REPERTOÁR OPERA I ČINOHRA I DIVADLO REDUTA I BALET

WWW.NDBRNO.CZ

PŘEDPLATNÉ/REPERTOÁR OPERA I ČINOHRA I DIVADLO REDUTA I BALET

Zřizovatelem Národního divadla Brno je statutární město Brno. Statutární město Brno fi nančně podporuje Národní divadlo Brno, příspěvkovou organizaci.

Aktivity Národního divadla Brno jsou také fi nančně podporovány Ministerstvem kultury České republiky a Jihomoravským krajem.

partneři Národního divadla Brno:

internet technologies

mediální partneři:

2l

VÁŽENÍ A MILÍ DIVÁCI NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO Rád bych vám na dalších stránkách představil sezonu 2013/2014 v Národním divadle Brno. Doufám, že jste úspěšně vkročili do roku 2013 a už se spolu s námi těšíte na další společné umělecké zážitky v našem divadle. V této sezoně pro Vás připravili umělečtí šéfové našich třech souborů a Reduty celkem 18 premiér a bohatý off program. První premiérou sezony vás přivítá soubor opery a to světoznámým dílem Bludný Holanďan od Richarda Wagnera. Následovat bude premiéra opery Gaetana Donizettiho, a to dílo Maria di Rohan v měsíci lednu. Těšit se můžete také na operetu Polská krev od Oskara Nedbala či Alice in bed, kterou pro Vás připravuje Ivo Medek. Mahenova činohra představí opět řadu lákavých titulů. Na podzim sezonu zahájí Veselkou, klasickým dílem polského dramatu od Stanisława Wyspiańského, a dále volným navázáním na verneovské dobrodružné téma inscenací Ostrov pokladů od Roberta Luise Stevensona. V lednu nabídne k 100. výročí narození Bohumila Hrabala dramatizaci jeho novely Ostře sledované vlaky. Jaro přivítá inscenacemi Panička z venkova od Williama

Wycherleye a Shakespearova Othella, sezonu pak zakončí Aristofanovou komedií Lysistrata. Baletní soubor v sezoně 2013/2014 uvede v Janáčkově divadle klasický balet Bajadéra od Ludwiga Minkuse a autorskou tvorbu Pekelná Nirvana. Divadlo Reduta svojí premiérou Šedá sedmdesátá u nás již dobře zavedeného režiséra Jana Mikuláška tradičně zahájí listopadový festival Redfest. Následovat bude titul Miluji Tě od významného českého režiséra Jana Antonína Pitinského a inscenace Šílenství v režii Jiřího Havelky. Věřím, že nabídka titulů, které vám v sezoně 2013/2014 nabídneme, uspokojí vkus i těch nejnáročnějších z vás. Nejlákavějšími akcemi off programu budou, vedle již tradičně úspěšných přenosů z Metropolitní opery, činoherní festivaly Trialog v Mahenově divadle a Redfest v Divadle Reduta i celá řada výstav. Zvláštní večer bude věnován udílení cen Diva, kterou mají diváci možnost ocenit svoje oblíbené interprety. Novým obohacením nabídky pro operní diváky bude Verdi festival, jehož listopado-

vým prvním ročníkem Národní divadlo Brno oslaví výročí 200 let narození tohoto geniálního skladatele. O těchto a dalších akcích Národního divadla Brno se můžete nepřetržitě informovat na našich internetových stránkách www.ndbrno.cz. Těšíme se, že se během sezony budeme často potkávat v některém z našich divadel a přejeme vám dobrou zábavu. S úctou Jan Petr pověřený zastupováním dočasně neobsazené funkce ředitele NDB, p. o.

l3

PŘEDPLATNÉ SE VÁM VYPLATÍ

VÁŽÍME SI NAŠICH VĚRNÝCH DIVÁKŮ

• máte zajištěno stálé místo • výrazné slevy u jednotl. abonentních skupin – až 55% • cena platí po celou sezonu • rozložení představení do celé sezony • abonentka beze slev je přenosná, můžete ji darovat nebo půjčit • zdarma duplikát při ztrátě abonentky • možnost výměny představení na jiný termín zdarma (pouze 1x za sezonu, max. 3 dny před představením, další výměna je za 50,-Kč pro abonenty Zlaté řady a Top program zdarma)

• vstupenka zdarma – po předložení legitimace na sezonu 2013/2014 má každý abonent možnost vyzvednout si v předprodeji jednu vstupenku zdarma na naše představení v květnu nebo v červnu 2013 – prodej zahajujeme 4. března 2013 – nabídka platí pouze na vybraná představení a je omezena počtem volných sedadel • slevy na mimořádné akce – sledujte prosím programové skládačky, www.ndbrno.cz • bulletin (zasílán e-mailem) – pravidelně Vás budeme informovat o premiérách, významných hostech, mimořádných představeních, festivalech; dozvíte se novinky o našich produktech, nových službách, výjimečných slevách i různé zajímavosti. Přihlásit k odebírání se můžete na internetu (http://www.ndbrno.cz/informace/zasilani-bulletinu/) nebo vyplněním přihlášky (strana 7) a odesláním na adresu obchodního oddělení NDB

VYUŽIJTE NAŠICH VÝRAZNÝCH SLEV • pro děti, studenty, seniory a držitele průkazů ZTP a ZTP–P 50% – u některých skupin i vyšší

VĚNUJTE PROSÍM POZORNOST DŮLEŽITÝM INFORMACÍM: • poštou Vám budou zasílány hrací plány a termíny pro všechny abonentní skupiny • termíny představení určuje Národní divadlo Brno na základě provozních podmínek a jsou pro abonenty závazné • pohyblivým hracím dnem se rozumí kterýkoliv den v rozmezí uvedeném u jednotlivých skupin • změna programu a termínu vyhrazena • z provozních důvodů se mohou v jednom měsíci hrát pro jednotlivé skupiny i dvě představení • ve vlastním zájmu prosím sdělujte v průběhu sezony případné změny adres či telefonních čísel • náhradní vstupenky na Vámi promeškané představení nevydáváme • zakoupené abonentky není možné vrátit • informace o předplatném DÁREK 2014 vyjdou v říjnu či listopadu 2013 4l

Telefon předplatné: +420 542 158 247

NAŠI VĚRNÍ ABONENTI, KTEŘÍ NEŽÁDAJÍ ZMĚNY: • prosíme Vás, přijďte do oddělení předplatného v době od 4. 3. do 19. 4. 2013 • Vaše stálá místa pro Vás rezervujeme do 19. 4. 2013

NAŠI VĚRNÍ ABONENTI, KTEŘÍ MAJÍ ZÁJEM O ZMĚNY: • prosíme Vás, vyplňte čitelně přihlášku (na straně 7) a odevzdejte ji na oddělení předplatného do 19. 4. 2013 • pro rezervovaná místa si prosím přijďte v termínu 29. 4. - 31. 5. 2013

INFORMACE PRO NOVÉ ABONENTY: • vyplňte prosím přihlášku (na straně 7 nebo na www.ndbrno.cz) • SKUPINA - vyplňte prosím vybranou skupinu (nikoliv jednotlivá představení) • POČET MÍST - uveďte prosím požadovaný počet míst • CENOVÝ DRUH - vyberte si prosím ze skupin sedadel A, B, C, D, E (plánky hledišť našich divadel najdete na stranách 20, 21 a 22) • PŘIHLÁŠKU prosím odevzdejte nebo odešlete na adresu Národního divadla Brno předplatné do 19. 4. 2013 • prosíme Vás, své předplatné si vyzvedněte v termínu 29. 4. – 31. 5. 2013 (pokud máte nárok na slevu, vezměte prosím s sebou náležité doklady) Od 29. 4. zahajujeme prodej předplatného bez vyplněné přihlášky. Telefon předplatné: +420 542 158 247

INFORMACE PRO ABONENTY, KTEŘÍ MAJÍ ZÁJEM O PLATBU NA FAKTURU: • prosíme vždy předložte objednávku (včetně čísla účtu, IČ, DIČ) • za fakturu Vám nebudeme účtovat manipulační poplatek (v případě zaslání pouze poštovné) • legitimaci předplatného Vám rádi vystavíme po předložení dokladu o zaplacení (složenka, výpis) Předplatitelé noví a žádající změny, včetně podniků a institucí, si abonentky laskavě vyzvednou sami, bez našeho vyzvání, v době od 29. 4. do 31. 5. 2013 na předplatném, Dvořákova 11, Brno. Národní divadlo Brno Vám děkuje za Vaši laskavou spolupráci. l5

Vážení abonenti, pro předání Vašeho předplatného jsme Vám k dispozici v následujících termínech: (naše věrné abonenty prosíme, aby si svoji stávající legitimaci vzali s sebou) od od od od od od od od

4. 3. 18. 3. 25. 3. 2. 4. 8. 4. 15. 4. 22. 4. 29. 4.

do do do do do do do do

15. 3. 22. 3. 29. 3. 5. 4. 12. 4. 19. 4. 26. 4. 31. 5.

* * * * * * * *

JD prem., MD prem., Zlatá řada, D, ČP C, TOP, RED, TA J, KO, PS B, RP, E S, R, SP U, A, F z technických důvodů zavřeno termín pro naše abonenty, kteří mají zájem o změny, a nové abonenty

Těšíme se na Vás v těchto otevíracích hodinách: • • •

pondělí, čtvrtek úterý – středa pátek

8:30 – 12:00 * 13:00 – 17:00 hodin 8:30 – 12:00 * 13:00 – 15:30 hodin 8:30 – 12:00 * 13:00 – 15:00 hodin

Prodej předplatného probíhá v měsících: březen, duben, květen 2013. Doprodej volných míst probíhá od 1. do 30. 6. 2013 v pracovní dny: 8:30 – 12:00 * 13:00 – 15:00 hodin.

V LETOŠNÍ SEZONĚ DOCHÁZÍ K NĚKOLIKA ZMĚNÁM V ABONMÁ Velkou novinkou této sezony - MOŽNOST ZAKOUPENÍ PŘEDPLATNÉHO NA DVĚ PLATBY: • první platba min. 50 % z ceny předplatného hned při zakoupení předplatného • první platba je možná pouze hotově • druhá platba je splatná do 30. června 2013 • v premiérovém předplatném vzniká možnost uplatnit slevu • Abonentní skupiny S obsahují slavnostní představení k zahájení sezony 2013/14 , skupina F1,2 slavnostní představení ke Dni vzniku samostatného československého státu

PŘEDPLATNÉ Národní divadlo Brno Lenka Benešová, Dvořákova 11, 657 70 Brno tel.: 542 158 247, e-mail: [email protected]

NABÍZÍME VÁM MOŽNOST PLATBY KARTOU NEBO POSLÁNÍ NA DOBÍRKU 6l

www.ndbrno.cz

NÁRODNÍ DIVADLO BRNO, příspěvková organizace, Dvořákova 11, 657 70 Brno, tel.: +420 542 158 247 Jméno a příjmení .............................................. Bydliště vč. PSČ ................................................................................................. Mobilní telefon ................................. Telefon do bytu (zaměstnání) ................................. Váš podpis prosím E-mail .......................................................@.......................................................................

STÁLÍ ABONENTI Jednotlivci: nepožadujete-li změnu, přihlášku prosím nevyplňujte. Jednotlivci: máte-li zájem o změnu, ě přihlášku řihlášk prosím í vyplňte lňt a laskavě dodejte j do 19. 4. 2013. Podniky: y odešlete prosím p vždyy objednávku, j , včetně IČ,, DIČ,, čísla účtu

ABONENTI ŽÁDAJÍCÍ ZMĚNU NU PO POSAZENÍ POSAZE VE SK SKUPIN SKUPINĚ KU UPIN UP NĚ Skupina předplatného:

Počet čett míst: mííst:

Cenov Cenový Ceno nov druh:

ABONENTI ŽÁDAJÍCÍ ZMĚNU MĚNU SKUPINY P PŘEDPLATNÉHO ŘEED DPLATN D DPLATNÉ NÉHO ÉHO Skupina předplatného: ého: ho:

Počet míst: ís :

Cenový Cen ý dru druh: d druh

Počet míst:

Cenovýý druh:

NOVÍ ABONENTI Skupina p předplatného: p p

POZNÁMKY Přihlášku prosím zašlete na adresu: Národní divadlo Brno, předplatné, Dvořákova 11, 657 70 Brno

l7

Skupina premiér do všech budov Národního divadla Brno s pozváním na společenské setkání s umělci po představeních Legitimace je přenosná. Janáčkovo divadlo (JD)

R. Wagner L. Minkus G. Donizetti O. Nedbal ------

BLUDNÝ HOLANĎAN BAJADÉRA MARIA DI ROHAN POLSKÁ KREV PEKELNÁ NIRVANA

opera balet opera opereta balet

JD JD JD JD MD

Mahenovo divadlo (MD)

S. Wyspiański R. L. Stevenson B. Hrabal W. Wycherley W. Shakespeare Aristofanés

VESELKA OSTROV POKLADŮ OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY PANIČKA Z VENKOVA OTHELLO LYSISTRATA

činohra činohra činohra činohra činohra činohra

MD MD MD MD MD MD

Divadlo Reduta (DR)

D. Viceníková, J. Mikulášek J. A. Pitinský, D. Viceníková J. Havelka, D. Viceníková

ŠEDÁ SEDMDESÁTÁ MILUJI TĚ ŠÍLENSTVÍ

činohra činohra činohra

DR DR DR

CENA JEDNÉ ABONENTKY NA CELÝ CYKLUS ............................................ 10.300,- Kč 8l

Změna programu vyhrazena. Ceny uvedeny v Kč

R. Wagner L. Minkus G. Donizetti O. Nedbal

cenový druh A B C D E

BLUDNÝ HOLANĎAN BAJADÉRA MARIA DI ROHAN POLSKÁ KREV PEKELNÁ NIRVANA

cena předplatného 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500

opera • JD balet • JD opera • JD opereta • JD balet • MD

děti, studenti, senioři, ZTP 2 450 2 100 1 750 1 400 1 050





cena předplatného 3 600 3 000 2 400 1 800 1 200

činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • MD

děti, studenti, senioři, ZTP 3 600 3 000 2 400 1 800 1 200 l9

A. Maskats A. Dvořák David Seidler B. Hrabal J. Haydn W. Shakespeare O. Nedbal

cenový druh A B C D E 10 l

NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI RUSALKA KRÁLOVA ŘEČ OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY STVOŘENÍ OTHELLO POLSKÁ KREV

cena předplatného 2 160 1 990 1 640 1 200 745

balet • JD opera • JD činohra • MD činohra • MD opera, balet • JD činohra • JD opereta • JD

děti, studenti, senioři, ZTP 2 160 1 990 1 640 1 200 745

P. I. Čajkovskij V. Zouhar, T. Hanzlík P. I. Čajkovskij

R. Wagner G. Donizetti

EVŽEN ONEGIN

opera • JD

LA DAFNE LOUSKÁČEK ZARZUELA GALA OSUDOVÉ LÁSKY BLUDNÝ HOLANĎAN MARIA DI ROHAN

opera • DR balet • JD opera • JD balet • JD opera • JD opera • JD




děti, studenti, senioři, ZTP 1 580 1 470 1 245 985 590

R. Wagner G. Donizetti G. Verdi W. A. Mozart


BLUDNÝ HOLANĎAN MARIA DI ROHAN SICILSKÉ NEŠPORY DON GIOVANNI

cena předplatného 1 305 1 220 1 040 785 415

opera • JD opera • JD opera • JD opera • JD

děti, studenti, senioři, ZTP 915 855 725 550 290

R. Wagner G. Donizetti L. Minkus W. A. Mozart A. Maskats O. Nedbal

BLUDNÝ HOLANĎAN MARIA DI ROHAN BAJADÉRA DON GIOVANNI NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI POLSKÁ KREV PEKELNÁ NIRVANA




opera • JD opera • JD balet • JD opera • JD balet • JD opereta • JD balet • MD

děti, studenti, senioři, ZTP 1 370 1 280 1 030 795 415 l 11

A. Glazunov R. Wagner G. Bizet B. Smetana O. Nedbal P. I. Čajkovskij

LUCIDOR A ARABELLA BLUDNÝ HOLANĎAN CARMEN PRODANÁ NEVĚSTA POLSKÁ KREV EVŽEN ONEGIN



12 l

balet • JD opera • JD opera • JD opera • JD opereta • JD opera • JD

děti, studenti, senioři, ZTP 1 265 1 205 995 765 385





cena předplatného 1 305 1 220 970 630 420



W. Shakespeare S. Wyspiański R. L. Stevenson B. Hrabal W. Wycherley W. Shakespeare


ROMEO A JULIE VESELKA OSTROV POKLADŮ OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY PANIČKA Z VENKOVA OTHELLO

cena předplatného 875 820 660 420 270









děti, studenti, senioři, ZTP 1 090 1 030 855 590 490 l 13

D. Seidler O. Wilde P. I. Čajkovskij I. Bergman P. I. Čajkovskij W. A. Mozart A. Christie


KRÁLOVA ŘEČ činohra • MD JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA činohra • MD OSUDOVÉ LÁSKY balet • JD EVŽEN ONEGIN opera • JD SEDMÁ PEČEŤ činohra • MD LABUTÍ JEZERO balet • JD DON GIOVANNI opera • JD A PAK UŽ TAM NEZBYL ANI JEDEN činohra • MD



Molière W. A. Mozart I. Bergman F. Kafka G. Rossini N. Simon A. Ch. Adam

SCAPINOVA ŠIBALSTVÍ DON GIOVANNI SEDMÁ PEČEŤ OSUDOVÉ LÁSKY KABARET KAFKA LAZEBNÍK SEVILLSKÝ APARTMÁ V HOTELU PLAZA GISELLE




činohra • MD opera • JD činohra • MD balet • JD činohra • DR opera • MD činohra • MD balet • MD


N. Simon D. Seidler G. Verdi P. I. Čajkovskij G. Verdi R. L. Stevenson G. Puccini B. Hrabal


APARTMÁ V HOTELU PLAZA činohra • MD KRÁLOVA ŘEČ činohra • MD LA TRAVIATA opera • JD LOUSKÁČEK balet • JD SICILSKÉ NEŠPORY (18.00 hod) • opera • JD OSTROV POKLADŮ činohra • MD OSUDOVÉ LÁSKY balet • JD TURANDOT opera • JD OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY činohra • MD



W. Shakespeare B. Britten L. Minkus A. Glazunov S. Wyspiański G. Verdi F. Kafka O. Nedbal B. Hrabal

ROMEO A JULIE SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ BAJADÉRA LUCIDOR A ARABELLA VESELKA LA TRAVIATA KABARET KAFKA POLSKÁ KREV OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY




činohra • MD opera • JD balet • JD balet • JD činohra • MD opera • JD činohra • DR opereta • JD činohra • MD

děti, studenti, senioři, ZTP 1 720 1 620 1 360 1 030 565 l 15

R. Těsnohlídek, L. Janáček LIŠKA BYSTROUŠKA činohra • MD G. Verdi NABUCCO opera • JD B. Smetana PRODANÁ NEVĚSTA opera • JD L. Buňuel, J.-C. Carrière NENÁPADNÝ PŮVAB BURŽOAZIE činohra • DR N. Machiavelli MANDRAGORA činohra • MD Molière MĚŠŤÁK ŠLECHTICEM činohra • MD J. Haydn STVOŘENÍ opera, balet • JD A. Ch. Adam GISELLE balet • MD




A. Christie G. Verdi O. Wilde G. Donizetti G. Puccini Molière

A PAK UŽ TAM NEZBYL ANI JEDEN činohra • MD PEKELNÁ NIRVANA balet • MD AIDA opera • JD JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA činohra • MD MARIA DI ROHAN opera • JD TURANDOT opera • JD SCAPINOVA ŠIBALSTVÍ činohra • MD



cena předplatného 1 200 1 125 955 715 465

děti, studenti, senioři, ZTP 1 200 1 125 955 715 465

E. Rostand R. Těsnohlídek, L. Janáček V. Zouhar, T. Hanzlík P. I. Čajkovskij G. Verdi Molière G. Rossini S. Wyspiański


CYRANO Z BERGERAKU

činohra • MD

LIŠKA BYSTROUŠKA

činohra • MD

LA DAFNE LABUTÍ JEZERO SICILSKÉ NEŠPORY MĚŠŤÁK ŠLECHTICEM LAZEBNÍK SEVILLSKÝ VESELKA

opera • DR balet • JD balet • JD činohra • MD opera • MD činohra • MD



DON GIOVANNI opera • JD SEDMÁ PEČEŤ činohra • MD P. Juráček/D. Viceníková/J. Mikulášek ZLATÁ ŠEDESÁTÁ činohra • DR P. Malásek/ L. Vaculík/V. Kopta EDITH, VRABČÁK Z PŘEDMĚSTÍ balet • MD N. Simon APARTMÁ V HOTELU PLAZA činohra • MD J. Haydn STVOŘENÍ opera, balet • JD W. Wycherley PANIČKA Z VENKOVA činohra • MD G. Verdi SICILSKÉ NEŠPORY opera • JD W. A. Mozart I. Bergman




děti, studenti, senioři, ZTP 1 670 1 550 1 300 995 615 l 17

D. Viceníková/ J. Mikulášek ŠEDÁ SEDMDESÁTÁ R. Barthes/J. A. Pitínský/ D. Viceníková MILUJI TĚ J. Havelka/ D. Viceníková ŠÍLENSTVÍ


cena předplatného 605 575 315 -

činohra • DR činohra • DR

F. Kafka P. Juráček J. Mikulášek/ D. Viceníková

KABARET KAFKA ZLATÁ ŠEDESÁTÁ

činohra • DR činohra • DR

GURMÁNI

činohra • DR

činohra • DR

děti, studenti, senioři, ZTP 425 405 225 -



cena předplatného 555 535 275 -

děti, studenti, senioři, ZTP 390 375 195 -

25 25 34 34 34 34

7 6 5 4 3 2 1 7 6 4 3 2

5 1 7 6 4 3 2

5 1 7 6 5 4 3 2 1 8 7 4 3

PĔÍZEMÍ

PĔÍZEMÍ

VLEVO

VPRAVO

Cenové kategorie:

6 5 2 1

A

B

C www.ndbrno.cz

D

E l 19

20 l

www.ndbrno.cz

www.ndbrno.cz

l 21

Janáčkovo divadlo, Rooseveltova 1–7, Brno

22

Vážení a milí diváci Janáčkovy opery Dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji poděkovala za Vaši přízeň a podporu v uplynulém roce a popřála Vám mnoho dobrého do roku následujícího. Doufám, že i v příští sezoně zachováte Janáčkově opeře svou přízeň, která je pro uměleckou tvorbu divadla velmi povzbuzující. Janáčkova opera připravila svým posluchačům pro sezonu 2013/14 řadu zajímavých projektů. Podzim 2013 bude patřit oslavám 200. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších operních skladatelů, Richarda Wagnera. První premiérou sezony tedy bude opera Bludný Holanďan, dílo, které znamenalo zásadní zlom v tvorbě tohoto velikána. Inscenace bude společným dílem hudebního ředitele Janáčkovy opery Petera Ferance a významného slovenského režiséra Romana Poláka, který se v brněnské opeře představí poprvé. Uvádění méně známých kvalitních operních děl patří k prvořadým úkolům našeho operního souboru, proto druhou premiérou bude dílo slavného italského sklada-

tele Gaetana Donizettiho Maria di Rohan, které na brněnském jevišti zazní vůbec poprvé. Dramatická hudba, strhující milostný příběh a virtuózní pěvecké party jsou příslibem vynikajícího uměleckého zážitku. Jako režisérka se v České republice poprvé představí mladá talentovaná rakouská umělkyně Barbara Klimo a hudebního nastudování se ujme dirigent Janáčkovy opery Ondrej Olos. Dříve podceňovaný operetní žánr dnes bezpochyby našel svou cestu na velká operní jeviště a vynikající inscenace jsou pýchou operních domů, jako je například Vídeňská opera. Třetí premiéra sezony bude tedy patřit nejslavnější české operetě Polská krev skladatele a dirigenta Oskara Nedbala v hudebním nastudování Jakuba Kleckera a režii Tomáše Pilaře. Iniciování vzniku a uvádění soudobých operních děl by mělo být jedním z důležitých poslání velkých operních domů. Proto bude naše poslední inscenace sezony patřit světové premiéře opery Alice in Bed au-

torů Ivo Medka a Markéty Dvořákové. Věřím, že Vás připravované tituly budoucí sezóny zaujmou a že splní Vaše estetické nároky na tvorbu v Janáčkově opeře. Těším se na setkání v sezoně 2013/2014. prof. Eva Blahová umělecký šéf opery NDB

l 23

Richard Wagner, zdroj: internet

Potkal-li jsi loď na moři, rudé plachty má a černý stožár... V roce 2013 si hudební svět připomíná několik významných výročí, mezi nimi i 200 let od narození německého skladatele Richarda Wagnera, jehož dílo změnilo natrvalo podobu operního žánru. K napsání opery o prokleté lodi inspirovala Wagnera kniha Heinricha Herina Z pamětí svobodného pána Schnabelewopského, v níž je vzpomenuta i ona námořnická pověst o bludném Holanďanovi, a také osobní zkušenost z plavby na škuneru Thetis, během které se loď dostala do středu několik dní trvající bouře. Traduje se, že děsivý zážitek inspiroval Wagnera k předehře opery. V Bludném Holanďanovi Wagner definitivně vykročil na cestu prokomponovaného hudebního dramatu, tolik typického pro jeho další tvorbu. Premiéra se uskutečnila za řízení skladatele v Drážďanech roku 1843. První české uvedení Bludného Holanďana se odehrálo roku 1856 ve Stavovském divadle pod taktovkou Františka Škroupa a dnes toto dílo patří k nejčastěji uváděným Wagnerovým operám na českých operních jevištích. Text: Patricie Částková

Premiéra: 27. 9. 2013, Janáčkovo divadlo 24 l

RICHARD WAGNER (1813–1893)

BLUDNÝ HOLANĎAN (DER FLIEGENDE HOLLÄNDER) Nastudováno v německém originále s českými titulky Libreto: Richard Wagner Dirigent: Peter Feranec Režie: Roman Polák Scéna: Roman Borák Kostýmy: Peter Čanecký Soubor Janáčkovy opery NDB

Gaetano Donizetti, zdroj: internet

GAETANO DONIZETTI (1797–1848)

MARIA DI ROHAN Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Salvatore Cammarano Dirigent: Ondrej Olos Režie: Barbara Klimo Scéna a kostýmy: Veronika Stemberger Soubor Janáčkovy opery NDB

Italský skladatel Gaetano Donizetti patřil na počátku 19. století spolu s Rossinim a Bellinim mezi největší hvězdy operního nebe. Je autorem více než sedmdesáti oper, které jsou typické zpěvnými bel cantovými melodiemi, úchvatnou dramatickou hudbou a především vysokými nároky na pěvce. Historické operní drama Maria di Rohan vzniklo na základě hry Lockroye a Bandona Un duel sous le Cardinal de Richelieu a mělo premiéru ve Vídni roku 1843. Spletitý příběh nás zavádí do Francie v době vlády Ludvíka XIII., kde rozehrává tragicky končící milostné dobrodružství Marie di Rohan, vévodkyně de Chevreuse a hraběte de Chalais. Režie se ujme mladá rakouská režisérka Barbara Klimo, která má za sebou již řadu úspěšných inscenací například v Innsbrucku či v Düsseldorfu. Text: Patricie Částková

Premiéra: 31. 1. 2014, Janáčkovo divadlo l 25

Oskar Nedbal, zdroj: internet

S jednou ženou rady vím si, ale dvě! Opereta Polská krev patří k nejpopulárnějším dílům českého skladatele a dirigenta Oskara Nedbala a mimo řady divadelních inscenací se dočkala i filmového a televizního zpracování. Libreto k ní napsal Leo Stein na námět Puškinovy povídky Slečna selka a Polská krev byla poprvé uvedena v roce 1913 ve Vídni. Od té doby už z divadelního jeviště nezmizela a není divu, vždyť příběh o rozmařilém polském hraběti Boleslawovi Baranském, kterému napraví hlavu i bankrotující hospodářství rázná Helena Zarembová v přestrojení za prostou vesnickou dívku, záměna osob, dvě ženy ucházející se o jednoho muže, slibují večer plný zábavy. Půvabná hudební čísla jako jsou Blondýnky něžné, Jste kavalír to vím, Slyšte jen, jak ten valčík zní či vychloubání rozšafného statkáře Zaremby jaký je diplomat, jsou známy nejen milovníkům operety. Nová inscenace bude dílem mladého týmu: režisér Tomáš Pilař je už brněnskému publiku dobře znám ze své úspěšné inscenace Papageno hraje na kouzelnou flétnu a další spolupráce s NDB (Opereta Gala, Ceny DIVA), Aleš Valášek patří k výrazným talentům mladé generace výtvarníků. Text: Patricie Částková


OSKAR NEDBAL (1874–1930)

POLSKÁ KREV Nastudováno v českém originále Libreto: Leo Stein Dirigent: Jakub Klecker Režie: Tomáš Pilař Scéna a kostýmy: Aleš Valášek Soubor Janáčkovy opery NDB

Ivo Medek a Markéta Dvořáková

IVO MEDEK (1951), MARKÉTA DVOŘÁKOVÁ (1977)

ALICE IN BED Nastudováno v anglickém originále s českými titulky Libreto: Anna Daschke, Sjarona Minailo Dirigent: Jakub Klecker Režie: v jednání Scéna: v jednání Kostýmy: v jednání Soubor Janáčkovy opery NDB

Na závěr sezony připravil soubor Janáčkovy opery světovou premiéru vokálně-instrumentální skladby pro šest hlasů, dětský hlas, čtyřhlasý sbor a tanečníka, která vznikla spoluprací mezinárodního týmu čtyř autorů – Anny Daschkey (D), Markéty Dvořákové (CZ), Ivo Medka (CZ) a Sjarona Minailo (IZR, NL). Nedílnou součástí této multimediální kompozice je videosložka, které se ujali tvůrci počítačových her Jan Kavan a Lukáš Medek. Příběh je sondou do života Alice - úspěšné designérky počítačových her, která žije svůj umělecký, ale i osobní život vnitřně rozpolcena. Jedna polovina jejího Já touží až chorobně po úspěchu a penězích, druhá polovina se snaží nepropadnout úplně těmto komerčním tlakům a hledá inspiraci v přebohatém hájemství fantazie svého dětství. Součástí Alice je i malá Alenka – dítě a symbol inspirace a kreativity. Inspirace se však ke komerčnímu úspěchu vůbec nehodí, proto je Alenka po slávě prahnoucí Alicí udržována v umělém spánku. Její druhé Já se ji naopak snaží probudit a znovu tak vzkřísit tvořivou složku jejího života skrze její dětství - symbolizované návraty k pohádkovým postavám Alenky v říši divů a za zrcadlem, s nimiž se shodou okolností potkává v nové počítačové hře, kterou se svým týmem právě dokončuje... Text: Ivo Medek

Premiéra: 7. 5. 2014, Divadlo Reduta l 27

Denisa Hamarová (Amneris), foto: Jana Hallová

Co je přednější – láska či povinnost k vlasti? Podnětem ke vzniku jednoho z vrcholných děl světové operní literatury se stala útlá povídka francouzského egyptologa Antonia Marietta, která G. Verdimu (18131901) poskytla ke zhudebnění dramatický příběh lásky dvou lidí, etiopské princezny Aidy a egyptského vojevůdce Radama, jimž ve společném štěstí brání nepřátelství jejich národů. Operou, kterou Verdi složil v neuvěřitelně krátkém čase, během čtyř měsíců – završil tehdy již světoznámý skladatel hledání nového stylu, který započal prací na Donu Carlosovi. Verdiho Aida patří ke stálicím ve všech významných operních domech, výjimkou není ani Brno, kde je na repertoáru nepřetržitě již více než deset let ve výpravné inscenaci režiséra Václava Věžníka. Text: Patricie Částková

Obnovená premiéra: 23. 1. 2010, Janáčkovo divadlo 28 l

GIUSEPPE VERDI (1813–1901)

AIDA Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: podle povídky E. Marietta Antonio Ghislanzoni Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Jakub Klecker, Peter Feranec Režie: Václav Věžník Scéna: Vladimír Soukenka Kostýmy: Josef Jelínek Soubor Janáčkovy opery NDB

Csilla Boross (Cio-Cio-San), foto: Jana Hallová

GIACOMO PUCCINI (1858–1924)

MADAMA BUTTERFLY Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: L. Illica a G. Giacosa podle J. L. Longa a D. Belasca Dirigent: Jaroslav Kyzlink Režie: Jiří Nekvasil Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Marie Blažková Soubor Janáčkovy opery NDB

Láska, zrada a smrt v exotickém Japonsku. Druhá polovina devatenáctého století a počátek dvacátého byly pro evropský kontinent ve znamení fascinace japonskou kulturou. Řada umělců čerpala z japonské kultury a stranou vlivu nezůstalo ani užité umění. V módě byly japonské zahrady a interiéry v japonském stylu a ani oděvní průmysl nezůstal nedotčen. Není proto divu, že když Giacomo Puccini viděl v malém londýnském divadle hru amerického dramatika Davida Belasca o nešťastné lásce mladičké japonské gejši CioCio-San nazývané Motýlek k americkému námořnímu důstojníkovi Pinkertonovi, okamžitě se rozhodl ji zhudebnit. Příběh poskytl skladateli námět s velkou dávkou sentimentu a exotickým prostředím japonské kultury, který Puccini naplnil jímavými melodiemi. Tvůrčí tandem Jiřího Nekvasila a Daniela Dvořáka vytvořil atraktivní minimalistickou inscenaci inspirovanou japonskou kulturou, která respektuje moderní tendence současného evropského divadla. Text: Patricie Částková

Premiéra 13. 11. 2009, Janáčkovo divadlo l 29

Láska, žárlivost a vražda pod žhavým španělským sluncem. Po premiéře opery Djamileh v květnu roku 1872 nabídli ředitelé pařížské Opéra Comique Bizetovi smlouvu na tříaktovou operu. Z několika nabídnutých námětů vybral Bizet novelu Carmen francouzského spisovatele P. Meriméa. Základem Meriméova příběhu je vyprávění dona Josého Lizarrabengoa, zločince odsouzeného za vraždu cikánky Carmen, který ve vězení líčí svůj tragický příběh. Pro pošetilou vášeň k nestálé ženě dezertoval z vojny, stal se pašerákem, lupičem a co víc, několikanásobným vrahem. Bohatá melodická invence a skvělá hudební charakteristika postav i prostředí zařadily Carmen mezi nesmrtelná díla, která jsou neodmyslitelnou součástí všech světových operních domů. Inscenační tým pod vedením zkušeného režiséra L. Štrose na jevišti Janáčkovy opery vytvořil dílo dýchající skutečným španělským koloritem. Text: Patricie Částková

Premiéra 11. 12. 1998, Janáčkovo divadlo 30 l

Jana Wallingerová (Carmen), sbor Janáčkovy opery, foto: Jana Hallová

GEORGES BIZET (1838–1875)

CARMEN Nastudováno ve francouzském originále s českými titulky Libreto: podle novely P. Meriméa Henri Meilhac a Ludovic Halévy Dirigent: Peter Feranec Režie: Ladislav Štros Scéna: Vladimír Soukenka Kostýmy: Josef Jelínek Soubor Janáčkovy opery NDB

Don Giovanni, foto: archiv

WOLFGANG AMADEUS MOZART (1756–1791)

DON GIOVANNI Nastudováno v italském originále s českými titulky V koprodukci s Teatro del Giglio Lucca Libreto: Lorenzo da Ponte Dirigent: Peter Feranec Režie: Bruno Berger-Gorski Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Marie Blažková Soubor Janáčkovy opery NDB

Vše za tvé viny je málo. Postava prostopášného dona Giovanniho – dona Juana, vzbouřence proti lidskému i božímu řádu s nikdy neuspokojenou touhou po lásce, byla zpracována mnoha literáty i skladateli (Tirso de Molina, Molière ad.), ale byla to Mozartova opera, která jí zajistila nesmrtelnost. Dílo, jež bývá označováno jako „opera oper“, znamenalo vyvrcholení operního stylu Mozartovy doby a stalo se východiskem nové dramatické školy. Tak jako v žádném jiném díle se Mozartovi a Da Pontemu podařilo spojit prvky až groteskní s vysloveně tragickými. Hudba přináší vášnivé árie s mistrně propracovanými hudebně dramatickými recitativy a jedinečně řešené ansámbly. Nepopiratelnou zásluhu na vzniku výjimečného díla má Praha, odkud přišla po úspěchu Figarovy svatby objednávka na novou operu a kde roku 1787 v Nosticově divadle Don Giovanni poprvé zazněl. Text: Patricie Částková


Já píši vám... Mladý petrohradský švihák Evžen Oněgin, znuděn společenským životem ve městě, utíká na venkov, kde se setká s naivní mladičkou Tatjanou. Chladně odmítá lásku, kterou k němu Tatjana vzplane, aby o několik let později pochopil, jaké chyby se dopustil a že ji již nelze napravit. Jedno z nejslavnějších děl operní literatury vzniklo podle stejnojmenného románu A. S. Puškina a dlužno říci, že Čajkovského hudba ještě umocnila opravdovost a hloubku příběhu. Namísto vršení dramatických situací a vykreslování konfliktů mezi jednotlivými postavami se skladatel zaměřil na postižení vnitřních rozporů a kontrastů v povahách jednotlivých postav. K inscenaci Evžena Oněgina přizvala opera NDB významného brněnského režiséra Zdeňka Kaloče, který na scéně Janáčkovy opery vytvořil vynikající inscenace Janáčkových oper Z mrtvého domu, Káťa Kabanová a Její pastorkyňa a také Salome Richarda Strausse. Text: Patricie Částková


Csilla Boross (Tatjana), sbor Janáčkovy opery

PETR ILJIČ ČAJKOVSKIJ (1840–1893)

EUGEN ONEGIN Nastudováno v ruském originále s českými titulky Libreto: Petr Iljič Čajkovskij a Konstantin Šilovskij Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink Dirigent: Ondrej Olos Režie: Zdeněk Kaloč Scéna a kostýmy: Jana Zbořilová Soubor Janáčkovy opery NDB

Jana Wallingerová (Venuše), Stefan Kunath (Amor), Sergej Sanža (Satyr), foto: Jana Hallová

VÍT ZOUHAR (*1966), TOMÁŠ HANZLÍK (*1972)

LA DAFNE Nastudováno v italském originále Libreto: Rocc a skladatelé podle Ottavia Rinucciniho Dirigent: Ondrej Olos Režie: Rocc Scénická instalace: Rocc Kostýmy: Rocc, Vendula Johnová Soubor Janáčkovy opery NDB

Tam, kde se staré spojí s novým, vyroste vavřínový keř. La Dafne je všeobecně považována za první operu v historii. Vznikla v roce 1598 ve Florencii v kruhu umělců scházejících se v paláci hraběte Corsiho. Původní hudba Jacopa Periho a Jacopa Corsiho se nedochovala, pouze libreto založené na mýtu z Ovidiových proměn zůstalo kompletní až do našich časů. Skupina soudobých umělců tvořících pod jménem „postopera. forma“ (skladatelé Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík, režisér a výtvarník Rocc), inspirovaná myšlenkou Corsiho skupiny obnovy antického dramatu, se pokusila o volnou „rekonstrukci“ tohoto díla, jež bylo v Brně uvedeno ve světové premiéře. V magickém světle svící vstupují pěvci s pradávným příběhem nenaplněné lásky boha Apollóna ke krásné nymfě Dafné přímo mezi diváky. Text: Patricie Částková

Premiéra 25. 6. 2011, Divadlo Reduta l 33

Jevhen Šokalo (Bartolo), David Nykl (Basilio), sbor Janáčkovy opery, foto: Jana Hallová

Já duší celého města jsem! Italský skladatel Gioachino Rossini proslul především jako autor oper, kterých vytvořil téměř čtyřicet. Jiskřivá melodická invence, vtipnost a instrumentační důmyslnost učinily z Rossiniho velmi vyhledávaného autora, zahrnovaného objednávkami. Postavu mazaného lazebníka Figara z původně francouzské hry Pierre de Beaumarchaise zná dnes téměř každý a velkou zásluhu na tom má především Rossini. Premiéra opery v roce 1816 propadla. Nikdo z diváků toho večera však netušil, že právě vypískali jednu z dnes nejslavnějších a nejoblíbenějších oper. Členové převážně italského inscenačního týmu pro brněnské publikum připravili půvabnou podívanou ve stylu comedie dell’arte. Přijďte se přesvědčit, zda získá hrabě Almaviva s pomocí šibalského holiče Figara lásku půvabné Rosiny. Vždyť Figaro, nejslavnější lazebník všech dob, vládne nejen břitvou, ale i skvělým vtipem. Láska, lsti a intriky, to jsou ingredience Rossiniho mistrovské komické opery. Text: Patricie Částková

Premiéra 7. 12. 2007, Mahenovo divadlo 34 l

GIOACHINO ROSSINI (1792–1868)

LAZEBNÍK SEVILLSKÝ (IL BARBIERE DI SIVIGLIA) Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Cesare Sterbini podle hry Pierre-Augustina de Beaumarchaise Dirigent: Ondrej Olos Režie: Sandro Santillo Scéna a kostýmy: Michele Chiapperino Soubor Janáčkovy opery NDB

Jana Wallingerová (Fenena), Michele Kalmandi (Nabucco), Ivan Choupenitch (Ismael), sbor Janáčkovy opery, foto: Jana Hallová


NABUCCO

Leť myšlenko na zlatých křídlech... Nabucco je slavná dramatická opera Giuseppe Verdiho, kterou zkomponoval v roce 1842 ve velmi krátké době několika týdnů. Obrovský úspěch této v pořadí třetí Verdiho opery znamenal jeho návrat na dráhu skladatele. Popularita operního příběhu o osvobození Židů z babylonského zajetí šla v době svého vzniku ruku v ruce s touhou italského obyvatelstva po osvobození z habsburské nadvlády a následném sjednocení Itálie. Slavný sbor „Va, pensiero, sull’ali dorate“ (Leť, myšlenko, na zlatých křídlech…) se stal v době premiéry opery osvobozeneckou písní zpívanou po celé Itálii. Nabucco patří k nejúspěšnějším titulům našeho repertoáru pro své vypjaté sólistické výkony, krásné sbory, sugestivní hudební zpracování a nádhernou výpravu. Text: Patricie Částková

Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Temistocle Solera Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Jakub Klecker Režie: György Selmeczi Scéna a kostýmy: Josef Jelínek Soubor Janáčkovy opery NDB


Richard Samek (Alfred), Pavla Vykopalová (Rosalinda), foto: Jana Hallová

Netropte si žerty ze svých přátel, mohli by vám to vrátit i s úroky. Johann Strauss ml. je bezesporu jedním z nejúspěšnějších skladatelů tzv. lehké hudby 19. století. Ačkoli je nazýván „králem valčíků“, je rovněž autorem řady operet, mezi kterými jednoznačně vyniká Netopýr. Toto dílo se krátce po svém vzniku stalo opravdovým fenoménem svého žánru a trvale se zařadilo do repertoáru operetních i operních divadel. Slavný příběh o pomstě přítele na příteli za starou křivdu upravil známý režisér, herec a entertainer Ondřej Havelka pro moderní jeviště a zpřístupnil jej tak divákům rozdílných generací. Na scéně se objeví nejen důvěrně známé postavy z původního libreta, ale i ryze brněnská obdoba populárního komiksového superhrdiny, který do děje rovněž výrazně zasáhne. Text: Patricie Částková


JOHANN STRAUSS (1825–1899)

NETOPÝR (DIE FLEDERMAUS) Nastudováno v českém překladu Libreto: Richard Genée Dirigent: Ondrej Olos Režie: Ondřej Havelka Scéna: Martin Černý Kostýmy: Kateřina Štefková Soubor Janáčkovy opery NDB

Eva Urbanová (Turandot), sbor Janáčkovy opery, foto: Jana Hallová

GIACOMO PUCCINI (1858–1924)

TURANDOT Nastudováno v italském originále s českými titulky Česká premiéra verze Luciana Beria (1925-2003) Libreto: Giuseppe Adami a Renato Simoni Dirigent: Jakub Klecker Režie: Jiří Nekvasil Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Simona Rybáková Soubor Janáčkovy opery NDB

Kdo neuhodne hádanku, přijde o hlavu. Krásná princezna Turandot se nechce vdávat a pro své nápadníky připravila krutou zkoušku. Kdo uhodne tři hádanky, dostane ruku princezny, kdo ne, přijde o hlavu. Kouzlu Turandot podlehne i princ Kalaf, který hádanky rozluští. Pokořená Turandot se odmítne stát jeho ženou, a tak Kalaf navrhne princezně možnost rovněž hádat... Historie příběhu o krvelačné princezně sahá až do 12. století, kdy se objevil v díle perského básníka Nzámího. Do Evropy se dostal prostřednictvím sbírky pohádek Tisíc a jeden den, kde ho objevil italský dramatik Carlo Gozzi. I Pucciniho příběh se značnou dávkou exotiky, lásky a poezie zaujal. V průběhu kompozice však podlehl rakovině hrtanu a instrumentaci opery musel dokončit Franco Alfano. V roce 2001 italský skladatel Luciano Berio na základě Pucciniho skic nově instrumentoval a dokomponoval konec opery, který zazněl v naší inscenaci v české premiéře. Renomovaná umělecká dvojice, režisér Jiří Nekvasil a výtvarník Daniel Dvořák, spolu s kostýmní výtvarnicí Simonou Rybákovou vytvořili působivou inscenaci v nejlepších intencích současného divadla. Text: Patricie Částková


Kam se poděla Papagena? Dětské projekty jsou velmi důležitou součástí repertoáru Janáčkovy opery. Po řadě úspěšných workshopů pro děti a mládež připravil soubor opery představení přímo určené dětem ve věku 4-9 let. V úpravě současného německého režiséra a dramaturga Eberharda Streula budou mít možnost nahlédnout v doprovodu veselého ptáčníka Papagena do Mozartovy Kouzelné flétny. Výpravná pohádka plná kouzel, peří a dobrodružství o královně, jejíž jedinou dceru unesl zlý černokněžník, a proto pověří prince Tamina, aby princeznu Paminu s pomocí ptáčníka Papagena vysvobodil. Na dobrodružnou pouť po kouzelném lese se vydají také děti, které podstoupí s pohádkovými kamarády řadu zkoušek. Inscenace byla uvedena v české premiéře. Text: Patricie Částková

Premiéra 25. 11. 2011, Divadlo Reduta 38 l

Peter Račko (Tamino),Tereza Merklová Kyzlinková (Pamina), Martina Králíková (Papagena), David Nykl (Papageno), Zoltán Korda /Monostatos), foto: Jana Hallová

W. A. MOZART (1756-1791), V ÚPRAVĚ EBERHARDA STREULA (*1941)

PAPAGENO HRAJE NA KOUZELNOU FLÉTNU (PAPAGENO SPIELT AUF DER ZAUBERFLÖTE) PODLE OPERY KOUZELNÁ FLÉTNA Libreto: Eberhard Streul podle Emanuela Schikanedera Nastudováno v českém překladu Hudební nastudování: Ondrej Olos Režie: Tomáš Pilař Scéna a kostýmy: Lucie Halgašová Soubor Janáčkovy opery NDB

Aleš Šťáva (Mícha), Jana Iskrová (Háta), Milan Rudolecký (Vašek), Richard Novák (Kecal), foto: Jana Hallová

BEDŘICH SMETANA (1824–1884)

PRODANÁ NEVĚSTA Nastudováno v českém originále Libreto: Karel Sabina Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Jakub Klecker Režie: Ondřej Havelka Scéna a kostýmy: Alexandra Grusková Soubor Janáčkovy opery NDB

Přijďte, uvidíte skutečného provazochodce! Po úspěšné premiéře své operní prvotiny Braniboři v Čechách se Bedřich Smetana rozhodl pro kompozici opery vpravdě národní. Spolu se spisovatelem Karlem Sabinou vybrali venkovský námět vycházející ze Sabinova humoristického románu Věčný ženich. Děj nás zavádí do české vesnice, kde žijí Jeník a Mařenka, dva mladí lidé, kteří se mají rádi. Mařenka se má však provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož se její otec zadlužil. Víc už neprozradíme, snad jen to, že vše dobře dopadne. Inscenace režiséra Ondřeje Havelky patří od své premiéry právem k divácky nejoblíbenějším titulům našeho repertoáru. Text: Patricie Částková


Pro les a smutek z pozdních let... Duchovními otci chytré lišky jsou malíř Stanislav Lolek a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který dostal jako redaktor Lidových novin za úkol, aby k obrázkům Stanislava Lolka napsal slovní doprovod. Vznikly tak příběhy o lišce Bystroušce, jež uchvátily i skladatele Leoše Janáčka. Žádné operní dílo není tak úzce spjato s Brnem jako tato opera. Nejen proto, že zde skladatel žil a tvořil a že v Brně zazněla původní premiéra díla: Janáček operu situoval do lesů v okolí Brna, ba co víc, užívá líšeňského dialektu, také díky jemuž získává dílo půvab. Jiskří humorem, laskavým a trošku rozmarně pichlavým zároveň, a zaujme zvláštním prolínáním světa lidí a zvířat, zemitostí, laskavou životní filozofií až mystičností. Inscenace mezinárodního týmu je zajímavým skloubením české interpretační tradice s neotřelým pohledem anglických inscenátorů na Janáčkovo operní dílo. Text: Patricie Částková


Adriana Kohútková (Bystrouška), sbor Janáčkovy opery, foto: Jana Hallová

LEOŠ JANÁČEK (1854–1928)

PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY Nastudováno v českém originále Libreto: L. Janáček podle Rudolfa Těsnohlídka Dirigent: Jakub Klecker Režie: James Conway Scéna a kostýmy: Neil Irish Soubor Janáčkovy opery NDB

Anna Wierzbicka (Rusalka), Peter Berger (Princ), foto: Jana Hallová

ANTONÍN DVOŘÁK (1841–1904)

RUSALKA Nastudováno v českém originále Libreto: Jaroslav Kvapil Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Ondrej Olos Režie: Vladimír Morávek Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková Soubor Janáčkovy opery NDB

Mystérium o lásce, prohře a spasení. Rusalka je jednoznačně nejúspěšnějším operním dílem Antonína Dvořáka. Překrásný pohádkový příběh, jehož základy tkví v teskné pohádce dánského spisovatele H. Ch. Andersena, vypráví o velké lásce, štěstí i bolu ze zklamání a zoufalství, které Dvořákova hudba vykresluje v jímavých melodiích. Jen málokdo toto jedinečné dílo nezná: na scénách všech operních divadel ve světě si našlo své stálé místo. V roce 2011 oslavila Rusalka stodesáté výročí od svého vzniku, přesto za celou dobu neztratila nic ze své svěžesti a přitažlivosti. Naopak, nachází stále nové obdivovatele i v řadách nejmladších generací. Nová inscenace je dílem vynikajícího českého režiséra Vladimíra Morávka, který do pohádkového světa vnesl osobitou poetiku evokující dávné severské a keltské báje. Recenze inscenaci označily jako „velmi silné, hudebně strhující“ a „jedno z nejnadějnějších čísel na repertoáru Janáčkovy opery za poslední dobu“ (M. Zapletal, Brněnský deník). Text: Patricie Částková


Že milencům vždy v lásce něco brání, bude už asi dáno osudem. Benjamin Britten patří k nejvýznamnějším anglickým skladatelům a jeho odkaz sahá od symfonických děl (Válečné requiem, Jarní symfonie) přes díla komorní až po řadu opusů vokálních (Five Flower Songs, Sedm sonetů Michelangelových). Brittenova hudba, ač používá moderního hudebního jazyka, je velmi emotivní a posluchačsky přístupná. Nedílnou součástí jeho tvorby jsou i opery – Zneuctění Lukrécie, Peter Grimes, Smrt v Benátkách a další, které patří dnes k repertoáru předních operních domů. Opera Sen noci svatojánské vznikla v roce 1960 podle stejnojmenné hry Williama Shakespeara. Benjamin Britten v ní s humorem a krásnými melodiemi přivedl na operní jeviště kouzelný svět lesních skřítků a elfů, stejně jako rozverné hry mileneckých párů a půvabné herecké vystoupení nemotorných řemeslníků. Inscenace je českou premiérou opery. Text: Patricie Částková


BENJAMIN BRITTEN (1913–1976)

SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ (A MIDSUMMER NIGHT’S DREAM) Nastudováno v anglickém originále s českými titulky Libreto: B. Britten a P. Pears podle hry W. Shakespeara Dirigent: Jakub Klecker Režie: Roman Meluzín Scéna: Jaroslav Milfajt Kostýmy: Andrea Kučerová Soubor Janáčkovy opery NDB

Louise Hudson (Elena), Martin Gurbal‘ (Procida), Rafael Álvarez (Arrigo), Jakub Kettner (Monforte), sbor Janáčkovy opery, foto: Jana Hallová


SICILSKÉ NEŠPORY (I VESPRI SICILIANI) Libreto: E. Scribe a Ch. Duveyrier Nastudováno v italském originále s českými titulky Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Ondrej Olos Režie: Laco Adamik, Scéna: Jozef Ciller Kostýmy: Peter Čanecký Soubor Janáčkovy opery NDB

V temných stínech se rodí pomsta... Řada Verdiho oper je inspirována skutečnými historickými událostmi. Mezi ně patří i Sicilské nešpory, které skladatel psal na objednávku pařížské opery. Autorem libreta je francouzský dramatik Eugen Scribe, který Verdimu nabídl starší text hry Le duc d‘Albe původně určený pro Donizettiho. Verdi trval na přepracování a jako ústřední bod nové opery bylo vybráno povstání sicilského obyvatelstva proti francouzské nadvládě roku 1282. Historické události jsou doplněny nezbytnou milostnou zápletkou. Při komponování díla se Verdi držel zvyklostí velké francouzské opery, hudba ale ani v nejmenším nepostrádá pro něj tolik typické dramatické napětí a působivost. Na jevišti českého divadla v Brně byly Sicilské nešpory uvedeny vůbec poprvé. Text: Patricie Částková Po páteční brněnské premiéře lze konstatovat, že brněnský sbor pod vedením Josefa Pančíka potvrdil své prestižní renomé. Uznání zaslouží hudební nastudování Jaroslava Kyzlinka, který dokázal zvukově vyrovnat orchestr a sólisty. Už předehra, nejrozsáhlejší jakou Verdi napsal, která podle konvence obsahuje hudební témata opery, ukázala, že orchestr postihl kontrasty, jemná piana i gradaci do burácivého prestissima a byl po celý večer pěvcům i sboru spolehlivým partnerem. Operní panorama Heleny Havlíkové, 15. 1. 2013.


Andrea Vizvári (Violetta), sbor Janáčkovy opery, foto: Jana Hallová

Láska, která je silnější než předsudky a mocnější než smrt. Snad nikdo z účastníků benátské premiéry La traviata, která byla zničujícím fiaskem, nevěřil, že se právě stal svědkem zrodu jedné z nejoblíbenějších a nejhranějších italských oper. Verdi vždy rád hledal pro své opery předlohy s dramatickou zápletkou a zvláštními charaktery, a v románu Alexandra Dumase ml. Dáma s kaméliemi je bezpochyby nalezl. Verdiho průzračná lyrická hudba, kde se italské bel canto úzce snoubí s dramatickým výrazem, dodala tragickému příběhu lásky proslulé pařížské kurtizány na jímavosti a dala tak vzniknout opernímu evergreenu. Klasická inscenace Zbyňka Srby nabízí zajímavý a věrohodný pohled do života žen na okraji pařížské společnosti.


LA TRAVIATA

Text: Patricie Částková


Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: podle románu A. Dumase ml. Francesco Maria Piave Dirigent: Jaroslav Kyzlink Režie: Zbyněk Srba Scéna a kostýmy: Jana Zbořilová Soubor Janáčkovy opery NDB


REQUIEM KONCERT

Dirigent: Jaroslav Kyzlink Sbormistr: Josef Pančík Soubor Janáčkovy opery NDB

V roce 2013 slavíme hned několik významných výročí světoznámých skladatelů. Mezi ně patří i Giuseppe Verdi, jehož 200leté výročí narození již soubor Janáčkovy opery připomněl uvedením Sicilských nešporů. Další projekt věnovaný tomuto mimořádnému skladateli bude z oblasti hudby duchovní. Verdiho hudebně nesmírně působivé Requiem vzniklo v roce 1874 na památku Alessandra Manzoniho, italského básníka a spisovatele, kterého skladatel obdivoval. V díle, které bývá již od dob svého vzniku uváděno jako koncert, nikoliv jako součást liturgického obřadu, skladatel nezapřel velkého divadelníka a dramatika. Koncert je součástí verdiovského festivalu, který proběhne v měsíci listopadu s mezinárodní účastí. Text: Patricie Částková

Představení festivalu G. Verdiho: 9. 11. Aida, 12. 11. Traviata, 13. 11. Nabucco, 15. 11. Requiem, 17. 11. Sicilské nešpory, Janáčkovo divadlo l 45

Zarzuela je španělský hudebně dramatický žánr, který získal jméno po královském loveckém zámku Palacio de la Zarzuela, kde se uskutečnilo představení prvního z děl, která měla ve Španělsku od dob baroka obrovskou popularitu. Původně mytologická dramata s písněmi a tanci se postupně změnila v romantická díla podobná nám dobře známé operetě. Oslavte příchod nového roku v podmanivém rytmu melodií vycházejících ze španělské lidové hudby v podání umělců nejpovolanějších, pod taktovkou španělského dirigenta Davida Hernanda Rica a v provedení argentinské sopranistky Any Caroliny Diz a mexického tenoristy Rafalea Álvareze. Text: Patricie Částková

31. 12. 2013, Janáčkovo divadlo 46 l

ZARZUELA - GALA

Dirigent: David Hernando Rico, Španělsko Soprán: Ana Carolina Diz, Argentina Tenor: Rafael Álvarez, Mexiko

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL INTERNATIONAL FESTIVAL

Město Brno finančně podporuje Národní divadlo Brno l 47

Janáčkovo divadlo, Rooseveltova 1–7, Brno Mahenovo divadlo, Malinovského nám. 1, Brno

48 l

Vážení a milí diváci Mahenovy činohry, z vašich ohlasů, které jsme v průběhu divadelní sezony dostávali, vyplývá, že Mahenova činohra se stala trvalou součástí vašeho kulturního života. Vašich sympatií a věrnosti si hluboce vážíme a pevně věříme, že zvolené tituly nadcházející sezony naváží na vše dobré a úspěšné z doby předchozí. V sezoně 2013/2014 uvidíte převážně klasický repertoár. Naší ctižádostí je dokázat, že jde o hry, jež nepatří do archivu a stále rezonují s naší současností. Na co a na koho se tedy můžete v nové sezoně těšit? V roce 2014 to bude sto let, co se v Brně narodil jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů Bohumil Hrabal. Naše divadlo si tohoto skvělého autora připomene jevištní adaptací jeho slavné knihy Ostře sledované vlaky v režii Ivo Krobota. Významný polský autor Stanislaw Wyspiański napsal Veselku, jedno ze stěžejních děl polského divadla, na přelomu 19. a 20. století, kdy jeho vlast žila pod ruskou okupací. Prostředí a atmosféru

venkovské svatby dokázal využít pro úžasnou metaforu polského národního života s jeho heroičností i nezralostí, rozporem mezi národními mýty a reálnou existencí, kdy je slovo doplněno hudbou, tancem a výtvarným uměním. Režisérem inscenace bude Břetislav Rychlík. Rozpustilou komedii Panička z venkova o vztazích a „záletech“ urozených manželských párů sice napsal William Wycherley před více než třemi sty lety, leč její aktuálnost je od té doby permanentní. Milan Schejbal je režisér, jehož doménou jsou právě komediální látky tohoto typu. V Lysistratě se zdánlivě vrátíme do antického Řecka, kde ženy přišly na osvědčený způsob, jak umravnit své muže, kteří našli zvláštní zalíbení v nekončícím válčení. Touto režií se na jeviště Mahenovy činohry vrací Martin Čičvák. I další klasickou hru připraví mladý slovenský režisér Rastislav Ballek. Othello patří k nejzářivějším titulům souhvězdí velkých shakespearovských tragédií. Příběh o lásce, zlu, zradě a žárlivosti je výzvou a zkouškou pro každý divadelní soubor

a, věřme, zážitkem pro jeho diváky. Nezapomněli jsme ani na naše mladé diváky a jejich rodiny. Režisérka Zoja Mikotová připravuje jevištní adaptaci známého románu Roberta L. Stevensona Ostrov pokladů. Napínavý a dobrodružný příběh Jima Hawkinse, chytrého a statečného kluka, který se svými přáteli svádí boj o život i velký poklad. Moc bychom si přáli, abyste se vy, naši diváci, těšili na návštěvy Mahenova divadla tak, jako se my těšíme na vás. Mgr. Petr Halberstadt, pověřený vedením Mahenovy činohry

l 49

Eva Novotná, foto: Pavol Juráš

Svatba, na které se odehraje všechno. Veselka patří mezi stěžejní díla polského divadla. Význam této hry ovšem hranice divadla a umění výrazně překračuje. Autor ji napsal na samém začátku 20. století, kdy bylo Polsko okupováno a jeho panovníkem byl ruský car. Poláci jsou přesvědčeni, že jejich vlast zachránilo náboženství, silný pocit národní identity a stálá reflexe smyslu polské národní existence. Tak se svatba krakovského intelektuála a venkovské dívky stává jevištěm pro zobrazení nejen konkrétních lidských osudů, ale v úžasné metafoře i osudu národního. A to vše prostřednictvím současného divadelního tvaru, který tenkrát předešel všechny evropské modernisty. Wyspiański totiž využívá nejen slovo, ale i hudbu, tanec a výtvarné umění, prolíná realitu i fantaskno a groteskno. A nijak svůj národ nešetří – příběh přechází od hořké satiry na politické a společenské poměry až k základní myšlence hry, problému iluze a sebeklamu mýtu o polské národní jednotě a velké minulosti. Skoro se nechce věřit, že Veselka vznikla před více než sto lety. Výše uvedené se ale nebude odehrávat na místech tzv. vysoké politiky, v parlamentě, úřadech nebo na univerzitě či v hospodách. To vše nastane na venkovské svatbě v režii Břetislava Rychlíka. Text: Jan Gogola

Premiéra: 18. 10. 2013, Mahenovo divadlo 50 l

STANISŁAW WYSPIAŃSKI (1869–1907)

VESELKA

Režie: Břetislav Rychlík

Jakub Šafránek, foto: Pavol Juráš

ROBERT LOUIS STEVENSON (1850–1894)

OSTROV POKLADŮ

Režie: Zoja Mikotová

Dobrodružná plavba za hranice dětské fantazie. Hlavní hrdina našeho příběhu, chlapec Jim Hawkins, objeví v hostinci svých rodičů pozůstalost starého námořníka a v ní především mapu ostrova se záznamem o pokladu slavného pirátského kapitána Flinta. Když se to dozví místní šlechtic, zorganizuje námořní výpravu za objevením onoho pohádkového bohatství. I přes varování ale učiní zásadní chybu – najme na loď jednonohého mořského vlka Johna Silvera a na jeho doporučení i další členy posádky. Je proto jen otázkou času, kdy na lodi vypukne vzpoura a potom i zběsilé útoky vzbouřenců, jimž se nevyhne ani plavčík Jim. On a jeho přátelé jsou velmi často v přímém ohrožení života a jen statečnost, chytrost a někdy i trochu štěstí je zachraňují. Tento dobrodružný příběh plný napětí a dramatických zvratů je vyprávěn prostřednictvím kluka, který se zásluhou prožívaných událostí postupně mění ve výraznou osobnost. Ze souboje dobra a zla vycházejí pak pro Jima základní životní hodnoty – smysl pro spravedlnost a cit pro morální jednání. Jevištní adaptací stále oblíbeného a čteného románu chce Mahenova činohra pozvat k návštěvě divadla mladé publikum společně s rodiči i prarodiči. Věříme, že jim Ostrov pokladů přinese neopakovatelné zážitky. Text: Jan Gogola

Premiéra: 13. 12. 2013, Mahenovo divadlo l 51

Vladimír Krátký, foto: Pavol Juráš

Plácačka, razítko, divan a zrod hrdiny. Slavná kniha a slavný film, oceněný v r. 1967 Oskarem, vytvořily z této Hrabalovy prózy kultovní dílo. Bylo zřejmé, že uvedení skvostného díla na divadelním jevišti na sebe nedá dlouho čekat. Na „zdivadelnění“ Hrabala mají největší zásluhu a podíl dva muži, již zemřelý dramaturg Václav Nývlt a především režisér Ivo Krobot. Ten inscenoval na třicet Hrabalových textů na mnoha jevištích doma i v zahraničí. Pro uvedení Ostře sledovaných vlaků činohrou Národního divadla v Brně připravuje nově upravený scénář doplněný motivy z prvního Hrabalova zpracování tohoto tématu – Legendy o Kainovi z r. 1949. Tato poutavá love story na pozadí dusivé okupační atmosféry, zobrazující erotické problémy mladého železničního eléva Miloše Hrmy a jeho cestu k hrdinskému činu, se stala neodmyslitelnou součástí české literární, filmové i divadelní historie. Inscenace bude zároveň poctou autorovi, který se narodil v r. 1914 v Brně.

BOHUMIL HRABAL (1914–1997)

OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY

Text: Jan Gogola


Režie: Ivo Krobot

Jan Grygar, foto: Pavol Juráš

WILLIAM WYCHERLEY (1640–1715)

PANIČKA Z VENKOVA

Režie: Milan Schejbal

Nejsladší je ženy ctností, když i klame s nevinností. Roku 1675 byla v Anglii napsána komedie, která se měla stát jedním z nejzábavnějších a zároveň nejtypičtějších divadelních klenotů své doby. Její autor William Wycherley se v mistrně napsaném textu, kde se mluvené slovo střídá s hudbou a tancem, odvážně pouští do kritiky přísného a se životem neslučitelného puritánství a stejně tak se otevřeně vysmívá odvěkým lidským neřestem spojeným s partnerskými vztahy. Komedie o pokrytecké společnosti urozených londýnských manželů a jejich ženušek je odvážná, leč ani v nejmenším vulgární či nemravná, a právě proto přináší mnoho poučení. Neřesti tropené s vynalézavostí a vtipem jsou zde po zásluze odměněny, zatímco hlupákům se divák může vysmát spolu s autorem. Panička z venkova se vyhýbá romantickým klišé a právě díky tomu je tak blízká skutečnému životu, na nějž pohlíží s optimistickým úsměvem. Proč se také trápit, když se člověk může ze života radovat? Konec sedmnáctého století ve hře ožívá prostřednictvím výborně napsaných postav a umně vystavěného příběhu a nekonvenční morálka textu přináší i do našich časů svěží mladistvou energii. Na jevišti Mahenova divadla ji rozproudí režisér Milan Schejbal. Text: Helena Michková


Zdeněk Dvořák, foto: Pavol Juráš

Vím, že je počestná, vím, že je zrádná. Vím, že máš pravdu, vím i to, že lžeš. Znáte to: on je černý, a přesto je generál, ona je bílá, a přesto jej miluje… To jim přece nemůže vyjít! Jedna z nejznámějších Shakespearových her je především tragédií o dvou lidských vášních, o závisti a žárlivosti. Obě vybičované fantazií a intrikami vedou člověka různými cestami ke ztrátě rozumu, svědomí, mravní integrity - někdy dočasné, jindy trvalé. Následky v tragédii jsou však vždy nezvratné. Zatímco Jagova schopnost manipulovat lidmi a situacemi jen ke svému prospěchu je ledově chladné povahy, sžíravá závist jej pak vede k rozehrání partie intrik. Jejími účastníky a posléze oběťmi jsou nakonec všichni: neúspěšný Desdemonin nápadník Roderigo, čestný, ale mladicky nerozvážný Cassius, do něj zamilovaná kurtizána Bianca, věrně milující Desdemona, divoce žárlící Othello i pozdě prozřevší Jagova manželka Emílie. Spíše než moralitou je ale Shakespearova hra geniální studií mocných vášní jako největší lidské slabosti. Inscenaci pro soubor Činohry Národního divadla Brno připravuje režisér Rastislav Ballek, v současnosti jeden z nejoriginálnějších a nejvíce oceňovaných slovenských divadelníků. Text: Jan Gogola


WILLIAM SHAKESPEARE (1564–1616)

OTHELLO

Režie: Rastislav Ballek

Lucie Schneiderová, foto: Pavol Juráš

ARISTOFANÉS (ASI 448 PŘ. N. L.–385 PŘ. N. L.)

LYSISTRATA

Režie: Martin Čičvák

Ženy vládnou mužům. Nebo světu? Říká se, že antičtí myslitelé a umělci již vlastně všechno o člověku i společnosti vyslovili, že od té doby jejich následovníci jen variují myšlenky a témata, která oni nastolili. Možná že ještě něco doplnil Shakespeare a snad i Kafka, ale základ všeho je antický... Nechejme nyní stranou Bibli a soustřeďme se na Aristofana, velkého to komediografa, o němž se dá věrohodně říci, že nic lidského nebylo mu cizí. Proto přišel na úžasný nápad - učinit z milostné touhy mírotvorný prostředek, či, převedeno do současné mluvy: Chtíčem za mír! Chytrá a krásná Athéňanka Lysistrata se smluví s ženami dalších řeckých měst, zvláště pak se Sparťankou Lampito, že dokud nezavládne mezi chlapy mír, bude pro ně veškerá ženská náklonnost, zvláště ona erotická, zcela nedostupná. Odříkání onoho potěšení je velmi mučivé, a nejen pro muže, i pro ženy znamená dodržet úmluvu nadlidské úsilí. Nakonec ale dobrá věc zvítězí a lze předpokládat, že zanedlouho po uzavření míru dojde v Athénách i ve Spartě k populační explozi. Narodilo se tak i hodně kluků, aby se posléze mohly vést i války příští… Režie Lysistraty se zhostí Martin Čičvák, který se tak po delší době vrací na jeviště Mahenova divadla - svého prvního působiště. Text: Martin Kubran


Klára Apolenářová, foto: Pavol Juráš

Hrdina hledá Boha, hraje šach se Smrtí a pátrá po smyslu života. Ti prostí okolo něj už ho dávno znají. Divadelní inscenace jednoho z nejvýznamnějších filmů (1957) génia světové kinematografie Ingmara Bergmana (1918–2007). Název odkazuje ke Zjevení sv. Jana (8,1): „…rozlomím sedmou pečeť a poté nastane mlčení plné posvátné bázně…“ Bergman, inspirován středověkými moralitami a kostelními malbami, které viděl v dětství (filmu předcházela hra Malba na dřevo), si klade mučivé otázky po Boží existenci a po smyslu života vůbec, což vychází z jeho celoživotního hledání i existencialistických proudů padesátých let. Rytíř Antonius Block se se svým panošem Jönsem vrací z křížových výprav do rodné země, kterou hrozivě sužuje morová rána. Do cesty se mu staví personifikovaná Smrt, jež si libuje v radosti z toho, že v lidech vyvolává strach. Aby si Block prodloužil čas žití, který potřebuje k odhalení tajemství bytí, nabízí Smrti šachovou partii. Smrt mu uspokojivé odpovědi neposkytuje, rytíř volá Boha, ale z temnot se nikdo neozývá. Pro sebe naději nenalézá, ale přece ji objevuje, protože mu ji ukáže láskou prosycený způsob života rodiny kejklíře Jofa, který ve svém těžkém životě vidí půvab i smysl. Uvědomuje si, že zatímco sám neúspěšně hledal cestu k jistotě v intelektuálním tázání, v duchovní hře, tito lidé, aniž se o to klopotně snažili, ji už znají, jsou smířeni se životem i s jeho světly a stíny. Vždyť oni chápou každé ranní probuzení jako dar a důvod k radosti, nikdy a v ničem nezeslabovaní jitřivou reflexí. Mystické a mysteriózní dílo uvidí diváci v invenční scénické podobě v režii Jiřího Nekvasila. Titul hrajeme bez přestávky, text: Martin Dohnal.

Česká premiéra: 8. 2. 2013, Mahenovo divadlo 56 l

INGMAR BERGMAN (1918–2007)

SEDMÁ PEČEŤ Režie: Jiří Nekvasil, dramaturgie: Jan Gogola Scéna: Daniel Dvořák, kostýmy: Marta Roszkopfová Hudba: David Smečka, pohybová spolupráce: Štefan Capko Účinkují: Klára Apolenářová, Pavel Doucek, Vratislav Běčák, Jakub Šafránek, Ján Jackuliak, Magdaléna Tkačíková a další

Martin Sláma, foto: Pavol Juráš

DAVID SEIDLER (1937)

KRÁLOVA ŘEČ Režie: Martin Stropnický Dramaturgie: Lucie Němečková Překlad: Jitka Sloupová Scéna: Adam Pitra Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková Hudba: Petr Malásek Účinkují: Ladislav Frej j.h., Martin Sláma, Eva Novotná, Dita Kaplanová, Zdeněk Dvořák a další

Král problémy mít může. Řešit je musí. Hra The King‘s Speech, podle níž vznikl nejúspěšnější film roku 2010, ověnčený mnoha cenami, včetně čtyř Oscarů, měla premiéru ve Velké Británii v únoru 2012 v divadle Yvonne Arnaud v Guilfordu. Příběh vychází ze skutečnosti: sleduje boj budoucího anglického krále Jiřího VI. (1895–1952) s handicapem, který by mohl ohrozit nejen jeho vlastní pozici, ale také celou společensko-politickou situaci v zemi, stojící na prahu druhé světové války. Vypjatá doba si žádá ve svém čele pevného muže, kterým jen stěží může být koktající král. Proto následník trůnu za podpory své ženy Alžběty (budoucí královny matky), Winstona Churchilla, své rodiny a vlády podstupuje svéráznou léčbu u australského odborníka. Lionel Logue (1880–1953) však nebyl jen logopedem, ale také jedinečným terapeutem. Logue s neomylnou intuicí otevírá bezpečný prostor, ve kterém může král čelit svým vnitřním zraněním, strachu a agresi, a zároveň navrací řeč do jejího přirozeného živlu. Mezi králem a jeho podivínským léčitelem se vytvoří zvláštní pouto. David Seidler, který sám v dětství trpěl vadou řeči, nezískal za života královny matky souhlas k provedení hry. Teprve když v roce 2002 královna matka zemřela, Seidler se znovu pustil do psaní. Hra, kterou přepracoval jako filmový scénář, mu přinesla celosvětové uznání. V české premiéře bude text uveden v Národním divadle Brno v překladu Jitky Sloupové a režii Martina Stropnického. Text: Martin Dohnal

Česká premiéra: 15. 3. 2013, Mahenovo divadlo l 57

Bedřich Výtisk, foto: Pavol Juráš

Osamělý ostrov, luxusní vila a vrah, který trestá staré viny. Tento možná nejslavnější detektivní román všech dob vyšel poprvé ve Velké Británii r. 1939 pod názvem Ten Little Niggers. Slovo nigger vyvolalo zuřivě odmítavou reakci u prvních amerických vydavatelů, kteří román vydali pod názvem And Then There Were None (A pak už tam nezbyl ani jeden). V r. 1943 Agatha Christie vytvořila divadelní adaptaci pod názvem Ten Little Indians (Deset malých indiánů). Jedna z nejrafinovanějších a nejumnějších detektivních konstrukcí je umístěna na ostrov ve 30. letech 20. století. Na pozvání manželů Namyových přijede osm lidí, kteří po příjezdu zjistí, že hostitelé chybí a místo nich je vítají manželé Roggersovi, které najal anonymní muž. Po úvodní večeři jsou všichni přítomní osloveni hlasem neznámého hostitele z nahrávky, jenž každého z nich obviní z vraždy, kterou v minulosti spáchali. Po vzoru dětské písničky Deset malých černoušků pak podivnou smrtí hyne jedna osoba za druhou… Text: Martin Dohnal


AGATHA CHRISTIE (1890–1976)

A pak už tam nezbyl ani jeden aneb

DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ Režie: Peter Mankovecký Scéna: Pavol Andraško Kostýmy: Jana Kuttnerová Hudba: Peter Mankovecký Účinkují: Petr Halberstadt, Zdeněk Černín j.h., Zuzana Slavíková, Ján Jackuliak, Bedřich Výtisk, Zuzana Ščerbová a další

Magdaléna Tkačíková, foto: Pavol Juráš

RUDOLF TĚSNOHLÍDEK (1882–1928) / LEOŠ JANÁČEK (1854–1928)

LIŠKA BYSTROUŠKA Režie: SKUTR Úprava: SKUTR Scéna: Jakub Kopecký Kostýmy: Linda Boráros Hudba: Petr Kaláb Pohybová spolupráce: Adéla Stodolová Účinkují: Magdaléna Tkačíková a další

Na šedém balvanu děravé skály, se samotou srůstaje sedím, pode mnou vody jak by se rvaly, na zběsilou Svitavu hledím. V Lidových novinách po první světové válce vycházel seriál kreseb Stanislava Lolka, doprovázený humoristicky laděnými texty Rudolfa Těsnohlídka. Ten v r. 1920 vydal „zvířecí románek“, situoval ho do přírodního prostředí moravské Líšně a Bílovic nad Svitavou a podbarvil ho místním nářečím. V řadě rozmarných příběhů se prolíná svět zvířecí se světem lidským a z těchto střetávání vyplývá mnoho nečekaných úsměvných situací, myšlenek a postřehů. Osudy lišky Bystroušky jsou sledované od nejútlejšího mládí, poznávání světa a bujného dospívání až po zralý věk, liščí námluvy, svatbu a založení rodiny. Geniální Janáček si podle Těsnohlídkových textů napsal libreto k opeře Příhody lišky Bystroušky. V ní oslavil krásu a velikost přírody, ale především vyzpíval obdiv k ženě, ženské kráse. Režisérský tým SKUTR se rozhodl tuto látku činoherně inscenovat, a to prostřednictvím mimořádného Janáčkova libreta, ale i s přihlédnutím k půvabné Těsnohlídkově knize, která je svébytným kouzelným přírodním kaleidoskopem. Mimořádná imaginace a originální vizuální vidění obou mladých režisérů se nepochybně projeví na inscenaci, která je určena pro děti a jejich rodiče. Hra vzniká na objednávku Mahenovy činohry. Text: Martin Dohnal

Česká premiéra: 31. 5. 2013, Mahenovo divadlo l 59

Stačí jedna nevěra a všichni jsou spokojeni. Nejslavnější a nepochybně nejzdařilejší renesanční komedie vůbec, ze které vycházeli nejproslulejší komediografové včetně Goldoniho a Molièra. Kalimach touží po milostných hrátkách s mladou a překrásnou Lucrezií, jež je však bohužel manželkou postaršího Mikuly, který sní o synovi a dědicovi. Sluha Ligur namluví Kalimachovi, aby se přestrojil za doktora a přesvědčil Mikulu, že pro zvýšení plodnosti musí Lucrezie užívat mandragoru. Mandragora však údajně nepochybně zahubí prvního muže, který se s ní bude milovat. Kalimach navrhne Mikulovi, že pro tento účel najde náhodného hlupáka… Italský učenec a diplomat Machiavelli napsal v době vyhnanství vynikající komedii, která vycházela z komedií antických, starořímské palliaty (komedie podle řeckého vzoru), středověké frašky (motiv mastičkářství) a nepochybně také z rozvernosti a burlesknosti Boccacciova Dekameronu. Výbornými dialogy a rafinovanou prací se zápletkami položil Machiavelli základ moderní veselohře co do formy a charakteristiky. Představení hrajeme bez přestávky. Text: Martin Dohnal


Marie Durnová, Foto: Jana Hallová

NICCOLÒ MACHIAVELLI (1469–1527)

MANDRAGORA Režie: Ivan Rajmont Dramaturgie: Martin Dohnal Scéna: Martin Černý Kostýmy: Marta Roszkopfová Hudba: Petr Kofroň Účinkují: Vratislav Běčák, Jakub Šafránek, Pavel Doucek, Vladimír Krátký a další

Jan Grygar a Tereza Groszmannová, foto: Jana Hallová

NEIL SIMON (1927)

APARTMÁ V HOTELU PLAZA Režie: Lucie Málková Dramaturgie: Matěj Samec Scéna a kostýmy: Marie Blažková Účinkují: Dita Kaplanová, Martin Sláma, Zuzana Ščerbová, Petr Bláha, Tereza Groszmannová, Jan Grygar a další

ON + ONA a tři komedie jsou na světě. Světově proslulá komedie (premiéra 1968) neméně proslulého dramatika, „amerického Molièra“, který náleží mezi nejhranější a nejplodnější autory divadelní a filmové scény 20. století. Luxusní hotelový pokoj (původní název hry Plaza Suite se volně překládá do češtiny jako Apartmá v hotelu Plaza nebo Apartmá 719) je svědkem tří nezávislých příběhů dvojic, které vtipně i nemilosrdně demaskují partnerské vztahy: v příběhu prvním si chce v pokoji starší manželský pár vzpomínat na líbánky, které v něm kdysi strávil, ve druhém se úspěšný hollywoodský producent pokouší svést svou někdejší kamarádku a spolužačku a ve třetím se rodiče pokouší přemluvit dceru, jež propadla panice a uzavřela se před svatbou do koupelny. Trojkomedie plná zvratů a nečekaných situací je reprezentativní ukázkou mistrných dialogů, které při vší své vtipnosti nepostrádají spodní patra včetně toho pro Simona nejcharakterističtějšího – velkou vrstvu hořkosti. Podobně jako v jiných hrách hrdinové Simonových her střídavě úspěšně bojují se životním zklamáním, se svými strachy a obavami. Broadwayský věhlas vedl k neméně úspěšnému zfilmování (1971), kdy se v režii Artura Hillera zaskvěl fantastický Walter Matthau. Text: Martin Dohnal


Proč musí ty největší lásky tak špatně končit? Romeo a Julie je novodobý mýtus o lásce. Před více než čtyřmi sty lety ho zpracoval tehdy začínající dramatik a básník William Shakespeare. Byla to jeho první velká tragédie, která se stala autorovou nejúspěšnější hrou vůbec. V počtu uvedení by jí dnes mohl konkurovat snad jedině Hamlet. Snad nejslavnější hra o lásce všech dob. Shakespeare zasadil děj Romea a Julie do Verony, ve shodě se svými prameny zachoval základní zápletku, ale změnil některé podrobnosti. Milostné vzplanutí je zasazeno do bojů mezi Monteky a Kapulety, důvod na život a na smrt zuřícího konfliktu nikdy není objasněn. Shakespeare straní velkému lidskému citu. Nechává své hrdiny, aby se ve jménu lásky dopouštěli leckterých zapovězených skutků, ať už je to tajný sňatek proti vůli rodičů, protizákonná koupě jedu či dokonce sebevražda, a naopak ukazuje, jak fatální důsledky může mít lpění na zásadách rodové cti povýšených nad zákon. Ústřední dramatický konflikt, který se na různých rovinách projevuje rovněž jako střet mladých a starých, citu a rozumu, neodvratného osudu a svobodné volby, vrcholí poznáním o lidské nepoučitelnosti, jíž se v nerovném boji může vzepřít pouze milostný cit dvou mladých lidí jako hodnota ze všech nejvyšší. Naše současná inscenace je moderní, citlivou interpretací Shakespearova textu v překladu Martina Hilského a úpravě a režii Zdeňka Černína, který do titulních rolí obsadil Magdu Tkačíkovou a Jakuba Šafránka. Text: Jana Zámoravcová

Premiéra 13. 9. 2012, Mahenovo divadlo 62 l

Magdaléna Tkačíková a Jakub Šafránek, foto: Jana Hallová


ROMEO A JULIE Překlad: Martin Hilský Režie: Zdeněk Černín Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková Hudba: David Rotter, Texty písní: Kamil Bouška Účinkují: Magdaléna Tkačíková, Jakub Šafránek, Petr Halberstadt, Vratislav Běčák, Petr Bláha, Jan Grygar, Tereza Groszmannová, Ján Jackuliak a další

Klára Apolenářová a Petr Halberstadt, foto: Jana Hallová

? EDMOND ROSTAND (1868–1918)

CYRANO Z BERGERAKU Režie: Zdenek Plachý, překlad: Jaroslav Vrchlický Transkripce: Martin Dohnal, Zdenek Plachý Dramaturg: Marek Hladký, scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Marie Blažková, výtvarná spolupráce: Stefan Milkov Pohybová spolupráce: Hana Halberstadt Účinkují: Petr Halberstadt, Klára Apolenářová, Jakub Šafránek, Petr Bláha, Jan Grygar, Luboš Ondráček, Jiří Pištěk, Monika Maláčová a další

Ti největší většinou nebývají ti nejkrásnější. Titulním hrdinou pětiaktové veršované komedie je historická postava Cyrana de Bergerac, spisovatele a vojáka, který žil v 17. století. Cyrano miluje krásnou preciózku Roxanu. Obávaje se výsměchu a odmítnutí kvůli obrovskému nosu svou lásku před Roxanou tají. Ta se zamiluje do mladého krasavce Kristiána, jenž však postrádá vytříbenou jemnost ducha. Cyrano se stane nezištným zprostředkovatelem jejich lásky a dokonce dopomůže mladým milencům k sňatku. Finální část, kdy je Cyrano smrtelně zraněn a Roxana pochopí jeho city, náleží k nejslavnějším scénám romantického divadla. Rostand svým dramatem oponuje naturalismu, který koncem 19. století redukoval obraz člověka na postavu postrádající mocné vášně a velké mravní kvality. Rostand naopak vzkřísil ideál člověka velkolepých vášní a vzrušivých činů a navrátil dramatu kouzlo poezie a efektní příběh. Tím také získal Cyrano obrovský úspěch a stal se stálicí evropského divadla. Velmi populární jsou všechny romantické prvky, např. balkónová noční scéna se záměnou jednajících postav, tajný sňatek, klášterní útočiště. Romantický patos se prolíná s humornými momenty, žertovné chvíle se situacemi plnými exaltovaných emocí a vášnivých energií. Velkovýpravnou podívanou v překladu Jaroslava Vrchlického připravil expert na podobné produkce Zdenek Plachý ve spolupráci se scénografem Danielem Dvořákem. V titulní roli exceluje Petr Halberstadt. Text: Martin Dohnal


I ve staré dobré Anglii jsou někdy ti nejvyšší tak poctiví a čestní jako ti naši… Hlavní postavou je lord Robert Chiltern, příkladný a vlivný politik a úspěšný manžel, jehož minulost ukrývá podvod, který na světlo Boží přichází za přispění ženy pochybné pověsti. Hra je ohňostrojem brilantních dialogů, jiskřivých slovních hříček a skvělé situační komiky plné zvratů. Vše vede k poznání, že v pokrytecké společnosti, ve které je hlavním měřítkem hodnot úspěšnost, ztrácí slova jako pravda a upřímnost svůj obsah. Stylově vyhraněná a postmoderně ozvláštněná inscenace Jakuba Macečka oslovuje především mladé publikum. Skvělé herecké výkony (Martin Sláma, Klára Apolenářová, Jana Štvrtecká, Vladimír Krátký, Petr Bláha), krásné kostýmy (Eva Jiřikovská) a rafinovaně jednoduchá, ale působivá scéna (Miloslav Fekar). Inscenace se těší mimořádnému zájmu publika. Text: Martin Dohnal


Jana Štvrtecká a Petr Bláha, foto: Jana Hallová

OSCAR WILDE (1854–1900)

IDEÁLNÍ MANŽEL Překlad: J. Z. Novák, úprava: Martin Kubran Jakub Maceček, režie: Jakub Maceček Dramaturgie: Martin Kubran Scéna: Miloslav Fekar, kostýmy: Eva Jiřikovská Hudba: Mario Buzzi Účinkují: Martin Sláma, Petr Bláha, Jana Štvrtecká, Klára Apolenářová, Vladimír Krátký, Erika Stárková j. h. a další

? L. Ondráček, D. Kaplanová, T. Groszmannová, foto: Jana Hallová

OSCAR WILDE (1854–1900)

JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA Překlad: Jiří Zdeněk Novák Dramaturg: Martin Dohnal, režie: Roman Groszmann Výprava: Sylva Marková, hudba: Mirek Ondra Účinkují: Petr Jarčevský j.h., David Kaloč, Magdaléna Tkačíková, Dita Kaplanová, Marie Durnová, Tereza Groszmannová, Vladimír Krátký, Luboš Ondráček, Jindřich Světnica

Tak brilantní dialogy s tolika aforismy, bonmoty, ironií a vtipem nikde jinde nepořídíte. Světově proslulá komedie, o které F. X. Šalda napsal, že je to „fraška skrz naskrz parodistická, neobyčejné vervy a síly komické, nejcharakterističtější Wildeova hra, dokonalá ve svém žánru…“ Hra s podtitulem Triviální komedie pro seriózní lidi se točí kolem nedorozumění, která způsobuje John (Jack), jenž v Londýně vystupuje pod pseudonymem Filip a na svém venkovském sídle je znám jako bratr Filipa, kterého ale nikdo neviděl. Na venkov přijíždí i Algernon a vydává se za Filipa, tedy Jackova bratra… Eskapáda aforismů, bonmotů, epigramů, dvojsmyslných výroků, jiskřivé ironie a úsměšků je výsledkem „…ireálné fantazie, zobrazující svět, který ztratil orientaci“ (Norbert Kohl). Komedie je neuctivým útokem na viktoriánskou morálku, především na její vážnost, která je zobrazena jako pouhopouhá směšnost (The Importance of Being Earnest – Jak je důležité být vážný, tj. earnest). Text: Martin Dohnal


Společenský status = dříve šlechtic, třeba turecký, dnes právník, třeba plzeňský. Jednou z konstantních linií dramaturgie činohry je dílo největšího francouzského dramatického spisovatele Molièra. Komedie Měšťák šlechticem, která vznikla přímo na objednávku Ludvíka XIV., je možná nejvtipněji napsanou Molièrovou hrou vůbec. Bohatý měšťan Jourdain se urputně snaží dostat se mezi šlechtu, a proto chce poznat a osvojit si aristokratické způsoby a záliby, bere hodiny hudby a tance, vyučuje se šermu a filosofii, zdokonaluje se v pravopisu, a když žádá učitele filosofie, aby ho poučil o kalendáři, chce vědět, kdy svítí měsíc a kdy ne. Jourdain chce dceru Lucii provdat za šlechtice, nikoliv za Kleanta, obyčejného měšťana. Paní Jourdainová se s Kleantem domluví a ten se přestrojí za Turka, vydává se za syna tureckého sultána a nabídne Jourdainovi turecký šlechtický titul. Jourdain je nadšený a dává mu dceru. Virtuózně napsaná hra je už několik století nanejvýš aktuální: asi vždy bude existovat mnoho lidí, kteří se budou snažit proniknout do vyšší třídy, do vysokých postů, do sfér, které skýtají peníze, postavení a moc. Text: Martin Dohnal


Ján Jackuliak, foto: Pavol Juráš

JEAN-BAPTISTE POQUELIN-MOLIÈRE (1622–1673)

MĚŠŤÁK ŠLECHTICEM Překlad: Svatopluk Kadlec, úprava: Gustav Skála Scéna: Eva Brodská, kostýmy: Roman Šolc Šerm: Josef Jurásek, dramaturg: Jaroslav Someš Režie: Gustav Skála, choreografie: Gustav Skála Účinkují: Ján Jackuliak, Zuzana Ščerbová, Lucie Schneiderová, Vratislav Běčák, Petr Halberstadt, Dana Pešková, Jana Štvrtecká, Jakub Šafránek a další

Jan Grygar a Zdeněk Dvořák, foto: Jana Hallová

? JEAN-BAPTISTE POQUELIN – MOLIÈRE (1622–1673)

SCAPINOVA ŠIBALSTVÍ Režie: Emil Horváth Překlad: Jiří Žák, dramaturg: Martin Dohnal Scéna: Peter Čanecký, kostýmy: Peter Čanecký Hudba: Peter Mankovecký, choreograf: Juraj Letenay Účinkují: Zdeněk Dvořák, Bedřich Výtisk, Petr Bláha, Jan Grygar, Jakub Šafránek, Klára Apolenářová, Kristýna Jiroušková, Martin Sláma

Nebesa mě bezpochyby obdařila velkou duchaplností, pokud jde o chytré kousky a důmyslné šprýmy, jimž nevzdělaní lidé říkají šibalství. Dva měšťanští synkové Oktavius (syn Arganta) a Leandr (syn Geronta) za pomoci prohnaného Scapina vytrestají své skrblické a staromódní otce. Když otcové kamsi odjedou, hoši si zařídí život podle svého a Oktavius se ožení s dívkou Hyacintou, která nemá ani vindru a neví, čí je. Laendr se chce oženit s cikánkou Zerbinettou. Otcové se vrátí, jsou zděšeni a chtějí vše zrušit. Tu sluha Scapin slíbí mladým pomoc a svými šibalskými kousky po italském způsobu, podvody a lhaním „dědky“ přiměje, aby byli synům po vůli. Nic pak nebrání velké svatební veselici. Dílo si vydobylo nepřehlédnutelné místo v komediálním repertoáru světových divadel. Hru v novém a vynikajícím překladu Jiřího Žáka nastudoval s brněnským souborem významný slovenský herec a stejně skvělý režisér Emil Horváth ml., jehož vynikající inscenace Zlatých chlapců (…Vstupte!) měla u brněnského publika fenomenální úspěch. Text: Martin Dohnal


Když jsou peníze až na prvním místě. Harpagon je prototypem chorobné lakoty, která ho vyčleňuje z mezilidských vztahů v rodině i mimo ni. Omezuje své děti a intrikuje s jejich životy, když je nutí do „výhodných sňatků“. K šílenství jej přivádí ztráta zlatých dukátů, které mu vezme sluha, aby tak pomohl Kleantovi, jeho synovi. Inscenace Viktorie Čermákové má povahu tragikomické grotesky, jež vychází z principů barokního divadla a komedie dellárte. Největší hodnotou inscenace je pak mistrovský výkon Zdeňka Dvořáka, který náleží k nejvýraznějším osobnostem současného českého divadla. Provokativní kostýmy a bizarní scéna se spoustou vycpaných zvířátek posilují antiiluzivní koncepci nonkonformní režisérky. Objeví se i Elvis P. Mimořádný ohlasu publika všech věkových kategorií – výbuchy smíchu otřásají Mahenovým divadlem. Text: Martin Dohnal


Monika Maláčová, foto: Jana Hallová

JEAN-BAPTISTE POQUELIN – MOLIÈRE (1622–1673)

LAKOMEC Překlad: Vladimír Mikeš Režie: Viktorie Čermáková Dramaturgie: Martin Kubran Scéna: Jan Štěpánek, kostýmy: Andrea Králová Hudba: Petr Kofroň Účinkují: Zdeněk Dvořák, Martin Sláma, Bedřich Výtisk, Eva Novotná, Jakub Šafránek, Monika Maláčová a další

Jindřich Světnica, Martin Dohnal a Dita Kaplanová, foto: Pavol Juráš

? NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL (1809–1852)

REVIZOR Překlad: Zdeněk Mahler Režie: Ivan Rajmont Dramaturgie: Martin Dohnal Scéna: Martin Černý, Kostýmy: Jana Preková Účinkují: Martin Dohnal, Zdeněk Dvořák, Dita Kaplanová, Magdaléna Tkačíková, Bedřich Výtisk, Jiří Pištěk, Vladimír Krátký, Jaroslav Kuneš, Ondřej Mikulášek a další

Vychytralost a omezenost ruku v ruce stále vpřed! Podvodnická vychytralost a tupá omezenost jsou nerozluční bratranci. V řadách úředníků zapadlého provinčního městečka vyvolá úplnou paniku informace o tajném příjezdu revizora. Není se co divit, protože jejich svět je založen na podvodech, zlořádech a korupci, které jsou vlastní i policejnímu direktorovi, hlavě místního osazenstva. Všichni pak odporně podlézají domnělému revizorovi Chlestakovovi, který, žel, je sám podvodník a „fantasticky mihotavý fantom lží“ (charakteristika Gogola). Prostřednictvím dvojsmyslných komických situací Gogol předkládá pokřivený svět, kde všechny vztahy spojuje strach: direktor má strach z revizora, úředníci z direktora a jeden z druhého, Chlestakov má strach z odhalení. Inscenace je dílem vynikajícího Ivana Rajmonta, jehož Škola žen se u brněnského publika setkala s triumfálním ohlasem. V hlavních rolích excelují Martin Dohnal (Chlestakov), pozoruhodná a mimořádná osobnost české kultury, a velký bard Mahenovy činohry Zdeněk Dvořák (Hejtman). Rajmontův Revizor je nejúspěšnější inscenací sezóny 2010/11 a těší se ohromujícímu zájmu brněnského publika. Text: Pavol Juráš


Hloupé vtipy! Teď nejde o to, kolik mám kolem pasu, ale po čem pasu. Chci pomilovat pani Brodovou. Tato Shakespearova komedie patří k hrám, které si natrvalo vydobyly přízeň publika a které nemusíme zvlášť představovat. Nicméně není bez zajímavosti, že obdobím svého vzniku patří do blízkosti Hamleta jako by velký alžbětinský dramatik cítil potřebu vyvážit velké filozofické téma tragédie rozpoutanou komedií, bezuzdným žertem, veselou hříčkou bez mráčků. S tímto posvěcením se i na našem jevišti rozžívá starý dobrý rytíř Falstaff a další postavičky kouzelné renesanční taškařice. Režisérem inscenace je hostující Peter Mikulík ze Slovenského národního divadla v Bratislavě. Premiéra obnoveného nastudování s J. Grygarem, P. Halberstadtem, L. Ondráčkem, L. Schneiderovou, P. Douckem a V. Hanzlem. Mahenova činohra věnovala představení svému milovanému kolegovi mistru Jaroslavu Dufkovi (1934–2011). Text: Martin Dohnal

Obnovená premiéra: 14. 11. 2011, Mahenovo divadlo 70 l

Jan Grygar, foto: Pavol Juráš


VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ Překlad: Jiří Josek, dramaturg: Miroslav Plešák Režie: Peter Mikulík Pohybová spolupráce: Hana Halberstadt Scéna: Jozef Ciller, Kostýmy: Milan Čorba, Hudba: Peter Mankovecký Účinkují: Jan Grygar, Petr Halberstadt, Zuzana Slavíková, Tereza Groszmannová, Pavel Doucek, Martin Sláma, Zdeněk Dvořák, Bedřich Výtisk, a další

Radim Fiala, foto: Pavol Juráš

? WILLIAM SHAKESPEARE (1564–1616)

KRÁL RICHARD III. Překlad: Jiří Josek Úprava: Martin Dohnal, Zdenek Plachý, dramaturg: Martin Dohnal Režie: Zdenek Plachý, pohybová spolupráce: Hana Halberstadt Scéna: Daniel Dvořák, kostýmy: Linda Dostálková Videoprojekce: Tomáš Hrůza Účinkují: Petr Halberstadt, Zuzana Slavíková, Radim Fiala j. h., Marie Durnová, Klára Apolenářová, Zdeněk Dvořák a další

Co se dá dělat, když moc tak moc chutná! Možná nejslavnější padouch celého světového divadelního repertoáru. Na cestě k moci plánuje znetvořený Richard III. každý krok. Je obdařen inteligencí, cynismem a naprostou amorálností, nezastaví se před žádným zločinem, obratně využívá všechny lidi kolem sebe a mistrovsky s nimi manipuluje. Velkolepá inscenace oplývá fascinujícími jevištními obrazy, nádhernou hudbou a vynikajícími hereckými výkony se skvělým Petrem Halberstadtem v hlavní roli. Vysoký kredit inscenace potvrzuje i záznam představení pořízený Českou televizí. Od sezony 2012/2013 ztvárňuje Buckinghama charismatický Radim Fiala a Lorda Hastingse přední člen souboru mistr Zdeněk Dvořák. Text: Martin Dohnal

Premiéra: 8. 1. 2010, Mahenovo divadlo Obnovená premiéra: 22. 6. 2012, Mahenovo divadlo l 71

Být dobře učesán, to není všechno, krásky; je třeba vlídnou, milou být, pak teprve jste hodny lásky. Jedna z nejkrásnějších světových pohádek pojednává o dívce, která byla stejně hodná jako krásná a díky laskavosti a dobrotě se stala královnou. Neboť „Být dobře učesán, to není všechno, krásky; je třeba vlídnou, milou být. To od své víly musíte vždy chtít, pak teprve jste hodny lásky.“ Dramatizace Popelky vychází především z předlohy bratří Grimmů, bylo však přihlédnuto i k verzi Charlese Perraulta a libretu nádherného baletu Sergeje Prokofjeva. Inscenace s úžasnou scénou a nádhernými kostýmy Pavla Juráše je určena dětem jakéhokoliv věku. Představení trvá 80 min., bez přestávky, vhodné je pro diváky od šesti let. Text: Martin Dohnal


Zuzana Ščerbová a Petr Bláha, foto: Pavol Juráš

JAKOB A WILHELM GRIMMOVÉ (1785–1863 A 1786–1859)

POPELKA Dramatizace: Martin Dohnal, návrh opony: Alois Mikulka Choreograf: Markéta Habalová, výprava: Pavol Juráš Scénická koláž: Martin Dohnal, Markéta Habalová, Pavol Juráš Účinkují: Zuzana Ščerbová, Petr Bláha, Kristýna Jiroušková, Bedřich Výtisk, Pavel Doucek, Václav Hanzl, Jan Grygar, Jaroslav Kuneš, Lukáš Cenek j. h., Lucie Martináková–Hloužková j. h. a další

Čert a Káča, foto: Pavol Juráš

? Svatební obraz, foto: Pavol Juráš

BOŽENA NĚMCOVÁ (1820–1862)

ČERT A KÁČA Režie: Pavol Juráš Dramatizace: Martin Dohnal, Pavol Juráš Dramaturgie: Martin Dohnal Choreografie: Markéta Habalová Výprava: Pavol Juráš, hudba: Pavol Juráš Účinkují: Lucie Schneiderová, Václav Hanzl, Jan Grygar, Lukáš Cenek j.h./ Michal Priessnitz j.h., Kristýna Jiroušková, Ondřej Mikulášek, Jindřich Světnica a další

Jedna z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové ve famózní podobě na Malé scéně Mahenova divadla. Na Káču si nikdo nepřijde. Moc krásy sice nepobrala, zato je všemi mastmi mazaná a vychytralá. Umane si, že bude mít ženicha, a nic si nedělá ze skutečnosti, že jejím nápadníkem je rohatý. Pravé peklo zažijí pekelníci, když se Káča dostane do jejich zasmrádlého království. Nakonec se objeví přijatelnější nápadník – ovčák Jirka. Aby toho nebylo málo, milosrdná Káča vyfoukne čertům nafoukanou kněžnu Sidónii. Nová pohádka plná humoru a kouzel od tvůrců oblíbených inscenací Šípková Růženka a Popelka (Cena DIVA 2011) Martina Dohnala a Pavla Juráše je tentokrát založena na smazání hranic mezi jevištěm a hledištěm. Děti usednou ve scéně hospody v Mokré Lhotě, na zámku Zlatohlavova Lhota i v pekle přímo s Káčou, Jiříkem, kněžnou Sidónií a dokonce i s čerty. Pohádka, jež se odehrává v rychlém tempu situací a proměn, které svými rošťárnami diriguje Káča, nenechá v klidu žádného z dětských diváků. Káča mluví, tančí a zpívá a vtáhne do svých výstupů nešťastné čerty, ale i dychtivé malé diváky. Představení trvá 75 min., bez přestávky, vhodné je pro diváky od šesti let. Text: Martin Dohnal

Premiéra: 28. 4. 2012, Malá scéna MD l 73

Klasická pohádka Karla Jaromíra Erbena o lásce krásné Zlatovlásky k mladému Jiříkovi. Spolu s Perníkovou chaloupkou inscenaci připravila uznávaná režisérka Zoja Mikotová, které je vlastní mimořádný smysl pro látky určené dětskému divákovi. Mikotová ráda využívá hudbu, loutky, poetické scénografické obrazy, kombinuje role, pracuje s pohybem a vytváří tak syntetické divadlo, které má na dětské návštěvníky strhující efekt. Trvala ta svatba velká od pondělka do pondělka, všichni k sobě měli lásku, Jirka dostal Zlatovlásku, psíka dlouho drhli v mlíčku, aby mohl jít za družičku, Housle hrály fidli, fidli, já jsem spadl do povidlí, a proto jsem popadl zvonec a už pohádce je konec. Představení trvá 1 hod., bez přestávky, vhodné je pro diváky od pěti let. Text: Pavol Juráš Premiéra: 20. 9. 1998, Malá scéna MD 74 l

Zuzana Ščerbová a Jakub Šafránek, foto: Jana Hallová

JOSEF KAINAR (1917–1971)

ZLATOVLÁSKA Režie: Zoja Mikotová Scéna: Jaroslav Milfajt Kostýmy: Jaroslav Milfajt Hudba: Zdeněk Kluka Účinkují: Zuzana Ščerbová, Jakub Šafránek

Klasická pohádka o Jeníčkovi a Mařence. Víc než sto repríz má tato klasická pohádková inscenace. Těší se mimořádné oblibě diváků již dvou generací. Rozhodně si nenechte ujít kouzlo představení na Malé scéně, kde děti vidí zblízka každý detail perníčku na chaloupce ježibaby. Povím vám, povím pohádku a naučíte se ji brzy. Když už ji znáte, když vás mrzí, říkejte si ji pozpátku.

VÁCLAV RENČ (1911–1973)

PERNÍKOVÁ CHALOUPKA Režie: Zoja Mikotová Scéna: Jiří Pitr Kostýmy: Jiří Pitr Výtvarník: Zoja Mikotová Hudba: Zdeněk Kluka Účinkují: Lucie Schneiderová, Václav Hanzl / Ondřej Novák

Hraje se ve vsi, na louce a taky v lese, hlavně v lese. Pohádka moje jmenuje se O perníkové chaloupce. Představení trvá 1 hod., bez přestávky, vhodné je pro diváky od čtyř let. Text: Pavol Juráš

Premiéra: 2. 2. 1991, Malá scéna MD l 75

Ty jsi děvče okaté, tvářičky máš bělavé, na nich jako růže květ, a mne těší celý svět. Pohádka Šípková Růženka, kterou děti obzvláště milují, se jako literární text poprvé vyskytuje ve sbírce mimořádného významu Pohádky matky Husy (Contes de ma mère l’Oye; 1697). Perrault v ústně tradovaných vyprávěních převážně galského lidu objevil fascinující zdroj příběhů o zápasech s živly, zvyky, temnými silami a mocnými vládci, který umožňuje často hrůzostrašné látky převléct do poetického a kouzelného roucha. Pohádka pro nejmenší diváky od 4 let v opulentní výpravě a v přepychových dobových kostýmech vychází z klasického textu o princezně, které zlá víla Carabose předpověděla, že se píchne do prstu a umře. Bude to trest za to, že její rodiče zlou vílu nepozvali na křtiny. Dobrá Šeříková víla však kouzlo zlomí, princezna neumře, ale celý královský dvůr na sto let usne. Kdo probudí princeznu ze spánku uvidí až dětští diváci, ale jedno je jisté – každá správná pohádka končí svatbou a na tu Růženčinu jsou dokonce pozvány i další pohádkové bytosti. Inscenační tým připravil dětem více imaginární a éterické krásy a na jevišti Malé scény spojil bravurní herectví svých členů s brilantními tanečními miniaturami, aby se dobrá Šeříková víla jako lehký větřík vznášela na špičkách. Představení trvá 1 hod., bez přestávky, vhodné je pro diváky od čtyř let. Text: Martin Dohnal

Premiéra: 2. 10. 2010, Malá scéna MD 76 l

Lucie Schneiderová, Lukáš Cenek, foto: Pavol Juráš

CHARLES PERRAULT (1628–1703)

ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA Režie: Pavol Juráš Dramatizace: Martin Dohnal, Pavol Juráš Dramaturgie: Martin Dohnal, choreografie: Markéta Habalová Scéna: Pavol Juráš, kostýmy: Pavol Juráš Účinkují: Lucie Schneiderová / Kristýna Jiroušková, Monika Maláčová, Vratislav Běčák, Lukáš Cenek j.h., Lucie Martináková-Hloužková j.h., Vítek Kořínek j.h. a další

Jak je důležité míti Filipa, foto: Jana Hallová

l 77

Divadlo Reduta, Zelný trh 4, Brno

78 l

Vážení diváci, vážení přátelé Divadla Reduta, velmi mě těší, že se setkáváme v další divadelní sezoně naplněné novými inscenacemi. Usilujeme o to, aby k vám divadelní tvorba promlouvala mnoha jazyky, aby nás přiváděla k zamyšlení. Aby byla působivá a silná, kvalitní a nová. Naší ambicí je uvádět původní díla, stále více směřujeme k autorskému divadlu. Novou divadelní sezonu otevřeme inscenací kmenového režiséra Divadla Reduta Jana Mikuláška s názvem „Šedá sedmdesátá“. Prizmatem osobních svědectví, dobových zpráv a literatury vytvoříme svoji vlastní podobu doby, ve které jsme se narodili. „Miluji Tě“, nový autorský text na téma projevů lásky a jejích podob bude v Divadle Reduta režírovat jeden z největších českých divadelníků J. A. Pitínský - básník, prozaik, dramatik, překladatel a divadelní režisér, jedna z největších osobností současné české kultury. Poprvé bude v Redutě inscenovat pražský režisér Jiří Havelka, který vzbuzuje pozornost svými výrazně formalistickými inscenacemi, kde zkouší nové možnosti divadelního vyjadřování. V Redutě uvedeme autorský text dramaturgyně a dramatičky Dory Viceníkové a Jiřího Havelky s názvem „Šílenství“. Inscenace položí otázku, zda je šílenství projevem ztráty rozumu či výrazem nejvyšší inteligence. Píšou dějiny ti

průměrní, racionálně uvažující nebo ti s myslí povznesenou nad průměrný rozum? To je ale pouze skromný výčet toho, na co se můžete v Redutě těšit – bude toho mnohem více, budete se pravidelně setkávat s Arnoštem Goldflamem, s našimi redutními herci Václavem Vašákem, Jiřím Vyorálkem, Jiřím Knihou, Michalem Daleckým, Janem Hájkem, Terezou Vilišovou, Petrou Bučkovou, Janou Pidrmanovou a jinými. Nabídka Divadla Reduta se však neomezuje pouze na pravidelné uvádění činohry, opery a baletu, usilujeme naši krásnou budovu co nejvíce otevřít a naplnit jedinečným programem: na podzim se zde koná již tradiční festival Redfest, který uvádí domácí i zahraniční komorní činoherní produkce, pravidelnou součástí činnosti Divadla Reduta jsou výstavy, koncerty, přednášky, inscenovaná čtení a mnoho dalšího. Můžeme se také těšit na všechny vznikající inscenace pražského Dejvického divadla, které budeme bezprostředně uvádět v „moravské premiéře“ právě v Redutě. Snad nebude znít ješitně, když označím Divadlo Reduta za jeden z vůbec nejúspěšnějších divadelních domů v České republice. Svědčí o tom jednak řada divadelních ocenění, jež se „Redutě“ za poslední roky dostalo, ale také velká řada pozvání na prestižní mezinárodní a zahraniční divadelní festivaly – v loňské sezo-

ně jsme hostovali téměř třicetkrát! Hráli jsme v Rakousku, Slovinsku, v Německu, na Slovensku, v nejbližší době se chystáme na zájezd do Budapešti a Bělehradu, dostali jsme pozvání z exotického Iránu. Divadlo Reduta bylo s inscenací „Nenápadný půvab buržoazie“ (režie Jan Mikulášek) pozváno na prestižní divadelní festival „Salzburger Festspiele 2013“. Pozvání na tuto slovutnou evropskou přehlídku současného divadelnictví s více než devadesátiletou tradicí znamená milník a metu nejen pro Divadlo Reduta, ale i pro celé české divadelnictví. České divadlo se tak dostává do nejvyšší ligy nejen evropského, ale i světového divadelního umění. Vy jste cílem našich snah. Buďte při tom s námi! Dr. Petr Štědroň, umělecký šéf Divadla Reduta

l 79

Po inscenaci Zlatá šedesátá se stejný autorský tým ohlédne za sedmdesátými lety. Ta jsou ve znamení utužení režimu, omezení svobody a chladného vystřízlivění po nadějeplných šedesátých letech. Spisovatel Jan Zábrana na tu dobu vzpomíná: „Celá nedělní odpoledne se v džunglích paneláků ozývají tam-tamy naklepávaných řízků. – Chlap v tramvaji: „Ty salámy dělaj tak špatný proto, aby je lidi míň kupovali. V tom je jasnej záměr. – Panelákoví, kurníkoví lidé – bez dvorů a bez zahrad – ve všem všudy odkázaní na stát, závislí na státu. A to je účel, o to jim jde. - Čemu se člověk pořád diví? Koneckonců žijeme ve státě, kde zcenzurovali prezidentovi (úřadujícímu) paměti. Svobodovi v roce 1972.“ Prizmatem osobních svědectví, dobových zpráv a literatury vytvoříme svoji vlastní podobu doby, ve které jsme se narodili.

Zdroj: foto intrernet

DORA VICENÍKOVÁ (1976) / JAN MIKULÁŠEK (1978)

ŠEDÁ SEDMDESÁTÁ

Text: Dora Viceníková

Česká premiéra: 1. 11. 2013, Divadlo Reduta 80 l

Režie: Jan Mikulášek Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Marek Cpin Výběr hudby: Jan Mikulášek

Naposled zamávám na cestu vlaštovkám a pak se (navždy už?) zabedním v domě… málo jsem miloval?! (Když se teď takto ptám?) co je mně po lásce! Co je jí po mně… Žádný jed, žádný pád, žádný hřeb do hlavy žádná krev nestříká po stěnách ze žil (žádný strach, že bych si ukousnul pohlaví…) lze mluvit o lásce, když jsem ji přežil? J. H. Krchovský

ROLAND BARTHES (1915–1980) JAN ANTONÍN PITÍNSKÝ (1955) / DORA VICENÍKOVÁ (1976)

MILUJI TĚ

Podle psychologů je zamilovanost porucha emocí a římský dramatik Plautus mluví o těch, kdo se zamilují, jako o bláznech. Láska hraje ústřední roli v literatuře, populární hudbě, výtvarném umění… a naší snahou je podívat se na tento nejkrásnější cit z různých úhlů, hlediskem několika autorů. Barthesovy Fragmenty milostného citu, kniha složená ze zlomků promluv, z řeči milenců, bude naším hlavním průvodcem. Text: Dora Viceníková

Režie: Jan Antonín Pitínský

Česká premiéra: 21. 2. 2014, Divadlo Reduta l 81

Šílenství jako výraz choré nebo osvícené mysli? Edgar Allan Poe odpovídá: „Nazývali mne šílencem, ale dosud není rozřešena otázka, není-li právě šílenství nejvyšší inteligencí; zda mnoho slavných činů, mnoho hlubokých myšlenek nepramení z choroby myšlení, z mysli povznesené na úkor průměrného rozumu.“ Šílenství je ztráta rozumového úsudku, pomatenost, nepříčetnost, bláznovství. Přesněji psychopatologie chápe šílenství jako různé formy pomatení a duševních chorob. Pojetí šílenství závisí od doby, místa, kultury. Každá společnost vidí v šílenství nějaký souhrn rysů, které se odchylují od průměru. Ale co je vlastně průměr? A kdo to posoudí? Text: Dora Viceníková


JIŘÍ HAVELKA (1980) / DORA VICENÍKOVÁ (1976)

ŠÍLENSTVÍ

Režie: Jiří Havelka

Arnošt Goldflam, foto: KIVA

Co všechno jste chtěli vědět a báli jste se zeptat. Arnošt Goldflam sám na scéně! Jedinečné setkání s Arnoštem Goldflamem, jehož historky jsou zaručeně smyšlené. Sám Arnošt Goldflam dodává: „Vždycky je to ucelený příběh, čerstvě vymyšlená povídka, s reálnými i vyfantazírovanými postavami, nějakým tím požárem, hudbou, vyprávěním a taky trochu hraním. A co je důležité - každý večer je premiérou a derniérou zároveň! Takže se laskavě nechme překvapit, Vy, zrovna tak jako i já!“

ONE-MAN SHOW ARNOŠTA GOLDFLAMA

Koncepce, režie: Arnošt Goldflam Výtvarná spolupráce: Kateřina Bláhová

Česká prem.: 1. 4., 8. 4. a 15. 4. 2014, Divadlo Reduta l 83

Široké téma významu jídla v autorské inscenaci Jana Mikuláška a Dory Viceníkové. Skutečnou otázkou od počátku života až do současnosti není, zda být či nebýt, ale zda sežrat, nebo být sežrán. Tento koloběh se týká všech. Nenaplněné emoční či sexuální potřeby uspokojujeme jídlem, jsme-li rozčilení nebo smutní, saháme po jídle. Jídlo je typickým lidským rysem, dělení o potravu rituálem. Tradiční pokrmy zdůrazňují naši identitu i odlišnost – cizí jídla jsou neznámá, odpudivá, bizarní. Britové mluví o Francouzích jako o žabožroutech, Britové jsou pro Francouze zase bifteci a původní význam slova Eskymák je jedlík syrového masa. Inscenace zpracovává téma jezení, pití, stolování, tloustnutí… z nejrůznějších úhlů s důrazem na nesmyslnost, vyprázdněnost, surreálnost toho počínání. Text: Dora Viceníková


DORA VICENÍKOVÁ (1976) / JAN MIKULÁŠEK (1978)

GURMÁNI Režie: Jan Mikulášek Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Marek Cpin Výběr hudby: Jan Mikulášek Obsazení: Jiří Vyorálek, Jiří Kniha, Michal Daleký, Petr Jeništa a jiní

Pavel Juráček

Ivan Passer

Hynek Bočan

Věra Chytilová

Jan Němec Evald Schorm

Miloš Forman

Jiří Menzel

P. JURÁČEK (1935–1989) / D. VICENÍKOVÁ (1976) / J. MIKULÁŠEK (1978)

ZLATÁ ŠEDESÁTÁ Režie: Jan Mikulášek Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Marek Cpin Výběr hudby: Jan Mikulášek Obsazení: Josef Polášek, Jiří Vyorálek, Jan Hájek, Gabriela Mikulková, Petra Bučková

Pavel Juráček, režisér, scenárista, signatář Charty 77, je klíčovou osobností českého filmu 60. let. Deníkové zápisy zachycují vzestup i pád talentovaného umělce v konfliktu s dobovými společenskými a kulturními okolnostmi i s vlastní bohémskou povahou. Deník tak nabízí nejen neobyčejně intimní vhled do Juráčkovy osobnosti, do jeho vnímání světa a lidí kolem něj, ale i do atmosféry „zlatého věku naší kinematografie“, která je nahlížena zevnitř, jedním z aktérů nové vlny. Ve svém deníku zanechal po sobě Pavel Juráček dílo svrchované literární úrovně a hypnotické působivosti, otevřený dokument o výšinách i běsech umělecké tvorby. Kniha zvítězila v anketě Lidových novin o Knihu roku 2004 a obdržela ocenění Litera 2004 za nakladatelský čin. 16. srpna 1964... pátek Člověk nepatří na svět, je omylem přírody a jeho jednání je nesmyslné. Zdá se mi, že štěstí je stav blbosti, chytrý člověk nemůže být šťastný, ty dvě věci se vylučují. Rozum je proti nám, rozum je nepřítel, rozum je nádor na mozku, nepřirozené bujení myšlenek a pochybností vzniklé jakousi chybou v přírodě. S kým si o tom mám povídat? Nikoho nemám. Čím jsem starší, tím jsem osamělejší a jediné co je jisté, je fakt, že jednou umřu. A do té doby se budu potácet pořád dál od narození, pořád blíž k smrti a budu dělat věci, které vzhledem k jistotě smrti jsou směšné. Protože jediné, co člověk o svém životě bezpečně ví je, že skončí. Text: Dora Viceníková


Kabaret Kafka, foto: KIVA

Kafkovo literární dílo obsahuje kratší povídkové prózy, z toho množství fragmentů, tři nedokončené romány, deníky a korespondenci. Jen menší část svého díla vzal Kafka na milost a dal souhlas k jeho vydání za svého života. Před smrtí mnoho rukopisů spálil, o všem, co nebylo v jeho dosahu, přikázal, aby se zničilo. Posmrtné vydání jeho spisů vycházelo péčí jeho přítele Maxe Broda. Za svůj hlavní životní úkol považoval Kafka psaní a obtížně je uváděl v soulad s prací v pojišťovacím úřadě, kterou svědomitě vykonával. Psaní bylo při Kafkově maximalismu zápasem o nejvyšší cíle, zápasem s nemožností. Odtud Kafkova ustavičná nespokojenost téměř se vším, co napsal, odtud takové množství krátkých i delších rozběhů, na které už nikdy nenavázal, odtud tolik fragmentů v jeho díle. Psaní bylo pro něho spásou i zatracením, službou ďáblu, posilou i trýzní, štěstím i zoufalstvím, překážkou na cestě životem i útočištěm v čase beznaděje a porážek. Text: Dora Viceníková Úryvek z kritiky: Podařilo se, že „neinscenovatelný“ text ani vteřinu nenudí. A některé části, například scénické vyjádření pasáží Kafkova studu, když mu otec poskytl několik lekcí ze sexuální výchovy, jsou opravdu nezapomenutelné. Pět herců se tu v rámci počátečního výstupu a la muzikál Kabaret představí jako pět Kafkových podob. Oproti brněnské pánské čtveřici ovšem herecky i typově vyniká pražský Vladimír Marek, který přesnými pohyby svého šlachovitého, vypracovaného těla, po část hry dokonce na vysokých dámských kramflecích, možná nejpřesněji vystihuje Kafkovu položenskou křehkost odrážející se na pozadí otcova křupanského machismu. Samostatnou kapitolou i obrovským bonusem Kabaretu Kafka je navíc nápadité scénické řešení Henricha Borárose. Autor: Jana Soukupová, MF Dnes

Premiéra: 2. 11. 2012, Divadlo Reduta 86 l

? KABARET KAFKA Režie: Daniel Špinar Text: Franz Kafka Dopis otci, etc. Dramaturgie: Dora Viceníková Překlad: Vojtěch Saudek, scéna: Henrich Boráros Kostýmy: K Linda Boráros, výběr hudby: Daniel Špinar Korepetice: Karel Albrecht Obsazení: Jiří Vyorálek, Vladimír Marek, Martin Sláma Michal Dalecký, Jiří Kniha, Markéta Vítková

Foto: KIVA

LUIS BUŇUEL (1900–1983) A JEAN-CLAUDE CARRIÈRE (1931)

NENÁPADNÝ PŮVAB BURŽOAZIE Režie: Jan Mikulášek Dramatizace: Jan Mikulášek a Dora Viceníková Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Marek Cpin Výběr hudby: Jan Mikulášek Obsazení: Ondřej Mikulášek, Dita Kaplanová, Zuzana Ščerbová, Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Jiří Kniha, a Petr Jeništa, Jakub Gottwald, Petra Bučková

Příběh vypráví o skupince přátel z vyšší společnosti, která se neustále snaží sejít ke společnému obědu, večeři nebo zajít na čaj. Jejich pokusy však vždycky končí neúspěchem, zapříčiněným většinou velmi zvláštními až absurdními okolnostmi. Předlohou k inscenaci se stal slavný film Luise Buňuela a J.-C. Carrièra, který kromě jiných výher a nominací získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 1973 a je nesmazatelným písmem zapsán v dějinách světové kinematografie. Nekonvenční, odvážný i překvapivý pohled na nás samé aneb co jste ještě neviděli. Text: Dora Viceníková Úryvek z kritiky: Základem je výtečná kolektivní souhra, nad níž pravidelně vystřelují nejrůznější sólo výstupy, například v drastických klauniádách exceluje trojice Petr Jeništa, Jiří Vyorálek a Jan Hájek a velký smysl pro rozvíjení absurdních situací projevují všechny tři herečky. Dita Kaplanová, Zuzana Ščerbová a Petra Bučková se rvou o cokoliv jako o život, drží dekorum za všech okolností a vzápětí se nechají škrtit i dusit, pojídají kravaty i ubrus, svlékají se a válejí po zemi, projevují emoce i perverzní lhostejnost. Jsou to vrcholně komediální výkony, ovšem prostřižené do vypjaté grotesky. Autor: Jana Machalická, Lidové noviny


Anna Karenina, foto: KIVA

Slavný román vypráví o síle nesmírné vášně schopné prorazit hranice společenské konvence, která však vzápětí uvadá. Osmidílný román Anna Karenina Lva Nikolajeviče Tolstého uvádíme v nové dramatizaci předního německého dramatika a režiséra Armina Petrase. Příběh líčí osudovou lásku mezi vdanou Annou Kareninou a mladým důstojníkem Vronským. Anna Karenina byla celý svůj život podřízena nějakým konvencím. Ať už se jednalo o společenské postavení nebo postavení v rodině. Byla plná vášně, touhy po citu a lásky k synovi. Zpočátku se s ní seznamujeme jako s energickou ženou plnou síly, oslňující nadměrnou krásou i elegancí. Postupně se jí začíná hnusit její postavení nevěrné ženy, která vlastnímu muži lže, a přitom se tajně schází s jiným… Text: Dora Viceníková Úryvek z kritiky: Titulní roli hraje Tereza Vilišová – její Anna je aristokratickou kráskou ve zbytečně slavnostní večerní róbě, umí být vášnivá i chladná. Pohrdavý výsměch, s nímž odmítá pokus svého manžela o usmíření, patří k nejsilnějším momentům večera. […]Vronský Jiřího Vyorálka je potom poněkud chladným a nepříliš sympatickým playboyem, který své city na povrch příliš nepouští. Zbytek obsazení nikterak nezaostává. Zaujme Julie Goetzová v roli zklamané, jaksi pubertálně popudlivé Vronského exmilenky Kitty, nebo Gabriela Mikulková jako lehce trpitelská podváděná Dáša. Jejího manžela Stefana hraje jako jízlivého glosátora Petr Bláha. Kittyin nápadník Levin je v podání Jakuba Gottwalda lehce ošuntělým dlouhovlasým intelektuálem, který se zapomněl snad někde v sedmdesátých letech. Díky těm všem – a díky Špinarově vynalézavé, metaforické režii, která se nebojí vtipu ani patosu – je brněnská Anna Karenina jedním z výrazných divadelních zážitků sezony. Autor: Michal Zahálka, Hospodářské noviny


? L. N. TOLSTOJ (1828–1910) / ARMIN PETRAS (1964)

ANNA KARENINA Režie: Daniel Špinar Dramatizace: Armin Petras Dramaturgie: Dora Viceníková Překlad: Petr Štědroň Scéna: Henrich Boráros, kostýmy: Linda Boráros Obsazení: Tereza Vilišová, Martin Sláma, Petr Bláha, Gabriela Mikulková, Julie Goetzová, Jakub Gottwald, Jiří Vyorálek, Ondřej Merta

Michal Dalecký, Petra Bučková, Jiří Kniha, foto: KIVA

H. P. ROCHÉ (1879–1959)

JULES A JIM Režie: Anna Petrželková Dramatizace a dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Zuzana Štefunková Hudba: Mario Buzzi Obsazení: Jiří Kniha, Michal Dalecký, Petra Bučková

Jemný milostný příběh, jehož hrdiny jsou dva přátelé, kteří se zamilují do jedné ženy. Dílko bez těžkopádné psychologické analýzy, s typicky francouzským espritem rozebírá otázku přátelství, lásky a problém, může-li žena milovat dva muže, spojené poutem přátelství a naopak. Román se stal již předlohou slavného filmu F. Truffauta z roku 1962 a patří do zlatého fondu světové kinematografie. Poprvé v novodobé historii Divadla Reduta usazujeme diváky přímo na jeviště, čímž vzniká jedinečná příležitost sledovat herce z bezprostřední blízkosti, popřípadě se i zapojit do děje. Jiří Kniha a Michal Dalecký, mistři v improvizaci, slibují gejzír nápadů, nevídaných situací a humoru. Text: Dora Viceníková Úryvek z kritiky: Po expozici následuje doslova smršť převážně vizuálních (v nejlepším slova smyslu divadelních) výstupů, které mají potenciál bavit jak okolní (scéna je koncipována tak, že ji obecenstvo ze tří čtvrtin obklopuje) publikum, tak případné znalce vědní teatrologie. Dovedně se pracuje se všemi v prvním plánu jednoduchými rekvizitami a funkčně se využívá hloubky divadelního prostoru. Vše vychází z pohybového, tanečního nebo dokonce hudebního nadání tří protagonistů. Bylo by chybou vyzdvihovat některého z nich, jelikož pouze dohromady tvoří kompaktní celek. Autor: Ivo Michalík, Kult


Václav Vašák, Eva Novotná, foto: KIVA Původní adaptace Daniela Špinara líčí napínavou hru dvou cynických poživačníků - vikomta Valmonta a markýzy de Mertuil - se ctí madame de Tourvel a je strhujícím obrazem lidské morálky, soubojem cynismu a čistého citu. Když vydal Choderlos de Laclos v roce 1782 poprvé své Nebezpečné známosti, zřejmě netušil, jaký rozruch vyvolá. Odhalení morálky francouzské společnosti, milostné hrátky šlechticů popsané do nejmenších detailů způsobily šok a zároveň zájem společnosti. Nebezpečné známosti jsou natolik přitažlivé a inspirativní, že podle nich vznikla již řada filmů a divadelních představení. Kniha díky své oblíbenosti vyšla již nesčetněkrát a byla přeložena snad do všech světových jazyků. Text: Dora Viceníková Úryvek z kritiky: “Ocitáme se v jakémsi neosobním „hotelu“ evokujícím svým sektorovým vybavením bruselský styl. To doplňuje zrcadlové okno známé třeba z místností policejních vyšetřovatelů. Kostýmy Ivy Němcové se docela vtipně klenou od dobové zdobnosti druhé půlky 18. století po dnešní konfekci. Jako část scény, opět nesamoúčelně, vstupuje pak do hry i televizní přijímač. Ovšem tím hlavním a jedinečným, na čem celý Špinarův Valmont v Redutě stojí, jsou náročné a na hereckém umu vystavěné výkony tří hlavních představitelů. Diváka od jejich výkonů v podstatě nic neodvádí, na malé scéně a při tak komorním počtu postav nesou herci na svých bedrech bez úlevy tíhu hodinu a půl trvající inscenace. Výkon Evy Novotné (de Merteuil) je velkou ozdobou chytře vystavěné inscenace. Soustředěně, s kázní, herecky inteligentně a vnitřně krajně opravdově hraje tak, že se stává adeptkou na některou z nejvyšších hereckých cen. I robustní Václav Vašák se se svým živočišným Valmontem drží vedle ní velice dobře.” Autor: Jana Soukupová, Mladá fronta Dnes

Česká premiéra 4. 11. 2011, Divadlo Reduta 90 l

? CHODERLOS DE LACLOS (1741–1803) / DANIEL ŠPINAR (1979)

VALMONT Režie: Daniel Špinar Dramatizace: Daniel Špinar Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna: Lucia Škandíková Kostýmy: Iva Němcová Hudba: Stanislav Abrahám Obsazení: Václav Vašák, Eva Novotná, Jana Pidrmanová

Inscenace Europeana, foto: KIVA

PATRIK OUŘEDNÍK (1957)

EUROPEANA Režie: Jan Mikulášek Dramatizace: Dora Viceníková a Jan Mikulášek Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Marek Cpin Obsazení: Dita Kaplanová, Zuzana Ščerbová, Jan Hájek, Václav Vašák, Jiří Vyorálek, Ondřej Mikulášek, Jiří Kniha, Marie Jansová

Evropské dějiny dvacátého století líčené s nadhledem, humorem i sžíravou ironií. V původní dramatizaci uvádíme tento strhující komentář k uplynulému století, ve kterém sehrála důležitou roli válka, vynález podprsenky i perforovaného toaletního papíru. Banality i klíčové okamžiky zde dostávají stejný prostor a výsledkem je nový pohled na naši minulost. Skrze humor, ironii, mystifikaci i přesná fakta vyvstává bizarní svědectví o světě dvacátého století. Kniha Patrika Ouředníka zvítězila v anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2001, byla nominována na cenu Magnesia Litera 2001 za beletrii a přeložena do více než dvou desítek jazyků. Text: Dora Viceníková Úryvek z kritiky: „Pravdou je, že když postavíme na jeviště pány, kteří patří mezi nejlepší současné české herce, jako jsou Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Václav Vašák a Jiří Kniha, bude to vždycky zajímavé; Vyorálek dokáže ve své póze nechutného – nebo prostě jen unaveného – průměrného muže středního věku strhávat pozornost, i když v zadním plánu jen žvýká žvýkačku.“ Autor: Vojtěch Varyš, Týden.cz

Česká premiéra 9. 6. 2011, Divadlo Reduta l 91

G. Mikulková, J.Vyorálek,V.Vašák, foto: KIVA

Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Tyto dopisy, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, jsou neocenitelným dokladem duchovního světa V+W. „Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy“ – tak velice výstižně charakterizuje tuto korespondenci kritika. Text: Dora Viceníková Úryvek z kritiky: Tvárný Jiří Vyorálek vytváří Wericha jako vtipného chasníka, charismatického muže, kterého časem zlomí vlastní ješitnost i nemoci. Nesnesitelného sympaťáka Vyorálka lze pokládat za hlavního kandidáta na výroční divadelní ceny od Thálií po Radoky. Václav Vašák mu zdatně sekunduje jako uměřený a chytrý Voskovec. Třetí do páru je Gabriela Mikulková, jejíž Zdenička (Werichova žena) se proměňuje z moudré ženy v krutou semetriku, od třetího člena nerozlučné dvojice po osobu na obtíž. Všichni tři patří právem mezi Mikuláškovy dvorní herce. Jejich výkony je třeba cenit o to více, že práce s detailem, groteskou, stylizací a nadsázkou je v českém kontextu - obsazeném psychologickým herectvím na věčné časy (však i několik narážek na Stanislavského zazní!) - stále ještě výjimkou. Autor: Vojtěch Varyš, Týden

Česká premiéra 5. 11. 2011, Divadlo Reduta 92 l

? JIŘÍ VOSKOVEC (1905–1981) / JAN WERICH (1905–1980) / DORA VICENÍKOVÁ (1976)

KORESPONDENCE V+W Režie: Jan Mikulášek Dramatizace: Dora Viceníková Dramaturg: Dora Viceníková Scéna: Svatopluk Sládeček Kostýmy: Marek Cpin Hudba: Jan Mikulášek Osoby a obsazení: Václav Vašák, Jiří Vyorálek, Gabriela Mikulková

Nenápadný půvab buržoazie, Jan Hájek, foto: KIVA l 93

94 l

Stvoření, foto: Kristýna Housková

Vážení přátelé tanečního umění, vždy touto dobou, když připravujeme definitivní podobu dramaturgického plánu pro následující období, hledáme v kruhu spolupracovníků téma příští sezony, které určí základní směr výběru jednotlivých titulů. Jde o to, aby zejména naši stálí diváci mohli každé představení vnímat jako součást významového celku, který by v rámci celé sezony opakovaně akcentoval nějaký zajímavý obsahový motiv nebo významový aspekt. Tentokrát bude takovým navracejícím se motivem protiklad lidské síly a slabosti, jejichž podivuhodné proměny a skryté souvislosti ve smyslu fyzickém i duševním stanovují neviditelné a přeci osudově závazné hranice lidských možností. Balet BAJADÉRA, který uvádíme po šesti letech v obnovené premiéře, patří ke klasickým dílům baletního odkazu. Původní brněnská premiéra z roku 2003 v choreografii Jaroslava Slavického podle Maria Petipy byla vůbec prvním uvedením slavného baletu v českém prostředí. Příběh je střetnutím reálného světa se

snovým druhým životem. Orientální exotika starověké Indie i opiové extáze a halucinace, jež dávají vznikat fantaskním světům, posloužily autorům libreta píšícího pro diváky 19. století jako charakteristické obrazy zastupující vše nedostižné, vše co vyjadřuje lidskou touhu po neznámém, po něčem, co člověku chybí uprostřed dobové všednosti. Druhý premiérový titul PEKELNÁ NIRVANA – obsahující dva příběhy Čertstory Marka Svobodníka a Těžší než nebe Tomáše Rychetského, uvádí diváka téměř do současnosti. I tady se bude vyprávět o lidské touze po překročení vlastních možností. I zde přijde ke slovu sen, ba i drogové opojení a s ním spojená směs euforií, extází i obav z hrůzných následků. Ráda bych upozornila na premiérový projekt JAPONSKÉ POHÁDKY – Tengu a Nindžové. Vytvořila jej Aki Nishio – tanečnice souboru baletu spolu s dalším tvůrcem japonského původu, významným loutkářem, performerem a režisérem Norim Sawou. Co se týká celku dramaturgie, mohu říci, že v zásadě vycházíme z tradice a opíráme se

o světově uznávané tvůrce (Pastor, Scholz, Vàmos, Galili, Be’er). Věřím, že mi nebudete mít za zlé, když se pochlubím tím, jakou radost mi dělá, že dokonce dva z autorů, jejichž díla můžete v repertoáru zhlédnout - Marek Svobodník a Aki Nishio - své první autorské kreace vytvořili v rámci projektu Choreografických ateliérů. Dovolte mi, abych Vám poděkovala za přízeň, kterou jste našemu baletnímu souboru věnovali v minulých letech, za vaše potlesky ve stoje, lichotivé hlasité „bravo“, za podporu i fandovství. Doufáme, že budete stát při nás i v této další sezoně.

Vaše Lenka Dřímalová umělecký šéf Baletu NDB

l 95

Jana Přibylová a Michal Štípa, foto: Luděk Svítil „Nelíbí-li se vám Bajadéra, nemáte rádi balet“. To jsou slova významného amerického divadelního kritika Cliva Alexandera Barnese, kterými bychom rádi předznamenali uvedení titulu Bajadéra v obnovené premiéře. Přesto, že klasický balet Bajadéra (La Bayadére) měl svou premiéru v choreografii známého tvůrce Mariuse Petipy v petrohradském Mariinském divadle již v roce 1877, je pro svůj orientální pohádkový námět a brilantní taneční techniku často uváděn na nejproslulejších světových scénách dodnes. V současnosti například Mariinské divadlo v Sankt Petěrburgu, Velké divadlo v Moskvě, Bayerische Staatsballett, Semperoper Dresden, Royal Ballet Londýn, American Ballet Theatre, Houston Ballet. Děj se odehrává ve staré Indii. Láska chrámové tanečnice (bajadéry) Nikie a vojevůdce Solora vyvolá hněv mocných nepřátel – Velikého brahmína, Mahárádži a jeho dcery Gamzatti, nevěsty Solora. Nikia umírá uprostřed náboženské slavnosti, je uštknuta zmijí schovanou v darovaném košíku květů. Pouze ve světě snů se Solor setkává se stínem milované Nikie… A tak je balet příběhem nenaplněné lásky s tragickým koncem, kde se nadpozemské bytosti nereálného světa střetávají se světem skutečným. Je neuvěřitelné, že přes nesporné kvality choreografické, dramaturgické a hudební, čekala Bajadéra plných 136 let na své první uvedení na české scéně. Bylo to právě u nás v roce 2003 v české premiéře a v choreografii Jaroslava Slavického, scéně Ivo Žídka a kostýmech Josefa Jelínka. Bajadéra je výjimečný balet, který je možné inscenovat pouze ve velkých kamenných divadlech. K jeho uvádění je potřeba nejen skvěle technicky připravený a dostatečně velký baletní soubor, ale pro náročnost a velkolepost kostýmní a scénické výpravy i silné provozní a ekonomické zázemí. Text: Karel Littera

Obnovená premiéra: 25. 10. 2013, Janáčkovo divadlo 96 l

? LUDWIG MINKUS (1826–1917)

BAJADÉRA (LA BAYADÉRE)

Dirigent: Pavel Šnajdr Choreografie: Jaroslav Slavický podle Mariuse Petipy Scénografie: Ivo Žídek Kostýmy: Josef Jelínek Soubor Baletu NDB

Zdroj: internet

PEKELNÁ NIRVANA ČERTSTORY

Libreto, choreografie a režie: Marek Svobodník, hudba: hudební koláž

TĚŽŠÍ NEŽ NEBE Choreografie a režie: Tom Rychetský, hudba: hudební koláž Libreto: Štěpán Benyovszký, kostýmy: Petra Lebdušková, soubor Baletu NDB

Je lepší shořet, než vyhasnout. Příběhy „pekelné nirvany“ se tematicky vztahují k tzv. „klubu 27“, výčtu známých hudebníků, jejichž hvězdnou kariéru ukončila předčasná smrt v sedmadvacátém roce jejich života. Většina příčin těchto dnes již třiceti úmrtí se dá smíchat do pekelného koktejlu, jehož hlavní ingredience tvoří drogy, alkohol, sebevraždy, autonehody nebo vraždy. Patří sem legendární kytaristé, skladatelé a frontmeni skupin jako např. Brian Jones, Jimi Hendrix, Janis Joplin, Jim Morrison nebo nedávno zesnulá soulová a rhythm and bluesová hvězda Amy Winehouse. Mezi těmito slavnými jmény jsou dvě neméně zvučná, která inspirovala vznik tohoto večera – Robert „Bobby“ Johnson a Kurt Cobain. Choreografie Marka Svobodníka vychází z životního příběhu slavného amerického kytaristy delta blues, „děda rockenrollu“ Roberta „Bobbyho“ Johnsona (+1938), jež se podle legendy upsal ďáblu výměnou za kytaru, která mu propůjčila výjimečný hudební talent. S upravenou verzí libreta i choreografie uvedeme titul v obnovené premiéře. Tomáš Rychetský vytvoří premiérově autorské taneční divadlo inspirované osobností frontmena grungeové skupiny Nirvana, skladatele a kytaristy Kurta Donalda Cobaina (+1994). Text: Karel Littera


Ivona Jeličová, foto: Jana Hallová

Navzdory lásce… Povídka nazvaná Lucidor, která později posloužila jako námět pro baletní zpracování, vznikla již v roce 1910. Napsal ji významný rakouský básník, vypravěč, esejista a dramatik Hugo von Hofmannsthal a také ji sám později přepracoval jako libreto pro operu Richarda Strausse Arabella, která měla premiéru v roce 1933. Hofmannsthal s Richardem Straussem vytvořili řadu společných děl a stali se průkopníky a tvůrci nové formy hudebního divadla založené na literárně náročném libretu (Elektra, Růžový kavalír, Legenda o Josefovi). Základem příběhu je dramatický osud dívky Lucie, již matka kvůli zvláštním způsobem formulované podmínce získání dědictví přinutí, aby se vydávala za chlapce. Pokus zakrýt svou pravou identitu, obětovat a popřít své ženství ztroskotává v situaci, kdy se dívka setkává se svou životní láskou. Samotné jméno hlavní postavy lze považovat za poněkud hořkou glosu. Ve srovnání s tradičně romantickými jmény ženských hrdinek zní Lucidor odvozený z ženského jména tak bizarně, jakoby se jednalo o krutý žert. Ve skutečnosti spisovatel líčí osudové drama ženy, nucené okolnostmi k nesnesitelnému sebezapírání a schopnosti vymknout se takovému nesmyslnému údělu. Vàmos se ve své choreografii chopil látky s veškerou soustředěností a velmi detailně zpracoval duševní stavy mysli a charaktery hlavních postav a mistrně je přenesl do tanečního vyjádření. Vybraná hudba k baletu A. Glazunova spojuje svrchovanou výrazovou originalitu s vrcholnými hudebními kvalitami, příslovečnou slovanskou melancholii s energií a chutí do života příznačnou pro moderní Evropu. Text: Karel Littera


ALEXANDER GLAZUNOV (1865–1936)

LUCIDOR A ARABELLA Dirigent: Pavel Šnajdr Choreografie a režie: Youri Vàmos Scéna a kostýmy: Michael Scott Scéna a světelný design: Klaus Gärditz Soubor Baletu NDB

Osudové lásky, foto: Jana Hallová

OSUDOVÉ LÁSKY A. SCHNITTKE (1934–1998), P. GLASS (1937), K. WEILL (1900–1950) / MOTÝLI Choreografie: Rami Be’er, scéna, kostýmy, světelný design: Rami Be’er

ARNOLD SCHÖNBERG (1874–1951) / ZJASNĚNÁ NOC Dirigent: Pavel Šnajdr, choreografie: Ralf Dörnen Scéna a kostýmy: Hans Winkler

P. I. ČAJKOVSKIJ (1840–1893), F. MENDELSSOHN-BARTHOLDY (1809–1847) / OSUDOVÉ LÁSKY Dirigent: Pavel Šnajdr, choreografie: Mário Radačovský Scéna: Marek Hollý, kostýmy: Roman Šolc

Osudová láska potká šťastnější z nás... Neoklasický baletní večer složený ze tří jednoaktových choreografií, jejichž ústředním motivem jsou osudové lásky, rozvíjí dramaturgickou linii soustředěnou na současný příběhový a dějový balet. Motýli světově proslulého choreografa Rami Be’era se poprvé objevili na brněnské scéně v rámci projektu Izraelský tanec v Brně 2011. Odvážný, energický, ale i smyslný choreografický rukopis Rami Beéra zde našel přesvědčivý výraz ve výtečném duetu, během kterého muž a žena tančí na obrovském sofa, jež se stává symbolickým jevištěm, na němž ožívají nejrůznější podoby a varianty partnerských vztahů. Choreografie uznávaného německého tvůrce Ralfa Dörnena Zjasněná noc, vytvořená na mistrovskou hudbu Arnolda Schönberga podle básně Richarda Dehmela, byla slavnostně uvedena v předpremiéře na Festivalu Janáček Brno 2012. Téma těžkého osudu ženy, který se odráží v posttraumatických panických vizích, nachází výraz v komplikovaném vztahu k muži. Dílo nicméně končí šťastně obrazem lásky a bezpečí. Tvůrce hudby, Arnold Schönberg, který je považován za souputníka a zároveň i umělecký protipól Igora Stravinského, patří k nejvýznamnějším osobnostem klasické hudby 20. století.. S hudbou P. I. Čajkovského a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se diváci setkají v poslední části tanečního triptychu, choreografii Osudové lásky, podle níž je večer pojmenován a semknut do jednotného celku. Osudová láska potká jen ty šťastnější z nás, někdo se s ní mine, jiného provází celý život již od školních let... Pro náš soubor Osudové lásky vytvoří slovenský choreograf a umělecký šéf Baletu Bratislava Mário Radačovský. Text: Karel Littera


Nejslavnější romantický balet. Podle původního libreta J. H. Vernoye de Saint-Georges a T. Gautiera a choreografické koncepce Jeana Corraliho a Julese Perrota nastudoval tento klenot romantické baletní éry choreograf Robert Strajner, dlouholetý baletní mistr milánské La Scaly, autor úspěšné inscenace Čajkovského Labutího jezera, kterou má náš soubor v repertoáru. V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých baletních jevištích světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine. Romantický příběh o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, jímavá melodická hudba, kterou vytvořil A. CH. Adam, a choreografie spolu s virtuózními stylovými výkony sólistů jsou důvodem, proč je tento balet již více než 170 let po své premiéře stále tak oblíbený mezi diváky i interprety. Na našem jevišti jde o nové nastudování, které umocňuje romantickou atmosféru 19. století inscenováním na jevišti Mahenova divadla. Sólista Filip Veverka získal za roli Vévody Alberta nominaci na prestižní Cenu Thálie. Text: Karel Littera


Eriko Wakizono a Jan Fousek, foto: Jana Hallová

ADOLPHE CHARLES ADAM (1803–1856)

GISELLE Dirigent: Pavel Šnajdr Choreografie a režie: Robert Strajner Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Roman Šolc Soubor Baletu NDB

Aki Nishio a Adam Sojka, foto: Jana Hallová

STEVE REICH (1936)

SIX Choreografie: Itzik Galili, scéna: Janco Barneveld Kostýmy: Natasja Lansen, světelný design: Yaron Abulafia

IGOR FJODOROVIČ STRAVINSKIJ (1882–1971)

PTÁK OHNIVÁK Dirigent: Pavel Šnajdr, choreografie: Nataša Novotná, scéna: Tomáš Rusín Kostýmy: Eva Brzáková, světelný design: Pavla Beranová

V tomto moderním baletním večeru proti sobě stojí v kontrastu Igor Stravinskij jako základní kámen moderní hudby 20. století a velikán minimalismu Steve Reich, stejně jako abstraktní a dějové hudební a choreografické pojetí díla. První část večera tvoří choreografie s názvem SIX izraelského choreografa Itzika Galiliho, který jako autor a zralý choreograf má za sebou již na šedesát choreografií; spolupracoval a vytvářel své práce pro soubory stálých scén jako například Stuttgart Ballet, Les Ballets de Monte Carlo, Les Grands Ballets Canadiens. Hudebním doprovodem k choreografii je skladba Steva Reicha Six Marimbas, která je transkripcí jeho dřívějšího díla Six Pianos. Jde o první taneční scénické provedení díla tohoto světoznámého skladatele v České republice. Nataša Novotná, která vdechla scénický život hlavní části večera Ptáku Ohnivákovi, je tanečnice a choreografka s dlouholetou zkušeností. Měla možnost tvořit a pracovat s předními světovými choreografy – J. Kyliánem, W. Forsythem, O. Naharinem, M. Ekem a je držitelkou Ceny Thálie 2008. Balet Pták Ohnivák je přelomové dílo Igora Fjodoroviče Stravinského, které vzniklo v roce 1910. Tehdy si je u skladatele objednal slavný ruský impresário Sergej Pavlovič Ďagilev pro soubor Les Ballets Russes a jeho pařížské sezony. Stravinského hudba k baletu Pták Ohnivák spojuje prvky ruské tradice se vzdušností hudebního impresionismu. Text: Karel Littera


Nejúspěšnější premiéra sezony 2010 / 2011 Stvoření patří k vrcholným dílům Josepha Haydna a k mezníkům v oratorní tvorbě vůbec. Haydn v něm dokázal spojit tradice italského a anglického oratoria a vytvořil hudební drama plné dějového napětí i meditativního zklidnění, zvukomalebných efektů i krásných melodií. Text oratoria, jehož autorem je Thomas Lindley a překladatelem do němčiny Haydnův dobrý přítel baron Gottfried van Swieten, nelíčí žádný dramatický nebo alegorický příběh, jak bylo zvykem zejména v barokním oratoriu, nýbrž je postaven na jednoduchém vyprávění biblického svědectví o stvoření světa, jeho popisu a oslavě. Německý choreograf Uwe Scholz v tomto díle prokázal svou mimořádnou schopnost spojovat v jeden celek hudbu a tanec takovým způsobem, kdy jednotlivé složky jsou navzájem rovnocenné, neexistuje zde pohyb bez vlastní příčiny, tanečníci, zpěváci a orchestr tvoří harmonický celek. Scholz překrývá vizuálně fascinující ornamenty, odkrývá postupně sóla a duety a rozděluje obsazení do víceúrovňových až architektonických uskupení. Ze souboru vystupují jednotlivé postavy muže a ženy jako symboly naděje zrozené z lásky. Text: Patricie Částková a Karel Littera


Stvoření, foto: Kristýna Housková

JOSEPH HAYDN (1732–1809)

STVOŘENÍ (DIE SCHÖPFUNG) Koprodukce Janáčkovy opery a Baletu NDB s Teatr Wielki Poznaň Nastudováno v německém originále s českými titulky Dirigent: Peter Feranec, choreografie a režie: Uwe Scholz Scéna a kostýmy: Giovanni di Palma, světelný design: Petr Kozumplík Projekce: Daniel Chruszcz, Giovanni di Palma Soubor Janáčkovy opery NDB a soubor Baletu NDB

Gregor Giselbrecht a Ivona Jeličová, foto: Kristýna Housková

ARTURS MASKATS (1957)

NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI V koprodukci Baletu NDB s Teatr Wielki Poznaň Libreto: Arturs Maskats, Krzysztof Pastor Dirigent: Pavel Šnajdr Choreografie: Krzysztof Pastor Scénografie a světelný design: Jan Polívka Kostýmy: Roman Šolc Soubor Baletu NDB

Vášnivá Markýza de Merteuil a chladnokrevný Vikomt de Valmont hrají s lidmi a jejich emocemi nebezpečnou hru plnou rafinovaných intrik. Bohabojná Madame de Tourvel, mladá a naivní Cécile de Volanges spolu s Rytířem Dancenym se stanou jejich pěšáky. Hráči ale netuší, že se nakonec stanou rukojmími svých vlastních emocí… Děj baletu je založen na dramaticky vyhrocených mezilidských vztazích, odehrávajících se na tanečních bálech, které byly pro dobu, v níž se příběh odehrává, středobodem společenského dění a setkávání. Předlohou baletně ztvárněných Nebezpečných známostí je velice úspěšný román francouzského spisovatele Pierra Choderlose de Laclose Les Liaisons Dangereuses (Nebezpečné vztahy). Choreografii vytvořil Krzysztof Pastor na původní hudbu lotyšského hudební skladatele Arturse Maskatse. Sólista Jan Fousek získal za roli Valmonta Cenu Thálie 2011. Text: Karel Littera


Baletní pohádka o kouzlu Štědrého večera. Jako každoročně bude patřit i letošní zimní čas v baletním souboru kouzelnému výpravnému pohádkovému představení pro celou rodinu – baletu Louskáček, který patří již od svého prvního provedení k nejoblíbenějším dětským baletům. Příběh osiřelé Klárky, který se odehrává na Štědrý večer, nás zavede nejdříve do reálného světa bohaté oslavy vánočních svátků a posléze do říše Klárčiných snů. V choreografii Vasilije Medveděva, v kouzelné výpravě Ivo Žídka a překrásných kostýmech Josefa Jelínka vystoupí celý baletní soubor a posluchači Taneční konzervatoře Brno. Úspěšná choreografie byla oceněna i odbornou kritikou: „Medveděv v Louskáčkovi evidentně vychází z nejlepších tradic ruského klasického baletu, ty však pro něho nejsou nedotknutelným muzeálním exponátem a mnohdy jim nechybí ani humorný nadhled.“ Vladimír Čech, 11. 1. 2002, Rovnost. Přijďte se s celou rodinou potěšit atmosférou Vánoc a překrásnou Čajkovského hudbou! Tato kouzelná pohádka vám jistě zpříjemní některý z prosincových večerů. Inscenace získala Cenu diváků za rok 2002. Text: Karel Littera


Monika Pimková a Shori Yamamoto, foto Jana Hallová


LOUSKÁČEK Choreografie a režie: Vasilij Medveděv Dirigent: Pavel Šnajdr Scéna: Ivo Žídek Kostýmy: Josef Jelínek Soubor Baletu NDB

Labutí jezero, foto: Luděk Svítil


LABUTÍ JEZERO Choreografie a režie: Robert Strajner (podle M. Petipy a L. Ivanova) Dirigent: Pavel Šnajdr Scéna a kostýmy: Josef Jelínek Soubor Baletu NDB

Nejproslulejší baletní dílo, které je pro mnohé zároveň synonymem slova balet. Jedno z nejhranějších romantických děl velkého ruského skladatele zdobí jeviště snad všech velkých baletních scén světa. Čajkovskij se inspiroval motivy původní skandinávské legendy o dívce proměněné v labuť k napsání lyrické a melodické hudby, která se stala mistrovským příkladem romantické baletní partitury. Princezna Odetta je zakleta Knížetem Rotbartem v labuť a zachránit ji může pouze čistá láska. Princ Siegfried, který jí přísahá věrnost, jí však zradí. Kletba tak zůstává nezlomena, i když Odetta nakonec nešťastnému Siegfriedovi odpouští. Labutí jezero je obdivováno jak generacemi diváků, tak i interpretů, kteří se snaží ctižádostivě vyrovnat s obtížným úkolem náročné baletní techniky. Tento titul, který uvádíme v tradiční choreografii, nastudoval s brněnským baletem významný dlouholetý baletní mistr milánské La Scaly Robert Strajner. Text: Karel Littera


Vaculíkův taneční muzikál si svou komunikativností získal mnoho příznivců, a to nejen z oblasti tance. Inscenace mapuje v několika epizodách život slavné francouzské šansoniérky a snaží se přiblížit divákovi fenomén jménem Edith Piaf – život na ulici „pod střechou Paříže“, první profesní úspěchy, první zamilování, ale i milostné prohry a pády na dno života, problémy s alkoholem a drogami, i návrat na scénu. Velkou zásluhu na úspěchu tohoto představení má, mimo choreografii a režii Libora Vaculíka, i znamenitý výkon Radky Fišarové (známé především z pražských muzikálových projektů jako Evita, Kleopatra, Tři mušketýři nebo Lucrezia Borgia v pražském ND), která všechny známé, ale i méně známé hity z repertoáru Edith Piaf zpívá ve francouzském originále.

Radka Fišarová, foto: Luděk Svítil

PETR MALÁSEK (1964)

EDITH, VRABČÁK Z PŘEDMĚSTÍ

Text: Karel Littera


Libreto, choreografie a režie: Libor Vaculík Texty písní: Václav Kopta Scéna a kostýmy: Jan Dušek Soubor Baletu NDB

Eriko Wakizono a Peter Gordík, foto: Dominik Bugár

Klasická baletní pohádka na motivy literární předlohy slavných bratří Grimmů, inspirovaná zároveň také filmovým zpracováním Walta Disneye. S brněnským baletním nastudováním této pohádky se již desetiletí setkávají generace těch nejmladších diváků. Jak velké oblibě se inscenace těší, dosvědčuje počet jejích odehraných repríz – již více než třistakrát tleskalo zaplněné hlediště Janáčkova divadla této kouzelné baletní pohádce. Text: Karel Littera

BOGDAN PAWLOWSKI

SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ

Choreografie: Witold Borkowski Scéna: Vojtěch Štolfa Kostýmy: Alois Vobejda Soubor Baletu NDB


OPERA Národní divadlo Brno myslí na své mladé diváky a připravuje pro ně vedle široké nabídky představení také řadu atraktivních doprovodných akcí: • workshopy pro děti a mládež • lektorské úvody před vybranými představeními • předpremiérové besedy s tvůrci • besedy pro studenty před vybranými představeními • mimořádné akce pro děti a mládež • eventy pro širokou veřejnost (v netradičních prostorách mimo budovu divadla) PŘEDPREMIÉROVÉ BESEDY A PROGRAMY Jak vznikal tento divadelní kus? Proč si vybral autor právě toto téma? Jaký byl autor v soukromí, co všechno o něm (případně na něj :-)) víme? Co zajímavého se dělo při zkouškách? Jak se líbí panu režisérovi či dirigentovi v Brně? Setkejte se s inscenátory a umělci a dozvíte se informace „ze zákulisí“. Možná se budete moci také přímo na jevišti projít dekorací, v níž se bude inscenace odehrávat! LEKTORSKÉ ÚVODY PŘED VYBRANÝMI PŘEDSTAVENÍMI Po vzoru renomovaných evropských divadel jsme pro vás připravili lektorské úvody, jejichž cílem je poskytnout přístupnou formou informace o díle. Naši lektoři, kteří jsou odborníky v oboru, vám odkryjí příběh vzniku daného díla, osudy jeho tvůrce, širší dobové okolnosti atd. Váš zážitek z představení se ještě prohloubí!

108 l

WORKSHOPY PRO DĚTI A MLÁDEŽ Interaktivní workshopy jsou určeny pro děti a mládež nižší věkové kategorie (5–13 let) s cílem iniciovat zájem dětí o divadlo, rozvíjet jejich myšlení a kreativitu již od nejútlejšího věku. Připravujeme například workshopy: JAK SE ZKOUŠÍ OPERA Opera se zkouší dlouhé týdny a měsíce. My vám vše ukážeme v poněkud zkrácené podobě. Přijďte zažít neopakovatelnou atmosféru před premiérou a vyzkoušet si, jaké to je stát na prknech, která znamenají svět!

Stanete se operními sólisty, pan dirigent s vámi nacvičí vybranou část některé opery a pan režisér s vámi poté bude pracovat jako s opravdovými herci! OPEŘE TO SLUŠÍ Opera je světem velkých příběhů, hrdinů, princezen, králů a pohádkových bytostí. Všechny tyto postavy ožívají na jevišti i díky kulisám, světlům a kostýmům. Přijďte se podívat, jak vypadají divadelní kostýmy zblízka

a která slavná zpěvačka je oblékla na premiéru! Nalíčíme vás skutečnými divadelními líčidly a můžete se vyfotografovat třeba v modré paruce Rusalky. A nejen to - stanete se sami výtvarníky! Můžete si vytvořit vlastní návrhy a podle nich vyrobit své první divadelní kostýmy. SEZNAMTE SE S ORCHESTREM Přemýšleli jste někdy nad tím, k čemu vlastně orchestr potřebuje dirigenta? A poznáte všechny hudební nástroje? Napadlo vás někdy, jak moc je hudba propojena s naším každodenním životem? Na tomto workshopu vám dokážeme, že hudba (i ta operní) rozhodně sahá dále než za zdi divadla, že bez hudby by nebylo možné fandit fotbalu ani vyznat někomu lásku. MIMOŘÁDNÉ POŘADY PRO RODINY S DĚTMI Národní divadlo Brno připravuje řadu akcí, které umožní prožít dětem a jejich rodičům příjemné zážitky v divadle (např. Tradiční advent v Národním divadle, Mikulášská nadílka s doprovodným zábavně-vzdělávacím programem, vánoční představení rodinných titulů, Den dětí), zábavně-vzdělávací a diskusní programy k mimořádným výročím divadla atd. SVĚT DIVADELNÍ KLASIKY STUDENTŮM ANEB ZAJDI SI DO NÁRODNÍHO A ZAPERLI U MATURITY! Projekt studentských představení doplněných o doprovodný program před představením (lektorský úvod, beseda s tvůrci, prohlídka zákulisí) připravujeme ve spolupráci s pedagogy středních škol (zejména gymnázií) v Brně a regionu. Studenti mohou načerpat informace ke studijní látce zejména české a světové literatury,

která se stala námětem mnoha divadelních děl. Studenti budou motivováni k návštěvě představení svými pedagogy, budou moci zpracovat téma představení jako studijní výstup. Termíny všech doprovodných akcí budou průběžně upřesňovány. V případě vašeho zájmu o informace k projektu Nebojte se divadla nás neváhejte kontaktovat na e-mailové adrese: [email protected]

ČINOHRA FESTIVAL TRIALOG Nesoutěžní divadelní přehlídka TRIALOG je platformou, na které se setkávají největší činoherní soubory České a Slovenské republiky. Od roku 1993 je Národní divadlo v Brně iniciátorem této divadelní události, na které mají možnost jednotlivé umělecké soubory představit zajímavé tituly ze své produkce, které navzájem spo-

juje herecká a inscenační exkluzivita jejich provedení. Cílem festivalu je rozšířit nabídku činohry Národního divadla Brno o představení nejlepších činoherních souborů z České a Slovenské republiky. Jedná se o zcela mimořádný festival, který svým rozsahem a významem překračuje hranice města Brna či regionu. Navíc technicky náročné inscenace, které hostující divadla přivezou, jsou skvěle kompatibilní právě s jevištěm Mahenova divadla a díky profesionálnímu nasazení všech uměleckých a technických složek zprostředkovávají divákům mimořádný umělecký i lidský zážitek. VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ MARTINA ČREPA Z KOLEKCE HUMAN FAMILY V MAHENOVĚ DIVADLE ANEB MULTIKULTURALISMUS PŘED OBJEKTIVEM. KVĚTEN 2013 Martin Črep je mladý, talentovaný slovenský fotograf, který pracuje v Bratislavě. Věnuje se přípravě reklamních kampaní a projektu „Human Family“. Je autorem série portrétů osobností SND. Projekt „Výstava fotografií Martina Črepa, z kolekce Human Family, v prostorech Mahenova divadla“ nabídne unikátní fotografie tohoto umělce, jež vznikly jako pokračování série Human Family a zachycují život běžných lidí v Izraeli. Dle Črepa je projekt: „ zaměřen na obyčejného člověka, jehož prostřednictvím chce ukázat, že lidé dokáží žít jeden vedle druhého bez ohledu na vyznání, sociální postavení či ekonomickou situaci.“ Výstava fotografií je pokračováním projektu snažícího se zachytit život lidí v zemích, které byly ještě donedávna ve válečném konfliktu. Na rozdíl od dramatického mediálního obrazu chce tento

projekt představit Izrael jako místo, kde se setkávají tři největší monoteistická náboženství a ukázat, jak se spolu dá žít. „Chceme přiblížit každodenní život obyvatel Izraele, nejen to, co se o této zemi dozvídáme v médiích. Lidé tam přece také chodí do práce, smějí se, milují, žijí své životy“. Výstava nabídne sérii fotografií, která bude volně dostupná každému kolemjdoucí na prostranství před Mahenovým divadlem.

SVĚTOVÝ DEN DIVADLA Již od roku 1962, tedy celých padesát jedna let, si jednou ročně celý svět připomíná význam divadelního umění v rámci takzvaného Světového dne divadla. Jeho datum, 27. března, stanovil Mezinárodní divadelní ústav (International Theatre Institute) na svém devátém kongresu. Smyslem a cílem tohoto Světového dne divadla je dovést divadelní umělce i diváky v sálech k zamyšlení se nad posláním a významem divadla, které patří k nejstarším uměleckých projevům člověka vůbec. Má navíc připomenout podstatu divadla, která

l 109

kromě zábavy spočívá také v úsilí o prosazování morálních hodnot, solidarity mezi lidmi a vzájemného porozumění mezi národy. Každý rok je některá významná světová divadelní osobnost vyzvána k sepsání poselství, které je poté přeloženo do většiny jazyků včetně češtiny a mohou se s ním seznámit také lidé v naší zemi. Za pozornost stojí, že v roce 1994 toto poselství sepsal dramatik, dramaturg, klíčová osobnost pádu komunistické diktatury ve střední a východní Evropě a tehdejší prezident České republiky Václav Havel. Světový den divadla se dnes slaví ve více než stovce zemí světa. Sledujte divadelní web www. ndbrno.cz a nenechte si ujít: • Výtvarné soutěže pro děti s lákavými cenami • Den otevřených dveří • Inscenovanou prohlídku zákulisí i podzemí Mahenova divadla • Rozsvícení vánočního stromečku v předvečer první adventní neděle • Den svatého Mikuláše s Mahenovou činohrou • Den dětí s Mahenovou činohrou • Fotografování s herci po představení. Na webu www.ndbrno.cz, nebo na facebooku Mahenova činohra, najdete bohaté fotogalerie, videa, informace, obsazení, obsah, recenze ke všem zde uvedeným představením.

DIVADLO REDUTA Divadlo Reduta není pouze divadlo, ale i výstavní prostor! V krásném, moderně zrekonstruovaném in-

110 l

teriéru se pravidelně odehrávají výstavy, které konfrontují diváky se současnými tendencemi výtvarného umění. Prostor zde dostávají nejen renomovaní výtvar-

gram nabitý kulturou.

BALET PROJEKT - JAPONSKÉ POHÁDKY PRO NEJMENŠÍ TENGU A NINDŽOVÉ Na projektu se setkali dva tvůrci japonského původu, Nori Sawa – významný loutkář, performer a režisér, známý svými projekty pro děti, které uvádí po celém světě, a Aki Nishio – tanečnice souboru Baletu NDB, která získávala své první zkušenosti ve třech ročnících tvůrčích dílen uváděných Baletem NDB pod názvem Debut – Choreografický ateliér. Projekt je složen ze dvou pohádek s japonskou tématikou – Ninja a Tengu ...Bylo nebylo, dávno tomu, kdy legendární bojovník Ninja nalezl obrázek překrásné princezny. Naneštěstí byla tou dobou uvězněna v Černém zámku… I osedlal

níci (Petr Kvíčala, Milan Houser, Petr Gabriel a jiní), ale i začínající, nekonformní umělci. Návštěva divadla se tak stává bohatým kulturním zážitkem. REDFEST 2013 Festival komorních inscenací z Čech i zahraničí s bohatým doprovodným programem. Redfest – to je festival malých činoher, to je festival složený z produkcí nejen domácí scény, ale také hostů z mimobrněnských divadel a zahraničí. Redfest – to je týdenní hvězdný pro-

Ninja svého koně, nejlepšího na světě, a vydal se ji zachránit… Nori Sawa využil při tvorbě rekvizit a loutek tradiční japonské materiály – kostýmy jsou ušity z vzácných starých látek původně určených pro výrobu kimon. V Ninjovi se japonské inspirace projevují i v technice vedení loutek vycházející z divadelní formy BUNRAKU a také fyzického pohybu JUDA. Aki Nishio se nechala inspirovat postavami z japonských bajek a vytvořila pohádku s názvem Tengu. Je to příběh o znovunalezené lásce matky a dvou neposlušných synů, jejich boji proti pánovi Tengu a jeho nindžům – zosobněnému zlu.

Pro děti ve věku od 5 do 10 let. Premiéra: 22. listopadu 2013, Divadlo Reduta HOSTOVÁNÍ BALETU SND BRATISLAVA Balet první slovenské scény přijede s inscenací baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie. Půjde o premiérovou inscenaci roku 2013.

3. listopad 2013 v Janáčkově divadle. HOSTOVÁNÍ BALETU LIPSKO S BALETEM CHAPLIN – LEDEN 2014 40. výročí partnerství měst Brno – Lipsko oslaví také výměnná představení mezi partnerskými Leipziger Ballet a Baletem NDB. V lednu 2014 bude Janáčkovo divadlo hostit dvě představení baletu CHAPLIN německého choreografa a šéfa lipského baletu Maria Schödera. Malý muž s knírkem a buřinkou je známý na celém světě. Ale jaký je tento muž mimo roli klauna? Tuto otázku si klade choreograf Mario Schröder ve své vysoce ceněné inscenaci. Balet NDB v Lipsku představí svůj úspěšný balet poslední sezony Lucidor a Arabella.

BALET GALA - 23. února 2014 Tradiční baletní galakoncert za účasti hostů z prestižních ruských baletních souborů a Národních divadel z Prahy a Bratislavy. Pořádáno ve spolupráci s projektem Ruská kultura v ČR 2014.

TANEC BRNO 14 - květen / červen 2014 Tentokrát již 21. ročník Mezinárodního festivalu soudobé taneční tvorby a pohybového divadla se zajímavými hosty a projekty. Festival je pořádán ve spolupráci s Tanec Brno o.s., které pro tento projekt pravidelně získává podporu od MKČR i Statutárního města Brna. Neodmyslitelnou součástí sezony se již staly BESEDY A WORKSHOPY s tvůrci a zajímavými hosty souboru z řad tanečníků, choreografů, pedagogů a baletních mistrů. Připravujeme nabídku interaktivních workshopů pro děti v rámci vybraných dětských představení v Divadle Reduta. Ani v roce 2014 nebude chybět oblíbený DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ na baletním sále. BALETNÍ ŠKOLA I. V. PSOTY při ND Brno nabízí jako každý rok zájmové kurzy klasického baletu pro děti i dospělé. Možnost přihlášení po celý rok do naplnění kapacity kurzů.

Vážení předplatitelé, dovolte, abychom vám poděkovali za vaši aktivní účast při marketingovém výzkumu spokojenosti předplatitelů v sezoně 2010/2011. Velice si vašich poznatků vážíme a věříme, že napomohou k dalšímu zkvalitňování naší nabídky. Přejeme krásnou novou sezonu v Národním divadle Brno. l 111

1 – Janáčkovo divadlo, Rooseveltova 1 – 7 2 – Mahenovo divadlo, Malinovského náměstí 1 3 – Reduta, Zelný trh 4 4 – Předprodej vstupenek, Dvořákova 11 5 – Předprodej vstupenek, Dům pánů z Lipé, Náměstí Svobody 17 NÁRODNÍ DIVADLO BRNO, příspěvková organizace, Dvořákova 11, 657 70 Brno Tel. předplatné: +420 542 158 247, e-mail: [email protected], web: www.ndbrno.cz

REPERTOÁR OPERA I ČINOHRA I DIVADLO REDUTA I BALET

Recommend Documents