REVITALIZACE TEREZIINA ÚDOLÍ
DIPLOMNÍ PROJEKT
VEDOUCÍ PRÁCE|prof. Ing. arch. akad. arch. Václav GIRSA ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE| LS 2015/2016|FA ČVUT
ŠÁRKA BUDÍKOVÁ
OBSAH 3 PROHLÁŠENÍ | ZADÁNÍ
4
ÚVOD
6
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
8
ANALYTICKÁ ČÁST MORFOLOGIE|PRŮHLEDY A VÝHLEDY
14
INTERPRETACE DOBOVÝCH PLÁNŮ
16
NÁVRHOVÁ ČÁST
2
ŠIRŠÍ VZTAHY
20
SITUACE
22
VEGETAČNÍ ÚPRAVY
24
A|BRÁNA
26
B|LÁZNĚ
30
C|MODRÝ DŮM
38
D|VODOPÁD
42
E|ALTÁNY
46
F|MOBILIÁŘ
48
ZÁVĚR
52
LITERATURA A ZDROJE
53
OBSAH
3
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Šárka Budíková AR 2015/2016, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) Revitalizace Tereziina údolí (AJ) Revitalisation of the Terezia’s valley
DĚKUJI
JAZYK PRÁCE: český
Především profesoru Václavu Girsovi za pečlivé vedení a profesionální názory,
Vedoucí práce:
prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa Ústav: 15114
architektům Tomáši Eflerovi a Martinu Čtverákovi za přínosné podněty k práci,
Oponent práce:
Ing. arch. Karel Kuča
Klíčová slova (česká):
Terčino údolí, krajinářský park, obnova, památková péče
architektce Mileně Hauserové za neutuchající nadšení pro průzkumné práce. Dále děkuji Michalu Jarolímkovi z Okrašlovacího spolku pro Terčino údolí za poskytnutí nezměrného množství písemného a obrazového archivního materiálu i praktické rady a inženýru Zděňku Poloprutskému z laboratoře fotogrammetrie na Fsv ČVUT za spolupráci při zpracování historických mapových podkladů. Na závěr pak pracovníkům NPÚ v Praze a Českých Budějovicích za poskytnutí odborných konzultací.
Anotace (česká):
Předmětem diplomové práce je obnova krajinářského parku NPP Terčino údolí u Nových Hradů. Návrh řeší zapojení parku do širších krajinných a urbanistických vztahů, komplexně řeší cestní síť a vegetační úpravy a detailně pak čtyři klíčové lokality parku.
Anotace (anglická):
The subject of my thesis is a revitalisation of the landscape garden Terčino údolí (National nature park) near Nové Hrady. The project connects this park to its nature and urban surroundings, comprehensive solves the path network and the landscaping and deal in detail with four key localities.
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne
4
PROHLÁŠENÍ | ZADÁNÍ
podpis autora-diplomanta
5
Choustník hrad
ÚVOD
Jindřichův Hradec město
Tereziino jinak Terčino či Krásné údolí je významným českým krajinářským parkem o rozloze 68,8 ha. Nachází se v předhůří Novohradských hor na jihu Čech. Roku 1949 byl park vyhlášen Státní přírodní rezervací a roku 1992 se mu dostalo vyšší ochrany v podobě Národní přírodní památky(i s okolím o celkové výměře 139,29 ha). Údolí je právě onou kombinací přírodního ekosystému a kulturní krajiny vytvářené (či dotvářené) člověkem.
CHKO Třeboňsko rybniční soustava
Netolice hradiště
Hluboká Holašovice
Konkrétní a podrobnější návrh je řešen v klíčových bodech parku jako je např. hlavní vstup nebo oblast umělého vodopádu. Veškeré nově navrhované části od budov až po nejmenší součást mobiliáře tvoří jeden charakteristický vizuál, který je současný, nenápadný a prostý v materiálu a tvaru a je uceleným souborem vloženým do historického kontextu.
6
ÚVOD
město
České Budějovice
vesnice
Park se dnes nachází v situaci, kdy je velký zájem ze strany města na jeho údržbě a revitalizaci. Vše odstartoval roku 2009 nález rozsáhlé sbírky fotografií a plánů uložených v depozitáři Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. Tato instituce následně svým projektem Obnova buquoyské kulturní krajiny: Záchrana movitého kulturního dědictví jako báze pro obnovu paměti místa a kulturní identity rozšířila vědomosti o historii komponované krajiny v okolí Nových Hradů. Čas a nezájem minulého státního režimu způsobily devastaci až zánik mnoha objektů v parku i jeho “přírodní” části. Úkolem této práce by tedy mělo být na jednu stranu hledání zaniklých míst a jejich dokumentace jako cenné historické stopy a na druhou stranu hledání vysoce současného využití a náplně parku. Výsledný návrh revitalizace je syntézou těchto dvou aspektů. Obecným řešením je zacházení s parkem jako celkem zapojeným v krajině. Tzn. kultivace cestní sítě, návrh turistických tras a pohodlnější napojení na okolní sídla. Mohl by se stát podkladem pro další podrobnější dokument určující zacházení s parkem v následujících desetiletích.
Třeboň
zámek
město
Kleť
Zlatá Koruna
rozhledna
Heidenreichstein
klášter
město
Český Krumlov město | hrad
Pořešín
zřícenina hradu
Terčino údolí
krajinný park
Nové Hrady hrad | zámek
Blockheide viklany
Lipno přehrada
Rožmberk
Heinrichs
hrad
Weitra zámek
viklany
15
Vyšší Brod klášter
km Zwettl město
PRAHA Karlstift
25
km
pramen Lužnice
Freistadt město
ČESKÉ BUDĚJOVICE
TEREZIINO ÚDOLÍ
50
Obr. 1 Širší vztahy - turistické cíle
km
7
PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1. Identifikační údaje 1.1. Stavba: Revitalizace Tereziina údolí u Nových Hradů 1.2. Katastrální území: Údolí u Nových Hradů [706272] 1.3. Část obce: Údolí u Nových Hradů 1.4. Obec: Nové Hrady 1.5. Okres: České Budějovice 1.6. Kraj: Jihočeský 1.7. Projektant: Bc. Šárka Budíková, diplomová práce pod vedením prof. Ing. arch. akad. arch. Václava Girsy.
1821 1851 1854 1936 1949 1992 2011
čtvrtý plánek parku - Anton Krause - první romantické rysy smrt Jiřího Františka, park přebírá syn Jiří Jak Jindřich pátý plánek parku - Johann Kastl - již plně rozvinutý romantický park většina parku i budov zdevastována povodní vyhlášení Státní přírodní rezervace vyhlášení Národní přírodní památky, čištění a obnova parku začátek projektu ÚDU AV - Buquoyská krajina
2. charakteristika
2.3 Předpokládaný stavební vývoj jednotlivých objektů - viz samostatná část Diplomního semináře
2.1. Stručný popis lokality:
2.4 Vývoj a analýza parku - viz samostatná část Diplomního semináře
Charakter údolí jako romantického parku vytváří samotné přírodní koryto řeky Stropnice, ke kterému byly doplňovány a komponovány drobné i větší stavby, aleje, vodní prvky a lesní porost byl formován tak, aby utvářel velkolepé průhledy a výhledy stejně jako intimní zákoutí. V současné době je park hojně navštěvován a využíván k relaxaci a procházkám jak turisty, tak místními. Několik staveb je v soukromém vlastnictví a jsou celoročně využívané. Samotný park je ve vlastnictví státu (spravují Lesy ČR, AOPK, Povodí Vltavy), města Nové Hrady a Horní Stropnice, což přináší komplikace zvlášť při údržbě parku. 2.2. Historie místa - plné znění součástí Diplomního semináře, zde stručná časová osa: 16./17. stol. vznik tzv. Panské zahrady 17./18. stol. vznik obor v okolí 2. pol. 18. stol. založeno tzv. Krásné údolí 1756 vznik Neugebäude (Modrý dům) 1781 park věnován hraběnce Terezii před 1794 první plánek parku - Johann Franz Riemer - park v podstatě manýristický 1796 druhý plánek parku - Phillip Pistor cca 1800 třetí plánek parku (plán promenád) 1818 smrt hraběnky Terezie, park přebírá synovec Jiří František
8
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
3. Zadání Plné znění zadání viz str. 5 Analytická práce bude spočívat ve shrnutí dosavadních znalostí o podobě parku (vychází především z nejnovějších poznatků výše zmíněného projektu Obnova buquoyské krajiiny), ověření teoretických principů fungování a kompozice parku v reálu a hledání současného využití a prostorových vztahů se současnou sídelní strukturou. Cílem návrhové části je obnova krajinářského konceptu místa v duchu původní úpravy, doložené z několika historických map a nesčetného množství dobových vyobrazení . Úkolem je zároveň vytvořit místo pro ekonomicky udržitelné a atraktivní současné využívání. Cíle jsou rozděleny na konkrétní a obecné. Konkrétním cílem budou zásahy v centrální části parku (ruina Modrého domu a oblast kolem vodopádu), doplnění altánů a vyhlídkových míst, úprava vstupních částí s parkováním a úprava cestní sítě. Obecným cílem bude návrh zacházení s parkem z hlediska cestní sítě, turistických tras, napojení na okolní sídla, užívaného mobiliáře a povrchů – výsledkem bude ‚katalog‘ těchto prvků. Při návrhu novostaveb bude kladen důraz na kontext tak, aby návrh korespondoval s myšlenkou krajinářského parku a tvořil s ní provozně a výrazově ucelený soubor. Pozornost bude soustředěna na záchranu historických hodnot – krajinných, materiálních a na zachování genia loci.
4. Stavební program
stávající cyklotrasy. 5.2 Krajinný koncept a rozvoj
A| B| C| D| E| F| G| I| J|
Celková, komplexní regenerace hodnot původního konceptu krajinářských úprav Vyřešení vstupních partií s parkováním a zázemím pro návštěvníky Vstupní objekt s informačním centrem a zázemím Regenerace centrální části parku s náznakovou obnovou zaniklého Modrého domu Obnova cestní sítě a vyhlídkových pavilonů v návaznosti na poznání původního stavu Návrh obnovy objektu bývalých lázní (wellness, ubytování, stravování) Obnovení partie v okolí vodopádu včetně cestní sítě, mostku, drobné architektury Zpracování katalogu mobiliáře Komplexní návrh vegetačních úprav
5. návrh
Možnost postupné revitalizace a flexibilních úprav je zásadní pro každý projekt nekomerčního charakteru. Pro obnovu historického stavu nebo vůbec udržení je zapotřebí pečlivé péče o flóru i faunu, která je pro park základním kamenem. Návrh stanovuje základní rámec objemu vegetace na území parku odpovídající historickému stavu. Podkladem pro návrh je stav z roku 1854, který byl v rámci spolupráce s laboratoří fotogrametrie na Fsv ČVUT aplikován na současné digitální mapové podklady. 5.3 Cestní síť Návrh obnovuje část cestní sítě dle historického stavu z roku 1854 (opět na podkladu zpracovaném laboratoří fotogrametrie - viz výše) tak, aby byly vytvořeny dva již zmíněné procházkové okruhy. 5.4 Systém nového mobiliáře
5.1 Koncepce využití parku Cílem návrhu je obnova krajinářského konceptu místa v duchu původní úpravy, doložené z několika historických map a nesčetného množství dobových vyobrazení . Při návrhu je kladen důraz na kontext tak, aby návrh korespondoval s myšlenkou krajinářského parku a tvořil s ní provozně a výrazově ucelený soubor. Pozornost je soustředěna na záchranu historických hodnot – krajinných, materiálních a na zachování genia loci. Park jako cíl každodenních procházek místních obyvatel je základním kamenem ekonomické udržitelnosti a podporuje zájem místních o dění v parku. Cílem je podpořit dostupnost a přístupnost z přilehlých sídel. Turistický ruch a jeho koncentrace se odvíjí od dostupnosti parkovacích míst a existence turistických tras a okruhů. Cílem je nabídnout návštěvníkovi 2 specifické okruhy - dlouhý a kratší (méně fyzicky náročný). Nežádoucí cyklistický ruch je třeba odklonit z částí parku, kde způsobují devastaci vegetace - opět dvěma zajímavými trasami s napojením na
Navrhuji ‘katalog’ mobiliáře a principy jeho umísťování v rámci parku. Jednotlivé prvky jsou dle významu lokality tvořeny na principu zcela historickém (luxusní lavička - na motivy historických romantických laviček), moderní konstrukcí na historickém základu (vyhlídková lavička - moderní konstrukce s historickým motivem opěrky) a pak zcela moderní prvky, které jsou tvořeny moderním materiálem (ocelovým plechem) a rustikálním přírodním prvkem dřeva. 5.5 Klíčové lokality V návrhu byly stanoveny čtyři klíčové lokality, které jsou nejvíce autentické a tvoří jakési ikony parku. Těm byl věnována pozornost detailněji. 5.5.1 Vstupní brána Předprostor brány na obloukovém půdorysu je dnes místem pro parkování. Tento stav zcela potlačuje jak vizuální monument brány, tak je
9
zároveň nedůstojným využitím tohoto prostoru. Návrh nového způsobu parkování dále podél silnice uvolňuje prostor v oblouku brány, který se stává místem setkání. Na půdorysnou křivku brány navazuji novým vstupním objektem, který pokračuje v rastru sloupoví brány malým ochozem, jakýmsi loubím. Vstupní objekt obsahuje dvě kryté terasy pro návštěvníky, toalety a informační pult (a případný prodej malého občerstvení). Parkovací kapacita je 12 míst a jedno stání pro autobus. Kapacita je mírně snížena oproti současnému stavu, ale je v rámci rozmělnění automobilového provozu nahrazena a doplněna místy u Cuknštejna a Humenické přehrady. 5.5.2 Lázně Václavova lázeň tvoří uzavřený areál s osově orientovanými stavbami malého hospodářského dvora, který původně sloužil jako zázemí Modrého domu, a samotnou budovou lázní umístěnou v čele. V pravé budově se nacházely stáje a sklady, v levé pak obydlí personálu. Navrhuji zde areál menšího ubytování, restauraci a lázně (wellness) v původním duchu. Razantní proměna je patrná v řešení dvora, kde dnes chybí noblesa, která je čitelná ze starých fotografií. Dvůr uvádím do nejstaršího známého stavu s mlatovým povrchem, vodní plochou, květinovým záhonem a lemování topoly. Vzniká i dostatečná volná plocha pro venkovní sezení i případnou obsluhu automobilem a to bez nutnosti dláždění celého dvora. Schéma provozu lázní je maximálně zachováno, pouze modernizováno a adaptováno na současné potřeby. Provoz je malý, ‘domácí’, počítá se primárně pouze s ubytovanými hosty. Procedura zahrnuje asistovanou rehabilitační/relaxační koupel ve vířivce nebo pouze samostatné masáže. Relaxační prostor s výhledem a přístupem na terasu je volně otevřen i ostatním hostům a nabízí dostatečnou kapacitu i pro menší skupinové cvičení např. jógy. 5.5.3 Modrý dům Ruinu Modrého domu ponechávám jako pietu, torzo, vzpomínku na doby minulé a to včetně sousední budovy kuchyně. Do těchto ruin je vlože-
10
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
na čistá moderní hmota. Dům je rozdělen na část interiérovou, kde se nachází expozice, a část exteriérovou, přístupnou v každou denní dobu. Ruina kuchyně nabízí zachované sklepní prostory, které jsou maximálně zachovány a zpřístupněny jako součást expozice, přízemí ponechávám opět jako ruinu a vkládám jen palubu jako místo pro odpočinek.
- maximální obnovou historických materiálů, konstrukcí a atmosféry a doplněním nových prvků v jednotném minimalistickém pojetí. Nové vklady jsou tvořeny v zásadě dvěma materiály - hrubým dřevem jako odkazem na romantický charakter parku a černým kovem jako moderním nenápadným materiálem.
5.5.4 Vodopád
OBJEKT VSTUPNÍ BRÁNY je poměrně dobře dochován, ale zde je asi nejvíce cítit nános nových vrstev, které monument samotné brány rozmělňují. Nepůsobí dojmem vstupu. Návrh nového způsobu parkování uvolňuje prostor v oblouku brány, který se stává místem setkání a umocňuje monument brány. Na půdorysnou křivku brány navazuji novým vstupním objektem, který pokračuje v rastru sloupoví brány malým ochozem, jakýmsi loubím. Jde o kovovou obálku, která je uvnitř členěna a vyplněna dřevem. Nové parkoviště je členěno stromořadím.
Umělý vodopád na říčce Stropnici představoval vždy jednu z největších atrakcí parku. Napájen je 720 m dlouhým náhonem, jehož posledních 128 metrů tvoří koryto z kamenných desek a úsek vysekaný přímo ve skalní stěně. Dnes voda padá přímo do říčního koryta Stropnice, dříve zde bylo jezírko, které umocňovalo velkolepost místa jak vizuelně tak zvukovým efektem padající vody. Obnova jezírka je tak zásadní pro regeneraci místa. Jezírko je tvořeno kamennou přírodní hrází v místě dnešního mostu, přes kterou navrhuji nový subtilní mostek s dřevěnou mostovkou a kovovým zábradlím. Zásadní jsou pak povrchy pěšin a umístění vhodného mobiliáře, které místo ‘uhladí’ tak, jak jej vnímáme ze starých fotografií. Na opačné straně jezírka se nacházel druhý mostek, který propojoval břehy Stropnice a umožňoval přímý výstup do svahu. Tuto trasu navrhuji k obnově včetně mostku a pavilonu (tzv. Tončiny chýše s výhledem na vodopád) na jejím konci. Na vrcholku vodopádu dnes není nijak upravený přístup nebo výhled a místo je zdevastováno neukázněnými návštěvníky. Navrhuji bezpečné zpřístupnění vrcholku vodopádu namísto zákazu vstupu.
6. architektonické řešení Z hlediska architektonického převládá snaha očištění stávajících struktur od postupného prvoplánového ‘zanášení’, které je důsledkem absence celkového konceptu místa. Na druhé straně stojí zanedbaná péče o krajinářský koncept místa a vůbec stavebně technickou podstatu prvků, které tím pádem zanikají nebo již zanikly. Průzkum především starých plánů (a jejich porovnávání se současným stavem) dokládá vývoj jednotlivých etap a částí parku. Klíčové lokality parku, které jsou i přes jejich současný stav stále atraktivní, jsou řešeny detailně dvěma způsoby
AREÁL LÁZNÍ je částí řešenou maximálně citlivě s navozením romantické nálady čitelné ze starých fotografií. Dvůr je očištěn od novodobých nánosů, obnovuji zde plošný mlatový povrch s velkým květinovým záhonem a vodní plochou. Dvě hospodářské budovy jsou dispozičně řešeny s ohledem na pravděpodobné členění traktů, fasády jsou obnoveny do podoby známé z fotografií včetně popínavé zeleně. Rehabilitován je i tvar střech včetně několika komínů, které v hojném počtu také určovaly romantický charakter stavby. Samotná budova lázní je dochována téměř v intaktním stavu a cílem bylo minimum zásahů jak do dispozice tak do systému provozu. Provoz tedy možná není ideálním pro současné standardy, ale cílem bylo maximální zachování atmosféry a pro provoz s minimem návštěvníků (v podstatě jen ubytovaní hosté) je udržitelný. RUINU MODRÉHO DOMU ponechávám jako pietu, torzo, vzpomínku na doby minulé a to včetně sousední budovy kuchyně. Do těchto ruin je vložena čistá moderní hmota, která svým tvarem a objemem navazuje na původní tvar domu, Hra plných a prázdných stěn odkazuje k momentu zničení domu povodní, která utrhla celé severní průčelí. Dům je tak rozdělen na část interiérovou, kde se nachází expozice, a část exteriérovou, přístupnou v každou denní dobu - obě části jsou maximálně propojeny prosklením i materiálem podlahy. Sklepy jsou očištěny a dostavěny do původního objemu. Ruina kuchyně nabízí zachované sklepní prostory, které jsou maximálně zachovány a zpřístupněny jako součást
expozice, přízemí ponechávám opět jako ruinu a vkládám jen palubu jako místo pro odpočinek. MOBILIÁŘ A ALTÁNY tvoří významné styčné body celé vkládané sítě nových prvků. Altány jsou zcela moderní minimalistické konstrukce, které odkazují svým objemem na typické romantické pavilony. Konstrukce je variabilní, přizpůsobitelná pro jednotlivá místa - altán může být maximálně otevřený s výhledy do všech stran nebo naopak uzavřený a navádějící pohled jedním směrem. Lavičky navrhuji ve třech provedeních, luxusní, vyhlídková a lesní. Luxusní lavička je variací na bílé dřevěné romantické lavičky objevující se na historických fotografiích a kvaších, umisťuji ji na nejvýznamnější místa parku. Vyhlídková lavička je svou formou taktéž romantická, ale v moderním materiálovém provedení s ocelových prutů a dřevěným sedákem. Vyhlídkový princip spočívá v tom, že lze otočit opěradlo pomocí kloubů v opěrce ruky a směřovat pohled na stranu, která je návštěvníkovi milejší. Lesní lavice je maximálně přírodní, ze dvou hrubě tesaných kamenných bloků, přes které jsou uložené masivní fošny. Ostatní mobiliář je v principu tvořen plechovým pláštěm s vyřezaným piktogramem a dřevěným jádrem.
7. stavebně technické řešení 7.1 Cestní síť
Navrhovaná cestní síť se skládá ze třech typů povrchů - kamenná dlažba z valounů, hlinito-písčitá pěšina a lesní pěšina. Odvodnění dlážděné cesty a písčitých pěšin je řešeno příčným sklonem volně do přilehlého trávníku, žádná z cest díky minimálnímu sklonu nevyžaduje příčné svodové žlaby. U lesních pěšin není odvodnění řešeno žádným opatřením. Dlažba je užita na obslužné cestě (pojížděná automobily) od hlavního vstupu přes Hamr až k Lázním kvůli vyšším nárokům na pevnost a odolnost povrchu.
11
Hlinito-písčité pěšiny jsou užity v centrální části parku tj. od hlavního i vedlejšího vstupu až k vodopádu. Jde o hutněnou hlinito-písčitou směs na štěrkovém podloží. Lesní pěšiny jsou v současné době vyšlapány přirozeně, nové cesty budou tvořeny postupným hutněním buď uměle nebo se vytvoří samovolně pohybem návštěvníků. 7.2 Vstupní brána Brána se nachází v dobrém stavebně-technickém stavu, je navržena nová dřevěná plotová výplň mezi sloupy v původních proporcích. Nově navrhovaný objekt je dřevostavba tvořena sloupkovým systémem s výplní minerální vatou a dřevěným obkladem v kombinaci s ocelovou konstrukcí loubí. Oplechování a viditelné části ocelové konstrukce jsou černé matné barvy. Pochozí terasy a chodník v loubí jsou řešeny prkennou podlahou. 7.3 Lázně Hospodářské budovy areálu lázní obsahují minimum historických konstrukcí kvůli radikálnímu zásahu při úpravách z přelomu 20./21. stol. Nové příčky navrhuji z keramických tvarovek. Nově je odkryta jedna místnost sklepení přístupná zvenčí (dnes nepřístupná). Zastřešní je na každém objektu tvořeno dvěma samostatnými valbovými střechami. Krovy jsou tvořeny jednoduchým věšadlem. Vkládám nové okenní výplně s okenicemi dle dochovaných fotografií. Budova lázní je ve velmi dobrém stavu, snažím se o maximální zachování všech konstrukcí, především obkladu grotty. Obnovuji vstup z obloukové části a symetricky i falešné okenice. Obnovuji přístup na vyhlídku ve veži po dřevěném schodišti. Krov (stojatá stolice) ponechávám viditelný. Dále obnovuji dřevěné balustrády podél korunní římsy a kolem věže.
7.4 Modrý dům Ruina Modrého domu i přilehlé kuchyně z cihelného a kamenného zdiva zůstává zachována, sklepy vyčištěny a klenby sanovány dle zjištěného statického stavu. Sklepení Modrého domu je doplněno železobetonovou konstrukcí stěn a stropu. Nová vložená konstrukce je tvořena ocelovým skeletem s černým kovovým opláštěním (včetně střechy). Podlaha interiéru i terasy je tvořena dřevěnými prkny. Budova slouží pro sezónní účely tj. bez centrálního vytápění, tepelně technické parametry obálky budovy tomu odpovídají.
8. technická infrastruktura Jednotlivé nové objekty (vstupní objekt, Modrý dům) budou napojeny na vodovodní řad, areál Lázní v současné době již napojen je. V trase od vstupu k Modrému domu je na tento řad možno napojit umístěná pítka. Likvidace odpadních vod bude řešena podle technických možností buď napojením na kanalizační řad nebo bude přečištěna na místě a likvidována do řeky Stropnice. Dešťová voda je likvidována vsakem na místě, stejně tak voda z pítek.
9. ANALYTICKÁ ČÁST
Vstupní objekt i Modrý dům jsou navrhovány pro sezónní provoz, tj. vytápění není řešeno nebo je řešeno lokálně a elektrický kotel slouží pouze k ohřevu vody. Areál Lázní je vytápěn centrálně z kotelny (pelety, tuhá paliva, ...) umístěné v suterénu objektu pro ubytování. Přípojky elektro budou zřízené pro vstupní objekt a Modrý dům, pro Lázně již přípojka existuje. Exteriérové osvětlení je zřízeno podél dlážděné cesty od hlavního vstupu až k Lázním formou zemních svítidel. Stejným způsobem je osvětlený Modrý dům a vodopád.
Na dvoře areálu obnovuji písčitý povrch, květinový záhon, jezírko a výsadby topolů uzavírající areál. Jezírko je tvořeno foliovou konstrukcí s přívodem vody z řadu a recirkulací. Případné vypouštění je bude řešeno pomocí čerpadla do přilehlého koryta řeky Stropnice.
12
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
13
HRAD
MORFOLOGIE|PRŮHLEDY A VÝHLEDY Park se nachází v údolí řeky Stropnice a jejích četných přítoků, které společně tvoří výrazný terénní zářez v místní krajině. Tento výrazný reliéf utváří romantickou atmosféru parku a poskytuje četné průhledy a výhledy, které jsou základem kompozice Tereziina údolí. Schéma průhledů a výhledů, které byly komponovány v průběhu tvorby parku a jsou uváděny na informačních tabulích NS Terčino údolí. Aktuální plán péče na období 2014 2022 definuje pět průhledů a opatření spojená s jejich obnovou.1 Ověření funkčnosti několika zásadních průhledů a výhledů bylo provedeno pomocí aplikace ČÚZK pro základní analýzy výškopisných dat území České republiky - Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G). Všechny zkoumané řezy mohou z hlediska morfologie terénu fungovat, problémem je ovšem přerostlá vegetace, jak mimo jiné naznačuje i Plán péče. Zajímavý je průhled č. 2, který funguje pouze při pohledu shora (z Jiřího pahorku), ale nikoli obráceně. Výhled do krajiny č. 4 z vrcholku vodopádu funguje pouze z vyhlídkového místa nad pěšinou a nikoli přímo z rozšířeného místa na pěšině, kdy se do výhledu staví šíje na protějším úbočí. Třetím zajímavým průhledem je č. 7 - průhled terénním zářezem na objekt bývalé arkády, kde je možno určit rozmezí možné polohy arkády tak, aby byla z pěšiny ve své poloze viditelná.
DŮM KOLÁŘE
1 HAMR
5
BRÁNA
2
6
1
LÁZNIČKY
4
ŠVÝCARSKÝ DŮM
MODRÝ DŮM 2 VODOPÁD
3
7
5
3
ŽIDOVSKÝ PAVILON
7
4
JIŘÍHO PAHOREK
6
ARKÁDA
CUKNŠTEJN 1 Plán péče - AOPK ČR, Správa CHKO Blanský les a Krajské středisko ČB. Plán péče o Národní přírodní památku Terčino údolí na období 2014 - 2022.
Řezy terénem, 3D mapa - digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) Foto současného stavu - autor
14
MORFOLOGIE|PRŮHLEDY A VÝHLEDY
Schéma průhledů a výhledů|1:6 000, mapový podklad © Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz
15
J
INTERPRETACE DOBOVÝCH PLÁNŮ Součástí hledání nejzachovalejší vrstvy parku je identifikace jednotlivých staveb, cestní sítě a stavu zeleně v terénu (potažmo v současném mapovém aparátu). V mapě jsou vyznačeny současné trasy cestní sítě a dále stavby ve stavu dochované/zaniklé. Jako nejcelistvější hodnotím stav z první poloviny 19. stol, který je tak zároveň nejméně náročný k obnově - převážně jde o úpravy lesních porostů a několika cest, případně doplnění některých drobných staveb. Charakter krajinného romantického parku má území dodnes, ztratilo se pouze několik jeho poloh a množství jednotlivostí jako např. některé výhledy a průhledy, části tras ztratily atraktivitu apod. První fáze, pozdně barokní a sentimentální, je dochována pouze v několika málo stavbách, cestní síť velmi fragmentálně. Vyvstává zde ale otázka, jestli lze plánům plně důvěřovat, co se týká věrohodnosti zachycení stavu nebo jestli zakreslený stav byl vůbec vybudován. Tato otázka byla a je nejpalčivější v případě prvního plánu (více viz. diplomní seminář), ale je třeba si ji položit i nyní. Pro ilustraci problému ukazuji na výřezu partie nad lázní srovnání mapy stabilního katastru (1826) a plánu z roku 1821. Časový rozdíl mapování je zanedbatelný a přesto jsou na první pohled zřetelné odlišnosti ve vedení cestní sítě. Problematika zobrazování v závislosti na účelu pořizování mapy je známým a řešeným tématem a může být přičinou i zde. Plán parku zobrazuje cesty tak, jak měly sloužit k pohybu návštěvníků a zanedbavá např. účelové cesty. Naopak stabilní katastr věnuje pozornost stavbám, výměrám a a účelu pozemků a cesty zobrazuje všechny
13 14
(a možná ne s dostatečnou přesností a pečlivostí). Je tedy třeba tuto interpretaci plánů brát s dostatečným nadhledem.
2
Známé dochované stavby : A vstupní brána B Hamr C Lázničky D Modrý dům E vodopád F Cuknštejn G rybník Gabriel H Švýcarský dům I Jiřího pahorek J poplužní dvůr
1
B
15
3
A
4
C D
G 6
Místa zaniklých staveb: 1 náhon na hamr 2 jez 3 stodola (u Lázniček) 4 skleníky 5 Tončina chýše 6 rybářská chata 7 rudera 8 arboretum 9 židovský pavilon 10 dům zahradníka 11 zahrady 12 Filemonova chýše 13 dům koláře 14 sádky 15 budovy u hamru 16 stodola
E
10
H
16
12
I
11
9
5
8 8
7
F
Mapa stabilního katastru (1826)
16
INTERPRETACE DOBOVÝCH PLÁNŮ
Plán Tereziina údolí, Antonín Kraus, 1821, SOA v Třeboni Interpretace dobových plánů|1:6 000, mapový podklad © Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz
17
ANALÝZA CESTNÍ SÍTĚ A ZELENĚ
Značkový klíč: NPP - Terčino údolí Budovy Zříceniny Cesty a pěšiny Zpevněné plochy Vodní toky Vodní plochy a toky (širší než 5 m) Orná půda Lesní plochy Trvalý travní porost Sady a zahrady Okrasné zahrady a parky
Ukázka analytického podkladu zpracovaného ve spolupráci s Ing. Zdeňkem Poloprutským z laboratoře fotogrametrie na Fsv ČVUT. Mapa zobrazuje současný digitální mapový podklad společně s historickým plánem parku z roku 1854, který jsem vyhodnotila jako nejzachovalejší fázi parku a je podkladem pro návrh. Viditelné jsou změny cestní sítě a především odlišný rozsah vegetace. Podklad byl zpracován pro všechna dostupná historická mapování a je volně dostupný k nahlédnutí na webu laboratoře fotogrametrie pod odkazem: http://lfgm.fsv.cvut.cz/main.php?cap=0&zal=475&lang=cz
0
100
200
400
600
10. NÁVRHOVÁ ČÁST
800 m
19
Bažantnice Hlinov
osada částečně zaniklá po roce 1945
Panská zahrada Nové Hrady
Údolí
město se středověkým hradem a Buquoyským zámkem
Krčín
Krčín
osada zaniklá po roce 1945
Paměti Vitorazska
Sokolí hnízdo
cyklotrasa
P
Tereziino údolí
Tereziino údolí 2 P
Svébohy
Tereziino údolí 1
P
i
osada s tvrzí z 15. stol.
Krčín
P
P
P
i
P
Tereziino údolí 3
Rožmberské dědictví
Humenice
cyklotrasa
Humenice
Olbramov
Tereziino údolí 1
Tereziino údolí 2
Světví
osada s hospodářským dvorem z roku 1878
Paměti Novohradska cyklotrasa
Veveří
i
Horní Stropnice 1500 obyvatel
P
Bedřichov
STÁVAJÍCÍ STAV
DOPRAVNÍ SPOJENÍ
Skrz park prochází několik naučných či turistických tras. Jednou z nich je červená turistická trasa z Nových Hradů do Horní Stropnice, která je hojně využívána i cyklisty. Cyklistický ruch je nežádoucí hlavně v lesních částech parku, kde způsobuje devastaci povrchu a kořenů stromů. Cyklistická stezka po parku není zavedena, kolem západní hranice skrz Horní Stropnici prochází cyklotrasa Paměti Novohradska, kolem východní hranice skrz Nové Hrady prochází cyklotrasa Rožmberské dědictví. Naučná stezka Buquoyská krajina (vznikla v rámci projektu AV Obnova buquoyské kulturní krajiny v roce 2012) provází celým okolím Nových Hradů. Do Terčina údolí zavítá jen malým okruhem, který jde k vodopádu a vrací se kolem Švýcarské chaty. Stezka Terčino údolí (provozuje CHKO Blanský les) provází celým parkem. Řešení je trochu nešťastné, nenabízí ‘zkratky’ a tak si je návštěvníci tvoří sami a je to možná jeden z důvodů, proč jsou některá zákoutí málo navštěvovaná. V odlehlejších partiích chybí místa k zastavení a odpočinku. Lesnická stezka (provozuje ZO ČSOP Nové Hrady) je krátkým úsekem, který jde souběžně s částí stezky Buquoyská krajina a představuje místní vegetaci. Stezky se duplikují v mnoha místech a vytváří tak zbytečné přehlcení několika vedle sebe stojícími informačními panely a vzájemnou ‘ignorací’.
Podél jihovýchodní hranice parku vede silnice II. třídy z Nových Hradů a Horní Stropnice, na které se nachází dvě parkoviště určená pro park vzdálená od sebe 400 metrů. To způsobuje kumulaci návštěvníků v této části a nedostatečné parkovací kapacity v letní sezóně.
20
ŠIRŠÍ VZTAHY
CYKLO PROPOJENÍ
P
P
Navrhuji dvě nová místa s parkovacími kapacitami - u Cuknštejna (5 míst) a Humenické přehrady (15 míst). Obě parkovací místa navazují na vycházkový okruh, některá místa parku jsou z těchto výchozích bodů dokonce lépe přístupná a tyto nové vstupy jsou tedy plnohodnotnou alternativou ke vstupu hlavnímu. Pro místní obyvatele ze Světví, Humenice nebo Horní Stropnice vytvářím pohodlnější přístup do parku.
i
Tereziino údolí 3
Humenice
Dále navrhuji dvě spojovací cyklotrasy mezi Novými Hrady a Horní Stropnicí, které neprojíždí skrz celý park, ale pouze se ho ‘dotýkají’ v zajímavých bodech. Obě trasy musí být samy o sobě atraktivní, aby byly dostatečným lákadlem. Severní trasa vede přes zaniklou ves Krčín a místní rybníky, parkem projíždí ve vstupní partii, kde se nachází dlážděná cesta. Jižní trasa nabízí méně náročný terén, většina trasy vede po zpevněné komunikaci. Do parku vstupuje v jižním výběžku s výhledem do centrální části a pokračuje přes tvrz Cuknštejn.
M 1:10 000
21
22
SITUACE M 1:5 000 VODOPÁD
D MODRÝ DŮM
C ŽIDOVSKÝ PAVILON ALTÁN
VÁCLAVOVA LÁZEŇ
B HLAVNÍ VSTUP|BRÁNA
A
542 m. n m. D HLE
VÝ NA
HRAD NOVÉ HRADY
CYKLO ZASTÁVKA
DR
PARKING 25 MÍST
MO
CYKLO ZASTÁVKA
NA
ŠVÝCARSKÁ CHATA HAMR
Ě
ZN
LÁ
ED
JIŘÍHO PAHOREK
NA
HL
GABRIELIN RYBNÍK
ED
HL
VÝ
VÝ
FILEMONOVA CHÝŠE ALTÁN
ED
CYKLO ZASTÁVKA
HL CU
VYHLÍDKA NA KOPCI
VÝ NA Š KN
TONČINA CHÝŠE ALTÁN
PARKING 5 MÍST
CUKNŠTEJN
PARKING 15 MÍST
SOVÍ VRCH | 541 m. n m.
HRA D
533 m. n m.
ÝD ŮM
TEJ N
23
oblast schönbusch
24
VEGETAČNÍ ÚPRAVY
Quercus robur, rubra
Odlesňované oblasti | M 1:10 000
Populus tremula
Betula pendula
Alnus glutinosa, incana
Fraxinus excelsior
Aesculus hippocastanum Carpinus betulus
Robinia pseudoacacia
Pinus sylvestris, strobus
Pseudotsuga menziesii Acer campestre, platanoides, pseudoplatanus
Picea abies
Larix decidua subsp. decidua Ulmus glabra
Tilia cordata, platyphyllos subsp. platyphyllos
Systém vegetačních úprav přináší možnost obnovy několika zásadních průhledů a výhledů, které kvůli postupnému zarůstání zcela zanikly. Mapa stávajícího stavu ukazuje šest průhledů, které návrh obnovuje. Kromě lesniho porostu jde také o částečné očištění koryta řeky Stropnice, které je v současné době zarostlé po celé své délce - především keřové patro. Největší odlesňovanou oblastí je tzv. Schönbusch, ten byl koncipován jako travnatá plocha s několika skupinkami stromů (keřů). Jednotlivé skupinky jsou dnes srostlé do jednotného porostu. Dvě mapy na protější straně zobrazují rozsah kácení a následných výsadeb skupinek stromů/keřů. Doplnění nových porostů navrhuji z kombinace dřevin, které se v parku již vyskytují v různých oblastech - určené na základě Botanického průzkumu v porovnání s grafickými značkami na plánu parku z roku 1854 - viz Diplomní seminář.
Abies alba, grandis
Stávající stav | M 1:10 000
Skupiny nových výsadeb | M 1:10 000
25
KAMENNÁ ZÍDKA
PA
m
OPLOCENÍ | DŘEVĚNÁ RÁHNA
Návrh nového způsobu parkování uvolňuje prostor v oblouku brány, který se stává místem setkání a umocňuje monument brány. Na půdorysnou křivku brány navazuji novým vstupním objektem, který pokračuje v rastru sloupoví brány malým ochozem, jakýmsi loubím. Jde o kovovou obálku, která je uvnitř členěna a vyplněna dřevem. Nové parkoviště je členěno stromořadím.
OPLOCENÍ | BRÁNA
VJEZD PRO LÁZNĚ A HAMR
NOVÝ VSTUPNÍ OBJEKT
A|BRÁNA
LAVIČKY
Š
LEJ
VED
P|
TU Í VS
00
G4
N RKI
Stávající stav
VSTUPNÍ OBJEKT|INFORMACE 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11
INFORMACE/OBČERSTVENÍ ZÁDVEŘÍ WC ZAMĚSTANANCI ŠATNA SKLAD/TECHNICKÁ MÍSTNOST WC DÁMY UMÝVÁRNA ZÁDVEŘÍ WC/PŘEBALOVACÍ PULT UMÝVÁRNA WC PÁNI
OPLOCENÍ | DŘEVĚNÁ RÁHNA SMĚR ÚDOLÍ | NOVÉ
HRADY
PARKING | 12 MÍST
PARKING | BUS
SMĚR S
E
ROPNIC
RNÍ ST
| HO VĚTVÍ
POHLED JIŽNÍ | ŘEZ A-A | ŘEZ B-B | POHLED SEVERNÍ | M 1:250
26
A|BRÁNA
PARTER | M 1:250
27
28 POHLED ZÁPADNÍ | M 1:250
POHLED VÝCHODNÍ | M 1:250
29
Navrhuji zde areál menšího ubytování, restauraci a lázně (wellness) v původním duchu. Razantní proměna je patrná v řešení dvora, kde dnes chybí noblesa, která je čitelná ze starých fotografií. Dvůr uvádím do nejstaršího známého stavu s mlatovým povrchem, vodní plochou, květinovým záhonem a lemování topoly. Vzniká i dostatečná volná plocha pro venkovní sezení i případnou obsluhu automobilem a to bez nutnosti dláždění celého dvora. Schéma provozu lázní je maximálně zachováno, pouze modernizováno a adaptováno na současné potřeby. Provoz je malý, ‘domácí’, počítá se primárně pouze s ubytovánými hosty. Procedura zahrnuje asistovanou rehabilitační/relaxační koupel ve vířivce nebo pouze samostatné masáže. Relaxační prostor s výhledem a přístupem na terasu je volně otevřen i ostatním hostům a nabízí dostatečnou kapacitu i pro menší skupinové cvičení např. jógy.
VODNÍ PLOCHA
A N LED VÝH
Václavova lázeň tvoří uzavřený areál s osově orientovanými stavbami malého hospodářského dvora, který původně sloužil jako zázemí Modrého domu, a samotnou budovou lázní umístěnou v čele. V pravé budově se nacházely stáje a sklady, v levé pak obydlí personálu.
KVĚTINOVÝ ZÁHON TOPOLY MĚKKÝ POVRCH
ŮM D RÝ D MO
B|LÁZNĚ
APARTMÁNY 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17
ZÁDVEŘÍ - SKLEP KOUPELNA LOŽNICE POKOJ ZÁDVEŘÍ ÚKLIDOVÁ KOMORA/ SKLAD PRÁDLA KOUPELNA LOŽNICE ZÁDVEŘÍ POKOJ LOŽNICE KOUPELNA ZÁDVEŘÍ KOUPELNA LOŽNICE KOUPELNA POKOJ/LOŽNICE
Stávající stav
LÁZNĚ 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08
30
B|LÁZNĚ
ZÁDVEŘÍ SKLAD PRÁDLA ŠATNA LÁZEŇ ZÁZEMÍ PERSONÁL WC ODPOČÍVÁRNA ZÁDVEŘÍ
RESTAURACE 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17
ZÁDVEŘÍ WC DÁMY WC PÁNI JÍDELNA BAR/RECEPCE KUCHYNĚ ŠATNA WC ZAMĚSTNANCI ZÁDVEŘÍ ODPAD SUCHÝ SKLAD/SKLAD NÁPOJŮ CHLAZENÝ SKLAD SKLAD NÁPOJŮ ZÁDVEŘÍ POKOJ/LOŽNICE KOUPELNA KUCHYNĚ
PARTER |ŘEZ B-B | M 1:250
31
LÁZNĚ 4 NP 4.01
VYHLÍDKA VE VĚŽI
UBYTOVÁNÍ 1 PP 0.01 0.02 0.03 0.04
32
3 NP 3.01
PŮDA/SCHODIŠTĚ
2 NP 2.01 2.02 2.03 2.04
SCHODIŠTĚ MASÁŽE TECHNICKÁ MÍSTNOST TECHNICKÁ MÍSTNOST
PŮDORYSY | M 1:250
TECHNICKÁ MÍSTNOST KOTELNA SKLAD POTRAVIN/NÁPOJŮ VINNÝ SKLÍPEK
ŘEZ AA | POHLED SEVEROVÝCHODNÍ | M 1:250
33
34
POHLED SEVEROZÁPADNÍ | M 1:250
POHLED JIHOZÁPADNÍ | POHLED JIHOVÝCHODNÍ | M 1:250
35
36
POHLEDY ZE DVORA JIHOVÝCHODNÍ | SEVEROZÁPADNÍ | M 1:250
POHLEDY ZE DVORA JIHOZÁPADNÍ | M 1:250
37
STÁVAJCÍ MOSTEK
2× CYPŘIŠEK LAWSONŮV
TERASA DOSTAVĚNÁ NAD VODU
C|MODRÝ DŮM Ruinu Modrého domu ponechávám jako pietu, torzo, vzpomínku na doby minulé a to včetně sousední budovy kuchyně. V podstatě dvě zbývající stěny jsou omítnuty a je vložena čistá moderní hmota, která svým tvarem a objemem navazuje na původní tvar domu, Hra plných a prázdných stěn odkazuje k momentu zničení domu povodní, která utrhla celé severní průčelí. Dům je tak rozdělen na část interiérovou, kde se nachází expozice, a část exteriérovou, přístupnou v každou denní dobu - obě části jsou maximálně propojeny prosklením i materiálem podlahy. Sklepy jsou očištěny a dostavěny do původního objemu.
1. NP 1.01 1.02 1.03
Ruina kuchyně nabízí zachované sklepní prostory, které jsou maximálně zachovány a zpřístupněny jako součást expozice, přízemí ponechávám opět jako ruinu a vkládám jen palubu jako místo pro odpočinek.
EXPOZICE POKLADNA TERASA
MODRÝ DŮM
PÁD
VODO
C|MODRÝ DŮM
ROZCESTNÍK
ZKRATKA | KRÁTKÁ TRASA
38
OBNOVENÝ KŘÍŽEK
RUINA KUCHYNĚ
VS
TU
PD
O
SK
LE PA
Stávající stav
PARTER | M 1:200
39
1. PP 0.01 0.02 0.03 0.04 0.05 0.06
40
SKLEPY | POHLED SEVERNÍ | POHLED ZÁPADNÍ |M 1:200
EXPOZICE SKLAD UMÝVÁRNA WC PÁNI WC DÁMY EXPOZICE
ŘEZ B-B | ŘEZ A-A | M 1:200
POHLED JIŽNÍ | POHLED VÝCHODNÍ | M 1:200
41
Umělý vodopád na říčce Stropnici představoval vždy jednu z největších atrakcí parku. Napájen je 720 m dlouhým náhonem, jehož posledních 128 metrů tvoří koryto z kamenných desek a úsek vysekaný přímo ve skalní stěně. Dnes voda padá přímo do říčního koryta Stropnice, dříve zde bylo jezírko, které umocňovalo velkolepost místa jak vizuelně tak zvukovým efektem padající vody.
LÁVKA PŘES HRÁZ
.
LAVIČKA LUXUSNÍ
nm
VYHLÍDKOVÉ MOLO
LÁVKA
m.
JEZÍRKO
rozcestník
D|VODOPÁD
508
NOVÁ CESTA K TONČINĚ CHÝŠI
Obnova jezírka je tak zásadní pro regeneraci místa. Jezírko je tvořeno kamennou přírodní hrází v místě dnešního mostu, přes kterou navrhuji nový subtilní mostek s dřevěnou mostovkou a kovovým zábradlím. Zásadní jsou pak povrchy pěšin a umístění vhodného mobiliáře, které místo ‘uhladí’ tak, jak jej vnímáme ze starých fotografií. Na opačné straně jezírka se nacházel druhý mostek, který propojoval břehy Stropice a umožňoval přímý výstup do svahu. Tuto trasu navrhuji k obnově včetně mostku a pavilonu (tzv. Tončiny chýše s výhledem na vodopád) na jejím konci. Na vrcholku vodopádu dnes není nijak upravený přístup nebo výhled a místo je zdevastováno neukázněnými návštěvníky. Navrhuji bezpečné zpřístupnění vrcholku vodopádu namísto zákazu vstupu.
510 m
. n m.
VYHLÍDKA NAD VODOPÁDEM 522 m. n m.
42
D|VODOPÁD
SITUACE | M 1:250
43
ZÁBRADLÍ OCELOVÉ | ČERNÉ
TRÁMKY 100×200 mm OCELOVÉ TÁHLO
ŘEZ AA | M 1:50
44 ŘEZ A-A | M 1:250
LÁVKA PŮDORYS | BOČNÍ POHLED| M 1:50
45
JIŘÍHO PAHOREK
FILEMONOVA CHÝŠE
ŽIDOVSKÝ PAVILON
TONČINA CHÝŠE
E|ALTÁNY Altány jsou zcela moderní minimalistické konstrukce, které odkazují svým objemem na typické romantické pavilony. Konstrukce je variabilní, přizpůsobitelná pro jednotlivá místa - altán může být maximálně otevřený s výhledy do všech stran nebo naopak uzavřený a navádějící pohled jedním směrem. Ocelová konstrukce stojí na kamenné/betonové podestě na půdoryse šestiúhelníku. Podle varianty tvoří nosnou konstrukci sloupky nebo desky, zavětrováno pomocí ocelových lanek. Altány jsou umístěny na místech, kde se nacházely pavilony nebo jiné drobné stavby. O detailnější podobě těchto drobných staveb nemáme téměř žádné informace.
VARIANTA POLOUZAVŘENÁ
Příklad užití na místě Tončiny chýše
46
E|ALTÁNY
VARIANTA OTEVŘENÁ
VARIANTA UZAVŘENÁ
SITUACE | M 1:6 000
PŮDORYSY | POHLEDY | M 1:50
47
BRÁNA
ŠVÝCARSKÁ CHATA
LÁZNĚ
VODOPÁD
F|MOBILIÁŘ Lavičky navrhuji ve třech provedeních, luxusní, vyhlídková a lesní. Luxusní lavička je variací na bílé dřevěné romantické lavičky objevující se na historických fotografiích a kvaších, umisťuji ji na nejvýznamnější místa parku. Vyhlídková lavička je svou formou taktéž romantická, ale v moderním materiálovém provedení s ocelových prutů a dřevěným sedákem. Vyhlídkový princip spočívá v tom, že lze otočit opěradlo pomocí kloubů v opěrce ruky a směřovat pohled na stranu, která je návštěvníkovi milejší. Lesní lavice je maximálně přírodní, ze dvou hrubě tesaných kamenných bloků, přes které jsou uložené masivní fošny. Ostatní mobiliář je v principu tvořen plechovým pláštěm s vyřezaným piktogramem a dřevěným jádrem.
LAVIČKA LUXUSNÍ
LAVIČKA VYHLÍDKOVÁ
LAVIČKA LESNÍ
LAVIČKY LUXUSNÍ LAVIČKA VYHLÍDKOVÁ
48
F|MOBILIÁŘ
kámen
dřevo | přírodní
kov | lomená bílá
SITUACE | M 1:6 000
dřevo | přírodní
Stávající stav
dřevo | lomená bílá
LAVIČKA LESNÍ
M 1:25
49
plech | černá dřevo | přírodní plech | černá
ODPADKOVÝ KOŠ
INFO TABULE
dřevo | přírodní
SMĚROVKA
PÍTKO
plech | černá dřevo | přírodní plech | černá
plech | černá trubka | černá
dřevo | přírodní
50
M 1:25
M 1:25
51
11. LITERATURA A ZDROJE Včetně literatury použité k přípravě v rámci diplomního semináře. EKRT L. Botanický inventarizační průzkum Národní přírodní památky Terčino údolí. průzkum pro AOPK ČR [online]. zpracováno 2012 [cit 2015-1115]. Dostupný z www: < http://www.botanika.prf.jcu.cz>
SLOVO ZÁVĚREM Náročný úkol obnovy nebo vůbec návrh krajinného parku je zadáním nečekaně komplexním a obsáhlým. Snaha pojmout obrovské území v potřebném detailu se ukázala jako nemožný úkol pro jednoho člověka v rámci jednoho semestru, což bylo předpokládáno již v začátku práce. Zvolený systém v podstatě abstraktního, schématického návrhu celku a detailní řešení klíčových lokalit se ukázal jako správná cesta. Přesto stále vnímám svou práci jako nějaký počátek, ochutnávku možných budoucích řešení pro další části parku. Byla položena základní kostra řešení ve velkém měřítku a první klíčové body v měřítku malém. Byl navržen katalog mobiliáře, který lze volně aplikovat na různá místa parku. Ale pro park je ve výsledku zásadní návrh každého detailu, obrovský efekt přináší volba přesné struktury materiálu, přesných barevných tónů, pečlivý výběr druhů vegetace apod. To jsou vše detaily, které jsou na hranici realizačního projektu a nebyly účelem této práce. Přesto chápu práci v tomto smyslu ochuzenou. Práci jsem tvořila s vizí toho, že bude v závěru prezentována jak odborníkům, architektům, tak i širší veřejnosti a bude mít sílu ukázat cestu. A toto je její počátek.
52
ZÁVĚR
Grohmann J. G. Ideenmagazin für Liebhaber von Gärten, englischen Anlagen und für Besitzer von Landgütern (Heft 1 - 24). Leipzig: Baumgärtner, 1796-1797. ISSN 2365-5240. Dostupné z: http://digi.ub.uni-heidelberg. de/diglit/ideenmagazin HENDRYCH J. Tvorba krajiny a zahrad: Historické zahrady, parky a krajina jako významné prvky kulturní krajiny; jejich proměny, hodnoty, význam a ochrana. Vyd. 2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005, 199 s. ISBN 80-0103163-2. HURYCH a kol. Tvorba zeleně: sadovnictví - krajinářství. Vyd. 1. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011, 303 s. ISBN 978-80-904782-0-6. KRUMMHOLZ M. Buquoyské Nové Hrady: počátky krajinných parků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Artefactum, 2012, 151 s. ISBN 978-80-86890-44. KRUMMHOLZ M., IVANEGA, J. a TRNKOVÁ P. Buquoyská krajina: zaniklé i dochované stavby v Nových Hradech a okolí = The Buquoy landscape : ruined and surviving buildings in and around Nové Hrady. Vyd. 1. Praha: Artefactum, 2012, 61 s. ISBN 978-80-86890-40-1.
MORAWETZ M. Jádro filosofického názoru Jiřího Buquoye v kontextu romantické vědy. České Budějovice, 2013. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, filosofická fakulta, historický ústav. Vedoucí práce PhDr. et Dr. phil. Ivo Cerman, Ph.D. Dostupné také z: http://theses.cz/id/ey0618/ DP_Michal_Morawetz.pdf OTRUBA I. Krásy anglických zahrad. Vyd. 1. Brno: ERA vydavatelství, 2005, 168 s. ISBN 80-7366-030. PAVLÁTOVÁ M. EHRLICH M. a kol. Zahrady a parky jižních Čech. [Praha?]: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2004. 415 s. ISBN 80902910-6-5. PAVLÁTOVÁ M. Park Tereziino údolí a krajina Buquoyského panství na Novohradsku. In: Komponovaná kulturní krajina a možnosti její obnovy a zachování. Přednášky z odborného semináře konaného v Olomouci ve dnech 22. - 23. dubna 2010. Olomouc: Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Olomouci, 2010, 164 s. ISBN 978-80-8657017-4. ŠANTRŮČKOVÁ K. Ideje a inspirace vzniku a tvorby krajinářských parků. In: Klaudyán: internetový časopis pro historickou geografii a enviromentální dějiny[online]. 8 - 9/2012, s. 43-52 [cit. 2015-10-18]. ISSN 12129690. Dostupný z: http://www.klaudyan.cz/dwnl/2011201201/03_Santruckova.pdf
POLOPRUTSKÝ Z., BUDÍKOVÁ Š. Analýza historického vývoje Terčina údolí - NPP. Specializovaná mapa s odborným obsahem (do RIV). 2016. DosKRUMMHOLZ M., JAROLÍMEK M. Výstavní panely muzea v Nových Hra- tupné z: http://lfgm.fsv.cvut.cz/main.php?cap=0&zal=475&lang=cz dech. Okrašlovací spolek pro Terčino údolí. 2015. Nepublikováno Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů ČR. KRUMMHOLZ M. Teze k proměnám a funkci Tereziina údolí, resumé před- Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In: Sbírka zákonů ČR. nášky. In: Obnova Buquoyské krajiiny, projekt Ústavu dějin umění AV ČR [online]. Nové Hrady: AV ČR, 2012 [cit 2015-10-05]. Dostupný z:
LITERATURA A ZDROJE
53
