ROLE A POSTAVENÍ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V ČESKÉ PENZIJNÍ REFORMĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

ROLE A POSTAVENÍ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V ČESKÉ PENZIJNÍ REFORMĚ Role of Voluntary Pension Insurance in the Czech Pension Reform

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Robert Jahoda, Ph.D.

Autor: Radek Talaš

Brno, červen 2007

2

3

Jméno a příjmení autora:

Radek Talaš

Název bakalářské práce:

Role a postavení penzijního připojištění v České penzijní reformě

Název v angličtině:

Role of Voluntary pension insurance in the Czech pension reform

Katedra:

Veřejná ekonomie

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Robert Jahoda, Ph.D.

Rok obhajoby:

2007

Anotace Cílem této práce je popsat problematické oblasti penzijního připojištění se státním příspěvkem. V první části práce je popsán současný dvoupilířový penzijní systém. V druhé části jsou identifikovány problematické oblasti penzijního připojištění s doporučeními na změny, které by mohli vést k odstranění těchto problémů. Třetí část je zaměřena na varianty důchodových reforem jednotlivých politických parlamentních

stran se zaměřením na

postavení penzijního připojištění v jednotlivých variantách.

Annotation The objective of the present bachelor paper is to describe problematic spheres of the pension insurance with the state allowance. In the first part of the present paper is described the current pension system with two cornerstones. In the second part are identified the probleamtic spheres of pension system with the recommended changes that could contribute to elimination of these problems. The third part is aimed at pension reform variants of singular political parties represented in Parliament intent on the positron of the pension insurance in the singular variants.

Klíčová slova: sociální zabezpečení, reforma důchodového pojištění, penzijní připojištění

Keywords: social security, retirement income insurance reform, pension insurance

4

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Roberta Jahody, Ph.D. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně 27.6. 2007

_________________________________ vlastnoruční podpis autora

5

Poděkování No tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Robertu Jahodovi, PhD, za odborné vedení a cenné připomínky, které byly použity při vypracování této práce.

6

Obsah: ÚVOD………………………………………………………………………...8 1 SOUČASNÁ SITUACE DŮCHODOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ V ČR............10 1.1 HISTORIE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ NA ÚZEMÍ ČR………………. 10 1.2 CHARAKTERISTIKA PRŮBĚŽNÉHO STÁTEM ORGANIZOVANÉHO PILÍŘE…………………………………………………………………………………..... 11 1.3 CHARAKTERISTIKA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ….……………………….14 1.4 VÝHODNOST A NEVÝHODNOST PRŮBĚŽNĚ FINANCOVANÉHO A FONDOVÉHO PILÍŘE…………………………………………………………………...19 1.5 VÝVOJ NA TRHU PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ…………………………. 20

2 PROBLÉMY SOUČASNÉHO SYSTÉMU PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ……………………………………………………………. 25 2.1 ZPŮSOB VÝPOČTU PENZÍ…………………………………………………25 2.2 ODDĚLENÍ MAJETKU AKCIONÁŘŮ OD MAJETKU KLIENTŮ PF…… 27 2.3 VÝNOSNOST PENZIJNÍCH FONDŮ……………………………………….27 2.4 ZDANĚNÍ PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ…………………….………….......31 2.5 NÍZKÁ POJIŠTĚNOST U MLADŠÍCH OBYVATEL……………………….32

3 DŮVODY PRO REFORMU……………………………………………..33 3.1 DOPAD SOUČASNÉHO MODELU NA VEŘEJNÉ FINANCE…………….33 3.2 PRINCIPY DŮCHODOVÉ REFORMY………………………………………34 3.3 DŮCHODOVÉ REFORMY PARLAMENTNÍCH STRAN SE ZAMĚŘENÍM NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ………………………………………………………………...35 3.4 MOŽNÉ ROLE PENZINÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ PO PROVEDENÍ DŮCHODOVÉ REFORMY……………………………………………………………………………...…41

ZÁVĚR………………..……………………………………………………. 44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...…………………………………...46 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………49

7

Úvod V každé společnosti řeší lidé jak se zabezpečit na stáří. Dříve fungovala sociální odpovědnost rodiny, kdy se mladší členové rodiny starali o své rodiče a prarodiče. Postupem času, jak se společnost vyvíjela, hlavně v době industrializace, se nabízely nové možnosti – začal se snižovat počet obyvatel na venkově, lidé se stěhovali do měst a tak se postupně rozbíjel tento systém. Sociální odpovědnost za jednotlivce se postupně začal přenášet na komerční i státní systémy sociálního zabezpečení. Se vznikem průmyslové výroby začala vznikat průmyslová tovaryšstva, aby živitel rodiny mohl být po dobu své nemoci podporován z příspěvků. Později si svoji úlohu začal uvědomovat i stát a začal organizovat sociální zabezpečení nejdříve jako vyloženě profesní, posléze všeobecné 1.

V dnešní době existuje v řadě zemích několik variant důchodových systémů, které v různých obměnách fungují. Jedná se tzv. 3 pilířový systém – první pilíř je založen na principu průběžného financování, kdy pojištěnec odvádí pojistné státu a poté od státu dostává důchod, druhý pilíř je založen na povinném komerčním připojištění a třetí pilíř je založen na dobrovolném komerčním připojištění.

V České republice byl v roce 1994 přijat zákon o Penzijním připojištění. Tento zákon stanovuje pravidla, práva a povinnosti penzijních fondů a kontrolních orgánů. Protože produkt penzijního připojištění je relativně nový, dochází v novelizacích zákonů k dílčím úpravám, aby bylo penzijní připojištění co nejflexibilnější a řešily se tak i legislativní záležitosti spojené se vstupem do Evropské Unie.

Protože demografické prognózy vývoje ukazují nepříznivý vývoj v České republice, čeká nás v nejbližších letech důchodová reforma. Důchodová reforma by se neměla týkat jenom státem organizovaného pilíře, ale výraznějšími úpravami by mělo projít i penzijní připojištění.

Cílem této práce je popsat současné problematické stránky penzijního připojištění se státním příspěvkem a v návaznosti na představy politických stran o jeho roli v penzijní reformě doporučit potřebné úpravy. 1

Vacík, A. Sociální zabezpečení a péče. 1999

8

První část práce bude zaměřena na stručné popsání historie sociální politiky na území ČR až po současnost, bude popsán aktuální systém důchodového zabezpečení se zaměřením na penzijní spoření a jeho vývoj od jeho zavedení v České Republice.

Druhá část práce bude zaměřena na problémy, které provází současný stav systému penzijního připojištění a návrhy úprav, jejichž přijetí by podle mého názoru zlepšilo fungování systému penzijního připojištění.

Ve třetí části se zaměřím na důvody nutnosti přijetí důchodové reformy a jaké reformy si jednotlivé politické strany představují. Zde bych porovnal jaké dopady by reformy měly na občany a na veřejné finance a popsal důležitost penzijního připojištění v systému důchodového zabezpečení v jednotlivých variantách politických stran.

9

1 Současná situace důchodového zajištění v ČR 1.1 Historie sociálního zabezpečení na území ČR Počátky penzijního důchodového zabezpečení u nás sahají do Rakousko – Uherské monarchie. Původní penzijní normály z let 1777 a 1781 se vztahovaly pouze na tzv. státní zaměstnance2.

Další výraznou normou bylo císařské nařízení č.157/1986, které zavedlo systém určující výši penze kvótou z platu s tím, že nárok vznikl po 10–ti letech služby a penze se zvyšovala za každých 5 let služby3.

Výraznější změny nastaly v 80. letech 19. století vlivem rakouské sociální politiky. V roce 1887 byl přijat zákon o povinném úrazovém a roku 1888 o povinném nemocenském pojištění dělnictva4.

Po první světové válce, už v samostatném Československu, byl v roce 1924 přijat zákon č. 221/1924 Sb. O pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Jednalo se o první moderní zákon institucionálně i věcně upravující veřejné důchodové pojištění.5

Tento zákon rozšířil nárok na nemocenské ošetřovací dávky na 52 týdnů nemoci. Zaměstnanci a zaměstnavatelé platili nemocenským pojišťovnám (dříve pokladnám) povinnou finanční částku, pohybující se mezi 5 a 6 procenty průměrné mzdy. Dělnické pojištění bylo rozděleno do deseti tříd, a to podle výši příjmu pojištěnce. Pojištěnec a jeho rodinní příslušníci měli nárok na bezplatné ambulantní a nemocniční ošetření, léčiva a léčivé přípravky. V případě nemoci pobíral pojištěnec dávky ve výši 60-ti procent průměrné mzdy. Práva a povinnosti pojištěnce byly dále přesně určovány stanovami příslušné pojišťovny6.

Po druhé světové válce se odvíjel důchodový systém od myšlenek a zásad socialistického smýšlení, které zaručovalo právo na zabezpečení všem občanům. Výše dávek 2

Vacík, A. Sociální zabezpečení a péče. 1999 Vacík, A. Sociální zabezpečení a péče. 1999 4 Niklíček, L. Čeští lékaři a povinné nemocenské pojištění. 2007 5 MPSV, Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech. 2005 6 Niklíček, L. Čeští lékaři a povinné nemocenské pojištění. 2007 3

10

důchodového zabezpečení se určovala především podle pracovních zásluh. Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytoval stát. Na důchodové zabezpečení neplatili pracující příspěvky. Zákony: 55/1956 Sb. o sociálním zabezpečení, 101/1964 Sb. o sociálním zabezpečení, 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení, 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení.

Další důležité období pro legislativní změny nastalo po 17. listopadu 1989. Bylo potřebné, určit nové podmínky a principy při přechodu na tržní hospodářství. Bylo stanoveno, že občané se účastní na důchodovém zabezpečení na základě placení pojistného. Byl přijat princip jednotné úpravy, tzn. že platí pro všechny skupiny pojištěnců jednotné zásady pro nároky na důchod a jeho výpočet. V současné době funguje v České republice důchodový systém složený ze dvou pilířů: 1. Povinný, dávkově definovaný, průběžně financovaný pilíř, vycházející ze zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení,

2. Doplňkový, dobrovolný příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem vycházející ze zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Pro svůj podobný charakter a účel bývá zahrnováno do tohoto pilíře i soukromé životní pojištění se státním příspěvkem a daňovými úlevami.

V této práci, bude při popisování současného systému používáno výše uvedené definice rozčlenění prvního a druhého pilíře.

1.2 Charakteristika průběžného státem organizovaného pilíře Současný systém vychází z tzv. Bismarckovského modelu, který byl zaveden na konci 19. století v Německu kancléřem Bismarckem. Tento systém měl zabezpečit důchody všem,

11

kteří pracovali a odváděli příspěvky7. Je založen na povinném sociálním pilíři, který zakládá nárok na dávky, vázané na dobu pojištění a na výdělek.

Tento pilíř bývá označován jako Dávkově definovaný, průběžně financovaný systém. Dávkově definovaný systém znamená, že výše důchodu je určena důchodovým vzorcem.

Zjednodušený vzorec pro výpočet důchodu: Výpočtový základ8 x Procentní sazba za rok pojištění (1,5 %) x počet roků pojištění + základní výměra (Kč 1 470,- v roce 20079)

Průběžně financovaný systém (používá se i název vycházející z anglického pojmenování pay-as-you-go – PAYG) je systém, založený na principu výplaty důchodů ze současného odvedeného pojistného. Fungování tohoto systému je založeno na

dostatečném

počtu pracujících – aktivních účastníků, kteří na základě mezigenerační solidarity přispívají do systému, ze kterého se finanční prostředky přesouvají k lidem důchodového věku. Tento systém je funkční, jestliže příjmy od aktivních účastníků dostatečně kryjí výdaje na důchody, případně tvoří rezervy pro případ krátkodobého výpadku na straně příjmů. Jinými slovy systém funguje pokud lidé stráví v důchodu co nejméně let a naopak je-li dostatek ekonomicky aktivních obyvatel.

Druhy důchodů a jejich výši upravuje zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, který definuje tyto typy důchodů: -

starobní,

-

plný invalidní,

-

částečně invalidní,

-

vdovský a vdovecký,

-

sirotčí.

Nárok na dávky starobního důchodu vzniká: -

trváním doby pojištění nejméně 25 let a dosažení důchodového věku nebo

7

FEHIMOVIČ, M Důchodové systémy v Evropě. 2004 Výpočtový základ se stanoví každý rok nařízením vlády 9 Česká správa sociálního zabezpečení. Příručka budoucího důchodce v roce 2006 8

12

-

trváním doby pojištění nejméně 15 let a dosažením 65-ti let věku.

Nárok na dávky předčasného starobního důchodu vzniká: -

trváním doby pojištění nejméně 25 let a nepřetržité vedení po dobu nejméně 180-ti kalendářních dnů v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, v případě, že po uplynutí této doby chybí do dosažení důchodového věku maximálně 2 roky,

-

trváním doby pojištění nejméně 25 let a do dosažení důchodového věku po 31.12.2006 nejvýše 5 let.

V současné době se odvody na sociální zabezpečení řídí zákonem č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výše příspěvku je uvedena v následující tabulce č.1:

Tabulka č.1: Přehled sazeb pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti

Organizace Zaměstnanec OSVČ

Celková sazba 26,0 % 8,0 % 29,6 %

Nemocenské pojištění 3,3 % 1,1 % 4,4 %

Důchodové pojištění 21,5 % 6,5 % 28,0 %

St.politika zaměstnanosti 1,2 % 0,4 % 1,6 %

Pozn.: u OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné, proto není započítáno v celkové sazbě odvodu. Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb

Další zákony upravující sociální zabezpečení jsou: -

zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

-

zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

V současné době je tento systém funkční, dokonce vykazuje i kladné saldo mezi přijatým pojistným a výdaji na důchody – bylo toho dosáhnutu převodem 2 p.b. ze systému pojištění v nezaměstnanosti do důchodového systému, ale podle prognózy vývoje by měl v roce 2023 nastal zvrat a současný důchodový systém by se měl dostat do záporných hodnot10.

10

BEZDĚK, V. a kolektiv. Závěrečná zpráva 2005

13

Potřebu důchodové reformy si uvědomují téměř všechny politické strany, a proto již delší dobu vedou diskuse jak by měla reforma proběhnout.

1.3. Charakteristika penzijního připojištění Penzijní připojištění je doplňkový, dobrovolný příspěvkově definovaný kapitálový pilířů, který je součástí důchodového systému. Příspěvkově definovaný znamená, že výše důchodu se odvozuje od zaplaceného pojistného.

V roce 1994 byl přijat zákon 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem (dále jen „zákon o penzijním připojištění“), kterým bylo u nás zavedeno doplňkové dobrovolné připojištění k důchodu s nárokem na státní příspěvek. Na počátku obdrželo licenci k provozování fondů 46 penzijních fondů11 z nichž dnes funguje na trhu 10. K poklesu došlo zejména z důvodů záměrných fůzí s pozitivními ekonomickými dopady, které snížily celkové náklady v odvětví.

V původním zákoně o penzijním připojištění je stanoveno, že fondy podléhají dozoru Ministerstvu financí, Komisi pro cenné papíry , České národní bance a Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním spoření. Občas se stávalo, že jednotlivé kontrolní orgány měly rozdílný názor na volbu prostředků jichž bylo možno v rámci dozoru použít. Např. nesouhlasilo-li Ministerstvo financí s opatřením navrhovaným Komisí pro cenné papíry, nebyla Komise oprávněna rozhodnout sama, a nemohla tedy sama realizovat opatření, která považovala za účelná12.

Od 1.4.2006 vstoupil v platnost zákon č.57/2006 Sb. o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. Tento zákon integroval dohled nad finančním trhem ČR do České národní banky. Agenda kontroly státního příspěvku nadále zůstává v působnosti Ministerstva financí.

11 12

APFČR . Penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995-2005. 2006 VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV, souhrnná zpráva za rok 2004. 2005

14

Povinnosti penzijního fondu vychází ze zákona o penzijním připojištění. Každý penzijní fond musí mít statut a penzijní plán schválený ČNB, který musí být každému přístupný.

Statut musí obsahovat zejména: -

rozsah a činnost penzijního fondu,

-

zaměření a cíle investiční politiky PF,

-

zásady hospodaření PF,

-

obchodní firmu a sídlo depozitáře,

-

způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem PF.

Penzijní plán musí stanovit: -

druhy penzí a ostatních dávek PP,

-

podmínky nároku na dávky PP a jejich výplatu,

-

způsob výpočtu dávek poskytovaných z PP,

-

důvody vypovězení PP,

-

výše příspěvků,

-

zásady podle, kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření PF,

-

a další podmínky a pravidla stanovené zákonem 42/1994 Sb.

Druhy penzí v systému penzijního připojištění:

a) starobní penze, b) invalidní penze, c) výsluhová penze, d) pozůstalostní penze, e) jednorázové vyrovnání.

a) Starobní penze

Sjednává se vždy ve smlouvě při uzavření penzijního připojištění. Starobní penze náleží výhradně účastníkovi. Jedná se o doživotní penzi.

15

Nárok na starobní penzi vzniká: 1. Dosáhnutím věku nejméně 60-ti let. 2. Jestliže doba trvání (a placení) PP je nejméně 60 měsíců. 3. Účastník není příjemcem invalidní penze.

b) Invalidní penze

Invalidní penze náleží pouze účastníkovi a jedná se o doživotní penzi. Sjednání invalidní penze je dobrovolné.

Nárok na invalidní penzi vzniká: 1. Sjednáním poskytování invalidní penze ve smlouvě. 2. Jestliže doba trvání (a placení) PP je nejméně 36 měsíců. 3. V době trvání PP je přiznán účastníkovi plný invalidní důchod z důchodového pojištění. 4. Nevznikl nárok na starobní penzi.

c) Výsluhová penze

Tato penze náleží pouze účastníkovi PP. Nárok vzniká bez ohledu na věk a je možné na ni uvolnit maximálně 50 % příspěvků účastníka.

Nárok na výsluhovou penzi vzniká: 1. Sjednáním výsluhové penze ve smlouvě. 2. Jestliže doba trvání (a placení) smlouvy je minimálně 180 měsíců.

d) Pozůstalostní penze

Ve smlouvě se stanoví oprávněná osoba (osoby), které mají v případě smrti účastníka nárok na pozůstalostní penzi.

e) Jednorázové vyrovnání

Účelem penzijního připjoištění, je finanční zajištění po celu dobu důchodového věku až do smrti. 16

Jednorázové vyrovnání není druh penze, jak si asi každý představí. Je to ukončení vztahu mezi účastníkem a fondem po splnění zákonných podmínek – nároku na penzi, ale účastník se rozhodne, že nebude pobírat penzi, ale vybere si naspořené peníze se státním příspěvkem + úrokem.

Hospodaření penzijních fondů

Protože Penzijní fondy spravují velké finanční prostředky od občanů, musí s nimi hospodařit podle pravidel, aby docházelo k jejich zhodnocování, aby nebylo možné tyto peníze vytunelovat nebo je jinak využít v neprospěch střadatelů. Tato pravidla hospodaření jsou rovněž daná zákonem o penzijním připojištění.

Peníze účastníků jsou vedeny na účtech u příslušného depozitáře, který je schvalován Českou národní bankou, která také může rozhodnout o změně depozitáře, jestliže depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem.

Kam může fond finanční prostředky investovat definuje § 33 zákona o penzijním připojištění, ve kterém je stanoveno do jakých investičních instrumentů může fond investovat. Jedná se zejména o dluhopisy, otevřené podílové fondy, nemovitost, cenné papíry aj.

Aby byla zajištěna ochrana proti výkyvům na trhu investičních instrumentů, stanovuje § 34 zákona o penzijním připojištění maximální a minimální podíly v jednotlivých investičních instrumentech a podle tohoto vytvářejí penzijní fondy svoje investiční portfolio.

Rozdělování zisku

Podle zákona o penzijním připojištění převádí pojišťovny 5 % ze zisku do rezervního fondu, max. 10 % zisku se rozdělí podle rozhodnutí valné hromady. Zbylá část se použije ve prospěch účastníků a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje.

Jestliže hospodaření fondu skončí ztrátou, tak se ke krytí ztráty použije nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond, a další fondy tvořené ze zisku.. Jestliže tyto zdroje nejsou 17

dostačující, musí se ztráty krýt snížením základního kapitálu, přičemž hodnota základního kapitálu nesmí klesnout pod 50 000 000,- Kč.

Výhody penzijního připojištění pro občany

Penzijní připojištění je dobrovolné. Bylo zavedeno po vzoru jiných zemí, kde penzijní připojištění funguje již řadu let. Důvodem pro jeho zavedení bylo poskytnutí státní podpory občanům, kteří se nechtěli spoléhat pouze na penzi vyplácenou z prvního pilíře a umožnil jim tak zachovat si odpovídající životní úroveň i v důchodovém věku. Jako formu státní podpory zvolili zákonodárci státní příspěvek (viz. tabulka č.2) a daňové úlevy. Tabulka č. 2.: Výše státního příspěvku podle příspěvku účastníka příspěvek účastníka výše státního příspěvku 100 až 199 50 + 40 % z částky nad 100 Kč 200 až 299 90 + 30 % z částky nad 200 Kč 300 až 399 120 + 20 % z částky nad 300 Kč 400 až 499 140 + 10 % z částky nad 400 Kč 500 a více 150 Kč Zdroj: Zákon č. 42/1994 Sb. § 29 odst. 2

Účastník se může dohodnout se svým zaměstnavatelem, aby mu přispíval na penzijní připojištění dohodnutou částkou. Na tu sice účastník nedostane státní příspěvek, ale i tak je to pro zaměstnance i zaměstnavatele daňově výhodné. Zde jsou výhody:

a) daňové úlevy pro zaměstnavatele – zákon umožňuje podnikatelům snížit si daňový základ o příspěvky zaměstnancům na penzijní spoření do výše 3 %

vyměřovacího základu

zaměstnance pro výpočet srážek na sociální zabezpečení,

b) daňové úlevy pro zaměstnance – příspěvky od zaměstnavatele jsou osvobozeny od daně z příjmu až do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet srážek na sociální zabezpečení,

c) daňové úlevy pro všechny účastníky penzijního připojištění – každý účastník si může snížit daňový základ o částku do výše 12 000,- Kč za rok (částka spořená účastníkem nad

18

500,- Kč/měs., maximálně do 1 500,- Kč měsíční tj. 1 000,- Kč měsíčně tj. 12 000,- Kč za rok) 13 .

1.4 Výhodnost a nevýhodnost průběžně financovaného a fondového penzijního systému Mezi nejznámější pravidlo, které popisuje vztah mezi průběžným systémem a fondovým systéme je tzv.Aaronovo pravidlo, které popisuje výhodnost či nevýhodnost těchto dvou systémů. K tomu používá existující parametry – populační vývoj, růst mezd a úrokovou míru.

Pravidlo říká, že ve stavu dlouhodobé rovnováhy je pojistné placené penzijnímu fondu nižší (stejné – vyšší), než pojistné odváděné do průběžného systému, je-li úroková sazba vyšší (stejná – nižší) než součet populačního a mzdového růstu, zatímco míra výnosu kapitálového systému je rovna tempu růstu výdělku a populačnímu růstu14.

Zjednodušeně řečeno Aaronovo pravidlo říká, že za situace, kdy úroková míra je vyšší než součet růstu mezd a populačního růstu, tak penze bude vyšší z penzijního fondu, než z průběžného systému.

Výhody a nevýhody průběžně financovaného systému a fondového systému se dají porovnávat z více hledisek. Zde uvedu jen některá15.

- ve fondovém systému je výhodné pro občany, že výše důchodu je plně závislá na výši vložených prostředků, takže je zde vysoká zásluhovost a občané mohou aktivně ovlivňovat výši budoucího důchodu, což v průběžném systému můžou pouze délkou odpracované doby,

- ve fondovém systému si občan může rozhodnout, jakou formu penze si vybere, což v průběžném systému nemůže,

13

14 15

PENÍZE.CZ, Daňové otázky penzijního připojištění. 2006 VOSTATEK, J. Ekonomie a politika penzijní reformy. 1999 JAHODA, R. Alternativy penzijní reformy – implikace pro Českou republiku.Brno 2005.

19

- v průběžném systému je výhodné, že ve výše dávek je

zohledněna

inflací zatímco

ve fondovém systému je závislost zohledněna na míře zhodnocení finančních prostředků.

Efekt plynoucí z penzijního připojištění může být jeho pozitivní dopad na makroekonomický růst, protože peníze na účtech penzijních fondů představují významný zdroj dlouhodobého kapitálu16.

1.5 Vývoj na trhu penzijního připojištění Od roku 1995 (od možnosti se penzijně připojistit), je vidět rostoucí tendence v celkové pojištěnosti občanů, kdy se počet účastníků téměř ztrojnásobil. Jiří Rusnok17 okomentoval tento vývoj těmito slovy: „U nás lidé dělají reformu za vládu. I v zemích které mají povinný systém připojištění, nemají víc pojištěných občanů, než je u nás“18.

Lidé si uvědomují potřebu zajistit se na důchod a penzijní spoření se může zdát jako dobrý investiční produkt při využití poskytovaných výhod – státní podpory, příspěvků od zaměstnavatele a daňových úlev. Graf č. 1 Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění (v tis.) 3500

3284 2950

3000 2379

počet (v tis.)

2500

2508

2597 2662

2144 2000 1564 1637 1500

1740

1290

1000 500 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok

Zdroj: APFČR – penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 - 2005

16

KREIDL, V. , Reforma penzijního systému. 1996 Ing. Jiří Rusnok – prezident Asociace penzijních fondů ČR 18 PERKNROVÁ, K. Rusnok: Důchody neohrožují fondy, ale stát. 2006 17

20

V následující tabulce č.3 je uvedena absolutní výše státního příspěvku, která byla vyplacena ze státního rozpočtu účastníkům penzijního spoření od jeho počátku. Je vidět, že absolutní výše vyplaceného státního příspěvku má rostoucí trend, což by mohlo mít do budoucna negativní vliv na veřejné finance. Tabulka č.3 Počet účastníků a vyplacený státní příspěvek vyplacený počet rok účastníků st. příspěvek v tisících v milionech 1995 1290 786 1996 1564 1730 1997 1637 1920 1998 1740 1940 1999 2144 1959 2000 2379 2411 2001 2508 2615 2002 2597 2745 2003 2662 2882 2004 2950 3124 2005 3284 3572 2006 3611 4037 Zdrojová data: APFČR – penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 – 2005, MF ČR. Vyplacený státní příspěvek na penzijní připojištění 2007

Na následujícím grafu č. 2 je porovnán počet pojištěných občanů s celkovým počtem občanů v dané věkové kategorii. U každého sloupce je uvedeno i procentní vyjádření vztahu mezi těmito kategoriemi.

V prvním sloupci ve věkové kategorii 18-29 let je vidět nejnižší pojištěnost ze všech kategorií - 19,20 %. Hlavní důvody bych spatřoval v tom, že lidé v této věkové relaci se o penzi pravděpodobně příliš nezajímají a neberou penzi jako záležitost, kterou by měli v daném věku řešit. Mladí lidé často nemají možnost si spořit z důvodů studií, nebo proto, že nastupují poprvé do práce a mají nízké mzdy. Navíc peníze uložení v penzijním připojištění mají nulovou likviditu a člověk, který se osamostatňuje potřebuje mít větší možnost flexibilně disponovat s finančními prostředky (nákup auta, vybavení domácnosti, koupě bytu atd.).

Ve druhém sloupci je vidět nárůst pojištěnosti o více jak na dvojnásobek na 43,78 %. Je to dáno tím, že lidé v tomto věku mají částečně uspořádané finanční zajištění a mají možnost si dávat více peněz na zajištění na důchod.

21

V dalším sloupci ve věku 40 – 49 let je vidět další nárůst v pojištěnosti na 48,16 %. V tomto věkovém rozhraní je téměř poloviční pojištěnost občanů. Nárůst bych spatřoval v podobných důvodech zmíněných v předchozím odstavci a ještě bych přidal jeden možný faktor, který by mohl mít vliv na občany vedoucí k motivaci k uzavření smlouvy. Většině lidí v tomto věku odchází rodiče do důchodu takže se střetnou s realitou výše důchodů a to je nutí hledat možnosti lepšího zabezpečení.

Ve věkové kategorii 50 -59 let je pojištěnost na úrovni 64,16 %. V této kategorii je nejvyšší pojištěnost ze všech věkových relací. Je to jistě proto, že občané berou zajištění na důchod jako jednu z nejdůležitějších věcí, kterou je potřeba řešit.

V posledním sloupci 60 a více let je pojištěnost 35,11 %. Tato skupina má specifika, o kterých si myslím, že jsou zkreslující. Jedná se např. o to, že v této skupině jsou obyvatelé, kteří neměli možnost se připojistit, protože v době zavedení penzijního připojištění, byly již v důchodovém věku nebo těsně před ním. Dalším zkreslujícím faktorem může být, že penzijní připojištění jako finanční produkt, je velmi zajímavý na zhodnocení v kratším časovém horizontu, tak se stává, že vnoučata si uzavírají penzijní připojištění na svoje dědečky a babičky, u kterých je v tomto věku minimální doba spoření jen 5 let, takže tento faktor může mít vliv na míru pojištěnosti v této věkové kategorii. Graf č. 2 Počet pojištěných obyvatel podle věku vajádřených v procentech 2500000

2000000

1500000 počet obyvatel

43,78 % 500000

počet pojištěných

64,16 %

1000000 48,16 %

35,11 %

19,20 %

0 18-29

30-39

40-49

50-59

60 a více

věk

Výpočty autor, Zdrojová data: APFČR, Penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 – 2005, ČSÚ. Sčítání lidí, domů a bytů 2001

22

Penzijní připojištění je svým charakterem, dlouhodobý investiční produkt, pro který platí, že čím je delší doba trvání, tím větší z něho plynou výhody. Tzn. čím déle bude občan spořit, tím více bude mít svých úspor, státních příspěvků, daňových úlev a zhodnocení, ale hlavně bude mít dostatek dodatečných příjmů v důchodu. Měly by proto začít se spořením co nejdříve, pokud možno zároveň s nástupem do práce tedy zároveň se zapojením do prvního pilíře. Protože si to penzijní fondy uvědomují, tak některé se zaměřují ve svých marketingových kampaních na mladší lidi.

Další graf č.3 ukazuje průměrnou výši příspěvku účastníka. I zde je vidět postupný vývoj, kterým prošla výše úložky od počátku penzijního připojištění. Dá se to vysvětlit postupným zvyšováním životní úrovně, ale také např. postupným zvyšováním důvěryhodnosti penzijních fondů, nebo uvědomováním si větší potřeby se finančně zajistit na stáří. Graf č.3 Výv oj průmě rného příspě v ku účastníka 450 383

400 333

počet (v tis.)

350 300

305

333

324

337

348

397

408

354

262

250 200 150 100 50 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 rok

Zdroj: APFČR – Penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 - 2005

V následujícím tabulce č.4 jsem srovnal vývoj průměrné mzdy s vývojem průměrného příspěvku účastníka. Z tabulky je jasné, že průměrný plat roste daleko větším tempem než výše příspěvku účastníka a jeho růst značně zaostává.

23

Tento trend může mít za následek, že když bude podíl příspěvku klesat, tak budou menší i penze vyplácené z penzijního připojištění a tím pádem by klesl i celkový náhradový poměr z původních příjmů. Tabulka č.4 Procentní podíl průměrného příspěvku na průměrné mzdě Rok Výše příspěvku Průměrná mzda Procentní podíl příspěvku na mzdě Výpočty autor

1995 1996 262

305

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

333

333

324

337

348

354

383

397

408

8307 9825 10802 11801 12797 13614 14793 15866 16917 18041 18985 3,15 3,10

3,08

2,82

2,53

2,48

2,35

2,23

2,26

2,20

2,15

Zdrojová data: APFČR – penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 – 2005, ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda, 2007

24

2 Problémy současného systému penzijního připojištění Jako téměř každý mladý produkt, i penzijní připojištění není dokonalé. Proto se často mluví současně s potřebou důchodové reformy, o potřebě reformy i penzijních fondů. Zde bych uvedl několik

problematických oblastí, které jsem načerpal z různých webových

stránek19.

V zásadě se jedná o tyto problémy:

1. Způsob výpočtu penzí, 2. Skutečnost, že není rozdělen majetek akcionářů od majetku klientů PF, 3. Zdanění penzijního spoření, 4. Výnosnost penzijních fondů, 5. Nízká pojištěnost u mladších obyvatel.

2.1 Způsob výpočtu penzí Když byl připravován zákon o penzijním připojištění, bylo domluveno Komisí pojistné matematiky APF ČR a Ministerstvem financí, že penzijní fond použije k výpočtu penzí aktuální úmrtnostní tabulky ČSÚ a upraví je s přihlédnutím k vývoji svého kmene účastníků. Penzijní fond takto upravené tabulky zašle na vědomí Ministerstvu financí a Ministerstvu práce a sociálních věcí (přijetím zákona 57/2006 Sb. se předkládají České národní bance) a zveřejní je tak, aby byly dostupné účastníkům penzijního připojištění20.

Protože fondy začaly svoji činnost v roce 1994, neměly k dispozici žádné statisticky významné údaje o úmrtnosti kmene svých účastníků. Takže fondy používaly pro výpočet dohodnuté úmrtnostní tabulky ČSÚ.

Tyto tabulky, ale neodpovídají úmrtnosti účastníků penzijního připojištění. Vymíraní populace je totiž velmi odlišné od sociálního postavení, životní úrovně a zdravotního stavu

19

Jedná se o stránky www.investujeme.cz, www.neviditelnypes.cz, www.penize.cz, www.ihned.cz., u každého problému je upřesněno z jakých článků jsem vycházel. 20 Viz příloha č.1 – korespondence mezi autorem a Jiřím Zpěváčkem z PF KB

25

jejich členů21. Lidé, kteří mají uzavřeno penzijní připojištění, jsou většinou ti, kteří žijí odpovědněji a mají lepší životní úroveň a zdravotní stav.

Úmrtnost penzijně připojištěných, kteří mají vyšší životní úroveň, je tak nižší než průměrná úmrtnost celé populace. Zároveň díky tzv. antiselekci rizik si vybere penzi ten, kdo předpokládá, že se v průměru dožije déle. Odhaduje se, že na dávky příjemce penze bude zapotřebí přinejmenším o 30 % prostředků více, než se vypočte podle plošných úmrtnostních tabulek22.

Protože si toto riziko jednotlivé penzijní fondy uvědomují, provedly některé fondy změnu ve výpočtu penzí, při které zrušily nastavení technické úrokové míry na úrovni 3 % a zahrnuly

do výpočtu penzí tzv. selekční faktory23, které fondům umožňují zohlednit

odlišnosti kmene účastníků a upravit úmrtnost získanou z plošných tabulek ČSÚ.

Vyvstává zde riziko neinformovanosti pro občany, kteří nemají plnohodnotný přístup ke všem důležitým informacím při uzavírání smlouvy. Občané se sice dozví v penzijním plánu, jakým způsobem se penze vypočítá, že můžou být použity pozměněné úmrtnostní tabulky, ale nemá možnost je porovnat s pozměněnými tabulkami jiných penzijních fondů (fondy jsou povinny je zpřístupnit pouze svým účastníkům). Navíc pozměněné úmrtnostní tabulky nepodléhají kontrole z hlediska věcnosti, ale pouze

se dávají na vědomí České

národní bance. Podle mého názoru by tyto tabulky měly být zveřejňovány v každoroční výroční zprávě.

Protože penzijním fondům je známa problematika spojená s výpočtem penzí, APF ČR proto předložila Ministerstvu financí návrh na penzijní reformu. V ní je, mimo jiné navrženo, že by penzijní fondy po ukončení penzijního připojištění vyplatily klientům celou naspořenou sumu a pokud by klienti chtěli doživotní penzi tak, by se museli obrátit na životní pojišťovnu.

Je to pohodlné řešení pro penzijní fondy. Fondy by se tak staly správci investic klientů a pojištění by nechaly na pojišťovnách. Vyhnuly by se tak riziku spojeným s výpočtem penzí. Kdyby skutečně došlo k těmto úpravám tak by se muselo vyřešit co s klienty, kteří mají 21

Vysoké penze? Již pouze několik měsíců!, FinWeb.cz. 2005 Vysoké penze? Již pouze několik měsíců!, FinWeb.cz. 2005 23 Vysoké penze? Již pouze několik měsíců!, FinWeb.cz. 2005 22

26

penzijní spoření s penzijním plánem, ve kterém je sjednána doživotní penze (takže všichni současní klienti).

2.2 Oddělení majetku akcionářů od majetku klientů PF V této oblasti lze najít vícero problematických míst:

- fondy hospodaří s majetkem střadatelů. Jako každý hospodář tak i fondy mají své výnosy a náklady. Bohužel stránka nákladů je často oprávněně kritizovaná, protože náklady se zdají být vysoké. Jedná se nejvíce o náklady na provize, náklady na zaměstnance nebo náklady definované jako „ostatní správní

náklady“. Nikde v zákoně nejsou definované

maximální výše např. získatelských a následných provizí takže fondy jsou v této oblasti více než štědré, - fondy nemohou, z důvodu neoddělení majetku, nabídnout různou investiční strategii (např. pro mladé – rizikovější investice do akcií, s možností většího výdělku, pro konzervativní investory investice do dluhopisů atd.), podle zákona o penzijním připojištění nesmí fondy rozlišovat klienty a všem připisuje výnosy odpovídajícím podílem z vydělaných peněz, - v případě že by došlo ke konkurzu fondu, je riziko, že by byl majetek účastníků zahrnut do konkursní podstaty.

Aby bylo tyto nedostatky odstraněny, muselo by dojít ke změně zákona o penzijním připojištění. Penzijní fondy nejsou proti – APF ČR dokončila příslušný návrh, který by to umožnil. Od května roku 2007 ho začnou návrh posuzovat vládní experti na jednotlivých ministerstvech24.

2.3 Výnosnost penzijních fondů V následují tabulce č. 5 je porovnání nominálního

zhodnocení jednotlivých

penzijních fondů a následné reálné zhodnocení. Podle mého názoru se jedná o nízké zhodnocení finančních prostředků. Důvody proč tomu tak je, jsou uvedeny pod tabulkou.

24

LAVIČKA, V., Penzijní fondy málo investují do akcií. 2007

27

Tabulka č.5 Výnosnost penzijních fondů + porovnání s růstem reálných mezd Názef Fondu 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Allianz PF 8,9 9,1 6 3,8 4,36 3,7 3 3,7 3 ČSOB PF progres 16,4 8 10,9 7,7 5,62 3,9 4,3 4,3 5,3 5 ČSOB PF stabilita 10,4 10,9 10,3 10,02 6,1 4,2 3,2 3 2,3 3,8 4 Generali PF 10,3 10,6 14,6 11,4 5,3 3,6 4,6 4,1 3 3 3,8 Hornický PF 3,47 7,84 7,7 4,41 2,04 2,37 3,2 2,4 3,1 4,8 ING PF 12,8 12,1 11 9,3 6 4,4 4,8 4 4 2,5 4,16 PF České pojišťovny 10,3 9,2 9,6 9,72 6,6 4,5 3,8 3,2 3,1 3,5 3,8 PF České spořitelny 4 8,1 9,05 8,33 4,4 4,2 3,8 3,5 2,6 3,7 4,03 PF KB 9,44 8,36 9,1 9,5 7,2 4,89 4,4 4,6 3,4 3,5 4 Winterthur PF 12,8 11,5 11,2 10,1 6,5 4,1 4,25 3,4 3,4 3,1 3,74 Zemský PF 11,8 7 7 7 7 5,01 4,6 4,1 4 4,4 4,6 Průměrné zhodnocení (%) 10,2 9,76 9,69 9,37 6,11 4,21 4,01 3,74 3,23 3,58 4,08 Inflace dle ČSÚ (%) 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 Reálné zhodnocení (%) 1,13 0,96 1,19 -1,33 4,01 0,31 -0,69 1,94 3,13 0,78 2,18 Reálný růst mezd (%) 8,7 8,7 1,3 -1,4 6,2 2,4 3,8 5,4 6,5 3,7 3,2 Zdrojová data: APFČR Penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 - 2005, ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda. 2007

a) Příliš konzervativní způsob investování

Z následující tabulky č.6 je jasné, že většina investic směřuje do dluhopisů, které mají obecně nízkou výnosnost, ale také mírnou rizikovost, zatímco v akciích je podíl investic značně malý. Akcie mohou být vysoce výnosové, ale na druhou stranu i vysoce ztrátové (nicméně šikovný investor je schopen ztrátám předcházet a na propadu kurzu akcií tak i vydělávat). Nicméně z dlouhodobého hlediska jsou např. české SPADové akcie na BCPP v dlouhodobě růstovém trendu, i když ten bývá občas narušen krátkodobými výraznými korekcemi, ale ty nemají z dlouhodobého hlediska na růstový trend žádný vliv.

Tabulka č.6 Složení portfolia penzijních fondů Celková výše % v miliardách Dluhopisy 74,3 91,69 Peníze na účtech 8,4 10,36 Pokladniční poukázky 8,1 10 Akcie a podílové listy 7,7 9,5 Ostatní aktiva 0,9 1,11 Nemovitosti 0,6 0,74 Zdroj: Výpočty autor s využitím dat z APFČR Penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 - 2005

28

Protože fondy mají ze zákona o penzijním připojištění povinnost každoročního připisování zisku, tak se z důvodů větší volatility akciových trhů obávají mít větší podíl v akciových titulech. Dokáži si představit i model, kdy by se fondy mohly dostat do záporného hospodaření. Umožnilo by to fondům zvolit odvážnější strategii při investování do akcií a nemusely by být omezovány povinností připisovat zisk, který z krátkodobého hlediska může být omezující. Z dlouhodobého hlediska by měli být akcie více výnosné.

Občané nemají možnost volby – nemohou se spolurozhodovat jakým způsobem budou zhodnocovány jejich peníze. Klienti, kteří mají pozitivní přístup k investičnímu riziku, by jistě souhlasili s možností investování peněz ve větší míře do akcií.

Kdyby fondy nabízely možnost výběru, jak investovat peníze střadatelů, např. dle investičního profilu klienta, mohly by nabízet např. 3 základní druhy způsobu investování, podobně jak je tomu na Slovensku:

1. Růstový fond – zde může být investováno až 80 % finančních prostředků do akcií,

2. Vyvážený fond – zde může být investováno max. 50 % finančních prostředků do akcií,

3. Konzervativní fond – zde musí být 100% majetku investováno do dluhopisů a státních pokladničních poukázek25

Bohužel, jak jsem se již zmínil v kapitole 2.3, současný zákon o penzijním připojištění toto neumožňuje, hlavní překážkou je neoddělený majetek.

b) Vysoké získatelské náklady

O těchto nákladech jsem se zmínil již bodě 2.2. Penzijní fondy rádi uvádějí, že uzavření smlouvy penzijního spoření je bez poplatku – tedy zdarma. Je pravda, že klient za uzavření smlouvy nic neplatí, ale náklady na provize a jiné správní poplatky jsou nákladové položky a ty se odpočítávají z výnosů fondu.

25

Ministerstvo práce, socialnych vecí a rodiny SR. Všetko o dochodkoch a dochodkovej reforme. 2004

29

Tabulka č.7 Získatelské náklady penzijních fondů Provize pro zprostředkovatele

Jednorázově 300 až 500% z měsíční úložky účastníka Jednorázově 200 až 500% z měsíční úložky účastníka a každoročně až 3% Bonusy firemní klientele z roční úložky Celkové získatelské Jednorázově 500 až 1000% z měsíční úložky účastníka a každoročně až 3% náklady z roční úložky Zdroj: ŠÍDLO, D. Náklady penzijních fondů, 2006 *

dle penzijního fondu, věku účastníka apod. **dle počtu zaměstnanců, výše úložky, exkluzivity obchodu atd. Při pohledu na výši těchto získatelských nákladů, které jsou neprůhledné a troufnu si říci že i neopodstatněné a slouží hlavně pro motivaci obchodních zástupců a spřátelených firem, že by neuškodila po důkladném přezkoumání jejich částečná regulace.

S vyplácenými provizemi je spojena i jiná problematika. Penzijní fondy nedávají celou provizi jednorázově do nákladů společnosti, ale postupně ji rozpouští, aby efekt na výnosy nebyl příliš negativní. Nejčastějším přístupem, které využívá většina fondů, které mají za auditora firmu KPMG je lineární úhrada provize po celou dobu platnosti příslušné smlouvy maximálně po dobu 15-ti let. Jiný přístup využívají fondy, které mají za auditora firmu Deloitte, je nelineární způsob, kdy musí být provize umořena maximálně do 4 let od uzavření smlouvy 26 .

Jestliže klient přejde k jinému fondu nebo při výpovědi smlouvy, vstupují doposud neuhrazené náklady do nákladů běžného období. Když tedy účastník uzavře smlouvu na 500,Kč měsíční úložky tak získatelské náklady jsou cca 4 000,- Kč. Když se účastník po roce rozhodne přejít k jinému fondu tak neuhrazené náklady se budou promítat do hospodaření ještě několik let a budou snižovat výnosy pro účastníky, kteří u fondu zůstali.

Kdyby došlo ke změně zákona a došlo k oddělení majetku, tak by fondy musely vyřešit situaci, jak zaúčtovat zbylé provize, aby jim to příliš negativně neovlivnilo hospodaření.

26

ŠÍDLO, D. Náklady penzijních fondů. 2006

30

Protože APF ČR ve své reformě penzijního systému počítá s oddělením majetku, má svůj návrh jak vyřešit problém se získatelskými provizemi. Podle APF ČR náklady vynaložené na

získání klientů v současnosti nesou klienti (je jim o tyto náklady snižován

zisk), tak by tyto náklady měli zaplatit klienti např. zavedením dočasného poplatku nebo přechodným snížením výnosů27. To mi připadá v tržním systému jako naprostý nesmysl. Nevidím důvody, proč by lidé měli platit za něco na co nemohli mít žádný vliv. Fondy stanovily získatelské provize na takové výši, aby motivovaly obchodní zástupce k získávání nových klientů. V obecné rovině, pokud firma chce vytvořit zisk, tak musí nejdřív vynaložit náklady. Nedokážu si představit např. u Penzijního fondu České pojišťovny, že klienta nalákají na prémii 500,- a pak mu ji naúčtují.

V současnosti je trh penzijního připojištění téměř rozdělen, tak vyvstává otázka, jestli fondy s touto taktikou nepočítali už v době vstupu na trh v roce 1994. Velké penzijní fondy, které působí i v zahraničí, musely znát problematiku oddělení a neoddělní majetku. Protože pro akcionáře fondů je výhodný současný stav, ve kterém jsou náklady částečně přenášeny na klienty, tak s tím po dlouhá léta nic nedělali.

Je jasné, že fondy mají určité náklady se získáním klienta a správou jeho penzijního spoření. Zákon by měl stanovit druhy poplatků, které by si fondy mohly od klientů účtovat. Měla by být objektivně stanovena jejich maximální výše a ponechat na fondech rozhodnutí jestli je využijí nebo je stanoví na základě konkurenčního boje.

2.4 Zdanění penzijního spoření - toto zdanění záleží na způsobu vyplácení penze. Může se jednat o tyto případy:

a) Pravidelně vyplácená penze - v tomto případě podléhá zdanění ta část penze, která odpovídá výnosům. Tyto výnosy jsou zdaněny 15-ti procentní sazbou,

b) Jednorázové vyrovnání - v tomto případě budou zdaněny 15-ti procentní sazbou daně nejen výnosy, ale i příspěvky zaměstnavatele, 27

PISKÁČEK, V.: Současný stav penzijních fondů je neudržitelný. 2007

31

c) Předčasné ukončení penzijního spoření, - tzv. odbytné se daní výnosy a příspěvky od zaměstnavatele a to sazbou 25 procent28.

U bodu C bych se zdaněním souhlasil (ne tak s mírou zdanění), ale u bodu A a B, si myslím že zdanění je nedůvodné, protože jiné investice jako např. investice do podílových fondů, akcií, nemovitostí apod. jsou při době investice nad půl roku osvobozeny od daně z příjmu, stejně tak i životní pojištění, které se dá

rovněž zařadit do druhého pilíře

důchodového systému.

2.5 Nízká pojištěnost u mladších obyvatel

V grafu č.2 je zobrazena pojištěnost občanů, rozdělena podle věku. V prvním sloupci u kategorie 18-29 let je pojištěnost pouze 19,2 %. Je to nízké číslo a to by do budoucna mohl být problém. Většina mladých lidí nemá zájem se nějak angažovat v penzijním připojištění. Přitom platí, že čím dříve si občan začne spořit, tím více finančních prostředků bude mít na důchod, nebo popř. když je delší doba spoření tak nemusí být měsíční úložka tak vysoká.

Některé penzijní fondy směřují svoje kampaně na tyto mladé lidi (fondy asi neřeší tuto problematiku, ale vidí v této věkové kategorii potenciální klienty). Výsledkem těchto kampaní by mohla být větší pojištěnost v této věkové kategorii.

Protože penzijní připojištění zde funguje relativně krátkou dobu, tak ještě není zaběhlé v tom smyslu, že zde není větší skupina důchodců, která by pobírala důchod po celoživotní účasti v penzijním spoření. Chybí tady nějaké příklady, které by poukázaly, jak je tento systém výkonný a jaké částky jsou reálně potřebné pro spoření, aby příjmy v důchodu byly dostatečné. Zatím jsou zde jenom modely penzijních fondů, které lidem ukazují kolik peněz budou mít naspořeno, ale žádný fond neřekne, že za 30 let budou mít naspořené peníze jinou hodnotu než dnes.

Viděl bych zde velký prostor pro politiky, penzijní fondy a případně zaměstnavatele a odbory, aby informovali o nutnosti začít s penzijním spořením co nejdříve.

28

Daňové otázky penzijního připojištění, Peníze.cz. 2006

32

3 Důvody pro reformu Z důvodů demografických změn v české společnosti a prognóze budoucího vývoje, je jasné, že současný systém důchodového pojištění je dlouhodobě neudržitelný. Současný systém je funkční za předpokladu, že je dostatečný počet aktivních pracujících obyvatel, kteří přispívají do systému, který přerozděluje důchody těm, co na ně mají nárok. Bohužel průměrný věk obyvatel Česká republiky se zvyšuje a také se zvyšuje věk dožití; vláda a politické strany si uvědomují potřebu důchodové reformy a mají i své vize jak by měla reforma probíhat.

Z tohoto důvodu byl ustanoven Výkonný tým, které měl připravit odborné materiály na důchodovou reformu podle představ jednotlivých parlamentních stran.

Tento Výkonný tým vydal svou Závěrečnou práci v květnu 2005, ve které shrnul, porovnal a popsal dopady z mikroekonomického a makroekonomického hlediska, varianty důchodových reforem navrhovaných jednotlivými parlamentními stranami.

3.1 Dopad současného modelu na veřejné finance V následující tabulce č.8 je vyjádřen makroekonomický dopad současného vývoje v případě nepřijetí reformy penzijního systému. V tabulce jsou tyto hodnoty: - příjmy jsou příjmy důchodového systému v procentech z HDP, - výdaje na důchody rovněž v procentech HDP, - saldo – každoroční výše salda v procentech k HDP, - kumulované saldo – celkový souhrn kumulovaného salda k danému roku.

Tabulka č. 8 Makroekonomické dopady současného důchodového modelu na veřejné finance 2005 8,5 8,4 0,2

2010 8,4 8,0 0,4

2020 8,4 8,2 0,2

2030 8,4 9,1 -0,7

Příjmy (% HDP) Výdaje (%HDP) Saldo (% HDP) Kumulované saldo (%HDP) 0,3 2,4 6,3 4,4 Zdroj: BEZDĚK, V.a kolektiv., Závěrečná zpráva. 2005

33

2040 8,4 11,0 -2,6

2050 8,4 12,4 -4,0

2060 8,4 12,7 -4,3

2070 8,4 12,5 -4,3

2080 8,4 12,6 -4,0

2100 8,4 13,0 -4,5

-12,0

-42,7

-88,5 -127,2 -166,2 -244,1

Z tabulky vyplývá, že na konci století by bylo kumulované saldo ve výši 244 % HDP, což je velmi alarmující a je velmi pravděpodobné, že pokud by se tyto predikce staly skutečností, kleslo by i ohodnocení Ratingu29 České republiky a tím by došlo k zdražení vládních dluhopisů a tím i prohloubení deficitu nejen na straně důchodového systému, ale i na straně celkové dluhové služby v rozpočtu České republiky. Je tedy jasné, že systém důchodového zabezpečení nutně potřebuje reformu.

3.2 Principy důchodové reformy Jednotlivé varianty politických stran, vychází z ideologických představ, ale protože máme více politických stran a tím pádem i více návrhů, měli by se definovat nějaké body, z kterých by měly jednotlivé varianty vycházet.

Sociální politika je vnitřní záležitostí jednotlivých členských států Evropské unie. Je pravděpodobné, že z důvodů pohybů pracovní síly, bude vyvíjen tlak na určitou unifikaci důchodových systémů, aby byla zajištěna přenositelnost důchodových nároků30.

Principy důchodové reformy by měly vycházet z cílů, které si pro tuto oblast stanovila Evropská unie. Jedná se o tyto cíle:

1. Přiměřenost důchodů - zamezit sociálnímu vyloučení (záruky minimálního důchodu), - umožnit lidem zachování životní úrovně, - podpořit mezigenerační solidaritu

2. Finanční udržitelnost penzijních systémů - zvýšit míru zaměstnanosti, - prodloužit profesní život, - zajistit udržitelnost penzijních systémů v kontextu zdravých veřejných financí, - zajistit přímější vtah mezi výší příspěvků a dávek a vyváženě je upravovat, - zajistit přiměřené a finančně silné důchodové zabezpečení ze soukromých zdrojů.

29 30

Rating – schopnost splácet dluhy VOBORSKÝ, R: Struktura důchodových systémů ve vybraných zemích. 2005

34

3. Modernizace – reagovat na měnící se potřeby - přizpůsobit se pružnějším modelům zaměstnání a profesního života (např. přenositelnost důchodových nároků), - naplnit snahy o větší rovnoprávnost mezi ženami a muži, - demonstrovat způsobilost penzijních systémů reagovat na nové výzvy (např. informování příjemců, transparentnost) 31

3.3 Důchodová reformy parlamentních stran se zaměřením na penzijní připojištění Varianta ČSSD

- systém pomyslných individuálních účtů

Podle varianty ČSSD zůstává zachován systém průběžného financování, ale nově jsou vytvořeny pomyslné individuální účty, na kterých se budou monitorovat příspěvky jednotlivých účastníků, které budou sloužit k výpočtu důchodu. Pro ochranu občanů s nízkými příjmy je zaveden institut tzv. minimálního garantovaného důchodu. - věková hranice odchodu do důchodu se postupně zvyšuje na 65 let pro muže i ženy, - od roku 2010 se bude převádět pojistné ze státní politiky zaměstnanosti důchodového systému. Pojistná sazba bude činit 22,6 % na starobní

(1,6 %) do

penzi a celková

sazba 29,6 %, - do roku 2040 je garantovaný důchod ve výši 1,2 násobku životního minima a od roku 2040 bude garantován minimální důchod na úrovni 1,1 násobku životního minima32.

Tabulka č. 9 Makroekonomický dopad na veřejné finance podle modelu ČSSD 2005 8,5 8,4 0,2

2010 8,9 8,2 0,7

2020 8,9 8,6 0,3

Příjmy (% HDP) Výdaje (%HDP) Saldo (% HDP) Kumulované saldo (%HDP) 0,3 2,3 7,4 Zdroj: BEZDĚK, V.a kolektiv., Závěrečná zpráva. 2005

31 32

2030 8,9 8,9 0,0

2040 8,9 9,8 -0,9

2050 8,9 10,2 -1,3

2060 8,9 9,6 0,07

2070 8,9 8,5 0,4

2080 8,9 8,2 0,7

2100 8,9 8,1 0,8

9,6

6,6

-5,6

-18,2

-22,3

-20,3

-11,3

VOBORSKÝ, R: Struktura důchodových systémů ve vybraných zemích. 2005 MPSV ČR, Varianty politických stran. 2006

35

Tato varianta je z dlouhodobého hlediska příznivá vůči deficitu důchodového pojištění. Od roku 2060 vykazuje kladný přebytek a od roku 2070 postupné snižování kumulovaného salda.

ČSSD má v plánu, podle jejich posledního volebního programu do poslanecké sněmovny v roce 2006, upravit podmínky doplňkových důchodových systémů tak aby, příjmy z nich dosáhly po uplynutí 10-15 let cca 10 až 15 % předdůchodových příjmů a dohromady tak s důchodem se základního důchodového systému, ze kterého by se poskytovalo cca 55 až 60 %, tak aby byl důchod na úrovni cca 70 % předdůchodových příjmů.

Podle výpočtů výkonného týmu bude v roce 2100 náhradový poměr ze státního pilíře pouze 27,4 % takže zde vidíme veliký rozdíl mezi volebními sliby a skutečnou výši důchodu.

Varianta KDU-ČSL

- dobrovolné vyvázání

Podle varianty KDU-ČSL by mělo být důchodové zabezpečení založeno na vícezdrojovém financování tzn. umožnit občanům přesměrovat části svých odvodů do soukromých systémů zabezpečení na stáří, - věková hranice odchodu do důchodu se zvýší na 65 let pro muže i ženy, - sazba na důchodové zabezpečení činí 28% z toho 20 p.b na starobní důchody a 8p.b. na nestarobní důchody, - účastníci si mohou snížit odvádění pojistné o 8 p.b., a tuto částku převést na spoření do penzijního fondu, - státní pilíř – Snížená sazba DPH bude zvýšena z 5 % na 8 % a tento rozdíl bude použit na posílení příjmové stránky státního důchodového pilíře, - fondový pilíř – důchod se vyplácí ve formě doživotní anuity a při uplatnění různých úmrtnostních tabulek pro muže a ženy. Důchody se valorizují ve výši inflace33.

33

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Varianty politických stran. 2006

36

Tabulka č. 10 Makroekonomický dopad na veřejné finance podle modelu KDU-ČSL 2005 8,5 8,4 0,2

2010 8,4 7,6 -0,2

2020 8,4 7,2 0,4

2030 8,4 7,2 0,9

Příjmy (% HDP) Výdaje (%HDP) Saldo (% HDP) Kumulované saldo (%HDP) 0,3 1,4 2,9 11,7 Zdroj: BEZDĚK, V.a kolektiv., Závěrečná zpráva. 2005

2040 8,3 8,4 0,3

2050 8,2 9,3 -0,2

2060 8,1 9,4 -0,2

2070 8,1 9,0 0,1

2080 8,1 9,0 0,0

2100 8,1 9,2 -0,3

21,3

25,6

27,9

32,9

40,1

53,3

Tato varianta je také příznivá k deficitu veřejných financí. Je toho ovšem docíleno za cenu zvýšení snížené sazby DPH. Ke konci století vidíme výrazné přebytky v kumulovaném saldu. Myslím, že je zbytečné dosahování takového přebytku, a že by se měly prostředky vybrané na důchodové zajištění do tohoto systému vrátit anebo upravovat sazbu pojistného tím směrem, aby docházelo k dlouhodobé vyrovnanosti.

Podle volebního programu KDU-ČSL je hlavní podpora rodiny, matek a důchodců různými slevami a úlevami, nabízí občanům volbu – zda se budou účastnit zcela ve státním systému nebo se částečně vyvážou. Náhradový poměr u nevyvázaných jedinců klesá v roce 2100 na 26,3 % a u vyvázaných na 32,8 %.

Volební program rovněž informuje, že návrh KDU-ČSL ponechává dostatek prostoru pro uplatnění vlastní odpovědnosti občanů formou soukromých úspor. Bohužel nepopisuje jaký by měl být podíl soukromých úspor na celkové výši důchodu.

Varianta KSČM

- parametrická optimalizace

KSČM je pro zachování současného důchodového systému s těmito změnami: - od roku 2012 je příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,6 % převeden do systému důchodového zabezpečení, a tím se zvýší sazba důchodového pojištění na 29,6 %, - od roku 2007 je důchodový systém posílen o výši příspěvku zrušeného penzijního připojištění,

37

- od roku 2020 se převádí 10 % celostátního inkasa spotřebních daní do příjmů důchodového systému, - pojistná sazba se v roce 2040 zvyšuje o 3 p.b na 32,6 %. V roce 2060 se zvýší o dalších 0,9 p.b. na 33,5 %, - od roku 2015 je pro OSVČ zavedena sazba na sociální pojištění v plné výši jako u průměrné mzdy (OSVČ bude odvádět měsíční pojistné na důchodové zabezpečení ve výši 29,6 % z průměrné mzdy), - věková hranice roste od roku 2030 o 4 měsíce za rok, až dosáhne věku 65 let- v tomto plánu se počítá , že od roku 2008 se začne snižovat míra nezaměstnanosti o 1p.b až na cílovou 4 % - ní nezaměstnanost34.

Tabulka č.11 Makroekonomický dopad na veřejné finance podle modelu KSČM 2005 8,5 8,4 0,2

2010 8,5 8,0 0,5

2020 9,8 8,3 1,5

2030 9,8 9,3 0,4

Příjmy (% HDP) Výdaje (%HDP) Saldo (% HDP) Kumulované saldo (%HDP) 0,3 2,8 15,4 27,8 Zdroj: BEZDĚK, V.a kolektiv., Závěrečná zpráva. 2005

2040 10,7 10,4 0,3

2050 10,7 11,5 -0,7

2060 11,0 12,0 -1,1

2070 11,0 11,8 -0,8

2080 11,0 11,9 -1,0

2100 11,0 12,4 -1,4

31,7

34,0

28,7

24,3

19,7

0,0

I v této variantě je vidět dlouhodobou vyrovnanost (na konci století) pro veřejné finance. Je to ovšem za cenu zvýšení sazby na odvody do důchodového systému a na úkor jiných výdajů státního rozpočtu, takže deficit z důchodového systému je dotován z jiných oblastí státního rozpočtu a ty se můžou dostat do deficitní stavu, takže je to jen optické narovnání veřejných financí.

Volebním program KSČM, informuje, že prosazuje podporu v oblasti finančních produktů, které by zvyšovaly životní úroveň ve stáří a nemoci. Na druhou stranu v jejich návrhu důchodové reformy nemá penzijní připojištění místo a počítá s jeho zrušením. Tyto protichůdné stanoviska mohou přinést zmatek pro občany a zbytečně vyvolávat nejistotu v oblasti penzijního připojištění

34

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Varianty politických stran 2006

38

Varianta ODS

- rovný důchod

ODS počítá se státním pilířem, který by zajišťoval rovný důchod pro všechny ve výši 20 % průměrné mzdy. - pojistná sazba od roku 2007 je ve výši 20 % ( z toho 12 p.b. připadá na starobní důchody), - odchod do důchodu se postupně zvyšuje až na 71 let pro muže i ženy v roce 2100, - nárok na důchod vzniká všem občanům, kteří dosáhli důchodového věku – to znemožňuje předčasný odchod do důchodu35.

Tabulka č. 12 Makroekonomický dopad na veřejné finance podle modelu ODS 2005 2010 2020 2030 Příjmy (% HDP) 8,5 6,0 6,0 6,0 Výdaje (%HDP) 8,4 7,5 6,8 6,2 Saldo (% HDP) 0,2 -1,5 -0,8 -0,2 Kumulované saldo (%HDP) 0,3 -5,7 -15,3 -17,6 Zdroj: BEZDĚK, V.a kolektiv., Závěrečná zpráva. 2005

2040 6,0 5,9 0,1

2050 6,0 6,2 -0,2

2060 6,0 6,3 -0,3

2070 6,0 6,0 0,0

2080 6,0 5,8 0,2

2100 6,0 5,8 0,2

-16,5

-17,2

-19,4

-19,9

-17,9

-13,4

V této variantě vidíme, že v roce 2100 není oproti jiným variantám vyrovnané kumulované saldo, takže tato varianta není v horizontu vyrovnaná i když je vidět klesající tendence ke konci století.

Volební program ODS hlásá, že průměrný důchod neklesne pod 42 % průměrné mzdy. Kdyby však proběhla důchodová reforma podle ODS tak by důchod činil 20 % průměrné mzdy (viz tabulka č.14). Jestli je myšlenka výše důchodu ve výši 42 % průměrné mzdy myšlena vážně i z dlouhodobého hlediska, mělo by být také definováno, jakým způsobem toho chtějí dosáhnout.

35

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Varianty politických stran 2006

39

Varianta Strany Zelených

- kombinovaný systém

Tato variant počítá s odchodem do důchodu v 65-ti letech pro muže i ženy. - počítá s variantou 3-pilířového modelu důchodového zajištění, - celková sazba činí 28 % z vyměřovacího základu, - pokud se pojištěnec rozhodne využívat druhého fondového pilíře, tak do státního pilíře by plynulo 25 % a do druhého fondového pilíře zbylých 3 % a dodatečně by pojištěnec ještě sám přispíval další 3 %.

K této variantě nebyly sestaveny žádné predikce vývoje dopadu na veřejné finance, ale pro srovnání s ostatními variantami použiji výpočty výkonného týmu pro variantu USDEU, které byly vypočítány na kombinovaný systém.

Tabulka č.13 Makroekonomický dopad na veřejné finance v kombinovaném systému 2005 2010 2020 2030 Příjmy (% HDP) 8,5 8,9 9,1 9,2 Výdaje (%HDP) 8,4 8,7 9,0 8,7 Saldo (% HDP) 0,2 -0,5 -0,8 -0,3 Kumulované saldo (%HDP) 0,3 -0,3 -7,2 -11,2 Zdroj: BEZDĚK, V.a kolektiv., Závěrečná zpráva. 2005

2040 9,3 8,5 0,2

2050 9,3 8,3 0,8

2060 9,2 8,4 1,0

2070 9,1 8,2 1,3

2080 9,1 8,3 1,1

2100 9,1 8,7 0,6

-10,2

-5,2

4,2

18,2

35,4

69,6

V roce 2100 je vidět kladná bilance v kumulovaném saldu. Podle mého názoru je zbytečně velký přebytek, a proto zde vidím velký prostor pro možné úpravy sazeb (směrem dolů) v průběhu fungování systému, nebo větší míru přerozdělení.

Podle volebního programu Strana zelených podporuje posílení penzijního připojištění, bohužel jak je zvykem ve volebních programech, nepíše jak jej chce podpořit. Ani není jasné v jakém směru by se mělo posílení projevit. Ve volebním programu je věta: „Penzijní připojištění umožňuje snížit zatížení veřejných výdajů, neboť přenáší na občana značnou část odpovědnosti za jeho budoucnost“. Podle mého názoru má penzijní spoření vliv na veřejné finance spíše negativní (ne nijak fatálně – viz. tabulka č.3). Člověk, který nebude mít sjednáno penzijní připojištění nebude mít žádný vliv na veřejné finance, oproti člověku , který

40

penzijní připojištění sjednáno bude mít – výdaje ze státního rozpočtu se zvýší o státní podporu a příjmy státního rozpočtu se sníží o daňové úlevy.

3.4 Možné role penzijního připojištění po provedení penzijní reformy V tabulce č.14 je u jednotlivých politických stran vyjádřen poměr starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě v ekonomice.

Tabulka č. 14 Celkový náhradový poměr v % z makroekonomického hlediska 2005 2010 2020 2030 2040 ČSSD 42,1 40,6 39,5 39,9 40,0 KDU-ČSL 42,1 37,7 32,0 29,8 30,4 KSČM 42,1 39,7 37,5 37,7 38,8 ODS 42,1 37,7 30,9 26,1 22,7 Komb. systém 42,1 43,0 42,4 38,6 33,2 Základní varianta 42,1 39,7 37,4 37,0 37,9 Zdroj: BEZDĚK, V.a kolektiv., Závěrečná zpráva. 2005

2050 36,8 30,5 40,1 20,7 30,3 38,2

2060 33,0 29,7 40,7 20,0 29,9 37,9

2070 30,3 28,9 40,9 20,0 30,3 38,0

2080 29,0 28,7 41,3 20,0 31,0 38,2

2100 27,4 28,3 41,1 20,0 31,4 38,0

Základní varianta ukazuje, jaký by byl náhradový poměr kdyby zůstal současný stav důchodového systému..

Varianta ČSSD – v roce 2040 končí transformační období pro tranzitivní ročníky, v této variantě vidíme razantnější pokles od roku 2050 trvající do roku 2100, kdy je náhradový poměr 27,4 % při platbě důchodového pojištění se sazbou 22,6 %.

Varianta KDU-ČSL – v této variantě má náhradový poměr postupný klesající trend, v roce 2100 je náhradový poměr 28,3 % při odvodu na důchodového pojištění 20 % a za cenu zvýšení snížené sazby DPH z 5-ti na 8 %.

Varianta KSČM – u této varianty já náhradový poměr vyšší než u základní varianty – v roce 2100 ve výši 41,1 %, ale za cenu platby 33,5 % sazby na důchodové pojištění, dotací ve výši 10 % z celostátního inkasa spotřebních daní, a dalších dotací ve výši dotací na zrušené penzijní spoření.

41

Varianta ODS – v této variantě je náhradový poměr výrazně nižší, ale zároveň je i nižší pojistná sazba na starobní důchod 12 %.

Kombinovaný systém – v této variantě je vidět klesající trend, ale v roce 2100 vychází poměr průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě, jako druhý nejpříznivější (po modelu KSČM)

Ve všech variantách kromě KSČM se počítá s doplňkovým dobrovolným připojištěním na penzi. Bohužel ani jedna z politických stran jasně nedeklarovala jakou váhu by mělo mít doplňkové připojištění v jejich variantě. Z logického hlediska by se dalo usuzovat, že čím menší bude náhradový poměr ze státem organizovaného pilíře, tím větší by měl být podíl penzijního připojištění.

To by znamenalo, že důležitost penzijního připojištění bude nejvyšší u ODS a nejnižší u KSČM (viz. tabulka č.14).

Zpráva výkonného týmu je založena na demografické prognóze, která počítá s variantou, že se bude snižovat počet lidí v aktivním věku a bude růst počet důchodců.

Když tedy aplikujeme Aaronovo pravidlo, tak nám vyjde výsledek: jestliže reálné zhodnocení v penzijních fondech bude vyšší jak součet růstu mezd a populačního růstu tak, budou mít občané, ve variantě kde bude větší podíl penzijního připojištění, větší penzi, protože vnitřní míra výnosu bude vyšší než ze státem organizovaného pilíře.

Tabulka č. 15 Porovnání reálného zhodnocení, růstu mezd a přírůstku obyvatelstva 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Reálné zhodnocení (%) Reálný růst mezd (%) Přírůstek obyvatelstva Růst mezd + přírůstek obyvatelstva Výpočty autor

1,13

0,96

8,7

8,7

1,19 -1,33 1,3

-1,4

4,01 6,2

0,31 -0,69 2,4

3,8

1,94 3,13 0,78 2,18 5,4

6,5

3,7

3,2

-0,05 -0,15 -0,11 -0,84 -0,12 -0,10 -0,47 -0,23 0,01 0,05 0,27

8,65

8,55

1,19 -2,24

6,08

2,3

3,33

5,17 6,51 3,75 3,47

Zdrojová data: ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzd., 2007, APFČR. Penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 – 2005

42

Při aplikaci Aaronova pravidla v České republice od roku 1995 se dá říci, že kromě roku 1998 vyzněli všechno roky lépe pro státem organizovaný pilíř, v tom smyslu, že kdyby si občané odváděli peníze jenom do státního pilíře, tak by z něj byla větší penze než z fondového pilíře. Pro úplnost ještě dodám, že nebyly do reálného zhodnocení započítány státní příspěvky a daňové úlevy. Tyto faktory se v Aaronově pravidle projeví v lepším postavení fondového pilíře.

Bohužel tyto poznatky nemůžeme aplikovat do budoucnosti, protože vývoj růstu mezd a úroku se nedají prognózovat na dlouhou dobu dopředu.

43

4 Závěr V České republice je v současnosti problematika důchodové reformy velmi aktuální. S důchodovou reformou jsou spojené i otázky, které se mohou zdát jako vedlejší, okrajové záležitosti. Jednou z těchto oblastí je otázka penzijního připojištění.

Penzijní připojištění je relativně mladý finanční produkt na našem finančním trhu. Prošel svým krátkým vývojem, během kterého se začaly objevovat nedostatky, které se řešily dílčími legislativními úpravami. Objevily se i problémy, které se zatím neřeší, ale ví se o nich – ty jsem se snažil v této práci popsat a navrhnou řešení, o kterých si myslím, že by mohla být účelná.

Jako jeden z hlavních problémů se jeví, že není oddělen majetek akcionářů od majetku střadatelů. Tento fakt brání rozvoji penzijního připojištění a mohl by být do budoucna omezujícím faktorem při důchodové reformě, ve které by se zvětšila váha penzijního připojištění v důchodovém systému. Kdyby fondy nabízely různé typy investičních strategií, mohlo by to pozitivně ovlivnit počet nových účastníků. Nyní

mnoho lidí investuje do

akciových podílových fondů, protože tak dosáhne většího zhodnocení než u penzijního fondu.

Protože není

oddělen

majetek akcionářů od majetku účastníků penzijního

připojištění, tak je zákonem umožněno snižovat výnosy účastníkům o získatelské náklady na nové klienty. V této oblasti by neškodila regulace ze strany legislativy, kde by bylo jasně definováno, za co si fond může účtovat od účastníků poplatky a jejich maximální výši.

Další faktor, který znevýhodňuje penzijní připojištění je fakt, že se musí výnosy zdaňovat. Zdanění výnosů jako princip je správný, ale jestliže na trhu existuje životní pojištění, které nepodléhá zdanění, investice do akcií a podílových fondů, které po půl roce rovněž nepodléhají zdanění, nemůže se jednat o rovné konkurenční prostředí.

Výpočet penzí je rovněž problémovým bodem. Většina fondů má ve svém penzijním plánu uvedeno, že k výpočtu doživotních penzí se použijí úmrtnostní tabulky vydávané ČSÚ a nebo tabulky upravené penzijním fondem o sociální selekční faktory. Tyto selekční faktory schvaluje představenstvo fondu a dává je na vědomí České národní bance. Bohužel nejsou

44

stanoveny kontrolní mechanismy, které by ověřovaly oprávněnou výši selekčních faktorů. Penzijních fondů není tolik, takže by tyto tabulky mohly být připomínkovány ze strany České národní banky, případně Českého statistického úřadu.

Na závěr bych dodal, že ani jedna politická strana jasně nedeklarovala, jaký podíl by mělo mít penzijní připojištění na celkovém důchodovém zajištěním. Všechny strany mají ve volebních programech podporu penzijního připojištění, ale žádná nich neříká, kolik by si občané měli spořit. Politici se možná bojí říct částku, která by byla optimální na spoření v penzijním připojištění – přiznali by tak, že státní pilíř není dokonalý. A pokud občané budou chtít mít dostatečné finanční zajištění v důchodovém věku, budou se muset více spoléhat na svoje úspory než jenom na státní pilíř. Častým argumentem občanů je, že celý život přispívali do státního pilíře, a že očekávají, že se stát o ně v důchodovém věku postará. Jen málo politiků otevřeně prohlásí, že to není pravda, a že by se lidé neměli spoléhat jen na stát, ale i na sebe.

45

Seznam použité literatury Asociace penzijních fondů ČR, Penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 – 2005 [on-line],1.4.2006,[cit. 12. února 2007], Dostupné na

BEZDĚK, V.a kolektiv.: Závěrečná zpráva [on-line], publikováno 30.6.2005, [cit. 15 února 2007], Dostupný na WWW:

Česká správa sociálního zabezpečení. Příručka budoucího důchodce v roce 2006, 1. vydání, Praha: ČSSZ, 2006, 32 str., ISBN 80-87039-00-9

Český statistický úřad, Průměrná hrubá mzda , [on-line] 2007, , [cit 2. února 2007]. Dostupný na WWW:

Český statistický úřad, Sčítání lidu domů a bytů 2001, [on-line] 2005 , [cit. 1. února 2007]. Dostupný na WWW:

Daňové otázky penzijního připojištění, Peníze.cz [on-line], [cit. 2.března 2007]. Dostupný na WWW:

FEHIMOVIČ, N: Důchodové systémy Evropě, Sfinance [on-line], 11.2.2004, Dostupný na WWW:

JAHODA, R. Alternativy penzijní reformy – implikace pro Českou republiku. Brno 2005. Doktorská disertační práce. Masarykova Univerzita. Ekonomicko-správní fakulta. Školitel disertační práce Jan Šelešovský

KREIDL, V. Reforma penzijního systému. Občanský institut [on-line], 11.1.1996 [cit. 3. května 2007], dostupný na WWW:

46

LAVIČKA, V.: Penzijní fondy málo investují do akcií, Hospodářské noviny, 24.4.2007, str. 22

MF ČR, Vyplacený státní příspěvek na penzijní připojištění [on-line] 2007, [cit. 20. května 2007], Dostupný na WWW:

MPSV ČR. Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech [online]15.7.2005, [cit. 15. května 2007], Dostupný na WWW:

MPSV ČR, Varianty politických stran. [on-line], 2.1.2006 [cit. 2. února 2007], dostupný na WWW:

Ministerstvo práce, socialnych vecí a rodiny SR. Všetko o dochodkoch a dochodkovej reforme [on-line], 2004,[cit. 13. dubna 2007]. Dostupný na WWW:

NIKLÍČEK, L. Čeští lékaři a povinné nemocenské pojištění [on-line], poslední revize 5.6.2007 [cit. 18. února 2007]. Dostupný na WWW: .

Penzijní připojištění se státním příspěvkem v roce 2005, Asociace penzijních fondů ČR, [online] 2006 [cit. 16. dubna 2007]. Dostupný na WWW:

PERKNROVÁ, K: Rusnok: Důchody neohrožují fondy, ale stát, Brněnský Deník, 14.října 2006, str.10

PISKÁČEK, V.: Současný stav penzijních fondů je neudržitelný, Hospodářské noviny, 18.7.2007, str. 18

47

VACÍK, A.: Sociální zabezpečení a péče, 1. vydání, Plzeň: Západočeská univerzita, 1999, 68 str., ISBN 80-7082-511-1

Veřejný ochránce práv, Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2004. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita 2005. 116 s. ISBN 80-210-3668-0

VOBORSKÝ, R: Struktura důchodových systémů ve vybraných zemích, Pojistný obzor Č 3/2005.Pardubice: A.L.L. Production, ISSN 0032-2393

VOSTATEK, J. Ekonomie a politika penzijní reformy: sociální pojištění versus soukromé spoření, Sociální politika, 1999 č.3 s. 8-12

ŠÍDLO, D. Náklady penzijních fondů. Investujeme.cz [on-line], 12.10.2006 [18.dubna 2007], Dostupný na WWW:

Vysoké penze? Již pouze několik měsíců!, FinWeb.cz, [on-line], poslední revize 17.1.2005, [1. dubna 2007], dostupný na WWW

48

Seznam příloh Příloha č.1: korespondence se zaměstnancem PF KB

49

Příloha č. 1 - korespondence se zaměstnancem PF KB -----Original Message----From: Radek Talaš [mailto:[email protected]] Sent: Tuesday, June 05, 2007 7:23 PM To: Zpěváček Jiří Subject: RE: Dotaz Dobrý den, Chtěl bych poděkovat za Vaši rychlou odpověď. Měl bych ještě takový dotaz: na internetu jsem se dočetl, že je povinnost při výpočtu doživotní penze používat úmrtnostní tabulky vydávané ČSÚ, údajně tato povinnost vychází ze zákona 42/1994 o penzijním připojištění. Nikde jsem ale nenašel paragraf, který by to definoval. Některé penzijní fondy používají upravené úmrtnostní tabulky, které předkládají ministerstvu financí. Takže moje otázka zní: V jakém zákoně, popř. vyhlášce je vymezeno pravidlo , které definuje, jaké tabulky můžou být používány pro výpočet doživotní penze? Děkuji za ochotu a čas, který mi věnujete Radek Talaš

Od: Zpěváček Jiří [[email protected]] Odesláno: 6. června 2007 11:14 Komu: Radek Talaš Předmět: RE: Dotaz Důležitost: Vysoká Zdravím Vás. V zákoně takové ustanovení nenajdete, protože tam to specifikováno není. Formulace (cca v tomto znění: "Penzijní fond použije k výpočtu aktuální úmrtnostní tabulky ČSÚ a upraví je s přihlédnutím k vývoji svého kmene účastníků. Penzijní fond takto upravené úmrtnostní tabulky zašle na vědomí Ministerstvu financí a Ministerstvu práce a sociálních věcí a zveřejní je tak, aby byly dostupné účastníkům“) byla domluvena Komisí pojistné matematiky APF ČR s MF ČR při tvorbě novely zákona 42 v roce 2004. Pro zákon je toto příliš velký detail. Upravené úmrtnostní tabulky zatím používají jen asi 3 PF (tuším Allianz, AXA, ING (?)) i když většina fondů má výše uvedenou formulaci (možnost) v penzijních plánech. Ještě rekapitulující odpověď: Penz. fondy mají používání upravených úmrtnostních tabulek upraveno ve svém penzijním plánu. Například u nás - Příloha Penzijního plánu - "Výpočetní formule pro stanovení dávek penzijního připojištění" - komutační čísla. Příjemný den přeje JIŘÍ ZPĚVÁČEK Marketing PF KB tel.: 272 173 186 mobil: 602 695 183 fax: 272 173 189

50