ODS Brno-město
Ročník 12, číslo 5
OS ODS Brno-město
Květen 2003
Nově zvolená oblastní rada ODS Brno-město
Richard Svoboda, předseda oblastní rady ODS
Slovo úvodem Začalo nám jaro. Konečně se země oděla do zeleného hávu, stromy rozkvetly a ptáci začali náš den oblažovat zpěvem. Začala a už zase skončila válka v Iráku. Málem zkolabovala vláda. Kdy už padne doopravdy? Rusnok odešel, Urban přišel. Je to změna k lepšímu, horšímu nebo vůbec žádná? Kromě toho jsme zvolili novou oblastní radu, jejíž menší představení je možné spatřit na titulní stránce a rozloučili se s minulou oblastní radou. Protože na to loučení nebylo na sněmu mnoho času, dovolili jsme si malou rekapitulaci jejích úspěchů na následující stránce. V Brně se sešla výkonná rada ODS. Co z toho vzešlo, se dočtete rovněž v tomto čísle. A opět nám napsali čtenáři. Jejich názory tvoří tradiční závěr našeho měsíčníku. REDAKČNÍ RADA
Předseda OR: PhDr. Richard Svoboda V minulém volebním období pracoval jako první místostarosta městské části Brno-Královo Pole a člen oblastní rady. Náměstek primátora města Brna, předseda klubu zastupitelů, člen Zastupitelstva Jihomoravského kraje. 1. místopředseda OR: Ing. Milan Venclík Dříve pracoval jako místostarosta městské části Brno-sever a místopředseda oblastní rady. Předseda regionálního sdružení a člen výkonné rady ODS, radní Jihomoravského kraje. místopředsedkyně OR: Dana Filipi Tisková mluvčí a asistentka senátorky, členka Rady města Brna, v oblastní radě pracovala po několik volebních období.
místopředseda OR: Ing. Radomír Jonáš V letech 2001 až 2003 pracoval jako člen oblastní rady. Člen Rady města Brna. místopředseda OR: JUDr. Robert Kerndl Člen Zastupitelstva a Rady městské části Brno-střed, předseda klubu zastupitelů. Č l e n o v é O R: Ing. L. Benátský Petr Fridrich Michal Chládek Mgr. Jiří Janištin Ing. Robert Kotzian Mgr. Aleš Kvapil Ing. Petr Paulczyňski René Pelán Petr Pleva Petr Zbytek
U příležitosti výjezdní výkonné rady, která se konala v Brně v hotelu International dne 3. 5. 2003 a na níž se v roli tiskové mluvčí ODS naposledy objevila Michaela Maláčová.
1
R O Č N Í K
1 2
•
Č Í S L O
5
K V Ě T E N
2 0 0 3
Ohlédnutí za minulou oblastní radou Vážené dámy a pánové, dnešní sněm má dvě základní náplně – pravidelný výroční sněm s úkolem schválit finanční hospodaření minulého roku, schválit rozpočet na letošní rok a volební sněm nové Oblastní rady v našem dvouletém cyklu obnovy tohoto nejvyššího orgánu. Dovolte mi na začátek několik čísel za dvouleté období odstupující OR. Zvoleni jsme byli 9. 4. 2001 a dnešní sněm oblasti je pátý v pořadí. V tomto období proběhlo 56 řádných zasedání a 4 mimořádná zasedání ve 2 a 3 týdenních cyklech, každý týden se setkávali na krátkou poradu místopředsedové a předseda. Chtěl bych poděkovat všem členům OR, zvláště místopředsedům za tuto činnost, rád bych poděkoval i jejich rodinným příslušníkům, že tolerovali jejich aktivity ve volném čase pro politickou stranu. Rád bych poděkoval členům parlamentu – senátorům a poslancům, členům Zastupitelstva Jihomoravského kraje a primátorovi města Brna za aktivní spolupráci s OR. Dohromady to byl dělný tým, který se zabýval řešením jednotlivých problémů. Připomínám Vám, že jsme završili 12 let existence ODS. A při tomto stáří nás bohužel opouštějí naši starší členové, často lidé, kteří po desetiletí svého života se těšili na možnost demokracie a svobody a po roce 89 stáli v prvních řadách naší vzniklé ODS. Za všechny, kteří nás opustili, si dovolím jmenovat první místopředsedkyni ODS v Brně pí Ing. Slukovou a p. Ing. arch. Pavelku. Prosím, uctěme tyto naše kamarády minutou ticha. Děkuji. Nyní se soustředím na loňský supervolební rok 2002. – Nejprve volby do Poslanecké sněmovny, které jsme absolvovali na jižní Moravě s adekvátními výsledky v porovnání s ČR i s naší atypicky významnou zvláštností – velkou religiozitou našeho kraje. - Volby do senátu zde v Brně, kdy si dovolím říci, že jsme chybu neudělali, ale v atmosféře loňského roku vyhráli v druhém kole senátních voleb tzv. nezávislí kandidáti. Nemusíte tento můj názor sdílet a přivítám, pokud máte připomínky k senátním volbám 2002, řekněte je – můžeme tyto postřehy využít v příštích senátních volbách. - Volby komunální si dovolím rozdělit na volby do ZmB a zde jsme jednotným postupem a koordinací v celém procesu a jednotlivých etapách voleb získali významný úspěch, a na volby do jednotlivých zastupitelstev městských částí. Tady už musím konstatovat rezervy, které máme:
- nekandidovali jsme ve všech MČ - kandidátní listiny – jejich tvorba byla někde provázena vážnými spory v naší členské základně - vyjednávací týmy na úrovni MČ byly někde nejednotné a někde příliš „tvrdé" v zásadovosti, takže konečný výsledek není na úrovni městských částí takový, jak by mohl být. Myslím si, že mohu směle vyjádřit poučení ze supervolebního roku 2002 v Brně: jedině jednota, svornost, soudržnost (nazvěme to jak chcete), nás přivedou k dobrým výsledkům voleb. Toto se nakonec ukázkově projevilo i v roce 2003 při prezidentských volbách – jednotným postupem ODS se prosadil náš kandidát p. prof. Klaus i když nejsme v dominantní pozici ani v jedné komoře PČR. Pamatujme si toto poučení ještě dlouho, dlouho. Vztahy mezi organizací ODS Brno-město a centrem HK ODS, se Zastupitelstvem Jihomoravského kraje, ZMB i zástupci ODS v MS městských částí Brna jsou na korektní, slušné úrovni a beze sporů. Máme dobré vztahy se sousedním okresem Brno-venkov a dalšími okresy jižní Moravy.
Samozřejmě nemluvíme vždy jedním jazykem v rámci regionu, ale znám i zde z Brna, že názory např. velkých MČ jsou polemické s názory malých MČ. Ale o tom asi je život každé organizace. Za dobu činností této OR se podařilo - uvést do reality (v souladu s celostátní snahou ODS) vyrovnaný rozpočet naší organizace - pravidelné konání komunálních konferencí „Bobrava" za účasti našich členů v PČR, Zastupitelstvu kraje a určení pro sjednocení názorů našich zástupců v Zastupitelstvu města Brna a v jednotlivých městských částech - stabilizovat počet pracovníků oblastní kanceláře na dva - pořádání celoměstských klubů, které přes všechny technické potíže p. Jonáš zvládl - napomoci aktivitám na úrovni MS, tj. pořádání plesů, koncertů, klubů, dětských dnů či setkání oříšků – milovníků psů všech ras. Zbývá se zmínit o úkolech, které jsme nedokázali využít, nebo úkoly na které nyní dozrál čas a to mi dovolte seřadit v pořadí důležitosti: - vybudování sídla ODS pro město a kraj - založení MS ve všech 29 městských částech a vyhledání kandidátů s přirozenou autoritou pro všechny úrovně voleb - deová konference ODS dne 17. 5. 2003 - zúčastnit se na úpravě stanov ODS v souladu s usnesením kongresu. Ing. IVAN KOPEČNÝ
V příštím čísle bulletinu připravujeme na toto téma rozhovor s 1. místopředsedou OS ODS Brno-město Ing. Milanem Venclíkem.
Dne 8. 5. 2003 byla zahájena výstava portrétů osobností "Veteránů RAF" z dílny fotografa Jadrana Šetlíka a portréty dalších zajímavých osobností. Této akce se konala pod záštitou primátora Petra Duchoně a zúčastnila se jí řada vyznamných hostí, mimo jiné i předseda ODS Mirek Topolánek.
2
R O Č N Í K
1 2
•
Č Í S L O
5
K V Ě T E N
USNESENÍ
Oblastní Sněm ODS Brno-město 28. 4. 2003 SNĚM ZVOLIL ověřovatele zápisu: Bartuškovou, Janiština zapisovatele: Z.Balcarovou, J.Fridrichovou komisy volební a mandátovou: L.Venclíka, Kotulánovou, Žemličku, Kalábovou, Keprta, Kočího a Skalovou komisy návrhovou : Jemelku, P. Plevu, Kočího SNĚM SCHVÁLIL zprávu předsedy OS ODS Brno-město I. Kopečného zprávu o hospodaření OS BM M.Venclíka rozpočet na rok 2003 podal M.Venclík zprávu předsedy KRK P. Hanáka volební řád SNĚM BERE NA VĚDOMÍ zprávu předsedy SV Kadlece SNĚM SCHVÁLIL počet členů OR na 15 počet místopředsedů na 4 usnesení
SNĚM ZVOLIL předsedu OS ODS Brno-město R.Svobodu 1.místopředsedu M.Venclíka místopředsedy D.Filipi, R.Jonáše, R.Kerndla členy OR: R.Kotziana, J. Janiština , P.Plevu, P.Fridricha, P.Paulczynskeho, P.Zbytka, R.Pelána, A.Kvapila, M.Chládka, B.Benátského členy SV : J.Jandla, Smrčka, Kopečného, Bičana, Kadlece, Absolínovou, Kroupovou, Balcarovou, Černého, Skoupého, Fousovou členy KRK. Polívku, Bartuškovou, Vašinu, Mokrého, Karáska, Kotulánovou, Buchtu, Žemličku, Karáska, Závodského a Maška delegáty na Region.sněm: členy OR Brnoměsto, P.Blažka, Hartlovou, Vavroucha, Kočího, Soukupa náhradníky: Zbožínka, Mokrého, Sokolovou, Průšu, Bradáče, Krásu a Němce kandidáta do region. KRK: Duřpekta
USNESENÍ
Výkonné rady ODS ze dne 3. 5. 2003 v Brně USNESENÍ 1) VR ODS považuje vládu Vladimíra Špidly za nekompetentní, neschopnou řešit problémy občanů naší země a nepřipravenou hájit naše zájmy při vstupu do EU. Zodpovědnost za to nesou všechny strany a všichni poslanci vládní koalice stejnou měrou. Až dospěje vládní koalice k závěru, že tímto způsobem nelze pokračovat, je ODS připravena podílet se na hledání východiska z této situace. 2) VR ODS doporučuje poslaneckému klubu ODS v PS PČR, aby zrušil praxi mechanického párování v PS.
Vládní politiku považuje za natolik katastrofální pro ČR, že ji nelze ani tímto způsobem tolerovat. 3) ODS nepodpoří žádné návrhy směřující přímo nebo nepřímo ke zvýšení daňové zátěže občanů. 4) ODS vychází z přesvědčení, že EU je organizací, do které lze svobodně vstoupit stejně jako i vystoupit, a bude prosazovat, aby tomu tak bylo i v budoucnu. 5) ODS je silně znepokojena snahou Francie, Německa, Belgie a Lucemburska o vytváření tzv. obranné unie mimo struktury NATO.
3
2 0 0 3
"Zatímco demokracie hledá rovnost ve svobodě, socialismus hledá rovnost v omezování a poslušnosti." Alexis de Tocqueville (18051859), francouzský liberálněkonzervativní historik a politik
Výkonná rada jednala v Brně V sobotu dne 3. května 2003 se sešla na svém řádném výjezdním zasedání v brněnském hotelu International Výkonná rada Občanské demokratické strany. Výkonná rada Občanské demokratické strany se usnesla, že považuje současnou vládu Vladimíra Špidly za nekompetentní a nepřipravenou řešit aktuální hospodářské a zahraničně-politické otázky našeho státu, neschopnou najít recept na četné problémy občanů této země, neochotnou dostatečně hájit naše národní zájmy při vstupu ČR do EU. Výkonná rada nechce omezovat zodpovědnost za tento stav jenom na členy současné vlády, nýbrž považuje za spoluzodpovědné všechny politické strany a všechny poslance, kteří jsou členy vládní koalice. Pro případ, že vládní koalice dospěje k závěru, že tímto způsobem nelze dále pokračovat, deklarovala Občanská demokratická strana připravenost podílet se na hledání východiska ze současné situace. Výkonná rada dále doporučila poslaneckému klubu ODS v PS PČR, aby skoncoval s praxí mechanického párování ve Sněmovně. Argument, že se jedná o součást politické kultury neobstojí. Opozice je povinna tvořit konstruktivní, leč kritickou alternativu k práci vlády. Vládní politiku přitom považuje za natolik katastrofální pro další rozvoj ČR i život jejích občanů, že ji nemůže ani tímto způsobem tolerovat. Závěrem ODS ústy své výkonné rady konstatovala, že nepodpoří žádné návrhy zákonů směřujících přímo nebo nepřímo ke zvýšení daňové zátěže občanů a odsoudila alibistické, nekonstruktivní stanovisko Francie, Německa, Belgie a Lucemburska k vojenskému zásahu v Iráku, které tvoří základ pro formulaci samostatné obranné unie mimo oficiální struktury NATO.
Z výkonné rady ODS v Brně
R O Č N Í K
✍
1 2
•
Č Í S L O
5
K V Ě T E N ČLÁNKY NEMUSÍ VYJADŘOVAT STANOVISKO REDAKCE.
N
A
P
S
A
L
I
N
Ropák mne zklamal V anketě Ropák roku jsem skončil na sedmém místě. Prý škodím přírodě tím, že údajně prosazuji rozšíření lyžařského svahu ve Wilsonově lese. Přiznám se, že je to pro mne hlubokým zklamáním. Čekal jsem víc než sedmé místo. Jsem totiž soutěživý typ, a jakmile nestojím „na bedně", je mi to líto. Není všem dnům konec, říkám si, třeba příště dopadnu lépe. Jistou útěchou mi však může být hned několik okolností. Za prvé, soutěž o Ropáka rozhodně není objektivní. Kdyby byla, rozhodně by se na místech přede mnou objevili jiní „škůdci přírody". Například ti, kteří zablokovali obchvat Plzně, anebo ti, kteří oddálili zahájení rekonstrukce křižovatky Bauerova Hlinky u nás v Brně. Každodenní mnohasetmetrové kolony aut, které se plíží Plzní nebo Žabovřeskou kotlinou, přece nemůžeme brát jako dobrý ekologický počin. Nebo snad ano? Za druhé, při hodnocení skutečných činů a ne známkování názorů by výběr kandidátů na Ropáka opět musel dopadnout jinak. Kolik horkých favoritů by se našlo jenom v Brně. Prakticky není významné liniové stavby, kterou by pan Patrik, nebo Nesehnutí, nebo Děti Země nekritizovali nebo k ní nedávali svá alternativní řešení, u nichž je třeba vždy s vynaložením času a peněz pracně prokazovat to, co je zpravidla zřejmé již na počátku. Totiž, že ony alternativy žádnými alternativami ve skutečnosti nejsou, že jsou to často jen obstrukční manévry, ve kterých se o podnětnou myšlenku nezavadí. Prosím, aby tato slova nebyla brána jako útok na nezadatelné právo každého z nás se k projektům
vyjádřit. Kritizuji především úmysl blokovat, a mnohdy za každou cenu. Kritizuji absenci přiměřeného respektu k profesionálům, kteří se liniovými stavbami zabývají, a neschopnost přijmout a věcně posoudit argumenty protistrany. Právě tímto se ekologičtí aktivisté liší od skutečných ekologů, jejichž práce je nepochybně potřebná. Za třetí, ocenění v anketě Ropáka mi sice lichotí, ale nemohu je přijmout, protože jsem byl oceněn za něco, co nenastalo. Tvrzení, že „prosazuji" lyžařský svah ve Wilsonově lese, totiž není pravdivé. Dovedu si jej tam docela dobře představit, ale použít v tuto chvíli slovo „prosazovat" je předčasné, protože dobře vím o slabinách, které tato idea má. Může ztroskotat na technických námitkách, jako je nedostatek přírodní vody, může narazit na nedostatek financí, může se najít lepší místo, anebo nám lyžařští experti řeknou, že v Brně to prostě nemá cenu. Jediné, co skutečně prosazuji, je to, aby se o možnosti vybudovat lyžařský svah v Brně řádným způsobem jednalo v orgánech města. Aby se řeklo, kde se dá v Brně lyžovat, aby se
Válka skončila, zapomeňte? Válka skončila. Mnohým z nás se to může alespoň zdát. Ukážu dále, že tomu tak není a ani být nemůže. Naší vládě navzdory jsme se stali součástí protiirácké koalice. Bojovali jsme v Iráku, ale ne proti Iráku, cílem války nebylo zničit irácké obyvatelstvo, ale zachránit ho, zbraně nebyly pozvednuty křesťany proti muslimům, ale demokraty proti diktátorům. Nejednalo se o střet kultur, šlo o konflikt kultury s nekulturou, prosazení demokratických hodnot, které mají nepopiratelnou a neredukovatelnou univerzální platnost, na úkor tmářské a sekularizované orientální despocie. Nevedeme a nechceme vést boj s diferentními civilizacemi a kulturami, bojujeme s necivilizací a nekulturou.
Jeden Husajn padl, jiní Husajnové zůstávají: Asad v Sýrii, Kim-Čong-Il v KLDR, Kaddáfí v Lybii či Fidel Castro na Kubě. Neporazímeli je, budeme sami poraženi, nebudou-li svrženi, svrhnou oni nás, neimportujeme-li demokratický řád do jejich zemí, vyvezou oni bídu a zoufalství. Odmítám kavárenské tlachání o univerzalismu lidských hodnot nebo kýčovité moralizování o stavu moderního světa; přijímám jasně formulované a uskutečnitelné zadání, jak tyto lidské hodnoty vymáhat, prosazovat a ochraňovat. Přesvědčení, že s tyrany lze vyjednávat, sdíleli Beneš, Gándhí i Carter. Mýlili se všichni. Diktátor není a nemůže být partnerem u kulatého stolu.
4
Á
M
2 0 0 3
✍
řeklo, co to bude stát, aby se posoudila záležitost jak z hlediska přírody, tak z hlediska sportovců i rekreačních lyžařů. Teprve až toto bude dostatečně známo, pak se mohu rozhodnout v otázce, co budu prosazovat v Zastupitelstvu města Brna vahou svého jediného hlasu z 55. Ti, kteří se těmto standardním demokratickým procesům brání, jsou lidé jako pan Vlašín, paní Cetkovská nebo pan Formánek a zřejmě i organizátoři Ropáka. Zdá se, že se domnívají, že jedině oni mají právo rozhodovat o Wilsonově lese. Jedině oni vědí, co je a není správné, protože příroda jaksi patří jim. Chci je ubezpečit, že tak tomu nebylo a není. Wilsonův les je města Brna, tedy všech, kteří zde žijí. O tom, co ve Wilsonově lese bude, nebo nebude, může rozhodnout jedině Zastupitelstvo města Brna.. Rozhodne-li se pro lyžařský svah, bude tam lyžařský svah. Rozhodne-li se pro zalesnění, bude současný svah zalesněn. Rozhodne-li se ponechat vše v nynějším stavu, zůstane to tak. Za sebe mohu říci, že rozhodnutí Zastupitelstva budu respektovat, ať bude jakékoliv. K prosazování svých názorů budu používat věcných argumentů, aniž bych se snažil cokoliv odcizit, anebo předem někoho napadat za jeho názory. Přál bych si, aby se podobně chovali i ti, o kterých jsem se v tomto článku zmínil. Jeden známý, který si závěr článku důkladně přečetl, mi však tvrdí, že jsem nepoučitelný optimista, protože o politické napadání tu jde především. Tak uvidíme. PETR DUCHOŇ Pacifistům se podařilo vnuknout lidem víru, že Spojené státy napadly Irák kvůli ropným polím. Myšlenka je to vtíravá: Jestliže sám sleduji maximalizaci zisku, proč by ji neměli sledovat ostatní? Různí mírotvorci tak podle sebe soudí tebe. Ve skutečnosti by bylo naivní se domnívat, že USA iráckou ropu tak zoufale potřebují. Chtějí něco jiného: Jistotu, že lidé na Broadwayi nebudou znovu překračovat ohořelé trosky velkolepých paláců zničených velkými úmysli malých lidí. Bojové operace v Iráku si vyžádaly několik tisíc mrtvých, nikdo však neuvedl, kolik životů by si vyžádal mír. Dokud bude platit, že válka přináší méně obětí než mír a mírotvorci jsou spíše míroborci, vojenské akce proti despotům všeho druhu musí pokračovat. MARTIN SOUKUP
R O Č N Í K
✍
1 2
•
Č Í S L O
5
K V Ě T E N ČLÁNEK NEMUSÍ VYJADŘOVAT STANOVISKO REDAKCE.
N
A
P
S
A
L
I
N
Á
M
2 0 0 3
✍
Česká strana sociálně demokratická na dějinné křižovatce Jan JANDL, m’stopÞedseda MS ODS Ûe‹kovice a Mokr‡ Hora Nejsilnější vládní strana nám předvádí svoji totální nejednotu v tak zásadní mezinárodně politické otázce, jakou je postoj k válce v Iráku. Od samého počátku přípravy na válečný konflikt se snaží zaujmout postoj „chytré horákyně". Ve vládě sice podporuje postoj USA, ale odmítá se vojensky přidat na stranu válečné koalice, aby si nepohněvala vůdčí státy Evropské unie (Německo a Francii), které vojenský konflikt od počátku zásadně odmítají. Korunu všemu nasadil nedávný sjezd ČSSD, který na návrh senátora Richarda Falbra přijal usnesení, které ostře odsuzuje jakoukoliv podporu válce v Iráku a válečné koalici v čele s USA. Jaký postoj je tedy pro vládu Vladimíra Špidly závazný, neví snad ani on sám. Sám se na sjezdu spolu se Stanislavem Grossem zmohl pouze na to, že se zdržel hlasování. Tento zmatečný a nejednotný postoj je pro Českou stranu sociálně demokratickou, která je nejstarší politickou stranou v českých zemích, bohužel příznačný. Zejména v období po roce 1918 její váhavost a politická rozpolcenost měla pro náš stát mnohdy osudové následky. Už v období před vyhlášením samostatného československého státu v roce 1918 neměla sociální demokracie jasný postoj, zda podpořit rozpadající se habsburské soustátí, či stát na straně bojovníků za samostatný československý stát. RakouskoUhersko se jako poražený stát rozpadlo a sociální demokracie se stala členem už první vlády Československé republiky. To vůbec nabránilo řadě předních politiků strany v čele s tehdejším předsedou Bohumírem Šmeralem, aby zaslepeně a do poslední chvíle podporovali zachování mnohonárodnostní monarchie (byť s autonomním statutem pro jednotlivé národní celky). V roce 1920 tehdy sociální demokracie jako vedoucí strana vládní kolaice zaujala obojaký postoj k probíhající polsko – sovětské válce. Rudá armáda stanula až před branami Varšavy a hrozilo nebezpečí, že bolševická nákaza pronikne až do střední Evropy, ale naše sociální demokracie si místo toho řešila své vnitrostranické problémy s tzv. „marxistickou levicí", pro kterou byla jakákoliv podpora bojujícího „buržoazního Polska" nepředstavitelná. Marxistická levice se nakonec v květnu 1921 odštěpila od své mateřské strany a založila ostře bolševickou Komunistickou stranu Československa. Polsko se ubránilo a zahnalo Rudou armádu daleko na východ, ale alibistický postoj československé vlády nebyl zapomenut. Jeho výsledkem byly poměrně chladné vztahy obou států v meziválečném období a odmítavý postoj
Polska k žádosti ČSR o vojenskou pomoc v roce 1938 v době vrcholící mnichovské krize. V období 1945 – 1948 byla sociální demokracie rozštěpena na stoupence úzké spolupráce s KSČ a na zastánce spolupráce s demokratickými nekomunistickými stranami. Tato nejednotnost poté gradovala v únorových dnech 1948, kdy svoji rozpolceností umožnila KSČ provést zdánlivě legální mocenský převrat, korunovaný pohlcením ČSSD (oficiálně nazvaný jako dobrovolné sloučení dvou socialistických a dělnických stran). ČSSD tak na 41 let v našem státě přestala existovat. Ani její činnost v obnovených demokratických poměrech po roce 1989 není zrovna příkladem politicky a názorově jednotné politické strany. Až do svého nástupu k moci v roce 1998 patřila svými politickými postoji spíše k antisystémové opozici spolu s KSČM a Sládkovými republikány a nesmiřitelně kritizovala jakýkoliv i seberozumnější zákon či opatření tehdejší pravicové koalice. Vrcholem tohoto období byl obojaký postoj ČSSD ke vstupu ČR do NATO, kdy jej do poslední chvíle podmiňovala naprosto nesmyslným referendem. Korunu všemu tehdy nasadil senátor Jan Kavan, když se dotázal tehdejšího generálního tajemníka NATO Chaviera Solany, zda v budoucnu může ČR z NATO vystoupit, pokud se jí v tomto společenství „nebude líbit". ČSSD sice po volbách v roce 1998 uzavřela s ODS opoziční smlouvu, která jí umožnila celé 4 roky vládnout v jednobarevné (byť menšinové) sestavě, ale význačná část sociálně demokratických politiků už jaksi nehodlala naplnit ve spolupráci s ODS hlavní body této smlouvy – prosa-
5
zení a přijetí změn Ústavy ČR a zejména volebního systému do PS PČR. A tak bychom mohli pokračovat. V současnosti jsou nejednotné postoje ČSSD jakožto nejsilnější strany vládní koalice přímo skandální a celému světu pro ostudu. Do politické knihy rekordů (pokud taková vůbec existuje) byl málem zapsán rekord v krátkosti existence vlády a její pád už pouhé 3 měsíce po vítězných volbách. Tehdy premiér V.Špidla zbytečně a neuváženě vyvolal vládní krizi kvůli odlišnému hlasování jedné koaliční poslankyně a vládní koalice se málem rozpadla. Politická historie zřejmě nezná případ, kdy navzdory levicové většině v parlamentu a matematicky většinové vládní koalici byl v nepřímé parlamentní volbě nakonec zvolen hlavou státu reprezentat opoziční pravice. O nesmyslném vnitrostranickém referendu ČSSD v této záležitosti ani nemluvě. Nicméně neuvěřitelné se stalo skutkem. Ale nejednotné a rozpolcené vystupování ČSSD na veřejnosti pokračuje i nadále a vůbec nic na tom nezměnil ani nedávný sjezd ČSSD. Největším štěstím je, že naše republika nemusí v současnosti čelit žádné bezprostřední mezinárodní krizi, životně se dotýkající svobody a nezávislosti našeho státu. Bylo by zajímavé sledovat, jak při případném napadení našeho státu cizím agresorem by vládní ČSSD v duchu svých dosavadních postojů namísto vojenské obrany země nejprve svolávala sjezd strany, aby se dotázala svých členů, jak se k intervenci postavit či přišla s nápadem vyhlášení referenda, aby tento složitý rébus vyřešil za ni sám lid napadené země. Osobně se velice těším na okamžik až ČSSD odejde do opozice a tam si v klidu bude řešit svoje osobní a personální vnitrostranické problémy a pravicovou vládu nechá v klidu vládnout. Den ode dne nám všem dokazuje, že je svým pětiletým vládnutím již značně unavena a potřebuje se v opozici dát zase dohromady a vyřešit zejména své vnitrostranické záležitosti. A může si vzít příklad třeba ze svého vzoru – z britské Labour party, která strávila v opozici celých 18 let, než se znovu dostala k moci. Pro zdravý politický a hospodářský vývoj Velké Británie v té době nemohla udělat nic lepšího.
R O Č N Í K
✍
1 2
•
Č Í S L O
5
K V Ě T E N ČLÁNKY NEMUSÍ VYJADŘOVAT STANOVISKO REDAKCE.
N
A
P
S
A
L
I
N
Privatizace bytového fondu I. SPOR O NÁZEV V roce 1991 se stát vzdal odpovědnosti za zchátralý bytový fond a převedl obytné domy a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek bezúplatně do vlastnictví obcí. Byla to privatizace? Podle odborného názoru nikoliv. Převod v rámci veřejného sektoru (ze státu na obec) navíc bezúplatný rozhodně není privatizací a tak teprve tehdy, kdy obce svými rozhodnutím prodávají své domy nebo byty občanům, jedná se o skutečnou privatizaci. II. HISTORIE PRIVATIZACE V BRNĚ V první polovině devadesátých let zrál postupně záměr zejména pravicových stran ( ODS, ODA) prodávat část nebo celý bytový fond občanům, zpravidla nájemcům prodávaných bytů. Za tím účelem, byla stanovena pravidla prodeje bytových domů a bytů. Stalo se pravidlem, že stanovení ceny domu nebo bytu zpravidla neodpovídalo tržní hodnotě, bylo nižší. Proto, aby se dosavadní nájemníci starali o své byty a domy sami, byl vytvořen pobídkový systém, který zvýhodňoval ty zájemce, kteří: a) měli dostatek disponibilních prostředků (platit hotově) b) chtěli být vlastníky svého domu (bytu) a starat se o něj Zákon upravoval ochranu těch, kteří si byt (dům) koupit nechtěli nebo se z různých důvodů déle rozmýšleli. Nájemní vztah občanů, kteří se odmítli na koupi domu podílet, zůstal zachován. Pravidla prodeje byla několikrát upravována a dosud bylo podle nich prodáno asi 500 domů. Prodej jednotlivých bytů nenašel v Brně oblibu a v podstatě šlo o doprodej bytů v domech, kde byla již část bytů prodána podle předpisů, platných v začátku devadesátých let. Koncepce bytové politiky ve městě Brně a související privatizace byla zpracována v letech 1996 - 1997 a také ona doznala v průběhu let řadu změn. Koncepce málo akceptovala suverenitu jednotlivých městských částí a jejich naprosto rozdílné podmínky. Snad také proto je koncepce naplňována pomalu a nepřesně. Nové vedení města vyvíjí tlak na urychlení a rozšíření privatizace bytového fondu tak, aby v letošním roce i v dalších letech byl naplněn očekávaný finanční objem výnosů z privatizace a mohl být zapojen do procesu obnovy. III. Problémy privatizace O tom, že je třeba bytový fond privatizovat není u pravicově zaměřených obča-
nů pochyb avšak na další dva problémy, totiž míru či množství privatizace a cenu, již jednotný názor neexistuje a tříští se podle skupinových zájmů. a) míra privatizace Privatizovat veškerý bytový fond není prozíravé. Co by to bylo za obec, kdyby se nezajímala o bydlo (bydlení) svých obyvatel. Obec by si mohla či měla ponechat především domy, které jsou významnými historickými či kulturními památkami. Problematické mohou být domy s bývalými kryty CO, domy s pečovatelskou službou a objekty ve kterých sídlí organizace obci prospěšné (PČR, městská policie, hasiči, zdravotnická či školská zařízení). Rovněž domy s půdními vestavbami či nástavbami zejména do osobního vlastnictví, domy revitalizované, s velkými a lukrativními nebytovými prostorami, atd. Zkrátka skutečnost, kolik domů či bytů prodat a jakých je třeba v každé městské části pečlivě uvážit b) cena Rovněž cena, za kterou hodláme privatizovat je předmětem opět vznesených diskusí. Rozlišení na cihlové a panelové domy je jen velmi hrubým kriteriem. Stanovit jakousi polohovou rentu, jak se v minulosti ukázalo, je nad síly samosprávných orgánů. Snad by pomohl rozklad takové kapa-
Á
M
2 0 0 3
✍
city jakou je Ústav soudního inženýrství v Brně? Míra a způsob pobídkovosti privatizace asi zůstane politickým rozhodnutím. Teze o tom, že prodejem každého bytu vytváříme milionáře je podmíněně pravdivá. Ale není to právě to, co chceme? Tímto opatřením pomáháme vytvářet střední vrstvu, která by měla být pilířem státu. A starost o bydlení přenášíme na její bedra. A tak na obci zůstane jen funkce v rámci svých možností se postarat o bydlení těch nejpotřebnějších, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohou momentálně o své bydlení postarat sami. Rozhodně by však nemělo platit, že z výnosů deseti v privatizaci prodaných bytů postaví obec v jiné lokalitě jeden nový. Takto stržené prostředky by měly být spíš směřovány do obnovy bytového fondu, který si obec hodlá ponechat. IV. ZÁVĚR Dokončení privatizace bytového fondu je pro reprezentaci ODS politickým zadáním tohoto funkčního období. Míru privatizace (množství privatizovaných domů nebo bytů) lze určit na základě koncepce. Přitom je třeba respektovat jistou míru suverenity a rozmanitost skladby bytového fondu jednotlivých městských částí. Míru pobídkovosti (slevu na ceně) je třeba určit po zralé úvaze a diferencovaně podle charakteru bydlení. Optimální privatizace bytového fondu také odbřemení městským částem o povinnost starat se o nadměrně veliký bytový fond. Projednávání je třeba vést věcně. Jedná se o politická rozhodnutí u kterých se předpokládá vzhledem k vedoucí pozici ODS na většině radnic širší konsenzus. Privatizace by se neměla nařizovat, nýbrž dohodnout ke spokojenosti města, jeho občanů i k naplnění ekonomických cílů. Bc. LADISLAV KOUKAL
Proti interrupcím k interrupcím Boj proti umělému přerušení těhotenství je bojem za násilné přerušení těhotenství, boj proti potratům je boj za potratovou turistiku, zákonný zákaz potratů je příkazem k porušování takového zákona. Pro příklady nemusíme chodit daleko: Američtí moralisté prosadili alkoholovou prohibici. Konzumenti alkoholu nadávali, Vito Corleone se radoval. Legální trh churavěl, černý trh kvetl. Prodej alkoholických nápojů je omezen i ve skandinávských zemích. Asi proto jsem při poslední dovolené ve Španělsku viděl tolik opilých Švédů. Nežijme v iluzi: Tutéž reakci by vyvolalo i schválení zákona kriminalizujícího umělé přerušení těhotenství. To je pochopitelné. Nepochopitelná je jenom opakovaná snaha některých lidoveckých zákonodárců o prosazování raně středověkých právních principů do právního řádu moderního státu ve 21. století. Ve Velké Británii platil až do roku 1960 zákon, trestající pokus o sebevraždu. Když měl sebevrah tu smůlu, že si vybral příliš tenký provaz nebo rezivou skobu, šel do chládku. Že je to absurdní? Dejme si pozor, aby to nebyl příští návrh zákona z dílny Poslanecké sněmovny. MARTIN SOUKUP
6
R O Č N Í K
✍
1 2
•
Č Í S L O
5
K V Ě T E N ČLÁNKY NEMUSÍ VYJADŘOVAT STANOVISKO REDAKCE.
N
A
P
S
A
L
I
N
Á
M
2 0 0 3
✍
Vstanou noví bojovníci? Někdy je slyšet, že komunisté již v dnešní době nepředstavují reálnou hrozbu, že jsou sice krajně levicoví, ale v podstatě již neškodní. Stačí se ovšem seznámit s projevy komunistické mládeže a neškodnost dnešních, ale zejména budoucích, komunistů se stává relativnější. Rovněž není od věci zajít si poslechnout projevy komunistických politiků na mítinky KSČM pro členy KSČM. Přidáte-li k tomu četbu pár brožur, které jsou na takových akcích k dostání, pravděpodobně se vážně zamyslíte. Brněnský klub Mladých konzervativců pořádá každoročně 1. května v pisáreckém parku happening za potrestání komunistických zločinů. Na přístupové cestě k místu komunistické oslavy Prvního máje, jsme představili několik hesel na transparentech, upozorňovali jsme na právě probíhající monstrproces se 78 disidenty a novináři na Kubě a vystavili jsme informační panel s mnoha materiály. Rovněž jsme kolemjdoucí konfrontovali se seznamem osob popravených komunistickým režimem v letech 1948 až 1962. Komunisté nás častovali hrubými urážkami, někteří se snažili argumentovat, často ale zcela absurdním způsobem. Minulý rok jsme se například dozvěděli, že lidé si v 50. letech jezdili do Jáchymova dobrovolně vydělat peníze... Při své činnosti se jako členové Mladých konzervativců setkáváme s mnoha mladými lidmi nejrůznějších politických orientací. V předchozích dvou letech jsme byli zváni na Parlament mládeže fungující při organizaci pro přeshraniční spolupráci euroregionů EUREGIO. V roce 2001 jsme se na této akci měli možnost setkat s rakouskou socialistickou mládeží, která se ideově nachází někde mezi našimi sociálními demokraty a komunisty. Bylo pro nás šokující vidět mladé lidi z prosperující země, země která desetiletí sousedila s komunistickým režimem, nosící na klopách rudé hvězdy, srpy a kladiva. Přes veškerou snahu jsme nedokázali těmto Rakušanům cokoliv vysvětlit. Loni organizátoři Parlamentu mládeže EUREGIO dokonce pozvali zástupce Komunistického svazu mládeže. Domnívali jsme se, že alespoň komunistická mládež se vzdala myšlenky znárodňování. Byl to však hluboký omyl. Jsem přesvědčen, že komunisté se svých extrémních postojů nevzdají a neudělá to ani jejich mládež. Naštěstí se nám ve spolupráci s některými dalšími mládežnickými organizacemi a studenty podařilo prosadit
usnesení, které by mělo komunistickým organizacím zabránit v přístupu na letošní ročník Parlamentu mládeže. Dodnes je také předmětem našich debat setkání se zástupci skotského parlamentu mládeže. Hoši a dívky ve věku kolem 20 let, Che Guevara na tričku a plná ústa socialismu. Při nekonečných diskusích neustále jako hlavní argument opakovali pro našince těžko pochopitelné „...ale my bychom to už dělali dobře...". Uživatelům Internetu vřele doporučuji navštívit stránky KSČM (www.kscm.cz) a zejména kliknout na odkaz „Levicová mládež". Představy komunistických mladých vyžadují při čtení opravdu silný žaludek. Komunistickou modlou dneška, jakýmsi příkladem neposkvrněného revolucionáře, je kubánský bolševik Ernesto Guevara, přezdívaný Che nebo též Che Guevara. Mladí nosí jeho vizionářsky do dáli zahleděnou tvář na oděvech, aniž by mnohdy tušili, o koho se jedná. Málokdo ví, že na přelomu 50. a 60. let byl Guevara mimořádně krutým prokurátorem ve vězení La Cabana. Za jeho působení byli popravováni zejména Guevarovi prodemokratičtí spolubojovníci, kteří se neztotožňovali s vizí komunistického převratu na Kubě. Byl to právě Guevara, kdo vymyslel na poloostrově Guanaha první kubánský komunistický lágr. Byl to Guevara, kdo podle svého hesla „Vytvořit dva, tři... mnoho Vietnamů!" propagoval celosvětovou komunistickou gerilovou válku. Dnešní mládež by měla vědět, že žádný světový revolucionář, včetně Ernesta „Che" Guevary, není hrdinou. Všichni mají ruce potřísněné krví. Je nepochopitelné v kolika obchodech s oděvy pro mladé lidi lze dnes vidět tu tričko s Che Guevarou, tu svetr s rudou hvězdou. Nevinné symboly? Snad, jen se sám sebe ptám, jestli všechny nejsou takovým malým a zcela nepatrným příspěvkem k pomalu rostoucí celospolečenské lhostejnosti ke komunistickému nebezpečí?
7
Téměř na závěr si dovolím uvést až neuvěřitelnou citaci: „Pánové ve fracích, pokřižujte se tlustými svazky akcií a přivolejte svou tělesnou ochranku, dámo v norkovém kožichu, nakrč pohrdavě svůj nosík a skryj svou stokrát plasticky upravovanou tvář do bezpečí saténové roušky, bolševikobijci, připravte své noviny, kýble špíny, ale i krumpáče a gilotiny, řeknu vám něco, čím se Vám na chvíli zatají dech. Jsem komunista a hlásím se k pozitivnímu odkazu 25. února." Jedná se o citát z vážně míněného článku v časopise Komunistického svazu mládeže. Podotýkám, že tento článek vyšel v 21. století a byl napsán mladým člověkem... Čím déle se pohybuji mezi politicky angažovanou mládeží, tím více se zamýšlím, zda je komunismus dnes ještě nebezpečím anebo historická zkušenost s krvavou podstatou komunismu již nedovolí jeho opakování? Setkávám se zapálenými diskutéry z řad sociálně demokratické mládeže, kteří otevřeně obhajují marxistické myšlenky. Čtu texty komunistické mládeže oslavující „velkého lodivoda korejského lidu" Kim Čong Ila. Slýchávám zarážející otevřenost komunistických politiků na mítincích KSČM pro KSČM a bezpečně vím, že pro mnohé studenty nejsou Marxovy myšlenky ani zdaleka mrtvé. Komunismus by se to už asi nejmenovalo, zelenorudých cest k co největší kontrole nás všech je však mnoho. Asi maluji čerta na zeď... ROBERT KOTZIAN
R O Č N Í K
✍
1 2
•
Č Í S L O
5
K V Ě T E N ČLÁNKY NEMUSÍ VYJADŘOVAT STANOVISKO REDAKCE.
N
A
P
S
A
L
I
N
Á
M
2 0 0 3
✍
ODS na cestě do středověku??? Nevěříc a s otevřenou pusou jsem si v pondělních novinách přečetl zprávu o nové poslanecké iniciativě, týkající se zákazu interrupcí. Důvodem mého údivu však nebyl vlastní návrh, který se zde ostatně neobjevuje poprvé, ale spíše podpis jednoho ze spoluautorů pod tímto návrhem. Tím o kom hovořím je pan poslanec Petr Pleva, zvolený za ODS Brno-město. V ODS jsem od jejího založení, a tak jsem zde prožil již mnohé. To co však předvedl pan poslanec je pro mě, jako člena ODS zcela nepochopitelné a nepřijatelné. Vždyť ODS byla, a snad ještě stále je, razantním ochráncem občanských práv i svobod a bojovníkem za omezení státní moci. Jak do těchto zásad zapadá tento návrh, připomínající dobu temného středověku a církevní inkvizice? Za dobu svého ne právě krátkého působení v Poslanecké sněmovně, toho tento náš zástupce doposud moc nepředvedl, pokud tedy nepočítám jeho nedávné výkony ve funkci „dvorního obhájce“ společ-
nosti NOVA. Tímto návrhem se zřejmě pokusil svoji pasivní bilanci vylepšit. Zřejmě si však spletl politickou stranu. Jak jinak si mám tento návrh vysvětlit? Možná by stálo za to připomenout panu poslanci znění článku 3, bodu 8, který zní: „Člen ODS je povinen spolupracovat při uskutečňování cílů strany a prosazování jejího programu“ A také by asi bylo potřebné, aby si pan poslanec program ODS občas přečetl. Přeci jen od voleb již uplynula nějaká doba a některé části našeho programu již možná pozapomněl. A tak je docela pravděpodobné, že v pasážích „Občan a stát“
Dostálova paranoia aneb Veřejnoprávní televizní socialismus po Česku Počínaje rokem 1989 vyšly hospodářské potíže veřejnoprávní České televize na světlo boží a žádný z řady generálních ředitelů ani žádná z rad pro televizní a rozhlasové vysílaní nebyli schopni tyto obstrukce jednou pro vždy a klid nás všech odstranit. Snad nejobscénnější byla ona „stávka" v prosinci roku 2000, utilitárně namířená proti generálnímu řediteli Jiřímu Hodačovi a dnes již moderátorce novácké „7" Janě Bobošíkové, toho času tuším vedoucí redakce zpravodajství a publicistiky. Tehdy se naplno ukázalo, jakou sílu mají masmédia jako je veřejnoprávní televize a že televize může být dobrým sluhou ale špatným pánem. Přeberte si to jak chcete. Já osobně si dost dobře nedokážu představit takovou aroganci pracovníků v privátním sektoru. Oč je pracovník veřejného sektoru, ať už jde o učitele, policistu, řidiče tramvaje, úředníka nebo redaktora ČT, lepší a privilegovanější než „obyčejný" zaměstnanec soukromé firmy? On není lepší, ale mnohdy uvažuje (řečeno eufemisticky) dost nelogicky. Každý rozumný člověk pře-
ce musí uznat, že pokud se nějaký podnik (ať už ze své podstaty státní nebo soukromý) dostane do finančních potíží, volí cestu pro zaměstnance tu bolestivější, tu méně bolestivější. Homo economicus to chápe a řečeno slovy mnohých ekonomů klasiků – každý člověk je vlastně homo economicus a já dodávám už proto, že je člověkem. Člověkem jsme a zůstáváme jím, zatímco atribut economicus získáváme především na základě zkušeností a bezprostředního kontaktu s vnějším světem. Dnes jsou i děti školou povinné více homo economicus než lidé většinu svého života pracující v totalitě a i dnes pracující v polosocialistickém molochu (= podniku) typu České televize, Českých drah nebo nám bližšímu Dopravnímu podniku města Brna. Co je tedy receptem na naši příliš drahou realitu? Podle „hlavy pomazané" ministra kultury Pavla Dostála zvýšení koncesionářských poplatků a prodloužení komerčního vysílacího času (reklamního času). Jenom připomenu, že roční rozpočet ČR činí asi 4,5 mld. Kč, z toho
a „Společenství občanů“ objeví některé (pro něj) překvapující myšlenky a názory. Velmi mě mrzí, že ke zveřejnění tohoto návrhu došlo až nyní, pár dnů po oblastním sněmu. Zřejmě to nebude náhoda, vždyť právě na tomto sněmu byl pan poslanec zvolen i za člena oblastní rady Brno – město a zveřejnění takového návrhu jen o pár dnů dříve by mu asi moc neprospělo. Byl bych proto také velmi rád, kdyby k tomuto návrhu zaujala stanovisko i oblastní rada. Jinak doufám, že tento návrh velmi brzy skončí tam kde skutečně patří – to je v odpadkovém koši Poslanecké sněmovny. A panu poslanci tuto iniciativu snad při sestavování kandidátek pro další volby naši členové nezapomenou. PETR GABRIEL příjmy z koncesionářských poplatků činí 3 mld. Kč a příjmy z reklamy 1 mld. Kč. Kumulovaná ztráta resp. dluh ČT se pohybuje na úrovni astronomických 770 mil. Kč a měsíční koncesionářský poplatek činí 112 Kč, z toho 75 Kč na veřejnoprávní televizi a 37 Kč na veřejnoprávní rozhlas. Tento poplatek je součástí měsíčního nájmu každé domácnosti, tzn., že ho platí domácnosti, nikoliv jednotlivci. Můj návrh je diametrálně odlišný od toho Dostálova. Dokud bude ČT veřejnoprávním subjektem, pak nerozumím jejím požadavkům o komercializaci sama sebe. Naopak v důsledku trvalé ztrátovosti ČT jsem jednoznačně pro privatizaci celé organizace, pro snižování provozních včetně mzdových nákladů, pro celkové zefektivnění a zprůhlednění financování ČT a v konečném důsledku pro výrazné snížení koncesionářských poplatků. ČT nám za poslední tři roky předvedla vše možné, jen ne racionální ekonomické chování a objektivní zpravodajské služby pro českého občana. Oč jsou zprávy ČT zajímavější a objektivnější než televizní noviny TV Nova nevím. Privatizujme ČT a umožněme vznik objektivní zpravodajské televize třeba typu CNN či BBC. Jsem pro konec starých pořádků. SAVINA FINARDIOVÁ MS ODS Brno-střed
Bulletin ODS je určen pro vnitřní potřebu OS ODS Brno-město. • REDAKČNÍ RADA: Jan Kočí (šéfredaktor), Pavel Bartošek, Dana Filipi, Petr Fridrich, Robert Kotzian, Martin Soukup. • KONTAKT REDAKCE: oblastní manažer Pavel Bartošek, tel. 542 214 893, mobil : 603 490 375 email:
[email protected]. • Uzávěrka 6. čís. 15. června 2003
