2013 opera činohra reduta balet

PŘEDPLATNÉ SEZONA 2012/2013 opera | činohra | reduta | balet

ísta m e Va š ou již ! a js ve n a r p při

www.ndbrno.cz

Národní divadlo Brno děkuje svým partnerům za podporu. Aktivity Národního divadla Brno jsou také finančně podporovány Ministerstvem kultury České republiky a Jihomoravským krajem.

Zřizovatelem Národního divadla Brno je statutární město Brno. Statutární město Brno finančně podporuje Národní divadlo Brno, příspěvkovou organizaci.

partneři Národního divadla Brno:

internet technologies

mediální partneři: Minimální povolená velikost použití této varianty je 30 mm

BRN

O N AV IG O AT

Minimální povolená velikost použití této varianty je 20 mm

R

Minimální povolená velikost použití této varianty je 12 mm

VÁŽENÍ A MILÍ DIVÁCI A PŘÁTELÉ NÁRODNÍHO DIVADLA BRNO Rád bych Vám na dalších stránkách představil sezonu 2012/2013 v Národním divadle Brno. Doufám, že jste úspěšně vkročili do nového roku 2012 a už se spolu s námi těšíte na nevšední umělecké zážitky v našem divadle. Pro tuto sezonu pro Vás připravili umělečtí šéfové našich třech souborů a Reduty 17 premiér a celou řadu dalších počinů, které mají za úkol rozšířit naši nabídku nad rámec klasického divadelního programu. Divadelní inscenace jsme se snažili sestavit i dle Vašich podnětů a připomínek. Jsem vděčný za ohlasy, které jsou pro nás klíčem, jak vylepšit naši produkci. Věřím, že nabídka titulů, které Vám v sezoně 2012/2013 nabídneme, uspokojí vkus i těch nejnáročnějších z Vás. Zcela mimořádnou událostí bude jistě III. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2012. Mezi 16. a 26. listopadem 2012 se vám nabízí jedinečná příležitost

porovnat inscenace oper našeho celosvětově obdivovaného génia, které připravily vynikající režisérské a dirigentské osobnosti současného hudebního světa v autentickém podání hostujících souborů. Kromě vlastních divadelních představení Vám nabízíme i bohatý off program. Vedle nadšeně přijímaných přenosů z Metropolitní opery je to celá řada výstav, galavečer hvězd, Cena Diva, kterou mají diváci možnost ocenit svoje oblíbené interprety, činoherní festivaly Trialog v Mahenově divadle a Redfest v divadle Reduta. Vrcholem naší i společenské sezony jsou bezesporu plesy. Již tradiční, exkluzivní Ples před oponou – Reprezentační ples města Brna a rej masek ve stylu benátského karnevalu Maškarní bál aneb Mozart v Redutě. O těchto a dalších akcích Národního divadla Brno se můžete nepřetržitě informovat na našich internetových stránkách www.ndbrno.cz,

www.janacek-brno.cz. Věřím, že se během sezony budeme často potkávat v některém z našich divadel a přejeme Vám mnoho hlubokých uměleckých zážitků. Těšíme se na Vás, máme Vás rádi. Daniel Dvořák ředitel Národního divadla Brno

l3

DŮLEŽITÉ INFORMACE

předplatné 2012/2013

PŘEDPLATNÉ SE VÁM VYPLATÍ • máte zajištěno stálé místo • výrazné slevy u jednotlivých abonentních skupin – až 55% • cena platí po celou sezonu • rozložení představení do celé sezony • abonentka beze slev je přenosná, můžete ji darovat nebo půjčit • zdarma duplikát při ztrátě abonentky • možnost výměny představení na jiný termín zdarma (pouze 1x za sezonu, max. 3 dny před představením) VYUŽIJTE NAŠICH VÝRAZNÝCH SLEV • pro děti, studenty, seniory a držitele průkazů ZTP a ZTP–P 50% – u některých skupin i vyšší

VÁŽÍME SI NAŠICH VĚRNÝCH DIVÁKŮ • vstupenka zdarma – po předložení legitimace na sezonu 2012/2013 má každý abonent možnost vyzvednout si v předprodeji jednu vstupenku zdarma na naše představení v květnu nebo v červnu 2012 – prodej zahajujeme 2. dubna 2012 – nabídka platí pouze na vybraná představení a je omezena počtem volných sedadel • slevy na mimořádné akce – sledujte prosím programové skládačky, www.ndbrno.cz • bulletin (zasílán e-mailem) – pravidelně Vás budeme informovat o premiérách, významných hostech, mimořádných představeních, festivalech; dozvíte se novinky o našich produktech, nových službách, výjimečných slevách i různé zajímavosti. Přihlásit k odebírání se můžete na internetu (http://www.ndbrno.cz/informace/zasilani-bulletinu/) nebo vyplněním přihlášky (strana 7) a odesláním na adresu obchodního oddělení NDB

VĚNUJTE PROSÍM POZORNOST DŮLEŽITÝM INFORMACÍM: • na začátku měsíce září 2012 Vám pošleme celoroční hrací plán pro všechny abonentní skupiny od září do června, ve kterém najdete Vaše dny představení • termíny představení určuje Národní divadlo Brno na základě provozních podmínek a jsou pro abonenty závazné • pohyblivým hracím dnem se rozumí kterýkoliv den v rozmezí uvedeném u jednotlivých skupin • změna programu a termínu vyhrazena • z provozních důvodů se mohou v jednom měsíci hrát pro jednotlivé skupiny i dvě představení • ve vlastním zájmu prosím sdělujte v průběhu sezony případné změny adres či telefonních čísel • náhradní vstupenky na Vámi promeškané představení nevydáváme • zakoupené abonentky není možné vrátit • informace o předplatném DÁREK 2013 vyjdou v říjnu či listopadu 2012 4l Tel. předplatné: +420 542 158 247

JAK ZÍSKAT PŘEDPLATNÉ

předplatné 2012/2013 NAŠI VĚRNÍ ABONENTI, KTEŘÍ NEŽÁDAJÍ ZMĚNY: • prosíme Vás, přijďte do oddělení předplatného v době od 2. 4. do 18. 5. 2012 • Vaše stálá místa pro Vás rezervujeme do 18. května 2012 • Po tomto termínu budou nevyzvednutá místa prodána jinému zájemci • Ti, kteří mají nárok na slevu, přinesou potvrzení o studiu či důchodový výměr NAŠI VĚRNÍ ABONENTI, KTEŘÍ MAJÍ ZÁJEM O ZMĚNY: • prosíme Vás, vyplňte čitelně přihlášku (na straně 7) a odevzdejte ji na oddělení předplatného do 18. 5. 2012 • pro rezervovaná místa si prosím přijďte v termínu 28. 5. – 22. 6. 2012 INFORMACE PRO NOVÉ ABONENTY: • vyplňte prosím přihlášku (na straně 7 nebo na www.ndbrno.cz) • SKUPINA – vyplňte prosím vybranou skupinu (nikoliv prosím jednotlivá představení, vždy pouze celou skupinu) • POČET MÍST – uveďte prosím požadovaný počet míst • CENOVÝ DRUH – vyberte si prosím ze skupin sedadel A, B, C, D, E nebo místo posazení v sálech (plánky hledišť našich divadel najdete na stranách 20, 21 a 22) • PŘIHLÁŠKU prosím odevzdejte nebo odešlete na adresu: Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, předplatné, Dvořákova 11, 657 70 Brno do 18. 5. 2012 • prosíme Vás, své předplatné si vyzvedněte v termínu 28. 5. – 22. 6. 2012 (pokud máte nárok na slevu, vezměte prosím s sebou náležité doklady) Od 28. května zahajujeme prodej předplatného bez vyplněné přihlášky.

INFORMACE PRO ABONENTY, KTEŘÍ MAJÍ ZÁJEM O PLATBU NA FAKTURU: • prosíme vždy předložte objednávku (včetně čísla účtu, IČ, DIČ) • za fakturu Vám nebudeme účtovat manipulační poplatek • legitimaci předplatného Vám rádi vystavíme po předložení dokladu o zaplacení (složenka, výpis) Předplatitelé noví a žádající změny, včetně podniků a institucí, si abonentky laskavě vyzvednou sami, bez našeho vyzvání, v době od 28. 5. do 22. 6. 2012 na předplatném, Dvořákova 11, Brno. Národní divadlo Brno Vám děkuje za Vaši laskavou spolupráci. l5

Tel. předplatné: +420 542 158 247

TERMÍNY VÝDEJE PŘEDPLATNÉHO


VÁŽENÍ ABONENTI, pro předání Vašeho předplatného jsme Vám k dispozici v následujících termínech: (naše věrné abonenty prosíme, aby si svoji stávající legitimaci vzali s sebou) od od od od od od od

2. 4. 16. 4. 23. 4. 30. 4. 7. 5. 14. 5. 21. 5.

od

28. 5. do

do do do do do do do

13. 4. 20. 4. 27. 4. 04. 5. 11. 5. 18. 5. 25. 5.

* * * * * * *

JD premiéra, MD premiéra, Zlatá řada, D, ČP C, TOP, RED, TA J, KO, PS B, RP, E S, R, SP U, A, F omlouváme se Vám - z technických důvodů zavřeno

22. 6.

*

termín pro naše abonenty, kteří mají zájem o změny, a nové abonenty

Těšíme se na Vás v těchto otevíracích hodinách: • • •

pondělí, čtvrtek úterý – středa pátek

8:30 – 12:00 * 13:00 – 17:00 hodin 8:30 – 12:00 * 13:00 – 15:30 hodin 8:30 – 12:00 * 13:00 – 15:00 hodin

Prodej předplatného probíhá v měsících: duben, květen a červen 2012. Doprodej volných míst probíhá od 1. do 30. září 2012 v pracovní dny: 8:30 – 12:00 * 13:00 – 15:00 hodin.

P Ř E D P LAT N É Národní divadlo Brno Lenka Benešová Dvořákova 11, 657 70 Brno tel.: 542 158 247 e-mail: [email protected] www.ndbrno.cz

NABÍZÍME VÁM MOŽNOST PLATBY KARTOU NEBO POSLÁNÍ NA DOBÍRKU 6l

2012/2013

VAŠE PŘIHLÁŠKA PŘEDPLATNÉHO

NÁRODNÍ DIVADLO BRNO, příspěvková organizace, Dvořákova 11, 657 70 Brno, tel.: +420 542 158 247 Jméno a příjmení ............................................................................ Bydliště vč. PSČ ........................................................................ Mobilní telefon ........................................................ Telefon do bytu (zaměstnání) ........................................................................ E-mail .......................................................................@.......................................................................

Váš podpis prosím

STÁLÍ ABONENTI Jednotlivci: nepožadujete-li změnu, přihlášku prosím nevyplňujte Jednotlivci: máte-li zájem o změnu, přihlášku prosím vyplňte a laskavě dodejte do 18. 5. 2012 Podniky: odešlete prosím vždy objednávku, včetně IČ, DIČ, čísla účtu

ABONENTI ŽÁDAJÍCÍ ZMĚNU POSAZENÍ VE SKUPINĚ Skupina předplatného: Počet míst:

Cenový druh:

ABONENTI ŽÁDAJÍCÍ ZMĚNU SKUPINY PŘEDPLATNÉHO Skupina předplatného: Počet míst:

Cenový druh:

NOVÍ ABONENTI Skupina předplatného:

Cenový druh:

Počet míst:

POZNÁMKY l7 Přihlášku prosím zašlete na adresu: Národní divadlo Brno, předplatné, Dvořákova 11, 657 70 Brno

NOVINKY A ZMĚNY


Chystáme pro Vás mnoho novinek, máte se na co těšit.

V letošní sezoně dochází také k několika změnám v abonmá.

Určitě Vás potěší umístění automatu na kávu a s tím spojené rozšíření posezení v předprodeji Dvořákova 11. Dostane se Vám jedinečné možnosti si u dobré kávičky, lahodné čokolády či teplého čaje posedět v příjemném prostředí našeho předprodeje, prohlédnout si naši novou brožuru na sezonu 12/13 a vybrat si abonmá dle Vašich představ. Nápovědou při výběru určitě bude televizní obrazovka umístěná v předprodeji s ukázkami z představení, která máte tak rádi.

Velkou novinou této sezony je otevření skupiny se senzačním názvem TOP. Už samotný název vypovídá o tom, že v této skupině budou představení, která mají mimořádný úspěch u diváků. Divadlo Reduta přichází s novinkou u sk. RE, DU. Skupina RE a DU se spojí v jednu RED, kde budou exkluzivně I. reprízy premiér Divadla Reduta. Abonentům sk. RE zůstanou jejich místa beze změny a sk. DU připravíme po vzájemné domluvě sedadla ve stejné kvalitě.

A aby toho nebylo málo, tak každý den prodeje předplatného bude několikrát vyhlášena „sladká hodina“, po kterou všichni, kteří si koupí předplatné, dostanou k mlsání překvapení – sladké muffiny.

V Mahenově divadle se spojí sk. A1 a A2, B1 a B2, PS1 a PS2. Skupinám A1, B1, PS1 zůstanou jejich místa ve všech divadlech zachována beze změny. Skupinám A2, B2, PS2 připravíme v Mahenově divadle po vzájemné domluvě sedadla ve stejné kvalitě. Abonentům sk. M, která v této sezoně končí, přednostně připravíme sedadla ve stejné kvalitě ve skupině, kterou si sami vyberou. Všechny dotazy ráda zodpoví Lenka Benešová, tel.: 542 158 247

8l Tel. předplatné: +420 542 158 247

REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA BRNA „KDO NENÍ NA PLESE PŘED OPONOU, TEN JAKO BY NEBYL.”


19. LEDEN 2013

Mahenovo divadlo v Brně REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA BRNA www.plespredoponou.cz

l9 Tel. předplatné: +420 542 158 247

ZLATÁ ŘADA Janáčkovo divadlo

Mahenovo divadlo

2012/2013 Skupina premiér do všech budov Národního divadla Brno s pozváním na společenské setkání s umělci po představeních Legitimace je přenosná

E. W. Korngold A. Glazunov L. Janáček G. Verdi B. Britten — W. A. Mozart

ZÁZRAK HELIANY LUCIDOR OSUD SICILSKÉ NEŠPORY SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ OSUDOVÉ LÁSKY DON GIOVANNI

N. Machiavelli N. Simon I. Bergman David Seidler A. Christie R. Těsnohlídek, L. Janáček

MANDRAGORA APARTMÁ V HOTELU PLAZA SEDMÁ PEČEŤ (Det sjunde inseglet) Králova řeč A pak už tam nezbyl ani jeden aneb DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ

LIŠKA BYSTROUŠKA

opera • JD balet • JD opera • JD opera • JD opera • JD balet • JD opera • JD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • MD

Divadlo Reduta D. Špinar KABARET KAFKA P. Juráček ZLATÁ ŠEDESÁTÁ J. Mikulášek, D. Viceníková Gurmáni

10 l

činohra • DR činohra • DR činohra • DR

CENA JEDNÉ ABONENTKY NA CELÝ CYKLUS – 11.550,- Kč Změna programu vyhrazena

JD premiéra, MD premiéra

2012/2013

JD premiéra E. W. Korngold A. Glazunov L. Janáček G. Verdi B. Britten W. A. Mozart

MD premiéra

ZÁZRAK HELIANY LUCIDOR OSUD SICILSKÉ NEŠPORY SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ OSUDOVÉ LÁSKY DON GIOVANNI

opera • JD balet • JD opera • JD opera • JD opera • JD balet • JD opera • JD

N. Machiavelli

MANDRAGORA

činohra • MD

N. Simon

APARTMÁ V HOTELU PLAZA

činohra • MD

I. Bergman

SEDMÁ PEČEŤ (Det sjunde inseglet)

činohra • MD

David Seidler

Králova řeč

činohra • MD

A. Christie

A pak už tam nezbyl ani jeden aneb DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ

činohra • MD

R. Těsnohlídek, L. Janáček

LIŠKA BYSTROUŠKA

činohra • MD

cenový druh

cena předplatného

děti, studenti, senioři, ZTP

cenový druh

cena předplatného


A B C D E

4900 4200 3500 2800 2100

– – – – –

A B C D E

3600 3000 2400 1800 1200

– – – – – l 11

Změna programu vyhrazena

TOP, C

2012/2013

TOP G. Puccini G. Verdi P. I. Čajkovskij P. Malásek / L. Vaculík / V. Kopta

W. Shakespeare N. V. Gogol J. Voskovec, J. Werich, D. Viceníková

pohyblivý hrací den – pondělí až pátek v 19 hodin

TURANDOT AIDA LABUTÍ JEZERO

opera • JD opera • JD balet • JD EDITH, VRABČÁK Z PŘEDMĚSTÍ balet • MD ROMEO A JULIE činohra • MD REVIZOR činohra • MD KORESPONDENCE V+W činohra • DR

C

pohyblivý hrací den – sobota a neděle v 17 hodin

L. Janáček

OSUD

opera • JD

G. Verdi

SICILSKÉ NEŠPORY

opera • JD

G. Puccini

MADAMA BUTTERFLY

opera • JD

W. A. Mozart

DON GIOVANNI

opera • JD

P. I. Čajkovskij

LABUTÍ JEZERO

balet • JD

A. Ch. Adam

GISELLE

balet • MD

cenový druh

cena předplatného


cenový druh

cena předplatného


A B C D E

1995 1885 1590 1240 675

1995 1885 1590 1240 675

A B C D E

2010 1855 1535 1165 610

1410 1300 1075 815 430

12 l Změna programu vyhrazena

J, E

2012/2013

J

E


J. Offenbach

PERIKOLA

A. Dvořák

RUSALKA v 17 hodin

G. Puccini

TURANDOT


E. W. Korngold

ZÁZRAK HELIANY

opera • JD

opera • JD

G. Verdi

SICILSKÉ NEŠPORY

opera • JD

opera • JD

B. Britten

SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ

opera • JD

W. A. Mozart

DON GIOVANNI

opera • JD

opereta • JD

A. Glazunov

OSUDOVÉ LÁSKY

balet • JD

LUCIDOR

balet • JD

cenový druh

cena předplatného


cenový druh

cena předplatného


A B C D E

1065 980 855 645 355

745 690 600 455 245

A B C D E

1955 1785 1500 1150 600

1370 1250 1050 805 425 l 13


U, ČP

U

2012/2013

ČP


pevný hrací den – pondělí v 19 hodin

G. Verdi

NABUCCO

opera • JD

N. Machiavelli

MANDRAGORA

L. Janáček

OSUD

opera • JD

N. Simon

APARTMÁ V HOTELU PLAZA činohra • MD

J. Haydn

STVOŘENÍ

I. Bergman


činohra • MD

B. Britten


David Seidler

Králova řeč

činohra • MD

A. Christie


činohra • MD


LIŠKA BYSTROUŠKA

činohra • MD

W. A. Mozart

DON GIOVANNI

J. Offenbach

PERIKOLA

opera, balet • JD opera • JD opera • JD opereta • JD

činohra • MD

cenový druh

cena předplatného


cenový druh

cena předplatného


A B C D E

1795 1670 1395 1045 525

1260 1170 980 730 370

A B C D E

1305 1220 970 630 420

915 855 680 445 295


SP, D

2012/2013

SP

Vhodné nejen pro studenty – sleva 55 % + průvodce zdarma pro skupiny (dle dohody) pevný hrací den – úterý v 18 hodin

D

první repríza činoher, pevný hrací den – sobota v 19 hodin

N. Machiavelli

MANDRAGORA

činohra • MD

N. Machiavelli

MANDRAGORA

činohra • MD

N. Simon


činohra • MD

N. Simon


činohra • MD

I. Bergman


činohra • MD

I. Bergman


činohra • MD

David Seidler

Králova řeč

činohra • MD

David Seidler

Králova řeč

činohra • MD

A. Christie


činohra • MD

A. Christie


činohra • MD


LIŠKA BYSTROUŠKA

činohra • MD


LIŠKA BYSTROUŠKA

činohra • MD

cenový druh

cena předplatného


cenový druh

cena předplatného


A B C D E

865 810 650 410 270

865 810 650 410 270

A B C D E

1555 1470 1220 840 695

1090 1030 855 590 490 l 15


S, R

2012/2013

S G. Verdi G. Verdi J. Haydn A. Glazunov J. Zeyer F. Hrubín W. Shakespeare W. Shakespeare

R

pohyblivý hrací den – pondělí a úterý v 19 hodin NABUCCO LA TRAVIATA STVOŘENÍ LUCIDOR RADÚZ A MAHULENA OLDŘICH A BOŽENA ROMEO A JULIE KRÁL RICHARD III.

opera • JD opera • JD opera, balet • JD balet • JD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • MD

G. Puccini L. Janáček G. Verdi A. Glazunov E. Rostand F. Hrubín N. V. Gogol

pohyblivý hrací den – středa a čtvrtek v 19 hodin

opera • JD opera • JD opera • JD balet • JD činohra • MD činohra • MD činohra • MD L. Buňuel, Jean-Claude Carrière NENÁPADNÝ PŮVAB BURŽOAZIE činohra • DR TURANDOT OSUD SICILSKÉ NEŠPORY LUCIDOR CYRANO Z BERGERAKU OLDŘICH A BOŽENA REVIZOR

cenový druh

cena předplatného


cenový druh

cena předplatného


A B C D E

1910 1810 1510 1110 655

1335 1265 1060 780 460

A B C D E

2125 1985 1660 1255 680

1490 1390 1165 880 480


R, A1,2

2012/2013

KO1,2 G. Bizet P. I. Čajkovskij V. Zouhar, T. Hanzlík A. Glazunov P. I. Čajkovskij Molière Molière W. Shakespeare J. Verne

Sleva 55%! Pohyblivý hrací den – pondělí až pátek v 17 hodin

CARMEN Evžen Oněgin LA DAFNE LUCIDOR LABUTÍ JEZERO SCAPINOVA ŠIBALSTVÍ MĚŠŤÁK ŠLECHTICEM ROMEO A JULIE TAJEMSTVÍ PRALESA

opera • JD opera • JD opera • DR balet • JD balet • JD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • MD

A1,2 G. Puccini E. W. Korngold G. Puccini A. Ch. Adam A.Maskats Molière F. Hrubín O. Wilde L. N. Tolstoj, A. Petras


TURANDOT ZÁZRAK HELIANY MADAMA BUTTERFLY GISELLE NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI MĚŠŤÁK ŠLECHTICEM OLDŘICH A BOŽENA JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA ANNA KARENINA

opera • JD opera • JD opera • JD balet • MD balet • JD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • DR

cenový druh

cena předplatného


cenový druh

cena předplatného


A B C D E

1520 1435 1200 950 575

1520 1435 1200 950 575

A B C D E

2475 2335 1935 1470 815

1735 1635 1355 1030 575 l 17


B1,2, RP

2012/2013

B1,2 A. Dvořák L. Janáček I. Stravinskij Molière J. Verne Molière W. Shakespeare P. Ouředník


RUSALKA JEJÍ PASTORKYŇA PTÁK OHNIVÁK & SIX OSUDOVÉ LÁSKY LAKOMEC TAJEMSTVÍ PRALESA SCAPINOVA ŠIBALSTVÍ KRÁL RICHARD III. EUROPEANA

opera • JD opera • JD balet • JD balet • JD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • DR

RP

Výhodná sleva pro diváky – sleva 55%! Pohyblivý hrací den – sobota a neděle v 17 hodin

V. Zouhar, T. Hanzlík

LA DAFNE

opera • DR

A. Dvořák

RUSALKA

opera • JD

B. Britten


opera • JD

L. Delibes

COPPÉLIE Z MONTMARTRU

F. Hrubín

OLDŘICH A BOŽENA

činohra • MD

W. Shakespeare

ROMEO A JULIE

činohra • MD

J. Zeyer

RADÚZ A MAHULENA

činohra • MD

W. Shakespeare

KRÁL RICHARD III.

činohra • MD

balet • JD

cenový druh

cena předplatného


cenový druh

cena předplatného


A B C D E

2245 2110 1795 1405 860

1570 1480 1260 985 600

A B C D E

1310 1235 1045 845 565

1310 1235 1045 845 565


F1,2, PS1,2

2012/2013

F1, 2

Výhodná sleva pro všechny diváky – sleva 55 %! Pohyblivý hrací den – sobota a neděle v 17 hodin

L. Janáček PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY opera • JD G. Bizet opera • JD CARMEN P. I. Čajkovskij LOUSKÁČEK balet • JD PŘÍBĚHY S DÉMONY A ČERTY balet • DR N. V. Gogol REVIZOR činohra • MD činohra • MD W. Shakespeare ROMEO A JULIE činohra • MD W. Shakespeare KRÁL RICHARD III.

PS1,2 G. Puccini J. Offenbach A. Glazunov I. Stravinskij J. Verne Molière E. Rostand Ch. de Laclos, D. Špinar

pohyblivý hrací den sobota a neděle v 19 hodin

TURANDOT PERIKOLA LUCIDOR PTÁK OHNIVÁK & SIX TAJEMSTVÍ PRALESA SCAPINOVA ŠIBALSTVÍ CYRANO Z BERGERAKU VALMONT

opera • JD opereta • JD balet • JD balet • JD činohra • MD činohra • MD činohra • MD činohra • DR

cenový druh

cena předplatného


cenový druh

cena předplatného


A B C D E

1125 1065 915 745 485

1125 1065 915 745 485

A B C D E

2235 2090 1785 1415 795

1565 1465 1255 990 560 l 19


RED, TA

RED D. Špinar

2012/2013 I. reprízy – pohyblivý hrací den pondělí až neděle v 19 hodin KABARET KAFKA

činohra • DR

P. Juráček

ZLATÁ ŠEDESÁTÁ

činohra • DR

J. Mikulášek, D. Viceníková

Gurmáni

činohra • DR

TA

pohyblivý hrací den – pondělí až neděle v 19 hodin

H. P. Roché S. Mrožek

JULES A JIM

Ch. de Laclos, D. Špinar L. N. Tolstoj, A. Petras

VALMONT ANNA KARENINA

L. Buňuel, Jean-Claude Carrière

NENÁPADNÝ PŮVAB BURŽOAZIE

KOUZELNÁ NOC A LETNÍ DEN

činohra • DR činohra • DR činohra • DR činohra • DR činohra • DR

cenový druh

cena předplatného


cenový druh

cena předplatného


A B C D E

675 630 400 – –

475 445 280 – –

A B C D E

1050 1010 655 – –

735 710 460 – –


2012/2013

I

NDB

Speciální cena 50 Kč pro studenty vysokých škol půl hodiny před představením ve večerní pokladně. Platí pouze na vstupenky.

I

NDB 50 Kč, Soutěž LN

Soutěž o předplatné Lidových novin Tři vylosovaní diváci, kteří si v termínu od 2. 4. do 30. 4. 2012 zakoupí jakékoliv předplatné do Národního divadla Brno, vyhrávají roční předplatné deníku Lidové noviny.

l 21 Změna programu vyhrazena

PLÁN HLEDIŠTĚ MAHENOVA DIVADLA

2012/2013 Cenové kategorie:

A B C D E

JEVIŠTĚ 22 l

PLÁNY DIVADLA REDUTA

2012/2013 PLÁN HLEDIŠTĚ

PLÁN AUDITORIA MOZARTOVA SÁLU

JEVIŠTĚ

JEVIŠTĚ

PŘÍZEMÍ

PŘÍZEMÍ

VPRAVO

VLEVO

Cenové kategorie:

A

B

C l 23

PLÁN HLEDIŠTĚ JANÁČKOVA DIVADLA

2012/2013

25 25 34 34 34 34

PŘÍZEMÍ

PŘÍZEMÍ

VLEVO

VPRAVO

Cenové kategorie: 24 l

A

B

C

D

E

MAŠKARNÍ BÁL V REDUTĚ

VI. ročník exkluzivního večera na mozartovské téma

MAŠKARNÍ BÁL ANEB MOZART V REDUTĚ se uskuteční 2. února 2013 od 20.00 v Divadle Reduta. Již pošesté si Divadlo Reduta, scéna Národního divadla Brno, zábavnou a zároveň reprezentativní formou připomene narození hudebního génia Wolfganga Amadea Mozarta. scéna: Martin Černý, foto KIVA, J. Hallová

l 25

Janáčkovo divadlo, Rooseveltova 1–7, Brno

26 l

OPERA

Vážení přátelé opery Dovolte mi, abych Vám úvodem co nejsrdečněji poděkovala za Vaši přízeň a podporu v uplynulém roce a popřála vše nejlepší do nového roku. Je mi ctí promluvit k Vám poprvé z pozice umělecké šéfky Janáčkovy opery NDB. Jsem nesmírně ráda, že i v ekonomicky nepříznivých časech mají naše představení své publikum a nemálo přátel a sponzorů, kteří nám zůstávají nadále věrni. Protože umění obohacuje naše životy, rozvíjí naši schopnost porozumět světu, je katalyzátorem budování sounáležitosti, společenské inkluze, územní soudržnosti a je dlouhodobě důležitou součástí evropských dějin. Hudba i v minulosti nabízela lidem duchovní zážitky, které inspirovaly, léčily bolesti duše a dokázaly v těžkých chvílích potěšit. Ráda bych Vám představila zajímavé projekty, které si soubor Janáčkovy opery pro Vás na sezonu 2012/2013 připravil. Podzim bude patřit především Mezinárodnímu festivalu Janáček Brno 2012, který se stal již krásnou tradicí a poctou velkému českému skladateli Leoši Janáčkovi. Letošní festival má motto „Janáček a genius loci“. Nabídne jedinečnou možnost seznámit se s tvorbou skladatelů spjatých s městem Brnem, jako byli a jsou Pavel Haas, Josef Berg, Miroslav Ištván, E. W. Korngold či Miloš Štědroň.

První premiérou, kterou soubor opery uvede na začátku sezony, bude monumentální dílo německého skladatele Ericha Wolfganga Korngolda Zázrak Heliany. Opera o zázraku, který dokáže způsobit jen čistá láska, není dnes pro svou náročnost příliš často uváděna, proto půjde o skutečně mimořádnou záležitost. Inscenace vzniká ve spolupráci s Falckým divadlem Kaiserslautern a slibuje zajímavý pohled do tvůrčího odkazu skladatele, který je dnes spíše znám jako autor filmové hudby. Slavnostní zahájení Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2012 bude patřit Janáčkově opeře Osud, která se na brněnské jeviště vrací po dlouhých 25 letech. Rok 2013 bude ve znamení velkých výročí. Uplyne 200 let od narození Giuseppe Verdiho, italského skladatele, který napsal jednu z nejvýznamnějších kapitol historie opery. Jeho tvorbu si brněnská opera připomene uvedením opery Sicilské nešpory, které zde zazní vůbec poprvé. Další výročí patří nejvýznamnějšímu anglickému skladateli Benjaminu Brittenovi, od jehož narození uplyne rovných 100 let. Opera Sen noci svatojánské vznikla podle stejnojmenné hry Williama Shakespeara a Britten v ní s humorem a krásnými melodiemi přivedl na jeviště kouzelný svět lesních skřítků a elfů.

Závěr sezony bude patřit vrcholnému dílu Wolfganga Amadea Mozarta Don Giovanni. Inscenace opery o prostopášném svůdci vznikla ve spolupráci s italským Teatro del Giglio Lucca. Jsem ráda, že budeme mít možnost nastudovat a představit Vám krásná díla vytvořená velikány opery. Věřím, že Vás vybrané tituly a jejich nastudování potěší a rádi se k nám budete znovu vracet pro jedinečné umělecké zážitky. prof. Eva Blahová umělecký šéf opery Národního divadla Brno

l 27

OPERA – PREMIÉRA Blažení jsou ti, jež milují. Brněnský rodák E. W. Korngold dnes žije v povědomí světové kulturní veřejnosti především jako otec filmové hudby, ale jeho přínos v oblasti koncertní a operní tvorby je stejně mimořádný. Zázrak Heliany je Korngoldovou čtvrtou a předposlední operou, jejíž námět skladatel našel v mystickém dramatu Hanse Kaltnekera Heilige. Pro nenaplněnou lásku ke krásné Helianě mocný vládce stíhá všechen lid země. Nikdo nesmí být šťastný, až příchod Cizince, do něhož se vládcova žena Heliane zamiluje, zlomí prokletí a skrze její čistou lásku všechny vysvobodí. Dnes se tato monumentální opera vrací znovu na jeviště. Premiéru v Pfalztheater Kaiserslautern provázel mimořádný úspěch u obecenstva i kritiky. Inscenace získala ocenění Objev roku v hodnocení časopisu Opern Welt. Premiéra bude součástí Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2012. Text: Patricie Částková

28

Premiéra: 28. září 2012, Janáčkovo divadlo

Zázrak Heliany

Erich Wolfgang Korngold (1897–1957) ZÁZRAK HELIANY (DAS WUNDER DER HELIANE) V koprodukci s Pfalztheater Kaiserslautern Nastudováno v německém originále s českými titulky Libreto: H. Müller Dirigent: Peter Feranec Režie: Johannes Reitmeier Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Thomas Dörfler Soubor Janáčkovy opery NDB

Leoš Janáček

Leoš Janáček (1854–1928)

OSUD Nastudováno v českém originále Libreto: L. Janáček a F. Bartošová Dirigent: Jakub Klecker Režie: v jednání Scéna: v jednání Kostýmy: v jednání Soubor Janáčkovy opery NDB

OPERA – PREMIÉRA V odloučení duše sní a rety blouzní potají, co drahé oči dělají? Po premiéře Její pastorkyně se Janáček obrátil k námětu ze zcela jiného prostředí. Vesnici nahradila mondénní lázeňská společnost a libreto opery, jehož autorkou je spolu se skladatelem Fedora Bartošová, je částečně ve verších. V Luhačovicích skladatel Živný potkává svou dávnou lásku Mílu. Mílina matka před časem zabránila jejich sňatku, ze vztahu se však narodilo dítě. Přestože se Míla konečně odhodlává k činu navzdory matčiným výhružkám a odchází se Živným, jejich lásce není přán šťastný konec. Janáčkova hudba zde přináší mnoho nového a svým bohatstvím si nezadá se skladatelovými nejznámějšími díly. Scénického uvedení své v pořadí čtvrté opery se skladatel za života nedočkal a uskutečnilo se až roku 1958. Premiéra bude součástí Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2012. Text: Patricie Částková

Premiéra: 16. listopadu 2012, Janáčkovo divadlo

29

OPERA – PREMIÉRA V temných stínech se rodí pomsta... Řada Verdiho oper je inspirována skutečnými historickými událostmi. Mezi ně patří i Sicilské nešpory, které skladatel psal na objednávku pařížské opery. Autorem libreta je francouzský dramatik Eugen Scribe, který Verdimu nabídnul starší text hry Le duc d‘Albe původně určený pro Donizettiho. Verdi trval na přepracování a jako ústřední bod nové opery bylo vybráno povstání sicilského obyvatelstva proti francouzské nadvládě roku 1282. Historické události jsou doplněny nezbytnou milostnou zápletkou. Při komponování díla se Verdi držel zvyklostí velké francouzské opery, jeho hudba je plná pro něj tolik typického dramatického napětí a působivosti. Na jevišti Národního divadla Brno zazní Sicilské nešpory vůbec poprvé. Inscenace bude dílem polského činoherního, filmového a operního režiséra Ladislava Adamika. Text: Patricie Částková

Giovanni Boldini: Giuseppe Verdi

Giuseppe Verdi (1813–1901) SICILSKÉ NEŠPORY (I VESPRI SICILIANI) Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: E. Scribe a Ch. Duveyrier Dirigent: Jaroslav Kyzlink Režie: Ladislav Adamik Scéna: Jozef Ciller Kostýmy: Petr Čanecký Soubor Janáčkovy opery NDB

30

Premiéra: 11. ledna 2013, Janáčkovo divadlo

Benjamin Britten (z archivu Operanews.com)

Benjamin Britten (1913–1976)

SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ (A MIDSUMMER NIGHT’S DREAM) Nastudováno v anglickém originále s českými titulky Libreto: B. Britten a P. Pears podle hry W. Shakespeara Dirigent: Jakub Klecker Režie: Roman Meluzín Scéna: Jaroslav Milfajt, Kostýmy: Andrea Kučerová Soubor Janáčkovy opery NDB

OPERA – PREMIÉRA Že milencům vždy v lásce něco brání, bude už asi dáno osudem. Benjamin Britten patří k nejvýznamnějším anglickým skladatelům a jeho odkaz sahá od symfonických děl (Válečné requiem, Jarní symfonie) přes díla komorní až po řadu opusů vokálních (Five Flower Songs, Sedm sonetů Michelangelových). Brittenova hudba, ač používá moderního hudebního jazyka, je velmi emotivní a posluchačsky přístupná. Nedílnou součástí jeho tvorby jsou i opery – Zneuctění Lukrécie, Peter Grimes, Smrt v Benátkách a další, které patří dnes k repertoáru předních operních domů. Opera Sen noci svatojánské vznikla v roce 1960 podle stejnojmenné hry Williama Shakespeara. Britten v ní s humorem a krásnými melodiemi přivedl na operní jeviště kouzelný svět lesních skřítků a elfů stejně jako rozverné hry mileneckých párů a půvabné herecké vystoupení nemotorných řemeslníků. Sen noci svatojánské bude uveden v Brně poprvé. Text: Patricie Částková

Premiéra: 8. března 2013, Janáčkovo divadlo

31

OPERA – PREMIÉRA Vše za tvé viny je málo. Postava prostopášného dona Giovanniho, vzbouřence proti lidskému i božímu řádu s nikdy neuspokojenou touhou po lásce, byla zpracována mnoha literáty i skladateli (Tirso de Molina, Molière ad.), ale byla to Mozartova opera, která jí zajistila nesmrtelnost. Dílo, jež bývá označováno jako „opera oper“, znamenalo vyvrcholení operního stylu Mozartovy doby a stalo se východiskem nové dramatické školy. Tak jako v žádném jiném díle se Mozartovi a Da Pontemu podařilo spojit prvky až groteskní s vysloveně tragickými. Hudba přináší vášnivé árie s mistrně propracovanými hudebně dramatickými recitativy a jedinečně řešené ansámbly. Nepopiratelnou zásluhu na vzniku výjimečného díla má Praha, odkud přišla po úspěchu Figarovy svatby objednávka na novou operu a kde roku 1787 v Nosticově divadle Don Giovanni poprvé zazněl. Text: Patricie Částková

32

Premiéra: 17. května 2013, Janáčkovo divadlo

Don Giovanni

Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791)

don giovanni V koprodukci s Teatro del Giglio Lucca Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Lorenzo da Ponte Dirigent: Peter Feranec Režie: Bruno Berger-Gorski Scéna: Marie Blažková Kostýmy: Marie Blažková Soubor Janáčkovy opery NDB

Peter Berger (Princ), Pavla Vykopalová (Rusalka)

OPERA – REPERTOÁR Mystérium o lásce, prohře a spasení. Rusalka je jednoznačně nejúspěšnějším operním dílem Antonína Dvořáka. Překrásný pohádkový příběh, jehož základy tkví v teskné pohádce dánského spisovatele H. Ch. Andersena, vypráví o velké lásce, štěstí i bolu ze zklamání a zoufalství, které Dvořákova hudba vykresluje v jímavých melodiích. Jen málokdo toto jedinečné dílo nezná: na scénách všech operních divadel ve světě si našlo své stálé místo. V roce 2011 oslavila Rusalka stodesáté výročí od svého vzniku, přesto za celou dobu neztratila nic ze své svěžesti a přitažlivosti. Naopak, nachází stále nové obdivovatele i v řadách nejmladších generací. Nová inscenace je dílem vynikajícího českého režiséra Vladimíra Morávka, který do pohádkového světa vnesl osobitou poetiku. Text: Patricie Částková

Antonín Dvořák (1841–1904) Scénická báseň Vladimíra Morávka

Recenze inscenaci označily jako „velmi silné, hudebně strhující“ a „jedno z nejnadějnějších čísel na repertoáru Janáčkovy opery za poslední dobu“. M. Zapletal, Brněnský deník

Nastudováno v českém originále Libreto: Jaroslav Kvapil Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Ondrej Olos Režie: Vladimír Morávek Scéna: Daniel Dvořák, Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková Soubor Janáčkovy opery NDB

Premiéra: 24. února 2012, Janáčkovo divadlo

rUSALKA

33

OPERA – REPERTOÁR Žil jednou jeden pán a ten zpěvačku miloval. Každá z vrcholných operet Jacquesa Offenbacha představuje originální dílo, které dokáže zaujmout svěžím příběhem a svébytnou atmosférou. Výjimkou není ani Perikola, jejíž děj se odehrává v netradičním exotickém prostředí jihoamerického Peru, kde se dva pouliční zpěváci dostanou do víru intrik na dvoře peruánského místokrále. Láska a chytrost zpěvačky Perikoly však nakonec slaví svůj triumf. Jako předobraz pro postavu titulní hrdinky posloužila osobnost nejznámější latinskoamerické herečky, zpěvačky a tanečnice z 18. století Micaely Villegas, hrdinky mnoha literárních děl, např. i nestárnoucí jednoaktovky Prospera Meriméa Kočár nejsvětější svátosti. Nová inscenace přináší publiku unikátní možnost rozhodnout pomocí hlasování, kterého ze dvou nápadníků si svůdná Perikola nakonec vybere. Text: Jakub Kruliš Z recenzí: „Opereta musí být také hezká pro oči a to se v tomto případě povedlo. Scéna Evy Jiříkovské je nápaditá a moderní a přitom funkční. Je složená z obřích písmen různé velikosti a barev, které se přeskupují podle jednotlivých obrazů. Kostýmy Kateřiny Kerndlové navazují na nápad s písmeny, ta se objevují zase na sukních dívek.“ Karla Hofmannová, rubrika: Za kulturou...

34


Soubor Janáčkovy opery

Jacques Offenbach (1819–1880)

PERIKOLA (LA PÉRICHOLE) Nastudováno v českém překladu Libreto: Jakub Kruliš ve spolupráci s Tomášem Studeným na motivy Henri Meilhaca a Ludovica Haléviho Hudební nastudování: Caspar Richter Dirigenti: Caspar Richter, Pavel Šnajdr Režie: Tomáš Studený Scéna: Eva Jiřikovská, Kostýmy: Kateřina Kerndlová Soubor Janáčkovy opery NDB

Václav Cikánek (Tamino), Tereza Merklová Kyzlinková (Pamina), Andrea Široká (Papagena), David Nykl (Papageno)

OPERA – REPERTOÁR Kam se poděla Papagena? Dětské projekty jsou velmi důležitou součástí repertoáru Janáčkovy opery. Po řadě úspěšných workshopů pro děti a mládež připravil soubor opery představení přímo určené dětem ve věku 4–9 let. V úpravě současného německého režiséra a dramaturga Eberharda Streula budou mít možnost nahlédnout v doprovodu veselého ptáčníka Papagena do Mozartovy Kouzelné flétny. Výpravná pohádka plná kouzel, peří a dobrodružství o královně, jejíž jedinou dceru unesl zlý černokněžník, a proto pověří prince Tamina, aby princeznu Paminu s pomocí ptáčníka Papagena vysvobodil. Na dobrodružnou pouť po kouzelném lese se vydají také děti, které podstoupí s pohádkovými kamarády řadu zkoušek. Inscenace byla uvedena v české premiéře. Text: Patricie Částková

W. A. Mozart (1756–1791) v úpravě Eberharda Streula (1941)

PAPAGENO HRAJE NA KOUZELNOU FLÉTNU (PAPAGENO SPIELT AUF DER ZAUBERFLÖTE) PODLE OPERY kOUZELNÁ FLÉTNA Nastudováno v českém překladu Libreto Eberhard Streul podle Emanuela Schikanedera Hudební natudování: Ondrej Olos Režie: Tomáš Pilař Scéna a kostýmy: Lucie Halgašová Soubor Janáčkovy opery NDB

Inscenace se setkala s velkým ohlasem jak u publika, tak u odborné veřejnosti. Recenze představení označily jako „srozumitelná, ale také velmi hravá inscenace, která dětem nemotá hlavu operní pompou, ale baví je. Režie využívá kouzlení divadla, jindy se snaží interaktivně do děje zatáhnout i děti. Nutno konstatovat, že se tady prťatům nijak nepodlézá a že v tomto proutěném království po celou dobu panuje krásná hudba a dobrá nálada. I když se tady třeba bojuje se živým drakem!“ Luboš Mareček, Česká televize

Premiéra: 25. listopadu 2011, Divadlo Reduta

35

OPERA – REPERTOÁR

David Nykl (Nunzio), Sergej Sanža (Faun)

Tam, kde se staré spojí s novým, vyroste vavřínový keř. La Dafne je všeobecně považována za první operu v historii. Vznikla v roce 1598 ve Florencii v kruhu umělců scházejících se v paláci hraběte Corsiho. Původní hudba Jacopa Periho a Jacopa Corsiho se nedochovala, pouze libreto založené na mýtu z Ovidiových proměn zůstalo kompletní až do našich časů. Skupina soudobých umělců tvořících pod jménem „postopera.forma“ (skladatelé Vít Zouhar a Tomáš Hanzlík, režisér a výtvarník Rocc) inspirovaná myšlenkou Corsiho skupiny obnovy antického dramatu se pokusila o volnou „rekonstrukci“ tohoto díla, jež bylo v Brně uvedeno ve světové premiéře. V magickém světle svící vstupují pěvci s pradávným příběhem nenaplněné lásky boha Apollóna ke krásné nymfě Dafné přímo mezi diváky. Text: Jakub Kruliš Z recenzí: „Ke starým zvyklostem se obracelo i inscenační ztvárnění v Mozartově sále Reduty, jehož prostředí se stalo dalším aktérem, stranou nezůstala ani příroda. Autoři se pokusili s minimálními prostředky vytvořit „divadlo světa“ a dařilo se jim to.“ Boris Klepal, zapisnik.borisklepal.cz/hra-na-prvni-operu-la-dafne/

36

Premiéra: 25. června 2011, Divadlo Reduta

Vít Zouhar (1966), Tomáš Hanzlík (1972)

LA DAFNE Nastudováno v italském originále Libreto: Rocc a skladatelé podle Ottavia Rinucciniho Dirigent: Ondrej Olos Režie: Rocc Scénická instalace: Rocc Kostýmy: Rocc, Vendula Johnová Soubor Janáčkovy opery NDB

Szilvia Rálik (Turandot), Mario Zhang (Calaf )

Giacomo Puccini (1858–1924)

TURANDOT Česká premiéra verze Luciana Beria (1925–2003) Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Giuseppe Adami a Renato Simoni Hudební nastudování: Jakub Klecker Dirigenti: Jakub Klecker, Ondrej Olos Režie: Jiří Nekvasil Scéna: Daniel Dvořák, Kostýmy: Simona Rybáková Soubor Janáčkovy opery NDB

OPERA – REPERTOÁR Kdo neuhodne hádanku, přijde o hlavu. Krásná princezna Turandot se nechce vdávat a pro své nápadníky připravila krutou zkoušku. Kdo uhodne tři hádanky, dostane ruku princezny, kdo ne, přijde o hlavu. Kouzlu Turandot podlehne i princ Kalaf, který hádanky rozluští. Pokořená Turandot se odmítne stát jeho ženou, a tak Kalaf navrhne princezně možnost rovněž hádat... Historie příběhu o krvelačné princezně sahá až do 12. století, kdy se objevil v díle perského básníka Nzámího. Do Evropy se dostal prostřednictvím sbírky pohádek Tisíc a jeden den, kde ho objevil italský dramatik Carlo Gozzi. I Pucciniho příběh se značnou dávkou exotiky, lásky a poezie zaujal. V průběhu kompozice však podlehl rakovině hrtanu a instrumentaci opery musel dokončit Franco Alfano. V roce 2001 italský skladatel Luciano Berio na základě Pucciniho skic nově instrumentoval a dokomponoval konec opery, který zazněl v naší inscenaci v české premiéře. Renomovaná umělecká dvojice, režisér Jiří Nekvasil a výtvarník Daniel Dvořák, spolu s kostýmní výtvarnicí Simonou Rybákovou vytvořili působivou inscenaci v nejlepších intencích současného divadla. Turandot získala ocenění Nejlepší operní inscenace DIVA 2011 a také hostování v německém Regensburgu se setkalo s velkým ohlasem. Text: Patricie Částková Z recenzí: „Nejpůsobivější je ovšem scéna. Daniel Dvořák si dal záležet na stylu i pompéznosti a využil co největšího prostoru divadla. Při otevření opony se objeví další opona, tvořená třemi patry figurín, připomínajících terakotovou armádu. Nádech terakoty se mísí s šedou po celé představení. Po chvíli se postavy začnou hýbat a zpívat. Sbor, který je po celou dobu trvání opery doslova přikurtovaný ke stěně, se tak stal nejsilnějším prvkem inscenace.“ Karla Hofmannová, rubrika: Za kulturou...

Premiéra: 29. dubna 2011, Janáčkovo divadlo

37


Denisa Hamarová (Amneris) a Csilla Boross (Aida)

Co je přednější – láska či povinnost k vlasti? Podnětem ke vzniku jednoho z vrcholných děl světové operní literatury se stala útlá povídka francouzského egyptologa Antonia Marietta, která G. Verdimu poskytla ke zhudebnění dramatický příběh lásky dvou lidí, etiopské princezny Aidy a egyptského vojevůdce Radama, jimž ve společném štěstí brání nepřátelství jejich národů. Operou, kterou Verdi složil v neuvěřitelně krátkém čase, během čtyř měsíců – završil tehdy již světoznámý skladatel hledání nového stylu, který započal prací na Donu Carlosovi. Verdiho Aida patří ke stálicím ve všech významných operních domech, výjimkou není ani Brno, kde je na repertoáru nepřetržitě již více než deset let ve výpravné inscenaci režiséra Václava Věžníka. Text: Patricie Částková Z recenzí: „Vytříbený rukopis režiséra Václava Věžníka, dobře poznatelný na logicky rozvíjeném a smysluplném rozehrávání akcí do celého jevištního prostoru, dával ve spojení s omračujícím účinkem přepychových historizujících kostýmů Josefa Jelínka představení žádoucí monumentalitu a majestátnost.“ Jindra Bártová, Rovnost

38

Obnovená premiéra: 23. ledna 2010, Janáčkovo divadlo

Giuseppe Verdi (1813–1901)

AIDA Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Antonio Ghislanzoni podle povídky E. Marietta Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Jakub Klecker Režie: Václav Věžník Scéna: Vladimír Soukenka, Kostýmy: Josef Jelínek Soubor Janáčkovy opery NDB

Tereza Merklová Kyzlinková (Griletta), Petr Levíček (Sempronio)

Joseph Haydn (1732–1809)

LÉKÁRNÍK (LO SPEZIALE) Nastudováno v italském originále, české titulky jsou součástí inscenačního záměru a neobsahují překlad libreta Libreto: Carlo Goldoni, úprava: Carl Friberth Dirigent: Ondrej Olos Režie: Tomáš Studený Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská Soubor Janáčkovy opery NDB

OPERA – REPERTOÁR Máte prášky proti lásce? Bohužel, ten pán před vámi si vzal poslední. Haydnův Lékárník byl původně zkomponován k otevření zámeckého divadla knížecí rodiny Esterházyů. Úspěšná inscenace této rané skladatelovy opery je dílem mladého týmu v čele s režisérem Tomášem Studeným, který zvítězil v Soutěži mladých režisérů vypsané Janáčkovou operou. Starý námět commedie dell’arte přetvořili inscenátoři do podoby současné milostné komedie s moderním jevištním designem. Hlavní hrdinka, mladá česká dívka Grilletta, studentka farmacie vybavená základy italského jazyka, se ocitá na pracovním a studijním pobytu v Itálii, v lékárně rodinného přítele Sempronia. Snaží se užívat možností nového prostředí naplno a nebrání se myšlence navázat tu trvalejší vztah. Do jejího nového světa vstupují hned tři muži… Text: Jakub Kruliš Z recenzí: „Tomáš Studený razantně opouští mantinely pravděpodobnostního, rádoby realistického inscenování, jaké ještě stále příliš vládne na našich operních jevištích. Režisérovi se podařilo dovést všechny interprety k velmi preciznímu hereckému projevu: žádné přehrávání a pitvoření se, ale nadsázka a vtipné groteskní pohybové etudy.“ Lenka Šaldová, Divadelní noviny

Premiéra: 9. dubna 2010, Divadlo Reduta

39

OPERA – REPERTOÁR Netropte si žerty ze svých přátel, mohli by vám to vrátit i s úroky. Johann Strauss ml. je bezesporu jedním z nejúspěšnějších skladatelů tzv. lehké hudby 19. století. Ačkoli je nazýván „králem valčíků“, je rovněž autorem řady operet, mezi kterými jednoznačně vyniká Netopýr. Toto dílo se krátce po svém vzniku stalo opravdovým fenoménem svého žánru a trvale se zařadilo do repertoáru operetních i operních divadel. Slavný příběh o pomstě přítele na příteli za starou křivdu upravil známý režisér, herec a entertainer Ondřej Havelka pro moderní jeviště a zpřístupnil jej tak divákům rozdílných generací. Na scéně se objeví nejen důvěrně známé postavy z původního libreta, ale i ryze brněnská obdoba populárního komiksového superhrdiny, který do děje rovněž výrazně zasáhne. Text: Patricie Částková Z recenzí: „Doznávám. Nemám rád operetu! Nový Netopýr brněnského Národního divadla je jiné kafe. Výtečný překlad a šprýmující Havelkova režie si z kusu, který je fosilií žánru, elegantně utahují. Vznikla kremrole, jež stojí za skus i zkus.“ Luboš Mareček, MF Dnes

40


Richard Samek (Alfréd), Pavla Vykopalová (Rosalinda)

Johann Strauss (1825–1899)

NETOPÝR (DIE FLEDERMAUS) Nastudováno v českém překladu Libreto: Richard Genée Dirigent: Ondrej Olos Režie: Ondřej Havelka Scéna: Martin Černý Kostýmy: Kateřina Štefková Soubor Janáčkovy opery NDB

Csilla Boross (Tatjana)

Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893)

Evžen Oněgin Nastudováno v ruském originále s českými titulky Libreto: Petr Iljič Čajkovskij a Konstantin Šilovskij Dirigent: Jaroslav Kyzlink Režie: Zdeněk Kaloč Scéna a kostýmy: Jana Zbořilová Soubor Janáčkovy opery NDB

OPERA – REPERTOÁR Já píši vám... Mladý petrohradský švihák Evžen Oněgin znuděn společenským životem ve městě utíká na venkov, kde se setká s naivní mladičkou Tatjanou. Chladně odmítá lásku, kterou k němu Tatjana vzplane, aby o několik let později pochopil, jaké chyby se dopustil a že ji již nelze napravit. Jedno z nejslavnějších děl operní literatury vzniklo podle stejnojmenného románu A. S. Puškina a dlužno říci, že Čajkovského hudba ještě umocnila opravdovost a hloubku příběhu. Namísto vršení dramatických situací a vykreslování konfliktů mezi jednotlivými postavami se skladatel zaměřil na postižení vnitřních rozporů a kontrastů v povahách jednotlivých postav. K inscenaci Evžena Oněgina přizvala opera NDB významného brněnského režiséra Zdeňka Kaloče, který na scéně Janáčkovy opery vytvořil vynikající inscenace Janáčkových oper Z mrtvého domu, Káťa Kabanová a Její pastorkyňa a také Salome Richarda Strausse. Text: Patricie Částková Z recenzí: „Opera Evžen Oněgin je jedním z nejzajímavějších počinů operního souboru Janáčkova divadla. Oproštěna od zavedených operních konvencí, které většinou kladou důraz pouze na zpěv a hudbu, vytváří dojem přirozeného a realistického celku.“ Lucie Hřebíčková, Rozrazil


41


Csilla Boross (Cio-Cio-San) a Jana Wallingerová (Suzuki)

Láska, zrada a smrt v exotickém Japonsku. Inspiraci pro jednu ze svých nejslavnějších oper nalezl Giacomo Puccini v malém londýnském divadle, kde viděl hru amerického dramatika Davida Belasca. Příběh nešťastné lásky mladičké japonské gejši Cio-Cio-San nazývané Motýlek k americkému námořnímu důstojníkovi Pinkertonovi poskytl skladateli námět s velkou dávkou sentimentu a exotickým prostředím japonské kultury, který Puccini naplnil jímavými melodiemi. Tvůrčí tandem Jiřího Nekvasila a Daniela Dvořáka vytvořil atraktivní minimalistickou inscenaci inspirovanou japonskou kulturou, která respektuje moderní tendence současného evropského divadla. Text: Patricie Částková Z recenzí: „Vizuální požitek nabízely orientální kostýmy a bílé líčení ve stylu tradičního japonského Kabuki divadla. Nově zrekonstruovaných točen využil scénograf Daniel Dvořák právě tam, kde dokázaly dotvořit atmosféru a posunout děj. Prostředí Orientu a japonské kultury na jevišti dokreslil nádherný sakurový sad, závěs z bambusových tyčí i umělé jezírko s rybami.“ Stisk, blog.iDNES.cz

42


Giacomo Puccini (1858–1924)

madama butterfly Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: L. Illica a G. Giacosa podle J. L. Longa a D. Belasca Dirigent: Jaroslav Kyzlink Režie: Jiří Nekvasil Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Marie Blažková Soubor Janáčkovy opery NDB

Adriana Kohútková (Bystrouška), Jana Wallingerová (Lišák)


příhody lišky bystroušky Nastudováno v českém originále Libreto: L. Janáček podle Rudolfa Těsnohlídka Dirigent: Jakub Klecker Režie: James Conway Scéna a kostýmy: Neil Irish Soubor Janáčkovy opery NDB

OPERA – REPERTOÁR Pro les a smutek z pozdních let... Duchovními otci chytré lišky jsou malíř Stanislav Lolek a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, který dostal jako redaktor Lidových novin za úkol, aby k obrázkům Stanislava Lolka napsal slovní doprovod. Vznikly tak příběhy o lišce Bystroušce, jež uchvátily i skladatele Leoše Janáčka. Žádné operní dílo není tak úzce spjato s Brnem jako tato opera. Nejen proto, že zde skladatel žil a tvořil a že v Brně zazněla původní premiéra díla: Janáček operu situoval do lesů v okolí Brna, ba co víc, užívá líšeňského dialektu, také díky jemuž získává dílo půvab. Jiskří humorem, laskavým a trošku rozmarně pichlavým zároveň a zaujme zvláštním prolínáním světa lidí a zvířat, zemitostí, laskavou životní filozofií až mystičností. Inscenace mezinárodního týmu je zajímavým skloubením české interpretační tradice s neotřelým pohledem anglických inscenátorů na Janáčkovo operní dílo. Text: Patricie Částková Z recenzí: „Premiérová Bystrouška nepostrádala temperament a moderní podání. Příběh o temperamentní lištičce a koloběhu přírody neztratil pohádkový háv, zároveň však nepostrádal nové moderní prvky. Výprava působila okázale, i když ji inscenátoři docílili poměrně jednoduchými prostředky.“ Brněnský deník


43


Szilvia Rálik (Abigail)

Leť myšlenko na zlatých křídlech... Nabucco je slavná dramatická opera Giuseppe Verdiho, kterou zkomponoval v roce 1842 ve velmi krátké době několika týdnů. Obrovský úspěch této v pořadí třetí Verdiho opery znamenal jeho návrat na dráhu skladatele. Popularita operního příběhu o osvobození Židů z babylonského zajetí šla v době svého vzniku ruku v ruce s touhou italského obyvatelstva po osvobození z habsburské nadvlády a následném sjednocení Itálie. Slavný sbor „Va, pensiero, sull’ali dorate“ (Leť, myšlenko, na zlatých křídlech…) se stal v době premiéry opery osvobozeneckou písní zpívanou po celé Itálii. Nabucco patří k nejúspěšnějším titulům našeho repertoáru pro vypjaté sólistické výkony a krásné sbory, sugestivní hudební zpracování a nádhernou výpravu. Text: Patricie Částková


nabucco Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Temistocle Solera Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Jakub Klecker Režie: György Selmeczi Scéna a kostýmy: Josef Jelínek Soubor Janáčkovy opery NDB 44

Premiéra: 8. června 2007, Janáčkovo divadlo

Marta Beňačková (Kostelnička), Natalia Ushakova (Jenůfa), Jan Vacík (Laca), sbor Janáčkovy opery


JEJÍ PASTORKYŇA Nastudováno v českém originále Libreto: L. Janáček podle dramatu G. Preissové Dirigent: Jaroslav Kyzlink Režie: Zdeněk Kaloč Scéna: Albert Pražák Kostýmy: Libuše Pražáková Soubor Janáčkovy opery NDB

OPERA – REPERTOÁR Horší než šrámy na tváři jsou šrámy na duši. Nejproslulejší Janáčkovo dílo je stálou součástí repertoáru brněnské opery. Janáček použil jako předlohu stejnojmenné drama Gabriely Preissové, jehož text si sám upravil do podoby operního libreta. Zkrácení účinek tragického příběhu z moravského venkova prohloubilo. Dílo o Jenůfce a její maceše Kostelničce, která raději zabije Jenůfčino nemanželské dítě, než by připustila, že pastorkyni vychovala do hanby, sklidilo při premiéře v roce 1904 v divadle na Veveří velký úspěch. Na úspěch světový si muselo počkat dvanáct let – do uvedení v pražském Národním divadle v roce 1916. Tam byla Její pastorkyňa hrána v podobě, kterou jí vtiskly retuše Karla Kovařovice. Dnes se však divadla při uvádění Její pastorkyně opět navrací k Janáčkově původní verzi. Její pastorkyňa Zdeňka Kaloče je již jeho třetí janáčkovskou inscenací na brněnském operním jevišti a svým činoherním pojetím s výraznými hereckými a pěveckými výkony se zařadila mezi velmi úspěšná představení. Text: Patricie Částková Z recenzí: „Ve své režisérské práci Zdeněk Kaloč usiluje o polyfonní jevištní tvar v duchu syntetického divadla, kde vizuální a gestická složka je stejně důležitá jako složka verbální. S obdivem jsme sledovali tuto metodu i při premiéře Její pastorkyně, kdy dodala scéně opravdu přirozený ráz.“ PhDr. Miloš Hudec, Echo

Premiéra: 17. února 2006, Janáčkovo divadlo

45


Richard Novák (Kecal), Aleš Briscein (Jeník)

Přijďte, uvidíte skutečného provazochodce! Po úspěšné premiéře své operní prvotiny Braniboři v Čechách se Bedřich Smetana rozhodl pro kompozici opery vpravdě národní. Spolu se spisovatelem Karlem Sabinou vybrali venkovský námět vycházející ze Sabinova humoristického románu Věčný ženich. Děj nás zavádí do české vesnice, kde žijí Jeník a Mařenka, dva mladí lidé, kteří se mají rádi. Mařenka se má však provdat za syna bohatého sedláka Míchy, u něhož se její otec zadlužil. Víc už neprozradíme, snad jen to, že vše dobře dopadne. Inscenace režiséra Ondřeje Havelky patří od své premiéry právem k divácky nejoblíbenějším titulům našeho repertoáru. Text: Patricie Částková Z recenzí: „Národní divadlo Brno se může pochlubit dalším výjimečně inscenovaným klasickým titulem. Ovace byly snad až manifestační. V duchu závěrečného sboru lze tedy prohlásit, že „dobrá věc se podařila“.“ Vladimír Čech, Hospodářské noviny

Bedřich Smetana (1824–1884)

prodaná nevěsta Nastudováno v českém originále Libreto: Karel Sabina Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Jakub Klecker Režie: Ondřej Havelka Scéna a kostýmy: Alexandra Grusková Soubor Janáčkovy opery NDB

46


Csilla Boross (Violetta)

OPERA – REPERTOÁR Láska, která je silnější než předsudky a mocnější než smrt. Snad nikdo z účastníků benátské premiéry La traviata, která byla zničujícím fiaskem, nevěřil, že se právě stal svědkem zrodu jedné z nejoblíbenějších a nejhranějších italských oper. Verdi vždy rád hledal pro své opery předlohy s dramatickou zápletkou a zvláštními charaktery a v románu Alexandra Dumase ml. Dáma s kaméliemi je bezpochyby nalezl. Verdiho průzračná lyrická hudba, kde se italské bel canto úzce snoubí s dramatickým výrazem, dodala tragickému příběhu lásky proslulé pařížské kurtizány na jímavosti a dala tak vzniknout opernímu evergreenu. Klasická inscenace Zbyňka Srby nabízí zajímavý a věrohodný pohled do života žen na okraji pařížské společnosti. Text: Patricie Částková


LA traviata Nastudováno v italském originále s českými titulky Libreto: Francesco Maria Piave podle románu A. Dumase ml. Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Pavel Šnajdr Režie: Zbyněk Srba Scéna a kostýmy: Jana Zbořilová Soubor Janáčkovy opery NDB

Z recenzí: „Srbova inscenace má dobrou úroveň, postrádá hluchá místa a neoddává se nudné statičnosti. Citlivá a promyšlená volba kostýmů neruší snové vyznění představení.“ Jan Špaček, MF Dnes

Premiéra: 26. října 2001, Janáčkovo divadlo

47

OPERA – REPERTOÁR Láska, žárlivost a vražda pod žhavým španělským sluncem. Po premiéře opery Djamileh v květnu roku 1872 nabídli ředitelé pařížské Opéra Comique Bizetovi smlouvu na tříaktovou operu. Z několika nabídnutých námětů vybral Bizet novelu Carmen francouzského spisovatele P. Meriméa. Základem příběhu je vyprávění dona Josého Lizarrabengoa, zločince odsouzeného za vraždu cikánky Carmen, který ve vězení líčí svůj tragický příběh. Pro pošetilou vášeň k nestálé ženě dezertoval z vojny, stal se pašerákem, lupičem a co víc, několikanásobným vrahem. Bohatá melodická invence a skvělá hudební charakteristika postav i prostředí zařadily Carmen mezi nesmrtelná díla, která jsou neodmyslitelnou součástí všech světových operních domů. Inscenační tým pod vedením zkušeného režiséra L. Štrose na jevišti Janáčkovy opery vytvořil dílo dýchající skutečným španělským koloritem. Text: Patricie Částková Z recenzí: „Režisér se zaměřil na vykreslení postav a dramatičnost děje. To se mu také podařilo, neboť opera má spád a napětí od jednání k jednání stoupá až k tragickému vrcholu.“ Hana Brůžová, Den

48

Premiéra: 11. prosince 1998, Janáčkovo divadlo

Jana Wallingerová (Carmen), Ladislav Mlejnek (Zuniga), sbor Janáčkovy opery

Georges Bizet (1838–1875)

carmen Nastudováno ve francouzském originále s českými titulky Libreto: podle novely P. Meriméa Henri Meilhac a Ludovic Halévy Dirigenti: Jaroslav Kyzlink, Jakub Klecker Režie: Ladislav Štros Scéna: Vladimír Soukenka Kostýmy: Josef Jelínek Soubor Janáčkovy opery NDB

Jean-Baptiste Poquelin – Molière – scapinova šibalství

l 49

Mahenovo divadlo, Malinovského náměstí 1, Brno

50 l

Vážení a milí příznivci Mahenovy činohry Rádi bychom vám poděkovali za Vaši přízeň a pozitivní reakce, které ve vás vyvolala uplynulá sezóna 2011/2012. Jsme rádi, že jste s námi a přetrvává Váš zájem o kulturní hodnoty a jste častými hosty našeho divadla. Vaše reakce formují naši práci a jsou pro nás důležitým zdrojem na vytyčené cestě. Snažíme se vám nabízet zajímavé tituly, zejména vlastní uměleckou tvorbu, hostování různých divadel, rozmanité inscenační rukopisy režisérů. Na příští sezónu jsme pro Vás připravili především tituly, které se v Mahenově činohře dlouho nehrály a představují nejen ověřenou dramatickou kvalitu, ale i zajímavé úkoly pro herecký soubor. Dalo by se říci, že jsou to tituly herecké, kde každá postava má své důležité místo v příběhu a není možné role dělit na hlavní a vedlejší. Chceme dát prostor Vašim oblíbeným hercům, abyste mohli jejich herecké umění vidět nově, netradičně, ve vynikající formě. S tím souvisí i volba režisérských osobností. Jsme přesvědčeni, že patří k mimořádným osobnostem současného divadla. Těší nás, že opět uvítáme i režijní tandem SKUTR, jehož inscenace Radúz a Mahulena vyvolala zajímavé konfrontace mezi názory diváků různých věkových skupin, přitáhla do naše-

ho hlediště mladou generaci. Inscenace oslnila kritiku a ukázala, jak je možné citlivě a zároveň moderně inscenovat klasiku. V příští sezóně připraví autorské představení Lišky Bystroušky nejen na motivy Rudolfa Těsnohlídka, ale i libreta opery brněnského génia Leoše Janáčka, vůči kterému máme nepochybně všichni svůj dluh před světem, který ho oslavuje. Inscenace zaujme čestné místo mezi dvěma Janáčkovými festivaly, které Národní divadlo Brno pořádá. Jsme rádi, že komedii Mandragora režijně připraví Ivan Rajmont, jehož inscenace Škola žen (doposud 80 repríz) a Revizor se těší Vaší mimořádné pozornosti. Jevištně zajímavý titul Sedmá pečeť dle slavného filmu Igmara Bergmana, pro který jsme jako jediné divadlo v České republice získali autorská práva, režijně připraví Jiří Nekvasil. I další režiséři jsou zárukou kvalitních inscenací a mimořádných divadelních zážitků. Českou premiéru v sezóně 2012/2013 bude mít hra Davida Seidlera Králova řeč (v překladu Jitky Sloupové), podle které vznikl stejnojmenný oscarový film. Inscenace bude dílem herce a režiséra Martina Stropnického. Nezapomínáme ani na naše nejmladší diváky:

ČINOHRA po mimořádném ohlasu Popelky podle bratří Grimmů (zatím 44 repríz) uvedeme ještě do konce této sezóny 2011/2012 jednu z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové Čert a Káča. Je určena pro děti od 8 let v klasickém, výpravném duchu se zpěvy i tanci. Současně bych Vás rád upozornil na náš divadelní web a stránku činohry na Facebooku, kde se neustále doplňují nové recenze, fotografie, videa, rozhovory a informace o off programu, dětském programu, prohlídkách budov, dnech otevřených dveří a je zde i prostor pro Vaše názory a postřehy. Dovolte, abychom Vám popřáli jen to nejlepší, a mohli k tomu přispět i my naší prací, co nejlepšími výkony a inscenacemi. Těšíme se na shledání s vámi Mgr. art. MgA. Pavol Juráš Ph.D. zástupce uměleckého šéfa Mahenovy činohry

l 51

ČINOHRA – PREMIÉRA Nejslavnější a nepochybně nejzdařilejší renesanční komedie vůbec, ze které vycházeli nejproslulejší komediografové včetně Goldoniho a Molièra. Kalimach touží po milostných hrátkách s mladou a překrásnou Lucrezií, jež je však bohužel manželkou postaršího Mikuly, který sní o synovi a dědicovi. Sluha Ligur namluví Kalimachovi, aby se přestrojil za doktora a přesvědčil Mikulu, že pro zvýšení plodnosti musí Lucrezie užívat mandragoru. Mandragora však údajně nepochybně zahubí prvního muže, který se s ní bude milovat. Kalimach navrhne Mikulovi, že pro tento účel najde náhodného hlupáka… Italský učenec a diplomat Machiavelli napsal v době vyhnanství vynikající komedii, která vycházela z komedií antických, starořímské palliaty (starořímská komedie podle řeckého vzoru), středověké frašky (motiv mastičkářství) a nepochybně z rozvernosti a burlesknosti Boccacciova Dekameronu. Výbornými dialogy a rafinovanou prací se zápletkami položil Machiavelli základ moderní veselohře co do formy a charakteristiky. Text: Martin Dohnal

52

Premiéra: 26. října 2012, Mahenovo divadlo

Santi di Tito: Niccolò Machiavelli

Niccolò Machiavelli (1469–1527)

MANDRAGORA Režie: Ivan Rajmont

Neil Simon, Jack Lemon, Walter Matthau

Neil Simon (1927)

APARTMÁ V HOTELU PLAZA Režie: v jedníní

ČINOHRA – PREMIÉRA Světově proslulá komedie (premiéra 1968) neméně proslulého dramatika, „amerického Molièra“, který náleží mezi nejhranější a nejplodnější autory divadelní, filmové scény 20. století. Luxusní hotelový pokoj (původní název hry Plaza Suite se volně překládá do češtiny jako Apartmá hotelu Plaza nebo Apartmá 719) je svědkem tří nezávislých příběhů dvojic, které vtipně i nemilosrdně demaskují partnerské vztahy: v příběhu prvním si chce v pokoji starší manželský pár zavzpomínat na líbánky, které v něm kdysi strávil, ve druhém se úspěšný hollywoodský producent pokouší svést svou někdejší kamarádku a spolužačku a ve třetím se rodiče pokouší přemluvit dceru, jež propadla panice a uzavřela se před svatbou do koupelny. Trojkomedie plná zvratů a nečekaných situací je reprezentativní ukázkou mistrných dialogů, které při vší své vtipnosti nepostrádají spodní patra včetně patra pro Simona nejcharakterističtějšího – velkou vrstvu hořkosti. Podobně jako v jiných hrách hrdinové Simonových her střídavě úspěšně bojují se životním zklamáním, se svými strachy a obavami. Broadwayský úspěch vedl k neméně úspěšnému zfilmování (1971), kdy v režii Artura Hillera se zaskvěl fantastický Walter Matthau. Text: Martin Dohnal

Premiéra: 14. prosince 2012, Mahenovo divadlo

53

ČINOHRA – PREMIÉRA Divadelní inscenace jednoho z nejvýznamnějších filmů (1957) génia světové kinematografie Ingmara Bergmana (1918–2007). Název odkazuje ke Zjevení sv. Jana (8,1): „…rozlomím sedmou pečeť a poté nastane mlčení plné posvátné bázně…“ Bergman, inspirován středověkými moralitami a kostelními malbami, které viděl v dětství, když cestoval s otcem po Švédsku (filmu předcházela hra Malba na dřevo), si klade mučivé otázky po Boží existenci a po smyslu života vůbec, což vychází z jeho celoživotního hledání i existencialistických proudů padesátých let. Rytíř Antonius Block se se svým panošem Jönsem vrací z křížových výprav do rodné země, kterou hrozivě sužuje morová rána. Do cesty se mu postaví personifikovaná Smrt, jež si libuje v radosti, že v lidech vyvolává strach. Aby si Block prodloužil čas žití, který potřebuje k odhalení tajemství bytí, nabízí Smrti šachovou partii. Smrt mu uspokojivé odpovědi neposkytne, volá Boha, ale z temnot se nikdo neozývá. Pro sebe naději nenalézá, ale podstatně ji přece objevuje, protože mu ji ukáže láskou prosycený způsob života rodiny kejklíře Jofa, který ve svém těžkém životě vidí půvab i smysl. Uvědomuje si, že zatímco sám neúspěšně hledal cestu k jistotě v intelektuálním tázání, v duchovní hře, tito lidé, aniž se o to klopotně snažili, ji už znají, smířeni se životem i s jeho světly a stíny. Vždyť oni chápou každé ranní probuzení jako dar a důvod k radosti, nikdy a v ničem nezeslabovaní jitřivou reflexí. Mystické a mysteriózní dílo uvidí diváci v invenční scénické podobě v režii Jiřího Nekvasila. Text: Martin Dohnal 54

Premiéra: 8. února 2013, Mahenovo divadlo

Sedmá pečeť

Ingmar Bergman (1918–2007)

Sedmá pečeť Režie: Jiří Nekvasil

David Seidler s oceněním za práci na filmu Králova řeč

David Seidler (1937)

KRÁLOVA ŘEČ Režie: Martin Stropnický

ČINOHRA – PREMIÉRA Hra ( The King‘s Speech), podle níž vznikl nejúspěšnější film roku 2010, ověnčený mnoha cenami, včetně čtyř Oscarů, měla premiéru ve Velké Británii v únoru 2012 v divadle Yvonne Arnaud v Guilfordu. Příběh vychází ze skutečnosti: sleduje boj budoucího anglického krále Jiřího VI. (1895-1952) s handicapem, který by mohl ohrozit nejen jeho vlastní pozici, ale také celou společensko-politickou situaci v zemi, stojící na prahu druhé světové války. Vypjatá doba si žádá ve svém čele pevného muže, kterým jen stěží může být koktající král. Proto následník trůnu za podpory své ženy Alžběty (budoucí královny matky), Winstona Churchilla, své rodiny a vlády, podstupuje svéráznou léčbu u australského odborníka. Lionel Logue (1880-1953) však nebyl jen logopedem, ale také svérázným terapeutem. Logue s neomylnou intuicí otevírá bezpečný prostor, ve kterém může král čelit svým vnitřním zraněním, strachu a agresi, a zároveň navrací řeč do jejího přirozeného živlu. Mezi králem a jeho podivínským léčitelem se vytvoří zvláštní pouto. David Seidler, který sám v dětství trpěl vadou řeči, nezískal za života královny matky souhlas k provedení hry. Teprve když v roce 2002 královna matka zemřela, Seidler se znovu pustil do psaní. Hra, kterou přepracoval jako filmový scénář, mu přinesla celosvětové uznání. V české premiéře bude hra uvedena v Národním divadle Brno v překladu Jitky Sloupové a režii Martina Stropnického. Text Martin Dohnal

Premiéra: 15. března 2013, Mahenovo divadlo

55

ČINOHRA – PREMIÉRA Tento možná nejslavnější detektivní román všech dob vyšel poprvé ve Velké Británii r. 1939 pod názvem Ten Little Niggers. Slovo nigger vyvolalo zuřivě odmítavou reakci u prvních amerických vydavatelů, kteří román vydali pod názvem AND THEN THERE WERE NONE (A pak už tam nezbyl ani jeden). V r. 1943 A. Christie vytvořila divadelní adaptaci pod názvem TEN LITTLE INDIANS (Deset malých indiánů). Jedna z nejrafinovanějších a nejumnějších detektivních konstrukcí je umístěna na ostrov ve 30. letech 20. století. Na pozvání manželů Namyových přijede osm lidí, kteří po příjezdu zjistí, že hostitelé chybí a místo nich je hostí manželé Roggersovi, které najal anonymní muž. Po úvodní večeři jsou všichni přítomní osloveni hlasem neznámého hostitele z nahrávky, jenž každého z nich obviní z vraždy, kterou v minulosti spáchali. Po vzoru dětské písničky Deset malých černoušků pak podivnou smrtí hyne jedna osoba za druhou… Text: Martin Dohnal

Agatha Christie

Agatha Christie (1890–1976)

A pak už tam nezbyl ani jeden aneb

DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ Režie: v jednání

56

Premiéra: 26. dubna 2013, Mahenovo divadlo

Liška Bystrouška v hukvaldské oboře

Rudolf Těsnohlídek (1882–1928), Leoš Janáček (1854–1928)

LIŠKA BYSTROUŠKA Režie: SKUTR

ČINOHRA – PREMIÉRA V Lidových novinách po 1. světové válce vycházel seriál kreseb Stanislava Lolka, doprovázený humoristicky laděnými texty Rudolfa Těsnohlídka. Ten v r. 1920 vydal „zvířecí románek“ a situoval ho do přírodního prostředí moravské Líšně a Bílovic nad Svitavou a podbarvil ho místním nářečím. V řadě rozmarných příběhů se prolíná svět zvířecí se světem lidským a z těchto střetávání vyplývá mnoho nečekaných úsměvných situací, myšlenek a postřehů. Osudy lišky Bystroušky jsou sledované od nejútlejšího mládí, poznávání světa a bujného dospívání až po zralý věk, liščí námluvy, svatbu a založení rodiny. Geniální Janáček si podle Těsnohlídkových textů napsal libreto k opeře Příhody lišky Bystroušky. V ní Janáček oslavil krásu a velikost přírody, ale především vyzpíval obdiv k ženě, ženské kráse. Režisérský tým SKUTR se rozhodl tuto látku činoherně inscenovat, a to prostřednictvím mimořádného Janáčkova libreta, ale i s přihlédnutím k půvabné Těsnohlídkově knize, která je svébytným kouzelným přírodním kaleidoskopem. Mimořádná imaginace a originální vizuální vidění obou mladých režisérů se nepochybně projeví na inscenaci, která je určena pro děti a jejich rodiče. Text: Martin Dohnal

Premiéra: 31. května 2013, Mahenovo divadlo

57

ČINOHRA – REPERTOÁR Světově proslulá komedie, o které F. X. Šalda napsal, že je to „fraška skrz naskrz parodistická, neobyčejné vervy a síly komické, nejcharakterističtější Wildeova hra, dokonalá ve svém žánru…“ Hra s podtitulem Triviální komedie pro seriózní lidi se točí kolem nedorozumění, která způsobuje John (Jack), jenž v Londýně vystupuje pod pseudonymem Filip a na svém venkovském sídle je znám jako bratr Filipa, kterého ale nikdo neviděl. Na venkov přijíždí i Algernon a vydává se za Filipa, tedy Jackova bratra… Eskapáda aforismů, bonmotů, epigramů, dvojsmyslných výroků, jiskřivé ironie, úsměšků je výsledkem „…ireálné fantazie, zobrazující svět, který ztratil orientaci“ (Norbert Kohl). Komedie je neuctivým útokem na viktoriánskou morálku, především na její vážnost, která je zobrazena jako pouhopouhá směšnost (Jak je důležité být Ernestem – Jak je důležité být vážný, tj. earnest). Text: Martin Dohnal

58


Magdaléna Tkačíková (Cecilie Cardewová) a Tereza Groszmannová (Baronesa Gvendolina Faifaxová), foto: Jana Hallová

Oscar Wilde (1854–1900)

Jak je důležité míti Filipa Překlad: Jiří Zdeněk Novák, Dramaturg: Martin Dohnal Režie: Roman Groszmann Výprava: Sylva Marková, hudba: Mirek Ondra Účinkují: Petr Jarčevský j.h., David Kaloč, Magdaléna Tkačíková, Dita Kaplanová, Marie Durnová, Tereza Groszmannová, Vladimír Krátký, Luboš Ondráček, Jindřich Světnica

Magdaléna Tkačíková (Mahulena), Jakub Gottwald (Radúz), foto: Jana Hallová

Julius Zeyer (1841–1901)

RADÚZ A MAHULENA režie a úprava: SKUTR dramaturg: Martin Dohnal scéna: Jakub Kopecký, kostýmy: Simona Rybáková hudba: Michal Nejtek účinkují: Magdaléna Tkačíková, Jakub Gottwald, Zuzana Slavíková, Monika Maláčová, Dita Kaplanová, Vladimír Krátký, Martin Sláma, Jana Štvrtecká, Ondřej Mikulášek, Lucie Schneiderová

ČINOHRA – REPERTOÁR Česká klasika klasik, dramatická báchorka, která je bezesporu Zeyerovým nejpoetičtějším dramatem pokud jde o námět, nejlyričtějším z hlediska výrazového zpracování, nejvypjatějším v otázkách náladovosti, snivosti a emociálnosti. Zeyer se inspiroval u Boženy Němcové – pohádkami Šurina pan král a Otolienka, částečně i pohádkou Mahulena krásná panna. Hlavním námětem pohádky je láska, silný milostný cit, který člověka nejen posiluje v jeho životních strastech, ale je mu i záchranou, útočištěm, nakonec i smyslem života samého: „Co jsou všechny ty divy a zázraky proti tomu jedinému, největšímu, který se nazývá láska?“ Milostná dvojice Radúz a Mahulena jsou čistí, lyričtí hrdinové, zmítaní mezi dvěma silnými a diametrálně odlišnými mateřskými city. Na jedné straně syna zbožňující a na cizí ženu v jeho blízkosti žárlící Nyola, na druhém pólu k svým třem dcerám chladná a k té nejkrásnější, která probouzí a sama poznává lásku, krutá Runa. Nádherné dílo nastudoval proslulý režijní tandem SKUTR, který tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Oba dva patří mezi nejzajímavější a nejuznávanější režiséry mladé generace. Jejich inscenace se prezentovaly s velkým úspěchem v Srbsku, Polsku, Litvě, Itálii, Německu, Rumunsku, Velké Británii a na Slovensku. SKUTR získal mnoho ocenění (Cena Evalda Schorma, Cena Josefa Hlávky, Grand Prix a Divácká cena v letech 2007/8 na mezinárodním festivalu FIST v Bělehradě a další). Inscenace v Mahenově divadle vyvolala u české kritiky frenetické nadšení. Text: Martin Dohnal „Brněnští inscenátoři se tak snažili kouzlo Zeyerova příběhu a sytých mnohomluvných dialogů vtisknout někam mezi moderní optiku rychlé současnosti a bezmála hymnické vyvrcholení přitakávající velkému básníkovi. Skutr otevírá známý příběh o lásce dvou mladých lidí jako psychedelické dobrodružství dospívající dívky. Kouzelný známý prolog Jsem pohádka… si odezpívá na úvod sama Mahulena, která touží něco mimořádného zažít.“ Luboš Mareček, Lidové noviny

Premiéra 21. října 2011, Mahenovo divadlo

59

ČINOHRA – REPERTOÁR Třetí Hrubínova hra (Srpnová neděle, Křišťálová noc) se odehrává v 1. polovině 11. století. Na pozadí nepokojné doby a urputných zápasů o moc a o odvrácení nepřátelského souseda se odvíjí příběh knížete Oldřicha. Je ženatý s neplodnou a nemilovanou neteří německého císaře, avšak čeká s druhou ženou, Boženou, dítě. Vyslanec německého císaře Guntr se snaží zákeřnými intrikami i připravovanou vraždou vše zhatit, avšak Oldřich z vražedné pasti unikne a dítě se nakonec narodí. Překrásná Hrubínova hra, charakteristická vybroušeným jazykem, měla obrovský úspěch na konci šedesátých let. Romantický příběh je Hrubínem zpracován tak, aby dramatický děj odpovídal podtitulu hry: aneb Krvavé spiknutí v Čechách. Velkolepě koncipovaná inscenace Pavla Juráše s monumentální scénou, nádhernými kostýmy, skoro osmdesáti účinkujícími, opravdovým zvonem i živými zvířaty, vyvolala protichůdné reakce. Přesto se těší mimořádnému zájmu publika. Uvedení hry odpovídá konstantní dramaturgické koncepci uvádět každou sezonu českou hru, ať slavnou nebo zapomenutou, a znovu ji ve strhující podobě nabídnout návštěvníkům NDB. Mahenova činohra NDB jako jediná scéna v ČR premiérou uctila 100. výročí narození Františka Hrubína. Text: Martin Dohnal „Oldřichovi, básníkově apoteóze slovanského „pozemšťanství“, poskytuje Martin Sláma velice věrohodný lidský rozměr. Protikladem má být pokrytecká přísnost přicházející ze západu, již reprezentuje Kněz Guntr (Petr Bláha), ale koneckonců i Oldřichova žena Juta. Monika Maláčová propůjčuje postavě přesvědčivou sílu především v místech, kde se zapuzená dcera císařova marně pokořuje pře svým mužem.“ Josef Mlejnek, Mladá fronta Dnes

60


Martin Sláma (Oldřich), foto: Jan Džačovský

František Hrubín (1910–1971)

oldřich a božena režie: Pavol Juráš úprava: Martin Dohnal, Pavol Juráš dramaturg: Martin Dohnal choreograf: Markéta Habalová scéna: Pavol Juráš, kostýmy: Pavol Juráš účinkují: Martin Sláma, Monika Maláčová, Petr Bláha, David Kaloč, Zdeněk Dvořák a další

Klára Apolenářová (Hana Mašková, legendární krasobruslařka) a Ján Jackuliak (Jiří Štaidl, textař, básník, producent) foto: Jana Hallová

Lenka Plachá (1961) a Marek Hladký (1971)

ZASLÍBENÍ

aneb Balada o lásce a smrti Hany Maškové a Jiřího Štaidla

Režie: Zdenek Plachý dramaturg: Marek Hladký, asistent režie: Oldřiška Bartíková pohybová spolupráce: Silvia Beláková scéna: Daniel Dvořák, kostýmy: Michaela Ľuptáková účinkují: Ján Jackuliak, Jana Štvrtecká, Klára Apolenářová, Tereza Groszmannová, Dana Pešková, Jan Grygar, Marie Durnová a další

ČINOHRA – REPERTOÁR Autentická love story, kterou ukončily dvě tragické autonehody. Nesentimentálně vyprávěný životní příběh krasobruslařské legendy Hany Maškové a textaře Jiřího Štaidla, plný nestárnoucích hitů a neopakovatelné atmosféry šedesátých let, připravili jako původní text pro inscenaci Mahenovy činohry ND Brno Lenka Plachá a Marek Hladký. „Zaslíbení je jedním z klíčových pojmů Bible,“ vysvětluje Zdenek Plachý, režisér inscenace, „zaslíbení není smlouva, neboť ta se uzavírá na dobu omezenou, ale je to setkání dvou stran ve svazku důvěry a loajality, aby společně usilovaly o něco, co nemůže žádná z nich dosáhnout sama.“ Jiřího Štaidla ztělesnil skvělý Ján Jackuliak (diváci jej mohou znát z hudební skupiny Superstar All–X!) a roli Hany Maškové alternují vynikající herečky Klára Apolenářová a Jana Štvrtecká. Role Karla Gotta byla svěřena Jakubu Šafránkovi. V ostatních rolích se představí skoro celý soubor Mahenovy činohry. Text: Martin Dohnal „V Národním divadle Brno měla premiéru balada o zesnulém textaři Jiřím Štaidlovi (†30) a krasobruslařce Haně Maškové (†22) Zaslíbení. A pro autory proběhla nad očekávání dobře: Vyprodaným sálem!“ lbp, AHA!

Premiéra: 28. ledna 2011, Mahenovo divadlo

61

ČINOHRA – REPERTOÁR Světově proslulá komedie francouzského novoromantismu z roku 1897. Titulním hrdinou pětiaktové veršované komedie je historická postava Cyrana de Bergerac, spisovatele a vojáka, který žil v 17. století. Cyrano miluje krásnou preciózku Roxanu. Obávaje se výsměchu a odmítnutí kvůli obrovskému nosu, Cyrano svou lásku před Roxanou tají. Ta se zamiluje do mladého krasavce Kristiána, jenž však postrádá vytříbenou jemnost ducha. Cyrano se stane nezištným zprostředkovatelem jejich lásky a dokonce dopomůže mladým milencům k sňatku. Finální scéna, kdy Cyrano je smrtelně zraněn a Roxana pochopí jeho lásku, náleží k nejslavnějším scénám romantického divadla. Rostand svým dramatem oponuje naturalismu, který koncem 19. století redukoval obraz člověka na postavu postrádající mocné vášně a velké mravní kvality. Rostand naopak vzkřísil ideál člověka velkolepých vášní a vzrušivých činů a navrátil dramatu kouzlo poezie a efektní příběh. Tím také získal Cyrano obrovský úspěch a stal se stálicí evropského divadla. Velmi populární jsou všechny romantické prvky, např. balkónová noční scéna se záměnou jednajících postav, tajný sňatek, klášterní útočiště. Romantický patos se prolíná s humornými momenty, žertovné chvíle se situacemi plnými exaltovaných emocí a vášnivých energií. Velkovýpravnou podívanou v překladu Jaroslava Vrchlického připravil expert na podobné produkce Zdenek Plachý ve spolupráci se scénografem Danielem Dvořákem. V titulní roli exceluje Petr Halberstadt. Text: Martin Dohnal „Ne každé divadlo má velkého herce schopného vykreslit Cyrana do nejmenšího detailu – od ironického kritika mocných, vyhlášeného šermíře a velkého bojovníka až po milence na zapřenou a rytíře z rodu neposkvrněného štítu. Po kreatuře z opačného pólu, Richardovi III., je výsostným, nepřekonatelným Bergerakem Petr Halberstadt.“ Jiří P. Kříž, Právo

62


Petr Halberstadt (Cyrano z Bergeraku), foto: Jan Džačovský

Edmond Rostand (1868–1918)

CYRANO Z BERGERAKU Režie: Zdenek Plachý překlad: Jaroslav Vrchlický, úprava překladu: Stanislav Moša, Jaromír Vavroš transkripce: Martin Dohnal, Zdenek Plachý, dramaturg: Marek Hladký scéna: Daniel Dvořák, kostýmy: Marie Blažková výtvarná spolupráce: Stefan Milkov, výběr hudby: Zdenek Plachý odborný poradce: Martin Dohnal, pohybová spolupráce: Hana Halberstadt účinkují: Petr Halberstadt, Klára Apolenářová, Zuzana Ščerbová, Jakub Šafránek, Petr Bláha, Jan Grygar, Luboš Ondráček, Jiří Pištěk, Monika Maláčová a další

Jan Grygar (Argant), foto: Jana Hallová

Jean-Baptiste Poquelin – Molière (1622–1673)

scapinova šibalství Režie: Emil Horváth Překlad: Jiří Žák, Dramaturg: Martin Dohnal Scéna: Peter Čanecký, Kostýmy: Peter Čanecký Hudba: Peter Mankovecký, Choreograf: Juraj Letenay Účinkují: Zdeněk Dvořák, Bedřich Výtisk, Petr Bláha, Jan Grygar, Jakub Šafránek, Klára Apolenářová, Kristýna Jiroušková, Martin Sláma

ČINOHRA – REPERTOÁR Po Škole žen a Lakomci nabízí činohra NDB další slavnou Molièrovu komedii, jejíž námět autor převzal z Terentiovy komedie Formio (nazvané podle parazita, který v Řecku na hostinách za jídlo obveseloval hosty). Dva měšťanští synkové, Oktavius (syn Arganta) a Leandr (syn Geronta), za pomoci prohnaného Scapina vytrestají své skrblické a staromódní otce. Když otcové kamsi odjedou, hoši si zařídí život podle svého, Oktavius se ožení s dívkou Hyacintou, která nemá ani vindru a neví, čí je. Laendr se chce oženit s cikánkou Zerbinettou. Otcové se vrátí, jsou zděšeni a chtějí vše zrušit. Tu sluha Scapin slíbí mladým pomoc a svými šibalskými kousky po italském způsobu, podvody a lhaním „dědky“ přiměje, aby byli synům po vůli. Nic pak nebrání velké svatební veselici. Dílo si vydobylo nepřehlédnutelné místo v komediálním repertoáru světových divadel. Hru v novém a vynikajícím překladu Jiřího Žáka nastudoval s brněnským souborem významný slovenský herec a stejně skvělý režisér Emil Horváth ml., jehož vynikající inscenace Zlatých chlapců (…Vstupte!) měla u brněnského publika fenomenální úspěch. Text: Martin Dohnal „Příběh o dvou urozených mladících, kteří za pomoci prohnaného sluhy Scapina vytrestají své lakomé otce, pojal hostující slovenský režisér Emil Horváth jako příležitost k oslavě divadelnosti. Od začátku se hraje s málo vídanou bezprostředností, kterou navozuje hned úvodní šprýmování titulního hrdiny s živou kapelou na jevišti. Její členové se spiklenecky zapojují do Scapinových lumpáren a tvoří tak spolu s figurou druhého sluhy Silvestra hravý chór, který udává tempo dějovému toku. Patrná je návaznost na principy commedie dell‘arte.“ David Kroča, ČRo 3 – Vltava

Premiéra: 24. června 2011, Mahenovo divadlo

63

ČINOHRA – REPERTOÁR Jedna z nejslavnějších, nejvýznamnějších, nejinspirativnějších, ale i divácky nejvděčnějších her světového činoherního repertoáru. V řadách úředníků zapadlého provinčního městečka vyvolá úplnou paniku informace o tajném příjezdu revizora. Není se co divit, protože jejich svět je založen na podvodech, zlořádech a korupci, které jsou vlastní i policejnímu direktorovi, hlavě místního osazenstva. Všichni pak odporně podlézají domnělému revizorovi Chlestakovovi, který, žel, je sám podvodník a „fantasticky mihotavý fantom lží“ (charakteristika Gogola). Prostřednictvím dvojsmyslných komických situací Gogol předkládá pokřivený svět, kde všechny vztahy spojuje strach: direktor má strach z revizora, úředníci z direktora a jeden z druhého, Chlestakov má strach z odhalení. Inscenace je dílem vynikajícího Ivana Rajmonta, jehož Škola žen se u brněnského publika setkala s triumfálním ohlasem. V hlavních rolích excelují Martin Dohnal (Chlestakov), pozoruhodná a mimořádná osobnost české kultury, a velký bard Mahenovy činohry Zdeněk Dvořák (Hejtman). Rajmontův Revizor je nejúspěšnější inscenací sezóny 2010/11 a těší se ohromujícímu zájmu brněnského publika. Text: Pavol Juráš „Opravdu mimořádný Chlestakov se v těchto dnech má čile k světu v Národním divadle v Brně. Narodil se pod rukama hostujícího režiséra Ivana Rajmonta a hrajícího dramaturga, skladatele a dirigenta Martina Dohnala. Brněnský Revizor stojí a padá s představitelem titulní role. A ten je mimořádný - nevymizí z paměti stejně, jako mi z ní nikdy nevymizí Oleg Tabakov, hostující v téže hře před čtyřiceti lety v Činoherním klubu.“ Vladimír Just, Lidové noviny

64


Martin Dohnal (Chlestakov, úředník z Petěrburgu), foto: Pavol Juráš

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852)

REVIZOR Překlad: Zdeněk Mahler Režie: Ivan Rajmont Dramaturgie: Martin Dohnal Scéna: Martin Černý, Kostýmy: Jana Preková Účinkují: Martin Dohnal, Zdeněk Dvořák, Dita Kaplanová, Magdaléna Tkačíková, Bedřich Výtisk, Jiří Pištěk, Vladimír Krátký, Jaroslav Kuneš, Ondřej Mikulášek

Václav Vašák (Horác, syn Orontův) a Zdeněk Dvořák (Arnolf, jinak pán z Pařezova), foto: Jana Hallová


ŠKOLA ŽEN Překlad: Jiří Žák Režie: Ivan Rajmont Dramaturgie: Martin Dohnal Scéna: Martin Černý, Kostýmy: Martin Černý Hudební spolupráce: Vratislav Šrámek Účinkují: Zdeněk Dvořák, Eva Novotná j.h., Václav Vašák j.h., Jan Grygar, Klára Apolenářová, Jiří Pištěk a další

ČINOHRA – REPERTOÁR Slavná komedie velkého francouzského mistra z roku 1662, která dosáhla obrovitého úspěchu u nejširších vrstev a zároveň rozdráždila některé z Molièrových nepřátel natolik, že dramatik na útoky a pomluvy odpověděl komedií „ Kritika Školy žen“. Hlavní postavou je Arnolf, který kdysi získal děvčátko s úmyslem, že si z něho dá vychovat budoucí ženu: klášterní výchova z ní má udělat poslušnou bytost, připravenou na příkladné manželství. Když je Anežka zralá na manželství, dá ji Arnolf převézt do svého domu a dovzdělává ji četbou Rukojeti o manželství. Náhle se objeví mladý Horác, syn Arnolfova přítele Oronta a začne se Anežce dvořit, aniž tuší, že se jedná o Arnolfovu schovanku. Navíc se Horác se svou zamilovaností svěří Arnolfovi, jenž vyvine značné úsilí, aby vztahu zabránil. Leč marně.... Tato překrásná veršovaná komedie je i v dnešní době nanejvýš aktuální: protestuje totiž proti předmětnému vidění světa, karikuje osoby, které vztah k ženě a instituci manželství ztotožňují s vlastnictvím (Arnolf je Harpagonem ve věcech lásky). Text: Martin Dohnal „Ivan Rajmont svou režií Molièrovy Školy žen dosáhl toho, že jeviště Mahenovy činohry je v bezprostředním kontaktu s obecenstvem. Zdeněk Dvořák jako Arnolf i jeho kolegové a kolegyně hrají od začátku pro diváky, aniž se podbízejí. Dvořák si svým srozuměním s nimi buduje četné okamžiky, kdy ovládá hlediště beze slov a bez gest, pouhou mimikou, a to navíc uměřenou a lidsky věrohodnou.“ Milan Uhde, Divadelní noviny


65

ČINOHRA – REPERTOÁR Nejslavnější francouzská komedie se skvělými hereckými výkony. Harpagon je prototypem chorobné lakoty, která ho vyčleňuje z mezilidských vztahů v rodině i mimo ni. Omezuje své děti a intrikuje s jejich životy, když je nutí do „výhodných sňatků“. K šílenství jej přivádí ztráta zlatých dukátů, které mu vezme sluha, aby tak pomohl Kleantovi, jeho synovi. Inscenace Viktorie Čermákové má povahu tragikomické grotesky, jež vychází z principů barokního divadla a komedie dell´arte. Největší hodnotou inscenace je pak mistrovský výkon Zdeňka Dvořáka, který náleží k nejvýraznějším osobnostem současného českého divadla. Provokativní kostýmy a bizarní scéna se spoustou vycpaných zvířátek posilují antiiluzivní koncepci nonkonformní režisérky. Objeví se i Elvis P. Mimořádný ohlas publika všech věkových kategorií – výbuchy smíchu otřásají Mahenovým divadlem. Text: Martin Dohnal „Nejlepší Harpagonové posledních let: Boris Rösner, dej mu pánbůh herecké nebe, ve Zlaté kapličce, Luba Skořepová v Rokoku, Norbert Lichý V Divadle Petra Bezruče. A rozhodně Zdeněk Dvořák v Brně… Postava dohazovačky Frosiny sedla Monice Maláčové, v jejím pojetí hodně ordinérní a vychytralé. Kdykoli se objeví Bedřich Výtisk v roli mistra Jakuba, kuchaře nebo kočího, někdy vše najednou, přibude na jevišti vtipné veselosti. Že není malých rolí, dokládá Jindřich Světnica jako služka Claudie, mistr Šimon policejní komisař.“ Jiří. P. Kříž, Právo

66


Erika Stárková (Mariana, Kleantova milá) a Jakub Šafránek (Kleant, Harpagonův syn), foto: Jana Hallová


LAKOMEC Překlad: Vladimír Mikeš Režie: Viktorie Čermáková Dramaturgie: Martin Kubran Scéna : Jan Štěpánek, Kostýmy: Andrea Králová Hudba: Petr Kofroň Účinkují: Zdeněk Dvořák, Martin Sláma, Bedřich Výtisk, Eva Novotná j.h., Jakub Šafránek, Monika Maláčová a další

Martin Sláma (Sir Robert Chiltern) a Jana Štvrtecká (Paní Cheveleyová), foto: Jana Hallová

Oscar Wilde (1854–1900)

IDEÁLNÍ MANŽEL Překlad: J. Z. Novák, Úprava: Martin Kubran, Jakub Maceček Režie: Jakub Maceček Dramaturgie: Martin Kubran Scéna : Miloslav Fekar, Kostýmy: Eva Jiřikovská Hudba: Mario Buzzi Účinkují: Martin Sláma, Petr Bláha, Jana Štvrtecká, Klára Apolenářová, Vladimír Krátký a další

ČINOHRA – REPERTOÁR Slavná konverzační komedie proslulého anglického dramatika. Hlavní postavou je lord Robert Chiltern, příkladný a vlivný politik a úspěšný manžel, jehož minulost ukrývá podvod, který na světlo Boží přichází za přispění ženy pochybné pověsti. Hra je ohňostrojem brilantních dialogů, jiskřivých slovních hříček a skvělé situační komiky plné zvratů. Vše vede k poznání, že v pokrytecké společnosti, ve které hlavním měřítkem hodnot je úspěšnost, ztrácí slova jako pravda a upřímnost svůj obsah. Stylově vyhraněná a postmoderně ozvláštněná inscenace Jakuba Macečka oslovuje především mladé publikum. Skvělé herecké výkony (Martin Sláma, Klára Apolenářová, Jana Štvrtecká, Vladimír Krátký, Petr Bláha), krásné kostýmy (Eva Jiřikovská) a rafinovaně jednoduchá, ale působivá scéna Miloslava Fekara. Inscenace se těší mimořádnému zájmu publika. Text: Martin Dohnal „Má Chiltern vše ztratit, včetně lásky své ženy? Martin Sláma je každopádně nejvýraznějším protagonistou inscenace: hádka s Lady Chilternovou (Klára Apolenářová), při které rozrušením vyskočí na židli, zasloužila zvláštní potlesk, stejně tak projev ve sněmovně.“ Josef Mlejnek, Divadelní noviny


67

ČINOHRA – REPERTOÁR Snad nejslavnější tragédie o lásce všech dob. Shakespeare zasadil děj Romea a Julie do Verony, ve shodě se svými prameny zachoval základní zápletku, ale změnil některé podrobnosti. Milostné vzplanutí je zasazeno do bojů mezi Monteky a Kapulety, důvod na život a na smrt zuřícího konfliktu nikdy není objasněn. Shakespeare straní velkému lidskému citu. Nechává své hrdiny, aby se ve jménu lásky dopouštěli leckterých zapovězených skutků, ať už je to tajný sňatek proti vůli rodičů, protizákonná koupě jedu, či dokonce sebevražda, a naopak ukazuje, jak fatální důsledky může mít lpění na zásadách rodové cti povýšených nad zákon. Ústřední dramatický konflikt, který se na různých rovinách projevuje rovněž jako střet mladých a starých, citu a rozumu, neodvratného osudu a svobodné volby, vrcholí poznáním o lidské nepoučitelnosti, jíž se v nerovném boji může vzepřít pouze milostný cit dvou mladých lidí jako hodnota ze všech nejvyšší. Režie byla svěřena významnému herci a bývalému šéfu souboru Divadla na Vinohradech Martinu Stropnickému, který v posledních letech prokázal i výjimečný talent režisérský. V Národním divadle Brno byla v jeho režii uvedena v rámci festivalu Trialog 2011 mimořádně úspěšná inscenace Zkouška orchestru. Text: Martin Dohnal

68


Balkón Julie v italské Veroně

William Shakespeare (1564–1616)

Romeo a Julie Režie: Martin Stropnický Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková Choreografie: Markéta Habalová Dramaturg: Lucie Němečková Účinkují: Magdaléna Tkačíková, Jakub Šafránek, Eva Novotná j.h., Petr Bláha, Ján Jackuliak, Martin Stropnický j.h., Jan Grygar, Tereza Groszmannová a další

Návrh scény k inscenaci od Evy Brodské

Jean-Baptiste Poquelin Molière (1622–1673)

Měšťák šlechticem Překlad: Svatopluk Kadlec, Úprava: Gustav Skála Scéna: Eva Brodská, Kostýmy: Roman Šolc Šerm: Josef Jurásek, Dramaturg: Jaroslav Someš Režie: Gustav Skála, Choreografie: Gustav Skála Účinkují: Ján Jackuliak, Zuzana Ščerbová, Lucie Schneiderová, Vratislav Běčák, Petr Halberstadt, Dana Pešková, Jana Štvrtecká, Jakub Šafránek a další

ČINOHRA – REPERTOÁR Jednou z konstantních linií dramaturgie činohry je dílo největšího francouzského dramatického spisovatele Molièra. Komedie Měšťák šlechticem, která vznikla přímo na objednávku Ludvíka XIV., je možná nejvtipněji napsanou Molièrovou hrou. Bohatý měšťan Jourdain se urputně snaží dostat mezi šlechtu, a proto chce poznat a osvojit si aristokratické způsoby a záliby, bere hodiny hudby a tance, vyučuje se šermu a filosofii, zdokonaluje se v pravopisu, a když žádá učitele filosofie, aby ho poučil o kalendáři, chce vědět, kdy svítí měsíc a kdy ne. Jourdain chce dceru Lucii provdat za šlechtice, nikoliv za Kleanta, obyčejného měšťana. Paní Jourdainová se s Kleantem domluví a ten se přestrojí za Turka, vydává se za syna tureckého sultána, nabídne Jourdainovi turecký šlechtický titul. Jourdain je nadšený a dává mu dceru. Virtuózně napsaná hra je už několik století nanejvýš aktuální: asi vždy bude existovat mnoho lidí, kteří se budou snažit proniknout do vyšší třídy, do vysokých postů, do sfér, které skýtají peníze, postavení a moc. Text: Martin Dohnal


69

ČINOHRA – REPERTOÁR

Marie Durnová (Vévodkyně z Yorku), foto: Pavol Juráš

Možná nejslavnější padouch celého světového divadelního repertoáru. Na cestě k moci plánuje znetvořený Richard III. každý krok. Je obdařen inteligencí, cynismem a naprostou amorálností, nezastaví se před žádným zločinem, obratně využívá všechny lidi kolem sebe a mistrovsky s nimi manipuluje. Velkolepá inscenace oplývá fascinujícími jevištními obrazy, nádhernou hudbou a vynikajícími hereckými výkony se skvělým Petrem Halberstadtem v hlavní roli. Text: Martin Dohnal „Petr Halberstadt. Herec schopný nejen donést verš až do poslední řady na balkoně, ale především zvládnout tři elementární Richardovy polohy. Dravě komediantskou, ironicky viděnou polohu mediálně vemlouvavého svádění (lady Anna, královna Alžběta, měšťané). A kontrastně: tvrdě cynickou polohu drsného pojmenování zla, včetně vlastních zločinů – Halberstadtův Richard vrhá své urážky buď do tváře okolí, nebo jimi přes mikroport bombarduje publikum v monolozích. A konečně poloha bezradného muže na trůně, jehož opustila vůle k moci vzápětí poté, co jí dosáhl. Zhruba od scény zavržení spoluviníka Buckinghama sledujeme Richardův pozvolný rozklad až k zlověstným snům před bitvou, kdy se mu zjevují duchové zavražděných (zde filmové projekce).“ Vladimír Just, Lidové noviny

70



Král Richard III. Překlad: Jiří Josek Úprava: Martin Dohnal, Zdenek Plachý, Dramaturg: Martin Dohnal Režie: Zdenek Plachý, Pohybová spolupráce: Hana Halberstadt Scéna: Daniel Dvořák, Kostýmy: Linda Dostálková Videoprojekce: Tomáš Hrůza, Hudební úprava: Zdenek Plachý Účinkují: Petr Halberstadt, Zuzana Slavíková, Monika Maláčová, Dana Pešková, Marie Durnová, Klára Apolenářová a další

Procesí s milostivým obrazem Madony v závěru hry, foto: Jana Hallová

Zdenek Plachý (1961)

Černá Madona Brněnská

legenda z doby švédského tažení na Moravu Režie: Zdenek Plachý, Autorská spolupráce: Marek Hladký Scéna: Daniel Dvořák, Kostýmy: Marie Blažková Dramaturg: Josef Daněk, Marek Hladký, Jazyková spolupráce: Josef Daněk Videoprojekce: Tomáš Hrůza, Hudba: Zdenek Plachý Odborný poradce: Milena Flodrová, Miroslav Herold, Jan Hanák Bojové scény: Ivan Lisický Účinkují: Petr Halberstadt, Ján Jackuliak, Martin Sláma, Jan Grygar, Vladimír Krátký, Jana Štvrtecká, Dana Pešková a další

ČINOHRA – REPERTOÁR Dramatický příběh se odehrává během obléhání Brna švédskými vojsky, která vede obávaný generál Lennart Torstenson. Píše se rok 1645 a jen hrstka oddaných v čele s páterem Martinem Středou, rektorem jezuitské koleje, je odhodlána své město za každou cenu ubránit. Ironií osudu se velitelem městských obránců stává jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války, muž, který své zkušenosti získal právě ve švédské armádě – Jean Louis Raduit de Souches. Do funkce velitele obrany města Brna jej v březnu 1645 jmenoval samotný císař Ferdinand III. Ač francouzský hugenot, stal se velkou postavou barokního Brna. Po šestnáct týdnů se svými 1476 muži úspěšně vzdoroval dvacetinásobné švédské přesile. Přestože zemřel r. 1683 ve Vídni, brněnští obyvatelé na něj nezapomněli a přenesli jeho tělo do kostela sv. Jakuba Většího. Součástí příběhu je i legenda o Černé Madoně – patronce města Brna – ikoně Panny Marie s Ježíškem italobyzantského typu, snad z 2. poloviny 13. stol., nejstaršího deskového obrazu v českých zemích. Augustiniánský klášter ji dostal od zakladatelova bratra, císaře Karla IV. Údajně se v největší válečné vřavě obraz Panny Marie zjevil modlícím se obráncům Brna. Toto zjevení se stalo podle legendy jednou z hlavních příčin vítězné obrany města. Zjevení pro Černou Madonu je velkoformátovým divadelním představením o vojenské cti a zradě, víře v Boha. V silném příběhu nechybí ani velká láska a sebeobětování, vykoupené nadějí, je to příběh o zradě, o obrácení se k vyšším duchovním hodnotám, o dilematu volby mezi osobním a nadosobním. Příběh obsahuje mysteriózní prvky, spojené s historickými reáliemi i s konkrétními osudy jednotlivých postav. Text: Martin Dohnal


71

ČINOHRA – REPERTOÁR Dobrodružný román Julese Verna 800 mil po Amazonce patří do cyklu Podivuhodné příběhy. Francouzský název románu La Jangada označuje obrovský obytný vor sloužící k plavbě po jihoamerickém veletoku. Na palubě Jangady pluje celá rodina hlavního hrdiny Joama a početný personál, aby na konci své cesty oslavili svatbu Joamovy dcery Minhy a Manuela. Svatební plavba probíhá v klidu a pasažéři voru vnímají krásu břehů Amazonky – to vše do okamžiku, když se na palubu dostane muž jménem Torrés. Ten sice nejprve Joama zachrání ze spárů divochů, pak jej však začne vydírat. Napínavý příběh plný dobrodružství a boje dobra se zlem strhne dospělého a okouzlí malého diváka. Autorem úpravy a dramatizace dle slavného románu Julese Verna a režisérem inscenace je Arnošt Goldflam, jedna z nejvýraznějších osobností nejen současného českého divadla, který významnou část své tvorby věnuje právě představením pro děti. Text: Martin Dohnal „Tajemství pralesa nabízí vše, co jsme jako děti milovali: pohádku, v níž dobro vítězí nad zlem, pořádně zlotřilého zloducha, s jehož příchodem na scénu tuhne krev v žilách (roli Torrése si vychutnal Zdeněk Dvořák), milostný příběh, napětí i hudební prvky.“ Simona Polcarová, Brno magazín

72


Různorodá společnost plavící se na obytném voru, foto: Jana Hallová

Arnošt Goldflam (1946) dle románu Julese Verna (1828–1905)

TAJEMSTVÍ PRALESA

aneb 800 mil po Amazonce Scénář: Arnošt Goldflam, Dramaturg: Dora Viceníková Scéna: Jaroslav Milfajt, Kostýmy: Petra Goldflamová-Štětinová Hudba: Petr Hromádka, Pohybová spolupráce: Hana Halberstadt Režie: Arnošt Goldflam, Světelný design: Arnošt Janěk Účinkují: Vladimír Krátký, Marie Durnová, Kristýna Jiroušková, Ján Jackuliak, Martin Sláma, Lucie Schneiderová, Petr Bláha, Zdeněk Dvořák a další

Konec dobrý, všechno dobré, foto: Jana Hallová


Konec dobrý, všechno dobré Překlad: Jiří Josek, Dramaturg: Martin Dohnal Režie: Vlastimil Peška Scéna: Tomáš Volkmer, Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková Hudba: Vlastimil Peška Účinkují: Jaroslav Kuneš, Vratislav Běčák, Zuzana Ščerbová, Marie Durnová, Luboš Ondráček, Jan Pavel Riedl, Jana Štvrtecká a další

ČINOHRA – REPERTOÁR Velmi zvláštní a rafinovaná komedie, ve které nejdůležitější místo zaujímá rodičovská a romantická láska, jež má sílu leccos nepatřičného odpouštět. V této italsky potřeštěné hře své síly spojí ženy dvou generací, aby znemožnily mladému hraběti promarnit život. Podaří se jim to díky postelové záměně, při níž se jeho žena vymění v posteli s jinou dívkou, a touto lstí svého muže přiměje, aby ji konečně uznal za svou právoplatnou manželku. Než však nastane dobrý konec, dojde k mnoha zvratům, které souvisejí s láskou, penězi, ctností či postavením. Jedna z postav praví: „Naše životy jsou utkány z různých vláken, dobro se proplétá se zlem tak, že je nikdo nerozplete.“ Divák uvidí komedii ve vynikajícím překladu Jiřího Joska (který má ostatně tuto hru mimořádně rád) a v moderní transkripci skvělého brněnského divadelníka, uměleckého vedoucího a ředitele loutkového divadla Radost Vlastimila Pešky, jehož režie se vyznačují humorem, hravostí a velkolepou imaginací, což potvrzuje i tato inscenace. Text: Martin Dohnal „Konec dobrý, všechno dobré je krásné divadlo na divadle, a k tomu pokus o hyperbolické, avšak ryze pimprlové vyjádření příběhu o manželské lsti překonávající nelásku. Neposednost a záměrná šmíra zdobí herecké výkony v tomto kusu.“ Jiří P. Kříž, Právo


73

ČINOHRA – REPERTOÁR Nejslavnější detektivní hra všech dob z pera světově proslulé anglické spisovatelky, jejíž kult nabyl v druhé polovině dvacátého století nebývalých rozměrů. Od svého literárního debutu „Záhadná událost ve Stylesu“ (1920) se dopracovala k dílům s mimořádně rafinovanou stavbou v pozoruhodně vytříbeném stylu. Přivedla na svět řadu detektivů – typu Hercule Poirot, slečna Marplová, ale i neobyčejný pan Quinn, postava záhadná a patrně nadpřirozená. Stala se autorkou i diváky zbožňovanou, ale kupodivu i kritikou velmi respektovanou. „Past na myši“ je neznámější z jejích 21 divadelních her. Byla přeložena do 25 jazyků a její londýnská inscenace se hraje nepřetržitě od 25. listopadu 1952, což je světový unikát. Hra obsahuje mnoho z oblíbených postupů velké autorky, jako například uzavřený prostor, fascinující zvraty, odstřižený telefon, romantickou atmosféru i velmi zvláštní smysl pro humor. Obrovská popularita této hry překvapila i samotnou Agathu Christie: „Myslím, že je to opravdu výjimečné, ale koneckonců je pořád spousta penzionů a spousta vražd.“ Hru nastudoval Jan Mikulášek, který v současnosti patří mezi nejvýznamnější režisérské osobnosti českého divadla. Text: Martin Dohnal „Brněnská Past na myši hýří vtipem. Notorickou známou detektivku, která se v Londýně hraje už půl století a od premiéry v roce 1952 dosáhla více než sedmnácti tisíc repríz, není možné hrát s vážnou tváří. V časech akčních trháků by působila jako zapomenutý film. Přesto ovšem Mikuláškova zcizující verze část usedlejšího publika bude nejspíš pobuzovat.“ Jiří P. Kříž, Právo 74


Tereza Groszmannová (Slečna Casewellová) a Zuzana Skavíková (Paní Boylová), foto: Jana Hallová

Agatha Christie (1890–1976)

Past na myši Překlad: Jaroslav Chuchvalec Úprava: Jan Mikulášek, Marek Pivovar, Dramaturg: Marek Pivovar Režie: Jan Mikulášek Scéna: Marek Cpin, Kostýmy: Marek Cpin, hudba: Jan Mikulášek Účinkují: Jana Štvrtecká, Václav Neužil j.h., Petr Rakušan j.h., Zuzana Slavíková, Jiří Pištěk, Tereza Groszmannová, Jindřich Světnica, David Kaloč

Zdeněk Dvořák (Willie Clark), Bedřich Výtisk (Al Lewis), foto: Pavol Juráš

ČINOHRA – REPERTOÁR Jedna z nejúspěšnějších soudobých komedií proslulého amerického dramatika Neila Simona. Dva zestárlé komiky svede po jedenácti letech dohromady nabídka natočit pro televizi jejich nejslavnější číslo. Dva zatrpklí tvrdohlavci tak začnou na jevišti rozehrávat množství komických situací, které nenechají bránice diváků chvíli v klidu. Inscenace představuje dva velké komiky hereckého souboru Mahenovy činohry: Zdeňka Dvořáka, který v ní oslavil životní jubileum, a Bedřicha Výtiska, který mu skvěle sekunduje a nahrává. Režie této hry se ujal vynikající slovenský herec a úspěšný režisér Emil Horváth ml., který je přímo expertem na konverzační komedie a mnoho diváků Mahenovy činohry si ho zcela zřetelně vybavuje z legendárných televizních inscenací československých pondělků jako charismatickou hereckou osobnost, inteligentního hráče a rozeného divadelníka. Text: Martin Dohnal

Neil Simon (1927)

Zlatí chlapci (... vstupte!) Překlad: Ivo T. Havlů Dramaturg: Martin Kubran Režie: Emil Horváth Scéna: Peter Čanecký Kostýmy: Peter Čanecký, Hudba: Peter Mankovecký účinkují: Zdeněk Dvořák, Bedřich Výtisk, Petr Bláha, Marie Durnová a Tereza Groszmannová

„Horváthovi Zlatí chlapci stelesnení Zdeňkom Dvořákom (Willie Clark) a Bedřichom Výtiskom (Al Lewis) roztočili kolotoč komických aj hlboko ľudských situácií.“ Peter Stoličný, divadlo.sk „Konverzace má neuvěřitelný náboj, mezi starými pány to skutečně jiskří. Uklidňující syn je patřičně zoufalý, ošetřovatelka správně mateřsky něžná i tvrdá a sestřička je prostě krásná, vyzývavá a odpovídajícně jednoduchá. Asi jako ve všech hrách, kde se objeví tito matadoři Mahenovy činohry, ani zde nechybí jistá dávka improvizace a aktuálních vtípků a narážek. Původní text občas zcela zmizí, aby se po salvě smíchu opět vynořil a pokračoval na vlnách zábavy.“ www.miss-pepper.cz/11/zlati-chlapci-vstupte-a-vyborne-se-pobavte/

Premiéra: 6. listopadu 2009, Mahenovo divadlo

75

ČINOHRA – REPERTOÁR Přerozkošná a převýborná komedie o Siru Johnu Falstaffovi a veselých paničkách windsorských. Tato Shakespearova komedie patří k hrám, které si natrvalo vydobyly přízeň publika a které nemusíme zvlášť představovat. Nicméně není bez zajímavosti, že obdobím svého vzniku patří do blízkosti Hamleta - jako by velký alžbětinský dramatik cítil potřebu vyvážit velké filozofické téma tragédie rozpoutanou komedií, bezuzdným žertem, veselou hříčkou bez mráčků. S tímto posvěcením se i na našem jevišti rozžívá starý dobrý rytíř Falstaff a další postavičky kouzelné renesanční taškařice. Režisérem inscenace je hostující Peter Mikulík ze Slovenského národního divadla v Bratislavě. Premiéra obnoveného nastudování s J. Grygarem, P. Halberstadtem, L. Ondráčkem, L. Schneiderovou, P. Douckem a V. Hanzlem. Mahenova činohra věnuje představení svému milovanému kolegovi mistru Jaroslavu Dufkovi (1934–2011) Text: Martin Dohnal „Mikulík inscenačně dobře vystihl autorovo mistrovství v charakteristikách určených způsobem řeči, ať už lexikálním výběrem nebo jejími defekty… Podstatným, co dělá z Veselých paniček v Národním divadle jednu z nejlepších inscenací minulého roku, je ovšem herecky znamenitě zvládnutá plejáda windsorských figurek.“ Jiří P. Kříž, Právo

76

Obnovená premiéra: 14. listopadu 2011, Mahenovo divadlo

foto: Jana Hallová


Veselé paničky windsorské Překlad: Jiří Josek, Dramaturg: Miroslav Plešák Režie: Peter Mikulík Pohybová spolupráce: Hana Halberstadt Scéna: Jozef Ciller, Kostýmy: Milan Čorba, Hudba: Peter Mankovecký Účinkují: Jan Grygar, Petr Halberstadt, Pavel Doucek, Ondřej Novák, David Kaloč, Martin Sláma, Zdeněk Dvořák, Bedřich Výtisk, Zuzana Slavíková a další

Dita Kaplanová (Úřednice), Dana Pešková (Dáma) a Monika Maláčová (Feministka), foto: Jana Hallová

ČINOHRA – REPERTOÁR Proslulý německý skladatel, dirigent, klavírista a producent uvedl v roce 1995 v hamburském divadle svou vlastní komediálně-hudební revue „Die Sekretärinnen“, která měla ohromující úspěch, stejně jako televizní verze z roku 1998. Česká verze v adaptaci Johany Kudláčkové a Ireny Žantovské pod názvem „České sekretářky“ uvedená v Praze v divadle Kolowrat (ND Praha) se setkala se stejně vřelým přijetím. Devět sekretářek se každý den setkává na svém pracovišti a jejich individuální osudy a prožitky se dostávají na povrch v podobě dialogů a také nejrůznějších písniček a šlágrů. Česká verze použila české hity sedmdesátých let. Verze NDB pod názvem „Moravské sekretářky“ nabízí strhující představení, ve kterém exceluje herecky, pěvecky a pohybově znamenitý dámský soubor Mahenovy činohry. Text: Martin Dohnal

Franz Wittenbrink (1948)

Moravské sekretářky Překlad a úprava: Irena Žantovská, Johana Kudláčková Dramaturg: Marek Hladký, Režie: Irena Žantovská Hudební nastudování: Max Wittmann, Petr Svozílek Pohybová spolupráce: Boba Brella, Scéna a kostýmy: Dana Hávová Účinkují: Dana Pešková, Jana Štvrtecká, Klára Apolenářová, Dita Kaplanová, Sandra Riedlová, Monika Maláčová, Tereza Groszmannová, Zuzana Ščerbová, Kristýna Jiroušková, Luboš Ondráček, Petr Svozílek

„Devět činoherních hereček vedených režisérkou Irenou Žantovskou obstálo na velkém jevišti Mahenova divadla jak v naživo odzpívaných hudebních číslech a vícehlasých sborech, tak překvapivě i ve složitějších pohybových ansámblových variacích.“ Lenka Suchá, 8. 11. 2010, Deník Rovnost „Brněnská inscenace sází především na uvolněné herectví devíti členek souboru, které dostaly příležitost v typově podstatně odlišných postavách. V inscenaci Ireny Žantovské jsou základním výrazovým prostředkem naživo zpívané šlágry, které odrážejí problémy, emoce i vnitřní prožitky protagonistek. Přímo na jevišti herečky doprovází klavírista Petr Svozilek, To je vcelku nápadité, takže sólový či sborový zpěv doprovází také rytmické hrátky s klávesnicí starých psacích strojů nebo třeba s hrníčky od kávy, důvěrnými to rekvizitami kancelářského života. Kupříkladu Monika Maláčová skvěle vystřihne ústřední píseň z westernu Tenkrát na západě, kterou má v českém překladu na repertoáru Věra Špinarová.“ David Kroča, ČRo 3 – Vltava


77

ČINOHRA – REPERTOÁR

Zuzana Ščerbová (Popelka), foto: Jana Hallová

Jedna z nejkrásnějších světových pohádek pojednává o dívce, která byla stejně hodná jako krásná a díky laskavosti a dobrotě se stala královnou. Neboť „Být dobře učesán, to není všechno, krásky; je třeba vlídnou, milou být. To od své víly musíte vždy chtít, pak teprve jste hodny lásky.“ Dramatizace Popelky vychází především z předlohy bratří Grimmů, bylo však přihlédnuto i k verzi Charlese Perraulta a libretu nádherného baletu Sergeje Prokofjeva. Inscenace s úžasnou scénou a nádhernými kostýmy Pavla Juráše je určena pro děti jakéhokoliv věku. Text: Martin Dohnal „Rodinné představení Popelka vytvořili podle předlohy bratří Grimmů s použitím motivů verze Perraultovy a baletu Sergeje Prokofjeva v Mahenově činohře. Úpravci a inscenátoři Martin Dohnal a Pavol Juráš zasadili známý příběh do fantazijní scény, kterou zabydleli barevnými, bohatými kostýmy.“ Z reportáže magazínu ČT Divadlo žije! „Bombastické kostýmy nad nimiž oči přecházejí, včetně zdobné scény navrhl Pavol Juráš. … Dětský divák je totiž nemilosrdný, a tak zatímco u většiny zdejších inscenací by nudící se děti udělaly z „Mahenky“ kůlničku na dříví, u Popelky se skutečně bavily. Pohádkový příběh byl poctěn kouzly, opravdovostí „kladných“ a až bláznovstvím „záporných“ postav. Skvělé je i to, že Macechu a její dvě zlotřilé dcery hrají chlapi.“ Jana Soukupová, MF Dnes 78

Premiéra: 25. září 2011, Mahenovo divadlo

Jakob a Wilhelm Grimmové (1785–1863 a 1786–1859)

Popelka Dramatizace: Martin Dohnal, Návrh opony: Alois Mikulka Choreograf: Markéta Habalová, Výprava: Pavol Juráš Scénická koláž: Martin Dohnal, Markéta Habalová, Pavol Juráš účinkují: Zuzana Ščerbová, Petr Bláha, Kristýna Jiroušková, Bedřich Výtisk, Pavel Doucek, Václav Hanzl, Jan Grygar, Jaroslav Kuneš, Lukáš Cenek j. h., Lucie Martináková–Hloužková j. h. a další

Patrik Ouředník – Europeana

l 79

Divadlo Reduta, Zelný trh 4, Brno

80 l

Vážení diváci, drazí přátelé Divadla Reduta S velkým potěšením mohu napsat, že inscenace, které vznikají na scéně Divadla Reduta, získávají stále větší renomé – sklidili jsme řadu ocenění a nominací v prestižních anketách, hostujeme na předních scénách v Praze i zahraničí a naše tvorba je zastoupena i na mezinárodních festivalech. S Korespondencí V + W jsme objeli téměř celou republiku a navštívili jsme dokonce i Brusel. Podobnému zájmu se těší i další inscenace: adaptace novely Patrika Ouředníka Europeana úspěšně hostovala ve Vídni a získala pozvání na řadu festivalů, Valmont vynesl Evě Novotné a Václavu Vašákovi nominace na nejvyšší hereckou cenu Thálie… Dále jsme pro Vás připravili adaptaci francouzského románu Jules a Jim, dramatizaci ruské klasiky Anna Karenina, přepis slavného filmu L. Buňuela Nenápadný půvab buržoazie a mnohé další. Uvědomuji si, že tato sláva a úspěch by nebyly možné bez Vašeho zájmu a podpory, dovolte tedy, abych vám poděkoval za dosavadní přízeň a srdečně pozval na premiéry, které pro Vás s veškerou láskou a péčí připravujeme. Sezonu 2012/2013 otevřeme titulem s ambiciózním názvem Kabaret Kafka. V režii Daniela Špinara představíme tvorbu jednoho z nej-

větších spisovatelů 20. století Franze Kafky v kolážovité formě s živou hudbou. Následovat budou inscenace dvorního režiséra Divadla Reduta Jana Mikuláška. Ten převede na scénu deníkové záznamy velikána českého filmu 60. let Pavla Juráčka pod názvem Zlatá šedesátá. Deníkové zápisy zachycují vzestup i pád talentovaného umělce v konfliktu s dobovými společenskými a kulturními okolnostmi i s vlastní bohémskou povahou. Následovat budou Gurmáni, autorská inscenace Jana Mikuláška a Dory Viceníkové, která ztvární široké téma jídla. Skutečnou otázkou od počátku života až do současnosti totiž není, zda být či nebýt, ale zda sežrat, nebo být sežrán. Nabídka Divadla Reduta se však neomezuje pouze na pravidelné hraní, usilujeme naši krásnou budovu co nejvíce otevřít a naplnit jedinečným programem: na podzim se zde koná již tradiční festival Redfest, který uvádí domácí i zahraniční komorní činoherní produkce, a počátkem února multižánrový večer Maškarní bál aneb Mozart v Redutě, který představuje Mozarta v nejrůznějších provedeních od výtvarné instalace ke koncertu, od DJ k operním áriím. Pravidelnou součástí činnosti Divadla

REDUTA Reduta jsou výstavy, koncerty, přednášky aj. Divadlo Reduta představuje divadelní dům bez stálého souboru, kde se potkávají menší tvary operní, baletní i činoherní, hojně se zvou hosté a vytvářejí specifické projekty. V Divadle Reduta uvádíme ve spolupráci s předními režiséry české premiéry, původní projekty, tituly, které jinde nejsou k vidění. Buďte při tom s námi a objevujte stále pulsující energii a krásu divadla. Dr. Petr Štědroň umělecký šéf Divadla Reduta

l 81

REDUTA – PREMIÉRA Kafkovo literární dílo obsahuje kratší povídkové prózy, z toho množství fragmentů, tři nedokončené romány, deníky a korespondenci. Jen menší část svého díla vzal Kafka na milost a dal souhlas k jeho vydání za svého života. Před smrtí mnoho rukopisů spálil, o všem, co nebylo v jeho dosahu, přikázal, aby se zničilo. Posmrtné vydání jeho spisů vycházelo péčí jeho přítele Maxe Broda. Za svůj hlavní životní úkol považoval Kafka psaní a obtížně je uváděl v soulad s prací v pojišťovacím úřadě, kterou svědomitě vykonával. Psaní bylo při Kafkově maximalismu zápasem o nejvyšší cíle, zápasem s nemožností. Odtud Kafkova ustavičná nespokojenost téměř se vším, co napsal, odtud takové množství krátkých i delších rozběhů, na které už nikdy nenavázal, odtud tolik fragmentů v jeho díle. Psaní bylo pro něho spásou i zatracením, službou ďáblu, posilou i trýzní, štěstím i zoufalstvím, překážkou na cestě životem i útočištěm v čase beznaděje a porážek. Kabaret Kafka volně spojuje motivy Kafkova díla, které zázračně oslovuje další a další generace čtenářů. Text: Dora Viceníková

Jan Gemrot – Franz Kafka olej na plátně

D. Viceníková (1976) / D. Špinar (1979)

KABARET KAFKA Režie: Daniel Špinar

82


Řekni, kde ty kytky jsou…

P. Juráček (1935–1989) / D. Viceníková (1976) / J. Mikulášek (1978)

ZLATÁ ŠEDESÁTÁ Režie: Jan Mikulášek

REDUTA – PREMIÉRA Pavel Juráček, režisér, scenárista, signatář Charty 77, je klíčovou osobností českého filmu 60. let. Deníkové zápisy zachycují vzestup i pád talentovaného umělce v konfliktu s dobovými společenskými a kulturními okolnostmi i s vlastní bohémskou povahou. Deník tak nabízí nejen neobyčejně intimní vhled do Juráčkovy osobnosti, do jeho vnímání světa a lidí kolem něj, ale i do atmosféry „zlatého věku naší kinematografie“, která je nahlížena zevnitř, jedním z aktérů nové vlny. Ve svém deníku zanechal po sobě Pavel Juráček dílo svrchované literární úrovně a hypnotické působivosti, otevřený dokument o výšinách i běsech umělecké tvorby. Kniha zvítězila v anketě Lidových novin o Knihu roku 2004 a obdržela ocenění Litera 2004 za nakladatelský čin. 16. srpna 1964... pátek Člověk nepatří na svět, je omylem přírody a jeho jednání je nesmyslné. Zdá se mi, že štěstí je stav blbosti, chytrý člověk nemůže být šťastný, ty dvě věci se vylučují. Rozum je proti nám, rozum je nepřítel, rozum je nádor na mozku, nepřirozené bujení myšlenek a pochybností vzniklé jakousi chybou v přírodě. S kým si o tom mám povídat? Nikoho nemám. Čím jsem starší, tím jsem osamělejší a jediné co je jisté, je fakt, že jednou umřu. A do té doby se budu potácet pořád dál od narození, pořád blíž k smrti a budu dělat věci, které vzhledem k jistotě smrti jsou směšné. Protože jediné, co člověk o svém životě bezpečně ví je, že skončí. Text: Dora Viceníková


83

REDUTA – PREMIÉRA

Sladké mámení

Široké téma významu jídla v autorské inscenaci Jana Mikuláška a Dory Viceníkové. Skutečnou otázkou od počátku života až do současnosti není, zda být či nebýt, ale zda sežrat, nebo být sežrán. Tento koloběh se týká všech. Nenaplněné emoční či sexuální potřeby uspokojujeme jídlem, jsme-li rozčilení nebo smutní, saháme po jídle. Jídlo je typickým lidským rysem, dělení o potravu rituálem. Tradiční pokrmy zdůrazňují naši identitu i odlišnost – cizí jídla jsou neznámá, odpudivá, bizarní. Britové mluví o Francouzích jako o žabožroutech, Britové jsou pro Francouze zase bifteci a původní význam slova Eskymák je jedlík syrového masa. Inscenace zpracovává téma jezení, pití, stolování, tloustnutí… z nejrůznějších úhlů s důrazem na nesmyslnost, vyprázdněnost, surreálnost toho počínání. Text: Dora Viceníková

D. Viceníková (1976) / J. Mikulášek (1978)

GURMÁNI Režie: Jan Mikulášek

84


Čaj o páté

REDUTA – REPERTOÁR Příběh vypráví o skupince přátel z vyšší společnosti, která se neustále snaží sejít ke společnému obědu, večeři nebo zajít na čaj. Jejich pokusy však vždycky končí neúspěchem, zapříčiněným většinou velmi zvláštními až absurdními okolnostmi. Předlohou k inscenaci se stal slavný film Luise Buňuela a J. C. Carrièra, který kromě jiných výher a nominací získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 1973 a je nesmazatelným písmem zapsán v dějinách světové kinematografie. Text: Dora Viceníková

Luis Buňuel (1900–1983) a Jean-Claude Carrière (1931)

Nenápadný půvab buržoazie Režie: Jan Mikulášek Dramatizace: Jan Mikulášek a Dora Viceníková Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Marek Cpin Výběr hudby: Jan Mikulášek Účinkují: Ondřej Mikulášek, Dita Kaplanová, Zuzana Ščerbová, Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Jiří Kniha, Petr Jeništa, Jakub Gottwald


85

REDUTA – REPERTOÁR

Michal Dalecký, Petra Bučková, Jiří Kniha, foto: KIVA

Jemný milostný příběh, jehož hrdiny jsou dva přátelé, kteří se zamilují do jedné ženy. Dílko bez těžkopádné psychologické analýzy, s typicky francouzským espritem rozebírá otázku přátelství, lásky a problém, může-li žena milovat dva muže, spojené poutem přátelství, a naopak. Román se stal již předlohou slavného filmu F. Truffauta z roku 1962 a patří do zlatého fondu světové kinematografie. Poprvé v novodobé historii Divadla Reduta usazujeme diváky přímo na jeviště, čímž vzniká jedinečná příležitost sledovat herce z bezprostřední blízkosti, popřípadě se i zapojit do děje. Jiří Kniha a Michal Dalecký, mistři v improvizaci, slibují gejzír nápadů, nevídaných situací a humoru. Text: Dora Viceníková „Petra Bučková jako Katty je … hravá intrikánka, která motivuje řetěz nepředvídatelných situací, jenž vrcholí šokující smrtí dvojice hrdinů v potopeném autě. Jim v podání Michala Daleckého si užívá života plnými doušky a v sérii improvizací plní také úlohu klíčového baviče, zatímco Jules Jiřího Knihy přes všechny své taškařice musí nést také tíhu milostného trojúhelníku. Ve svém závěrečném monologu, popisujícím smrt přítele i Katty, tento vyhlášený představitel komických postav působí tak dojemně, až rozezní melancholické tóny předlohy.“ David Kroča, Český rozhlas Vltava

86

Premiéra: 9. března 2012, Divadlo Reduta

H. P. Roché (1879–1959)

JULES A JIM Režie: Anna Petrželková Dramatizace a dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Zuzana Štefunková Hudba: Mario Buzzi Účinkují: Jules: Jiří Kniha, Jim: Michal Dalecký, Katty: Petra Bučková

Igor Bareš, Henrieta Horňáčková, foto: Attila Racek

Slawomir Mrožek (1930)

KOUZELNÁ NOC A LETNÍ DEN Režie: Zdeněk Kaloč Překlad: Helena Stachová (Kouzelná noc) Roman Mecnarowski (Letní den) Scéna: Marta Roszkopfová Kostýmy: Marta Roszkopfová Hudba: David Rotter Účinkují: Igor Bareš, Zdeněk Černín, Henrieta Hornáčková

REDUTA – REPERTOÁR V hlavní roli se představí Igor Bareš, mimo jiné dlouholetý člen Činohry Národního divadla v Praze, pro nějž je tato inscenace velkým návratem na brněnské jeviště. Povedlo se mu zde navázat na velmi úspěšnou spolupráci se Zdeňkem Kaločem, v jehož režiích ztvárnil své nejvýznamnější divadelní role za působení v Mahenově činohře Národního divadla Brno, kde působil dlouhých jedenáct let, na která velmi rád vzpomíná. Sám Igor Bareš o své herecké příležitosti v Divadle Reduta mluví jako o kroku vpřed. Představení nabízí dvě groteskní aktovky jednoho z nejslavnějších polských dramatiků Slawomira Mrožka, který je především zábavným konstruktérem nečekaných situací, vtipným ironikem, mistrem „absurdní logiky“. Jeho hlavním tématem je člověk nazíraný v nečekaných, absurdních situacích, v příbězích plných překvapivých zvratů a humoru. Text: Dora Viceníková „Text má přísně logickou strukturu, která klade nároky na divákovo soustředění a díky níž je hlavní pozornost upřena na herce a jejich interpretaci. Igor Bareš i Zdeněk Černín jsou k sobě výborně zvoleni typově, když každý po svém dovedou být až dětinsky směšní i dojímaví zároveň. Projev Henriety Hornáčkové zase nejvíce zdobí ženská fyzická krása, kterou boduje hlavně u mužské části publika.“ Lenka Suchá, Minirecenze rovnosti, 4.10.2011, Hodonínský deník

Premiéra: 2. října 2011, Divadlo Reduta

87


Anna Karenina: V hlavní roli Tereza Vilišová, foto: KIVA

Slavný román vypráví o síle nesmírné vášně schopné prorazit hranice společenské konvence, která však vzápětí uvadá. Osmidílný román Anna Karenina Lva Nikolajeviče Tolstého uvedeme v nové dramatizaci předního německého dramatika a režiséra Armina Petrase (1964). Příběh líčí osudovou lásku mezi vdanou Annou Kareninou a mladým důstojníkem Vronským. Anna Karenina byla celý svůj život podřízena nějakým konvencím. Ať už se jednalo o společenské postavení nebo postavení v rodině. Byla plná vášně, touhy po citu a lásky k synovi. Zpočátku se s ní seznamujeme jako s energickou ženou plnou síly, oslňující nadměrnou krásou i elegancí. Postupně se jí začíná hnusit její postavení nevěrné ženy, která vlastnímu muži lže, a přitom se tajně schází s jiným… Text: Dora Viceníková

L. N. Tolstoj (1828–1910)

ANNA KARENINA

88


Režie: Daniel Špinar Dramatizace: Armin Petras, Překlad: Petr Štědroň Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna: Henrich Boráros, Kostýmy: Linda Boráros Účinkují: Anna Karenina: Tereza Vilišová, Karenin: Jiří Vyorálek Stefan: Petr Bláha, Dáša: Gabriela Mikulková, Kitty: Julie Goetzová, Levin: Martin Sláma, Vronský: Jakub Gottwald

Václav Vašák, Eva Novotná, foto: KIVA

REDUTA – REPERTOÁR Původní adaptace Daniela Špinara líčí napínavou hru dvou cynických poživačníků – vikomta Valmonta a markýzy de Mertuil – se ctí madame de Tourvel a je strhujícím obrazem lidské morálky, soubojem cynismu a čistého citu. Když vydal Choderlos de Laclos v roce 1782 poprvé své Nebezpečné známosti, zřejmě netušil, jaký rozruch vyvolá. Odhalení morálky francouzské společnosti, milostné hrátky šlechticů popsané do nejmenších detailů způsobily šok a zároveň zájem společnosti. Nebezpečné známosti jsou natolik přitažlivé a inspirativní, že podle nich vznikla již řada filmů a divadelních představení. Kniha díky své oblíbenosti vyšla již nesčetněkrát a byla přeložena snad do všech světových jazyků. Text: Dora Viceníková

Choderlos de Laclos (1741–1803) / Daniel Špinar (1979)

VALMONT Režie: Daniel Špinar Dramatizace: Daniel Špinar, Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna: Lucia Škandíková, Kostýmy: Iva Němcová Hudba: Stanislav Abrahám Účinkují: Valmont: Václav Vašák, De Merteuil: Eva Novotná De Tourvel: Jana Pidrmanová

„Výkon Evy Novotné (de Merteuil) je velkou ozdobou chytře vystavěné inscenace. Soustředěně, s kázní, herecky inteligentně a vnitřně krajně opravdově hraje tak, že se stává adeptkou na některou z nejvyšších hereckých cen. I robustní Václav Vašák se se svým živočišným Valmontem drží vedle ní velice dobře.“ Jana Soukupová, Valmont v „kapesní“ verzi, 7. 11. 2011, Mladá fronta Dnes


89


D. Kaplanová, J. Hájek, J. Kniha, foto: KIVA

Evropské dějiny dvacátého století líčené s nadhledem, humorem i sžíravou ironií. V původní dramatizaci uvádíme tento strhující komentář k uplynulému století, ve kterém sehrála důležitou roli válka, vynález podprsenky i perforovaného toaletního papíru. Banality i klíčové okamžiky zde dostávají stejný prostor a výsledkem je nový pohled na naši minulost. Skrze humor, ironii, mystifikaci i přesná fakta vyvstává bizarní svědectví o světě dvacátého století. Kniha Patrika Ouředníka zvítězila v anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2001, byla nominována na cenu Magnesia Litera 2001 za beletrii a přeložena do více než dvou desítek jazyků. Text: Dora Viceníková „Pravdou je, že když postavíme na jeviště pány, kteří patří mezi nejlepší současné české herce, jako jsou Jan Hájek, Jiří Vyorálek, Václav Vašák a Jiří Kniha, bude to vždycky zajímavé; Vyorálek dokáže ve své póze nechutného – nebo prostě jen unaveného – průměrného muže středního věku strhávat pozornost, i když v zadním plánu jen žvýká žvýkačku.“ Vojtěch Varyš, Divadelní premiéra: trapné dvacáté století, 14. 6. 2011, Týden.cz

90

Česká premiéra: 9. června 2011, Divadlo Reduta

Patrik Ouředník (1957)

EUROPEANA Režie: Jan Mikulášek Dramatizace: Dora Viceníková a Jan Mikulášek Dramaturgie: Dora Viceníková Scéna a kostýmy: Marek Cpin Účinkují: Dita Kaplanová, Zuzana Ščerbová, Jan Hájek, Václav Vašák, Jiří Vyorálek, Ondřej Mikulášek, Jiří Kniha, Marie Jansová

Václav Vašák, Jiří Vyorálek, foto: KIVA

REDUTA – REPERTOÁR Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Tyto dopisy, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, jsou neocenitelným dokladem duchovního světa V+W. „Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy“ – tak velice výstižně charakterizuje tuto korespondenci kritika. Text: Dora Viceníková

Jiří Voskovec (1905–1981) / Jan Werich (1905–1980) / Dora Viceníková (1976)

KORESPONDENCE V+W Režie: Jan Mikulášek Dramatizace: Dora Viceníková Dramaturg: Dora Viceníková Scéna: Svatopluk Sládeček, Kostýmy: Marek Cpin Hudba: Jan Mikulášek Účinkují: Voskovec: Václav Vašák, Werich: Jiří Vyorálek, Zdenička: Gabriela Mikulková

„Tvárný Jiří Vyorálek vytváří Wericha jako vtipného chasníka, charismatického muže, kterého časem zlomí vlastní ješitnost i nemoci. Nesnesitelného sympaťáka Vyorálka lze pokládat za hlavního kandidáta na výroční divadelní ceny od Thálií po Radoky. Václav Vašák mu zdatně sekunduje jako uměřený a chytrý Voskovec. Třetí do páru je Gabriela Mikulková, jejíž Zdenička (Werichova žena) se proměňuje z moudré ženy v krutou semetriku, od třetího člena nerozlučné dvojice po osobu na obtíž. Všichni tři patří právem mezi Mikuláškovy dvorní herce. Jejich výkony je třeba cenit o to více, že práce s detailem, groteskou, stylizací a nadsázkou je v českém kontextu – obsazeném psychologickým herectvím na věčné časy (však i několik narážek na Stanislavského zazní!) – stále ještě výjimkou.“ Vojtěch Varyš, Voskovec, Werich a smrt, 5. 11. 2010, Týden Česká premiéra: 5. listopadu 2010, Divadlo Reduta

91

Nebezpečné známosti – Ivona Jeličová, foto: Jana Hallová

92 l

BALET

Dámy a pánové,vážení přátelé Vítám Vás v nové baletní sezóně. Máme za sebou úspěšný a nemálo náročný rok 2011, během něhož jsme v nelehkých ekonomických podmínkách dokázali realizovat tři úspěšné premiérové projekty. Slavná choreografie Uwe Scholze na hudbu Haydnova oratoria Stvoření patřila k divácky nejúspěšnějším představením minulé sezóny a přinesla nám také řadu kladných odborných reflexí a ocenění. Mimořádně zajímavé byly pro nás kladné reflexe z rakouského a německého tisku. Rovněž balet Nebezpečné známosti choreografa Krzysztofa Pastora byl diváky přijat velmi vstřícně, o kvalitě zpracování svědčí mimo jiné také Cena Thálie 2011 pro Jana Fouska, představitele Valmonta. Podobně úspěšná byla baletní klasika Giselle, uvedená Robertem Strajnerem, a také zde byl jeden z našich sólistů Filip Veverka nominován na Cenu Thálie za svůj výkon v roli Vévody Alberta. Letošní dramaturgický plán navazuje na tuto předchozí práci a klade znovu ještě o něco soustředěnější důraz na dramatické, dějové tituly. Společným tématem všech chystaných inscenací je příběh lásky. Námětem baletu Lucidor Y. Vàmose na hudbu A. Glazunova je stejnojmenné literární dílo Hugo von Hofmannstahla, který stál jako průkopník u zrodu fenoménu literárně zpracovaného, hluboce filosoficky reflektovaného baletního libreta. Také naše druhá premiéra, projekt nazvaný Osudové lásky, složený ze tří děl různých choreogra-

fů, jak napovídá název, zůstává při tématu a přináší díla s jasným a srozumitelným obsahem, který nabízí funkční a divácky vítané uplatnění množství různorodých tanečních přístupů a choreografických stylů. Ostatně téma lásky v jejích nejrůznějších podobách, křehkých i osudově závažných, je přeci samotnému tanci jeho nejvlastnějším tématem. Jakoby tanec byl přímo předurčen pro podobnou výpověď. Dokonce tam, kde nejbásnivější slovo začne mít potíže s vyjádřením oné zvláštní směsi nejvyšší duchovnosti a nejpřirozenější tělesnosti, kterou představuje láska, tanec ještě dokáže být přesný a krásný, aniž by musel slevovat cokoli z pravdivosti svého sdělení. A není to jen zamilované vzdychání, o které se tu jedná. Například inscenace Zjasněná noc na hudbu Arnolda Schönberga, uznávaného německého tvůrce Ralfa Dörnena, se dotýká bolestivých stránek lásky, Motýli Ramiho Be’era jsou zase patetickou oslavou oběti přinášené ve jménu osudového citu. Kromě jmenovaných představení jsou pro vás připravena vystoupení hostujících souborů v projektech, jako jsou Taneční most / Tanzbrücke, Balet Gala, Festival Tanec Brno nebo v připravovaném večeru Baletu Slovenského národního divadla Bratislava – Onegin, Baletu Bratislava – Romeo a Julie, Baletu Národního divadla moravskoslezského Ostrava – Dáma s kaméliemi a řada dalších akcí. Neodmyslitelnou součástí naší nabídky jsou také

klasické tituly, jakými jsou třeba Labutí jezero nebo Louskáček, které dlouhodobě zůstávají na repertoáru a stále se těší diváckému zájmu. Doufáme, že se budeme nadále setkávat stejně často a stejně radostně, jako tomu bylo v době předchozí, a také, že Vám naše inscenace a výkony našeho souboru přinesou ty nejlepší a nezapomenutelné umělecké zážitky. Vaše Lenka Dřímalová umělecký šéf baletu Národního divadla Brno

l 93

BALET – PREMIÉRA Povídka nazvaná Lucidor, která později posloužila jako námět pro baletní zpracování, vznikla již v roce 1910. Napsal ji významný rakouský básník, vypravěč, esejista a dramatik Hugo von Hofmannsthal a také ji sám později přepracoval jako libreto pro operu Richarda Strausse Arabella, která měla premiéru v roce 1933. Hofmannsthal s Richardem Straussem vytvořili řadu společných děl a stali se průkopníky a tvůrci nové formy hudebního divadla založené na literárně náročném libretu (Elektra, Růžový kavalír, Legenda o Josefovi). Základem příběhu je dramatický osud dívky Lucie, již matka kvůli zvláštním způsobem formulované podmínce získání dědictví přinutí, aby se vydávala za chlapce. Pokus zakrýt svou pravou identitu, obětovat a popřít své ženství ztroskotává v situaci, kdy se dívka setkává se svou životní láskou. Samotné jméno hlavní postavy lze považovat za poněkud hořkou glosu. Ve srovnání s tradičně romantickými jmény ženských hrdinek zní Lucidor odvozený z ženského jména tak bizarně, jakoby se jednalo o krutý žert. Ve skutečnosti spisovatel líčí osudové drama ženy, nucené okolnostmi k nesnesitelnému sebezapírání a schopnosti vymknout se takovému nesmyslnému údělu. Vàmos se ve své choreografii chopil látky s veškerou soustředěností a velmi detailně zpracoval duševní stavy mysli a charaktery hlavních postav a mistrně je přenesl do tanečního vyjádření. Vybraná hudba k baletu A. Glazunova spojuje svrchovanou výrazovou originalitu s vrcholnými hudebními kvalitami, příslovečnou slovanskou melancholii s energií a chutí do života příznačnou pro moderní Evropu. Text: Karel Littera 94

Premiéra: 19. října 2012, Janáčkovo divadlo

Lucidor, foto archiv

Alexander Glazunov (1865–1936)

LUCIDOR Dirigent: Pavel Šnajdr Choreografie a režie: Youri Vàmos Scéna a kostýmy: Michael Scott Scéna a světelný design: Klaus Gärditz

Zjasněná noc, foto archiv

OSUDOVÉ LÁSKY Dirigent: Caspar Richter, Pavel Šnajdr

Arnold Schönberg (1874–1951) / ZJASNĚNÁ NOC Choreografie: Ralf Dörnen

A. Schnittke (1934–1998), P. Glass (1937), K. Weill (1900–1950) MOTÝLI Choreografie: Rami Be’er

P. I. Čajkovskij (1840–1893) / OSUDOVÉ LÁSKY Choreografie: Mário Radačovský

BALET – PREMIÉRA Neoklasický baletní večer složený ze tří jednoaktových choreografií, jejichž ústředním motivem jsou osudové lásky, rozvíjí dramaturgickou linii soustředěnou na příběhový a dějový balet. Motýli světově proslulého choreografa Rami Be’era se poprvé objevili na brněnské scéně v minulé sezoně v rámci projektu Izraelský tanec v Brně. Odvážný, energický, ale i smyslný choreografický rukopis Rami Be´era zde našel přesvědčivý výraz ve výtečném duetu, během kterého muž a žena tančí na obrovském sofa, jež se stává symbolickým jevištěm, na němž ožívají nejrůznější podoby a varianty partnerských vztahů. Choreografie uznávaného německého tvůrce Ralfa Dörnena Zjasněná noc, vytvořená na mistrovskou hudbu Arnolda Schönberga, bude slavnostně uvedena v předpremiéře na Festivalu Janáček Brno 2012. Téma těžkého osudu ženy, který se odráží v posttraumatických panických vizích, nachází výraz v komplikovaném vztahu ke dvěma mužům. Dílo nicméně končí šťastně obrazem lásky a bezpečí. Tvůrce hudby, Arnold Schönberg, který je považován za souputníka a zároveň i umělecký protipól Igora Stravinského, patří k nejvýznamnějším osobnostem klasické moderní hudby. S hudbou P. I. Čajkovského se diváci setkají v poslední části tanečního triptychu, choreografii Osudové lásky, podle níž je večer pojmenován a semknut do jednotného celku. Pro náš soubor ji vytvoří slovenský choreograf a umělecký šéf Baletu Bratislava Mário Radačovský. Text: Karel Littera

Premiéra: 19. dubna 2013, Janáčkovo divadlo

95

BALET – REPERTOÁR Podle původního libreta J. H. Vernoye de Saint-Georges a T. Gautiera a choreografické koncepce Jeana Corraliho a Julese Perrota nastudoval tento klenot romantické baletní éry choreograf Robert Strajner, dlouholetý baletní mistr milánské La Scaly, autor úspěšné inscenace Čajkovského Labutího jezera, kterou má náš soubor v repertoáru. V roce 1841 se konala v Paříži premiéra nového baletu Giselle a měla tak obrovský úspěch, že se během jednoho desetiletí objevila na všech velkých baletních jevištích světa. Námět poskytl německý básník Heinrich Heine. Romantický příběh o dívkách, které ze zrazené lásky umřely ještě před svatbou a nyní nemohou nalézt v hrobě klid, jímavá melodická hudba, kterou vytvořil A. CH. Adam a choreografie spolu s virtuózními stylovými výkony sólistů jsou důvodem, proč je tento balet již více než 160 let po své premiéře stále tak oblíbený mezi diváky i interprety. Na našem jevišti jde o nové nastudování, které umocňuje romantickou atmosféru 19. století inscenováním na jevišti Mahenova divadla. Sólista Filip Veverka získal za roli Vévody Alberta nominaci na prestižní Cenu Thálie. Text: Karel Littera „Při odkazu na tradici není potřeba výrazná choreografická invence, ale znalost konvence a kontextu doby tehdejší i dnešní a její předání. Je bezpochyby, že brněnský romantický sen se uskutečnil. Soubor má na repertoáru kvalitní inscenaci se zajímavým, jak návštěvním, tak tanečním potenciálem.“ Zuzana Smugalová, 4. 12. 2011, tanecniaktuality.cz 96

Premiéra: 18. listopadu 2011, Mahenovo divadlo

Eriko Wakizono a Jan Fousek, foto: Jana Hallová

Adolphe Charles Adam (1803–1856)

GISELLE Dirigent: Pavel Šnajdr Choreografie a režie: Robert Strajner Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Roman Šolc

Ivan Příkaský, Veronika Litterová, Adam Sojka foto: Mizuki Nakeshu

PŘÍBĚHY S DÉMONY A ČERTY Tengu

Choreografie: Aki Nishio

Čertstory aneb Příběh rockenrollu Choreografie: Marek Svobodník

BALET – REPERTOÁR Repertoár souboru baletu ND Brno tradičně přispívá k široké nabídce titulů Národního divadla Brno určených dětem a mládeži. K nim v letošní sezóně přibyly dva krátké příběhy, které uvedeme na menší scéně v Divadle Reduta. Inscenace jsou dílem úspěšných mladých choreografů, z nichž někteří získávali své první zkušenosti ve třech ročnících tvůrčích dílen uváděných Baletem NDB pod názvem Debut – Choreografický ateliér. Mladí tvůrci čerpali z prostředí, které je jim vlastní. Aki Nishio se nechala inspirovat postavami z japonských bajek a vytvořila pohádku s názvem Tengu. Je to příběh o znovunalezené lásce matky a dvou neposlušných synů, jejich boji proti pánovi Tengu a jeho nindžům – zosobněnému zlu. Příběh Marka Svobodníka pak nezapře, že jejím autorem je aktivní hudebník se vztahem k rockenrollu. Jeho příběh vychází z legendy o slavném americkém kytaristovi delta blues, Robertu Bobbym Johnsonovi, jenž se podle legendy upsal ďáblu výměnou za kytaru, která mu propůjčila výjimečný hudební talent. Příběhy jsou určeny dětem od 10 let. Text: Karel Littera „Příběhy s démony a čerty vřele doporučuji jak dětem, tak dospělým. Přináší do brněnské baletní choreografie téma japonské mytologie a metalový drive. I když obě díla jsou pro diváka rozdílně náročná (první méně, druhá by měla být určena starším dětem), spojuje je motiv démona a ďábla, který je stále aktuální.“ Kateřina Lahodová, 3. 2. 2012, tanecniaktuality.cz

Premiéra: 3. února 2012, Divadlo Reduta

97

BALET – REPERTOÁR V tomto moderním baletním večeru zde proti sobě stojí v kontrastu Igor Stravinskij jako základní kámen moderní hudby 20. století a velikán minimalismu Steve Reich, stejně jako abstraktní a dějové hudební a choreografické pojetí díla. První část večera tvoří choreografie s názvem SIX izraelského choreografa Itzika Galiliho, který jako autor a zralý choreograf má za sebou již na šedesát choreografií; spolupracoval a vytvářel své práce pro soubory stálých scén jako například Stuttgart Ballet, Les Ballets de Monte Carlo, Les Grands Ballets Canadiens. Hudebním doprovodem k choreografii je skladba Steva Reicha Six Marimbas, která je transkripcí jeho dřívějšího díla Six Pianos. Jde o první taneční scénické provedení díla tohoto světoznámého skladatele v České republice. Nataša Novotná, která vdechla scénický život hlavní části večera Ptáku Ohnivákovi, je tanečnice a choreografka s dlouholetou zkušeností. Měla možnost tvořit a pracovat s předními světovými choreografy – J. Kyliánem, W. Forsythem, O. Naharinem, M. Ekem a je držitelkou Ceny Thálie 2008. Balet Pták Ohnivák je přelomové dílo Igora Fjodoroviče Stravinského, které vzniklo v roce 1910. Tehdy si je u skladatele objednal slavný ruský impresário Sergej Pavlovič Ďagilev pro soubor Les Ballets Russes a jeho pařížské sezony. Stravinského hudba k baletu Pták Ohnivák spojuje prvky ruské tradice se vzdušností hudebního impresionismu. Text: Karel Littera

98


Ivona Jeličová, foto: Radek Novák

Steve Reich (1936) SIX

Choreografie: Itzik Galili Scéna: Janco Barneveld, Kostýmy: Natasja Lansen Světelný design: Yaron Abulafia

Igor Fjodorovič Stravinskij (1882–1971) PTÁK OHNIVÁK

Dirigent: Caspar Richter, Pavel Šnajdr Choreografie: Nataša Novotná Scéna: Tomáš Rusín, Kostýmy: Eva Brzáková, Světelný design: Pavla Beranová

Jan Fousek, Eriko Wakizono, foto: Jana Hallová

Joseph Haydn (1732–1809)

STVOŘENÍ (die schöpfung) Koprodukce Janáčkovy opery a Baletu NDB s Teatr Wielki Poznaň Nastudováno v německém originále s českými titulky Dirigent: Caspar Richter Choreografie a režie: Uwe Scholz Scéna a kostýmy: Giovanni di Palma Světelný design: Petr Kozumplík Projekce: Daniel Chruszcz, Giovanni di Palma Soubor Janáčkovy opery NDB a Balet NDB

BALET – REPERTOÁR Nejúspěšnější premiéra sezony 2010 / 2011 Stvoření patří k vrcholným dílům Josepha Haydna a k mezníkům v oratorní tvorbě vůbec. Haydn v něm dokázal spojit tradice italského a anglického oratoria a vytvořil hudební drama plné dějového napětí i meditativního zklidnění, zvukomalebných efektů i krásných melodií. Text oratoria, jehož autorem je Thomas Lindley a překladatelem do němčiny Haydnův dobrý přítel baron Gottfried van Swieten, nelíčí žádný dramatický nebo alegorický příběh, jak bylo zvykem zejména v barokním oratoriu, nýbrž je postaven na jednoduchém vyprávění biblického svědectví o stvoření světa, jeho popisu a oslavě. Německý choreograf Uwe Scholz v tomto díle prokázal svou mimořádnou schopnost spojovat v jeden celek hudbu a tanec takovým způsobem, kdy jednotlivé složky jsou navzájem rovnocenné, neexistuje zde pohyb bez vlastní příčiny, tanečníci, zpěváci a orchestr tvoří harmonický celek. Scholz překrývá vizuálně fascinující ornamenty, odkrývá postupně sóla a duety a rozděluje obsazení do víceúrovňových až architektonických uskupení. Ze souboru vystupují jednotlivé postavy muže a ženy jako symboly naděje zrozené z lásky. Text: Patricie Částková a Karel Littera „Jaké je tedy Scholzovo Stvoření z choreografického hlediska? Takové, jaká je Haydnova hudba. Choreografie svým způsobem, řeknu to takhle, hudbu „kopíruje“, ilustruje, dekoruje, taneční pohyb vychází ze skladatelových temp, z jeho frázování, je to pohybové kolorování partitury. V obecnější rovině je to hold čistému pohybu, hold pohybovým křivkám, kráse lidského těla.“ Vladimír Čech, 24. 1. 2011, Český rozhlas 3 – Vltava


99

BALET – REPERTOÁR Vášnivá Markýza de Merteuil a chladnokrevný Vikomt de Valmont hrají s lidmi a jejich emocemi nebezpečnou hru plnou rafinovaných intrik. Bohabojná Madame de Tourvel, mladá a naivní Cécile de Volanges spolu s Rytířem Dancenym se stanou jejich pěšáky. Hráči ale netuší, že se nakonec stanou rukojmími svých vlastních emocí… Děj baletu je založen na dramaticky vyhrocených mezilidských vztazích, odehrávajících se na tanečních bálech, které byly pro dobu, v níž se příběh odehrává, středobodem společenského dění a setkávání. Předlohou baletně ztvárněných Nebezpečných známostí je velice úspěšný román francouzského spisovatele Pierra Choderlose de Laclose Les Liaisons Dangereuses (Nebezpečné vztahy). Choreografii vytvořil Krzysztof Pastor na původní hudbu lotyšského hudebního skladatele Arturse Maskatse. Sólista Jan Fousek získal za roli Valmonta prestižní Cenu Thálie 2011. Text: Karel Littera „Z tohoto baletu se těžko vybírají nejlepší scény – hlavně v druhé polovině baletu jedna střídá druhou a přestože de Laclosův příběh znáte, zůstanete v napětí až do tragického finále s mistrovsky podaným šermířským zápasem.“ Hana Fasurová, 1. 6. 2011, Opera Plus

100


Gregor Giselbrecht a Ivona Jeličová, foto: Kristýna Šopíková

Arturs Maskats (1957)

NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI V koprodukci Baletu NDB s Teatr Wielki Poznaň Libreto: Arturs Maskats, Krzysztof Pastor Dirigent: Pavel Šnajdr Choreografie: Krzysztof Pastor Scénografie a světelný design: Jan Polívka Kostýmy: Roman Šolc

foto: Jana Hallová

Léo Delibes (1836–1891)

COPPÉLIE Z MONTMARTRU Libreto, choreografie a režie: Youri Vàmos Dirigent: Jakub Klecker, Ondrej Olos Scéna: Karel Kut Kostýmy: Michael Scott

BALET – REPERTOÁR Půvabná a lehkonohá „baletní opereta“ již několik sezon okouzluje svým humorem a šarmem brněnského diváka. Choreograf a dlouholetý šéf baletu Německé Opery na Rýnu Youri Vàmos zasadil děj své Coppélie do Paříže – působiště hudebního skladatele, jehož hudba ho k této myšlence inspirovala. Zatímco většina soudobých choreografů se vyhýbá předlohám klasických romantických baletů, Vàmos, jehož choreografický rukopis je založen na klasické baletní technice, se naopak jejich přepisy proslavil. V jeho verzi je Coppélius starý umělec, který tráví své večery v jednom z „neslušných“ lokálů na Montmartru. Spořádaní občané se jim vyhýbají, protože se v nich tančí v té době zakázaný kankán. Coppélius touží po kráse, mládí a také po rozkošné tanečnici Swanildě, ale vše se zdá být pro něj už ztracené a nedostupné. Dějem zamíchá mladý Franz, kterého svět noční Paříže přitahuje, ale na rozdíl od Coppélia mu chybí plnoletost. Text: Karel Littera „Špičkové výkony, jiskřivá hudba, vtipná režie i choreografie. To vše představuje pantomimický balet maďarského choreografa Youriho Vàmose, který měl premiéru v Mahenově divadle.“ Karla Hofmannová, 25. 5. 2009, brnenskytydenik.cz


101

BALET – REPERTOÁR

Eriko Wakizono a Jan Fousek, foto: Jana Hallová

Jako každoročně bude patřit i letošní zimní čas v baletním souboru kouzelnému výpravnému pohádkovému představení pro celou rodinu – baletu Louskáček, který patří již od svého prvního provedení k nejoblíbenějším dětským baletům. Příběh osiřelé Klárky, který se odehrává na Štědrý večer, nás zavede nejdříve do reálného světa bohaté oslavy vánočních svátků a posléze do říše Klárčiných snů. V choreografii Vasilije Medveděva, v kouzelné výpravě Ivo Žídka a překrásných kostýmech Josefa Jelínka vystoupí celý baletní soubor. Přijďte se s celou rodinou potěšit atmosférou vánoc a překrásnou Čajkovského hudbou! Tato kouzelná pohádka vám jistě zpříjemní některý z prosincových večerů. Inscenace získala Cenu diváků za rok 2002. Text: Karel Littera „Medveděv v Louskáčkovi evidentně vychází z nejlepších tradic ruského klasického baletu, ty však pro něho nejsou nedotknutelným muzeálním exponátem a mnohdy jim nechybí ani humorný nadhled.“ Vladimír Čech, 11. 1. 2002, Rovnost

102



LOUSKÁČEK Choreografie a režie: Vasilij Medveděv Dirigent: Pavel Šnajdr Scéna: Ivo Žídek Kostýmy: Josef Jelínek

foto: Luděk Svítil


LABUTÍ JEZERO Choreografie a režie: Robert Strajner (podle M. Petipy a L. Ivanova) Dirigent: Pavel Šnajdr Scéna a kostýmy: Josef Jelínek

BALET – REPERTOÁR Nejproslulejší baletní dílo, které je pro mnohé zároveň synonymem pro slovo balet. Jedno z nejhranějších romantických děl velkého ruského skladatele zdobí jeviště snad všech velkých baletních scén světa. Čajkovskij se inspiroval motivy původní skandinávské legendy o dívce proměněné v labuť k napsání lyrické a melodické hudby, která se stala mistrovským příkladem romantické baletní partitury. Princezna Odetta je zakleta Knížetem Rotbartem v labuť a zachránit ji může pouze čistá láska. Princ Siegfried, který jí přísahá věrnost, ji však zradí. Kletba tak zůstává nezlomena, i když Odetta nakonec nešťastnému Siegfriedovi odpouští. Labutí jezero je obdivováno jak generacemi diváků, tak i interpretů, kteří se snaží ctižádostivě vyrovnat s obtížným úkolem náročné baletní techniky. Tento titul, který uvádíme v tradiční choreografii, nastudoval s brněnským baletem významný dlouholetý baletní mistr milánské La Scaly Robert Strajner. Text: Karel Littera „Zdůrazněme, že se Labutímu jezeru dostalo snad všeho toho, co jeho jest – to znamená oku lahodící poetické scény a kostýmů, spolehlivě hrajícího orchestru, jehož zvuk nezapře symfonický tah, nápadité choreografie a režie a v neposlední řadě pak i skvělých výkonů už od podívání přitažlivých mladých tanečníků.“ Vladimír Čech, 20. 12. 1999, Rovnost


103

BALET – REPERTOÁR

Radka Fišarová, foto: Luděk Svítil

Vaculíkův taneční muzikál si svou komunikativností získal mnoho příznivců, a to nejen z oblasti tance. Inscenace mapuje v několika epizodách život slavné francouzské šansoniérky a snaží se přiblížit divákovi fenomén jménem Edith Piaf – život na ulici „pod střechou Paříže“, první profesní úspěchy, první zamilování, ale i milostné prohry a pády na dno života, problémy s alkoholem a drogami i návrat na scénu. Velkou zásluhu na úspěchu tohoto představení má, mimo choreografii a režii Libora Vaculíka, i znamenitý výkon Radky Fišarové (známé především z pražských muzikálových projektů jako Evita, Kleopatra, Tři mušketýři nebo Lucrezia Borgia v pražském ND), která všechny známé, ale i méně známé hity z repertoáru Edith Piaf zpívá ve francouzském originále. Text: Karel Littera „Tanec zde umocňuje emoce, nálady i rozpoložení hrdinky, odhaluje její temperament i široké srdce. Šansony zaznívající ve francouzském originále v podání Edith – zpěvačky diváka utvrzují, že sleduje životní etapy nesmrtelné legendy, skutečné ženy, která existovala a nesmazatelně se vryla do paměti lidí i historie v daném hudebním žánru…“ Simona Polcarová, 25. 5. 2004, Rovnost

104


Petr Malásek (1964)

EDITH, VRABČÁK Z PŘEDMĚSTÍ Libreto, choreografie a režie: Libor Vaculík Texty písní: Václav Kopta Scéna a kostýmy: Jan Dušek

ErikoWakizono a Peter Gordík, foto: Dominik Bugár

BALET – REPERTOÁR Klasická baletní pohádka na motivy literární předlohy slavných bratří Grimmů, inspirovaná zároveň také filmovým zpracováním Walta Disneye. S brněnským baletním nastudováním této pohádky se již desetiletí setkávají generace těch nejmladších diváků. Jak velké oblibě se inscenace těší, dosvědčuje počet jejích odehraných repríz – již více než třistakrát tleskalo zaplněné hlediště Janáčkova divadla této kouzelné baletní pohádce. Text: Karel Littera

Bogdan Pawlowski

SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Choreografie: Witold Borkowski Scéna: Vojtěch Štolfa Kostýmy: Alois Vobejda


105

OFF PROGRAM Nebojte se divadla

Vzdělávací program pro děti a mládež Národní divadlo Brno myslí na své mladé diváky a připravuje pro ně řadu atraktivních programů: Představení opery, baletu a činohry pro děti a mládež Workshopy pro děti a mládež Lektorské úvody před vybranými představeními Předpremiérové besedy s tvůrci Mimořádné akce pro děti a mládež Předpremiérové besedy Jak vznikal tento divadelní kus? Proč si vybral autor právě toto téma? Jaký byl autor v soukromí, co všechno o něm (případně na něj) víme? Co zajímavého se dělo při zkouškách? Setkejte se s inscenátory a umělci a dozvíte se informace „z tvůrčí kuchyně“. Možná se budete moci také přímo na jevišti projít dekorací, v níž se bude inscenace odehrávat! Lektorské úvody před vybranými představeními Po vzoru renomovaných evropských divadel jsme pro vás připravili lektorské úvody, jejichž cílem je poskytnout přístupnou formou informace o díle. Naši renomovaní lektoři, kteří jsou odborníky v oboru, vám odkryjí příběh vzniku daného díla, osudy jeho tvůrce, širší dobové okolnosti atd. Jen poučeného diváka čeká skutečně silný umělecký zážitek! 106 l

2012/2013 Workshopy pro děti a mládež Interaktivní workshopy jsou určeny pro děti a mládež nižší věkové kategorie (5–13 let) s cílem iniciovat amatérské divadelní aktivity dětí od jejich nejútlejšího věku. Mimořádné pořady pro rodiny s dětmi Národní divadlo Brno připravuje řadu akcí, které umožní prožít dětem a jejich rodičům příjemné zážitky v divadle (např. Tradiční advent v Národním divadle, Mikulášská nadílka s doprovodným zábavně-vzdělávacím programem, vánoční představení rodinných titulů atd.), zábavně-vzdělávací a diskusní programy k mimořádným výročím divadla atd. Aktuální nabídku představení a doprovodných akcí pro děti a mládež prosím sledujte v programových materiálech NDB.

REDUTA Výstavy v Divadle Reduta Pravidelnou součástí Divadla Reduta je výstavní činnost. Těšit se můžete na etablované umělce i studentské umělecké projevy. REDFEST 2. – 9.11.2012 Festival komorních inscenací z Čech i zahraničí s bohatým doprovodným programem. Redfest – to je festival malých činoher, to je festival složený z produkcí nejen domácí scény, ale také hostů z mimobrněnských divadel a zahraničí. Redfest – to je týdenní hvězdný program nabitý kulturou. Letos se koná již pošesté!

2012/2013 Maškarní bál aneb Mozart v Redutě 2. ÚNORA 2013 Exkluzivní večer na mozartovské téma v nejrůznějších variacích. Již pošesté si v Divadle Reduta připomeneme narození významného rakouského skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, který zde jako jedenáctiletý koncertoval se svou sestřičkou Nannerl. Během nezapomenutelného večera se přeneseme do Mozartovy doby, jeho hudbu uslyšíme v provedení velkého orchestru, sólistů opery Národního divadla Brno, současných verzí DJů, na klavír zahraje dokonce i malý Wolfgang. Budete si moci vychutnat rytmus společenských tanců, houpat se v tempu valčíků i křepčit v duchu současné hudby!

BALET TANEČNÍ MOST / TANZBRÜCKE 14. října 2012 V tomto roce je plánován slavnostní galavečer, v němž vystoupí sólisté předních německých scén – Hamburg Ballett, Ballett Kiel, Semperoper Dresden, kteří se v minulosti do projektu Tanečního mostu již zapojili. Jako hlavní hvězdy večera vystoupí slavná dvojčata Jiří a Otto Bubeníčkovi, kteří se pravidelně zúčastňují světových baletních galapředstavení. BALET KLASIK – „Nešťastné lásky v baletu“ 24. března – 31. října 2012

OFF PROGRAM Výhodný tematický balíček složený ze čtyř titulů hostujících souborů a Baletu NDB. S. Prokofjev / Rómeo a Júlia, Balet Bratislava, 24. 3. 2012, Janáčkovo divadlo P. I. Čajkovskij / Onegin, Balet SND Bratislava, 6. 5. 2012, Janáčkovo divadlo G. Verdi / Dáma s kaméliemi, Balet NDM Ostrava, 25. 9. 2012, Mahenovo divadlo A. Maskats / Nebezpečné známosti, Balet ND Brno, 31. 10. 2012, Janáčkovo divadlo FESTIVAL JANÁČEK BRNO 2012 Arnold Schönberg / ZJASNĚNÁ NOC 24. listopadu 2012 V rámci Festivalu Janáček Brno 2012 uvede Balet NDB premiéru choreografického díla uznávaného německého tvůrce Ralfa Dörnena Zjasněná noc na stejnojmennou hudební předlohu Arnolda Schönberga. V dramaturgii festivalu najde dílo místo jako odkaz k tématice minulého festivalu Janáček Brno 2010 – „Janáček versus expresionismus“. BALET GALA 24. února 2013 Tradiční baletní galakoncert za účasti hostů z prestižních ruských baletních souborů a Národních divadel z Prahy a Bratislavy. Pořádáno ve spolupráci s projektem Ruská kultura v ČR 2013. l 107

OFF PROGRAM TANEC BRNO 13 červen 2013 tentokrát již 20. jubilejní ročník Mezinárodního festivalu soudobé taneční tvorby a pohybového divadla se zajímavými hosty a projekty. Festival je pořádán ve spolupráci s Tanec Brno o.s. Neodmyslitelnou součástí sezony se již staly BESEDY A WORKSHOPY s tvůrci a zajímavými hosty souboru z řad tanečníků, choreografů, pedagogů a baletních mistrů. Připravujeme nabídku interaktivních workshopů pro děti v rámci vybraných dětských představení v Divadle Reduta. Ani v roce 2013 nebude chybět oblíbený Den otevřených dveří na baletním sále. Baletní škola I. V. Psoty při ND Brno nabízí jako každý rok zájmové kurzy klasického baletu pro děti i dospělé. Možnost přihlášení po celý rok do naplnění kapacity kurzů.

2012/2013 činohra Předpremiérové besedy na Malé scéně Mahenova divadla s inscenátory premiérových inscenací a herci. S Kristiánem na téma: Mahenova činohra i v sezóně 2012/2013 pokračuje v oblíbených talk show na Malé scéně, kterých křestním otcem je Kristián Chalupa. Můžete se v nich potkat nejen se zajímavými tématy, ale i s renomovanými hosty a herci Mahenovy činohry. V pořadech „S Kristiánem na téma“ až doposud mj. vystoupili veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský, předseda ÚOHS Petr Rafaj, bývalý ministr vnitra Martin Pecina, spisovatelé a publicisté Luděk Navara, Jana Soukupová, Ladislav Plch, podnikatelé Olga Girstlová a Jiří Morávek, významní sportovci Vladimír Nadrchal, Karel Kroupa, Jiří Kekrt, poradce předsedy vlády prof. Petr Fiala, poradce ministra školství prof. Vladimír Smékal, lékaři Lubomír Kukla a Jiří Kučera a další. TRIALOG 2013 – hostování významných činoher: Národní divadlo Praha, Národní divadlo moravskoslezské a Slovenské národné divadlo Bratislava. Trialog 2013 – to je platforma, na níž si divadelníci kromě jiného vyměňují čerstvé zkušenosti se směrováním svých domovských scén.

108 l

2012/2013 POHÁDKY NA MALÉ SCÉNĚ PRO NAŠE NEJMENŠÍ DIVÁKY OD 4 LET: Charles Perrault – Šípková Růženka Josef Kainar – Zlatovláska Václav Renč – Perníková chaloupka Božena Němcová – Čert a Káča

ADVENT, VÁNOCE a NOVÝ ROK S MAHENOVOU ČINOHROU Rozsvícení vánočního stromečku – Mahenova činohra NDB srdečně zve všechny rodiny s dětmi na slavnostní rozsvícení Vánočního stromečku před Mahenovým divadlem, které bude následovat po skončení České mše vánoční na první adventní neděli. Slavnostní rozsvícení stromečku proběhne za účasti Sněhové královny. Zahajte advent s Mahenovou činohrou, navštivte překrásné představení Rybovy České mše vánoční a 5. prosince Den svatého Mikuláše s Mahenovou činohrou.

Text: Pavol Juráš

Šípková Ruženka – L. Schneiderová, L. Cenek

Cena DIVA 2012 Galavečer hvězd Březen 2013 v Janáčkově divadle. Divácká anketa o nejlepší umělecké výkony a nejlepší inscenace souborů Národního divadla Brno. Anketní lístky budou k dispozici v elektronické formě na www.ndbrno.cz, ve vybraných médiích, dále na jednotlivých scénách NDB (Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo, Divadlo Reduta) a v předprodeji v Dvořákově ulici. Tamtéž také budou viditelně umístěny hlasovací schránky označené velkým bílým nápisem Anketa. Více informací, soutěže a off program naleznete na facebooku Mahenovy činohry. Text: Oddělení vnějších vztahů

l 109

foto: Pavol Juráš

OFF PROGRAM

Mezinárodní festival Janáček Brno 2012 Mezinárodní festival Janáček Brno 2012 patří mezi etablované kulturní akce. Základní myšlenkou je zviditelnit na mapě Evropy vztah genia Janáčka k městu Brnu podobným způsobem jako například spojení Mozart – Salzburg, popřípadě Wagner – Bayreuth a využít tak potenciálu, který značka „Janáček“ Brnu přináší. Festival je koncipován jako bienále, jelikož dvouletá periodicita poskytuje pořadatelům potřebný prostor pro kvalitní přípravu, aniž by hrozilo, že akce vymizí z paměti návštěvníků. Hlavní těžiště dramaturgie spočívá v uvedení díla Leoše Janáčka s důrazem na jevištní tvorbu. Brno se tak stává referenčním místem zejména unikátních setkávání kompletních operních produkcí z předních zahraničních a domácích scén. Pořadatel festivalu, Národní divadlo Brno, zde zúročuje své dlouholeté zkušenosti v umělecké oblasti. Projekt je připraven ve spolupráci s dalšími významnými institucemi, které se spolupodílejí na jeho realizaci – Filharmonie Brno, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Moravské zemské muzeum, Masarykova univerzita. Prvnímu ročníku festivalu (Janáček Brno 2008) připadl především úkol najít si pevné místo v tuzemské festivalové nabídce, druhý ročník (Janáček Brno 2010) pak toto místo velkým zájmem o festival a dramaturgickou skladbou jednoznačně potvrdil. Poslání třetího ročníku festivalu (Janáček Brno 2012) spočívá v uspokojení velkého zájmu publika o osobnost Leoše Janáčka, významný bude také import zahraničních návštěvníků, společně s rozšířením dramaturgie o nadstandardní projekty (významné zahraniční hostující inscenace). Program festivalu představí velké operní inscenace, orchestrální a duchovní koncert, opomenout nemůžeme ani originální řadu matiné, komorní koncerty a studentské projekty posluchačů vysokých uměleckých škol. Návštěvníci festivalu se mohou těšit mimo mnohého dalšího atraktivního programu na Janáčkovy opery v režii světoznámých režisérů – Harryho Kupfera a Roberta Carsena, z našich pak například Jiřího Nekvasila.

110 l

Důležitou součást festivalu představuje taktéž další doprovodný program. Tuto sekci lze rozdělit do dvou podskupin – vědecko-popularizační projekty a projekty pro děti. Prvně zmíněná část sestává z mezinárodního hudebně-vědného kolokvia, uměleckých besed a originálních vernisáží, spojených s osobností Leoše Janáčka. Dětská část programu má za úkol postarat se o edukaci a rozvoj kreativity dětí v oblasti teatrologie formou speciálních divadelních workshopů a realizací představení pro děti. Janáček Brno 2012 lze vnímat jako výjimečný projekt, který importuje světově uznávaného skladatele zpět do místa, kde strávil většinu života a vytvořil podstatnou část svého uměleckého díla. Představuje též možnost, jak pyšně poukázat na velikána, jemuž je město Brno stále cosi dlužno, i novou příležitost, jak podnítit cestovní ruch do místa ovanutého jeho geniem loci. Genius loci je rovněž podtitulem festivalu JANÁČEK BRNO 2012, sjednocujícím dramaturgickou linii – festival představí také hudbu Janáčkových žáků a dalších významných skladatelů spojených s městem Brnem. Festival Janáček Brno 2012 se bude konat od 16. do 25. listopadu 2012, další informace naleznete na internetových stránkách www.janacek-brno.cz. Text: Pavel Lojda

mapa, kontakt 1 – Janáčkovo divadlo, Rooseveltova 1 – 7 2 – Mahenovo divadlo, Malinovského náměstí 1 3 – Reduta, Zelený trh 4 4 – Předprodej vstupenek, Dvořákova 11 5 – Předprodej vstupenek, Dům pánů z Lipé, Náměstí Svobody 17

Národní divadlo Brno, příspěvková organizace Dvořákova 11, 657 70 Brno Tel. předplatné: +420 542 158 247 E-mail: [email protected]

www.ndbrno.cz

l 111

2013 opera činohra reduta balet

Recommend Documents