Abstrakt. Klíčová slova. Abstrakt. Schlüsselwörter

Abstrakt Předmětem bakalářské práce je marketingový mix Jihomoravského muzea ve Znojmě. Tato bakalářská práce je tvořena ze dvou hlavních částí. První část se zabývá teoretickým zpracováním bakalářské práce. Kde je podrobně popsán pojem marketing, cestovní ruch, příspěvková organizace, muzeum a dotace. Druhá část je praktická, zde je pomocí SWOT analýzy, analýzy marketingového prostředí, návštěvností jednotlivých objektů a marketingového výzkumu zaměstnanců a návštěvníků podrobněji popsáno Jihomoravské muzeum ve Znojmě.

Klíčová slova Marketing, marketingový mix, produkt, cena, distribuce, propagace, balíčky, partnerství, lidé, marketingové prostředí, SWOT analýza, cestovní ruch, muzeum.

Abstrakt Der Gegenstand der Bakkalaurearbeit ist Marketingmix des Südmährischen Museum in Znaim. Diese Arbeit bilden zwei Haupteile. Der erste Teil beschäftigt sich mit der theoretischen Verarbeitung, in der werden die Begriffe der Marketing, der Reiseverkehr, die Beitragsorganisation, das Museum und die Preisstützung beschrieben. Der zweite Teil ist praktisch. Hier wird das Südmährische Museum in Znaim mit Hilfe der SWOT Analyse, der Analyse des Marketingmilieus, der Besuchshäufigkeit des einzelnen Objekts und marketing research der Angestellte und der Museumsbesucher detailliert beschrieben.

Schlüsselwörter Der Marketing, Marketingmix, der Produkt, der Preis, die Distribution, die Propagation, die Packungen, die Kooperation, die Menschen, das Marketingmilieu, die SWOT Analyse, der Fremdenverkehr, das Museum.

Prohlášení Prohlašuji na svou čest, že jsem předloženou bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Martina Přibyla. Dále prohlašuji, že veškeré literární a odborné zdroje použité v této práci, jsou uvedeny v seznamu literatury.

Ve Znojmě dne 20.4.2009 _________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Chci poděkovat panu Ing. Martinovi Přibylovi, konzultantovi mé bakalářské práce, za jeho cenné poznámky a rady. Dále pak všem osobám ve vedení školy, které umožnili studium na vysoké škole ve Znojmě. Mé poděkování také patří paní Ing. Vladimíře Durajkové, ředitelce Jihomoravského muzea ve Znojmě za poskytnutí informací týkající se bakalářské práce.

Obsah 1 Úvod...............................................................................................................8 2 Cíl a metodika...............................................................................................9 3 Teoretická část............................................................................................11 3.1 Marketing...............................................................................................11 3.1.1 Historie marketingu..............................................................................................11 3.1.2 Definice marketingu.............................................................................................12 3.1.3 Marketingový mix................................................................................................13 3.1.3.1 Produkt..........................................................................................................14 3.1.3.2 Cena...............................................................................................................16 3.1.3.3 Distribuce......................................................................................................17 3.1.3.4 Propagace......................................................................................................18 3.1.3.5 Balíčky...........................................................................................................23 3.1.3.6 Programy.......................................................................................................24 3.1.3.7 Partnerství......................................................................................................24 3.1.3.8 Lidé................................................................................................................24 3.1.4 Marketingové prostředí........................................................................................25 3.1.5 SWOT analýza.....................................................................................................26 3.1.6 Marketingový informační systém........................................................................28 3.1.7 Marketingový plán...............................................................................................29

3.2 Cestovní ruch.........................................................................................29 3.3 Příspěvkové organizace.........................................................................30 3.4 Muzeum.................................................................................................31 3.5 Dotace....................................................................................................32 4 Praktická část.............................................................................................34 4.1 Jihomoravské muzeum ve Znojmě.......................................................34 4.2 Objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě.........................................34 4.3 Analýza marketingového prostředí muzea............................................37 4.4 SWOT analýza.......................................................................................49 4.5 Návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě......................51

4.6 Výzkum zaměstnanců.............................................................................53 4.7 Výzkum návštěvníků..............................................................................58 5 Doporučení..................................................................................................65 6 Závěr............................................................................................................70 7 Použité zdroje..............................................................................................72 8 Přílohy..........................................................................................................75

1 Úvod Marketing lze chápat, jako souhrn postupů a nástrojů s jejichž pomocí se snažíme zvýšit pravděpodobnost úspěšného dosažení svých cílů na trhu.

Dnešní trh je velice nemilosrdný. Mnoho z nových podniků a z nových produktů se v tvrdém konkurenčním boji na trhu nedokáže prosadit. Je velmi důležité věnovat pozornost, jak konkurenci, tak zákazníkům. Zákazníkům, jak skutečným, tak i potencionálním. Může se stát, že konkurence přijde s lepším nápadem, který více odpovídá potřebám a přáním zákazníků než naše nabídka. A my o svoje zákazníky přijdeme. Mnohdy se může méně kvalitní produkt prodávat mnohem lépe, než produkt kvalitní a to díky kvalitní propagaci.

Zejména díky pokroku v oblasti komunikačních technologií se dá očekávat ještě větší vzájemné propojení a komunikace mezi podniky a jejich zákazníky. Komunikace je velmi důležitou činností v marketingu, jelikož spokojenost zákazníka, stojí na dobré komunikaci mezi ním a prodávajícím.

Základem teorie marketingového mixu je, že jde o soubor vzájemně propojených proměnných, se kterými vedení podniku může pracovat a které může poměrně snadno měnit. Marketingový mix tedy v sobě zahrnuje vše, čím firma může ovlivňovat svoji poptávku po produktech.

Pokud chce být Jihomoravské muzeu ve Znojmě úspěšné, musí neustále nabízet kvalitní produkt pro zákazníky a pozorně sledovat konkurenci. Jelikož dnes je velká konkurence i mezi jednotlivými muzei, každé chce nalákat na své expozice co nejvíce návštěvníků. Pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě je počet návštěvníků, kteří navštíví některý z objektů organizace velmi důležitý. Díky tomu mají o něco více peněz a mohou je investovat, například do nových výstav či expozic, nebo pokračovat v postupných rekonstrukcích, které se postupně provádí na objektech organizace. Je důležité, aby historické památky byly v co nejlepším stavu, tím budou pro návštěvníky mnohem více atraktivnější. Pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě nejsou rozhodně zanedbatelnou položkou příjmy, které utrží ze vstupného. Stejně tak příjmy, které utrží z prodeje publikací, pohlednic, map a upomínkových předmětů. 8

2 Cíl na metodika Cílem této práce je zhodnocení stávajícího marketingového mixu Jihomoravského muzea ve Znojmě a na základě zjištěných nedostatků navrhnout další možnosti rozvoje. Hlavním cílem je tedy vytvoření optimálního marketingového mixu pro Jihomoravské muzeum. Veškerá aktivita této instituce, by se měla řídit zákonitostmi, které jsou pro marketing cestovního ruchu charakteristické.

Bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části jsou shrnuty poznatky z odborné literatury a elektronických zdrojů. Týkají se především marketingu a to jeho historií, definicemi, marketingovým prostředím, SWOT analýzou (metoda silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb), marketingovým informačním systémem, marketingovým plánem a zvláště pak marketingovým mixem. Dále nalezneme v teoretické části poznatky o cestovním ruchu, příspěvkových organizacích, muzeích a dotacích. Praktická část se skládá z poznatků o Jihomoravském muzeu ve Znojmě a popisuje objekty, které má organizace ve své správě a nájmu. Dále je v praktické části vytvořena analýza marketingového prostředí a SWOT analýza. Tyto analýzy jsou vytvořeny na základě zjištěných dat. Z výročních zpráv o činnostech a vlastní prací byly vytvořeny grafy, které popisují návštěvnost Jihomoravského muzea ve Znojmě. Velké množství informací o marketingovém mixu Jihomoravského muzea ve Znojmě bylo získáno z dat dotazníku. Byly vytvořeny dotazníky pro zaměstnance organizace a také pro návštěvníky minoritského kláštera. Dotazník pro zaměstnance organizace, byl poskytnut v sídle Jihomoravského muzea ve Znojmě a dále pak v Domě umění. Vyplnění tohoto dotazníku záviselo jen na jejich rozhodnutí. Během měsíce března byl návštěvníkům minoritského kláštera poskytnut pro vyplnění dotazník. Návštěvnost jednotlivých objektů organizace je vysoká jen po dobu sezóny, která začíná od května a končí v září. Návštěvnost minoritského kláštera je v měsíci březnu velmi malá, proto nemohl být uskutečněn kvantitativní výzkum, ze kterého by následně mohli být vytvořeny hypotézy. Proto bylo nutno vypracovat kvalitativní výzkum, který podrobněji popisuje chování a názory lidí.

9

Tyto údaje byly zpracovány a byly z nich vytvořeny jednotlivé tabulky s absolutními i relativními hodnotami. V závěru praktické části jsou uvedeny jednotlivá doporučení, která vyplynula ze získaných a následně zpracovaných dat a také z vlastního posouzení autora.

10

3 Teoretická část Dnešní trh je přesycen množstvím produktů a služeb, které od sebe zákazník jen stěží dokáže rozeznat. Pro marketingové pracovníky je tedy úkolem nalézt řešení, aby dokázali oslovit zákazníky takovým způsobem, který je zaujme a přesvědčí a potřebnosti konkrétního produktu. Marketingoví pracovníci se tedy musí snažit o ideální sestavení marketingového mixu.

3.1 Marketing Dříve než se podrobněji začneme věnovat jednotlivým prvkům marketingového mixu, musíme si objasnit, co to vlastně marketing je. Není lehké z jedné definice pochopit celou podstatu marketingu. Existuje velmi mnoho definic a názorů.

3.1.1 Historie marketingu Historii marketingu lze podle Dějin marketingu (2007) rozdělit do tří základních etap.

Etapa výrobně orientovaného marketingu

Nejdříve se marketing začíná objevovat v USA na konci 19. století. Konkurence byla dřív slabá, zboží bylo velmi podobné. Toto období se označovalo jako výrobně orientovaný marketing, kde poptávka převažovala nad nabídkou. Lidé kupovali pouze to, co museli koupit, propagace i distribuce byla velmi jednoduchá. V prvním desetiletí minulého století však začínají vznikat první přebytky zboží, je to následek přesycení některých trhů. Podnikatel Henry Ford řeší tuto situaci v automobilovém průmyslu s pomocí nových technologických inovací a novými metodami propagace svých výrobků, kterými docílil velkého úspěchu a odlišil se od konkurence.

11

Etapa marketingu orientovaného na prodej

Rok 1929 je ve znamení velké hospodářské krize. Dochází ke komplexním změnám, jak v ekonomice celého světa, tak i v ekonomickém myšlení, a samozřejmě i ke změně v marketingovém myšlení. Rozšířil se marketing orientovaný na prodej. Cílem se stal prodej, konkurenční síla sílila a začalo se investovat více peněz do reklamy. Výrobci se začali orientovat na zákazníka a na jeho potřeby.

Etapa absolutního marketingu

Po konci druhé světové války vzniká tzv. absolutní marketing. Základním cílem je zde orientace všech zaměstnanců v podniku na potřeby zákazníka, který určuje strukturu celého trhu. Zatímco dříve převažovala poptávka, nyní už převažuje nabídka. Na trh přichází asijské výrobky, které se rychle stávají konkurencí pro zboží z Evropy. Proto pro evropské výrobky byla zavedena diferenciace zboží: výrobky musejí vypadat více evropsky a mít jasný image. Trhy se dělí na menší segmenty, které vznikají podle společných potřeb zákazníků.

3.1.2 Definice marketingu Foret, Procházka a Urbánek (2005) považují za nejvýznamnější a nejvýstižnější dvě definice marketingu. První definice Americké marketingové asociace představuje marketing „proces plánování a realizace koncepcí, tvorby cen, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb s cílem dosáhnout takové směny, která uspokojí požadavky jednotlivců a organizací“ AMA (1988). Druhá považuje marketing „sociálním a manažerským procesem, jehož pomocí získávají lidé to, co buď potřebují, anebo po čem touží, a to na základě výroby komodit a jejich směny za komodity jiné anebo za peníze“ Kotler (1989). Foret, Procházka a Urbánek navazují na definice „marketing se ve svém pojetí výrazně odlišuje od pouhého prodeje zboží. Zatímco prodej se snaží přimět zákazníky k nákupu toho zboží, které podnik již vyrobil, marketing usiluje o to, aby podnik vyráběl a prodával zboží, které zákazník požaduje, a to tím, že jeho potřeby a přání zjišťuje a že jim přizpůsobuje jak své produkty, tak také jejich cenu, způsob prodeje, propagaci, design, balení a další faktory“.

12

Podle jiné definice od Kotlera (2001), kde definuje marketing jako: „proces plánování a implementace koncepcí, cen, propagace a distribuce idejí, zboží a služeb pro vytváření směn, které uspokojují cíle jednotlivců a organizací“.

3.1.3 Marketingový mix Kotler a kol. (2007) definují marketingový mix jako: „marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů: výrobkové cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu“.

Dle De Pelsmackera, Geuense, Van Den Bergha (2003) je dobrým marketingem pouze integrovaný marketing. Při tvorbě a realizaci marketingového mixu jsou důležité dvě zásady – integrace a synergie. Nástroje marketingového mixu je potřeba navrhnout tak, aby se jejich účinek znásoboval vzájemnou podporou. Prodejci se stanou úspěšnějšími, pokud bude jejich činnost podpořena aktivitami v oblasti public relations, slevami a propagací. Intenzivnější distribuce bude efektivnější, propojí-li se s komunikací v prodejních místech a s reklamou. Úspěšný marketing tedy závisí na vhodně integrovaném, symetricky působícím a interaktivním marketingovém mixu.

Foret, Foretová (2008) popisují marketingový mix jako: „soubor taktických nástrojů, které může poskytovatel určitých služeb využívat pro získání konkurenceschopnosti svého produktu a pro jeho prosazení se na trhu“. Jedná se především o čtyři skupiny charakteristik, označovaných v marketingové literatuře jako „čtyři P“: produkt, cena (price), místo (place) a propagace (promotion). Marketing cestovního ruchu rozšiřuje tuto základní podobu marketingového mixu o další „čtyři P“: lidé (people), balíčky (packaging), programování (programming), partnerství (partnership).

Horáková (2003) jednotlivé složky marketingového mixu rozděluje na jednotlivé komponenty, které jsou zobrazeny v tabulce č. 1.

13

Tabulka 1: Marketingový mix Produkt

Cena

Distribuce

Propagace

funkční rysy

tvorba ceny

cesty

propagace

rozměr a objem

platební podmínky

mezičlánky

podpora prodeje

Barva

úvěrové podmínky

systémy

merchandising

Kvalita

slevy

fyzická distribuce

publicita

Značka

srážky

služby poskytované

public relation

Obal

platební lhůty

zákazníkům

osobní prodej

Servis Pověst Zdroj: Horáková (2003, s. 72)

3.1.3.1 Produkt Produkt je základní složkou marketingového mixu, kterou Foret, Procházka a Urbánek (2005) definují jako: „to, co lze na trhu nabídnout k upoutání pozornosti, k získání, k užívání anebo ke spotřebě, to je vše co se vyznačuje schopností uspokojit přání nebo potřeby zákazníků“. Produktem mohou být nejen fyzické předměty, ale také služby, osoby, místa, organizace, myšlenky, kulturní výtvory a mnohé další hmatatelné i nehmatatelné věci.

Za tři základní úrovně produktu považují Foret, Procházka a Urbánek (2005) jádro produktu, vlastní produkt, rozšířený produkt (obrázek č. 1).

Obrázek 1: Základní složky produktu

Zdroj: Foret, Procházka a Urbánek (2005, s. 94)

14

De Pelsmacker, Geuens, Van Den Bergh (2003) definují jednotlivé části produktu takto: jádro je unikátní zážitek, který se prodává. Ve skutečnosti je to unikátní prodejní prvek, specifická pozice daného výrobku ve vědomí zákazníka. Značka je často shrnutím, vizualizací klíčového užitku a všeho, co je s tím spojeno. Užitek se musí převést v něco uchopitelného, hmotného. Druhá úroveň produktu jsou hmotné prvky. Jedná se o vlastnosti produktu, úroveň jeho kvality, design a balení jsou důležitými nástroji, které udělají produkt hmotným. Třetí úrovní je rozšířený produkt, který přidává jádru na hodnotě a zajímavosti pro zákazníka. Rozšířený produkt se dá definovat jako povrchová servisní vrstva. Zahrnuje instalaci, po prodejní služby a postupy pro řešení stížností a reklamací.

Podle Foreta, Procházky a Urbánka (2005) je velmi důležitý pojem životní cyklus produktu. Dělí se na čtyři fáze: zaváděcí fázi, růstovou fázi, fázi zralosti a fázi úpadku (obrázek č. 2). Navzájem se od sebe liší různými vlastnostmi.

Obrázek 2: Průběh životního cyklu produktu

Zdroj: Foret, Procházka a Urbánek (2005, s. 96)

Fáze zavádění začíná v okamžiku, kdy je produkt uveden na trh. Příjmy z prodeje jsou malé a zisk nulový, jelikož produkt spotřebitelé téměř neznají. Musí se vynakládat velké výdaje na propagaci produktu.

Fáze růstu je charakteristická změnou objemu prodeje. Zájem zákazníků o produkt rychle roste a objem prodeje i tržby narůstají. V této fázi se na trhu začínají objevovat konkurenční výrobky.

15

Fáze zralosti je rozhodující pro úspěch firmy. Trh výrobek zcela akceptoval a proto jsou stabilní tržby. V této fázi je snaha o snižování výrobních nákladů a o kontrolu všech složek marketingového mixu.

Fáze zániku je závěrečná fáze životního cyklu výrobku. Klesá odbyt a prodej výrobku je spojen se stále většími problémy. Na trhu existují nové a kvalitnější produkty. Investice na propagaci přestávají mít smysl.

3.1.3.2 Cena

De Pelsmacker, Geuens, Van Den Bergh (2003) označuje cenu jako jediný marketingový nástroj, který nic nestojí, naopak je zdrojem prostředků pro výrobu a marketingové aktivity. Deklarovaná cena je oficiální cenou produktu, i když se pro zvýšení atraktivnosti používají různé formy slev a výhod.

Foret, Foretová (2008) cenu definují: „obecně cena představuje množství peněžních jednotek, požadovaných za produkt, cena je jediným prvkem marketingového mixu, který vytváří příjmy“.

Firmy stanovují ceny produktů různým způsobem. Foreta, Procházka a Urbánek (2005) určují nejprve cenu základní a pomocí přirážek, srážek, rabatů a skont vytvářejí konečnou prodejní cenu. Tento proces nazývají „finalizace ceny“. Dále definují základní strategie tvorby ceny.

Cena založená na nákladech (nákladově orientovaná cena) je jedna z nejběžnějších a nejčastěji používaných způsobů stanovení ceny. Tato metoda spočívá v aplikaci různých kalkulačních postupů, které jsou založeny na vyčíslení nákladů a zisku na daný výrobek. Hlavní výhodou je jednoduchost a relativně snadná dostupnost podkladových údajů pro výpočet.

16

Stanovení ceny na základě poptávky (poptávkově orientovaná cena) je založeno na odhadu objemu prodeje v závislosti na různé výši ceny. Základním principem tohoto způsobu tvorby cen je stanovení vysoké ceny při vysoké poptávce a nízké ceny při nízké poptávce a to i tehdy, jsou-li náklady na jednotku produkce v obou případech stejné. Cena je tedy stanovena nikoliv na nákladech, ale na hodnotě, kterou danému zboží přisoudí spotřebitel.

Stanovení ceny na základě cen konkurence (konkurenčně orientovaná cena) vychází z předpokladu, že za produkty srovnatelné s konkurencí může požadovat srovnatelné ceny, které má konkurence. Tato metoda stanovení ceny se používá zejména při vstupu firmy na nový trh.

Stanovení cen z marketingových cílů firmy znamená, že firma tvoří své ceny v souladu se svými cíly, kterých chce v rámci svého marketingového mixu na svém cílovém trhu dosáhnout. Čím jsou cíle firmy stanoveny jednoznačněji, tím snazší je určování finálních cen výrobků.

Stanovení ceny na základě vnímané hodnoty je přístup, pro který je rozhodující faktor požadovaná hodnota produktu, jak jí vnímá zákazník. Podnik vyrábí a vyvíjí produkty pro jediný a přesně stanovený segment trhu. Vnímaná hodnota daného výrobku zákazníkem je ovlivněna promyšlenou a řízenou marketingovou taktikou, která využívá i některé necenové nástroje (balení, značka, servis, způsob distribuce, propagace a další služby). Tato metoda vychází z velmi dobré znalosti zákazníků a ze znalosti jak je ovlivnit. Při stanovení cen touto metodou, musí mít prodejce přesně zjištěno, kolik jsou jejich zákazníci ochotni za produkty maximálně zaplatit.

3.1.3.3 Distribuce Foret, Foretová (2008) definují distribuci jako: „rozhodnutí o tom, jakými cestami (kanály) se náš produkt dostane na trh a k zákazníkovi patří mezi nejdůležitější a následně ovlivňuje použití ostatních marketingových nástrojů“.

17

Foret, Procházka a Urbánek (2005) definuje distribuční cesty jako „soubor všech činností jednotlivců a firem, kteří se účastní procesu transferu produktů z místa jejich vzniku do místa jejich konečné spotřeby nebo užití“. Distribuční cesty pomáhají zákazníkům překonávat časové, prostorové a vlastnické bariéry. V odvětví služeb cestovního ruchu neexistuje žádný distribuční systém, protože zákazníci si musí spotřebovat službu na místě, kde je služba vytvořena. V současnosti sehrává velmi důležitou roli internet. Díky tomuto médiu mohou být produkty více přiblíženy zákazníkům a to nejen informačně, ale také distribučně. Mnohé firmy nabízejí na internetu možnost nákupu (vstupenek, zboží atd.) nebo alespoň rezervaci, případně objednání produktu.

3.1.3.4 Propagace Dle De Pelsmackera, Geuense, Van Den Bergha (2003) je podpora neboli marketingová komunikace čtvrtým a neviditelnějším nástrojem marketingového mixu. Obnáší všechny nástroje, prostřednictvím kterých firma komunikuje s cílovými skupinami, aby podpořila výrobky nebo image firmy.

Foret, Procházka a Urbánek (2005) označují propagaci komunikačním mixem, který v současnosti používá kombinace pěti důležitých nástrojů, jimiž jsou: •

reklama,

•

podpora prodeje,

•

vztahy s veřejností (public relations),

•

osobní prodej,

•

přímý marketing (direct marketing).

18

Tabulka 2: Komunikační mix a jeho prostředky Tištěné a vysílané reklamy Nápisy na obalech Letáky Reklama Brožury Prospekty a plakáty Telefonní seznamy Soutěže, hry, loterie Odměny a dárky Podpora prodeje Vzorky Veletrhy Přehlídky Projevy Články Vztahy s veřejností Semináře Výroční zprávy Charitativní dary Obchodní nabídky Osobní prodej Veletrhy a výstavy Katalogy Přímý marketing Poštovní zásilky Elektronické nakupování Zdroj: Kotler (2001, s. 542)

Billboardy Promítané reklamy Poutače Audiovizuální prostředky Symboly a loga Videokazety Kupony Ukázky Slevy Slavnostní události Dlouhodobé programy Publikace Lobování Prezentace v médiích Firemní časopis Styky s místními komunitami Obchodní setkání Vzorky Zasílání informací faxem Telemarketing Zasílání informací e-mailem

Reklama je podle Foreta, Procházky a Urbánka (2005) definovaná jako: „placená, neosobní forma prezentace produktů ve své podstatě představuje vždy účelové a jednostranné sdělené, kterým firma komunikuje se svými stávajícími i potencionálními zákazníky, a to obvykle prostřednictvím různých sdělovacích prostředků (médií)“.

Reklama má tradičně tři základní funkce, které vycházejí z časového aspektu a z životního cyklu výrobku. Rozlišujeme tedy tři základní typy reklamy a to: •

zaváděcí reklama

•

přesvědčovací reklama

•

připomínací reklama

19

Podpora prodeje také spadá do nástrojů komunikačního mixu, která se zaměřuje na krátkodobé zvýšení prodeje. Podle De Pelsmackera, Geuense, Van Den Bergha (2003) má generovat dostatečný prodej u dosavadních zákazníků a na základě krátkodobých výhod přilákat zákazníky nové. Hlavní vlastností podpory prodeje je omezení v čase a prostoru, nabídka vyššího zhodnocení peněz a vyvolání okamžité nákupní reakce.

Foret, Procházka a Urbánek (2005) vidí v podpoře prodeje „komunikační aktivity, jejichž cílem je zvýšit objem prodeje a učinit nabídku zboží pro zákazníky atraktivnější“. Podle toho, na jaký typ zákazníků je podpora prodeje směrována, rozlišují prodejci:

Podporou prodeje vůči zprostředkovatelům rozumíme: •

cenové obchodní podmínky,

•

necenové obchodní podmínky,

•

společná reklamní činnost,

•

výstavky nabízeného zboží,

•

pracovní schůzky,

•

večírky,

•

rauty,

•

a další,

Podporou prodeje vůči spotřebitelům rozumíme: •

kupony,

•

slevy z ceny,

•

rabaty,

•

cenové balíčky,

•

prémie,

•

odměny,

•

soutěže,

•

vzorky.

20

Podporou prodeje v maloobchodní činnosti jsou: •

slevy z ceníkových cen,

•

maloobchodní kupony,

•

dvojité kupony,

•

předvádění vlastností zboží.

Cílem podpory prodeje je: •

zvýšení prodeje propagovaného zboží,

•

zvýšení spotřeby propagovaného zboží,

•

motivovat zákazníky, aby kupovali propagovaný výrobek a ne konkurenční,

•

přesvědčovat zákazníky k dalším, opakovaným nákupům propagovaného zboží,

•

působit na zákazníky, aby byli vůči propagovanému zboží loajální,

•

motivovat distributory k podpoře propagovaného zboží u spotřebitelů.

Vztahy s veřejností firmy neovlivňují svým chováním poze své zákazníky, dodavatele, zprostředkovatele, ale také širokou veřejnost.

Kotler (2001) definuje vztahy s veřejností jako: „řadu programů zaměřených na propagaci firmy, obhajobu image firmy nebo image jednotlivých produktů“.

Oproti tomu Foret, Procházka a Urbánek (2005) definují vztahy s veřejností jako: „soustavné budování dobrého jména firmy, vytváření pozitivních vztahů a komunikace s veřejností za účelem vědomého kladného působení a ovlivňování“. Foret, Procházka a Urbánek (2005) rozlišují dvě základní roviny komunikace s veřejností: •

komunikace s vnitřním (interním) prostředím podniku, tedy tzv. „směrem dovnitř“ se firma snaží působit na vlastní zaměstnance tak, aby k ní měli kladný vztah, ztotožňovali se s jejími cíly a zájmy a aby o firmě hovořili vždy jen pozitivně,

21

•

komunikace s vnějším (externím) prostředím, tedy tzv. „směrem ven“ se firma snaží budovat dobré vztahy se svým okolím, to jest se svými (i potencionálními) zákazníky, dodavateli, kontrolními a správními orgány a také s různými společenskými, kulturními, sociálními a sportovními organizacemi, tiskem, rozhlasem a televizí.

Foret, Procházka a Urbánek (2005) udávají, že public relations je tvořen souborem výstupů, které jsou zkráceně nazvány „PENCILS“, což znamená česky tužky: •

P = Publications (publikace): výroční zprávy o hospodaření, podnikové časopisy,

•

E = Events (veřejné akce): sponzorování sportovních a kulturních akcí,

•

N = News (novinářské zprávy): informace o podniku, jeho výrobcích, zaměstnancích, mimořádných úspěších,

•

C = Community involvement activities (podpora místních aktivit): investování peněz a vynakládání času pro potřeby místních občanských sdružení,

•

I = Identity media (využití jednotného vizuálního stylu): dopisní papíry s podnikovou grafikou, navštívenky,

•

L = Lobbying activity (lobbovací aktivity): snaha o zadržení nepříznivých opatření nebo zpráv o podniku,

•

S = Social responsibility activities (aktivity sociální odpovědnosti): budování dobrého jména v podnikové sociální oblasti.

Osobní prodej definují De Pelsmacker, Geuens, Van Den Bergh (2003) jako: „dvoustrannou komunikaci „tváří v tvář“, jejíž obsahem je poskytování informací, předvádění, udržování či budování dlouhodobých vztahů nebo přesvědčení určitých osob“.

Podobně osobní prodej definují i Foret, Procházka a Urbánek (2005) a to jako: „jeho účinnost a efektivita se projevuje okamžitě, protože osobním působením na spotřebitele „tváří v tvář“ je skutečně bezprostřední“.

22

Kotler (2001) shledává tři výhody osobního prodeje ve srovnání s reklamou: •

Osobní kontakt umožňuje živý, bezprostřední a vzájemný kontakt mezi osobami, každá strana je schopna bezprostředně reagovat na aktivity druhé strany,

•

Kultivace vztahů umožňuje kultivovat všechny druhy vztahů počínaje prostým prodejem až po hluboké přátelské vztahy,

•

Reakce je charakterizována možností naslouchat zákazníkům a naopak jejich povinností vyslechnout sdělení nabízejícího.

Přímý marketing někdy je také označován termínem cílený nebo direct marketing, bývá přesně zaměřen na určitý, předem vytipovaný segment trhu. Foret, Procházka a Urbánek (2005) považují přímý marketing za: „přesnější zacílení nabídky, tak také dokonalejší možnost vyhodnocování dosažených výsledků (například pozorováním počtu oslovených zákazníků s počtem těch, kteří na základě tohoto oslovení nákup realizovali)“. Rozeznáváme dvě formy přímého marketingu: •

adresný, při němž jsou nabídky určeny konkrétním osobám, které jsou obvykle zaneseny do firemní databáze,

•

neadresný, který sice oslovuje určitý vybraný segment trhu, ale ne jmenovitě konkrétní osoby. I tak je tato nabídka poměrně přesně cílena na zvolený segment.

3.1.3.5 Balíčky Foret, Foretová (2008) definují balíčky jako: „proto abychom zvýšili zajímavost a případně vytvořili něco jedinečného, musíme svoji nabídku pojmout jako komplex služeb, v němž se vzájemně doplňují, rozšiřují a posilují jednotlivé body“. Podle De Pelsmackera, Geuense, Van Den Bergha (2003) tvorba balíčků znamená konkrétní sestavení vzájemně se doplňujících služeb do komplexní nabídky, obvykle za jednotnou cenu.

23

3.1.3.6 Programy De Pelsmacker, Geuens, Van Den Bergh vidí v programování určitý rozšířený produkt, ve smyslu propojení a kombinace řady služeb s orientací na potřeby klientů a při využití specializovaných činností, programů nebo událostí, které zvyšují objem prodeje. Podle Foreta, Foretové (2008) vzniká partnerství „vyhlášením zajímavých projektů, jejichž cílem je propojit společné úsilí více organizací a dát šanci všem, kdo mohou a mají zájem se do těchto společných programů zapojit“.

3.1.3.7 Partnerství Foret, Foretová (2008) definují partnerství jako: „spokojenost zákazníků je v cestovním ruchu závislá na spoustě partnerů (dodavatelů), kteří se často ani neznají a nepůsobí ve stejném místě, je nutné, aby o sobě alespoň věděli, aby spolu komunikovali a hlavně spolupracovali“.

3.1.3.8 Lidé Dle Foreta, Foretové (2008) je pro oblast služeb a cestovního ruchu velice důležité, jak vybrat a jakým způsobem řídit zaměstnance. „Spokojenost cestujících s dopravou není dána jen technickými parametry dopravního prostředku nebo dopravní cesty, ale také přístupem obsluhujícího personálu – počínaje prodejem jízdenek, uvedením na místo, uložením zavazadel, obsluhou během jízdy a podobně; proto je nutné vést zaměstnance tak, aby pochopili, že úspěch celého podnikání záleží na práci a přístupu každého z nich“.

24

3.1.4 Marketingové prostředí Pod pojmem marketingové prostředí se rozumí nikoli pouze samotný trh, ale souhrn mnohých dalších faktorů, ovlivňujících bezprostředně či zprostředkovaně marketingové možnosti našeho místa Foret, Foretová (2008).

Dle Foreta, Procházky a Urbánka (2005) „marketingová činnost spíše představuje dlouhodobou, systematickou a plánovitou realizaci veškerých aktivit podniku a jejich jednoznačnou orientaci na trh a jeho požadavky. Proto se také za jeden ze základních marketingových kroků považuje analýza situace na trhu“, která se dělá na dvě části: •

mikroprostředí,

•

makroprostředí.

Do marketingového mikroprostředí patří vlastní podnik s jeho zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé, marketingoví zprostředkovatelé, veřejnost a konkurence. Všichni mohou podnik ovlivňovat, ale důležité je, že je podnik může sám aktivně měnit. V marketingovém mikroprostředí se tedy vyskytují: •

dodavatelé zajišťují vše, co je k činnosti podniku zapotřebí,

•

marketingoví zprostředkovatelé zahrnují obchodní zprostředkovatele, skladovací a přepravní firmy, agentury marketingových služeb a finanční zprostředkovatele,

•

do veřejnosti patří vládní instituce, hromadné sdělovací prostředky, neziskové organizace,

zájmové

a

nátlakové

skupiny,

místní

veřejnost

(lidé

žijící

v bezprostředním okolí podniku) a obecná veřejnost (lidé žijící v teritoriu, na němž podnik trvale funguje), •

zákazníci jsou ti co produkty kupují, například drobní spotřebitelé, organizace nebo vláda,

•

konkurenty jsou všechny subjekty, které na trhu nabízejí stejné nebo substituční produkty.

K posouzení úrovně a kvality podnikového mikroprostředí slouží analýza silných a slabých stránek, jejíž pomocí si lze vyhodnotit přednosti a nedostatky všech výše uvedených faktorů.

25

Marketingové makroprostředí se skládá z šesti skupin faktorů které firmu ovlivňují z venku a přímo i nepřímo působí na všechny její aktivity. Podle Foreta, Procházky a Urbánka (2005) na „tyto faktory nemá firma prakticky vůbec žádný vliv, nemůže je žádným způsobem kontrolovat a proto se o nich hovoří jako o faktorech nekontrolovatelných, determinujících“. Patří sem: •

demografické prostředí se zabývá růstem populace, migrací obyvatelstva, vývojem porodnosti, stárnutím obyvatelstva, úmrtností, úrovní vzdělání, zaměstnaností a změnami v rodině, jakožto proměnami rolí žen,

•

pro ekonomické prostředí jsou typické jevy ze současnosti, jako je vysoká míra inflace, směnné kurzy, recese a nezaměstnanost,

•

přírodní prostředí je spojeno s ekologickými problémy a to znečištění vody a ovzduší, nedostatek surovin a s jejich těžbou spojené ničení životního prostředí a rostoucí náklady na energii,

•

technologické prostředí charakterizuje úroveň technického rozvoje se stále se zvyšujícím tempem inovací,

•

do politické prostředí patří zákony (legislativa) jak na ochranu podnikatele, tak na ochranu spotřebitele, činnost vládních institucí, politických stran a nevládních organizací,

•

v kulturním prostředí se jedná o tradiční hodnoty a místní specifika.

Analýzou těchto okruhů získáváme atraktivní příležitosti na trhu, ale také nám ukáže případné nebezpečí a hrozby, které se mohou trzích skrývat.

3.1.5 SWOT analýza Foret, Procházka a Urbánek (2005) definují SWOT analýzu jako: „celková souhrnná analýza vnitřních a vnějších

předpokladů, nebo také někdy nazývaná jako analýza

marketingového prostředí, která je základem vypracování každé marketingové strategie a marketingového plánu“.

26

Horáková (2003) udává, že silné a slabé stránky se vztahují k vnitřní situaci podniku. Na základě analýzy interních podmínek lze identifikovat faktory, které mohou být významné pro budoucí úspěchy nebo neúspěchy.

Podle Pošváře a Erbse (2002) je SWOT analýza založena na: „analýze silných (strengths) a slabých (weaknesses) stránek, příležitostí (opportunities) a hrozeb (threats), které tvoří východiska k plánování opatření (strategií) a reakcí organizace na změny vnějšího prostředí“. SWOT analýza je nejčastěji vypracovaná formou matice (tabulka č. 3).

Tabulka 3: Matice SWOT

Vnější prostředí

Vnitřní prostředí Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Strategie SO maxi-maxi

Strategie WO mini-maxi

Hrozby

Strategie ST maxi-mini

Strategie WT mini-mini

Zdroj: Pošvář, Erbes (2002, s. 43)

Vznikají čtyři různé strategie pro reagování organizace na změny vnějšího prostředí: •

strategie SO: zaměřené na využití silných stránek a získání výhod z příležitostí vnějšího prostředí,

•

strategie ST: zaměřené na využití silných stránek a na eliminaci negativních účinků hrozeb z vnějšího prostředí,

•

strategie WO: zaměřené na překonání vlastních slabých stránek a využívání výhod z příležitostí vnějšího prostředí,

•

strategie WT: zaměřené na minimalizaci slabých stránek a vyhnutí se hrozbám z vnějšího prostředí.

27

3.1.6 Marketingový informační systém Foret, Foretová (2008) definují: „vlastní marketingový informační systém se sestává z lidí, zařízení a procedur sběru, třídění, analýzy, hodnocení a distribuce potřebných, včasných informací pro marketingové rozhodování“. Foret, Procházka a Urbánek (2005) definují marketingový informační systém podobně a to jako: „soubor těch aktivit podniku, které slouží ke sběru, třídění, analýze, vyhodnocování a prezentaci dat potřebných pro přesné, včasné a kvalifikované marketingové rozhodování“.

Marketingový informační sytém poskytuje tři zdroje, ze kterých lze potřebné informace získat a to: •

vnitřní marketingový systém (interní): informace o aktivitách podniku jsou získávány z interních zdrojů firmy, informace jsou jednoduše a rychle k sehnání, ale nebývají aktuální a relevantní,

•

vnější marketingový systém (monitoring): informace jsou získávány z vnějšího marketingového systému a poskytuje informace o změnách ekonomických, technologických, demografických, politických a legislativních faktorů,

•

marketingový

výzkum:

informace

o

trhu

jsou

systematicky

jištěné

a objektivizovanými postupy zpracované; podstatou marketingového výzkumu je shromažďování, analýza a interpretace údajů, které umožňují: •

porozumět trhu, na kterém chce nebo bude podnik podnikat,

•

zjistit problémy a příležitosti, které se na tomto trhu vyskytují nebo mohou vyskytovat,

•

formulovat směry marketingové činnosti a hodnotit dosahované výsledky.

Způsobem sběru informací se dělí marketingový výzkum na dva základní typy: •

primární marketingový výzkum: data si musíme zjistit sami, pomocí pozorování, dotazování nebo experimentu,

•

sekundární marketingový výzkum: data jsou získány z jiných zdrojů. 28

3.1.7 Marketingový plán Foret, Foretová (2008) definují: „bez plánování a plánu se žádné podnikání nemůže dlouhodobě a zdárně rozvíjet“.

Podle metod tvorby plánu se rozlišuje: •

plánování centralizované (shora): hlavní cíle jsou stanoveny vedením podniku a lidem jsou přidělovány pracovní úkoly,

•

plánování decentralizované (zdola): hlavní cíle stanovují sami zaměstnanci a vedení podniku je posuzuje a schvaluje,

•

plánování kombinované (smíšené): hlavní cíle určuje vedení podniku, ale bere se zde ohled na možnosti firmy a situaci ve vnějším marketingovém prostředí.

Dále se marketingové plány rozlišují časově: •

krátkodobé (operativní): slouží k řízení běžného provozu a koordinaci výrobních a marketingových aktivit; plány do jednoho roku,

•

střednědobé (taktické): slouží k reagování na změny ve vnějším a vnitřním marketingovém prostředí podniku; plány na jeden až tři roky,

•

dlouhodobé (strategické): popisují hlavní směry podnikových aktivit a jsou určovány na desetiletí.

3.2 Cestovní ruch Foret, Foretová (2008) definují cestovní ruch jako: „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž, hlavním účelem její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě. Může se však jednat o služební, obchodní či jinak pracovně motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy“.

29

Cestovní ruch zahrnuje aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem, dle Termíny, definice v CR (2009).

Existuje mnoho druhů cestovního ruchu: •

rekreační: zaměřený na odpočinek, zlepšení kondice, jak fyzické, tak psychické,

•

kulturně poznávací: poznání historie, kultury, tradic, zvyků, uměleckých děl, přírodních zajímavostí atd.,

•

náboženský: návštěvy poutních míst, církevních památek a účasti na církevních obřadech,

•

vzdělávací: něco nového se naučit,

•

společenský: setkání příbuzných, vytváření přátelských vztahů a známosti lidí se společnými zájmy,

•

zdravotní: kondiční a relaxační pobyty, rehabilitaci atd.,

•

sportovní: sportovní aktivity, ale i sledování sportovních akcí,

•

poznání přírody: návštěvy přírodních rezervací, národních parků a ekoturistika,

•

dobrodružný: sjíždění divokých řek, skákání z výšek atd.,

•

profesní: služební cesty, účasti na kongresech, veletrzích a výstavách,

•

politický: mítinky a sjezdy politických stran,

•

nákupní: cesty za nákupem,

•

a další.

3.3 Příspěvkové organizace Podle Chválové příspěvkové organizace mají v české republice dvojí formu.

První

formou je státní příspěvková organizace, kterou zřizuje stát. Druhou formou jsou příspěvkové organizace územního samosprávného celku, tyto příspěvkové organizace zřizují kraje a obce, tedy jsou to nestatní příspěvkové organizace. Jihomoravské muzeum ve Znojmě je příspěvkovou organizací územního samosprávního celku, jejím zřizovatelem je Jihomoravský kraj.

30

Několik charakteristických znaků příspěvkové organizace územního samosprávného celku: •

je právnickou osobou, samostatnou účetní jednotkou účtující o majetku, pohledávkách a závazcích a tvorbě hospodářského výsledku,

•

je schopna na rozdíl od státních příspěvkových organizací majetek nabývat do vlastnictví,

•

může se souhlasem zřizovatele vedle hlavní činnosti provozovat doplňkovou činnost, která musí být ve svém souhrnu zisková, zřizovatel není oprávněn výkon této činnosti dotovat z prostředků veřejných rozpočtů,

•

počátkem roku 2003 nedošlo se změnou zřizovatele (přechod z okresu na kraj) k přerušení její činnosti a organizace nezanikla, nevznikl proto její právní nástupce a organizace funguje pod jiným zřizovatelem se stejným IČ, hospodaří výhradně pouze s majetkem kraje, který jí jej svěřil k výkonu hlavní činnosti do správy (dle novely zákona č. 250/2000 Sb. v platném znění platí do 31.3.2009),

•

její finanční hospodaření upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

•

je schopna nabývat vlastnických práv, zejména dary, dědictvím a pořízením majetku z daňově vypořádaných příjmů doplňkové činnosti, používá-li tento vlastní majetek plně nebo částečně k dosahování zdanitelných příjmů, proto má právo uplatňovat plně nebo v příslušném poměru daňové odpisy,

•

je finančně napojena na jiný veřejný rozpočet - na rozpočet kraje, hospodaří s majetkem kraje, který jí jej svěřil k výkonu hlavní činnosti do správy,

•

je nositelem závazků včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů.

3.4 Muzeum Muzeum je zařízení, které na základě průzkumu plánovitě shromažďuje, odborně spravuje a vědeckými metodami zpracovává sbírky, hmotného dokladového materiálu o vývoji přírody a společnosti, o uměleckém tvoření nebo jiném druhu lidské činnosti a využívá těchto sbírek ke kulturní a osvětové činnosti, dle Definice muzea (2009).

31

Podle volného překladu definice ICOM je muzeum: „stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení“, Geschichte & Definition (2009).

Moderní muzea se obecně soustředí na přesné téma. Existuje celá řada kategorií, do kterých můžeme muzea zařadit: výtvarné umění, aplikovaná umění, řemesla, archeologie, antropologie a etnologie, historie, kulturní historie, vojenská historie, věda, technologie, filatelie a další. Mnohá muzea se specializují na moderní umění, místní historii, historii letectví, zemědělství, geologii a další oblasti.

3.5 Dotace Dotace je formou poskytnutí určitého množství finančních prostředků, nejčastěji ze státního rozpočtu (nebo také z územního rozpočtu). Může a nemusí být stanovena na konkrétní účel. Dotace se chápe, jako veřejná podpora zejména investičních nákladů projektu. Obecně je program nazýván dotací pokud spolufinancuje podíl 80-ti a více procent investičních nákladů projektu, dle Granty a dotace (2009).

Dotace jsou dvojího druhu. Města dostávají dotace na činnosti, které vykonávají za stát. Jedná se například o dotace na činnosti výkonů státní správy, dotace na školství (globální dotace i na základě počtu žáků), na mzdové prostředky pro zaměstnance, dotace na dávky a podpory v sociálním zabezpečení a například i na krytí nákladů spojených s reformou veřejné správy. Dalším typem jsou dotace, které nejsou nárokové a o které se musí žádat. Příkladem mohou být dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo ze Státního fondu životního prostředí.

32

Tabulka 4: Vývoj vlastních příjmů krajů (mil. Kč) Podíl vlastních Rok Vlastní příjmy Přijaté dotace Celkové příjmy příjmů na celkových (%) 2004 16 099,2 84 614,0 100 713,2 16,0 2005 42 743,5 70 685,7 113 469,3 37,3 2006 45 569,6 76 557,8 122 127,5 37,3 Zdroj: Obce.cz (2007)

Vývoj vlastních příjmů krajů, přijatých dotací i podíl vlastních příjmů na celkových je uveden v tabulce č. 4. Celkové příjmy krajů v roce 2006 činily 122,1 mld. Kč, z toho byly celkem přijaté dotace ve výši 76,5 mld. Kč.

Tabulka 5: Vývoj výdajů krajů (mil. Kč) Ukazatel Běžné výdaje Platy zaměstnanců a platby za práci Nákup materiálu Nákup paliv, energie, služeb Dopravní obslužnost Neinvestiční dotace podnikům Neinvestiční dotace nezisk. org. Neinvestiční transfery organizací Kapitálové výdaje Investiční nákupy Investiční dotace podnikům Investiční transfery nezisk. org. Investiční dotace přís.org. Výdaje celkem Zdroj: Obce.cz (2007)

2004 88 384,9 1 641,8 259,7 1 918,8 4 835,0 2 696,4 1 145,9 39 572,0 11 501,2 4 963,6 222,9 108,2 4 922,6 99 886,1

2005 100 590,0 1 793,5 263,5 2 056,4 7 939,8 2 593,5 36 546,1 46 248,6 11 975,4 4 634,5 473,1 114,5 5 229,0 112 565,4

2006 Rozdíl 2006--2005 108 488,3 7 898,3 1 938,0 144,5 298,9 35,4 3 373,9 1 317,5 8 107,2 167,4 3 107,9 514,4 39 073,0 2 526,9 49 495,6 3 247,0 15 909,4 3 934,0 7 718,3 3 083,8 1 117,8 644,7 156,7 42,2 4 649,7 - 579,3 124 397,7 11 832,3

Jak plyne z tabulky č. 5 celkové výdaje krajů v roce 2006 byly 124,4 mld. Kč. Největší výdajovou položku krajů tvoří neinvestiční transfery zřizovaným organizacím, což souvisí s financováním institucí převedených na kraje v rámci reformy veřejné správy. Druhou největší položkou jsou dotace neziskovým a podobným organizacím, což jsou zejména přímé náklady na vzdělání, poskytnuté základním školám.

33

4 Praktická část

4.1 Jihomoravské muzeum ve Znojmě Jihomoravské muzeum ve Znojmě je jedno z nejstarších muzeí na jižní Moravě. Bylo založeno v roce 1878. V roce 1931 došlo ke změně v názvu na Jihomoravské krajinské muzeum, to odráží rozšíření muzejní činnosti na celý region. Po druhé světové válce muzeum postupně získává charakter odborného ústavu a rozšiřuje svoje expozice a depozitáře. Dnes v nich uchovává na 400 000 sbírkových předmětů vzniklých výzkumnou a akviziční činností přírodovědných i společenskovědních pracovišť muzea. Pracoviště botaniky, geologie a zoologie se zaměřují na výzkum a dokumentaci živé i neživé přírody regionu včetně území Národního parku Podyjí. O bohaté sbírky umělecké a historické pečují pracoviště historie a dějin umění. V muzejní knihovně jsou uloženy vzácné staré tisky z oficíny premonstrátského kláštera v Louce. Svou prezentační aktivitou se Jihomoravské muzeum řadí k významným kulturním institucím města i regionu.

4.2 Objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě Rotunda sv. Kateřiny

Jedinečná stavba románské rotundy sv. Kateřiny je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského knížecího hradu ve Znojmě, jako součást opevnění jižní hranice přemyslovské Moravy. Patří mezi nejstarší výtvarné a architektonické doklady českého státu. Rotunda byla postavena na dominantním místě předhradí po polovině 11. století. Měla těžký osud a to hlavně za vlastnictví soukromých majitelů pivovaru. Sloužila jim za skladiště dřeva, chlév pro vepře, pivnici s tančírnou a košíkářskou dílnu. Význam rotundy spočívá především v její unikátní malířské výzdobě. Z obsahu románských maleb, pocházejících asi ještě z konce 11. století je zřejmé, že do obsáhlé náboženské tématiky jsou začleněny i dynastické motivy týkající se mýtického původu

34

přemyslovského rodu. Díky unikátnímu cyklu románských fresek byla znojemská rotunda, významná součást evropského kulturního dědictví, prohlášena dne 30. března 1962 národní kulturní památkou. Novou etapou v historii znojemské rotundy byl rok 1996 kdy byl zahájen společný projekt Jihomoravského muzea ve Znojmě a pražského Ústavu pro klasická studia Akademie věd ČR. Cílem tohoto projektu bylo vytvořit kompletní digitální dokumentaci o historickém vývoji rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě.

Dům umění Dům umění má své sídlo v jednom z nejkrásnějších renesančních paláců města, který byl vystavěn na místě dvou starších gotických domů od poloviny 16. století. Dosud nebyl nalezen písemný pramen, který by vypovídal o původních majitelích. Přízemí domu původně sloužilo jako tržnice, otevřená do náměstí. Sklep je součástí Znojemského historického podzemí. Objekt byl roku 1945 zkonfiskován státem a počátkem 50. let 20. stol. bylo rozhodnuto využít palác pro galerijní účely. Dnes slouží palác výstavním účelům Jihomoravského muzea ve Znojmě. V přízemí se nachází víceúčelový sál pro příležitostné výstavy či přednášky.

Minoritský klášter Budova původně minoritského, později františkánského kláštera byla vystavěna v průběhu 13. století. Po bitvě na Moravském poli roku 1278 je zde pohřben český král Přemysl Otakar II. V roce 1784 začala budova minoritského kláštera sloužit vojenským účelům a od roku 1945 slouží budova minoritského kláštera muzejním účelům. V současné době jsou v klášteře uloženy přírodovědné, archeologické a historické sbírky muzea.

35

Znojemský hrad Znojemský hrad leží na skalním výběžku nacházejícím se nad řekou Dyjí. Tvoří významnou dominantu na horizontu města. Díky svému strategickému umístění zde byly nalezeny pozůstatky z doby bronzové. Na Znojemském hradě se vystřídalo mnoho dynastií českých králů, zvláště pak rod Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků. Byl zde také pohřben roku 1437 císař Zikmund syn Karla IV. Od roku 1910 slouží hrad Jihomoravskému muzeu ve Znojmě.

Zřícenina hradu Cornštejn Hrad Cornštejn byl vybudován v I. polovině 14. století. Jeho jméno je nejspíše odvozeno z německého Zohn (hněv) a Stein (kámen, skála). Od konce 16. století je uváděn už jen jako pustý. Nynější podoba hradu je výsledkem rozsáhlé rekonstrukce, kterou v 70. letech 20. století provedlo tehdejší Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Rekonstrukce nebyla dokončena a v polovině 80. let byl hrad převeden do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Památník Prokopa Diviše Památník je symbolickým připomenutím života badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše. Památník byl veřejnosti poprvé otevřen 28. června 1936. Reinstalaci památníku provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě u příležitosti 300. výročí Divišova narození v roce 1998.

Špitál kláštera Františkánů Budova bývalého špitálu kláštera Františkánů na ulici Přemyslovců č. 8 ve Znojmě tvoří součást komplexu minoritského (později Františkánského) kláštera z poloviny 13. stol., v němž od roku 1949 sídlí Jihomoravské muzeum. Účelům špitálu sloužila budova do roku 1784, kdy po zrušení kláštera byl do objektu umístěn vojenský sklad a vojenská chlapecká vychovatelna. Vojenským účelům budova

36

sloužila nepřetržitě až do počátku 90. let 20. stol.. V roce 1994 armáda vyklizený a zdevastovaný objekt převedla Okresnímu úřadu Znojmo, který ho předal v roce 1998 do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě. Rekonstrukce budovy byla dokončena roku 2002. Do rekonstruované budovy se přesunulo téměř celé provozní zázemí Jihomoravského muzea (ředitelství, ekonomický a provozní útvar a většina odborných pracovišť). Byla zde také vybudována kavárna, která přes letní sezónu slouží turistům a návštěvníkům.

4.3 Analýza marketingového prostředí muzea

Analýza mikroprostředí Analýza marketingového mikroprostředí Jihomoravského muzea ve Znojmě je zaměřena na produkt organizace, místo svého působení, cenu, propagaci, zaměstnance a partnerství.

Produkt muzea Produktem Jihomoravského muzea ve Znojmě rozumíme činnosti, jako jsou expoziční, výstavní, přednáškové, sbírkové a tezaurační. Z marketingového hlediska jsou důležité pro tuto práci činnosti expoziční, výstavní a přednáškové. Objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě se především zaměřují na činnosti expoziční a výstavní. V Domě umění se navíc uplatňuje i přednášková činnost. Na znojemském hradě nalezneme expozici „Z dějin Znojemska“ a stálou výstavu dravých ptáků. V expozici „Z dějin Znojemska“ nalezneme: archeologii Znojemska, vývoj znojemského hradu za doby Přemyslovců a Lucemburků, řemeslné a umělecké předměty, zbraně, jak husitské, tak zbraně z arsenálu francouzské armády císaře Napoleona. V expozici se nachází také mnoho obrazů, grafik, znojemská keramika, staré tisky a mnoho dalších předmětů. V hradním příkopu je umístěna výstava dravých ptáků, kde znojemští sokolníci předvádějí ukázky výcviku, letu a lovu dravých ptáků. Součástí prohlídky hradu je i doprovod průvodce. Poblíž znojemského hradu stojí národní kulturní památka rotunda svaté Kateřiny. Rotunda je veřejnosti otevřena v závislosti na aktuálním stavu mikroklimatu v interiéru

37

a může jí navštívit maximálně deset osob v průběhu jedné hodiny. Prohlídka trvá přibližně patnáct minut. Zřícenina hradu Cornštejn je otevřena jen v letní sezóně, tj. červenec až srpen. V tomto období se zde konají nejrůznější doprovodné akce jako například klání v historickém šermu, žonglérská představení a noční ohnivá show. V roce 2008 byla čtenáři Mladé fronty a portálu www.idnes.cz památka označena za nejromantičtější místo jižní Moravy. O památníku Prokopa Diviše se nově od tohoto roku dozvíme od průvodce vše o vynálezci Prokopu Diviši, jeho životě i o bádání v oboru elektřiny. Dříve tuto činnost vykonával v rámci dobré spolupráce farář, ale z důvodu rozšíření jeho fary, muselo Jihomoravské muzeum ve Znojmě přistoupit k zaměstnání průvodce. V Domě umění se nachází tři stálé expozice. V první patře je expozice „Mince zemí Koruny české“, zde je presentována unikátní systematická sbírka českých mincí a medailí Josefa Květoně a dále expozice znojemského medailéra J.T.Fischera. V druhém patře je expozice „Staré umění Znojemska“, kde je možno vidět unikátní kolekci děl sochařů a malířů z gotického a barokního umění ze sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě. V přízemí se nachází přednáškový sál, kde se od ledna do března jednou týdně koná přednáška na odborné téma. Ve vstupní síni se nachází kromě prodejny muzejních publikací a suvenýrů také příjemná kavárna. V minoritském klášteře jsou v současné době v klášteře uloženy přírodovědné, archeologické a historické sbírky muzea. Chloubou botanické sbírky je Obornyho herbář z let 1862 - 1915. Kolekce moravských tektilů, tercierní fosilie a zkameněliny druhohorních ryb jsou významnou součástí geologických sbírek. V zoologickém oddělení jsou shromážděny vzácné doklady o výskytu různých druhů fauny regionu. Archeologické pracoviště uchovává bohatý pramenný materiál ke všem pravěkým i historickým obdobím. Vyniká v něm soubor keramiky mladoneolitické kultury s moravskou malovanou keramikou. V historických sbírkách je uložena i cenná tzv. Květoňova numismatická sbírka českých mincí a unikátní kolekce orientálních zbraní.

38

Místo Většina lidí si město Znojmo spojuje s produkcí okurek, Znojemským vinobraním a jako vinařskou oblastí. Krajina okolo Znojma je velmi krásná. Poblíž Znojma se také nachází Národní park Podyjí. Okolí Znojma tedy vybízí k procházkám, Nordic-walkingu nebo k cykloturistice,

kterou

mohou

turisté

spojit

s návštěvou

některého

z objektů

Jihomoravského muzea ve Znojmě. Administrativní budova Jihomoravského muzea ve Znojmě se nachází v historické části města. Ale i tak má většina turistů a i mnoho místních problém nalézt sídlo Jihomoravského muzea ve Znojmě. I většina dalších objektů jako je znojemský hrad, rotunda svaté Kateřiny, Dům umění a minoritský klášter se nacházejí v historické části města. Naopak Památník Prokopa Diviše je v Příměticích a také Zřícenina hradu Cornštejn se nachází poblíž Bítova, který je od Znojma po silnici vzdálen přibližně třicet pět km.

Cena Ceny za vstup do všech objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě se pohybují od deseti korun českých až po devadesát korun českých. Dá se využít i různých slev, pro děti, studenty, seniory a občany s tělesným postižením, kteří platí pouze poloviční cenu. Osvobozeni od vstupného jsou děti do tří let. Jihomoravské muzeum ve Znojmě také vychází vstříc rodinám s dětmi, pokud si pořídí Rodinný pas cena vstupného je výjde také na polovinu. Dále je možné využít slev pomocí karet Eurobeds, Zelené karty a nebo Sphere card, zde se sleva ze vstupného pohybuje až do výše třiceti procent. Je možné využít kombinované vstupné pro vstup do minoritského kláštera a do Domu umění v hodnotě plného vstupného šedesáti korun českých nebo sníženého vstupného třiceti korun českých. Pro školy si Jihomoravské muzeum ve Znojmě přichystalo lákavou nabídku a to v podobě celoročních permanentek. Muzeum také organizuje a účastní se různých akcí, kdy bývá vstup do některých objektů Jihomoravského muzea zdarma. Tato problematiku bude podrobněji popsána v podpoře prodeje.

39

Z tabulky č. 6 plyne vývoj vstupného od roku 1998 až po aktuální ceny v roce 2009. V tabulce se vyskytují dvě ceny, jedna je cena plného vstupného a druhá je cena sníženého vstupného. Objevuje se zde i písmeno „R“, to označuje rodinné vstupné. Jak jde vidět z tabulky č. 6 ceny vstupného většinou stoupají. Jen u rotundy svaté Kateřiny kde se cena drží na stejné úrovni a u Památníku Prokopa Diviše bylo vstupné od roku 2001 symbolické. Od roku 2002 bylo vstupné dobrovolné. V roce 2009 bylo nutné najmout průvodce, proto se cena vstupného zvedla na deset korun českých, aby se pokryly alespoň částečně náklady na provoz objektu a jeho obsluhu.

Tabulka 6: Přehled cen vstupného Objekt

1998

2001

2002

2003

2004

2005

2007

Minoritský klášter

15/7

15/7

20/10

20/10

20/10

20/10

30/15 40/20

20/10 20/10 20/10

20/10

20/10

20/10

20/10 40/20

35/15 35/15 40/20

40/20

40/20

40/20

40/20 45/25

Dům umění

Znojemský hrad

Normální cena „R“ Mimo sezónu

Rotunda sv. Kateřiny

x

x

x

x

x

x

50/30

50/30

90

90

90

90

90

90

25/15

25/15

30/15

0

0

0

120/100 120/100

Zřícenina Cornštejn 15/10 20/10 25/10 Památník P. Diviše

0

3

0

120/100 120/100 120/100

2009

x

50/30 50/30 90

90

30/15 40/20 0

10

Zdroj: Výroční zpráva o činnosti (2007, s. 28) a vlastní průzkum Pozn.: V tabulce č. 6 je uvedena cena základní a cena snížená.

Propagace Jihomoravské muzeum ve Znojmě se podílí nebo samo organizuje spoustu projektů, které se většinou týkají přírody, archeologie, historie, dějin umění nebo také fotodokumentace. V Domě umění se pořádají přednášky na různé témata. Jsou pořádány pravidelně a je možno si vybrat přednášku z různých oborů a rozmanitých témat. Vše o Jihomoravském muzeu ve Znojmě můžeme zjistit i na nově aktualizovaných internetových stránek www.znojmuz.cz.

40

Tabulka 7: Návštěvnost internetových stránek Jihomoravského muzea ve Znojmě Rok

2006

2007

2008

k 6. 4. 2009

Počet přístupů

5 815

7327

14540

6696

Zdroj: Výroční zpráva o činnosti (2009, s.31) Jak jde vidět z tabulky č. 7 počet návštěvníků internetových stránek Jihomoravského muzea ve Znojmě v roce 2008 vzrost dvojnásobně oproti roku 2007. Růst internetových přístupů pokračuje i v roce 2009.

Reklama Reklama Jihomoravského muzea ve Znojmě je převážně tvořena formou propagačních letáků, plakátů, orientačních tabulí a pozvánek. Ale také spoluprácí při tvorbě různých projektů a akcí. Velmi mnoho se také můžeme dozvědět z internetových stránek muzea. O Jihomoravském muzeu ve Znojmě se můžeme také dozvědět nejen z místních sdělovacích prostředků, které přinášejí informace o pořádaných výstavách, přednáškách a akcích.

Logo

Logo by mělo být jedinečné, originální a snadno zapamatovatelné. Při setkaní s logem by si měl spotřebitel vytvořit pocit, že už ho někde spatřil. Logo by se mělo také čas od času zmodernizovat. Aby šlo s dobou a aby se nestalo lidem všední. Obrázek 3: Logo Jihomoravského muzea ve Znojmě

Zdroj: Výroční zpráva o činnosti (2009, s. 1) 41

Jak plyne z obrázku č. 3 logo Jihomoravského muzea ve Znojmě je jednoduché a jednobarevné, ale mnoho lidí může shledávat jednoduchost a jednobarevnost za nevýrazné a mohou logo ignorovat. Proto je velmi obtížné zvolit správný design loga, aby bylo jedinečné a originální pro všechny a také, aby si ho snadno všichni zapamatovali.

Podpora prodeje

Jihomoravské muzeum ve Znojmě využívá podporu prodeje v podobě snížení cen vstupného. Ale také pořádá a podporuje různé akce v průběhu roku, jako například Mezinárodní den památek, Den muzeí, muzejní noc a Dny evropského dědictví. Do minoritského kláštera a Domu umění je při těchto akcích vstup zdarma. Do znojemského hradu se letos můžeme podívat zdarma při muzejní noci. Jihomoravské muzeum pořádá i výtvarné soutěže pro školy. Velký zájem je o výtvarnou soutěž vyhlašovanou každoročně v rámci muzejní noci.

Public relations

Propagace Jihomoravského muzea ve Znojmě se uskutečňuje převážně ve Znojemském deníku, Znojemsku a Znojemském týdnu, dále na rádiu Blaník a také v reportážích místní TV Znojmo, které bylo bohužel nuceno přerušit svoji činnost z provozně-technických důvodů na dobu neurčitou. Nyní se tedy dá využít jen reportáží, které byli vytvořeny již dříve a jsou uloženy v archívu televize. Při podrobnějším hledání na internetu se objely články i od známějších nadregionálních sdělovacích prostředků, které se zmiňovali o Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Byly to například noviny Mladá Fronta Dnes, zpravodajský server Aktuálně.cz, ale také Česká televize, která odvysílala reportáž o románské rotundě svaté Kateřiny a orientálních zbraní v pořadu „Toulavá kamera“.

42

Zaměstnanci Zaměstnanci Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou zařazeni do čtyř pracovišť a to podle druhu vykonávané práce. O veškerou řídící činnost a finanční prostředky se stará ředitelství, pod které spadá i ekonomické pracoviště. Ředitelkou Jihomoravského muzea ve Znojmě je Ing. Vladimíra Durajková. Sbírkotvorné oddělení je tvořeno kurátory jednotlivých sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě. Zabývá se především péčí o sbírkový fond v souladu se zákonem 122/2000 Sb., dále výzkumnou činností a to nejenom v terénu, ale i v písemných pramenech a také prezentační činnosti sbírkového fondu. Za toto oddělení odpovídá pan RNDr. Antonín Reiter, Ph.D., kurátor – zoolog, který je zástupcem ředitelky. Oddělení služeb zajišťuje především servis pro sbírkotvorné oddělení, spočívající v konzervaci sbírkového fondu, jeho prezentaci, dokumentaci a dále i průvodcovskou službu. Za toto oddělení odpovídá Marie Nevrklová, která je zároveň knihovnicí, neboť Jihomoravské muzeum ve Znojmě má registrovanou knihovnu u Ministerstva kultury České republiky. Vzhledem k tomu, že má Jihomoravské muzeum ve Znojmě ve správě několik objektů, které je nutno udržovat, opravovat, zajišťovat veškeré revize, PO a BOZP, je zde oddělení správy budov, za které odpovídá Rostislav Voborný.

Partnerství Jihomoravské muzeum ve Znojmě spolupracuje s městem Znojmem. Na základě nájemních smluv uzavřených s městem Znojmem má pronajaty objekty: národní kulturní památku rotundu svaté Kateřiny, hrad, Dům umění a minoritský klášter, který bude v tomto roce převeden do majetku Jihomoravského kraje. Město Znojmo každoročně přispívá na kulturní činnosti a propagační materiály formou dotací. Obrázek 4: Logo města Znojma

Zdroj: http://www.znojmocity.cz/

43

Jihomoravské muzeum také spolupracuje se Znojemskou besedou, což je příspěvková organizace města Znojma, které zabezpečuje místní kulturní a společenské akce. Obrázek 5: Logo Znojemské besedy

Zdroj: http://www.znojmocity.cz/ Spolupráce s Národním parkem Podyjí se týká především výzkumných aktivit v rámci Národního parku Podyjí, ale i prezentačních a propagačních aktivit. V loňském roce se uskutečnila společná návštěvnicky velmi úspěšná výstava na státním zámku ve Vranově nad Dyjí s názvem „Krajina Podyjí na obrazech 19. a 20. století“. Byly zde vystaveny obrazy s tématikou Podyjí z depozitářů Jihomoravského muzea ve Znojmě a státního zámku ve Vranově nad Dyjí. Obrázek 6: Logo Národního parku Podyjí

Zdroj: http://www.nppodyji.cz/ Vinné sklepy Lechovice, s.r.o. finančně podporují muzejní noc. Návštěvníci této akce jdou do muzea za zábavou a poučením a přitom mohou ochutnat kvalitní lechovická vína. Jsou i častými sponzory vernisáží. Obrázek 7: Logo vinných sklepů Lechovice

Zdroj: http://www.vslechovice.cz/

44

Analýza makroprostředí

Demografické prostředí Jak plyne z tabulky č. 8 počet obyvatel se v posledních letech mírně zvyšuje. Nejpočetnější skupinou je věková kategorie od patnácti do šedesáti čtyř let. V roce 2007 ji tvořilo 7 391 373 obyvatel což představuje 71,2% z celkového počtu obyvatel. Tato skupina se vyznačuje rostoucím počtem obyvatel. Další rostoucí skupinou jsou obyvatelé v důchodovém věku, kterou tvoří 1 512 834 obyvatel což představuje 14,57% obyvatelstva. Jako poslední je věková skupina nula až čtrnáct let, ta má klesající tendenci, která je způsobena nižší porodností. Tato skupina má 1 476 923 obyvatel což představuje 14,23 % obyvatelstva.

Tabulka 8: Počet obyvatel v České republice Počet obyvatel k 31.12. 1997 10 299 125 1998 10 289 621 1999 10 278 098 2000 10 266 546 2001 10 206 436 2002 10 203 269 2003 10 211 455 2004 10 220 577 2005 10 251 079 2006 10 287 189 2007 10 381 130 Zdroj: ČSÚ

Podle pohlaví muži

ženy

5 008 730 5 005 435 5 001 062 4 996 731 4 967 986 4 966 706 4 974 740 4 980 913 5 002 648 5 026 184 5 082 934

5 290 395 5 284 186 5 277 036 5 269 815 5 238 450 5 236 563 5 236 715 5 239 664 5 248 431 5 261 005 5 298 196

0 až 14 let 1 795 032 1 751 471 1 707 205 1 664 434 1 621 862 1 589 766 1 554 475 1 526 946 1 501 331 1 479 514 1 476 923

Ve věku 15 až 64 let 7 102 231 7 126 712 7 152 815 7 179 109 7 170 017 7 195 541 7 233 788 7 259 001 7 293 357 7 325 238 7 391 373

65 a více let 1 401 862 1 411 438 1 418 078 1 423 003 1 414 557 1 417 962 1 423 192 1 434 630 1 456 391 1 482 437 1 512 834

Největší potencionální příjmy lze tedy očekávat od věkové skupiny patnáct až šedesát čtyři let. Jedná se o ekonomicky aktivní část populace. Významnou skupinou jsou, ale i obyvatelé v důchodovém věku. Jejich počet se neustále zvyšuje, mají dostatek volného času a proto by se jim měla věnovat zvýšená pozornost při tvorbě programů a balíčků.

45

Oproti tomu, jak plyne z tabulky č. 9 se počet obyvatel ve Znojmě snižuje. Důvodem, proč dochází ke snižování počtu obyvatel, je nižší porodnost než úmrtnost a počet odstěhovaných ze Znojma je vyšší než počet přistěhovaných.

Tabulka 9: Počet obyvatel ve Znojmě Počet obyvatel k 31.12. 1997 37 224 1998 36 007 1999 35 850 2000 35 778 2001 35 691 2002 35 552 2003 35 280 2004 35 177 2005 35 032 2006 34 902 2007 34 735 Zdroj: ČSÚ

Podle pohlaví muži

ženy

17 748 17 151 17 034 17 005 16 998 16 947 16 781 16 734 16 685 16 639 16 561

19 476 18 856 18 816 18 773 18 693 18 605 18 499 18 443 18 347 18 263 18 174

0 až 14 let 6 440 6 006 5 815 5 627 5 510 5 337 5 161 5 006 4 807 4 698 4 608

Ve věku 15 až 64 65 a let více let 25 873 4 911 25 192 4 809 25 238 4 797 25 368 4 783 25 432 4 749 25 437 4 778 25 363 4 756 25 320 4 851 25 309 4 916 25 198 5 006 25 047 5 080

Ekonomické prostředí Proto aby mohlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě nabízet co nejlepší produkt potřebuje finanční prostředky. Jelikož se jedná o příspěvkovou organizaci územního samosprávního celku, jejímž zřizovatel je Jihomoravský kraj, jsou zdroje financí Jihomoravského muzea ve Znojmě omezené.

Tabulka č. 10 popisuje vývoj výnosů Jihomoravského muzea ve Znojmě. V letech 2005-2007 docházelo k růstu finančních prostředků a v roce 2008 došlo k jejich mírnému poklesu. Největší peněžní příjmy plynou podle očekávání od zřizovatele Jihomoravského muzea a to od kraje. Zajímavým aspektem, který plyne z tabulky je vývoj příjmů z prodeje služeb, který zaznamenal v letech 2007 a 2008 dvojnásobný nárůst oproti rokům 2005 a 2006. Tento nárůst je způsoben zvýšenou návštěvností, podrobněji je tato problematika popsána v kapitole návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě.

46

Tabulka 10: Vývoj výnosů Jihomoravského muzea ve Znojmě (Kč) Výnosy

2005

2006

2007

2008

11 541 000

13 238 000

13 184 000

13 480 000

Účelový příspěvek z rozpočtu města Znojma

30 000

305 000

95 000

130 000

Dotace ze státního rozpočtu

147 000

0

317 000

344 000

Tržby z prodeje zboží

124 000

124 000

147 000

211 000

Tržby z prodeje služeb

772 00

746 000

1 325 000

1 438 000

Úroky, úroky z prodlení

81 000

76 000

105 000

110 000

zapojení fondů

100 000

0

770 000

500 000

Ostatní výnosy (pronájmy, podnájmy, náhrada pojišť. apod.)

241 000

211 000

226 000

299 000

12 264 000

14 700 000

16 169 000

16 012 000

Příspěvek na provoz od zřizovatele

CELKEM

Zdroj: Výroční zprávy o činnostech a vlastní práce autora

Přírodní prostředí Okolí Znojma spadá do oblasti mírného pásu. Díky mnoha slunečným dnům se zde velmi dobře daří vinné révě. Zdejší vinaři jsou známí po celé republice a dělají dobré jméno našemu kraji. Stejně tak i přispívají k zvýšení cestovního ruchu. Znojmo se dá z pohledu turistů hodnotit, jako atraktivní turistické místo. Turisté sem jezdí nejen za vínem, ale i kvůli historicky cenným památkám. Dalším pozitivem je blízkost Národního parku Podyjí, kde mají možnost návštěvníci pozorovat nedotčenou přírodu.

47

Technologické prostředí Jak bylo řečeno zdroje Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou závislé na jeho zřizovateli, který má také omezený rozpočet. Proto není možné, aby Jihomoravské muzeum ve Znojmě vlastnilo nejnovější a nejlepší technologie. Ale i tak jsou technologické podmínky Jihomoravského muzea na velmi dobré úrovni. Najdeme zde spolehlivý a relativně mladý vozový park, kvalitní počítačové vybavení včetně odpovídajícího softwaru, připojení k internetu a vlastní internetové stránky, které jsou průběžně aktualizovány. Objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou v rámci finančních prostředků postupně rekonstruovány a modernizovány.

Kulturní prostředí Kvůli nedostatku finančních prostředků mnoho historicky cenných památek chátrá. Kvůli špatné propagaci v české kulturní sféře jezdí většina zahraničních turistů jen do medializované Prahy. Na druhou stranu, mnoho cenných historických míst nemá dostatečně kvalitní ubytovací jednotky pro zahraniční turisty. I přes tyto problémy je v České republice mnoho krásných a udržovaných historických památek, které je možné navštívit.

48

4.4 SWOT analýza Tabulka 11: SWOT analýza Jihomoravského muzea ve Znojmě

Silné stránky • Probíhající rekonstrukce historicky

Slabé stránky • Finanční a rozhodovací závislost na

cenných objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě • Rozumná cenová politika

zřizovateli • Slabá propagace organizace • Nedostatečné povědomí veřejnosti o

• Kvalifikovaní pracovníci • Spolupráce s partnery

organizaci • Nedostatek depozitních prostor

Příležitosti • Vstup České republiky do Evropské

Hrozby •

unie

Jihomoravského muzea ve Znojmě na

• Blízká poloha města Znojma k Rakousku • Blízká poloha Národního parku Podyjí

klimatických podmínkách •

Hospodářská krize

•

Špatná politika vlády České republiky

• Vinařská oblast • Kvalitní cyklostezky

Relativní závislost některých objektů

v oblasti kultury a cestovního ruchu •

Nedostatečná propagace České

• Relativně rozvinutá síť MHD

republiky v zahraničí

• Relativně bohatá nabídka alternativních •

Odchod kvalifikovaných pracovníků za

•

činností ve Znojmě

lepšími pracovními podmínkami

Možnost využití finančních prostředků •

Špatný stav infrastruktury

z fondů Evropské unie Zdroj: Vlastní práce autora

Mezi silné stránky Jihomoravského muzea ve Znojmě patří, neustále probíhající rekonstrukce na historicky cenných objektech, o které se stará organizace. Pro potencionální návštěvníky je přitažlivější zrekonstruovaná budova než objekt „na spadnutí“. K návštěvě některého z objektů organizace vybízí i relativně rozumná cenová politika. Kvalifikovaní pracovníci Jihomoravského muzea ve Znojmě pomáhají s tvorbou, údržbou a provozem všech objektů organizace. Stejně tak spolupráce s partnery, kteří organizaci pomáhají. Za slabé stránky je možné považovat fakt, že mnoho z místních občanů neví, kde má sídlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Pro cizího turistu je to ještě mnohem složitější a to díky

49

nedostatečné propagaci. Organizace trpí nedostatkem depozitních prostor. Ve svých sbírkách vlastní přes 400 000 kusů sbírkových předmětů. Tato situace by se měla zlepšit, neboť Jihomoravské muzeum ve Znojmě získalo budovu bývalé celnice v Hnánicích, která po zrekonstruování bude sloužit jako depozitář. Za slabou stránku lze také považovat finanční a rozhodovací závislost na zřizovateli. Ten určuje hlavní podíl příjmů, které má organizace k dispozici. Velkou příležitostí pro Jihomoravské muzeu ve Znojmě je vstup do Evropské unie. Souvisí s Shengenským prostorem, který umožňuje bezcelní přístupy do společenských zemí, ale také se mnoho cizinců může dozvědět mnohem více o České republice. A případně navštívit Znojmo spolu s Jihomoravským muzeem ve Znojmě. S Evropskou unií souvisí i možnost čerpat dotace a to z Evropských fondů. Právě z těchto fondů bude zanedlouho Jihomoravské muzeum ve Znojmě žádat o dotaci na rekonstrukci zříceniny Cornštejn. Vinařská oblast láká mnoho turistů do Znojemského okolí a blízká poloha Národního parku Podyjí vybízí k odpočinku nebo k poznávání bohaté fauny a flóry. Většina objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě je dostupných pěšky, ale je možno využít i MHD, například pro navštívení památníku Prokopa Diviše. Nebo je možné využít turistického vláčku, který jezdí přes historickou část města Znojma. Mezi hrozby můžeme počítat nynější finanční krizi. Mnoho lidí přichází o práci, nebo se bojí, že o ní v blízké budoucnosti přijdou. Začínají šetřit na potravinách, oblečení a ostatním zboží. Pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě je velkou hrozbou možnost, že přijdou o potencionální návštěvníky, jelikož si nebudou moci dovolit návštěvu některého z objektů organizace. Znojemský okres se vyznačuje velice nekvalitní infrastrukturou, která je základem pro dobrý cestovní ruch. Další hrozbou pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě je závislost zříceniny Cornštejn a rotundy svaté Kateřiny na klimatických podmínkách. Za špatného počasí zde není možné provádět prohlídky. Organizaci také hrozí odchod kvalifikovaných pracovníků za lepšími pracovními podmínkami.

50

4.5 Návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě Graf 1: Celkový počet návštěvníků Jihomoravského muzea ve Znojmě 60 000 51 199 50 000 40 277

39 211

40 000

37 100 33 166

30 000

Počet návštěvníků

20 000

10 000

0 2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: Výroční zprávy o činnostech a vlastní práce autora Celková návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě, jak plyne z grafu č. 1 se od roku 2004 do roku 2006 snižovala, ale od roku 2007 začala opět stoupat. V roce 2008 byl zaznamenán nárůst návštěvníků o téměř jedenáct tisíc oproti roku 2007. Graf 2: Celková návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě v roce 2007 12 000 10 452

10 410

10 000 8 355 8 000 5 590

6 000

4 722

Počet návštěvníků

4 000 2 000

748

0 Cornštejn

Rotunda

Hrad

Minoritský klášter

Dům umění

Zdroj: Výroční zpráva o činnostech a vlastní práce autora

51

Pam. P. Diviše

Graf 3: Celková návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě v roce 2008 13 390

14 000

12 013 12 000

10 939

10 000 8 486 8 000 6 000

Počet návštěvníků

5 241

4 000 2 000

1 130

0 Cornštejn

Rotunda

Hrad

Minoritský klášter

Dům umění

Pam. P. Diviše

Zdroj: Výroční zpráva o činnostech a vlastní práce autora

Pro zdůvodnění vyšší návštěvnosti v roce 2008 oproti roku 2007 a to téměř o jedenáct tisíc návštěvníků byl zhotoven graf č. 2 a graf č. 3. Jak jde vidět návštěvnost v roce 2008 se zvedla ve všech objektech Jihomoravského muzea ve Znojmě a zvláště pak na hradě, minoritském klášteře a v Domě umění. Na Znojemském hradě se o vyšší návštěvnost postarala výstava „Život a smrt v mladší době kamenné“. V minoritském klášteře se pořádala velmi návštěvnicky atraktivní výstava „Pohřebních korunovačních klenotů Přemysla Otakara II“, kterou zapůjčila Jihomoravskému muzeu ve Znojmě Správa Pražského hradu. V Domě umění se konala výstava ke 130. výročí vzniku Jihomoravského muzea ve Znojmě s názvem „Muzeum – brána k poznání“ a výstava železničních modelů „Jede, jede mašinka...“.

Graf č. 4 popisuje návštěvnost v jednotlivých měsících v roce 2008. Je vidět, že jsou objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě navštěvovány převážně od května do října. V zimních měsících jsou navštěvovány jen velmi málo. Jen prosinec byl návštěvnicky velmi nadprůměrný oproti ostatním rokům. Bylo to způsobeno již výše zmiňovanou výstavou v Domě umění.

52

Graf 4: Přehled návštěvnosti v jednotlivých měsících v roce 2008 11 853 12 000

10 000

9 382

Leden Únor 8 077

8 032

Březen

8 000

Duben Květen Červen

6 000

Červenec Srpen 4 000

3 809

3 382

3 409

Září Říjen Listopad

2 000 521

556

639

Prosinec

973

566

0 1

Zdroj: Výroční zpráva o činnostech a vlastní práce autora

4.6 Výzkum zaměstnanců Tabulka 12: Vaši práci v organizaci považujete za? Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Velmi zajímavou

3

50%

7

78%

10

67%

Zajímavou

3

50%

2

22%

5

33%

Nezajímavou

0

0%

0

0%

0

0%

Velmi nezajímavou

0

0%

0

0%

0

0%

100%

9

100%

15

100%

Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

Jak plyne z tabulky č. 12, muži shodně shledávají svoji práci v Jihomoravském muzeu ve Znojmě za velmi zajímavou a zajímavou. Ženy v 78 % považují svoji práci za velmi zajímavou. Žádný ze zaměstnanců nehodnotil svoji práci za nezajímavou či dokonce velmi nezajímavou.

53

Tabulka 13: Má práce mě baví? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Ano 6 100% Ne 0 0% Celkem 6 100% Zdroj: Vlastní práce autora

9 0 9

100% 0% 100%

15 0 15

100% 0% 100%

Tabulka č. 13 jasně ukazuje, že všechny zaměstnance práce v Jihomoravském muzeu ve Znojmě baví.

Z tabulky č. 14 je vidět, že muži hodnotí své pracoviště z 67 % jako spíše vyhovující a z 33 % za zcela vyhovující. U žen je tomu přesně naopak, 67 % hodnotí své pracoviště za zcela vyhovující a 33 % za spíše vyhovující. Tabulka 14: Jak hodnotíte své místo pracovního výkonu? Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Zcela vyhovující 2 Spíše vyhovující 4 Spíše nevyhovující 0 Zcela nevyhovující 0 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

33% 67% 0% 0% 100%

6 3 0 0 9

67% 33% 0% 0% 100%

8 7 0 0 15

53% 47% 0% 0% 100%

Tabulka 15: Uveďte, co byste na svém pracovišti změnil/a Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Návrh na změnu 5 Bez návrhu na změnu 1 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

83% 17% 100%

2 7 9

54

22% 78% 100%

7 8 15

47% 53% 100%

Jak plyne z tabulky č. 15 muži navrhovali změny na svém pracovišti v 83 %, oproti tomu ženy jen ve 22 %. Tyto výsledky jasně potvrdily tabulku č. 14, kde muži hodnotili své pracoviště za spíše vyhovující, za to u žen se častěji vyskytovala odpověď zcela vyhovující. Tabulka 16: Váš vztah s nadřízeným je? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Formální 2 Neformální 3 Jiná odpověď 1 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

33% 50% 17% 100%

3 4 2 9

33% 44% 22% 100%

5 7 3 15

33% 47% 20% 100%

Muži hodnotí svůj vztah s nadřízeným v 50 % jako neformální, v 33 % formální a v 17 % byla volena jiná odpověď. U žen jsou hodnoty vyrovnanější a to 44 % označuje svůj vztah s nadřízeným jako neformální, 33 % za formální a 22 % za jiný. Tyto údaje plynou z tabulky č. 16.

Tabulka 17: Je pro Vás pracovní doba vyhovující? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Určitě ano 3 Spíše ano 3 Spíše ne 0 Určitě ne 0 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

50% 50% 0% 0% 100%

6 3 0 0 9

67% 33% 0% 0% 100%

9 6 0 0 15

60% 40% 0% 0% 100%

Jak plyne z tabulky č. 17 mužům pracovní doba v 50% zcela vyhovuje a v 50 % spíše vyhovuje. Ženám v 67 % zcela vyhovuje a v 33 % spíše vyhovuje.

55

Tabulka 18: Jakou pracovní dobu by jste preferoval/a? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Pružnou 6 Pevnou 0 Jiná odpověď 0 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

100% 0% 0% 100%

8 1 0 9

89% 11% 0% 100%

14 1 0 15

93% 7% 0% 100%

Tabulka č. 18 ukazuje, že zaměstnanci Jihomoravského muzea ve Znojmě preferují pružnou pracovní dobu. Tabulka 19: S finančním ohodnocením jste? Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Velmi spokojen/á 0 Spíše spokojen/á 6 Spíše nespokojen/á 0 Velmi nespokojen/á 0 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

0% 100% 0% 0% 100%

3 6 0 0 9

33% 67% 0% 0% 100%

3 12 0 0 15

20% 80% 0% 0% 100%

Jak plyne z tabulky č. 19 všichni muži jsou spíše spokojeni s finančním ohodnocením. Ženy jsou spíše spokojeny s finančním ohodnocením v 67 % a v 33 % velmi spokojeny. Tabulka 20: Co Vás nejvíce motivuje k pracovnímu výkonu? Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Jméno a prestiž organizace Kariérový postup Možnost seberealizace Platové ohodnocení Pracovní kolektiv Zajímavá práce Celkem Zdroj: Vlastní práce autora

0 0 4 1 2 5 12

0% 0% 33% 8% 17% 42% 100%

56

4 0 6 1 2 6 19

21% 0% 32% 5% 11% 32% 100%

4 0 10 2 4 11 31

13% 0% 32% 6% 13% 35% 100%

Tabulka č. 20 popisuje, co nejvíce zaměstnance motivuje k pracovnímu výkonu. Muže nejvíce motivuje zajímavá práce a to v 42 %, možnost seberealizace v 33 %, pracovní kolektiv v 17 % a platové ohodnocení v 8 %. Ženy shodně nejvíce motivuje zajímavá práce a možnost seberealizace a to v 32 %, v 21 % jméno a prestiž organizace a v 11 % pracovní kolektiv. U této otázky bylo možné vybrat více odpovědí.

Tabulka 21: Obáváte se ztráty zaměstnání? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Ano 3 Ne 3 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

50% 50% 100%

7 2 9

78% 22% 100%

10 5 15

67% 33% 100%

Z tabulky č. 21 vyplývá, že v Jihomoravském muzeu ve Znojmě má strach ze ztráty zaměstnání 67 % zaměstnanců. U žen je toto procento ještě vyšší a to 78 %.

Tabulka 22: Kdyby jste měli možnost cokoliv změnit, uveďte, co by to bylo? Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Návrh na změnu 5 Bez návrhu na změnu 1 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

83% 17% 100%

2 7 9

22% 78% 100%

7 8 15

47% 53% 100%

Tabulka č. 22 popisuje co by zaměstnanci chtěli změnit, pokud by měli příležitost. Muži navrhovali změny v 83 %, ženy jen ve 22 %.

Tabulka 23: Jakého jste pohlaví? Absolutní Relativní Zvolená odpověď četnost četnost Muž 6 Žena 9 Celkem 15 Zdroj: Vlastní práce autora

40% 60% 100%

57

Tabulka č. 23 ukazuje, kolik zaměstnanců Jihomoravského muzea ve Znojmě vyplnilo dotazník a jakého jsou pohlaví.

Tabulka 24: Jaký je váš věk? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Do 25 0 26 - 35 3 36 - 45 2 46 - 55 1 56 a více 0 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

0% 50% 33% 17% 0% 100%

1 2 0 4 2 9

11% 22% 0% 44% 22% 100%

1 5 2 5 2 15

7% 33% 13% 33% 13% 100%

Tabulka č. 24 nám udává, kolik zaměstnanců je v dané věkové kategorii. Muži jsou nejčastěji ve věkové kategorii 26-35 let. Ženy pak v kategorii 46-55 let.

Tabulka 25: Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Základní 0 Vyučen 0 Středoškolské 3 Vysokoškolské 3 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

0% 0% 50% 50% 100%

0 0 7 2 9

0% 0% 78% 22% 100%

0 0 10 5 15

0% 0% 67% 33% 100%

Jak plyne z tabulky č. 25 muži mají shodně v 50 % středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Zatím co ženy mají nejčastěji středoškolské vzdělání a to v 78 %.

58

Tabulka 26: Délka Vašeho zaměstnání v organizaci? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Méně než 1 rok 0 1 - 4 roky 3 5 - 9 roků 0 Více než 10 let 3 Celkem 6 Zdroj: Vlastní práce autora

0% 50% 0% 50% 100%

2 0 0 7 9

22% 0% 0% 78% 100%

2 3 0 10 15

13% 20% 0% 67% 100%

Jihomoravské muzeum ve Znojmě má nejvíce zaměstnanců, kteří v organizaci pracují více než 10 let.

4.7 Výzkum návštěvníků Tabulka 27: Považujete prohlídku za? Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Velmi zajímavou

1

8%

13

72%

14

45%

Zajímavou

12

92%

5

28%

17

55%

Nezajímavou

0

0%

0

0%

0

0%

Velmi nezajímavou

0

0%

0

0%

0

0%

100%

18

100%

31

100%

Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

Z tabulky č. 27 vyplývá, že muži považují prohlídku v 92 % za zajímavou a v 8 % za velmi zajímavou. Naopak ženy v 72 % považují prohlídku za velmi zajímavou a v 28 % za zajímavou.

V tabulce č. 28 nalezneme odpovědi, jak často jsou návštěvníci ve Znojmě, pokud nejsou místní. Muži v 63 % jsou ve Znojmě poprvé. Všechny ženy, které nejsou místní uvedly, že ve Znojmě bývají často.

59

Tabulka 28: Pokud nejste místní, jste ve Znojmě? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Poprvé 5 Často 3 Celkem 8 Zdroj: Vlastní práce autora

63% 38% 100%

0 8 8

0% 100% 100%

5 11 16

31% 69% 100%

Tabulka 29: Navštívil/a jste muzeum? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Dnes poprvé 2 Vícekrát 11 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

15% 85% 100%

2 16 18

11% 89% 100%

4 27 31

13% 87% 100%

Jak plyne z tabulky č. 29 většina návštěvníků není v Jihomoravském muzeu ve Znojmě poprvé. Muži navštívili muzeum vícekrát v 85 % a ženy v 89 %.

Tabulka 30: Výše vstupného je pro Vás? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Přijatelná 11 Méně přijatelná 2 Nepřijatelná 0 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

85% 15% 0% 100%

17 1 0 18

94% 6% 0% 100%

28 3 0 31

90% 10% 0% 100%

Z tabulky č. 30 plyne, že pro 90 % návštěvníků Jihomoravského muzea ve Znojmě je výše ceny vstupného přijatelná.

Z tabulky č. 31 vyplývá, že i když je pro 90 % návštěvníků (údaj z tabulky č. 30) cena vstupného přijatelná, tak by mnozí uvítali i cenu nižší, ale také mnoho z nich by bylo ochotno zaplatit za prohlídku minoritského kláštera cenu vyšší.

60

Tabulka 31: Jaká cena by pro vás byla přijatelná? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost 50/25 4 30/15 4 Jiná 1 Celkem 9 Zdroj: Vlastní práce autora

44% 44% 11% 100%

3 4 0 7

43% 57% 0% 100%

7 8 1 16

44% 50% 6% 100%

Tabulka 32: Využíváte možnost poskytovaných slev muzeem? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Ano 4 Ne 9 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

31% 69% 100%

11 7 18

61% 39% 100%

15 16 31

48% 52% 100%

Jak vyplývá z tabulky č. 32, tak 52 % návštěvníků nevyužívá možnosti poskytovaných slev Jihomoravským muzeem ve Znojmě. Muži využívají slev jen v 31 %, zatím co ženy v 61 %.

Tabulka 33: Jak jste se o muzeu dozvěděl/a? Zvolená odpověď

Muži Ženy Celkem Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost

Z novin 4 Z internetu 2 Z televize 0 Z rozhlasu 0 Jiným způsobem 7 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

31% 15% 0% 0% 54% 100%

4 0 0 0 14 18

61

22% 0% 0% 0% 78% 100%

8 2 0 0 21 31

26% 6% 0% 0% 68% 100%

Tabulka č. 33 ukazuje, jak se návštěvníci dozvěděli o Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Muži se v 54 % o muzeu dozvěděli jiným způsobem než z nabízených možností, v 31 % z novin a v 15 % z internetu. I ženy se nejčastěji o muzeu dozvěděli jiným způsobem než z nabízených možností a to dokonce v 78 % a dále pak ve 22 % z novin.

Tabulka 34: Jaká expozice Vás nejvíce zaujala? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Živá příroda 11 Neživá příroda 0 Orientální zbraně 4 Archeologie 4 Řemesla 0 Celkem 19 Zdroj: Vlastní práce autora

58% 0% 21% 21% 0% 100%

15 5 5 3 3 31

48% 16% 16% 10% 10% 100%

26 5 9 7 3 50

52% 10% 18% 14% 6% 100%

Tabulka č. 34 ukazuje, jaké expozice návštěvníky v minoritském klášteře nejvíce zaujaly. U mužů i žen je nejvíce oblíbená expozice „Živá příroda“. Dále se návštěvníkům líbila expozice „Orientální zbraně“ a archeologie.

Tabulka 35: Jakou stálou expozici byste přivítal/a? Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Návrh na změnu 8 Bez návrhu na změnu 5 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

62% 38% 100%

3 15 18

17% 83% 100%

11 20 31

35% 65% 100%

Z tabulky č. 35 plyne, že by návštěvníci uvítali nějakou stálou expozici. Muži v 62 % uvedli návrhy na možné stálé expozice. Ženy byly spokojené s nabídkou stálých expozic a tak pouze 17 % z nich uvedlo možné návrhy.

62

Tabulka 36: Navštívil/a jste muzejní noc? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Ano 8 Ne 5 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

62% 38% 100%

11 7 18

61% 39% 100%

19 12 31

61% 39% 100%

Tabulka č. 36 uvádí, kolik návštěvníků minoritského kláštera navštívilo muzejní noc. Celkem 62 % mužů navštívilo muzejní noc, žen jen o něco méně a to 61 %.

Tabulka 37: Co byste zlepšili či doporučili? Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Návrh na změnu 4 Bez návrhu na změnu 9 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

31% 69% 100%

0 18 18

0% 100% 100%

4 27 31

13% 87% 100%

Tabulka č. 37 udává, zda měli návštěvníci nějaká zlepšení nebo doporučení pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Ženy nepřišly s žádnými návrhy na zlepšení, zatím co 31 % mužů navrhlo určitá možná zlepšení či doporučení.

Tabulka 38: Jakého jste pohlaví? Absolutní Relativní Zvolená odpověď četnost četnost Muž 13 Žena 18 Celkem 31 Zdroj: Vlastní práce autora

42% 58% 100%

Z tabulky č. 38 plyne, jakého jsou návštěvníci pohlaví. Celkem bylo 42 % mužského pohlaví a 58 % ženského pohlaví.

63

Tabulka 39: Jaký je Váš věk? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Do 15 0 16 - 26 7 27 - 40 2 41 - 60 3 61 a více 1 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

0% 54% 15% 23% 8% 100%

0 5 5 8 0 18

0% 28% 28% 44% 0% 100%

0 12 7 11 1 31

0% 39% 23% 35% 3% 100%

Tabulka č. 39 uvádí, jaké věkové skupiny nejčastěji navštěvují minoritský klášter. Nečastějšími návštěvníky je věková skupina 16-26 let reprezentovaná 39 % návštěvníků, následuje ji věková skupina 41-60 let, která je reprezentována 35 % návštěvníků.

Tabulka 40: Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Muži Ženy Celkem Zvolená Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní odpověď četnost četnost četnost četnost četnost četnost Základní 3 Vyučen 3 Středoškolské 4 Vysokoškolské 3 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

23% 23% 31% 23% 100%

3 0 12 3 18

17% 0% 67% 17% 100%

6 3 16 6 31

19% 10% 52% 19% 100%

Tabulka č. 40 uvádí, že návštěvníci mají nejčastěji středoškolské vzdělání a to převážně díky ženám, které měly celkově v 67 % případů středoškolské vzdělání.

64

Tabulka 41: Vaše trvalé bydliště je? Muži Ženy Celkem Zvolená odpověď Absolutní Relativní Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost četnost četnost Znojmo 5 Okres Znojmo 8 Jihomoravský kraj 0 Jiné místo 0 Celkem 13 Zdroj: Vlastní práce autora

38% 62% 0% 0% 100%

10 5 3 0 18

56% 28% 17% 0% 100%

15 13 3 0 31

48% 42% 10% 0% 100%

Jak plyne z tabulky č. 41, tak nejčastěji navštěvují minoritský klášter občané bydlící ve Znojmě. Dále pak je jich celkově 29 % z okresu Znojmo a 10 % z Jihomoravského kraje.

5 Doporučení Produkt muzea Produkt Jihomoravského muzea ve Znojmě vidím, jako dostačující. U historicky cenných památek dochází k postupným rekonstrukcím, které jsou v dnešní době pro potencionální návštěvníky nezbytné. Organizace také nabízí adekvátní počet různých upomínkových předmětů, publikací, pohlednic a map. Pravidelně

Jihomoravské

muzeum

pořádá

přednášky,

které

jsou

programově

naplánované. Organizace pořádá neustále nové výstavy a doplňuje stávající expozice. Jak vyplynulo z marketingového průzkumu v minoritském klášteře, tak návštěvníci považují prohlídku za zajímavou a nejvíce je zaujala expozice „Živá příroda “. Z marketingového průzkumu bylo zjištěno, že by pro návštěvníky byla lákavá výstava známých osobností z okolí Znojma. Autor tedy doporučuje organizaci, pokusit se o vytvoření výstavy, kde by měli možnost návštěvníci vidět známé osobnosti Znojma, ale i osobnosti z jeho okolí a nejlépe, jak historické, tak osoby z blízké minulosti či přítomnosti.

65

Dále autor doporučuje pokračovat ve vytváření návštěvnicky atraktivních výstav, které do Jihomoravského muzea ve Znojmě lákají i návštěvníky, kteří nemají zcela kladný vztah ke kultuře. Jak ukázal rok 2008, tak vhodnou volbou témat výstav, dosáhla organizace mnohem lepším výsledkům v návštěvnosti oproti roku 2007.

Místo Umístění Jihomoravského muzea ve Znojmě a všech jeho spravovaných objektů je pro domácí i zahraniční turisty atraktivní. Většina objektů se nachází v historické části města a navíc se nedaleko nachází Národní park Podyjí. Ale i toto atraktivní místo bohužel neznamená pro organizaci, že o ní návštěvníci vědí. Mnoho z místních neví, kde má Jihomoravské muzeum ve Znojmě své sídlo. Pro zahraniční turisty, je to ještě složitější. Možné řešení pro tuto situaci je lepší spolupráce s informačním centrem, ale také s městem Znojmem a to na zdokonalení stávajícího značení směrových a informačních ukazatelů. Bylo by zapotřebí ve Znojmě instalovat nový informační a orientační systém, včetně značení ukazatelů ulic. Ve velmi špatném stavu jsou i komunikace vedoucí k objektům organizace. I když v historickém centrum města Znojma nyní probíhají rekonstrukce, kde jsou naplánovány i rekonstrukce vozovek, tak okolní příjezdových komunikací jsou v neuspokojujícím stavu. Autor chápe, že řešení tohoto problému je složité a závisí většinou na financích. Zlepšení stavu komunikací by přineslo užitek nejen Jihomoravskému muzeu ve Znojmě, ale celému městu Znojmu, jelikož dobrý stav komunikací je předpokladem pro dobrý cestovní ruch.

Cena Autor považuje stanovení výše cen vstupného a celkově celou cenovou politiku Jihomoravského muzea ve Znojmě za rozumnou. Rok 2008 ukázal, že při zachování cen vstupného roku 2007 si nachází cestu do všech objektů organizace stále více lidí. Dobrým marketingovým krokem je muzejní noc, návštěvníci při ní mohou zdarma navštívit některé objekty organizace. Tento rok bude pro Jihomoravské muzeum ve Znojmě důležitý. Na konci roku bude možné vidět, zda hospodářská krize nějakým způsobem ovlivní návštěvnost objektů organizace, ve srovnáním s předcházejícím rokem. Pokud ano, bude muset Jihomoravské

66

muzeum ve Znojmě přijmout taková opatření, aby se návštěvnost navrátila k původním hodnotám. Jelikož příjmy, které plynou z poskytování služeb, jsou pro organizaci důležité. Ale snad tato krize nebude mít za následek výrazné snížení zájmu o objekty Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Propagace Propagace Jihomoravsko muzea ve Znojmě je tvořena převážně prostřednictvím regionálního tisku. Regionální tisk nabízí informace o probíhajících akcích, nebo také o budoucích výstavách. Co se týče plakátů, tak organizace přistupuje k této formě, jen při pořádání významnější akce. Dále se organizace propaguje pomocí internetových stránek. Ty letos prošly modernizací. Autor tyto nové stránky považuje za povedené a rozhodně je hodnotí mnohem lépe, než staré internetové stránky. Ve starých internetových stánkách bylo mnoho překlepů, dokonce se zde objevoval dvakrát za sebou text, který popisoval památku. Dále zde nebyly publikovány aktuální výroční zprávy. U modernizovaných internetových stránek byly tyto nedostatky odstraněny. Je těžké navrhovat možná zlepšení propagace Jihomoravského muzea ve Znojmě. I když je mnoho různých variant, jak by bylo možně docílit lepší propagace, například stálou výrobou plakátů, tvorbou billboardů, reklamou v novinách, nebo v rádiu. To naráží na velký a podstatný problém, kterými jsou finance. Jak již bylo zmíněno, Jihomoravské muzeum ve Znojmě je příspěvkovou organizací územního samosprávního celku, jejím zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Dostává jen omezené množství finančních prostředků. Tyto příjmy se sice postupně zvyšují, ale musíme brát v potaz i ten fakt, že se neustále zvyšují výdaje, které musí Jihomoravské muzeum ve Znojmě vynakládat na provoz (růst cen energií, platů, cen i DHP). Logo organizace autor vidí, jako jednoduché a jednobarevné, ale mnoho lidí může shledávat jednoduchost a jednobarevnost za nevýrazné a mohou logo ignorovat. Autor zjistil, že logo organizace nebylo dlouho dobu modernizováno a proto navrhuje, aby Jihomoravské muzeum ve Znojmě zhotovilo dotazník, kde by se návštěvníci mohli vyjádřit ke stávajícímu logu a případně navrhnout možná zlepšení a to, jak tvarové, tak možnost barvového provedení. Tyto dotazníky by se měly umístit u co nejvíce objektů organizace a nejlépe v době sezóny, kdy Jihomoravské muzeum ve Znojmě navštěvuje nejvíce návštěvníků.

67

Zaměstnanci Zaměstnanci Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou kvalifikovaní, ochotní a flexibilní. Organizace se musí snažit, aby o tyto kvalitní pracovníky nepřišla. Je zde pravděpodobnost, že by mohli odcházet za lépe finančně ohodnocenou prací. Organizace toho může docílit kvalitním pracovním prostředím nebo zajímanou, rozmanitou pracovní činností. To se zatím organizaci daří, potvrdil to i marketingový průzkumu zaměstnanců. V něm považuje většina zaměstnanců svoji práci za velmi zajímavou a zbytek za zajímavou. A své pracoviště ve většině případů hodnotí jako zcela vyhovující. Žádný ze zaměstnanců své pracoviště neoznačil na nevyhovující. Jak dokládá marketingový průzkum, tak i s finančním ohodnocením jsou zaměstnanci Jihomoravského muzea ve Znojmě spíše spokojeni. U žádného ze zaměstnanců nebylo zjištěno, že by nebyl spokojený s platovým ohodnocením. Z průzkumu také vyplynulo, že zaměstnance nejvíce k pracovnímu výkonu motivuje zajímavá práce a možnost seberealizace. I přes tuto spokojenost zaměstnanců organizace, byly zjištěny náměty na možné zlepšení. Mnoho námětů bylo nereálných, ale také mnoho zajímavých. Vyskytovaly se zde například připomínky, aby odborní pracovníci měli méně papírování a mohli se více věnovat analýze sbírek a badatelské činnosti. Někteří zaměstnanci si stěžovali na špatnou vnitřní komunikaci a předávání informací. Od zaměstnanců Domu umění byl zjištěn neuspokojující stav toalety. Tyto problémy shledávám ze řešitelné. Rekonstrukce toalety v Domě umění by neměla být tak finančně náročná, kterou by si organizace nemohla dovolit. Realizace závisí na vlastníkovi objektu, který ji musí provést. Velkým problémem, který vyplynul z marketingového průzkumu je obava zaměstnanců Jihomoravského muzea ve Znojmě o zaměstnání. Celkově 67 % zaměstnanců organizace uvedlo, že se obává ztráty zaměstnání. U žen toto procento bylo ještě vyšší a to 78 %. Nejčastějším důvodem byla součastná hospodářská krize, ale také obava o neprodloužení pracovní smlouvy u nových zaměstnanců. Vedení organizace by mělo naznačit svým zaměstnancům, že se nemusejí obávat o svá pracovní místa, aby zbytečně nedocházelo mezi zaměstnanci k obavám. A tím se nezhoršovala jejich pracovní morálka.

68

Partnerství Nynější partneři Jihomoravského muzea ve Znojmě jsou jak již bylo zmíněno v práci město Znojmo, Znojemská beseda, Národní park Podyjí a Vinné sklepy Lechovice. Dále je to i Městská knihovna a Znovín a.s. Tito partneři spolupracují s Jihomoravským muzeem ve Znojmě na různých akcích, výstavách nebo propagaci. Dalšími sponzory akcí je například S Morava leasing nebo Pozemní stavby Znojmo. Pro zlepšení finanční situace by autor navrhoval najít generálního sponzora všech akcí, které organizace pořádá. Ale po zkoumání, bylo zjištěno, že je nedostatek velkých firem se sídlem v okrese Znojmo a navíc firmy preferují sponzorování akcí, které osloví velký okruh možných zákazníků (sportovní aktivity). Sponzorovat Jihomoravské muzeum ve Znojmě pro ně není tak zajímavé.

69

6 Závěr Úkolem této práce bylo určit marketingový mix Jihomoravského muzea ve Znojmě. Ze získaných dat byla sestavena analýza marketingového prostředí. Bylo zkoumáno, jak mikroprostředí, tak makroprostředí organizace. V analýze mikroprostředí byl podrobně popsán produkt, místo, cena, propagace, zaměstnanci a partneři organizace. V analýze makroprostředí

bylo

podrobně

zkoumáno

demografické,

ekonomické,

přírodní,

technologické a kulturní prostředí. Z analýzy marketingového prostředí vyplynulo, že žádný z aspektů výrazně neovlivňuje návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě. Dále byla sestavena SWOT analýza. Jedná se o metodu, která popisuje silné stránky a slabé stánky, příležitosti a hrozby organizace. Za nejvýznamnější silné stánky organizace je považováno postupná rekonstrukce historicky cenných objektů a cenová politika, kterou organizace prosazuje. Naopak za slabé stránky lze považovat finanční a rozhodovací závislost na Jihomoravském kraji, který je zřizovatelem, ale také slabá propagace organizace. Za příležitosti lze považovat vstup České republiky do Evropské unie a okolí města Znojma. V okolí Znojma se nachází Národní park Podyjí, mnoho vinic, kvalitní cyklostezky a spousta krásných míst, které lákají turisty. Naopak za hrozby lze považovat závislost některých objektů organizace na klimatických podmínkách, součastnou hospodářskou krizi, špatnou politiku vlády České republiky v oblasti kultury a cestovního ruchu a také špatný stav místní infrastruktury. Návštěvnost objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě od roku 2006 stoupá. Výrazný nárůst návštěvníků byl zaznamenán v roce 2008, kdy organizaci navštívilo přes padesát jedna tisíc návštěvníků. O tento nárůst se postarala svou dobrou prací celá organizace. Díky správně zvoleným tématům výstav, přilákali na hrad, do minoritského kláštera a Domu umění mnohem více návštěvníků než v předchozích letech. Z marketingového průzkumu zaměstnanců a návštěvníků vyplynulo mnoho zajímavých informací. Bohužel se průzkum konal v době mimo sezónu, kdy do všech objektů Jihomoravského muzea ve Znojmě chodí málo návštěvníků. Z marketingového průzkumu návštěvníků vyplynulo, že nejoblíbenější je expozice „Živá příroda“. Z připomínek návštěvníků se opakoval zájem o výstavu s tématikou známých osobností Znojma a jeho okolí. Z marketingového průzkumu zaměstnanců vyplynula vážná obava zaměstnanců organizace o své zaměstnání. Nejčastějším důvodem byla součastná hospodářská krize, ale také

obava

o

neprodloužení

pracovní

smlouvy u nových

70

zaměstnanců.

Vedení

Jihomoravského muzea ve Znojmě by mělo učinit kroky ke stabilizaci zaměstnanosti. Aby nedocházelo k nadměrnému napětí a nezhoršovala se pracovní morálka. V závěru této práce jsou naznačená jednotlivá doporučení pro tuto organizaci. Jeden návrh už organizace vyřešila. A to když autor upozornil na chyby, které se vyskytovaly na internetových stránkách. Jihomoravské muzeum ve Znojmě se rozhodlo rovnou pro modernizaci celých internetových stránek. U doporučení pro partnerství se autor setkal s neochotou velkých společností pro sponzorování této organizace. Z důvodu neefektivního vynaložení finančních prostředků. Více návštěvníků by do jednotlivých objektů organizace rozhodně přilákala lepší propagace. Ale Jihomoravské muzeum ve Znojmě je příspěvkovou organizací územního samosprávního celku, jejímž zřizovatel je Jihomoravský kraj. Tudíž má jen omezené množství finančních prostředků. Tyto prostředky se sice postupně zvyšují, ale musíme brát v potaz i ten fakt, že se neustále zvyšují výdaje, které musí organizace vynakládat na provoz.

71

7 Použité zdroje DE PELSMACKER, P., GEUENS, M., VAN DEN BERGH, J. Marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 600 s. ISBN 80-247-0254-1.

DRUCKER, P. F. Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 184 s. ISBN 80-856-0338-1.

FORET, M. Marketingová komunikace. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 466 s. ISBN 80-251-1041-9.

FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing: základy a principy. Brno: Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80-251-0790-6.

FORET, M. a kol. Marketingové základy a postupy. Brno: Computer Press, 2001. 162 s. ISBN 80-7226-558-X.

FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního cestovního ruchu: Distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7.

FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum: Distanční studijní opora. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5.

HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. vyd. Praha: Grada, 2003. 204 s. ISBN 80-247-0447-1.

KOTLER, P. a kol. Moderní marketing. Praha: Grada, 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2.

KOTLER, P. Marketing management. 10. vyd. Praha: Grada, 2001. 719 s. ISBN 80-247-0016-6.

72

POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 156 s. ISBN 80-7157-633-6.

Výroční zpráva o činnosti za rok 2005. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, [2006]. 48 s.

Výroční zpráva o činnosti za rok 2006. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, [2007]. 50 s.

Výroční zpráva o činnosti za rok 2007. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, [2008]. 47 s. Výroční zpráva o činnosti za rok 2008. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, [2009]. 53 s.

Elektronické zdroje: Dějiny marketingu [online]. Poslední aktualizace 23. 1. 2007 [cit. 2009-12-02]. Dostupné z: .

Termíny, definice v CR [online]. [cit. 2009-08-02]. Dostupné z: .

Definice Muzea [online]. [cit. 2009-12-02]. Dostupné z: .

Geschichte & Definition [online]. [cit. 2009-14-02]. Dostupné z: .

CHVÁLOVÁ, J. Příspěvkové organizace nebo obchodní společnosti? [online]. [cit. 2009-12-02]. Dostupné z: .

73

Co jsou to granty a dotace? [online]. [cit. 2009-12-02]. Dostupné z: .

Územní rozpočty v roce 2006 [online]. 23. 8. 2007 [cit. 2009-12-02]. Dostupné z: .

Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 2009-14-03]. Dostupné z: .

Logo města Znojma [online]. [cit. 2009-16-03]. Dostupné z: .

Logo Znojemské besedy [online]. [cit. 2009-16-03]. Dostupné z: .

Logo Národního parku Podyjí [online]. [cit. 2009-16-03]. Dostupné z: .

Logo vinných sklepů Lechovice [online]. [cit. 2009-16-03]. Dostupné z: .

74

8 Přílohy Vážený zaměstnanče Jihomoravského muzea, jmenuji se David Durajka a jsem student 3. ročníku Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě. Tímto bych Vás chtěl požádat o vyplnění dotazníku, který je zaměřen na motivaci pracovníků. Získané informace budou využity pro zpracování mé bakalářské práce. Dotazník je zcela anonymní a obsahuje 11 otázek. Vyberte vždy jednu z variant, pokud není uvedeno jinak, která nejvíce odpovídá Vaší skutečnosti. Předem děkuji za Vaši spolupráci. 1. Vaši práci v organizaci považujete za: □ Velmi zajímavou □ Zajímavou □ Nezajímavou □ Velmi nezajímavou 2. Má práce mě baví: □ Ano □ Ne 3. Jak hodnotíte své místo pracovního výkonu? □ Zcela vyhovující □ Spíše vyhovující □ Spíše nevyhovující □ Zcela nevyhovující 4. Uveďte, co byste na svém pracovišti změnil/a:

…………………………………………………………………………………………....... ............................................................................................................................................... 5. Váš vztah s nadřízeným je: □ Formální □ Neformální □ Jiná odpověď……………………………. 6. Je pro Vás pracovní doba vyhovující? □ Určitě ano □ Spíše ano □ Spíše ne □ Určitě ne

75

7. Jakou pracovní dobu by jste preferoval/a? □ Pružnou □ Pevnou □ Jiná odpověď…………………… 8. Jste spokojen s finančním ohodnocením? □ Velmi spokojen □ Spíše spokojen □ Spíše nespokojen (uveďte důvod) …………………………………………. □ Velmi nespokojen (uveďte důvod) ……………………………………………. 9. Co Vás nejvíce motivuje k pracovnímu výkonu? (Můžete vybrat více odpovědí)

□ Jméno a prestiž organizace □ Kariérový postup □ Možnost seberealizace □ Plat □ Pracovní kolektiv □ Zajímavá práce □ Jiný faktor......................................... 10. Obáváte se ztráty zaměstnání? □ Ano (uveďte důvod)…………………………… □ Ne (uveďte důvod)…………………………….. 11. Kdyby jste měli možnost cokoliv změnit, uveďte, co by to bylo:

…………………………………………………………………………………………… Prosím, označte kategorii do které patříte: Pohlaví:


muž

Váš věk:


do 25 let

Nejvyšší ukončené vzdělání:


žena
26-35


36-45


Základní

Délka zaměstnání:
méně něž 1 rok


Vyučen


46-55
SŠ


1-4 roky
5-9 roků


56 a více
VŠ
více než 10 let

Děkuji Vám za spolupráci a za Váš čas strávený při vyplňování tohoto dotazníku.

76

Vážený návštěvníku, jmenuji se David Durajka a jsem student 3. ročníku Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě. Tímto bych Vás chtěl požádat o vyplnění dotazníku, který je zaměřen na spokojenost návštěvníků. Získané informace budou využity pro zpracování mé bakalářské práce. Dotazník je zcela anonymní a obsahuje 11 otázek. Vyberte vždy jednu z variant, pokud není uvedeno jinak, která nejvíce odpovídá Vaší skutečnosti. Předem děkuji za Vaši spolupráci. 1. Považujete prohlídku za: □ Velmi zajímavou □ Zajímavou □ Nezajímavou □ Velmi nezajímavou 2. Pokud nejste místní, jste ve Znojmě: □ Poprvé □ Často 3. Navštívil/a jste muzeu: □ Dnes poprvé □ Vícekrát 4. Výše vstupného je pro Vás □ Přijatelná □ Méně přijatelná □ Nepřijatelná 5. Jaká cena by pro Vás byla přijatelná? □ 50/25 □ 30/15 □ Jiná.................. 6. Využíváte možnost poskytovaných slev muzeem? □ Ano □ Ne 7. Jak jste se o muzeu dozvěděl/a? □ Noviny □ Internet □ Televize □ Rozhlas □ Jiné......................................

77

8. Jaká expozice Vás nejvíce zaujala? ( Můžete vybrat více odpovědí) □ Živá příroda □ Neživá příroda □ Orientální zbraně □ Archeologie □ Řemesla 9. Jakou stálou expozici byste přivítal/a?

............................................................................................................................................... 10. Navštívil/a jste muzejní noc: □ Ano □ Ne 11. Co byste zlepšili či doporučili:

…………………………………………………………………………………………....... ............................................................................................................................................... Prosím, označte kategorii do které patříte: Pohlaví:


muž

Váš věk:


do 15 let


žena

Nejvyšší ukončené vzdělání:


do 26


27-40


Základní


Vyučen


41-60
SŠ


nad 61
VŠ

Vaše trvalé bydliště je:
Znojmo
Okres Znojmo
Jihomoravský kraj
Jiné místo……………………… Děkuji Vám za spolupráci a za Váš čas strávený při vyplňování tohoto dotazníku.

78