Jak to dělají jinde, 2 / 2008
Romantika Baťova kanálu Vine se jako had mezi jihomoravskými městy. Plazí se kolem řeky Moravy a občas se proplete s jejím tělem. Z Kroměříže přes Napajedla, Staré Město a Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Strážnici až do Hodonína. Stačí vyplout z některého přístavu či přístaviště a po několika minutách se dostaneme z ruchu města do lůna zeleně, posloucháme ticho a sledujeme hru slunce s přírodou či proměny mraků do bizarních tvarů. kanál měl mnohem menší rozměry, než představoval původní projekt, a i když respektoval trasu zamýšleného Dunajsko-oderského průplavu, díky svým dimenzím byla dokončená stavba zastaralou záležitostí. Nicméně na rozdíl od průplavu, který nebyl nikdy dokončen, fungoval a pro lodní dopravu a vodohospodářské účely se používá dodnes.
Baťův kanál je turistickou vodní cestou. Lidé zde tráví celou dovolenou nebo jen víkendové pobyty. Po vodní hladině lze klouzat vlastní, vypůjčenou nebo výletní lodí. Z historie Vodní cesta vznikla původně jako ukázková stavba, která měla pomoci splnit starý dopravní sen, spojení Dunaje s Odrou. O této myšlence se poprvé začalo hovořit už roku 1653 na jednání zemského sněmu a moravského zemského hejtmanství. Spojení zmíněných řek by totiž umožnilo obchodní kontakty od Baltického až ke Středozemnímu moři. Na příkaz císaře Ferdinanda tehdy architekt Filiberto Luchese prohlédl tok Moravy od Olomouce až k Děvínu, kde Morava ústí do Dunaje,
36
a konstatoval, že ji lze vyčištěním a výstavbou zdvihadel a spouštědel učinit splavnou. Náklady však byly vyčísleny na 100 000 zlatých a výše této sumy se stala hlavním důvodem, proč k realizaci projektu nedošlo. Další projekty na splavnění Moravy a propojení s Odrou se objevily i v 18. a 19. století, vždy však byly shledány nerentabilními. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu, který si uvědomil, že splavnění řeky a její případné propojení s Odrou by pro jeho firmu znamenalo levnější spojení se světovými trhy. Po jeho tragické smrti o pět let později se plánu ujal Jan Antonín Baťa. Ten ho ale realizoval ve značně odlišné podobě. Vybudovaný
Stavba kanálu probíhala v letech 1934 až 1938. Plavební trasa o délce 51,8 km vedla z přístavu v Otrokovicích k překladišti lignitu u Rohatce. Lignit z dolu v Ratíškovicích se přepravoval do továren a tepláren v Otrokovicích. Prodloužení vodní cesty až k Dunaji zabránila druhá světová válka.
www. jaktodelaji. cz
A potom přišel vývoj typický pro celou naši historii druhé poloviny minulého století. Kanál poškodili Němci, komunisté znárodnili Baťovy závody a na počátku šedesátých let ukončili nákladní přepravu kanálem pro nerentabilnost. Negativní postoj k provozu na vodní cestě zaujalo tehdy i ministerstvo obrany s odůvodněním, že kanál vede ve směru předpokládaného útoku vojsk NATO.
podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu. Provoz turistické vodní cesty se zahajuje zpravidla v dubnu. Prvního května se otevírá plavební sezona. Zamykáním plavební sezony 28. října se kanál ukládá k pětiměsíčnímu zimnímu spánku. Cestou kanálem potkáte několik naučných stezek: Huštěnovice, Kostelany nad Moravou, Včelíny. Podél trasy jsou dostupné další turistické atrakce. Zámky Kroměříž, Veselí nad Moravou a Strážnice, Hvězdárna ve Veselí nad Moravou, strážnický skanzen, křížení Baťova kanálu s řekou
Technické parametry Bez oprávnění je zde možné řídit malá plavidla do výkonu 20 kW, která jsou schopna pouze výtlačné plavby a maximální rychlosti 20 km/hod. To znamená, že osoba starší 18 let může řídit plavidlo bez zvláštního povolení či průkazu, v půjčovně ho obsluha pouze proškolí k manipulaci s lodí. Plavba ve skluzu je zakázána. Maximální povolená rychlost na kanálových úsecích je 8 km/hod. Délka trasy z Otrokovic do Skalice dosahuje šedesáti kilometrů. Některé úseky jsou uměle vyhloubené, jiné vedou řekou Moravou. Celková splavnost je sice od Kroměříže až po Hodonín, jenže to má dvě ale ... Na Bělovském jezu u Otrokovic chybí plavební komora, takže úsek od jezu do Kroměříže je samostatný a není napojený na zbytek vodní cesty. Plavební komora není ani na jižní části v Sudoměřicích, a proto i do Hodonína vede samostatný splavný úsek. Rozdíl výšek na vodní cestě (18,6 m) vyrovnává 13 zdymadel. Z nich je 11 plně automatizovaných s možností ovládání prostřednictvím dálkového ovladače. Plavební hladinu udržuje 13 jezů. Hloubka kanálu dosahuje
průměrně 1,5 metru, šířka 12. Přes vodní cestu se klene na 50 mostů, mnohé jsou unikátní technickou památkou. Turistika V roce 2002 vznikla obecně prospěšná společnost Baťův kanál. Podílí se na organizaci provozu, poskytuje informační centrum a podporuje
Moravou nebo ZOO Hodonín. Pokud zamíříte na Baťův kanál také vy, mějte hezkou dovolenou či víkend. A dobrou plavbu! Petr Sobol Informace o Baťově kanálu a foto poskytl Vojtěch Bártek, Baťův kanál, o.p.s.
37
Jak to dělají jinde, 2 / 2008
Colours of Ostrava
český svátek etno a world music Ostrava byla ještě v nedávné době vnímána jen jako město uhlí a oceli. Dnes už všechny černouhelné doly zejí prázdnotou, bývalý hornický areál Landek slouží k muzejním účelům. Hutnické Vítkovice usilují o zapsání mezi technické památky UNESCO. Severomoravská metropole je moderním městem a získává novou tvář. Mezi její symboly patří proslulá Stodolní ulice a hudební festival Colours of Ostrava.
Letos už sedmý ročník Festival Colours of Ostrava, který se specializuje na alternativní, etno a world hudbu, začal psát svou historii před sedmi lety. Dítě v tom věku dospěje do fáze mladšího školního věku. A organizátoři Colours už za tu dobu stihli získat řadu českých i světových vavřínů.
kém Rudolstadtu, jeden z největších světových festivalů Dunya v holandském Rotterdamu nebo festival v dánském Roskilde. Spolu s Colours of Ostrava je v EFWMF z východní Evropy pouze polský Crossroads Festival of Traditional Music v Krakově a maďarský Kalaka Folk Festival v Miškolci.
Colours of Ostrava je držitelem prestižní ceny Anděl za Hudební událost roku v České republice v roce 2005 a 2006. V letech 2004, 2005 a 2006 získal rovněž ocenění za hudební akci roku v české anketě ALMA (Akropolis Live Music Awards) v kategorii „koncert / festival roku“.
Festival ovládne na čtyři dny centrum Ostravy V průběhu Colours přijíždí do Ostravy na 15 tisíc lidí. Spolu s více než stovkou kapel a DJs zahraniční i domácí scény nejrůznějších hudebních žánrů od world music přes rock až po alternativu opanují celé klasické centrum Ostravy.
Festival se jako první a zatím jediný v ČR stal v roce 2003 členem EUROPEAN FORUM OF WORLDWIDE MUSIC FESTIVALS. EFWMF je nezisková asociace 44 nejvýznamnějších nezávislých evropských festivalů, které se zavazují podporovat světovou, etnickou, tradiční a původní kulturu jednotlivých světových národů a vzájemně se propojovat v kulturních výměnách. V asociaci jsou například festivaly Sfinks v Antverpách, Tanz und Folkfest v němec-
38
Hlavními scénami jsou Slezskoostravský hrad a Výstaviště Černá louka. Posluchače přitahují také kluby na Stodolní ulici, Marley na Černé louce a taneční klub Fabric. Pro ty, kdo touží po zklidnění a relaxaci, nabízí festival od loňského ročníku koncerty v Evangelickém kostele. Hlavní hvězda : Sinéad O´Connor Pořadatelům se pro sedmý ročník od 10. do 13. července podařilo
získat opravdu vzácnou hvězdu, irskou zpěvačku Sinéad O´Connor, která proslula svým hlasem a hitem Nothing Compares 2U. Organizátoři tvrdí, že letošní program byl nejnabitější v celé historii Colours of Ostrava. Kromě Sinéad přijeli také zakladatelé rave scény Happy Mondays, jedna z nejlepších současných elektronických kapel Goldfrapp, gypsy-punkoví šílenci Gogol Bordello, kytarovka Dandy Warhols, proslulý norský saxofonista Jan Garbarek a malijský písničkář Habib Koité. Z české scény se představili Dan Bárta & Illustratosphere, Lucie Bílá, J.A.R., Hypnotix, Iva Bittová, Ready Kirken, Longital, Please the Trees, Pražský výběr II, Precedens a Bára Basiková, Priessnitz nebo Vítkovo kvarteto. Program festivalu nestojí pouze na hvězdných jménech. K dalším zajímavým hostům patří například britští Hawkwind (legenda psychedelické hudby 60. let), Inga Liljeström z Austrálie (potěšení pro milovníky The Lamb či Portishead a černobílé expresivity zapomenutých noir filmů), Daby Touré (nejvýraznější
www. jaktodelaji. cz
Doprovodné programy Ostravská akce není jen o hudbě. Doprovází ji celá řada doprovodných programů. Letos to byla divadelní představení, například divadlo Vizita a Jaroslav Dušek, areál dětský svět, kinokavárna, workshopy salsy či bubnování, filmy a diskusní fórum. Pokud jste nestihli přijet letos,
můžete to zkusit třeba za rok. Možná vás pozvou fotografie, zachycující neopakovatelnou atmosféru Colours of Ostrava. Na Colours of Ostrava vystoupí také britské hvězdy Goldfrapp
Festivalu Colours of Ostrava se podařil skvělý hudební „úlovek“: 12. července na něm vystoupilo britské elektronické duo Goldfrapp, které letos sklidilo velkou chválu za nejnovější album „Seventh Tree“. „Colours se tak zařadil po bok takových festivalů jako Glastonbury, Roskilde, Sonar či Heineken Opener, které Goldfrapp poctí svojí návštěvou v rámci evropského turné,“ uvádí Zlata Holušová, ředitelka a dramaturgyně festivalu. Kapelu založila na konci 90. let zpěvačka Alison Goldfrapp se skladatelem, zvukovým mágem, hráčem na klávesové nástroje a producentem Willem Gregorem. Již debutové album ukázalo, po jaké hudbě Alison touží: podmanivé, tak trochu tajuplně romantické, po žensku decentně zahloubané a zabalené
H U R Á D O Š K O L Y sobota 30. srpna 2008 A R E Á L P Ř Í S T A V I Š T Ě Veselí nad Moravou
V sobotu 30. srpna 2008 odpoledne se v areálu přístaviště ve Veselí nad Moravou uskuteční tradiční zábavné odpoledne Hurá do školy. Organizátoři připraví zajímavý program pro malé i velké a dárky pro nastávající prvňáčky.
do nepřeberného množství zvuků a barev, kdy nechybí orchestrálně vypjaté lesy smyčců. S následujícími nahrávkami Goldfrapp otočili o sto osmdesát stupňů: učaroval jim robotický tanec, disco electroclash a konkrétně Alison pak provokativní kabaretiérství v minišatečkách. Na albu „Seventh Tree“ znějí dokonce harfy, připomínka sexy Debbie Harry, ozvěny dávných impresí Cocteau Twins a pro Goldfrapp charakteristické éterické klávesové plochy navozující pocit jakéhosi psychedelického folku, stále však dostatečně hybného. „Přišlo nám, že náš dosavadní hudební prostor je nacpaný zvuky až k prasknutí. Zjistili jsme, že toužíme po vyprázdnění. Po písničkách, které by nám poskytly možnost nadechnout se“, vysvětluje Alison. Jedno z nejočekávanějších alb letošního roku se Goldfrapp zkrátka povedlo. „Krasavice blížící se ke statutu národního hudebního pokladu“, napsali o něm v anglickém tisku. A docenit ho mohli také návštěvníci Colours of Ostrava. Petr Sobol
Materiál zpracován se souhlasem s použitím informací a foto: Jiří Sedlák, PR a promotion, Colours of Ostrava a www.colours.cz.
POZVÁNKA
a emotivně nejsilnější africký písničkář současnosti), švédští Koop (jemná fúze jazzu a elektroniky), Sergent Garcia (výbušná směs salsy, ska a hip hopu), charismatická izraelská zpěvačka Noa s neobyčejným hlasem, DJ Shantel a Bucovina Club Orkestar (divoká balkánská hudba s tanečními základy), Craig Adams a The Higher Dimension of Praise (gospel), Recycler (elektronické taneční rytmy), francouzští Les Boukakes (divoký rai´n´roll ve stylu Rachida Tahy), Tosh Meets Marley (legendární reggae muzikanti z Jamajky), americký Tim Eriksen (archaické duchovní epické písně Sacred Harp), korsická A Filetta (vícehlasá polyfonie), Kaushiki Chakrabarty (nejzářivější mladý pěvecký zázrak současné Indie), Miten & Deva Premal (mistři hudebních a zpívaných manter), Irfan z Bulharska (kombinace elektroniky a samplů chorálů s tradičními nástroji a bubny) …
39
Jak to dělají jinde, 2 / 2008
Ekologie Environmentalismus je široký filozofický a sociální proud zaměřený na zachování a celkové zlepšení lidského prostředí, a to jak pro své vlastní účely, tak i jako význam pro civilizaci. Ekologové hovoří o mnoha vážných a naléhavých hrozbách, často spojených s nadbytečnou spotřebou, hospodářským růstem, materialismem, necitlivým rozvojem a prudce rostoucím počtem lidské populace.
Historie ekologie Termín ekologie Vymyslel jej německý biolog Ernst Haeckel v roce 1858. Jedná se o složeninu z řeckých slov oikos (dům) a logos (pochopit). Pojmem ekologie se začala označovat věda o vztazích mezi organismy a životním prostředím a mezi organismy navzájem. Od přelomu padesátých a šedesátých let se však za ekologické začaly označovat i myšlenkové a politické proudy, které tematizovaly problematiku poškozování životního prostředí a zasazovaly se za jeho ochranu (i když často vycházely z poznatků vědecké ekologie). Vývin ochrany lidského prostředí V Evropě to byla průmyslová revoluce, která iniciovala znečištění životního prostředí, jak jej obvykle chápeme dnes. Vznik velkých továren a spotřeby ohromného množství uhlí a dalších fosilních paliv vedly k nebývalému znečištění ovzduší. První moderní zákony o životním prostředí přišly v podobě britských alkalických zákonů (v roce 1863) a měly za úkol regulovat škodlivé znečišťování ovzduší. Environmentalismus vyrostl jako reakce na industrializaci, růst měst a zhoršující se znečištění vzduchu a vody. Ve Spojených státech se začátky ekologie datují od roku 1739, kdy Benjamin Franklin inicioval zákon pro zastavení ukládání odpadu obchodní čtvrti Philadelphie. Na počátku 20. století si společnost začíná uvědomovat důležitost
40
ochrany životního prostředí. Jedná se o první záchrany živočišných druhů např. amerického bizona. Smrt posledního Passenger Pigeona (Holuba stěhovavého) pomohla zaměřit se na myšlenky ochránců přírody a popularizovat jejich obavy. Vývoj environmentalistického myšlení lze pozorovat např. na založení National Park Service v Americe. Roku 1916 vydal americký Kongres National Park Service Organic Act, ve kterém specifikuje účel a cíl nově vzniklé organizace – zachování krajiny, národních a historických objektů a v nich přežívající zvěře a v neposlední řadě poskytnutí přístupu lidí takovým způsobem, aby byla fauna i flóra zachována pro další generace. Za další milník můžeme považovat rok 1949 – vydání knihy Alda Leopolda A Sand County Almanac, ve které se vyjadřuje k nutnosti morálního ohledu nad životním prostředím. V roce 1962 Houghton Mifflin publikuje svou knihu dopadu na životní prostředí Silent Spring. Kniha naznačila, že pesticidy mohou způsobovat rakovinu a že jejich použití v zemědělství je hrozbou pro volně žijící živočichy, zejména ptáky. Výsledný veřejný zájem vedl k vytvoření Asociace pro ochranu životního prostředí, která v roce 1972 zakázala zemědělské používání pesticidů v USA. V roce 1970 vznikají v Indii mírové skupiny (ovlivněné Mahatma Gandhím) bojující proti odlesňování, které doslova „objímaly stromy“. Jejich metody pokojných protestů se sloganem „ekologie je trvalé hospodářství“ byly velmi vlivné po celém světě.
V roce 1979 bývalý vědec NASA James Lovelock zveřejnil publikaci Gaia: A new look at life on Earth, jejíž hlavním tématem je tzv. Gaia hypotéza – život na Zemi může být chápán jako jeden celistvý organismus. To se stalo důležitou součástí zelené ideologie a určitý jednotící prvek vycházející z Lovelockovy hypotézy můžeme najít téměř ve všech environmentalistických teoriích i dnes. Environmentalismus se neustále vyvíjí a postupně rozšiřuje své hranice působnosti. Žhavými tématy posledních desetiletí je zejména globální oteplování či genetické inženýrství, případně s ekonomikou hraničící téma budoucí ropné a energetické krize. Dnešní environmentalisté netvoří ideově jednotný proud, což souvisí i s rozličnými historickými kořeny jednotlivých směrů. Jejich vnitřních typologií existuje poměrně velké množství. Různé spolky na ochranu přírody a zvířat vznikaly v industriálních zemích již od konce 19. století (většinou se soustředily na ochranu vzácných přírodních památek a nedotčených míst, případně vznikly jako reakce na průmyslovou revoluci). Část z nich se přiklonila k některým nacionalistickým hnutím a v Německu vytvořila i součást nacionálně socialistického hnutí. Krajně pravicová ekologická seskupení existují až do současnosti, i když jejich význam ve většině zemí není příliš velký. Řada ochranářských organizací byla a je zcela apolitická. Pojímat všechny environmentalisty jako jednotné hnutí tedy není možné. V důsledku vzrůstajícího zájmu veřejnosti o problematiku životního prostředí začaly od sedmdesátých
www. jaktodelaji. cz let etablované politické síly a státní orgány realizovat ekologickou politiku a přijímat ekologickou legislativu. Strana Zelených u nás v České republice poněkud vybočuje z konceptu ostatních evropských „zelených“ stran – zatímco jinde v Evropě jsou Zelení středolevicová či levicová strana, čeští Zelení se nejčastěji charakterizují jako středopravice. Systém ekologických věd Vědní obor ekologie se rozděluje do několika základních skupin: • obecná ekologie – zabývá se obecně platnými ekologickými principy • ekologie fauny a flóry – zabývá se vztahy mezi organismy a prostředím • ekologie globální – studuje souvislosti a změny na celé planetě Zemi a jejich vliv na život • aplikovaná ekologie – zabývá se praktickou aplikací ekologických poznatků • produkční ekologie – studuje koloběh hmoty a energie v ekosystému Zajímavým fenoménem roku 2005 je vzniknuvší Etický kodex ekologických organizací. V něm se české ekologické organizace shodly na kodexu, který vymezuje základní úkoly každé ekologické organizace, respektování daných pravidel a forem vystupovaní organizace na veřejnosti. Kodex hovoří o poslání, hodnotách, financování a na závěr dodržování tohoto kodexu. Jeho plné znění je k nahlédnutí na internetových stránkách: http://www.zelenykruh.cz/cz/transparentnost-nno/eticky-kodex.
Ekologické organizace Základním úkolem ekologických organizací je prosazovat, hájit a uskutečňovat veřejný zájem na zdravém prostředí pro život a na ochraně přírody. Za dobu budování významu slova ekologie se vytyčilo několik hlavních bodů environmentálního programu. Mezi tyto hlavní body patří: • snaha o legislativní změny, které povedou k ochraně zdraví všech lidí před znečištěním nebo ke snižování
Ilustrační foto
množství odpadu, • péče o některé velice vzácné části přírody, • obhajování zájmů místních lidí a ochrany přírody v rozhodování o velkých stavbách či o nakládání se zelenými plochami a krajinou (v současné době velmi aktuální téma v souvislosti s umístěním amerického radaru na naše území), • budování a provoz naučných stezek, • zajištění ekologické výchovy a vzdělávání • a v neposlední řadě spolupráce s obcemi při zavádění ekologicky šetrných projektů. Nejznámější světové organizace s ekologickým programem: Greenpeace Asi nejznámější ekologickou organizací všech dob je Greenpeace. Tato nadnárodní společnost byla založena roku 1971 v kanadském
Vancouveru za účelem boje proti atomovým zbraním. Se svými třemi miliony členy je největší ekologickou organizací na světě. Greenpeace každoročně podniká stovky více či méně kontroverzních akcí na podporu lidského prostředí, ochrany fauny a flóry, zvířecích práv a mnoha dalších. Právě její kontroverznost a specifičnost demonstruje rozvětvenost environmentalistického hnutí, spousta „zeleně“ smýšlejících lidí totiž tuto organizaci zatracuje. http://www.greenpeace.org Earthwatch International Tato méně známá americká nezisková společnost byla založena roku 1971 v Massachusetts. Se svými 85 tisíc členy patří mezi největší ekologické organizace světa. Její poslání je zapojit lidi na celém světě do oblasti vědeckého výzkumu a vzdělávání, podporovat porozumění a opatření, která jsou nezbytná pro udržitelné životní
41
Jak to dělají jinde, 2 / 2008 prostředí. Earthwatch pracuje s celou řadou partnerů, od jednotlivců až po firemní partnery, orgány státní správy a instituce. http://www.earthwatch.org Evropská strana zelených Tuto politickou stranu můžeme chápat jako relativně úspěšný pokus o změnu „shora“. V roce 1993 se formuje evropská federace stran zelených (EFGP), tehdy sdružující 23 stran. V hlavních principech kritizovala jak volný trh, tak státní centralismus spojený s militarismem, protože oba tyto politickoekonomické směry nejsou slučitelné s ekologickými a sociálními prioritami. Požadovala zrušení dluhů chudých zemí a omezení růstu populace, posílení a demokratizaci OSN. Požadovala zrušení NATO, aby Ilustrační foto všechny jaderné zbraně zmizely z Evropy, právo ženy na potrat, uživatelé drog ani prostitutky by neměli být kriminalizováni, o zvířata by se mělo pečovat jako o vnímavé bytosti, původní lesy by měly být speciálně chráněny atd. Ačkoli svým programem je strana značně vymezena a levicově orientována, což v postkomunistické době nezaručuje přílišnou podporu, vliv jak na politiku, tak na smýšlení běžných lidí je nezanedbatelný. Odlišuje se tím, že za právoplatné členy považuje i politické strany ze států, které nejsou v EU. V létě roku 2001 měla 32 řádných členů, 3 pozorovatele a několik zájemců o členství. Česká Strana Zelených je právoplatným členem tohoto uskupení. http://www.europeangreens.org Nejznámější české organizace s ekologickým programem: Český svaz ochránců přírody Tato největší nevládní organizace v České republice, sdružující zájemce
42
o ochranu přírody a životní prostředí, funguje téměř 29 let. V současné době má téměř 10 tisíc členů ve více než 350 základních organizacích rozmístěných rovnoměrně po celé republice. Svou aktivitu orientuje převážně směrem k ekologické výchově, aktivní ochraně krajiny a ochraně (nejen) ohrožených druhů. http://www.csop.cz
Hnutí Brontosaurus Hnutí Brontosaurus je nevládní, nezisková organizace, která spojuje snahu o ekologickou výchovu s aktivitami pro volný čas. Vznikla již v roce 1974 jako jednoroční projekt, který se postupně rozvinul na celostátní úroveň s neomezenou časovou platností. http://www.brontosaurus.cz Děti Země Posláním Dětí Země je chránit přírodu a životní prostředí člověka a posilovat pouto mezi lidmi a krajinou. Tato organizace vznikla roku 1989, dnes významně působí díky svým regionálním pobočkám. http://www.detizeme.cz
Nadace Partnerství Tato nadace vznikla roku 1995 s plánem pomáhat nevládním organizacím, obcím a dalším partnerům v péči o životní prostředí, stimulovat trvale udržitelný rozvoj, mezisektorovou spolupráci a účast občanů na věcech veřejných. Během své existence podpořila formou nadačních příspěvků ve výši 185 miliónů korun už na 2 100 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obecních úřadů i jednotlivců. http://www.nadacepartnerstvi.cz Hnutí DUHA Toto dnes významně mediálně aktivní hnutí založila skupina studentů v Brně před listopadem 1989. Hnutí navrhuje i prosazuje řešení, jež umožní omezit znečištění a produkci odpadů, snížit kontaminaci potravin i vody toxickými látkami, chránit přírodní bohatství, zachovat krajinný ráz a předejít riziku globálních změn klimatu. http://www.hnutiduha.cz/
Nesehnutí Ačkoli to tak na první pohled nevypadá, název Nesehnutí je zkratkou pro Nezávislé sociálně ekologické hnutí. Zabývá se ekologickými problémy ze sociálně-politického pohledu a snaží se především upozornit a nabídnout řešení přehlížených problémů. http://www.nesehnuti.cz Greenpeace CZ Jako česká pobočka světových Greenpeace vznikla tato organizace roku 1992. Ačkoli si většina populace pod aktivitami organizace Greenpeace představí tahání velryb zpět do moře, zaměření a činnosti českých Greenpeace jsou velice různorodé – tematizace otázky Temelínu a jader-né energie vůbec, vyčištění Labe a dalších znečištěných toků, kontrola nezávadnosti hraček z PVC, rozvoj solární energie, debata o genetických manipulacích a jejich následcích na životní prostředí a mnoho dalších. http://www.greenpeace.org/czech Tomáš Burkert
www. jaktodelaji. cz
Jak žijí sinice Stalo se již téměř tradicí, že se v horkých letních dnech posledních let v médiích a tisku objevují přísně varovné zprávy o výskytu vodního květu sinic a nebezpečí, které představuje koupání ve volné přírodě. Ne vždy jsou však všechny informace „vypuštěné na povrch“ zcela správné a nezkreslené. Ráda bych se tedy zmínila o základních faktech, která mohou pomoci nahlížet na tyto fascinující organismy také z jiné stránky. Jak je to tedy s jejich schopností „zabydlet se“ právě v místech, která bychom tak rádi využívali pro náš odpočinek? Co se skrývá za tajemstvím slov sinice a její život? V jednoduchosti se skrývá síla Sinice (cyanobakterie) jsou mikroskopické bakterie schopné fotosyntézy. Jedná se o evolučně velmi staré organismy, které Zemi obývaly již před 3,5 miliardami let. Vyvinuly se v raném prekambriu a stály u zrodu života na Zemi, neboť právě jejich zásluhou se v dávných dobách dostal do zemské atmosféry kyslík. Za tu dobu stihly osídlit celou řadu různých ekosystémů, ve kterých hrají nepostradatelnou roli a často jako jediní primární producenti představují základ potravního řetězce. Od okamžiku svého vzniku až dodnes si udržely základní strukturu a podobu bez ztráty obrovské vitality. Vzhledem ke své jednoduché stavbě se dovedou mimořádně snadno přizpůsobit nejrůznějším extrémním podmínkám, ve kterých často neexistuje žádná další vegetace. Jsou schopny růst na slunci i ve tmě, v ledu a sněhu ve vysokých nadmořských výškách, antarktických přímořských vodách i v horkých vulkanických pramenech, na pouštích i v odpadních, zamořených a radioaktivních vodách či v hlubokých oceánech. Jsou také přítomny ve spodních i povrchových vrstvách půdy stejně jako na povrchu kamenů a v jejich puklinách, na skalách v čistém horském prostředí, v jeskyních, na lidských stavbách a smáčených stěnách či dokonce i ve vzduchu. Společně s houbovými vlákny tvoří stélku lišejníků, dovedou žít v srsti ledních medvědů nebo lenochodů a jsou tak zodpovědné za zelené až namodralé zbarvení jejich
kožichu, v symbióze s vyššími rostli-nami nebo některými živočichy jsou schopny žít i uvnitř jejich těl. Často jsou prvními kolonizátory zchladlých lávových polí nebo opuštěných lomů, které zpřístupňují dalším organismům. Hra barev a tvarů V malém množství jsou sinice zcela přirozenou a důležitou součástí života ve vodních nádržích a rybnících. Produkují kyslík a slouží jako potrava pro vodní živočichy. Po celý rok zaujímají důležité místo v koloběhu látek a energie, který v přírodě probíhá. Představují podstatnou složku fytoplanktonu (označení pro společenstvo řas a sinic, tedy organismů schopných fotosyntézy), jenž společně se zooplanktonem tvoří skupinu organismů vznášejících se ve vodním sloupci. Jsou-li tyto složky v rovnováze, je vše v pořádku. Jestliže se však sinice přemnoží, žijí na úkor ostatních a dochází k tvorbě pouhým okem viditelného vodního květu. Obecně je vodní květ označení pro masový rozvoj řas a sinic. Ve vodě se může projevit jako „hustá zeleno-modrá kaše“, která je buď homogenní (tvořena samostatnými buňkami
Vodní květ sinic (Brněnská přehrada, 2006)
o velikosti jednoho mikrometru), nebo jsou v ní rozeznatelné drobné makroskopické nasekané jehličky či vločky velikosti několika milimetrů, které se často dále spojují až do mnohacentimetrových kolonií (pravidelných či nepravidelných) nebo vláken (větvených či nevětvených). Důmyslnou hrou buněk v koloniích si dovedou stínit a chránit se tak před účinky UV záření na vodní hladině a mají mnoho dalších ochranných taktik. V okamžiku maximálního růstu a množení sinic se počet buněk v 1 ml vody zvyšuje z několika stovek na statisíce až milióny, zejména pak v návětrných zátokách.
43
Jak to dělají jinde, 2 / 2008 následkem zejména nedostatečných úprav a čištění odpadních vod, splachů a výluhů z hnojením zúrodňovaných povodí, používání většího množství komplexních odpadních vod z hospodářské činnosti a hnojení obhospodařovaných rybníků a nádrží organickými hnojivy (granule, hnůj apod.) s cílem zvýšit produkci ryb. Exkrementy, čistící a mycí prostředky jsou přímo „živnou půdou“ pro sinice. V Evropě, Asii a Americe je v současnosti více než 40 % jezer a nádrží velmi bohatých na živiny a poskytují příznivé podmínky pro jejich množení. Sinicím se nejvíce daří v mělkých a pomalu tekoucích vodách s vyššími hodnotami pH. Jedním z dalších faktorů, který má expanzi sinic na svědomí
Sinice na břehu nádrže (Brněnská přehrada, 2006)
Není úroda jako úroda Nekontrolovatelné rozrůstání sinic a jejich hromadění při vodní hladině se v posledních desetiletích stalo vážným celosvětovým problémem. Způsobuje narušení vztahů mezi vodními organismy a změny jejich druhové pestrosti, výrazně ovlivňuje světelné podmínky (kolonie zamezují průniku světla do nižších částí nádrže) a koncentrace kyslíku (buňky v noci spotřebovávají kyslík) v prostředí. Další podíl kyslíku ve vodě ubývá v období podzimu, kdy se buňky sinic rozkládají. Následkem jeho nižších hladin bývá úhyn ryb a dalších organismů na něm závislých.
TIP PRO VÁS Mezi sinicemi a řasami je podstatný rozdíl. Řasy (velmi blízké rostlinám) jsou většinou pro člověka pouze nepříjemné, zatímco sinice produkují jedovaté látky a mohou být zdraví velmi nebezpečné. Zda voda, ve které se chystáme vykoupat, obsahuje sinice, rozpoznáme velmi snadno. Stačí naplnit plastovou průhlednou láhev vodou a nechat ji alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny nahromadí zelené organismy, jedná se s největší pravděpodobností o sinice (buňky sinic obsahují plynové měchýřky, které jim napomáhají udržet se u vodní hladiny). Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se zákal vytvoří u dna, půjde nejspíš o řasy.
44
Vodní květ sinic – počáteční stádium (Brněnská přehrada, 2006)
Poslední průzkumy jednoznačně dokazují masový výskyt nežádoucích druhů sinic na 83 % vodních nádržích a tocích. Jak se do lesa volá... Hlavní příčinou snadného vzniku vodního květu v tekoucích i stojatých vodách je přítomnost nadměrného množství živin, zvláště fosforu, ale také dusíku, kterými se sinice živí. Za jejich zvýšený obsah ve vodách je zodpovědný zásadně sám člověk, který svojí činností narušil přirozený oběh živin v prostředí. Proces znečištění (obohacování) povrchových vod živinami obecně označovaný jako eutrofizace je
a v dnešní době je poměrně často diskutován, jsou probíhající globální změny, především zvyšující se teplota a rostoucí koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. Je prokázáno, že spousta druhů sinic se rozšiřuje do zemí našeho klimatu, a tak se v českých nádržích objevují čistě tropické druhy, z nichž mnohé jsou velmi jedovaté. Sinice produkují celou řadu látek, kterými mohou ovlivňovat své okolí. Patří mezi ně jak látky neškodné či prospěšné lidskému zdraví, tak řada škodlivých sloučenin a účinných jedů (cyanotoxiny), které mohou mít za následek závažný problém kvality vody a představovat nebezpečí pro
www. jaktodelaji. cz zdraví lidí i zvířat. Jsou-li cyanobaknismus. Bylo by však zásadní chybou terie přítomny ve vodě, tvoří stejné se domnívat, že pouhé zaplavání si zdravotní riziko jako jiné toxické ve vodě zamořené sinicemi způsobí mikroorganismy (za nebezpečné neodvratné poškození jater nebo se považují všechny druhy sinic!). odstartuje v našem těle vznik V 80 % českých nádrží lze nalézt ve rakoviny. Nebezpečné toxiny, které světě nejznámější toxické sinice mají schopnost organismus vážněji (rod Microcystis, produkující jedy poškodit, se z buněk sinic uvolňují microcystiny velmi toxické pro až po jejich „rozbití“. Riziko tedy lidská játra). Produkce a uvolňování nastává až v okamžiku jejich požití toxických látek do vody je hlavní (v pitné vodě, polknutím při plavání) důvod, proč je hromadný výskyt sinic či rozetřením na těle. tak nebezpečný. Je-li sinic málo, je potenciální množství těchto látek ve vodě nízké, ale jakmile dojde k přemnožení sinic, koncentrace jedovatých látek stoupají. Cyanotoxi-ny jsou jedovatější než toxiny rostlin, hub a živočichů. Z vody je nelze odstranit převařením, neboť jsou velmi stabilní a vydrží bez poškození i 48 hodin varu. To vysvětluje problémy s pitnou vodou ze zdrojů se Sušené sinice pro laboratorní využití sinicemi, při jejíž úpravě se tyto látky uvolňují. Česká TIP PRO VÁS republika je na tom v porovnání s jinými zeměmi Evropy podstatně Rozhodnete-li se pro osvěžení ve hůř, protože největší část veškeré vodě se sinicemi či dokonce vodpitné vody pochází z povrchových ním květem, je doporučené se po zdrojů. Jestliže je tedy sami a vědomě krátkém vykoupání (doba plavání znečišťujeme, vytváříme tak ideální by neměla přesáhnout přibližně 10 možnost pro přemnožení sinic právě minut) osprchovat čistou vodou a odstranit tak z pokožky řasy i sinice, ve vodě, kterou později pijeme. které na ní po pobytu ve vodě ulpěly. Není však důvod se obávat, že pitná Vyhněte se okamžitému použití voda u nás není kvalitní. Vodárny ručníku! si kvalitu pečlivě hlídají a ovládají dnes již postupy, jak tyto škodlivé a nebezpečné látky z vody eliminovat. Speciální technologie nutné Náhodný a krátkodobý kontakt vyvok jejich odstranění jsou však velmi lá spíše alergické reakce. V závislosti nákladné. na délce kontaktu způsobují sinice u citlivých osob záněty a alergické Cyanotoxiny mohou vyvolat mnoho reakce očí a spojivek, vyskytuje komplikovaných onemocnění, se zarudlá podrážděná pokožka. zejména pak tři hlavní skupiny, a to Podle toho kolik a jakých toxinů se alergické reakce a ekzémy, poruchy do těla dostane, liší se i projevy od zažívacího traktu a onemocnění lehké akutní otravy se střevními jater. Dále působí toxicky na nervové a žaludečními potížemi, přes bolesti buňky, mohou spouštět rakovinné hlavy, snížení imunity, až po vážnější bujení a mají celou řadu dalších jaterní problémy. Pokud by těhotná negativních účinků na lidský orgažena dlouhodobě pila vodu obsa-
hující toxiny ze sinic, mohlo by dojít i k těžkému poškození jejího plodu. Mezi nejvíce ohroženou skupinu patří především děti, dále pak starší a nemocní lidé. Je potřeba vědět, že kontakt se sinicemi je nebezpečný v jakékoliv formě, tj. požití, styk se sli-znicemi i pokožkou. Rizikové je tedy nejen koupání, ale i vodní sporty a rybolov, nejrizikovější však dlouhodobé používání pitné vody z nesledovaných zdrojů nebo delší pobyt v nádrži plné zelenomodrého vodního květu (ve světě jsou zdokumentovány akutní otravy a úhyny hospodářských zvířat, vodního ptactva, vodních živočichů, lesní zvěře i psů). Vše má svůj smysl Laik může sinice vnímat jen jako záškodné mikroorganismy, které mu znepříjemňují horké letní dny. Pro odborníky jsou však zdrojem řady cenných látek. Dnes již není utopií jejich využití ve farmacii a lékařství při prevenci mnoha nepříjemných civilizačních nemocí. Z některých druhů je možno izolovat až desítky látek působících proti bakteriím, virům, houbám i samotným zhoubným nádorům. Mají také velký hospodářský význam, používají se dokonce i ve výživě (např. jako potravinové doplňky, zdroje potravy) či kosmetice (např. součásti opalovacích prostředků). O těchto příjemnějších a pozitivnějších stránkách sinic se pokusím podrobněji promluvit v příštím čísle, kdy si přiblížíme i některé možné nástroje člověka k boji proti vodnímu květu a návratu vodních ekosystémů do přirozeného stavu. SAO Zdroj Tip pro vás: www.sinice.cz Foto: Mgr. Jiří Machát, Ph.D.
45
