,-*
TÉMATICKÁ KARTOGRAFIE
Doc. RNDr. Milan Konečný, CSc
Zpracovala: Ročník: Obor:
Jana Částková III. Geomatika
e-mail: Datum odevzdání::
[email protected] 30.4. 2005
Obsah: I. II. III. IV.
Proč jsem si vybrala… Život Práce Dílo – knihy, publikace, projekty, … Rozhovor Použitá literatura a zdroje
2
Úvod bych chtěla pojmout možná trochu netradičně. Nevrhnout se hned na holá fakta, ale svoji semestrální práci uvést. Proč jsem si vybrala právě toto téma – tuto osobnost? Při zadávání semestrálních prací jsme dostali na výběr mnoho témat z nejrůznějších oblastí kartografie, jak dnešní doby, tak i z různých období historického vývoje této disciplíny. Během povídání ve mně uzrála myšlenka udělat něco současného. A protože většina slavných lidí se svého uznání nedožila, chtěla bych tuto skutečnost svojí prací alespoň trochu napravit. Jsou lidé, kteří toho pro rozvoj a zdokonalení kartografických metod možná udělali více než osoba, o které jsem se rozhodla psát, ale myslím si, že pro českou kartografii je opravdový úspěch, že z jejího „lůna“ vyšel člověk, který neustále pracuje na nových moderních projektech, na propojení starých kartografických postupů se světem počítačů, a který se dostal až na vrchol celosvětově uznávané kartografické společnosti – Doc. RNDr. Milan Konečný, CSc.
3
I. Život Milan Konečný se narodil 15. prosince 1948 ve Vsetíně rodičům Miladě a Jindřichu Konečným, kteří ho, jak sám říká, vedli citlivě životem a nevnucovali mu žádný názor. Má ještě dva sourozence. O deset let staršího bratra Dušana, který získal titul inženýra, a v současné době pracuje jako organický chemik v Kaučuku Kralupy. Je držitelem asi 30 patentů a ovládá 4 světové jazyky (angličtinu, němčinu, ruštinu a francouzštinu). I jeho sestra Libuše (provdaná Karlachová) se věnuje cizím řečem, šla ve šlépějích svých rodičů, je totiž středoškolskou učitelkou ruštiny a němčiny (momentálně na Středním odborném učilišti v Olomouci). Všichni tři vyrůstali společně v rodinném domku se zahradou ve Štěpánské ulici. Později se přestěhovali na Trávníky do Zelené ulice, která je od původního bydliště vzdálena cca 300 metrů. Prožil zde krásné mládí. Často chodili na turistické výlety ve valašských horách (Beskydy, Javorníky). Rád sportoval, plaval, hrál košíkovou, atd. Také hrál na klavír, ale dlouho u toho nezůstal, jak sám konstatoval – sourozenci byli lepší. Základního vzdělání mu bylo dopřáno na zdejší základní škole (ZŠ Trávníky), kde vyučovali oba jeho rodiče. Jeho otec zde dokonce do roku 1968 dělal ředitele, jinak byl učitelem zeměpisu, což ho do jisté míry určitě ovlivnilo. Neměl v podstatě neoblíbené předměty, měl vždy výborný prospěch, snad jen občanská výchova mu občas „ležela v žaludku“. Rodné město neopustil, dostalo se mu zde gymnaziálního vzdělání (Gymnázium v Tyršově ulici). Zde k těm méně oblíbeným předmětům patřilo Technické vzdělávání, i když praktickou činnost (jakou byla například práce na fréze či na soustruhu ve vsetínské zbrojovce) měl rád. Prázdniny trávil ve Vsetíně. Od 8. třídy chodil na 2-3 týdenní brigády. Významným momentem pro něj byla první cesta k moři do Rumunska, kde byl asi v 8. třídě, kde poprvé viděl jiné země, kultury, lidi mluvící jiným jazykem. Od září 1967 studoval na Purkyňově univerzitě v Brně (dnešní Masarykova univerzita). Nejprve studoval matemetiku a zeměpis. Pak ale zjistil, že by se mu více zamlouval obor geografie. V červnu 1973 získal titul inženýra. Pokračuje dál ve studiu na univerzitě –zaměřil se na studium kartografie. Chce se stát doktorem přírodních věd (RNDr.), což se mu také v červnu 1974 daří. Není mu však dopřáno, aby získal „modrou knížku“, a tak v září 1974 nastupuje brannou povinnost ve Holýšově. Zde, jako vysokoškolák s hodností nadporučíka, strávil rok svého života. Občas nepovoleně utíkal do univerzitní knihovny v Plzni, aby si tam přečetl např. Bertalanfiho teorii systémů. Občas zašel i na katedru, kde ho tehdy ještě nikdo neznal a on znal jenom doc. Mišteru, který někdy dojížděl do Brna. Jako voják se mohl účastnit Geografického sjezdu v Plzni. Dnes si na tuto dobu rád zavzpomíná. Po vojně se vrací odkud vyšel, na Purkyňovu univerzitu, kde se zapracuje jako asistent na přírodovědecké fakultě a učitel geomorfologie. Od ledna 1979 do dubna 1982 pracuje na kandidatuře (CSc.) - matematicko-kartografické a kartografické modelování, využití GIS, digitální mapy. Poté se již věnuje své habilitační práci z oboru kartografie a geoinformatiky na téma zapojení GIS a digitální tematické mapy. V květnu 1984 svou práci obhájil a stal se tak docentem. Druhým výrazným okamžikem mu byla první cesta do Japonska, (letadlem a vlakem přes Moskvu do přístavu Nachodka a odtud lodí do Jokohamy) v r. 1980, která mu „otevřela svět“. Pozitivně ho také ovlivnily tři expedice na Špicberky v letech 1985, 1987 a 1990, které byli de facto i začátkem současných snah pracoviště v Antarktidě (kterých se ale neúčastní).
4
Od června 1984 je na Masarykově (Purkyňově) univerzitě zaměstnán jako profesor kartografie. A v září 1992 se stal vedoucím katedry geoinformatiky a kartografie. Osm let byl viceprezidentem Mezinárodní kartografické asociace (ICA). Největšího dosavadního úspěchu dosáhl, když byl v srpnu 2003 jmenován prezidentem ICA. V této funkci setrvá 4 roky, to znamená až do srpna 2007. Nyní se mu dostane další pocty a uznání za jeho práci - v Brazílii bude jmenován Rytířem kartografie. Dnes je již podruhé ženat. Z prvního manželství má syna Milana (nar. 1985), který by se chtěl věnovat studiu na Vysoké škole zemědělské v Brně, obor odpady či potraviny. Druhá žena, Ilona, která pracuje jako technický zaměstnanec, mu v roce 2000 porodila dceru Kristýnu. Na stáže a ostatní pracovní cesty a ním nejezdí, protože nerada cestuje a musí se starat o malou dceru. V jeho práci ho ale podporuje a vytváří mu dobré zázemí. II. Práce Počátky jeho práce sahají už do dob studia, kdy již jeho diplomová práce byla takovým odrazovým můstkem jeho kariéry. Pracuje poctivě a usilovně. Neustále se vzdělává a zdokonaluje. Prvním velkým úspěchem byla jeho habilitační práce – Geografické informační systémy (GIS). Popsal zde základní principy GIS a vysvětlil účelnost tohoto zařízení. Své práci se věnuje s opravdovým nasazením a troufám si říct, že je mu součastně i koníčkem. V rámci sebevzdělávání byl v roce 1985 vyslán na dva měsíce na stáž na univerzitu v Durhamu (Úloha GIS a geografických informací pro společnost, životní prostředí a ekonomiku). Od té doby se zúčastnil mnoha kurzů – 1990, 1992, 1994, 1999, …, jak v České republice, tak i v zahraničí. Postupem času se z „posluchače Konečného“ stal „Konečný – přednášející“ (nejen na fakultě, ale i mimo ni). Jak už jsem se zmínila v přecházející pasáži (život), od roku 1984 přednáší doc. Konečný na fakultě přírodních věd Masarykovy univerzity v Brně kartografii a geoinformatiku. Jeho pracovní náplní je učit mladé lidi, kteří se chtějí stát bakaláři, magistry či doktorandy daných oborů. Je předseda vědeckého a pedagogického výboru pro kartografii, geoinformatiku a dálkový průzkum Země na Masarykově univerzitě v Brně a členem podobných komisí na Karlově univerzitě v Praze, na Vysokém učení technickém v Brně a Praze. Vyučoval i studenty z Indie, Číny, Angoly, Senegalu či Vietnamu. Vedl 14 studentů doktorandského studia. Jejich disertace se týkaly aplikací GIS, dálkového průzkumu a digitální kartografie na poli GI politiky, udržitelného rozvoje, prostorové informační infrastruktury, regionálního a povrchového plánování. Je členem výborů pro PhDr a mimořádným členem zkušebního výboru. Působil jako navštěvující profesor na univerzitách v čínském Pekingu, v německém Ulmu, v Taipeii na Taivanu i v japonském Tokiu. Je členem vědecké rady na Geografickém institutu Čínské akademie věd v Pekingu a výzkumného-vědeckého institutu v Hyderabadu v Indii. Velmi zajímavou částí jeho aktivit je výzkum a organizace pracovních týmů v oblastech: trvale udržitelného rozvoje, GIS, RS a digitální kartografie. Podílí se na programech (projektech) Evropské unie – 5FP, Leonardo da Vinci, Inco–Copernicus. Organizuje spolupráci mezi Českou republikou a rozvojovými zeměmi (jakou je např. Čínská lidová republika). Je zván jako expert na hodnocení 4. a 5. Strukturálního projektu a na přípravu nových témat pro 6. rámcový (strukturální) program. Před necelými třemi lety byl na 12. kongresu Mezinárodní kartografické asociace (ICA) v jihoafrickém Durbanu zvolen Milan Konečný prezidentem této renomované
5
světové organizace pro období 2003 – 2007. Spolu s tímto titulem je však spojeno velké množství práce - povinnosti šéfa ICA jej velmi často zdržují v zahraničí a hodně času tráví na cestách mezi jednotlivými kontinenty a kartografickými pracovišti světa. Propagace kartografie a nakonec i dobrého jména české vědy na světovém fóru je i milým a současně velmi náročným úkolem. Není země na světě, která by kartografii nevěnovala značnou pozornost. Globální obec kartografů čítá snad statisíce lidí a tvoří ji odborníci špičkové reputace. Udržovat s nimi kontakty, oceňovat jejich práci, navazovat vztahy s odborníky jiných profesí, se zástupci byznysu i politiky – to vše patří rovněž do portfolia pracovních úkolů prezidenta ICA. Milan Konečný má v plánu ICA co nejvíce aktivizovat a také modernizovat. Posílit spolupráci se soukromými firmami, ale i MNO. Velkou výzvou je pro něj situace v rozvojových zemích, zejména v Africe a Střední a Jižní Americe. Chtěl by také co nejvíce usnadnit účast mladých lidí, zejména studentů, na stále dražších mezinárodních konferencích. A u nás doma by chtěl napomoci k důstojné institucionální i finanční podpoře aktivního zapojování našich kartografů do mezinárodních aktivit, především v rámci ICA. Není žádným tajemstvím, že kartografie coby vědní obor je vnímána spíše jako věda technologická, tudíž bedlivě sleduje a aplikuje nové výsledky technologického vývoje. Nejvíce se to projevuje v činnosti komisí ICA, zaměřených zejména na kartografickou vizualizaci, tvorbu a využití map na internetu, v komisi pro mapování pomocí mobilních prostředků a řady dalších. Kromě toho asociace zformulovala tzv. Strategický plán, který definuje čtvero prostředí v nichž působí: věda, edukce, profesionální kartografie (ti, kteří mapy produkují i ti, jež je při své každodenní práci používají) a společnost. Právě poslednímu tématu věnuje výrazně zvýšenou pozornost, a to v souvislosti s rozvojem geografických (prostorových), datových/informačních infrastruktur (GII, v Evropě např. Inspire) a také řešením globálních problémů (v poslední době např. tragická situace vyvolaná zemětřesením a tsunami v Indickém oceánu). Založením Společné rady (Joint Board) se snaží vyvolat neformální, ale pravidelnou spolupráci i se sesterskými organizacemi – ISPRS, FIG, IAG, IMTA, IGU – s cílem zformovat silnou GI (geografickou informační) komunitu viditelnou na globální úrovni. Jsou zde ještě další nové aspekty – vede se diskuse, zda se mění kartografické paradigma, nebo zda nám naopak nové ICT (informační a komunikační technologie) nepomáhají realizovat letité kartografické záměry, plány a někdy i sny. Faktem je, že se právě pomocí nových technologií může kartografie přizpůsobovat zákazníkům i požadavkům jednotlivcům, což dříve zejména v období skalních státních mapových služeb přece jen možné nebylo. Je však třeba dodat, že se mění i přístup mapových služeb (NMO) kde je asi nejzářivějším příkladem britská Ordance a Survey, ale celu řadu pozitivních změn a dobrých výsledků najdeme i u nás (ČUZK, VUGT, vojenská kartografie,kartografické výstupy formou portálů na MŽP ČR aj.). Stále existuje řada rezerv v úsilí „přinést či zpřístupnit mapy do všech pracovišť a domovů“. Roli nositele pokroku v tomto duchu hraje internet. Internetová kartografie znamená a bude znamenat zpřístupnění map prakticky každému. Nutno však konstatovat, že internetová řešení kartografii se potýkají s určitými problémy. Na internetových mapových serverech jsou nabízena díla, jejichž využití často jen spočívá v prohlížení na obrazovce a v případech vytištění k použití mimo počítačovou síť. Množství odlišných projekčních systémů, kartografických technik, legend, datových formátů, rozlišení apod., ale hlavně neexistence odpovídající legislativy, a to v mezinárodním rozsahu, značně ztěžují prosazení se otevřených
6
přístupů k využití dat a informací, kde by hlavním hráčem měl být uživatel. Mnoho užitečného při řešení těchto problémů vykonalo Open Geospital Consortium a ISO, které spolupracují a snaží se uplatňovat takové technologie, jež by umožňovaly práci s mapami různých formátů. Kromě už zmíněných aktivit se ICA angažuje ve všech významných globálních i regionálních iniciativách, jako jsou Global Mapping, Digital Eart, Global Spatial Data Infrastructure, Digital Eart a další mezinárodní projekty. Podporujeme i oblasti dříve jakoby vzdálené od kartografie. Doc.Konečný je např. členem Akčního výboru pro uplatňování GNSS a je také jeho zásluhou, že pod hlavičkou OSN došlo k harmonizaci úsilí všech států a sladění výstupů mezi systémy NAVSTAR, GLONASS či GALILEO. V roce 2005 podepsal dohodu o spolupráci s ředitelem odboru OSN pro záležitosti kosmického prostoru, s důrazem na pomoc při využití nových dat v lokálně založených službách, kartografické vizualizaci a pro rozmanité datové výstupy. právě v oblastech postižených tsunami se ukázalo, že samotné technologie nestačí – je potřeba vytvořit kulturu jejich využívání, a to zejména v situacích ohrožení a ještě lépe pro včasné varování. Za svůj úkol považuje také prohloubit a integrovat spolupráci všech oblastí ICT, a to nejen při povodních či zemětřeseních, ale v každodenním životě. Jménem ICA se také zúčastnil Světového summitu o trvale udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002, konference Early Warning v Bonnu, akci FAO a dalších. Zájem o přístupy a výsledky ze strany odborníků jiných profesí, zvláště těch, kteří si dělají starost o bezpečnost a budoucnost planety, je trvalý a v mnoha směrech výrazně motivující. Jeho práci v rámci ICA není jednoduché obsáhnout. Během naší spolupráce stihl navštívit Jihoafrickou republiku, Japonsko, Rusko, Brazílii,…. Zde se setkal s předními kartografickými kapacitami, ale i nevědeckými představiteli států. Řeší globální problémy ovlivňované kartografií a leží na něm zodpovědnost za určitá rozhodnutí a přesvědčení, podpisuje důležité smlouvy na mezinárodní úrovni. Mimojiné mezi jeho pracovní náplň patří také editovat a podílet se na časopise vydávaném asociací. III. Dílo, projekty, publikace K jeho práci neodmyslitelně patří také publikovat. K čemu by jinak bylo, že sám toho mnoho ví, zrealizoval, upravil, dokončil, když by své poznatky nepředával dál svým studentům, kolegům, odborným pracovníků a ostatním, kterých se dané téma dotýká. Jeho publikace vycházejí především ve spolupráci s mateřskou základnou v Brně. Svou první práci vydal již v roce 1985 - spoluautorem mu byl Karel Rais – Geografické informační systémy. Jednalo se tehdy o první vydání knihy o GIS ve střední a východní Evropě. Již z toho je patrné, jak významné toto dílo bylo. Vychází zde ze své habilitační práce. Poté se na několik let odmlčel. Další práce byly zpracovány tiskem až roku 1992. V tomto roce vyšly dva články v odborných časopisech. První, napsaný v anglickém jazyce, Visualization: Specifikation, Domain (in Cartography and Geography) jakožto součást univerzitní periodiky Masarykovy univerzity. Druhý byl vydán v osmém čísle Geodetického a Kartografického obzoru – Světová kartografie a její vývoj. Spolu s prof. Mikšovským zde shrnul názor na spolupráci národních kartografií, aniž by v té době tušil, že on sám jednou bude tou hybnou pákou, která bude řídit mezinárodní kartografickou společnost.
7
Od této chvíle následuje rychlý nástup. Až na výjimky publikuje každý rok hned několik článků a knih, ve spolupráci s různými kolegy (Jarmila Brázdilová, Lucie Friedmannová, Miroslav Kolář, Petr Kubíček, Karel Staněk, Josef Švancara a další). Do své práce jsem však vybrala pouze některé, podle mého soudu podstatné a druhým kritériem mi byla dostupnost dané publikace nebo alespoň informace o ni. Převážná většina publikovaných článků je napsána v anglickém jazyce. Nejinak je tomu i v případě článku, který byl publikován ve španělském sborníku v roce 2002 Experiences with www courses design and usage for education of cartographers at LGC MU. Článek se zabývá zkušenostmi s tvorbou www kurzů pro výuku tématické kartografie. Kurz je založen na standardech W3C, především XML, SVG a ECMAScript. Doc. Konečný vždy pracoval na aktuálních tématech. V roce 2003 stály na počátku svého vývoje tzv. inteligentní tematické mapy a on byl u toho: SVG based "smart" thematic maps design ("Inteligentní" tématické mapy založené na SVG). Článek se zabývá popisem probíhajícího vývoje základní kostry pro tvorbu tak zvaných "inteligentních" map. Je zaměřen především na začlenění kartografických modelů do interaktivního digitálního grafického prostředí - SVG. Tvorba tématických atlasů je v dnešní době více a více přenášena z papíru do digitálního prostředí, zvláště internet se pak stává hlavním prostředím pro kartografické publikování. Technologie internetu nabízí mnoho nových možností, které nejen že umožňují "chytré" mapy, ale také dramaticky mění způsob koncepce atlasů jako takových. Z tohoto hlediska je klíčovou záležitostí projektu slovo otevřený. Pod pojmem otevřený atlas rozumíme živou strukturu, která umožňuje vkládání nových témat přímo zpracovateli geografických dat. Úloha kartografa v takovéto struktuře je vytvořit vhodné kartografické struktury, které by zajistily vizuální konsistenci atlasu - Design of the Internet based open regional atlas (Návrh otevřeného internetového regionálního atlasu) Asi za nejplodnější bych považovala minulý rok 2005. S přibývajícím věkem a tím i zkušenostmi se zvyšuje výkonnost našeho vědce. (1) Wirelessinfo - první české virtuální výzkumné a inovační centrum se zaměřením na GIS. Před více než 5 lety byl Bruselem vybrán k financování projekt Wirelessinfo jako první projekt s českým koordinátorem. Tento projekt byl úspěšně zakončen před dvěma roky. Tento článek pojednává o projektech, které následují po jeho skončení: Voice, NavLog, Správa Dat a Mobildat, které řeší neziskové sdružení právnických osob pod názvem Wirelessinfo. (2) Otevřený regionální atlas je jedním z nosných projektů Laboratoře geoinformatiky a kartografie při Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Cílem projektu je vytvořit kartografické publikační prostředí pro prezentaci výsledků geografického výzkumu v regionu Jižní Moravy. Otevřený elektronický atlas je koncipován jako prostředek kartografické komunikace mezi zpracovatelem geografické informace v nejširším slova smyslu a jejím příjemcem / uživatelem. Otevřenost atlasu spočívá v možnostech zařazovat nová témata, aniž by byla porušena jak obsahová tak grafická konzistence celého atlasu (vyplněním dotazníku pro zařazení nového tématu do vhodného oddílu atlasu podle zásad izomorfizmu obsahu a navržení vhodného stylu pro vizualizaci) na jedné straně a dále v možnostech rozšiřování metod kartografické vizualizace. Jedná se o plnohodnotný elektronický atlas, který je schopen flexibilně reagovat na podněty ze strany uživatele a ten je tak schopen exploratorní analýzy zprostředkované geografické informace. Lucie Friedmannová, Karel Staněk, Milan Konečný: Tvorba otevřeného regionálního atlasu
8
(3) Open regional atlas of south Moravia (Otevřený regionální atlas jižní Moravy): Předmětem článku je návrh otevřeného atlasu Jižní Moravy. Tento článek je jakousi anglickou verzí předcházející české publikace, který doc. Konečný publikoval v rámci mezinárodní spolupráce. V rámci návrhu atlasu lze rozlišit tři hlavní části. První částí je publikační prostředí, které se skládá z atlasového stroje, klientského rozhraní, vkládacího rozhraní a jeho procedur. Druhou částí je referenční základ, který je výběrem topografických prvků, jehož jádro tvoří krajinný skelet. Poslední částí je kartografická infrastruktura, která je klíčovou částí atlasu. Tato infrastruktura se skládá z generalizačních a vizualizačních témat a metod, vizualizačních stylů, ověřovacích mechanismů a transformačních procedur. Tím bych prozatím uzavřela téma inteligentních map a otevřených atlasů (vrátím se k tomu ještě v rámci projektů zpracovaných panem doc. Konečným) a přešla bych k závěrečné práci loňského roku a to: Informační podpora krizového managementu - dynamická geovizualizace v krizovém managementu. V příspěvku se pokusili (Hřebíček, Kolář, Konečný) nastínit hlavní cíle výzkumného záměru a také navrhovaný postup jeho řešení, včetně využití informačních a komunikačních technologií. Navrhovaný výzkumný záměr Dynamická geovizualizace v krizovém managementu se komplexně zabývá právě procesem přenosu geoinformací k uživateli v oblasti krizového managementu. Součástí komplexního pojetí tohoto projektu jsou aspekty geoinformační, geostatistické, kartografické, environmentální a psychologické. Výzkumný záměr sleduje soudobé kartografické trendy směřující k individualizaci kartografické reprezentace. Jenom pro úplnost bych zde uvedla seznam publikovaných článků, kde je autorem či spoluautorem (práce jsou řazeny od nejmladší po nejstarší). Avšak chtěla bych podotknout, že ani zde nejsou vypsány úplně všechny jeho publikace (jako prezident ICA musí sepsat i celková hodnocení činností (např. uplynulého roku, skončené konference,…), která jsou zveřejňována v novinách ICA (ICA News). • •
• • • • • • • • • •
Konečný, Milan: Strategic Plan of the ICA: Ways of Realization. Charvát, Karel - Konečný, Milan –Staněk, Karel - Kocáb, Milan - Holý, Stanislav - Dvořák, Pavel - Kafka, Štěpán. Wirelessinfo - první české virtuální výzkumné a inovační centrum se zaměřením na GIS Konečný, Milan: Geographic Information and Cartography in the Sustainable Development Support Konečný, Milan: Geospatial Democracy: the ICA point of View. Konečný, Milan: Global and Regional Data Projects for Substainable Development, International Scientific Conference Konečný, Milan: ICA support in Sustainability Development Process. Konečný, Milan: Information and Development: Territorial Information in the 21st Century. Konečný, Milan: The Illustrated World Atlas. A Comprehensive Portrait of Planet Earth. Konečný, Milan: Globální prostorové datové projekty na podporu udržitelného rozvoje. Konečný, Milan: Knowledge - Based Society and Role of Global Mapping. Konečný, Milan - Staněk, Karel - Veselý, Martin - Nedev, S - Kovacím, J. Prototype Mapserver, IST 1999-21056 WirelesInfo D12.2. Friedmannová, Lucie- Staněk, Karel - Konečný, Milan: SVG based "smart" thematic maps design.
9
•
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Friedmannová, Lucie - Staněk, Karel - Konečný, Milan: Experiences with www courses design and usage for education of cartographers at LGC MU. Konečný, Milan: Global Issuses 2001 Konečný, Milan: Global Spatial Data Projects: the roles of GIS and cartography Konečný, Milan: ICA Statement on SDI and Cartography. Konečný, Milan - Stanek, Karel: Local Internet Portal of Cartographic Konečný, Milan: SDI and Cartography for Digital Cities Konečný, Milan: - Staněk, Karel: SDI in Czech Republic: Portal Age. 51-56 Konečný, Milan: Global Mapping Project: Possible Role in the Information Society desing. Konečný, Milan - Kubíček, Petr: Internet and Intranet for Local and District Governments. Konečný, Milan: Local and Regional Information Infrastructures in Czech Republic. Konečný, Milan: The Digital Earth :Spatial Data Infrastructures from Local to Global Concept. 1999. Konečný, Milan: The Spatial Information Infrastructures: The Role of Geoinformatics and Cartography. Veverka, B. - Konečný, Milan: GISy na přelomu století, bariéry a perspektivity. Konečný, Milan: Geographic Information systems: Information Infrastructures and Interoperability for the 21st century Information Society Konečný, Milan: Geographic Information systems: Information Infrastructures and Interoperability for the 21st century Information Society Konečný, Milan: The Global Information Infrastructure: Small Country Agenda. Konečný, Milan - Voženílek, Vít. Vývojové trendy v kartografii a GIS Konečný, Milan - Švancara, J.: (A)perception of the Maps by Czech School Children. Konečný, Milan - Brázdilová, Jarmila - et., al. Information Superhigway and District GIS. Konečný, Milan: Národní prostorová informační infrastruktura: předpoklad rozvoje a plného využití GIS. Konečný, Milan: Jak dál s GIS na pozadí informačních dálnic? Konečný, Milan: Kartografie a geografické informační systémy pro 21. století. Konečný, Milan: The GIS Superhigway for Government Decision Support. Konečný, Milan: Environmental GIS-Research in Eastern Europe Konečný, Milan - Mikšovský, M. Světová kartografie a její výhled.
. Jak již bylo zmíněno, jeho publikace vychází převážně z práce na určitých projektech, kterým se během let se svými spolupracovníky věnoval nebo se jimi zabývá v současné době. 1995 - 1997 Tvorba GIS v ČR: současný stav, bariéry růstu, podmínky optimálního rozvoje a aplikací v mezinárodním kontextu (spoluřešitel: prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc. ČVUT v Praze) GIS technologie se stávají a v prvních desetiletích 3. tisíciletí zajisté budou nástrojem optimálního řízení a rozhodování. Cílem projektu bylo vypracovat pro Českou republiku analytickou studii o současné a budoucí úloze geografických informací,
10
jejich možných zdrojích, faktorech ovlivňujících jejich současné i budoucí využití, analýze bariér tohoto procesu v oblasti digitalizace dat, dostupnosti dat, propojení rozmanitých druhů dat, sdělování znalostí, organizace a náplň vzdělávacího procesu, výzkumu a vývoje, úlohy státní správy (na různých hierarchických úrovních) a soukromého sektoru (zejména ve vzájemné interakci) při sběru, zpracování, distribuci a aplikacích geografických informací s ohledem na aspekty vztahu dodavatelů a uživatelů informací, standardy, legislativní a cenové aspekty a mezinárodní spolupráci se změnami ES a vyspělými zámořskými státy. 2003 – 2005 Otevřený regionální elektronický atlas Vytvoření internetového regionálního atlasu oblasti jižní Moravy. Cílem projektu bylo zabezpečení kartografické infrastruktury. Tato infrastruktura předpokládala vytvoření obsahově dynamického a aktualizovatelného elektronického atlasu, který by vytvořil prostředí pro prezentaci výsledků geografického výzkumu v dané oblasti. Daná kartografická infrastruktura by měla zaručit formální správnost kartografických vizualizací a jejich snadné využití potenciálními uživateli, včetně odpovídajících tiskových výstupů. Mimo vlastní návrh a zřízení elektronického atlasu je součástí výzkumu oblast kartografické percepce a generalizace. Součástí atlasu je návrh formálního jazyka umožňujícího rozšiřování a aktualizaci atlasu o různorodé geografické tématiky. 7/2004 - 12/2007 Management geografických informací a znalostí (spoluřešitelé: Ing. Stanislav Holý, Ing. Milan Kocáb) Vytvoření uceleného systému managementu geografických informací a jejich uplatnění v praktických aplikacích. Vyřešení tvorby, uložení a distribuce velkých datových souborů typu katastr nemovitostí, státní mapa 1 : 5000, báze geografických dat apod. 7/2004 - 12/2007 Mobilní sběr prostorových dat pro mapování v reálném čase (spoluřešitelé: Ing. Milan Kocáb, Ing. Jiří Krejza) Předmětem projektu je rozvoj mobilní inteligence v oblasti implementace infrastruktur pro sběr prostorových dat (PD). Infrastruktury budou navázány na distribuovaný GIS se sadou služeb pro inteligentní zpracování dat získaných terénním sběrem v reálném čase. Výzkum se zaměřuje na rozpracování podpory 4 klíčových metod sběru PD pomocí mobilních zařízení: - mapování prostorové konfigurace prostřednictvím komponentního náčrtového systému, - fyzicky provedené mapování v terénu (vymezení jevů definováno pohybem mapujícího), - změna tematické vizualizace v návaznosti na modifikaci atributů tematických prvků v terénu, - "on-line" zařazení fotodokumentace do geodatabáze pro podporu následného kamerového mapování. Když v prosinci roku 2004 udeřila vlna tsunami v jihovýchodní Asii, konstatovali odborníci, že velké množství obětí způsobila zejména skutečnost, že úřady v postižených zemích nebyly na případnou přírodní katastrofu vůbec či dostatečně připraveny. Podobně na tom byl i Pákistán, když jej postihlo v říjnu zemětřesení. Nedostatky při varování a evakuaci obyvatelstva se však projevily i v srpnu v New Orleans v USA při řádění hurikánu Katrina. Řízení záchranných prací při krizových
11
situacích neboli krizový management se tak stal jedním z velmi diskutovaných témat loňského roku. 1/2005 - 12/2011 Dynamická geovizualizace v krizovém managementu Cílem projektu je vytvoření standardní digitální kartografické infrastruktury pro dynamickou vizualizaci geoprostorových dat pro zajištění mobilních služeb (na bázi mobilního Internetu, mobilní telefonie aj.) v krizovém managementu. zajištění podpory pro interoperabilitu existujících databází návrh vytvoření nových databází pro zabezpečení krizového managementu návrh real - time modelů (deskriptivních a simulací) pro dynamickou vizualizaci prostorových vzorů odvozených z databázových údajů implementace neurčitosti do modelů návrh a implementace kartografické infrastruktury pro mobilní zařízení sloužící k návrhu uživatelského rozhranní územně vázaných služeb krizového managementu implementace a návrh kognitivní lokalizace k upřesnění údajů z geopozičních systémů implementace a návrh kognitivní lokalizace k upřesnění údajů z geopozičních systémů studium kognitivních a rozhodovacích procesů ve stresových situacích. „Při povodních na Moravě v roce 1997 všechny instituce fungovaly a reagovaly nezávisle a místy při záchranných pracích vypukl chaos. V roce 2002 již byla situace o něco lepší, v Praze už byli poučeni a měli připravený aktualizovaný digitální model terénu, fotogrammetrické snímky nebo digitalizované mapy a modely znázorňující povodeň z roku 1890, podle kterých mohli odhadovat, kam až a kdy hladina vody vystoupí,“ hodnotí některé poznatky z krizového managementu v České republice doc. RNDr. Milan Konečný, CSc., který je hlavním řešitelem výzkumného záměru Dynamická geovizualizace v krizovém managementu. Snahou třicetičlenného výzkumného týmu, který vede, je vylepšení a obohacení informačních systémů pro krizový management o vizualizační složku, která umožní efektivní a operativní využití dostupných dat v reálném čase. Kartografická geovizualizace je nejpřirozenější cestou, jak člověk získává informace o prostoru a procesech v něm probíhajících. V krizové situaci máme co do činění jak s dynamikou jednotlivých procesů (např. šíření povodňové vlny nebo postup radioaktivního zamoření), tak také dynamikou situace (aktuální dopravní situace, informace o vytíženosti nemocnic, změna evakuačních plánů po haváriích). Velký a doposud v systémech krizového managementu podceňovaný je význam míry generalizace pohledu na situaci od jednotlivých složek krizového managementu - jiný je pohled obyvatele malé obce či města, jiný krajského štábu přijímajícího opatření v celém povodí řeky nebo území kraje. Cílem výzkumu je tedy vytvoření vizualizace, která by adaptabilně vytvořila z integrovaných datových zdrojů bránu k řešení vzniklých situací při krizovém řízení a příslušným orgánům by poskytovala údaje potřebné k rychlému rozhodování. Nutnou podmínkou pro fungování geovizualizace je implementace standardů a zajištění interoperability jednotlivých datových zdrojů pro krizový management. Proces geovizualizace musí zohlednit variabilitu zobrazovacích koncových zařízení a musí být schopný provozu i v mobilním prostředí. Předpokladem k vytvoření systému je především rozvoj nových počítačových metod používaných v kartografii. K dnešnímu mapování se používají nejmodernější technologie, zejména globální navigační a satelitní systémy – GNSS (jako GPS, Galileo, Navstar, Glonass apod.). Klasické a stále populární zeměpisné atlasy nahradily jejich digitální elektronické varianty. Klíčovou úlohu ale hrají Geografické informační systémy (GIS). V jejich databázích jsou například uloženy údaje o reliéfu, vodstvu, dopravní infrastruktuře, o průmyslu, sídlech, obyvatelstvu, ale i o věku a
12
příjmu obyvatelstva, o majitelích pozemků či o stavu životního prostředí. Na rozdíl od ostatních informačních systémů se v GIS jedná o geodata, tedy data spojená s určitou lokalizací v prostoru (prostorová data), jež je možno pomocí dynamické geovizualizace transformovat do podoby interaktivních elektronických map. Právě spojení GIS a kartografických metod usnadňuje uživateli přístup k datům, kdy se interaktivně podle jeho požadavků modeluje a zobrazí to, co právě potřebuje nebo co právě probíhá, např. při řešení krizových situací. Při realizaci výsledků dynamické geovizualizace pro potřeby krizového managementu je důležitým předpokladem spolupráce jednotlivých úřadů a specializovaných pracovišť, která shromažďují data a monitorují situaci v terénu někdy i za ztížených klimatických a technických podmínek. Pro krizový management se v našich podmínkách jako klíčová jeví především spolupráce civilního a vojenského sektoru. „Dnes by už nemělo být možné, aby na jedné chodbě krajského úřadu seděli lidé, kteří sbírají stejná data, ale nevědí o sobě, nebo vědí, ale nesmějí si je vyměnit, protože patří pod různá ministerstva,“ ilustruje dosavadní situaci Milan Konečný. Na strategický význam, který má propojení dat a informací v rozmanitých a na různých místech umístěných databázích pomocí internetu pro veřejný i soukromý sektor, upozornil dekret prezidenta USA Billa Clintona z roku 1994, který inicioval vznik koordinované Národní prostorové datové infrastruktury (NSDI). O řadu let později je podobná iniciativa vyvíjena i v Evropské unii v programu Infrastruktury pro prostorové informace v Evropě (INSPIRE). Ta je sice zatím plánována jen pro oblast životního prostředí, ale je předpokladem pro integraci dat a informací z jiných oblastí, např. dopravy, zemědělství, průmyslu aj. Jedním ze dvou zástupců České republiky při realizaci tohoto programu je právě doc. Milan Konečný. Masarykova univerzita se tak přímo podílí na vzniku tohoto historicky významného kroku v rámci EU. Specifikem systému, který by v budoucnu mohl pomoci při řešení krizových situací, jsou však jeho nároky na rychlost aktualizace dat. Změny by zde vlastně měly být zachytitelné v reálném čase. Čas totiž hraje při přírodních katastrofách důležitou, pro záchranu lidských životů vlastně nejdůležitější roli. Některé přírodní jevy totiž nedokážeme předpovědět, jejich vznik však můžeme celkem brzy zachytit a alespoň částečně se na ně připravit. Nejdůležitější je včas varovat obyvatelstvo. Právě skutečnost, že lidé nebyli včas nebo dokonce vůbec varováni, způsobila obrovské ztráty na lidských životech při předloňské katastrofě v Asii. „Některé postižené oblasti, například Thajsko, ale i jiné země, měly relativně dostatek času na to, aby lidi varovaly. Zřejmě to neudělaly včas, protože nechtěly vystrašit turisty a protože neměly dostatečně připravený a funkční systém včasného varování. Nikdo si zřejmě nedokázal představit tu hrůzu, která následovala,“ připomíná Milan Konečný a dodává: „Je namístě řešit tyto problémy i u nás. Nestačí mít samostatně výsledky dálkového průzkumu Země, data z GPS nebo jednotlivé mapy. Systém existujících informačních zdrojů musí pracovat integrovaně, koordinovaně a harmonicky tak, aby byl v budoucnosti schopen využívat i data z chystaných geoinformačních infrastruktur.“ Zaměření VZ na geovizualizace v krizovém managementu vedlo i ke spolupráci řešitelů s Výborem pro civilní nouzové plánování fungujícím při Ministerstvu vnitra ČR. Na výzkumu a vývoji zmiňovaného systému pracují kromě geografů z Přírodovědecké a Pedagogické fakulty také odborníci z jiných fakult. Ekonomickosprávní fakulta poskytla své statistiky a matematiky, Fakulta informatiky pak
13
programátory. Významnou úlohu ve výzkumu mají i odborníci z Univerzity obrany, protože právě armáda vytváří v krizových situacích centra, v nichž se shromažďují data a v nichž se rozhoduje. Vojenští odborníci tak především pomáhají vytvářet geovizualizační mechanismy a zároveň pracují na způsobech propojení dat sbíraných armádou s údaji z civilního sektoru. Unikátní je však zapojení psychologů z Filozofické fakulty. Tu ve výzkumném týmu zastupuje zejména prof. PhDr. Josef Švancara, CSc., který studuje kognitivní a rozhodovací procesy lidí ve stresových situacích. Je totiž známo, že v panice lidé reagují jinak, těžko se koncentrují, a mnohdy proto jednají zkratkovitě. Profesor Švancara chce spolu s kartografy na vybraném vzorku populace, který bude uměle vystaven časovému stresu, zkoumat, jak lidé v krizové situaci čtou mapy, jakým způsobem na ně reagují, jestli dokáží údaje z nich v takové situaci správně analyzovat a podle toho se správně rozhodovat. Poznatky takového studia mohou kartografům například napovědět, jaké mají v mapách použít symboly, aby co nejvíce vyhovovaly lidskému vnímání vystavenému stresu. IV. Rozhovor Proč jste se rozhodl pro studium geodézie a kartografie? Šel jsem studovat původně matematiku-zeměpis, ale pak jsem zjistil, že obojí je o něčem jiném, než jsem si představoval a po rozdílových zkouškách jsem přešel na odbornou geografii. V průběhu studia jsem si velice oblíbil kartografii, zejména prostřednictvím prací (už tehdy) na projektech prof. Dr. Bohuslava Šimáka. Moje diplomová práce byla původně geomorfologická, později z velké části i kartografická. Rok po studiu jsem si udělal doktorát RNDr. z kartografie. Po vojenské službě v Holýšově jsem nastoupil na katedru a začal učit geomorfologii. S příchodem tehdejšího Doc. Jaromíra Demka (dnes profesora, DrSc. ) na katedru, jsem dostal šanci učit kartografii. Kterou svou práci považujete za nejvýznamnější a proč? Za významné považuji své první dvě monografie, zejména o GIS (napsána s K. Raisem, nynějším rektorem VUT v Brně), neboť byla první v tehdejší střední a východní Evropě a také dřívější publikaci, de facto moji kandidátskou práci Antropogenní transformace reliéfu: kartografické a matematicko-kartografické modely, které ukázaly význam kartografie pro řešení geografických problémů. Dále si vážím všech sborníků konferencí, které jsem editoval a také všech grantových projektů. Z nich byl velmi významný hned ten první Tvorba GIS v ČR: současný stav vývoje a návrhy opatření vzhledem k mezinárodní situaci., neboť poprvé v ČR na vědecké bázi a v nových politických a ekonomických podmínkách definoval problematiku GIS a nezbytnost budování prostorových geoinformačních infrastruktu (projekt byl řešen společně s významným českým kartografem Prof. Bohuslavem Veverkou z ČVUT v Praze). Také projekty EU byly úspěšné, neboť jsme je psali v době, kdy to bylo v geografii zcela ojedinělé. Za velký úspěch považuji přidělení výzkumného záměru Dynamická geovizualizace v krizovém managementu, tým je víceoborový, s řešiteli nejen z několika fakult Masarykovy univerzity, ale i jiných škol (např. Vojenské akademie). Velmi si cením také v geografii zatím nedoceňované účasti na přípravě stěžejního projektu pro využití geografických informací INSPIRE, kde působím od samotného počátku jako expert ČR. Je toho více, jako účast na světovém summitu WSSD v Johanesburku, nebo Early Warning konferencích v Bonnu, atd. 14
Co chcete dokázat jako prezident ICA? Zejména zavést v celé asociaci nový styl práce, aktivizovat všechny komise a být při řešení všech významných světových problémů, které se projevují na regionální i lokální úrovni. Velký důraz jsem začal klást a inicioval i založení pracovní skupiny Early Warning and Risk Management. Důležitá je rychlá výměna informací (best practices) , neboť peníze na projekty jsou rozdělovány v rámci kontinentů (např. EU) a poznatky třeba z Austrálie nebo Ameriky mohou pomoci k získání projektů v Evropě, a naopak. Kam by se měla dál ubírat kartografie? Kartografie doceňuje své tři části vědeckou,technologickou a uměleckou. Právě v té poslední teď vyvíjíme řadu aktivit. V oblasti vědecké musíme být připravení spolu s ostatními organizacemi pracujícími s GI reagovat na požadavky dneška, nabízet řešení a být schopni nabízet naše výsledky ostatním „hráčům“ v oblasti ICT. V oblasti technologické musíme reagovat rychle na nové technologie. Podepsal jsem např. dohodu o spolupráci s OSN týkající se Globálních navigačních a satelitních systémů...kartografie může sehrát velkou úlohu např. ve využití dat z Galileo pro LBS (lokálně založené služby). Poslední slovo jsem ještě neřekli k mapám na mobilních zařízeních. Více má interview, prosím. V historii zatím kartografie vždycky akceptovala nové technologie, někdy však příliš pomalu. Za velice důležité považuji učit lidi, jak dělat pravdivé mapy, nejenom barevné „mazanice“. V tom je velká úloha kartografů i geografů. Obávám se, že až 80% map je dnes děláno neodborníky a nekvalitně. Kartografie a mapování jdou opět nahoru, zejména s mobilními technologiemi. Kvalitní data, přístup k nim za určitých legislativních podmínek jsou nezbytná, ale lidé chtějí pravdivé „obrázky“, mapy, z nichž čerpají už znalosti, nikoliv pouze data a informace. V ČR je kartografie často oslabována místními poměry, kdy např. v Praze vzrostl počet vyučujících až 5x, v Brně, kde je situace ovlivňována vedoucími pracovníky, kteří jsou klimatologové, počet pracovníků stagnuje už více jak 10 let. Řeší se to ale účastí špičkových kartografů a geoinformatiků na řešených projektech, které jsem zmínil výše. Vážím si činnosti Kartografické společnosti ČR vedené doc. Miroslavem Mikšovským. Kartografická komunita je citlivá, křehká, relativně malá ale také slušná a spravedlivá. Když už dojde k nedorozumění, např. opomenutí citací, apod., snaží se to řešit s porozuměním a nikoliv „dryáčnicky“ konfrontačně, jako některé jiné, většinou nekartografické komunity. Jste jistě velice zaneprázdněný člověk. Jak vypadá Váš typický pracovní den? Práce, práce a práce, ale osvěžují mě doma i všude na světě setkání se zajímavými a vzdělanými lidmi (o to více mě trápí jakási regionální omezenost lidí, které zatím nic nenutí, aby se srovnávali s Evropou). Dochází k paradoxům, že profesoři a docenti s nejvyšším impaktním faktorem jsou často neúspěšní v tvrdé konkurenci grantových agentur a zejména v rámci projektů EU, kde je potřeba ukázat nikoliv jenom dosavadní práci, ale zejména schopnost postavit tým a nalézat řešení aktuálních problémů dneška v evropském kontextu.. Kromě jednoho dne víkendu, kdy jsem s rodinou (mám malou dceru), pracuji i o víkendech. Ale můj pracovní den je ovlivněn mnohými cestami po celém světě. Za posledních 5 let jsem přednesl přes 50 keynote speeches.
15
Co český kartografický dorost? Stíháte připravovat mladé kartografy na jejich úspěšnou profesionální dráhu? V Laboratoři geoinformatiky a kartografie na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU v Brně probíhají všechny programy,od magisterského až po doktorský se zaměřením na kartografii, geoinformatiku a DPZ. obdobně je tomu i na ČVUT v Praze či Univerzitě Karlově. Další programy, byť například jenom na prvních dvou zmíněných stupních s dílčím zaměřením na rozmanité aspekty kartografie a geoinformatiky, jsou i na Univerzitě Palackého v Olomouci nebo na VŠB – Technické univerzitě v Ostravě. Nesmíme zapomenout na Technické univerzity v Brně a v Plzni a na Vojenskou akademii v Brně. Důležité je, že každé ze zmíněných pracovišť je svým způsobem specifické, čímž se vytváří pro uchazeče široká nabídka. Řada studentů tak část studia realizuje na jedné a další na jiné vysoké škole. Zdálo by se, že český kartografický trh práce je omezený, přesto však je o schopné kartografy u státních institucí i soukromých firem enormní zájem, neboť jejich pracovníkům je zřejmé, že bez dokonalých kartografických produktů bude efekt jejich práce podstatně nižší. A co podpora pracoviště respektive MŠMT? Lidí v tak vysoké vědecké mezinárodní funkci je v ČR asi velmi málo? Podpora pracoviště je psychologická a také nápomocná při sledování rozmanitých požadavků a úkolů moji práci provázejících. Na druhé straně se snažím dostát co nejvíce svým povinnostem v oblasti výzkumu i výuky, byť je to někdy obtížné. Naštěstí už nemusím odpovídat na naivní dotazy, např. jakým přínosem je má funkce pro fakultu. Velkou pomoc jsem našel u děkana naší Přírodovědecké fakulty Milana Gelnara a rektora MU Petra Fialy, a to i v oblasti finanční. Funkce prezidenta je totiž dobrovolná a ICA mě podporuje jenom v oblasti cestovného a někdy ubytování. Oběma jsem za podporu velice vděčný, pomáhá mi realizovat povinnosti v důstojných podmínkách. MŠMT mě podpořilo v oblasti zjednodušení vízových povinností. Ale i tak stále zaostáváme za vyspělými státy v docenění takovýchto funkcích pro naši zemi. V řadě jiných zemí existují zvláštní fondy pro podporu takové funkce s celosvětovou působností a tím propagaci jejich vědy a často kapitalizaci dosažených výsledků. V této otázce zatím nevidím ani pověstné světýlko na konci tunelu, ale svým následovníkům z jakéhokoliv oboru bych velmi přál prozíravější přístup. Umíte relaxovat? Zbývá Vám čas na nějaké koníčky (rodinu)? Dříve jsem sportoval, dnes na to není čas. Asi relaxovat umím, jinak bych tu obrovskou zátěž nevydržel, ale ne nějak systematicky. Např. nepotřebuji TV, také kvůli řadě trapných a nekompetentních pořadů, občas sleduji významné sportovní události a denně zprávy přes Internet, ale vrátil jsem se ke knihám různých žánrů (od detektivek až p o profily či vzpomínky politiků), mám rád divadlo, kino, koncerty vážné i nejmodernější hudby.... a výstavy obrazů, pokud jejich autorům rozumím (a mám příjemný doprovod). Děkuji za rozhovor.
16
Pan doc. Milan Konečný je podle mého názoru velmi pracovitý člověk, který si zaslouží naše uznání, jak za práci, kterou vykonal, nebo ještě v budoucnu vykoná, ale i pro svůj charakter. Jeho jednání je přímé, milé a musím říct, že mu nechybí ani smysl pro humor. I přes jeho zaneprázdněnost si na mě udělal čas, za což bych mu chtěla i touto cestou poděkovat.
17
Použitá literatura a zdroje: [1] Geodetický a kartografický obzor, Praha, 1992, 8. 1992. [2] Univerzity na prahu nového tisíciletí. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1995. s. 205-220 [3] Sborník Kartografického sympozia Olomouc 95. 1. vyd. Olomouc : Kartografické sympozium Olomouc 1995, 1995. s. 46-50 [4] Kartografické listy, Bratislava, 1999, 7s. 11-21. 1999 [5] Eugises 2002. Girona (Španělsko) : neuveden, 2002. od s. 1-3, 3 s [6] Proceedings of the 21st ICC: Cartographic Renaissance. Durban (South Africa) : International Cartographic Association, 2003 [7] Životné prostredie : revue pre teóriu a tvorbu životného prostredia, Bratislava : Ústav krajinnej ekológie SAV, 37, 1, od s. 10-14, 4 s. ISSN 0044-4863. 2003 [8] Kartografické listy, Bratislava, (CZE). ISSN 1336-5274.Ročník 2005, číslo 13, s. 43-52 [9] Computer Press Media, a.s., 1/XI, 1, od s. 48 - 50, 3 s. ISSN 1211-1082. 2005 [10] Geoinfo, 2005 [11] Geodata, 2004 [12] referáty z konference v Pekingu [13] www.gisdevelopmen.com [14] www.icaci.org [15] www.muni.cz/people/?PID=24268 [16] www.premathmod.cz/sec/reports/d12_2.pdf [17] http://www.dotforce.org/reports/itl.html [18] http://www.ipgh.org.mx/files/pres_01.pdf [19] http://www.geoinformatics.com/asp/default.asp?t=article&newsid=2098 [20]http://info.muni.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=246&Itemid=91 [21] rozhovor a spolupráce s Doc. RNDr. Milanem Konečným, CSc.
18
Sezmam použitých zkratek: ČUZK – český úřad zeměměřičský a katastrální VUGT – vojenský ústav geodet. a topografický MŠMT – ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MŽP ČR – ministerstvo životního prostředí České republiky ICA – international cartographic association IAG – international assiciation of geodesy IGU – International Geographical Union IMTA – international map trade assiciation FIG – Festival international de géographie ISPRS – International Society for Photogrammetry and Remote Sensing W3C – The World Wide Web Consortium SVG – Scalable Vector Graphics škálovatelná vektorová grafika GNSS – Global Navigation Satellite Systems GPS – Global positioning system NSDI – National Spatial Data Infrastructure INSPIRE – INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe
19
