ROMACT Zpřístupnění systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení romským ženám. Evropská zpráva

Zpřístupnění systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení romským ženám Projekt číslo: 527507-LLP-1-2012-1-ES-GRUNDTVIG-GMP EVROPSKÁ ZPRÁVA

ROMACT Zpřístupnění systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení romským ženám

Evropská zpráva Pracovní verze, není určena k dalšímu šíření Zpětná vazba od partnerských organizací projektu ROM-ACT je vítána

Vypracoval Mezikulturní institut v Temešváru, Rumunsku, na základě připomínek partnerských organizací projektu ROM-ACT: -

Romská asociace žen Drom Kotar Mestipen, Španělsko (koordinátor) Zařízení pro sociální ochranu a solidaritu – Obecní vzdělávací institut ve Volosu, Řecko Romani CRISS – Romské centrum pro sociální intervenci a studia, Rumunsko Travelerské centrum Pavee Point, Irsko Slovo 21, Česká republika Evropská asociace pro vzdělávání dospělých (EAEA) s podporou Výzkumného centra pro teorii a praxi překonávání nerovností Barcelonské univerzity (CREA) (přidružený partner)

Prosinec 2013/Leden 2014

1


Obsah Shrnutí ........................................................................................................................................................ 3 1.

Úvod ............................................................................................................................................... 5 Evropský trend ....................................................................................................................................... 5 Nástroj pro inkluzi Romů ....................................................................................................................... 6 Cíle projektu .......................................................................................................................................... 7 Cílové skupiny ........................................................................................................................................ 7 Metodologie a sběr dat ......................................................................................................................... 7

2.

Právní a institucionální rámce pro uznávání kompetencí .............................................................. 9 Česká republika...................................................................................................................................... 9 Irsko ..................................................................................................................................................... 10 Španělsko ............................................................................................................................................. 11 Řecko ................................................................................................................................................... 12 Rumunsko ............................................................................................................................................ 13

3.

Uznávání kompetencí v praxi ....................................................................................................... 15 Česká republika.................................................................................................................................... 15 Irsko ..................................................................................................................................................... 15 Španělsko ............................................................................................................................................. 16 Řecko ................................................................................................................................................... 18 Rumunsko ............................................................................................................................................ 19

4.

Potřeby a doporučení romských žen ........................................................................................... 20 Informace a povědomí o systému ....................................................................................................... 20 Význam pracovního trhu ..................................................................................................................... 20 Cenově dostupné služby uznávání ...................................................................................................... 21 Upravený proces uznávání .................................................................................................................. 21 Podpora při překonávání rodinných a genderových problémů........................................................... 22 Sebeúcta a uvědomění si vlastních kompetencí a potenciálu ............................................................. 22

5.

Aktivity a doporučení organizací .................................................................................................. 23 Informace a povědomí o systému ....................................................................................................... 23 Význam pracovního trhu ..................................................................................................................... 23 Upravený proces uznávání .................................................................................................................. 24 Spolupráce mezi zainteresovanými stranami ...................................................................................... 24

6.

Všeobecné závěry ........................................................................................................................ 26 Klíčové prvky inkluze............................................................................................................................ 26 Faktory vytvářející nebo udržující exkluzi ............................................................................................ 27 Cesta vpřed .......................................................................................................................................... 28

2


Shrnutí Tato zpráva reflektuje analýzu přístupnosti systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení ženám z romské a travelerské komunity, vypracovanou v rámci projektu ROM-ACT na evropské úrovni a na národní úrovni v České republice, Řecku, Irsku, Rumunsku a Španělsku. Projekt ROM-ACT provádí jedno z doporučení 1. Mezinárodního kongresu romských žen, který se konal v říjnu 2010 v Barceloně, a staví na výsledcích několika předchozích výzkumných projektů. Cíl zajistit, aby znalosti, dovednosti a kompetence získané v zaměstnání nebo jinde byly oceněné, tvoří součást evropské politiky od roku 2001, ale pouze menšina zemí měla v roce 2010 vysoce rozvinutý systém uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení. V současnosti mají systém uznávání předchozího učení všechny členské země, ale zatímco v některých zemích fungují tyto systémy už více jak deset let, v jiných se stále rozvíjejí. Pomocí metodologie komunikativních diskuzních skupin identifikovaly partnerské organizace projektu soubor doporučení, které formulovaly skupiny žen z romských a travelerských komunit a organizace působící na tamto poli s cílem zefektivnit systémy uznávání pro ženy bez akademického zázemí ze znevýhodněných skupin. Analýza struktur a fungování systémů uznávání a způsobu, jakým je vnímají romské ženy a organizace podporující sociální inkluzi Romů, nám umožňuje identifikovat prvky, které přispívají nebo mohou přispívat k sociální inkluzi romských žen. Tvorba a fungování systémů uznávání však v současnosti ve většině zemí nezohledňuje potřeby a možnosti Romů obecně a romských žen především a jak na úrovni těchto systémů, tak na rovině sociální reality, které romské ženy čelí, existují prvky, které vytvářejí nebo udržují exkluzi. Hlavními faktory inkluze jsou: a. vlastní existence systémů uznávání a skutečnost, že ženy z romských a travelerských komunit je mohou využít k získání uznání svých kompetencí; b. politický rámec EU a programy financování EU; c. Evropský rámec kvalifikací; d. stávající priorita inkluze Romů v národních a evropských politikách; e. existence zkušených a odhodlaných místních zainteresovaných stran. Hlavními faktory, vytvářejícími nebo udržujícími exkluzi jsou: a. skutečnost, že systémy uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení nejsou přizpůsobené potřebám a situaci žen z romských a travelerských komunit; b. nedostatek důvěry, předchozí zkušenost s exkluzí a efekt skleněného stropu; c. rodinné závazky, předsudky a odolnost vůči změnám; d. náročnost procesu a poměr užitku a nákladů nejsou využívání systémů uznávání vždy nakloněné; e. závislost, vytvořená podpůrnými službami.

3


Komunikativní diskuzní skupiny s romskými ženami a nevládními organizacemi ze zúčastněných zemí potvrdily, že systémy uznávání mohou být užitečným nástrojem pro zvyšování příležitostí romských žen získat přístup na pracovní trh nebo zlepšit jejich postavení na pracovním trhu. Obdržená zpětná vazba však upozornila na to, že k využití potenciálních výhod jsou zapotřebí významné úpravy stávajících systémů, které se týkají: -

-

-

-

formy propagace výhod systému uznávání mezi romskými ženami a způsobu informování romských žen o tom, jak mohou získat k systému přístup a jaké jim systém může přinášet výhody; existence nabídky uznávání, odpovídající nejen druhům kompetencí, které mají romské ženy se znevýhodněným zázemím, ale i kvalifikacím, které jsou požadované na pracovním trhu a které přinášejí pracovní příležitosti; zajištění, aby náklady na proces nebyly překážkou, znemožňující romským ženám využití systému uznávání; uzpůsobení postupů registrace, přípravy, evaluace a osvědčování specifickým potřebám a možnostem romských žen a poskytování uzpůsobené podpory během celého procesu; doplnění podpory pro přístup a využívání systému uznávání o opatření, umožňující romským ženám tyto příležitosti využít, omezující dopady předsudků vně i uvnitř romských komunit a překonávající omezení související s rodinnými závazky; opatření, která mají za cíl podporovat romské ženy v uvědomění si vlastních kompetencí, které získaly prostřednictvím neformálního zdělávání a informálního učení.

Ostatní klíčová doporučení zahrnují: - zapojení romských žen jako zprostředkovatelek ve vztahu mezi přijímajícími romskými ženami a nejrůznějšími zainteresovanými stranami, zapojenými do procesu uznávání; - efektivnější spolupráci a koordinaci mezi zainteresovanými stranami v procesu uznávání. Budou-li doporučení, formulovaná v této zprávě a v zásadě vycházející z analýzy stávajících systémů uznávání a konzultací s romskými ženami a zástupci organizací činných na tomto poli, uvedena do praxe, mohlo by být uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení mnohem více využívané romskými ženami a mohlo by přinést účinnější a udržitelnější výhody jak jim, tak celé společnosti.

4


1. Úvod Tato zpráva reflektuje analýzu přístupnosti systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení ženám z romské a travelerské komunity, vypracovanou v rámci projektu ROM-ACT na evropské úrovni a na národní úrovni v České republice, Řecku, Irsku, Rumunsku a Španělsku. Zároveň předkládá soubor doporučení, které formulovaly skupiny žen z romských a travelerských komunit a organizace působící na tamto poli s cílem zefektivnit systémy uznávání pro ženy bez akademického zázemí ze znevýhodněných skupin. V Irsku se projekt týká žen z travelerské komunity, zatímco v ostatních zúčastněných zemích jsou cílovou skupinou ženy z romské komunity. Z tohoto důvodu budeme při odkazování na Irsko hovořit o „Travelerech“ a při odkazování na zbývající země o „Romech“, ať už budeme odkazovat k romským ženám, nebo k Romům obecně, jak doporučuje Rada Evropy1. Terminologie použitá v souvislosti s uznáváním kompetencí není v Evropě zcela homogenní a koherentní. V této zprávě nám jako reference slouží definice, navržená Evropskou komisí ve zlomovém Memorandu o celoživotním učení, vydaném v roce 2001, kde je uznávání chápané jako proces identifikace, hodnocení a uznávání široké škály dovedností a kompetencí, které si lidé osvojují v průběhu života a v různých kontextech, např. prostřednictvím vzdělávání, zaměstnání nebo volnočasových aktivit. V celoživotním a všeživotním učení je „uznávání“ klíčovým prvkem k zajištění viditelnosti a náležitému ocenění učení, získané jedincem kdekoliv a kdykoliv v průběhu života.

Evropský trend Více jak deset let zdůrazňují různé instituce EU potřebu vytvořit efektivní a koherentní systémy uznávání kompetencí získaných v neformálním a informálním rámci. V roce 2007 konstatoval Akční plán vzdělávání dospělých, přijatý Evropskou komisí, že hodnocení a uznávání dovedností a sociálních kompetencí, bez ohledu na to, kde a jak jich bylo dosaženo, je důležité zejména pro ty, kteří nemají základní kvalifikace, za účelem jejich integrace do společnosti. V Komuniké z Brugg z prosince 2010 evropští ministři pro odborné vzdělávání a přípravu, evropští sociální partneři a Evropská komise prohlásili, že zúčastněné státy by měly začít nejpozději v roce 2015 vytvářet národní postupy pro uznávání a validaci neformálního vzdělávání a informálního učení, podporované národními rámci kvalifikací. Usnesení Rady z listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých definovalo jako prioritní oblasti zavedení plně funkčních systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení a podporu jejich využívání jak dospělými všech věkových kategorií a na všech úrovních kvalifikace, tak podniky a dalšími organizacemi. V doporučeních týkající se této věci, zveřejněných v prosinci 2012, Rada uznává, že uznávání výsledků učení, zejména znalostí, dovedností a kompetencí, získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání a informálního učení, může hrát významnou úlohu v posilování zaměstnatelnosti a mobility a zvyšování motivace k celoživotnímu učení, zvláště v případě socioekonomicky znevýhodněných nebo málo kvalifikovaných osob.

1

Rada Evropy, Deskriptivní glosář termínů souvisejících s romskými otázkami: Termín „Romové“ používaný v Radě Evropy se vztahuje na skupiny Romů, Sinti, Kalé a spřízněné evropské skupiny včetně Travelerů a východních skupin (Dom a Lom) a zahrnuje širokou škálu zainteresovných skupin, včetně osob, které samy sebe identifikují jako Cikány.

5


Doporučení apeluje na členské státy EU, aby nejpozději do roku 2018, v souladu s vnitrostátními podmínkami a specifiky a jak uznají za vhodné, zavedly opatření pro uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení, což umožní jedincům následující: (a) získat uznání znalostí, dovedností a kompetencí získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání a informálního učení, a, v příslušných případech, prostřednictvím otevřených vzdělávacích zdrojů; (b) obdržet úplnou kvalifikaci nebo, v příslušných případech, dílčí kvalifikaci na základě uznaných zkušeností, získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání a informálního učení. Členské státy mohou v souladu se svými potřebami upřednostňovat v rámci svých systémů uznávání jisté oblasti a/nebo sektory. Systémy uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení by měly každému jedinci umožnit využít následující možnosti: (a) IDENTIFIKACE výsledků učení získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání a informálního učení; (b) DOKUMENTACE výsledků učení získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání a informálního učení; (c) HODNOCENÍ výsledků učení získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání a informálního učení; (d) OSVĚDČENÍ výsledků hodnocení kompetencí získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání a informálního učení ve formě kvalifikace nebo kreditů vedoucích ke kvalifikaci, či v jiné formě.

Nástroj pro inkluzi Romů Projekt vychází z doporučení 1. Mezinárodního kongresu romských žen: Ostatní ženy, který se konal v říjnu 2010 v Barceloně a na kterém se sešlo tři sta romských žen ze čtrnácti evropských zemí, aby sdílely své potřeby, sny a požadavky, související se třemi hlavními tématy: vzděláváním, zaměstnaností a feminismem. Jeden z návrhů, zahrnutých v závěrečném dokumentu, vznesl požadavek na uznávání předchozího učení romských žen jako jedné z forem usnadnění jejich začlenění na pracovní trh. To vycházelo z předpokladu, že přestože nemají dostatek osvědčených kvalifikací a jsou marginalizované na pracovním trhu nebo jsou z něj zcela vylučované, disponují romské ženy důležitým kapitálem: kompetencemi, které nashromáždily během života, zejména prostřednictvím informálního učení. Odhalení a ocenění tohoto skrytého pokladu může mít zásadní význam pro podporu osobního rozvoje, rovnosti a může být pro znevýhodněné romské ženy cestou k sebeúctě a sociálnímu začlenění. Výsledky několika evropských výzkumných projektů, jako například Workaló nebo Include-ed, které se uskutečnily v posledních deseti letech, zdůrazňují potenciál systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení v podpoře sociální inkluze Romů. Výzkum Workaló poskytl důkazy, že Romové si osvojili specifické schopnosti a kompetence vztahující se k druhu práce, kterou vykonávají, jako je flexibilita, schopnost se adaptovat v měnícím se prostředí a pracovat v týmu nebo obchodní dovednosti. Většina Romů však nemá formální vzdělání a pracovní zkušenosti. Jsou tedy kvalifikovaní, ale chybí jim formální uznání jejich schopností. Include-ed také chápe uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení jako jednu z forem, jak přispět k sociálnímu a pracovnímu začlenění zranitelných skupin. Projekt Callí Butipén konstatoval, že uznání formální či neformální pracovní zkušenosti má velký význam pro začlenění romských žen na formální trh práce. Projekt Drom-In navíc zdůraznil potřebu usnadnit uznávání dovedností romských imigrantů, zejména těch dovedností, které nabyli prostřednictvím pracovní zkušenosti a osobní trajektorie v zemi původu.

6


Cíle projektu Na tomto základě a s ohledem na systémy uznávání ve svých příslušných zemích si partnerské organizace projektu vytyčily dva hlavní cíle:  přiblížit stávající národní systémy uznávání romské komunitě, aby k procesu získalo přístup více Romů;  formulovat návrhy na zlepšení stávajících systémů na základě vkladu romských žen, romských organizací a ostatních občanských organizací.

Cílové skupiny Hlavní tři cílové skupiny projektu Rom-Act jsou:  neakademické romské ženy: kromě jejich aktivního zapojení do formulování návrhů, jak zpřístupnit a přizpůsobit systémy uznávání romským ženám, dovrší padesát romských žen úspěšně proces uznávání;  občanské organizace: výstupem projektu bude příručka, která bude krok po kroku vysvětlovat, co je třeba udělat za účelem podpory zranitelných skupin v dovršení procesu uznávání;  tvůrci politik a veřejná správa: na konci projektu poskytne zpráva pro tvůrce politik konkrétní ideje, návrhy a doporučení, jak přiblížit systémy uznávání zranitelným skupinám. Projekt také zahrnuje pět národních poradních rad, tvořených externími osobami z organizací, které jsou členy konsorcia, a poradní skupinu pro tvorbu politiky, tvořenou experty, kteří budou vydávat doporučení, týkající se lobbistických strategií. Bude spuštěna evropská a národní informační kampaň s cílem šířit výsledky projektu a strategie lobbistické kampaně, zaměřená na tvorbu politiky. Za účelem zviditelnit projekt a povzbudit ostatní romské ženy, aby využily příležitostí, které jim systémy uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení nabízí, bude vytvořeno DVD se svědectvími romských žen zapojených do projektu.

Metodologie a sběr dat Metodologie projektu využívá inovativní přístup, založený na aktivním zapojení a připomínkách neakademických romských žen. V národních zprávách budou představena doporučení, formulovaná na základě diskuzí se skupinami romských žen a zástupců organizací věnujících se začleňování Romů. Tato zpráva nabízí přehled legislativních a politických rámců pro uznávání předchozího učení ve všech partnerských zemích a představuje některá hlediska a doporučení romských žen. Ve všech pěti zemích zapojených do projektu ROM-ACT byla použita stejná metodologie. Zahrnuje přehled literatury a diskuze s romskými ženami. Všechny partnerské organizace měly vést čtyři Komunikativní diskuzní skupiny (KDS), dvě za účelem shromáždění hledisek a doporučení romských žen a dvě za účelem shromáždění hledisek a doporučení občanských organizací. KDS vycházely z dohodnuté metodologie, která podporovala otevřenou a plynulou diskuzi a poskytovala prostor, v němž se lidé cítili pohodlně. Diskuzní skupiny sestávaly z poměrně nízkého počtu účastníků, šesti až deseti, a byly vedeny moderátorem ve velmi uvolněném a příjemném prostředí. Diskuzní skupina měla nastolit rovnocenný dialog mezi účastníky. Některé otázky byly doporučené, současně však bylo povoleno, když to situace vyžadovala, otázky upravovat.

7


První KDS s neakademickými romskými ženami se soustředila na shromáždění obecných informací o tom, co účastnice vědí o systémech uznávání v jejich zemi, jaké spatřují překážky v přístupu k systémům uznávání a co potřebují, aby se těchto systémů více účastnily. V druhé KDS s neakademickými romskými ženami validovaly účastnice výsledky získané konsorciem v první diskuzní skupině. První KDS se zástupci občanských společností (OS) se soustředila na obecné informace OS o systémech uznávání, na to, které schopnosti a dovednosti Romů mohou ve svých organizacích validovat, na informace o stávajících aktivitách jejich organizací na propagaci těchto systémů mezi Romy a na úlohu, kterou jejich organizace hrají nebo by měly hrát ve snaze učinit uznávání učení prospěšným pro neakademické Romy. Na druhém setkání ti samí účastníci validovali výsledky získané konsorciem v první diskuzní skupině. Součástí metodologie byla setkání, která následovala KDS a která měla za cíl poskytnout účastníkům příležitost validovat hlediska a doporučení, které vypracoval výzkumník. Analýza vkladu účastníků v KDS vyúsťuje ve všech zemích v identifikaci faktorů exkluze (překážky) a faktorů inkluze (možnosti), což je třeba považovat za výchozí bod pro doporučení, jak zpřístupnit a učinit relevantnějšími systémy uznávání předchozího učení pro Romy.

8


2. Právní a institucionální rámce pro uznávání kompetencí V této části nastíníme některé prvky právních a institucionálních rámců pro uznávání kompetencí v zemích zapojených do projektu ROM-ACT: České republice, Řecku, Irsku, Rumunsku a Španělsku.

Česká republika Legislativní rámec pro uznávání kompetencí v České republice byl schválen v září 2007. Národní soustava kvalifikací (NSK) rozlišuje dva druhy kvalifikací: a) úplné profesní kvalifikace – způsobilost vykonávat určité povolání; b) profesní kvalifikace – způsobilost vykonávat určitou činnost nebo soubor činností, umožňující uplatnění na trhu práce. Profesní kvalifikace může být součástí úplné profesní kvalifikace. Každá profesní kvalifikace je popsána dvěma standardy, kvalifikačním standardem (výčet očekávaných výsledků učení) a hodnoticím standardem (soubor hodnoticích kritérií). Osvědčení profesních i úplných profesních kvalifikací lze dosáhnout na všech úrovních národního systému kvalifikací až po úroveň vyššího vzdělávání. Na formulaci těchto standardů se podílejí sektorové rady. Tyto rady zahrnují:  zástupce hlavních zaměstnavatelů v daném sektoru,  zástupce profesních organizací a sdružení,  zástupce ministerstev,  vzdělavatele,  zástupce Národního ústavu pro vzdělávání,  zástupce poradenských společností. Systém vzdělávání i kvalifikací byly v České republice navrženy podle Evropského rámce kvalifikací (EQF). Postup uznávání lze provádět pouze v případě, jsou-li v soustavě kvalifikací stanoveny kvalifikační a hodnoticí standardy. Kvalifikační standardy zahrnuté v Národní soustavě kvalifikací jsou popsané z hlediska výsledků učení a jejich ukázky při zkoušce. Proto je praktická ukázka konkrétní dovednosti základní podmínkou pro udělení profesní kvalifikace. Hodnoticí standardy zahrnují hodnoticí kritéria a způsoby hodnocení pro každou profesní kvalifikaci. Ty mohou zahrnovat verbální popis, vysvětlení a praktickou ukázku. Standardy se používají pro uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení a také v procesu osvědčování, který sleduje formální vzdělávání a přípravný program. V případě úplných profesních kvalifikací jsou hlavním zajišťovatelem odbornosti hodnocení školy. V případě profesních kvalifikací je oficiální uznání neformálního vzdělávání a informálního učení udělováno prostřednictvím úředního osvědčení. Osvědčení je vydáváno autorizovanou osobou, respektive předsedou zkušební komise.

Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) je odpovědný za monitorování celého systému validace a uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení.

9


Irsko Uznávání výsledků předchozího učení (Recognition of Prior Learning, RPL) bylo uzákoněno v roce 1999. Zákon o vzdělávání a přípravě z roku 1999 dal jednotlivým občanům právo na uznání předchozího učení ze strany systému dalšího a vyššího vzdělávání. To znamená, že předchozí učení (získané formálně či neformálně) může být prezentováno systému formálního vzdělávání a oficiálně uznáno. Irský věcný záměr zákona o vzdělávání dospělých (2000) byl mezním dokumentem pro daný sektor. Byl výsledkem mnoha měsíců konzultací a představil politiku a priority vlády pro budoucí rozvoj vzdělávání dospělých a zdůraznil úlohu a význam komunitního vzdělávání v podpoře pokroku vzdělávání, zaměstnávání, sociálního začleňování a občanství. Věcný záměr také uznal učení jako „všeživotní“ proces (které se odehrává na rozličných místech) a navrhl národní rámec akreditací, který umožní rozeznat různé druhy inteligence. V roce 2004 ustavil Národní kvalifikační úřad Irska (NQAI) poradní skupinu za účelem vytvořit soubor národních principů pro RPL v Irsku. Skupina vycházela z národní a mezinárodní praxe, včetně společných evropských zásad pro uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení, které byly přijaty za irského předsednictví EU v roce 2004. Některé z klíčových bodů v dokumentu NQAI, přijatém v roce 2005, zahrnovaly:  

RPL zaručí, že dodáme důležitost veškerému učení, nezávisle na tom, jak ho bylo dosaženo. RPL je součástí inklusivního přístupu k učení ze strany poskytovatelů vzdělávání a přípravy a organizací provádějících hodnocení.

V roce 2005 zavedl NQAI zcela nový Národní rámec kvalifikací (NQF), který stanovil deseti úrovňovou škálu kvalifikací pro všechny kurzy certifikované FETAC (Rada pro akreditace v oblasti dalšího vzdělávání a přípravy), HETAC (Rada pro akreditace v oblasti vyššího vzdělávání a přípravy) a univerzitami v zemi: RPL a NQF jsou velmi úzce provázané. Kandidáti, kteří mají příslušné předchozí učení v konkrétní oblasti a na konkrétní úrovni (např. péče o děti, úroveň 5 FETAC) mohou předložit doklady o tomto předchozím učení poskytovateli kurzu. Aby usnadnil poskytovatelům kurzů práci s kandidáty RPL, přistoupil FETAC v roce 2005 na Politiku uznávání předchozího učení a v roce 2009 vydal Příručku pro poskytovatele. V roce 2013 musí všichni poskytovatelé, které FETAC registruje, splňovat požadované minimum pro zaručení přístupu studujícím, kteří žádají o uznání předchozího učení (ačkoliv z materiálů FETAC není zcela jasné, co je „požadované minimum“). Poskytovatelé přípravy, kteří by chtěli nabízet možnost získání úplné kvalifikace na základě předchozího učení, musí předložit samostatné potvrzení kvality. Skutečnost, že v Irsku je RPL provázané s NQF hraje významnou úlohu, protože to znamená, že v Irsku se pojetí a uplatňování RPL omezuje na osoby, které využívají předchozí učení k získání formální akreditace ve specifických oblastech. Na jednu stranu je to velmi výhodné pro kandidáty, kteří úspěšně získají akreditaci svého předchozího učení, protože tím pádem nepochybně splňují požadované standardy konkrétní kvalifikace. Na druhou stranu, protože je RPL provázané s NQF (a protože standardy musí být udržovány), musí kandidát vynaložit velké úsilí (předložit hodně dokladů), aby mu bylo předchozí učení uznáno. Kandidát musí sám transformovat své neformální vzdělání či informální učení do deklarativní/dekontextualizované/procedurální znalosti, relativní pro specifické výsledky kurzu, což je proces, který může být obzvlášť náročný pro kandidáty, kteří mají málo předchozích zkušeností se systémem dalšího vzdělávání a/nebo formálním vzděláváním. Vždy existuje riziko

10


selhání, a to i v případě, že kandidátova osobní zkušenost dalece přesahuje znalosti, dovednosti a kompetence zakódované v kvalifikacích. Spojení RPL a NQF také vedlo k příliš úzkému pojetí RPL. V Irsku se klade důraz na RPL jako na „sumativní“ proces oproti procesu „formativnímu“. Jinými slovy se pozornost věnuje tomu, aby kandidát RPL „shrnul“ své předchozí učení a využil ho k získání přístupu, výjimky, kreditu nebo úplné kvalifikace v určité oblasti, místo aby se jednalo o proces, prostřednictvím něhož dospělí o svém učení přemýšlejí a nechávají si ho ze strany systému tím či oním způsobem uznávat. Důraz na RPL jako na sumativní proces odráží širší tendenci v rámci systému pohlížet na učení jako na prostředek, jak pomoci lidem získat zaměstnání, které se zrovna nabízí, místo aby se na učení pohlíželo jako na způsob podpory sociální inkluze, posilování, aktivního občanství atd. Zpráva TEACH, která v roce 2010 zkoumala vzdělávání dospělých ve vztahu ke komunitě Travelerů, kriticky poukazovala na rozdíl mezi evropskými dokumenty o celoživotním učení (včetně Zprávy Evropské komise o vzdělávání dospělých) a jejich ekvivalenty v Irsku. Zatímco evropské zprávy vyzdvihují důležitost kvalitního vzdělávání a přípravy všech jedinců za účelem získání dovedností relevantních pro pracovní trh a dovedností v oblasti sociální inkluze a aktivního občanství, v irském kontextu se zdá být stěžejním bodem praxe i hodnocení (výsledků) příprava ekonomicky životaschopných jedinců.

Španělsko Na národní úrovni je kompetentním orgánem pro akreditaci profesních kompetencí získaných prostřednictvím pracovní zkušenosti a neformálního vzdělávání Národní institut kvalifikací (Instituto Nacional de Cualificaciones, INCUAL), který je podřízen Generálním sekretariátu pro vzdělávání (Ministerstvu školství, kultury a sportu). INCUAL je odpovědný za definici, vytvoření a aktualizaci Národního katalogu profesních kvalifikací, který tvoří základ pro vypracování nabídky kvalifikací a profesních osvědčení. Postup evaluace a osvědčování profesních kompetencí získaných prostřednictvím pracovní zkušenosti nebo neformálního vzdělávání určuje Zákon o kvalifikacích a odborné přípravě, přijatý v roce 2002. Zatímco rámec systému akreditací platí na úrovni státu, každé autonomní společenství2 organizuje a řídí proces prostřednictvím veřejných výzev v rámci společenství. Každá výzva se týká určitých profesních polí a v rámci nich určitých jednotek kompetence, odpovídajících úrovním 1, 2 a 3 profesních kvalifikací. Pro každou jednotku kompetence je specifikovaný maximální počet příjemců. Vypsaná pole a jednotky kompetence se s každou výzvou mění. V Katalánsku postup provádí katalánský institut profesních kvalifikací prostřednictvím programu Acredita't. Konkrétní oddělení je zodpovědné za výběr veřejných center akreditovaných uskutečňovat postup a návrh alokace kandidátů do center. Oddělení je také odpovědné za regionální koordinaci procesu, vyřizování stížností, monitorování a zajišťování kontroly kvality, hospodaření s rozpočtem a poskytování podpory centrům a evaluačním komisím. Katalánský institut profesních kvalifikací musí poskytovat centrům kontakty na kvalifikované experty a evaluátory pro výzvy. Jelikož je v souladu se zveřejněnými kritérii v každé výzvě maximální počet vypsaných míst, upřednostňují se ti, kteří mají alespoň jednu osvědčenou jednotku kompetence v předchozí výzvě, jsou 2

Autonomní společenství jsou správní jednotky prvního stupně ve Španělsku.

11


rezidenti Katalánska nebo mají předchozí pracovní nebo alespoň dobrovolnickou zkušenost. Nejméně upřednostňovaní jsou nerezidenti Katalánska a lidé starší pětadvaceti let, kteří sice splňují požadavky na pracovní zkušenost nebo přípravu, ale nemohou ji doložit žádnou dokumentací. Využití postupu je podmíněno uhrazením poplatku, který vychází z cen schválených na národní úrovni, ale existují slevy a výjimky. Některé náklady financuje vzhledem k „implementaci postupu akreditace profesních kompetencí získaných prostřednictvím pracovní zkušenosti“ Ministerstvo školství, kultury a sportu z Evropského sociálního fondu. K získání uznání kompetencí prostřednictvím výzvy programu Acredita't se musí příjemci předběžně zaregistrovat. Jsou-li přijati, musí se zaregistrovat v přiděleném centru. Jakmile jsou splněny tyto kroky, je přistoupeno ke třem závazným fázím procesu: poradní fáze, evaluace a osvědčování.

Řecko V Řecku je systém uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení stále ve vývoji a probíhá pod dozorem a řízením státu a zejména řeckého Ministerstva školství. „Ministerstvo školství, celoživotního učení a náboženských záležitostí“ je orgán, který se ujal vytvoření Národního rámce kvalifikací a Národní sítě celoživotního vzdělávání a který usiluje o zkvalitnění celoživotního vzdělávání v Řecku, organizaci systému identifikace a osvědčování kvalifikací a konsolidaci širší „kultury učení, zaměřené na občany a jejich potřeby“. Národní rámec kvalifikací používá osm referenčních úrovní založených na výsledcích učení, popisujících, co osoba po dovršení procesu učení zná, chápe a umí. Tento přístup vede k přesunutí pozornosti od vkladů (délka zkušenosti učení, typ instituce) k výstupům (výsledek učení). Je třeba poznamenat, že Národní rámec kvalifikací neuděluje kvalifikace, ale pouze je rozřazuje do úrovní a popisuje je z hlediska výsledků učení. Podpora občanů, kteří usilují o získání uznání nebo ekvivalence, je primárně úkolem Center odborné přípravy (v řečtině KEK), které jsou do značné míry součástí soukromého sektoru a poskytují zpoplatněné služby nebo služby financované grantem Rámce komunitní podpory a řeckým státem, a Institutů odborné přípravy (v řečtině IEK), které jsou buď veřejné nebo soukromé instituce (součást postsekundárního vzdělávání) a poskytují zpoplatněné i bezplatné služby. Řecký rámec kvalifikací je podporován přístupem zaměřeným na výsledky učení, podle něhož jsou kvalifikace popsány z hlediska výsledků učení, které jsou klasifikované podle úrovní. Výsledky učení, které popisují, co jedinec po dovršení procesu učení zná, chápe a umí, jsou klasifikované z hlediska znalostí, dovedností a kompetencí. Výsledky učení, které odpovídají kvalifikacím specifické úrovně, jsou definované prostřednictvím souboru charakteristik. Tvorba charakteristik je založená na klasifikaci kvality a kvantity znalostí, dovedností a kompetencí. Vytvoření Národního rámce kvalifikací, kterému předcházela veřejná diskuze a přijetí právního pozadí, nyní následuje definice přizpůsobení národních kvalifikací Evropskému rámci kvalifikací (EFQ). Pod záštitou Ministerstva školství, celoživotního učení a náboženských záležitostí byly vytvořeny pracovní skupiny, které vytvořily specializované deskriptivní indikátory pro kvalifikace, které jsou udělovány

12


institucemi formálního vzdělávání (středoškolského a vyššího), a přizpůsobily tyto kvalifikace osmi úrovním Řeckého rámce kvalifikací (HQF). Ministerstvo školství a Národní organizace pro osvědčování kvalifikací a vedení odborné přípravy (EOPPEP) jsou odpovědné za zajištění koordinace pracovních skupin a naplňování výsledků kvality. Za tímto účelem byla vytvořena Metodologická příručka se základními principy tvorby a přizpůsobení výsledků učení úrovním HQF. Paralelně jsou všechny tituly a osvědčení, které uděluje systém formálního vzdělávání a instituce neformálního vzdělávání, zanášeny do elektronické databáze, aby odpovídaly HQF. Pouze registrované tituly budou odpovídat HQF. Vytvoření HQF je dlouhý a veřejný proces, v němž bude hrát rozhodující úlohu aktivní účast sociálních organizací, pracovních skupin a expertů. Plánovaná webová stránka Národního rámce kvalifikací bude poskytovat přímé informace o postupech, zajišťovat transparentnost a umožňovat širokou účast všech zainteresovaných stran.

Rumunsko V Rumunsku byl právní rámec hodnocení a osvědčování neformálního vzdělávání a informálního učení s ohledem na pracovní kompetence přijat v roce 2004 a 2005 prostřednictvím společného Nařízení Ministerstva školství a výzkumu a Ministerstva práce, sociální soudržnosti a rodiny. Profesní kompetence jsou v Nařízení definované jako „schopnost osoby používat teoretické znalosti, praktické dovednosti a specifický přístup pro výkon činností vyžadovaný na pracovišti“. Tyto kompetence mohou být odborné nebo obecné. Jako výsledek procesu uznávání mohou jedinci získat osvědčení kompetence, které mohou příjemci využít (v principu) k přijetí do kurzu v rámci povinného nebo vyššího vzdělávání (spolu s požadavkem určitých kvalifikací jako vstupní podmínkou). Mimoto mohou osvědčení kompetencí sloužit k požádání o výjimku z navštěvování určité jednotky formálního studijního programu (pouze v případě dílčího osvědčení pro modul nebo jednotku kompetence). Avšak je třeba zmínit, že na podporu tohoto výroku nebyly identifikovány žádné praktické příklady. V Rumunsku lze uznávat jednotlivé jednotky kompetence, ale dílčí kvalifikace jako takové udělovat nelze (ačkoliv osobě může být doporučeno absolvovat určitou další přípravu s cílem získat úplnou kvalifikaci). Osoba může získat pouze úplné kvalifikace. Principy, podle kterých se řídí hodnocení a osvědčování profesních kompetencí v Rumunsku, jsou:     

validita: evaluace je založená na dokladech profesní kompetence, která se hodnotí na základě činností popsaných v profesním standardu; hodnověrnost: evaluace kompetencí používá určité metody, které vedou ke stejným výsledkům na konzistentním základu; nestrannost: evaluace umožňuje účast všech, kteří se zajímají o uznávání, bez existence nezadatelných zájmů; flexibilita: evaluace je přizpůsobená potřebám kandidátů a specifikům pracoviště; důvěrnost: informace týkající se průběhu a výsledku procesu zná jen příjemce;

13




jednoduchost: proces evaluace je snadno pochopitelný a mohou ho snadno využívat všichni zúčastnění.

Centra, která mají zájem o akreditaci pro uznávání kompetencí, musí podat žádost Národnímu orgánu kvalifikací. Žádost musí zahrnovat dokumenty dokazující, že centrum může zajistit kvalifikované evaluátory, požadované materiály a zdroje a splňuje určité podmínky transparentnosti a zákonnosti. Zpracování žádosti je zpoplatněno a akreditace je platná nanejvýš dva roky. Hodnocení profesních kompetencí by mělo být dobrovolné, mělo by být prováděné v souladu se zavedenými profesními standardy a může se konat vně formálního vzdělávacího nebo přípravného programu. Výsledek hodnocení, „kompetentní“, nebo „prozatím nekompetentní“, je poskytovaný kandidátům pro každou jednotku kompetence. Doklady o profesních kompetencích by měly být shromážděny prostřednictvím užití různých metod evaluace, užitých v různých kontextech a při různých příležitostech, a měly by zahrnovat sebehodnocení, přímé pozorování, ústní zkoušku, písemnou zkoušku, evaluaci založenou na projektu, simulaci nebo strukturované pozorování, podávání zpráv nebo evaluaci ze strany ostatních. Ti, kteří mají zájem o uznání svých kompetencí za účelem získání kvalifikace nebo zaměstnání by měli kontaktovat akreditované centrum a podat písemnou žádost. Jakmile žádost schválí koordinátor centra, bude žadateli přidělen evaluátor. Hodnocení musí zahrnovat písemnou a praktickou zkoušku.

14


3. Uznávání kompetencí v praxi Tato kapitola obsahuje informace o tom, jak systémy uznávání ve skutečnosti fungují a jak jsou využívány příjemci. Jak je popsáno níže, zdaleka nemáme úplné informace, na základě kterých bychom mohli vytvořit jasný a reálný obrázek fungování a výsledků systémů uznávání. Avšak i omezené dostupné informace mohou být brány jako reference pro identifikaci prvků, které usnadňují inkluzi romských žen, stejně jako prvků, které udržují jejich exkluzi.

Česká republika Od roku 2007 se soubor kvalifikací k uznávání postupně doplňuje a schvaluje, čímž se možnosti uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení rozšiřují. Proces uznávání fakticky začal v roce 2009, a proto jsou čísla zatím poměrně skromná. V současnosti existuje několik stovek dílčích kvalifikací, ale celkem je plánováno, že by dílčích kvalifikací mělo být k dispozici 1200-1500. Většina úplných a dílčích kvalifikací, které jsou nyní definovány v soustavě kvalifikací, odpovídá úrovni 3 podle Evropského rámce kvalifikací. Od doby, kdy vznikl národní rámec uznávání výsledků učení jsou hlavním zdrojem financování Evropské fondy. Evropský sociální fond byl a nadále je klíčový pro rozvoj a implementaci systému uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení. Postup uznávání výsledků učení je navržen tak, aby přímé náklady na postup uznávání (hodnocení a hodnotitelé) hradili jedinci. Jedinci mohou žádat o spolufinancování zaměstnavatele, to však není předmětem regulace.

Irsko I dříve existovaly v Irsku zákony a politiky a komunitní vzdělávací projekty zaměřené na RPL, ne však ve formalizované podobě. Příklady ze současnosti jsou program přípravy v oblasti primární zdravotní péče organizace Pavee Point (který od svého vzniku v devadesátých letech staví na existujících znalostech uvnitř komunit ve vztahu ke zdraví) a Projekt posilování podnikání žen z travelerské komunity organizace Galway Traveller Movement, který je navržen s cílem pomáhat ženám z travelerské komunity rozvíjet a/nebo rozšiřovat jejich vlastní podniky. Od roku 2008 bojují komunitní vzdělávací projekty o přežití. V převládajícím ovzduší škrtů ve veřejném sektoru a všeobecné restrukturalizace musely vyvinout velké úsilí, aby zabezpečily uznání a financování své činnosti. Přestože je RPL součástí národní politiky a i když existují směrnice o RPL pro poskytovatele vzdělávání, realita je taková, že (formalizované) RPL bylo v posledních deseti letech nerovnoměrné a omezené. Existoval-li nějaký rozvoj, pak byl poháněn potřebami pracoviště (zlepšování dovedností, profesionalizace, nové regulační požadavky, pokračující profesní rozvoj) a ad hoc finančními příležitostmi (zejména z EU). Stejně tak nebylo vyzdvihováno RPL jako prostředek podpory inkluze těžko dostupných skupin. Informace o RPL nejsou široce dostupné studujícím (zvláště o kurzech dalšího vzdělávání). Řada univerzit a institucí dalšího vzdělávání má direktivy o RPL, ale velmi málo center dalšího vzdělávání otevřeně podporuje RPL jako alternativu pro studující. Hodnocení RPL to přisuzují hlavně tomu, že centra postrádají zdroje na podporu procesů RPL. Někdy to také může být zapříčiněno tím, že poskytovatelé vědí, že studující nemusejí znát termín „RPL“ a raději představují a vysvětlují RPL jako alternativu verbálně. Webová stránka www.QUALIFAX.ie poskytuje informace o poskytovatelích, kteří usnadňují přístup prostřednictvím RPL. Neexistuje žádná centrální informační databáze RPL (vše pod

15


jednou střechou) pro studující, zaměstnavatele, poskytovatele vzdělávání a přípravy, a neexistuje ani žádné centrum excelence nebo základna speciálně kvalifikovaných instruktorů či hodnotitelů (poslední jmenovaný je velmi důležitý, mají-li kandidáti RPL dostat příležitost nechat si uznat předchozí učení). Existuje velmi málo údajů o výši poptávky po RPL, o tom, kdo ho využívá, kde a k čemu. Neexistují žádné údaje o počtu studujících, kteří žádají o přístup, kredity, výjimky z úplných kvalifikací na základě jejich předchozího učení. Současně je těžké zjistit, kdo uznávání usnadňuje a proč. Poskytovatelé nemusejí činnosti týkající se RPL speciálně nahlašovat. Neexistuje systematické monitorování činnosti a procesů RPL. Existuje několik příkladů uskutečněných evaluací praktik RPL, ale tyto evaluace byly provedeny jako součást jednorázově financovaných projektů, které vyžadovaly závěrečnou evaluaci projektu. Rozvoji politiky RPL je věnováno hodně pozornosti, avšak jeho uvedení v praxi nejsou věnovány žádné nebo jen velmi malé finanční zdroje. V roce 2008 doporučila OECD, že je třeba přijmout strategická politická rozhodnutí s cílem vytyčit úlohu RPL v rámci politiky vzdělávání a přípravy. Otázka, jestli RPL má být samostatnou činností nebo má být propojeno s ostatními oblastmi (a z toho plynoucí důsledky zajišťování zdrojů), která se v tomto kontextu objevila, zatím nebyla zodpovězena. V současnosti je kladen důraz na RPL v kontextu zlepšování a obnovování dovedností. To je určeno spíše těm, kteří zaměstnání mají nebo o něj čerstvě přišli, než dlouhodobě nezaměstnaným či těžko dosažitelným. V Irsku se o RPL zřídkakdy mluví jako o cestě ke vzdělávání pro „netradiční studující“. Někdy může práce, kterou vyžadují postupy RPL, převyšovat úsilí, které by vyžadovalo řádné studium modulu nebo programu. Existuje riziko, že proces povede spíše k oslabení než k posílení a ne z důvodu nedostatku snah kandidátů. Někdy se kandidát RPL rozhodne, že bude jednoduše snazší udělat si kurz. Prozatím se zdá, že se RPL v Irsku vyvíjí jako sumativní proces. Politika a praxe se soustředí na to, aby lidé získávali kvalifikace ve specifických oblastech, namísto formativních procesů, které vedou k uvědomění si vlastních znalostí, dovedností a kompetencí. Poskytovatelé jsou prozatím schopní unést náklady na RPL, protože poptávka je nízká. Kdyby mělo dojít k nárůstu poptávky, poskytovatelé by nebyli schopní se s ní vypořádat. Praxe RPL běží do dnešní doby jen proto, že poskytovatelé měli počáteční kapitál na experimenty nebo že počty žádostí o RPL byly nízké a oni byli schopní náklady vstřebat v rámci běžných nákladů. Nebude-li RPL doporučeno jako jedna z forem, jak zajišťovat služby zaměstnanosti a poradenské služby, a nebudou-li studující nasměrováni na poskytovatele RPL, nebude RPL růst. Národní orgány nedávno uznaly, že implementace je nerovnoměrná a je tedy důvod pro jednotnou národní politiku. Kapacita současného systému vyhovět informálnímu učení je také sporná. Návrh věcného záměru zákona o RPL vybídl občanskou společnost k písemným návrhům. V odpovědi na to zdůraznila Irská národní organizace pro vzdělávání dospělých důležitost samostatné národní strategie pro RPL, potřebu, aby se zainteresované strany zaměřily na RPL s ohledem na spodní hranici rámce a akreditaci „měkčích“ výsledků učení a učinění RPL uživatelsky přátelštějším (AONTAS 2013).

Španělsko Od roku 2003 do roku 2009 byl postup evaluací a osvědčování kompetencí ve fázi experimentu. V tomto období byly úspěšně uveřejněny výzvy, většinou jednou ročně (pouze v roce 2005 byly otevřeny dvě výzvy). V roce 2009 byl zřízen oficiální systém a od té doby byly otevřeny dvě výzvy,

16


jedna v roce 2011 a další v roce 2013. V posledně jmenované výzvě z roku 2013 byl postup otevřen až pro 1 712 osob, zatímco v roce 2011 jejich počet dosáhl 8 118. Rozpočet vyčleněný katalánskou vládou pro rok 2013 činí 685 485 eur. Šíření informací o postupu a otevřených výzvách je prováděno převážně prostřednictvím specializovaných webových stránek autonomních oblastí a ministerstev školství a práce. V Katalánsku je hlavním kanálem pro šíření informací program Acredita't. Katalánský institut profesních kvalifikací navíc na žádost zainteresovaných skupin organizuje informační schůze o postupu akreditace. Paralelně poskytují akreditované informační a orientační místa informace o povaze a fázích postupu, podmínkách přístupu, právech a povinnostech kandidátů, úředních akreditacích, které je možné získat, a jejich účincích. V těchto centrech se mohou zájemci o účast v postupu poradit s odborníky a obdržet informace, radu a podporu. V současnosti je v Katalánsku více než sedmdesát informačních center, přičemž většina z nich jsou místní správy nebo subjekty jako odbory nebo zaměstnavatelé. Jsou tam i neziskové subjekty. Proces předběžné registrace se provádí na internetu prostřednictvím Virtuální kanceláře postupů (Oficina Virtual de tràmits, OVT), která je dostupná přes webovou stránku programu Acredita't. Předběžná registrace musí být provedena ve lhůtě stanovené ve výzvě. To znamená, že když je výzva otevřena, musí zájemci o účast vyplnit předběžnou elektronickou žádost a předložit na ústředí regionálních služeb a/nebo Barcelonské vzdělávací konsorcium dokumentaci dokládající splnění podmínek. Předběžná registrace může být provedena pro nanejvýš dvě profesní kvalifikace ve stejné oblasti. Je-li předběžná registrace zvažována pro více než jednu kvalifikaci, mělo by být uvedeno preferované pořadí. V předběžné registraci by měla být vybrána i preferovaná centra pro realizaci postupu, v pořadí podle priority. Žadatelé o postup musí splňovat následující podmínky: a) mít španělské občanství nebo občanství jiné země EU, nebo mít ve Španělsku trvalý pobyt, b) být starší dvaceti let pro kvalifikace úrovně 2 a 3, c) mít pracovní zkušenost nebo přípravu související s profesními kompetencemi na poli kvalifikace, o níž má být vydáno osvědčení: nejméně tři roky, minimálně 2000 odpracovaných hodin celkem pro úrovně 2 a 3, nebo minimálně 300 hodin přípravy v posledních deseti letech. Pro prokázání zkušenosti musí žadatel předložit příslušnou dokumentaci, jako jsou smlouvy, osvědčení nebo další úřední dokumenty. Žadatelé starší pětadvaceti let, kteří splňují podmínky pracovní zkušenosti nebo přípravy, ale nemohou je doložit prostřednictvím dokumentace, mohou předložit přísežné prohlášení nebo jiné zákonem uznané doklady o své pracovní zkušenosti nebo neformálním vzdělání, které budou postoupeny ke zvážení za účelem stanovení, bude-li účastník připuštěn k postupu. Kandidáti mohou provést předběžnou registraci sami, nebo na kterémkoliv akreditovaném informačním a orientačním místě, kde je jeho zaměstnanci mimo jiné informují o vstupních podmínkách a úředních akreditacích, které lze získat. Tito zaměstnanci jsou navíc autorizovaní provádět registraci a připravovat evropské kurikulum (portfolio profesních kompetencí). Informační a

17


orientační fáze je dobrovolná fáze, ale je žádoucí ji realizovat za účelem získání informací. Zájemci mohou jít na kterékoliv informační a orientační místo akreditované katalánskou vládou. Přijatí uchazeči jsou informováni o přiděleném centru. Centra jsou přidělována na základě vybrané oblasti, pořadí kandidátů odvozeného z prioritních bloků, profesní kvalifikace vybrané jako prioritní a prioritního centra. Uchazeče přijaté do procesu akreditace zavolá přidělené centrum na povinné setkání, kde jim je sdělen postup a specifické kroky a časový rozvrh.

Řecko Řecké národní centrum pro akreditace poskytovatelů celoživotního učení (EKEPIS) vyhlásilo tender na vytvoření pracovních profilů v období 2008-2009 a výsledkem bylo 202 profesních profilů vytvořených pomocí jednotné metodologie, vypracované asociací právních subjektů, tvořenou sociálními partnery a certifikovanou centrem EKEPIS. Těchto 202 profesních profilů bylo rozděleno následovně:     

126 řemeslných a uměleckých profesí 23 profesí z turistického sektoru 12 zemědělských profesí 12 profesí z oblasti zelené ekonomiky 29 ostatních profese

Všechny profesní profily se týkají výhradně sekundárního a postsekundárního vzdělání (až ISCED 4). Zbývá vytvořit profily pro další 200 profesí. Pro každý profesní profil mohou být vyžadovány jiné postupy, jako například doklady o konkrétním počtu pracovních dní v příslušné profesní oblasti, zatímco někdy jsou vyžadovány písemné zkoušky. Vyžadované postupy jsou pro Romy těžce přístupné, zejména pak pro romské ženy, které obvykle tyto kvalifikace nemají. Generální sekretariát pro celoživotní učení spravuje elektronický rejstřík celoživotního učení, rejstřík školitelů a rejstřík organizací celoživotního učení, v němž jsou registrovány orgány administrativního systému a poskytovatelé služeb celoživotního učení. Kromě výše zmíněného nejsou dostupné žádné údaje o aktuálním využívání postupů uznávání výsledků učení nebo o využívání systému ze strany Romů v Řecku.

18


Rumunsko Neexistují žádné dostupné statistické údaje týkající se aktuálního využívání systému uznávání a osvědčování kompetencí v Rumunsku. Je k dispozici seznam center odborné přípravy, autorizovaných poskytovat služby uznávání, ale i když je centrum autorizované, může provozovat činnost kdekoliv v Rumunsku nebo být zcela nečinné. Webová stránka Národního orgánu pro kvalifikace poskytuje seznam autorizovaných center a informace o postupech, ale používá technický jazyk, který je pro laiky těžko srozumitelný. Jelikož uznávání kompetencí provádí akreditovaná soukromá centra, některé webové stránky těchto center obsahují přístupnější informace o postupech uznávání. Zájemce o uznání kompetencí získaných prostřednictvím neformálního vzdělávání nebo informálního učení potřebuje identifikovat příslušnou profesi, zahrnutou v Kodexu profesí, a kontaktovat centrum, které je akreditované pro evaluaci a osvědčování kompetencí pro příslušnou profesi. Na základě písemné žádosti potenciálního klienta určí centrum evaluátora. Před zahájením postupu evaluace pomáhá evaluátor klientovi pochopit postup a spolu s klientem/klientkou analyzuje jeho/její předchozí zkušenost ve vztahu k jednotkám kompetence, specifikovaným v profesním standardu. Výsledkem této přípravné fáze by mělo být, že evaluátor doporučí klientovi zahájit postup evaluace, nebo zahájit program přípravy. Samotná evaluace spočívá v procesu, který by měl trvat kolem dvou týdnů, včetně sebehodnocení, kde klient shromažďuje doklady předchozí zkušenosti a výsledky, a teoretické a praktické zkoušky ze strany evaluátora. V roce 2007/2008 zahrnul Evropský sociální fond prostřednictvím Operačního programu pro rozvoj lidských zdrojů mezi volitelné aktivity podporu při osvědčování kompetencí členům znevýhodněných skupin. To představovalo důležitou podporu pro rozvoj uznávání kompetencí. Řada projektů získala financování na pokrytí nákladů na uznávání kompetencí nezaměstnaných, nekvalifikovaných pracovníků, ale také Romů, žen a členů dalších skupin, označených jako znevýhodněné. Většina kvalifikací souvisí s osobní péčí, sociální prací, obchodem a stavebnictvím.

19


4. Potřeby a doporučení romských žen Komunikativní diskuzní skupiny s romskými ženami ze zúčastněných zemí odhalily obdobné překážky a transformativní faktory, které lze použít jako základ pro doporučení, jak zkvalitnit stávající systémy, způsob jejich fungování a jejich účinnost z hlediska romských žen. Je třeba poukázat na to, že formulované problémy a doporučení nejsou relevantní do stejné míry ve všech zemích a pro všechny kategorie romských žen. Obecné prvky za doporučeními jsou však relevantní pro řadu skutečných či potenciálních příjemkyň systémů uznávání předchozího učení a mohou přispět k všeobecnému zkvalitnění těchto systémů.

Informace a povědomí o systému Aby mohly využívat systémy uznávání výsledků učení, potřebují být romské ženy informovány o jejich existenci, chápat, jak fungují, uvědomovat si výhody, které přinášejí, a věřit, že je skutečně mohou využívat. -

Všeobecné povědomí o existenci systémů uznávání je velmi nízké ve společnosti obecně a také mezi romskými komunitami. Z toho důvodu by měl každý systém vypracovat upravené komunikační strategie, zohledňující také specifické potřeby romských žen. Takové upravené komunikační přístupy by měly: o podávat ve všech informačních materiálech jednoduše a jasně formulované informace, vyhýbat se technickým termínům a prezentovat informace z pohledu příjemce, o používat materiály založené na vizuální komunikaci, jako například videa, o zapojovat do informačních kampaní v romských komunitách romské asociace.

-

Detailní informace o postupech uznávání, kvalifikace, pro které je uznávání dostupné, podmínky a časové rámce by měly být dostupné online a měly by být pravidelně aktualizovány, aby mohly sloužit jako zdroj pro struktury, které mohou předávat tyto informace romským ženám.

-

Je potřeba kvalitní spolupráce mezi komunitou a přípravnými a poradenskými centry, která by zajistila romským ženám snadný přístup k informacím a poradenství, aby mohly úspěšně projít postupy registrace a připravit potřebné dokumenty.

-

Romská sdružení, služby podpory zaměstnanosti, instituce vzdělávání dospělých a ostatní organizace pracující s Romy by měly poskytovat informace odpovídající formou a seznámit romské ženy s různými příležitostmi účasti a výhodami, které mohou získat.

Význam pracovního trhu Zúčastněné romské ženy míní, že uznávání kompetencí bude užitečné jen tehdy, pomůže-li v hledání zaměstnání nebo zlepšování postavení na trhu práce. Na zvyšování dopadu uznávání a postupů osvědčování na zaměstnanost romských žen by se měla podílet řada zainteresovaných stran: - Postupy uznávání by měly být dostupné pro ty kvalifikace, které umožňují romským ženám ocenit kompetence získané prostřednictvím zkušenosti a informálního učení. V některých zemích ještě nebyla určitá relevantní zaměstnání zařazena na seznam zaměstnání, pro které je

20


-

-

-

uznávání kompetencí dostupné. V jiných zemích systém sice umožňuje uznávání pro zaměstnání, která romské ženy zajímají, ale existují tam praktická omezení přístupu, jako například nedostatek akreditovaných struktur nebo omezené kvóty. Úřady práce a různé struktury, které podporují přístup Romů k postupům uznávání, by měly ověřit, zda nabídka odpovídá skutečné poptávce na trhu práce v příslušných regionech a že ti, kteří obdrží osvědčení, budou mít zvýšené šance najít zaměstnání. Programy poskytující pracovní příležitosti, které zvyšují kvalitu života romských žen, by měly být poskytovány na základě předchozích konzultací s příjemkyněmi a zaměstnavateli. Spolupráce se zaměstnavateli by měla být navrhována ve spojení s podporou uznávání kompetencí a doplněná o přípravu a/nebo rekvalifikačními programy, vytvořenými ve spolupráci se zaměstnavateli. Zaměstnavatelé by měli být oslovováni s cílem překonávat stereotypy, předsudky a diskriminaci Romů a budovat důvěru v to, že romské ženy jsou spolehlivé zaměstnankyně.

Cenově dostupné služby uznávání V některých případech náklady na proces odrazují romské ženy od uznávání jejich kompetencí a některé romské ženy si ho nemohou dovolit. Někdy existují vedle poplatků ještě skryté náklady, které je také třeba brát v úvahu. Zúčastněné romské ženy se shodují, že postup uznávání by měl být pro uživatele bezplatný, některé však zároveň soudí, že by příjemci neměli pobírat doplňkové sociální dávky, zatímco jiné to vnímají jako motivaci.

Upravený proces uznávání Některé ze zúčastněných romských žen míní, že proces uznávání často není propojen s realitou, a sice z několika důvodů: - Pro některá zaměstnání existují požadavky týkající se minimální úrovně vzdělání, obvykle povinné školní docházky, což vylučuje romské ženy, které sice nedokončily povinnou školní docházku, ale mají potřebné kompetence vykonávat úkoly, které vyžaduje profese, pro kterou chtějí získat osvědčení. Kupříkladu osvědčení pro profese, které umožňují romským ženám využít své kompetence vaření/pečení, tkaní nebo krejčovství, vyžaduje úroveň formálního vzdělání, kterou mnoho romských žen nemá. - Registrační podmínky zahrnují předložení portfolia dokladů o pracovní zkušenosti a osvědčení neformálního vzdělávání. Takové doklady je pro některé romské ženy, které pracují v informální ekonomice a nenavštěvovaly neformální přípravu, těžké poskytnout. - Postupy zkoušky vyžadují dobrou dovednost v psaní a někdy i dovednost v práci s počítačem, kterou některé romské ženy nemají. Postupy předběžné registrace by mělo být možné provádět jak online, tak ve specializovaných strukturách, dostupných romským ženám. Z tohoto důvodu zúčastněné romské ženy žádají vyhodnocení stávajících požadavků a postupů s cílem identifikovat, jak by mohly být upraveny, aby zohledňovaly jejich specifickou situaci.

Blízkost struktur, které poskytují služby uznávání a těch, které mají na starosti asistenci a podporu, je také jedním z hlavních faktorů, které mohou znemožnit, nebo zjednodušit účast romských žen. Informační a orientační místa by měla být dostupná v romských čtvrtích nebo blízko nich a poskytovat

21


informace a podporu při postupech registrace a přípravě potřebné dokumentace. Tyto struktury by měly mít přizpůsobenou pracovní dobu, určenou na základě konzultace se členy komunity. Za účelem předejít diskriminaci doporučují romské ženy, aby odborníci, kteří poskytují přípravu nebo evaluují kompetence romských žen, měli také mezikulturní kompetence a byli si vědomí rizika nepřímé diskriminace. Romské organizace, struktury vzdělávání dospělých a další místní organizace by měly připravit romské ženy na úspěšné absolvování evaluace. Tato příprava se netýká pouze profesní přípravy, ale také zvyšování sebeúcty a sebedůvěry romských žen a vybavování je potřebnými schopnostmi představit se před evaluační porotou a patřičně vyzdvihnout své znalosti a schopnosti.

Podpora při překonávání rodinných a genderových problémů Závazky romských žen v podobě péče o děti a o domácnost jim často brání v navštěvování dlouhodobých kurzů nebo složitých postupů uznávání kompetencí. Zajištění odpovídající podpory v péči o děti je proto pro mnoho žen klíčové, chtějí-li se věnovat studiu nebo jiným činnostem souvisejícím s jejich profesním rozvojem. Na komunitní úrovni by mohla být zřízena centra denní péče o děti. Někdy jsou zapotřebí opatření na úrovni romských komunit za účelem pomoci překonat předsudky, že ženy by neměly pracovat nebo ty, které zakazují, zejména vdaným ženám nebo dívkám ve „věku na vdávání“, aby samy navštěvovaly přípravu nebo centra uznávání.

Sebeúcta a uvědomění si vlastních kompetencí a potenciálu Mnoho romských žen má nízkou sebeúctu a nevěří ve vlastní schopnosti. Také se bojí pouštět do něčeho, v čem podle sebe samých riskují neúspěch. Jelikož si neuvědomují své schopnosti, mnohé z nich si nedovedou představit, že by absolvovaly proces uznávání a obdržely profesní osvědčení. Romským ženám je třeba zajistit služby kvalifikovaných a kulturně citlivých profesionálních poradců, aby mohly ocenit a uvědomit si vlastní kompetence. Takové služby by je neměly podporovat výhradně ve využití systémů uznávání pro kompetence, které mají, ale také je povzbuzovat a vést k tomu, aby se věnovaly dalšímu formálnímu vzdělávání a odborné přípravě ve vztahu k profesím, které by chtěly vykonávat a pro které v současnosti nemají potřebné kompetence. To zahrnuje registraci do programů druhé šance, které jsou zaměřené na doplnění povinné školní docházky. Podpora pro uznávání by tak měla být doplněna o podporou pro odbornou přípravu, způsobem šitým na míru specifickému zázemí a současné situaci jednotlivých romských žen. Profesionální poradci by také měli podporovat romské ženy, které úspěšně absolvovaly postup uznávání, aby o této zkušenosti uvažovaly a uvědomily si svou vyšší sebedůvěru a zvážily další profesní rozvoj. Hlavní výhoda, kterou romské ženy ve využití systémů uznávání předchozího učení spatřují, je, že jim poskytuje způsob, jak upevnit a „krůček po krůčku“ rozvíjet pracovní zkušenost, kterou nabyly za léta práce v komunitě. Zjištění, že tato zkušenost je hodnotná a může být uznána, může zvýšit jejich sebeúctu a důvěru v to, že mohou uspět i na profesní úrovni.

22


5. Aktivity a doporučení organizací Ve všech zúčastněných zemích byly uspořádány komunikativní diskuzní skupiny také se zástupci různých relevantních organizací, včetně romských organizací a organizací poskytujících podporu romským ženám v jejich začleňování na trh práce. Navíc byla Evropskou asociací pro vzdělávání dospělých uspořádána diskuze na evropské úrovni s organizacemi zapojenými do projektů souvisejících s uznáváním kompetencí. Problémy a doporučení, které byly ve skupinách formulovány, byly většinou stejné kategorie jako ty, které vzešly z diskuzí s romskými ženami a jsou popsány níže.

Informace a povědomí o systému V romských komunitách stále existuje nedostatek povědomí o existenci procesů uznávání předchozího učení a omezená informovanost o tom, jak fungují a jak z nich romské ženy mohou těžit. Bylo doporučeno několik druhů opatření, jak tento nedostatek vykompenzovat: -

-

-

-

-

Zveřejňovat praktické informace, podrobné rady a jasné instrukce, co dělat v případě zájmu o uznání kompetence. Zpřístupnit veškeré informace o systému uznávání online, ale formulovat je z pohledu uživatele a používat zjednodušený jazyk a terminologii. Struktury, které jsou odpovědné za proces uznávání, a struktury, které podporují potenciální příjemce, by měly využívat různé komunikační kanály (od veřejných prezentací, plakátů a rozdávání letáků po rozhlasové inzeráty a sociální sítě) a pořádat různé druhy propagace, včetně organizace komunitních událostí či kampaní. Podpůrné struktury a organizace, které pomáhají romským ženám v přístupu k systému uznávání předchozího učení, by měly mít přístup k internetové databázi se všemi relevantními informacemi o různých kvalifikacích, ale také se strukturami a profesionály, akreditovanými provádět postupy uznávání, aby byly schopné okamžitě poskytnout tyto informace potenciálním příjemkyním. Provádět školení zaměstnanců úřadů práce, sociálních služeb a nevládních organizací, aby dokázali odpovídajícím způsobem předávat relevantní informace o systémech uznávání členům romské komunity. Zvyšovat povědomí o systémech uznávání kompetencí mezi širokou veřejností a zabývat se tímto tématem i ve školách. Organizovat školení pro romské instruktory a evaluátory, kteří by byli po absolvování školení podporováni, aby pracovali jako instruktoři a šířili informace v romských komunitách. Využívat prostředníky nebo navazovat kontakty v rámci komunity jako strategie aktivní pomoci, měly by zohledňovány existující vzorce sociálních vztahů v rámci příslušné komunity a uznáván vliv neformálních vůdců. Koordinovat šíření informací a opatření na zvýšení povědomí mezi různými entitami s cílem předejít duplikaci a zvýšit počet romských žen, využívajících systém uznávání předchozího učení.

Význam pracovního trhu 23


-

-

Nabídka profesí, pro které je dostupné uznávání kompetencí a přípravné kurzy, by měla odpovídat jednak zájmům a kompetencím romských žen, jednak požadavkům zaměstnavatelů. Výsledky jsou nejúčinnější, když postupům uznávání předchází konzultace s potenciálními zaměstnavateli a romskými ženami. Měl by být proveden výzkum s cílem identifikovat, které profese nejpravděpodobněji umožní ženám ve specifických komunitách přístup k zaměstnání, a vypracovat odpovídající postupy uznávání předchozího učení (nebo přizpůsobit stávající). Všechny příslušné zainteresované strany by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby zdůrazňovaly výhody a dopad uznávání předchozího učení na skutečné šance najít práci.

Upravený proces uznávání Postupy uznávání předchozího učení, jejich implementace a zdroje vyčleněné na tento účel, by měly zohledňovat specifickou situaci, potřeby a možnosti romských žen. -

-

-

-

-

-

Pro uznávání kompetencí romských žen by měl být k dispozici dostatečný počet autorizovaných zkoušejících s odpovídajícími specializacemi. Mělo by být zajištěno, aby zaměstnanci zapojení do postupů uznávání a do poskytování odborné přípravy romským ženám měli dostatek kulturního povědomí a citlivosti a dovedností pomoci účastnicím překonat překážky, vzniklé jejich vlastními předchozími negativními zkušenostmi se vzdělávacím systémem. Měla by být zajištěna flexibilní cesta k profesnímu osvědčení na základě pochopení specifických potřeb Romů a zahrnutí uzpůsobené přípravy, podpory individuálního učení a podpory uznávání předchozího učení. Standardy kvalifikace by měly být doplněny o upravené studijní materiály umožňující domácí studium, příjemcům by měly být poskytnuty s předstihem a ve srozumitelné formě všechny detaily a požadavky ke zkouškám. Podpůrné činnosti a postupy uznávání by měly být organizovány v souladu s upraveným a flexibilním rozvrhem s cílem usnadnit účastnicím plnit i domácí povinnosti. Nabídka kurzů doplňující postupy uznávání by neměla být stejná pro všechny, ale měla by být navržena a vytvořena v souladu se specifickými potřebami a zájmy příjemkyň. Mělo by být poskytováno individuální poradenství s cílem pomoci studujícím vypořádávat se s každodenními výzvami a obavami a překonávat strach. To lze udělat například prostřednictvím zapojení romských prostředníků do podpory romských žen během procesu uznávání. Prostředníci mohou zabránit vystoupení z procesu a mohou pomoci okamžitě řešit neshody a nedorozumění mezi příjemkyněmi a profesionály provádějícími uznávání. Tam, kde lze postupy uznávání poskytnout jen omezenému počtu příjemců, by měl být použit vyrovnávací postup, aby bylo zajištěno odpovídajícího zapojení Romů. Měly by být efektivně využívány možnosti financování z různých zdrojů na podporu přístupu členů znevýhodněných skupin k jejich začlenění na trh práce, mimo jiné prostřednictvím využívání systému uznávání předchozího učení. Mělo by být věnováno více pozornosti kvalitě procesu uznávání, což mimo jiné znamená přizpůsobit nástroje hodnocení situaci znevýhodněných skupin a zajistit transparentnost a kontrolu postupů osvědčování, aby se zabránilo exkluzi a diskriminaci.

Spolupráce mezi zainteresovanými stranami

24


Lepších výsledků snahy přizpůsobit systémy uznávání potřebám romských žen lze dosáhnout pomocí dobré spolupráce mezi různými zainteresovanými stranami, včetně veřejných institucí odpovědných za navržení a implementaci systémů, struktur akreditovaných k provádění uznávání, podpůrných struktur, romských organizací, služeb zaměstnanosti a sociálních služeb, zaměstnavatelských organizací atd. Toho lze dosáhnout různými prostředky, včetně: - vytvoření všeobecné sítě otevřené všem zainteresovaným stranám zapojeným do procesu uznávání, kde by mohly sdílet své nápady, návrhy, iniciativy atd. související s tímto tématem; - vytvoření sítě neziskových organizací, které by široce propagovaly systém uznávání profesních kompetencí a na toto téma sdílely nové myšlenky a iniciativy; - podpora a posilování neziskových organizací, zejména romských organizací, s cílem přispět k usnadnění přístupu k systémům uznávání romským komunitám. Neziskové organizace mohou být akreditovány jako informační a orientační místa, aby mohly poskytovat lepší orientaci a podporu skupinám, s nimiž pracují; - národní orgány kvalifikace by měly pořádat pravidelné konzultace s neziskovými organizacemi činnými na tomto poli a shromažďovat jejich vklady a doporučení s cílem přizpůsobit postupy a dostupnou nabídku hlavním potřebám romských komunit a požadavkům na trhu práce; - organizování mezinárodní výměny příkladů dobré praxe a zkušeností pro různé kategorie zainteresovaných stran.

25


6. Všeobecné závěry Cíl zajistit, aby znalosti, dovednosti a kompetence získané v zaměstnání nebo jinde byly oceněné, tvoří součást evropské politiky od roku 2001, ale pouze menšina zemí měla v roce 2010 vysoce rozvinutý systém uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení. V současnosti mají systém uznávání předchozího učení všechny členské země, ale zatímco v některých zemích fungují tyto systémy už více jak deset let, v jiných se stále rozvíjejí. Analýza struktur a fungování systémů uznávání a způsobu, jakým je vnímají romské ženy a organizace podporující sociální inkluzi Romů, nám umožňuje identifikovat prvky, které přispívají nebo mohou přispívat k sociální inkluzi romských žen. Tvorba a fungování systémů uznávání však v současnosti ve většině zemí nezohledňuje potřeby a možnosti Romů obecně a romských žen především a jak na úrovni těchto systémů, tak na rovině sociální reality, které romské ženy čelí, existují prvky, které vytvářejí nebo udržují exkluzi.

Klíčové prvky inkluze f.

Důležitým faktorem inkluze je vlastní existence systémů uznávání

Jedním z hlavních záměrů systémů uznávání kompetencí a výsledků předchozího učení je poskytnout alternativní cestu směrem k začlenění marginalizovaným a znevýhodněným skupinám. V řadě zemí se uznávání, spíše než na získávání kvalifikací, zaměřuje na zlepšení přístupu ke vzdělávání a jeho získávání, tam, kde tomu tak je, se uznávání často omezuje na kvalifikace v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (VET). Systémy uznávání nemají nahradit formální VET, ale systémy zaměřené na různé kategorie osob, které získaly specifické dovednosti vně systému formálního vzdělávání a přípravy. Lze je také nahlížet jako doplnění formálního VET a také jako podnět k dalšímu využívání nabídky formálního VET. g. Politický rámec EU a programy financování EU Je zřejmé, že referenční dokumenty EU související s uznáváním kompetencí a fondy EU zaměřené na sociální inkluzi a rozvoj lidských zdrojů hrály a nadále hrají klíčovou úlohu v posilování a podpoře rozvoje i využívání systémů uznávání členy znevýhodněných skupin včetně Romů. Není však zřejmé, zda se projektům financovaným EU skutečně podařilo dosáhnout v tomto ohledu pozitivní změny. h. Evropský rámec kvalifikací Způsoby fungování systémů uznávání se v jednotlivých zemích v řadě ohledů liší. V některých zemích jsou řízené veřejnými strukturami, zatímco v jiných zemích mohou být autorizované evaluovat a osvědčovat kompetence získané prostřednictvím předchozího učení, včetně neformálního vzdělávání a informálního učení, soukromé struktury, a to jak neziskové, tak ziskové. Skutečnost, že jsou všechny tyto systémy propojené s Evropským rámcem kvalifikací, zajišťuje nadnárodní koherenci a usnadňuje vzájemné uznávání osvědčení kvalifikací všude v Evropě. To může být užitečný prvek pro Romy, a to jak v případě migrace do jiných zemí EU, tak v případě návratu do země původu. i.

Priorita inkluze Romů

26


Všechny země mají národní strategie pro inkluzi Romů a existují politiky a zdroje určené tomuto účelu. Důležité evropské doporučení, týkající se politik a činností usilujících o podporu sociální inkluze Romů, je vyjádřeno v deseti Společných základních principech začleňování Romů: 1. konstruktivní a pragmatické nediskriminační politiky 2. cílené, avšak ne výhradní zaměření 3. mezikulturní přístup 4. strategie mainstreamingu 5. povědomí o aspektu genderu 6. přenos politik založených na důkazech 7. využívání komunitárních nástrojů 8. zapojení regionálních a místních orgánů 9. zapojení občanské společnosti 10. aktivní účast Romů Většina z těchto principů přímo souvisí s myšlenkou zpřístupňování systémů uznávání romským ženám. j.

Zkušené a odhodlané místní zainteresované strany

Ve všech zemích jsou romské a neromské nevládní organizace, odborníci a další soukromé a veřejné zainteresované strany, které nashromáždily značné množství zkušeností a mají kompetenci přispívat k tomu, aby se systémy uznávání staly prospěšnými pro romské ženy. Je důležité, aby byl tento zdroj využíván a aby byla poskytována podpora učení z předchozích projektů a zkušeností, jak těch, které se ukázaly jako účinné, tak těch, kterým se nepodařilo dosáhnout očekávaných nebo dostatečně udržitelných výsledků.

Faktory vytvářející nebo udržující exkluzi f.

Systémy uznávání nejsou přizpůsobeny potřebám a situaci romských žen

Počínaje způsobem jejich propagace a konče postupy pro registraci a skutečné uznávání kompetencí, nezohledňuje většina systémů uznávání situaci mnoha žen ze znevýhodněných romských komunit. Bude-li romským ženám chybět přístup k informacím o systémech uznávání nebo budou-li dostávat těžko srozumitelné informace, nebudou moci z existence těchto systémů čerpat výhody. Také nebudou-li postupy zohledňovat jejich potřeby a možnosti, bude mnoho romských žen těžko splňovat požadavky související s registrací a uznáváním. Dalším faktorem, který může romským ženám zabránit čerpat výhody systému uznávání, je nedostatečná nabídka uznávání kompetencí týkajících se relevantních zaměstnání. Systémy uznávání musí poskytovat příležitosti pro kvalifikace, které jednak odpovídají dovednostem romských žen a jednak dovednostem požadovaným na trhu práce.

g. Nedostatek důvěry, předchozí zkušenost s exkluzí a efekt skleněného stropu Mnoho romských žen žije celý život v prostředí, kde je sociální exkluze na denním pořádku, a nevěří tomu, že změna je možná, a i když je jim poskytována pomoc, nevěří, že mohou uspět. Potřebují podporu, aby si uvědomily své kompetence a nechaly si je uznat prostřednictvím procesu uznávání.

27


Současně neexistuje dostatek zjevně úspěšných příběhů, případů ostatních romských žen, které by byly inspirací a důkazem, že „skleněný strop“, který jim brání v rozvoji, lze odstranit.

h. Potřeby rodiny, předsudky a odolnost vůči změnám Praktické problémy související s rodinnými závazky romských žen, zejména výchovou dětí, ale také předsudky o roli žen, mohou být zásadními překážkami, které brání romským ženám využívat potenciální výhody systémů uznávání. Mnoho romských žen a jejich rodin má pochopitelný strach ze změny a je odolných vůči procesu, který může narušit stávající vztahy.

i.

Náročnost procesu a poměr užitku a nákladů

Aby mohly čerpat výhody, které uznání výsledků informálního učení a neformálního vzdělávání přináší, potřebují uživatelky absolvovat řadu kroků a to může být zdlouhavý proces. Pokud není jasný konečný výsledek a pokud potřebné úsilí může být vnímáno jako vyšší než výhody, existuje riziko, že mnoho romských žen odejde dřív, než dokončí celý proces.

j.

Závislost vytvořená podpůrnými službami

Existence podpůrných systémů poskytujících celou řadu služeb, od informací a zvyšování povědomí po praktickou podporu při registraci a uznávání, je důležitým prvkem inkluze. Jsou-li však tyto služby poskytovány paternalistickým způsobem a nezdůrazňují-li posilování romských žen a jejich rodin, pak hrozí, že budou přispívat k exkluzi vytvářením nebo udržováním závislosti.

Cesta vpřed Komunikativní diskuzní skupiny s romskými ženami a nevládními organizacemi ze zúčastněných zemí potvrdily, že systémy uznávání mohou být užitečným nástrojem zvyšování příležitostí romských žen získat přístup na trh práce nebo zlepšit jejich postavení na trhu práce. Obdržená zpětná vazba však upozornila na to, že k využití potenciálních výhod jsou zapotřebí významné úpravy stávajících systémů. Hlavní navrhované úpravy, popsané detailněji v předchozích kapitolách, se týkají: -

-

-

formy propagace výhod systému uznávání mezi romskými ženami a způsobu informování romských žen o tom, jak mohou získat k systému přístup a jaké jim systém může přinášet výhody; existence nabídky uznávání, odpovídající nejen druhům kompetencí, které mají romské ženy se znevýhodněným zázemím, ale i kvalifikacím, které jsou požadované na pracovním trhu a které přinášejí pracovní příležitosti; zajištění, aby náklady na proces nebyly překážkou, znemožňující romským ženám využití systému uznávání; uzpůsobení postupů registrace, přípravy, evaluace a osvědčování specifickým potřebám a možnostem romských žen a poskytování uzpůsobené podpory během celého procesu;

28


-

-

doplnění podpory pro přístup a využívání systému uznávání o opatření, umožňující romským ženám tyto příležitosti využít, omezující dopady předsudků vně i uvnitř romských komunit a překonávající omezení související s rodinnými závazky; opatření, která mají za cíl podporovat romské ženy v uvědomění si vlastních kompetencí, které získaly prostřednictvím neformálního vzdělávání a informálního učení.

Účelný přístup, jak se vypořádat se všemi zmíněnými prvky, souvisí se zapojením romských žen jako prostřednic ve vztahu mezi přijímajícími romskými ženami a nejrůznějšími zainteresovanými stranami zapojenými do procesu uznávání. Další klíčové doporučení souvisí s efektivnější spoluprací a koordinací mezi zainteresovanými stranami v procesu uznávání. Otázkou zůstává, jak najít způsob, jak zajistit uznání předchozího učení, zejména co se týče přenosných kompetencí, nad rámec osvědčování kvalifikací. Organizace a projekty na tomto poli se musí vyvarovat rizika pouhého přiživování „byznysu s chudobou“ a zajistit, že nerozdávají zbytečné papíry (osvědčení kvalifikací, které nikdy nikdo nevyužije) a nevzbuzují plané naděje. Budou-li doporučení, formulovaná v této zprávě a vycházející v zásadě z analýzy stávajících systémů uznávání a konzultací s romskými ženami a zástupci organizací činných na tomto poli, uvedené do praxe, mohlo by být uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení mnohem více využívané romskými ženami a přinést efektivnější a udržitelnější výhody jak jim, tak celé společnosti.

29

ROMACT Zpřístupnění systémů uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení romským ženám. Evropská zpráva

Recommend Documents