Autor Organizace Název textu Blok Datum Poznámka
RNDr. Milan Fara, CSc., Hana Vokurková EGÚ Praha Engineering, a.s. Nejlepší dostupné technické postupy omezování emisí - BAT BK2 - Emise - stacionární zdroje Prosinec 2001 Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou
Blok BK2: Emise - stacionární zdroje Nejlepší dostupné technické postupy omezování emisí - BAT OBSAH 1
Úvod
2
1.1
Definice BAT podle protokolů
2
1.2
Kategorizace zdrojů dle protokolů o těžkých kovech, persistentních organických polutantech, vyhlášky MŽP č. 117/1996 Sb. a návrhu zákona o IPPC
3
1.3
Protokol VOC
5
2
Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolů CLRTAP o těžkých kovech a o persistentních organických polutantech
7
2.1
Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu o těžkých kovech
7
2.2
Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu o persistentních organických polutantech
12
2.3
Technologie pro omezení emisí těžkých kovů a persistentních organických polutantů uplatněné na zdrojích s kotli na tuhá paliva v hl. m. Praze
18
3
Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu VOC
18
4
Technologie BAT a integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC)
24
4.1
Návrh zákona o integrované prevenci
24
4.2
Nejlepší dostupné techniky (technologie BAT) z hlediska integrované prevence
27
4.3
Referenční dokumenty pro nejlepší dostupné techniky (BREFs)
28
Příloha 1
Kategorizace a seznam zařízení podle návrhu zákona o integrované prevenci a omezování znečištění
31
2
1. Úvod 1.1
Definice BAT podle protokolů
Protokol o těžkých kovech, protokol o persistentních organických polutantech (POPs) i protokol o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice států (VOC) definují nejlepší dostupné techniky pro omezování emisí takto1 (tato základní definice se však objevuje ve všech dokumentech EU a lze jí využít v obecné rovině): „Nejlepší dostupnou technikou“ (BAT) se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich pracovních či provozních postupů, které označuje praktickou vhodnost jednotlivých technologií a jejich využití jako principiálního základu pro stanovení emisních limitů určených k prevenci emisí a v případech, kde preventivní vyloučení emisí není uskutečnitelné, obecně ke snížení emisí a jejich dopadů na životní prostředí jako celek: − „technika“ zahrnuje jak používané technologie, tak způsob, jakým je dané zařízení navrženo, konstruováno či vybudováno, udržováno, provozováno a vyřazeno z provozu − „dostupné“ techniky jsou vyvinuté v určitém měřítku, které umožňuje jejich uplatnění v příslušném průmyslovém sektoru za ekonomicky a technicky schůdných podmínek, přičemž jsou brány v úvahu náklady a výhody bez ohledu na skutečnost, zda jsou, či nejsou dotyčné technologie využívány či vyráběny na území dotyčné strany, pokud jsou tyto techniky přiměřeně dostupné jejich provozovateli − „nejlepší“ znamená nejúčinnější při dosahování vysoké obecné úrovně ochrany životního prostředí jako celku
Při určování nejlepších dostupných technik by měla být věnována zvláštní pozornost, obecně nebo ve specifických případech, faktorům uvedeným níže, přičemž jsou brány v úvahu náklady a přínosy opatření a zásady předběžné opatrnosti a prevence: − využití nízkoodpadových technologií − využití méně nebezpečných látek − posilování regenerace a recyklování látek vznikajících a využívaných v procesech a posilování regenerace a recyklování odpadů − srovnatelné procesy, zařízení nebo způsoby provozu, které již byly úspěšně ověřeny v průmyslovém měřítku − technický pokrok a změny vědecko-technických poznatků a jejich interpretace − povaha, účinky a množství dotyčných emisí − datum uvedení do provozu nových nebo stávajících zařízení 1
Příloha III Protokolu o těžkých kovech a příloha V Protokolu o persistentních organických polutantech. 3
− doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky − spotřeba a povaha surovin (včetně vody) využitých v procesu a jeho energetická účinnost − potřeba předcházet nebo snižovat na minimum celkové dopady emisí na životní prostředí a souvisejících rizik pro životní prostředí − potřeba předcházet haváriím a minimalizovat jejich důsledky pro životní prostředí
Koncept nejlepší dostupné techniky není zaměřen na předpisování nějaké specifické technologie nebo techniky, ale na to, aby byly brány v úvahu technické charakteristiky sledovaných zařízení, jejich geografické umístění a místní environmentální podmínky.“ 1.2 Kategorizace zdrojů dle protokolů o těžkých kovech, persistentních organických polutantech, vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb. a návrhu zákona o IPPC Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší není jednotná v právních předpisech ČR a v mezinárodních dokumentech, a to ani v zákonech připravovaných na základě harmonizace českého práva s právem Evropské unie, což má své praktické důvody, aby zůstaly zpřístupněny obsáhlé databázové soubory a jejich provázanost se statistickými zdroji, provozovanými jinými resorty než MŽP. Z pohledu mezinárodního jsou zdroje znečišťování ovzduší ve většině evropských zemí tříděny jednak podle systému EMEP/CORINAIR (k čemuž vedou především závazky uzavírané podle protokolů k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států v rámci EHK), jednak podle legislativy Evropské unie (k čemuž vedou směrnice EU, resp. Společenství). V zásadě lze nalézt určité paralely mezi různými kategorizacemi, jimiž se lze řídit v případech, kdy jsou např. doporučovány techniky BAT. Pro případ protokolů o těžkých kovech, persistentních organických polutantech, stávajícího právního předpisu ČR a nově navrhovaného zákona podle vzoru směrnice Evropské unie (IPPC) je porovnání zřejmé z následující tabulky.
protokol TK
protokol POPs
vyhl. MŽP č. 117/1997 Sb.
1 1 spalovací zařízení spalování včetně s čistým jmenovitým tepelným spoluspalování odpadů: příkonem − komunálních nad 50 MW − nebezpečných − nemocničních nebo splaškových kalů
1 palivoenergetický průmysl
návrh zákona IPPC 1 energetika 1.1 spal. zařízení o jm. tepel. příkonu >50 MW 1.2 rafinerie minerál. olejů a plynu 1.3 koksovací pece 1.4 zař. na zplyňování a zkapalńování uhlí
4
protokol TK 2 pražení či sintrování (aglomeraci) kovových rud (včetně sulfidických) s kapacitou: − nad 150 t aglomerátu/den pro železné rudy nebo koncentrát −
protokol POPs
vyhl. MŽP č. 117/1997 Sb.
návrh zákona IPPC
2 aglomerační závody
2 průmyslová výroba a zpracování kovů
2 výroba a zpracování kovů
3 primární a sekundární produkce mědi
3 výroba nekovových minerálních produktů
3 zpracování nerostů
4 produkce oceli
4 chemický průmysl
4 chemický průmysl
5 kovohutě průmyslu sekundárního hliníku
5 zpracování odpadu
5 nakládání s odpady
nad 30 t/den aglomerátu pro Cu, Pb nebo Zn nebo jakéhokoli zpracování rud zlata a rtuti
3 výroba surového železa nebo oceli (primár. či sek. tavby, včetně el. oblouk. pecí), včetně kont. lití s kapacitou nad 2,5 t/hod 4 slévárný železných kovů s produkč. kapacitou nad 20 t/den 5 výroba mědi, olova nebo zinku z rud nebo sekundárních surovin metalurg. procesy s kapacitou: −
nad 30 t kovu/den pro primární zařízení
−
15 t kovu/den pro sek. zařízení nebo pro jakoukoli primár. produkci Cu
6 tavení (rafinace, slévar. odlévání atd.) včetně produkce slitin Cu, Pb a Zn, včetně regenerace produktů s kapacitou tavení: −
nad 4 t/den pro Pb
−
20 t/den pro Cu a Zn
7 výroba cementového slínku −
v rotač. pecích s produkční kapacitou nad 500 t/den
−
v jiných pecích s prod. kapacitou nad 50 t/den
8 výroba skla s užitím Pb s kapacitou tavení nad 20 t/den
5.1 velké zdroje znečišťování 5.2 střední zdroje znečišťování
6 spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a v průmysl. kotlích s tepelným výkonem nad 50 MW
6 ostatní 6.1 krematoria 6.2 stavby a zařízení pro chov hosp. zvířat 6.3 veterinární asanace 6.4 lakovny 6.5 zpracování dřeva 6.6 polygrafie 6.7 odmašťování kovů a součástek 6.8 čištění textilií, kůží a kožešin 7 nezařazené procesy
7 spalování v oblasti bydlení
8 spalování dřeva s tepel. výkonem pod 50 MW
5
6 ostatní zařízení
protokol TK 9 výroba chloru/alkálií elektrolytickým procesem s rtuťovými články 10 spalování nebezpečného nebo nemocničního odpadu s kapacitou −
nad 1 t/h
−
nebo spoluspalování nebezp. odpadů
11 spalování komunálních odpadů s kapacitou −
nad 3 t/h
−
nebo spoluspalování komunál. odpadů
protokol POPs
vyhl. MŽP č. 117/1997 Sb.
návrh zákona IPPC
9 výroba koksu 10 výroba uhlíkových anod
11 výroba hliníku
12 zařízení na konzervaci dřeva
1.3
Protokol VOC
Protokol k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice států (tzv. protokol VOC) byl přijat 18. 11. 1991, účinnosti nabyl 29. 9. 1997 a Česká republika k němu přistoupila 1. 7. 1997. Pod pojmem "těkavé organické sloučeniny" nebo "VOC" jsou rozuměny všechny organické sloučeniny antropogenní povahy jiné než methan, které mohou produkovat fotochemické oxidanty reakcí s oxidy dusíku v přítomnosti slunečního záření. Základní povinnosti protokolu VOC, které jsou shrnuty v jeho článku 2, ukládají signatářským zemím omezovat a snižovat své národní emise VOC ve stanoveném objemu a k danému termínu, uplatňovat národní nebo mezinárodní emisní normy pro stacionární i mobilní zdroje a uplatňovat nejlepší dostupné technické postupy (technologie BAT), které jsou ekonomicky dosažitelné, u existujících stacionárních zdrojů v kategoriích hlavních zdrojů. Hlavní zdroje emisí VOC ze stacionárních zdrojů (kromě methanu) vyjmenovává protokol VOC ve své příloze II: a) používání rozpouštědel b) ropný průmysl včetně manipulace s ropnými produkty c) průmyslová organická chemie d) malé spalovací zdroje (např. topení v domácnostech a malé kotelny v průmyslu) e) potravinářský průmysl f) průmysl oceli a železa 6
g) sběr a zpracování odpadů h) zemědělství. Pořadí v uvedeném výčtu odráží i jejich důležitost v emisních inventurách z obecného hlediska. Konkrétní emise VOC každé země silně závisí na druhu a objemu výroby a zejména na uplatněných opatřeních v jednotlivých sektorech, a proto i volba technologií BAT, které jsou uvedeny v příloze II k protokolu VOC, bude mít v různých zemích různé priority. Velmi důležité je ustanovení protokolu VOC, že k zajištění správné funkce použitých opatření ke snižování emisí VOC je nezbytné tyto procesy monitorovat. Podle přílohy II k protokolu VOC (odst. 9 v kap. II) monitorování musí zahrnovat: i) sestavení seznamu opatření ke snižování emisí VOC, která jsou již realizována j) charakterizaci a kvantifikaci emisí VOC z důležitých zdrojů měřením nebo jinými technikami k) periodickou revizi již uplatněných opatření ke snižování emisí a zajištění jejich další účinnosti l) pravidelné hlášení o výše uvedených bodech a) až c) v určeném formátu příslušným autoritám m) porovnání prakticky dosažného snížení emisí VOC s cíli protokolu Monitoring podle bodu b), tj. kvantifikace emisí VOC na základě měření nebo jinými technikami, není dostatečně rozvinut a je třeba rozvíjet a zdokonalovat jak postupy přímého měření, tak i jiné techniky vesměs založené na bilančních výpočtech nebo statistických kalkulacích. Je nutné zdůraznit, že zpracování získaných informací z jednotlivých informačních zdrojů je velmi obtížné vzhledem k jejich neúplnosti a rozdílným údajům (z oficiálních statistik) o výrobách a dovozech produktů. Současně je velmi obtížné stanovit úplnost a hodnověrnost získaných dat. Jedná se zejména o následující údaje: − dovozy nátěrových hmot, kde jsou aplikovány dovozy na celní záznamku – emise rozpouštědel jsou však produkovány (realizovány) v ČR; proto není zcela přesná evidence − dovozy jednotlivých typů nátěrových hmot, kdy není deklarován obsah rozpouštědel − značnou nejistotu v úplnosti počtu dovozců a výrobců produktů s rozpouštědly − hodnověrnost a úplnost údajů REZZO, kde není podchyceno vysoké množství podnikatelských subjektů a aplikací rozpouštědel mimo uzavřené zdroje emisí − značnou nepřesnost v křížové konfrontaci statistických dat z jednotlivých pramenů − uvádění rozdílných hodnot produkce – tuny nebo výrobní produkce v Kč
7
Pro porovnání aktuálního stavu snížení emisí bude proto důležité nejen posoudit pokrok v aplikaci doporučených technologiích BAT, ale též dosáhnout zlepšení stavu evidence zdrojů.
2. Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolů CLRTAP o těžkých kovech a o persistentních organických polutantech Oba protokoly o těžkých kovech a o persistentních organických polutantech doporučují opatření k omezení emisí sledovaných látek a nejlepší dostupné techniky podle stavu poznatků k datu dokončení protokolů, tj. přibližně k r. 1998. Doporučení jsou shrnuta v přílohách k protokolům (příloha č. III k protokolu o těžkých kovech a příloha č. V k protokolu o persistentních organických polutantech). Snahou autorského kolektivu příloh bylo uvést alespoň přibližné náklady na zavedení technik BAT, což se podařilo jen částečně. Pro podmínky České republiky jsou ovšem tyto údaje méně významné, neboť v průběhu ekonomické transformace a restrukturalizace mnohých závodů jsou náklady na ekologická opatření součástí složitějších ekonomických kalkulů. Doporučení technik BAT je v obou protokolech uváděno s odlišným tříděním. Zatímco u protokolu o těžkých kovech jsou techniky BAT uváděny k jednotlivým kategoriím zdrojů emisí (kategorizace zdrojů dle přílohy II k protokolu), u protokolu o persistentních organických polutantech jsou techniky BAT uváděny pro hlavní polutanty, tj. polychlorované dibenzo-p-dioxiny / furany (PCDD / PCDF), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a hexachlorbenzen (HCB). K obecným zásadám omezování emisí předmětných polutantů patří šetrné zacházení s materiály k zamezení prašnosti, dodržování technologické kázně a zamezení vedlejších úniků plynů netěsnostmi nebo chybnou manipulací. Toto se daří dodržovat u průmyslových zdrojů, nikoliv však u zdrojů v občanské sféře, kde zejména spalovací procesy v domácnostech jsou závažným zdrojem POPs. Zlepšení situace lze očekávat nejen působením osvěty, ale zejména nastavením cenových parametrů paliv (resp. energií) používaných v domácnostech. K omezení emisí z domácích topenišť by měly přispět zvláštní krajské a místní programy ke zlepšení kvality ovzduší podle návrhu nového zákona o ovzduší (přílohy č. 2 a 3 k návrhu zákona), kde se předpokládá práce s veřejností (snižování emisí produkovanými domácnostmi2).
2
Příloha č. 2, odst. 3, bod k8). 8
2.1 Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu o těžkých kovech Protokol o těžkých kovech doporučuje následující rámcová a obecná opatření ke snižování emisí: − aplikace nízkoemisních procesních technologií, zvláště v nových zařízeních − čištění odpadních plynů pomocí filtrů a dalších zařízení − změna nebo úprava a předúprava surovin, paliv nebo dalších vstupních materiálů (např. s nízkým obsahem těžkých kovů) − nejlepší postupy řízení preventivní údržby a celkového pořádku, včetně zavedení primárních opatření k utěsnění jednotek, které produkují prach − opatření k racionálnímu užívání produktů s obsahem těžkých kovů nebo opatření ke zneškodnění produktů, např. když se stanou odpadem
Za důležitou součást procesu uplatňování opatření ke snižování emisí pokládá protokol důsledný monitoring a to jak uplatňovaných dílčích kroků, tak i skutečného obsahu těžkých kovů v emisích sledovaných zdrojů. V případech, kdy jsou emise kovů vázány na částice, mohou být kovy zachyceny v zařízeních na odlučování prachu. Protokol uvádí v tabulkách v příloze III následující účinnosti těchto zařízení na čištění plynu a pro odlučování rtuti zvlášť. Účinnost zařízení na čištění plynu vyjádřená v jednohodinových průměrných koncentracích prachu typ zařízení na čištění plynu
3
koncentrace prachu po čištění [mg/ m ]
textilní filtry membránové filtry, suché elektrostatické odlučovače mokré elektrostatické odlučovače vysoce účinné skrubry *
< 10 <1 < 50 < 50 < 50
Minimální předpokládaná účinnost zařízení na odlučování rtuti vyjádřená v jednohodinových průměrných koncentracích rtuti 3
typ odlučovače rtuti
koncentrace rtuti po čištění [mg/ m ]
selenový filtr selenový skrubr uhlíkový filtr vstřikování uhlíku + odlučovač prachu chloridový proces Odda Norzink proces se sulfidem olova thiosíranový proces Bolken
< 0.01 < 0.2 < 0.01 < 0.05 < 0.1 < 0.05 < 0.1
Dále uvádí protokol specifická opatření k omezení emisí, jež jsou uznávána jako BAT, a to v členění podle kategorií protokolu (viz kap. 1.2). Dále je uveden stručný přehled navrhovaných opatření a dostupné údaje o nákladech na opatření pro snížení emisí. 9
Kategorie 1: spalovací zařízení s čistým jmenovitým tepelným příkonem nad 50MW Opatření / technika BAT: − − − −
náhrada uhlí zemním plynem nebo palivy s nízkým obsahem kovů paroplynné cykly při výrobě elektřiny předúprava uhlí aplikace postupů pro snižování emisí oxidů síry a dusíku
Účinnosti některých opatření a jejich náklady: emisní zdroj spalování topných olejů
opatření omezující emise přechod na spalování plynu
účinnost snížení (%) Cd, Pb: 100 % Hg: 70 - 80 %
spalování uhlí
přechod z uhlí na paliva s nižšími emisemi těžkých kovů elektrostatické odlučovače - (studená strana) mokré odsíření od plynů; viz pozn. (a) textilní filtry
náklady na potlačení emisí vysoce specifické pro daný případ vysoce specifické pro daný případ
prach: 70-100 % Cd, Pb: > 90 % Hg: 10 - 40 %
specifické investiční náklady 5 - 10 USD / m3 odpadního plynu za hod. pro tok nad 200 000 m3/h
Cd, Pb: > 90 % Hg: 10 - 90 % viz pozn. (b) Cd > 95, Pb:>99 Hg: 10 - 60 %
specifické investiční náklady 8 - 10 USD / m3 odpadního plynu za hod pro tok nad 200000 m3/h
(a) účinnost odstraňování rtuti roste s podílem iontové formy rtuti. Zařízení selektivní katalytické redukce silně zaprášených plynů podporuje vznik dvojmocné rtuti. (b) toto opatření je primárně pro snížení emisí SO2. Snížení emisí těžkých kovů je vedlejším přínosem. (Specifické investice jsou 60 až 250 USD/kW el.)
Kategorie 2:pražení či sintrování (aglomerace) kovových rud (včetně sulfidických) Opatření / technika BAT:
− textilní filtry − elektrostatické odlučovače − vysokoúčinné skrubry
Účinnosti některých opatření a jejich náklady: emisní zdroj závod typu: aglomerační peletizační vysoké pece -čištění plynů z vysokých pecí kyslíkové konvertory BOF-kyslíkové konvertory fugitivní emise
opatření omezující emise emise optimalizované aglomerace skrubry a EO textilní filtry EO & vápencový reaktor & textilní filtry skrubry textilní filtr/ EO
účinnost (%) * asi 50 > 90 > 99 > 99 > 95 > 99
mokré skrubry mokré EO primární odprašování: mokré odlučovače / EO / textilní filtry sekundární odprašování: suché EO / textilní filtry
> 99 > 99 > 99
uzavřené pásové dopravníky, kapotáž, skrápění skladovaných surovin, čištění silnic / cest
80 – 99
Poznámky: * účinnost snížení koncentrace prachu ** náklady na snížení emisí (celkové náklady v US dolarech) *** na 1 tunu vyrobené oceli
10
> 97
náklady ** n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. EO: 0,24-1 $ / t +++ n.a. n.a. Suché EO> 2.25 $ /t *** textilní filtry: 0,26 $ /t *** n.a.
+++ na 1 tunu vyrobeného surového železa n.a. údaje nejsou dostupné
Kategorie 3: sekundární produkce železa nebo oceli Opatření / technika BAT: − textilní filtry − elektrostatické odlučovače − tavení šrotu v elektrických obloukových pecích.
Účinnosti některých opatření a jejich náklady: emisní zdroj elektrické obloukové pece
opatření omezující emise elektrostatický odlučovač
účinnost (%) * > 99
textilní filtr
náklady **
textilní filtr: USD 24/t oceli
> 99,5
Poznámky: * účinnost snížení prachu ** celkové měrné náklady na snížení emisí prachu
Kategorie 4:
slévárný železných kovů
Opatření / technika BAT:
− instalace usazovacích komor − instalace odsávacích hubic − odsávání celé budovy Účinnosti některých opatření a jejich náklady: emisní zdroj elektrické obloukové pece indukční pec kuplovna na studený vítr kuplovna na předehřátý vítr
opatření omezující emise elektrostatický odlučovač textilní filtry textilní filtr / suchá absorbce + textilní filtr odtah pode dveřmi: textilní filtr odtah nade dveřmi: textilní filtr + předodprášení textilní filtr + chemisorpce textilní filtr + předodprášení dezintegrátor / Venturiho skrubr
účinnost (%)* > 99 > 99,5 > 99 > 98 > 97 > 99 > 99 > 97
náklady ** textilní filtry: 24 $ /t železa n.a. + n.a. + 8 - 12 $ /t železa 45 $ /t železa 23 $ /t železa
Poznámky: * účinnost snížení prachu ** celkové měrné náklady na potlačení emisí prachu ($ = dolar USA) + údaje nebyly dostupné
Kategorie 5 a 6:
primární a sekundární průmysl neželezných kovů
Opatření / technika BAT:
− − − − − − − − −
snížení prašnosti při dolování minimalizace velikosti výsypek nepřímé vytápění pece udržování rudy v suchém stavu (v maximální možné míře) teplota plynu vstupujícího do kondenzátoru 10 - 20 °C nad rosným bodem co nejnižší teplota na výstupu plynu selenový filtr nebo skrubr na výstupu z kondenzátoru ve vhodných případech aplikace textilních filtrů sekundární produkce olova: tavení v krátké rotační peci nebo v šachtové peci, hořáky na kyslíkem obohacené palivo, použití textilních filtrů
11
Účinnosti některých opatření a jejich náklady: emisní zdroj fugitivní emise pražení/ aglomerace konvenční tavby (redukce ve vysokých pecích) tavící pece IS tlakové loužení procesy přímého tavení a redukce
opatření omezující emise odsávací hadice, izolace od ovzduší atd, čištění odpadních plynů textilními filtry aglomerace: EO+skrubr (před vedením do kontaktního procesu výroby H2SO4) + textilní filtr pro koncové plyny šachtové pece: uzavřený typ/ účinné odsávání otvorů výpustí (odpichovacích otvorů) + textilní filtr, kryté licí žlaby, dvojité zvony hlavy pecí vysokoúčinné skrubry Venturiho skrubry dvouzvonové hlavy pecí aplikace závisí na vlastnostech koncentrátu (na jeho loužitelnosti) procesy tavení, např.: Kivcet, Outokumpu, Mitsubishi vsádkové tavící procesy, např. rotační konvertor dmýchaný shora, procesy Ausmelt, Isosmelt, QSL a Noranda
produkce olova produkce zinku
krátké rotační pece: odsávací hubice v otvorech, textilní filtr, trubkový kondenzátor, hořáky na kyslíková paliva tavící pece IS
účinnost (%) * > 99
náklady ** n.a. +)
n.a.
7-10 $ / t H2SO4
n.a.
n.a.
> 95
n.a.
n.a. > 99
4 $ / t kovu specifické pro dané místo n.a.
n.a. Ausmelt: Pb:77, Cd: 97 QSL: Pb:92, Cd:93 > 99,9 > 95
provozní náklady pro proces QSL: 60 $ / t Pb 45 $ / t Pb 14 $ / t Zn
Poznámky: * účinnost snížení prachu ** celkové měrné náklady na potlačení emisí prachu ($ = v dolarech USA) +) n.a. - údaje nebyly dostupné
Kategorie 7:
průmysl cementu
Opatření / technika BAT: − − − −
omezení prašnosti ve všech fázích výroby (příprava, manipulace, doprava) použití přídavných paliv za stanovených podmínek (spoluspalování odpadu) textilní filtry elektrostatické odlučovače
Účinnosti některých opatření a jejich náklady: emisní zdroj přímé emise z drtičů, mlýnů a sušiček suroviny přímé emise z rotačních pecí a z chladičů slínku přímé emise z rotačních pecí
omezující opatření textilní filtr elektrostatický odlučovač adsorpce na uhlí
účinnost ( % )* Cd, Pb: > 95 Cd, Pb: > 95
n.a.
Hg: > 95
n.a.
Poznámky: * účinnost snížení emisí prachu ** celkové měrné náklady na snížení emisí +) n.a. - údaje nebyly dostupné
Kategorie 8:
sklářský průmysl
Opatření / technika BAT:
− − − −
omezení prašnosti (míchání vsázky, únik z otvorů pecí, ofukování výrobků) peletizace vsázky vytápění elektrickým ohřevem textilní filtry 12
náklady ** n.a. +)
− elektrostatické odlučovače. Účinnosti některých opatření a jejich náklady: emisní zdroj přímé emise přímé emise
opatření omezující emise textilní filtr EO
účinnost (%)* > 98 > 90
náklady n.a. +) n.a.
Poznámky: * účinnost snížení emisí prachu +) n.a. - údaje nebyly dostupné
Kategorie 9:
průmysl výroby chloru a alkálií
Opatření / technika BAT: − − − − −
omezení difúze rtuti z elektrolyzérů do haly optimalizace provozu elektrolyzérů účinná údržba elektrolyzérů čištění proudu vzduchu a vodíku úplné odstranění emisí rtuti: zavedení membránového procesu.
Kategorie 10 a 11: spalování odpadů Opatření / technika BAT:
− textilní filtry − elektrostatické odlučovače ve spojení s mokrými systémy − strategické řízení odpadů (recyklace aj.).
Účinnosti některých opatření a jejich náklady: emisní zdroj kouřové plyny
opatření omezující emise vysoce účinné skrubry elektrostatický odlučovač (3 sekce) mokrý elektrostatický odlučovač (1 sekce) textilní filtr vstřikování uhlíku + textilní filtr filtrace ložem uhlíku
účinnost (%)* Cd, Pb: > 98; Hg: asi 50 Cd, Pb: > 80-90 Cd, Pb: > 95-99 Cd, Pb: > 95-99 Hg: > 85 Hg: > 99
náklady ** n.a. +) 10-20 $/ t odpadů n.a. +) 15-30 $/ t odpadů asi 2-3 $/ t odpadů ++) asi 50 $/ t odpadů ++)
Poznámky: * účinnost snížení emisí prachu ** celkové měrné náklady na potlačení emisí prachu (v $ - USD - dolarech USA) +) n.a. - údaje nebyly dostupné ++) údaj se týká provozních nákladů
2.2 Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu o persistentních organických polutantech Za nejdůležitější persistentní organické polutanty emitované ze stacionárních zdrojů pokládá protokol polychlorované dibenzo-p-dioxiny / furany (PCDD / PCDF), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a hexachlorbenzen (HCB). Velkými stacionárními zdroji emisí PCDD / PCDF mohou být: − − − −
spalování odpadů, včetně spoluspalování termické metalurgické procesy spalovací procesy pro výrobu elektrické energie a tepla specifické chemické procesy uvolňující meziprodukty nebo vedlejší produkty. 13
Velkými stacionárními zdroji PAH mohou být: − − − − −
vytápění domácností dřevem a uhlím otevřené ohně (spalování odpadů, lesní požáry, vypalování strnišť apod.) výroba koksu a uhlíkových anod výroba hliníku Soederbergovým procesem zařízení na konzervaci dřeva.
Velkými stacionárními zdroji HCB mohou být: − spalovny odpadů (včetně spoluspalování) − termické metalurgické procesy − používání paliv s obsahem chloru v pecních zařízeních.
Protokol uvádí následující obecné strategie k omezování emisí persistentních organických polutantů: − nahrazení vstupních materiálů obsahujících persistentní organické polutanty nebo materiály, které jsou přímo spojeny se vznikem emisí persistentních organických polutantů z daných zdrojů − nejlepší environmentální postupy například udržování pořádku, programy preventivní údržby nebo změny procesu, jako je například uzavření systému (například v koksárnách) nebo aplikace inertních elektrod pro elektrolýzu (namísto elektrod uhlíkových) − modifikace projekčního návrhu procesu, aby bylo zajištěno úplné spalování, které by preventivně vylučovalo tvorbu persistentních organických polutantů prostřednictvím řízení parametrů jako je například spalovací teplota a doba zdržení − metody čištění odpadních plynů, jako je například termické či katalytické spalování nebo oxidace, odlučování prachu, adsorpce − zpracování zbytků, odpadů a splaškových kalů například termickým zpracováním nebo jejich transformací na inertní materiál Pro snížení emisí jednotlivých polutantů uvádí protokol následující opatření: opatření
dosažení emisní úrovně /%/
odhad nákladů
rizika opatření
SNÍŽENÍ EMISÍ PCDD / PCDF VE SPALOVNÁCH ODPADU Primární opatření: modifikace vstupních materiálů: − eliminace prekurzorů a chlor obsahujících vstupních materiálů
- řízení odpadních proudů
výsledná úroveň emisí nebyla ještě určena; zdá se být nelineární funkcí vstupujícího množství dtto
Modifikace technologie procesu − optimalizace spalovacích podmínek −
předtřídění vstupního materiálu není účinné; jen část lze získat sběrem řadu z nich nelze vyloučit (např. sůl, papír); pro chemické odpady to není žádoucí účelné primární opatření a schůdné ve zvláštních případech, např. elektrické součásti, odpadní oleje atd.) s možnými přínosy recyklování materiálů; Nutné je dovybavení celého procesu
vyloučení teplot pod 850 °C a chladných oblastí v odpadním plynu
14
opatření
dosažení emisní úrovně /%/
odhad nákladů
rizika opatření
−
dostatečný obsah kyslíku; řízení vstupu kyslíku v závislosti na výhřevnosti a konzistentnost vstupního materiálu; a − dostatečná doba zdržení a turbulence Opatření ohledně odpadního plynu: Vyloučení depozice částic: čističem sazí, mechanickými drapáky, zvukovými nebo parními šoky Odstranění prachu ve spalovnách odpadů
− −
tkaninové filtry; keramické filtry;
− −
cyklony elektrostatické odlučovače.
< 10
1 - 0.1 nízká účinnost nízká účinnost střední účinnost
Odstraňování sazí parou může zvýšit rychlost tvorby PCDD / PCDF Odstranění PCDD / PCDF adsorbovaných na částice (odstraňování částic z horkého proudu odpadních plynů jen ve zkušebních zařízeních) užití při teplotách pod 150 °C užití při teplotách 800 až 1000 °C
střední
vyšší
střední užít při teplotách 450 °C; možná podpora tvorby nových PCDD / PCDF , vyšší emise NOx, snížení regenerace tepla; užití při teplotách 800 až 1000 °C; nutné zvláštní přečištění plynní fáze
Katalytická oxidace Chlazení plynu − vysoceúčinná adsorpční jednotka s přídavkem částice aktivního uhlí (elektrodynamická venturi) − selektivní katalytická redukce
Různé typy mokré a suché adsorpce se směsí aktivního uhlí, koksu, vápna a vápenného mléka v reaktorech s ložem pevným, pohyblivým a fluidním: − reaktor s pevným ložem, adsorbce na aktivním uhlí nebo koksu −
−
reaktor s cirkulujícím fluidním ložem nebo se strhávaným tokem s přídavkem aktivovaného dřevěného uhlí / vápence / vápenného mléka a následné zařazení tkaninových filtrů přídavek peroxidu vodíku (H2O2 )
vysoké investice nízké provozní náklady
<2 (0.1 ng TE/m3) < 10 (0.1 ng TE/m3)
2-5 (0.1 ng TE/m3)
a
vysoké investiční a střední provozní nízké investiční a střední provozní náklady nízké investiční a nízké provozní náklady
při přídavku NH3 snížení emisí NOx ; vysoké nároky na prostor; zbytky aktivního uhlí (AC) nebo lignitového koksu (ALC) lze zneškodnit; katalyzátor lze většinou přepracovat; AC i ALC lze za přísně řízených podmínek spálit
Odstraňování zbytků; vysoké nároky na prostor. Odstraňování zbytků;
SNÍŽENÍ EMISÍ PCDD / PCDF V METALURGICKÉM PRŮMYSLU Aglomerační závody Primární opatření: − optimalizace / uzavření aglomeračního pásového dopravníku − recirkulace odpadních plynů, například emisně optimalizované sintrování (EOS) snižující tok odpadního plynu o asi 35 % (to snižuje náklady na další sekundární opatření) s kapacitou 1 MNm3/h Sekundární opatření:
nízké 40
15
nízké
není stoprocentně dostupné
opatření − − −
elektrostatické odlučovače & molekulární síta přídavek směsi vápence/aktivního uhlí vysoce-účinné pračky, stávající zařízení:AIRFINE (Voest Alpine Stahl Linz) od r. 1993 0,6 MNm3/h; druhé zařízení je plánováno v Nizozemí, Hoogoven v r. 1998
dosažení emisní úrovně /%/ střední účinnost
odhad nákladů střední
vysoká účinnost 0,1 ng vysoká účinnost, snížení emisí na 0,2 -0,4 ng
střední střední
rizika opatření
za cenu vyšší spotřeby energie lze dosáhnout 0,1 ng
Produkce neželezných (barevných) kovů, např. mědi Primární opatření: − předtřídění šrotu, odstraňování plastů a PVC-složek ze vstupních materiálů; odstranění nátěrů s aplikace chloruprostých izolačních materiálů; Sekundární opatření: − chlazení horkých odpadních plynů − aplikace kyslíku nebo kyslíkem obohaceného vzduchu ke spalování, vstřikování kyslíku do pece (zabezpečuje úplné spálení při minimalizovaném objemu odpadních plynů − reaktory s fluidním ložem nebo s fluidním proudem s adsorpcí na aktivním uhlí nebo koksárenském prachu − katalytická oxidace − zkrácení doby zdržení v oblasti kritické teploty v systému odpadního plynu
nízké
vysoce účinné 5-7 1,5 - 2 ng*
nízké vysoké
0,1 ng*
vysoké
0.1 ng*
vysoké
Průmysl produkce železa a oceli Primární opatření: − čištění šrotu před jejich vsázením do produkční linky − eliminace doprovodných organických materiálů (olejů, emulzí, tuků, nátěrů, plastů) za zásob vstupních materiálů jejich čištěním − snižování specif. vysokých objemů odpadních plynů − separovaný sběr a zpracování emisí z operací vsázení a vypouštění Sekundární opatření: − separovaný sběr a zpracování emisí z operací vsázení a vypouštění − tkaninové filtry ve spojení se vstřikováním koksu
nízké nízké
střední nízké nízké <1
střední
Sekundární produkce hliníku Primární opatření: − − −
nízké
vyloučení halogenovaných materiálů (hexachloretanu) eliminace maziv obsahujících chlor (např. chlorovaných parafinů); a očištění a roztřídění vsádek špinavého šrotu, např.odstranění nátěrů opískováním, flotačními separačními postupy či technikami swim-sink (flotace) nebo točivým proudem vysokotlakého paprsku vody
nízké
Sekundární opatření:
16
nutnost užít čistící roztoky
opatření −
−
− −
jednostupňové a vícestupňové tkaninové filtry s aktivací vápencem či aktivním uhlí na vstupu (na čele) filtru minimalizace a separované odstraňování a čištění různě kontaminovaných toků odpadních plynů vyloučení depozice částic z odpadního plynu a podpora rychlého průchodu oblastí s kritickou teplotou zlepšené předzpracování odpadních hliníkových špon užitím separačních postupů "swim-sink" (flotace) a dalšího zlepšení točivým proudem vysokotlakého paprsku vody
dosažení emisní úrovně /%/ <1 0,1 ng*
odhad nákladů střední / vysoké
rizika opatření
střední / vysoké střední / vysoké střední / vysoké
SNÍŽENÍ EMISÍ PAH PŘI VÝROBĚ KOKSU Dovybavování starých závodů s kondenzací emitovaných odpadních plynů ze všech zdrojů zahrnují následující opatření: odsávání a dopalování plnících plynů během vsázení pece nebo převádění těchto plynů do sousedních pecí v maximální možné míře 2. emise z otvoru víka pro vsázení budou podle možnosti omezovány např. zvláštní konstrukcí víka a vysoce účinným těsnícím řešením; vrata pece vybavit vysoce účinným těsněním (sem patří i čištění otvorů vík a rámů dveří před jejich uzavřením) 3. sběr odpadních plynů z odpichovacích operací budou sbírány a vedeny do odprašovacích zařízení 4. hašení během chlazení koksu mokrými metodami jen v případech správných aplikací bez vzniku odpadních vod Nízkoemisní postupy chlazení koksu, např. suché chlazení koksu
celkově < 10 % (bez odpadních vod)
1.
Zvýšení využívání velkoobjemových pecí ke sníženému počtu operací jejich otevírání a plochy těsněné oblasti
vysoké
amortizace nákladů až 5 let 5
<5 <5 bez emisí do vod
značné
vyšší náklady lze snížit předehřívání m koksu investiční náklady o cca 10 % vyšší
SNÍŽENÍ EMISÍ PAH PŘI VÝROBĚ ANOD Modernizace starých závodů snížením difúzních emisí následujícími opatřeními: − snížení úniků netěsnostmi − instalace pružných těsnění dveří pecí − odsávání plnících plynů a jejich následné zpracování převedením do sousedních pecí nebo jejich vedením sběrným potrubím do spalovny k dopalování a k odprášení v pozemních zařízeních − modifikace procesů provozu a chlazení koksovacích pecí; a − odsávání a čištění emisí částic z koksu
emise do odpadních vod mokrým chlazením jsou velmi vysoké; tento postup by měl být užit jen v uzavřeném cyklu znovuvyužívání vody;
3 - 10
17
vysoké
Ve většině případů je nutné celkové dovybavení / celková rekonstrukce nebo výstavba nových koksáren
opatření Zavedené technologie produkce anod v Nizozemí: − nové pece se suchými pračkami (s vápencem či petrolejovým koksem) nebo s hliníkem; − recyklace výtoků v připojené jednotce BAT - elektrostatické odlučování prachu: − termální dopalování
dosažení emisní úrovně /%/ 45 - 50
2-5 15
odhad nákladů
rizika opatření Realizováno v Nizozemí v r. 1990; čištění vápencem /petrolejovým koksem účinně snižují emise PAH; u hliníku neznámo.
nižší provozní náklady jsou v autotermní m režimu
Nutnost pravidelně čistit dehet. Vedení procesu v autotermním režimu jen pokud je koncentrace PAH v odpadním plynu vysoká.
SNÍŽENÍ EMISÍ PAH PŘI VÝROBĚ HLINÍKU DLE SOEDERBEREGA Nahrazení Soederbergových elektrod elektrodami: − vypálenými (bez dehtových paliv) − inertními
3 - 30
Uzavřené vypalovací systémy s bodovým přívodem hliníku a účinné řízení procesu, odsávací hubice pokrývající celou vanu a umožňující účinné sběrné odsávání emisí do ovzduší. Soederbergovy vany s vertikálními kontaktními spoji a se sběrným systémem odpadních plynů
1-5
Vyšší náklady za elektrody přibližně 800 milionů USD
Náklady na dovybavení 10 - 50 tis. USD na jednu pec
Soederbergovy elektrody jsou levnější než vypálené, protože není nutný závod na vypalování elektrod; výzkum pokračuje, naděje jsou malé. Účinný provoz a monitorování emisí je nezbytnou součástí omezování emisí. Malá účinnost může vést k významným difúzním emisím. Difúzní emise vznikají při vsázení, při prolamování krusty a při zvedání kontaktních železných spojů do vyšších poloh;
> 10 Implementace technologie Sumitomo (anodové brikety pro VSS proces) Čištění plynů: − elektrostatické dehtové filtry − kombinace konvenčních elektrostatických dehtových filtrů s elektrostatickým mokrým čištěním plynu − termické dopalování Využívání dehtů s vysokým bodem tání (HSS + VSS) Využívání suchých praček ve stávajících závodech HSS a VSS
2-5 >1
vysoká
nízké střední
vysoké jiskření a vznik elektrických oblouků mokré čištění plynu vede ke vzniku odpadních plynů
nízké až střední střední až vysoké
SNÍŽENÍ EMISÍ PAH PŘI LOKÁLNÍM VYTÁPĚNÍ Spalování sušeného uhlí a dřeva (sušené dřevo je skladováno nejméně 18 až 24 měsíců)
vysoká účinnost
Spalování sušeného uhlí
vysoká účinnost
Konstrukce otopných systémů na tuhá paliva poskytující optimální podmínky pro úplné spálení: − zónou zplynování; − spalování s keramickými vložkami; − zónou účinné konvekce.
55
střední
30 - 40
nízké
Je nutno uskutečnit jednání s výrobci kamen o zavedení schvalovacího systému pro kamna
Akumulační zásobník vody Technické instrukce pro zajištění účinné provozní funkce Veřejné informační programy ohledně aplikací kamen spalujících dřevo
18
Ve spojení s praktickou instruktáží a s regulací typů kamen by stejný účinek mohl být dosažen intenzívní osvětou veřejnosti
2.3 Technologie pro omezení emisí těžkých kovů a persistentních organických polutantů uplatněné na zdrojích s kotli na tuhá paliva v hl. m. Praze zdroj
topeniště
druh odlučovače
výrob. typ odlušovače
Pražské služby a.s., záv. 14 Spalovna Malešice
přesuvný-vratný elektro, vertikální, 3-sekcový rošt
ZVVZ Milevsko,
Pražské služby a.s., záv. 14 Spalovna Malešice
přesuvný-vratný komb. metoda čištění spalin rošt
L. BISCHOFF GmbH
Zařízení služeb MV, Praha 6
přesuvný-vratný multicyklon rošt
HEKODYN
Pražská teplárenská a.s., Teplárna Malešice
granulační
elektro horizontální
ZVVZ Milevsko EKH 2-26-10,5-3(6+6+5)-160-3,5-1
Pražská teplárenská a.s., Teplárna Malešice
granulační
elektro horizontální
ZVVZ Milevsko BM 20-20/2
Pražská teplárenská a.s., Teplárna Malešice
granulační
multicyklon
ZVVZ Milevsko BMM 10N
3. Nejlepší dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu VOC Způsoby omezování emisí VOC jsou v zásadě odlišné od prostředků používaných v případě emisí těžkých kovů nebo persistentních organických polutantů. V případě VOC jde o rozsáhlou oblast používání výrobků s obsahem těkavých látek, a proto je úsilí k omezování emisí zaměřeno do značné míry na náhradě VOC jinými látkami, které nemají škodlivé účinky. Důležitým aspektem je i možnost likvidace látek VOC, což vyžaduje zvláštní postupy. Protokol VOC uvádí v příloze II jako hlavní možnosti snižování emisí VOC následující: − snižování obsahu VOC v produktech nebo nahrazování VOC jinými látkami (např. používání nízkorozpouštědlových či bezrozpouštědlových nátěrových hmot, inkoustů nebo lepidel, používání vodních odmašťovacích lázní) − zavádění správné provozní praxe při nakládání s nízkovroucími organickými kapalinami (např. preventivní údržba zařízení k předcházení úniku par do ovzduší, zavádění dílčích uzavřených systémů) − účinné zachycování VOC z výrobních procesů (např. absorpcí, adsorpcí, kondenzací, membránovou separací) s cílem dosáhnout recyklace látek − destrukce zachycených VOC, které nelze recyklovat, vhodnými metodami (např. vysokoteplotní nebo katalytické spalování, biologická degradace)
19
Odhad investic nebo nákladů na opatření k omezení emisí VOC u stacionárních zdrojů je specifická záležitost konkrétního případu. Rozhodujícími faktory jsou: − výrobní kapacita − koncentrace VOC ve zpracovávaném plynu − separační účinnost zvolené technologie − možnost recyklace − v případě nehalogenovaných VOC možnost jejich využití jako přídavného paliva
Souhrn hlavních dostupných technik omezování emisí VOC uvádí následující tabulka. Obecné techniky omezování emisí VOC, jejich účinnost a náklady dle příl. II k protokolu VOC (přibliž. náklady cenové hladiny r. 1991 v ECU na tunu odstraněných VOC) účinnost [%]]
přibliž. náklady [ECU/t]]
široká pro vyšší koncentrace
95
150 – 500
pro nižší koncentrace
95
500
95
150 – 500
(80 – 95)
(150 – 500)
95
500
(80 – 95)
(500)
95
150 – 500
80 - 95
150
pro nižší koncentrace
80 – 95
150
pro vyšší koncentrace
80
150
technika termické spalování
katalytické spalování
aplikace
spíše pro nižší koncentrace (pro vyšší koncentrace)
adsorpce (aktivní uhlí)
široká pro nižší koncentrace (pro vyšší koncentrace)
absorpce (vypíraní plynů)
pouze pro vyšší koncentrace
kondenzace
ve spec. případech pro vyšší koncentrace vhodné pro recyklaci
biofiltrace
vhodné i pro omezení zápachu 3
pozn.: nižší koncentrace ≅ 3 g/m , vyšší koncentrace ≅ 5 g/m
3
Specifické techniky pro omezování emisí VOC z hlavních stacionárních zdrojů v kategorizaci podle protokolu VOC uvádí následující přehled.
20
Specifické techniky pro omezování emisí VOC v jednotlivých kategoriích stacionárních zdrojů POUŽÍVÁNÍ ROZPOUŠTĚDEL zdroj emisí průmyslové povrchové nátěry
nátěry papírových povrchů
výroba vozidel
technika přechod na práškové barvy
účinnost [%]] >95
rel. náklady v úsporách
přechod na nízko- či bezrozpouštědlové barvy
80 – >95
nízké
přechod na barvy s vysokým obsahem tuhých částic
80 – >95
v úsporách
termické spalování
80 – 95
střední – vysoké
katalytické spalování
80 – 95
střední
adsorpce na aktiv. uhlí spalování
80 - 95 80 – 95
střední střední
radiační vysoušení (vodou ředitelné barvy) přechod na barvy: - práškové - vodou ředitelné - s vysokým obsahem sušiny
80 – >95
nízké
>95 80 – >95 80 – 95
nízké nízké nízké
adsorpce na aktivním uhlí
80 – >95
nízké
80 – >95 80 – >95 80 – >95 80 – 95
střední střední
radiační vysoušení
>95
nízké
adsorpce na aktiv. uhlí
80 – >95
vysoké
spalování (termické, katalytické)
80 – >95
biofiltrace s pufrovacím filtrem
>95 >95
spalování s využitím tepla: - termální - katalytické komerční nátěry polygrafie
odmašťování kovů
chemické čistírny
obklady bytů dřevem
přechod na bezrozpouštědlové barvy přechod na bezrozpouštědlové, nízkorozpouštědlové nebo vodou ředitelné barvy
přechod na bezrozpouštědlové systémy
střední
uzavřené odmašťovací zařízení
>95
adsorpce na aktiv. uhlí
80 – 95
nízké – vysoké
uzavřené a chlazení zařízení uzavřené systémy a recyklace
80 80 – 95
nízké nízké – střední
kondenzace
80 – 95
nízké
adsorpce na aktiv. uhlí bezrozpouštědlové nebo nízkorozpouštědlové nátěry
80 – 95 >95
nízké nízké
21
ROPNÝ PRŮMYSL, MANIPULACE S ROPNÝMI VÝROBKY zdroj emisí rafinérie ropy: - těkavé emise - procesní jednotky - separace odpad. vod - vakuový systém - odpadní kaly
technika
účinnost [%]]
rel. náklady
inspekce a údržba záchyt par plovoucí víka kondenzace + spálení termické spalování
až 80 >95 80 – 95 >95 >95
nízké
plovoucí víka a střechy plovoucí víka a střechy vyrovnávání tlaku, spec. čerpací pistole
80 – >95 80 – >95 80 – >95
v úsporách v úsporách střední
technika inspekce a údržba plovoucí víka a střechy, vyrovnávání tlaku, čerpací pistole adsorpce na aktivním uhlí termické spalování katalytické spalování absorpce biofiltrace termické spalování katalytické spalování termické spalování katalytické spalování termické spalování oxychlorace kyslíkem místo vzduchem
účinnost [%]] až 80 80 – >95
rel. náklady nízké
výroba PVC
spalování vypírka monomeru suspenzí
>95 80 – 95 >95
výroba polypropylenu výroba ethylenoxidu
absorpce nitro-2-methyl-1propanolem katalyzátor s vysokým výtěžkem náhrada vzduchu kyslíkem
skladování ropy a produktů: - benzín - surová ropa - obchodní/manipulační terminály
střední
PRŮMYSLOVÁ ORGANICKÁ CHEMIE zdroj emisí úniky těkavých látek skladování a manipulace emise z procesů
výroba formaldehydu výroba polyethylenu výroba polystyrenu výroba vinylchloridu
80 – >95 80 – >95 80 – >95 >95 >95 >95 80 – >95 >95 80 – 95
střední – vysoké
vysoké střední střední
v úsporách
>95 >95
STACIONÁRNÍ SPALOVACÍ ZDROJE zdroj emisí malé zdroje (domácnost, kotelny apod.)
průmyslové zdroje vnitřní spalovací zdroje
technika malé inspekce a údržba náhrada pevných paliv výměna starých hořáků přechod na ústřední nebo dálkové vytápění inspekce a údržba náhrady pevných paliv rekonstrukce topenišť katalytické konvertory termální reaktory
22
účinnost [%]]
rel. náklady
POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL zdroj emisí obecně
zpracování rostlinných olejů
zpracování živočišných tuků
technika uzavřené systémy biooxidace kondenzace adsorpce a absorpce spalování termické/katalytické inspekce a údržba adsorpce membránové metody spalování biofiltrace
účinnost [%]]
rel. náklady
80 - 95 >95
nízké vysoké
až 80
nízké
80 - 95
nízké
PRŮMYSL OCELI A ŽELEZA zdroj emisí pyrolýza mletí koksovny
technika adsorpce minimalizace pojiv filtrace olejové mlhy těsnění pecí a komor odsávání plynů chlazení vodou
účinnost [%]]
rel. náklady
účinnost [%]]
rel. náklady
SBĚR A ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ zdroj emisí skládkování komunálního odpadu emise plynů ze skládek
technika omezení množství odpadu spalování biooxidace adsorpce na akt. uhlí absorpce
celkově až 30
střední
ZEMĚDĚLSTVÍ zdroj emisí spalování slámy, vypalování užívání org. rozpouštědel v pesticidních postřicích aneorobní rozklad krmení a živočišných odpadů odpadní plyn ze stájí a sušáren
technika řízené skladování slámy kompostování odpadů použití emulzí a prostředků s vodním základem řízené skladování biofiltry adsorpce
rel. náklady nízké nízké nízké střední
Při omezování emisí VOC z výrobků může spolupůsobit: − − − −
účinnost [%]]
změna složení výrobku změna obalu výrobku označování výrobků s poukazem na obsah VOC finanční zatížení výrobků s obsahem VOC
23
Nátěrové hmoty mají obsah rozpouštědel 25 až 60 %. Pro většinu aplikací jsou dostupné nebo se vyvíjejí nízkorozpouštědlové nebo bezrozpouštědlové alternativy: ! pro průmyslové použití: − práškové barvy s nulovým obsahem VOC − vodou ředitelné barvy s obsahem cca 10 % VOC − nízkorozpouštědlové barvy s obsahem cca 15 % VOC ! pro použití v domácnostech: − vodou ředitelné barvy s obsahem cca 10 % VOC − nízkorozpouštědlové barvy s obsahem cca 15 % VOC
Přechod na uvedené alternativy může vést ke snížení emisí až o 60 %.
V sektoru energetiky jsou možnosti snížení emisí VOC při výrobě elektřiny spalováním fosilních paliv u velkých zdrojů již velmi malé. Technologie BAT jsou zde doporučovány protokoly o těžkých kovech a persistentních organických polutantech
4. Technologie BAT a integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC) 4.1
Návrh zákona o integrované prevenci
V roce 1996 vydala Evropská unie směrnici o integrované prevenci a omezování znečištění č. 96/61/EC3, jejímž účelem je docílit integrovaného postupu, jímž se má dosáhnout snížení emisí z určených činností do ovzduší, půdy a vody, včetně opatření týkajících se odpadů. V rámci harmonizace práva České republiky s právem Evropské unie byla uvedená směrnice transponována a implementována formou návrhu zákona o integrované prevenci a omezování znečištění4, který má být schválen do konce roku 2001 a měl by nabýt účinnosti od r. 2003. Převzetí všech ustanovení směrnice předpokládá zásadní změny legislativní i administrativní povahy, a proto je nutné novelizovat řadu právních předpisů. Tímto problémem se podrobně zabývá Aproximační strategie pro oblast Životní prostředí přijatá usnesením Vlády ČR č. 677 ze dne 28. 6. 1999.
3
Council Directive of 24 September 1996 concerning integrated pollution prevention and control 96/61/EC (OJ L 257, 10.10.1996, p. 26). 4 Vládní návrh zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Verze z 12. 6. 2001: www.env.cz. 24
Návrh zmíněného zákona byl vypracován v r. 2001 a důsledně implementuje směrnici 96/61/EC. Tento zákon: a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení c) zřizuje
d) e) f) g)
integrovaný registr znečišťování životního prostředí, stanoví způsob shromažďování údajů o emisích a přenosech látek evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních systémů v oblasti ochrany životního prostředí s integrovaným registrem znečišťování životního prostředí stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem
nevztahuje se ale na problematiku radioaktivních látek a modifikovaných organismů. Návrh zákona ve své příloze 1 uvádí kategorie zařízení, na něž se ustanovení zákona vztahují: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
energetika výroba a zpracování kovů zpracování nerostů chemický průmysl nakládání s odpady ostatní zařízení
Podrobné členění kategorií a seznam zařízení je uveden v příloze 1. Návrh zákona zavádí pojem integrovaného povolení, což je rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě, a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství. Žádost o integrované povolení podává provozovatel zařízení u správního úřadu, který je místně příslušný k jeho vydání. Úřad, který je příslušný k vydání integrovaného povolení, stanoví emisní limity pro znečišťující látky, které jsou vyjmenovány v příloze č. 2 k návrhu zákona. Tyto látky jsou uvedeny v následujícím přehledu.
25
Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů podle přílohy č. 2 k návrhu zákona o integrované prevenci OVZDUŠÍ 1. oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry 2. oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku 3. oxid uhelnatý 4. těkavé organické sloučeniny 5. kovy a jejich sloučeniny 6. prach 7. azbest (suspendované částice, vlákna) 8. chlor a jeho sloučeniny 9. fluor a jeho sloučeniny 10. arzen a jeho sloučeniny 11. kyanidy 12. látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají
karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci 13. polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany VODA 1. organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí tyto sloučeniny vytvářet 2. organické sloučeniny fosforu 3. organické sloučeniny cínu 4. látky a přípravky, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci 5. persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky 6. kyanidy 7. kovy a jejich sloučeniny 8. arzen a jeho sloučeniny 9. biocidy a prostředky na ochranu rostlin 10. materiály v suspenzi 11. látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany) 12. látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí BSK biologická spotřeba kyslíku, CHSK - chemická spotřeba kyslíku atd.)
Při stanovení závazných podmínek provozu zařízení (jako např. emisních limitů) vychází příslušný úřad z použití nejlepších dostupných technik (technologií BAT), a to podle hledisek, které návrh zákona vyjmenovává ve své příloze č. 3. Příslušný úřad přihlíží k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a
26
místním podmínkám životního prostředí, avšak nemůže předepisovat konkrétní metody nebo technologie (§ 14, odst. 3 návrhu zákona). Emisní limity závazných podmínek provozu nesmí být mírnější než limity, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů (např. podle zákona o ovzduší). Výjimky z emisních limitů může příslušný úřad ustanovit pouze na dobu šesti měsíců, jestliže provozovatel zařízení plánuje v této době uskutečnit opatření vedoucí ke snížení znečištění (§ 14, odst. 4 návrhu zákona). Koncepce integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) je nový nástroj pro ochranu životního prostředí před působením antropogenních činností soustředěných do velkých celků, které mají významný dopad na životní prostředí. Činnosti a s nimi spojená rizika se posuzují vcelku pro všechny složky životního prostředí jako jeden systém. Důraz je kladen na prevenci vzniku znečištění, tzn. především na technologické vstupy, neboť tzv. koncové technologie úpravy produkovaného znečištění jsou ekonomicky náročné (představují investice, které zvyšují výrobní náklady a nemají reálnou návratnost), zvyšují ceny výrobků a převádějí znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé. Neznamená to ovšem, že by koncové technologie nebyly doporučovány, neboť jsou v mnoha případech jediným způsobem, jak problém snížení znečištění řešit. Koncové technologie jsou schopny řešit akutní problémy znečištění a zpravidla nevyžadují podstatný zásah do výrobní technologie. Návrh zákona o integrované prevenci vyžaduje kooperativní přístup k řízení o vydání integrovaného povolení, jehož účastníky jsou podle § 7 návrhu zákona: a) provozovatel zařízení b) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno c) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno d) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo
hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů, dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu příslušnému k vydání integrovaného povolení do 30 dnů ode dne zveřejnění údajů
Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů (např. podle zákona o ovzduší) 4.2 Nejlepší dostupné techniky (technologie BAT) z hlediska integrované prevence Návrh zákona o integrované prevenci používá pojem nejlepší dostupné techniky ve smyslu shodném s definicí BAT užitou u protokolů CLRTAP (viz kap. 1.1) a ve směrnici 96/61/EC. Cílem uplatnění technologií BAT je čistší produkce.
27
Zavádění technologií BAT vzešlo z potřeby sladit zájmy státní správy, která nese národní odpovědnost za stav životního prostředí, s možnostmi a vůlí průmyslových podniků dosahovat konkurenceschopnosti při vložení prostředků do lepší ochrany životního prostředí, což lze charakterizovat jako strategii průmyslové ochrany životního prostředí. Vývoj prostředků ochrany životního prostředí zaznamenává rychlý vývoj a jednotlivé prostředky nemohou být kodifikovány jako součást právních předpisů nebo norem, jimiž by se měly průmyslové podniky řídit. Proto začaly být technologie a výrobní postupy posuzovány podle míry, s níž se vypořádávají se stanovenými parametry. V podstatě jde o postup známý v oblasti řízení podniků jako benchmarking, což je porovnávání ekonomického profilu podniku se stanovenými indikátory; v oblasti průmyslové ochrany životního prostředí pak jde o porovnání parametrů technologií nebo výrobních postupů s indikátory, které již může nastavit státní správa. Ve vyspělých průmyslových zemích (USA, některé státy EU) se uvedené porovnávání (benchmarking) stalo významným hodnotícím kritériem při posuzování strategie průmyslové ochrany životního prostředí. Jedním z prvních způsobů, jak environmentální benchmarking zavést až do legislativních nástrojů, bylo zavedení pojmu nejlepší dostupná technologie nepřekračující přijatelné náklady (BATNEEC). Z počátku šlo především o koncové technologie, později byl tento koncept rozšířen i na podporu zavádění inovačních opatření pro čistší produkci v rámci celého technologického komplexu. Princip BAT byl uplatněn ve směrnici EU 96/61/EC podle tří kritérií: − kritérium kontroly a řízení − kritérium prevence − kritérium dostupnosti
Kritérium kontroly a řízení se zaměřuje na přímá rizika pro životní prostředí, tedy na emise do složek životního prostředí, jejich charakter, množství a účinky. Zahrnuje i odpadové hospodářství, tzn. minimalizaci odpadů, jejich zhodnocování a likvidaci. Kritérium prevence se zaměřuje na použití méně nebezpečných látek, vhodnost materiálových a energetických vstupů a jejich efektivní využívání ve výrobním procesu a na možnost recyklace a použití nízkoodpadových technologií. Kritérium dostupnosti se zaměřuje na vhodnost jednotlivých technologií nebo pracovních postupů na základě uplatnění technického rozvoje a vývoje vědeckých poznatků, posouzení doby potřebné k zavedení určité techniky a porovnání nákladů s přínosy posuzované technologie nebo pracovních postupů.
28
Návrh zákona o integrované prevenci stanoví ve své příloze č. 3 hlediska, která musí příslušný úřad při udělování integrovaného povolení nutně zohlednit: 1. Použití nízkoodpadové technologie 2. Použití látek méně nebezpečných 3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu 4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku 5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci 6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí 7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu 8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky 9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a jejich energetická náročnost 10. Požadavek prevence nebo omezení na minimum celkových účinků emisí na životní prostředí, přeshraničních vlivů znečišťování i na stupeň rizika jeho ohrožení 11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí 12. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik a monitorování s nimi související zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi Při stanovení BAT je prvním krokem získání údajů o používaných technologiích, a to jak od výrobců, tak od provozovatelů a dalších institucí, které mají k údajům přístup. Druhým krokem je porovnání technologií s určenými parametry, např. emisními limity, čímž dojde k vyjádření efektivnosti technologií vzhledem k ochraně životního prostředí. Nakonec se provede porovnání s nákladovými položkami na jednotlivé technologie. Tímto postupem lze sestavit aktuální seznam technologií BAT (nebo také seznam kandidátů BAT, pokud nejsou např. dosud k dispozici dlouhodobé zkušenosti provozovatelů s novou technologií nebo nelze zatím splnit kritérium dostupnosti). 4.3
Referenční dokumenty pro nejlepší dostupné technologie (BREF)
Koncepce BAT, aby dosáhla svého účelu, vyžaduje trvalou aktualizaci soustředěných poznatků a podkladů pro hodnocení technologií. Proto směrnice EU 96/61/EC (IPPC) ukládá ve svém článku 16 povinnost organizovat mezi členskými státy a mezi zainteresovanými průmyslovými odvětvími výměnu informací o BAT a výsledky každé tři roky zveřejňovat. Zodpovědným orgánem v této oblasti je Direktorát XI Evropské komise (Directorate-General Environment, DG ENV).
29
Výsledkem informační výměny podle uvedené směrnice je vydání referenčních dokumentů BAT, Bat Reference Documents, tzv. BREFs. Dokumenty BREFs jsou vydávány stanoveným postupem a koordinační a technické práce (včetně navržení konkrétních BREFs) řídí Evropská kancelář IPPC, která má sídlo ve Španělsku5. Pro každý výrobní sektor jsou ustaveny Technické pracovní skupiny (TWG), které se skládají z expertů členských států (přibližně 15) a průmyslových svazů (5 až 10). Na politické úrovni je ustaveno Fórum pro výměnu informací (Information Exchange Forum, IEF), které se schází dvakrát až třikrát do roka a má za úkol dohlížet na proces výměny informací a podávat oficiální připomínky k návrhům BREFs. Členy IEF jsou privátní i státní subjekty. Na národní úrovni jsou zřízena národní fóra IPPC, složená z politických zástupců nominovanými hlavními zájmovými skupinami, tj. státní správou, průmyslem a veřejností a národní kanceláře IPPC, ustavené jako nezávislá organizace podporovaná jednotlivými zájmovými skupinami. Pro udržování kontaktu s pracovními skupinami v rámci Evropské unie jsou pak zřízeny národní pracovní skupiny složené z expertů nominovaných veřejným i soukromým sektorem. Návrh zákona o integrované prevenci zřizuje Agenturu trvale udržitelného rozvoje, která je příspěvkovou organizací podřízenou Ministerstvu životního prostředí a má za úkol podporovat výkon státní správy při integrovaném rozhodování, a to v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Nejvyšším orgánem Agentury je Rada Agentury, jejímiž členy jsou odborníci jmenovaní ministerstvy životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a zdravotnictví, dále odborníci z řad občanských sdružení a obecně prospěšných společností, odborníci z hospodářských komor nebo zaměstnavatelských svazů. Obsah referenčních dokumentů BREFs je z hlediska struktury dokumentu standardizován a je členěn do základních částí: 1. přehled o stavu dotčeného odvětví v zemích EU (produkce, počet zařízení v jednotlivých státech, zaměstnanost a jiné statistické údaje) 2. používané techniky a pracovní postupy (vstupní suroviny, energie, dílčí technologie, skladování, distribuce produktů) 3. emise znečišťujících látek, spotřeba energií, toky odpadů a porovnání se stanovenými limity 4. monitoring emisí (látky, kterým je třeba věnovat pozornost a prostředky k jejich sledování) 5. podrobný popis nejlepších dostupných technik (technologií BAT), včetně postupů optimalizace procesů, výběru surovin a paliv a popisu jednotlivých druhů emisí (tzn. i odpadu, hluku a zápachu) 5
Joint Research Centre – Institute for Prospective Technological Studies, Isla de la Cartuja s/a, E-41092 Seville; http://eippcb.jrc.es. 30
6. doporučení konkrétních technik (technologií, pracovních postupů), které splňují
kritéria BAT 7. přehled o vývoji technologií v daném odvětví
Referenční dokumenty BREFs jsou vydávány Evropskou komisí pro přípravu BREFs od roku 1997 a jejich rozpracovanost (plán do r. 2002) shrnuje následující tabulka. Program Evropské komise pro přípravu BREFs (stav k r. 1999) Rok Ref. Číslo 1997
1998
1999
2000
2001
2002
4 9 24 5 6,7 11 15 25 26 2 8 13 16 29 17 27 28 1 5a 12 14 20 30 18 19 22 23
Průmyslový sektor Železo a ocel Cement a vápno Papír/celulóza Chladící systémy (horizontální) Zpracování železných kovů Zpracování a výroba neželezných kovů Sklo Chlorované uhlovodíky (PCB) Textil Zpracování kůží a kožek Monitoring emisí (horizontální) Rafinerie Zpracování železných kovů a slévárenství Organické chemikálie - výroba ve velkém měřítku Plynné a tekuté anorganické chemikálie - výroba ve velkém měřítku Intensivní chov dobytka Emise ze skladování (horizontální) Nakládání s odpadními vodami a odpadními plyny v chemickém průmyslu Ekonomické a vícesložkové aspekty Anorganické pevné látky - výroba ve velkém měřítku Jatka a zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu Potraviny a mléko Velká spalovací zařízení Povrchové úpravy kovů Keramika Polymery Spalování nebezpečných odpadů Povrchové úpravy používající rozpouštědla Speciální anorganické látky Organické čisté chemikálie Nakládání s ostatními odpady (neklasifikovanými jako nebezpečné) Skládky
Referenční dokumenty BREFs jsou významným podkladem při posuzování žádosti o integrované povolení. Samotné integrované povolení je podle § 18 návrhu zákona o integrované prevenci (odst. 1) předmětem kontroly nejméně jednou za 8 let, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně integrovaného povolení. 31
Kontrolu provádí příslušný úřad ve spolupráci s Agenturou trvale udržitelného rozvoje. Je proto v zájmu provozovatelů, aby sledovali informace o vývoji technologií BAT a stavu dokumentů BREFs a mohli tak v předstihu učinit opatření nebo plánovat technologické inovace v rámci strategie průmyslové ochrany životního prostředí.
Příloha 1 Kategorizace a seznam zařízení podle návrhu zákona o integrované prevenci a omezování znečištění (příloha č. 1 k návrhu zákona) 1.
Energetika
1.1.
Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW.
1.2.
Rafinerie minerálních olejů a plynu.
1.3.
Koksovací pece.
1.4.
Zařízení na zplynování a zkapalňování uhlí.
2.
Výroba a zpracování kovů
2.1.
Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy).
2.2.
Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.
2.3.
Zařízení na zpracování železných kovů a) válcovny za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu, b) kovárny s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde spotřeba tepelné energie je větší než 20 MW, c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.
2.4. Slévárny železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně. 2.5. Zařízení a) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy, b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení větší než 4 t denně u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů, 2.6.
Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázní větší než 30 m3.
32
3.
Zpracování nerostů
3.1.
Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně.
3.2
Zařízení na výrobu azbestu a produktů na bázi azbestu, produkce výrobků s obsahem azbestu.
3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně. 3.4.
Zařízení na tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně.
3.5.
Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3.
4.
Chemický průmysl U kategorií zařízení uvedených v této části se „výrobou” rozumí výroba v průmyslovém měřítku pomocí chemických reakcí, fyzikálněchemických procesů a biologických procesů podle výčtu v oddílech 4.1 až 4.6.
4.1.
Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické), b) organické sloučeniny obsahující kyslík, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice, c) organické sloučeniny síry, d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany, e) organické sloučeniny fosforu, f) halogenderiváty uhlovodíků, g) organokovové sloučeniny, h) základní plastické hmoty (na bázi syntetických a přírodních polymerů), i) syntetické kaučuky, j) barviva a pigmenty, k) povrchově aktivní látky.
4.2.
Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou: a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid, b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá, c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný, d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný, e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.
4.3.
Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných).
4.4.
Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů.
33
4.5. 4.6.
Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů. Chemická zařízení na výrobu výbušnin.
5.
Nakládání s odpady
5.1.
Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně.
5.2.
Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 3 t za hodinu.
5.3.
Zařízení na zneškodňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně.
5.4.
Skládky, které přijímají více než 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.
6.
Ostatní zařízení
6.1.
Průmyslové závody na výrobu a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.
6.2.
Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně.
6.3.
Závody na vydělávání kůží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně.
6.4.
a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně, b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv - z živočišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně, - z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí), c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok).
6.5.
Zařízení na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu o kapacitě zpracování větší než 10 t denně.
6.6.
Zařízení intenzivního chovu drůbeže nebo prasat mající prostor pro více než a) 40 000 kusů drůbeže, b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo c) 750 kusů prasnic.
6.7.
Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpouštědla větší než 150 kg za hodinu nebo větší než 200 t za rok.
6.8.
Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.
34
