Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a životního prostředí
Rod tučnice (Pinguicula) v České republice
Válová Lenka
Bakalářská práce předložená na Katedře ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jako součást požadavků na získání titulu Bc. v oboru Ochrana a tvorba životního prostředí
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.
Olomouc 2010
© Válová Lenka, 2010
Válová, L.: Rod tučnice (Pinguicula) v České Republice. Bakalářská práce, Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého Olomouc, 49 stran, v češtině.
Abstrakt Práce se zabývá problematikou středoevropských tučnic (Pinguicula), druhů P. vulgaris a P. bohemica. V práci byla excerpována floristická data z území ČR čítající dohromady 812 jednotlivých záznamů. Nejvíce údajů se vztahovalo k druhu P. vulgaris (756 údajů), P. bohemica byla zastoupena podstatně méně (56 údajů). Nalezeny byly dva herbářové doklady ve střední Evropě nepůvodního druhu P. hirtiflora z jedné lokality z Beskydského podhůří. Předběžným měřením relativního množství DNA bylo zjištěno, že mezi měřenou populací P. vulgaris a P. bohemica není průkazný rozdíl v tomto množství. Z pěti testovaných kultivačních médií se jako vhodné ukázalo pouze jedno, přestože i na tomto médiu byly přírůstky rostlinné tkáně celkově nižší, než bylo očekáváno.
Klíčová slova: Lentibulariaceae, Pinguicula, rozšíření
Válová, L.: Butterworts (Pinguicula) in the Czech Republic. Bachelor´s thesis, Department of Ecology and Enviromental Sciences, Faculty of Science, Palacky University in Olomouc, 49 pp., in Czech.
Abstract This thesis analyzes the problems of Central European butterworts (Pinguicula), species P. vulgaris and P. bohemica. Floristic data from the Czech Republic, containing 812 individual records, were excerpted in this thesis. Most of the data were related to P. vulgaris (756 records) whereas P. bohemica was represented with significantly less records (56 records). Two herbarium specimens of an alien species P. hirtiflora were found from one locality in Beskydy Mountains. No significant difference in DNA amounts between P. vulgaris and P. bohemica populations was found when the measurement took place. Only one cultivating medium from five turned out as suitable although the increases of plant tissues were smaller than expected.
Keywords: Lentibulariaceae, Pinguicula, distribution
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Martina Dančáka, Ph.D. a jen s použitím citovaných literárních pramenů.
V Olomouci 5. května 2010
Obsah Seznam obrázků ......................................................................................................... viii Seznam zkratek ............................................................................................................ ix Poděkování ................................................................................................................... x 1
Úvod ....................................................................................................................... 1
2
Materiál a metody ................................................................................................... 2 2.1 Excerpce floristických údajů ............................................................................. 2 2.2 Cytometrie ........................................................................................................ 2 2.3 Rostliny v kulturách „in vitro“........................................................................... 3 2.4 Rod Pinguicula v České republice ..................................................................... 4 2.4.1
Pinguicula L. – tučnice ............................................................................. 4
2.4.2
Pinguicula vulgaris L. – tučnice obecná ................................................... 5
2.4.2.1 Variabilita ........................................................................................... 5 2.4.2.2 Ekologie ............................................................................................. 7 2.4.2.3 Celkové rozšíření ................................................................................ 7 2.4.3
Pinguicula bohemica Krajina – tučnice česká ........................................... 8
2.4.3.1 Variabilita ........................................................................................... 9 2.4.3.2 Ekologie ............................................................................................. 9 2.4.3.3 Celkový areál rozšíření ....................................................................... 9 2.4.4
Pinguicula dostalii BÁRTA – tučnice Dostálova ................................... 10
2.4.4.1 Ekologie a rozšíření .......................................................................... 10 3
Výsledky ............................................................................................................... 11 3.1 Rozšíření v rámci České republiky .................................................................. 11 3.1.1
Seznam lokalit druhu Pinguicula vulgaris L. .......................................... 11
3.1.2
Seznam lokalit druhu Pinguicula bohemica KRAJINA. .......................... 34
3.1.3
Seznam lokalit druhu Pinguicula hirtiflora Ten. ..................................... 36
3.1.3.1 Pinguicula hirtiflora Ten. ................................................................. 36 3.1.3.1.1 Ekologie ..................................................................................... 37 3.1.3.1.2 Celkové rozšíření ....................................................................... 37 3.2 Cytometrie ...................................................................................................... 37 3.3 Kultury „in vitro“ ............................................................................................ 38 4
Diskuse ................................................................................................................. 39
5
Závěr .................................................................................................................... 42
vi
6
Literatura .............................................................................................................. 43
7
Příloha .................................................................................................................. 50
vii
Seznam obrázků Obrázek 1: Pinguicula vulgaris L. (Press 1999). ........................................................... 6 Obrázek 2: Celosvětový areál Pinguicula vulgaris L. (Hultén & Fries 1986). ................ 8 Obrázek 3: Areál druhu Pinguicula bohemica KRAJINA (Studnička 1989). .................... 9 Obrázek 4: Výskyt druhu Pinguicula vulgaris L. © Nálezová databáze AOPK ČR. .... 32 Obrázek 5: Výskyt druhu Pinguicula vulgaris L. sestavený podle Databanky flóry ČR. .................................................................................................................. 32 Obrázek 6: Výskyt druhu Pinguicula vulgaris L. sestavený podle herbářových položek. .................................................................................................................. 33 Obrázek 7: Rozšíření druhu Pinguicula vulgaris L. v České republice podle všech zdrojových dat. .......................................................................................... 33 Obrázek 8: Výskyt druhu Pinguicula bohemica KRAJINA sestavený ze všech zdrojových dat. ............................................................................................................ 36 Obrázek 9: Graf výsledných hodnot; vlevo - P. vulgaris, vpravo - P. bohemica. ......... 37
viii
Seznam zkratek NPP – Národní přírodní památka NPR – Národní přírodní rezervace PP – Přírodní památka SPR – Státní přírodní rezervace
AOPK ČR– Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky DB-AOPK – Databáze Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky DF-ČR – Databanka flóry České republiky
BRNU – Katedra botaniky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno CB – Jihočeské muzeum České Budějovice CHOM – Okresní muzeum Chomutov GM – Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín HR – Muzeum východních Čech Hradec Králové MJ – Muzeum Vysočiny Jihlava MP – Východočeské muzeum Pardubice NJM – Okresní vlastivědné muzeum Nový Jičín OLM – Vlastivědné muzeum Olomouc PR – Přírodovědecké muzeum Národního muzea v Praze, bot. oddělení, Průhonice PRC – Katedra botaniky přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha ROZ – Středočeské muzeum Roztoky u Prahy
K – Kinetin IBA – indoly-3-máselná kyselina BAP – 6-benzylaminopurine MS – Murashige-Skoog medium PI – propidium jodid
ix
Poděkování V první řadě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce Mgr. Martinu Dančákovi, Ph.D. za nesmírnou trpělivost a odbornou pomoc při psaní této práce. Dále bych poděkovala RNDr. Dagmar Skálové, Ph.D., RNDr. Boženě Navrátilové, Ph.D. a Jarkovi Chvojkovi za pomoc při práci s kulturami „in vitro“. Mé poděkování také patří Bc. Michaele Jandové za cytometrii a Bc. Haně Urbanové za pomoc při psaní výjimek. Nakonec bych také poděkovala za podporu své rodině a svým kamarádům, jmenovitě Bc.Václavu Dvořákovi, Bc. Radce Vaňkové a hnutí Dugong :0).
V Olomouci 4. května 2010
x
1 Úvod Rod Pinguicula, je v České republice zastoupen dvěma původními druhy P. vulgaris a P. bohemica. Oba zmínění zástupci jsou ve vyhlášce (175/2006 Sb.) k zákonu (114/1992 Sb.) uvedeni v určitém stupni ohrožení. Přičemž P. bohemica je považována za kriticky ohroženého endemita České republiky (Bělohlávková 1989). Problematikou taxonomického postavení tohoto druhu se zabýval M. Studnička ve své disertační práci, kde se pokusil prokázat, že P. bohemica je samostatným druhem blízce nepříbuzným s P. vulgaris. Názory na taxonomické postavení druhu P. bohemica dosud nejsou jednotné (Casper 2009). Hlavní roli zde hraje otázka chromozomového čísla, resp. plodní úrovně, která je u evropských tučnic významným taxonomickým znakem (Casper 2009). Využití průtokové cytometrie by mohlo usnadnit vyřešení této otázky. Jak pro výzkum plodní úrovně pomocí průtokové cytometrie tak pro případné budoucí molekulární analýzy bude potřeba velké množství rostlinného materiálu, jehož získání může být u vzácných druhů dosti obtížné. Pro studium těchto taxonů je vhodné využít možností kultivace „in vitro“, které by v případě potřeby mohly být využity i k záchranným programům. Tato
práce
si
neklade
za
cíl
zodpovězení
otázky,
zda
je
P. bohemica samostatným taxonem na druhové úrovni. Je spíše úvodem do problematiky středoevropských tučnic a logicky tak předchází dalšímu výzkumu v této oblasti.
Jako cíle práce jsem si stanovila: 1. Excerpci lokalit z dostupných zdrojů floristických dat. 2. Předběžný výzkum relativního množství DNA vybraných populací z ČR. 3. Kultivační experimenty za využití „in vitro“ metod.
1
2 Materiál a metody 2.1 Excerpce floristických údajů Floristické údaje byly excerpovány ze tří zdrojů: Databanky flóry České republiky, databáze AOPK ČR a položek veřejných herbářových sbírek (BRNU, CB, CHOM, GM, HR, MJ, MP, NJM, OLM 1 , PR, PRC, ROZ). Pro jednotlivé herbářové sbírky bylo použito jejich mezinárodní označení podle Indexu Herbariorum (Holmgren & Holmgren 1998). Pro zpracování dat byly jednotlivé lokality zařazeny do fytochorionů (Skalický 1988). Způsob zápisu jednotlivých lokalit byl sestaven v pořadí: lokalita, popř. popis a kulatá závorka v níž byly uvedeny údaje dle zdroje. Pro údaje z veřejných herbářových sbírek a databáze AOPK ČR bylo uvedeno datum sběru, sběratel a zkratka zdroje. U dat z Databanky flóry České republiky, byla umístěna do kulaté závorky citace publikace, odkud byl údaj převzat a sběratel pokud nebyl sám autorem publikace a zkratka zdroje. V případě, že byl rok sběru odlišný od data vydání publikace, bylo datum nálezu uvedeno před závorkou. Pro zpřesnění místa nálezu byly uvedeny do hranatých závorek doplňkové údaje. V některých případech byly uvedeny v závorkách i německé názvy měst či osad, které byly při práci přeloženy. Dále byly k jednotlivým lokalitám přiřazeny souřadnice GPS a následně pomocí programu DMAP zpracovány do podoby map.
2.2 Cytometrie Materiál pro stanovení ploidní úrovně byl odebírán z živých rostlin na lokalitách NPR Polabská černava u obce Mělnická Vrutice a lokalitě Shnilé louky mezi obcemi Jestřebí a Staré Splavy. Pro stanovení relativního množství DNA rostlin byly odebírány horní části, právě vyrostlých lístků, které byly ukládány na vlhčený ubrousek a uchovány v ledničce do doby měření. Měření bylo provedeno na průtokovém cytometru značky Partec PAS za použití metody vnitřního standardu se známým obsahem DNA (Suda 2004). Jako standard bylo použito Lycopersicon esculentum cv. Stupicke (2C = 1,96 pg DNA). 1
V době získávání dat byl herbář v rekonstrukci, proto byla získána jen část dat.
2
3 Na Petriho misce bylo v 1 ml LBO1 pufru o pH 7,5 (Doležal et al. 1994) společně nasekáno žiletkou přibližně stejné množství standardu jako vzorku a přefiltrováno přes nylonový filtr do kyvety. K homogenizátu se ihned napipetovalo 50 l fluorescenčního barviva PI. Poměry relativního množství DNA byly stanoveny podle vzdálenosti mezi G1 vrcholy (píky) standardu a vzorku zobrazených na lineární stupnici grafického výstupu (512-kanálová škála).
2.3 Rostliny v kulturách „in vitro“ Rostliny pro kultivaci byly získány výsevem semen odebraných na lokalitách Shnilé louky (3 tob P. bohemica) a lokality Polabská černava (1 tobolka P. dostalii BÁRTA). Pro přerušení dormance byla semena opakovaně promývána v dešťové vodě a to do té doby, dokud nezačala klíčit. Sterilizace byla prováděna v 3% roztoku přípravku SAVO. Po propláchnutí destilovanou vodou byla semena přenesena do Erlenmayerových baněk na jednotlivé typy médií. Růst rostlin na jednotlivých médiích byl průběžně kontrolován v pravidelných intervalech (3-5 týdnů). Složení použitých médií: médium 1.: MS 2,2g/l, SACHAROSA 20g/l, AGAR 8-9g/l, BAP 2mg/l, IBA 1mg/l, (pro úpravu pH na 6, 5 – HCl, KOH) médium 2.: MS 2,2g/l, SACHAROSA 20g/l, AGAR 8-9g/l, K 1 ml/l, (pro úpravu pH na 4,8 – HCl, KOH) médium 3.: SACHAROSA 20g/l, AGAR 8-12g/l, 0,2447 g/l NH4NO3, 0,472 g/l Ca(NO3)2, 0,123 g/l MgSO4, 0,1369 g/l KH2PO4, 1 ml/l K, 0,201 g/l myoinositol, 0,0003 g/l thinamin, 1 ml/l chelatonát železnatý1, 1 ml/l roztoku stopových prvků (6,2 g/l H3BO3, 22,3 g/l MnSO4, 8,62 g/l ZnSO4, 0,83 g/l KI, 0,25 g/l Na2MoO4, 0,025 g/l CuSO4, 0,025 CoCl2), (pro úpravu pH na 4,8 – HCl, KOH)2 médium 4.: SACHAROSA 20g/l, AGAR 8-12g/l, 0,2447 g/l NH4NO3, 0,472 g/l Ca(NO3)2, 0,123 g/l MgSO4, 0,1369 g/l KH2PO4, 1 ml/l BAP, 1 ml/l IBA, 0,201 g/l myo-inositol, 0,0003 g/l thinamin, 1 ml/l chelatonát železnatý1, 1 ml/l roztoku stopových prvků (6,2 g/l H3BO3, 22,3 g/l MnSO4, 8,62 g/l 2
médium použité Studničkou (Studnička 1989)
4 ZnSO4, 0,83 g/l KI, 0,25 g/l Na2MoO4, 0,025 g/l CuSO4, 0,025 CoCl2), 5mg/l, (pro úpravu na pH 4,8 – HCl, KOH) médium 5.: 27 g/l orchimaxu, SACHAROSA 10/l, AGAR 8-9g/l, BAP 2mg/l, IBA 1mg/l, (pro úpravu pH 6,5. - HCl, KOH)
2.4 Rod Pinguicula v České republice Podle Květeny ČR (Bělohlávková 2000) se uvádí na našem území výskyt dvou druhů P. vulgaris L., P. bohemica KRAJINA a jejich křížence P. dostalii BÁRTA. Klíč ke květeně ČR uvádí pouze druh P. vulgaris L. ve dvou poddruzích, P. vulgaris ssp. vulgaris a ssp. bohemica.
2.4.1 Pinguicula L. – tučnice Popis rodu (Bělohlávková 2000): vytrvalé terestrické, vzácně epifytické byliny. Hlavní kořen zaniká, adventivní kořeny krátké, nevětvené, tenké, s jednoduchou vnitřní stavbou, oddenek krátký. Listy v přízemní růžici, přisedlé nebo řapíkaté, celokrajné, s okrajem navinutým, řidčeji podvinutým, dužnaté, na svrchní straně porostlé žláznatými chlupy (vylučující sliz) a přisedlými žlázkami (vylučujícími trávicí šťávu). Stvol přímý, na vrcholu ± ohnutý, zakončený jedním květem. Květy koncové, až 6cm velké, bělavé, růžové, červenofialové, modrofialové, vzácně žluté; kalich 5četný, vytrvávající, dvoupyský, horní pysk 3(-7)cípý, dolní pysk dvoucípý; koruna 5četná, dvoupyská, horní pysk dvoulaločný, dolní pysk 3laločný, korunní trubka uvnitř chlupatá, vybíhající v ostruhu, ústí trubky otevřené; tyčinky krátké, mírně zakřivené, nepřevyšující bliznu, nitky zploštělé, prašníky kulovité, druhotně jednopouzdré, introrzní; semeník se žláznatými chlupy, čnělka velmi krátká a tlustá, vytrvávající, blizna téměř přisedlá, nestejnoměrně dvoulaločná. Tobolky vejcovité, jednopouzdré, pukající 2 postranními chlopněmi nebo nepravidelně. Semena četná, vřetenovitá, velmi drobná. Asi 50 druhů ve všech klimatických pásmech severní i jižní polokoule, od nížin do vysokých horských poloh. Hlavní vývojové centrum ve Střední Americe až jihovýchodní části Severní Ameriky (Neotropis), druhé centrum v Evropě (Holarktis). – Entomogam.Alogam.Autogam.Anemochor.Hydrochor.
5
2.4.2 Pinguicula vulgaris L. – tučnice obecná3 Popis druhu (Bělohlávková 2000): listy přizemní růžice řapíkaté, k zemi přitisklé, eliptické, vejčité až obvejčité, (10-)20-50(-80) mm dlouhé, (5-)10-20(-25) mm široké, zaokrouhlené až tupě špičaté, jasně zelené až žlutozelené, lesklé. Stvol nejčastěji 1-2(-6), (2-)6-16(-25) cm vysoké, ca 1mm v průměru, žláznatě chlupatý. Květy (8-)10-15(22)mm dlouhé (včetně ostruhy); kalich dvoupyský, vně řídce žláznatě chlupatý, zelený, horní pysk 3cípý, kališní cípy trojúhelníkovité až podlouhle kopinaté, tupě špičaté, navzájem oddálené, dolní pysk dvoucípý, cípy podlouhlé až vejčité, tupě špičaté; koruna dvoupyská, vně řídce žláznatě chlupatá, modrofialová s bělavou skvrnou v ústí korunní trubky, laloky horního pysku obdélníkovité, zaokrouhlené, laloky dolního pysku větší než horního, navzájem oddálené, obdélníkovité, zaokrouhlené až mírně uťaté, ploché, na bázi chlupaté, korunní trubka nálevkovitá, ostruha téměř rovná, válcovitá, špičatá, (1-)3-6(-7) mm dl., ca 1mm tlustá, ± zdéli 1/3 koruny. Zralé tobolky podlouhle vejcovité, s přiléhajícím vytrvávajícím kalichem. Semen několik set, (0,5)0,7-0,8(-1,0) mm dlouhé, (0,15)0,20-0,28(0,35) mm široké, vřetenovitá, zlatohnědá až hnědá, osemení síťnaté.V-VI(VII). 2n=64. 2.4.2.1 Variabilita Jak uvádí Bělohlávková (2000), druh je významněji proměnlivý jen v barvě koruny. Forma bicolor (Nordstendt) Neumann (= P. bicolor Woloszczak) vyskytující se v Alpách, na Slovensku, v jižním Polsku a ve Skandinávii (Casper 1966 uvádí výskyt také v Irsku) se odlišuje bílými korunními laloky, korunní trubka a ostruha jsou modré. Vyskytují se i jedinci se zcela bílou korunou – f. albida (Behm) Neumann známí ze Skandinávie a východního Pobaltí (Yolande 2004 uvádí výskyt i ve Velké Británii). Nízké malokvěté rostliny byly často označovány jako var. gypsophila (Wellr.) Domin (= P. gypsophila Wellr.), var. minor Koch či f. micrantha Ruthe; rostliny s nápadně velkými květy z lokality Cibulka v Praze byly popsány jako var. macrantha Tausch (= var. grandiflora Tausch). V populacích se někdy vyskytují rostliny se zakrnělou nebo i chybějící ostruhou f. ecalcarata Domin (= P. norica Beck; Štýrsko, Šumava, jihozápadní Slovensko). Ve starší literatuře se uvádí var. pratensis Koch, což je obvyklý typ se středně velkými květy. Ve většině případů se jedná o taxonomicky málo významné stanovištní modifikace. 3
Foto květu v příloze 1
6
Obrázek 1: Pinguicula vulgaris L. (Press 1999).
7 2.4.2.2 Ekologie Rašeliniště, rašelinné louky a pastviny, slatiniště a prameniště, břehy potoků a rybníků, zvodnělých příkopů a melioračních stružek, odvaly po těžbě rud, skrývky zeminy, pramenité horské svahy, štěrbiny a terásky mokvavých skal, narušená a trvale podmáčená nebo dočasně zaplavovaná místa; na slunných až polostinných stanovištích se sníženou konkurencí okolních druhů. Především na humolitech, ale i na hlinitých, písčitých, jemně štěrkovitých, provzdušněných půdách různé mocnosti, slabě kyselých (někdy i silně kyselých, např. na Šumavě) až slabě zásaditých (Bělohlávková 2000). 2.4.2.3 Celkové rozšíření Druh má nesouvislý areál v mírném až arktickém pásu severní polokoule. V Evropě se vyskytuje v severním Portugalsku, Španělsku, Francii, Velké Británii, Irsku, Nizozemí, Německu, Dánsku, Islandu, Norsku, Švédsku, Finsku, Polsku, České republice, Slovensku, Rakousku, Maďarsku, severní Itálii, Rumunsku, Ukrajině, Bělorusku, pobaltských státech a v severní části Ruska až po Ural (Casper 1970, Preston & Hill 1997). Izolovaná arela leží ve východní části Sibiře a dále v Japonsku, Kurilských ostrovech a na jižním cípu Kamčatky. V Severní Americe roste na pobřeží Grónska a v pásu území Kanady a USA od Newfoundlandu po Aljašku a Aleutské ostrovy (Casper 1970, Hitchcock et al. 1959, Yolande 2004).
8
Obrázek 2: Celosvětový areál Pinguicula vulgaris L. (Hultén & Fries 1986).
2.4.3 Pinguicula bohemica Krajina – tučnice česká4 Popis druhu (Bělohlávková 2000): listy přízemní růžice řapíkaté, k zemi přitisklé, široce eliptické, vejčité, nejmladší podlouhlé až jazykovité, (10-)20-50(-80) mm dlouhé, (5-) 10-20(28) mm široké, zaokrouhlené až tupě špičaté, jasně zelené až žlutozelené, lesklé. Stvol nejčastěji 1-2(-6), ca 1 mm tlustý, (2-)7-16(-28) cm vysoký, žláznatě chlupatý. Květy 10-18(-22) mm dlouhé (včetně ostruhy); kalich dvoupyský, vně řídce žláznatě chlupatý, zelený, horní pysk 3cípý, kališní cípy široce trojúhelníkovité až obdélníkovité, zaokrouhlené, střední cíp až rovný, dolní pysk dvoucípý, cípy užší než u horního pysku, tupé; koruna dvoupyská, vně řídce žláznatě chlupatá, bělavá až bledě fialová, v ústí korunní trubky tmavě fialová příčná skvrna, laloky horní pysku podlouhlé, zaoblené, laloky dolního pysku větší než horního, souběžné, dotýkající se, poněkud prohnuté, na konci ohrnuté nahoru, na bázi chlupaté, střední lalok chlupatý až ke špičce, korunní trubka nálevkovitá, ostruha téměř rovná, válcovitá, tupě uťatá, (2-)4-6(-8) mm dlouhá, ca 1mm tlustá, ± zdéli ½ koruny. Tobolky široce hruškovitě vejcovité, vytrvávající kalich k nim za zralosti těsně přiléhající. Semen několik set, (0,5-)0,7-0,8(-1,0) mm 4
Foto květu v příloze 1
9 dlouhá, (0,15-)0,20-0,30(-0,35) mm široká, vřetenovitá, zlatohnědá až hnědá, osemení síťnaté. V-VI. 2n=64. 2.4.3.1 Variabilita Druh se projevuje jako kompaktní a vcelku vyhraněný. Ve tvaru a barvě květu nebyla pozorována proměnlivost. Jistá morfologická proměnlivost zaznamenaná u některých rostlin má povahu ekomorfózy, snad jediným proměnlivým znakem je tvar tobolky. Krom zcela typických kulovitě hruškovitých tobolek se občas vytvářejí i úzce hruškovité (Bělohlávková 1989). 2.4.3.2 Ekologie Typickým stanovištěm druhu jsou slatinné louky, nazývané „černavy“ (Studnička 1989), jejich podloží je tvořeno jemnozrnným až hrubozrnným pískem, svrchní vrstavy jsou tvořeny lesní rašelinou a rákosovou slatinou (Bělohlávková 1989), s nadmořskou výškou nepřesahující 270 m n. m. (Studnička 1989). 2.4.3.3 Celkový areál rozšíření Endemit České republiky, s výskytem v České křídové tabuli (Studnička 1989).
Obrázek 3: Areál druhu Pinguicula bohemica KRAJINA (Studnička 1989).
10
2.4.4 Pinguicula dostalii BÁRTA – tučnice Dostálova5 Popis křížence (Bárta 1944): listy přízemní růžice řapíkaté, k zemi přitisklé, široce eliptické, k oběma koncům se zužující, na okrajích nahoru ohrnuté, poněkud dužnaté, žlutozelené, průměrně 35-60 mm dlouhé, 15-25 mm široké. Stvolů většinou více z jedné růžice, 8-15 cm vysoký, lysý, pod květem se zužující. Kalich víceméně zvonkovitý, ušty kališní jsou široce čárkovitě, na konci zaokrouhlené, 1-1,6 mm široké a 2,5-4 mm dlouhé, cca 21/2 dlouhé jako široké. U rostlin vyšších jsou častěji kališní ušty kratší a užší, než u rostlin menších. Koruna je 10mm široká a 15 mm dlouhá (včetně kalicha), tvořena pyskem horním, složená z dvou lístků a dolního pysku, skládající se z tří lístků korunních, průměrně 2 mm širokých; dolní pysk přesahuje velmi znatelně pysk horní a je více než 2 delší; střední úkrojek dolního pysku je cca 3 mm široký a mírně vykrojený, ostruha velmi krátká, 3-4 kratší koruny, na konci tupá. Semeník svrchní, z něhož dospívá jednopouzdrá mnohosemenná tobolka, ± vejčitá, spíše vejčitě hruškovitá, na horní části slabě promáčklá. Koruna barvy sytě fialové (něco do modra) se světlejší skvrnou uvnitř. V-VII. 2n=64 . 2.4.4.1 Ekologie a rozšíření Jak uvádí Bělohlávková (2000), kříženec rozlišen na Polabské černavě u Mělnické Vrutice. V současnosti se na této lokalitě vyskytuje fenotypově různorodá populace s různě přechodnými znaky mez P. vulgaris a P. bohemica; většina rostlin inklinuje k P. vulgaris. P. dostalii byla zjištěna i na Hrabanovské černavě; následkem vysušení zde vyhynula i s rodičovskými druhy.
5
Foto květu v příloze 1
3 Výsledky 3.1 Rozšíření v rámci České republiky 3.1.1 Seznam lokalit druhu Pinguicula vulgaris L. Termofytikum: Č e s k é t e r m o f y t i k u m : 6. Džbán: Třtice, rašeliniště, 420 m n. m. (18.VI.1941, J. Netušil, PRC). – [Třtice, PR] SPR V bahnách, slatinná louka u obce Čelechovice (sic!) (Knížetová & Petříček 1978, DF-ČR). – Třtice, [PR] SPR V bahnách, J od obce, 23.VI.1983 (Knížetová, Pecina & Pivničková 1987, DF-ČR). – [Třtice u Nového Strašecína, PR V bahnách] (2004, V. Somol, DB-AOPK). – Hradečno, svahy lesní loučky v olšině s vyvěrajícími prameny, 1946 (Klika 1947, DF-ČR). – Hradečno, nedaleko vesnice, na vlhkých místech (16.VI.1940, Kožíšek, PRC). – Hradečno, bažinatá louka (5.VI.1939, A. Kožíšek, PRC). 9. Dolní Povltaví: Praha [-Košíře], Cibulka (9.VI.81, Conrath, PRC; 12.VI.1860, F. Petrak, BRNU; 1860, F. Petrak, BRNU). – [Praha-Košíře,] Cibulka (26.VI.83, sine coll., PRC). 11a. Všetatské Polabí: Mělnická Vrutice (20.V.1950, J. Bič, BRNU). – [Mělnická Vrutice,] slatiny u dvora Předplatila, 1984 (Balátová-Tuláčková 1985, DF-ČR). – [Mělnická Vrutice, NPR Polabská černava] (2001, I. Kůrková, DB-AOPK; 2008, J. Kubíková, DB-AOPK). – Mělnická Vrutice, [NPR] SPR Polabská černava, slatinná louka při Z okraji obce, 17.V.1984 (Knížetová, Pecina & Pivničková 1987, DF-ČR) – [Mělnická] Vrutice, 1940 (Klika 1941, DF-ČR). – [Mělnická] Vrutice (Klika in Balátová-Tuláčková 1985, DFČR). – Mělnická Vrutice, luční černavy u obce (24.VI.1946, R. Kurka, CB). – Mělnická Vrutice, černava, asi 180 m n. m. (23.V.1959, E. Šťastný, CB; 23.VI.1968, E. Šťastný, CB). – Mělnická Vrutice (5.VI.1943, A. Příhoda, PRC). – Mělnická Vrutice, rašelinná místa u obce u železniční stanice, 185 m n. m. (20.IX.1942, J. Dostál, PRC). – [Mělnická Vrutice,] Kyselka u Vrutic (15.VI.1922, sine coll., PRC). – Mělnická Vrutice, luční rašeliniště u obce, 185 m n. m. (5.VI.1943, J. Dostál, PRC). – Mělnická Vrutice, na rašelině v okolí osamělé břízy JZ od stanice Mělnická Vrutice, 185 m n. m. (30.V.1943, M. Protiva, PRC). – Mělnická Vrutice, 185 m n. m. (5.VI.1943, J. Dostál, PRC). – Všetaty, slané louky mezi Vavřincem [osada Vavřineč u Malého Újezda] a obcí (5.VI.1904, U. Bayer, PRC). – Všetaty, louky u obce (9.VI.1901, K. Domin, PRC; VI.1929, V. Krajina, PRC; V.1894, Tocl, BRNU; VI.1901, J. Židlický, ROZ). – Všetaty (4.V.1926, V. Krajina, PRC). – [Lysá nad Labem,] na černavě Hrabanovské (9.VI.21,
11
12 L. Viniklář, PRC). – Lysá nad Labem, na rašeliništi Hrabanov (9.VI.1921, F. A. Novák, PRC). – [Lysá nad Labem,] Hrabanov (8.V.1920, F. A. Novák, PRC; 1931, J. Rozum, PR). – Lysá nad Labem, rašeliny "Hrabanov" (1884, Polok, PRC). – Lysá nad Labem, Hrabanov, černava (1935, E. Hadač, MP). – Lysá nad Labem (18.V.1885, sine coll., MP). – Lysá nad Labem, na Hrabanově (15.V.1897, S. Lukeš, BRNU). – Lysá nad Labem, Polabské černavy (18.V.85, F. Sedláček, BRNU; sine dat., F. Sedláček, BRNU). – Lysá nad Labem, Hrabanov, 1984 (Klika in Balátová-Tuláčková 1985, DFČR). – [Lysá nad Labem,] Hrabanov, 1984 (Klika in Balátová-Tuláčková 1985, DFČR). – Lysá nad Labem, na rašelinných loukách k Vrutici, Hrabanov, 1967 (Šachl 1999, DF-ČR). – Lysá nad Labem, na rašelinné louce u Hrabanova (20.V.1926, V. Krajina, PRC). – Lysá nad Labem, Hrabanov (29.V.1824, V. Krajina, PRC; 29.V.1898, J. Podpěra, BRNU; 1898, J. Podpěra, BRNU; 1.VII.1899, sine coll., PR; 24.V.1921, J. Krauskopf, ROZ; VI.1923, J. Klika, PRC; 24.V.1924, F. Techtner, PRC; VII.1924, F. Techtner, PRC; 29.V.48, J. Vilhelm, PRC). – [Lysá nad Labem,] Hrabanovské černavy (VI.1926, Puchmajerová, PRC). – Lysá nad Labem, kyselky hrabanovské (12.V.1916, J. Klika, PRC). – [Lysá nad Labem,] u Staré Lysé, 210 m n. m., 1928 (Klika 1929, DFČR). 11b. Poděbradské Polabí: [Sadská,] Louky u Velenky (V.1894, J. Košťál, MP). – [Lysá nad Labem,] nad potokem Vlkava u Staré Lysé, 1940 (Klika 1941, DF-ČR). – [Lysá nad Labem,] podél Vlkavy u Staré Lysé, poblíže mostu, 1984 (Klika in BalátováTuláčková 1985, DF-ČR). 12. Dolní Pojizeří: – Liblice, louky (V.1894, K. Tocl, MP; VI.1890, J. Košťál, MP). – Liblice, na černé rašelinné půdě (1881, Velenovský, PRC).13a. Rožďalovická tabule: Nouzov, Komárovské údolí, 1961 (Církva in Šachl 1999, DF-ČR). – Jabkenice, Jabkenická obora za Hradeckým rybníkem, 1967 (Knorr in Šachl 1999, DF-ČR). – Mcely, na bažinných loukách (26.6.1849, F. Všetečka, PR). – Radovesnice u [Týnce nad Labem, PP] v Dománovickém lese u vesnice (VI.1944, M. Deyl, PR). 15b. Hradecké Polabí: Lužany, na louce u lesa "U Svatých" (10.VI.1930, V. Kavka, HK). – Lužany, na svatých, 1947 (Válek 1948, DF-ČR). – Svatý u Lužan 1948 (Válek 1954, DF-ČR). – Bohuslavice, lužní háj [PR] Zbytka, asi 250 m n. m. (2.VI.1963, V. Horák, MP; MP). – PR Zbytka (1971, Vágenknech V., DB-AOPK). – PR Zbytka (1945, Krčan K., DB-AOPK). – [Pohoří, PR] Zbytky, na slatinné humosní půdě na okraji rašeliniště (Válek 1951, DF-ČR). – Opočno u Hradece Králové, ve vodním příkopu bažinaté louky [PR] Zbytka, Zlatý potok nedaleko Meziříčí, 250 m n. m. (29.VI.1942, J. Dostál, PRC).
13 Mezofytikum: Č e s k o m o r a v s k é m e z o f y t i k u m : 22. Halštrovská vrchovina: Trojmezí, rašelinná louka na L břehu potoka Bystřina, 1,7 km od Trojstátí, 13.VII.1996 (Sofron & Nesvadbová in Martínek 1999, DF-ČR). – Trojmezí, bývalý "pás", 2 km V od "Trojstátí", 13.VII.1996 (Nesvadbová & Sofron in Martínek 1999, DF-ČR). – [Smrčina u Aše, 1,5 km S od osady] (2001, E. Martínková, DB-AOPK). – [Krásná u Aše, 3,5 Km SV od obce] (2001, E. Martínková, DB-AOPK). – [Krásná u Aše, 4 Km SV od obce] (2001, E. Martínková, DB-AOPK). – Plesná [Fleissen,] rašeliny (6.VI.1919, sine coll., PRC). – Kraslice - Zátiší, příkop silnice pod lesem (14.VI.1973, K. Kubát, CB). – [Kraslice,] Sněžná, okraj údolní cesty na samotě, "U praménků" JV obce, 1975 (Pleva 1977, DF-ČR). – Krajková, mokrá louka na S okraji osady Dolina, 1973 (Pleva 1977, DF-ČR). – [Bernov u Krajkové, cca 2 Km SZ od osady] (2002, P. Uhlík, DB-AOPK). – Oloví (sine dat., Bílek, CB). – Oloví, mokrá lesní cesta, 0,7 km JV od osady Horní Studenec, 1967 (Pleva 1977, DF-ČR). – Oloví, okraj lesní cesty, 0,6 km V od bývalé osady Staré Hory, 1974 (Pleva 1977, DF-ČR). – Háj u Jindřichovic (10.VII.1890, Bauer, PRC). – Luh nad Svatavou, osada Hřebeny, mokré louky pod Ovčím rybníkem (Benetka & Nechanský 1970, DF-ČR). 23. Smrčiny: [býv. Horní Pelhřimov u Chebu, 0,6 km J od obce] (2004, E. Martínková, DB-AOPK). 24a. Chebská pánev: [Milhostov, PP Děvín] (2001, Z. Chocholoušková, DB-AOPK). – [Milhostov, PP Děvín] (2005-2007, V. Melichar, DB-AOPK). – [Kateřina u Františkových Lázní, NPR Soos] (1982-1987, W. Lippert, DB-AOPK). – [Kynšperk nad Ohří, cca 2 km J od obce] (2004, J. Bartoš, DB-AOPK). 24b. Sokolovská pánev: Hroznětín, rybníky (Sterneck 1938, DF-ČR). – Merklín [Merkelsgrün] (Sterneck 1938, DF-ČR). – Karlovy Vary, rybník u Rybáře, dnes součást města (Sterneck 1938, DF-ČR). 25a. Krušnohorské podhůří vlastní: [Adolfov u Telnice,] PR Černá louka (2009, J. Bělohoubek, DBAOPK). – Habartice, zaniklá obec u Fojtovic, prameniště 0,6 km SZ od vrchu Na výhledech 791,6 (5.VI.2007, Č. Ondráček, CHOM). – Vysoká Pec, prameniště s rašelinnou loučkou, 1,1 km SSV od obce (30.VII.1991, Č. Ondráček, CHOM). – Mariánská, rašelinný palouk v lesích, J Vlčího hřbetu [Wolfsbergu], 700 m n. m. (22.VI.1958, F. Červený, CHOM). – Palič [Palitz], rašelinné louky, 550 m n. m. (30.V.1904, J. Jahn, PRC). – Oldřiš [Ullersgrün] u Jáchymova (Sterneck 1938, DF-ČR). – Marianská [Mariasorg] u Jáchymova (Sterneck 1938, DF-ČR). – Krušné hory, Krásný les, mokřiny na Z úpatí vrchu Špičák, mokrý nízký val při nepoužívané cestě, 650 m n. m., 1987 (Šindlerová & Pekárek in Pekárek 1989, DF-ČR). 26. Český les: [Dolní
14 Žandov, cca 1,8 km Z od železniční zastávky Dolní Žandov] (2004, P. Tájek, DBAOPK). – [Dolní Žandov, cca 1,8 km Z od železniční zastávky Dolní Žandov] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). – [Dolní Žandov, JZ od vrchu Čupřina] (2001 - 2002, P. Mudra, DB-AOPK). – [Tachovská Huť u Tří Seker, Z od obce] (2001-2002, P. Mudra, DB-AOPK). – [Rozvadov, NPP Na Požárech] (2004, M. Hájek, DB-AOPK). – [Rozvadov, NPP Na Požárech] (2005, P. Mudra, DB-AOPK). – [Nová Ves u Třemešné, cca 0,6 km J osady] (2003, P. Mudra, DB-AOPK). – [Železná u Karlovy Hutě, 1,3 km od osady] (2002, P. Mudra, DB-AOPK). – [Karlova Huť, cca 4,3 km JJZ od obce, u býv. Rabova] (2002, P. Mudra, DB-AOPK). – Nová Ves u Přimdy, vlhké louky, pastviny a prameniště u kóty 599 m, JV od obce, 1971 (Šedo 1980, DF-ČR). – Labuť, na okrajích rybníků (Deyl 1953, DF-ČR). – Stará Knížecí Huť, NPP Na Požárech, 2,5 km J od obce, 29.VI.1993 (Pivoňková in Čečil et al. 1994, DF-ČR). – Tři Sekery – Plánská Huť, zamokřená část pásu podél bývalého drátěného zátarasu, 6,5 km Z od zaniklé osady Slatina, 13.VII.1996 (Švarc in Martínek 1999, DF-ČR). – [Domažlice,] vlhčina ve smrkovém mlazí při cestě ZJZ Peci, poblíž koty 570 (28.VI.1936, L. Kresl, PRC). – Domažlice, vlhká louka na svahu, asi 1/2 JJV rybníka Strakova (13.VI.1933, L. Kresl, PRC). – Pasečnice, kamenitá stráň (1926, L. Kresl, PRC). – Mariánské lázně (VI.1925, K. Domin, PRC; 12-14.VII.1928, F.A. Novák, PRC; V.1985, Krátký, ROZ). 27. Tachovká brázda: Hvožďany, [PP] Hvožďanská louka, bezkolencové louky a pastviny, cca 800 m ZJZ obce, 510 m n. m., 16.X.1990 (Nesvadbová 1991, DF-ČR). – Nový Kramolín, mokřad u silnice pod lesem západně od obce (6.VII.1935, L. Kesl, PRC). – Babylon, rašelinka za tratí mezi obcí a Hadrovcem, poblíž strážného domku, ZSZ Koty 532m (7.VI.1933, L. Kresl, PRC). – Domažlice, v úvoze nad Klenčí (1914, Tocl, BRNU). 28a. Kynšperská vrchovina: [Lázně Kynžvart, S od býv. Lískovce] (2005-2006, V. Melichar, DB-AOPK). 28b. Kaňon Teplé: Stanovice [Donawitz,] u Stanovického mlýna (Sterneck 1938, DF-ČR). – Tisová, louky 1,2-1,4 km ZSZ obce, 660 m n. m., 1987 (Nesvadbová & Sofron 1991, DF-ČR). – Karlovy Vary-Doubí [Aich] (Sterneck 1938, DF-ČR). – [Louka u Pramenů, 0,8 km Z od osady] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). – [Louka u Pramenů, 0,8 km Z od osady] (2005-2006, V. Melichar, DB-AOPK). – [Louka u Pramenů, 0,8 km Z od osady] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). – [Bečov nad Teplou, cca 2,5 km JJZ od ovce] (2002, sine coll., DB-AOPK). – [Bečov nad Teplou, cca 2,5 km JJZ od ovce] (2008, A. Masopustová, DB-AOPK). 28c. Mnichovské hadce: Prameny, okolí rybníčků, 790 m n. m., 1981 (Nesvadbová & Sofron 1991, DF-ČR). – Prameny, okraje lesa na J úpatí
15 Pluhova boru nad silnicí, 15.VII.1979 (Deyl in Šedo 1983, DF-ČR). – [Prameny, cca 0,9 km SSV obce] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). – [Prameny, cca 0,9 km SSV obce] (2005-2006, V. Melichar, DB-AOPK). – [Prameny, NPR Pluhův bor] (2009, P. Mudra, DB-AOPK). – [Prameny, NPR Pluhův bor] (1982-1983, P. Mudra, DB-AOPK). – [Prameny, NPR Pluhův bor] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). – [Prameny, cca 1,5 km SSV obce] (2009, A. Masopustová, DB-AOPK). 28d. Toužimská vrchovina: Teplá (1942, sine coll.,PR). – Služetín [u Teplá,] mokré louky, prameniště v údolí bezejmenného potoka, 1-1,5 km VJV obce, 700 m n. m., 1985 (Nesvadbová & Sofron 1991, DF-ČR). – Poutnov, mokrá louka, pod židovským hřbitovem, 1,0 km SV od obce, 13.VII.1996 (Řehořek in Martínek 1999, DF-ČR). – Brť, v údolí Otročínského potoka, SZ od železniční stanice Otročín, 15.VII.1979 (Mladý in Šedo 1983, DF-ČR). – Hanov [Lestkov,] lesní bahnitá louka, podél Čekerského potoka u obce (27.V.1912, Taloch, BRNU). – Toužim, bahnitá louka nad Trhovným (3.VI.1911, Taloch, BRNU). – [Olšová Vrata, 1 km JJZ od obce] (2003, O. Bušek, DB-AOPK). – [Bečov nad Teplou, cca 1,6 km V od obce] (2002, A. Masopustová, DB-AOPK). – [Bečov nad Teplou, cca 1,6 km V od obce] (2002, sine coll., DB-AOPK). – [Bečov nad Teplou, cca 1,6 km V od obce] (2005-2006, V. Melichar, DB-AOPK). – [Dobrá Voda u Bezvěrova] (1984, sine coll., DB-AOPK). – Bezvěrov - Teplá, Z od osady (2007, P. Tájek, DB-AOPK). – Horní Kramolín (2005-2006, V. Melichar, DB-AOPK). – Ovesné Kladruby (2002, P. Tájek, DB-AOPK). – Ovesné Kladruby (2005-2006, V. Melichar, DB-AOPK). 29. Doupovské vrchy: [Bochov, cca 1,6 km V od obce] (2001, M. Tetera, DB-AOPK). – Ostrov, Studánka, svahová pramenná louka u lesa, 1,3 km V od kóty 635, u silnice na Dolní Žitnou, 15.VII.1979 (Mladý in Šedo 1983, DF-ČR). – Ostrov [Schlackenwerth] (Sterneck 1938, DF-ČR). 30b. Rakovnická kotlina: Rakovník, nedaleko samoty Červený mlýn, mezi městem a vesnicí Lišany (sine dat., K. Hejda, PRC). 31a. Plzeňská pahorkatina vlastní: Petrovice, louka zvaná Bejkovna [pastvina 0,5 km JZ obce Petrovice] (Vacek & Matějková in Vacek 1995, DF-ČR). – Hůrky, mezi obcí a [PR] SPR Hůrky, při J okraji rezervace, 15.VII.1979 (Šedo 1983, DF-ČR). – Hůrky, rašeliniště v borovém lese, S až SV od obce, 15.VII.1979 (Deyl in Šedo 1983, DF-ČR). – [Hůrky u Úněšova, S od obce] (2004, M. Hájek, DB-AOPK). – [Hůrky u Úněšova, S od obce] (1977-1980, L. Knížetová, DB-AOPK). – [Hůrky,] rezervace Hůrky, J okraj Lomské plošiny (Žán et al. 1980, DF-ČR). – Hůrky, rašeliniště (14.VI.55, Fiele, PR). – Plzeň, SZ od města, J od Manětína, SV u Hůrek [obec], J od hájovny "V příkopě", 540 m n. m., 1949 (Klika 1950, DF-ČR). – Plzeň, SZ od města, J od Manětína, u Hůrky, 550
16 m n. m., 1949 (Klika 1950, DF-ČR). – Plzeň, SZ od města, J od Manětína, SV u Hůrek [obec], J od hájovny "V příkopě", svahové rašeliniště, 1949 (Klika 1950, DF-ČR). – Manětín, rašelina nad Hůrkami, dle cesty od Zahrádky do Dlouhé Louky (2.VI.1907, Tkaloch, BRNU). – Manětín Vlhký palouk nad odvodňovanými lukami v dole u Zahrádky blíž Ouneřovu (5.VI.1906,Tkaloch, BRNU). – Manětín rašelina nad Hůrkami (17.VII.1909, Tocl, BRNU). – Němčice u Čachrova, na podmáčené cestě z obce Němčic do Chřepic (Čížek & Kurz 1970, DF-ČR). 31d. Koubská kotlina: Domažlice, kraj louky, u Mlýnečku (31.V.1914, Tkaloch, BRNU). 34. Plánický hřeben: Vojovice, Z část luk "V jílí", při silnici do Klikařova, JJV obce, 470 m n. m. (Čížek & Král 1974, DF-ČR). – Hojsova Stráž, louka a cesta v ochranném pásmu navrhované Přírodní rezervaci (Čížek, Čejka & Král 1995, DF-ČR). – Bernartice u Chlístova, na balvanitých ladech u rybníka, nedaleko obce, 1965 (Čížek & Kurz 1970, DF-ČR). – Nový Dvůr u Číhaně, bahnitý břeh potůčku vytékajícího z rybníčku, u obce v úseku mezi zalesněnými kótami 700 a 663, 1 km VSV obce, 1967 (Čížek 1968, DFČR). – Bystré u Mochtína, lada VJV obce (Čížek & Král 1974, DF-ČR). – Kocourov u Mochtína, podmáčená písčito-kamenitá cesta, na drahách (Čížek & Král 1974, DFČR). – Kocourov, pastvina J obce, podmáčený břeh cesty, v místě kde se potůček nejvíc přibližuje k cestě, pod kótou 585, po celém toku potůčku, 1967 (Čížek 1968, DF-ČR). – Kocourov, J obce, v místě kde se nejvíce k sobě přibližuje vrch a cesta, která jej sleduje po celé délce toku, podmáčený břeh cesty v délce asi 15m (3.IX.1967, K. Čížek, PRC). – Klatovsko, Kolínec, pastviny pod Vídhoštěm (19.VIII.1959, J. Vaněček, CB). – Kolinec u Klatovy (1925, Veselý, PRC). – Kunkovice u Čechova, J od osady (2002, E. Chvojková, DB-AOPK; 2003, E. Václavíková, DB-AOPK). 36a. Blatensko: Láz, na mokré louce, nad rybníkem, J od obce (8.VI.1958, Kartl, Chán, Spalický & Toman, PRC). – Láz, slatinná louka nad rybníčkem J obce (Toman in Skalický, Vaněček et al. 1980, DF-ČR). – Láz u Radomyšle, mokrá louka J od obce, u malého rybníčka (20.VI.1956, J. Toman, CB). – Záboří, na bažině v louce S od obce (Machovec 1967, DF-ČR). – Záboří - Čekanice, rašelinná louka u cesty mezi vesnicemi (1878, Velenovský, PRC). – Kadov (Kučera in Skalický, Vaněček et al. 1980). – Nezdřev, na bažině pod hrází rybníka Práčovský, J obce (Machovec 1967, DF-ČR). – Nezdřev, vlhká louka, 900 m SSV obce u V okraje lesa, 20.VII.1959 (Skalický, Vaněček et al. 1980, DF-ČR). – Řesanice, louky a pastviny "V Potocích", 1,5 km JV kapličky v obci, 20.VII.1959 (Skalický, Vaněček et al. 1980, DF-ČR). – Lažánky, mokrá louka nad Mostenským rybníkem u obce (7.VI.1958, V. Skalický, PRC). 36b. Horažďovicko:
17 Kátovsko, na bažině, V od osady (Machovec 1967, DF-ČR). – Lnářský Málkov, louky JV (5.VI.1949, J. Vaněček, CB). – Lnářský Málkov, louky u rybníku Svadný (5.VI.1949, J. Vaněček, CB). 37a. Horní Pootaví: Annín, Račí potok, na loučce a v olšině (Vaněček 1984, DF-ČR). – Chlum, Pstruží potok, v údolí horního toku potoka po osadu, na louce a ve smrčinách (Vaněček 1984, DF-ČR). – Kašperské Hory, v křovinách, v březovém háji na svahu mezi kostelem Sv. Anny, Z města (Procházka & Vaněček 1968, DF-ČR). – Kašperské Hory, přítok Zlatého potoka který pramení pod Chlumem, protékající částí obce Prádlo (Vaněček 1984, DF-ČR). – Kašperské Hory, u kostela Sv. Anny (1968). – Kašperské Hory, travnatá cesta v údolí Zlatého potoka, V od města (VII.1964, R. Slaba, CB). – Odolenov, 1951 (Vaněček in Procházka 2001, DF-ČR). – Sušice, slatinná louka po L straně silnice, na SSZ okraji města, 480 m n. m. (Procházka & Vaněček 1968, DF-ČR). – Sušice-Červená, pastviny (7.VI.1964, J. Vaněček, CB). – Rejštejn, rašeliniště 3km JV obce, 34km JV Klatov, 800 m n. m. (1.VII.1988, J. Hanousek, MP). 37b. Sušicko-horažďovické vápence: Sušice-Malá Chmelná, pastviny (31.V.1961, J. Vaněček, CB). 37c. Nezdické vápence: mezi Strašínem a Rozsedly, louky J mlýna Hamr (24.V.61, sine coll., CB). – PR Na Volešku (1992, F. Čečil, DB-AOPK). 37e. Volyňské Předšumaví: [Albrechtice, NPP] Pastviště u Fínů, 4,5 km JV Sušice, 622 m n. m., 24.VII.1987 (Sofron in Čečil, Gryc, Hostička, Kraft, Nedorostová, Nesvadbová & Sofron 1987, DF-ČR) – [Albrechtice,] NPP Pastviště u Fínů, střední část, 629 m n. m., 18.VI.1997 (Matějková in Matějková & Nesvadbová 1999, DF-ČR). – [Albrechtice,] NPP Pastviště u Fínů, nachází se SSV od obce, střední část, 629 m n. m., 18.VI.1997 (Matějková & Nesvadbová 1999, DF-ČR). – [Albrechtice,] NPP Pastviště u Fínů, nachází se SSV od obce, střed.část, P břeh potůčku, 635 m n. m., 18.VI.1997 (Matějková & Nesvadbová 1999, DF-ČR). – NPP Pastviště u Fínů (1986-1987, Hostička et.al., Db-AOPK). – Albrechtice, na loukách směrem k Chocholicům, 660 m n. m. (Procházka & Vaněček 1968, DF-ČR). – Pravětín, louky v údolí SV od obce, prameniště na svahu., 700 m n. m., 14.VI.1957 (Moravec 1965, DF-ČR). – Smrčná, JZ od obce, louky na Z svahu údolí Bořanovického potoka, třetina svahu, 600 m n. m., 6.VI.1956 (Moravec 1965, DF-ČR). – Vacovice, louky v údolí pod obcí, spodní třetina svahu, 630 m n. m., 26.VI.1960 (Moravec 1965, DFČR). – Chvalšovice, křovinatá pastvina pod samotou J.Z. od obce (27.V.1985, V. Chán, CB). – PP Chvalšoviské pastviny (1996, J. Hadinec, DB-AOPK). – Zálesí, bažinatá louka 200m SV samoty Mačury (5.VI.1979, J. Smažík, CB). – Lštění u Libotyně, na rešelinách a vlhkých lukách na JZ od osady, cca 810-860 m n. m. (9.V.1946,
18 J. Moravec, PR). – Lštění, rašelinná louka u samoty Brdo, cca 880 m n. m. (14.VIII.1940, J. Šimák, PRC). – Lštění, louky u cesty J od obce, prameniště na pavlovném svahu, 830 m n. m., 11.VI.1957 (Moravec 1965, DF-ČR). – Vimperk (1898, K. Domin, PRC; 12.VI.1926, V. Krajina, PRC). – Čkyně, lesní, mokrá loučka mezi lesy, mezi obcí a Krušlovem, 650 m n. m. (14.VII.1943, M. Protiva, PRC). – Libotyně u Vimperka, rašelinná louka J od obce, cca 700 m n. m. (10.VI.1951, V. Chán, CB). 37g. Libínské Předšumaví: Ovesné u Crobol, u cesty k železniční zastávce u obce, SSZ osady (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). – Prachatice, mezi Ovesným a Chroboly, Jelení hora, 700 m n. m. (12.VII.1960, V. Skalický, PRC). 37h. Prachatické Předšumaví: [Mlynářovice,] Cudrovice, u cesty lesem, směrem k Volarům, ZSZ kóty 942 m n. m. (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). – Mičovice, Frantoly, mokřiny u Zlatého potoka v úseku Frantoly - Malonín (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). – Libínské Sedlo, slatinné louky 500 m SSZ obce, v serpentinovité silnici (Skalická, Houfek & Skalický in Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). – Chlumany [Chumena,] louka (26.V.1913, E. Jiřášek, CB). – Bělečská Lhota, travnaté břehy Žerovnického potoka, cca 400 m od obce, nedaleko Husince, cca 620 m n.m (3.VII.1943, S. Hejný, PRC). 37i. Chvalšinské Předšumaví: Hrbov u Netolic, bažinatá louka (21.V.90, sine coll., PRC). – Netolice, bažina (1898, sine coll., PRC). – Smědeč, mokřiny u samoty Jungwirth, SZ osady (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). – Jáma u Mičovic, lesnatý vrch Vrata, JV osady, pastviny při okraji lískových křovin, při SZ okrajích lesa (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). – Třešňový Újezdec, louka u potůčku 500 m JV osady (Skalická, Houfek & Skalický in Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). – Vadkov, vlhká louka při okraji lesa Z osady (Chán & Lukáš 1968, DF-ČR). – [Lhenice, PP Koubovský rybník] (2002, M. Filipová, DB-AOPK). – [býv. Mladonov u Otic] (2002, V. Grulich,DB-AOPK; 2002, Grulich & Vydrová, DBAOPK; 2005, A. Vydrová, DB-AOPK). – [býv. Mladonov u Otic, cca 1,4 km SV od obce] (2003, A. Vydrová, DB-AOPK). – [býv. Mladonov u Otic, cca 1,2 km S od obce] (2003, sine coll., DB-AOPK). 37j. Blanský les: [Krasetín,] Kleť (21.VI.1927, K. Žebera, PRC). – Krásetín, PP Horní luka, leží na S svahu Kletě, asi 100 m na SSV od hájenky Horní Moučka a 0,5 km na SZ od obce, 618 m n. m., 1997 (Vydrová 1998, DFČR). – [Krasetín, PP Horní luka] (1994-1997, A. Vydrová, DB-AOPK). – Český Krumlov, PP Horní luka v Blanském lese, 28.VI.1994 (Vydrová 1998, DF-ČR). – Březovík, Červený vrch SV obce, 1971(Rivola 1973, DF-ČR). – Nová Ves, rašelinné louky na V úpatí Vysokého Kořene (Gazda 1970, DF-ČR). – Březovík, prameniště na louce
na
Červeném
vrchu
SV
obce
(1.VII.1870,
M.
Rivole,
CB).
37l.
19 Českokrumlovské Předšumaví: Mokrá, vlhký okraj polní cesty Z od osady Skalné, SSV od obce (Gazda 1970, DF-ČR). – Květušín, na mokřinách, malá čočka v lese, 755 m n. m. (16.VII.2005, Effmertová J., DF-ČR). – Radostice, vlhká louka při cestě S obce, 520 m n. m., 1967 (Slanec in Houfek 1969, DF-ČR). – Mýtina u Hořic na Šumavě, U Vojslav, rašelinný úvoz JV osady (18.VI.1968, S. Kučera, CB). – Černá v Pošumaví, les směrem k Pláničce, cestou od transformátoru, zkraje na odbočce cest v levo u travnaté cesty, 750 m n.m (VIII.1949, F. M. Milhauz, PRC). 37m. Vyšebrodsko: [Hrudkov, zaniklá obec] Horní Přísahov, smilková louka SZ od obce (Gazda 1970, DF-ČR). 37n. Kaplické mezihoří: Sedlíkov [u Hněvanova,] na mokré cestě JZ obce, směrem k Rožmberku, 740 m n. m., 1967 (Slanec in Houfek 1969, DFČR). – Kaplice, rašelinka u rozcestí pod lesem, u potoka mezi obcemi Valkounov [Walketschlag] a Hradovy (1.VII.1960, V. Skalický, PRC). – Kaplice, mezi osadami Stupečná a Dvorečná u Lipna (30.VI.1960, V. Skalický, PRC). – Frymburk, mokrá, jílovitá louka u Lipna (sine dat., P. Kyslík, ROZ). 37p. Novohradské podhůří: Nežetice, SV svah Todeňské hory, 2 km ZJZ od obce, 2.X.1967 (Kučera 1970, DF-ČR). – Nežetice, na SV svahu vrchu Todeňská hora, 2 km ZJZ od obce, 500 m n. m., 1969 (Kučera 1970, DF-ČR). – Todně, luční zrašelinělé prameniště na SZ svahu Todeňské hory (19.VIII.62, M. Kučera, CB). – Svatý Tomáš, zrašelinělé louky asi 800 m SZ od obce, 890 m n. m., 1998 (Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). – Rudolfov, vlhká louka na J okraji lesa Děkan (Gazda 1970, DF-ČR). – Šumavské Hoštice, louky směrem ke Lštění (7.VI.1961, Blazkova, CB). – [Chlupatá ves,] Tomandlův dvůr (22.VII.1962, V. Skalický, PRC). – Žumberk [Sonnberg,] u Nových Hradů [Gratzen,] Žumberk [Sonnberg,] na mokrých trávnících, 548 m n. m. (30.IV.1885, A. Topitz, PRC). – Žumberk [Sonnberg,] u Nových Hradů [Gratzen,] rašeliniště, 543 m n. m. (30.V.1885, A. Topitz, MP; 30.IV.1885, A. Topitz, MP). – [Milíkovice, PP Děkanec] (1991, A. Albrechtová, DB-AOPK). 37q. Soběnovská vrchovina: Dluhoště, louka na okraji lesa, SV obce (Rivola & Knížetová 1970, DF-ČR). – Kamenice [Hennberg] u Benešova nad Černou, mokrá loučka na okraji lesa u osady (Rivola & Knížetová 1970, DF-ČR). 38. Budějovická pánev: Lipí, louka u polního rybníka u samot, JV od obce (Gazda 1970, DF-ČR). – Ražice, Řežabinec, na vlhkých trávnících, cca 365 m n. m. (28.VII.1943, S. Hejný, PRC). – Ražice, na obnoveném rašeliništi mezi jižní částí a propadlinou rybníku Řežabinec, cca 380 m n.m (31.V.1947, S. Hejný, PRC). – [Ražice,] Řežabinec, vypálená plocha rašeliniště (29.V.1948, Hejný S., DF-ČR). – [Ražice,] Řežabinec, tůňky (VII.1948, Hejný S., DF-ČR). – [Ražice, NPR Řežabinec
20 a Řežabinecké tůně] (1959, J. Růžička, DB-AOPK). 39. Třeboňská pánev: Hluboká u Borovan, PP Žemlička, menší rybník s přechodovým rašeliništěm ve výtopě a rašelinná louka pod hrází rybníka, 1 km JV od kaple v obci, 470 m n. m. (Čech in Lepší, Lepší & Štech 2005). – Hluboká u Borovan, loučka JZ pod hrází rybníka [PP] Žemlička, 0,7 km JV od obce, 470 m n. m. (Grulich in Lepší, Lepší & Štech 2005). – Hluboká u Borovan, PP Žemlička (4.VIII.2004, Navrátilová = Ernestová J., DF-ČR). – Hluboká u Borovan, PP Žemlička, 460 m n. m. (22.VII.2003, Navrátilová = Ernestová J., DF-ČR). – Petrovice [u Mladošovic,] mokřiny pod rybníkem Smrk, 0,2 km JV obce, 1972 (Kovář 1973, DF-ČR). – Jílovice, na vlhké louce u Vesky (23.VI.1940, R. Kurka, CB). – Jílovice, na rašelinné louce za Veskou, 467 m n. m. (5.VI.1941, R. Kurka, CB; 31.V.1942, R. Kurka, CB). – Jílovice, rašelinná louka (31.5.42, R. V., PRC). – [Jílovice u Borovan, cca 1,7 km SZ od obce u rybníčků] (2003, I. Špačková, DB-AOPK). – Roudná u Soběslavi, vlhká louka (sine dat., K. Stejskal, PRC). – Roudná u Soběslavi, bažinná louka (13.VI.1900, K. Stejskal, PRC). – Roudná u Soběslavi, při pěšině od zastávky k převozu, rašel. louka při bahnité strouze, 395 m n. m. (10.VI.1942, A. Vopravil, PRC). – Žiteč na břehu "Černého rybníka", cca 480 m n. m. (24.VI.97, R. Hendrych, PR). 41. Střední Povltaví: Záborná Lhota, močálovitá pastvinka u obce, vpravo do silnice k Prostřední Lhotě, asi 370 m n. m., velmi mírný severovýchodí svah (22.VIII.1942, A. Břicháček, PRC; MP). 45b. Českokamenická kotlina: Kunratice [u České Kamenice,] na Z úpatí El. Slatiny, 1940 (Dinnebier in Marschner, Tuma, Houfek & Roubal 1985, DF-ČR). – České Kamenice, Zámecký vrch, pastviny, skalnaté svahy (Dinnebier in Marschner, Tuma, Houfek & Roubal 1985, DF-ČR). 46d. Jetřichovické skalní město: Hřensko, proti proudu Kamenice (Marschner, Tuma, Houfek & Roubal 1985, DF-ČR). – Hřensko, mokré pískovcové skály u silnice na Janov (22.VI.1970, K. Kubát, CB). 59. Orlické Podhůří: Záboří u Ohníšova, bažinatá louka pod Panskou strání, 350 m n. m., 1952 (Krejcar in Houfek 1969, DF-ČR). – Pěčín [u Rokytnice,] rašelinná louka za železniční zastávkou, 1956 (Hynková in Houfek 1969, DF-ČR). – Nedvězí u Dobřan, břeh nad cestou (2006, M. Gerža, DB-AOPK). 61a. Křivina: Rašovice u Týniště nad Orlicí, 1940 (Klika 1941, DF-ČR). 63f. Českotřebovský úval: Česká Třebová, bažinatá louka u Semanínského borku (1.VI.1892, T. Maloch, PRC; MP). – Česká Třebová, bažinatá louka u Borku, mezi městem a vesnicí Semanín, cca 390 m n. m. (12.VI.1941, V. Jirásek, PRC). – Česká Třebová, bažinatá loučka na J okraji lesíka Borku, jižně od města, asi 394 m n. m. (20.VI.1941, F. Vrbický, PRC). – Česká Třebová, bažinatá louka na JV okraji lesíka
21 Borek, JV od města, křída, 394 m n. m. (20.VI.1941, F. Vrbický, MP). – Dvůr Šejby, 2 km S od Počátek, prameništní rašelinná louka, 0,5 km SZ od dvora, 635 m n. m. (16.VII.1974, I. Růžička, MJ). 67. Českomoravská vrchovina: Polesí, 1 km SZ od obce Počátky, 0,3 km od osady Šejby, 610 m n. m., 5.X.1965 (Rybníček 1974, DF-ČR). – Houserovka, na rašelinné louce asi 1km jižně od obce, blíže bývalého mlýna "u Pilaře" (25.IX.1962, F. Jiřík, CB). – Houserovka, na rašelinné louce, levého břehu Bělé, blíže samoty "u Pilaře" (27.VI.1963, F. Jiřík, CB). – Vlásenice-Drbohlavy, 10km JJZ od Pelhřimova, na rašelinné louce [PR] V Mezence, na S okraji lesa Barborecký revír, 1,5km JJV obce, 600 m n. m. (19.VI.1973, I. Růžička, MJ). – VláseniceDrbohlavy, 10 km JJZ od Pelhřimova, rašelinná louka podél pravého břehu potoka na S okraji lesa Barborecký revír, 1,5 km JJV ovce, cca 600 m n. m. (19.VII.1974, I. Růžička, MJ). – Vlásenice-Drbohlavy, 10 km JJZ od Pelhřimova, rašeliniště na pravém břehu potoka na S okraji lesa Barborecký revír, 1,5 km JJV od obce, 620 m n. m. (14.VII.1987, I. Růžička, MJ). 75. Jesenické podhůří: Horní Město, PR Skalné rašeliniště, asi 1 km S obce, 15.VII.1989 (Trávníček in Hradílek, Sedláčková, Skalický & Trávníček 1999, DF-ČR). Karpatské
m e z o f y t i k u m : 76a. Moravská brána vlastní: Štramberk,
arboretum, spodní část lomu pod Kamenárkou, cca 400 m n. m. (25.V.2006, M. Sedláčková, NJM). 84a. Beskydské podhůří: Kozlovice, PR Rybníky, cca 2,1 km JJZ kostela, prameništní výstup vody, v mírně svažité rašelinné louce u řeky Tichávky, 385 m n. m. (9.VI.2002, Kočí M., DF-ČR). – Kozlovice, rašeliniště a navazující lesík, 50 m od silnice, v polovině cesty mezi obcí a Tichou 390-425 m n. m. (Sádlo in Grulich 2003, DF-ČR). – [Tichá u Frenštátu nad Radhoštěm,] PR Rybníky (21.VI.2009, Z. Prymusová, DB-AOPK). – Tichá, travertinová kaskáda na západním konci obce, 350 m n. m. (Sádlo in Grulich 2003, DF-ČR).
Oreofytikum: Č e s k é o r e o f y t i k u m : 85. Krušné hory: Rýžovna u Abertam, meliorační strouha SSV od křižovatky v osadě, 970 m n. m. (7.VIII.1989, Č. Ondráček, CHOM). – Rýžovna u Abertam, prameniště pod lomem 0,9 km JZ od osady, 1000 m n. m. (7.VIII.1989, Č. Ondráček, CHOM). – Ryžovna [u Abertam,] břehy Blatenského příkopu, 40m SZ od křižovatky v osadě (19.VI.1990, Č. Ondráček, CHOM). – Ryžovna [u Abertam,] mokrá louka s prameništi pod pruhem lesa na S úpatí čedičového příkrovu, 0,8-1 km JZ od bývalé obce, 1000-1010 m n. m. (Kubát in Michálek 2003). – Ryžovna
22 [u Abertam,] podmáčené louky pod čedičovým bradlem 1 km JZ od osady (18.VI.1990, Č. Ondráček, CHOM). – Rýžovna [u Abertam,] prameniště pod čedičovým bradlem 0,8 km JZ od osady (18.VI.1990, Č. Ondráček, CHOM). – [Abertamy, JZ osady Ryžovna] (2005-2006, V. Melichar, DB-AOPK; 2001, R. Bělohlávková, DB-AOPK). – Boží Dar, PR Rýžovna [u Rýžovny,] minerotrofní prameniště, 4.X.2000 (Hájková 2000, DF-ČR). – Rýžovna u Božího Daru, podmáčená místa se skrytou zeminou a okolní ladou pod skalním bradlem, 0,9 km JZ od křižovatky v osadě (29.VI.2005, Č. Ondráček, CHOM). – Boží Dar (VII.1929, Podhajská, PRC). – Boží Dar, podmáčená málo používaná cesta pod elektrovody, 1km JJV od vrchu Špičák 1115 (18.VII.1991, Č. Ondráček, CHOM). – Boží Dar, bažinaté louky JV Špičáku (11.VII.1956, F. Červený, CHOM). – [Boží Dar,] Božídarské rašeliniště, pramenná čočka, 1000 m n. m. (5.X.2000, Hájková = Burianová P., DF-ČR). – [Boží Dar, NPR Božidarské rašeliniště, SV od Špičáku] (2006, J. Farkač, DB-AOPK; 2005, V. Melichar, DB-AOPK; 2000-2001, D. Fišerová, DB-AOPK). – [Boží Dar, SZ obce] (2005-200, V. Melichar, DB-AOPK). – Kovářská, rašelinná louka pod odvalem, 0,5-1 km J od hájovny Vápenka, 890 m n. m., 1.VII.1988 (Ondráček 1990, DF-ČR). – Kovářská, mokřad na levém břehu bezejmenného pravostranného přítoku potoka Černá voda, 0,7 km JZ od kóty Na vrchu 961,9 (10.VI.2008, Č. Ondráček, CHOM). – Kovářská, podmáčená louka 0,6 km J od hájovny Vápenka, u křižovatky cest (8.VII.1987, Č. Ondráček, CHOM). – Kovářská, lesní cesta nad P břehem potoka Černá voda, přilehlé loučky 0,7-1,2 km JZ od hájovny Vápenka, 900 m n. m., 1.VII.1988 (Ondráček 1990, DF-ČR). – Nové Hamry, lesní cesta z údolí Rolavy, JZ podél strouhy odvodňující rašelinné louky, 1,5 km SZ od obce, 725-760 m n. m. (Michálek 2003, DF-ČR). – [Nové Hamry, SSZ od obce] (2002, V. Melichar, DBAOPK). – [Nové Hamry, SZ od obce] (2001, J. Prchal, DB-AOPK). – [Nové Hamry, Z od obce] (2001, J. Košner, DB-AOPK). – [Nové Hamry, Z od obce] (2005-2007, V. Melichar, DB-AOPK). – [Loučná,] vrch Macecha 1113, prameniště a mokřady cca 0,3 km J od kóty (14.VII.1993, Č. Ondráček, CHOM). – Háj, svahové rašeliniště na vrchu Macecha, 2,1 km JJZ od obce, 1080 m n. m., 1.VII.1988 (Ondráček 1990, DF-ČR). – Háj [u Loučné,] svahové rašeliniště na JZ svahu vrchu Macecha, 2,1 km JJZ obce, 1090 m n. m. (11.VIII.1987, Č. Ondráček, CHOM). – Háj [u Loučné,] podmáčená louka, 1 km VSV od obce, 940 m n. m., 1.VII.1988 (Ondráček 1990, DF-ČR). – Háj [u Loučné,] horská louka 0,5km JJZ od samoty Mlýn Podlesí [Königův Mlýn,] 950 m n. m. (10.VII.1982, M. Jindra, CB). – Háj [u Loučné,] rašelinná louka 1,5 km JJV od obce, 930 m n. m., 1.VII.1988 (Ondráček 1990, DF-ČR). – Háj [u Loučné,] 1,1 km VJV obce,
23 0,2 km JJZ od Königova mlýna, podmáčená rašelinná louka, 920 m n. m. (6.VII.1997, Chytrý, DF-ČR). – Háj [u Loučné,] palouk pod bývalou hájovnou, 1,8 km JJV od obce (24.VI.1979, J. Lorber, CHOM). – Háj [u Loučné,] podmáčená louka 1 km VSV od obce, 940 m n. m. (14.VII.1987, Č. Ondráček, CHOM). – [Háj u Loučné, SV od obce] (2002, V. Tejrovský, DB-AOPK). – [Háj u Loučné, SV od obce] (2002, V. Tejrovský, DB-AOPK). – [Háj u Loučné, V od obce] (2002, V. Tejrovský, DB-AOPK). – [Háj u Loučné, V od obce] (2002, V. Tejrovský, DB-AOPK). – [Háj u Loučné, V od obce] (2002, V. Tejrovský, DB-AOPK). – [Háj u Loučné, J od Macechy] (2002, V. Tejrovský, DB-AOPK). – [Háj u Loučné, J od Macechy] (2002, V. Tejrovský, DB-AOPK). – [Háj u Loučné, JJZ od Klínovce] (2002, V. Zavadil, DB-AOPK). – Nejdek [Neudek] (Sterneck 1938, DF-ČR). – Nejdek [Neudek,] bažina na tufech v Krušnohoří [Erzgebirge] (6.1882, Schiffner, PRC). – [Vysoká pec u Nejdku, 1,3 km JZ od osady] (2005-2007, V. Melichar, DB-AOPK). – [Vysoká pec u Nejdku, 1,3 km JZ od osady] (2008, A. Masopustová, DB-AOPK). – Vejprty, Měděnec, louka J od železniční tratě, 860 m n. m. (24.VI.1985, M. Pravdová, PRC). – Měděnec, podmáčená louka 0,9 km ZSZ od obce, J od šachty (13.VII.1987, Č. Ondráček, CHOM). – Měděnec (2001, V. Tejrovský, DB-AOPK). – [Mezlesí u Měděnce, V od samoty] (2001, V. Tejrovský, DB-AOPK). – Rudohoří, Jáchymov, Klínovec [Keilberg 1244] (1914, K. Domin, PRC). – Klínovec, Klínovecká louka, mokřady a prameniště cca 1 km JJZ od kóty (25.VI.2003, Č. Ondráček, CHOM). – Hora sv. Šebestiána (1943, E. D., CHOM). – Pernink, lesní prameniště nad lesem 1,4 km SV od obce (20.VI.1990, Č. Ondráček, CHOM). – Adolfov, rašeliniště ve svahu nad telnickým údolím, asi 0,5 km SV od osady, 760 m n. m., 1978 (Lavička & Pekárek in Pekárek 1989, DF-ČR). – Adolfov, rašeliníková mokřina ve svahu, 0,5 km SV od osady, 760 m n. m., 1978 (Pekárek & Lavička in Pekárek 1986, DF-ČR). – Adolfov, mokřad na levém břehu Černého potoka, 1,7 km Z od obce (10.VII.1996, Č. Ondráček, CHOM). – [Nová Ves u Křimova] (20012002, Č. Ondráček, DB-AOPK). – [Kovářská] (2001, V. Tejrovský, DB-AOPK). 86. Slavkovký les: Čistá, mokré a rašelinné louky, ve žlábcích u potoka při SV a V úpatí Sklenného vrchu, 1979 (Deyl in Šedo 1983, DF-ČR). – Podstrání, Dolní mlýn, mokré louky a pastviny, 3,0 km JV obce, 1987 (Nesvadbová & Sofron 1991, DF-ČR). – [Posdtrání u Rovné, cca 2 km JV od obce] (2001, A. Masopustová, DB-AOPK). – [Posdtrání u Rovné, cca 2,8 km JV od obce] (2009, P. Tájek, DB-AOPK; 2001, A. Masopustová, DB-AOPK; 2007, A. Masopustová, DB-AOPK). – [Posdtrání u Rovné, cca 3 km JV od obce] (2001, A. Masopustová, DB-AOPK). – Prameny, 770 m
24 n. m., 9.IX.1957 (Hadač in Šedo 1983, DF-ČR). – [Prameny, cca 0,9 km S obce] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). – [Prameny, cca 2,1 km SSZ od obce] (2004, V. Melichar, DB-AOPK). – [Sangerberg] (Sterneck 1938, DF-ČR). – Dolní mlýn u Prameny, mokrá louka severozápadně od kóty 675, 15.VI.1986 (Nesvadbová in Nesvadbová, Sofron & Vondráček 1986, DF-ČR). – Rovná, les v údolí potoka Rakůvka, na okraji lesa, 1,8 km ZJZ od obce, 15.VI.1979 (Skalický in Šedo 1983, DF-ČR). – [Nová Ves u Křimova] (2001-2002, Č. Ondráček, DB-AOPK). – [Lazy u Lázní Kynžvart, cca 1 km Z od osady] (2001, J. Bartoš, DB-AOPK; 2005-2006, V. Melichar, DB-AOPK). – [Lazy u Lázní Kynžvart, na J okraji osady] (2000-2003, K. Dvořáčková & J. Juřička, DBAOPK; 2000-2003, V. Melichar, DB-AOPK). – [Mariánské Lázně, PR Smraďoch] (1983, J. Nesvadbová, DB-AOPK; 2000-2003, V. Melichar, DB-AOPK; 2009, P. Tomáš, DB-AOPK). 87. Brdy: Zadní Hutě pod Třemšínem, rašelinné louky nad Velkým Kotelským rybníkem, 0,6 km S obce, 550 m n. m., 5.VII.1985 (Skalický in Hrouda & Skalický 1988, DF-ČR). – Zadní Hutě pod Třemšínem, rašeliniště S obce, 570 m n. m., 5.VII.1985 (Grulich, Štěpán in Hrouda & Skalický 1988, DF-ČR). – Rožmitálu pod Třemšínem, Zadní Hutě (Kučera in Skalický, Vaněček et al. 1980, DFČR). 88a. Královský hvozd: [Železná Ruda,] Černé jezero (VI.08, S. Trapt, PRC). – Železná Ruda, mokřad a rašeliniště, 1250 m SSV od obce, 845 m n. m., 1994 (Nesvadbová & Sofron 1995, DF-ČR). – Železná Ruda, 2,2 km SZ celnice Alžbětín, lesní potok, 31.VII.1991 (Nesvadbová & Sofron 1993, DF-ČR). – Železná Ruda 2,2 km SZ celnice Alžbětín, zarůstající hraniční průsek, 31.VII.1991 (Nesvadbová & Sofron 1993, DF-ČR). – Železná Ruda, mokré, zrašelinělé louky, 1,5 km SSV od obce, 865 m n. m., 1994 (Nesvadbová & Sofron 1995, DF-ČR). – Železná Ruda, mokré louky, 2,3 km SV od obce, 860 m n. m., 1994 (Nesvadbová & Sofron 1995, DF-ČR). – [Železná Ruda, SZ Sklářského vrchu] (2007, Z. Mašková, DB-AOPK). – [Železná Ruda, cca 3,3 km SV od obce] (2007, Z. Mašková, DB-AOPK). – Špičák, vlhké louky a mokřady, 1,2 km JV od železniční stanice, 975 m n. m., 1994 (Nesvadbová & Sofron 1995, DF-ČR). – Špičák, mokřad u Tomandlova křížku, asi 1 km S od vrcholu Pancíře, 1165 m n. m., 1981 (Sofron 1988, DF-ČR). – Špičák, JJV od železniční stanice, 850 m n. m., 1994 (Nesvadbová & Sofron 1995, DF-ČR). – Špičák (VI.1947, V. Kajdoš, NJM). – Brčálník u Hojsovy Stráže, při lesní cestě, cca 1,8 km JV od zastávky ČD, 1050 m n. m., 1985 (Sofron 1986, DF-ČR). – Javorná, rašeliniště 1,1 km JV od vrcholu Javorná, 1030 m n. m., 1996 (Matějková, Nesvadbová & Sofron 1997, DF-ČR). – [Javorná,] Páteříkova Huť, mokřiny mezi obcí a kótou 1001 (Král 1968, DF-ČR). – Hamry, okolí cesty podél
25 Bílého potoka, 3,2 km VJV-VSV od kóty Ostrý, 760 m n. m., 11.VIII.1995 (Matějková, Nesvadbová, Sofron & Vondráček 1996, DF-ČR). – [Nová Hůrka, 1,2 km Z od obce] (2002, V. Loužil, DB-AOPK). – [Keply, 0,5 km SV od obce] (2008, Z. Mašková, DBAOPK). 88b. Šumavské pláně: [Železná Ruda,] Nový Brunst, rašeliniště u samoty, 1972 (Nesvadbová, Sofron & Vondráček 1987, DF-ČR). – [Železná Ruda,] Starý Brunst, Z okraj rašeliniště na svazích nad P břehem Křemelné, asi 2,7 km JV křižovatky u samoty, 890 m n. m., 1993 (Bufková in Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). – [Nový Brunst u Špičáku] (2007, Z. Mašková, DB-AOPK). – [Železná Ruda,] Starý Brunst svahové rašelinné louky v údolí potoka Křemelná a prameništní svahy podél přítoku, 1,0 km SV až VJV kóty Gerlova paseka, 900 m n. m., 1996 (Řepka & Lustyk 1997, DF-ČR). – Nová Hůrka, u cesty k blatkovému rašeliništi, 1 km S osady, 1991 (Skalický 1995, DF-ČR). – Nová Hůrka, blatkový bor, 1 km S osady, 1991 (Skalický 1995, DF-ČR). – Nová Hůrka, odvodňované podmáčené smrkové mlaziny a fragmenty lesních mokřadů, 1,6 km S od osady, 870 m n. m., 1993 (Nesvadbová & Sofron 1994, DF-ČR). – Nová Hůrka, lesní cesta V od vytěženého prostoru, směrem ke Generálce, 1993 (Nesvadbová & Sofron 1994, DF-ČR). – Nová Hůrka, Hůrecká slať, cca 1 km S od obce, nad soutokem potoků Slatinného, Sklářského, Drozdího a Černého, 865 m n. m. (Soukupová in Soukupová, Lederer, Váňa, Jeník, Husáková, Holmanová & Sýkorová 1998, DF-ČR). – Nová Hůrka, travnatá cesta při Drozdím potoce, 2,6 km V od Polomu, 960 m n.m, 1993 (Nesvadbová & Sofron 1994, DF-ČR). – Nová Hůrka, les u Drozdího potoka, 1 km ZSZ kostela v obci, 950 m n. m., 1991 (Skalický 1995, DF-ČR). – [Prášily,] rašeliniště u Prášilského jezera, 1250m (20.VI.1950, J. Bič, BRNU). – Prášily, u lesní cesty k Předělu, 500 m V hráze Prášilského jezera, 1991 (Skalický 1995, DF-ČR). – Prášily, zarůstající průsek, 750 m JV od obce, 890 m n. m., 1997 (Nesvadbová & Sofron 1998, DF-ČR). – Prášily, dopadová plocha bývalé střelnice podél cesty k Prášilskému jezeru, 0,5 km JZ kóty Větrný, 900 m n. m., 1996 (Řepka & Lustyk 1997, DF-ČR). – Prášily, pastviny a okraj lesa u cesty, 200 m Z vrchu Větrný, 2,3 km VJV obce, 1991 (Skalický 1995, DF-ČR). – Prášily, při silnici cca 1 km SZ od vrchu Větrný, 900 m n. m., 1997 (Nesvadbová & Sofron 1998, DF-ČR). – Prášily, tanková střelnice, 1,8 km JV obce, 1991 (Skalický 1995, DF-ČR). – Prášily, u cesty, k Nové Studnici, 0,9 km ZJZ Velkého Boru, 1991 (Skalický 1995, DF-ČR). – Prášily, mokřad 600 m JV od obce, 900 m n. m., 1997 (Nesvadbová & Sofron 1998, DF-ČR). – Prášily, zarůstajíci neopedon, po zrušeném drátěném zátarasu při silnici, 1 km V od obce, 890 m n. m., 1997 (Nesvadbová & Sofron 1998, DF-ČR). – Prášily,
26 u cesty, JV silnice, 1,5 km VJV obce, 1991 (Skalický 1995, DF-ČR). – Prášily, louky u cesty v bývalé osadě Formberg, 1,2 km SSZ obce, 1991 (Skalický 1995, DF-ČR). – [Prášily,] pod Velkým Borem, slatina pod zatáčkou 870 m n. m. (15.VI.2004, Dítě D., DF-ČR). – [Prášily,] Vysoké Lávky, L břeh Slatinného potoka od mostu přes potok až k soutoku s Křemelnou [Zhůřecký potok], 825 m n. m., 1997 (Nesvadbová & Sofron 1998, DF-ČR). – [Prášily, 2,5 km V od obce] (2002, E. Brušíková, DB-AOPK). – [Prášily, 2,2 km JV od obce] (2002, E. Brušíková, DB-AOPK). – [Prášily, 3 km JV od obce] (2003, E. Brušíková, DB-AOPK). – Antýgl-Rokyta u Srní, mokrá prameništní rašelinná louka nad silnicí, 0,3 km ZJZ osady, 900 m n. m., 1996 (Řepka & Lustyk 1997, DF-ČR). – Srní, na lesní cestě, cca 3,2 km Z obce, 1010 m n. m., 1993 (Kirschnerová 1995, DF-ČR). – Srní, rašelinná louka na L břehu Plavebního kanálu, cca 2 km JZ od obce, 1993 (Kirschnerová 1995, DF-ČR). – Srní, mokré neobhospodařované louky pod lesem, SZ obce, 890 m n. m., 1993 (Kirschnerová 1995, DF-ČR). – [Srní, 2,4 km JZ od obce] (2002, E. Brušíková, DB-AOPK). – Rovina u Dobré Vody, v terénním zářezu, P od turistické cesty k Vintířově kapli, 880 m n. m., 1996 (Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). – Malý Babylon u Dobré Vody, dolní část luční enklávy, asi 1 km JJV osady, 965 m n. m., 1993 (Skalický & Kirschnerová in Kováříková 1997, DFČR). – Stodůlky u Dobré Vody, obnažené plochy nad a pod cestou z obce na Pustinu, asi 3 km J osady, 900 m n. m., 1996 (Bufková in Procházka & Kováříková 1999, DFČR). – Stodůlky u Dobré Vody, narušené plochy, cca 200 m Z od silnice na Dobrou Vodu, asi 1,3 km SZ vrcholu hory Křemelná, 920 m n. m., 1996 (Bufková in Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). – Dobrá Voda [u Hartmanic,] mokřadní trávník u obce (23.V.1915, Tocl, BRNU). – Skelná [u Dobré Vody,] mokřad Z od silnice na Keply, 1 km ZJZ od vrcholu Vysoký hřbet, 890 m n. m., 1997 (Nesvadbová & Sofron 1998, DF-ČR). – Skelná [u Dobré Vody,] svah nad nivou Křemelného potoka, orientovaný k VJV, 1,5 km ZJZ od vrcholu Vysoký hřbet, 860 m n. m., 1997 (Nesvadbová & Sofron 1998, DF-ČR). – Knížecí Pláně, svahové rašelinné louky, asi 700 m VSV hřbitova, 1010 m n. m., 1993 (Bufková in Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). – Knížecí Pláně, rašelinné louky a vrchoviště, 2,8 km ZJZ kóty Polední vrch, 0,75 km JJZ nádrže U tokaniště, 1050 m n. m., 1996 (Řepka & Lustyk 1997, DF-ČR). – [Borová Lada,] Chalupská slať, JZ okraj vrchoviska, 919 m n. m. (14.VI.2004, Dítě D., DF-ČR). – Borová Lada, Chalupská slať, 900 m n. m., 13.VII.1978 (Sofron 1980, DF-ČR). – [Borová Lada, PP] SPR Borová Lada, 1981 (Albrecht 1982, DF-ČR). – [Borová Lada, S od obce] (2002, I. Matějová, DB-AOPK). – [Borová Lada, cca 2,4 km SZ od obce]
27 (2001, I. Bufová, DB-AOPK). – [Borová Lada, cca 5,7 km JZ od obce] (2001-2003, P. Hakrová, DB-AOPK). – [Borová Lada, cca 5,3 km JZ od obce, nedaleko hraničního přechodu] (2001-2003, P. Hakrová, DB-AOPK). – [Kvilda, cca 2,5 km J od obce] (2001, M. Jonášová, DB-AOPK). – Modrava, Březník, rašeliniště v údolí Luzenského potoka, J od samoty, 1140 m n. m., 1996 (Řepka & Lustyk 1997, DF-ČR). – [Modrava,] Březník, rašelinné prameniště 200 m J od samoty, 1140 m n. m., 1997 (Nesvadbová & Sofron 1998, DF-ČR). – Keply, svahové prameništní rašelinné louky, odumrelé vrchoviště a sekundární mokřady podél potoka, 1,3 km ZJZ kóty Radkov 1004, 955 m n.m, 1996 (Řepka & Lustyk 1997, DF-ČR). – Keply, na okraji mokřadu, asi 1 km JV osady, V od silnice, 960 m n. m., 1993 (Bufková in Procházka & Kováříková 1999, DFČR). – Keply, okraj lesa nad polní cestou, 500 m JZ od osady, 960 m n. m., 1996 (Matějková, Nesvadbová & Sofron 1997, DF-ČR). – Keply, zrašelinělá louka mezi dvěma březovými háji, 1,3 km SZ od osady, 870 m n. m., 1996 (Matějková, Nesvadbová & Sofron 1997, DF-ČR). – Keply, zrašelinělá loučka, cca 1,1 km JV od osady, 935 m n. m., 1996 (Matějková, Nesvadbová & Sofron 1997, DF-ČR). – Keply, březový hájek, 1,2 km SZ od osady, 880 m n. m., 1996 (Matějková, Nesvadbová & Sofron 1997, DF-ČR). – [Keply] (2002, E. Chvojková, DB-AOPK). – [Keply, 2 km S od obce] (2008, Z. Mašková, DB-AOPK). – [Keply, 2,2 km SSZ od obce] (2002, Haasová, DB-AOPK). – [Keply, 3,5 km SSZ od obce, S vrchu Garlovy paseka] (2002, M. Haasová, DB-AOPK). – [Keply, 3,5 km SSZ od obce, S vrchu Garlovy paseka] (2005, A. Vydrová, DB-AOPK). – [Keply, 2,8 km SV od obce] (2008, Z. Mašková, DB-AOPK). – [býv. Bor 3,5 km S od obce Keply] (2002, M. Haasová, DB-AOPK). – Nové Hutě, prameniště na SZ okraji Pasecké slati, asi 1,5 km SV obce, 970 m n. m., 1996 (Bufková in Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). – Čeňkova Pila, okraj cesty nad ústím Popelného potoka, J Turnerovy chaty, 835 m n. m., 1986 (Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). – Javorná, cca 5,8 km JJV od kostela, rašeliniště u říčky Křemelná, 960 m n. m. (2006, Štechová = Jakšicová T, DF-ČR). – Zhůří, Huťská hora, travnatá enkláva, pastviny patřící k rovině Kvildy (Smejkal, Pojerová, Mašková, Zemek & Heřman 2001, DF-ČR). – Horská Kvilda, okraj lesa nad Kvildskou slatí jižně obce, 1062 m n. m. (19.VII.1956, R. Kurka, CB). – Stachy, bažina na svahu blízko Zadova, asi 900 m n. m. (27.VI.1942, M. Protiva, PRC). – Nový Svět, okraj lesa zasahující k pravému břehu Vydřího potoka (4.VI.1968, J. Albrecht, PRC). – Knížecí Pláně [Fürstenhut,] rašeliny u obce (VII.1914, E. Hejný, PRC). – Černá Hora [Schwarzbach,] rašeliny (VII.1907, F. Nábělek, BRNU). – [býv. Šmauzy u Hojsovy Stráže, Prameny]
28 (2001, J. Majer, DB-AOPK). – [býv. Šmauzy u Hojsovy Stráže, Prameny] (2007, Z. Mašková, DB-AOPK). – [Stachy, Zadov okolí, S od obce] (2003, I. Krpatová, DBAOPK). – [Stachy, Zadov okolí] (2003, I. Krpatová, DB-AOPK). – [Kamenná Lhota u Vimperka, JJV od samoty] (2004, I. Krpatová, DB-AOPK). 88c. Javorník: Lhota pod Kůstrým, na Z svahu Kůstrého, na vlhčí louce, 585 m n. m. (Procházka 1965, DF-ČR). – Studenec [u obce Stachy], slatinná louka při cestě u lesa, J osady, 1970 (Jaroš 1998, DF-ČR). – Javorník, na bažinaté louce asi 0,5 km J samoty Směť, 865 m n. m., 1986 (Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). – Milíkov, vlhká louka pod horou Javorníkem, cca 800 m n. m. (3.VIII.1939, J. Šimák, PRC). – [Pohorsko - Nezdice na Šumavě] (2003, M. Kosurová, DB-AOPK). 88d. Boubínsko-stožecká hornatina: Lipka, v příkopě u cesty, 2 km SZ od obce, 1963 (Rydlo 2001, DF-ČR).– [samota] Šerava u obce Arnoštka, u cesty nad železniční tratí, 1km Z od obce (29.VIII.1986, J. Rydlo, ROZ). – Arnoštka, rašeliniště na pravém břehu Arnoštského potoka, pod osadou (21.VI.1994, J. Rydlo, ROZ). – Kubova Huť, na rašelinné louce, 200m Z od bývalé železniční zastávky Šerava, 1000 m n. m. (31.VIII.1988, J. Rydlo, ROZ). – Kubova Huť, na cestě, 100m Z od bývalé železniční zastávky (sine dat., J. Rydlo, ROZ). – [Kubova Huť, NPR] SPR Boubínský prales, 880 m n. m., 1987 (Albrecht 1988, DF-ČR). – [Kubova Huť, NPR] SPR Boubínský prales, 915 m n. m., 1987 (Albrecht 1988, DF-ČR). – Kubova Huť, Boubínská část Šumavy, na světlině uvnitř lesa, nad cestou nad železniční tratí, 200m SZ od bývavé železniční zastávky Šerava, 2 km SSZ od obce, malé svahové rašeliniště, 970 m n. m. (Kirschnerová & Rydlo 1995, DF-ČR). – Kubova Huť na neobhospodařovaných loukách mezi železniční tratí a lesem, poblíž rašeliniště u obce, 970 m n. m. (Kirschnerová & Rydlo 1995, DF-ČR). – [Kubova Huť, NPR Boubínský prales] (1983-1985, M. Vaněk, DB-AOPK). – [Kubova Huť, JV část] (2002-2003, -, DB-AOPK). – Volary, rašeliniště u cesty směr Boubínský prales (26.VI.1951, Čábera, CB). – [Milešice ] (2004, Z. Smejkal, DB-AOPK). – [Borová Lada, cca 3 km JV od obce] (2002, I. Matějová, DB-AOPK). – [Borová Lada, cca 2,8 km V od obce] (2002, I. Matějová, DB-AOPK). – [Borová Lada, cca 2 km SZ od obce] (2002, I. Matějová, DB-AOPK). – [Borová Lada, cca 0,8 km S od obce] (2001, I. Bufoková, DB-AOPK). 88e. Trojmezenská hornatina: [Nové Údolí u Stožce, cca 500m JV od obce] (2001, V. Grulich, DB-AOPK). 88f. Želnavská hornatina: [Dolní Sněžná u Volar] (2001, V. Grulich, DB-AOPK). 88g. Hornovltavská kotlina: Nová Pec, nad silnicí, asi 4 km JV obce, na SV svahu kóty 888, 790 m n. m., 1998 (Pavlíčko & Procházka in Procházka & Kováříková 1999, DF-ČR). – [Světlík, cca 2,6 km JZ od
29 obce] (2003, A. Vydrová, DB-AOPK). 88h. Svatotomášská hornatina: Svatý Tomáš, zrašelinělé louky, asi 800 m SZ obce, 890 m n. m. (Procházka in Procházka & Kováříková 1999). – [Loučovice, cca 3 km JZ od obce] (2001, A. Schusserová, DBAOPK). – [Loučovice, cca 3,2 km JJZ od obce] (2003, L. Šmahel, DB-AOPK). – [Loučovice, cca 3,7 km JJZ od obce] (2005, A. Vydrová, DB-AOPK). – [Přední Výtoň, 2,3 km ZJZ od obce] (2001, P. Hakrová, DB-AOPK). – [Přední Výtoň, cca 3,5 km ZSZ od vrchu Vítkův kámen] (2004, D. Šraitová, DB-AOPK). 89. Novohradské hory: [Pohorská Ves,] mokřiny a náplavy podél Pohořského potoka, od vlhkých příkopů až k lukám, 1964 (Rivola 1965, DF-ČR). – [Leopoldov u Pohorské vsi, cca 2 km JZ od osady] (2001, sine coll., DB-AOPK). – Rapotice u Pohorské Vsy, směrem na Radčice, na poli nad pravým břehem Pohořského potoka (26.VIII.1963, S. Kučera, CB). – [Pohorská Ves,] zrašelinělý břeh Pohořského rybníka, na P břehu u hráze (23.VI.1964, M. Rivole, CB). – Hojná Voda, od obce polní cestou na Staré Hutě, stružky při cestě (11.VIII.1963, S. Kučera, CB). – Staré Hutě [u obce Hojná Voda] (16.VII.1938, J. Veselý, PRC). – Benešov nad Černou, rašelinná louka (22.V.1969, M. Rivole, CB). 93b. Krkonoše subalpínské: Vykoké Kolo, svahovém prameniště (VI.2007, P. von Sengbusch, J. Harčarik 2008). – Labská bouda (2007, J. Kučera, J. Harčarik 2008). 95a. Český hřeben: Deštné v Orlických horách, osada Šerlich, rašelinná, horská loučka v [NPR] Bukačka, 1,5 km SSZ od Masarykovy chaty, 9.VII.2004 (Procházka, Kučera in Kaplan 2005). – Sedloňov, NPR Bukačka, 1,4 km V od kóty Sedloňovský vrch, 978 m n. m. (3.VII.2004, Gerža M., DF-ČR). – [Sedloňov, NPR] Bukačka, 100 m n. m. (1964, F. Procházka, MP). – NPR Bukačka (2008, R. Prausová, DB-AOPK). – [Sedloňov, NPR] Bukačka (2005, J. Dostálek, DB-AOPK). – Sedloňov, [NPR Bukačka,] nevápnité slatiniště (2006, M. Gerža, DB-AOPK). – Zdobnice, PR Pod Zakletým, 2,2 km JVV od kostela v obci, 826 m n. m. (28.VII.2004, Gerža M., DF-ČR). – Zdobnice, mokrá louka v horní části údolí Říčky (2006, J. Jučera, DB-AOPK). – [Zdobnice, Rašeliniště pod Pětirozcestím,] Říčka - horní přítoky, bezlesí nad cestou (2009, A. Čejková, DBAOPK). – Zdobnice, [PR Pod Zakletým] (2002, J. Haniš, DB-AOPK). – [Zdobnice,] PR Pod Zakletým (1993, J. Kučera, DB-AOPK). – [Zdobnice, PR Pod Zakletým] (1999, J. Kučera, DB-AOPK; 2006, M. Gerža, DB-AOPK). – [Zdobnice, V od PR Pod Zakletý] (1999, J. Kučera, DB-AOPK). – [Orlické Záhoří, PR] Bedřichovka, 0,8 km JZ od chaty Bedřichovka, 920 m n. m., 14.VII.2007 (Myšková 2009, DF-ČR). – [Zelenka u Orlického Záhoří] (2006, M. Gerža, DB-AOPK). 97. Hrubý Jeseník: [Loučná nad Desnou,] J svah Dlouhých Strání, svahové prameniště, 1260 m n. m., VII.1973 (Bureš
30 in Říčan 1932, DF-ČR). – [Bělá pod Pradědem,] Malý Děd, S od Pradědu, 1992 (Bureš 1996, DF-ČR). – m [Bělá pod Pradědem, Malý Děd] (2005, M. Kočí, DB-AOPK). – [Bělá pod Pradědem,] Švýcárna na Jeseníku (5.VI.1906, J. Podpěra, BRNU). – [Karlova Studánka,] Kotlina, kolem pramenů potoka (19.VII.1905, F. Čouka, BRNU). – [Karlova Studánka,] Kotlina pod Májem, cca 1100 m n. m., 1.VIII.1949 (Šmarda 1950, DF-ČR). – [Karlova Studánka,] pod Velkým Májem (2005, M. Kočí, DB-AOPK). – [Karlova Studánka,] Malá kotlina, svahy karu, mělká deprese, 1269 m n. m. (2.VIII.2005, Kočí M., DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Malá kotlina, 1230 m n. m. (Bureš in Bureš & Burešová 1990, DF-ČR). – [Karlova Studánka,] prameniště v Malé Kotlině, 1300 m n. m. (5.VII.1931, V. Kavka, HR). – [Karlova Studánka,] Malá kotlina, prameniště, 1280 m n. m., 18.VIII.1990 (Bureš in Bureš & Burešová 1990, DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Malá Kotlina (1989, L. Buřeš & L. Hrouda, DB-AOPK). – [Karlova Studánka,] Kotlina v Jeseníku (sine dat., Formánsky, BRNU; 15.VII.1911, R. Picbauer, BRNU). – [Karlova Studánka,] ve Velké Kotlině, podél pramenů Moravice (20.VII.1909, sine coll., BRNU). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, mokřad na bařinatých částech luk (4.VII.1947, F. Hynut, OLM). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, 1300 m n. m. (VII.1935, F. Weber, PR; 6.VII.1946, sine coll., BRNU). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, 1325 m n. m., 24.VII.1974 (Jeník, Bureš & Burešová, Jeník, Bureš & Burešová 1980, DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, 1300 m n. m., 17.VII.1946 (Šmarda 1950, DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, stupňovitý povrch skal s vodorovnými ploškami, 1310 m n. m., 17.VII.1946 (Šmarda 1950, DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, periodicky oplachované skály, stupňovitý povrch, 1300 m n. m., 17.VII.1946 (Šmarda 1950, DFČR). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina (4.VII.1947, Č. Novotný, ROZ; 5.VII.1947, M. Deyl, PR). – [Karlova Studánka,] Kotlina, cca 1400 m n. m. (5.VII.1947, J. Dostál, PRC). – [Karlova Studánka,] u pramenů ve Velké Kotlině [Gr. Kessel], 1200-1400 m n. m. (VIII.1884, J. Buvela, PRC). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, u prameniště, 1300 m n. m. (26.VI.1960, J. Dostál, PRC). – [Karlova Studánka,] prameniska nad Velkou Kotlinou (VII.1931, V. Kavka, MP). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, prameniště na skalách při horním okraji, cca 1350 m n. m., 17.VII.1946 (Šmarda 1950, DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, stupňovité skály, 1300 m n. m., 31.VII.1949 (Šmarda 1950, DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, skály, 31.VII.1949 (Šmarda 1950, DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, skalnaté svahy karu pod hranou odtrhu lavin, 1345 m n. m. (18.VII.2005, Kočí M., DF-ČR). –
31 [Karlova Studánka,] Velká Kotlina, svahy karu, prudké, skalnaté, 1279 m n. m. (21.VII.2005, Kočí M., DF-ČR). – [Karlova Studánka, Velká Kotlina] (2005, M. Kočí, DB-AOPK; 2007, R. Štencl, DB-AOPK). – [Karlova Studánka,] Vysoká hole cca 270m JJZ od vrcholu, svah pod hranou vrcholové plošiny, deprese, pramenná stružka cca 50 m pod pramenem, 1432 m n. m. (18.VII.2005, Kočí M., DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Vysoká hole, svah cca 450 m JJV od vrcholu 1464 m n. m., mělký žleb ve svahu, 1292 m n. m. (14.VII.2005, Kočí M., DF-ČR). – [Karlova Studánka,] Praděd – Ovčárna, 1300 m n. m. (14.VII.1947, J. Tomášek, GM). – [Karlova Studánka,] u Ovčárny, asi 1350 m n. m. (4.VII.1947, V. Hován, MP). – [Karlova Studánka,] u Ovčárny pod Pradědem (sine dat., V. Spitzner, BRNU). – [Karlova Studánka,] Ovčárna (17.VII.1905, F. Čouka, BRNU). – Malá Morávka, [Ovčárna] (2005, M. Kočí, DB-AOPK). – [Malá Morávka] mezi Ovčárnou a Petrovými kameny, 1400 m n. m. (28.VII.1964, M. Deyl, PR). – [Karlova Studánka,] mokřad na Petrov. Kamenech (28.VI.54, R. M., PR). – Karlov, nejdolejší část bezlesí, 1100 m n. m., 15.VII.1989 (Kochjarová, Hrouda, Bureš in Hradílek, Sedláčková, Skalický & Trávníček 1999, DF-ČR). – Karlov, prameniště a skály v JZ části, 1225 m n. m., 15.VII.1989 (Bureš, Hrouda & Kochjarová in Hradílek, Sedláčková, Skalický & Trávníček 1999, DF-ČR). – Karlov, [pod Kamzičníkem] (2005, M. Kočí, DB-AOPK). K a r p a t s k é o r e o f y t i k u m : 99a. Radhošťské Beskydy: [Velké Karlovice,] Bumbálka, vlhké louky u silnice (28.VI.1964, Č. Deyl, OLM). – [Velké Karlovice,] rašelinná louka u Bumbálky, 1947 (Duda 1950, DF-ČR). – [Velké Karlovice,] na bažinaté louce u Bumbálky, 850 m n. m. (VII.1948, J. Duda, BRNU). – Velké Karlovice, Bumbálka, na bahně (2.VII.1926, G. Říčan, BRNU; 3.VII.1931, T. Říčan, GM). – Velké Karlovice, na mokřině na Bumbálce, 850 m n.m (VII.1931, G. Říčan, BRNU).
32
Obrázek 4: Výskyt druhu Pinguicula vulgaris L. © Nálezová databáze AOPK ČR.
Obrázek 5: Výskyt druhu Pinguicula vulgaris L. sestavený podle Databanky flóry ČR.
33
Obrázek 6: Výskyt druhu Pinguicula vulgaris L. sestavený podle herbářových položek.
Obrázek 7: Rozšíření druhu Pinguicula vulgaris L. v České republice podle všech zdrojových dat.
34
3.1.2 Seznam lokalit druhu Pinguicula bohemica KRAJINA. Termofytikum: Č e s k é t e r m o f y t i k u m : 11a. Všetatské Polabí: Mělnická Vrutice, černava mezi železnicí a potokem Pšovka (10.V.1954, M. Hostička, MP). – Mělnická Vrutice, na černavě, 180m (28.V.1943, Šourek-Sadová, CB). – [Mělnická] Vrutice, 1928 (Klika 1929, DF-ČR). – Mělnická Vrutice, [NPR] Polabská černava, nedaleko obce (13.VI.1967, Č. Novotný, ROZ). – [Mělnická Vrutice, NPR] Polabská černava (1986, M. Pivničková, DB-AOPK). – Mělnická Vrutice (5.6.1943, J. Dostál, PRC; 20.V.1950, J. Bič, BRNU). – Mělnická Vrutice, černava (V.1943, J. Šourek, MP). – Mělnická Vrutice, na rašeliništi v okolí osamělé břízy, JZ od železnicní stanice v obci, 185m (30.V.1943, M. Protiva, PRC). – Mělnická Vrutice, [NPR] SPR Polabská černava, slatinná louka při Z okraji obce, 17.V.1984 (Knížetová, Pecina & Pivničková 1987, DFČR). – Všetaty - Přívory, „Polabské černavy“ (3.VI.1926, V. Krajina, PRC). – Všetaty, černavy (V.1929, V. Krajina, PRC ). – [Všetaty,] PR Všetatská černava (17.VI.1989, V. Šuk, DB-AOPK). – Všetaty, černavy u obce (V.1929, V. Krajina, PRC). – Všetaty (4.VI.1926, V. Krajina, BRNU; VI.1926, V. Krajina, PRC; VI.1926, V. Krajina, PRC; V.1929, V. Krajina, PRC). – Všetaty, Vavřineč, nedaleko železniční trati, 1928 (Klika 1929, DF-ČR). – Lysá nad Labem, Hrabanov, Polabské černavy (20.V.1926, V. Krajina, BRNU). – [Lysá nad Labem, NPR] SPR Hrabanovská černava, slatinné louky na prameništi L přítoku Mlynaříce, S od obce, 1984 (Knížetová, Pecina & Pivničková 1987, DF-ČR). – [Lysá nad Labem,] NPR Hrabanovská černava (19831984, M. Pivničková, DB-AOPK). – Lysá nad Labem, Hrabanovské slatiny (23.V.1921, F. Knor, PRC). – Lysá nad Labem, rašelinné louky (V.1939, K. Beis, PRC). – [Lysá nad Labem,] Hrabanov (sine dat., K. Podhojská, PRC). – Lysá nad Labem, Hrabanov, na bažinách, cca 190 m n. m. (31.V.1930, J. Dostál, PRC).– [Lysá nad Labem,] Hrabanov, 180 m n. m., 1928 (Klika 1929, DF-ČR). – Lysou nad Labem – Mělník, černavy mezi obcemi (V.1914, E. Hejný, PRC). 12. Dolní Pojizeří: Konětopy, na černavách u vesnice, cca 181 m n. m. (29.5.1939, V. Jiřásek, CB). – Čečelice, rašelinaté louky u obce (26.V.1889, J. E. Kubát, PR). – Čelákovice, na loukách (6.VI.1880, Velenovský, PR). Mezofytikum: Č e s k o m o r a v s k é m e z o f y t i k u m : 52. Ralsko-bezdězská tabule: Provodín, slatina na J úpatí [PP] SPR Konvalinkový vrch (3.VI.1969, K. Kubát, CB). – Staré
35 Splavy (15.VI.1936, sine coll., CB). – Staré Splavy, „Shnilé louky“ SZ obce (Studnička 2001, DF-ČR). – Staré Splavy, rákosina a kosená slatinná louka při železniční trati z obce do Jestřebí, cca 2,5 km JV od zastávky Jestřebí, tzv. Baronteich [Baronský rybník], 1998 (Suda, Šída, Brabec & Hrouda in Kubát, Ondráček & Machová 1999, DFČR). – Jestřebí, Jestřebské slatiny (1.V.2001, D. Turoňová, DB-AOPK). – Staré Splavy, „Baronský rybník“, S obce (Studnička 2001). – Staré Splavy, slatinná louka, Z od železniční trati pod Konvalinkovým vrchem, 1998 (Hrouda in Kubát, Ondráček & Machová 1999, DF-ČR). – Jestřebí, SPR slatinné louky, Jestřebské blato, mezi obcí a Starými Splavy, (22.VI.1991, M. Řezáč, ROZ). – Jestřebí, Jestřebská slaniště, „Shnilé louky“, při silnici z obce do Starých Splavů, 17.IX.1989 (Studnička 2001, DF-ČR). – Jestřebí, v navrhované SPR Jestřebská blata, vzniklé spojením SPR Sluneční dvůr a SPR Konvalinkový vršek (Petříček 1987, DF-ČR). – Jestřebí, SV úpatí Konvalinkového vrchu, 225 m n. m., 18.VII.1980 (Procházka & Černohous 1985, DFČR). – Jestřebí, asi 2,4 km V od kostela, Jestřebské blato, S úpatí Konvalinkového vršku, slatiniště, 31.VII.1984 (Bělohlávková 1990, DF-ČR). – Jestřebí, rašeliniště u obce (VII.1935, K. Preis, PRC). – Jestřebí, u potůčku (12.VI.1932, J. Brix, MP). – Jestřebí, rašelinné bažiny u obce (6.VIII.1926, J. Pačes, ROZ). – Jestřebí, vpravo vedle železniční tratě, směr Staté Splavy, na bažinaté louce naproti železničního domku, asi 1,5km na SSZ od zastávky Staré Splavy, cca 250 m n. m. (18.VII.1974, sine coll., ROZ). – Jestřebí [Habstein,] na rašelinách (20.VI.1909, L. Čelakovský, PR). – Bělá pod Bezdězem, postranní rokle hlavního údolí říčky Bělé asi 1 km od nádraží, 215 m n. m., 1984 (Petříček & Kolbek 1996, DF-ČR). – [Jestřebí u Starých Splavů,] NPR Novozámecký rybník (1997, K. Kubát, DB-AOPK).
36
Obrázek 8: Výskyt druhu Pinguicula bohemica KRAJINA sestavený ze všech zdrojových dat.
3.1.3 Seznam lokalit druhu Pinguicula hirtiflora Ten. Při excerpci jsem objevila dva herbářové doklady Pinguicula hirtiflora Ten., jejíž výskyt nebyl na našem území dosud uváděn (publikován). Mezofytikum: Karpatské
mezofytikum:
84a.
Beskydské
podhůří:
Tichá,
PP
Travertinová kaskáda, pěnovcový val, cca 385 m n. m. (VI.2004, D. Kvita, NJM). – Tichá, PP Travertinová kaskáda, mechový lem pěnovcového valu v zalesněné horní části pod vývěrem, cca 390 m n. m. (12.VI.2004, M. Sedláčková, NJM). 3.1.3.1 Pinguicula hirtiflora Ten. Listy přízemní růžice řapíkaté, k zemi přitisklé, 20-60(-80) mm dlouhé, 10-25(-35) mm široké, eliptické, podlouhlé až vejčitě podlouhlé, stvol 1-3, 50-110(-140) mm, štíhlý. Koruna 16-25(-32) mm. Horní pysk kalichu s kopisťovitými laloky, spodní pysky obvejčité, velmi krátké. Korunní pysky nestejné, růžové až světle modré, žlutá v hrdle; laloky horního pysku vejčité, slabě vykrojené; dolního pysku klínovité, vykrojené. Trubka nálevkovitá; patro rozděleno. Ostruha 6-10(-13) mm, šídlovitá, přímá nebo poněkud zahnutá. Tobolka obkulatá (Casper 1972).
37 3.1.3.1.1 Ekologie Původním biotopem tohoto druhu jsou skály s vápencovým podložím, osídluje písčité, stinné skalní stěny, avšak vyskytuje se často i na pramenných, mechem porostlých místech, vodou omývaných okrajích potoků a ve vlhkých štěrkových údolích montánního a submontanního stupně. Na některých místech se druh vyskytuje v nadmořských výškách okolo 200 m n. m., což je zdůvodněno šířením plovoucích semen horskými potoky, na jejichž březích se jedinci vyskytují. Naopak nejvýše byl druh nalezen v 1980 m n. m. 3.1.3.1.2 Celkové rozšíření Druh je rozšířen v oblasti dnešní Albánie, Řecka, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny (kde jsou populace méně hojné) až do Chorvatska, na ostrov Hvar. V Itálii se druh vyskytuje na dvou místech a to v Kalábrii a horách poloostrova Sorrent. Ne zcela jistý je výskyt na jihozápadním pobřeží Malé Asie (u Dalamanu Tschaj) v Lycii (Turecko) (Casper 1966).
3.2 Cytometrie Všechny vzorky byly měřeny na 3000 jader. U populace P. vulgaris z lokality Polabská černava byly naměřeny hodnoty: poloha standardu 102,12, poloha vzorku 69,56, CV se pohybovalo v rozmezí 4 a 5. U populace P. bohemica z lokality Shnilé louky byly naměřeny hodnoty: poloha standardu 100,96, poloha vzorku 68,36, přičemž hodnota CV se pohybovala v rozmezí 4 a 5. Indexy vzdáleností dvou píků nebyly rozdílné. Relativní obsah DNA se jevil stejný u obou populací.
Obrázek 9: Graf výsledných hodnot; vlevo - P. vulgaris, vpravo - P. bohemica.
38
3.3 Kultury „in vitro“ Všeobecně na většině médií byly přírůstky rostlinné tkáně jen malé, a proto byly výsledky kultivačního pokusu zhodnoceny vizuálně, neboť přírůstky nebylo možné kvantifikovat pro statistické zpracování. Největší pozorované přírůstky byly na médiu číslo 5, kde byly rostliny vitální a docházelo ke zmnožení. Na ostatních médiích byl růst vždy zastaven v průběhu dvou až čtyř týdnů. Rostliny, které nebyly pravidelně přesazovány v tomto intervalu, začaly hnědnout a odumírat.
4 Diskuse Souhrnně jsem získala 812 údajů o výskytu celkem tří druhů rodu Pinguicula. Nejhojnějším druhem byla P. vulgaris. Záznamy jednotlivých zdrojů, ze kterých jsem čerpala, se mírně odlišovaly. U databáze AOPK byly uváděny především nálezy mladšího data (1963-2009, převážně však od roku 2001). Údaje byly získány především z průzkumů maloplošných chráněných území, ze záznamů floristických kurzů, z mapování biotopů Natura 2000 atd. V datech často chyběly záznamy starších, zřejmě zaniklých lokalit. Předpokládám, že mapa sestavená z údajů získaných z této databáze nejvíce odpovídá současnému rozšíření druhu P. vulgaris. Údaje získané z herbářových dokladů byly naopak většinou staršího data a počet současných záznamů je poměrně malý. Novější záznamy většinou pocházely z menších, lokálních herbárií. Tento zdroj považuji za nejdůležitější a v určitém směru i nejvěrohodnější (možnost revizí nálezů). Posledním a asi nejrůznorodějším zdrojem byla Databanka flóry ČR. Většina dat je zde získána z publikovaných článků popřípadě fytocenologických snímků. Jen zanedbatelné množství údajů pocházelo z pouhého pozorování. Po získání všech údajů jsem výsledná data srovnala s údaji v Květeně ČR (Bělohlávková 2000). V 37 okresech se data, až na malé odchylky, shodují. Rozdílný je pouze počet lokalit v některých fytochorionech. V Květeně ČR (ib.) jsou navíc uvedeny lokality: 9. Dol.Povlt.: Na Vidouli; 11a. Všetat.Polab.: Dřísy, Jelenice; 12. Dol.Pojiz.: Hlavenec, Kostelní Hlavno, Čečelice, Čelákovice, Konětopy; 13. Rožď.pah.: Uhlířská Lhota; 23. Smrč.: Libá; 30. Jesen.rak.ploš.: Olešná; 38. Bud.pán.: Štěkeň; 87. Brdy: Tesliny, Nové Mirtovice. Tyto lokality jsem během excerpce nezjistila, ale našla jsem lokality, které v Květena ČR (Bělohlávková 2000) neuvádí: 6. Džbán: Čelechovice; 11. Stř.Pol.: Sadská; 13. Rožď.pah.: Nouzov; 22. Halštr.vrch.: Trojmezí, Plesná, Kraslice, Krásná, Krajková; 23. Smrč.: býv. Pelhřimov; 89. Novohr.hory: Benešov nad Černou; 95. Orl.hor.: Pod Zakletým. U dvou lokalit se rozchází zařazení do fytochorionu: lokalita Záborná Lhota, kterou Bělohlávková (2000) uvádí v okrese 40. Jihočes.pah., má být správně zařazena v okrese 41. Stř.Povltaví, a dále lokalitu Mělnická Vrutice, která je v Květeně ČR (ib.) zařazena do okresu 12. Dol.Pojiz., leží ve skutečnosti v okresu 11a. Všetat.Povtlaví. Pro devět okresů, uváděných v Květeně ČR (ib.), jsem vlastní rešerší žádné lokality neobjevila (3. Podkruš.pán., 4. Loun.-lab.střed., 33. Branž.hv., 47. Šluk.pah., 48. Luž.kotl., 55. Čes.ráj., 60. Orl.opuky, 96. Král.Sněž.). V sedmi z těchto okresů uvádí Bělohlávková (2000) po jedné lokalitě, v jednom dvě lokality a v jednom 39
40 zřejmě více jak tři (Branž.hv.). Absence údajů z těchto 9 okresů ale může být způsobena i tím, že jsem neexcerpovala údaje z menších regionálních herbárií. Oproti tomu jsem nalezla údaje ze tří okresů, které Bělohlávková (2000) neuvádí. V okresech 76. Mor.brán.vlastní (Štramberk, P. vulgaris var. bicolor6) a 84. Beskyd.podh. (Kozlovice, P. vulgaris), kde však výskyt pravděpodobně není původní a rostliny zde byly vysazeny. Druh P. vulgaris je také uváděn z Beskydského Podhůří také u obce Tichá (Sádlo in Grulich 2003, DF-ČR), kde však je herbářově doložen pouze výskyt druhu P. hirtiflora. Nově byla také P. vulgaris nalezena na dvou lokalitách (u Labské boudy a pod Vysokým Kolem) v okrese 93b. Krkon.subalp. (J. Harčarik 2008). Původnost těchto lokalit je však nejistá (J. Harčarik 2008), především proto že v Krkonoších druh nikdy nebyl doložen herb. dokladem a lokality leží v blízkosti frekventovaných turistických tras. U druhu P. bohemica se údaje z excerpovaných zdrojů floristických dat (herbáře, DB-AOPK, DF-ČR) významně nelišily. Při srovnávání s Květenou ČR (Bělohlávková 2000) jsem nezjistila žádný významný rozdíl. Malé odlišnosti byly v počtu lokalit v jednotlivých fytochorionech, kde Bělohlávková (2000) uvádí v okresech i lokality, které jsem v excerpovaných zdrojích nezjistila: okres 11. Stř.Pol.: Dřísy; okres 12. Dol.Pojiz.: Dvorce, Jiřina; okres 52. Ral.-bez.tab.: Zahrádky, Holanský rybník. Ve 2 okresech jsem naopak zjistila lokality, které Bělohlávková (2000) neuvádí: 11. Stř.Pol.: Vavřineč a 52. Ral.-bez.tab.: Bělá pod Bezdězem. Podobně jako u P. vulgaris se lišilo zařazení lokality Mělnická Vrutice i pro druh P. bohemica. Pozoruhodný je údaj z lokality Bělá pod Bezdězem zjištěný z DF-ČR (1984, Petříček & Kolbek). Přestože druh nebyl z lokality doložen herbářovým dokladem lze tento údaj považovat za věrohodný. Lokalita se nalézá nedaleko hlavního oblasti dnešního rozšíření druhu, navíc leží v oblasti, kde se zřejmě nevyskytuje P. vulgaris (z této oblasti nejsou žádné údaje ani doklady). Při zpracovávání dat jsem se setkala s položkami druhu P. hirtiflora, které dokládají výskyt v Podbeskydí. Tento druh má přirozený areál výskytu v jihovýchodní části Evropy (Casper 1970) a do střední Evropy vůbec nezasahuje. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že zdejší výskyt není původní a vznikl zřejmě záměrnou výsadbou. Výsledky cytometrického studia lze považovat pouze za hrubě orientační a předběžné. Ze stejných indexů vzdáleností jednotlivých píků měřených populací však
6
Foto květu srovnané s květem P. bohemica z různých lokalit v příloze 2
41 můžeme předpokládat, že relativní množství DNA u změřených rostlin P. bohemica a P. vulgaris bylo shodné. Tento předběžný závěr je proto v rozporu s většinou údajů o ploidním stupni P. bohemica. Pinguicula bohemica je uváděna jako tetraploid (2n=32) zatímco P. vulgaris je uváděna jako oktoploid (2n=64). Pro kultivační pokus byla použita média různého složení, včetně média uváděného v práci M. Studničky (Studnička 1989), který se zabýval pěstováním P. bohemica v „in vitro“ kultuře. Zatímco Studnička na tomto médiu dokázal kultivovat druh P. bohemica úspěšně, při mém kultivačním pokusu jsem dosáhla podstatně horších výsledků. Úspěšnost kultivace na tomto médiu nebyla vyšší než na většině ostatních médií. Jediným médiem, na kterém se kultivace alespoň částečně dařila, bylo médium číslo 5 (orchimax). Pravděpodobným důvodem neúspěchu může být drobná odchylka v přesném složení média, popřípadě čistota použitých chemikálií.
5 Závěr Při excerpci dat jsem pracovala se třemi zdroji: Databankou flóry České republiky, databází Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a položkami veřejných herbářových sbírek. Souhrnně jsem získala 812 údajů o výskytu celkem tří druhů rodu Pinguicula. Nejhojnějším druhem byla P. vulgaris (756 údajů), s největším počtem nálezů v oblasti oreofytika (Krušné hory, Šumava) a v mezofytiku (část Šumavsko-Novohradské podhůří). Pinguicula bohemica (56 údajů) se vyskytovala pouze ve třech fytochorionech, z čehož se ve dvou vyskytovala na více lokaliktách: podokres 11a. Všetatské Polabí (České termofytikum) a okres 52. Ralsko-bezdězská tabule (Českomoravské mezofytikum). Překvapivě byly nalezeny dva doklady ve střední Evropě nepůvodního druhu P. hirtiflora (2 údaje) z Beskydského podhůří. Výsledné hodnoty předběžného měření relativního množství DNA u populací druhů P. vulgaris a P. bohemica získané metodou průtokové cytometrie, vyšly jako téměř shodné se srovnatelným indexem vzdáleností píků. Pro napěstování rostlin „in vitro“ bylo vyzkoušeno 5 médií s odlišným složením. Rostliny se dařilo nejlépe pěstovat na médiu číslo 5 připraveného z Orchimaxu, přestože přírůstky rostlinné tkáně byly celkově nižší, než bylo očekáváno.
42
6 Literatura Albrecht J. (1982). Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace "Borová Lada". Vegetační kryt. - Ms., depon. AOPaK ČR, Praha. Albrecht J. (1988). Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace "Boubínský prales". Vegetační kryt. - Ms., depon. AOPaK ČR, Praha. Balátová-Tuláčková,
E.
(1985).
Feuchtwiesen
des
Landschaftsschutzgebietes
Kokořínsko (Mittelböhmen.). - Tuexenia, 5: 217-231. Bárta J. (1944). Nový míšenec ze sekce Pionophyllum. Věda Přír. 23: 5-9. Bělohlávková R. (1989). Tučnice česká – Pinguicula bohemica Krajina. In: Slavík B. et al. Vybrané ohrožené druhy flory ČSSR, Stud. ČSAV 10: 81-93. Bělohlávková R. (2000). Pinguicula L. – tučnice. – In: Hejný, S. & Slavík, B. [eds.]: Květena ČR 6. – Academia, Praha. Benetka M. & Nechanský F. (1970). Příspěvek ke květeně okresu Sokolov. - Zprávy Československé botanické společnosti 5/1: 38-41. Bureš L. (1996). Studium populací ohrožených druhů rostlin v CHKO Jeseníky. Příroda 6: 7-38. Bureš L. & Burešová Z. (1990). Malá kotlina: mapa aktuální vegetace. - Ms. (Depon. in: ČSOP Ekoservis Jeseníky, Světlá Hora). Casper S.J. (1966). Monographie der Gattung Pinguicula L. Bibliotheca Botanica, 127/128, 1–209. Casper S.J. (1970). Die Gattung Pinguicula (Lentibulariaceae) in Vorderasien. Wissenschaftliche Zeitschrift Friedrich- Schiller Universität Jena, Math.-Nat. R., 19, 275–292. Casper S.J. (1972). Pinguicula L. – Flora Europaea, Vol. 3 (eds T.G. Tutin, V.H. Heywood, N.A. Burges, D.M. Moore, D.H. Valentine, S.M. Walters & D.A. Webb), pp. 294–296. Cambridge University Press, Cambridge, UK. Casper
S.J.
&
Stimper,
R.
(2009).
Chromosome
numbers
in
Pinguicula
(Lentibulariaceae): survey, atlas, and taxonomic conclusions. Plant Syst Evol 277: 21-60. Čečil F., Čížková D., Dmitrišin O., Hostička M., Pivoňková L., Řepa P. & Říš V. (1994). Národní přírodní památka Na požárech. - Ms., depon. AOPaK ČR, Praha. Čečil F., Gryc J., Hostička M., Kraft J., Nedorostová B., Nesvadbová J., Sofron J. (1987). Chráněný přírodní výtvor Pastviště u Fínů. - Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.
43
44 Čížek K. (1968). Příspěvek k floristickým poměrům Plánického hřebene I.. - Zprávy Československé botanické společnosti 3/3: 94-103. Čížek K., Čejka V. & Král M. (1995). Příspěvek k poznání květeny CHKO Šumava II. Zpravodaj Západočeské pobočky České botanické společnosti 33/1: 4-6. Čížek K. & Král M. (1974). Příspěvek ke květeně Plánického hřebene a přilehlého území III. - Zprávy Československé botanické společnosti 9/2: 95-114. Čížek K. & Kurz K. (1970). Příspěvek ke květeně Plánického hřebene a přilehlého území II.. - Zprávy Československé botanické společnosti 5/1: 10-25. Deyl M. (1953). Vegetační poměry v okolí Labuti u Tachova. - Časopis Národního musea, oddíl přírodovědný 122/1: 57-62. Duda J. (1950). Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. - Přírodovědecký sborník Ostravského kraje 11: 66-92. Gazda J. (1970). Příspěvek ke květeně jižních Čech II. - Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy 10/1: 31-40. Grulich V. [ed.] (2003). Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Novém Jičíně (4.-10. července 1999). – Zprávy České botanické společnosti 38, příloha 2003/2: 89-174. Harčarik J. (2008). Novinky z Krakonošovy zahrady II, – Krkonoše č. 8: 22-23. Hájková P. (2000). Zajímavé společenstvo se Sphagnum subnitens v Krušných horách. Bryonora 26: 5-6. Houfek J. (1969). Krátká floristická sdělení a výsledky floristické akce v Čechách. Zprávy Československé botanické společnosti 4/3: 205-216. Hradílek Z., Sedláčková M., Skalický V. & Trávníček B. (1999). Materiály ke květeně Nízkého Jeseníku a přilehlých území. Floristický kurz ČSBS v Bruntále (1989) [8.15.7.1989]. p: 1-110, Sdruž. pro ochranu přírody střed. Moravy, Olomouc. Hrouda L. & Skalický V. (1988). Floristický materiál ke květeně Příbramska I. Vlastivědný sborník Podbrdska, přírodovědné číslo (živá příroda) 27 (1984): 115194. Hitchcock C.F., Cronquist A. & Ownbey M. (1959). Vascular Plants of the Pacific Northwest. Part 4. – University of Washington Press, Seattle, USA. Hultén E. & Fries M. (1986). Atlas of North European vascular plants. North of the tropic of cancer. Part I. – Koeltz Scientific Books, Königstein. Chán V. & Lukáš J. (1968). Příspěvek ke květeně prachatické části Předšumaví I. Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy 8/2: 29-57.
45 Jaroš V. (1998). Doplněk k rozšíření významných a chráněných druhů cévnatých rostlin v Čechách. - Muzeum a současnost, řada přírodovědná 12: 11-18. Jeník J., Bureš L. & Burešová Z. (1980). Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains. - Folia Geobot. Phytotax., 15: 1-28. Kaplan, Z. [ed.] (2005). Výskedky floristického kurzu České botanické společnosti v Kostelci nad Orlicí (4.-10. července 2004). - Zprávy České botanické společnosti 40, suppl. 2005/1: 1-76. Kirschnerová L. (1995). Příspěvek k poznání flóry okolí Srní s poznámkami k výskytu Epilobium nutans a Sedum villosum. - Erica 4: 61-71. Kirschnerová L. & Rydlo J. (1995). Rašeliniště na Šeravě u Koubovy Hutě na Šumavě. - Muzeum a současnost, řada přírodovědná 9: 157-159. Klika J. (1929). Příspěvek ke geobotanickému prozkumu středního Polabí. - Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, 12: 1-25. Klika J. (1941). Příspěvek k typologii luk ve východních Čechách. - Sborn. Čs. Akad. Zeměd., 16: 27-33 Klika J. (1947). Rostlinosociologické jednotky slatin a lučních porostů v Polabí. Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, ser. math.-natur., 1945: 1-31. Klika J. (1950). Rašeliniště nad Hůrkami u Plzně. - Ochr. Přír., 5: 109-116. Knížetová L., Pecina P. & Pivničková M. (1987). Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982-85. - Bohemia centralis 16: 7-262. Knížetová L. & Petříček V. (1978). Studium reprezentativnosti sítě maloplošných chráněných území Středočeského kraje. - Bohemia centralis 7: 7-55 Kovář J. (1973). Příspěvek ke květeně jihozápadní části Třeboňské rybniční pánve. Přírodovědecký časopis jihočeský 13/3: 131-138. Kováříková J. (1997). Několik poznámek k rozšíření šumavských orchidejí. - Zprávy České botanické společnosti 32/2: 137-141. Král M. (1968). Příspěvek ke květeně Železnorudska II.. - Zprávy Československé botanické společnosti 3/1-2: 16-17. Kučera S. (1970). Poznámky o květeně a vegetaci některých nově navrhovaných chráněných území v Jihočeském kraji. - Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy 10/3: 95-103.
46 Lepší M., Lepší P. & Štech M. (2005). Výsledky floristického kurzu ČBS v Českých Budějovicích 2001 (1-7. 7. 2001). - Zprávy České botanické společnosti 40, suppl. 2005/2: 71-135. Machovec F. (1967). Vzácný výskyt některých zákonem nechráněných rostlin na Blatensku a Březnicku. - Časopis Národního muzea, oddíl přírodovědný 136: 94-96. Marschner H., Tuma E., Houfek J. & Roubal A. (1985). Květena Šluknovského výběžku 3. část. - Sborník Severočeského muzea, přírodní vědy 14: 41-84. Martínek K. (1999). Floristický kurz České botanické společnosti v Chebu (8.-13. 7. 1996). - Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda 99: 7-29. Matějková I., Nesvadbová J. & Sofron J. (1997). Příspěvek k poznání flóry okolí Javorné na Šumavě. - Erica 6: 19-27. Matějková I., Nesvadbová J., Sofron J. & Vondráček M. (1996). Poznámky k vegetaci a flóře severozápadní části Královského hvozdu (skupina hory Ostrý - Šumava). Erica 5: 51-108. Matějková I. & Nesvadbová J. (1999). Změny ve vegetačních poměrech NPP Pastviště u Fínů po desetiletém řízeném obhospodařování. - Erica, Plzeň, 8: 93-119. Michálek J. [ed.] (2003). Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Nejdku (12.-15. 7. 1994). - Zprávy České botanické společnosti 38, příloha 2003/2: 7-41. Moravec J. (1965). Wiesen im mittleren Teil des Böhmerwaldes (Šumava). - In: Neuhäusl R., Moravec J. & Neuhäuslová-Novotná Z., Synökologische Studien über Röhrichte, Wiesen Myšková Z. (2009). Prameništní vegetace Orlických hor a sezónní dynamika jejího mechového patra. - Ms. [Dipl. pr. depon in knih Úst. Bot a zool., PřF, MU, Brno.] Nesvadbová J. (1991). Hvožďanská louka. - Zpravodaj Západočeské pobočky Československé botanické společnosti 29/1: 11-12. Nesvadbová J. & Sofron J. (1991). Příspěvek k poznání květeny CHKO Slavkovský les. - Zprávy Československé botanické společnosti 26/1: 55-64. Nesvadbová J. & Sofron J. (1993). Příspěvek k poznání vegetace a flóry Královského hvozdu na Šumavě. - Erica 2: 31-41. Nesvadbová J. & Sofron J. (1994). Příspěvek k poznáni flóry západní části Šumavských plání a jihovýchodní části Královského hvozdu. - Erica 3: 23-37. Nesvadbová J. & Sofron J. (1995). Příspěvek k poznání květeny Železnorudska. - Erica 4: 31-45.
47 Nesvadbová J. & Sofron J. (1998). Výsledky flótistického průzkumu severozápadní Šumavy a Bavorského lesa v roce 1997. - Erica 7: 27-46. Nesvadbová J., Sofron J. & Vondráček M. (1986). Víkend v CHKO Slavkovský les. Zpravodaj západočeské pobočky Československé botanické společnosti 1987/1: 811. Nesvadbová J., Sofron J. & Vondráček M. (1987). Poznámky k současnému stavu vegetace rašeliniště u Nového Brunstu na Železnorudsku. - Zpravodaj západočeské pobočky Československé botanické společnosti 1987/1: 6-7. Ondráček Č. (1990). Floristický kurs Severočeské pobočky ČSBS ve Vejprtech. Severočeskou přírodou 24: 75-83. Pekárek P. (1986). Příspěvek ke květeně Ústěcka. - Zprávy Československé botanické společnosti 21/3: 215-223. Pekárek P. (1989). Příspěvek ke květeně Ústecka 2. - Zprávy Československé botanické společnosti 24/2: 118-120. Pleva F. (1977). Nová naleziště některých méně běžných druhů rostlin na okrese Sokolov. - Zprávy Československé botanické společnosti 12/3: 183-189. Procházka F. (1965). K rozšíření Pteridophyt na Šumavě a v Předšumaví. - Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy 5/2: 37-60. Press O. (1999). Taxonomic Revision of the Genus Pinguicula L. in the Iberian Peninsula. Folia Geobotanica 34: 337-361. Preston C.D. & Hill, M.O. (1997). The geographical relationships of British and Irish vascular plants. Botanical Journal of the Linnean Society, 124, 1–120. Procházka F. (2001). Květena Svatoboru u Sušice (Horní Pootaví). - Erica 9: 55-68. Procházka F. & Kováříková J. (1999). Významnější nové nálezy v květeně české Šumavy a nejvyšších poloh Předšumaví. - Erica 8: 23-74. Procházka F. & Vaněček J. (1968). Nové druhy rostlin pro území Horního Pootaví. Časopis Národního muzea, oddíl přírodovědný 137/1-2: 81-90. Rivola M. (1965). Stručný nástin vegetačních poměrů Novohradských hor. - Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy 5/1: 25-30. Rivola M. (1973). Flóristické materiály k území západní části Blanického lesa. Přírodovědecký časopis jihočeský 13/2: 69-80. Rivola M. & Knížetová L. (1970). Poznámky ke květeně Slepičích hor. - Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy 10/1: 16-30.
48 Rybníček K. (1974). Die Vegetation der Moore im südlichen Teil der BöhmischMährischen Höhe. - Vegetace ČSSR, ser. A, 6: 1-243. Rydlo J. (2001). Z herbářových sbírek. - Muzeum a současnost, řada přírodovědná 15: Řepka R. & Lustyk P. (1997). Flóristické údaje vybraných druhů pro Květenu Šumavy. - Zprávy České botanické společnosti 32/2: 161-181. Říčan G. (1932). Pastviny okresu vsetínského v moravských Karpatech. - Sborn. Přírod. Společ. Mor. Ostrava, 7: 25-89. Skalický V. (1995). Floristické doplňky ke květeně západní části Šumavských plání a kontaktních území. - Erica 4: 47-59. Skalický V., Vaněček J. et al. (1980). Příspěvek ke květeně Blatenska a přilehlých území III. /FK v Blatné 13.- 20.7.1973 a exkurze Za.pb.ČSBS 30.6.1973 do okolí Nepomuku, 24.8.1973 do okolí Skašova a z exkurze J pb.ČSBS 19.7.1972 do okolí Bělčic/. - Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda 36: 3-133. Smejkal Z. Pojerová J., Mašková Z., Zemek F. & Heřman M. (2001). Flora and vegetation of the study area at Zhůří - Huťská hora Mt.. - Silva Gabreta 7: 31-44. Sofron J. (1980). Vegetation einiger auserlesener Hochmoore von Šumavské pláně (Hochebenen von Böhmerwald). - Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid., Bot. 14: 146. Skalický V. (1997). Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný, S. & Slavík, B. [ed.]: Květena ČR 1. – Academia, Praha. Studnička M. (1989). Studie kriticky ohroženého druhu Pinguicula bohemica se zřetelem na možnosti jeho záchrany. – Ms, depon. in Bot. Ústav AV ČR Průhonice Praha. Studnička M. & Procházka, F. (1999). Pinguicula bohemica Krajina. – In: Čeřovský, J. [ed.]. Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. – Príroda, Bratislava. Sofron J. (1986). Krátká floristická sdělení. - Zprávy Československé botanické společnosti 21/1: 34-34. Sofron J. (1988). Krátká floristická sdělení. - Zprávy Československé botanické společnosti 23/2: 160-160. Soukupová L. , Lederer F., Váňa J., Jeník J., Husáková J., Holmanová I. & Sýkorová I. (1998). Vliv alochtonního vápence na druhovou diversitu vytěženého rašeliniště (Hůrecká slať, Šumava). - Silva Gabreta 2: 93-103.
49 Sterneck J. (1938). 4. Die Welt der Pflanzen. - In. Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad: 7-150, Karlsbader Bezirkslehrerverein. Šachl J. (1999). Šestý příspěvek ke květeně Poděbradska. - Zprávy České botanické společnosti 34/1: 85-88. Šedo I. (1980). Výsledky floristického kursu ČSBS v Tachově (1966) a v Horšovském Týně (1971). - Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda 35: 3-95. Šedo I. (1983). Floristický kurs ČSBS v Toužimi r. 1979. - Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda 47: 3-84. Šmarda J. (1950). Květena Hrubého Jeseníku. (Část sociologická). - Čas. Morav. Mus. Brno, 35: 78-156. Vacek V. (1995). Materiál ke květeně Přešticka. - Sborník Západočeského muzea v Plzni, Příroda 91: 5-131. Válek B. (1948). Caricetum davallianae bohemicum (Klika) v severovýchodních Čechách. - Spisy Přírod. Klubu Severových. Čech, Hradec Králové, 1: 1-47. Válek B. (1951). Další příspěvek k poznání ekologických poměrů porostů pěchavy bažinné (Seslerietum uliginosae Klika) v severovýchodních Čechách. - Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, 1950/5: 1-11. Válek B. (1954). Půdy porostů Molinia coerulea (W. Koch) v Čechách a jejich vztah k půdám ostatních rašelinných porostů. I. Molinietum coeruleae na půdách alkalických. - Preslia, 26: 385-414. Vaněček J. (1984). Rostlinstvo sejpových polí v horním Pootaví. - Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy 24/3: 95-103. Vydrová A. (1998). Vegetace a flóra přírodní památky Horní luka v Blanském lese. Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy 38/1-2: 37-44. Yolande, H.H. (2004). Pinguicula L. – Journal of Ecology 92: 1071-1118. Žán M., Červená A., Hůrka L., Knížetová L., Kočandrlová E., Němec F. & Sokolová L. 1980. Státní přírodní rezervace Hůrky. - Ms., depon. AOPaK ČR, Praha.
7 Přílohy
50
51 Příloha 1: Srovnání květu P. vulgaris, P. bohemica a jejich křížence P. dostalii.
1a
1b
2a
2b
3a
3b
1a,b – Pinguicula vulgaris L. z lokality Polabská černava; 2a,b – P. dostalii z lokality Polabská černava; 3a,b – P. bohemica z lokality Shnilé louky.
52 Příloha 2: Porovnání květu P. bohemica a P. vulgaris var. bicolor.
1a
1b
2a
2b
3a
3b
4a
4b
1a,b – P.bohemica (Shnilé louky); 2a,b – P.bohemica (Baronský rybník); 3a,b – P.bohemica (Polabská černava); 4a,b – P.vulgaris var. bicolor (Štramberk).
53 Příloha 3: Výjimka pro zacházení s kriticky ohroženým druhem P. bohemica (lokality Shnilé louky, pod Konvalinkovým vrchem).
54 Příloha 4: Výjimka pro zacházení s kriticky ohroženým druhem P. bohemica (lokalita Baronský rybník).
55 Příloha 5: Výjimka z ochranných podmínek pro vstup do NPR Polabská černava a na manipulaci se silně ohroženým druhem P. vulgaris a kritiky ohroženým druhem P. bohemica.
