"V
>
TT
J>
*
M
9Ě
Jř
íjfik
jj|B
Jfiß
llH
ggŽSL 1&$1&
nrtjy
Časopis Skupiny Výtvarných
Ǥs?,
tls*b
Revue mensuelle
Umělců.
(Bs&fe
tffjgfjfr
dg§®tóŠr
des
orgáne de Skupina Výtvar-
arts,
ných Umělců (Groupe des artistes), Prague. Řídí
Pavel
Emil
Janák
a
Fr. Langer
Filla, František
s
V.
Kysela,
redakčním kruhem: V.
Stech,
Rédaction
Štěpán.
V.
et administration:
ulice Redakce celář
a
administrace Uměleckého Měsíčníku
Skupiny
slavínova
Umělců
Výtvarných
ulice,
číslo
denně
5,
v
Praze
od 9—l,
a
1.,
Directeurs
Vele-
chef:
en
Rédacteurs:
Emil Filla,
1
K
70
h.
do ciziny
Učet Záložního
a
František
náklad
ústavu
a
Jana
vydávání
Štence,
v
1.,
Kysela,
V.
V. Stech,
Štěpán.
v
Hradci
Abonnement
frs.
15. pour
an;
numéro
un
fr. I*Bo.
Praze.
odpovídá
Praha
František Langer.
jednotlivá čísla
Úvěrního Ústavu
Král., filiálka
Za
15 K,
et
Janák
Pavel
V. Roční předplatné 12 K,
5.
kan-
hodin.
3—7
Prague 1., Veleslavínova
zodpovědný
Salvatorská
čís.
redaktor 8.
-
kova
Pavel
Tiskem
Janák,
Praha
51-1.
Reprodukce
„Grafie", dělnické knihtiskárny
v
grafického
Praze 11.,
Myslí-
ulice 1959.
GRAFICKV ZAVOĎ REPRODUKČNÍ
JAN ŠTENC PRAHA I,
SALVATPRSKÁ
8. TEL. 1800.
vícebarevné pro díla
REPRODUKCE
jedno-
umělecká, vědecká
časopisy. FOTOGRAFIE
a
i
obrazů, plastik, architektur, interiérů, kreseb, předmětů
um.-prům.
a
jiných
v
dokonalém
HELIOGRAVURA, TISK
Středisko umělců Večer koncert
LEPTŮ.
KAVÁRNA „ORIENT" Orientálská
vinárna
provedení.
Praha
1., Celetná
Zvláštní
herny
Obsah
čís.
Ročník
10.
1913.
11.
Sommaire
No
He
10.
année
Texte:
Text:
Frant. Langer:
Zamžené
Vincenc Beneš:
zrcadlo
Stylovost
a
nové
umění .
.
.
273
Fr. Langer: Le miroir couvert
276
V. Beneš:
Berlínské
na
et
l'art
....
273
266
nouveau
Chronique:
Kronika:
Almanach
Style
de rosée
rok
1914
výstavy
Reakce
281
Almanach pour
282
Les expositions
283
Réaction
Vyobrazení:
281
1914
á
282
Berlin
283
111 ustrat i
o n s
:
/
Josef Gočár: Nábytek
umělecký průmysl
a
257, 258,
259, 260, 261, 262, 263, 264, 273, Petr
Kropáček: Nábytek
Pavel Janák: Nábytek
a
a
malba stěny
.
.
.
261,
280
P.
Kropáček: Meubles
266, 267
P.
Janák: Meubles
.
268, 269, 270, 271, 272, Frant. Kysela: Koberec,
et I'art décoratif 257, 258, 259, 260,
265
umělecký průmysl
umělecký průmysl
J. Gočár: Meubles
278,
262, 263,
et l'art décoratif
et l'art décoratif
279
F.
Kysela:
Tapis, tapisserie
....
271, 272, 281 278, 279
DĚLNICKÁ KNIHTISKÁRNA A NAKLADATELSTVÍ V PRAZE, ÍIYSLIKOVA
aopopučuje
se
v
ULICE
IRU provedení veškerých oLckodníck úppavě vzopné
a
v
čase
poßud
TELEFON
i
možno
2134.
1959
společenských iiskopisů nejkpalším.
265
266, 267, 268, 269, 270,
281
264, 273, 280
Stavební v
F.
VÁCLAV HODEK
Sajna
úředně
závoď
oprávněný
vebních
lakýrnický malířství
a
a
mistr
vodních prací, majitel
stálý přísedící znalec
písma
tesařský,
c.
k, soudu
dřeva
a
PRAHA 111.,
nabízí
PRAHA-VyŠEHRAD
FRANTIŠEK
TŘÍDA
z
ZÁVOD ŽELEZÁŘSKÝ
práce všeho
nábytkové
kováni,
nástroje
skel
jen Ima
lišty,
mořidla,
na
11.,
jakož
a
české
sklárny
v
výkladní skříně, jakož
zrcadel
potřebných
i
i
a
ve
lev*
provedení.
JÍL™-
Třmících,
zrcadlové
všechny druhy
do staveb
dodává velkoobchod sklem
fošny, řezbářské, laky,
pro
druhu
vkusném, důkladném
68.
jediné
sklo
jakosti,
PRAHA
Č. 503
do oboru toho spadající
Tabulové sklo
TSCHOCHNER
zboži,
oken
HANUŠ
vě-
ném
fournýry,
a
výro-
Odkolkovy mlýny.
VRATISLAVOVA
a
strojní
VÁCLAV
pily,
cech civilních i trestních
1172
stavební
obrábění
ba dveří
Praha 11. č.
nábytkové
truhlářství,
sta-
ve
a
a
a
nábytku
zrcadly
soustružnické
veškeré
Broft
potřeby
Spol.
a
rakve
VODIČKOVA
UL.
v
Praze I.
Betlémské nám. čís.
15 Vlastní
(Hlávkův palác.)
dílny
na
stříbření
a
opravu
254.
chybných
zrcadel.
FILIP KAUFMANN TOVÁRNÍ
SKLAD
KOBERCŮ, ZÁCLON, LÁTEK NÁByTKOVýCH, CVILINKŮ
RýCH PŘEDMĚTŮ
PRAHA 11.,
STREJC PRAHA
RÝSOVADLA
A
POTŘEB PRO ČALOUNÍKy
JINDŘIŠSKÁ
Ze 45
druhů,
3,
A
ŽÍNĚNKy, VEŠKETOVÁRNy NÁByTKU
PALÁC GENERALI
též leštěného
UMĚLÉHO KAMENE práce sochařské,
fasády,
kostelní, provádějí ateliery uměl. průmysl.
KRAUMAN, PICCARDT,
ŠIMONOVSKy PRAHA Práce
NA
111., ŘÍČNÍ 539
štukatérské, modely pro bronz, dřevo, kámen.
TELEFON 2565
JOSEF KOCH elektrotechnický závod
PRAHA-
BUBENEČ Schnellova
ul. 317.
Telefon í>Bls.
H. TAINE:
Ročník X.
FILOSOFIE LES
UMĚNÍ
nezávislá francouzská
Jeden zpilířůmoderníkritikya dějin
umění,
formou, kdo O povaze
klasicky
přístupnou má a
zájem
Nizozemí.
v
jasnou
v
Sochařství
O ideálu
Vyšlo vPelclově
autoři. Každé číslo
umění.
v
Řecku.
Ročně 7 fr. Za
Knihovně
hledů. Za K 6'— ,
11,
ZCQ
fr. zasílají
se
2 různá
čísla.
váz. K 7*40.
LES
JEČNÁ
PAŘN,
MARGES
SRUE CHAPTAL
ULICE 8.
HRŮZA
U22
1
Roz-
NAKLADATEL JOS. PELCL, PRAHA
přináší poesii,
Malíř-
umění.
v
pro
novellu, kritické studie atd.
díla.
Itálii.
revue
literaturu, do níž přispívají přední
každému,
tvorbě uměleckého
Renaissanční malířství ství
o
M./IRGES
A ROSENBERG
*0
>
5H
°
>nU D-
ř—
1
i
PRAHA
U<>u. w-J
TELEFON
—.
1732
OLOMOUC
kf-H rvtt U- H rv>
P§>
>«SQ>
M?
č <
l
1/2
O
utti k^"—i
1
DO pí
„slu •—
1 "í
O- O
H
*-£*>§
O
ybjZQ *oj=;
cai
n
H
co
> -í
<< tu DO
o—-
Ě2
~
2
PJ Fo
,
PÍ
l
i
DO
2 pí
>«
Oí
2 pH
Kv,
OL.
<
DZ-c
u o
yuzS
nDO§
sS?
%
fv;
;
I HsW
wé
PB
nj
:
mms®
>
03^
mmmmmm
O fjj
pí
3g^ mm i
í
%
<*
jso.s-
- O
co
O
H
DO
2 7s Ob-oí JcdH D>Uw
-va
■ á.
igi • • ■#»
mm •vV\:;
O
p<
<
Pí
pí'
DO
Josef Gočár: Lustr.
Provedly Pražské Umělecké Dílny.
257
Josef Gočár: Skříň
a
stolek
v
Malba Pro JUDra O.
G.
ložnici stěn F.
z
květ.
mahonu.
Kysely.
provedly Pražské Umělecké Dílny.
258
Josef Gočár: Ložnice
v
květ. mahonu.
Malba stěn Pro
F.
Kysely.
JUDra O. G. provedly Pražské Umělecké Dílny.
259
Josef Gočár: Stolek
a
křesla
v
ložnici
Malba stěn F.
Pro
z
květ.
mahonu.
Kysely. JUDra O. G. provedly Pražské Umělecké Dílny.
260
Josef Gočár: Pohovka Malba
v
jídelně
stěn
a
z
látka
palisandru. F. Kysely.
Pro JUDra, O. G. provedly Pražské Umělecké Dílny.
261
Josef Gočár: Pohovka Pro univ.
prof.
MUDra
v
D.
pracovně
z
jilmu.
provedly Pražské Umělecké Dílny.
262
Josef Gočár: Psací stůl Pro univ.
prof.
MUDra D.
v
pracovně
provedly
263
z
jilmu.
Pražské
Umělecké Dílny.
Josef Gočár: Kredenc Pro univ.
v
jídelně
z
červeně
moř.
dubu.
prof. PhDra F. K. provedly Pražské Umělecké Dílny.
264
Petr Kropáček:
Pohovka, křesla
a
stolek
z
jídelny
z
červeně
mořeného dubu.
Koberec od F. Kysely. Pro radu
zem.
soudu
JUDra M. K. provedly Pražské Umělecké Dílny.
265
Pavel
Pokoj řiditele Pro Ochranný Svaz Pivovarů
Janák: z
moř.
dubu.
provedly Pražské Umělecké Dílny.
266
Pavel
Janák:
Konferenční síň presidia Pro Ochranný Svaz
z
moř.
dubu.
Pivovarů provedly Pražské Umělecké Dílny.
267
Kredenc Pro
univ.
doc.
PhDra F.
z
Pavel
Janák:
černě
leštěného javoru.
Z. provedly
268
Pražské Umělecké
Dílny.
Pavel Psací Pro JUDra
stůl
z
tmavě
Janák: leštěného javoru.
J. M. provedly Pražské Umělecké Dílny,
269
Pavel Stolek Pro
a
židle
JUDra J.
z
M.
ložnice
Janák:
z
provedly
tmavě
leštěného
Pražské
270
javoru.
Umělecké
Dílny.
Pavel
Umývadlo Pro
z
ložnice
z
Janák: tmavě
leštěného javoru.
JUDra J. M. provedly Pražské Umělecké Dílny.
271
Pavel Toiletní stolek Pro
univ.
doc.
a
skříně
PhDra F. Z.
z
Janák: červeně mořeného dubu.
provedly Pražské Umělecké Dílny.
272
Josef Gočár: Stůl Pro
Před zrcadlem
vpustil
vzduch
se
jídelně
z
červeně
mořeného dubu.
prof. dra F. K. provedly Pražské Umělecké Dílny.
univ.
Frant.
v
holí starší
pán. Na chvíli ustane, jde
rána.
podzimního
zrcadlo.
Zamžené
Langer:
Čerstvý
vzduch orosí
a
otevře
okno, aby
teplejší zrcadlo. Tvář
do ložnice zrcadle
v
se
znejasní. Pán, který
se
nyní
nemůže
svůj nezřetelný obraz. Pod závojem drob-
holiti, pozoruje
ných kapek zmizely všechny podrobnosti. Vystupují
hlavy, a
šířka
rozměrů
nou
čela, brady, jenom velikost
pán
soustavu si
A tak
Avšak
Pán
vnáší
a
před
dobu. Ale
na
nich stále
nimi
nejhmotnější
odlehlost očí, ale i do těchto
poznává svoji tolikrát viděnou
jakýkoliv povrch: vzpomínat!
na
tvář
všecko,
zcela co
rysy,
jedině obvod
neurčitých značek
tvář. Leč
na
jinošskou
mladou,
prožil pod povlakem
i
tuto pevmužnou.
některé
z
je-
opravdu vzpomíná.
jako před svým
vzpomíná jen
v
může vložiti
možno
jest
jích pletí.
si
a
pouze
na
zrakem vidí stále
jen pouhé základy svého obličeje, tak
rovněž
nějakou
určitou
vlastní základ svého života.
celý běh dní, jak šly
livosti, zážitky. Ale právě
pohyboval, neproměnně,
na
za
Nikoliv
na
sebou po měsíce
a
jednotlivosti, leta. Také
běh, úhrnný spád, tempo života,
zatím
co
se
měnily
v
životě
ne
ve
na
na
příhody, jednot-
kterém
jediné melodie, světla,
se
ustavičně
vůně
a
chuti.
273
Asi takto viděl
svůj
život:
Jak jest poháněn silou, jež Kterak
bytu. pro
však
se
poměry kolem čistotě,
v
budoucnu
Tak viděl trvačnou
A
rychlostí.
Proto ani
veliké
skoro
spolu
ani síla
moc
nejsou
tuto
vání vzešlé srostlá
si
vždycky
s
i sílu zcela
ním, ale tak;
žije
že
Jak
druhý
ten
živ
on
pohyby stroje
tok
na
svůj
mechanicky,
aniž
lost, požitkářství, věcmi:
aby užíval") šatstvu,
v
Nad bezvadně
šitým
cigarety! Jeho pomalá vystupovalo se
a
nad životní
nezastavitelný
rychlíkem jarní krajinou, jsou všecky nečinně
na
třešně
v
řítícího
cil, který
přáno jenom v
se
z
navazoval
by
mohlo
cizí
se
bytost vyčerpává
žije. Ale všude
rostlivě díval
do
na
na
se
tempu
život
kursy
mihnouti, jest také
a
jeho
milenkách.
a
jen, protože vssál
je
bursu. Nebot
na
Na tuto divnou
zpoždění
Jest
dvojníka
na
někdo, k
vlaku
není
mimo
vytváří,
pozastavování
židli
jak
líně
vystoupilo,
do sebe.
jest
se
jede
mnou
jejich
a
ihned
ve
ve
ruce
již
v
něm
ženoucí
dopoledním že
vlaku
voze
s
v
kraji
pohlíží
a
hezkou že-
svírají..
se
nad
se
.
Kdo?)
pociťují věci, kolem kterých jest vůli němuž v
se
závist,
mu
všechny jeho myšlenky
kursech.
na
tak
má
pozoruje kouř
Jel třebas
koni? Kdo sedí
kdo
asi
Vkus, úhlednost, pohodlí, skvě-
sotva
Kdo asi
si:
od
stav
jest mnoho zahálky (neboť
Lahodivé
zase
chvilku porušený jeho rytmus Tak tomu
má
jen pohybem oka, mimoděk zahlédl,
dotýkají,
ten
se
pokračo-
není dáno.
výsledků, které
pohodlné klubovní
již zapadl do svého zakletí. Zapomněl zdali
z
životě
rozkošnicíví:
všecko
vždy jej provází. (Tento
a
dříče. Ale
uvážily pravděpodobné změny
hodinky,
malá villa
každého rána! Takové vědomí chvilkami
chvíli
nyní dívají
strojového mechanismu.
274
mnoho
na
studoval
vyvříti krásné
další:) Nepochybně, když již jest
okamžiku, jak právě jemu
životem. V
v
pokaždé
podnikajícím
životem
kabátem. A
se-
ní pro sebe něčeho užívá.
konec
na
nimi, vůz jede zvolna, velmi zvolna
plné práci, aby
denní úkol opět
dojiti
a
něm
se v
veselých břehů (někde by
kolejích
a
plném květu. (Pomyslí
A ví, že mezi těmi, kdo
jsou
nebo
po
život.
kterého
ze
se
jest jenom neustále počítajícím
kvetoucí stromy? Kdo klusá alejemi
nou, bílé větve nad
ne-
široký proud
jídlech, vínu,
hladinu,
svém
ve
dokonalé
v
ona
pečlivá úprava
a
se
rozlil
chodu, nějaká
živí,
i
na
uprostřed
každém
v
nějakým krásným
hlavně „dosti času,
že
uklidnění, sta-
místě
na
představoval dětinsky jednoduše:) Že jest nepochybně rozdvojen,
sebe. Sám kolotá
necítil,
ani
úplném pohodlí,
nějakého stroje
pramenem,
Ze vlastně
uveden do a
došel.
popatřil
myšlenku pokaždé
činnosti
jeho
z
své vůli
čistý
a
mechanismem. (A pro
obraze
pro něho
spokojení.
v
dychtivostí,
využití, jest hnán dále dychtivostí, která pak již
jednoduchými lidmi), který
s
Jak vůbec již
toužíval:
jak
výsledky, kterých
jediném
moc
vnitřního i tělesného
a
lak,
jeho představou vzpomínal
pokračování, sladký
na
měřítkem.
i
cílem
stala zcela nehmotnou
se
blaho-
po
přítomnu.
v
v
s
hromadí
zahradou, rozprávky
počátku
a
je přirozeně lidskou touhou
že
touha
že
žije
že
třebas i proti
a
Že tedy pracuje,
účele
a
život
svůj
probouzel, když
plně
objevilo,
proměnily,
něho
zdála,
zprvu
dlouholetého úsilí
závěru
měla cíle
a
konec
na
úctě, již budilo jeho úsilí
v
a
mu
vysněný blahobyt přestal býti
niž
nutí
se
A na
veliké, aby
myšlenkou stromy mu
opět upravil
a
a
na
jen
se
svůj sta-
zabránilo včas
znovu
jej zapial
bylo pokaždé.
dvojitost života, kterou
žil
i
nežil, cítil
i
necítil,
si
nyní vzpomínal
po
jej přehlédl najednou celý
několik vteřin, snad deset nebo dvacet. Ne více, protože rozsahu mlha
rychle tak, jakoby vnímal jenom nějaký jeho diagram. A
a
prořídla
zrcadle značně
na
stala
a
jeho
v
těch několik vteřin
za
prosvitavější.
se
Rysy obličeje nebyly tak mátožné jako dříve. Počaly již vystupovati křivky úst, obočí, nosu,
tváří, jako vystupují
obraz
jeho
zároveň
Tu
dědečka. Pak ale si také
jakoby pohlédl
pomenul, od koně,
sepiat, jak následuje
ním
s
syn
tytéž tvary obličeje.
má
syn
obraz
vyvolal prvý, ztemnělý
Rozpomenul
s
A
představil
po něm
si
životě.
v
myšlenkou,
novou
žití bohaté
na
Má dosti času,
chuti.
příjemných
a
věcí.
věčně
sytý
a
poskytuje
život
mu
a
věčně
jej předroz-
se
všeho toho
Jak
užívá,
nejlahodnější podněty jak
a
ustavičně
pře-
se
vynalézavý, takže jest jeho
A chodí
využíval.
všeho
aby
si
Na všecko
jím prochází.
vybíraje jen nejpůsobivější
tíhy od jednoho ke druhému. Jest
náší bez
že
papír jeho dopisů popsaný málo řádky
až po
Jak jest pln poznání darů, jež
své radosti.
krásně
syn
krásných
vlastnosti
všechny
jak
se,
vyjíždí,
rozkoš každého okamžiku,
aby zvýšil pro
jeho
synovi pátravě, jak toho nikdy neučinil, tak,
kterém ráno
na
zná
písma. Jak
do očí
života.
uprostřed jeho
líného
které
myšlenek,
sloučila řada
Otec stavil
že i
řekl,
poznání nového obrazu rychle vzbudilo.
toto
již
starých portrétů. V mysli starého pána dle nich vyvstal
hnědi
jeho podobností, jak jest vlastně
s
se
z
lehce,
ani
se
(t. j.
země
starostí, námahy, vyčerpání) nedotýkaje.
nyní starý pán obě
(A
úpravy, sloučil Takové a
myšlenky,
ono
bytí,
kterého
napínané síly.) Ale bytí mého
jeho líci, které
co
já dok lisuji, jako slepý kůň Že jeho
životem
syna: volně
jeho
ve
se
a
ustavičnou
jest tím,
Dřel
jest tím, komu řítit
jest
Vždyť jest
Prvou:
jsem
kdo
žije tak, rubu
na
se
byly city A
ve
Zatím hlédl
současně a
po
se
a
vedle
napřáhl
však
nezvolnit, řítit se,
se
a
to osud nésti
sebe, nebo
ruku
zde
na
byla
a
života
zatím okolo
a
koho nenáviděl.
jednoho dne.
nezastavit, až pak
radovat, volně dýchat
se,
zabíjení. Ještě
různě
a
skutečnost:
mu
syn
dvě
útěchy rychle
se
ještě
ani
daleko, lhostejno,
v
bylo
nenarodil
lhostejno, zdali tyto
Nenávratná
Jeho
dvě
a
doby
jakém sledu
leta, minulá, minulá
-
a
proti zrcadlu, aby je rozbil.
trpěl. Pak před jasným obrazem počal
oblékl, nasnídal
vzná-
mnou
hřbetě svého života život svého dítěte. A
sobě
po
úplně vyrovnaly teploty
zase
nade
se
pracoval. Vypíjí sladkost,
pozastavovali
skla
a
vzduchu, pára zmizela,
obličej starého pána, který čekal malou chvíli
opakovaný jej
ranní
Starost, námaha
jest doplňkem mého
leta záviděl
svoje
všechna
dýchat, vyžívali
události. Protože
zlosti
za
stálém, tupém tempu, jedna-dvě,
nenáviděl. Bylo já již jsem někomu záviděl, někoho
syn.
a
že
lhostejno, jaká jest obecná sudba. A druhou: Vždyť můj
byly žity
přestávce,
země:
lehkostí, která
dohání k jej pojala taková nenávist k synovi, jaká
zaplašil: mu
mne
bylo jeho tempo:
A životem Tu
syn
syn
nebylo.
po
pro
jsem nepoznal. (Neboť já jsem
syna
šela, protože já jsem ji nesl. Můj
žernovu.
měl při mimo volné
které
jedinou:)
v
jest
dvě
se
rychle
vsunul do mechanického
vešel do své pracovny,
a
holit
za a
tu
chvilku
ze
zrcadla čistě vy-
myslil, vzpomínal
pravidelný pohyb
každodenně
rytmu jeho veškerých dní. Klidně již
jako
v
kterýkoliv jiný
a
se
do-
den.
275
Vincenc Příčinou umění
Beneš:
čistě lidské
bylo vždy
svoje vlastní otázky, usiluje dobrat chopit
se
a
činil tak oklikou. Stvořil si velké
se
Vnitřní život
dřívějšího
člověka než
vyjádřen. tvoří
Pojem stylu tedy nyní připadá
nám
pisným vyjádřením ideí ležících nad
dividuelního,
sebe
na
v
-
tění
odkázaného,
Umění
snažil
se
nejobjektivněji
a
tyto
spro-
a
projevovaly
a
tím
spíše opsán, idee
pevné
tyto
pro
allegorisací,
a
po-
životem. ta
a
sobě
o
vždy je
živoucího,
sama
a
Dnes
umění osobní
a
nejvšeobecněji podat
ke
co
sobě cosi
o
samobytného,
nejvyšší formou
v
nás vzhledem
subjekt omezuje
po-
stylem.
jakousi objektivní symbolisací
největší individuelnosti, k vyjadřování
tak
cítění
a
projadřování
pak vynalézalo
pak opis, symbol, ideový motiv, styl.
co
jaksi
se
nebylo přímo možno,
náboženské idee
pevné
v
snaží
podstatu stylu.
je aktivnost
intuice, bezprostřednost,
=
Styl k
umění
to
mu
uměleckého
zvíře, člověk, jeho duch, nejvyšší subjekt. Dříve byla idea lekt
zodpovědět všecky
si
bytosti,
své
všeobecnou formou
byl vepsán
výrazové jednotky, jež
Podstatou nového umění
hledí
idee, náboženství, kolektivní myšlení
byly pak předmětem
idee
personifikován, alegorisován, konstantní
velkých příčin
prožít sebe. Ježto
a
typickou, úhrnnou, kolektivní,
něm
v
všech
se
umění.
nové
a
člověk
stanovisko:
k sobě
proniknout, sestoupit
středkující, opisující
Stylovost
života, živ
pak
této
sám život,
je
myšlenka
o
in-
t sá m,
=
intecí-
prožití,
individuelnost, subjektivnost. ideu.
Nyní spěje
nejsubjektivnějších pocitů
všeobecnému,
člověka
se
naší
osamocuje
a
co
možno
osobnosti,
a
omezuje ko-
lektivnost* V novém umění a
dospívá
se
nedostatek koncentračních
sám. Dnešní člověk není rozkazem
a
důvodem
právný, který vydává rozdíl od
starých
telně
stále nové
dnešní umělec ze
a
idee,
uchopování
věcí
s
život
nové
široce
květy,
všeobsáhlý,
rozvitý,
život stále
duševní stav,
života
umění
a
a
Z íoho
rozdíl od
gorií,
plyne nechápání nového
velkých slov
a
gest, aby byla
od sebe
a
se
na
cit
a
mohoucnost
leckém díle už svých plochých
byly nyní časem
276
nutný ke
sblížení.
umění. Massa
dojímána,
a
zájmů, které jí je
a
respekt jen před umělcovým kursem.
a
citem
stanovisek
Na
tak ko-
dobře postřehnutelný
kde vše směřovalo
jedné strany je
a
nové
postupně ke
umění
povahy
potřebovala vždy velkých, zřejmých ideí, symbolů
motivů massa
a
obsahy, motivy,
svým
je vůči
přibližovaly,
zůstává
s
sice jen těmito
vlasiní jeho duše,
Tak umění
své-
a
zvláštního
úhrn
pak jako
nejvzdálenějších
dřívějšího způsobu,
kdy umělecká díla nevykazují důležitých tendencí odkazují jen
nespoutaný
nyní předvádí dosud nevyjádřitelné, vidi-
konečnému účinu deskripčním způsobem. Takže *
jediným
vnímání.
nejrůznějších
na
a
život
pokračující, nevyčerpatelný.
nečný výsledek vyplyne jako živý, makavě neuchopitelný, leč resultát
však chaos
to
sestupuje bezprostředně sám k sobě, do svého ledví, jeho
logického postupu chápání
to
Nebude
je úplně volným, svobodným
nepostihnutelné. Forma nového uměleckého díla jeví
citově
Je
život,
mu
duch touží obsáhnout více
subjektivnosti.
a
sil, ale bohatství rozmanitosti, mnohost a různost jako
službě žádné
ve
je
k individuelnosti
a
oné
a
ne
vlastním
celým uzpůsobením umění
síly
a
a
uměním.
smyslem
slepá, hluchá, protože
vlastních
slouží k požitku jen řídkým
a
alle-
Dnes,
každého
nemá
v
umě-
schopností citových, jež by jí
jednotlivcům
-
a
publikum
má
silně abstraktní
reelnosti, šeny
a
že věci
třeba
druhé je zde
as
odpovídající
v
akční
opačně snaha tak úplného zobrazení
samy
plochu
na
života obrazu
jednotu
obrazové
povahou požadavku
svou
přilepovány přímo
zapojovány
zase
obrazu
a
tím zároveň
a
tak
a
proniknutí
plošnosti jsou přená-
bezprostředně včleňovány
povyšovány
na
a
absolutní, věčné
hodnoty. To odpovídá vhodně podstatě dnešního duchového uměleckého přesvědčení, jehož základem je podávání velkých absolutních jistot duše jen a
života, čili povyšování
který vyznačí prostor
reelnosti
posvěcování
a
čistě
plastické objemy
a
transcendentální
v
jen abstraktním
nehmotnou, nejnutnější kostrou objemových vztahů, vkládá
dobající,
v
meze
rozsahu díla
často sahá pro
a
Mimo to
viálnější reality. straktní
aby
abstraktní umění a
kamenů
tem
byzantské,
správné míry
a
co
výrazu
Dřívější náboženský téměř ku
často
život vedl
tedy
mu
dán
co
rozvití
vždy a
se
se
po-
a
při-
nejtri-
a
ab-
a
se
přidržovat
nesrozumitelným. Vysoce
při největší monumentalitě
a
barevných
z
často
skel
hmotným zla-
abstraktní jednodu-
j., divoši přilepují
na
své
sošky
svojí nadřízeností ku jednostrannosti životní,
nutně
vyžití,
se
nic
tomu v
mu
dnešního
člověka je volný, svobodný,
není zakazováno
a
začíná
novosti
a
se
odpovídá
nacházet též
individuelnosti
možných vyjadřovacích prostředků.
Citově
uzavíráno.
a
což
nebylo nikdy před tím,
životě
umění, jež má dáti výraz vší té různosti,
nového
tím více musí
gotické skládalo svoje obrazy
a
stylu. Život
nejširší okruh, jak
tomu všech
se
nevolnosti, náboženství bylo společným poutem všech
a
zvýšené dokonalosti. Člověk našel
duše, používá k
jen
a
j.
vedlo též ku kolektivnímu umění
nejširšího
ploše
nejbanálnější
do
okna), obrazy primitivů vyplňovány
šabloně, k oklesťování
má možnost
až
nestalo
vsunuje do obrazu drobné detaily, kvítky, větvičky a
v
obrazů
nejkonkretnějších
Čím abstraktnější je umění,
románské
imitované oči
způsobem
velký důvod, který vyžaduje velmi
ještě souhlasný,
barevná
a
používá
příslušný poměr, aby
neztratilo
(mosaiky
vlasy, vkládají
je
zde
drahými kameny, Greco
a
chosti
a
je
nového umění.
povaha
země, hmoty,
dosažení
hodnoty. Tak malíř,
jen prázdné síti drátů
často
světa
skutečnou, hmotovou materii, látkovost, tak básník
při vyjadřování nejabstraktnějších představ rovnání
pouhého reelního
z
v
též
umění. A
pocitů
stavů
a
Odtud ten
jeho
proto lidské
spěšný vývoj
ke druhému malířství, jež sahá rychle od jednoho vyjadřovacího prostředku
a
skoro též současně. Pohlédneme-li a
celé dosavadní umění
na
východiskem, typem, jedině vždy
nová
období, trvající
středků. tem
a
Dnes
ten
Rembrandtem,
formového
několik
kolosální
a
že
podstatě byla
v
změnou
výrazových
rozdíl, jaký vytyčuje umělecká historie třeba
mezi linií Giotovou
základem
sebou všecky vývojové změny, které přinášely
století, byly určovány jen
k šerosvitu Rembrandtovu,
skou barvu
jediná
celý
často
antika
Evropy, vidíme,
přes renaissanční linii
dnes
ten
rozdíl, který
chápání vytyčovaly užívané elementy, překlene
a
barvu
dříve
třeba
v
život
a
mezi
pro-
Gio-
přes benát-
okruhu
stejného
jednoho umělce,
generace.
Podstatné sám kořen starého
rozdíly
v
novém umění budou hlubšího dosahu než
chápání formy,
Egypta
a
Orientu,
asi a
tak, jako
se
dříve,
liší od sebe tisícileté umění
budou sledovat
za
sebou snad
jen
v
budou sahat
na
Evropy od umění
odstupu generací. 277
F. Ručně
Vlastním základem
dimensionality, umění
o
Evropy je
Kysela:
tkaný koberec.
celkových epoch uměleckých byly
velkých rozdílů
kterých již předešle bylo
v
podstatě jen
mluveno.
důsledné rozvinování
trojrozměrnost. Tato vznikla postupně vývinem zaznamenávalo zcela
antiky Další zase
-
v
tomto
akce
s
mální,
s
energií vloženou
popudy vlastními, ve
vrcholu
kterém dále
umísťuje
se
je
samo
o
sobě
a
se
stará
to činnost
tato
děje
278
se
hmoty
čistě
zdrojem původní,
plné
umění
Orientu, které
nynější
a
a
uvedené
v
v
je
něm
dění
vnitřní
síly
a
možno rozeznávat
vnějšími impulsy, nebo
mechanicky, strojové,
umělecké dílo
vždy naprosto
nadcházející doba
vlivem
pak je
směrem ku větší
nebo konečně to
již sám
dokonalosti,
je
to
život anina
jejímž
duch člověka.
vědomí
dokonalý. Stupňovaně dokonalejší nově
dosavadní
Persie, nejstarší Indie a první etapa kultury čínské.
je obsaženo několik stupňů
Tím nebudiž řečeno, že dílo
dvojrozměrného
z
celé
antiky, jejíž principem je hmotnost,
vývinu je oživení, tedy dění nějaké
ještě několik stupňů. Buď je
činnost
hlediska
stupně
plošné reliefy profilů. Orient, pokud nebyl již vytvořen pod
tedy starý Egypt, Asyrie,
gradací
S tohoto
různé
a
a
její Člověk,
nezávisle
je dokonalejším předešlých,
ode všeho
celek
úplně
ve
umělecké
svém
smyslu
složitější prostředky uměleckého výrazu diktuje vždy který jistě spěje
stále ku
větší
duševní vyspělosti
a.
silnější
zjemnělejší citovosti, jež požaduje
a
středků
si
bohatších,
v
onom
postupu dimensionálním obsahuje
zřejmě všecky předcházející, takže je-li správně naplněn o
Dříve
zmocněnějších
pro-
vyjadřovacích.
Každý vyšší stupeň
starat
obdobně
ve
v
sobě
nutně
již
logice,
své vlastní
a
samo-
nemusí
se
předchozí. aplikovala
se
nehybná
hmotnost neživé
ganismy, nyní i mrtvá hmota stává umění, jež vyjadřuje přímo
život
v
se
živou
v
našem
jeho aktivitě
minulého umění analytickou, obraz
hmoty (třetí rozměr)
a
nazírání
a
životnosti, jeví
citu. se
i
na
Ve
nám
život, živé
smyslu
or-
našeho
povaha
všeho
podával vždy jen jeden výkroj, výsek, jakoby ztrnulý
moment.
F.
Kysela:
Malba
stěny.
279
Následkem šablona
a
zvýšené subjektivnosti bude nyní
ustálené
bude
objevem, tedy
sám
volnost, nespoutanost
touze po životnosti
a
a
nedostatek vnitřní
podává
věci
svém širokém
formy
pro
dosud
nové,
a
bude
důsledek
mohutnosti
a
nes
přímé
a
volnosti
a
podstaty
a
objevovat
nového umění,
je neustálá změna
odpovídat
tyl
o vos
t
ve
bude
a
živoucí
jeho
plynulé
touze ducha nového člo-
starém
bohatství bude
bezprostřední vyjádření
zmohutnělá
schopna
sebe.
Josef Gočár: Hodiny
z
kalené mosazi.
Provedly Pražské
280
stále hledat
smyslu,
ne
ale
snad
jednotnosti, jako passivita, jež podléhá působení
tak, jak jsou, nýbrž umělec
rozložení,
konvenčnost,
vnitřních, nových sensacechtivostí.
povaze
tedy
nucen
všecka
neustálené vnitřní dojmy. Každé dílo
života. To bude vhodně
změně,
vyloučena
bude mít vlastnosti
jeho aktivitu, jejíž
a
Příznakem nového umění
jako
a
umělecký vývoj
dění, jakožto hlavní princip věka,
nové
pro
umění
umělec bude
společné opakování (styl),
nejpřilehavější formu
co
v
Umělecké Dílny.
osobnost,
nalézat nové
a
která
ve
nové umělecké
Pavel Stolní
lampy
z
Janák: leštěné
mosazi.
Provedly Pražské Umělecké Dílny.
Kronika
a
poznámky řízením osudu octli
Podivným Almanach
na
rok
frontě
1914.
K.
St.
Neumann
Otakarem Fischerem. Tímto literárním almanachem, nákladem nosti
„Přehledu", presentuje
skupina
velice
disparátní:
nových, velice dobré
vedle
cí
ze
publikaci
nové
hodnoty zastupují známého že
stará
veřejjména
pro
budouc-
literatury příliš těžkých konsekven-
zajímavého faktu,
stační
se
verše vedle velice
špatných. Nevyvozujeme ovšem nost naší
vydaným
pro
právě
v
literáti
manife-
umělecké
generace
staří
literárního
projevují
že
hotového,
charakteru,
ně mnoho dobré
a
mladí
vůle.
zrálo
na
níci, jejichž dílo roste
o
kultury,
jejich verších
nemusíme leží
však
se
a
jeho
„Příchod
ve
jedné
Otakar Theer
v
a
bás-
skleníku raffinované
vzduchu pracoven. Ale
Jana
z
Wojkowicz
rozepisovat. V nich
těžisko
těžisko
almanachu,
almanachu Arne Novák, a
tu
ne
do
je smyšlený dialog
Petrarkou; prastaré
zřejmosti vykládá
sice
programové.
jižního jara", jímž přispěl
mezi Karlem IV.
s
Básník, jehož umění
básni p.
vlastně
básnické
v
výsluní naturismu,
horkém
umělecké
a
se
autor
s
tváří
a
samo-
gestem 281
nových
objevitele
přicházíme konečně ke čtyřem mla-
A tak
dým,
nichž však pan Hanuš ani ideově ani
z
formálně nic nového neznamená díček
aby
v
Čechách;
autorů
Čapka.
prosách Josefa
před něčím novým,
onu
zdůrazňovanou
nových
ation"
Af
Evropě.
současné
nebo paroxysm či
intuitismu,
z
o
vyjadřuje česky
společnou „Seelensiiu-
uměleckých
proudů
již jde
celé
v
unanimism
o
nuanci
jakoukoli novou
něhož konec konců
všechny
tyto -ismy vyvěrají, je jisto, že je tu vůle tevříti sud
široké
neznámých možností. V básních
svou
duševní
Francii
ve
francouzské
tap
pravdu nové časem
nejblíže
mentality
ozývají
nichž
z
vnitřních
jimiž od
se
má
vedle
také
svých
zřetelné
uznané tradice.
připomenouti:
až po
rozdíly generací, jež
ně
se
(1
Francii
ve
veršové
techniky
posud čistě
formální,
tu
ovšem
můžeme
vývojovou čáru
282
vnější analogon
tvoří
ve
to neschází ani
v
a
tam
Nepůsobí-li přece esthetického po-
literaturou
novou
jiných
být konečně
může
spokojen jejich čestnými analogiemi. A přece
něm
nechceme říci,
íom
neměl
„Almanach"
by v
všem
po
že
literární stagnace kde komu už nového
rodí
se
mluvili starou
„Almanach málo
že
se
rok
znamenají,
dosavadní
přejídá. „Cos
světě", abychom
terminologií.
na
koli tábora
českém
v
se
že
Vidíme
významu.
prostě nový doklad,
Publikace
jako
1914", i když básnicky af
a
vycházejí
kterého-
z
mladých, jsou přece signálem,
začíná
literatuře
v
vážněji přemýšlet. G. Winter.
Berlínské výstavy. Dvacátého září otevřen
německý podzimní dal
je,
že vznikla
nového
a
dříve
doposud
Itálii
básni K.
Čapka,
a
Něani
Jest lhostejno, kdo
se
Berlíně
v
jeho ojedinělézjevy, ale byly že konec
konců
jen náhodně
a
zůstaly nepoznány
běžně
prací téhož ducha pení má
ráz
pozorovány.
sebe
oprávnění.Ti
radně,
a
toto
manifestu.
třebí domlouvali
tu
se,
tam
a
tak osamoceny,
prvé tedy spatřujeme sevřený
uzavřená
Francii,
první
nezdomácnělého umění.
objevovaly
jako
sou-
vßerlíně
potřeba opatřili přístřeší silám
zdají po této stránce aeternitatis znač-
salon.
byl
podnět k jeho uskutečnění, nejdůležitější
na
tyto vnější momenty
poesie
tu
umění. Komu stačí
nové s
onoho intuitiv-
zachytit
se
západní Evropy,
národů
šik
anebo
Zde po-
čtyř
pospolité vystou-
Nemají
více
zapo-
nereflektují, aby
líbi-
z
existence
publika
výtek,
a
a
vynucují
si své
kritiky, kteří nechtějí
stojí před nimi bez-
zlomyslní jim spílají, poněvadž
domnívají,
set
upoutaly pozornost, vystupují
dojiti žádných
časné mladé
mecku,
není vinno
žitku,
z
Čapků
bratří
prosy
vostí
menší.) co
a
nejposlednější zjevy
vážné, jsou sub specie
Nuže,
verše
Již
příznaků
příznaky
zřetelnou
tak
jistě povstanou
neznámé
pozorovat zcela
a
o-
nová generace literární briskně liší
posavadní
nutno
se
e-
budoucího umění.
Toto úvodní pianissimo
podařilo
leccos charakteristického.
last not
předchozích vývojových
tóny,
leitmotivy
symfonie
a,
A také
ovšem
je bergsonismus jen logickým
následkem všech
ního vcítění
disposicí jsou bergsonov-
ské intuitivní filosofii
least,
prosách J. Čapka.
součas-
ných spisovatelů francouzských, kteří celou
o-
obecně do-
horizonty nových,
v
Čapka
stojíme sku-
Zde co
to,
dvou
pracích
v
verších Karla
ve
s
náplň alma-
ideová
tedy koncentruje
se
zbývajících
tečně
Ko-
pan
tento metri-
diskreditovaly
dlouho
genre
nachu
a
a
debutuje volnými verši, které jsou
na
cký
Amerik.
netušených
a
že
se
jsou vysmíváni. Tato výstava
uhajuje svůj význam tím,
že
do bezútěšného
zmatku názorů vnáší toho
byla
mělci
kteří
vyjasněné
klid.
a
přísněji
u-
zamítnuti
o
neboť
poškozují celek,
situaci
jistota
sami
bezpečnější, kdyby
bývali pečovali
takových,
dosti
by
pořádek
v
ne-
být výběr nikdy
nemůže
přísný. Ovšemže nový
nemůže
směr
jak
nosti
takové, jež teprve
často
rostou
hledají
a
musí
nejzajímavějšími. Ale tyto pokusy
být cílevědomé,
jest
to
být určovány
musí
uměleckou vůlí nade vši
jsou
a
pochybnost pový-
mi
se
těchto
v
vyplněné
ším zdá
fantasiích
mi
přes
to,
že
stěny,
barevnými plochami pů-
těmito
se
Nevidím nut-
činí sami.
-
sobily by radostně
živě. Mnohem
a
logičtěj-
býti Kandinský. Výborně
za-
stoupen jest F. Marc.
přinášeli jenom zjevy hotové, uzavřené, ale i
zdá
-
Konečně musíme
Henri Rous-
o
zde
jeho prací
dvacet
seauovi,
zmíniti
se
soustředě-
ných podá svědectví tiché tvorby prostého muže, který byl předurčen, aby příštím generacím zanechal bohaté dědictví. Viktor Wallerstein, Berlín.
šenou.
Bezpodmínečně měl zde býti představen Picasso,
lého hnutí. Pro
chového
činitel
směrodatný
měřítko
a
všechny problémy
směru nalezl
nejvyšší
tohoto du-
a
Reakce.
ce-
nejušlech-
(Výstava architektury
Jednotou V.
tilejší odpověď. Jeho malířské kvality stvořily most, po němž
Všichni,
kteří
se
blížíme
dnes
a
v
jeho šlépějích.
Umělci, jako Metzinger, Gleizes míry
i
často až
Můžeme
z
nich
tím,
nebo
výstava
jsou jako
Učelivá
paradeig-
telně vedle sebe
činností
Odlišně nesl
z
suše
a
neplodně,
položeny
a
nikoli
zře-
organi-
a
na
si
při-
že
všichni
vlivům, zpracovali je
dle svého ducha
a
tem-
mají
O
Italech Severenlm
známých, že
nebudu
se
a
pokus Severiniho přilepit
rinettiho skutečné
Doznávám na
nosti;
jeví
a
se
daná
Delaunayových
nemohu
cítíce
a
starožitností
přátel
býti údem
se
žeň
své
a
jen,
portrét Ma-
umění
man-
vysoko ceniti,
a
členem
radostí
náležitou
jistou
s
obecného celku:
a
speciální práce
a
poctivých
rys
otevřeného
pořádající sil,
organisaci
nečekaným
architektury
právě a
účtování
před forem obec-
pravidelně tyto poctivě vzniklé
také pro
pohnutek, idealismu,
a
velkým
množstvím
dekorativního
(dle plakátu,
ve
vzrušením,
materiálu. umění,
Jednotou Výtvarných Umělců inženýrů
výstavy
a
pořá-
Spolkem
skutečnosti
za-
téhož jisté je tu zodpovědná jen Sekce architektonická
spolku) nepatří
čitou
mezi
kterou má,
tyto výstavy. Podle hodnot by ji velmi
bylo
snadno
uměleckou třídu, zakládající
se
na
sté
ú-
a
snášelivě
jistých
ných předpokladech zobrazování přírody,
ur-
omeze-
což
pro
ji-
kulturní stupně jest již uměním. Avšak při této vý-
stavě,
právě
mění,
ale
vlasy působí přes vážný
úmysl nesmírně komicky. Stejně želů
dosti
ji-
projev
přijmouti, zejména oddělení Jednoty, jako nutnou
Boccinim,
šířiti.
nebo
národního
občas
míti tento
vůle k dobru
rovně,
peramentu, anebo je vyvíjeli.
hodnoty
veřejnosti jako výstavu. Normálně všecky výstavy mají
architektů
podlehli rozhodným
morální
význam jako
předkládají výbor
Výstava
dojmy, které
jaké
sil. Všecky výstavy jsou nebo mají býti
přicházejí
pýchou
neharmonicky.
odpovídá
O-
v
1913.)
toho,
vedle
jednou filatelisté, jindy kroužek
a
Paříže, dílo Rusa Chagalla.
Vidíme,
a
morálními aktivy
závoděním
cky spojeny,
druhý
ještě
přináší,
škodí
příchuť
inženýrů
a
říjnu-prosinci
má
ovoce,
celku,
program
komponenty jejich jsou příliš
i
v
přímo vyčisti celý
pracím, jež působí že
domě
jindy zahradnická firma,
mata nového učení.
a
ve-
Spolkem architektů
zbytečně rozsáhlými plátny.
pracovní methodu;
těmto
jisté
pořádaná
dekorativního umění,
Každá výstava, af filatelistická, umělecká, menšinová
stých
do
a
Leger, zastupují zakladatele školy
likými,
a
pro-
a
becním
útvarům.
sledují podobné
cestou
blémy, jdou jeho
novým
U.
a
měřítko
o
proto,
že
jí nejde
pohodlnost,
o
napadá
přílišné tím
výstav, požadavek morální. A
je tato výstava
něčím svrchovaně
více
výšky ono
v
u-
druhé
stránce po této
nemorálním.
283
vtírá
Především
architektury
do sálu
při vstupu
se
nikde příliš
nikde ruch, neobyčejné ticho. Na stěnách
rozhodnosti, přesvědčení zásad.
mnoho života,
koli arch. Balšánka, který
obmyslů Sekce,
a
nesúčastní) idejí, tendencí
se
nepřeháníme— vyvolaly. Je
tuto výstavu
upřímně
tak, jak je nahý,
a
zde býti
dých (techniků), již
umělý, vydlužený
nátěr.
Vlastním
nikoli
to
omezující
o
bylo
to, aby do domácí půdy nebyly
všecko,
by bylo
co
bylo udupáno Vedle tento
za
mohlo
nesúčastnící
a
pil, Stibral).
Za to je
již reservátem
pro
cizí
jež
jsou
výstavě
ve
se
vlastního přesvědčení,
nejhrůznější zbytky rozvráceného hi-
fabrikovaná architektura známých třírisalitových škol radnic
v
Architektonická
starých mladé; Staří
jinde. sekce
ovšem
zde
směr
a
sekce
nic
v
také
má
t.
vedle těchto
a
nali
věci
akce,
stranu
od toho
dinělým
na
v
tím, že ními a
se
většinou
pracují
snahami; někteří
si
demoralisace
2.
pak vlastních řad tury.
Mladí
vedou
přes to,
že
zásadní, sekce
vážně
nemá
jsou
mohou věřit
nákazou
sekcí ale
a
oč
výběrem
zásadnost
dle
členů, práce
vážně
mladých,
celé
nikoli
architek-
to,
za
sekce:
protože je jich třeba
se
snaží.
zásad
hodnot:
ale
neřídí
řídí
se
zatlačujíc umělecké
na
poslední
a
Organisace a
se
jen
pře-
místo, anebo
svým vnějším počínáním je přímo ničíc, A přece každá umělecká
práce je především
přesvědčení
a
poctivostí
také
podmíněna
počínání. To mé
a
za
a
jindy ze
klubu
inž.
a
jest
a
do
Prahu
silou
bude mít i
kdyby ji
zadu
ným
se
a
Starou
„Za
přísnost
se
svou
docela
Sekcí
stanovisek,
ostatním
to
ve
pro
a
kterou
ra-
ojetom
něž
by
se
reakcí
mladým,
že
proponoval
činnost
eko-průmyslové školy
v
za
do-
vývoji.
Jednotě U. V.
v
kde
Skrbek,
by
na
místě
Schovánek), ne-
průmyslu, protože
třeba jej také mít. Trap-
oddělení
toto
míře
a
a
úmyslem shromáž-
přispěli tak k
(Obrovský,
snahám
značné
ne-
zavlékán
vyvracení
architektonickou
pěstuje jinde
reakcí
vy
křižuje
a
Jednoty vůbec připouštěla. Totéž
úroveň
živě
na
Prahu"
něčím
mimoděk
žádné
nadbíhání
při tom jest,
jest
jednou
se
staví
a
nadálé roubování také-uměleckého tento
se
„XX. Věku".
a
znemožňuje
poctivým
s
hodnotnou
lákání
byla spíše
srov-
jež tu svým jménem má krýti. A tato
(bez rozdílu stran)
Totéž
všemu
sekce, vyrovná
jeho, je
nepomůže
starou
po-
prostředky klerikálních
proti stavební výstavě,
dili všecku mácí
nim
proti
lze sekci
památek, kde
úkladně
záležitostech
záskokem Klub
i
posic
Tytéž obdobné poměry panují nyní
nenávidí vše
a
arch.
těchto
popíráním
nových našich kulturních dějinách; při
v
výstava jest
do-
co
sekce předčili.
členy
o
orgán
protivníků
sám nerozhodl
sebe kletbu školy,
vlastních
tedy nejen jednotných
členů
moder-
další činnost
tu je
nejdříve
pracují,
politikou k získávání svědčení,
se
vedení sekce je zevně potírá
nač
volbě
A
konečně
získáváni
že
a
a
s
nimi dokonce velmi
mezi
hovíce.
souběžně
a
stálým pokrokem, střásajíce
jiní ještě trochu
ve
vážně
starých již
hodnotou
i
poslední době Sekce skutečně „hraje"
v
činnosti
ději
si
25%),
povykováním proti
a
Obzor",
zaskakuje
liší
od
vypomáhá
neustálým podkopáváním,
se
př. zachování
dekora;
stavitel-
ročníku zajisté
činné
k
součinnosti,
vší
af již
se
na
vesměs
nebyly moderní snahy potlačeny,
politikou
s
-
Role, kterou
Spolek
získáni,
kruhů
z
svých zadních stránkách zúplna „Týdnu"
(absolventi techniky),
sekcí
jeví
„Arch.
a
zase
její „A. O.", když
a
přešli
nás jen
u
vůči
bývá
a
modernímu. V tomto způsobu činnosti
může zachrániti jen dorost. Mladí
jakkoli byli
sílily,
návistí
zachování
byly již odsouzeny k vymření
svých
to
Sekce
j. k reakci;
myká
jiném poměru, než jak
nechtějí, jen
Reakce.
naopak
ty do výstavy
a
Sekce
akademické
namnoze
konservativismem
ve
(Šulc, Sula).
slohu
a
a
italsko-česko-klasicko-domácně-renaissančně-
mírně-modernisovaném
práce
3.
i
kate-
nižší
ještě
svůj stav jsou čímsi nižším, byf
ale již pro své
v
mla-
(s patřičnou distancí)
všeho
vyplňuje „A. O." (zaujímají
a
stran
vy-
stavitelská, bez svědomí
ona
beze
ských, jichž pracemi
zřídila
trpných svých
zejména
směchem, překrucováním
(Roštla-
půdou, ba přímo jediným
sekce
pracovníků,
snaživých
Sekce
není vše:
mladých
řada
jak třebas
a
„Arch. Obzoru", kdežto
ji podporovat,
to
je-
a
jich profesor-
pro
mladých: netechniky,
nepřipustila. Jest
ale
v
do výstavy
mají
a
gorii němých
neplodná.
a
sekce,
(a
vzrůst,
a
této zlé činnosti
se
pak zde bují ještě
a
a
vlivy;
(Vejrych),jenž všude jinde již byl bohudíky
storismu
pleněn;
osobností
osobnosti
súčastní) výjimečné
je-
a
pečováno
zazelenat
zodpovědný, jsou zde
směr
sekci
zaneseny
znova
jádra vedoucích
charakterní
v
sekce je mrtvá
tak půda
a
sekce
jen
místo
vedle těchto
účelům
svým
byli připuštěni
zavilý, ůskočný, nenávistný
Kdysi
modernímu.
ke všemu
je
je totiž konservativismus
ale
se,
to
ke
se
Šulce
a
A ještě to
tísní.
si
dojem moderní; ale
jího zodpovědného jádra
dostává všecko
se
předně:
zevně
movens
ství
Šuly
pánů
úrovni
to
Výstava dělá
ven.
dovoleno
dobré věci
vlastnostmi vysta-
všemi
se
váni, vidí-li, jak vše je možno
a
sekce
mladí povzbuzo-
být
pěstovány
sekce, který měl
konservativismus
1.
programově
jí
jež jsou
řadách
v
jích generacích; neboť jak mají
nejhorší
nepřítomných, nevystavených (ni-
třeba povšimnouti si
a
Proto
úplnou demoralisací
následek
za
výstavy jest jistou
uměleckém
polooficielní
(některých
průmyslu
že
Uměle-
účasti
profesorů
a
a
Pavel
žáku).
Janák.
Výkonný výbor odborné výstavě Vnitřní
nost.
1914
zahájil
oddělení,
prof. J. Hoffmann.
výboru
kancelář
Lipsku
v
úpravu rak.
K, vede
80.000
Rakouska pro účastenství
ve
Vídni
již niž
na
na
knižní
Petříkova
malířské
vinárna
určeno
je
Informace podává
IX., Severingasse
Práce
čin-
svoji
provádí
9.
Praze!.,
v
FRANTIŠEK
*
2. v
otevřena
listopadu byla
obrazů E.
Berlíně výstava
lekce
Za to Munchův
dekorace
pro
v
hodný.
rodních vín. Dosta-
Praha~Kr Vinohrady, Kotlářova ulice č.
pozoru-
obchodu
dosud majitel uměl.
R., řídí nyní
n.
vede
a
malíř,
veníčko umělcův
a
literátů.
15.
*
M. Feldmann, líně
Kristiánii, je velmi
Výběr dobrých pří-
15
nové
soubor, obsahující zejména
universitu
ZATOČIL,
P. Picassa. Ko-
a
(po špatné přípravě) obsahuje jen
Picassova
čísel.
Muncha
č. 5.
Perštýn
budově Staré Secesse
v
umělců:
obrazy
zejména
závod
umělecký
nový
Ko-
v
Berlíně
v
Picassa,
Matisse,
DERSTURM
Braquea, Deraina, Pechsteina atd. *
čtrnáct idenn ík Souborná Sturm" v
celku
Skupiny
výstava
obrazů
11
kolekcionáři
Kóhlerem
saloně
v
Vydává
a
ském Museu
ve
sahuje letos
vedle všeobecné
také
myslu
Servaes
24
libuje
byla
v
výstava
otevřena
Ročně
nosti
Rakou-
v
„Neue Freie Presse", a
že
že
vliv
M., jednotlivá čísla 20 pf.
Berlín
W 9,
stálé
a
míst-
výstavní
134a.
Potsdammerstrasse
F.
„efektních
celku
v
A.
že
lze
historických
slohu,
biedermeieru, chipendalu, orientálních
a
okamžik
vhodný
řadě
(po
jim
k
zvednutí
Podařilo
reakce.
let, kdy dorost
škol
ze
se
vždy přecházel
pozona
stále rostoucí
6
výstavy drobného prů-
překvapení tentokrát je málo rovati
umění.
a
listopadu. Ob-
5.
Charakterisuje ji,
interieury.
si
a
řídí Herwarth Walden.
a
Redakce, nakladatelství
Umělecko-průmyslová Vídni
kultur
Cluxenem. *
Výroční
pro
„Der
zakoupeny byly hlavně
plastik;
a
U.
ukončena; bylo prodáno
Berlíně byla právě
v
V.
stranu
pokrokovou) získati
část
nejmladší
generace
empiru,
selských, zde
pro
sebe,
tak jsme
a
že jsou mladí
lidé,
dočkali
se
soutěži
v
kteří rozhodnou
překvapení,
pracovat Bal-
se
zejména slovanských ..."
učiněném
Soutěž
na
Je třeba
šánkovsky.
*
hotel, spořitelnu atd.
v
Pardubicích, letos
již
sevšeobecniti v
létě
tamní
městskou
radou vypsaná
a
v
říjnu
je
svým
výsledkem
praktickým
dokladem s
k nynéjší sti
situaci
výstavy
v
v
architektuře,
Obecním domě
jak
o
ní
při příležito-
referujeme. Reakce zvedá
konservativismu
jeho
Spolku
architektonické let
posledních
architektů
sekci)
podstatných
docíliti
se
oproti
V řadě
divadlo), přes to,
na
se
konec
súčastnivším, přiznána většina téměř k
slední době, členila žení
a
rozvedla je k práci
architektů
„Skupina
V.
v
ve
se
cen; to vedlo
umělecky
shledali
krát,
štítové
zdařilo
se
památek třeba
starých,
slátaniny vedle
soutěže
konservativní
těžíc
bez
ze
nadržovala
situace,
přes to řadě
neodepřít
ceny.
Bude
utužení
zajisté
mnoha-
irregulérní:
ostychu
reakčním
moderních to
na
opět
samotné Ze-
velmi
byl
majoritou
ač ovšem
návrhů
mladým
tento-
pracím, nemohla
výstrahou
organisace.
více střediscích
konservativní,
že
*
Italští
cerba"
(Sdru-
rismus
nastal
futuristé vydali
riétní divadlo!
roz-
více
„Mánesu", Klub „Za Starou Prahu",
U."),
duchu
v
ve-
abstinenci starých od soutěží. V po-
kdy práce mladých
na
poroty stále ještě
byly majoritou konservativní, musela být mladým, lice živě
s
a
Výsledek
brány.
k opětnému že
okolí
v
to
tito mladí reakcionáři
přicházejí
návrhy
věžové
soutěží
(Staroměstská radnice, Letenský průkop, Poděbradské lázně, Brněnské
že
slevení
Jestliže
inženýrů (totiž
během několika
úspěchů.
přesvědčení,
reservou,
s
patrové,
Porota a
znamená:
pokroku
nestoudnými
lené
hlavu. Moderní domácí architektuře podařilo
jaké
roz-
stavětí
hodnutá,
konstatovat,
1.a
a
15-
cími
Politický
září
t.
netvoří nové
jest jen jakýmsi již
opět
r.).
manifesty: Pro
program
Je
z
va-
futuristický („La-
nich patrno,
jak
futu-
hodnoty pojmové, ale jak
skákavým
hodnotami
dva
řáděním
kulturními.
mezi
existují-
Politický
mani-
Veselý koutek VII. Jak
1.
naši
když
slavíci
své kosmické
odlétají pěti
2.
hymny
*) Kdysi
J. S. Machar napsal knihu
V. Tille píšou
v
„Nér. List." řadu
o
Krimu, nyní O. Theer
nadšených feuilletonů
z
kancelář
l' -i" !!
r r:,;; :n
Nově
NN
!.
T
nádherně I. m
Středisko
Gutfreund,
Karel
;:I !
|
|
i:
a
N
'I
.
.*)
*) Malíř Kalvoda píše drama.
požádali
moderně
a
U
II
LILI
|
SKUPINA mají
svoji
Tamtéž
stále
vyloženy
:1
1.
'I;
'M.
i:
L."
'j
.
miiiiiiiiiii
velkokavárna
zřízená
V
,
n.
E"
R
i
obecenstva.
!II!II!!IIIIII!I||||!I1I!I1!II!IIIIIII!III1!IIIIII1!III!I!II!IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII!IIIIIIII!!IIIIIIIIIIIIIIIIIII!!IIIII!IIIII!IIIIIIIII!III!IIIIIIIIIIIIIIIHIIIIIIIIIHÍ
MĚSÍČNÍK
UMĚLECKÝ
A
kancelář
Praha
' 1 ;,
rozpočet „Pojišťovací
elegantního pražského jakož
venkovského
II
'!: ''i'.'!:
o
Králové
Dvoře
ve
T
Lpatro.O
umělců
| II
.
a
Krimu.
Neuzavírejte žádného pojištění, aniž byste
|
Musy cizoloží
naše
Krim.*)
na
:i. :
když
v Čechách vypadati kultura...
může
a
administraci
L, jsou
od
nyní
v
nové
ulice
Veleslavínova obrazy,
grafiky
atd.,
jakož
místnosti
i
časopisy
v
krámě
5. nového
umění.
3.
když
náš
papež stává
*) Dr. F. X. Šalda pravil,
že
se
4.
věřícím.*)
neví, nepřiblíží-li
ho vývoj ku ka-
*) St. K. Neumann prohlásil s
tolicismu.
když Evropa je již do-honěna.*)
bratry Čapky,
že
v
„Lidových Novinách" souhlasně
Evropa je nyní již dohoněna.
ZÁBAVNÍ PODNIK
„M ONTM ARTRE" PRAHA
L, ŘETĚZOVÁ ULICE.
ZAČÁTEK VSTUP
V 10 HOD.
VOLNÝ.
Jf
V
admin.
Uměleckého
zel., Veleslavínova lepty A. Deraina, z
nakladatelství
P.
ul.
Měsíčníku 5,
jsou
Picassa,
vPra-
vyloženy
O. Braqua
Kahnweilera
vPaříži. 5.
Ceny
od
K
20,
40. *)
když
naše
jara jsou tak krátká.*)
Jan Preisler jmenován professorem
na
Akademii
Umění.
fest, který byl vydán k nedávným volbám volává:
suverénní
„Itálie
vládnouti
pozemní branná
absolutní!
svobody!
nad heslem
i
a
Itálii,
v
Heslo
Itálie
má
loďstvo
Největší
výkřiky
pro-
a
giena světa! Zahraniční politika
cynická
agressivní!
a
klerikalismus
a
protisocialismus! Kult pokroku, sportu,
fysické síly, odvahy proti
rayonu
kultury, klassického
vzdělání, museí, bibliothékatd.! Co nejvíce praktických škol obchodních, co
nejméně
passeistních variété
rodilo
profesorů
s
a
a
zemědělských! avšak:
advokátů atd.!
Modernisace
senátky)!" V manifestu
(Řím,
měst
„Varieté je jediné divadlo
praví:
se
se
průmyslových
námi;
nemá
tradice,
mistrů,
pro
doby;
dogmat,
hře:
na
sedadel
několik
dam
a
se
Wagnera,
komicky seškrtané.
a
aktuelností.
Herci
a
triumfovati. Variété
návání;
potírá
vše
autoři variété
je
místem
sil,
chtějí
hrát celého
slední noty,
ální lásku
a
hodnosti:
směšné, karikatury,
veselosti,
hluboké
jemné,
je
Třeba rozvrátili
výhradně absurdnímu
a
a
jsou
luxus,
„VINICE"
zeleně,
modře,
právě
jako kniha
ide-
číslo
2.
nových
veršů
Karla
SLUNEČNÍ
To
HODINY
a
vúpravě
Fr.
Cena
vyhraditi
K
Kysely. I*so.
Nechť
dostali
v
administraci
„U. M."
Zpěvačky nechf
malovat, dekoletáž,
oranžově.
vyšla
nepravděpodobnému; vý-
stupňování kontrastů.
nuceny se celé
pytli atd.
býti
Lze hradně
v
živí
zvířecího
úplně všecku logiku
jediném aktu,
na-
mechanického atd. Variété třeba však ještě zdokonaliti takto:
v
ramena,
vlasy,
chansony končí
jakož
i
ve
všech
knihkupectvích.
se
PRAŽSKÉ UMĚLECKÉ DÍLNY pro
umělecký průmysl
a
nábytek
VELESLAVÍNOVA 3
PRAHA I.,
(Telefon 4124.)
Řídí Nábytek
v
architektiŽJ.Qočára
občanském i přepychovém provedení.
dle návrhu F.
od po-
atd.
ironie, neopakovatelné světa
atd.,
uváděti neapol-
hercům zašitým
romantismus; naopak plodí nové podivu-
analogie lidství,
Kysely. Záclony,
počty ochotně
obratem.
hotový
i
Ve
o-
večer
jediný
francouzské
Bacha
10
Nechf klassické za
Shakespeara
dát recitovali
Hernaniho
rekordů, překo-
slavnostní,
posvátné,
pouze
prodati
skou canzonettou, Beethovena hráti pozpátku
Vknihovně se
prostituuje:
tragedie řecké,
všemožné
předvést
k součinnosti
lepidlo, aby několik
dráždivé prášky.
systematicky
se
dát
se
totéž sedadlo
přilepilo,
sobám, rozhazovali umění
expanse! Irredenta! Panitalianismus! Proti-
Koloniální
na
nadávky. Nechf obecenstvo navádí
pánů
poněvadž válka jest jediná hy-
moc,
se
do romancí mísí
anarchistickými proslovy,
a
Nábytkové látky
osvětlovací tělesa. Informace
skladech
provedený
na
lze
prohlédnouti
objednávku.
a
roz-
nábytek
