Rodinné domy Jána Stempela Jan Tesař
Abstrakt Doc. Ing. arch. Ján Stempel se v poslední dekádě věnuje zejména stavbám menšího měřítka – rodinným domům. Vztah mezi architektem a klientem - uživatelem rodinného domu - má v porovnání s jinou typologií staveb velmi zásadní vliv na konečnou podobu realizace. Příspěvek má za cíl představit klienty a podmínky, za kterých realizace a návrhy rodinných domů z dílny architekta Stempela vznikají. Architekt Ján Stempel se narodil na Slovensku, architekturu vystudoval architekturu na BME v Budapešti v Maďarsku a od roku 1983 působil v Čechách v ateliéru SIAL. Vítězství v soutěži na pavilon Expo do Sevilly s Martinem Němcem je podnětem k osamostatnění a vzniku kanceláře ANDS. V roce 2004 ateliér opustil a působí jako samostatný architekt, přičemž převážnou část jeho tvorby tvoří v této dekádě rodinné domy, kterých za posledních deset let vyprojektoval ke čtyřem desítkám. Přístup k navrhování Tvorba Jan Stempela se řadí mezi kontextuální. Tedy základní idea stavby vychází z místa, místních podmínek a tradic. Výběr rodinných domů v knize 99 domů, jejíž je autorem, vysvětluje: „Jejich společným jmenovatelem jsou komplexnost řešení, jakož i rozpoznatelná odpovědnost autora vůči klientům, k okolnímu prostředí, tedy i k budoucím generacím.“1 Jedná se v zásadě o výčet základních principů tvorby Jána Stempela, které, ač neopominutelné, jsou v druhém plánu Stempelovi tvorby. Kromě racionální stránky tvorby totiž v rukopisu Jána Stempela hraje velmi důležitou roli stránka emotivní. Kompozice, měřítko či členění fasád jsou u každé realizace zvoleny tak, že se stávají samozřejmostí, jsou přirozené. V tomto případě se nejedná o promyšlené konstruování či pečlivé analýzy. Můžeme jen stěží odhadnout poměr mezi vrozenými schopnostmi a akumulovanou zkušeností. Své prvotní ideje architekt prověřuje skrze skici, které vznikají kdykoli a kdekoli [1]. Přes tyto skici autor s okolím nekomunikuje, tedy jedná se pouze o jeho vlastní prověření možností řešení. Mezi inspirační zdroje patří tvorba ruským konstruktivistů, která se propisuje do „pravdivosti“ realizací, tedy zjednodušeně „domy si na nic nehrají“ po stránce konstrukční i materiálové. Hlavní idea domu je vždy jednoduchá až přímočará, kterou architekt vysvětluje klientům skrze jednoduchá schémata či modely [2,3]. Následně v ateliéru vznikají 3D vyobrazení pro klienta. Návrhy jsou již ve fázi studie promyšleny do stavebních detailů [4,5]. Forma Mezi první realizace patří rodinný dům ve Vraném nad Vltavou [6]. Jedná se o stavbu jednoduché archetypální formy, která je mylně často považována za autorův rukopis. Tato forma je reakcí na místní regulativa a masovou výstavbu katalogových domů. V recenzi rodinných domů v Popovičkách s toutéž formou [7] Ondřej Beneš uvádí: „Když se vrátíme k jednoduchým archetypálním rodinným domům Jana Stempela – jako jsou i ty v Popovičkách – můžeme být na pochybách, jestli je tu inspiračním zdrojem spíše „stodola“– přece jen poblíž obytného staveni, nebo „seník“. Převzetí tradičního příběhu můžeme chápat jako iniciační moment vytváření komplexního prostředí – skutečného „místa“ s vlastní identitou – fenomén, který je v satelitní výstavbě stále pouze ojedinělý.“2 Inspiračním zdrojem u těchto archetypálních forem rodinných domů na venkově je lidová
1 2
Ján Stempel, 99 domů, Kant, Praha 2011, s.5 Ondřej Beneš (rec.), Rodinné domy Jána Stempela, Architekt, č. 01, 2011, s. 27
69
architektura, jejíž znalosti architekt Ján Stempel čerpá z knihy Václava Mencla: Lidová architektura v Československu. Uznání a ocenění těchto tří realizací – zejména RD ve Vraném nad Vltavou z r. 2006 odbornou veřejností, rehabilitovala tuto formu mezi českými architekty. V současnosti jsou domy těchto forem prezentovány jako „český současný dům“. Pro srovnání můžeme použít výsledky studentské soutěže Současný český dům z roku 2012.3 Máme-li charakterizovat formální stránku tvorby Jana Stempela – jedná se o domy homogenní, tedy jednoduchých forem. Kompaktnost je důsledek racionálního a pragmatického uvažování, který se skrze promyšlené prostorové řešení [11,12] propisuje do finálních podob staveb. Jedná se o silný inspirační zdroj v práci Hermana Herzbergera.
Vnitřní uspořádání rodinných domů a půdorysné řešení Z hlediska prostorového řešení se v zásadě u všech domů jedná o princip otevřeného obytného prostoru, na který jsou přímo napojeny ostatní místnosti s minimálním návrhem doplňkových monofunkčních komunikací. Toto řešení zachovává prostorový komfort uživatelů a současně umožňuje návrh kompaktních forem minimalizovaných objemů. Vlivů můžeme definovat několik, jmenujme ty nejzásadnější. Lidová obydlí na Slovensku jsou charakteristická dispozicí s dominantním obytným prostorem – izbou, na kterou byly napojeny veškeré ostatní komory v domě. Dalším vlivem je společenská tendence rodinné domy zmenšovat, což vede ke snižování počtu místností a návrat k multifunkčnosti centrálního prostoru. Obývacímu pokoji se navrací i funkce kuchyně, pracovny apod. Vnitřní řešení domů Jana Stempela je vystiženo v recenzi na rodinné domy v Letech u Dobřichovic a v Rovině od Vincze Lázsló: „Interiéry jsou jedinou obrovskou nábytkovou tkaninou s „tapetovými“ skříněmi, zásuvkami a skrytými přihrádkami, které racionálně využívají každičký kout a místo ..… nebyly vytvořeny půdorysy, nýbrž prostory.“4 Řešení interiérů, které nesmíme zaměňovat s pouhým designem, ale prostorovým návrhem se propisuje do marginální části Stempelových realizací rodinných domů. Bezesporu se jedná o oblibu amerických Shakerů, jejichž principy Stempel ve své tvorbě důmyslně uplatňuje. Klienti a místo Architekt hovoří o práci architekta jako o službě s odkazem na architekta Karla Hubáčka. V tomto duchu plní i architekt přání klienta: „Architekt by měl především uspokojit potřeby klienta, přesněji řečeno tu jejich část, která je smysluplná, logická a realizovatelná.“5 Mezi klienty rodinných domů Jana Stempela převažuje střední třída. U rodinného individuálního - domu je klient významným činitelem v konečné podobě návrhu a realizace. Pro srovnání uvádím následující příklady realizací s velmi rozdílnými typy klientů a zastavovacími podmínkami: Rodinné domy v Popovičkách [7]. – klienty byly manželské páry (rodiny s dětmi). Místem byla nová parcelace mimo základní strukturu města. Místní regulativy předepisovaly sedlovou střechu. Rodinný dům Rovina [8] – klientem byl starší manželský pár bez nutnosti rychlého vyřešení otázky bydlení. Místem byla nová parcelace mimo základní strukturu města. Místní regulativa 3
Contemporary Czech houses, http://www.greatvillas.org/villas/young-architects/contemporary-czech-house, vyhledáno 15.10.2013
4 5
Vincze László (rec.), Black & white, Architekt, č. 03, 2012, s. 58 Ján Stempel, 99 domů, Kant, Praha 2011, s.8
70
předepisovala sedlovou střechu a patrový dům, navzdory tomu majitelé upřednostňovali přízemní dům s rovnou střechou. Byly ochotni podstoupit riziko jednání s úřady o udělení výjimky. Rodinný dům Mšeno [9] – zadavatelem byla pouze jedna osoba – majitel stavební firmy. Pozemek byl vyhledán ve spolupráci s architektem. Jedná se o pozemek uprostřed stabilizované zástavby, který díky své morfologii zůstal dlouho nezastavěn. Rodinný dům v Konopišti [10] – jednalo se o developerský projekt soustavy domů u Konopiště s důrazem na originalitu jednotlivých architektů, kteří tvořili „volnou rukou“. Architektura Jána Stempela Chceme-li definovat, co je výjimečné na tvorbě architekta Jána Stempela, může jedním ze závěrů – po zevrubném prostudování návrhů a realizací – být, že se jedná o mistrovské zvládnutí řemesla navrhování a stavitelství. Řemeslo se tedy stává uměním = architekturou. Ze strany architekta není primární ambice navrhovat „zajímavé domy“. Autor sám skromně definuje kvalitní stavby jako „domy dobré“6. V závěru se vyhneme hledání paralel a srovnávání práce Jano Stempela s dnešními světovými proudy (přesahuje to rámec této krátké úvahy) a raději vyjmenujme autory, kterých si váží a ke kterým se hlásí: je to australský architekt Glena Murcutta pro jeho výjimečná řešení bez extravagancí, portugalský architekt Eduard Souto de Moura pro čistotu a lehkost řešení a britský architekt David Chipperfield pro jeho jednoduchou eleganci. Porovnání jakým způsobem se tyto vlivy konkrétně promítají do architektovy práce ponechme na laskavém čtenáři... Seznam vybrané literatury: Ondřej Beneš (rec.), Rodinné domy Jána Stempela, Architekt, č. 01, 2011, s. 27 Vincze László (rec.), Black & white, Architekt, č. 03, 2012, s. 58 Ján Stempel, 99 domů, Kant, Praha 2011, s.5,8 Contemporary Czech houses, http://www.greatvillas.org/villas/young-architects/contemporary-czechhouse, vyhledáno 15.10.2013 Obrazové přílohy: 1/ Ján Stempel, Skici 2/ Ján Stempel. Koncepční schéma rodinného domu v Mníšku pod Brdy. Foto: archiv autora 3/ Ján Stempel, Jan Jakub Tesař. Koncepční schéma rodinného domu v Českém ráji. Foto: archiv autorů 4/ Ján Stempel, Jan Jakub Tesař. Návrh rodinného domu v Českém ráji. Foto: archiv autorů 5/ Ján Stempel, Jan Jakub Tesař. Rodinný dům v Českém ráji. Foto: FOTES 6/ Ján Stempel, Rodinný dům ve Vraném nad Vltavou. Foto: Ester Havlová 7/ Ján Stempel, Rodinné domy v Popovičkách. Foto: Ivan Němec 8/ Ján Stempel, Jan Jakub Tesař, Rodinný dům v Rovině. Foto: FOTES 9/ Ján Stempel, Jan Jakub Tesař, Rodinný dům v Mšenu. Foto: Pepa Středa 10/ Ján Stempel, Jan Jakub Tesař, Rodinný dům v Konopišti. Foto: archiv autorů 11/ Půdorysy rodinných domů Jána Stempela. Foto: archiv autorů 12/ Řezy rodinných domů Jána Stempela. Foto: archiv autorů
6
Ján Stempel, 99 domů, Kant, Praha 2011, s.5
71
obr. 1
obr. 2
obr. 3
72
obr. 4
obr. 5
obr. 6
73
obr. 7
obr. 8
obr. 9
obr. 10
74
obr. 11
obr. 12
75
