Baroko a divadlo ve Španělsku i jinde. Divadlo(španělského(zlatého(věku(( 16.$století$bylo$pro$Španělskou$literaturu$a$divadlo$obdobím$rozkvětu$–$„zlatý$věk“.$Kulturní$ rozmach$země$byl$podmíněn$vzestupem$mocenským$a$ekonomickým.$(1492$–$poslední$ vítězná$bitva$s$Maury,$1492$–$objevení$Ameriky,$rozšiřování$území).$Zakládají$se$nové$ univerzity.$Na$konci$16.$století$bylo$poraženo$španělské$nepřemožitelné$loďstvo.$$ Vývoj(divadla(–(3(etapy: 1.$od$rekonquisty$(osvobození$od$Maurů;$vypuzení$Maurů,$ představitelů$řemesel,$a$Židů,$představitelů$obchodu)$r.$1482$do$konce$vlády$císaře$a$krále$ Karla$V.$(1556).$Toto$období$charakterizuje$vznik$světského$divadla.$Španělská$města$byla$ chudá,$hospodářství$mizerné.$Zachraňovalo$to$objevení$Ameriky$(zlato$pro$Španělsko). 2.$vláda$Filipa$II.$a$III.$(1556_1621)$představuje$vrchol,$ale$i$počátek$krize. V$dramatu$je$to$ obodbí$od$Lope$de$Ruedy$do$Lope$de$Vegy.$1579$bylo$otevřeno$první$divadlo. 3.$vláda$Filipa$IV.$(1621$–$konec$17.$století).$Sílí$vliv$inkvizice$a$cenzury.$Dramata$píše$ především$Calderon$a$jeho$škola.$$ Ustálilo(se(pět(základních(typů(divadelních(her:$autos$sacramentales$(hry s$náboženskými$ motivy),$entreactos$(mezihry,$ucelené$kratší$komedie),$comedias$de$capa$y$espada$(komedie$ pláště$a$dýky,$hry$s$intrikami),$comedias$palaciegas$(výpravné$dvorské$hry)$a$tragédie.$$ Náboženské$drama:$bylo$pravděpodobně$vneseno$do$Španělska$z$Francie$a$po$roce$1550$ nabyly$náboženské$hry$zvláštních$rysů,$jež$zůstaly$stejné$až$do$zákazu$těchto$představení$ roku$1725.$Církev$kontrolovala$obsah$španělského$náboženského$dramatu.$Ve$druhé$ polovině$16.$století$se$tyto$hry$dostaly$do$těsné$spojitosti$se$svátkem$Božího$těla$–$označeny$ jako$autos$sacramentales.$Způsob$produkce$se$v$každé$oblasti$lišil.$Až$do$poloviny$16.$století$ bylo$uvádění$her$věcí$cechů,$ale$později$jejich$řízení$převzaly$radnice.$Inscenace$se$naložily$ na$carros,$vozy,$které$dodalo$město$a$které$také$opatřilo$vše$potřebné$s$výjimkou$kostýmů$a$ rekvizit.$Pro$každou$inscenaci$se$používalo$dvou$carros,$po$roce$1647$se$počet$zvýšil$na$4.$$ Světské(drama:$začalo$se$objevovat$kolem$roku$1500.$Zřejmě$nejvýznamnějším$dílem$je$ komedie$O$Kalistovi$a$Melibeji$(zvaná$též$Celestína).$Světská$dramatika$byla$zaměřena$na$ aristokratické$publikum$a$její$vliv$na$profesionální$divadlo$je$zanedbatelný.$$ Profesionální(divadlo:$jeho$nejstarší$historie$je$nejasná.$Většinou$se$zmínky$o$něm$vztahují$ ke$slavnostem$Božího$těla$a$vyplývá$z$nich,$že$v$polovině$16.$století$existovala$už$celá$řada$ hereckých$společností.$$ Dvorské(divadlo:$ve$Španělsku$se$pořádaly$dvorské$zábavy$již$od$13.$století,$ale$až$za$vlády$ Filipa$III.$se$divadelní$představení$u$dvora$konala$pravidelně.$Dále$se$konaly$předstírané$ bitvy,$turnaje,$vypravovaly$se$triumfální$vozy$a$karnevaly.$$ Pořádaly$se$také$maškarády,$procesí$a$balety.$Roku$1601$došlo$k$oživení$Masky,$dokonce$ sama$královna$tančila$v$masce.$Nájemcům$corralů$se$nelíbilo,$když$společnost$byla$odvezena$ z$corralu,$aby$mohla$hrát$v$paláci.$Nájemci$tedy$začali$pořizovat$smlouvy$s$palácem$ukládané$ u$notáře,$které$je$měly$chránit$před$ušlým$ziskem.$Dvorské$hry$se$mohly$zkoušet$libovolně$ dlouho,$ale$smlouvy$neuvádějí$období$delší$než$14$dnů.$$ Divadelní$prostor$a$vstupné:$většina$her$se$uváděla$ve$veřejných$divadlech$čili$carrales$ (dvory).$Vznikly$přestavbou$dvorů$mezi$sousedními$domy.$Až$do$18.$století$byl$střed$dvora$ nezastřešen,$jen$někdy$se$nahoře$natáhla$plachta$proti$slunci.$Ve$středu$dvora$–$patio,$stáli$ diváci$–$muži$(nejlevnější$vstupné).$Po$každé$straně$patia$byly$stupňovité$řady$sedadel$–$ gradas$(schodiště)$a$bacos$(lavice),$které$měly$výhodu$stálého$sedadla.$Zadní$přízemní$část$ patia$zabral$stánek$s$občerstvením.$Nad$ním$byla$galerie$pro$ženy$–$cuzaela.$Dámy$ze$šlechty$ obývaly$aposentu,$rejy$a$celosie.$Ženy$z$cazuely$nemohly$komunikovat$s$muži$v$patiu.$Nad$
cazuelou$byly$dvě$galerie,$jedna$dělená$do$lóží$a$o$druhou$se$dělila$tertulia,$které$obsazovali$ vzdělanci$a$kněží.$V$prvním$patře$byly$aposentos,$které$sloužily$k$sezení$pro$ty$nejbohatší.$ Bylo$je$možné$si$pronajmout$na$celý$rok.$Pokladna$byla$otevřená$od$rána.$Nejznámější$ corraly$v$Madridě:$Corral$del$Principe$a$Corral$de$la$Cruz.$$ Corraly$mimo$Madrid:$Coliseo$v$Seville$(po$rekonstrukci$roku$1624$pojmul$4$–$5$tisíc$diváků),$ divadlo$Monteria$v$Seville,$Corral$de$la$Olivera$ve$Valencii.$Jinak$se$mimo$Madrid$hrálo$ve$ dvorech$hospod,$v$přízemí$domů,$na$tržištích$a$na$náměstích.$$ Jeviště,(dekorace(a(kostýmy:$podobné$anglickým.$Jeviště$bylo$vyvýšené$bez$portálu$i$bez$ opony.$Dekorace$byly$velmi$prosté$(pokud$se$nejednalo$o$dvorskou$zábavu),$tvořilo$je$jen$ několik$závěsů$na$zadní$části$jeviště.$Nad$jevištěm$v$některých$corralech$byla$galerie,$která$ sloužila$jako$hořejší$patro$nějakého$domu$či$dokonce$jako$hora.$Herci$obvykle$vyhlašovali$ proměny,$autoři$kladli$scénické$poznámky$do$úst$svých$postav.$V$17.$století$se$stále$více$ rozvíjelo$výpravné$divadlo,$vsazovaly$se$do$průčelí$stěny$namísto$závěsů$malované$kulisy,$ listová$okna$a$dveře.$Pokusy$o$perspektivní$malby$byly$vzácné.$Jeviště$mělo$propadla,$ mechanismy$pro$létání.$Kostýmy$odpovídaly$předváděnému$ději.$Vystačilo$se$většinou$se$ současným$kostýmem,$historické$a$legendární$figury$se$někdy$odlišovaly$šatem$vyšlým$ zmódy$nebo$fantastickým$oděvem.$Společnost$si$udržovala$garderobu$přístupnou$všem$svým$ členům,$většinou$si$však$herci$pořizovali$vlastní$kostýmy.$Dobrá$garderóba$platila$za$jednu$z$ největších$hercových$výhod$(zajišťovala$mu$zaměstnání$a$v$době$krize$ji$mohl$dát$do$ zatavárny).$$ Fungování(a(postavení(divadel:$V$Madridu$byl$a$nejprve$divadla$(carraly)$pod$přímou$ kontrolou$bratrstev,$tedy$pod$kontrolou$dobročinných$spolků.$V$divadelní$činnosti$totiž$ spatřovaly$zdroj$pravidelného$příjmu$pro$nemocnice,$sirotčince,$což$několikrát$zachránilo$ divadlo$před$uzavřením$a$zakázáním.$Během$17.$století$se$nájemci$divadel$(Arrendadores$–$ mají$v$rukou$veškerou$administrativu)$stávají$opravdovými$divadelními$manažery.$Přebírají$ odpovědnost$za$najímání$hereckých$společností,$financování$celého$podniku,$plnění$ provozních$nákladů,$placení$$ nemocnicím$část$denní$tržby,..$Na$fungování$divadel$dohlíželi$dva$komisařové$pověření$ městem$(od$roku$1638$přešly$corraly$pod$městskou$správu).$$ Diváci:$Diváci,$zvláště$v$patiu$a$v$cazuele,$byli$často$hluční.$Když$se$jim$přestavení$nelíbilo,$ házeli$po$hercích$ovoce$a$zeleninu.$Do$divadla$přinášeli$řehtačky,$píšťalky,$klíče$atd.$Často$ docházelo$i$k$vášnivým$sporům$mezi$diváky.$Protože$docházelo$ke$rvačkám$s$neplatiči$u$ vchodů,$začaly$se$množit$nařízení,$že$divadla$smí$být$otevřena$až$v$poledne$a$představení$ musí$do$soumraku$skončit.$V$corrale$byl$při$představení$alcade$(soudce).$Před$začátkem$ seděl$u$vchodu,$aby$dohlédl$na$placení$vstupného,$pak$v$křesle$na$jevišti$se$snažil$zabránit$ hádkám.$Herci$pod$pokutou$nesměli$začít$dřív$než$jim$dal$alcade$znamení.$$ Herci:$Ve$„zlatém$věku“$byl$postoj$k$hercům$tolerantní,$pokud$herci$neuváděli$hry$odporující$ církevnímu$učení.$V$náboženských$hrách$hrály$většinou$kněží,$jahnové$a$chlapci,$světské$ drama$v$15.$stol.$bylo$záležitostí$amatérů$a$šlechty.$Univerzitní$divadlo$provozovali$studenti.$ V$první$polovině$16.$století$se$začínají$rozvíjet$první$profesionální$herecké$společnosti.$ Nejprve$většinu$ženských$rolí$hráli$chlapci$a$muži,$ženám$bylo$povoleno$vstoupit$na$jeviště$až$ roku$1587.$Herečky$stojí$mimo$zákon$a$mužští$diváci$je$často$obtěžují$v$šatnách.$V$polovině$ 17.$století$je$vydáno$nařízení,$že$do$společnosti$nesmí$být$přijata$žena$starší$dvanácti$let,$ pokud$není$vdaná,$a$nikdo$cizí$nesmí$vstoupit$do$místnosti$herců$pod$pokutou.$$ LOPE(DE(RUEDA$–$herec,$roku$1540$založil$první$známou$profesionální$kočovnou$společnost.$ Byl$označován$jako$autor$de$comedias.$Byl$také$prvním$významným$spisovatelem$pro$lidové$ publikum.$(Oklamaní,$Medora,$Armelina,$Eufemia).$Škraboška,$Olivy$–$krátké$fraškovité$hry.$$
Autor$de$comedías:$rozhodoval$o$tom,$co$se$bude$hrát,$rozděloval$role,$zařizoval$zkoušky$a$ často$hrál$hlavní$role.$Staral$se$o$finance$a$hospodaření$společnosti.$Zařizoval$dopravu$ společnosti,$uzavíral$smlouvy,$rozhodoval$o$technickém$zázemí$dané$hry.$$ Herecké(společnosti:$dva$druhy$–$1.$podílnická 2.$ta,$kde$herci$dostávají$od$principála$mzdu.$$ Velikost$společností$byla$rozdílná;$od$jednoho$herece$(Bululú)$až$po$16_ti$členné$(Compaía).$$ Organizace$divadelní$sezóny:$Popeleční$středou$začíná$čtyřicetidenní$půst,$který$končí$ Velikonoční$nedělí.$O$půstu$se$nehrálo,$této$doby$se$využívalo$ke$zkouškám,$k$vyřizování$ různých$záležitostí$a$k$uzavírání$kontraktů$na$Corpus$Christi,$buď$v$Madridu$či$jinde.$Období$ po$Velikonocích$bylo$komrčně$nejúspěšnější,$protože$bylo$příjemné$počasí$a$uváděly$se$nové$ hry.$O$Corpus$Christi$byla$divadla$zvřená,$všichni$se$účastnili$oslav,$pak$se$hrály$autos$v$ okolních$vesnicích$a$městech$a$po$návratu$do$carralů$pokračovalo$hraní$autos$za$peníze.$To$ šlo$až$do$července,$pak$obchody$už$tyk$dobře$nešly$kvůli$letním$vedrům.$$ MIGUEL(DE(CERVANTES(SAVEDRA((1547^1616)(( =$španělská$renesance _$prozaik$_$Don$Quijote$de$la$Mancha$–$šlechtic,$idealista,$Sancho$ Panza$–$sluha,$přízemní$člověk _$dramatik$–$Numancia$(tragédie$o$dobývání$města),$ inspiroval$se$středověkým$moralitami,$vystupují$v$ní$postavy$jako$Ďábel,$Válka,$Hlad,$ Nemoc.;$Život$v$Alžíru,$Alžírské$vězení,$Šťastný$darebák. _$mezihry$(interludia)$–$krátké$hříčky$ mezi$1$a$2,$2$a$3$dějstvím$(=$středověká$fraška)$$ Zázračné$divadlo$světa$–$o$2$komediantech,$kteří$přijdou$do$města$a$řeknou,$že$budou$hrát$$ představení,$které$uvidí$jen$ti,$kdo$jsou$z$manželského$lože$nebo$jsou$dobří.$$ LOPE(DE(VEGA((1562^1635)$(vl.$jm.:$Felix$Lope$de$Vega$Tarpio) _$kněz,$poetik,$prozaik,$ básník _$Arte$Nuova$(umění$nové)$De$Kacer$Comedias$(jak$napsat$komedii)$–$něco$ podobného$jako$$ Aristofanova$Poetika _$uznával$jednotu$děje$(pouze$tuto$jednotu),$propagoval$3$dějství,$ klade$důraz$na$charakter$$ osob$a$jejich$řeč.$Z$jeho$díla$je$znám$pouze$zlomek;$psal$autos$sacramentales$=$svaté$hry,$$ mezihry,$dramata,$pastorály,$komedie$mravů,$cti. _$komedie$pláště$a$dýky$–$zápletková$ komedie$o$cti,$soubojích,$znaky:$schodiště,$přestrojení. _$Ovčí$pramen$(Fuente$Ovejuna)$–$ vesnice$se$vzbouří$a$zabije$svého$feudálního$pána.$Vše$zachraňuje$král,$nikdo$není$ potrestán. _$Hvězda$ze$Sevilly,$Zahradníkům$pes,$Zázračný$pramen$madrudský,$Trest$bez$ pomsty,$Pošetilá$dáma,$Jisté$za$nejisté,$Rytíř$z$Olmeda. _$založil$svou$školu,$žákem$byl$také$ Tirso$de$Molia _$v$jeho$díle$se$zrcadlí$celá$současná$epocha$Španělska,$život$všechn$jeho$ vrstev$i$velký$kus$španělské$historie,$dokonce$i$historie$jiných$národů$(napsal$např.$také$hru$o$ českém$králi$Přemyslu$Otakarovi$II.),$životy$světců$(Podezřelá$pravda,$česky$známá$jako$ Císařův$mim)$i$současné$nebo$nedávné$události$(hra$o$Kryštofu$Kolumbovi$aj). _$psal$své$hry$ veršem,$využíval$tradičních$umělých$a$lidových$forem,$a$co$bylo$hlavní,$jeho$hry$vynikaly$ živou$divadelností,$svéráznými$a$rozdílnými$typy,$rychlým$dějovým$spádem,$originálností$ nápadů$a$zvratů$a$často$i$myšlenkovou$hloubkou.$$ TIRSO(DE(MOLINA((1585^1648)(( _$kněz,$údajšn$napsal$400$her,$z$nichž$se$dochovalo$85. _$Sevilský$svůdce$a$kamenný$hsot$–$ donjuanské$téma$(Moliér,$Puškin,$Brecht$–$také$zpracovávali$toto$téma)$$ FERNANDO(DE(ROJAS(( _$Celestýna,$Kuplířka$z$města$Salamany$$ PEDRO(CALDERÓN(DE(LA(BARCA((1600^1681) ^$vynikl$skvělým$básnickým$jazykem$i$ poetickým$viděním$světa$a$ve$svých$dramatech$vyzvedával$hodnoty$jako$čest,$služba$králi$a$ náboženství$–$Sudí$zalamejský,$Vytrvalý$princ,$Oddanost$kříži _$autos$sacramentales$–$Velké$
divadlo$světa$–$objevují$se$zde$prvky$barokní$estetiky$i$myšlení _$kněz,$psal$také$hry$pro$ dvůr.$Napsal$asi$200$her,$z$nichž$se$dochovalo$cca$100.$_$komedie$pláště$a$meče:$Dáma$skříte,$ Lékařem$své$cit _$světská$hra$–$Život$je$sen.$$ $ $
Baroko(a(české(divadlo BAROKO$=$nepravidelná$perla$(zřejmě$z$portugalštiny),$původně$hanlivý$název$$ _$umělecký$směr,$který$vzniká$jako$reakce$na$renesanci.$Období$válek$a$nejistot,$lidé$ztrácí$ pocit$jistoty$v$renesanci,$proto$hledají$oporu$v$Bohu.$Růst$autority$katolické$církve$a$ absolutistické$moci$panovníka.$$ znaky:$duchovnost$–$mysticismus$=$pravda$je$člověku$zjevena$naturalistická$konkrétnost$=$ pocit$bolesti,$bezmocnosti$a$utrpení$dramatičnost$–$zlo$x$dobro,$krutý$ďábel$x$milostivý$Bůh$ nedůvěra$v$rozum,$důraz$na$citovost,$vnitřní$napětí$$ architektura:$stavby$světské$i$církevní$–$mohutnost,$velkolepost,$vynikající$akustika,$,prostor$ je$dekoraticky$přeplňován$–$štukatérské$práce,$zlacení,$okna$tvořena$pro$světelné$efekty,$ mramor$$ kostely,$chrámy,$měšťanské$domy$–$štíty,$křivky,$oblouky,$kopule,$nepravidelný$půdorys,$ vysoká$klenba,$fresky,$podloubí,$bohatě$zdobená$kulatá$schodiště$$ př.$Klementinum,$Valdštejnský$palác$$ sochařství:$sochy$v$dramatickém$pohybu,$vnitřní$napětí,$křečovitost,$patetická$gesta,$sochy$ mohutné,$často$poloobnažené$$ př.$Matyáš$Braun$(sochy$na$Kuksu$a$na$Karlově$mostě)$malířství:$technika$šerosvitu$=$ kontrast$světla$a$stínu$$ př.$Karel$Škréta,$Pter$Brandl,$El$Greco,$Rembrandt$$ hudba:$varhanní$hra,$opery př.$chráové$skladby$J.$J.$Ryby,$F.$Brixi,$J.$S.$Bach$$ literatura:$oslava$života,$ale$i$nedůvěra$ke$světu,$symboličnost,$alegoričnost,$dramatičnost,$ citová$vypjatost,$záliba$v$kontrastech,$duchovnost,$důraz$na$city,$zaměření$na$detaily,$ mystika př.Tarquato$Tasso,$Pedro$Calderon$de$la$Barca,$John$Donne,$John$Milton,$Hans$ Jakob$Christoffel$von$Grimmelshausen$$ Situace$v$Čechách$$ _$1620_bitva$na$Bílé$hoře–zlomení$odporu$čs.města$šlechty$a$upevnění$moci$Habsburků$$ $ $ _$$Evropa$postižena$morem$a$30letou$válkou$(1618$–$1648)$ $ $ $ _$$1621$poprava$27$čs.$pánů$na$Staroměstském$nám.$ $ $ $ _$$občané$násilně$převáděni$na$katolickou$víru$a$povolán$Jezuitský$řád$do$Čech$$ $ $ _$$1627$–$obnovení$zřízení$zemského$=$akt$zaručující$Habsburkům$právo$na$ dědičnost$čs.$trůnu.$Úřední$zrovnoprávnění$ČJ$a$NJ,$ale$čeština$vytlačována$z$veřejného$ styku.$ $ $ $ _$$šlechta$odchází$do$emigrace,$zbytek$obyvatelstva$poněmčován$–$úbytek$ vzdělanosti$obyvatel$a$publika,$mizí$i$náročnější$literatura$a$odborná$tvorba,$oddálení$vzniku$ profesionálního$divadla$v$české$řeči$ Divadlo Barokní$divadlo$rozdělujeme$na$oficiální$a$ lidové.$K$oficiálnímu$patří$šlechtické$divadlo$ církevní$divadlo$(řádové$školy$a$laická$ bratrstva).$Šlechtické$divadlo$bylo$provozováno$na$zámcích,$kde$si$panstvo$zbudovalo$ soukromé$kukátkové$scény$($Český$Krumlov,$Litomyšl,$Kuks$–$hr.$Špork$1698$staví$první$ dřevěné$jednoúčelové$divadlo$u$nás).$Zprvu$zde$vystupovali$hlavně$hostující$profesionálové$ (němečtí,$italští,$francouzští$a$angličtí),$někdy$s$komedií$dell$́$arte$či$operou.$Šlechta$dbala$o$ své$panství,$pořizovala$si$z$talentovaných$poddaných$kapely,$herce,$zpěváky$a$tanečníky,$ kteří$získali$profesionální$školení.$Mnohdy$se$věnovala$na$zámcích$amatérsky$divadlu$také$
sama.$Zámecká$divadla$měla$scénu$s$perspektivně$malovanými$dekoracemi$(plochými$nebo$ trojbokými)$a$prospektem.$Jindy$se$hrálo$také$v$parcích,$na$vodní$hladině,$s$ohňostroji$a$ pořádaly$se$plesy.$V$18.$století$se$v$důsledku$rokokové$módy$a$osvícenských$vlivů$objevila$na$ zámeckých$divadlech$také$čeština$a$lidové$postavy$(1730$Míča:$Opera$o$původu$Jaroměřic,$ 1750$Loos:$Opera$o$komínku,$zedníky$nakřivo$postaveném). Ke$zprostředkování$přispěli$ zejména$skladatelé$a$kantoři.$Šlechtická$divadla$se$postupně$otevírala$veřejnosti.$ Církevnímu$divadlu$dávali$po$roce$1620$zásadní$polohu$jezuité.$Jejich$náboženská$ propagace$byla$převážně$česká$a$působila$tak$proti$germanizaci.$Divadelní$prvky$se$ objevovaly$zejména$v$kázání.$Jezuitští$kazatelé$měli$předepsánu$i$mimiku$a$sklon$hlavy.$ Jezuitské$divadlo$neužívalo$dramatu$ v$pravém$slova$smyslu,$byla$to$především$podívaná,$ procesí,$efekty.$Na$scéně$se$objevovala$také$zvířata$živá,$maskovaná$či$umělá.$Používali$ kreslenou$diaprojekci,$různé$stroje$a$mašinérie,$pyrotechniku$a$další$vymoženosti. Divadlo$ sloužilo$především$výuce$latiny,$náboženství$a$zčásti$také$chování.$ $ $ Lidové(divadlo V$obřadním$divadle,$kam$patří$obřady$a$zvyky$($svatby,$pohřby,$vynášení$$ smrtky,$masopust,$stínání$kohouta,$jízda$králů$atd.)$se$objevují$zbytky$pohanských$kultů$a$ magie.$$ Hry$vánoční$a$velikonoční$navazují$na$středověkou$tradici.$V$2.$pol.$18.$století$se$v$menších$ místech$zejména$v$Podkrkonoší$rozvíjí$sousedské$divadlo,$vrcholící$pašijovými$ hrami. Vánoční$hry$–$konaly$se$ve$stavení$jako$obchůzkové$divadlo,$spojené$s$koledou.$ Důležitá$rekvizita_$pastýřská$hůl.$$ RAKOVNICKÁ$HRA$VÁNOČNÍ Velikonoční$hry_$simultánní$scéna,$navazující$na$středověká$ mystérie$$ LASTIBOŘSKÁ$HRA$VELIKONOČNÍ ŽELEZNOBRODSKÁ$HRA$VELIKONOČNÍ$–$první$známý$celý$ text$středov.$charakteru$s$kompletní$dokumentací$(vznik,$vývoj,$provozování,$zánik)$–$v$ letech$1752_91$inscenována$9x,$150$účinkujících,$2000$diváků,$2$jeviště$$ Lidové$hry$hrdinské$–$nejčastěji$o$odhodlanosti$mučedníků$setrvat$ve$víře$a$odolat$násilí$($sv.$ Jiří,$Barbora,$Kateřina,$Dorota,$Petr$a$Pavel...)$a$o$postavách$starozákonních$($Esther,$Daniel,$ David,$Samson$Mojžíš...)$Mezi$přední$autory$patřil$František$Vodseďálek.$Prováděly$se$na$ návsi$nebo$ve$světnici.$$ HRA$O$SV.$JIŘÍ$$ ESTHER$(nastudováno$i$E.$F.$Burianem) Hry$se$světskou$tématikou_$z$české$historie$a$z$ knížek$lidového$čtení,$působí$na$ně$i$komedie$dell$́$arte$a$její$zdomácnělé$typy$$ NOVÁ$KOMEDIE$O$LIBUŠI$A$DÍVČÍ$VOJNĚ$V$ČECHÁCH$BRUNCVÍK KOMEDIE$O$ANEŠCE,$ KRÁLOVNĚ$SICILIÁNSKÉ$KOMEDIE$O$TURECKÉ$VOJNĚ$$ Zvláštním$druhem$lidového$divadla$bylo$divadlo$loutkové$a$jarmareční$písně.$Na$lidové$ divadlo$s$oblibou$navazovala$avantgarda$(E.$F.$Burian),$v$60.$letech$Jan$Kopecký$(Komedie$o$ umučení$a$slavném$vzkříšení$pána$a$spasitele$našeho,$Ježíše$Krista),$E.$Sokolovský$,$Karel$ Palouš$(Komedie$o$Františce$a$Honzíčkovi).$$ V$roce$1990$byl$uveden$festival$České$lidové$divadlo.$$ $ $
