Ročník: 2. Číslo: 1

Ročník: 2. Náklad: 10 výtisků Vydává: ZŠ Plumlov

Číslo: 1. Neprodejný tisk www.casopis-bombo.blog.cz

.

Redakční rada: Marie Sedláková, Markéta Vlachová, Milan Sedlák, Žaneta Pořízková, Dominika Lakomá, Karin Trunečková, Iveta Vaňková Uvnitř najdete: BUDOU U NÁS ŠKOLNÍ UNIFORMY? SEZNAMOVACÍ POBYT ŠESTÉ TŘÍDY HITPARÁDA FILMOVÝ TIP ZÁBAVA BEZPEČNĚ DO ŠKOLY ŠEDÉ MYŠI ...

Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message.

BOMBO© 2008/2009

Rok uběhl jak voda a časopis Bombo oslavil první narozeniny. Za dobu své existence stačil získat dvě významná ocenění v celorepublikové soutěži školních časopisů. Do druhého roku vstupuje časopis s novou vizáží, obměnou prošly také některé rubriky. V redakci se objevilo několik nových tváří. Doufáme, že se vám bude nová podoba časopisu líbit. Co časopisu přejí učitelé naší školy? Šárka Cetkovská: „Plno skvělých nápadů a hlavně hodně aktivních mladých redaktorů.“ Jana Zelená: „Přeji časopisu, aby ho žáci přečetli jedním dechem.“ Pavel Majoršin: „Hodně čtenářů, oblíbenost. Ať redakční radu potká co nejméně překážek a práce na časopise ji baví.“

Tradiční součástí byla v loňském roce rubrika Interview, v e které jsme vám představovali učitele naší školy. Letos jsme se rozhodli pokračovat a prvním respondentem se stala učitelka matematiky paní Hana Valíková. Proč jste se chtěla stát učitelkou? Vždycky mě bavila práce s dětmi. Kde jste začínala učit? Začínala jsem na ZŠ Masarykova, kde jsem učila 38 let z toho 12 let jako ředitelka. Jak jste se dostala na naši školu? V roce 2003 mě oslovil tehdejší ředitel školy jestli bych nechtěla na 14 dní zastoupit nemocnou učitelku. No a tak jsem tady zůstala.  Jaké máte koníčky? Ráda včelařím a peču. Každý rok vystavuji na zámku vánoční perníčky.

Joanete

2 Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message.

BOMBO© 2008/2009

1. ŠKOLNÍ DEN

Bylo 1. září a první školní zvonění již bylo slyšet v dáli. Žáci usedli do školních lavic, ale s nimi i náš časopis BOMBO. Pro každého z nás jistě smutný den, ale pro některé mnohem víc. Jak jistě víte, v Drahanech se uzavřel druhý stupeň základní školy a to mělo za následek přesun v podstatě všech žáků. Nikdo nevěděl do čeho jde, neměl tušení, jak si na něj ostatní zvyknou. Nevěděl, jak se zachovat. Nové zvyky a učitelé nejsou jistě pro nikoho příjemné, ale myslím, že většina žáků tohle přijala dobře, a to ne jen ze strany drahanských žáků, ale také z řady plumlovských. Jediná výhoda pro nás byla snad ta, že jsme nebyli rozděleni, ale zůstali jsme při sobě. Myslím, že na nové učitele jsme si zvykli a spolužáky jsme pomalu začali poznávat. Dále je snad problém styl učení, je mnohem přísnější a náročnější, ale myslím, že to se časem poddá. Jediným errorem je snad schodiště. Stále nevím, ve kterém patře jsou různé učebny, kabinety učitelů a další. Tohle se časem zlepší, takže si myslím, že přestup byl zvládnut skvěle, jak na straně plumlovských žáků, tak i na straně drahanských žáků. Jen doufám, že časem se změní k lepšímu veškeré názory a celkově vše, co vás jen napadne… Zeptal jsem se některých drahanských a plumlovských žáků na to, co si myslí o tom, že „jsme přešli“ do Plumlova. Miroslav Kala, 9.A – „ Je to tady divné, nemůžu dělat takový nepořádek jako v Drahanech, ale za to jsou tu pěkný holky. “ Anonym, 7.třída – „ Je to tady v pohodě, čekal(a) jsem že to bude horší, ale znám tu pár lidí, tak je to v klidu. “ Dále z plumlovských : Anonym, 9. třída – „ Jsem celkem šťastn(ý,á), protože přibyli nový lidé, a to je fajn. Dominika Lakomá, 8.A – „Je to celkem super, některé žáky sice ještě neznám, některé bych nechtěla poznat, ale doufám, že se to časem zlepší. “

Milan Sedlák


BOMBO© 2008/2009

Uniformy na naší škole již příští rok??? Co vy na to? Myslíte si, že nám školní Ježíšek nadělí místo nové učebny chemie (která je podle mě už v zoufalém stavu) nádhernou slušivou uniformu? Pokud ano, jistě si škubete vlasy, že vypadáte jako plešatí, nebo přinejmenším mlátíte hlavou o zem až vám stříká krev z uší. Protože téměř každému se při tomto slovu vybaví dívky se skládanou sukní a barevně sladěným sakem, nebo chlapci co vypadají jako elegáni s kravatou. Bohužel žáci tento styl jaksi neupřednostňují, protože nechtějí vypadat jako stádo šprtů, ale jako nagelovanej šampoňák, skejťák nebo pořádná nafintěná kočka s odhaleným pupíkem. S kravatami nebo nažehlenými kalhotami ale nevypadá takhle nikdo. A když už přijmete fakt, že musíte chodit v něčem kapičku nažehlenějším, jistě vás zděsí fakt, že každé ráno se oblékáte do toho samého a bude to tak s dvouměsíčními přestávkami devět let ANO! Devět let. Vrcholem mé rozhořčenosti by ovšem bylo, když bych viděla každé ráno nějakého učitele, jak se po škole producíruje v pohodlných džínech, zatímco já bych se dusila v naškrobené košili. Pokud jste dočetli článek až sem, jistě hlasitě sípete a chytáte se za srdce ……. to se dostavil váš první infarkt. A pokud své srdce alespoň na chvíli zklidníte, dozvíte se že žádné uniformy se nechystají (a ta učebna chemie nejspíš taky ne).

Joanete

Anketa mezi žáky 2. stupně ZŠ Plumlov Jste pro zavedení školních uniforem? ODPOVĚĎ POČET

ANO 46

NE 46

NEVÍM 8

8

46

Ano Ne Nevím

46

Z výzkumu vyplývá, že žáci naší školy nejsou zcela proti zavedení školních uniforem. Ivet


BOMBO© 2008/2009

Seznamovací pobyt Dne 25. a 26. září 2008 se vydala 6. třída na seznamovací pobyt do Rožnova pod Radhoštěm,protože nám do třídy přibyli noví žáci z Drahan a Krumsína. V Prostějově jsme měli sraz na vlakovém nádraží v 6:30 hod., a přestože jsme z Prostějova vyjeli se zpožděním, nakonec jsme přestup v Olomouci a Valašském Meziříčí dobře zvládli. Z nádraží v Rožnově jsme se s batohy přesunuli autobusem k hotelu, kde jsme se ubytovali. Po krátkém vybalení,odpočinku a obědě z vlastních zásob jsme se vypravili do Rožnovského skanzenu,kde jsme si prohlédli lidové dřevěné stavby z minulé doby. Někteří si zde zakoupili drobné rukodělné suvenýry a poseděli krátce v místní cukrárně. Po návratu se všichni sešli v klubovně, kterou nám vedoucí hotelu propůjčil. Zde jsme hráli různé seznamovací hry. Největší úspěch měla ta, kdy jsme se vzájemně se zavřenýma očima uchopili postupně za obě ruce a po otevření očí jsme se museli za stálého držení rukou vzájemně rozplést. Hrami jsme se velice pobavili. Pak následovala večeře,osobní volno,mohli jsme se chvíli dívat na televizi, společně se sejít a bavit se. Ve 22 hod. byla večerka. Druhý den ráno po osobní hygieně, úklidu pokojů a sbalení věcí jsme měli snídani. Po jídle jsme se vypravili do lanového centra Gibon.Z de si děti mohly vyzkoušet svoji zdatnost a lezecké schopnosti. Odvážní zdolávali celkem 30 lanových překážek. Byly snadné i těžké,každý se snažil podle svých možností. Bylo to tam super! Po návratu zpět do hotelu jsme se opět sešli v klubovně a vyhodnotili si jednotlivě i společně průběh pobytu. Pak následoval oběd. Odpoledne jsme se přesunuli na nádraží a vydali se opět přes Valašské Meziříčí a Olomouc do Prostějova, kde jsme se rozjeli kolem půl šesté zpět domů. Zvládli jsme to. Vážíme si našich učitelek, které seznamovací pobyt připravily a s námi absolvovaly. Celý pobyt se nám líbil a těšíme se, až si ho budeme moci zopakovat. M.Citová, N.Müllerová, J.Rolenc


BOMBO© 2008/2009

Sběr ovládli druháci Od pondělí 20. října do pátku 24. října se konal podzimní sběrový týden starého papíru. Odměnou pro vítěznou třídu bylo vybavení polohovacími lavicemi a jeden den navíc využitý k výletu. Také tři nejlepší „sběrači“ na škole byli odměněni věcnými cenami. Padl loňský rekord z jarního sběru, který činil 21 tun. Při podzimním sběru bylo v kontejnerech odvezeno 25 406 kg starého papíru. Netvrdší souboj se odehrával mezi 1. a 2. třídou. V pátek rozhodly 2 tuny ve prospěch našich druháčků. Nejlepší sběrači: 1. Anna Rindová – 2. třída, 1 155 kg 2. Lukáš Hruban – 1. třída, 1 093 kg 3. Sára Gottwaldová – 2. třída, 1 011 kg 4. Václav Žvátora – 4.B, 789 kg Tato akce by se nemohla uskutečnit bez ochoty a obětavosti spousty lidí, kteří svůj volný čas věnovali dobré věci. Pan školník Pavel Žvátora domluvil přistavení a odvoz kontejnerů a organizoval průběh celého sběru. Za Klub rodičů mu ráno pomáhal pan Radek Krychtálek a odpoledne zástupce ředitelky školy Pavel Majoršin, který také zpracovával výsledky. Ruku k dílu přiložili i páni učitelé Tomáš Polák a Pavel Bednář. Aktivně se zapojili žáci 9.B, a to: Pavel Růžička, Vojtěch Walter, Michal Všetička a Adam Přikryl. Všem Děkujeme. Nelepší sběrači z jednotlivých tříd Třída 1 2 3 4.A 4.B 5 6 7 8.A 8.B 9.A 9.B

Jméno Lukáš Hruban Anna Rindová Veronika Navrátilová Jakub Dvořák Václav Žvátora Pavlína Rozehnalová Nikola Müllerová Zuzana Trávníčková František Pařil Karolína Procházková Tereza Menšíková Karolína Svobodová

Počet Kg 1 093 1 155 471 373 789 349 315 244 316 223 88 300

Letošní sběr starého papíru se přece jen v něčem od předchozích lišil. V minulých letech probíhal před Stonožkovým týdnem. Ten letošní byl přesunut až na začátek prosince.Tímto si Vás dovoluji pozvat 2. prosince na zahájení „Stonožkového jarmarku“. [email protected].č


BOMBO© 2008/2009

Bezpečně do školy Dne 16.10.2008 jsem jela na soutěž do Prahy. Tato soutěž měla dvě kola. Jedno kolo proběhlo na internetu a na druhé kolo jsme jeli do Prahy. Spolu se mnou jeli Petr Minařík, Markéta Vlachová, Ivana Sedláková, Martin Moravec, Hana Lukavská, Milan Sedlák, Katka Kocourková, Eliška Václavíková. Na tuto soutěž jsme se připravovali dlouho. Dělali jsme různé testy na internetu. Doma jsem se také připravovala, dostala jsem od pana učitele Bednáře cd a na něm byli testy. Z předminulého roku jsem měla ještě testy z Prahy. Na tom cd byla jedna odpověď jinak než na testech z Prahy. A tak jsem z toho byla zmatená. Ale nakonec jsem to vyřešila. Do Prahy jsme vyjeli ve 4 hodiny ráno. V mikrobuse byla velká legrace. Do Prahy jsme dojeli kolem 8 hodin ráno. Kolem 9 hodin začalo zahájení soutěže. Rozdali nám kartičky se jmény a na nich bylo napsáno v kolik začínáme soutěžit a kde. Já jsem začínala v 10.30 hod. Napřed jsem psala testy a potom jsem jezdila na kole na dopravním hřišti, kde byly také překážky např.: koryto, slalom. Věděli byste: Pokyny policistů a) nejsou nadřazeny světelným signálům ani dopravním značkám b) nejsou nadřazeny stálým svislým dopravním značkám c) jsou nadřazeny dopravním značkám i světelným signálům Cyklista, který vyjíždí od okraje silnice nebo od chodníku, a) nesmí omezit ostatní účastníky provozu; znamení, že mění směr jízdy, nemusí dávat b) nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu, musí přitom dát znamení, že mění směr jízdy c) má přednost před všemi vozidly; znamení, že mění směr jízdy, dává, jen když je to třeba Cyklista smí jet a) nejvýše rychlostí 20 km/h b) nejvýše rychlostí 40 km/h c) jen tak rychle, aby vždycky dokázal zastavit tam, kam dobře dohlédne

Po soutěži jsme měli čas, tak jsme zašli do 3D kina na Mumii. Všichni jsme mysleli, že to bude něco akčního. Ale mýlili jsme se, byl to dokumentární film. Dozvěděli jsme se mnoho informací o Egyptě. Po kině jsme se dostavili na vyhlášení výsledků do Rudolfina. Žáci se umístili takto: 4. Milan Sedlák, 7. Ivana Sedláková, 9. Petr Minařík, 15. Martin Moravec, 17. Katka Kocourková, 21. Hana Lukavská, 23. Markéta Vlachová, 24. Eliška Václavíková. Já jsem se umístila na 8. místě. Soutěž se mi velice líbila. Karča


BOMBO© 2008/2009

Učitelé odcházeli ze školního hřiště se svěšenými hlavami!!! Dne 6.11.2008 se učitelé představili žákům jinak než namyšlení kantoři, ale jako normální lidé, kteří si ze sebe dokážou udělat pořádnou srandu. Snad proto je také žáci porazili. Ale kdo ví? Třeba se porazit nechali. Systém vybírání hráčů byl jednoduchý. Z každé třídy na 2. stupni byli vybráni tři hráči a ti se rozdělili do tří týmů. Čtvrtý tým tvořili učitelé. Roli rozhodčího na sebe vzala Eva Frélichová, za což ji velice děkujeme. Žáci tentokrát učitelům nic nedarovali, tým 2 porazil všechny své soupeře a zaslouženě vyhrál. Učitelé po úvodním rozkoukání stačili vyhrát jen jeden zápas.

Tým 1: Kolařík Kroutilová Hladká Slezáková Menšíková Všetička

Tým 2: Kudýnková Trávníčková Konečný Petrželová Krychtálek D.

Tým 3: Kocourková Zapletal Milerová Chudoobová Růžička

Tým 4: Bednář Zapletalová S. Mandlová Vopalecká Zelená Polák

A JAK TO DOPADLO? Zápas 1x2 3x4 1x3 2x4 1x4 2x3

Pořadí: 1.Tým 2 2.Tým 3 3.Tým 4 4.Tým 1

Poměr setů 0:2 2:0 2:0 2:0 0:2 2:0

Výsledek 7:15,9:15 15:11,15:9 15:10,15:7 15:6,15:4 3:15,11:15 15:8,15:10

6 bodů 2 body 2 body 2 body

(90) (65) (60) (60)

Pozn. O pořadí na třetím a čtvrtém místě musel rozhodnout až vzájemný zápas.Tým 4 a tým 1 totiž získali po jedné výhře a nasbírali stejný počet vítězných kroužků. Protože učitelský tým vyhrál nad týmem číslo 1, obsadil konečné třetí místo. Domčulka 


BOMBO© 2008/2009

Martinská husa neboli déšť, zpěv, legenda a zima V sobotu 8. 11. se na plumlovském zámku uskutečnila Martinská husa, kterou pořádal již druhým rokem Spolek plumlovských nadšenců. Na zámku bylo všechno v plném proudu. Prodávalo se, opékalo se, na výstavě se dívky ze sboru rozezpívávaly a do toho všeho hrála country skupina. Nejhorší na tom ale byla ta ukrutná zima. Program:  Country kapela  Šermíři Adorea Olomouc  Vystoupení ZUŠ Plumlov  Legenda o sv. Martinovi  Svatomartinský průvod  Soutěž o nejkrásnější lampión  Ohňová show Můj dojem: Na Martinské huse jsem zpívala se sborem.Všechny holky ze sboru měly korzety,sukně a botasky :-D. Byla zima, ale musely jsme to prostě vydržet. Odzpívali jsme pár písniček od Svěráka a Uhlíře a šli hrát legendu. Ta je o tom, že do města přijde žebrák, ale nikdo mu nic nedá. Potom přijede Martin a dá žebrákovi plášť, protože nemá peníze. V noci se Martinovi zjeví anděl. Po tom jsme udělali rozhovor do novin, převlékli se do civilu a šli za kamarády. Společně jsme šli k Páclům a pak brouzdat po Plumlově. Já jsem pořád povídala o tom, jak mě strašně fascinují ty hvězdy na modré obloze. Holky se ale věnovali úplně něčemu jinému. V pondělí byl článek v novinách a já ho mám vystavený v pokoji na zdi a jsem na sebe mooooc pyšná. :-D Domčulka


BOMBO© 2008/2009

Draci rozzářili plumlovské nebe V sobotu 8.listopadu proběhl již 13. ročník Slavnosti padajícího listí. I když počasí bylo záludné a spadlo i pár dešťových kapek, cestu do lesa si našlo více než 100 milovníků podzimních radovánek. Na děti a jejich rodiče nejdříve čekala Stezka Ferdy Mravence a brouka Pytlíka, která byla plná soutěží. Přenést berušku, zahrát si lesní golf, trefit list, chytit mravenečka či poskládat obrázky Ondřeje Sekory zvládli všichni bez problémů. Vždyť na ně za odměnu čekal báječný guláš a to se to pak soutěží. Ani letos pan Cvrček (Jirka Finsterle) nezklamal a uvařil opravdovou lahůdku. Pro zahnání žízně byly připraveny různé druhy čajů. Samozřejmě se nezapomnělo ani na draky. Někteří z nich vyletěli do obrovské výšky, jiní se drželi stále při zemi. Ale to nám náladu nezkazilo. I když někteří z nás záviděli Jirkovi Švestkovi, který loudil od ostatních špagátek, protože jeho drak by býval letěl ještě výš a výš. Slavnost padajícího listí se letos opět povedla. A už teď se těšíme na další ročník. Jana Zelená

Šedé myši už nebuďte šedé!!!! Určitě víte jaké to, je když je někdo oblíbený a někdo jakoby neexistoval. Nikdo ale nebyl v obou situacích. Bohužel já dnes ano. Všechno to začalo konzultacemi. Pan učitel mě chválil, jaká jsem šikovná, bezproblémová dívka a že jsem vůdce třídy. Z toho, co jsem slyšela, jsem další den ve škole byla zase hezky naladěná a veselá. Poslední hodinu se to všechno stalo. Hráli jsme nějakou hru. Všichni jsme měli zavřené oči a pan učitel nám na čelo nalepil lísteček s libovolným tvarem. Potom, co nám nalepil lístečky na čelo, jsme otevřeli oči a měli vytvořit čtyři skupinky. Jediná já jsem ale žádný lísteček na čele neměla. Ukázalo se totiž, že to pan učitel udělal schválně, abych řekla pocity, které jsem měla, když jsem vlastně poprvé nebyla v žádném kolektivu a to ať v tom dívčím nebo chlapeckém. Zůstala jsem naprosto sama. Nejdřív jsem si myslela, že mi lísteček někam spadl, tak sem to nijak neřešila. Asi 30 vteřin poté mi došlo, o co jde. Pan učitel sice říkal, že to bylo proto, ať řeknu pocity, co jsem měla, protože je umím dobře vyjádřit na rozdíl od nějakého kluka. Tak jsem tam ze sebe vydávala nějaká slova, která vůbec nebyla pravda. Přitom se mi ale honilo hlavou, že mám štěstí, když mám dobré kamarádky, na které se můžu spolehnout. Jak se asi musí cítit ostatní žáci, když do kolektivu nezapadnou? Vlastně jsem se cítila, jako kdyby už o mě nikdo neměl zájem, jako kdybych byla úplně někdo jiný a nikdo se se mnou nebavil. Prostě jako kdybych byla ten nejignorovanější žák. Měla jsem slzy v očích, a proto jsem řekla slova, co mě napadla a bylo to. Zazvonilo a všichni vypadli na oběd. Myslím,že by se každý měl bavit s každým i přes to, jak je někdo neoblíbený. Proto se pokusím bavit se všemi a i vy byste to měli zkusit, protože někdo se cítí vážně špatně z toho, jak ho všichni ignorují. Domčulka


BOMBO© 2008/2009

Procházky chodbou se skříňkami… …se asi nikdy nedočkám. Za prvé protože za rok by se určitě nezavedli a za druhé jsme strašně jsme strašně zaostalá škola! Ne že by se mi moje škola nelíbila, ale kdybych měla srovnat naší školu se školami v Prostějově, tak najdu na naší škole tolik záporů, že jich radši vypíšu jen pár. Na škole v Prostějově si můžu vybrat ze dvou jídel. Nebo v každé učebně je interaktivní tabule. A to nejlepší-mají tam americké skříňky!!! Ty krásné šedé skříňky do které si dám všechny učebnice a sešity a do školy si dojdu jen s menší taškou. Každou přestávku si vytáhnu jen ty potřebné pomůcky a je to super. Sice by to stálo hodně, ale podle mě se to spoustě žáků líbí. Třeba za pár let naše děti budou chodit na školu a budou mít skříňky.Ty krásné šedé skříňky plné zbytečných věcí ale i učení.

Domčulka


BOMBO© 2008/2009

Nikol Abrahamová a Martin Mucha tentokrát o prvních dojmech ze středních škol Nikol Abrahamová a její dojmy z nové školy „Tak a je to tady!“, tuhle větu si mnozí z nás říkali prvního září. Někteří nadšeně, někteří znechuceně. Já jsem patřila k té znechucené části a to nejen proto, že jsem šla na střední školu, ale především proto, že jsem šla do neznáma. Přišla jsem do cizího města a byla jsem tam úplně sama, ke všemu jsem ubytovaná na internátu takže další překážka. Přes šedesát nových tváří a to nepočítám dalších 500 lidí na škole. Ale teď už vím, že to byla hloupost. Na škole se mi moc líbí. Některé předměty přímo nesnáším, ale některé mám i ráda. Třeba německý jazyk, ten mi opravdu nejde a navíc jsem v hodině sama, protože jsem jediná němčinářka z naší třídy. Učitelka říká, že mám výhodu když mám „soukromé hodiny“, ale já bych byla o moc radši kdyby tam semnou trpěl ještě někdo jiný, aby se neptala jenom mě. Moc v lásce nemám ani tělesnou výchovu. „Ríša“, náš tělocvikář je už celkem starý a jeho styl učení je kapičku zaostalý. Také se dost rychle naštve a nejednu hodinu stráví půlka třídy za dveřmi. Obchodní korespondence neboli psaní deseti prsty je také dost obtížné, máme málo hodin, a proto se musíme rychle učit, jenže když už máte v paměti zaryté psaní jen ukazovačky, není to moc lehké. Tyhle předměty ještě skousnu, ale nejhůř jsem na tom s technickou dokumentací, ze které jsem na čtvrtletí měla čtyřku, ale není to mnou ale učitelem. Jeho svářečské brýle na čtení mě přímo děsí a to nejsem jediná. Tak si tak říkám, k čemu mi to vůbec je, když studuji management. Také se učím ruský jazyk, který patří k mým oblíbeným předmětům. Je lehký a velká část slov je stejná jako v češtině. Proto se do něj moc neučím a i přes to mě učitelka chválí. Matematika, můj nejoblíbenější předmět na základní škole, je nejoblíbenější i teď. Na paní učitelce Gotvaldové mi vadí jediná věc a to jak zvýrazňuje d a t, jinak je to skvělá učitelka, která něco naučí. Poznala jsem spoustu báječných lidí, převážně kluků. Na internátu mám perfektní spolubydlící, co nezavře pusu, ale kdo mě zná tak ví, že jsem úplně stejná, takže si moc dobře rozumíme. S vychovatelkou se dá občas taky mluvit, ale někdy bych ji nejradši odstřelila na Mars. Prostě si nestěžuji a do školy respektive na intr se vždycky moc těším. Ale přece jenom doma je doma!


BOMBO© 2008/2009 Martin Mucha a jeho pocity z GJW Tak a je to tady. První září. Mířím do školy, autobusem. Už tohle je pro mě docela nezvyk, protože 9 let mi stačilo překonat pár set metrů. Teď to bude jinak. Nervózně jsem nastoupil do autobusu, vybral jsem si volné místo a jen se dívám z okna. Nevím co přijde a ani to raději nechci vědět, raději aby byly prázdniny. Nikdy předtím bych neřekl, že je autobus tak rychlý. Během pár okamžiků už jsme byli v Prostějově. Neochotně jsem vystoupil a pomalu jsem se vydal do školy, do té nové. Protože jsme teprve prváci, zůstala nám snad ta nejhorší učebna v nejvyšším patře. Všichni jsme se tam tedy nahrnuli a začali se pomalu rozkoukávat, ale brzy nám do toho vpadla naše třídní. Rázně a jasně nám oznámila, že Gymnázium Jiřího Wolkera je výběrová střední škola, což pro nás jednoduše znamená, že kdykoli můžeme za porušení nějaké řádu prostě vyletět. Mezitím, co jsme se snažili rozpoznat, zda to nebyl pokus o vtip, na nás třídní chrlila lavinu nejrůznějších příkazů, zákazů, pouček, rad a postřehů, které se nám budou při studiu hodit. Mluvila velmi dlouho. Poté nám rozdala rozvrhy a čipy pro přístup do školy, pověděla nám, kde seženeme seznam učebnic a jen tak na okraj se zmínila, že bude naší matikářkou. A to byl konec, doslova. Pořádně si nepamatuji, kterým východem jsem utekl ze školy. Ještě štěstí, že mi brzo jel autobus zpátky domů. Myslel jsem, že horší to být nemůže, ale mohlo. Hned druhý den to totiž začalo. V každém předmětu to probíhalo vcelku podobně. Krátké představování a přehled toho, co se budeme učit. Většina profesorů nám s úsměvem řekla, že předepsané učebnice, které jsme našli v seznamu učebnic, oni neschvalují nebo rovnou nevyžadují. Kromě téhle radostné zprávy, jsme se hned první hodinu začali učit. Nejhorší na tom všem byly učebny. Každá hodina se konala v jiné učebně a najít ji, byl občas výkon hodný detektiva. Kromě jednoduchého číslování se ještě škola dělí na dvě budovy. Větší budovu A a novější budovu B. Není tedy výjimkou, že jednu hodinu trávíme v nejvyšším patře budovy A, abychom se další přestávku rychle stěhovali do nejvyššího patra, ale budovy B. Zkuste si tedy představit, že o velké přestávce se takhle začne pohybovat přibližně 500 lidí, kteří hledají svou učebnu, na další hodinu. Není těžké se tu ztratit, což můžu ostatně potvrdit z vlastní zkušenosti. Přes všechna tato prvotní negativa jsem se školou velmi spokojen. Z počátku byla naše třída plná malých skupinek lidí, kteří se již znají z dřívějška. Postupně se však tyhle malé skupinky začali rozpadat a vytvářet se větší a větší skupiny lidí, celkově se společně všichni bavíme, i když někteří nepříliš vřele. Uvidím, jak to bude pokračovat, máme před sebou ještě čtyři roky. Myslím, že profesoři, které nám přidělili, jsou jedni z nejlepších. Tedy ve většině případů. Základem celé výuky je totiž výklad v hodině a pokud jej nepochopíme, tak je příprava na další hodinu mnohem těžší, ale to si musíme zvykat. Ano, všechno je to o zvyku. Za ty tři měsíce, jsem si musel zvyknout na ledacos a ne vždy se mi to podařilo úplně, ale jak pravil můj spolužák: „Všechno má svůj čas.“ S novou školou přišli noví lidé, možnosti i vědomosti. S každým novým rozhodnutím, se mění náš pohled na svět, na lidi kolem sebe. I mě se tenhle pohled na svět změnil a jsem za to rád.


BOMBO© 2008/2009

Coldplay Setkali se v polovině devadesátých let během prvních dní studia na Londýnské univerzitě. Netrvalo to dlouho a rychle se spřátelili. Chris s Jonnem začali psát písničky, Guy se chopil baskytary a Will se - ze samého nadšení z kapely - zřekl kytary a sedl si za bicí. Všechny je spojovala vášeň pro hudbu a odhodlání vydat ze sebe to nejlepší. Nahráli třískladbou desku o nákladu 500 kopií. Díky ní dostali možnost zahrát si na hudebním festivalu In The City v Manchesteru. Všiml si jich Debs Wild, hledač talentů vydavatelství A&R. Ten je následně představil Simonu Williamsovi, který je přihlásil do svého vydavatelství Fierce Panda, a to kvůli jedné písni - Brothers And Sisters. Poté se dostali pod křídla vydavatelství Parlophone. Čtyři ocenění Grammy, čtyři ceny Brit a téměř sedmnáct milionů prodaných alb. Lehko se zapomíná na to, jak daleko byli od tehdejšího mainstreamu, když vyšlo jejich album Parachutes. Byla to bouřlivá hudba plná syrových, opravdových emocí v době, kdy byla hudba pouze o hulákavém pózování. Ale zdá se, že jsme na ni byli připraveni. Úspěch na domácím poli byl rychle následován proslavením se na území Spojených států, kde Coldplay představovali předvoj nové vlny britských kapel. (Už tolik se nemluví o tom, že museli několikrát projet celé Státy tam a zpět, aby dosáhli takového prosazení.) Druhé album A Rush of Blood to the Head je nastálo dosadilo do „první ligy“, načež v roce 2003 absolvovali dlouhé turné po stadionech celého světa.


BOMBO© 2008/2009 Názor: Podle mě je tahle muzika nudná.. Nebo někomu se možná líbí, ale mě osobně ne. Líbí se mi jen jejich písnička Viva la Vida, ale videoklip nevystojím..*JOKINGLY* Domčulka 

Bombo Vám přináší text současného hitu Viva la Vida i s překladem.

Ať ŽIJE ŽIVOT

VIVA LA VIDA

Býval jsem vládcem světa Moře se vzdouvala na můj povel Teď spím ráno sám Zametám ulice, které mi kdysi patřily

I used to rule the world Seas would rise when I gave the word Now in the morning I sleep alone Sweep the streets I used to own

Bavilo mě hrát v kostky Vidět ten strach v očích nepřátel Poslouchat jak dav zpívá: "Král je mrtev! Ať žije král!"

I used to roll the dice Feel the fear in my enemies eyes Listen as the crowd would sing: "Now the old king is dead! Long live the king!"

V jednu chvíli jsem držel klíč Hned nato mě zdi nepustily dovnitř A zjistil jsem, že mé paláce stojí Na pilířích ze soli a z písku

One minute I held the key Next the walls were closed on me And I discovered that my castles stand Upon pillars of salt, and pillars of sand

Slyším vyzvánět jeruzalémské zvony I hear Jerusalem bells are ringing Sbory římské jízdy pějí Roman Cavalry choirs are singing Buď mým zrcadlem, mečem i štítem Be my mirror my sword and shield Mými misionáři na neznámém území My missionaries in a foreign field Z důvodu, který neumím vysvětlit For some reason I can't explain Kdysi, víš, neexistovalo jediné, jediné upřímné slovo Once you know there was never, never an honest word A tehdy jsem byl pánem světa That was when I ruled the world To nelítostný a divoký vítr Vyrazil dveře, abych mohl dovnitř Roztříštil skla v oknech a zaduněl zvukem bubnů Lidé nemohli uvěřit, co se ze mě stalo Povstalci, počkejte Na mou hlavu na stříbrném podnose Jen loutka na dlouhé niti Ach, kdo by vlastně chtěl být králem?

It was the wicked and wild wind Blew down the doors to let me in. Shattered windows and the sound of drums People could not believe what I'd become Revolutionaries Wait For my head on a silver plate Just a puppet on a lonely string Oh who would ever want to be king?

Slyším vyzvánět jeruzalémské zvony Sbory římské jízdy pějí Buď mým zrcadlem, mečem i štítem Buď mými misionáři na neznámém území Z důvodu, který neumím vysvětlit Vím, že svatý Petr nezvolá mé jméno Nikdy žádné upřímné slovo A tehdy jsem byl pánem světa

I hear Jerusalem bells are ringing Roman Cavalry choirs are singing Be my mirror my sword and shield My missionaries in a foreign field For some reason I can not explain I know Saint Peter won't call my name Never an honest word And that was when I ruled the world

Slyším vyzvánět jeruzalémské zvony Sbory římské jízdy pějí Buď mým zrcadlem, mečem i štítem Buď mými misionáři na neznámém území Z důvodu, který neumím vysvětlit Vím, že svatý Petr nezvolá mé jméno Nikdy žádné upřímné slovo A tehdy jsem byl pánem světa

I hear Jerusalem bells are ringing Roman Cavalry choirs are singing Be my mirror my sword and shield My missionaries in a foreign field For some reason I can not explain I know Saint Peter won't call my name Never an honest word And that was when I ruled the world

Joanete 15 Created with novaPDF Printer (www.novaPDF.com). Please register to remove this message.

BOMBO© 2008/2009

Nejnovější hitparáda Chcete znát nejnovější hitparádu světových songů? Jaký žánr převládá ve škole? Chcete si stáhnout nějaký hiphop nebo ostatní známé songy? To vše se dozvíte zde!!! Anketa: Hitparáda: Anketa: Ptalajsem jsemse sepár párlidí, lidí,jaký jaký poslouchají 1.US5-The Boys are back Ptala poslouchají a vyšlo najevo, 2.Katy Perry-Hold N‘ Cold žánr a vyšlo žánr najevo,že nejvíce seže posnejoblíbenější je hiphop. 3.Britney Spears-Womanizer louchá hiphop. Pop:☺☺☺☺ 4.The Rasmus-Livin in the world without you Pop:☺☺☺☺ Hiphop:☺☺☺☺☺☺☺☺☺ 5.Jonas Brothers-Burning up Hiphop:☺☺☺☺☺☺☺☺☺ Rock:☺☺☺☺ 6. Ewa Farna-Boží mlejny melou Rock:☺☺☺☺ Country: 7. Tereza Kerndlová-Anděl Country: Jiné: 8. Aloha from Helll-Donť gimme that Jiné: 9. Morandi-Save me feat. Helene 10. Kevim Rudolf&Lil’Wayne-Let it rock Můj názor: Hitparáda je dobře postavená. Možná jen bych dala na lepší místo Kevina Rudolfa a Lil Wayna-Let it rock, protože je to hustá písnička… Jinak se vším jsem spokojena.Tyhle písničky ať už od začínajících hvězd nebo dlouhodobých hvězd se mi líbí. Hlavně od Jonas Brothers. Jejich písničky zpívají třeba o zlomeném srdci, ale stejně je to rychlé temp,o takže se na to dá tančit, a proto se to tolika lidem líbí. Stáhnout??? Hip hop?  www.laco-rulezz.wgz.cz  www.hothiphopalbums.blogspot.com Cokoliv?  www.mp3s.nadruhou.net Sountracky a celá alba?  www.warforum.cz  www.warezcentrum.cz

←Katy Perry

Domčulka 


BOMBO© 2008/2009

Divokej Bill a Tři sestry Aneb Turné pro radost V pátek 7. listopadu 2008 proběhl na prostějovském zimním stadionu koncert Divokého Billa a Tří sester. Byly vyprodány skoro všechny lístky. Už na začátku se našli i podnapilí návštěvníci, kterým dělalo problém stát na vlastních nohou. Jásající publikum nervózně očekávalo obě skupiny. Všichni chtěli být co nejblíže podiu a bouřlivě se ozývali. Jako první vystoupily Tři sestry. Zazněly písně jako Pumpa, Čtvrtá sestra, Mexiko, Homosexuál, Pijánovka, Zelená, Venda se svou motorkou aj. Měly úspěch především u staršího publika. Naopak jako druhý vystoupil Divokej Bill a ten už měl ohlas hlavně u mladšího publika a také sklidil podle mého názoru i větší ovace než předešlá skupina. Měli pro nás připravené tři nové pecky, ale samozřejmě i starší písně. Jako například Alkohol, Plakala, Malování, Šibenice, Brouk, Pocit, Znamení aj. … Koncert se velice povedl a obě skupiny byly donuceny dát ještě přídavek. Jsem ráda, že jsem měla možnost se tohoto koncertu účastnit. Určitě všem doporučuji navštívit jejich koncert, až se u nás opět ukáží. Stojí to za to.

↑Divokej Bill [email protected].č


BOMBO© 2008/2009

MADAGASKAR 2: ÚTĚK DO AFRIKY Režie: Eric Darnell, Tom McGrath Hrají: Ben Stiller, Sacha Baron Cohen, David Schwimmer, Jada Pinkett Smith, Chris Rock, Cedric the Entertainer, Thomas Stanley, Tommy 'Tiny' Lister, Bernie Mac, Andy Richter, Will i Am, Conrad Vernon, Chris Miller, Tom McGrath, Christopher Knights, Stacy Ferguson, Willow Smith

V kinech ČR: 13.11.2008 Bontonfilm V kinech SK: 13.11.2008 Tatrafilm K natočení animované komedie Madagaskar 2 měli její tvůrci dva dobré důvody. Prvním bezpochyby byly tržby, které film vynesly na první místo žebříčku úspěšnosti rodinných snímků roku 2005. Druhým důvodem se stal fakt, že hlavní hrdinové, hýčkané hvězdy newyorské zoo, tragicky zakysli na titulním ostrově u afrických břehů a takový osud jim žádný divák určitě nepřál. Jenže pokračování jim připravilo taková dobrodružství, že ve srovnání s nimi by byl doživotní pobyt na Madagaskaru tou příjemnější variantou. Vzpomínáte si na trosky letadla zaklíněné v koruně obřího baobabu, které lemuří král Julián používal coby trůní sál? Tak přesně to se stane klíčovou součástí geniálního únikového plánu, který vymysleli vynalézaví tučňáci. Na cestu domů se kromě nich vydávají i lev Alex, zebra Marty, hrošice Glorie, žirafák Melman a šimpanzi Phil s Masonem. Doprovázejí je král Julián, jeho pobočník Maurice a capart Mort, kteří chtějí poznat, jak to v tom civilizovaném světě chodí. Start pospravovaného letadla proběhne hladce, jenže o dalším průběhu letu se to říct nedá. Nejdřív vynechá jeden motor, pak druhý a neovladatelné letadlo se řítí k zemi. A ne k ledajaké zemi. Rozmazlení hrdinové přistanou uprostřed nejdivočejší africké divočiny, kde na každého z nich čeká vlastní příběh. Král newyorské ZOO Alex se setká s rodiči a zjistí, že v srdci Černého kontinentu mu jeho manýry nic dobrého nepřinesou. Zebra Marty konečně na vlastní kůži pocítí, jaké to je, být součástí velkého stáda a svobodně s ním cválat savanou. Hrošice Glorie tu potká neuvěřitelného hrošího samce a žirafák Melman se bude snažit zbavit hypochondrie a přitom tiše trpět, protože Glorie mu ani trochu není lhostejná. Připravte se na to, že podobných překvapení vás v Madagaskaru 2 čeká víc. Ivet


BOMBO© 2008/2009

Vtipy: Kočka a prase: Přijde kočka za prasetem a říká: Znám tvou budoucnost!" Prase: "Ty jsi četla můj horoskop ?" "Ne kuchařku." Blondýnčiny hodinky: Víte, proč hází blondýnka hodinky do vzduchu? Aby věděla, jak ten čas letí. Muži na Marsu: Stojí dva astronauti na Marsu a vyděšeně se dívají střídavě na sebe, na Zemi, na raketu, na Zemi, na sebe, na raketu. Až to jeden z nich nevydrží a vybuchne: "Co na mě pořád tak hloupě zíráš? Já jsem ty klíče nezabouchnul!"

Sudoku:

OSMISMĚRKY Beroun, Brno, Olomouc, Ostrava, Praha, Sázava M

P R

A

H

A

N

U O R

E

B R

Ě

S

A

Č

E N

C

O U M

O

L

O

O

S

T

R

A

V

A

CH S

Á

Z

A

V

A

T

B

Řešení

Marky


BOMBO© 2008/2009

Domčulka 

Bombo 1/2008-09 Vydáno v listopadu 2008 nákladem ZŠ Plumlov jako neprodejný tisk. Redakce: Mgr. Tomáš Polák, Iveta Vaňková, Markéta Vlachová, Karin Trunečková, Marie Sedláková, Milan Sedlák, Dominika Lakomá, Žaneta Pořízková, Nikol Abrahamová, Martin Mucha. Kopírování a šíření bez souhlasu Redakční rady je zakázáno a bude bráno jako porušení autorských práv. Postavička skřítka a název BOMBO©2008/2009 je duchovním majetkem Redakční rady.


Ročník: 2. Číslo: 1

Recommend Documents