Rómske osady na východnom Slovensku z hľadiska terénneho antropologického výskumu

Rómske osady na východnom Slovensku z hľadiska terénneho antropologického výskumu

1999 – 2005

Rómske osady na v˘chodnom Slovensku z hºadiska terénneho antropologického v˘skumu Zborník vybran˘ch v˘sledkov projektu Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku 1999 – 2005

Bratislava 2008

3

Rómske osady na v˘chodnom Slovensku z hºadiska terénneho antropologického v˘skumu Zborník vybran˘ch v˘sledkov projektu Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku 1999 – 2005 Marek Jakoubek a TomበHirt (editori)

Recenzenti: Doc. PhDr. René LuÏica, ArtD. PhDr. Michal Va‰eãka, PhD. Vydala: © Nadácia otvorenej spoloãnosti – Open Society Foundation, 2008 Slovenská jazyková úprava: Mgr. Elena Mlynárãiková âeská jazyková úprava: Mgr. Helena Koubková Obálka: © Mayer/McCann Erickson Fotografia na obálke: TomበStanûk Grafická úprava: Microtus – Ing. Du‰an Slezák Tlaã: Dolis, s. r. o. Náklad: 500 ks Vydanie: prvé Partneri: Nadácia InfoRoma Centrum aplikované antropologie a terénního v˘zkumu pfii Katedfie antropologie FF ZâU v Plzni, www.caat.cz

Publikáciu môÏete získaÈ na adrese: Nadácia otvorenej spoloãnosti – Open Society Foundation Ba‰tová 5, 811 03 Bratislava Tel.: 02/5441 4730 Fax: 02/5441 8867 e-mail: [email protected] www.osf.sk

ISBN: 978-80-969271-5-9

Monitoring rómskych osád v SR je vzorov˘m, in‰piratívnym projektom. Svojim rozsahom je pravdepodobne najv˘znamnej‰ím v˘skumn˘m poãinom v danej téme po roku 1989. Príkladn˘m je aj obsadenie v˘skumného tímu, ktor˘ tvorili najmä ‰tudenti antropológie vedení odbornou radou star‰ích kolegov. V porovnaní s podobn˘mi projektmi realizovan˘mi mimovládnymi organizáciami pôsobiacimi na Slovensku je tento pravdepodobne najvydarenej‰ou syntézou terénnych v˘skumov zacielen˘ch na rómsku problematiku. V˘stup z monitoringu presadzuje úsilie o porozumenie, pochopenie pravidiel, vzorov, mechanizmov dotknutej (rómskej) kultúry. Sami v˘skumníci si v‰ak kladú otázku ãi rómska kultúra existuje. Existujú hypoteticky rómske komunity? Existujú autentické rómske politické autority a zoskupenia? Podºa akademickej definície existujú len ãiastoãne. Podºa názoru v˘skumníkov v‰ak existuje pevn˘ príbuzensk˘ systém, ktor˘ vìaka skupinovému egoizmu, endogamii, solidarite a redistribúcii um⁄tvuje uvedené nadskupinové in‰titúcie. Oni existujú, len ako kon‰trukcia vytvorená vládnymi in‰titúciami pre dobro a emancipáciu Rómov. V skutoãnosti sú skôr príveskami vládnych ‰truktúr, kde kaÏd˘ dôleÏit˘ úrad zamestnáva aj príslu‰níka rómskej komunity. Monitoring potvrdil moc „siln˘ch“ rodín nielen smerom k majorite, ale najmä do vnútra (in group) osád. Kohézia vytvorená na genetickej báze pretláãa svoj vplyv do sféry kultúry, kde vyluãuje rituálne neãist˘ch „dege‰ov“, ale aj jednotlivcov snaÏiacich sa integrovaÈ vo väã‰inovej spoloãnosti. Najviditeºnej‰ie je v‰ak vylúãenie z koexistencie a participácie s väã‰inovou spoloãnosÈou en bloc. Prejavuje sa napr. aj zákazom prepravy zneãisten˘ch osôb v dopravn˘ch prostriedkoch. Urãovaním kto je a kto nie je hosÈom v pohostinstve. Ustanovením miesta posledného odpoãinku na cintorínoch. Rie‰enia, ktoré sa ponúkajú, chápe monitoring ako provizórne t.j. posunutie rie‰enia problému do budúcnosti.

doc. PhDr. René LuÏica, ArtD. (úryvok z recenzie)

5

Jedn˘m z charakteristick˘ch javov súãasnej vedeckej produkcie v sociálnych vedách je paradoxn˘ jav. MnoÏstvo textov, projektov a autorov zaoberajúcich sa rôznymi témami sa zvy‰uje, no treba priznaÈ, Ïe vzniká ãoraz menej originálnych diel, ktoré obohacujú vedeck˘ kontext na národnej, ãi nadnárodnej úrovni. NástojãivosÈ, s akou sa autori uÏ takmer desaÈ rokov snaÏia demytologizovaÈ mnohé nekriticky preberané poznatky o rómskych komunitách, bola vnímaná ãasto s nevôºou. Pri pohºade na vládne politiky vo vzÈahu k Rómom v âeskej i Slovenskej republike je v súãasnosti potrebné kon‰tatovaÈ, Ïe tvorcom verejn˘ch politík sa odborná diskusia od‰tartovaná predloÏenou prácou úspe‰ne vyhla, resp. jej anti-esencialistickému duchu nerozumejú. V tomto zmysle niektoré empiricky podloÏené tvrdenia, ktoré sú pre mnoh˘ch odborníkov provokujúce, zatiaº príli‰ nena‰li cestu do koncepcií a stratégií vo vzÈahu k rómskym komunitám. To, ão verejná politika definuje v rámci public policy cycle ako prv˘ krok, teda definovanie problému, nie je uspokojivo zodpovedané. Autori Jakoubek a Hirt túto definíciu ponúkli a dôsledky ich v˘skumnej odvahy a razancie je vidieÈ v polarizovanom hodnotení ich téz dodnes. I keì autori predloÏenej knihy pôsobia najmä v ãeskom kontexte, z pohºadu Slovenska je v˘skum silne relevantn˘. Podobn˘mi metódami a v takejto hæbke neboli rómske komunity na Slovensku analyzované. Mnohé sociologické v˘skumy boli na Slovensku robené pre zadávateºov, ktorí potrebovali ur˘chlene ‰tatistické dáta, alebo potrebovali v krátkom ãase zásadne ovplyvniÈ tvorbu verejn˘ch politík, re-formulovaÈ vládne stratégie, ãi zmapovaÈ situáciu pre potreby financovania rozvojov˘ch projektov v rómskych osadách. Pre takéto úãely boli pouÏívané nie vÏdy naj‰Èastnej‰ie kvantitatívne metódy sociologického v˘skumu, ãi semi-‰trukturované interview. Autori vypracovali svedomitú operacionalizáciu a korektne opísali pouÏitú metodológiu. Práca sa metodologicky opiera o etnografiu, biografické rozhovory a zúãastnené pozorovanie, paradigmálne je najv˘raznej‰ie ovplyvnená interpretatívnou teóriou a najmä konceptom sociálnej kon‰trukcie reality. Pozorn˘ ãitateº objaví i zaujímavú sociálno-antropologickú metódu brikoláÏe. Navy‰e je cenné, Ïe autori reflektujú, Ïe ako v˘skumníci boli súãasÈou skúmanej reality a snaÏia sa s t˘mto problémom v‰etk˘ch zúãastnen˘ch pozorovaní vysporiadaÈ hneì v úvode. Celkovo predloÏenú knihu moÏno iba odporúãaÈ t˘m, ktorí majú záujem sa o Rómoch dozvedieÈ viac a pokúsiÈ sa vo svojom vnútri rozbiÈ m˘ty, ktoré v‰etci vo vzÈahu k Rómom

6

7

nosíme v sebe. Keì sa nám to podarí vo vzÈahu k rómskym komunitám, aj v súãasnosti nereflektované esencialistické politiky voãi národnostn˘m men‰inám i tzv. nov˘m migrantsk˘m men‰inám v âeskej i Slovenskej republike majú ‰ancu prejsÈ zásadnou redefiníciou.

PhDr. Michal Va‰eãka, PhD. (úryvok z recenzie)

VáÏení priatelia, publikácia, ktorú dostávate do rúk, dlho ãakala na svoju príleÏitosÈ. Uplynulo takmer desaÈ rokov od chvíle, ão zaãala vznikaÈ, a k˘m sa Nadácii otvorenej spoloãnosti podarilo dotiahnuÈ rozbehnut˘ projekt do podoby tohto konkrétneho v˘stupu. Ponúkame Vám viac neÏ sedemsto strán vedeckého, ale pritom ãítavého textu, ktor˘ môÏeme v na‰ich podmienkach povaÏovaÈ za jedineãn˘. Zachytáva a popisuje opakovan˘ terénny v˘skum realizovan˘ kvalitatívnymi metódami sociokultúrnej antropológie. To, Ïe sa v˘skumníkom podarilo v ãasovom odstupe zopakovaÈ v˘skum v rovnak˘ch lokalitách, predstavuje zvlá‰tnu pridanú hodnotu. V˘skum poskytuje pohºad do vnútra rómskych osád, popisuje vzÈahy medzi Rómami v rodine, i navonok, dot˘ka sa problematiky migrácie, spolunaÏívania s Nerómami, sociálnych ‰truktúr, ekonomiky, ale i fenoménov, ktoré sú aÏ m˘ticky oznaãované ako „rómske“. Je príznaãné, Ïe zloÏité témy vyvolávajú odborné polemiky o vhodn˘ch prístupoch, zvolen˘ch metódach, terminológii, interpretácii a moÏnom dosahu obsiahnut˘ch poznatkov. Táto publikácia je zborníkom jedného z mála kvalitatívnych v˘skumov, ktoré sa na Slovensku za posledn˘ch 20 rokov v rómskych osadách realizovali a zverejnili. Nepredkladá závery, nehodnotí, ale nastoºuje problematiky. Prispieva k vedeckej diskusii, polemizuje. Je urãená ‰irokej odbornej verejnosti, ale i t˘m, ktor˘ sa neuspokoja so status quo a chcú vedieÈ viac. Ako emocionálne neutrálny obraz reality môÏe byÈ podnetom pre t˘ch, ktorí sociálnu politiku vykonávajú a mala by byÈ podnetom pre t˘ch, ktorí ju tvoria. Bohat˘ materiál, ktor˘ máte pred sebou, otvára mnohé, aj kontroverzné otázky a my dúfame, Ïe povedie ku kon‰truktívnemu dialógu rôznych názorov, a Ïe v koneãnom dôsledku bude pouÏit˘ na prospech t˘ch, ktor˘ch sa to najviac t˘ka, Rómov, ktorí nedobrovoºne Ïijú na okraji na‰ej spoloãnosti. ëakujeme v‰etk˘m, ktorí svojou prácou a odbornou radou prispeli ku zrodu tejto publikácie. Alena Pániková, Barbora Kahátová Nadácia otvorenej spoloãnosti – Open Society Foundation

9

„Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku“: zámûr projektu a jeho dokonãení po ãtyfiech letech TomበHirt, Marek Jakoubek

1.

K ãemu „monitoring“ romsk˘ch osad?

DÛvodem vzniku projektu „Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku“ financovaného z prostfiedkÛ slovenské Nadace InfoRoma byla skuteãnost, Ïe aãkoli jsou romské osady 1 jedním z v˘razn˘ch a dlouhodob˘ch problémÛ Slovenské republiky, relevantní informace o skuteãném stavu dosud chybûly. Jedním z hlavních cílÛ projektu bylo tedy získat komplexní popis situace romsk˘ch osad v kontextu právním, historickém, ekonomickém a sociálním. Projekt byl zároveÀ koncipován ‰iroce tak, aby v˘zkum pokryl oblast dostateãnû velkou, aby v jejím rámci bylo moÏné sledovat vzájemné vztahy nejen mezi romsk˘mi osadami a majoritními obcemi, ale téÏ pfiirozené vazby mezi romsk˘mi osadami samotn˘mi, vytváfiející „paralelní struktury,“ nijak nerespektující administrativní dûlení státu. Z tohoto dÛvodu byly za v˘zkumnou oblast vybrány tfii sousedící okresy – pre‰ovsk˘, sabinovsk˘ a bardejovsk˘, na jejichÏ celkové rozloze se nalézá cca 130 romsk˘ch osad, coÏ je poãet dostateãn˘ k zaznamenání meziosadn˘ch vztahÛ (partnerské vztahy, úÏera 2, krádeÏe, koalice rodin apod.). Neménû dÛleÏit˘m faktorem je v tomto smyslu i skuteãnost, Ïe vedle osad jako prostorovû-sociálních útvarÛ, je základní sociální skupinou jejich obyvatel komplexní rodina 3, která je v‰ak díky meziosadní v˘mûnû partnerÛ, ale zaãasté i díky necitlivé politice b˘valého státu, kter˘ jednotlivé osady sluãoval ãi rozptyloval bez ohledu na jejich vnitfiní uspofiádání, zpravidla souãástí osad nûkolika. Se stejn˘m 1

2

3

Zde i nadále uÏíváme termínu „romské osady“ k popisu relativnû autonomních sociálních útvarÛ s primárnû romskou populací, nacházejících se ve venkovském prostfiedí Slovenska. UÏití tohoto termínu povaÏujeme za v˘hodné zejména proto, Ïe je obecnû sdûln˘ a zauÏívan˘. Jakékoli dosavadní pokusy zavést k oznaãení tûchto formací – aÈ jiÏ tyto snahy vy‰ly od slovenské státní správy („obytné zoskupenia na nízkom sociokultúrnom stupni“) ãi z vûdeck˘ch kruhÛ (/romská/ kumulovaná sídli‰tû – termín z autorské dílny S. KuÏela) – v koneãném dÛsledku vÏdy selhaly a nebyly pfiijaty ani fiadov˘mi obãany ani odborníky. ÚÏera = lichva; pÛjãování penûz na 100 % a vy‰‰í úrok. Fenomén v romsk˘ch osadách velice roz‰ífien˘ (byÈ nepÛvodní) pfiispívající k rozkladu jejich sociální organizace. ZadluÏené osoby nejsou schopny neustále narÛstající dluh splatit, ãímÏ vznikají témûfi nepfiekonatelné socioekonomické rozdíly uvnitfi osad samotn˘ch, které vposledku brání jak˘mkoli rozvojov˘m a integraãním aktivitám (pro úÏerníka je takov˘ stav v˘hodn˘ a s jeho zmûnou by o svou pozici pfii‰el). Tento termín uÏíváme v souladu s terminologií J. Horského a M. Seligové publikovanou in: Horsk˘, J. + Seligová, M. – Rodina na‰ich pfiedkÛ, Praha 1996, s. 35 – 36.

10

TomበHirt, Marek Jakoubek

zámûrem bylo trvání v˘zkumného projektu stanoveno na období minimálnû jednoho roku (celková doba v˘zkumu nakonec dosáhla 16 mûsícÛ) tak, aby jím byla pokryta v‰echna v˘znamná období roku jak ve smyslu administrativnû-správním, tak ve smyslu stfiídání roãních období. Od fiíjna 1999 do ledna 2001 byl v˘zkum proveden v 52 osadách.

2.

Teoretická v˘chodiska

Teoretické podloÏí monitoringu bylo tvofieno sociální a kulturní antropologií. DÛvodem volby této disciplíny byla skuteãnost, Ïe dosavadní v˘zkumy ãi bádání – aÈ jiÏ provádûná odborn˘mi institucemi ãi orgány státní správy – buì zcela selhaly, anebo pfiinesly sice bohat˘, ale k „fie‰ení“ dané situace naprosto nepouÏiteln˘ folklorní materiál. V˘hodu sociokulturní antropologie pro tento typ v˘zkumu spatfiovali jeho tvÛrci téÏ ve skuteãnosti, Ïe má jednak pro dan˘ pfiípad jednu z nejadekvátnûj‰ích metod sbûru dat (viz dále kap. Metody) a dále, Ïe se jedná o disciplínu holisticky orientovanou, tedy, Ïe jejím pfiedmûtem zájmu je celková kulturní konfigurace, nikoli pouze vybrané kulturní prvky ãi jednotlivé instituce. Dal‰í v˘hodou sociální a kulturní antropologie je pak i skuteãnost, Ïe právû tento obor uvedl na svût koncepci kulturního relativizmu, která se posléze stala jedním z jeho definiãních znakÛ. Právû tato skuteãnost se ukazuje b˘t jedin˘m pfiístupem, kter˘ je schopen nahlédnout a zaznamenat odli‰nost kultury romsk˘ch osad, bez etnocentrické deformace ãi prostého nepochopení. Je totiÏ smutnou pravdou, Ïe (zejména, ale nejen) postoj státní správy staví na implicitním evolucionistickém pohledu, kdy kulturu romsk˘ch osad povaÏuje za nedovyvinutou ãi zaostalou podobu kultury majoritní (kterou v tomto smyslu povaÏuje za vrchol a cíl unilineárního v˘voje lidstva). Právû tuto pfiedstavu, která ze svébytné kultury romsk˘ch osad dûlá karikaturu kultury majoritní, se snaÏí sociální a kulturní antropologie nahradit pfiedstavou o romsk˘ch osadách jako svébytn˘ch a v sociokulturní sféfie autonomních sociálních formacích. Jinou pfiekáÏkou v tomto smûru je skuteãnost, Ïe kultura romsk˘ch osad byla dosud vÏdy pomûfiována v kategoriích kultury majoritní, jejími regulativy a hodnotami, které pro ni jsou nevhodné a neplatné. Oproti tomuto etnocentrickému pohledu byl cel˘ monitoring naopak koncipován tak, aby – v duchu kulturnû relativistické koncepce – zkoumal romské osady v jim adekvátních kategoriích a pomûfioval je pouze hodnotami a normami, které jsou jim vlastní. V˘chodiska monitoringu tak dávala moÏnost uchopit romské osady v jejich skuteãné jinakosti a za negativnû vymezen˘mi termíny (nepfiizpÛsobiví, neschopní, neintegrovaní) tak umoÏÀoval nalézt pozitivní sféru kulturní reality romsk˘ch osad, obsahující svébytné sloÏky, které by naopak mohly pro kulturu majoritní znamenat v lecãems i obohacení a pfiínos.

3.

„Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku“: zámûr projektu a jeho dokonãení po ãtyfiech letech

11

inventáfi. Pátefií samotného v˘zkumu tak bylo zúãastnûné pozorování, tedy pfiím˘ pobyt v˘zkumn˘ch dvojic v lokalitû po dobu minimálnû 3 t˘dnÛ s následnou pfiinejmen‰ím t˘denní opûtovnou náv‰tûvou v jiném v˘znamném období roku (zejména období ‰kolních prázdnin oproti dobû ‰kolní docházky dûtí), doplnûné metodou biografickou a genealogickou. VyuÏívána byla téÏ metoda fiízeného rozhovoru podle pfiedem pfiipraven˘ch standardizovan˘ch formuláfiÛ. Tyto údaje z lokality byly doplÀovány o dal‰í data, která bylo moÏno získat ve státních pracovi‰tích ãi nevládních organizacích. Jednalo se zejména o data statistická, demografická, kartografická apod. Za zdroj tûchto dat slouÏily zejména kartografick˘ úfiad, statistick˘ úfiad, úfiad sociální podpory a dal‰í. Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe uvedená data poskytovala spí‰e synchronní pohled na situaci, byly pro získání diachronní perspektivy vyuÏívány téÏ informace z archivÛ, kronik, star˘ch periodik, publikací apod. Je tfieba fiíci, Ïe zejména dÛraz kladen˘ na stacionární terénní v˘zkum byl v dané oblasti vpravdû prÛlomem, kter˘ se zároveÀ ukázal b˘t oním dlouho hledan˘m vhodn˘m a situaci adekvátním pfiístupem, neboÈ dosavadní externí náv‰tûvy doplnûné obvykle o distribuci ti‰tûn˘ch dotazníkÛ spí‰e selhaly.4 MoÏnost srovnání v˘stupÛ z v˘zkumÛ provádûn˘ch v rÛzn˘ch osadách byla zaji‰tûna tematickou osnovou, podle které byla vyhotovována závûreãná 50-ti stránková zpráva z dané lokality, stejnû jako vstupním kurzem pro nové úãastníky v˘zkumu, jehoÏ cílem bylo sjednotit metodologické pozice a uvést nové participanty do historického, ekonomického, právního a sociokulurního rámce dané problematiky. ZároveÀ je tfieba dodat, Ïe jistá omezení stran poãtu v˘zkumníkÛ, zkouman˘ch lokalit ãi doby pro v˘zkum vymezené byla dána limitovan˘m rozpoãtem donora, nikoli sebeuspokojující my‰lenkou, Ïe uveden˘ stav je dostateãn˘.

4.

Personální obsazení

Autory pÛvodní my‰lenky projektu jsou Karel A. Novák, Alexander Mu‰inka a Stanislav KuÏel, ktefií se v dané dobû problematikou romsk˘ch osad z nejrÛznûj‰ích úhlÛ a perspektiv zab˘vali (Karel A. Novák – projekt „Zdravie pre v‰etk˘ch“: Dreyfus Health Foundation, Alexander Mu‰inka – „Svinia Project“: SpoloãnosÈ Minoritas, Stanislav KuÏel – v˘zkumn˘ grant AV âR GAV B8058903). Finanãní podporu projektu zaji‰Èovala Nadácia InfoRoma, hlavní zadavatel projektu. Odbornou radu projektu tvofiil interdisciplinární mezinárodní t˘m odborníkÛ ve sloÏení: Stanislav KuÏel, Jan âervenka, Alexander Mu‰inka, Karel A. Novák, Klára Orgovánová, Jaroslav Skupnik, TomበHirt a Marek Jakoubek, která zároveÀ s nûkolika externími spolupracovníky (Ladislav Briestinsk˘, Anna Jurová, Arne B. Mann, Martin Molãan) zaji‰Èovala prÛbûh a vedení úvodních kurzÛ pro nové v˘zkumníky.

Metody

V souladu s teoretick˘mi v˘chodisky projektu, které byly zaloÏeny v konceptuálním arzenálu sociální a kulturní antropolgie, byl z téÏe disciplíny pfievzat i metodologick˘

4

Zde i v dal‰ím srv.: Hirt, T., Jakoubek, M. – „Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku“. In: KuÏel, S. (ed.): Terénní v˘zkum segregace a integrace, PlzeÀ 2000, s. 25 – 31.

12

TomበHirt, Marek Jakoubek

Po celou dobu projektu se na postu odborného koordinátora stfiídali TomበHirt a Marek Jakoubek, ktefií spravovali koordinaãní centrum ve Svinii a urãovali konkrétní postup v˘zkumn˘ch aktivit. V˘zkumníci, ktefií do konkrétních lokalit vstupovali ve dvojicích, byli studenty ãesk˘ch a slovensk˘ch univerzit oborÛ kulturologie, etnologie a romistika (FF UK v Praze), obecné antropologie PfiF UK V Praze, antropologie MU v Brnû, kulturní a sociální antropologie FF ZâU v Plzni, sociální práce PedF UK v Bratislavû a Univerzity v Nitre. V˘zkum byl pojat jako t˘mov˘. V˘zkumníci z jednotliv˘ch lokalit postupovali díky práci koordinátorÛ jako jeden t˘m o mnoha v˘zkumn˘ch jednotkách; díky úvodním kurzÛm vycházeli ze shodné metodologické a teoretické báze a své v˘sledky prÛbûÏnû sledovali a konzultovali v koordinaãním centru. Jednotlivé badatelské aktivity tak na sebe plynule navazovaly a vzájemnû na sebe odkazují.

5.

V˘stupy projektu a pokraãování v˘zkumn˘ch prací v roce 2005

V roce 2001 byl v˘zkumn˘ projekt zadavatelem ukonãen a v˘stupy, které na jeho základû vznikly, nebyly souhrnnû publikovány ani systematicky vyuÏity v praxi. Tiskem vy‰lo jen nûkolik statí inspirovan˘ch „monitoringem“, které byly uvefiejnûny v rÛzn˘ch sbornících v âR.5 Po tfiech letech se ov‰em Nadace OSF Bratislava rozhodla tento projekt znovu otevfiít a podpofiila aktualizaci v˘zkumn˘ch zpráv na základû dodateãn˘ch v˘zkumn˘ch pobytÛ ve vybran˘ch lokalitách, jakoÏ i vytvofiení odborn˘ch studií vûnovan˘ch nikoli pfiípadÛm jednotliv˘ch obcí/osad, ale obecn˘m anal˘zám jevÛ, které s tzv. romsk˘mi osadami souvisejí. Realizátorem této druhé fáze „monitoringu“ bylo Centrum aplikované antropologie a terénního v˘zkumu pfii Katedfie antropologie FF ZâU v Plzni, a to na základû grantu Nadace OSF Bratislava, která zajistila i vydání tohoto sborníku. Ve dvaceti slovensk˘ch obcích s „romskou osadou“, které byly zkoumány v období 1999 – 2001, probûhly v roce 2005 dodateãné v˘zkumné náv‰tûvy, jejichÏ smyslem bylo aktualizovat získaná data a prohloubit interpretace místní situace z nov˘ch teoretick˘ch hledisek. Prioritou bylo, aby v˘zkumné práce realizovali titíÏ v˘zkumníci jako v první fázi projektu, coÏ se ve vût‰inû pfiípadÛ podafiilo. Z uveden˘ch dvaceti lokalit byly vytvofieny aktualizované v˘zkumné zprávy, z nichÏ 16 je souãástí tohoto sborníku. Vedle tûchto pfiípadov˘ch studií jsou zde zvefiejnûny i odborné studie vûnované tzv. „pfiíãn˘m“ tématÛm, jako je pfiíbuzenství v „romsk˘ch osadách“, ekonomické aspekty interakce obyvatel osad s obyvateli vesnic, ale napfiíklad i historickému v˘voji situace „romsk˘ch osad“ na Slovensku. Podrobnûj‰í charakteristika obsahu a struktury tohoto sborníku je prezentována v úvodní stati, která má b˘t pomysln˘m prÛvodcem ãtenáfie nejen jednotliv˘mi 5

Jakoubek, M. – Hirt, T. (eds.) (2004): Romové: kulturologické etudy. PlzeÀ: Vydavatelství a nakladatelství Ale‰ âenek, s. r. o.; Jakoubek, M. – Podu‰ka, O. (eds.): Romské osady v kulturologické perspektivû. Brno: Doplnûk; KuÏel, S. (ed.) (2003): Terénní v˘zkum segregace a integrace. PlzeÀ: Vydavatelství a nakladatelství Ale‰ âenûk, s. r. o.

„Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku“: zámûr projektu a jeho dokonãení po ãtyfiech letech

13

v˘stupy „monitoringu“, ale i jeho teoreticko-metodologick˘mi v˘chodisky a moÏnostmi praktického vyuÏití. Vzhledem k tomu, Ïe od realizace v˘zkumu ubûhlo nûkolik let, neobsahuje pfiedloÏen˘ materiál zcela aktuální socio-demografické údaje. Na tomto faktu v‰ak hlavní poselství sborníku nic netratí, protoÏe jeho hodnota nespoãívá v prezentaci faktografick˘ch dat, ale ve zpÛsobech interpretace sociálního a kulturního pozadí Ïivota v jednotliv˘ch „osadách“ v perspektivû stále aktuálních antropologick˘ch a sociologick˘ch teorií a metod. Jména osob a místní názvy jsou ve vût‰ine pfiípadÛ pseudonymy. Bibliografické údaje jsou ponechány v podobû, jak je pouÏívají jednotliví autofii.

723

Summary

The reason for initiating the project „Monitoring of situation within Roma settlements 1 in Slovakia“ was the fact that despite being one of the most striking and long-lasting problems in Slovakia, relevant information on the real situation within the Roma settlements was missing. One of the main project objectives was to acquire complex description of the situation within Roma settlements from the legislative, historical, economical, and social context. The project has been conceived broadly, in order to cover a wide area of expertise, and to be able to follow not only the mutual relationships between Roma settlements and the majority villages, but also natural bonds in between various Roma settlements creating „parallel structures“ not respecting administrative division by the state. Based on these facts, three neighboring districts of Pre‰ov, Sabinov, and Bardejov with the total amount of 130 Roma settlements, were selected. This is the amount sufficient to record inter-settlement relations (partnerships, usury 2, theft, family coalitions etc.) Nonetheless, an important factor in this sense is the fact that along with the urban/social formations, the basic social form is the complex family 3, which due to inter-settlement exchange of partners and an often insensible policy of the former state uniting or dissipating Roma settlements regardless of its inner structures, became scattered in various settlements. For the same reason, the time period of the project had been set for a minimum of 1 year (the overall research took 16 months), in order to cover all the important specific periods of the year, both from the administrative point of view, as well as seasonal. From October 1999 to January 2001 the research was conducted in 52 settlements. The methodology for monitoring was based on social and cultural anthropology. The reason for selecting this field was based on previous experience from other researches, even executed by specialized agencies or state administration bodies, concluded either as a complete research failure, or by vast amount of data gathered that did not serve any purpose of solving this problem. As seen by the authors, the advantage of socio-cultural anthropology for this project lies in methods for gathering data, as well as its holistic 1

2

3

The term Roma settlement is being used to describe relatively autonomous social formations located in Slovak countryside inhabited primarily by the Roma population. The advantage of this term is based on its practicality and general use. Any attempts to introduce new terminology either by the Slovak Government (dwelling formations on low socio-cultural level) or scientific circles (cumulated /Roma/ settlements, by S. KuÏel) ended up as a failure and were not accepted neither by the general public nor the specialists. Usury – lending money with the 100 % < interest. Wide spread phenomenon (not original) contributing towards the degradation of the social organization within Roma settlements. Persons under usury are unable to pay the “ever rising” dept, which creates unavoidable socio-economic differences within the settlements restraining any development or integration activities. Terminology in: Horsk˘, J., Seligová, M. – Family of our ancestors, Prague 1996, p. 35 – 36.

724

Summary

approach reviewing overall cultural configuration that is not solely focused on specific cultural forms or institutions. Another advantage of social and cultural anthropology is the introduction of cultural relativism that became one of its defining concepts. This concept shows as being able to uncover and record differences in culture of various Roma settlements without ethnocentric deformation or simple failure to understand it. The sad reality is that (also but not only) the attitude of government is based on the implicit evolutionistic view, considering the Roma settlements as culturally backward or their culture as underdeveloped culture of the majority culture (in this respect the most developed culture and a goal of the nonlinear development of the mankind). Exactly this notion, degrading the peculiar culture of the Roma settlements to the poor caricature of the majority culture, social and cultural anthropology is trying to substitute with the concept of self-governed Roma settlements creating autonomous social formations within the socio-cultural sphere. The other obstacle in this case is the culture of Roma settlements being constantly compared within categories of regulations and values of the majority culture that are for this comparison inadequate and inapplicable. In opposition to this ethnocentric view, the whole monitoring should be conceived in the spirit of the cultural relativism that would conduct research within the framework of their own values and norms. In this way, the principles of monitoring allow recording the true essence of the Roma settlement culture, and behind the negative expressions of non adaptable, incapable, not integrated to find the positive sphere of cultural reality of the Roma settlements containing original elements that could in many regards mean enrichment for the majority culture. In accordance with the project principles, the methodological inventory of socio-cultural anthropology was adopted. Thus, the participative observation became the key-stone of the actual research, meaning direct involvement of research couples in the selected location during the period of 3 weeks with the following minimum of 1 week stay at the location during other important season of the year (especially during the school holidays as opposed to the school period), complemented with the biographic and genealogic method. Further on, the method of guided interview using standardized forms was used. Data gathered from the location had been complemented with the statistic, demographic, and cartographic data. The Cartography Authority, The Statistical Office, and the Office of Social Affaires served mostly as sources for the above mentioned data. Due to the fact of such data allowing mostly a synchronic view, the sources such as archives, chronicles, periodicals, publications etc. were used in order to obtain a diachronic perspective. It is important to say that the emphasis on stationary field research combining a proper and situation adequate attitude was a major break-through when compared to failures of the previous external visits complemented with the distribution of standardized printed forms. The possibility of comparing research outcomes from the different settlements was ensured by introduction of thematic guidelines, upon which the 50 page report from each specific location was drawn. At the same time, the course for new research participants,

Summary

725

with the aim of uniting methodological standpoints and making participants aware of the historical, economic, legislative, and socio-cultural framework within this specific area was introduced. Research was conducted as team work. Thanks to project coordinators, researchers from particular locations proceeded as one team of multiple research units; and thanks to the introductory courses, the outcomes were based on the same methodological and theoretical sources, which was consecutively monitored and consulted with the coordination center. Therefore, particular research activities worked together continuously and complementarily. In 2005, to update the data from the 1999 – 2001 research in 20 Slovak villages with neighboring “Roma settlements”, and to improve the interpretation of the situation from the new theoretical perspectives, additional research visits were undertaken. The priority, which has in most cases been realized, was to conduct the research employing the same staff that worked already in the first phase of the project. From the 20 locations with the updated research reports mentioned, 16 are included in this anthology. Along with the case studies, the specialized studies dedicated to so called “cross-cutting” topics such as kinship in the “Roma settlements”, economical aspects of the interaction between Roma residents and the residents of the majority villages, and for example historical overview of the development of Roma settlements in Slovakia are presented. Since several years from the research completion have passed, this material does not possess fully updated socio-demographic data. Nevertheless, the message of this anthology does not loose on quality, while its value is not based on the presentation of data, but on the ways of interpretation of the social and cultural background in life of particular “Roma settlements” from the perspective of current anthropological and sociological theories and methods.

726

Obsah

Obsah

9

„Monitoring situácie rómskych osád na Slovensku“: zámûr projektu a jeho dokonãení po ãtyfiech letech | TomበHirt, Marek Jakoubek V˘zkum a moÏnosti fie‰ení situace „romsk˘ch“ sídel v SR z pozic sociální a kulturní antropologie: obecn˘ úvod do problematiky | TomበHirt a Marek Jakoubek Cigánská osada – rodina nebo obec? | Lenka Budilová, Marek Jakoubek Strategie manÏelsk˘ch v˘mûn ve vztahu k determinantÛm lokality | Lucie Plavjaniková Neformální ekonomika mezi obyvateli v˘chodoslovenské vesnice a romskou „osadou“ | Stanislav KuÏel Formování romského národa a rom‰tina (pfiedev‰ím na ‰kolách) | Rastislav PivoÀ Romské osady v historické perspektivû. Struãné dûjiny usazování RomÛ na Slovensku a vznik a v˘voj v˘chodoslovensk˘ch romsk˘ch osad | Jan VaÀura Historick˘ v˘voj rómskych osád na Slovensku a problematika vlastníckych vzÈahov k pôde („nelegálne osady“) | Anna Jurová Niekoºko poznámok k problematike rómskych osád (Kauza Letanovce) | Anna Jurová Stereotyp a integrace – pfiípad RomÛ (pfiíspûvek k poznání integraãního oãekávání majority) | Karel A. Novák

429 431 453 455 493 495

15

41 63 71 93 103 131 177 193

217 219 249 251 277 279 305 307 337 339 371 373 399 401

Zprávy z terénního antropologického v˘zkumu Chminianske Jakubovany Monitoring situace cigánské osady u obce Chminianske Jakubovany v letech 2000 – 2005 | Lenka Budilová a Marek Jakoubek Lokalita Radobytce Radobytce – „cigánská“ osada | Michal RÛÏiãka a Ladislav Tou‰ek Vlkov Struãná zpráva o romské osadû Vlkov. Novodob˘ vznik osady jako v˘sledek ekonomické transformace a segregace | ZdeÀka Kuãerová a Jan VaÀura Romská osada v Javorine Lokalita: Javorina | LukበRadostn˘ Janov Janov | Lucie Plavjaniková, Gabriela Pechanová, Eva Kubíková Obec Diera Monitoring situácie rómskej osady Diera v rokoch 2000 – 2004 | Iva Havrilová Dluho‰ Dluho‰, okres Sabinov. V˘zkumná zpráva 2001 – 2005 | ·tûpán Bolf

527 529 559 560 579 581 599 601 629 631 659 662

727

Osada pod Letanovsk˘m ml˘nem Goralovi z Cikánské osady pod Letanovsk˘m ml˘nem | Ondfiej Skripnik Pacov Pacov | Adéla Lábusová, Marie Bofikovcová Borovany Monitoring situace romské osady v obci Borovany v letech 2000 – 2005 | Markéta Hajská, Ondfiej Podu‰ka Ostrovany Ostrovany | Petra Sedláãková, Michal To‰ner Obec Doubrava – osada Dolina Obec Doubrava | TomበKobes NiÏné Tahy Obec NiÏné Tahy | TomበKobes Romská zástavba v Doline Posilování hranic aneb teritorializace v Dolinû | Hana Synková Romská osada ve SverÏovû Lokalita: SverÏov | LukበRadostn˘ Lokalita Friãka Situace rusínsko–ukrajinského a romského obyvatelstva v rurálním prostfiedí severov˘chodního Slovenska | Ivana HyÈhová

683 686 694 697 699 703 705 710 712 715 718

Slovník odborn˘ch v˘razÛ Cigánská rodina Kultura Kultura chudoby Sociální vylouãení Etnicita a etnické skupiny Komunita Multikulturalismus Národní romská kultura Rituální ãistota a neãistota Rom‰tina Tradiãní romská kultura

723

Summary