RISOUL. Titul. Titul. Jak se dìlá panorama II. Panorama

Titul

RISOUL

Titul Úvod Risoul 1998 Lanovky a vleky v Risoulu (parametry) Mapa oblasti Risoul-Vars Lanovky a vleky ve Varsu (parametry) Fotogalerie 1998 Risoul 1998 na internetu Jak bylo v roce 1998 Risoul 2002 Jak se dìlá panorama I. Panorama Jak se dìlá panorama II. Fotogalerie 2002 Srovnání 1998/2002 (foto) Jak bylo v roce 2002 Risoul 2002 na internetu Informace Publikace TirហCD Risoul 1998/2002 10. - 18. bøezna 1998 24. - 31. bøezna 2002

Úvod

Risoul (èti rizúl) byl místem naší první a prozatím také poslední alpské zimní rekreace. Od roku 2000 pravidelnì vyrábím pro uchování zážitkù ale i pro potìšení z tvorby tyto obrazové publikace. Opakovaná návštìva Risoulu pøímo vybízela k tomu, vrátit se o ètyøi roky zpìt a spojit materiály a poznatky do spoleèného vydání

pro zaznamenání vzpomínek a pro srovnání osvìžených zážitkù. Chtìlo to jen trochu zrestaurovat znaènì zdevastované negativy a pomocí èerstvých poznatkù z letošního pobytu doplnit bílá místa v pamìti. Pøestože se mi nepodaøilo zaplnit všechny díry a najít všechny podklady, mohu tvrdit, že dnes vím o Risoulu 1998 víc než v den odjezdu.

Risoul 1998

RISOUL - Místní korzo a dojezdové plató

RISOUL 1998

Po dvaceti létech více èi ménì atraktivního plahoèení pøevážnì na východomoravských a západoslovenských sjezdovkách se koneènì, po mnoha mìsících netrpìlivého oèekávání, ocitáme v (pro nás) lyžaøském Edenu. Budou staèit naše tvrdì vydøené zkušenosti z Velkých Karlovic, Pusteven, Velké Raèe èi z Vrátné doliny, nebo nás èekají nezvládnutelné krkolomné sjezdy, zlámané konèetiny nebo dokonce lavinové závaly? Jedinou informací o tomto støedisku jsou nám nic neøíkající chvalozpìvy v katalozích cestovních kanceláøí (s Intertransem v èele), které jsou evidentnì opsány z jednoho zdroje a tím se pro nás stávají podezøelými a málo vìrohodnými. Nemaje zkušenosti a možnosti srovnání, nevíme ještì jak správnì tyto informace èíst a jak si je reálnì pøedstavit.

Moderní a pomìrnì nové zimní støedisko, které je souèástí oblasti „FORET BLANCHE“, leží v samém srdci Hautských Alp, 50 km od Briançonu. Lyžaøská oblast Risoul – Vars patøí mezi nejoblíbìnìjší støediska francouzských Alp díky svým ubytovacím kapacitám, pøírodním krásám, lyžaøským možnostem a èasto sluneènému poèasí. Dobré snìhové podmínky jsou zaruèeny polohou tratí, nadmoøskou výškou a každoroènì se rozšiøujícím systémem umìlého zasnìžování. Na zdejší trati letmého kilometru Philippe Billy dosáhl rychlosti 243,902 km/hod. Traový rekord na snowboardu je 192 km/hod., na horském kole pak 207 km/hod. Vedle této trati je jedna z nejt잚ích sjezdovek v Evropì – èerná „La Coni“, kde prvních 200 metrù má sklon až neskuteèných 43°. Ve vlastním støedisku jsou restaurace, obchody, pùjèovny lyží a snowboardù, sportovní prodejny, støedisko první pomoci, bary, diskotéky, nákupní centrum, smìnárna. Lze si rovnìž zabruslit a vyzkoušet paragliding nebo vyhlídkový let helikoptérou. Pravidelnì se zde konají veèerní snowboardové show s hudbou, ochutnávky zdejšího svaøeného vína, provensálské trhy. Je zde vybudován jeden z nejvìtších areálù pro vyznavaèe snowboardu -– Surfland (délka 2 km s pøevýšením 500 m), vèetnì osvìtlené „U“ rampy a vleku.

Nᚠnázor:

výhodná cena na dané podmínky, støedisko plné pohody, kvalitní SURFLAND a SKILAND, propojení s Varsem moderní rychlou ètyøsedaèkovou lanovkou, nová osmisedaèková lanovka ze støediska k vrcholu Peyrefolle do 2200 m n. m. chybìjí spoleèenská místnost, bazén

První informaci o existenci Risoulu jsem obdržel v srpnu 1997 prostøednictvím faxu. Bratr Ivo mi poslal hrubì, èernobíle okopírovanou stránku katalogu CK Intertrans Plzeò (podobnou, jako je na protìjší stranì) jako doplòkovou informaci k nabídce úèasti na zimní rekreaci, kterou organizovala jeho žena a moje švagrová Marcelka. S ohledem na naše dosavadní lyžaøské akce jsme se ani moc dlouho nerozmýšleli. Termín pobytu byl stanoven od 10. do 18. bøezna 1998, tedy po závìru lyžaøské sezóny v našich konèinách. Další informace jsem se snažil získat z katalogù jiných CK (viz zmínka na str. 5) a na internetu. Protože jsem v té dobì s internetem zaèínal a navíc jsem byl pøipojen prostøednictvím pomalého a nespolehlivého telefonního spojení a neumìl jsem ještì hledat ty správné informace, moc jsem zde toho nezjistil. Vlastní akce zaèala 10. bøezna v Olomouci, odkud se pøevážná èást úèastníkù naložila do autobusu. Po delších pøestávkách v Praze-Zlièínì a v Plzni (standardní jízdní øád Intertransu) jsme pokraèovali k cíli. Je to na kapacitu mé pamìti hodnì dávno, takže matnì vzpomínám pouze na pøejezd sedla Montgenévre a krátké zastávky v Briançonu a pod pevností Mont Dauphine v Guillestre. Bohužel i další vzpomínky, by podpoøené fotografiemi, by tìžko naplnily tyto stránky, nebýt opakovaného pobytu, který mi pomohl rozsvítit svìtlo v tunelu. Risoul je specializované lyžaøské støedisko vybudované ve výšce 1850 m n. m. nad stejnojmennou vesnicí, 850 m nad mìsteèkem Guillestre, které leží v údolí øeky Durance na silnici z Brianconu do Gapu. Tato oblast leží v jižních francouzských Alpách (Heutes Alpes), bokem od vyhlášených lyžaøských støedisek. Lyžaøskou oblast, nazvanou Domaine de la Foret Blanche, tvoøí Risoul spolu se støediskem Vars, které leží vzdušnou èarou asi 7 km, po silnici více jak 20 km. V roce 1998 disponovala tato oblast 170 km sjezdovek a 54 lanovkami a vleky. Informace o poètu hotelù, barù, diskoték, lyžaøských škol a školek, možnostech pro snowboarding a jiných aktivitách mì tehdy, stejnì jako dnes pøíliš nezajímaly, protože byly a jsou mimo oblast našich zájmù a penìženek. Moje znalosti o širším okolí konèily na okrajích lyžaøského plánku oblasti, kde nejvyšší horou je Pic Saint Andre (2938 m) a nejvyšší dostupnou horou Pic de Chabrieres (2750 m).

V dáli (na mapì i ve skuteènosti) lze zahlédnout pøehradní nádrž Lac de Serre Ponçon, která patøí údajnì k nejvìtším v Evropì. Delegátka Intertransu nás ubytovala v šestilùžkovém apartmá v rezidenci Cassiopée, která má výbornou polohu: k lanovkám 5 minut, bohužel pìšky, protože je to do kopce, 5 minut do centra. Dojezd, pokud byl zvolen ze správného smìru, byl možný na lyžích až k rezidenci. Než se zaènu vìnovat lyžování, jedna dùležitá informace: Zdena si v rámci pøedrisoulovského tréninku v Karlovicích natrhly vazy v kolenì, a aè se pilné léèila, na lyže se v inkriminovaném termínu ještì postavit nemohla. To jí však nezabránilo pobytu se zúèastnit a alespoò využít vysokohorského prostøedí a vzduchu k rehabilitaci. Místo lyží naložila berlièky, vytrpìla nároènou pøepravu autobusem a relaxovala pilnì ve spodních, naštìstí plochých a pro ni dostupných partiích. Lyžaøský areál Risoul - Vars je pomìrnì rozsáhlý a pro nezkušeného novice dosti nepøehledný. Díky své slabosti pro mapy a plánky jsem se staèil zorientovat natolik, abych nemusel ztrácet drahocený èas bloudìním. Lyžování jsem si zorganizoval takto: pùl dne sjezdová turistika, to je výjezdy do nových, vzdálených míst, odpoledne lyžování na vybraných sjezdovkách. Dodržováním této taktiky jsem staèil projet pøevážnou èást areálu, opakovanì se vrátit na zajímavá místa, a vedle toho si v pohodì zalyžovat. Pohodové lyžování pro mì zahrnuje solidní, technickou, ne však krkolomnou sjezdovku a hlavnì lanovky, pøípadnì vleky bez front. Oblíbil jsem si oblast Peyrefolle se sjezdovkami Épervier (èerná) a Coqs (èervená), pøípadnì modré Marmottes a Cretes, které ležely mimo oblast hlavního náporu. Velmi atraktivní na lyžování i dívání je kuloár kolem vleku Clos Chardon. Je to samotné údolí, které leží mezi vrcholy Pic de Chabrieres, La Mayt, Pte de Razis a Peyrefolle. Je tu nìkolik sjezdovek a hodnì prostoru pro volné lyžování. Sjezd z Clos Chasrdon je možno volit rùznì podle stupòù obtížnosti. Z nìkterých míst je pìkný pohled na Lac de Serre-Ponçon. Návrat do Risoulu zajišuje sedaèka Razis, do Varsu vlek Bergerie.

Poèasí bylo exkluzivní, o èemž svìdèí témìø stoprocentní absence jakékoliv oblaènosti na fotografiích. Snìhu byl na toto období dostatek: 30 - 120 cm, v provozu byly skoro všechny sjezdovky, lanovky i vleky. Provozní dobu transportních zaøízení jsem se snažil využít až do posledního momentu vìtšina jezdila do 16.30. Pøi lyžování ve Varsu bylo nutno hlídat si odpoledne spojení do Risoulu. Prošvihnout poslední vlek èi lanovku na pøejezd znamenalo pøespat ve Varsu (jak a kde?) nebo taxíkem pøejet 20ti km vzdálenost a tak se finanènì zruinovat. Vìdom si tohoto rizika, radìji jsem jezdil do Varsu dopoledne a vracel se po poledni na svoje oblíbené sjezdovky, odkud jsem mohl dojít i pìšky. Údržba sjezdovek, prezentovaná v katalogu jako dokonalá, (ostatnì tak byla prezentována všechna støediska ve všech katalozích) dokonalá, ve srovnání s našimi pomìry v roce 1998 (a dokonce i 2002), byla. Skuteènost, že ne každá sjezdovka èi vleková dráha byla dennì protahována rolbou, je v hodnocení zøejmì kvalifikovaná jako absolutnì dokonalá, a toto hodnocení se nikde nevyskytuje, takže tento stav je možno brát jako kvalitní standard. Tento pøístup k údržbì vede k zajímavým kombinacím: neprohrnutá èervená se stává èernou a prohrnutá èerná èervenou sjezdovkou, podobnì to mìní i obtížnost modrých, a tím se rozšiøuje škála technické obtížnosti tratí. Volný èas po lyžování, to je vìtšinou po 17. hodinì jsme trávili kromì pøípravy a konzumace veèeøe nebo odloženého obìda pravidelnými procházkami po obytné èásti Risoulu nebo v dolní partii pøilehlých sjezdovek. Dál jít už není kam. Nabídkám savojské veèeøe za 110 FRF jsme díky výborné domácí stravì a respektu ke kurzu koruny vùèi dnes jež neexistujícímu franku tentokrát odolali. Zato jsme se zúèastnili zajímavé atrakce, která se odehrála ve ètvrtek ve veèerních hodinách pøed rezidencí Mélézet - dobrovolní kaskadéøi a sebevrazi na snowboardech i na lyžích zde pøedvádìli své akrobatické dovednosti na umìlé rampì, za což byli odmìòování bouølivým povykem a potleskem, zejména ti ménì úspìšní. Další informace a zejména hodnocení bude lepší èíst až po prohlídce vybraných fotografií, které pøiblíží pøedchozí text do konkrétnìjší podoby.

Lanovky a vkleky v Risoulu (parametry)

Náze v

poè et mí st dolní stanice horní stanic e

rozdí l

délk a

Kabinková lanovka

Clos Fournier

asi 4

1874

1933

59

325

Sedaèkové lanovky odpojitelné

Pre du Bois

8

1875

2245

370

1600

Platte de la N one

4

2000

2550

550

2400

Sedaèkové lanovky pevné

Melezet

4

1878

2180

302

1300

Clos Chardon

4

2184

2540

356

1350

Cezier

3

1872

2125

253

1175

Razis

3

2178

2551

373

1175

Clo t du Vallon

2

1878

2060

182

1200

Ore e du Bo is

1

1872

1956

84

475

Me lez et 1

1

1876

2170

294

1350

Me lez et 2

1

1876

2170

294

1350

Exerc ice

1

1880

1938

58

275

Pe lin c he

1

1860

2010

150

525

Combals

1

2028

2369

341

1425

Hom me de Pi erre

1

2076

2371

295

1075

Al pe t

1

2021

2455

434

1875

Val be lle 1

1

2023

2417

394

1650

Val be lle 1

1

2023

2417

394

1650

Pl atte de la No ne

1

2075

2550

475

1700

Be rge ri e

1

2261

2522

261

800

Pe yrefo lle

1

2029

2450

421

1300

Stade

1

1869

1913

44

200

Cl os Fourn ie r

1

1878

1888

10

125

Lyžaøské vleky (Poma)

Mapa oblasti Risoul-Vars

Fotogalerie 1998

Lanovky a vleky ve Varsu (parametry)

Náze v

poè et mí st dolní stanice horní stanic e

rozdí l

délk a

Kabinková lanovka

Chabrier e

asi 8

1855

2202

347

1350

Sedaèkové lanovky odpojitelné

Escondus

4

1860

2232

372

1350

Sainte-Mar ie

4

1618

2145

527

1525

Sedaèkové lanovky pevné

Col de Crevoux

4

2107

2506

399

1550

Mayt

4

2106

2570

464

1850

Peyniers 1

2

1778

2248

470

1200

Peyniers 2

2

1778

1930

152

600

Claux 1

2

1858

1930

72

550

Claux2

2

1858

1978

120

600

Ecri ns

1

1880

1960

80

400

Si bi eres

1

1880

2155

275

1025

Sou rc es

1

2151

2235

84

400

Eyssi na

1

2120

2240

120

675

Crev o ux 1

1

2120

2345

225

1100

Crev o ux 2

1

2120

2345

225

1100

P eyn i ers 1

1

1670

1972

302

825

P eyn i ers 2

1

1962

2248

286

1175

Bab y Ro ch ette

1

1678

1720

42

175

Ro ch ette

1

1670

1780

110

375

Pl ans

1

1782

1921

139

750

Cla ux

1

1860

1896

35

500

Li evre

1

1920

2405

485

1775

P at ego us

1

2186

2550

364

1300

Pe yrol 1

1

2145

2530

385

1425

Pe yrol 2

1

2145

2530

385

1425

Raz is

1

2298

2550

252

675

Val lo n

1

2309

2530

221

600

Chabrie re s

1

2405

2745

340

1450

Adroi t

1

1858

1927

69

500

Lyžaøské vleky (Poma)

RISOUL - Pohled z horní èásti Surflandu RISOUL - Rezidence Les Mélézes

RISOUL - Pohled z balkonu rezidence Cassiopée, vzadu L’ Homme de Pierre (2361 m)

RISOUL - Horní stanice lanovky Clos Chardon pod nejvyšší horou areálu Risoul - Vars: Pic Saint Andre (2938 m) RISOUL - Pohled z balkonu rezidence Cassiopée smìrem ke sjezdovce Pelinche

RISOUL - Chata pøed lanovkou Clos Chardon, vzadu vlek Bergerie

VARS - Centrum pod Lažaøským areálem

VARS - Nástupní stanice lanovky Escondus

VARS - Nástupní stanice lanovky Escondus

VARS -Pohled z Pic de Chabrieres (2750 m)

VARS - Sjezdovka pojmenovaná podle nejznámìjšího polského tatranského støediska

RISOUL - Pohled od horní stanice lanovky Clos Chardon na ètaøtisícovky v masivu Ecrins

VARS - Panoramatická mapa na vrcholu Pic de Chabrieres VARS - Col de Crevoux, v pozadí Pic de Chabrieres (2750 m)

VARS - Horní stanice ètaøsedadlové lanovky Col de Chrevoux

RISOUL - Lanovka Cesier a „kýblovᓠkabinka Clos Fournier RISOUL - Pohled od horní stanice lanovky Clos Chardon

RISOUL - Sjezdovka Vautours a vlek Valbelle

RISOUL - Petr, Dan a Zdena na horní hranì Surflandu

RISOUL - Zdena u dolní stanice lanovky Platte de la Nonne

VARS - Naši teenageøi na Pic de Chabrieres

RISOUL - Zdena na risoulském dojezdovém plató

RISOUL - Zdena relaxuje na zahrádce pøed rezidencí Le Cimbro

RISOUL - Pózování v závìru dne pøed lanovkou Le Mélézet

Risoul 1998 na internetu

Koncem roku 1997 jsem se koneènì zapojil do Velké Sítì a postupnì poznával její poklady i záludnosti. Po té, co jsem se vyuèil základùm na stránkách vìnovaných letní dovolené 1998 na Sicílii, jsem zahájil sérii lyžaøských stránek prezentací Risoul 1998. Tenkrát jsem to považoval za vrchol a dokonalost samu, ale dnes vím, že nìkteré

vìci, zejména zpùsob zobrazovaní velkých fotografií bych øešil jinak. Tehdy jsem ale víc neumìl a dnes už nemám možnost tento nedostatek napravit, protože server, na kterém jsou stránky uloženy, je pro mì dnes nepøístupný.

RISOUL - Horní partie sjezdovky Platte de la Nonne

Jak bylo v roce 1998 V rámci zachování èasové posloupnosti se pokusím zhodnotit tento pobyt z pohledu roku 1998.

Doprava tam a zpìt Zkušenosti z krátkodobých zájezdù na poèátku 90 let a vidina lyžaøského ráje zcela zastínily pøípadné nedostatky a nepohodlí. Protože se na tento úsk zájezdu skoro vùbec nepamatuji, nestalo se zøejmì nic, co by zasloužilo výtku èi pochvalu.

Ubytování Šest osob od patnácti do jednapadesáti let s rozdílným denním režimem a stravovacími, hygienickými a spánkovými režimy není ani v nejideálnìjší konstelaci sestava pro pohodlný pobyt. Pøesto jsme se dokázali natolik srovnat, že nedocházelo ke konfliktùm, které by narušily program jednotlivcù i vzájemné vztahy. Jediným nedostatkem byly fronty u výtahù.

Lyžování Pokud jde o mì a o Dana, byli jsme ne-li nadšeni, tak alespoò nadmíru spokojeni. Moje nikde nepublikované výtky k úrovni údržby sjezdovek dnes považuji za rozežranost. Proti tomu, na co jsme byli doposud zvyklí, to byl nepomìr vymykající se srovnání. Nebudu tedy hodnotit, ale použiji Risoul 1998 jako etalon pro další hodnocení.

Organizace Zájezd byl katalogovou nabídkou CK Intertrans Plzeò, která se specializuje na lyžování ve Francii. Z tehdejšího pohledu není co vytknout. Za zmínku stojí becherovka pøi vstupní informaci v místì pobytu (ta bývá vždy) a fundovaný a obsáhlý výklad bìhem cesty (poprvé a naposledy).

Cena zájezdu 9 dní, 9 nocí, 6 dní lyžování, skipas na celou oblast Risoul - Vars, strava vlastní, doprava z Olomouce a zpìt, celkem asi 8 900 Kè vèetnì uplatnìných slev a doplatku za dopravu z Olomouce a zpìt.

Závìr Spokojenost s pobytem v Risoulu a zejména skuteènost, že Zdena nemohla lyžovat, nás pøivedly k rozhodnutí, znovu si tento pobyt v roce 1999 zopakovat. Bohužel jsme se vèas nepøihlásili a nakonec jsme skonèili v Dolomitech. To je už ale úplnì jiná kapitola. Aèkoliv Risoul nepatøí do hi-fi kategorie francouzských støedisek, lze jej doporuèit i nároèným lyžaøùm. Zdejší sjezdovky snesou ta nejpøísnìjší srovnání a velkým kladem je cena, která je naopak s nimi nesrovnatelná.

Risoul 2002

VARS - Pohled od horní stanice kabinové lanovky Chabrieres na Crete de l’Eyssina

Risoul2002 2002 RISOUL

Naši zásadu - nevracet se dvakrát na stejná místa, jsme se rozhodli nakonec porušit z následujících dùvodù: v

Mùj bratr Ivo (fundamentální bìžkaø) koneènì po letech pøislíbil úèast na sjezdaøské dovolené;

v

Zdena v roce 1998 na sjezdovkách absentovala, takže byla chudší o nevšední lyžaøské dojmy;

v

V roce 2001 byly v Risoulu jedny z nejlepších snìhových podmínek ve Francii

v

Z doposud navštívených støedisek nám Risoul pøipadal lyžaøsky nejzajímavìjší.

Myslím, že tyto argumenty jsou dostateèné pro porušení zásady.

RISOUL - VARS - Jediná spojovací sjezdovka mezi støedisky. Vrchol technické úpravy - místo umìlého snìhu - sláma.

Bratr se nakonec vymluvil na pracovní povinnosti a zase se ulil. Naštìstí zbylo ještì nìkolik argumentù, proè se do Risoulu vrátit. V Olomouci jsme nastoupili do sbìrného autobusu a po cestì pøibrali další úèastníky našeho zájezdu, ale také do jiných smìrù. V Praze-Zlièínì jsme pøesedli do žlutého Berkhofu a po jeho naplnìní jsme vyrazili pøes Plzeò inovovanou trasou pøes Rozvadov, Mnichov, Bregenz, Chur, Bellinzonu, Miláno, Turín, Montgenévre, Briançon do Risoulu. Ubytovali jsme se opìt ve staré známé rezidenci Cassiopée, tentokrát však tøi ve ètyølùžkovém apartmá s balkonem a výhledem z venkovního schodištì na pravou èást lyžaøského areálu, který byl letos zcela zastínìn novou výstavbou (viz foto na str. 54). Novì bylo vybudováno také rozsáhlé parkovištì nad pøíjezdovou silnicí a opièí dráha (Parcours acrobatique forestier) na opaèné stranì Risoulu. Díky dlouhodobému sbìru informací jsem o tìchto novinkách vìdìl, takže pøekvapení se nekonalo. Co jsem však, bohužel, také vìdìl pøedem, byl stav snìhové pokrývky a provozuschopnost sjezdovek a transportních zaøízení. Provozovatelé internetových stránek www.risoulski.com byly velmi peèliví a v tomto smìru poskytují velmi vyèerpávající, jinde málo obvyklé informace o lyžaøských podmínkách. Rok 1998 byl po této stránce výborný a minulý rok, kdy byly na sjezdovkách koncem bøezna dva metry snìhu, byl extrém z øíše lyžaøských snù. Poslední zprávy tìsnì pøed odjezdem (23.3.) hlásily 30/50, pøièemž celá pøedchozí sezóna nebyla o nic lepší. Stejnì nepøíznivé informace o sjízdnosti sjezdovek a provozuschopnosti lanovek, které se v nejlepším pøípadì vyhouply na šedesátiprocentní využití. Po vìtšinu sezóny, až do první dekády bøezna, nebyl vùbec otevøený prùchod mezi Risoulem a Varsem, což samozøejmì znaènì omezovalo lyžaøské možnosti na obou stranách. Nakonec se provozovatelé slitovali a otevøely originální pøechod - místo technického snìhu, nemaje v tìch místech dìla, pokryli nezasnìženou èást sjezdovky slámou!! Pohodlnìjší pøístup byl ke sjezdovce Olympique, odkud do Varsu bylo možno pøejít, bohužel, zase jen stejnou slamìnou cestou. Pøes tuto peripetii jsme více lyžovali ve Varsu, protože zde bylo evidentnì víc snìhu a lépe udržované sjezdovky.

V Risoulu se dalo slušnì lyžovat dopoledne, pokud se sjezdovky neojezdily na ledovou plotnu. Toho jsme však nikdy nevyužili, protože v Risoulu bylo dopoledne nezdravì plno a radìji jsme jezdili pøímo do Varsu. Pravidelným dopoledním cílem byla sjezdovka Olympique, která patøila k tomu nejlepšímu. V roce 1998 to byla zapomenutá sjezdovka na periferii, kam zabloudili jen dobrodruzi a lyžaøi ubytovaní ve Vars Sainte Marie. V roce 2002 patøila k nejvíce navštìvovaným. Jednak vymìnili starou dvousedaèku za moderní odpojitelnou ètyøsedaèku. Samotná sjezdovka byla rozšíøena a opatøena desítkami vysokotlakých snìžných dìl, která byla evidentnì dennì v provozu. Chvíli mi trvalo, než jsem je objevil, pro nezasvìceného vypadají jako sloupy pro veèerní osvìtlení, Celý svah a široké okolí bylo prakticky beze snìhu, ale na sjezdovce ležel po celé délce alespoò jeden metr kvalitního snìhu. Tato sjezdovka konèí v nejnižším místì celého areálu (1650 m) a pøes kvalitu údržby se pøece jenom projevuje nárùst denní teploty. Takže jsme zde vydrželi maximálnì do pùl dvanácté a pokraèovali slamìnou zkratkou do Varsu. Zde se v tuto dobu vìtšinou svaèilo a obìdvalo, takže sjezdovky a zejména lanovky a vleky byly témìø liduprázdné. I po poledni byla vìtšina sjezdovek v bezvadném stavu, trochu mìkèí povrch v nižších partiích byl spíše zpestøením jednotvárné dokonalosti. Pohled na dolní stanici vleku Chabrieres a na jeho trasu k vrcholu Pic de Chabrieres (foto na str. 52 - 53) naznaèuje, že se zde letos snad vùbec nelyžovalo. Zcela urèitì nebyly pøístupné ve všech prospektech vyzdvihované sjezdovky: strmá èerná La Coni a tra letmého kilometru. Ostatnì ty nebyly pøístupné ani v roce 1998. V Risoulu jsme lyžovali obvykle do tøetí hodiny odpoledne, kdy jsme vyjeli kabinkovou lanovkou nahoru, odtud na lanovku Mayt. Z La Mayt dolù na Clos Chardon. Toto údolí patøilo v roce 1998 k mým oblíbencùm. Tentokrát tam bývalo odpoledne nepøíjemnì tvrdo, takže jsme to sjeli jen jednou. Odtud jsme vyjeli lanovkou na Pte de Razis a odtud po Platte de la Nonne do Risoulu. Jednou, naštìstí pøedposlední den, jsme to vzali zkratkou z La Mayt traversem na Col de Valbelle. Zpoèátku dobøe vysnìžená cesta se v jednom místì zmìnila ve štìrkovištì, které jsme nestaèili vèas zaregistrovat. Dodnes (11/2002) jsem se ještì neodvážil podívat na skluznici.

Pokud zbyl èas, vyjeli jsme si vlekem Alpet na Peyrefolle nebo na dále na Home de Pierre, kde byly zajímavé sjezdovky, bohužel poznamenané zubem odpoledního èasu a zøejmì na okraji zájmu rudých Kässebohrerù. Moje oblíbené sjezdovky Épervier a Coqs vùbec nebyly otevøené. Poèasí bylo naštìstí daleko pøíznivìjší než v roce 2001 ve Val Cenis, takže jsme mohli dennì lyžovat od otevøení do zavøení a po páté odpolední ještì absolvovat zajínavé procházky za znovuobjevováním Risoulu. V rámci sbìru informací o Risoulu jsem objevil další lyžaøská støediska v blízkém, èi vzdálenìjším okolí. Les Orres leží jihozápadnì, pouhých 12 km od Varsu, prakticky “pøes kopec”. Nám dobøe známé støedisko Puy Saint Vincent leží 25 km severoseverozápadnì od Risoulu. Pøi pohledu tímto smìrem je krásnì vidìt skoro ètyøtisícimetrové vrcholky skupiny Mt. Pelvoux (3946 m) v masivu Ecrins, které jsme mìli v roce 2000 prakticky na dosah ruky (12 km). Další støedisko, které se zaèalo objevovat i v nabídce nìkterých našich cestovních kanceláøí je Merlette - Orciéres, 26 km severozápadnì od Risoulu. Vadou na kráse tohoto jinak zajímavého støediska je jeho jižní orientace, která v termínech našich pobytù nemusí vždy zaruèit požadovanou kvalitu a výšku snìhové pokrývky. Uvedená støediska patøí mezi menší, s 60 až 80 km sjezdovek do 2700 m n. m. Zajímavá je také oblast východnì od Risoulu. Na pomìrnì velké ploše se zde rozkládá Parc Regional Queyras, který nabízí mnoho zajímavých míst pøedevším pro letní turistiku. Je zde však i nìkolik, i na francouzské pomìry malých lyžaøských støedisek s možností bìžeckého lyžování. Hory na italsko-francouzské hranici této oblasti èasto pøesahují výšku 3000 m a zpovzdálí èní hora Monte Viso (už v Itálii) vysoká na místní pomìry neuvìøitelných 3841 m. Díky tìmto posbíraným znalostem, podpoøeným nìkolika mapkami a plánky, jsem mohl okomentovat vìtšinu zde publikovaných fotografií. Bezesporu zajímavé jsou také mnohé fortifikaèní stavby, kterých je v oblasti nìkolik, ale nedaøí se mi najít letáky z roku 1998, nepamatuji se na tehdejší výklad a navíc tato problematika, která by zasloužila rozsáhlý textový a obrazový výklad, pøesahuje možnosti této publikace.

Jak se dìlá panorama I.

Dvoustránkové panoráma bylo nasnímáno na šest snímkù postupnì zprava doleva (zde od posledního k prvnímu) a ve PhotoShopu „sešito“. Protože jsem zábìry snímal z ruky, nepodaøilo se mi zajistit spoleèný horizont. Nìkteré snímky bylo nutno natoèit, hlavnì krajní, aby se zajistila dokonalá návaznost. Vyskytl se problém s expozicí (exponováno automatem), což se na fotografiích projevilo rùzným zobrazením oblohy. Pøes veškerou snahu se mi tyto rozdíly nepodaøilo plynule srovnat, a tak jsou zde vidìt nepøíjemné pøechody. Pro oživení pomìrnì prázdné scény jsem na sjezdovku umístil dvì postavy z jiných snímkù, což odborník pozná podle nesouhlasného smìru osvìtlení.

Panorama

s VARS - Panoramatický zábìr ze sjezdovky Crevoux, uprostøed Crete de l’Eyssina (2837 m), vlevo uprostøed stanice kabinky Chabrieres (2202 m), vzadu Crete des Couniets

RISOUL - Východní pohled na silnici do Varsu na úpatí Crete des Couniets, vzadu vlevo Parc Regional Queyras

t

t VARS - Lanovka Peyrol, dole údolí Varsu, vzadu vrcholky Parc Regional Queyras, úplnì vzadu vlevo Monte Viso (v Itálii) 3 841 m

39

VARS - Panoramatický zábìr ze sjezdovky Crevoux, uprostøed Crete de l’Eyssina (2837 m) pod sluncem Col de Crevoux (2530 m) s

Fotogalerie 2002 Jak se dìlá panorama II.

Toto pìkné, pomìrnì jednoduché panorama fotografované po tøetí hodinì odpoledne z vrcholu La Mayt (2580 m) je složeno ze dvou snímkù. I zde bylo nutno snímky vùèi sobì natoèit

do spoleèného horizontu a zmìnou velikosti zaruèit pokud možno plynulou návaznost. Kupodivu se zde vydaøi pøechod oblohy, který je pøi zbìžném pohledu neznatelný.

Druhé panorama fotil Dan Canonem a zøejmì mezi snímky mírnì zmìnil své stanovištì, protože tady byla nutnost natoèení a zmìna velikosti mnohem výraznìjší, nežli u pøedchozího obrázku. Tato panorama a jejich detaily jasnì ukazují, jak se to nemá dìlat. Ale už jsem získal know how na správné postupy a slibuji, že v pøíští publikaci urèitì budou výsledky možná lepší.

RISOUL - Pohled do údolí a na Park regional Queyras vlevo vzadu M. Viso (3841 m) RISOUL - Komu nestaèí celodenní lyžování, mùže si polámat kosti na této opièí dráze (Parcours acrobatique forestier)

RISOUL - Vycházková trasa pro otrlé nátury

RISOUL - Veèerní pohled na Risoul z nového parkovištì autobusù II. RISOUL - Rezidence Casiopée pøi mìsíèku

RISOUL - Veèerní pohled na Risoul z nového parkovištì autobusù I.

RISOUL - Poslední foto v Risoulu 2002, máme sbaleno.

RISOUL - Pevnost Mont Dauphine v údolí øeky Durance

RISOUL - Horská skupina Mont Pelvoux (3 946 m) v masivu Ecrins, 38 km vzdušnou èarou od Risoulu

RISOUL - Cílová rovinka sjezdovky Olympique

VARS - Pohled ze sjezdovky Olympique na Vars Sainte Marie

VARS - Horní partie sjezdovky Olympique s novou lanovkou Ste Marie

RISOUL - Fronta pøed lanovkou Col de Crevoux

VARS - Dolní stanice nové lanovky Ste Marie

VARS - Svaèinové plató u horní stanice kabinové lanovky Chabrieres

VARS - Crete de l’Eyssina jako z webkamery (varswebcam.free.fr/photo_l.JPG) VARS - Výbornì vysnìžený dojezdový areál

VARS - Jediná slušná kabinka v celém areálu - ale jen na stání

VARS - Druhá z mých celkem dvou fotografií z celého pobytu VARS - Kdyby bylo všude tolik snìhu jako tady

VARS - Zdena na sjezdovce Crevoux

RISOUL - Vzorný poøádek v aprtmánu tìsnì pøed jeho pøedáním RISOUL - Do odjezdu zbývá patnáct minut

RISOUL - Naše apartmá v rezidenci Cassiopée

1998 1998 > Dolní stanice lanovky Chabrieres a Lac de SerrePonçon

1998 > Col Crevoux a Pic de Chabrieres

Srovnání 1998/2002 (foto)

2002 > Dolní stanice lanovky Chabrieres a Lac de SerrePonçon

2002

2002 > Col Crevoux a Pic de Chabrieres

1998 > Vars Saint Marie ze staré dvousedaèkové lanovky

1998

1998 > Pohled z rezidence Cassiopée na protìjší schodištì < 2002

2002 > Vars Saint Marie z nové ètyøsedaèkové lanovky

1998 > Pohled z rezidence Cassiopée na Hotel Le Chardon Bleu < 2002

2002

VARS - Stanice vleku Crevoux I, II, v pozadí Crete de l’Eyssina

Jak bylo v roce 2002 Oproti roku 1998, který byl naším prvním alpským pobytem, mohu nejen hodnotit, ale také srovnávat.

Ubytování Tøi osoby ve ètyølùžkovém apartmá byly oproti roku 1998 ve smìru pohodlí a pohody evidentním pokrokem, srovnatelné s ubytováním ve Val Cenis. Výhled tentokrát na opaènou stranu do údolí øeky Durance a mìsteèko Guillestre a pevnost Mont Dauphine. Fronty u výtahù zùstávají.

Poloha ubytování K lanovkám pìt minut pìšky, odtud možno vyjet do mnoha smìrù. Dojezd na lyžích až k rezidenci letos bohužel nebyl možný pro nedostatek snìhu a zavøené sjezdovky v tom správném smìru. V ostatních støediscích byl pøístup ještì pohodlnìjší (zejména v Dolomitech), bylo však k dispozici ménì nabízených tras. Dobrá poloha pro vycházky, ale také bokem mimo hluèná místa.

Lyžování V Dolomitech bylo zima, v Puy. St. Vincent teplo a málo možností, ve Val Cenis nepøíznivé poèasí, tady letos málo snìhu - jednoznaènì nejlépe bylo v Risoulu 1998. Dokázali jsme si však lyžování zorganizovat tak, abychom se co nejvíc vyhnuly problematickým místùm. Lyžování dopoledne na sjezdovce Olympique bylo vynikající. Pro nᚠpreferovaný zájem o Vars jsme nemohli vyzkoušet dopolední lyžování v Risoulu. Podmínky ve Varsu byly o tøídu lepší.

Doporuèení Risoul stále patøí mezi èeskými lyžaøi a èeskými cestovními kanceláøemi k velmi oblíbeným a relativnì laciným støediskùm. Když se vydaøí snìhové podmínky a provozovatelé slušnì a pravidelnì udržují sjezdovky i v závìru sezóny, pak je Risoul dobrou volbou i pro nároènìjší lyžaøe.

Risoul 2002 na internetu

Èervenou barvou, která dominuje stránkám internetové prezentace Risoul 2002, jsem se nechal inspirovat z oficiálních stránek www.risoul.com i z aktuálních prospektù. Vedle již standardního zobrazování velkých fotografií pomocí java scriptu v samostatném, vyskakovacím oknì, jsem obohatil tyto stránky panoramatickými snímky, které lze díky urèitému triku také prohlížet jako 360 O panoráma, pøestože jsou maximálnì 180 O . Pro prohlížení

velkých obrázkù a map jsem použil java script full screen pro celoobrazovkové zobrazení. Pøevážnì fotografické a obrazové informace jsou doplnìny nejzajímavìjšími odkazy s adresami a struèným popisem jejich obsahu. Textových informací je zde však poskromnu - budou doplnìny elektronickou verzí této publikace ve formátu PDF.

Informace

Risoul

INFORMACE

Oficiální celoroèní stránky tohoto støediska. www.risoul.com/

Risoul-ski

Oficiální stránky vìnované zimní sezónì. www.risoul-ski.com/

Risoul-ski webcam

Webkamera na tomto serveru. K vidìní je i na mnoha dalších. www.risoul-ski.com/webcam.htm

Risoul-ski, sníh, poèasí

Informace na mateøské oficiální stránce, ale moc tam toho zase není. www.risoul-ski.com/meteo.htm

Service des pistes de Risoul

Tabulka provozuschopných lanovek a sjezdovek - výborná a užiteèná informace. www.risoul-ski.com/infopistes.htm

Webkamera Vars

Velký obrázek aktualizovaný témìø po ètvrthodinách. varswebcam.free.fr/

Snow-forecast - Risoul

Pøedpovìï poèasí, sníh, Risoul - graf na 6 dní - vypadá efektnì a vìrohodnì, skuteènost se však èasto odlišovala od tìchto informací. www.snow-forecast.com/resorts/Risoul.html

Snow-forecast - Alpy

Snìhová pøedpovìï na 7 dní - platí totéž co v pøedchozím odstavci. www.snow-forecast.com/v2/alpssnownext7days.html

Bulletin neige

Aktuální informace o snìhových podmínkách ve vìtšinì francouzských støediscích, a to nejen v Alpách. neige.skiinfo.fr/_apex/bulletincyb/bulletlist-f.cfm

Météo France Alpes Sud + Savoie

Poèasí, sníh na 3 dny. Pøece jen objektivnìjší informace. www.meteo.fr/meteonet/temps/activite/mont/nalpess/prev/masprev.htm#

Météo France

Výška snìhu v Jižních Alpách. Risoul je v oblasti Embrunais - Parpaillon. Objektivní a efektnì zobrazovaná informace. www.meteo.fr/meteonet/temps/activite/mont/nalpess/prev/mashaut.htm

Webkamery z celého svìta

Vedle kompletních Alp napøíklad i Nový Zéland nebo Èeská repblika. www.snoweye.com/

Publikace

Lyžaøské rekreace jsou pro mì bezesporu nejatraktivnìjší událostí roku. Týden vlastního pobytu, plný pøíjemných zážitkù a poznání, je tøeba zužitkovat a prodloužit daleko do všedních dnù. Zpracováním fotografií, fotoalb, internetových stránek a zejména tvorbou publikací si takto prodlužuji pøíjemné chvíle na nìkolik týdnù a to i s nìkolikamìsíèním, èi nìkolikaletým odkladem. Na protìjší stranì jsou obálky pìti doposud vydaných publikací a šesté (vìøím, že ne poslední) pøipravované brožurky. Dolomity 1999 dám dohromady ihned, co se mi podaøí najít filmy.

Souèástí každé publikace je cédéèko s elektronickou podobou publikace, vybrané obrazové a fotografické soubory a kompletní stránky webalba aktuální v dobì vydání. Vìtšina publikací byla vydána v maximálnì možném nejmenším nákladu - tj. 1 ks, jedná se tedy o vzácné a drahé prvotisky. Pouze publikace Puy Saint Vincent 2000 byla vydána asi v šesti exempláøích, dokonce v rùzných formátech. Dotisk kterékoliv publikace je díky archivaci zdrojù možný.

PUBLIKACE Publikace

Puy Saint Vincent 2000

Val Cenis 2001

Kréta 2001

webalbum 1987 - 2002

Risoul 1998 / 2002

Dolomity 1999 (pøipravuje se)

Tiráž

RISOUL Pøedevším fotografická publikace vizuálních zážitkù z pobytù ve francouzském lyžaøském støedisku Risoul (a taky Vars) ve dnech 10. - 18. 3. 1998 a 24. - 31. 3. 2002 obèas pøerušovaná struèným komentáøem. Autoøi fotografií:

Pavel Škvaøil

Technické vybavení:

1, 2-3, 4-5, 12 13a, 13b, 14, 14a, 14b, 15a, 15b, 16, 16a, 16b, 18, 18a, 18b, 20, 21a, 21b, 22, 23a, 23b, 24, 24a, 24b, 25a, 25b, 26, 27a, 27b, 30

Foto 1998 Praktika BX 100, Pancolar 1,8/50 Foto 2002 Minolta Dynax 505si, 28-85, 19-35, 75-300 Canon EOS 620, Tokina 24-200 Canon Prima Zoom 85

32-33, 34, 42, 43a, 43b, 44, 45a, 45b, 46, 46a, 46b, 48, 49a, 49b, 50, 51a, 51b, 52, 53a, 53b, 54, 55a, 55b, 56a, 56b, 57a, 57b, 58a, 58b, 58c, 59a, 59b, 59c, 60, 66-67,70 Sken: Daniel Škvaøil

UMAX Astra 1220S Nicon Coolscan IV ED

40, 41a, 41b Tisk: První strana obálky: Skupina lyžaøù u horní stanice vleku Clos Chardon pod Pic Saint Andre (2938 m) Poslední strana obálky: Teleobjektivní zábìr na sjezdovku Escondus (Vars) Publikace nebyla podrobena nezávislé obsahové a gramatické korektuøe. V textu se vyskytují nìkteré francouzské názvy s chybou nebo s vynechynou diakritikou - jedná se o znaky E, e, E, e, které použitý font Ottava (CP 1250) neobsahuje.

Minolta Color PagePro L Software: Adobe Photoshop 4.0 Adobe Pagemaker 6.0 Corel Xara Vydáno: 31. 10. 2002

Náklad: 1 výtisk

CD Risoul 1998/2002

CD ROM

Obsah CD

Risoul 1998/2002

Risoul 1998/2002

elektronická verze publikace ve formátu PDF

Risoul 1998

na internetu

Risoul 2002

na internetu

Webalbum

poslední aktualizace k 31. 10. 2002

Fotogalerie

skeny všech nasnímaných fotografií z obou pobytù