Roční údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání na individuálním základě za rok 2012
Údaje o strategii a postupech řízení rizik
1.
Strategie a postupy řízení rizik v Českomoravské záruční a rozvojové bance, a.s. (dále jen „Banka“) vychází ve všech oblastech řízení především z pravidel obezřetného podnikání stanovených Vyhláškou ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, v platném znění Banka podstupuje a soustavně řídí tyto typy rizik: - strategické - úvěrové - koncentrace - úrokové - měnové - operační - likvidity -reputační Banka nepodstupuje akciové ani komoditní riziko. Řízení jednotlivých typů finančního rizika vychází ze strategie řízení finančního rizika a z investiční strategie, které schvaluje představenstvo Banky jako závazné vnitřní předpisy. Tyto dokumenty rozpracovávají základní zásady Dlouhodobé strategie rozvoje Banky v části finanční strategie a řízení rizik schvalované akcionářem Banky na valné hromadě. Prováděcí vnitřní předpisy pro řízení jednotlivých typů rizik schvaluje Výbor pro řízení aktiv a pasiv. Systém řízení rizik odpovídá rozsahu aktivit Banky a poskytuje nezkreslený obraz o míře podstupovaných rizik.
1.1 Strategie a postupy řízení úvěrového rizika Cílem procesu řízení úvěrového rizika je efektivním způsobem zajistit identifikaci úvěrových rizik, které Banka při své činnosti podstupuje, měření jejich výše, analyzování jejich stavu a vývoje, přijímání opatření k dlouhodobé optimalizaci finančních rizik a výnosů z činností Banky. 1.1.1 Systém řízení úvěrového rizika a) všeobecné zásady fungování systému řízení úvěrového rizika Systém řízení finančních rizik respektuje tyto zásady:
identifikuje a kvantifikuje budoucí či již existující úvěrová rizika stanovuje soustavu limitů pro úvěrová rizika, která musí odpovídat kapitálovým a finančním možnostem Banky zabezpečuje soustavnost řízení úvěrových rizik
Českomor avská zár uční a r ozvojová banka, a. s., Jeruzalémská 964/4, 110 00 Praha 1, tel.: 255 721 111, fax: 255 721 110, e-mail:
[email protected], www.cmzrb.cz, IČ: 448 48 943, DIČ: CZ 448 48 943, registrace v OR: M ěstský soud Praha, oddíl B, vložka 1329, bankovní spojení: 9505001018/4300
umožňuje zpětnou rekonstruovatelnost procesů řízení úvěrových rizik stanovuje metody pro řízení úvěrového rizika a zajišťuje úplnost pokrytí metodikou řízení všech typů úvěrových rizik provádí stresové testování pro posouzení vlivu nepříznivých tržních podmínek na banku při zohlednění její rizikové charakteristiky stanovuje základní požadavky na organizační strukturu Banky z hlediska řízení úvěrových rizik, včetně stanovení pravomocí, odpovědností a toku informací. Zabezpečuje oddělení procesu řízení úvěrových rizik od obchodních činností důsledně dodržuje princip čtyř očí v klíčových oblastech procesu řízení úvěrových rizik. zajišťuje trvalou zpětnou vazbu fungování systému řízení úvěrových rizik ve vazbě na vnitřní kontrolní systém pravidelně vyhodnocuje účinnost systému řízení úvěrových rizik a jeho adekvátnost z hlediska vnějších a vnitřních změn schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení úvěrových rizik Výborem pro řízení aktiv a pasiv uplatňuje definované zásady a principy optimalizace výše podstupovaných úvěrových rizik a stanovuje jejich přijatelnou míru
b) organizace procesu řízení úvěrového rizika V procesu řízení úvěrového rizika jsou zapojeny následující orgány a útvary Banky: Představenstvo banky schvaluje základní zásady postupů Banky k řízení úvěrového rizika, a zprávy o řízení rizik předkládané Odborem řízení rizik. Součástí těchto zpráv je monitoring nastavených limitů rizikových angažovaností. Dále představenstvo schvaluje rozhodovací pravomoci pro obchody Úseku řízení obchodů. Představenstvo schvaluje úvěrové analýzy připravované jako zpětné testování nastavení systému výběru a zajištění úvěrových a záručních obchodů a výše vytvořených opravných položek a rezerv. Výbor pro řízení aktiv a pasiv se dle vnitřních předpisů Banky skládá minimálně z 9 členů. Členy výboru jsou všichni členové představenstva. Další členy z řad zaměstnanců Banky jmenuje a odvolává svým příkazem Generální ředitel. Předsedou výboru je Generální ředitel. Výbor pro řízení aktiv a pasiv schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení úvěrového rizika. Výbor pro řízení aktiv a pasiv dále projednává úvěrové analýzy připravované jako zpětné testování nastavení systému výběru a zajištění úvěrových a záručních obchodů a výše vytvořených opravných položek a rezerv. Úvěrový výbor se skládá minimálně ze 4 členů, které na návrh Vrchního ředitele ekonomického úseku jmenuje a odvolává svým příkazem Generální ředitel. Předsedou úvěrového výboru je člen představenstva a Vrchní ředitel úseku ekonomického, dalšími členy úvěrového výboru jsou zaměstnanci Odboru řízení rizik. V oblasti obchodů na finančních trzích úvěrový výbor primárně projednává a následně schvaluje (případně ruší, zamítá, formuluje požadavky na přepracování či doplnění) limity úvěrové angažovanosti na emitenty, protistrany, ekonomicky spjaté skupiny, a dále také zařazení protistrany, emitenta cenného papíru do příslušných rizikových kategorií. Úvěrový výbor dále projednává návrhy na poskytnutí úvěru nebo záruky, které dle vnitřních předpisů Banky spadají do pravomoci tohoto výboru. Úvěrový výbor na základě návrhu na poskytnutí úvěru nebo záruky a předložených podkladů a stanoviska vedoucího Oddělení pro řízení úvěrového rizika rozhoduje o limitu na navrhovaný obchod a rizikové kategorii.
2/17
Odbor řízení rizik zpracovává měsíčně zprávu o řízení rizik, provádí měření úvěrového rizika pro příslušné produkty Banky, prověřuje relevantnost nastavení vstupů a výstupů modelování mimoekonomického hodnocení klienta, včetně vnitřních algoritmů jeho fungování, a syntézy ekonomického hodnocení klienta a mimoekonomického hodnocení klienta používaných pro hodnocení míry úvěrového rizika. Odbor řízení rizik je dále zodpovědný za správnou rizikovou klasifikaci klienta, nastavení příslušných úvěrových limitů a oceňování zajišťovacích instrumentů. Odbor právní a vymáhání pohledávek spravuje pohledávky Banky vůči rizikovým klientům a vymáhá pohledávky po lhůtě splatnosti a stanovuje metodiku zřizování a využívání zajišťovacích instrumentů. Odbor back office schvaluje uvolňování poskytovaných prostředků (čerpání úvěrů). Samostatné oddělení vnitřního auditu v souladu se statutem nezávisle ověřuje rizika vyplývající z činností Banky a hodnotí je. Je organizačně podřízený Generálnímu řediteli. Vedoucí samostatného oddělení vnitřního auditu je jmenován představenstvem Banky, odvolán může být představenstvem Banky po předchozím souhlasu dozorčí rady. Odbor statistiky a zpracovávání informací je zodpovědný za oblast výkaznictví, za zpracování účetní závěrky a komunikaci s Českou národní bankou v souvislosti se statistickými výkazy. Dále spolupracuje s Odborem účetnictví a metodiky na přípravě vstupních dat pro analýzy zpracovávané Odborem řízení rizik. Odbor statistiky a zpracovávání informací je rovněž zodpovědný za správný výpočet rezerv a opravných položek dle stanovených postupů a parametrů. c) Zásady provádění obchodů z pohledu rizik Banka může uzavírat pouze obchody na kapitálovém a mezibankovním trhu (aktivní obchody Odboru treasury) s předem schválenými produkty, se schválenými protistranami a v rámci schválených limitů. Dále je Banka oprávněna uzavírat úvěrové obchody, které spadají do některého z předem vymezených programů podpor. Poskytnutí jakéhokoliv typu úvěru či záruky je vázáno na splnění programových podmínek a bonitě klienta. V případě, že se jedná o úvěr či záruku poskytnutou v rámci programu, který vyžaduje zajištění, je poskytnutí rovněž podmíněno schválením příslušného zajištění navrhovaného klientem. Banka používá pro vyhodnocování bonity klienta systém hodnocení a sledování klienta. Tento systém má dvě části: systém ekonomického hodnocení klienta a systém mimoekonomického hodnocení klienta. Banka tento systém vytvořila ve spolupráci s externím dodavatelem. Systém umožňuje stanovit rizikovou klasifikaci klienta. Na základě rizikové klasifikace Banka rozhoduje, zda daný úvěr může být poskytnut. Výsledná klasifikace je syntézou ekonomického a mimoekonomického hodnocení. Úvěrový analytik je oprávněn na základě svého subjektivního posouzení upravit výslednou rizikovou klasifikaci klienta avšak maximálně o jeden stupeň. Výsledná riziková klasifikace je následně revidována Úvěrovým výborem, pokud případ spadá do jeho kompetence nebo je kontrolován v rámci systému následných kontrol.
3/17
1.1.1.1 Techniky snižování rizika, strategie a procesy sledování efektivnosti těchto technik zajištění smluvní/neplatební podmínky participace zadavatelů programů podpory na úvěrovém riziku Vnitřní předpisy Banky dovolují využívat následující druhy zajištění: Zajišťovací vklad Zástavní právo k pohledávce na vyplacení peněžních prostředků na účtu v Bance. Zajišťovací vklad se oceňuje jako 100% hodnota vkladu. Ručení Ocenění ručení závisí na ekonomické bonitě subjektu poskytujícího ručitelské prohlášení. Interní směrnice Banky „Oceňování zajišťovacích instrumentů“ přesně vymezuje maximální hodnoty ocenění ručení pro příslušné typy ručících subjektů. Zajišťovací hodnota je stanovena dle interních pravidel Banky. Směnka Zajišťovací hodnota je stanovena dle interních pravidel Banky. Zástavní právo k nemovitosti Pro účely oceňování nemovitostí využívá Banka služby externího odhadce. Externí odhadce provádí aktualizace vývoje cen nemovitostí za předchozí dva roky, hodnotí bonitu nemovitostí podle funkcí, vypracovává podklad pro centrální přecenění jednotlivých položek portfolia nemovitostí, vydává závěrečná doporučení pro následující období. Zpráva externího odhadce je vyhodnocována Odborem řízení rizik, kdy odpovědní zaměstnanci potvrzují závěry odhadce s aktuálním vývojem realitního trhu. Tyto zajišťovací instrumenty považuje za základní zajišťovací instrumenty. Zástavní právo k věci movité Pro účely oceňování věcí movitých se používají znalecké odhady a daňové doklady v případě nových movitých věcí. Pravidla stanovení zajišťovací hodnoty jsou dána interními pravidly Banky. Zástava pohledávek Stanovování zajišťovací hodnoty se řídí interními pravidly Banky.
1.1.1.2 Měření úvěrového rizika portfolia Banka provádí analýzu ztrátovosti produktů v jednotlivých letech a zjišťuje míru skutečných ztrát a předpokládanou míru budoucích ztrát na portfoliích uzavřených v jednotlivých letech. Banka sleduje ztrátovost svého záručního a úvěrového portfolia dle jednotlivých produktových tříd i podle ročních tranší, přičemž využívá vlastní odhady pravděpodobností selhání (PD) a ztráty očekávané v okamžiku selhání (defaultu) klienta (LGD). Výsledky analýz jsou pravidelně předkládány vedení Banky jako podklad pro rozhodování v oblastech kreditního rizika a slouží dále jako prvek k ověření správnosti nastavení systému opravných položek a rezerv, které Banka vytváří.
4/17
1.2 Strategie a postupy řízení úrokového rizika Cílem procesu řízení úrokového rizika je efektivním způsobem zajistit identifikaci úrokových rizik, které Banka při své činnosti podstupuje, měření jejich výše, analyzování jejich stavu a vývoje, přijímání opatření k dlouhodobé optimalizaci finančních rizik a výnosů z činností Banky. Systém řízení úrokových rizik respektuje tyto zásady: identifikuje a kvantifikuje budoucí či již existující úroková rizika stanovuje soustavu limitů pro úroková rizika zabezpečuje soustavnost řízení úrokových rizik umožňuje zpětnou rekonstruovatelnost procesů řízení úrokových rizik stanovuje metody pro řízení úrokového rizika a zajišťuje úplnost pokrytí metodikou řízení všech typů úrokových rizik provádí stresové testování pro posouzení vlivu nepříznivých tržních podmínek na Banku při zohlednění její rizikové charakteristiky stanovuje základní požadavky na organizační strukturu Banky z hlediska řízení úrokových rizik, včetně stanovení pravomocí, odpovědností a toku informací. Zabezpečuje oddělení procesu řízení úrokových rizik od obchodních činností sůsledně dodržuje princip čtyř očí v klíčových oblastech procesu řízení úrokových rizik zajišťuje trvalou zpětnou vazbu fungování systému řízení úrokových rizik ve vazbě na vnitřní kontrolní systém pravidelně vyhodnocuje účinnost systému řízení úrokových rizik a jeho adekvátnost z hlediska vnějších a vnitřních změn schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení úrokových rizik Výborem pro řízení aktiv a pasiv nebo představenstvem Banky uplatňuje definované zásady a principy optimalizace výše podstupovaných úrokových rizik a stanovuje jejich přijatelnou míru V procesu řízení úrokového rizika jsou zapojeny následující útvary či orgány Banky: Představenstvo banky schvaluje dlouhodobou strategii, zprávy o řízení rizik dané Odborem řízení rizik. Součástí těchto zpráv je monitoring nastavených limitů. Odbor řízení rizik navrhuje metodické postupy pro řízení úrokového rizika, provádí denní sledování limitů včetně pravidelného stressového testování. O výsledcích své činnosti včetně informací o limitech a dalších událostech v oblasti úrokového rizika informuje v pravidelných intervalech vrcholové vedení a představenstvo Banky. Výbor pro řízení aktiv a pasiv schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení úrokového rizika. Samostatné oddělení vnitřního auditu v souladu se statutem nezávisle ověřuje rizika vyplývající z činností Banky a hodnotí je. Odbor statistiky a zpracovávání informací je zodpovědný za oblast výkaznictví a komunikaci s Českou národní bankou v souvislosti se statistickými výkazy. 1.2.1 Metody pro měření a sledování tržních rizik Banka používá pro měření a sledování tržních rizik následující základní metody:
úrokovou gap analýzu
5/17
durační analýzu stresové testování postupy pro výpočet kapitálových požadavků podle metodiky České národní banky
Procesy uvnitř Banky jsou nastaveny tak, aby zabezpečily včasné, přesné a komplexní zaznamenání všech obchodů tak, aby byly podchyceny veškeré expozice Banky vůči tržnímu riziku:
denní oceňování finančních instrumentů denní sestavování úrokové gap analýzy pro všechny položky rozvahy i podrozvahy společně pro všechny měny i pro každou hlavní měnu zvlášť denní porovnávání úrokové gap analýzy pro vybrané položky se stanovenými limity denní provádění durační analýzy pro vybrané finanční instrumenty denní porovnávání výsledků durační analýzy se stanovenými limity denní informování vrcholového vedení Banky o překročení sledovaných limitů provádění stresového testování při změnách tržních podmínek nebo v pravidelných cyklech nejméně jedenkrát během tří měsíců provádění zpětného testování stresových scénářů s úpravou vstupních předpokladů podle podmínek na trhu vyčíslení dopadu změny tržních podmínek na hodnotu aktiv a pasív sledování tržních podmínek sledování aktuálních problémů, jež vyžadují okamžitá nápravná opatření
1.2.2 Limity pro úrokové riziko Úrokové riziko je sledováno a řízeno na základě vývoje otevřené pozice Banky jako rozdíl vybraných úrokově citlivých aktiv a pasiv ve stanovených časových pásmech bilance Banky. Sledování úrokového rizika se provádí metodou úrokové gap analýzy. Denně jsou porovnávány otevřené čisté úrokové pozice vybraných instrumentů se stanovenými limity těchto pozic. Limity čistých úrokových pozic jsou vyjádřeny jako maximálně přípustná úroková pozice vyjádřená v % kapitálu Banky. Za dodržování limitů je zodpovědný ředitel Odboru treasury. Za kontrolu, interní vykazování a za podávání informací vedení Banky o dodržování těchto limitů zodpovídá Odbor řízení rizik. 1.2.3 Durační analýza Modifikovaná Macaulayova durace je počítána pro kupónové dluhopisy v jednotlivých portfoliích. Hodnoty durace jsou využívány k výpočtu elasticity úrokové sazby pro jednotlivá portfolia. Banka využívá elasticitu úrokové sazby ke kvantifikaci dopadu změn úrokové sazby na ocenění portfolií a tím do vlastního kapitálu Banky. Modifikovanou Macaulayovu duraci denně automaticky počítá systém AURA. Odbor řízení rizik následně kontroluje vypočtené hodnoty na limity. 1.2.4 Stresové testování Banka provádí pravidelně stresové testování (nejméně jedenkrát za 3 měsíce) pomocí vlastní interní aplikace. Tato aplikace umožňuje sestavení osmi scénářů možného vývoje úrokových sazeb a provádět výpočet změny současné hodnoty budoucích peněžních toků pro určitý scénář vývoje úrokových sazeb a pro současné tržní úrokové sazby. Aplikace také umožňuje provádět stresové testování na vliv změny měnových kurzů hlavních měn, se kterými Banka pracuje. Stresové testování provádí Banka čtvrtletně metodou posunu výnosové křivky o + 200bazických bodů nahoru a – 200 bazických bodů dolů samostatně za každou měnu.
6/17
Datum 31.3.2012 30.6.2012 31.9.2012 31.12.2012
CZK -521 224 -358 974 -316 776 -381 598
Posun + 200 bp EUR -71 217 -63 367 -44 859 -61739
USD 5 319 5 016 4 087 3 488
CZK 553 661 292 675 174 668 113 441
Posun -200 bp EUR 71 977 56 188 23 464 40 880
USD -1 844 -1 535 -970 -3 343
1.3 Strategie a postupy řízení měnového rizika Měnové riziko je sledováno a řízeno na základě otevřených měnových pozic v jednotlivých měnách a příslušných skupinách měn. V procesu řízení měnového rizika jsou zapojeny následující útvary či orgány Banky: Představenstvo banky schvaluje dlouhodobou strategii, zprávy o řízení rizik předkládané Odborem řízení rizik. Součástí těchto zpráv je monitoring nastavených limitů. Odbor řízení rizik navrhuje metodické postupy pro řízení měnového rizika, provádění denní sledování měnové pozice včetně pravidelného vykazování limitů pro měnové riziko. O výsledcích své činnosti včetně informací o limitech a dalších událostech v oblasti měnového rizika informuje v pravidelných intervalech vrcholové vedení a představenstvo Banky. Výbor pro řízení aktiv a pasiv schvaluje vnitřní předpisy pro oblast řízení měnového rizika. Samostatné oddělení vnitřního auditu v souladu se statutem nezávisle ověřuje rizika vyplývající z činností Banky a hodnotí je. Odbor statistiky a zpracovávání informací je zodpovědný za oblast výkaznictví a komunikaci s Českou národní bankou v souvislosti se statistickými výkazy. Za dodržování limitů je zodpovědný ředitel Odboru treasury. Za kontrolu, interní vykazování a za podávání informací vedení Banky o dodržování těchto limitů zodpovídá Odbor řízení rizik. Banka využívá k řízení měnového rizika zajištění. U částí zajištění je používáno zajišťovací účetnictví v souladu s účetními předpisy. Banka zajišťuje především měnové riziko cizoměnových pasiv představovaných výpůjčkami od rozvojových bank a měnové riziko cizoměnových aktiv, které představují především investice do cizoměnových realizovatelných cenných papírů. Banka dále zajišťuje v určitých případech i úrokové riziko související s výpůjčkami od rozvojových bank.
1.4 Strategie a postupy řízení operačního rizika Pro úspěšné řízení operačního rizika se Banka řídí následujícími základními principy:
banka je si vědoma významnosti řízení operačního rizika, proto pro dosažení cílů zvažuje a řídí operační rizika napříč celou bankou do řízení operačního rizika je prostřednictvím představenstva a Výboru pro řízení aktiv a pasiv zapojeno nejvyšší vedení Banky řízení operačního rizika je nezbytnou součástí plánovacích, rozhodovacích a denních procesů Banky
7/17
operační rizika jsou identifikována, analyzována, ošetřena (vhodným protiopatřením) a patřičně vykazována v souladu s politikami a postupy Banky na riziko musí být reagováno vhodným způsobem (protiopatřením), které odpovídá situaci banka má vypracovány detailní postupy řízení operačního rizika banka pravidelně vyhodnocuje řízení operačního rizika, zda je v souladu se schválenou strategií řízení operačního rizika za řízení operačního rizika je primárně zodpovědný vedoucí útvaru, kde riziko vzniká každý zaměstnanec Banky je povinen ohlásit každé nově identifikované riziko, byť nemusí vznikat v jeho kompetenci nebo útvaru celý proces řízení operačního rizika podléhá nezávislému hodnocení interním auditem Banky banka má k dispozici funkční otestované plány kontinuity podnikání, které řeší postupy v případě nečekané události, která by mohla ovlivnit chod Banky
Organizační uspořádání systému řízení rizika
Výbor pro řízení aktiv a pasiv má kromě své role výboru s rozhodovací pravomocí ve věcech plánování, řízení a kontroly bilančních i mimobilančních aktiv a pasiv a schvalování nových produktů rovněž vedoucí úlohu v systému řízení operačního rizika. Výbor pro řízení aktiv a pasiv je tedy zodpovědný za řízení operačního rizika, což zahrnuje schvalování postupů řízení operačního rizika, sledování operačního rizika, přijímání rozhodnutí a řešení závažných problémů a incidentů v oblasti operačního rizika. Operační riziko se hodnotí z hlediska pravděpodobnosti jeho výskytu a závažnosti dopadu v případě jeho výskytu. Banka zvolila kvalitativní přístup k hodnocení rizika, který lépe vyhovuje potřebám a situaci v Bance. Kvalitativní přístup je jednodušší a rychlejší (ve srovnání s kvantitativním), je ale více subjektivní. Hodnocení vychází z kvalifikovaného odhadu a používá stupnice pro hodnocení pravděpodobnosti výskytu a úrovně dopadu. Při určování pravděpodobnosti výskytu je nutné vymezit určité časové
8/17
období. Pro účely Banky je toto období vymezeno na jeden rok. K odhadu úrovně pravděpodobnosti i dopadu přistupuje odhadce pesimisticky, tzn. s nejhoršími očekáváními. Hodnocení je velmi závislé na zkušenostech hodnotitele, proto by mělo být prováděno vždy osobou s dostatečnými zkušenostmi a znalostmi analyzované oblasti Banky. Proto hodnocení provádí zástupce útvaru, které riziko vnímá ve vztahu ke svým cílům. Vzhledem k tomu, že Banka eviduje negativní události v databázi incidentů, může při svém hodnocení vycházet i z této databáze, zejména pro kontrolu úplnosti rizikového profilu. Vzhledem k subjektivnímu hodnocení je nezbytné, aby výsledky hodnotícího procesu byly podrobeny vzájemnému porovnání mezi jednotlivými útvary Banky, aby byla zajištěna jejich konzistence. Řízení operačního rizika není jednorázová záležitost, ale jedná se o neustálý proces, který by měl být přítomen v každé aktivitě Banky. Proces jako takový a jeho výsledky jsou pravidelně sledovány. Základním nástrojem pro sledování je databáze incidentů a Zpráva o řízení operačního rizika v Bance. Formálně se identifikace, ohodnocení rizika a identifikace opatření provádí jednou ročně prostřednictvím analýzy rizik formou sebehodnocení. Výsledkem těchto aktivit je rizikový profil Banky, který slouží pro další rozhodování o případné implementaci protiopatření. Hlavním nástrojem pro vykazování je Zpráva o řízení operačního rizika. Banka nemá zavedeny limity na operační riziko. Banka sleduje každoročně změny svého Rizikového profilu včetně sledování řešení jednotlivých incidentů operačního rizika. Výbor pro řízení aktiv a pasiv zasedá zpravidla v měsíčních intervalech, avšak agenda týkající se operačního rizika je na programu jednání na čtvrtletní bázi. Jednání Výboru pro řízení aktiv a pasiv se řídí svým schváleným statutem. Základ pro jednání tvoří zpráva o řízení operačního rizika, která pokrývá minimálně následující oblasti:
rizikový profil Banky bezpečnost informačních systémů incidenty implementace přijatých protiopatření
1.5 Výbor pro audit Hodnotí účinnost vnitřní kontroly Banky, vnitřního auditu a systému řízení rizik.
2. Údaje o kapitálu Údaje o kapitálu Banka zveřejňuje dle přílohy 24 Vyhlášky ČNB ve čtvrtletním zveřejnění dle požadavků České národní banky.
9/17
3. Údaje o kapitálové přiměřenosti a výši kapitálových požadavků Banka stanovuje kapitálové požadavky za investiční a obchodní portfolio. Do obchodního portfolia jsou zařazeny zejména finanční nástroje, deriváty, půjčky a výpůjčky cenných papírů, které jsou Bankou drženy za účelem obchodovat s nimi. Ostatní nástroje jsou zařazeny do investičního portfolia. Pro výpočet kapitálových požadavků se používá standardizovaná metoda podle Vyhlášky ČNB. Banka stanovuje následující kapitálové požadavky:
3.1 Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku Ke každé expozici se přiřadí stupeň úvěrové kvality podle externích ratingů vybraných ratingových agentur. Na jejich základě je přidělena riziková váha expozice. V případě, že k dané expozici neexistuje externí rating je riziková váha stanovena podle toho, zda se jedná o dlouhodobou nebo krátkodobou pohledávku. Při stanovování rizikových vah se postupuje podle Vyhlášky ČNB, přílohy č. 4. Kapitálový požadavek je stanoven jako součin hodnoty expozice po konverzi a rizikové váhy. Konverzní faktor se používá v případě příslibů a jeho hodnota je 0,5. V případě REPO operace, reverzních REPO operací a derivátů se hodnota expozice stanovuje ve formě úvěrového ekvivalentů. Postup při stanovení rizikových vah je stejný.
3.2 Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia Jednotlivé pozice nástrojů obchodního portfolia se zařadí do příslušných kategorií podle zbytkové splatnosti. Jednotlivým zbytkovým splatnostem je přiřazen koeficient. Kapitálový požadavek ke specifickému úrokovému riziku je roven součtu součinů příslušných koeficientů a hodnoty expozice.
3.3 Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia Kapitálový požadavek se počítá ze všech pozic, které jsou zahrnuty do obchodního portfolia včetně úvěrových ekvivalentů. Výpočet je prováděn metodou durací. Základem výpočtu je zařazení jednotlivých pozic do příslušných duračních pásem a zón. Hodnota kapitálového požadavku se počítá z nezkompenzovaných pozic jednotlivých pásem a zón, které jsou vynásobeny koeficienty podle Vyhlášky ČNB.
3.4 Kapitálový požadavek k riziku úvěrové angažovanosti obchodního portfolia Kapitálový požadavek se stanovuje v případě, že rozdíl dlouhé a krátké pozice obchodního portfolia vůči osobě je větší než zbytková úvěrová angažovanost bankovního portfolia. Zbytková angažovanost je součin 0,25 * kapitál Banky, snížený o odčitatelné položky, uvedené ve Vyhlášce ČNB. Jednotlivé krátké a dlouhé pozice obchodního portfolia se uspořádají podle koeficientů. V prvním kroku se kompenzují dlouhé pozice s krátkými pozicemi. Po vyčerpání všech možností se kompenzují zbývající dlouhé pozice se zbytkovou angažovaností. Dílčí kapitálový požadavek je dán součtem součinů jednotlivých nezkompenzovaných pozic a příslušných koeficientů. Výsledný kapitálový požadavek je určen součinem dílčího kapitálového požadavku a korekčního faktoru, který je závislý na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia nad zbytkovou angažovaností.
3.5 Kapitálový požadavek k operačnímu riziku Pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku používá “Přístup základního ukazatele” (BIA). Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle přístupu BIA je roven 15 % z hodnoty relevantního ukazatele. Relevantní ukazatel se stanoví jako tříletý průměr součtu čistého úrokového výnosu a čistého neúrokového výnosu
10/17
3.6 Kapitálový požadavek k měnovému riziku Kapitálový požadavek k měnovému riziku se stanoví u vybraných nástrojů obchodního a investičního portfolia obsahujících úrokové, akciové nebo komoditní pozice v cizích měnách, včetně pozic majících charakter cizí měny. Měnové nástroje jsou nástroje, které mají alespoň jednu měnovou pozici v cizí měně. Kapitálový požadavek k měnovému riziku se rovná součtu součinu koeficientu 0,04 a kompenzovaných pozic silně korelovaných měn a součinu koeficientu 0,08 a celkové měnové pozice. V případě, že celková měnová pozice je menší než 2 % kapitálu Banky, kapitálový požadavek k měnovému riziku se nepočítá. Číselné údaje jsou zveřejňovány v rámci čtvrtletního zveřejnění dle požadavků České národní banky dle přílohy 24 Vyhlášky ČNB.
4. Doplňující údaje o výši jednotlivých kapitálových požadavků 4.1 Přístup k posuzování vnitřně stanoveného kapitálu Banky Délka plánovacího období v systému vnitřně stanoveného kapitálu Banky je jeden rok.
4.2 Hlavní podstupovaná rizika a významné další vlivy na celkový rizikový profil povinné osoby Hlavní podstupovaná rizika jsou soustředěna do poskytování záruk malým a středním podnikatelům, úvěrům malým a středním podnikatelům a do poskytování úvěrů pro podnikatelské subjekty a obce v oblasti vodohospodářských a infrastrukturních projektů. Většina těchto úvěrů a záruk je poskytována v součinnosti se státní správou a vzhledem k tomu, že se stát u většiny obchodů podílí na krytí úvěrových rizik, dochází k rozložení rizika na více subjektů. V oblasti finančního trhu Banka využívá standardní finanční instrumenty, především depozita, dluhopisy, směnky a deriváty (řízení úrokového a měnového rizika). Úvěrové hodnocení protistrany a emitentů vychází z hodnocení bonity klientů, které provádí Banka s přihlédnutím k ratingovým hodnocením mezinárodních agentur. Bonita protistran a emitentů je pravidelně přehodnocována po celou dobu trvání obchodního vztahu.
4.3 Vymezení kapitálových zdrojů ke krytí rizik Vymezení kapitálových zdrojů ke krytí rizik je shodné s vymezením složek kapitálu dle Vyhlášky ČNB. Hodnota rizikově vážených aktiv investičního portfolia je pro účely vnitřně stanoveného kapitálu navýšena.
5. Doplňující údaje o úvěrovém riziku a riziku rozmělnění 5.1 Definice pohledávky po splatnosti a pohledávky se znehodnocením Pohledávky po splatnosti jsou všechny pohledávky, u nichž existuje kladný rozdíl mezi datem sledování a splatností pohledávky. Znehodnocení je vyjádřeno stupněm rizikové klasifikace podle vnitřních předpisů Banky.
5.2 Popis metod pro stanovení výše opravných položek a rezerv Pro stanovení očekávané ztráty a její krytí odpovídající výší rezerv nebo opravných položek je rozhodující zařazení klienta do příslušné rizikové kategorie, která se provádí na základě
11/17
vyhodnocení ekonomických a mimoekonomických faktorů úvěrového rizika. Banka používá desetistupňovou škálu rizikových kategorií.
1-6 7 8 9 10
Riziková kategorie Banky Standardní Sledované Nestandardní Pochybné Ztrátové
ČNB ekvivalent 1 2 3 4 5
5.3 Souhrnná výše expozic po zohlednění úprav ocenění a rezerv podle kategorií expozic Souhrnná výše expozic po zohlednění úprav ocenění a rezerv (v tis. Kč) Expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám Expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům Expozice vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám Expozice vůči mezinárodním organizacím Expozice vůči institucím Podnikové expozice Retailové expozice Expozice po splatnosti Regulatorně vysoce rizikové expozice Expozice v krytých dluhopisech Expozice zajištěné nemovitostmi Krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice Expozice vůči fondům kolektivního investování Ostatní expozice Celkem
31. prosinec 2012 36 802 084 1 430 414 465 000 0 3 672 037 17 605 900 1 867 645 891 394 0 0 308 750 206 717 0 267 177 63 517 118
5. 4 Průměrná výše expozic po zohlednění úprav ocenění a rezerv, bez zohlednění majetkového nebo osobního zajištění Souhrnná výše expozice 891 394 36 802 085 6 756 774 267 177 14 718 022 1 513 389 1 896 562 465 000 206 717 63 517 118
Typ expozice (tis. Kč) Expozice po splatnosti Expozice vůči centrálním vládám Expozice vůči institucím Ostatní expozice Podnikové expozice Expozice vůči regionálním vládám Retailové expozice Expozice vůči veřejnému sektoru Krátkodobé expozice Celkem
12/17
Průměr 2012
908 382 34 095 887 4 550 559 504 239 17 484 952 1 524 547 2 016 371 473 750 843 622 62 402 309
5. 5 Zeměpisné rozdělení souhrnné výše expozic, v členění podle významných kategorií expozic Země (v tis. Kč) CZ – Česká republika AT – Rakouská republika DE – Spolková republika Německo IT – Italská republika PL – Polská republika SK – Slovenská republika Celkový součet
31. prosinec 2012 62 515 465 76 230 51 539 99 556 394 322 380 185 63 517 118
5. 6 Rozdělení souhrnné výše expozic podle sektorů nebo typu protistran Typ expozice (v tis. Kč) Expozice vůči České národní bance Expozice vůči fyzickým osobám Expozice vůči hypotečním bankám tuzemským Expozice vůči obchodním bankám tuzemským Expozice vůči obchodním bankám zahraničním Expozice vůči orgánúm územně samostatných celků Ostatní expozice Expozice vůči ostatním tuzemským nefinančním institucím Expozice vůči ostatním tuzemským finančním institucím Expozice vůči pobočkám zahraničních bank Expozice vůči pomocným finančním institucím soukromým pod zahraniční kontrolou Expozice vůči právnicjým osobám jiným než banky a finanční instituce Expozice vůči státním fondům Expozice vůči ústředním orgánům státu Celkový součet
31. prosinec 2012 5 937 811 2 013 891 1 156 008 1 643 676 175 786 1 513 389 245 583 3 103 095 762 434 41 163 100 000 15 495 008 465 000 30 864 273 63 517 118
5.7 Rozdělení souhrnné výše expozic podle zbytkové splatnosti K 31. prosinec 2012 (v tis. Kč) Expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám Ostatní expozice Expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům Expozice vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám Expozice vůči institucím Podnikové expozice Retailové expozice Expozice po splatnosti
3 měsíce až 1 rok
do 3 měsíců
1 - 5 let
více než 5 let
Celkový součet
17 921 058 267 177
3 677 535 0
7 306 694 0
7 896 798 0
36 802 085 267 177
0
5 673
393 492
1 031 250
1 430 415
0 692 705 446 241 1 224 961 891 395
465 0000 603 295 1 985 774 113 515 0
0 1 737 994 2 192 061 197 790 0
0 638 043 12 981 823 331 378 0
465 000 3 672 037 17 605 899 1 867 644 891 395
13/17
K 31. prosinec 2012 (v tis. Kč) Expozice zajištěné nemovitostmi Krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice Celkový součet
3 měsíce až 1 rok
do 3 měsíců
více než 5 let
1 - 5 let
Celkový součet
0
10 559
75 573
222 617
308 749
206 717 21 650 255
0 6 861 352
0 11 903 604
0 23 101 909
206 717 63 517 118
5. 8 Expozice se znehodnocením a po splatnosti podle sektorů Expozice se znehodnocením Souhrnná Úpravy výše ocenění 18 412 313 1 396 367 1 129 148 211 643 4 422 029 171 719 1 718 18
Typ expozice Nefinanční podniky Místní vládní instituce Domácnosti Neziskové instituce sloužící domácnostem Ostatní finanční zprostředkovatelé Celkový součet
8 805 23 974 013
2 661 1 782 408
Z toho: Expozice po splatnosti Souhrnná Úpravy výše ocenění 1 131 113 543 071 0 0 168 538 85 415 0 0 0 1 299 651
0 628 486
Pozn.: Jedná se o expozice včetně podrozvahy.
5. 9 Sesouhlasení změn v úpravách ocenění expozic a sesouhlasení změn v rezervách k expozicím Rezervy (v tis. Kč) Rezervy na daně a soudní spory Rezervy na podrozvahové položky Rezervy celkem
Stav k 1. 1. 2012
Opravné položky (v tis. Kč)
Stav k 1. 1. 2012
Pohledávky Celkem
1 778 312 1 778 312
Použití rezerv
Tvorba rezerv
Rozpuštění rezerv
Stav k 31. 12. 2012
137 000
-218 280
218 280
0
137 000
2 082 430 2 219 430
0 -218 280
963 384 1 181 663
-841 176 -841 176
2 204 638 2 341 638
Použití OP -55 146 -55 146
Tvorba OP 803 633 803 633
Rozpuštění OP
Stav k 31. 12. 2012
-744 391 -744 391
1 782 408 1 782 408
Výnosy z odepsaných aktiv přímo do výkazu zisku a ztrát 2 109 2 109
6. Doplňující údaje o úvěrovém riziku při použití standardizovaného přístupu Banka v rámci standardizovaného přístupu, při stanovování kapitálových požadavků používá ratingy následujících agentur, v souladu s § 12b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů:
14/17
- Moody's Central Europe a.s. - Fitch Ratings LTD
6.1 Přiřazení externího ratingu ratingových agentur stupni úvěrové kvality
AAA až AAA+ až ABBB+ až BBBBB+až BBB+až BCCC+ a nižší F1+, F1 F2 F3
Moody´s Central Europe a. s. Aaa až Aa3 A1 až A3 Baa1 až Baa3 Ba1 až Ba3 B1 až B3 Caa1 a nižší P-1 P-2 P-3
nižší než F3
NP
AAA AA+ až AA-
Aaa Aa1 až Aa3
A+
A1
4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5
A ABBB+ BBB BBBBB+ BB BBNižší než BBAAA až AAA+ až ABBB+ až BBBBB+ až BB-
A2 A3 Baa1 Baa2 Baa3 Ba1 Ba2 Ba3 Nižší než Ba3 Aaa až Aa3 A1 až A3 Baa1 až Baa3 Ba1 až Ba3
B+ a nižší
B1 a nižší
1 2 3
F1+, F1 F2 F3
P-1 P-2 P-3
Nižší než F3
NP
F1+, F1 F2 F3
P-1 P-2 P-3
Nižší než F3
NP
Zapsané ratingové agentury
Převod na stupně úvěrové kvality dlouhodobý rating
Převod na stupně úvěrové kvality krátkodobý rating
Fitch Ratings LTD 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3
Specifický převod na stupně úvěrové kvality pro dlouhodobé sekuritizované pozice (přístup IRB)
Specifický převod na stupně úvěrové kvality pro dlouhodobé sekuritizované pozice (standardizovaný přístup) Specifický převod na stupně úvěrové kvality pro krátkodobé sekuritizované pozice (přístup IRB) Specifický převod na stupně úvěrové kvality pro krátkodobé sekuritizované pozice (standardizovaný přístup)
4 1 2 3 4
15/17
Zapsané ratingové agentury
Moody´s Central Europe a. s. Aaa až Aa3 A1 až A3 Baa1 až Baa3 Ba1 až Ba3 B1 až B3 Caa1 a nižší
Fitch Ratings LTD AAA až AAA+ až ABBB+ až BBBBB+ až BBB+ až BCCC+ a nižší
1 2 3 4 5 6
Specifický převod na stupně úvěrové kvality pro fondy kolektivního investování
6.2 Kategorie expozic, pro které se externí ratingy používají Všem expozicím, ke kterým je k dispozici externí rating (protistrany nebo emise), je na základě externího ratingu přiřazen stupeň úvěrové kvality a následně riziková váha, dle přílohy č. 4 Vyhlášky ČNB. Externí ratingy dlužníka a externí ratingy emisí dlužníka pro všechny expozice jsou používány v souladu s Vyhláškou ČNB, příloha č. 9.
6.3 Souhrnná výše expozic podle stupně úvěrové kvality Celkem (v tis. Kč) 8 493 960 32 197 988 99 556 22 725 614 63 517 118
Stupeň úvěrové kvality 1 2 3 neuvedeno Celkový součet
6.4 Souhrnná výše expozic podle rizikové váhy Typ expozice Expozice po splatnosti Expozice vůči centrálním vládám Expozice vůči institucím Expozice vůči veřejnému sektoru Expozice vůči regionálním vládám Ostatní expozice Podnikové expozice Krátkodobé expozice Retailové expozice Expozice zajištěné nemovitostmi Celkem
0
Riziková váha 0,35 0,5
0,2
0
0,75 0
1
20 132
0
0
36 440 246
109 011
160
692 705
0
2 979 172
0
0
0
0
0
465 000
0
0
172 11 269
1 219 780 234 629
0 0
210 461 0
0 0
0 21 279
183 862
986 442
871 262 68 966
353 681
16 265 777
0 1 328 494
206 717 0
0 0
0 0
0 72 612
0 466 539
0 38 786 915
82 975 2 546 717
225 775 225 775
0 4 192 176
0 72 612
0 17 693 823
16/17
7. Doplňující údaje o kapitálových požadavcích k operačnímu riziku Banka při stanování operačního rizika používá BIA metodu, tedy 15 % z hodnoty relevantního ukazatele. K 31. 12. 2012 byla hodnota kapitálového požadavku k operačnímu riziku ve výši 238 809 tis. Kč. Hodnota relevantního ukazatele je stanovena v souladu s Úředním sdělením České národní banky ze dne 18. 7. 2007 - Operační riziko.
8. Doplňující údaje o technikách snižování úvěrového rizika Zajišťovacími instrumenty jsou zpravidla nemovitý či movitý majetek, peníze, směnky, cenné papíry, ručitelské závazky třetích osob a pohledávky. Nejdůležitějším zajišťovacím instrumentem jsou zástavy nemovitostí. V rámci zástav nemovitostí jsou do zajištění přijímány pozemky, obytné objekty, administrativní objekty, objekty hotelového typu, objekty průmyslové, zemědělské objekty a objekty a zařízení technického vybavení. Stanovení zajišťovací hodnoty u nemovitostí je realizováno ve spolupráci se znalcem nebo odhadcem. Podle funkce nemovitosti jsou nemovitosti tříděny do jednotlivých kategorií. Systém třídění pro účely ocenění je stanoven i u movitého majetku, kde základnou ocenění je příslušný daňový doklad nebo znalecký posudek. Hodnota zajištění je redukována diskontem, stanoveným interními předpisy Banky. Plná hodnota zajištění je uznávána jen u plně likvidního zajištění, které je poskytováno v peněžní formě a vedeno na účtech Banky (záruční vklady, termínované vklady třetích osob). Zajišťovací instrumenty, které jsou využívány v rámci snižování úvěrového rizika jsou - byty, činžovní domy a rodinné domy.
8.1 Expozice zajištěné zástavním právem k nemovitostem Celkem (v tis. Kč) 82 975 196 858 28 917 308 750
Expozice Regionální vlády Nefinanční podniky Retail Celkový součet
8.2 Expozice zajištěné záručním vkladem klienta Celkem (v tis. Kč)
Expozice Regionální vlády Nefinanční podniky Retail Celkový součet
174 27 475 7 905 35 554
17/17
