ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ, NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ, TERMÍNY: Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění:

15

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ, NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ, TERMÍNY: Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění: Problematiku řeší § 38ha zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP)č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů Kdo může požádat o roční zúčtování: a) poplatník, který pobíral v roce mzdu pouze od jednoho plátce, b) pobíral mzdu od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných, nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy pro ně již poplatník činnost nevykonával (tj. dodatečné odměny, doplatky dovolených). Poplatník uvedený v odst. a+ b musí podepsat prohlášení k dani dle § 38k odst. 4 a 5. Výše uvedený poplatník může požádat písemně plátce daně o roční zúčtování nejpozději do 15.2.2015. Do tohoto termínu musí doložit všechna potřebná potvrzení. Komu nemůžeme zpracovat roční vyúčtování daně? Zúčtování nemůžeme zpracovat zaměstnanci a příjemci funkčních požitků, kteří mají s tímto další souběžné příjmy a to buď z pracovněprávních vztahů (další sjednání dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce u jiného zaměstnavatele), nebo příjmy z podnikání, příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku, a další ostatní příjmy, pokud nejsou od daně osvobozeny a pokud úhrn těchto příjmů činil za rok více než Kč 6 000,-. Poplatník může požádat o roční vyúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění za předpokladu, že písemně v části III – „Prohlášení ……“, vyplní zdaňovací období, za které chce od zaměstnavatele provést roční vyúčtování. III. „Žádám o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění a o provedení výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ za zdaňovací období „2014“, za zdaňovací období „ XY“, za zdaňovací období „XY“ Tiskopis potvrzení o zdanitelných příjmech: Pokud má poplatník povinnost podávat daňové přiznání, je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnanci na žádost tiskopis potvrzení o zdanitelných příjmech. Tento tiskopis slouží jako podklad pro další zpracování daňového přiznání. Tiskopis vystaví vždy poslední zaměstnavatel poplatníka, u kterého tento končí pracovní poměr v průběhu kalendářního roku. Zde platí pravidlo, že o roční zúčtování daně ze závislé činnosti si může poplatník žádat vždy u posledního zaměstnavatele, u kterého měl zdanitelný příjem k 31.12. Příklad č. 1: Zaměstnanec byl v roce 2014 zaměstnán u prvního zaměstnavatele od 1.1. do 30.6. Při ukončení pracovního poměru mu byl vydán kromě zápočtového listu, také tiskopis „Potvrzení o zdanitelných příjmech“. Od 1.7.2014 se poplatník (bývalý zaměstnanec) přihlásil na úřad práce, kde byl evidován až do konce kalendářního roku. Znamená to, že neměl po

© Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

16 zbývající část roku žádný zdanitelný příjem ze závislé činnosti. Kdo mu provede roční zúčtování daně? Řešení: Pokud si bývalý poplatník (nyní uchazeč o zaměstnání) požádá posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti, musí mu toto zúčtování poslední zaměstnavatel provést. Poznámka: Zmiňovaný tiskopis vydává příslušné Ministerstvo financí. Je samozřejmě možné používat i produkty výpočetní techniky, pokud budou co do obsahu a formátu totožné s předepsaným tiskopisem. Příklad č. 2: Zaměstnanec skončil pracovní poměr u zaměstnavatele A k 31.3. Ten mu vydal „Potvrzení o zdanitelných příjmech“. K zaměstnavateli B nastoupil ihned 1.4., avšak jeho zaměstnání trvalo jen do 31.7. I zaměstnavatel B mu vydal „Potvrzení o zdanitelných příjmech“. K poslednímu zaměstnavateli C nastoupil od 1.8., kde pracuje dosud, tj. do konce kalendářního období. .Poplatník u tohoto posledního zaměstnavatele C požádal o roční zúčtování daně. Zaměstnavatel však na něm požaduje doložení tiskopisů „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ od posledních dvou předešlých zaměstnavatelů tj. A a B. Je postup posledního zaměstnavatele v souladu s daňovými předpisy? Řešení: Pokud si zaměstnanec požádá posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně je zaměstnavatel povinen toto zúčtování provést za předpokladu, že má k dispozici přehled o zúčtovaných příjmech a sražených přímých daních ( SZ,ZP a záloha daň) za celý kalendářní rok. V případě, že poplatník nedoloží tiskopisy „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ od bývalých zaměstnavatelů A a B, nemůže mu poslední zaměstnavatel roční zúčtování provést. Pokud si tedy poplatník vyplní odd. III – „Prohlášení poplatníka…..“, musí doložit (pokud má) nejpozději do 15. 2. svému zaměstnavateli doklady pro zúčtování ročních záloh a daňového zvýhodnění. Jedná se o možnost ponížit si základ daně o tzv. „nezdanitelné částky ze základu daně“ a to ve smyslu ust. § 15 odst. 1, 3-8 , ZDP . Na základě těchto předložených dokladů, provede zaměstnavatel roční vyúčtování tak, aby zjištěný výsledek mohl poplatníkovi zúčtovat do výplaty nejpozději do 31.3. tj. v březnové výplatě. Nepředloží-li poplatník tyto doklady do shora uvedeného termínu roční zúčtování plátce daně neprovede. Výsledek ročního zúčtování: a) Poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti: Poplatníkovi, který si neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti, vrátí plátce daně jako kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní vypočtenou – tj. roční daní sníženou o slevy na dani do shora uvedeného termínu tj. do březnové výplaty, pokud tento rozdíl činí více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží! b) Poplatník, uplatňující si daňové zvýhodnění: Poplatníkovi, který uplatňuje daňové zvýhodnění na děti, poskytne mu plátce daně slevu na dítě (děti) maximálně do výše daně vypočtené a snížené o slevy na dani podle § 35ba. Je-li pak nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň snížená o slevy, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu, za předpokladu, že úhrn příjmů ze závislé činnosti, ze kterých se roční zúčtování provádí, dosáhl alespoň šestinásobek minimální mzdy což činí Kč 51 000,-. Tam, kde sice úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhl alespoň Kč 51 000,-,


17 poplatník na vyplacené daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy – Kč 4 250,- nárok neztrácí. Příklad: Zaměstnanci, který uplatňuje daňové zvýhodnění na tři děti, byla v měsíci lednu 2014 sražená daň z příjmu činí Kč 3500,Základní sleva činí Kč 2070,Zvýhodnění na 3 děti Kč 3351,Tzn. daňové zvýhodnění ve výši Kč 1430,Bonus Kč Kč 1921,-V měsíci únoru zaměstnanec onemocněl a jeho hrubá mzda příjmu Kč 4100,Sražená daň 0 Zvýhodnění na 3 děti se neuplatní Ani bonusy V následující měsících do konce roku je zaměstnanec dlouhodobě nemocen, nemá žádné příjmy ze zaměstnání, nemá nárok na uplatnění daňového zvýhodnění a ni na získání bonusů. V ročním vyúčtování tento zaměstnanec nesplní podmínku pro získání daňových bonusů tj. jeho hrubá mzda nebyla vyšší než 6* minimální mzda tj Kč 51000,-.V případě našeho poplatníka byla podmínka pro vyplacení bonusu splněna v lednu, a poté z důvodu dlouhodobé nemoci nebyl bonus vyplacen, vyplacený bonus se nevrací. V případě, kdy je u poplatníka s příjmem alespoň Kč 51 000,-, úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě – sníží se o tuto částku přeplatek z ročního zúčtování. Jestli-že je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě – výsledkem bude doplatek na daňovém bonusu. Poplatník má nárok na daňový bonus, pokud jeho výše činí alespoň Kč 100, maximálně však do výše Kč 60 300,--. NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ PODLE § 15 ZDP V SOUVISLOSTI S ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍM A DOKLADY V RÁMCI JEJICH PROKAZOVÁNÍ: 1) Nezdanitelné částky darů pro vymezené účely § 15 odst. 1 ZDP: Jedná se o (dary) bezúplatná plnění, které poplatník v průběhu zdaňovacího období poskytl: a) právnickým osobám např. na : -- financování vědy, výzkumu, vývoje, kultury, školství, sportu, zdravotnictví, -- nadace, spolky, charitu, církve, politické strany a hnutí, -- odstraňování živelných pohrom na území ČR, požární ochranu, -- ochrana životního prostředí, zvířat, ekologie -- samostatnou kapitolu tvoří dar pro zdravotnické účely ve formě bezpříspěvkového dárcovství krve, kdy jeden odběr se ohodnocuje částkou Kč 2 000,- . -- hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se ohodnocuje částkou Kč 20 000,-


18

b) fyzické osobě např. na: -- financování zdravotnického nebo školského zařízení, -- ochrana opuštěných zvířat, nebo financování těchto zařízení. c) fyzické osobě, která je poživatelem invalidního důchodu, nebo byla poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu, nebo je nezletilým dítětem závislým na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách a to na: -- zdravotnické prostředky do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami, -- rehabilitační a kompenzační pomůcky – nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, -- majetek usnadňující těmto osobám vzdělávání a zařazení do zaměstnání – uplatnění. Výše bezúplatného plnění za zdanitelné období: Úhrn darů není omezen, avšak pro účely hranice uznatelnosti je minimální výše daru Kč 1 000,- a maximálně 15% z celoročního základu daně. Znamená to, že uplatnění daru ve výši uvedeného mini – maxu, lze odečíst od základu daně jen dar poskytnutý ve zdaňovacím období, za které se provádí roční zúčtování. Příklad č. 3: Zaměstnanec (poplatník) měl roční vyměřovací základ 350 000,-- Kč, Pojistné za zaměstnavatele bylo 34% z této částky tj. 119 000,-- Kč, Základ daně byl stanoven na 469 000,-- Kč, Poplatník daroval na ekologii a zdravotnictví celkem 50 000,-- Kč Může mu zaměstnavatel uznat plnou částku? Řešení: V rámci ročního vyúčtování je uznatelná celá částka bezúplatného plnění neboť 15% ze základu daně, což je částka 70350,--. Poplatníkovi se tak může ponížit zaklad daně o uvedenou částku 50000,--. Dokladování darů (od 1.1.2014 dokladování bezúplatného plnění ): Jak již bylo řečeno, nejpozději do 15.2. musí poplatník předložit zaměstnavateli veškeré doklady týkající se poskytnutého daru, tzn. např. (útržek složenky, výpis z účtu, darovací smlouvu, potvrzení o bezpříspěvkovém dárcovství krve, u daru pro fyzickou osobu kromě darovací smlouvy ještě skutečnost, že se jedná o dar poskytnutý invalidní osobě ). Pozn.: Z pohledu dokladovosti, musí být jasně patrno, že se skutečně jedná o poskytnutí daru ! a ne o zaplacení např. nějakého poplatku viz. úkon ve zdravotnickém zařízení, atd. Zrekapitulujeme-li si co tedy musí být z účetního dokladu patrno lze vše charakterizovat do těchto bodů: -- kdo dar poskytl, -- komu byl dar poskytnut, -- účel daru, -- výše daru, -- datum, kdy byl dar poskytnut.


19

2) Odpočet nezdanitelné částky z titulu placení úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru § 15 odst. 3 ZDP: Příslušné úroky z úvěrů lze odečíst pouze tam, kde se jedná o úvěr v případě, že: A ) jde o úrok ze stavebního spoření u stavební spořitelny, B ) jde o úrok z hypotečního úvěru u banky, C ) jde o úrok z poskytnutého úvěru na financování bytových potřeb (nesmí se jednat o výstavbu, koupi, přestavbu nemovitosti za účelem podnikání, či pronájmu). D ) jde o úrok z úvěru , který je poskytnut pro bytovou potřebu , kterou se pro tyto účely daně z příjmu rozumí : a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu, změna stavby, b) koupě pozemku, kdy musí být zahájena výstavba nejpozději do 4 let, c) koupě bytového domu, rodinného domu a to i rozestavěného, či bytu, d) jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor od 1.1.2014 , e) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě, jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu či domu, f) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor od 1.1.2014 g) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců, je-li předmětem vypořádání úhrada podílu spojeného se získáním bytu, domu, nebo splacení předhypotečního úvěru hypotečním úvěrem, h) úhrada za převod podílu v obchodních korporací jejím členem – od 1.1.2014 – uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, ch) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g) pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby – od 1.1.2014. Výše, podmínky uplatňování a způsob dokladování: Výše: Maximální uznatelná výše úroku pro odpočet je částka Kč 300 000,--. Uplatňování úroku z úvěru: Úroky z úvěru může uplatňovat: a) jeden z účastníků smlouvy, b) zletilí účastníci smlouvy rovným dílem, kdy v obou případech musí být zapsáni v úvěrové smlouvě a musí být též vlastníky k předmětné nemovitosti. Poznámka k bodu b) - vlastník nebo spoluvlastník k předmětné nemovitosti: Jedna z podmínek pro uplatnění úroků z úvěrů v rámci ročního zúčtování je i skutečnost, že účastník smlouvy musí být k nemovitosti vlastník nebo alespoň spoluvlastník. Bytové potřeby ve vlastnictví musí poplatník v roce nabytí vlastnit alespoň ke konci zdaňovacího období, a v letech následujících po celé zdaňovací období. Dále pak poplatník musí bytovou potřebu, pokud je dokončena, užívat k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Z uvedeného jasně vyplývá, že poplatník nelze využít případnou nemovitost k jiným účelům např. účelům komerčním. Způsob dokladování: a) hypoteční či jinou smlouvu, ze které bude patrno :


20 -- kdo úvěr poskytl – banka, spořitelna, zahraniční banka, stavební spořitelna, -- o jaký úvěr se jednalo – jasný účel poskytnutého úvěru tj. např. úvěr ze staveb. spoření, hypoteční úvěr, překlenovací úvěr, předhypoteční úvěr, atd. -- komu byl úvěr poskytnut – účastník smlouvy = dlužník, spoludlužník, účastník, klient -- kdy byl úvěr poskytnut. b) výpis z katastru nemovitostí, c) potvrzení o skutečně zaplacených úrocích. Příklad č. 4: Zaměstnanec si vzal úvěr, na nákup bytu pro svoji dceru. Dcera se stala vlastníkem k dané nemovitosti zápisem do katastru. Může si zaměstnanec – poplatník, kterému byl úvěr poskytnut uplatňovat úroky z tohoto úvěru? Řešení: S ohledem, že zaměstnanec jen splňoval určitá kritéria (finanční záruky) pro poskytnutí úvěru, ale nestal se vlastníkem, nemůže si uplatňovat úroky z úvěru. Příklad č. 5: Zaměstnanec si prostřednictvím úvěru koupil byt, ke kterému je vlastníkem, za účelem řešení bytové situace pro svého syna, který tento byt bude trvale obývat. Bude mít nárok na odpočet úroků z tohoto úvěru, když tento byt sám neobývá? Řešení: Zaměstnanec – poplatník bude mít nárok na odpočet úroků z úvěru, neboť splnil veškeré podmínky dané ZDP, neboť se stal vlastníkem bytu, který je využíván pro trvalé bytové potřeby jeho syna. 3) Odpočet nezdanitelné částky u poplatníka, který zaplatí na své doplňkové penzijní připojištění – III. pilíř, více než Kč 12 000,- na rok v roce 2014 Jedná se o penzijní připojištění se státním příspěvkem, kdy pokud bude zaplaceno poplatníkem více jak Kč 12 000,- na rok 2014, může si tuto částku nad Kč 12 000,- uplatňovat jako nezdanitelnou část ze základu daně. Maximální uznatelná částka činí Kč 12 000,-. Pro rok 2015 nedošlo k žádné změně. Poznámka: Ideální úhrada pro dosažení maximálního odpočtu je částka Kč 24 000,- na rok 2014, neboť z této částky se musí odečíst státní příspěvek, který činí od roku 2013 Kč 12 000,-. Pro rok 2014 je státní příspěvek taktéž Kč 12 000,-. Způsob dokladování: a) poplatník předloží smlouvu o penzijním připojištění a každým rokem pak předloží potvrzení o skutečně zaplaceném penzijním připojištění. 4) Odpočet nezdanitelné částky u poplatníka, který platí pojistné na „soukromé životní pojištění“: Jedná se o soukromé životní pojištění, které zahrnuje tři druhy pojištění: -- na dožití určitého věku, -- na smrt a dožití určitého věku, -- na důchodové pojištění Dále musí být u tohoto pojištění splněny tři základní podmínky: -- pojistná smlouva je sjednaná mezi zaměstnancem a pojišťovnou a nikoliv mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou ve prospěch třetí osoby - zaměstnance , -- v této smlouvě je sjednána výplata pojistného plnění až po uplynutí 60 kalendářních


21 měsících ( 5 letech ) a současně -- vypovězení této smlouvy nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Maximální uznatelná částka zaplaceného pojistného činí Kč 12 000,-. Způsob dokladování: a) pojistnou smlouvu, b) potvrzení o skutečně zaplaceném pojistném. 5) Odpočet nezdanitelné částky při placení členských příspěvků členem odborové organizace Jedná se o situaci, kdy uznatelná roční částka zaplacených členských příspěvků odborářem činí 1,5% z hrubé mzdy (vyměřovacího základu), nejvýše však částka Kč 3 000,- za rok. Poznámka: Z uvedeného vyplývá, že v praxi půjde o situace uplatnění maximální výše což je částka Kč 3 000,Způsob dokladování: Poplatník předkládá plátci potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného příspěvku, za uplynulé zdaňovací období. 6) Nezdanitelná částka – úhrada poplatníka za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání: Od základu daně lze odečíst úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování výsledků dalšího vzdělávání, (zákon 179/2006 Sb.) pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP s příjmy podle § 7 (např. z podnikání). Tato částka činí max. Kč 10 000,-, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením je to částka Kč 13 000,- a s těžším zdravotním postižením částka Kč 15 000,-. Způsob dokladování: Poplatník předkládá plátci potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Slevy na dani u důchodů Dle ust. § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP si mohou na základě nálezů Ústavního soudu uplatnit slevu na dani i osoby pobírající starobní důchod a to zpětně za rok 2013 a 2014. POZOR!! V souvislosti s touto změnou vzniká povinnost zdanit důchodci uplatňující tuto slevu důchod, který pravidelně pobírá, pokud příjem ze závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti a příjmy z nájmů (s výjimkou příjmů osvobozených) přesáhnou ve zdaňovacím období částku Kč 840000,Změna při zúčtování záloh u solidární daně (§ 38g odst. 4)


22 V roce 2013 musel podávat daňové přiznání každý, kdo měl alespoň v jednom měsíci zúčtovánu solidární daň. V roce 2014 není povinen podat daňové přiznání poplatník, u kterého byly zálohy (záloha) zvýšeny o solidární daň podle § 38 ha ZDP, avšak jeho daň se nezvyšuje o solidární zvýšení daní podle § 16a) zákona. Poplatníkovi se může provést roční zúčtování dan., tzn. v roce 2014 se jednalo o měsíční příjem vyšší než Kč 103768,-, roční příjem pak nesmí být vyšší než Kč 1 245 216, -. Nová sleva na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku v roce 2014 Slevu na dani z příjmů fyzických osob za umístění dítěte v zařízení o dítě předškolního věku podle nového § 35ba odst. 1 písm. g) a § 35bb zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, bude možné uplatnit již za zdaňovací období roku 2014. Cílem nové slevy na dani je podpora rodin s dětmi v předškolním věku a podmínkou není ekonomická aktivita obou rodičů dítěte. Nová sleva na dani je určena pro poplatníky daně z příjmů - fyzické osoby, kteří prokazatelně vynaložili výdaje za umístění dítěte v „zařízení péče o děti předškolního věku“. Tímto zařízením může být jak „dětská skupina“ (definovaná v nové právní úpravě od 1. 1. 2015), tak i mateřská škola podle zákona 561/2004 Sb., školský zákon. Tuto slevu bude možno uplatnit již za zdaňovací období roku 2014. Aby bylo možné slevu uplatnit, musí jít o vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Maximální výše slevy na jedno dítě je limitována výší minimální mzdy platné k 1. lednu příslušného zdaňovacího období, i pokud zde bylo dítě umístěno jen po část roku. Daňové zvýhodnění na dítě tato sleva nijak neomezuje. Na stejné dítě tedy může poplatník uplatnit jak tuto novou slevu za rok 2014 ve výši až 8.500 Kč, tak daňové zvýhodnění ve výši 13.404 Kč. Slevu lze uplatnit jak v daňovém přiznání, tak i u zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, samozřejmě pokud o ni zaměstnanec svého zaměstnavatele písemně požádá, nejlépe na zvláštní příloze, která bude k tomuto účelu vydána k tiskopisu Prohlášení k dani. V žádosti uvede, jakou částku vynaložil za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku (včetně mateřské školy podle školského zákona). Nárok musí dále doložit potvrzením zmíněného zařízení, kde bude uvedena celková částku výdajů, kterou v příslušném zdaňovacím období poplatník zde za dítě uhradil. Na rozdíl od daňového zvýhodnění na vyživované dítě nelze tuto slevu uplatnit na vnuka a vnučku (šlo by na ně uplatnit pouze tehdy, jestliže by vnuk či vnučka byli prarodiči převzati do péče nahrazující péči rodičů), jedná o slevu na dani, tedy lze uplatnit pouze částku do výše vypočtené daně (u daňového zvýhodnění, pokud již nelze uplatnit slevu, je zbylá částka vyplácena formou daňových bonusů), vyživuje-li dítě v rámci jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může tuto slevu ve zdaňovacím období uplatnit pouze jeden z nich, tuto slevu nelze dělit (částku daňového zvýhodnění lze rozdělit mezi poplatníky žijící ve stejné domácnosti i podle kalendářních měsíců), na rozdíl od daňového zvýhodnění na dítě mohou tuto slevu uplatnit i poplatníci, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů.


23 Dítě ve střídavé péči obou rodičů – 2 domácnosti. Každý z nich má možnost si slevu uplatnit (i když bylo placeno každým z nich po část roku – mají dvě domácnosti Manželé část roku, poté rozvod a dítě svěřeno do péče manželky (matky) tj. po část roku jsou již dvě domácnosti. Každý z nich má možnost si slevu uplatnit…………... Pokud výdaje na předškolní zařízení uplatní poplatník jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů, pak již nemůže tyto částky znovu uplatnit jako slevu na dani za umístění dítěte. DŮLEŽITÉ: Mzdové účetní musí poplatník podle § 38l odst. 2 písmeno l) zákona předložit potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních; potvrzení musí obsahovat: 1. jméno vyživovaného dítěte poplatníka a 2. celkovou částku výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník uhradil. Pro potvrzení se použije tiskopis „ Příloha k Prohlášení poplatníka č. 255457/1 MFin 5457/1-vzor č. 1. Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti Plátce daně je povinen do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 38j odst. 6) ZDP, tj. do 28.2. Pokud připadá datum 28.2. na den pracovního klidu nebo na svátek, termín předání je následující pracovní den tj. 2.3.2015. Pro elektronická podání platí termín 20.3.2015. Pozor, pro rok 2015 platí elektronická povinnost pro všechny poplatníky, kteří mají datovou schránku, a nebo mají povinnost auditu. Elektronické vyúčtování nemusí podávat fyzické osoby, jehož počet těchto poplatníků ve zdaňovacím období nepřesáhl 10 osob. V případě zúčtování slevy důchodům za rok 2013 v roce 2014 je třeba ještě přiložit příloha č. 3 s vyznačením opravy. Vyúčtování daně srážkové Plátce daně je povinen podat vyúčtování srážkové daně příslušnému správci daně §38d odst. 10). Pro rok 2014 je termín 30.4.2015


ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ, NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ, TERMÍNY: Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění:

Recommend Documents