Rhun Fychan. Aberystwyth Wales Velká Británie

Rhun Fychan Aberystwyth Wales Velká Británie

Proč děláme siláže? • Abychom nakrmili přežvýkavá hospodářská zvířata?

NE! • Abychom vyráběli mléko a maso se ziskem Rhun Fychan Feb 2015

Pamatujte si • Siláž je na farmě tím nejdůležitějším krmivem! • Plodiny jsou sklízeny 1 – 3x ročně. Jejich kvalita v tomto bodě je základním předpokladem pro dobrou kvalitu siláže. • Kvalitu, která bude určující pro velikost zisku nebo ztráty! Rhun Fychan Feb 2015

Úvod Část 1 • Pěstování pícnin – – – –

Fáze růstu pícnin Trávy a luštěniny Požadavky na hnojení Kejda

• Sklizeň – Sečení – Zavadání Rhun Fychan Feb 2015

Část 2 • Ztráty siláže • Management sila – Zhutnění siláže – Utěsnění sila – Aerobní stabilita

Pěstování píce na siláž

Rhun Fychan Feb 2015

Pěstování píce na siláž • Zvažte – Použití kejdy – Použití hnojiv – Zabránění kontaminaci


Sečení píce na siláž • Sečení v optimální době – DOMD (stravitelnost organické sušiny), proteiny a cukr

– Dusičnany • Sečení s použitím kondicionéru – s cílem ponechat strniště cca 6 – 10 cm – nesekat příliš nízko – do půdy – nechat zavadnout na > 30 % sušiny


Kvalita trávy

Výnos sušiny = 3 HP = 25 VRU = 10 DOMD = 75

Začátkem května Rhun Fychan Feb 2015


+ 2 týdny


+ 4 týdny

Vliv kvality trávy na užitkovost zvířat Studie s dojnicemi

DOMD

73

62

Nádoj (kg/den) Proteiny (%)

28,9 3,35

26,3 3,17

Zlepšení

10% ARINI 1997


Červený jetel a vojtěška • Bílkovinné pícniny mají v porovnání s travami vyšší krmnou hodnotu, která je důsledkem – proteinů / energie o vyšší nutriční hodnotě – vyššího příjmu

• U pastvin přispívají k hospodaření s dusíkem • Mají hlubší zakořenění než tráva • Některým bílk. pícninám se lépe daří na dobře propustných půdách • Obtížné silážování – vysoké pufrační schopnosti – pomalé zavadání – nízký obsah cukru Rhun Fychan Feb 2015

Fychan 1999 Rhun Fychan Feb 2015

Fychan 1999 Rhun Fychan Feb 2015

Siláž červený jetel, 2. seč, (doba růstu 7 týdnů) Balík

Jáma

s.e.d.

Pravděp

Sušina

354

356

8,6

NS

pH

4,02

3,88

0,017

*

Amoniak-N

42,1

37,4

1,97

NS

Hrubý protein

207

205

3,1

NS

Laktát

55,3

66,2

5,36

NS

DMD

616

596

14,9

NS


Vliv bílkovinných siláží na příjem krmiva a produkci mléka (Krmení 8kg/den koncentráty)

Tráva Bílý jetel Červený jetel Vojtěška Tráva: bílý jetel † Tráva: červený jetel † † 1:1 Rhun Fychan Feb 2015

poměr

Příjem sušiny ze siláže (kg/den) 11,1 12,1 13,5 13,6 11,9 11,0

Nádoj (kg/den) 24,9 31,5 28,1 27,7 27,9 28,6 Dewhurst et al. 2000

Faktory ovlivňující kvalitu siláže • Kvalita píce – Hladiny cukru – Hladiny dusíku – Sušina a zavadání – Kontaminace – čisté plodiny


• Silážní aditiva • Management silážních jam – Dusání – Rychlost plnění – Zakrývání přes noc / rychlé neprodyšné uzavření – Správné vybírání

O co se pokoušíme? 7 6

pH

Ideální pokles pH

5 4 3

0

2

4

6

8

10

Dny po silážování Rhun Fychan Feb 2015

12

14

16

Proč je důležitý rychlý pokles pH? • Kontroluje nežádoucí procesy – Aktivitu rostlinných enzymů – Růst nežádoucích bakterií


Faktory ovlivňující rychlost poklesu pH

• Pufrační schopnosti • Obsah proteinu • Míra použití hnojiv • Obsah cukru • Kontaminace půdy • Kontaminace kejdy Rhun Fychan Feb 2015

Hrubý protein 120

Tráva

Dobrá Špatná siláž siláž

100 Amoniak Další N látky Volné aminokyseliny Pravý protein

80 60 40 20 15 % hrubý protein Rhun Fychan Feb 2015

Pěstování píce na siláž • Použití hnojiv, kejdy, chlévského hnoje

• ANALÝZA PŮDY – DODÁVEJTE ŽIVINY, KTERÉ VAŠE PŮDA SKUTEČNĚ POTŘEBUJE, NE TY, KTERÉ SI MYSLÍTE, ŽE POTŘEBUJE! • pH 6 – 6,5 u bílkovinných pícnin možná o něco vyšší


Použití hnojiva při silážování • Do výpočtu nezapomeňte zahrnout chlévský odpad • Povolte maximálně 2,5 kg N/ha/d mezi aplikací a sklizní • Tráva by při sklizni měla mít méně než 0,15 % dusičnanů v čerstvé hmotě • Bude-li v porostu 30 % jetele, 150 kg N/ha bude dodáno přirozeně Rhun Fychan Feb 2015

Vliv N hnojiva na travní protein N kg/ha

Hrubý protein (% DM)

0

8,2

18,0

100

11,8

17,5

400

23,3

35,0  8,0 CP


Rozpust.neprotein.N (% celkového N)

Problémy způsobené nesprávnými aplikacemi hnojiva na silážované plodiny • Přebytek neproteinového dusíku (NPN) zvyšuje pufraci • Zvýšené riziko kvašení působením klostridií

Aplikace kejdy na silážované plodiny Kejda – mléčný skot @ 6% sušiny – 3kg N/m3 , 1,2 kg P2O5 /m3, 3,2 kg K2O/m3 • 83 m3/Ha = 250 kg N/Ha Chlévský hnůj - skot – 6 kg N/m3 3,2 kg P2O5 /m3, 8 kg K2O/m3 • 42 tun = 250kg N / ha Rhun Fychan Feb 2015

Mikrobiální složení chlévských odpadů – 5 týdnů po aplikaci Ošetření Pokus Bez hnoje 1 Močůvka Tuhý hnůj Pokus Bez hnoje 2 Tuhý hnůj Rhun Fychan Feb 2015

Úroveň kontaminace - klostridie CFU/g FM Hnůj Tráva Půda 251

50 000

251 000

251 000

50 000

2 000 000

251 000

50 000

2 000

50 000

100 000

50 000

398 000

Hengeveld 1983

Effect of timing of slurrykejdy application on Načasování aplikace na trávu Kyselina mléčná (g/kg DM)

chemical composition of grass silage 140

No Slurry

120 100

Applied 34 d pre harvest

80 60

Applied 70 d pre harvest

40 20 0


0 7 14 21 Dny po zasilážování

Davies et al 1996

Efekt načasování aplikace kejdy na chemické složení travní siláže Bez kejdy

Kejda 70 d Kejda 34 d směrod. před sklizní před sklizní odchyl.

Sušina

12,4

13,7

10,8

0,22

pH

4,58

4,46

4,91

0,515

Mléčná

66,7

36,2

16,4

10,36

Octová

7,59

7,23

16,9

2,32

Máselná

12,5

19,7

18,8

5,48

Amoniak-N

5,49

6,22

9,32

1,20


Problémy způsobené nesprávnou aplikací hnojiva na silážované plodiny • Přebytek neproteinového dusíku zvyšuje pufraci • Zvýšené riziko kvašení působením klostridií


Vliv dusíku na koncentraci cukru Sugar

Cukr

Zvýšený protein / dusík Rhun Fychan Feb 2015

Increasing Protein/Nitrogen

Požadavek na uhlovodany rozpustné ve vodě (WSC) pro dobré kvašení podle osvědčených postupů (FM = čerstvá hmota) WSC (% FM)

• Experimentální • Farma

2.0 3.0 Wilkinson et al 1981

• Neošetřená • Inokulovaná

2.5 2.0 Petterson and Lindgren 1990


Klostridie • Vysoké počty v půdě • Ještě vyšší počty v kejdě


Sekání píce pro siláž


Výška sekání a klostridie


Vliv výšky strniště na šíření Clostridií v travní siláži CFU / gCerstvá píce

90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0


2cm 10cm Nastavená výška

O’Kiely et al 2008

Relativní změna ve výnosu kukuřičné siláže a kvalitě při různých výškách sekání Procento změny %

100 95

Silage Yield

90 Milk/tonne

85

80

Milk/ha

75 15 Rhun Fychan Feb 2015

30 45 Výška sekání (cm)

Lauer 1996

Nesekejte příliš nízko, abyste: • Zajistili další rychlý růst. • Snížili riziko kontaminace půdy. • Snížili nežádoucí šíření spor. • Zajistili dlouhověkost zatravněné plochy.


Urychlení zavadnutí: Rozprostřete plodinu (plošné řádkování)


Rychlost zavadnutí Odpařování vody Stoma Open 100 litres / t / hr

Stomata Closed 20 litres / t / hr


Bosma Clark et1991 al 1977)

Vliv širokého vs úzkého pokosu na rychlost schnutí

% vlhkost

Úzký pokos Široký pokos

Hodiny po sekání Rhun Fychan Feb 2015

Arlington, WI

Vliv typu žacího stroje na rychlost zavadání 280

Sušina (g/kg)

260 240 220

High Performance Conditioner Flail Conditioner + Spread Flail Conditioner

200 180 160 140 120 09:30


11:00

13:00 Čas

15:00

17:00

Jones and Fychan 1999


log CFU/g

Vliv doby zavadání na množení klostridií v travních silážích 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

1,30

0

1,40

2,20

2,20

35

98

1,70

1,00

2

6

14

Doba zavadání v hodinách


O’Kiely et al 2008


Co si z toho odnést domů • Je bezpodmínečně nutné správně aplikovat dusíkatá hnojiva z kejdy i z umělých zdrojů • Nezapomeňte, že absolutní maximum mezi aplikací a sklizní je 2,5 kg N/ha/den • Pufrační schopnosti • Klostridie • Všechno má za důsledek rozštěpení proteinů a následně siláže o vysoké kyselosti

• Vliv na produkci i plodnost Rhun Fychan Feb 2015

ZTRÁTY SUŠINY V SILÁŽI – všechny kroky v procesu 4 Pole 10 Aerobní znehodnocení

Plnění

Kvašení Šťávy 3 Rhun Fychan Feb 2015

5

5

ZTRÁTY SUŠINY V SILÁŽI – Průzkumy • Silážní žlab VB

25 - 40% ADAS 220 farem

• Německo

25 - 70% Zimmer 504 farem


Vliv sušiny na ztrátu sušiny


Kdy sklízet


Ztráty vzniklé dýcháním


Systém managementu A

B

Sušina - DM (%)

24,3

22,6

pH

3,9

3,9

Metabolizovatelná energie (MJ/kg DM)

12,6

12,7

Hrubý protein %

19,0

19,6

Aston et alFeb1992 Rhun Fychan 2015

Příjem siláže (kg DM/day)

Vliv managementu sila na příjem sušiny 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5

Well Made - 24.3% DM

Poorly made - 22.6% DM 0


3 6 9 Koncentrovaná krmiva (kg DM/day)

12

Aston et al 1992

Systém managementu A

B

Sušina (%)

24,3

22,6

pH

3,9

3,9

ME (MJ/kg DM)

12,6

12,7

Hrubý protein %

19,0

19,6

Příjem + 6 kg (kg DM)

10,2

7,6

Nádoj (litrů/den)

23,5

21,5


Aston et al 1992

Kyslík! Rhun Fychan Feb 2015

Zhutňování • Měrná hmotnost a obsah sušiny určují poréznost siláže • Čím vyšší je měrná hmotnost, tím větší je kapacita sila


Vnikání vzduchu do čela siláže 225 kg DM/m3


Ztráta sušiny % po 180 dnech


Predikce ztráty sušiny ve vztahu k % sušiny a měrné hmotnosti sušiny


Griswold et al 2010

Scénáře pro pokus o zlepšení hustoty siláže, když se rychlost dodávání píce zvýší z 50 t na 100 t píce/hod. Základ=50t píce/hod.=224kg DM/m3 s jedním traktorem 13,5 t na sile kg DM/m3

Proměnné, které se oproti základnímu modelu změnily Žádná změna v postupu dusání

197

Přidání 9tunového traktoru na 50% času

203

Přidání 9tunového traktoru na 100% času

209

Přidání hmotnosti 2,25 tuny k traktoru 13,5 tun a nepoužití 9tunového traktoru

208

Přidání hmotnosti 2,25 tuny k oběma traktorům a použití obou traktorů ve 100% času

226

Snížení tloušťky vrstvy z 15 cm na 10 cm

232

Použití obou traktorů ve 100% času a snížení tloušťky vrstvy na 10 cm

250

Přidání hmotnosti 2,25 tuny k traktoru 13,5 tun a snížení tloušťky vrstvy na 10 cm

248

Přidání hmotnosti 2,25 tuny k oběma traktorům, používaným ve 100% času, a snížení vrstvy na 10 cm

274


Holmes and Muck 1999

Faktory s velkým vlivem na zhutnění • Hmotnost traktoru • Doba dusání • Tloušťka vrstvy

Faktory s malým vlivem na zhutnění • Použití dvojitých kol • Tlak v pneumatikách • Typ plodiny Rhun Fychan Feb 2015

Přeplněná sila = výrazné snížení zhutnění v místech nad výškou stěny


Nezapomeňte na boční plachtu !!


Boční plachta pro snížení ztrát


Heating in the top 3 ft./ 1 metre 41.2oC

24.6oC Rhun Fychan Feb 2015

Wilkinson et al 2013

Aerobní stabilita Rozdíl v použití polyetylenu a fólie s kyslíkovou bariérou n = 11



Aerobní stabilita Fólie s kyslíkovou bariérou v. standardní polyetylen (=Std PE)

Stabilita (hodiny)

n

Std PE

O2 bariéra

11

75,3

134,5

Sig. 0,001

Všechna srovnání s použitím krmné kukuřice z horní vrstvy sila Rhun Fychan Feb 2015


Vliv standardní plastové fólie (Std) a fólie s O2 bariérou na kvalitu kukuřičné siláže a ztráty 0-45cm od povrchu Pokus 1

Pokus 2

Pokus 3

Std

O2 fólie

Std

O2 fólie

Std

O2 fólie

DM (%)

29,7

31,2

25,2

31,5

22,2

25,5

pH

4,46

3,80

4,97

3,84

5,44

3,80

Škrob (% DM)

22,4

25,1

15,3

25,1

11,6

17,5

NDF (% DM)

51,3

48,1

55,8

46,1

61,4

51,7

Ztráta org. hmoty (%)

40,1

31,8

37,8

24,2

41,1

19,0


Kuber et al 2008; Bolsen et al 2009

Co si z toho odnést domů • Pro vysoké zhutnění maximalizovat hmotnost traktoru • Výpočet doby dusání na tunu • Tenká vrstva dusané hmoty • Použití boční plachty na stěny a fólie s kyslíkovou bariérou Rhun Fychan Feb 2015

Plánujte dopředu a pracujte bezpečně!


Děkuji


Rhun Fychan. Aberystwyth Wales Velká Británie

Recommend Documents