveří na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži bude v sobotu 6. prosince od 9 do 12 hod. Návštěvníkům budou k dispozici učitelé jednotlivých předmětů, vychovatelé domova mládeže i školní kaplan. Bude možnost prohlídky celé školy včetně školní kaple.
10
OLDIN • 11 / 2014
centrum pro mládež
Kříž Světových dnů mládeže na Arše Táborové středisko Archa čeká v tomto roce velký svátek. Na začátku prosince sem připutuje Kříž Světových dnů mládeže. Bude to při adventní duchovní obnově (13. – 15. prosince), která se zde již několikátý rok pravidelně uskutečňuje. Samotný kříž Světových dnů mládeže má dlouhou historii. Původně stál v roce 1983 v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Papež Jan Pavel II. ho 22. dubna 1984 daroval mladým lidem světa se slovy: „Ježíšův kříž! Neste ho do světa jako symbol lásky Ježíše Krista, která miluje celé lidstvo. Zvěstujte všem, že pouze v Kristu ukřižovaném a zmrtvýchvstalém je vykoupení a spása.“ Tento kříž se objevil u nás již za totality, kdy byl tajně přivezen z Mnichova do Prahy kardinálu Františku Tomáškovi. Od té doby, co jej papež mládeži věnoval, doprovází všechny Světové dny mládeže. Navštívil tedy například Argentinu, Francii, Polsko, Španělsko, Kanadu či Austrálii. Vždy rok před samotným zahájením setkání putuje kříž po městech v zemi, kde se pak samotné setkání uskutečňuje. Tentokrát to je tedy Polsko. Kříž spolu s mariánskou ikonou Salus Populi Romani si asi stovka polských mladých vyzvedla při letošní Květné neděli v Římě. Nejprve oba předměty zamířily do Poznaně a nyní putují po každé ze čtyřiačtyřiceti polských diecézí. V každé z nich zůstanou zhruba dvacet dní. Na závěr bude tento jednoduchý dřevěný kříž, který má délku příčného prkna 175 centimetrů, výšku 4 metry a celý je 31 kilogramů těžký, vztyčen na hlavním podiu Světového setkání mládeže v roce 2016 v Krakově. V České republice bude kříž pouze pár dní a podle všeho je mezi mládeží o tuto událost velký zájem. Pokud byste u toho rádi byli i vy, přihlaste se na adventní duchovní obnovu na Arše. Je to totiž jediné místo, kde můžete tento kříž v naší arcidiecézi vidět. Filip Němec
Změny na Centru pro mládež v Olomouci, Arše a Přístavu v Rajnochovicích Měsíc září je měsícem nových startů, nových změn. A není tomu jinak také v olomoucké arcidiecézi na centrech, jejíž prioritou je mládež. Změny to jsou pořádné. Místo vedoucího Centra pro mládež v Olomouci po deseti letech opouští Jan Váňa. Za své „éry“ organizoval nebo se podílel na mnoha různých mládežnických setkáních a ostatních akcích, a byla jich opravdu spousta. Patří mu poděkování za velké úsilí, odhodlání a nadšení, které se za ty roky do svého poslání snažil vložit. Na jeho místo přišla nová krev – sympatická Denisa Kracíková z Uherského Brodu. Denisa je známá především všem, kteří mají co dočinění se zlínským studentským hnutím RR49. Nyní se bude snažit všechny své schopnosti prodat při práci s mládeží v naší arcidiecézi. V hlavě má už spoustu nápadů, které by ráda realizovala. Držme ji proto palce a vzpomeňme na ni, prosím, v modlitbě, aby svůj nelehký úkol dobře zvládala. Od října se do řad Centra pro mládež přidá také Barbora Blísová z Přerova. Mohli jsme ji vidět letos v srpnu prostřednictvím TV Noe v roli moderátorky Celostátního setkání animátorů v Třešti, kromě toho také v loňském roce moderovala s Janem Pilařem arcidiecézní setkání mládeže na Velehradě. Na Přístavu se nám brzy celkově „protočí" tým. Rajnochovice už opustil na začátku září Milan Novák a v říjnu ho následují Lenka Novotná, Blanka Kopřivová a Josef Švec. Tento skvělý tým nahradí nový nadějní týmáci – Dan Čtvrtlík, Dáda Benešová a Kateřina Stoklásková. Pevně všichni věříme, že budou pracovat stejně dobře jako jejich předchůdci a že jim Pán bude žehnat v jejich nelehké práci. Z Archy odchází po své dlouhé misi František Javůrek a místo něho nastupuje Martin Trlida, který doplní druhého týmáka, Josefa Biernáta, který už zde nějakou dobu působí. Středisko Archa jen vzkvétá a jsme přesvědčeni, že s tímto týmem bude vzkvétat i nadále. Poslední velkou připravovanou změnou je nový web (www.ado. cz/mladez). Je plný inovací, nových podnětů a je snad i více přehledný. Milí mládežníci z arcidiecéze, pevně věříme, že i nadále budete našimi příznivci, nepřestanete nám dávat nové podněty a budete jezdit na Přístav, Archu a zastavíte se občas i do Olomouce na Centru pro mládež. Kéž i nadále půjdeme společně cestou za Kristem. Filip Němec
Pouť za mír
První říjnovou sobotu vyšli studenti, absolventi, rodiče, sourozenci a pedagogičtí zaměstnanci Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži pod vedením P. Martina Sekaniny a jáhna Josefa Slezáka na 35 km dlouhou pěší pouť z Kroměříže na Svatý Hostýn. Nevyrazili proto, aby zažili nevšední a silné zážitky, ale proto, aby se modlili za mír ve světě a zároveň poděkovali za 160 let existence svého gymnázia. Trpělivě ukrajovali kilometr po kilometru, chvílemi se radovali ze slunce vyšlého z mraků, chvílemi vzdorovali ostrému a studenému větru. V Holešově ocenili pohostinnost místní fary a teplý čaj. Někteří šli celou trasu, jiní, kterým čas nebo zdraví nedovolily zúčastnit se celé pouti, šli alespoň část. Na Svatém Hostýně byla pouť zakončena mší svatou. Iva Bekárková
OLDIN • 11 / 2014
charita
11
Jak jsem děkoval andělům v jejich obchodu Nakupování, nejde-li o železářství či knihkupectví, není mým koníčkem. Znáte to? Na pánském obličeji slovo „nákup“ vyvolává většinou lehce čitelné grimasy v kategorii „ne, prosím, to ne“. O co otrávenější obličeje umíme, o to více si vážíme manželek, maminek, dcer či tet, které nakoupí za nás. Nedávno jsem ale do jednoho obchodu tak trochu musel. Jmenuje se Andělský obchod a provozuje ho Charita Moravská Třebová. „Andělé, znáte mě. Prosím pomozte přežít,“ říkal jsem si na prahu prodejničky. Na zápraží mě čekala ředitelka Charity Ludmila Dostálová s tím, že mi ukáže jejich obchůdek i to, co je „za ním“. S rukou na klice nasazuji úsměv a vstupuji. Vás zvu nyní alespoň k tomu povídání. Prohlídku, jestli přijmete pozvání, pak již musíte absolvovat sami. Hned bych se zeptal: proč Andělský obchod? Prostě pocitově. Náš kolektiv vymýšlel název. Jde o pomoc druhému a symbol pomoci je pro nás anděl. Anděl, který opatruje a pomáhá. Vám se název nelíbí? Ale ano. Ani netušíte jak. (Čtenáři rozumí, viz úvodník.) Proč se Charita vlastně věnuje obchodu? Já bych vás hned opravila, to není jen obchod. Je to také dílna. Oboje je nabídka pracovní terapie našim klientům. Vyrábí a prodávají. A samozřejmě, že díky prodeji získáváme trochu peněz k rozvoji charitních služeb. Propojujeme věci pro člověka dobré, to je ta práce, s tím, co je nezbytné. Aha, takže je to sice obchod, ale za ním je také pomoc. Komu se tedy pomáhá? Dospělým lidem se zdravotním postižením a s duševním onemocněním. Tady mají možnost „pracovat“. To pro ně znamená užitečnost. Osobním kontaktem se zákazníky, spojeným s prodejem vlastních výrobků, jsou začleněni do běžné společnosti. Výsledný pocit radosti a potřebnosti je pro ně velmi důležitý. Stejně jako pro vás či pro mne. Toto je hlavní důvod, proč jsme se rozhodli zřídit náš „Andělský obchod“. Koukněte, dělají spoustu krásných věcí. Dáváme klientům najevo, že si jejich práce vážíme. Každý prodaný výrobek nás v tom společně utvrzuje. Uznávám. Nic z toho, co vidím, bych teď vyrobit neuměl. Můžeme z obchůdku do dílen? Co se v nich děje? Terapeutické dílny máme celkem tři: potravinářskou, svíčkařskou a výtvarně textilní. Klient má možnost si sám vybrat, co se chce naučit, na co se cítí, v čem se chce zlepšit. Vedeme ho. Dílny klient navštěvuje tak dlouho, až je schopen uplatnit se na běžném trhu práce nebo na chráněném pracovišti. Někdo dříve, někdo později. Prosím, dál už nechoďte. To je potravi-
nářská dílna a tam platí přísné hygienické normy. Omlouvám se. A máte se už čím pochlubit? Posuďte sám. Výrobky jste viděl v obchodě. Deset klientů už dnes nemusí využívat naši službu. Pomohli jsme jim a našli placené zaměstnání v sociálních firmách. U ostatních klientů zaznamenáváme velký posun. To znamená, že největším úspěchem je pro vás, když klient odejde? To je trochu paradoxní. Co děláte pak? Ano, to je přesné. Cílem je, aby nás klienti nepotřebovali. Odejdou a my pracujeme dál. Jednak s těmi, co už naše služby využívají, ale také s těmi, kteří k nám nově přicházejí. Chodí sem na návštěvu žáci ze speciálních škol, kteří k nám mohou nastoupit po skončení školní docházky. V dílnách děláme dny otevřených dveří s možností vyzkoušet některou z činností. Tak přicházejí další klienti. Naší snahou je, aby ve službě klient nezůstával „na věky“, ale postupně se svým tempem zapojil co nejvíce do běžného života. Uměl se o sebe postarat a vydělat si peníze. Služby, které poskytujeme, na sebe navazují, tak abychom zajistili komplexní péči pro člověka se zdravotním handicapem. Denní stacionář a terapeutické dílny umožňují, že s klientem můžeme pracovat a on se má šanci průběžně měnit. Čím víc klientů se dostane do práce a něco se pro svůj samostatný život naučí, tím větší slavíme úspěchy. Jak vám v tom můžeme pomoci my, kteří nejsme klienty ani vašimi pracovníky? Pokud víte o někom, komu by mohly být naše služby (pozn. denní stacionář a terapeutické dílny) prospěšné a komu bychom tak mohli pomoci, dejte mu na nás kontakt nebo doporučte, ať se k nám přijde podívat. Jsme také vděčni za jakoukoliv materiální pomoc. Pro pracovně terapeutické aktivity sbíráme přebytky ovoce, zeleniny, látky, staré rifle, manšestráky, korálky, voskovky (pastelky), vlnu, ramín-
ka. No a hlavně, také u nás přece můžete nakoupit, objednat si naše zboží. Viděl jste svíčky, věci z keramiky, textilu, ale i potravinové dobroty - např. různé druhy výtečných sušenek nebo čokoládové pralinky. Když odbočím od tématu dílen, Charita sbírá i šatstvo do humanitárního šatníku, případně trvanlivé potraviny do humanitárního skladu pro sociálně slabé. A je možné i nějak přiložit ruku k díku? Jako v každém charitním zařízení. Jsme vděčni za každého dobrovolníka, který pomůže při vedlejších činnostech spojených se službou. U nás s prodejem či výrobou na zakázky, kdy dobrovolník doplní to, na co pracovníci již nemají kapacitu, protože se musí intenzivně věnovat terapeutickým činnostem s klienty. Chystáme se co nevidět také k opravě jednoho staršího objektu, kde postavíme kamennou pec na pečení chleba. Budeme vděčni za pomoc s úklidem, za stavební a další dělnické práce. Tento rozhovor je pro OLDIN. Co třeba kněží, katecheté, farníci v arcidiecézi? Kněží nám pomáhají dostat více do povědomí farníků, že Charita je důležitou součástí církve a potřebuje nutně ochotné dobrovolníky. To oni pobízejí katechety, mládež nebo aktivní seniory, kteří nám do dílen chodí pomáhat. Budeme vděční za další. Nabízíme také výrobky s křesťanskou tématikou. To by mohlo zajímat nejen kněze. Nabízíme křestní roušky, košilky, svíce, pamětní listy atd. Zveme všechny. Tím nákupem nejen pořídí, co potřebují, ale i opravdu pomohou. Poslední slova se mě asi dotkla a rozhlížím se, co koupit a tím vlastně pomoci. Nákup, prohlídka a rozhovor pak již byly u konce. Paní ředitelce jsem poděkoval. Andělům též. Opět mi pomohli a snad i tento rozhovor pomůže „jejich“ obchodu a Charitě Moravská Třebová. A co vy, přijímáte pozvání? Marek Navrátil
12
OLDIN • 11 / 2014
rok zasvěceného života
Z a č í ná R o k z a s v ě c e n é h o ž i v o ta Rok zasvěceného života vyhlásil papež František, aby zaměřil pozornost celé církve na povolání, která dává Bůh. Základem povolání je objevení Boha a jeho lásky k nám. Kdo se cítí milovaný Bohem, snaží se na jeho lásku odpovědět. Někteří se cítí povoláni odpovědět s velkorysostí a na Boží sebedarování odpoví bezvýhradným darováním se Bohu, což není záležitostí jedné slavnostní chvíle, ale celého života. Mezi námi žije řada mužů a žen, kteří se zasvětili Pánu a vstoupili do různých společenství a duchovních rodin. Aspoň některé z těch, které působí v naší arcidiecézi, požádáme, aby se nám na stránkách Oldinu představili. Doufám, že během roku budeme mít ještě dost příležitostí, abychom se s nimi setkali, lépe je poznali a snad s nimi i více spolupracovali. Rád vyjadřuji svoji vděčnost za jejich přítomnost v naší arcidiecézi a mám naději, že Pán v Roce zasvěceného života bude štědře rozdávat nová povolání. Prosím o společnou modlitbu za ty, které Bůh povolá, aby měli dost odvahy k velkorysé odpovědi i vytrvalosti, protože zasvěcení Pánu dochází dovršení až v nebeské slávě. arcibiskup Jan
Exerciční kniha sv. Ignáce – základ jezuitské spirituality
Tovaryšstvo Ježíšovo
Sv. Petr Kanisius, který byl spjatý s působením prvních jezuitů v Olomouci
1. Název institutu: Tovaryšstvo Ježíšovo (SJ) 2. Typ komunity, charakteristika: komunita spolubratří s představeným (superiorem) 3. Charizma, čemu se věnuje konkrétně v arcidiecézi: školství, formace studentů, poutní duchovní správa, zpovědní a svátostná pastorace, knižní apoštolát a knihovna, vědecká činnost, komunikace se světem kultury, ekumenický dialog s východními církvemi, vězeňská služba 4. Místa v arcidiecézi, kde působí: Olomouc, Velehrad, Svatý Hostýn, Vyšehorky, Všemina 5. Odkaz na web institutu pro více informací: http://www.jesuit.cz/rezidence/?rezidence=olomouc&strana=historie https://www.google.cz/search?q=centrum+aletti+olomouc&ie=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a&channel=np&source=hp&gfe_rd=cr&ei=Nos3VNScNcuFOpPPgKgE http://www.jesuit.cz/ http://www.refugium.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Tovary%C5%A1stvo_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1ovo http://www.farnostvelehrad.cz/ http://www.hostyn.cz/
poznali během studií v Paříži a jejichž počet se ustálil na deset. Exercicie změnily jejich život a díky charizmatu, které ve svém životě rozpoznávali, přirozeně si začali říkat compagnia de Jesus. Tito první otcové SJ byli přesvědčeni, že jejich zakladatel je Ježíš, jenž si malý hlouček přitahuje pro své vlastní úkoly ve světě. Kdo vstupuje do Tovaryšstva Ježíšova, nevstupuje do kláštera, nýbrž do řádu, jehož principem je mobilita, pohyblivost. Proto jezuité nejsou organizováni podle domů (klášterů), ale podle provincií, kterých je dnes na světě devadesát. Více proKaple Zvěstování a Cyrila a Metoděje Centra Aletti vincií pak vytváří asistenci.
Pojmenování řádu Societas Jesu (Tovaryšstvo Ježíšovo) pochází od kruhu přátel, kteří se s Ignácem z Loyoly (1492–1556)
Česká provincie spadá do asistence středoevropské. V současnosti je na celém světě cca 20 tisíc jezuitů. Do Prahy jezuité přišli 18. dubna 1556. Do Olomouce přišli v lednu 1566 na pozvání biskupa Viléma Prusinovského. Tehdejší generál řádu svatý František Borgiáš potvrdil založení koleje, schválené papežem Piem V. dne 22. dubna 1567. Jezuité získali minoritský klášter s kostelem sv. Františka z r. 1267, který až do r. 1712 stával na místě dnešního kostela Panny Marie Sněžné. Tovaryšstvo Ježíšovo vstoupilo do povědomí historie jako řád, jenž usiluje o pedagogickou činnost. Ale kromě práce v akademickém terénu, když jezuitům byla svěřena univerzita založená 1556, se věnovali běžné práci typické pro řeholníky tehdejší doby: zpovídání, starost o nemocné, přednášková a kazatelská činnost
OLDIN • 11 / 2014
rok zasvěceného života
13
Sestry Kristova Boholidství
Knihovna Centra Aletti
1. Název institutu: Sestry Kristova Boholidství 2. Typ komunity, charakteristika: Sdružení sester při jezuitském díle Centra Aletti s ignaciánskou spiritualitou 3. Charizma, čemu se věnuje konkrétně v arcidiecézi: školství, knižní apoštolát, ekumenický dialog, přednášková činnost, ignaciánská formace žitých exercicií a přípravy ke svátostem 4. Místa v arcidiecézi, kde působí: Olomouc 5. Odkaz na web institutu pro více informací: olomoucké Centrum Aletti: http://www.aletti.cz římské Centrum Aletti: http://www.centroaletti.com nakladatelství Refugium: http://www.refugium.cz
Papež Jan Pavel II. během své návštěvy Velehradu 24. dubna 1990 vyzval církev v České republice k oživení cyrilometodějské tradice a v souvislosti s pádem totalitních režimů ve východní Evropě k inspirativnímu rozdýchání kapacity obou stran plic: východního i západního bohatství tradic jediné církve. Od roku 1993 započalo po dohodě Jana Pavla II. a generálního představeného jezuitů v Římě svou činnost studijní Centro Aletti, propojené s jezuitským Papežským východním institutem, které reagovalo na všechny zmíněné potřeby nové evangelizace. Bylo pojmenováno po paní Anně Marii Grünhut Bartoletti Aletti, která rozsáhlou budovu – budoucí Centro Aletti – nacházející se v těsné blízkosti starobylé baziliky Santa Maria Maggiore darovala pro misijní využití Tovaryšstvu Ježíšovu. Ředitelem Centra propojujícím Východ se Západem, se stal P. Marko Rupnik, SJ, který spolu s kardinálem Tomášem Špidlíkem, SJ (a dalšími jezuity), a se společenstvím sester Centra Aletti (Divinoumanità di Cristo) tvoří jádro a koordinují rozsáhlé dílo nové evangelizace. Jezuité a sestry
uskutečňují poslání Centra společně, jak v Římě, tak v Olomouci: nejčastěji dávají exercicie, přednášejí na univerzitách, publikují, připravují knižní tituly ve vlastním nakladatelství (římské Lipa a olomoucké Refugium), věnují se formačním přednáškám v terénu apod. V průběhu let se vyprofilovala činnost římského Centra do dvou základních pilířů, kterými jsou: Ateliér umění (mozaiky po celém světě: umění jako jazyk evangelizace) a Ateliér teologie kardinála Tomáše Špidlíka inspirovaný jeho duchovními podněty. Jde o postgraduální teologická studia pro řeholníky z celého světa. Zralost v teologickém uvažování stojí na zralosti duchovního života. A tak jezuité a sestry studenty doprovázejí jak vědecky, tak duchovně. Jakmile P. Pavel Ambros, SJ, dokončil svá studia v Římě (1995), byl pověřen generálním představeným SJ sepsáním statut pro Centrum Aletti olomoucké, které započalo svou činnost v roce 1997. U jeho zrodu stojí zakládající tým žáků kardinála Tomáše Špidlíka, SJ: Pavel Ambros, SJ, Michal Altrichter, SJ, sestra Luisa Karczubová. Olomoucké Aletti je analogicky k římské-
mu rovněž kulturně teologickým centrem České jezuitské provincie. Vychází zvláště ze tří zdrojů: z propojení s římským Aletti; z duchovního odkazu otce Špidlíka, zejména v pohledu na Srdce Ježíše a srdce člověka – vše se tvoří uznáním Ježíšova Srdce v našich srdcích; a z nadčasového poselství Velehradu (odpovědi na otázky naší doby). Komunita tří olomouckých sester žije v těsném provázání s dílem olomouckých jezuitů, neboť sdílí tutéž Ignácovu spiritualitu a formaci a vyslovuje tytéž řeholní sliby. Sestry těsně spolupracují s rozsáhlou „rodinou Aleťanů“ – laických přátel, pro které je Ignácův univerzální duch, pulzující také v osobě kardinála Špidlíka, otevřený k potřebám dneška, a to i s ohledem na nadčasové hodnoty tradice. Spolupracovníci zakoušejí, jak je jim v rozmanitých profesích osobnost Ignácova „šitá na míru“. Tím, že tělesné pozůstatky otce Tomáše Špidlíka byly uloženy na Velehradě, dostává vnitřní srůstání Centra Aletti, Velehradu a apoštolského charizmatu duchovní kreativitu a posílení vlastní identity. Luisa Karczubová
v terénu, příprava ke svátostem. Univerzitu jezuité spravovali až do zrušení řádu v roce 1773. V diecézi postupně žili na několika místech: Olomouc (krátce i Kroměříž) a Uherské Hradiště; na Hostýně a Velehradě až v 19. století (po obnovení SJ 1814). S diecézí olomouckou je tudíž od samého počátku vnitřně provázáno velice významně. Cílem založení Tovaryšstva je apoštolát. Zasvěcený řeholní život souvisí se zachováváním slibu, totiž tří, křesťanskou tradicí přijatých rad: chudoby, čistoty, poslušnosti. Ten, kdo přijímá specifický tzv. čtvrtý slib, je tzv. profes. Kdo je neskládá, je tzv. koadjutor. V Tovaryšstvu význačné postavení mají i bratři nekněží, neboť k zasvěcenému životu je povoláno více lidí než jen ke kněžství. Specifické charizma, vlastní svatému Ignáci, by se dalo cha-
rakterizovat: hledat Boha ve všech věcech. Proto se jezuita nezříká věcí, dějin a lidí, kde se zdá, že Bůh jakoby již nebyl. Ale z druhého pohledu to znamená: veškerou činnost konat jako modlitbu. Zeptáme-li se jezuity, co je vlastní jeho řádu, obdržíme odpověď: exercicie. Teprve jimi se jezuita stává řeholníkem. V nich se učí rozlišovat vlastní postavení před Boží tváří, a to podle rytmu důvěrného spojení s Pánem, dále uspořádávat vlastní život a toto poznané začlenit do služby v církvi. „Vyprosit si milost“ souvisí se zkušeností, že nenasycuje a neuspokojuje množství, nýbrž to, co se zakouší vnitřně. Z vnitřní dynamiky prožívání Ježíšova Srdce vyrůstá konkrétní podoba jezuitského hesla „Ad maiorem Dei gloriam“ (K větší Boží slávě – totiž nejen prostření, jakékoli, ale k plnější a osobnější). O to více je jezuita
konfrontován s vlastními slabostmi: tak, jak je někdy oprávněně, někdy i karikovaně přednášejí obecné dějiny. Učíme se rozlišovat hnutí srdce a skutečné dobré nebo zlé duchy. Vycházíme z věrného zpytování svědomí, které se nesmí stát mechanickou povinností, ale vděčným poděkováním za to, že Pán vykonává přes naše nepatrné možnosti své obdivuhodné dílo. Vyztužení větší zralostí dokážeme přijímat úkoly, kterými nás pověřuje církev nebo Svatý otec. Třebaže se leckdy ocitáme zmítáni mezi naší slabostí a Božím trpělivým očekáváním, mezi požadavky místní církve a církve světové, mezi inspirujícími touhami a klidnou skutečností, opět se rozhodujeme vejít do Pánovy blízkosti a s ním prožívat drama záchrany jednotlivé duše. Michal Altrichter, SJ
14
OLDIN • 11 / 2014
centrum pro katechezi
N o v é m e t o d y e va n g e l i z a c e Dva články na téma katecheze dospělých v předchozích číslech OLDINu nás přivádějí k otázce, komu je vlastně taková katecheze určena. Pravidelným návštěvníkům nedělních bohoslužeb, angažovaným laikům, občasným sympatizantům nebo těm úplně mimo církevní dění? A jak se k těm dvěma posledním skupinám dostat s dobrou zprávou evangelia tak, aby ji přijali? Odpověď nalezneme v exhortaci papeže Pavla VI. Evangelii nuntiandi už v roce 1975, kde je velmi podrobně shrnuto kdo, kdy, kde, komu a jak má hlásat evangelium. Pojem „nová evangelizace“ ležel na srdci i následujícím papežům, na Svatém otci Františkovi denně vidíme novou evangelizaci v praxi. Přesto si musíme přiznat, že v našich osobních životech většinou nejsme schopni její rozměry definovat. Požádali jsme proto o rozhovor P. Vojtěcha Koukala z farnosti Dolany u Olomouce a P. Kamila Obra, faráře v Rožnově pod Radhoštěm, kteří se nechali inspirovat zahraničními zkušenostmi z proměny farnosti tradiční ve farnost evangelizační a funkčnost modelu si ověřili v moravských pastoračních podmínkách svých farností. O jaké nové modely pastorace se jedná? Otec Vojtěch: Jedná se především o dva typy evangelizace a současně pastorace. Oba dva staví na přirozených lidských vztazích, které se stávají místem svědectví a pomoci druhým, aby se přiblížili k Ježíši a zakusili církev jako rodinu. Kurzy Alfa jsou známější, v prostředí katolické církve u nás jsou přítomny něco přes deset let. Délka kurzu je necelé tři měsíce, určeny jsou především těm, kdo hledají, chtějí se dozvědět něco základního o křesťanství. Každý týden je jedno dvouhodinové setkání se třemi základními momenty: úvodní večeře – čas přirozeného lidského setkání, krátká půlhodinová přednáška s dostatkem svědectví přizpůsobená lidem nepoužívajícím církevní slovník a pak velmi otevřené sdílení ve skupinkách. Tím druhým modelem je Systém farních evangelizačních buněk (FEB). Co systém FEB nabízí? Otec Vojtěch: FEB nabízí účinný nástroj obnovy farnosti a vyzkoušenou metodu evangelizace. Metodu FEB lze použít v různých prostředích i velikostech farností. Základem FEB je praktická víra v účinnost modlitby, pak je to evangelizace skrze vztahy s nejbližšími (oikos), která se děje na prvním místě skrze pomoc a přátelství, pak vedení všech k zodpovědnosti za předávání víry. Tváří tvář dnešní sekularizaci jsme s novou naléhavostí zváni k tomu, abychom nezůstávali křesťané na penzi, ale chtěli být a stávali se svědky. FEB vedou k intenzivnímu životu v církvi skrze malá společenství úzce propojená s pastýřem a vtahovaná do spoluzodpovědnosti za život farnosti.
Proč jste se zajímali o nové metody? Otec Vojtěch: Hledali jsme, jak se přiblížit k lidem hledajícím, a toužili jsme po tom, aby se farnost stávala stále více rodinou, kde je každý přijat a kde se může též druhým darovat. Otec Kamil: Setkání s principem FEB pro mě bylo odpovědí na mou dlouholetou touhu – zvěstovat současnému člověku srozumitelně a poutavě Krista. Jak a čím jste začali? Otec Vojtěch: Před 11 roky jsme se dostali ke kurzům Alfa, které otevřely v naší farnosti novou kapitolu. Nejen pro lidi hledající, ale také pro mnohé farníky se staly místem nové zkušenosti a prožívání církve. Hledali jsme, jak tuto novou zkušenost ve farnosti žít a trvale prohlubovat. V roce 2007 jsem se v Římě setkal s FEB v jedné z římských farností. Když jsem se pak o rok později zúčastnil mezinárodního semináře o systému FEB v Miláně, našel jsem odpověď na naše hledání. Tento systém nejen vyjadřuje evangelizační elán první církve, ale dotýká se všech rovin života ve farnosti (modlitby, slavení, svátostí, katecheze i služby). V roce 2010 tento seminář v Miláně se mnou navštívilo ještě 15 farníků a to, co tam prožili, je hluboce zasáhlo. O několik měsíců později jsme začali s úvodní přípravnou formací. Otec Kamil: Semináře jsem se účastnil s otcem Vojtěchem. Na této inspiraci v Itálii jsem byl celkem 3x, protože pro začátek FEB je velmi důležité vidět, porozumět a zatoužit. Co bylo dál? Otec Vojtěch: Po úvodní formaci jsme v únoru 2011 v naší vesnické farnosti začali s prvními čtyřmi buňkami. Dnes máme osm buněk, přičemž dvě z nich se teď připravují na rozmnožení. Život v buňkách podle naší zkušenosti vtahuje bratry a sestry do angažovanosti v různých rovinách: např. ochota připravit různé farní akce, rozběhly se pravidelné pondělní večery chval, každý čtvrtek je tichá adorace od 14 do 22 hodin aj. Otec Kamil: Během loňské postní doby
Snímek Leoš Hrdlička
vykrystalizovala potřeba evangelizace ve farnosti zřetelněji, a tak přišly na řadu FEB. Ale bez adorace nelze začít. Scházíme se dvakrát v týdnu, jednou je adorace tichá soukromá, jednou vedená knězem. Proč název „buňky“? Otec Vojtěch: Protože znakem živé buňky každého organismu je schopnost zajistit růst, tedy dělit se. A je to nejmenší samostatná jednotka navázaná na řídicí systém. Když naroste buňka na přibližně 12 členů, připraví se na rozmnožení. V buňce je vždy jádro, které se schází pravidelně každý týden, a pak jsou tam ti, kteří přijdou třeba jednou za dva až tři týdny. U nás ve farnosti ten moment rozmnožení prožíváme při nedělní mši svaté, kdy po kázání přichází dopředu k oltáři obě buňky i se svými vedoucími a já, jako pastýř se krátce modlím za každého z vedoucích i s jeho novou buňkou a před celou farností je nově vysílám. Tento moment je povzbuzením pro ně i pro farnost. Jak jste přesvědčili lidi, aby do buňky vstoupili? Otec Vojtěch: Lidé nejsou nijak přesvědčovaní, vše funguje na rovině pozvání, ať jsou to lidé z farnosti nebo okruhu oikos každého ze členů buňky. Co to je Oikos? Otec Vojtěch: Oikos jsou v novozákonním smyslu všichni lidé, se kterými mám bližší vztah: moje rodina, přátelé, kolegové, sousedé… V buňkách jsme vedeni k tomu, aby každý vnímal zodpovědnost za svůj Oikos, zvláště za ty, kteří se s živým Bohem zatím nesetkali. Největší důraz je kladen na modlitbu za vlastní Oikos, pak na službu, svědectví, doprovázení na
OLDIN • 11 / 2014
Centrum pro rodinný život
15
Ať věčné světlo svítí... Čím dál více žasnu nad logickým a důmyslným uspořádáním liturgického roku. Líbí se mi, jak jsou jednotlivá liturgická období propojená s děním v přírodě a jak nás vedou k hlubšímu a plnějšímu životu. Hezky je to vidět na konci liturgického roku. Liturgické texty této doby nás vedou k úvahám nad koncem našeho pozemského života a nad tím, že náš pravý domov je v nebi. Myslím si, že není náhodou, že právě na konci liturgického roku zvláště myslíme na zemřelé. A zde je ono spojení s přírodou. Kdy jindy než v období podzimních mlh, dešťů, brzkého stmívání a dlouhých večerů máme lepší příležitost k tomu, abychom se zastavili nad svým životem a také, abychom více mysleli na ty, kteří už z tohoto světa odešli? Bylo by ale smutné zůstat jen u podzimního počasí a tiché vzpomínky. Uprostřed tmy totiž září světlo. Není to jen světlo mnoha svící, které se v dušičkovém týdnu rozhoří na hrobech zesnulých. U nás křesťanů je to naděje na „věčné světlo“ v nebeském království, které můžeme a máme zemřelým vyprosit. Motiv světla je také ústředním tématem druhé neděle v prosinci, na kterou připadá Světový den památky zesnulých dětí. V roce 1997 začali lidé v USA právě v tento den v 19 hod. zapalovat svíčky za zemřelé děti. Postupně se tato tradice rozšířila do různých míst po celém světě, mezi něž patří i Česká republika. V předchozích dvou letech jsme v katedrále sv. Václava v Olomouci a na Svatém Kopečku u Olomouce uspořádali aktivitu s názvem „Za děti, které odešly příliš brzy“. Jejím účelem je věnovat vzpomínku a modlitbu zesnulým dětem a nabídnout rodičům, příbuzným a přátelům těchto dětí možnost nahlédnout na těžkou a bolestnou skutečnost s větší nadějí. Setkání těch, kterým zemřelo dítě, zahajujeme mší svatou slouženou za zesnulé děti a jejich rodiny. Po mši svaté je možnost setkat se u kávy, čaje a drobného občerstvení. V loňském roce jsme toto setkání obohatili o malý koncert. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší tradici církve, kéž v této tradici pokračujeme také v dnešní době, ať jim svítí věčné světlo a odpočívají v pokoji. Lucie Cmarová
Snímek Pavel Langer
Modlitba za děti, které odešly příliš brzy
Více informací: www.rodinnyzivot.cz, kontaktní osoba: Marcela Řezníčková, tel.: 605 274 915, e-mail:
[email protected]
Všemohoucí Bože, dárce života i smrti. Ty jsi Alfa i Omega, Začátek i Konec, První i Poslední. Stojíš na počátku našeho života a vyhlížíš nás na jeho konci. Prosíme Tě za všechny děti, které jsi k sobě povolal příliš brzy, zvláště za (jméno dítěte). Věříme, že jsi Pánem nad životem a smrtí a že dáváš i bereš v pravý čas. S touto důvěrou přijímáme Tvou vůli a prosíme Tě, aby všechny temnoty rozehnalo Tvé Světlo a abychom se s dětmi, které z našeho života již odešly k Tobě, jednou šťastně shledali ve Tvém království. Amen
cestě hledání a obrácení. Celý tento proces může vést až k pozvání dotyčného do buňky.
za potřeby farnosti i světa kolem nás a na závěr (7) možnost modlitby nad bratrem nebo sestrou, kteří o to požádají.
katechezí, které jim každý druhý týden posílám). Také koordinujeme různé farní aktivity a sdílíme vize farnosti.
Když tedy shrneme, co je to buňka? Otec Vojtěch: Jsou to skupinky od 4 do 12 lidí, které se schází každý týden v domácnostech jednotlivých bratří a sester. Setkání trvá asi hodinu a půl, aby to bylo únosné v týdenním intervalu.
Jak taková atmosféra působí na lidi dosud vzdálené praxi církve? Otec Vojtěch: Často se stává, že lidé, kteří prožijí obrácení, v prvním čase přicházejí jen do buňky a až později skrze ni poznávají farnost a začleňují se. Třeba teprve po roce začnou přicházet na nedělní mši svatou.
Nedochází ve farnosti ke křížení zájmů? Otec Kamil: Díky mým předchůdcům bylo ve farnosti kolem dvaceti společenství, ze stávajících jich během letošního roku šest přešlo pod systém FEB. Po nástupu do farnosti jsem poznal, že mají-li být společenství opravdovým kvasem, musím se věnovat jejich vedoucím. Tak jsem z animátorů vytvořil dvě společenství, se kterými se už tři roky po čtrnácti dnech scházím. Animátoři buněk se scházejí jednou za měsíc s knězem a původní společenství mají také svá společná pravidelná setkání, kterých se účastním. Zatím necítím sebemenší napětí.
V letošním roce se setkání „Za děti, které odešly příliš brzy“ uskuteční v bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce v neděli 14. prosince. Začátek je v 15 hodin. V případě zájmu je možné setkání za zesnulé děti spojit s „Malou poutí za velké věci“. Sraz je u katedrály sv. Václava v Olomouci ve 13 hodin. Všichni jsou srdečně zváni.
Mají setkání nějakou pevnou strukturu? Otec Vojtěch: Setkání začíná neformálním přivítáním, má pak sedm momentů: (1) chvála – píseň s nástrojem či bez, vzývání Ducha Svatého. (2) Sdílení – svědectví z uplynulého týdne o životě s Ježíšem v běžných situacích, jak je kdo schopen. (3) Katecheze – slovo kněze, stejné pro všechny buňky ve farnosti, například na flash disku, k dispozici je každému také vytištěný text. (4) Společný rozhovor k tématu katecheze. (5) Informace o akcích ve farnosti, (6) přímluvná modlitba za druhé,
Můžete říci ještě něco k vedení buněk? Otec Vojtěch: Celý proces rozmnožování buněk je závislý na připravenosti nových bratří a sester k této službě. Jako pastýř vidím spolu s vedoucími, kdo v jednotlivých buňkách má k vedení lidské a duchovní předpoklady. Až k tomu přijde čas, pozvu je do formační skupiny (kde jsou s nimi i vedoucí buněk). Vedle této formace se scházím jen s vedoucími jedenkrát za 2–3 týdny ke sdílení toho, čím společenství žijí, co potřebují (např. témata krátkých
Více o FEB a kurzech Alfa najdete na adresách: www.evangelizacnibunky.cz a www.katolalfa.cz Rozhovor připravila Eva Blešová
16
OLDIN • 11 / 2014
z diáře arcibiskupství LISTOPAD 2014
1. 11. sobota 10.00 hod. • Olomouc – dóm – slavnost Všech svatých • arcibiskup Jan 2. 11. neděle 10.00 hod. • Olomouc – dóm – vzpomínka Všech věrných zemřelých • generální vikář Mons. Josef Nuzík 10.00 hod. • Dub nad Moravou – vzpomínka Všech věrných zemřelých • arcibiskup Jan 17.00 hod. • Olomouc – dóm – slavnostní nešpory (arcibiskupský kněžský seminář) • arcibiskup Jan 4. 11. úterý 15.30 hod. • Ostrožská Lhota – mše svatá u příležitosti výročí P. Antonína Šuránka • arcibiskup Jan
5. 11. středa 8.30 hod. • Olomouc – dóm – mše svatá u příležitosti konference o dobrovolnictví v rámci arcidiecéze • arcibiskup Jan
7. 11. pátek 11.00 hod. • Velehrad – Stojanovo gymnázium – biřmování • arcibiskup Jan 16.00 hod. • Opava – mše svatá u příležitosti převezení ostatků biskupa Nathana z Opavy do Branic • arcibiskup Jan
8. 11. sobota 10.00 hod. • Dolní Lhota – svěcení kostela • arcibiskup Jan 15.00 hod. • Velehrad – pouť za obnovu rodin a kněžská povolání (Zlín a Vizovice) • arcibiskup Jan
9. 11. neděle 10.00 hod. • Ostrožská Nová Ves – biřmování • arcibiskup Jan 10.00 hod. • Nová Hradečná – biřmování • generální vikář Mons. Josef Nuzík 9. 11. neděle až 11. 11. úterý Svatý Hostýn – konference děkanů • arcibiskup Jan
13. 11. čtvrtek až 15. 11. sobota Praha – návštěva kardinála Pietra Parolina • arcibiskup Jan 13. 11. čtvrtek 18.00 hod. • Olomouc – dóm – mše svatá za zemřelého Mons. ThDr. Leopolda Dýmala • generální vikář Mons. Josef Nuzík
15. 11. sobota 10.30 hod. • Praha – katedrála – koncelebrovaná mše svatá u příležitosti 25. výročí kanonizace sv. Anežky České • arcibiskup Jan 10.00 hod. • Horní Bečva – biřmování • generální vikář Mons. Josef Nuzík 15.00 hod. • Olomouc – dóm – pouť za obnovu rodin a kněžská povolání (Prostějov a Vyškov) • generální vikář Mons. Josef Nuzík 16. 11. neděle 10.00 hod. • Šumperk – biřmování • arcibiskup Jan
úmysly apoštolátu modlitby Listopad 2014 Úmysl všeobecný Aby opuštění lidé zakoušeli Boží blízkost a podporu bližních. Úmysl evangelijní Za dobré formátory, aby moudře vedli mladé seminaristy, řeholníky a řeholnice. Úmysl národní Aby Boží království bylo posledním cílem, ke kterému každým dnem svého života směřujeme vědomě. Prosinec 2014 Úmysl všeobecný Aby narození Vykupitele přineslo pokoj a naději všem lidem dobré vůle. Úmysl evangelijní Za rodiče, aby byli autentickými evangelizátory, kteří svým dětem předávají drahocenný dar víry. Úmysl národní Abychom v síle Ducha Svatého rozpoznávali, na čem v životě záleží a byli ryzí a bez úhony pro den Kristův.
18. 11. úterý Praha – Stálá rada České biskupské konference • arcibiskup Jan 19. 11. středa 9.00 hod. • Velehrad – mše svatá a kněžská konference děkanátu Uherské Hradiště • arcibiskup Jan 20. 11. čtvrtek 9.00 hod. • Zlín – Svatý Filip a Jakub – mše svatá za zemřelé kněze a kněžská konference děkanátů Zlín a Vizovice • arcibiskup Jan 22. 11. sobota 10.00 hod. • Olomouc – generální kapitula sester Ježíšových • arcibiskup Jan 10.00 hod. • Moravská Třebová – žehnání opravených varhan • generální vikář Mons. Josef Nuzík 23. 11. neděle 11.00 hod. • Svatý Hostýn – mše svatá v rámci Festivalu duchovní hudby • arcibiskup Jan
28. 11. pátek až 30. 11. neděle Svatý Hostýn – duchovní obnova pro členy Matice svatohostýnské • arcibiskup Jan 29. 11. sobota 10.00 hod. • Újezd u Valašských Klobouk – biřmování • arcibiskup Jan
Uzavřeno k 21. 10. 2014 Změna programu vyhrazena