Baroko
Evropské baroko 1. Charakteristika období 2.
Významní autoři T. Tasso P. Calderón L. de Gongóra J. Milton
České baroko 3. Charakteristika období 4. Exilová barokní literatura J. A. Komenský 5. Domácí barokní literatura Balbín, Bridl Koniáš, Michna, Ryba, Kadlinský 6. Pololidová slovesnost Písmáci, kroniky, selské otčenáše Kramářské písně 7.
Ústní lidová slovesnost (folklór) Písně Pověsti, pohádky Přísloví, pranostiky, říkadla
Evropské baroko
1. Charakteristika období Humanistický důraz na rozum (racionalitu) skončil katastrofou třicetileté války. Lidé znovu začínají hledat smysl svého života ve víře v Boha. Hluboká zbožnost všech vrstev společnosti je nejvýraznějším rysem baroka. Je to navíc zbožnost oproti středověku daleko více manifestovaná navenek (poutě, slavnosti, …) Spojujícím prvkem umění je kontrast. Nejničivější válka evropských dějin přinesla fascinaci smrtí. Rozvoj ničivých zbraní ukázal na zbytečnost hradních opevnění. Hrady jsou přestavovány na zámky nebo zcela opouštěny. Vznikají zámky s velkou parkovu úpravou. Dochází k rozvoji městské architektury, která přestává být sevřena uvnitř hradeb. Svá městská sídla buduje šlechta i zbohatlé měšťanstvo. Zvýšená zbožnost s sebou přináší stavby monumentálních kostelů, klášterů a poutních míst. (Santini, Diezenhofer) Pro architekturu je typická kulatá klenba, bohatá zdobnost a dynamičnost linií. Výtvarné umění je plastické a snaží se o zachycení pohybu a světla. Typickými znaky literatury je kontrast, plastický popis skutečnosti, expresivnost podání a hluboká víra v Boha..
2. Významní autoři Torquato Tasso (1544 – 1595) lyricko epická básnická skladba Osvobozený Jeruzalém Pedro Calderón de la Barca (1600 – 1681) drama Život je sen Luis de Gongóra y Argote (1561 – 1627) Autor velmi zdobné a formálně dokonalé duchovní lyriky ve Španělsku. John Milton (1608 – 1674) epos Ztracený ráj
České baroko
4. Charakteristika období Po bitvě na Bílé hoře (1620) a následném vítězství katolíků dochází k zákazu všech jiných vyznání a odchodu značné části šlechty a svobodných měšťanů do exilu. Poddaní musí přestoupit ke katolickému vyznání. Česká kultura se poprvé v historii rozdělí na exilovou a domácí. Objevují se nové šlechtické rody, často německé. Vylidněná města se rychle poněmčují. Mění se obraz české krajiny. Tvář dnešních měst a vesnic vzniká právě v období baroka, které v našich zemích trvá po dvě staletí (17. a 18. století). Protireformační úsilí vede k ničení protestantských knih a zápisů. Jsou navždy ztracena některá díla spojená s Jednotou bratrskou, luteránstvím nebo husitstvím. Nahrazují je katolická díla, často spojená s postavou Panny Marie nebo sv. Jana Nepomuckého. Dochází k utužení poddanství a k úpadku vzdělanosti u česky mluvícího venkovského obyvatelstva. Schopnost čtení a psaní se na venkově stává vzácností. Spisovná čeština rychle mizí a je nahrazena desítkami nářečí. Čeština jako jazyk vědy a kultury v podstatě přestává existovat. Vzdělanecké obrany češtiny musí být psány v latině, venkovské obyvatelstvo se vrací od písemné kultury zpět k ústní lidové slovesnosti.
5. Exilová barokní literatura Jedná se o literaturu protestantských autorů, kteří pro svou víru opouštějí České království a odcházejí do emigrace, nejčastěji do Polska, německých zemí a Nizozemí. Značnou část z nich tvoří příslušníci Jednoty bratrské. Jan Amos Komenský (1592 – 1670) a) Pansofická (vševědná) díla Vychází z předpokladu, že vzdělanější lidstvo s lepším přístupem k informacím bude také mravnější a nebude své spory řešit násilím. Sedmidílný latinský spis Obecná porada o nápravě věcí lidských (De rerum humanarum emendatione consultatio catholica) Encyklopedický spis Theatrum universitatis rerum, tj. Divadlo světa Slovník spisovného českého jazyka Poklad jazyka českého b) Pedagogická díla Orbis pictus (Svět v obrazech) Učebnice cizích jazyků, která Komenskému zajistila evropskou proslulost. Spojil text ve čtyřech jazycích (Č, L, N, M) s obrázkem a odkazy k jednotlivým slovíčkům.
Janua linguarum reserata (Dvéře jazyků otevřené) Jazyková učebnice latiny. Didaktika velká Zde shrnul své pedagogické zásady. Rozdělil vzdělávání na čtyři šestileté cykly. 1. Škola mateřská – o dítě se stará matka 2. Škola základní (triviální) – zde žák získá znalosti tzv. trivia – psaní, čtení a počítání Měla by být v každé obci. 3. Gymnázium – zde se přidává znalost logiky a cizích jazyků a základů věd. Mělo by být v každém městě. 4. Univerzita – vysokoškolské vzdělání, mělo by být v každé zemi. Vymezil zde některé zásady – od konkrétního k abstraktnímu, od jednoduššího ke složitějšímu, od známého k neznámému. Zavedl přestávku mezi vyučovacími hodinami. Informatorium školy mateřské Příručka určená matkám, jak lépe vychovávat své děti. Schola ludus (Škola hrou) Souhrn školních divadelních představení, která měla vést k lepšímu používání latiny. Správnější překlad by byl škola divadelní hrou nebo výuka divadelní hrou. c) Literární díla Truchlivý, tj. Smutné a tesklivé člověka křesťanského nad žalostnými vlasti a církve bídami naříkání(1623, 1624, 1651, I-III.) Útěšný spis psaný v dobách pro Komenského velmi těžkých. Spor mezi Truchlivým, Rozumem a Vírou, které vyhrává Truchlivý dokud nezasáhne sám Kristus a neobrátí jeho argumenty. Listové do nebe, v kterýchž chudí a bohatí před Kristem žaloby a stížnosti na sebe vespolek vedou a rozeznání býti žádají Pět fiktivních dopisů mezi chudáky a Kristem, v nichž si stěžují na krutost a tvrdost boháčů a Kristus jim odpovídá poukazem na poslední soud. Labyrint světa a Ráj srdce (původně Labyrint světa a Lusthaus srdce) Dvoudílný spis, vrcholné Komenského dílo nejvyšší evropské úrovně. Poutník vchází do světa v podobě velkého města, aby hledal vhodné zaměstnání a smysl života. Provází jej Všudybud Všezvěd a Mámil, alegorie lidské zvídavosti a Baconovských idolů mysli. Putování labyrintem ulic a náměstí zobrazujících jednotlivé stavy, zaměstnání a typy lidí Poutníka přivádí až k myšlence na smrt. Vidí v ní únik ze světa plného lží, utrpení, násilí a klamu. Nakonec je vysvobozen andělským hlasem, který mu poradí skrýt se v hlubině svého srdce, ve víře v Boha. Satirický Labyrint světa je daleko umělecky působivější než Ráj srdce, možná díky silné autobiografičnosti textu, která nám myšlenky Poutníka přibližuje ke Komenskému. Kšaft umírající matky Jednoty bratrské V podstatě pastýřský list Komenského jako jediného biskupa Jednoty bratrské, kde utěšuje členy své církve, která je po vestfálském míru odsouzena k zániku. Zvolil zde alegorickou formu závěti, jíž se loučí matka církev se svými dětmi a odkazuje jim svůj duchovní majetek. Jsou to rady, napomenutí a příkazy i hodnocení dějinné úlohy této církve.
5. Domácí barokní literatura Katolicky protireformačně laděná literatura. Jejími autory jsou převážně čeští jezuité, kteří ovládli domácí vzdělaneckou vrstvu. Hodnota této literatury je nezanedbatelná a rozhodně se nedá mluvit o době temna. Bedřich Briedel (1619 - 1680) básnická skladba Co Bůh? Člověk? Veršovaná skladba založená na výrazném protikladu velikosti Boží a nicotnosti lidské. Zřejmě vrcholné dílo barokní lyriky u nás. Antonín Koniáš Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající Seznam protestantských knih, ať už českých, latinských nebo německých, které měly být zabavovány lidem, aby je neuváděly na cestu hříchu. Bohuslav Balbín ( 1621 - 1688) Dissertatio apologetica pro lingua slavonica, praecipe bohemica (Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého) Bohemia docta (Učené Čechy) Mars Moravicus (Dějiny válek na Moravě)
Jan Jakub Ryba Česká mše vánoční Dodnes nejčastěji zpívaná mše na půlnoční Štědrý večer. Adam Michna z Otradovic (1600 - 1676) Česká mariánská muzika Svatoroční muzika Kancionály duchovních písní. Patří sem známá vánoční ukolébavka Chtíc aby spal Loutna česká Nejde už o duchovní lyriku, ale spíš o lyriku milostnou, nemůžeme proto mluvit o kancionálu.
6. Pololidová slovesnost a) Práce písmáků Jde zejména o kroniky a zápisky rychtářů a vzdělanějších sedláků, kteří si udrželi znalost čtení a psaní. Tato znalost se tradovala v jednotlivých rodinách generaci po generaci, u rychtářů byla podporována vrchností. František Jan Vavák - Paměti Václav František Kocmánek - interludia Lamentatio rusticana b) Kramářské písně Písně zpívané na poutích a trzích. Zachycují senzační události - války, vraždy, požáry, povodně, neštěstí,… Někdy byly provázeny doprovodnými ilustracemi nebo prodejem textu písně. Obdoba dnešních zpráv na Nově.
7. Ústní lidová slovesnost (folklor) Rozbitím vyšší kultury v českém jazyce a úpadkem znalosti čtení a psaní se česky mluvená kultura na venkově začíná tradovat ústně. Autor je obvykle neznámý, existují různé varianty téhož příběhu, které se liší podle jednotlivých vypravěčů. Podobu této ústní lidové slovesnosti známe díky sběratelské činnosti, která se rozvíjí v době národního obrození (Němcová, Erben, Bartoš, Čelakovský) Písně Zpívané texty doprovázené hudebními nástroji. Liší se krajově. Milostné písně Pijácké Verbířské a vojenské Pracovní (např. sekáčské) Obřadní (svatební, pohřební) Pohádky Popisují souboj dobra a zla končící vítězstvím dobra. Čas a místo jsou neurčité (dávno tomu, za devatero řekami, …). Prostředí je často exkluzivní (zámky, hrady, …). Objevují se fantastické bytosti i předměty. Autor je neznámý. Dnešní pohádky bývají civilnější, autor je známý. Pověsti Říkadla Pranostiky Přísloví
