P
Rok 1923
o vydání zákona o pamětních knihách obecních ze dne 31.1. 1920 jakož i na podkladě nařízení vlády ze dne 9.7.1921 požádala mne obec zdejší přípisem č. 1204 za slavným dne 26.4.1923, abych zápisy v pamětní knihu obecní pořizovati se uvolil. Oznámiv mi v obci své svolující rozhodnutí započal jsem prací tou v památný den mučednické smrti Mistra Jana Husa. Čím dále čas od doby převratu ubíhá, tím více svěcení světlé památky smrti Husovy se rozmáhá a všeobecní, ač svěcení svátku toho dosud zákonně stanoveno není. Aby zápisy, které se odporučuje psáti na dobrém papíru, inkoustem černým, zkáze a změně tak snadno nepodléhajícím, v knihu důkladně vázanou činiti mohl, uznal jsem v každém ohledu za účelné a prospěšné použíti k tomu již stávající knihy pamětní zcela prázdné. Taková kniha a k témuž účeli byla již před 87 let obcí počáteckou za ouřadu purkmistrovského Dominika Skaly založena. Kniha pamětní byla následkem nařízení c.k. českého zemského presidia v Praze ze dne 31.8.1835 a usnesením zdejšího magistrátu dne 26.2.1836 u firmy Gottlich Haase a synové v Praze objednána a téhož roku dne 26.3. v plném obecním sezení purkmistrem Dominikem Skalou k zápisů pořizování odevzdána, ku kteréžto knize jak započíti zápisy a jak tyto dále vésti, byly vysvětlivky v řeči německé sestavené přiloženy. V Počátkách dne 6ho července 1923 Ph. Magister Dominik Navrátil
Kniha tato, původně majetek obce zůstala u obce uložená až do roku 1892, tedy po dobu 56 let. Na čež , když obec podle návrhu JaK. Al. Jindry usnesla se při obecní schůzi dne 15.9. 1892 konané na tom zříditi museum obecní a když zároveň po návrhu tehdejšího starosty města Jana Brdlíka zvolen byl (zároveň) odbor pro uspořádání archivu sestávající ze členů JaK. Al. Jindry, Jana Holuba, Dominika Navrátila a Františka Navrátila, byla kniha pamětní při odevzdání ostatních důležitých listin, knih, spisů od obecní správy správě musea odevzdána. Po uplynutí dalších 31 roků došla letos za ouřadu starostenského Jana Solaře konečně účele, ku kterému byla původně - zajisté tehdy značným nákladem - pořízena. Cena její však i nyní při dosud trvající drahotě všech výrobků vůbec, zde však obzvláště při drahotě pěkného, bezvadného papíru, při značném počtu listů (600) rozměru ve velikosti 42 cm délky, 28 cm šířky, při důkladné kožené vazbě a při drahotě práce knihařské na mnoho set korun č.s. ceniti se může. Pročež, že kniha obce pochází a k umenšení po válce stále ještě značných nákladů a vydání obecních správa musea ji obci zpět odevzdává projevujíc vřelé přání, aby až po mnohých letech snad dopsána bude, obsahovala zápisů víc o světle, nežli temnu, víc o lásce, nežli zlobě, více o zrození, než o smrti, více o vítězství, než o porobě.
Osada město Počátky leží na samých hranicích českomoravských ve výši 613 m. nad mořem. Nad ní, na sever strmí do výše 753 m. vysoký vrh Lísek, který tvoří zároveň rozhraní vod labských a dunajských. Počátky samy leží v úvodí řeky Nežárky, jejíž jeden přítok zde své vodstvo sbírá. V tomto dosti vysoko položeném pohoří vznikla před dávnými časy osada nesoucí jméno Počátky. Zde nemohu opomenouti zmíniti se o tom, že, jak za mých studentských let Jan Tuma, tehdejší městský tajemník vypravoval, osada za dávných dob (říkal římských) Tharsagovas střela. Že osada ta starého původu jest, dosvědčuje soupis far za krále Karla IV. sestavený, v němž uvedena fara počátecká co od roku 1058 trvající a kněz Předhoř označen sedmnáctým plebánem. Z té příčiny i v starých mnohých spisech uvedeny jsou Počátky pod názvem: "město starožitné". Původní osada sestávajíc z budov většího dílu dřevěných postavených na nejvyšším bodu srázného vrchu byla ohražena proto stavení ta i v pozdější době nesla jméno: "v ohradě města".
Poznenáhlu kol ohrady na všechny strany stavěny budovy další, jejichž rozložení podle původní cesty směřující od jihu k severu mnohem delší jest než poloha budov od ohrady na východ a západ postavených. Když pak během času, obzvláště v novější době, více skupin domů přibylo, rozeznávají se nyní tyto oddíly města: 1) Nejstarší část města (v ohradě) dříve rink, velké nebo hlavní náměstí, jmenuje se nyní dle ustanovení obecního zastupitelstva: "náměstí Palackého". Skupina ta obsahuje 31 domů mající právo várečné, 1 pivovar, 1 budova děkanství, 2 domy za náměstím, avšak ještě v ohradě na tak zvaných šancích nyní hradbách jmenovaných a sice dle starodávného pojmenování: "apelace" a "šatlava". Na náměstí stojí také farní kostel sv. Jana Křtitele, pak věž ke kostelu na straně severní připojena obsahujíc i byt pro hlásného s ochozem, mimo to postavena jest na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého zdařilá to práce kamenická, kolem sochy kamenná prostorná kašna, do niž vodu vésti náleží právovařečnému měšťanstvu a kašnu spravovati, v dobrém stavu udržovati náleží obci. O udržování sochy uměle provedené není mi známo, kdo by se v této době staral. Jak se vím dobře pamatovat, byla asi před 60 léty opravena a pěkným hnědým fermežovým nátěrem natřena nákladem Dominika Skaly, soukenického mistra a majitele domu č. 15 na náměstí, na to, když po letech nátěr sešel, provedla opravu nátěrem šedým snad obec. Od toho času bez opravy. Na východní straně kostela farního rozkládají své, již mohutné koruny 4 lípy, které na památku slavností domu Habsburského po dvakráte, vždy 2 zasazené byly. Jsou právě nyní v květu a příjemnou svou vůni kolem jdoucího na se mile upozorní. Při stavbě obecního vodovodu umístěny byly na náměstí 3 stojany, z nichž jeden postaven za sochou v prostřed náměstí, jeden podle chodníku domu č. 21 (lékárny) a třetí poblíž líp a důkladného kamenného kříže, který děd nynějšího předsedy záložny Jana Bazoniho postaviti odkázal. Celé náměstí jest vydlážděno, kol dokola dvojitým kamenným chodníkem opatřeno. Z budov na náměstí postavených jest i budova dvoupatrová a to č.d. 10 budovy jedno patrové jsou č. 1. 2. 3. 4. 5. 7. 9. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 20. 21. 26. 27. 30. 31. 33. Budovy přízemní jsou: č.d. 6. 8. 19. 22. 23. 24. 25. 28. 29. a na hradbách šatlava, budova apelace jest po 1 poschodí. Z těchto zde jménovaných domů opatřeny jinou krytinou a) hliněnými pálenými taškami č.d.: 1. 2. 4. 9. 11. 15. 16. 27. 30. b) šindelem č.d.: 17. 19. 22. 24. 25. 28. 29. 32. c) plechem č.d.: 10. 12. 13. 14. 20. 26. 31. 33. d) papírem č.d.: 6. 21. 23. e) papírem a šindelem č.d.: 7. 8. f) taškami cementovými č.d.: 3 (šedými) 5. 18. (červenými).
Kostel jest po 2 poschodí krytý pálenými taškami, věž má krytinu plechovou, taktéž i věžka na č. 1 jest pod plechem, domy apelace a šatlava pobity jsou šindelem. Jednopatrové domy č. 1. 2. 3. 13. 14. pochází ze století sedmnáctého o málo mladší jest stavba poschodí na domech č. 15. a 30. Od začátku století osmnáctého až do polovice století devatenáctého postaveny byly na jedno poschodí domy č. 4. 5. 9. 10. 11. 12. 16. 17. 18. Od polovice století minulého až do dnešní doby postaveny byly na jedno poschodí tyto domy: dům poschoďový č. 1 byl zvýšen ještě o jedno poschodí (hostinec), dům jednoposchoďový č. 13 byl zbourán a od země znovu na 1 poschodí postaven (sklepy zůstaly), dům č. 21 (městský) spodek zůstal, na něm postaveno poschodí, dům č. 26 byl zcela zbourán a pak na 1 poschodí vyzdvižen, rovněž i s ním sousedicí dům č. 27 a to již dříve než předešlý, tak asi r. 1872, byl při ponechání důkladného klenutého přízemí o 1 poschodí zvýšen, dům č. 31 (lékárna) byl r. 1893 o 1 poschodí zvýšen, dům č. 33 byl r 1912 zbourán až k zemi (sklepy zůstaly) a postaven dům nový jednopatrový (hostinec) Letos hned na počátku jara postaveno bylo poschodí na dům č. 20. Stavbu domů zde ku posledu vyjmenovaných provedli: domu č. 10 stavitel zdejší Jan Malinovský, č 13 stavitel Jan Malinovský, č. 21 stavitel mi za mého mládí neznámý, č. 26 stavitel Malinovský, č 27 mistr zednický Fr. Semotán ze Žirovnice, č. 31 stavitel Malinovský. Stavbu domů č. 20 a č. 33 provedl architekt Ladislav Novotný. Při obou v posledu zde jménovaných domech provedena stavba ve velmi krátké době. Tak bourání domu č. 33 započaté bylo 17.6.1912 a ježtě téhož roku v místnostech jeho při Silvestrovské zábavě slavnostní otevření již se konalo. Stejně tak rychle provedena byla stavba poschodí v domě č. 20. Bourání šindelové krytiny počato bylo na den sv. Josefa 1923 a na bílou sobotu, celkem za 12 dní bylo vystavené poschodí již pod novým krovem. Poznamenati zde nutno, že všechny stavební hmoty byly v pravý čas připraveny, navezeny a že stavba provedena byla za velmi příznivého počasí, neboť po tu celou dobu nebylo většího, delšího deště. 2) K náměstí hlavnímu přiléhá na severu předměstí horní, které ještě před sto lety bylo odděleno horní bránou od ohrady města. Jeho hlavní, široká a dlouhá ulice tak zvaná "ulice horní", vede k poslední nám společné cestě, ke hřbitovu u Božího Těla. Před hřbitovem rozvětvuje se v silnici ctibořskou, rymbereckou, valchovskou cestu a silnici zvanou "pod kaštany", směřující k Heřmanči. Při silnici ctibořské po obou stranách jest řada úhledných, přízemních domků, vesměs pod ohnivzdornou krytinou, které čas po čase stavěny byly, když horní ulice zcela dostavena byla. Napřed zastavena byla strana jižní, pak severní, ulice tak vzniklá nese nyní jméno ulice Žižkova, avšak lidově nazývá se dosud "cikánka", neboť tam, za končící ulici, v dřívějších letech, když obec častěji nemilou návštěvou cikánů obdařena byla, jim tábořiště vykazovala. Ulice Žižkova přechází na západní straně v náměstí Lipárecké, které nazváno jest podle zaniklé tvrze lipárecké, která poblíže, ještě dále k západu, se nalézala. Na
náměstí lipáreckém nalézá se pumpa, která nákladem obce zřízená byla. Asi ve středu náměstí jest železný kříž, zapuštěný v kamený postavec, který byl původně nákladem souseda hornoulického z domu č. 47 na konci pole do ulice cikánecké táhnoucího postaven a sice Matějem Navrátilem. Vnuk jeho František Navrátil dal, po úpravě náměstí lipáreckého, kříž tam převézti, železnou mřížkou a kamenými sloupky ohraditi a vsazenými 3 lípami okrášliti. Při tom též fundaci na vykonávání pobožností, které po celý octav od literátu konány býti měly, založil, avšak následkem války znehodnocení peněž a tím i zánik určené odměny pro literáty, konání pobožností přerušily. Za náměstím lipáreckým pokračuje dále směrem ke Ctiboři ulice, jejíž přízemní domky je po jedné dosud straně a to západní, postaveny jsou. Před posledním domkem ponecháno místo pro budoucí ulici, která by ve směru jižním zpět k městu do skupiny domů není "u ohrady" jmenovaných vedla. Málo dále, za posledním tímto domkem, jest socha svatohorské Panny Marie. Socha starého původu, vysoký sloup s Marii Tonnou, byla před málo léty asi v roce ...... důkladným železným mřížovým v kamené hladce sekané sloupky zapuštěným , opatřena, tyto kamenou podezdívkou zesíleny a až do zahrádky pěkné, nové kamené schody postaveny. Okrášlení a oprava tato dále se nákladem rodáka zdejšího, faráře Smíchovského Vincence Švehly. Čtyři kolem sochy v zahrádce zasazené staré malolisté lípy splývajíce nad sochou v jednu korunu tvoříce nad ní ochranou střechu, každého jaro obrozené výš a výše k nebesům se po vznášejíce jsou krásnou, ze všech stran viditelnou, ozdobou krajiny. Při pohledu z ulice Žižkovy zdá se, že dům na konci východním postavený ulici tu zcela uzavírá. Dům ten však označený nyní č. 352, který postaven byl na zeleném drnu r. 19 ... archit. Ladislavem Novotným pro Stanislava Dvorskýho, tvoří prodloužení ulice horní. Před stavbou domu (vily) byl z rybníčka Novotných vytékající potůček odveden dále v místo za novou stavbou. Kdežto původně mezi pozemkem domku Chábového a ní zastavenou parcelou, tehdy loukou, tekl. Na rozcestí silnice rymberecké a cesty valchovské stojí Boží Muka, která jsou ze žuly a na podstavci pozůstávajícího z osmibokého hranolu s římsou, s nástavkem a křížem. Na římse jest vytesáno: Anno 1646. K WJT. B. L. F. P. Na římse nalézal se obraz sv. Floriana na plechu malovaný, který teprve před málo lety, když byl již sešlý, odstraněn byl, ačkoliv dosud každého roku tu neděli po sv. Florianu procesí kol na hřbitov někdy i hudbou doprovázeno, se koná. Na procesí to pozůstavá fundace, která v obnosu, Kč 5,38 ročně od pravovarečného měšťanstva úřadu děkanskému se odvádí. Po stavbě vodovodu obecního byl umístěný stojan na vodu před domem č. 38 v krátkém na to čase odstraněn a jinam na místo, kde by se ho více používalo postaven. Ostatní 2 stojany před domem č. 49 a před domem č. 56 postavené v horní ulici dosud trvají.
Ku konci století XIXho a na začátků století XXho byl větší počet starších, chatrnějších neb nepříhodných přízemních domů zbourán a nové domy, ponejvíce po jedno poschodí, s účelně rozdělenými místnostmi postaveny. Jsou tyto domy v horní ulici po levé straně když se jde k Božímu tělu: Dům č. 38 Brdlíků (Jana) postavený roku 1898 na 1 poschodí. Stavitel Jan Malinovský. Dům č. 42 Barthelů (Jana) postavený dle plánů .... roku 1905 na 1 poschodí stavitel Jan Malinovský. Dům č. 43 Kotálů (Františka) postavený roku 1898 na 1 poschodí stavěl Jan Malinovský. Dům č. 49 Novotných (Eleonory) s arkýřem postavený dle plánů architekta Hubschanna na 1 poschodí roku ... Dům v přízemí č. 55 Malinovských postaven v r. 1892 Janem Malinovským. Dům přízemní č. 59 nyní Pokorných postaven v r. 1886 nákladem Karla Povolných, stavěl stavitel žirovnický Myslík. Na opačné straně sluší uvésti, že byť nebyly úplně přece z velkého dílu odbourány a znovu postaveny byly v době v předu uvedené tyto přízemní domy: dům "H Gregorvský" č. 77 postaven r. .... nákladem .... Dům Holubů (Jana) přestavěn nákladem majitele r. 1899 nesoucí nyní č. 85. Dům Brdlíků (František) přestavěn r. 1877, má č. 86 a jest nyní majetkem Chadima Petra Kupce. Dům záložny č. 87 postaven byl na místě, kdy byly 2 přízemní domy, dostaven nákladem záložny počátecké r. 1892 dle plánů stavitele J. Malinovského, stavbu prováděl Jan Malinovský. Sousedicí dům Novotných č. 90 postaven byl na místě, kde stávaly před již Novotných 2 přízemní domy. Stavbu prováděl sám majitel architekt Ladislav Novotný dle plánu .. Rovněž jako při domě Novotných č. 90 tak i při tomto domě a při domě Tomáše Novotnýho provedeny jsou v prvním poschodí arkýře a všechny tyto 3 domy rozsáhlými místnostmi k obývání opatřeny. Za domem Ladislava Novotných, nižeji jsou ještě 2 domy, které v druhé polovici minulého století po zbourání starých domů na jedno poschodí postaveny byly. Jsou to domy č. 94. Purghařdři jmenovaný podle majitele, který jej postavil, nyní však již Gabrielů zvaný a vedle něho dům č. 95 Eklů (Karla) postavený Bedřichem Eklem, otcem nynějšího majitele. V kratší ulici z horní ulice k rybníků vedoucí, postaven byl na dolejším rohu ulice značným nákladem prostraný dům č. 340 Novotných (Tomáše). Stavbu provedl v krátkém čase syn jeho Ladislav r. .... dle plánu architekta Hubschmanna. Na místě tom byla dříve barevna Seiterova. 3) Třetí, větší skupina domů od ohrady na jih, taktéž branou oddělená tvoří "dolní předměstí" které se rozvětvuje na více stran k Vesci, k Žirovnici a na západ pod ohradou města. Od hlavního náměstí příjde se kratší sráznou ulicí zvanou Pešinovou na menší náměstí tvořící čtverec, v jehož středu nalézá se kamený vysoký sloup nesoucí na svém zakončení nedávno na plechu obnovený obraz Panny Marie. Od toho nese náměstí i jméno "náměstí Mariánské"
Dvě lípy z obou stran a mřížoví zapuštěné do 4 kamených sloupků tvoří pěknou ozdobu místa toho. Před zahrádkou stojan na pitnou vodu. Vysokých jednopatrových budov, jichž stavba by byla provedena již v století osmnáctém, na dolním předměstí není. Všechny nyní tam stávající budovy jsou co jednopatrové, postaveny teprve v novější době. Na jižní straně náměstí mariánského stojí tohoto času následující jednopatrové domy: Nárožní dům č. 136 - 137 Brdlíků. Podle označení firmy říká se u J. D. Brdlíků. Dům č. 135 Barthelů (Dominika). Na domě t.č. namalované sluneční hodiny. Dům č. 134 Tománků (Marie). Dům č. 133 Rosů (Josefa, Stanislav). Dům č. 132 Adolfa Pilse. Na straně jižní není žádného jednopatrového domu více. Strana východní jest dosud zcela bez domů jednopatrových v níž dům č. 140 Doležalů byl v přízemí důkladně opraven, střecha okapem do náměstí obrácena, průjezd přikryt a místo šindele střecha přikryta cementovými červenými taškami. Strana severní jest rovněž bez jednopatrových domů. Na straně západní z obou stran ulicemi oddělen stojí jednopatrový dům č. 187. Před tím Povolných nyní Morávků. To znamenává že k označení domu Doležalovýho užívá se od starších lidí zde zrozených pojmenování "v Holubovém dvoře". V uličce postraní vybíhající od severní strany k rybníku stojí pouze 1 dům č. 148 jednoposchoďový při kterémž v dřívějších létách i barevna byla. Pod náměstím marjanským jen krátkou ulicí oddělenou, vystaveno a ohraničeno jest třemi stranami domů "náměstí u Kříže neboli Riegrovo". V prostřed náměstí postaven jest železný kříž v zahrádce ohraničené mříží a kamenými sloupky. Koruna lípy v zahrádce zasazené, na všechny strany volně se rozkládajíc zdá se, z dálky pozorováno, jakoby se kmenem tvořila jeden velký lipový list spočívající na silné stopce (obměna tvarů). Železný kříž postaven byl nákladem Alžběty Šubertové, po rodu Kremličkové, narozené v rožním domě tohoto náměstí č. 386 roku 1827, dne 3. května. Na východní straně náměstí 4 rozsáhlé jednoposchoďové domy a to: č . 161 dům Wernerů (Raimunda) č. 162 dům Kneiflů (Karla), dům č. 163 Koukalů (Jan), dům č. 186 Jelínků (Františka) nyní rozdělený na tři domy, které dříve všechny tvořily dům Kremličků. Na rohu domu toho odbočuje jedna ulice přes nově rozšířený most a r. 1922 nouzovou prací rozšířenou hráz rybníka dříve Šafkového, nyní továrenského zvaného kolem městské elektrárny k Vesci. V elektrárně (bývalý to mlýn Šafků před tím Rajských zvaný) jest zadní budova po jedno poschodí. Na straně západní náměstí u kříže, není žádného domu poschoďového. Na téže straně stojící přízemní dům č. 181 Mašků (Josef) byl v r. 1922 důkladně opraven, střecha okapem do náměstí obrácena a na místo šindele cementovými taškami pokryta. Druhá odbočující ulice z náměstí u Kříže vede kol domu č. 172. Jankového (Petr) velmi rozsáhlého jednopatrového a k hospodářství příležitého domu na luka, tak zvanou "obec". Dům č. 186 Tumů (Jana), hostinec jest v ulici vedoucí k malému náměstí, jehož jednu celou frontu tvoří nyní přízemní domy Františka Procházky, též na jedno poschodí postaven. V téže
ulici naproti domu Tumovému dva menší domky č. 188 Lehejčků (Franz.) a č. .... Křížů jsou též na 1. poschodí. Rovnoběžně s touto ulicí jde ulička, jež spojuje náměstí u sv. kříže s náměstím "Štítného". V ní jest postavena na jedno poschodí část domu u domu nárožního přízemního, který náleží nynějšímu starostovi města Janu Solařovi. Na malém náměstí Štítného stojí jednoposchoďový domek č. 224 rodný to dům básníka Otokara Březiny (Václava Jebavýho), jehož majitelem jest nyní Lambert Kožíšek. Z náměstí Štítného rozbíhají se ulice jedna směrem severním Havlíčkovou třídou zvanou "pod sv. Annou", druhá k západu vedoucí ulice "Žirovnická nebo Danšova". V ní jsou dva menší poschoďové domky č. ... a č..... Nejvýznačnější budova tam jest všeobecná veřejná nemocnice stojící na místě kde dříve býval dvůr Danšů, dle něhož i ulice má jméno Danšova. Nemocnice sestává z budovy staré, jednopatrové, jež vystavena byla zásluhou zdejšího děkana Dr. Augustina Svobody v letech 1871 - 1873. Která, když nedostačovala rozšířená byla velikou přístavbou v letech 1908 jejichž stavba dle plánů vypracovaných architektem L. Novotným zadaná byla staviteli Janu Malinovskému. Vrátíme-li se od nemocnice na náměstí Štítného, můžeme ulicí Annenskou do ulice Horní. V ulice Anneské jsou toho času jednoposchoďové domy: dům č. 225 Mynářů (Anna) s ním sousedicí dům, který ze 2 čísel pozůstává, rozsáhlý do délky i hloubky, četnými obytnými, hospodářskými i obchodními místnostmi opatřen náleží nyní Brdlíkovým (Karlovi). Postaven byl v letech 185..... nákladem Leopolda Brdlíka, soukeníka. Dále v téže ulici jest dvouposchoďová budova obecních škol postavena v letech 1865 a za nimi v obecním parku dvou patrová budova škol občanských zřízena v letech 1898. Budova obecních škol postavena jest v místech, kde dříve rozkládal se rybník. Rybník ten byl zrušen, odvodněn a potůček z něho vycházejí překlenut. Voda v něm teče nyní pod zemí až na místo zvané "na blátě" kdež za můstkem cesty vedoucí od Jankových k nádraží vylévá se na louky "obec". Na proti školám obecním jest jednoposchoďový dům č. ... Fučíků nad nímž spatřiti lze zbytky hradeb města. Zbývá ještě v téže ulici připomenout chudobinec městský s kaplí sv. Anny, založený Ludvíkem de Gregorio, soukeníkem zdejším v roku 1694. Chudobinec sestával původně z budovy přízemní o 3 oknech, která když nedostačovala, do dvora prodoužená byla. Když však stále více lidí bytu potřebných přibývalo a o ubytování se hlásilo, byl z darů a příspěvků, které po učiněném provolání ve zvláštní k tomu účeli vydaném spise se sešly, domek vedlejší, jen soudkou oddělený a v zadu zahrádkou opatřený zakoupen. Mimo to k témuž účeli zakoupila obec vzadu přes cestu za malým rybníčkem, který nyní již zavezen jest menší hospodářské stavení. Obě tato stavení byly pro ubytování upravena. Hlavní však ku kapli sv. Anny z druhé strany přiléhajíc rozsáhlá jednopatrová budova městského chudobince, jež dle plánů Františka Němce, stavitele v Plzni, zdejšího rodáka stavitelem Janem Malinovským v r. 1914 postavena byla jest nejen ozdobou ale i chloubou města, že přispěním odkazy a davy dobrodinců, rodáků zdejších v takové rozsáhlosti a
takovým nákladem zbudována byla. Hned přes cestu stojí větší jednopatrová budova v zahradě, městská opatrovna, která k účelu tomu zvěčnělým De. Aůgustinem Svobodou, zdejším dobré paměti děkanem zakoupena byla. Později byl i palouk za stavením se nacházející k opatrovně přikoupen stavení pro opatrovnu zakoupeno bylo roku 1890. Jdouce od opatrovny kol sadů Husových přijdeme do středu dlouhé řady stodol. Původně byl větší počet dřevěných stodol v těch místech, co jsou nyní sady. Když však ohněm vzniklým dne 16.5.1878 dopoledne stodoly ty jakož i stodoly dřevěné za cestou stojící na prach shořely, postavili si majitelé stodoly nové, zděné, pokryté ohnivzdornou krytinou, něco dále a ne již v hloučku ale v jedné řadě čelicí ku straně východní a v zadu za každou stodolou odměřeno bylo místo pro cestku k vyjíždění. Na protější straně této řad stodol, dlouhá stodola, která již před ohněm stávala a bývalému purkmistrovi Janu Brdlíkovi náležela, postavena poblíž parku u škol občanských byla letos na jaře po dosažení stavební subvence nynějším majitelem Theodorem Kožíškem zvýšena na obytné stavení upravena na novou cementovou krytinou opatřena, na obytné stavení upravena a novou cementovou krytinou opatřena. Cesta, která uprostřed stodoly přetíná vede za stodolami do skupiny domů, teprve v novějších době postavených , které dle ohrady Novotných pojmenování "u ohrady" obdržely. Nejkrajnější domek na poslední straně postavil tam v letech 1922 a 1923 Tomáš Čeloud, kterou jsa zedník zbudoval jej po nejvíce, co se týče zednické práce, sám. Za obytným stavením ohrady Novotných stojí na poli malý železný křížek zapuštěný do kamene. Hrubé písmo v kámen vysekané oznamuje kolem jdoucím: Na tom místě usnul v panu p. Joann Trnka a u Božího Těla pochován jest dne 2.8.1795. Jan Trnka byl dlouholetým primatorem města, zámožný soukeník, bydlel v ohradě města. Za novým chudobincem u zahrady k chudobinci přiléhající stojí toho času městská váha a přes cestu proti sadům nalézá se tržiště pro dobytek na pozemku (trávníku) patřícím obci. Za stodolami na silnici k Žirovnici vedoucí podnikla správa záložny zdejší v r. 1911 - 1912 stavbu přízemních domů různé šířky. Domy ty mají zahrádky za nímiž nově zřízená cesta se nalézá. Záložna vystavíc svým nákladem počtem domů, tyto pak dle toho, jak se kupci přihlašovali, odprodávala. Započato bylo se stavbou od zadu, od záhybu cesty cholunské, po levé ruce, když se jde k městu. Poskytnutí záloh subvenčních umožnilo, že nedávno ještě 2 domy blíže zase k městu zbudovány byly. Zůstávají nyní po té straně nezastavené již jen městu nejbližší parcele stavební, z nichž nekrajnější vbíhá až do ulice Žirovnické. 4) Pod srázným vrchem na východ od velkého náměstí rozkládá se skupina malých, přízemních domů, která k ohradě města tak zvanou "fortnou" nyní brankou označenou, přiléhá. Tato skupina domů podél rybníka továrně náležejícího avšak elektrárenského zvaného nazýval se již za starodávna jak již Tomáš Pešina z Čechorodu roku 1663 píše "Morava" Pešina ve svém spise Prodromus Moravoyraphiae a 3 řádek 3 píše: "Já tehdy maje časem chvíli a uprázdnění od povinností mých duchovních, maje také v historiích svou obzvláštní rozkoš vzal
jsme před sebe tu práci (abych starožitnosti vlasti vaší, jako i věci jiné paměti hodné, jichžto by mi se doptati bylo lze, vypsal) a co po různu jest u historikův jiných, to spolu v obzvláštní jeden spis, pod titulem Moravopis, uvedl. A to tím ochotněji a mileji (čím poznávám) že od vlasti vaší zrozen jsem blížeji. tak zajisté vlast má Počátky (město jest v království českém v kraji Bechynským, na panství Jindřichohradeckým) Moravy se tejká, že i jednoho předměstí díl, Morava za díl svůj jmenuje a nazývá. Přistupuje k tomu (že jakož jsem zrozen blízko Moravy) tak i posavad zůstávám v povinnosti duchovní nedaleko ji. "Nad Moravou ku straně severní rozkládá se rybník v značnější rozloze pod jehož hrází mlýn stával. Rybník ten podle jména majitele mlýna, mlynáře Zikeše i v knihách vůbec Zikeš jmenován. Městský tajemník Jan Tuma jmenoval rybník ten nesprávně Žižka. Nebyl však Zikeš prvním známým v knihách městských zapsaných majitelem mlýna, neboť pokud bylo lze, v zápisech se dopátrati, uvádí se již v letech 1570 v těch místech mlýn Koželuhovský a majitelem jeho Jiří Mlynář. Teprve od roku 1622 a ještě roku 1651 uvádí se Zikmund Mlynář, od kterého jména Zikmund v Zikeš přeměněné jak rybník tak i mlynář Zikeš jménovány byly. Po Zikmundovi uveden r. 1680 Lukáš Zikeš. Od té doby , když se v století osmnáctém více majitelů mlýna vystřídalo, tak mezi jiným Zachariáš Jelínek, nákladnící, mlynář Šput, byl posledním mlynářem na mlýně tom František Skala. František Skala prodal mlýn v polovici století devatenáctého a sice r. 1852 soukeníku Janovi Brdlíkovi, který zbořiv mlýn v místech těch postavil a zařídil továrnu na sukna dodávané rakouské armádě. Syn jeho Jan i vnuk jeho Jaroslav značně továrnu rozšířili, na čež pak roku 1920 společnost zřízena pod firmou Jan Brdlík a syn převzala továrnu tuto. Toho času mimo továrna obsahující budovy dvou a jednopatrové jest jen jeden dům po jedno poschodí v oddílu předměstí Moravy a to dům náležící bratřím Novotným, zámečníkům, č.d. jest 259. Na zahrádce před domem ještě před 2 roky se nalézající postavena byla zámečnická dílna. Za domem Novotných stojí z obou stran rybníka menší i větší domky, z nichž jedna řada tvoříc tak zvanou továrenskou ulici pod fortnou, kolem schodů do náměstí vedoucích a kolem stojanu u schodů postaveného k malému náměstí podél tak zvané Tumové zahrady (na vysokém zápraží) vede. Pro příznivou polohu zahrady budovou děkanství proti severním větrům chráněné nejen stromy ovocné ale i včely v četných úlech chované hojného užitku dávají. Toto malé náměstí připojuje se v jednom rohu k náměstí Mariánskému. Na druhé straně přijde se kolem rozsáhlejší, starodávní zdí ohražené zahrady Němcové po lávkách, přes rybník z kamene postavených, opět k malému náměstí jež se jmenuje nyní Moravské náměstí. Na východní straně vede jedna ulice zvaná "Hejmanecká" k rybníkům malému a velkému pravovarečnému měšťanstvu náležicímu. Malý rybník byl od pravovarečného měsťanstva teprve po kupu vedlejších pozemků. R. ... založen velký rybník, zvaný "Měststký", z něhož voda do kašny na náměstí do pivovaru a do kašny u pivovaru se vede jest starého původu, o době v které založen byl není žádných určitých zpráv. Z náměstí moravského přijde se opět na mé
čtverhrané prostranství na jehož jižní straně za domy nalézá se již v lukách studánky tak zvaná Švajbrova, z níž vydatný pramen čisté studené a občerstvující vody vytéká. Toho času, když nebylo ještě obecního vodovodu, mnoho sousedů jak bližších tak i vzdálenějších z dolního předměstí i z náměstí pro chutnou vodu tam chodilo. Na náměstí moravském postaven byl roku 1881 nákladný a přispěním zdejší záložny veliký kamenný kříž, spočívající na mohutném kameném podstavci, nalézající se v zahrádce s 2 tam zasazenými lípami. Náklad na pořízení u postavení krize uvolili se tamější sousedé podniknout sbírkou uhraditi, k čemuž i záloženská správa přispěla značně. Zmíniv se o vydatném pramenu studánky Švajbrové nemohu opomenout při této příležitosti upozorniti na hojnost pramenů v tomto předměstí Moravy se nalézajících. Tak hned na začátku ulice moravské před domem Bilkovských - kdež na poli na kopci nad ním se nacházejícím od dob kdy tam rozsáhlá zahrada bývala, se dosud říká "nad zahradami" vytéká pramen silný, jehož voda v tak zvaný "haltýř" zachycena ku delšímu schování ryb slouží. Na téže straně o něco málo dále ještě před lávkami vytéká opět silný pramen ze země, který v dřívějších dobách ještě asi před čtyřiceti lety, několik tam postavených na vrchu roubených a stříškami opatřených haltýřů vodou zásoboval. Odbočíme-li při cestě k Vesci za zahradou elektrárenskou nalevo, přijde se na kopci k malému prostranství v jehož místech nalézá se opět (čtvrtá) studánka obroubená kamenem a pokrytá šindelovou stříškou. Pro svou vyšší polohu bylo by možno v pádu potřeby výhodně užiti vody té pro vedení vody té do níže položených částí města. Vkročíme-li do ulice tak zvané "v cihelnách" spatřiti lze na levé ruce opět haltýř s vodou z něho tekoucí. Přes luky za potokem u nemocnice za tak zvanou stodolou "Barthelovou" přijde se opět k pramenu dobré pitné vody. Za dřívějších časů byla tam k lehčímu a rychlejšímu čerpání vody ze studánky postavena nákladem obce pumpa, která však v novější době zrušena byla. Od rohu elektrárny zařízené částečně v místnostech bývalého obcí k účeli tomu r. 1911 koupeného mlýna v 2 složeních, vede ulice do kopce k Vesci tak zvaná Studentská na níž něco dále za posledními budovami města mezníkem rozhraní Čech a Moravy jest vyznačeno. Obec koupila mlýn pro zařízení elektrárny od rodiny Brdlíkové (Jana). Před těmi náležel mlýn Šafkovům a před těmi Rajským. Na předměstí moravském pod rybníkem vedle továrny stojí stará sladovna nákladníků, v níž se již asi 15 roků nesladuje a která toho času slouží jen k uschování zásob koupeného sladu. Kopec nad sladovnou nese dnes jméno "Bazanů kopec". Na hrázi rybníka továrenského okrášluje okolí tam zasazených dubu. Duby ty zasadil majitel továrny Jan Brdlík mladší. Na rybníku dříve 2. ku praní vlny použivané "Flosy" které střechou přikryty byly, již dávno zmizely a s ními řemeslo soukenické překonané výrobou suken po továrensku, zaniklo jedno z řemesel těch při němž správnost přísloví: "řemeslo má zlaté dno" po několik století v starožitných Počátkách potvrzení docházelo. Ke konci této statě zbývá mi ještě zde
poznamenati, že ještě letošního roku počet budov v městě asi o 14 dvojdomku rozmožen býti má, které na silnici nádražní, po pravé ruce, když se jde k nádraží na pozemcích k účelu tomu zakoupených postaveny býti mají o čemž podrobnější zpráva později zde napsána bude. Jak toho času Počátky celkově vypadaly, jak budovy rozložené byly nejlépe objasní podobizna provedená s letadla v roce 1923, kterážto podobizna této pamětní knize mnou přiložena jest. Podobiznu k tomu účeli daroval Jan Francán knihař a zdejší soused. Vypsání jmén, kterých se dosud používá neb dříve užívalo v místě a okolí Počátek ku bližšímu určení neb označení místa, ku pojmenování v určitých stranách ležicích pozemků, luk, rybníků, lesů, kopců, křížů ap.: U svatohorské Panny Marie (ke Ctiboři), u předních a u zadních Božích muk (k Žirovnici), u Emmerového křížku (k Heřmanči) u Sajtrového křížku (k lázním a k Jihlávce) u Navrátilového křížku (ke Kalištím) u veseckého kříže (k Vilímči) u Kubešového křížku a u Bilkovských křížku (k Budinu a k Stojčinu) u sv. Floriana (k Rymberku) u dvou křížů u lipáreckého kříže, u Bazoniového kříže (pod Lipárky) u dunivého křížku u Trnkového křížku. U sosny, u šibenice, u stínadel, u čertové brady, u jatek, u Klátů, u Kopejtků, u Balků, u Fáčků, u Rajských, u Káňů, u lihovaru (dříve u škrobárny) u hájovny (dříve myslivny), u Kreutzrové zahrady (nad Moravou) u kamené zahrady (za stodolami) u Němcové zahrady, u děkanské zahrady, u valchy, u bílých Božích muk, u pastušky, u pazderny. Na obci, na blátě, na nivě, na nívce děkanské, na nivě Pešinovské, na nivě Bazoniové, na nivě Skalové (u lihovaru). Nad Moravou, nad zahradami, nad sladovou. Na sekyrách, na oplakané louce, na šabarecké hrázi, na příhoně, na Volmanci, pod Lipárky, na dílech. Široké louky (k Jihlávce), Stříbvác doly, Vlčí jámy, Pivničky, Feldychův palouk, Pijavičník. Díly. Lazebničky. Pivničky. V cihelnách, v šejbích předních a zadních (horních) v žlabiných, v struhách, v kopcích, v cholunských vršcích (vrškách), v hejmankách, v oužlabí, v jednotě. Rybník Volmanec. Továrenský rybník (Brdlíků), Šafků rybník, Danšů rybníček (J. Brdlíka), Chlebcův rybníček (Lad. Novotnýho), Nuzov. Káňů rybník. Velké a malé jezero. Podlisti. Poddubí. Krčil. Stastnovský rybník. Podlesní rybník (lihovarský) Městský rybník. Rybníky zašlé: Paulus, Šabarecký, Literáček, Kačerovský, Kárník, Pytlík, Kroužek, Otrata, Špitálský rybník velký, malý. Bruský rybník. Chadimu rybníček. Jindrů rybníček. Pokorných rybník jinák dříve Tomíšků. Rybník Vyšatů (Hejman) Lesy: Jalovčí, Kateřinský (lázeňský les), Hatě, Budín, Burlířko, Sejbský lesík, Klátů lesík, Kopejtků les, Balků les.
Kopce: Strážný kopec, Lisovy, Lísek, Cholunské vršky, Musilů vršek, Bazonů kopec, nad Vesci kopec. Další rybníky nyní již zrušené: V oužlabí pole města a cholunské pole dělící: rybník Přívalenový a rybník Horní. Pod Lipárky: rybník Lupačů. Od potůčku vtékající do Nouzova na sever co k Heřmanči bylo za sebou více rybníků, nyní louky, jejichž jména mi njesou známá. Co se týče rybníků Štastný, Nouzov a Volmanec poznamenává se toto: R. 15/1 Adam I z Hradce udělil počáteckým na opravu města a mostů rybník Volmanec s loučkou, dále prominul plat z rybníka Kroužku (v Lysovech) a přidal louku Pijavičník. Dle toho stavál již před r. 1517 rybník Volmanec a do toho času náležel zprvu obci. Co se týče louky Pijavičníku, bylo těžko zjistiti, kde, v kterých místech se tato louka vynacházela. Teprve nyní při čtení výtahu ze zápisu před několika lety int. J. Třebickým na podnět učitele zdejšího Kučerovy z "Knihy počátecké" v národním museum se nalézající učiněných našel jsem, že na louce "Pijavičník" udělán byl rybník, který pojmenován "Šťastný" a že druhý udělaný rybník jméno "Nuzov" dostal. Byly tedy dle toho oba rybníky udělány až po r. 1517 avšak v r. 1559 již rybník Šťastný stával, neboť ve výsadách a právech, kterých se počáteckým od pánů z Hradce dostalo, zapsáno jest, že r. 1559 Jáchym z Hradce rybník, který na louce Pijavičníku udělali, též k obci počátecké na opravu a vzdělání města přivlastnil. Co se týče rybníka Nuzova i při něm dá se přibližně odhadnouti kdy udělán byl. V zápisech městských čte se, že Václav Komárek (majitel domu nyní č. b označeného) dává zprávu o tom, že odvel z pozůstalosti po Anne Privalenové, zemřelé r. 1563 nebožt. Tomášovi Pekaři, který dům (nyní č. 15) po Ane Privalenové kupem převzal, v ty časy staršímu města, 9 kop 15 gr a že něco z toho na dělání rybníka obecního Nuzova vynaloženo bylo, o čemž jednáno při schůzi starších v r. 1571. Zěměpisná poloha města Počátek: Počátky leží na 49 stupni 11 min. severní šířky a na 15 stupni 15 min. východní délky od Greenwichského poledníku. Počátky jsou vzdáleny 240 km od těchto míst a v sousední cizině: Nitra (Slovensko), Mor. Ostrava, Ratiboř, Vratislav a Lehnice (v Prus. Slezku), Drážďany a Saská Kamenice (v Sazku), Aš (v Čechách), Amreg, jezero Chiemské a Berchtegaden (v Bavorsku), Štýrský Hradec, Kamenec a Rág (v Maďarsku) Vzdálenost 4500 km dělí Počátky od těchto míst: Směrem severním: severní točna (bez 28*325 km), smerem východní: Semipalatinsk na Irtiši (Sibiř), smerem vých. jihovýchodním: Herat v Afghanistánu, smerem jihovýchodojižním: jezero Habeši, smerem jižním: město Jola v Migricii na hranicích Kamerunu, směrem západním: téměř do města St. Johns (na ostrově New - Foundalnd) Poznamenal kronikář Tomáš Zapletal
