República del Perú. Průvodce pro cestovatele

República del Perú Průvodce pro cestovatele

www.peru.czweb.org

Jan Dufek


OBSAH OBSAH

2

ZÁKLADNÍ INFORMACE

4

ČESKÉ ZASTUPITELSTVÍ V PERU

5

DOKLADY

5

VYŘIZOVÁNÍ VÍZ

6

DRUHY VÍZ

6

CELNÍ A DEVIZOVÉ PŘEDPISY

7

ZDRAVOTNICTVÍ

7

PODMÍNKY VYUŽÍVÁNÍ MÍSTNÍ ZDRAVOTNICKÉ PÉČE ČESKÝMI OBČANY

8

DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA

8

ÚRAZOVÉ LINKY

8

OČKOVÁNÍ

8

DOPORUČENÁ OČKOVÁNÍ

8

DOPORUČENÁ FROFYLAXE

9

DALŠÍ INFORMACE

9

BEZPEČNOST

9

DOPRAVA

10

ELEKTRICKÁ SÍŤ

11

KONCOVKY

11

UBYTOVÁNÍ

11

ORIENTAČNÍ CENY

12

JÍDLO A PITÍ

12

2 www.peru.czweb.org

© 2007 by Jan Dufek

República del Perú Průvodce pro cestovatele PERUÁNSKÉ SPECIALITY

13

CEVICHE

13

TIPY A CENOVÉ RELACE

13

ZDE JSOU NĚKTERÉ UŽITEČNÉ RADY

13

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

14

COSTA

14

SIERRA

14

SELVA

14

FAUNA A FLORA

15

COSTA

15

SIERRA

15

SELVA

15

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

16

MACHU PICCU

16

NAZCA

17

LAGO TITICACA

17

CUZCO

18

PRAMEN AMAZONKY

18




ZÁKLADNÍ INFORMACE Oficiální název: Peruánská republika Hlavní město: Lima Rozloha: 1285220 km2 Počet obyvatel: 28409897 Hustota zalidnění: 22.1 lidí na km2 Státní zřízení pluralitní prezidentská republika Časové Pásmo: GMT-5 Administrativní dělení: 24 departementů a 1 ústavní provincie Nezávislost od: 28.7.1821 (od Španělska) Měna: nový sol =100 centimů Úřední jazyk: španělština, kečua Rozloha vodní plochy: 5220 Rozloha pevniny: 1280000 Délka hranic: 5536 Délka pobřeží: 2414 Sousedící země: Kolumbie, Ekvádor, Chile, Brazílie, Bolívie Procento populace, které je gramotné: 90% Nezaměstnanost: 9.4% Průmyslová odvětví: významná těžba nerostů, rybářský, textilní, potravinářský, zpracování oceli, stavba lodí Zemědělství: pěstování kávovníku, bavlny, cukrové třtiny, rýže, pšenice, brambor, kukuřice, koky, chov drůbeže, hovězího dobytka, ryb, produkce mléčných výrobků, vlny Přírodní zdroje: měď, zlato, stříbro, ropa, stavební dřevo, ryby, železná ruda, uhlí, fosfáty, zemní lyn Nejvyšší hora: Nevado de Huarascarán (6.768 m) Nejnižší bod: Tichý oceán (0 m) Nejdelší řeka: Ucayali-Apurímac (1.980 km) Největší město: Lima (6.850.000) Přírodní nebezpečí: zemětřesení, tsunami, povodněm sesuvy půdy, mírná vulkanické aktivita Železnice v km: 1829 Silnice v km: 72900 Přístaviště: Callao, Chimbote, Ilo, Matarani, Paita, Puerto Maldonado, Salaverry, San Martin, Talara, Iquitos, Pucallpa, Yurimaguas Vojenská služba: možná pro muže od 17 let Náboženská příslušnost: rímští katolíci 93%




ČESKÉ ZASTUPITELSTVÍ V PERU Hlavní představitel – PhDr. Věra Zemanová Působnost úřadu – diplomatická a konzulární pro Peruánskou republiku a Bolívijskou republiku Provozní hodiny – pondělí až pátek od 08:30 do 17:00 Úřední hodiny KO pro veřejnost – pondělí až pátek od 09:00 do 12:00 Víza – úterý až čtvrtek od 09:00 do 12:00 Adresa – Embaja de la República Checa, Baltazar La Torre 398s/n, San Isidro, Lima 27 (křižovatka ulic Av. Salaverry a Av. Javier Prado); Peru Telefon 1 – [51] (1) 264 33 74 Telefon 2 – [51] (1) 264 33 81 FAX – [51] (1) 264 17 08 E-mail – [email protected] E-mail obchodně-ekonomického úseku – [email protected] Web – www.mzv.cz/lima

DOKLADY Ke vstupu na území Peru je potřebný cestovní pas s platností alespoň 6 měsíců. Mezinárodní očkovací průkaz není vyžadován, až na výjimky - viz níže. V případě odcizení cestovního dokladu vydává náhradní cestovní doklad zastupitelský úřad ČR v Limě




VYŘIZOVÁNÍ VÍZ Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Držitelé cestovních pasů ČR nepodléhají v případě turistických cest vízové povinnosti. Peruánská republika zrušila vízovou povinnost pro turistické cesty českých občanů s účinností ode dne 9. 10. 2003. Délka pobytu v Peru nesmí přesáhnout dobu 90 dnů.

Druhy víz 1. Turistické – není zapotřebí 2. Obchodní – až na 90 dní 3. Studentské – až na 90 dní 4. Pro novináře – až na 90 dní 5. Tranzitní – na 2 dny, možné jeho prodloužení až na 15 dní V případě obchodního víza je požadováno předložení dokumentu vydaného obchodními komorami nebou soukromými podnikatelskými sdruženími země cestujícího, kterýž je dokladována zamýšlená komerční či podnikatelská aktivita cestovatele v rámci jeho pobytu v Peru. Při odjezdu ze země je nutno předložit potvrzení o zaplacení daní z případného zisku nebo učinit písemné místopřísežné prohlášení, že v době působení držitele obchodního víza v Peru nevznikly u tohoto subjektu žádné daňové či jiné závazky vůči peruánskému státu. Pro vydání studentského víza je kromě pasu nutné potvrzení vzdělávacího zařízení v Peru, kde bude dotyčný studovat. Při vstupu (buď na hraničním přechodu nebo již na palubě letadla) obdrží každý cizinec tzv. "vstupní lístek" (Tarjeta de Embarque/Desembarque), jehož dvě části je nutno vyplnit. Úředník pasové kontroly obě části orazítkuje a druhou část vrátí cestovateli, kterou tento odevzdá při výjezdu ze země. V případě odcizení nebo ztráty se záležitost řeší administrativním poplatkem. Při cestě motorovým vozidlem je oficiálně vyžadován mezinárodní řidičský průkaz, technický průkaz od vozidla a pojistka od peruánské pojišťovny nebo od mezinárodní pojišťovny uznávané v Peru, která kryje veškeré škody způsobené při případné dopravní nehodě. Přihlašovací povinnost do 90 dnů pobytu není zavedena, v případě delšího pobytu je třeba se přihlásit na místně příslušném migračním úřadu a požádat o prodloužení víza. Při výjezdu z Peru je nutno předložit “ výstupní lístek” a při použití letiště je třeba zaplatit letištní poplatek, který v případě mezinárodních letů činí 28 USD a u letů vnitrostátních 5 USD.




CELNÍ A DEVIZOVÉ PŘEDPISY Povinná směna valut či deviz neexistuje stejně tak jako povinnost prokazovat vlastnictví nezbytných finančních prostředků na dobu pobytu. Kromě národní měny (Nuevo Sol - PEN) je v zemi běžným platidlem americký dolar, současný kurz je kolem 1 USD = 3,46 nových solů. Černý kurz prakticky neexistuje. V každém případě je třeba se vyvarovat směny valut u pouličních směnárníků, kde existuje nebezpeční prodeje falešných bankovek. V Peru platí obvyklá dovozní omezení pro cestovatele s tím, že je zakázáno dovážet potraviny v surovém stavu, více než 200 ks cigaret, 1 litr alkoholických nápojů, pochopitelně drogy. Pro dovoz i vývoz zvířat a rostlin platí mezinárodní předpisy, tzn. že je vždy vyžadován mezinárodní veterinární resp. fytosanitární certifikát a dle druhu zvířete příp. očkovací průkaz. Od 1. ledna 2000 není povoleno vyvážet žádné živočichy odchycené ve volné přítodě. Povolován je pouze vývoz zvířat narozených v zajetí (v chovných stanicích) s příslušnými certifikáty a v případě ohrožených druhů i registračními čipy či jinou dokumentací (u malých druhů certifikovaným cideem či fotografiemi). Samozřejmě je rovněž zakázán vývoz/dovoz narkotik v jakékoliv formě.Obzvláště upozorňujeme na značný důraz a výrazné zvýšení úspěšnosti zásahů proti pašerákům drog. Dále se nesmí vyvážet žádné originální artefakty, ať již v podobě keramiky či tkaniny. K vývozu starožitností je třeba mít certifikát jejich původu a vývozní povolení vystavené státní kulturní institucí tj. Instituto Nacional de Cultura.

ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnictví je v Peru na úrovni obvyklé pro latinskoamerické země - špičková a velmi drahá zařízení kontrastují se státními klinikami - nutno však říci, že se státní nemocnice v poslední době velmi zlepšují. Obecně platí, že by cestovatel měl mít vždy vyřízeno pojištění pro případ úrazu. Z četných zkušeností zraněných českých občanů ovšem vyplývá, že ačkoliv jednotlivé pojišťovny deklarují, že jejich pojištění se vztahuje i na území Peru, v případě nutnosti ošetření v podstatě v jakémkoliv zdravotnickém zařízení je vyžadována úhrada v hotovosti (ve většině případů dokonce předem). Tady je důležité upozornit na nevyhnutelnost řádného uschování všech dokladů o zaplacení, aby vzniklé náklady mohly být pojištěnci proplaceny dodatečně. Mezinárodní očkovací průkaz je vyžadován při vstupu do oblastí, kde se některé choroby vyskytují v endemické formě: zejména se jedná o žlutou zimnici v oblasti peruánské džungle. Pokud cestovatel nebyl očkován v ČR, je možné očkování za minimální poplatek 2 solů (cca 20 Kč - výše poplatku závisí na tom, zda je vyžadován mezinárodní nebo národní očkovací průkaz - u mezinárodního průkazu poplatek činí 20 USD) absolvovat ve státních zdravotnických zařízeních v Peru.




Podmínky využívání místní zdravotnické péče českými občany V Peru existuje síť soukromých a státních zdravotnických zařízení. Soukromá zařízení jsou na podstatně vyšší úrovni. Praxe v případě ambulantního ošetření či hospitalizace je ovšem u obou typů zdravotnických institucí obdobná. Pacient musí vyšetření zaplatit v hotovosti či kreditní kartou (v některých případech je požadována úhrada vyšetření i předem) s tím, že proplacení nákladů si pacient se zdravotní pojišťovnou zařizuje následně na základě účtu vystaveného peruánským zdravotnickým zařízením. Obecně platí, že každý cestovatel by měl mít pro pobyt v Peru sjednáno zdravotní pojištění.

Důležitá telefonní čísla rychlá lékařská pomoc – 470-5000 Červený kříž – 265-8783 SOS zelený kříž – 475-5787 Policie – 475 2995; 225 0220; 225 0402

Úrazové linky Anglo Americana – 221 2240 Dos de Mayo – 328 0028; 328 0066 Javier Prado – 440 2000; 440 0991 Ricardo Palma – 224 2224; 224 2226

OČKOVÁNÍ Dále uvedená očkování jsou pouze orientační. Nejlepší je se ještě poradit s odborníky (např. váš lékař, hygienická stanice nebo nejlépe centrum cestovní medicíny)

Doporučená očkování Tetanus – Proti tetanu je očkována většina lidí. Toto očkování funguje10 let. Záznamy o očkování proti tetanu máte ve své kartě u lékaře a v očkovacím průkazu. Pokud si nejste jisti, zda jste očkovaní, konzultujte to se svým lékařem a případně se u něj nechejte i přeočkovat. Virová hepatitida typu A a B – Velice důležité očkování. Cestujete-li často, zvažte možnost vícenásobného očkování s platností na 10 let. Žlutá zimnice – Je velice důležité pokud se chystáte hlavně do oblastí Selvy (Amazonské deštné lesy). Je to jedna injekce s platností na 10 let. Tyfus – V Peru je riziko této nemoci relativně nízké, ale kvůli bezpečnosti je občas také zařazeno mezi doporučená očkování.



República del Perú Průvodce pro cestovatele Cholera – Stejné jako tyfus. V Peru je riziko této nemoci relativně nízké, ale kvůli bezpečnosti je občas také zařazeno mezi doporučená očkování.

Doporučená frofylaxe Malárie – Je velice důležitá pokud se chystáte hlavně do oblastí Selvy (Amazonské deštné lesy). Obvykle doporučovaným antimalarikem je Lariam. Pozor však na nezanedbatelné vedlejší účinky které způsobující psychické problémy.

Další informace tacm.trios.cz www.vakciny.net www.domuvezdravi.cz www.vakcinace.cz

BEZPEČNOST Největší bezpečnostní problémy jsou pravděpodobně ve velkých městech (Lima, Cusco, Arequipa, Puno a Juliaca) V Limě hrozí v turisty navštěvovaných místech ozbrojené přepadení, krádeže a únosy aut. Zásadně nedoporučujeme přemísťovat se v noci, kdy i na nejfrekventovanějších dálnicích jsou umísťovány "neviditelné" překážky (balvan v igelitovém pytli, který ve světle reflektorů vypadá jako prázdný - auto si však o kámen prorazí chladič), které jsou schopny zneprovoznit auto a posádka je poté okradena - nedojde-li k horšímu. Totéž platí i v hlavním městě, které je všeobecně považováno za nejnebezpečnější město v Peru co do úrovně pouliční kriminality. Dále následuje Cuzco a Arequipa, výrazně bezpečnější jsou ostatní města, stejně jako horské oblasti a džungle. Hlavní bezpečnostní zásady jsou necestovat v noci, po setmění vycházet i v Limě jen s minimální hotovostí (avšak alespoň s nějakou, aby byl případný útočník uspokojen), zavazadla ponechávat na bezpečném místě (existují případy, kdy se bdělí turisté o své svršky zlodějem poprali - zpravidla však prohráli), oblékat se s rozumem (zejména po setmění - je však třeba mít na paměti, že i sebeotrhanější blonďák bude pro Peruánce vždy "gringo", tedy snadná oběť). V posledním roce se množí případy přesvědčování turistů ke spolupráci s pašeráky drog. Turisté jsou kontaktováni při nejrůznějších příležitostech, v restauracích, parcích či muzeích, často jsou jim předávány dárky - keramika, indiánské sošky atd. naplněné kokainem (aniž by o přítomnosti kokainu musel turista nutně vědět). Vzhledem k vysoké úrovni kriminality považujeme za nejvhodnější způsob placení používání kreditních nebo debetních karet ovšem s upozorněním, že s narůstající vzdáleností od Limy se snižuje pravděpodobnost výskytu bankomatů, doporučujeme nezbytnou hotovost rozložit na menší částky a uschovat v různých částech oděvu nebo zavazadel, jelikož se neustále opakují případy, kdy turisté přijdou při okradení o veškeré finanční prostředky.



República del Perú Průvodce pro cestovatele Na velvyslanectví České republiky v Limě je možno si ponechat v úschově letenky, kopie pasů a víz, jiné doklady apod. s tím, že převzetí a zpětné předání se provádí v pondělí - pátek od 8:00 do 16:00. Upozorňujeme, že veškeré ovoce i zelenina se před požitím musí bezpodmínečně dezinfikovat - v obchodech je v oddělení zeleniny prodáván příslušný roztok, který je pro dezinfekci potravin dostačující. Voda ve vodním řadu je běžně nepoživatelná. Bezpečné je pitnou vodu kupovat ve speciálních nádržích, tzv. bidonech o objemu 5 nebo 10 litrů, i v restauracích doporučujeme vždy vyžadovat uzavřenou balenou vodu a nikdy nepít vodu servírovanou v karafách

DOPRAVA U většiny taxikářů je cena smluvní, potvrzení o zaplacení vydávají pouze taxislužby vyšší kategorie, u kterých je nutno objednávku uskutečnit telefonicky. V případě využití autobusů městské dopravy, případně soukromých mikrobusů, je třeba dbát zvýšené opatrnosti (dochází k okrádání turistů), obzvláště v Limě. Na dálkové trasy jsou turisty většinou využívány dálkové autobusy. Cena jízdenky je závislá na vzdálenosti. Upozorňujeme, že šetření na dálkové dopravě může mít tragické následky. Levnější dopravci většinou nevěnují řádnou pozornost technickému stavu svých vozidel a noviny denně přinášejí zprávy o těžkých nehodách (většinou pády do propastí), jejichž příčinou je kromě špatného stavu silnic a nepřizpůsobení rychlosti jízdy stavu a povrchu vozovky, také velmi špatný technický stav vozidel (selhání brzd, řízení atd.). Kromě výrazného snížení rizika je výhodou, že velcí a zavedení přepravci autobusů jsou automaticky pojištěni a pojišťovna hradí případné náklady na nezbytně nutné ošetření. Všem cestujícím jakékoliv autobusové společnosti doporučujeme uchovat si nejméně po dobu cesty jízdenku pro případné vymáhání náhrady škody. Dálniční poplatky cca 1 USD a opravňují k cestě k nejbližšímu výběrčímu místu (50 80 km). Povrch místních dálnic je relativně dobrý, ve vnitrozemí je však třeba počítat s častými výmoly, hlavně po dešti, příp. s padajícím kamením a závaly. K tomu se přidružuje bezohledný styl jízdy místních řidičů, a možnost přepadení (hlavně v případech zastavení nebo poruchy). Za zcela zásadní považujeme upozornění na placení letištního poplatku při odletu. Poplatek činí 25 USD a bez jeho zaplacení nebude nikomu povolen odlet. Existují případy, že si turisté neponechali tuto rezervu a museli poté na ZÚ žádat o doplňkový prodej valut, aby byli schopni vůbec odletět, což jejich odlet zdrželo o několik dní. V případě nevyužití letenky z jakéhokoli důvodu je třeba se připravit, že většina leteckých společností vyžaduje zaplacení stornovacího poplatku - a to i v případě odcizení letenky, kdy je navíc vyžadován policejní protokol. Pokud tedy dojde ke krádeži pasu, letenky a cenností, je třeba nejprve kontaktovat místní oddělení policie, aby vydalo protokol o krádeži. Problémem může být, že policie protokol nevydá, dokud podatel nezaplatí za úřední úkon (správní poplatky se platí v pobočce Banco de la Nación). Určitým řešením, dojde-li ke zcizení všeho, je nejprve krádež ohlásit policii a vzápětí letecké společnosti i s uvedením možného odletu, poté si 10 www.peru.czweb.org


República del Perú Průvodce pro cestovatele prostřednictvím pobočky Western Union nebo zastupitelského úřadu vyžádat finanční prostředky z ČR, po jejich obdržení uhradit poplatek Banco de la Nación a policii a následovně letecké společnosti. Pro alpinisty by mělo být samozřejmostí kontaktovat před vstupem do hor speciální policejní záchranářskou jednotku v Yungay za účelem zjištění stavu počasí a celkových podmínek v příslušné části hor. Veškeré záchranářské práce jsou vedeny jako placená služba a náklady spojené s tímto úkonem jsou účtovány k tíži zachráněného. Je zcela nezbytné, aby každý návštěvník oblasti Cordilleras Blancas byl pojištěn na vysokohorskou turistiku. Výjimku tvoří pouze základní cesta k Laguně Llanganuco s památníkem zahynulým československým horolezcům, kam se lze dopravit nájemným taxíkem.

ELEKTRICKÁ SÍŤ Napětí – 220 V Frekvence – 60 Hsz

Koncovky

UBYTOVÁNÍ Nejvýhodnější způsob ubytování nabízí tzv. hostely (s označením hostal), které jsou v každém větším městě či turisticky zajímavé lokalitě. Pokoje jsou většinou dvou- až čtyřlůžkové, ale není problém získat i jinou skladbu lůžek. Hygienické zázemí (sprcha, WC, umyvadlo) bývá společné na chodbách. Voda většinou teče teplá. Pokoje jsou jednoduše vybaveny (postele, stůl, někdy skříň). Čistota ubytování je úměrná ceně. Vyplatí se vzít si vlastní prostěradlo, povlak na polštář a nejdůležitější věc - spacák. V horských oblastech bývá v noci často velká zima! Hostely mívají k dispozici například prádelnu, internet, restauraci či terasu s posezením. V recepci je možné zakoupení suvenýrů, pohlednic a zprostředkování jiných služeb. Pokojová služba má sice v noci pauzu, ale pokud hosté dorazí pozdě v noci či nad ránem, vždy se ubytují. Ceny ubytování jsou velmi příznivé. U zmiňovaných hostelů se obvykle platí v přepočtu od 100 do 150 Kč za lůžko/noc. Lépe vybavené hotely jsou dražší. Platí se dopředu. Naháněči a taxikáři, kteří okupují autobusové zastávky a nádraží vždy nabízí ubytování, ale je lepší a jistější vybrat si podle vlastního úsudku. Nejlepším vodítkem



República del Perú Průvodce pro cestovatele jsou průvodci Lonely Planet a Rough Guide. Pokoje si lze vždy prohlédnout a rozhodnout se. Vyzkoušené hostely, které lze doporučit : Lima - hostel Espaňa Arequipa - hostel La Reyna Cuzco - hostel Resbalosa

ORIENTAČNÍ CENY Peru patří mezi levnější země na kontinentu, přestože každým rokem náklady na pobyt v zemi vzrůstají. V té nejlevnější restauraci lze sehnat hustý vývar i za dva soly, tedy necelý dolar. V lepší restauraci - oblíbené jsou místní "číny" (chifa) se dá velmi dobře najíst do tří dolarů. V Cuzcu a Limě je samozřejmě dráž. Doprava v Peru není příliš drahá. Nejdražší je samozřejmě letecká doprava. Z Cuzca do Puerta Maldonada (povodí řeky Madre de Díos) stojí letenka od čtyřiceti do padesáti dolarů, v největší svátky (Velikonoce) se ceny zvednou až na horentních osmdesát dolarů. Z Puerta Maldonada do Limy od čtyřiceti do stovky dolarů, podle období, ve kterém chcete letět. Z Limy se dá letět za padesát dolarů. Autobusy a vlaky jsou levnější. Cesta z Icy do Nazky stojí oficiální autobusovou společností Ormeňo patnáct solů, místními "neznačkovými" firmami lze cestu pořídit za necelé tři soly. V Cuzcu si musíte zakoupit turistickou kartu, která vám umožňuje navštívit největší místní památky. Stojí deset dolarů. V zemi je dobré hojně využívat ISIC karty. Slevy se vztahují na různé vstupy do muzeí a na Inca trail. Prohlídka Nazca lines stojí 1 dolar. Pokud je chcete vidět z výšky nezaplatíte méně než pětačtyřicet dolarů za jednoho a nikdo vám nezaručí, že něco uvidíte. Z ostatních atrakcí bungee jumping v Cuzcu z balonu lze pořídit za čtyřicet dolarů. Vstup na Inca trail - 19 dolarů, se studentskou slevou 10 dolarů. Půjčení stanu přijde v Cuzcu na dva dolary.

JÍDLO A PITÍ Peruánská kuchyně je možná bohatá a chutná, ale pokud někdo necestuje výhradně za jídlem, zůstane mu asi většina specialit utajena. Levnější restaurace nabízí poměrně fádní jídelníčky a spousta pokrmů navíc silně připomíná evropskou stravu. Restaurací a jídelen jsou v ulicích spousty. Zákazníky lákají většinou na "denní menu", ve kterém je zahrnuta polévka, hlavní jídlo a někdy i nápoj. Často bývá možné vybrat si ze 2-3 druhů menu. Polévky jsou podobné jako u nás doma, většinou husté nebo krémové. Hlavní pokrmy bývají masité, se dvěma přílohami rýží i hranolkami zároveň. Velmi oblíbené jsou kuřecí bufety s názvem "polleria" (od slova pollo - kuře). Zde se prodávají čtvrtky, půlky či celá grilovaná kuřata s velkými hranolkami. Zeleninová příloha je v ceně. Peruánci mají svůj národní nápoj - "INCA COLA". Jedná se o nechutnou, přeslazenou limonádu žlutozelené barvy. Voní jako žvýkačka Pedro. S alkoholických nápojů je nejobvyklejší světlý rum. 12 www.peru.czweb.org



Peruánské speciality

Ceviche Jihoamerický předkrm, známý od Chile po Mexiko

Tipy a cenové relace •

menu v restauraci (4-7 SOL, levnější jsou s rizikem)

•

čtvrtka grilovaného kuřete (2-3 SOL)

•

snídaně v hostelu 2-4 SOL (čaj, pečivo, marmeláda)

•

pečivo v pekárnách je velmi chutné (do 1 SOL za kus)

•

pivo Arequipeňa nebo Cusqeňa (třetinka od 4 SOL)

•

světlý rum Pisco (velmi levný a často se míchá, např. s colou)

I v Peru je nutné dodržovat základní hygienická pravidla, díky kterým je možné minimalizovat veškerá rizika spojená s cestováním.

Zde jsou některé užitečné rady •

pít pouze balenou vodu

•

pokrmy z masa, vajec a živočišných produktů z ulice konzumovat pouze v případě, že jsou tepelně upraveny před vašimi zraky

•

vyvarovat se nakupování potravin od prodejců v autobusech, na nádraží a na odlehlých, turisticky málo navštěvovaných místech

•

ovoce a zeleninu před konzumací důkladně umýt

•

pít Coca-Colu®, působí preventivně proti průjmu

•

pravidelně se vnitřně dezinfikovat slivovicí




KLIMATICKÉ PODMÍNKY Geomorfologická členitost a poloha peru (na pobřeží Pacifiku poblíž rovníku) vytvářejí na území Peru poměrně složité klimatické podmínky. Neexistují zde čtyři roční období, které známe z našeho území, ale pouze dvě. Období sucha (relativně málo srážek) a období dešťů. Tato dvě období však nejsou na celém území Peru ve stejnou roční dobu.

Costa Ve vyprahlém pásmu pacifického pobřeží (Costa) jsou za suché období považovány měsíce leden až březen, kdy obloha bývá zcela bez mraků a počasí suché a stálé. Po zbytek roku se ale nad povrchem ve výšce cca. 200 až 300 m rozprostírá hustá mlha, garúa, jíž sluneční paprsky proniknou je zřídka a občasné srážky zde nejsou vyjímkou. Do výše položených oblastí Costy (mj. i Nazca) zasahuje garúa jen zřídka a suché slunečné počasí zde převládá celý rok, stejně jako na západních úbočích And.

Sierra Oblasti náhorních plošin, hlubokých kaňonů a věčným sněhem pokrytých hřebenů And (Sierra) začíná suché období obvykle v květnu a trvá do konce září či poloviny října. V tuto dobu jsou zde srážky menší než v období dešťů, nikoli však nulové. Srážkově nejvydatnějšími měsíci bývají listopad, prosinec a leden, za konec období dešťů bývá považován duben.

Selva Suché období na východních svazích And a v navazující amazonské pánvi (Selva) přibližně odpovídá období sucha v horách, nejdeštivějšími měsíci jsou však obvykle leden až duben. Název "období sucha" a "období dešťů" je však velmi relativní, uvědomíme-li si, že "suché období" v amazonské džungli se množstvím srážek může vyrovnat několika měsícům "období dešťů" v horách, zatímco během "období dešťů" ve výše položených částech regionu Costy nemusí pršet vůbec.




FAUNA A FLORA Nejen fauna ale i flóra je v Peru rozmanitá. Největší rozmanitost druhů opět najdete v amazonských nížinách. Vědci ale předpokládají, že jen v západní části Amazonie se nachází vegetace v původní formě. Rostlinné i živočišné druhy mizí takřka každý den, a to jen vinou člověka. Z 30 000 druhů známých rostlin bylo 20 000 objeveno právě v této oblasti. Ale tisíce druhů stále ještě čeká na objevení.

Costa Na slunce bohatém, suchém pobřeží žije většinou jen pouštní vegetace. Jsou to převážně zakrslé keře, kaktusy, různé druhy trav a hlíznatých rostlin.

Sierra Páramo a puno jsou charakteristickými vysokohorskými biotopy. Jedná se o vysokohorské křovinaté a travnaté území, které funguje jako přírodní „houba“. Zachytává a uvolňuje většinu vody. Páramo pokrývá většinu hor na severu území a pokračuje do Ekvádoru. Je charakteristické drsným klimatem, vysokým stupněm ultrafialového záření a mokrými rašeliništi. V oblasti Huarázu a na jihu země jsou rašeliniště a celkové počasí sušší, náhorní plošiny jsou více travnaté – jedná se o puno. Těmto oblastem dominují především trávy, plazivé rostliny, byliny, keře a zakrslé stromy. Pouze jen nejodolnější rostliny se dokázaly přiblížit drsným podmínkám této oblasti. Většina zdejších rostlin je malého vzrůstu, kompaktní a někdy tvoří hustý zelený koberec nazývaný „laretta“. Nebezpečné jsou andské kaktusy. Vypadají jako neškodné chomáčky vlny, ale skrývají ostré bodliny.

Selva Oblast, kde přechází svahy And do amazonských vysočin, je odlehlá a drsná. Nachází se zde málo prozkoumaný mlžný prales, pojmenovaný podle toho, že stromy zachytávají dešťové mraky, které zdejší krajinu zvlhčují a vytvářejí v lesích zvláštní klima, které podporuje přežití různých vzácných rostlinných druhů. Zdejší stromy se adaptovaly na příkrou kamenitou půdu Puya Raymondi – rostlina, kterou a drsné klima. Jsou charakteristické nízkým sukovitým vzrůstem, hustou korunou s malými lístky a na mnohých nenaleznete nikde jinde na světě, než z nich parazitují orchideje, bromélie, kapradiny a další. v Peru, měří několik Tato hustá vegetace dodává těmto lesům strašidelně metrů. krásnou atmosféru. Je domovem mnoha savců (pumy, tapíři, medvědi) a ptáků. Každoročně se zde objeví velké množství nových druhů. Jednou z věcí v amazonském pralese, je velikost stromů. Například některé exempláře kapoku vlnatého mohou mít v průměru 5 metrů. Některé stromy mají zvláštní kořeny, které vypadají jako by je podpíraly. Tyto stromy najdete především v zátopových oblastech. Kořeny jim pomáhají přežívat tyto 15 www.peru.czweb.org


República del Perú Průvodce pro cestovatele pohromy. Deštná palma je příkladem stromu s těmito zvláštními kořeny. Tam, kde byly stromy poničeny záplavami, vodou a kácením, se vyskytují rychle rostoucí druhy rostlin. Jejich přírůstky mohou tvořit i několik metrů za rok. Většina z nich patří do rodu Cecropia. Najdete zde velké množství mahagonových stromů, cedrů, kaučukovníků, vanilky a nespočet dalších druhů stromů a květin.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA Machu Piccu Ruiny opevněného města, nejznámější incká památka Peru, je vzdáleno 113 km od Cuzka a leží v nadmořské výšce 2 450 m. Objeveno bylo teprve v roce 1911 při výpravě Hirana Binghama z Yaleské univerzity, který se v Peru pokoušel lokalizovat město Vilcabamba, které založil Španěly poražený vladař Inků Manco Inca Yupanqui (Manco Capac), když v roce 1536 uprchl z Cuzka. Funkce a důvody vzniku sídla na tak odlehlém a nepřístupném místě nejsou dosud spolehlivě objasněny, jasné ale je, že město bylo ušetřeno ničivého vpádu Španělů a nakonec bylo bez boje opuštěno. Nedostatek spolehlivých údajů má dvě příčiny: incká civilizace nezanechala žádná písemná svědectví (Inkové neznali písmo v našem slova smyslu) a vpád Evropanů byl příliš rychlý a příliš destruktivní. Ke nejčastěji citovaným, dnes již ale vyvráceným mýtům patří, že Machu Picchu bylo chrámem slunečních panen, útočištěm posledních Inků, anebo snad dokonce rodištěm zakladatele incké dynastie. Jiné prameny považují Machu Picchu za jakousi inckou „univerzitu náboženství“. Opakovaný průzkum kosterních pozůstatků moderní metodou vyvrátil tradovaná tvrzení, že Machu Picchu byl chrámem Slunečních panen. Vše nasvědčuje tomu, že Inkové postavili Machu Picchu v panenské lokalitě, což je důkazem absence jeho vojenské funkce. Malá rozloha teras také podporuje předpoklad, že město bylo zasvěcené zábavě, nikoli práci (pravděpodobně nepojmulo více než tisíc lidí). Proti tvrzení, že bylo Machu Picchu vybudováno na místě rodiště prvních Inků stojí fakt, že se zde dosud nenalezly pozůstatky staršího lidského osídlení než z období 15. století. Co se týče zániku města, nejpravděpodobnější se zdá jedna z následujících teorií: buď bylo vyklizeno záměrně, aby se kolem Vilcabamby, posledního inckého útočiště, vytvořilo neobydlené nárazníkové pásmo, nebo bylo opuštěno dočasné z důvodu nějaké přírodní katastrofy (sucho, epidemie apod.), anebo kvůli dočasnému pozbytí významu pro incké vládce, například při řešení vnitropolitických sporů. Machu Picchu je složeno z asi 200 dokonale architektonicky zpracovaných budov, které jsou rozestavěny na širokých terasách podél centrálního náměstí. Je zde množství impozantních staveb jako je Chrám slunce, známý také El Torreón – polokruhová věž s výklenky a okny, která mohla sloužit jako observatoř, dále Hlavní chrám, Chrám tří oken a slavná Intihuatana (lapač slunce) – místo určené pro oslavu kultu Slunce v podobě malé zploštělé pyramidy s velkými kamennými „slunečními hodinami“ vytesanými z přírodní skály. Na stavbu byly použity kameny o váze několika tun, které na sebe dokonale dosedají.




Nazca Obrazce na povrchu pampy ingenio u města Nazca v Peru byly vytvořeny příslušníky kultury Nazca (100 – 800 n. l. nebo 350 př. n. l. – 500 n. l.) v oblasti náhorní pouštní planiny o rozloze 500 km2. Motivy jejich vzniku nebudou nikdy zcela objasněny vzhledem k nedostatku informaci o samotné kultuře. Odborně jsou obrazce označovány jako geoglyfy, vzniklé odklizením 10 – 20 cm tmavého vulkanického materiálu pouště na vápencový a pískovcový podklad. Představující geometrické linie (trojúhelníky, čtverce, spirály, paprskové linie s centrálními body) nebo obrazce zvířat (většinou mající vztah k vodě a zemědělství); a petroglyfy, umístěné na svazích nebo skalách, znázorňující lidské postavy. První teorie, kterou vyslovili objevitelé obrazců Alfred Kroeber a Toribio Mejía v roce 1926, označovala obrazce za zavlažovací zařízení. Další domněnkou přisuzoval Paul Kosok v 1939 liniím funkci astronomického kalendáře. Jeho názor převzala Němka Marie Reicheová, která zasvětila výzkumu a zmapování obrazců celý život a která byla za zásluhy o záchranu obrazců před zničujícími návaly turistů jmenována peruánskou občankou a v roce 1994 dostala nejvyšší peruánské vyznamenání, Řád slunce. Skutečnost, že se vždy najde v bezpočtu astronomickým objektů nějaký, ke kterému lze daná linie vztáhnout, a že obrazce orientované ke hvězdám nejsou ve tmě vidět, vedla k vylovení dalších teorií jako poselství mimozemšťanům (1954 H. Wikins; 1960 G. Williamson; 1968 E. von Däniken), halucinogenní projevy (1988 E. Hadingham), uctívání božstev (J. Lancha) a poslední teorie „mapy“ krajiny Davida Johnsona (1996). Na základě družicového snímku zlomů v Peru a hydrologických údajů označil Johnson obrazce za záznamy o podzemní vodě. Geometrické linie ukazují na místa výskytu, obrazce zvířat jsou pak druhotně tematický prvek. Příčin bude nejspíš více a v každé teorii najdeme kousek pravdy, což zachová obrazců v Nazce jejich tajemnou krásu.

Lago Titicaca Leží na hranici Peru a Bolívie. Je druhé největší jezero Jižní Ameriky (8 300 km2) a nejvýše položené jezero s pravidelnou lodní dopravou na světě. Leží v nadmořské výšce 3 812 m n. m., v náhorní plošině Altiplano. Průměrná hloubka je 103 m a maximální hloubka 281 m. První parník, který spojoval po jezeře obě země byl postaven v r. 1962 v Anglii, rozmontován na pobřeží Peru, převezen přes Andy a pak znovu složen a spuštěn na jezero. Název jezera se odvozuje ze slov titi (v ajmarštině horská kočka, puma), a caca (kečuánské slovo pro kámen, skálu). Na ostrově Slunce (Isla del Sol, patří Bolívii) je opravdu posvátný kámen, který uctívali již lidé před příchodem Inků. Podle incké legendy se z nedozírných ledových hlubin jezera vynořil bůh stvořitel Viracoča. Indiáni jsou dodnes přesvědčeni, že když někdo do jezera spadne (například rybář), neměly by být podnikány žádné pokusy o jeho záchranu a měl by se nechat utopit jako oběť bohyni přírody a Země nesoucí jméno Pača-Mama (průměrně se utopí 4 rybáři za rok). Členité břehy jezera obývají Ajmarové, Urové a Kečuové. Jezero zajišťuje i v tak velké nadmořské výšce celkem příjemné klimatické podmínky, dostatek vody a obživy. Napájeno je mnoha drobnými toky stékajícími z hor obklopujících Altiplano. Vodu z jezera odvádí řeka Desaguadero, která teče směrem na jih do jezera Poopó. 17 www.peru.czweb.org


República del Perú Průvodce pro cestovatele Zajímavostí jezera jsou plovoucí ostrovy Islas Uros, na kterých žijí indiáni Urové. Tyto ostrovy jsou vytvořeny z rákosu totora, který musí indiáni neustále přidávat nový. Ostrovy jsou zakotveny ke dnu pomoci zapíchnutých tyčí.

Cuzco Cuzco [kusko], město na Altiplanu, bývalé centrum starých Inků (kečuánsky Cuzco – pupek či střed). Založeno koncem 12. století. 1460 největší město Jižní Ameriky (kolem 200 000 obyvatel), v 16. stol. vypáleno a poškozeno zemětřesením.

Pramen Amazonky Pramen Amazonky je dodnes sporný, odborná diskuze o jeho lokalizaci nebyla dosud uzavřena. Až do 50. let 20. století byl v souhlasu s mapou českého jezuity Samuela Fritze vydanou v roce 1707 za pramen Amazonky považován Marañón vznikající v ledovcovém jezeře Lauricocha (v pásmu Cordillera Central Peruánských And). V 50. letech se však měřením na mapách větších měřítek zachycujících přesněji všechny říční zákruty zjistilo, že druhá zdrojnice Amazonky Ucayali je výrazně delší než Marañón. Nejdelší zdrojnicí řeky Ucayali je pak Río Apurímac, spory se vedou o pramen této řeky. Zdroje: www.czechembassy.org; www.peru.cz; www.tourtrend.cz/peru; www.sopka.cz; www.tourtrend.cz



República del Perú. Průvodce pro cestovatele

Recommend Documents