REKVALIFIKAČNÍ KURSY VE FINIŠI

23 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 10. ČERVNA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 19. ČERVNA 2009, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z 32. kongres IMF ve Švédsku – str. 2 z Reakce prezidenta ČR na výzvu politikům z odborářské demonstrace – str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Poradny na přání z Odpovědnost zaměstnanců a dalších pojištěnců za přeplatky na dávkách nemocenského pojištění a sankce za jejich přestupky (II.)

Táto, a kdy vlastně budete v tom vašem europalamentu brát?

Protekcionismus v praxi: FIRMA KOPP ELEKTROTECHNIKA KONČÍ

Účastníci obou kursů (manažer a personalista) si pochvalovali ty lektory, kteří umějí zaujmout - na snímku ing. Nohejl se svými svěřenci

Německý koncern Kopp se rozhodl uzavřít svou českou pobočku Kopp Elektrotechnika Kaplice, a to do konce tohoto roku. 170 zaměstnanců této jihočeské firmy se tak podle všeho ocitne na dlažbě. Přinášíme výtah z prohlášení zaměstnanců Kopp Elektrotechnika a následné prohlášení Odborového svazu KOVO.

REKVALIFIKAČNÍ KURSY VE FINIŠI

Prohlášení zaměstnanců firmy Kopp Elektrotechnika, s. r. o., Kaplice zastoupených ZO OS KOVO k ukončení a uzavření firmy k 31. 12. 2009: Dne 23. 4. 2009 byli zaměstnanci a odborová organizace seznámeni jednatelem firmy se záměrem koncernu Kopp o ukončení výroby a uzavření firmy Kopp Elektrotechnika, spol. s r. o., Kaplice z důvodu, že pro koncern firma na území ČR není dostatečně rentabilní… skutečným důvodem je hospodářská situace ve firmě v Kahlu (Německo), kde hrozí konkurz. Proto bylo rozhodnuto obětovat pro záchranu pracovních míst v Kahlu zaměstnance v Maďarsku a Kaplici. Po několika jednáních je evidentní, že koncern Kopp přislíbil jako nadstandardní kompenzaci za uzavření závodu 25 000 eur pro cca 170 zaměstnanců. Matematickým výpočtem lze jednoduše zjistit, že při průměrné době zaměstnanců u firmy, která činí 10 let, tato nabídka znamená – za každý odpracovaný rok cca 15 eur. Vzhledem k tomu, že pro většinu zaměstnanců bude uzavření závodu znamenat velké existenční nejistoty, odbory tuto nabídku odmítly jako nedostatečnou za kvalitní práci nadstandardních výkonů.

(Pokračování na str. 4)

Redakční anketa s adepty oborů manažer a personalista Rekvalifikační kursy v oborech manažer a personalista, které probíhaly od letošního ledna v Praze, Na Květnici, skončily 12. června předáním certifikátů jejich účastníkům. Možnost doplnit si vzdělání nabídl svým funkcionářům Odborový svaz KOVO, který od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR obdržel patřičnou akreditaci. Cílem kursů zahrnujících 120 vyučovacích hodin bylo vybavit účastníky vědomostmi a schopnostmi jak pro práci v odborových organizacích, zejména ve styku s managementem firem, tak v případě potřeby pro uplatnění na trhu práce. Kovák položil některým účastníkům otázku, jak byli s úrovní kursů spokojeni a nakolik budou moci vědomosti na nich získané aplikovat v praxi. Manažerský kurs: Tomáš Adam, místopředseda II. ZO OS KOVO Bosch Jihlava: S kursem jsem spokojen, získané manažerské dovednosti využiju v práci odborové i profesní. Kurs je pro mě přínosem, učí zvládat situace, na které člověk není připraven a neví jak se zachovat. Zvlášť je pro mě hodně důležitá oblast prezentace, abych uměl informovat zaměstnance, jak dopadla jednání se zaměstnavatelem, vhodně vystupoval a dobře komunikoval. Na kursu se rozhodně nenudím, pan Peterka je od-

borník, dokáže zaujmout, dává příklady z praxe a ptá se na naše zkušenosti. Jaromír Machala, předseda ZO OS KOVO Alstom Power, Brno: Jsem spokojen, poznatky se dají uplatnit v praxi – zejména na téma porady, organizace práce a času, komunikace s lidmi. Samozřejmě některé poznatky o manažerské práci odborář tolik nevyužije. Na každý pád jsem lepšího lektora zatím nepoznal, a to jezdím často na semináře OS KOVO. Pan Peterka opravdu umí za(Pokračování na str. 3)

1

KOVÁK číslo 23 — 19. června 2009

samotný program pro příští kongresové období nazvaný Globální solidarita v akci. Ten je rozdělen do několika hlavních částí: Budovat silné národní odbory, Vyjednávat kolektivně, Bránit a chránit práva pracujících, Budovat protiváhu moci nadnárodních korporací, Bojovat za Mezinárodní federace kováků (IMF) uspořádala ve dnech 24. – 28. května 2009 udržitelný obchod, rozvoj a zaměstnanost. OS KOVO byl na tomto kongresu zastoupen ve švédském Göteborgu svůj 32. kongres. Kongresu se zúčastnilo asi 800 delegátů a hostů z celého světa. Hlavní motto kongresu „Jistá pracovní místa pro delegací skládající se z předsedy Josefa Středuly, jistou budoucnost“ odráží současnou situaci v celém světě a bude zcela jistě místopředsedů Jaromíra Endlichera, Jiřího Marka aktuální po celé čtyřleté kongresové období. a Jaroslava Součka a zástupkyně mezinárodního odboru Lucie Studničné. Ta se kromě samotného Samotnému kongresu předcházela řada jednání a řadu rezolucí k aktuálním tématům. Úprava sta- kongresu účastnila také jednání výboru pro stajednotlivých přípravných výborů pro kongres – nov se týkala zejména posílení mandátu volených novy, výkonného výboru, konference žen a spovýbor pro stanovy, rezoluční výbor, výbor pro pří- funkcí – nově volil kongres místopředsedu IMF lečně s J. Středulou jednání Ústředního výboru pravu akčního programu, mandátový výbor – a rovněž asistenty generálního tajemníka. IMF. Kongres byl také příležitostí pro různá menší setkání, jako například setkání sítě a další aktivity s kongresem spojené, jako například Hyundai-Kia. konference žen. Tento kongres rovněž volil nové vrcholné Oproti sjezdům OS KOVO měl představitele IMF. Po dvaceti letech odešel kongres IMF některé pro nás neobz funkce generálního tajemníka IMF Marcello vyklé prvky. Pro delegáty kongresu Malentacchi, nově byl do této funkce zvolen dosabyla zorganizovaná jedna recepce na vadní generální tajemník Nordic IN Jyrki Raina; pozvání města Göteborgu a závěsituace byla do posledního momentu nepříliš rečná slavnostní večeře, jinak nebylo jasná, ještě v Göteborgu byli kandidáti na tento stravování společně organizováno. post tři a vyjednávání byla velmi intenzivní. Ve Řada organizací měla ve foyer konfunkci předsedy IMF nahradil bývalého předsedu gresového centra své stánky, kde IG Metall Jürgena Peterse současný předseda této představovala svoje projekty v nejorganizace Berthold Huber. Kongres dále volil různějších oblastech. Hlasování, ale místopředsedu IMF, kterým se stal Thomas i volby vedení organizace probíhaly Buffenbarger z americké členské organizace Inpotleskem v sále. ternational Association of Machinists and AeroV Kováku by měly být postupně space Workers, a dva asistenty generálního tajemuveřejněny jak podstatná část akčníka – stali se jimi Fernando Lopéz a Hiroshi ního programu IMF 2009 – 2013, tak Kamada, kteří tuto funkci zastávali již před kon- Česká delegace na 32. kongresu IMF v Göteborgu (zprava: místopředsedové všechny schválené rezoluce. Další gresem. Do výkonného výboru byl za země Vise- OS KOVO J. Marek, J. Souček, předseda OS KOVO J. Středula) informace o kongresu IMF 2009 je grádské skupiny v rámci 3 kandidátů za region možné nalézt na http://www.imfmetal. Akční program IMF na období 2009 – 2013 je org/congress2009/ a na intranetu OS KOVO východní Evropy zvolen předseda OS KOVO Jorozdělen do tří hlavních částí; první část je poslání v sekci Mezinárodní odbor – IMF. sef Středula. Kongres jednomyslně schválil změnu stanov IMF, druhá část je popisná – v jaké situaci se orgaIng. LUCIE STUDNIČNÁ, IMF, akční program IMF pro období 2009 – 2013 nizace v současném světě nachází, a třetí část je mezinárodní odbor OS KOVO Snímek autorka

32. KONGRES IMF VE ŠVÉDSKU

Program 2009 – 2013: Globální solidarita v akci

Neplacená inzerce

DĚTSKÝ TÁBOR „NA BARONU – PAPRSEK“ Nabídka ZO OS KOVO Janka Radotín Nabízíme letní dětské tábory pro děti a mládež od 6 do 18 let. Všechny jsou pořádány v areálu „Na Baronu – Paprsek“ v překrásném prostředí třeboňských lesů na břehu Nežárky cca 13 km od Veselí n. Lužnicí. Ubytování je zajištěno v čtyřlůžkových chatkách vybavených lůžkovinami. Stravování (5x denně) probíhá v prostorné jídelně, kterou lze v případě nepříznivého počasí vytopit a využít jako sušárnu či klubovnu. K dispozici jsou dále sprchy s teplou a studenou vodou, splachovací WC, budova marodky a hřiště na kopanou, basket, volejbal, stolní tenis ad.

z „Můj první tábor“: cena všech turnusů činí 2690 Kč I. turnusI1. 7. – 9. 7. „Na kouzelné planetě I“ II. turnusI10. 7. – 18. 7. „Na kouzelné planetě II“ III. turnus 18. 7. – 26. 7. „Fantastická cesta pro nejmenší I“ IV. turnus 26. 7. – 3. 8. „Fantastická cesta pro nejmenší II“

Rodinná a skupinová rekreace

Přehled turnusů: z Tábor „Na Baronu – Paprsek“: I. turnus 1. 7. – 18. 7. „Osadníci nové generace“ - cena: 4970 Kč II. turnus 18. 7. – 3. 8. „Fantastická cesta aneb byl jednou jeden život“ cena: 4480 Kč III. turnus 3. 8. – 20. 8. „Keltové – tajemství druidů“ - cena: 4920 Kč Tábor je klasický s celotáborovou hrou. Má již 40letou tradici. Děti čeká 18 dní plných netradičních zážitků. Náplní programu jsou sportovní hry, při nichž mohou využít i některé ze svých znalostí, čekají je stezky odvahy, příprava vlastních pokrmů na ohni, starší děti puťák. Tábor je určen pro děti od 8 do 15 let.

2

Cílem tábora je seznámit takto malé účastníky s táborovým životem během 9denního pobytu. z „Adventure camp“: cena všech turnusů činí 5250 Kč I. turnus 1. 7. – 18. 7. „Osadníci nové generace“ III. turnus 4. 8. – 21. 8. „Keltové – tajemství druidů“ Tábor je určený pro mládež ve věku 15 – 18 let. Jde o 18 dní, které jsou naplněné netradičními hrami, sporty i dobrodružstvím. Účastníky čekají netradiční i klasické sporty, adrenalinové zážitky, pohybové i společenské hry, umělecké dílny i výchova k životu v přírodě a vzájemné skupinové soudržnosti (teambuilding). K úhradě poukazu lze využít příspěvky FKSP.

V. turnus 3. 8. – 11. 8. „Keltové – malý čaroděj I“ VI. turnus 12. 8. – 20. 8. „Keltové – malý čaroděj II“ Tábor je určen pro všechny děti od 6 do 8 let. Je tzv. „táborem v táboře“. Děti jsou přítomny v běžném táboře, avšak program a péče o ně je přizpůsobena právě jejich věkovému specifiku.

Nabízíme vám rodinnou i skupinovou rekreaci v areálu tábora „Na Baronu – Paprsek“ (popis areálu viz dětské tábory). z Rodinná rekreace: v termínu od 20. 8. do 31. 8. 2009. Cena: 310 Kč/osoba/noc s plnou penzí (možno dohodnout i polopenzi). z Skupinová rekreace: Stejně jako rodinná. Dále možnost skupinových pobytů i mimo sezónu v červnu nebo v září. Cena: 100 Kč/osoba/ noc bez stravy a lůžkovin. Kontakty – pro dětské tábory i individuální rekreaci: pan Staněk, ZO OS KOVO Janka Radotín, Vrážská 143, 153 00 Praha 5. Dětské tábory: 603-172 380 (pí. Svrčková). Individuální rekreace: 251 088 898 (pouze středa 8 – 14 hod) nebo 605 700 387 (p. Staněk).


Prezentace sponzora V. sjezdu OS KOVO

LE CHÈQUE DÉJEUNER – ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY PRO VŠECHNY Společnost Chèque Déjeuner je specialista v oboru zaměstnaneckých výhod s více než 15letou zkušeností na českém trhu a s více než 45letou zkušeností mateřské Groupe Chèque Déjeuner ve Francii, která byla od svého založení v těsném spojení s odbory. To bylo dáno tím, že některé francouzské odborové centrály hledaly způsob jak zvýhodnit zaměstnance a přinést jim něco navíc. Tato spolupráce je evidentní doposud ve všech mezinárodních pobočkách Chèque Déjeuner, neboť právě myšlenka stejných výhod pro zaměstnance je jednotícím prvkem všech filiálek po celé Evropě. Společnost Cheque Dejeuner byla ve Francii založena jako družstvo. To znamená, že všichni zaměstnanci jsou zároveň i podílníky. Pracovník ve výrobě vlastní stejný podíl jako generální ředitel. Všichni mají jeden hlas, což dává všem stejná práva při rozhodování o budoucnosti skupiny. Služeb skupiny s více než 1 700 zaměstnanci využívá téměř 17 milionů spokojených uživatelů. Společnost působí na území několika zemí, mezi které patří: Francie, Bulharsko, Česká republika, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Maroko. Roční obrat dosáhl přes 3,4 miliardy EUR při objemu 655 milionů vytištěných kuponů. V České republice patří Chèque Déjeuner mezi leadery v oblasti kuponů a motivace zaměstnanců a velmi úzce spolupracuje s Českomoravskou konfederací odborových svazů, Magazínem Sondy revue, většinou odborových svazů sdružených v ČMKOS, Asociací samostatných odborů a s dalšími odborovými svazy, které nejsou součástí ČMKOS. Důležitá je provázanost a kontakty přímo do základních odborových organizací, kde se firma snaží navrhnout efektivní řešení a nabídnout tak benefitní programy výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele. V současné době tvoří nabídku produktů jídelní kupony, dárkové kupony Cadhoc, Šek dovolená, kupon UNIŠEK a UNIŠEK+. Kromě výše uvedené nabídky může firma Chèque Déjeuner nabídnout dlouholeté zkušenosti s využitím šeků v sociální oblasti, (Šek Servis), které řeší pomoc v oblasti Dávek v hmotné nouzi.

Tento systém podporuje efektivní distribuci dávek sociálně potřebným a výrazně omezuje zneužívání těchto prostředků na jiné účely, než je určeno. Z obecného pohledu znamenají pro firmy nepeněžní benefity významnou možnost jak efektivně řídit a motivovat lidské zdroje - to nejcennější, co v každé firmě existuje. Efektivní vynakládání finančních prostředků tímto směrem je velmi důležité. Využíváním jen peněžních prostředků firma zbytečně zvyšuje svoje náklady na motivaci zaměstnanců. Naproti tomu nepeněžní poukázky jsou daňově zvýhodněny a například zaměstnanci z nich neodvádějí sociální a zdravotní pojištění, ani daň z příjmu. V podstatě to znamená, že zvláště v současné ekonomické situaci mohou firmy využíváním daňových výhod v oblasti benefitních programů výrazně ušetřit svoje náklady. Z celkového pohledu se ušetří až 36 % nákladů oproti finanční odměně přidané do mzdy. O to více může zaměstnavatel nechat k přerozdělení svým zaměstnancům. Mezi produkty společnosti Chèque Déjeuner, kromě běžných stravenkových poukázek, patří UNIŠEK, který zahrnuje oblast kultury, sportu, vzdělání, zdravotní péče, ale i adrenalinových zážitků, ŠEK DOVOLENÁ, který lze využít v široké síti cestovních kanceláří, hotelů a lázní, UNIŠEK+, který spojuje výhody produktu UNIŠEK a Šek dovolená, a dárkové kupony CADHOC, za které si obdarovaný může dopřát nejen širokou škálu služeb, ale i zboží z nabídky velkého množství smluvních partnerů po celé republice. Podrobnější informace lze získat na: Le Chèque Déjeuner Zelený pruh 1560/99 140 00 Praha 4 tel: +420 241 043 111 mail: [email protected] web: www.seky.cz

REKVALIFIKAČNÍ… (Dokončení ze str. 1)

ujmout a vše převádí na praktickou stránku, což je dobře. Mám s ním jen ty nejlepší zkušenosti. David Šrott, specialista Metodického pracoviště OS KOVO Zlín: Jsem velice spokojen, protože pan lektor má veliké kvality a látku, kterou přednáší, umí předat. Některá témata jsou použitelná v dennodenní praxi – v běžné komunikaci, zatímco některá témata jako odborářský pracovník nevyužiji – vzhledem k tomu, že nemám žádné podřízené a nejsem manažer. Díky kursu jsem pochopil, že spousta manažerů nemá základní znalosti, dělá zásadní chyby, a škodí tím sami sobě.

Kurs personalistiky: Luděk Jagoš, předseda ZO OS KOVO Šroubárna Kyjov: Kurs plně nesplnil mé očekávání, a to kvůli týdnu věnovanému psychologii. Ale s lekcemi pana Nohejla jsem spokojen. Ladislav Bělohlav, předseda sdružené ZO OS KOVO Delphi Packard Electric a Wagon Automotive, Bělá pod Bezdězem: S kursem jsem díky lektorovi Nohejlovi spokojen a získané znalosti určitě použiji v praxi Petr Bačák, předseda ZO OS KOVO SEM Frenštát pod Radhoštěm: Jsem spokojen s lektorem ing. Nohejlem, poznatky z personalistiky jsou oproti psychologii, kterou jsme měli v první části kursu, víc použitelné v praxi a mají blízko k odborové práci. Připravili (jab) a (ben) Snímky Martin Beneš

Rainer Wimmer – nový šéf rakouských kováků Novým předsedou Odborového svazu kovo-textil-potravinářství (GMTN) v Rakousku je Rainer Wimmer (53 let). Ve funkci střídá svého předchůdce Ericha Foglara, jenž postoupil do čela Rakouského odborového svazu (ÖGB). Nový šéf kováků je původní profesí elektrikář, 15 let působil jako poslanec Národní rady za SPÖ a od poloviny 80. let byl i v čele ústřední podnikové rady firmy Salinen AG. Jak upozornil rakouský list DER STANDARD, Wimmer byl zvolen do čela GMTN, přestože se údajně netěší přízni bývalého legendárního předsedy rakouských kováků Rudolfa Nürnbergera (ten z funkce odstoupil v roce 2006, ale dodnes má jako čestný předseda nesporný vliv na dění v odborovém hnutí). Hlavním úkolem nového předsedy kováků (a také textiláků a potravinářů) bude vyjednávání o nové tarifní mzdové kolektivní smlouvě (první kolo začne letos na podzim), které vzhledem k současné hospodářské krizi bude asi náročnější než v předchozích letech. Loňská smlouva, kterou vyjednal ještě Wimmerův předchůdce Foglar, přinesla zvýšení tarifních mezd pro rok 2009 o 3,8 až 3,9 procenta. (jh)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (LXXXXVII.)

Československá ekonomika procházela - když městnaných, podle odhadů bylo uchazečů o práci předtím překonala poválečný rozvrat na počátku 1 100 000 až 1 300 000. Státní podpora v neza20. let – následně obdobím stabilizace a konjunk- městnanosti byla vyplácena odbory podle členství tury. Zhruba od roku 1924 se ČSR jako industriali- zaměstnance a stát k ní přidával zpočátku jen pozovaný a prosperující stát řadila do skupiny středně měrnou část, později až její několikanásobek. Šlo průmyslově vyspělých evropských zemí, vedle o tzv. gentský systém podpor, zavedený v belgicItálie, Rakouska, severských států aj. Ve „zlatých kém Gentu již v roce 1901 (odtud odvozen jeho dvacátých letech“ (jak je toto období nazýváno his- název) a v ČSR uzákoněný v srpnu 1921 s platností toriky – poznámka autorky) se tu dynamicky rozví- od 1. dubna 1925. Dříve tu mohl podporu dostávat jela průmyslová výroba, orientující se na racionali- každý nemocensky pojištěný. Pro ostatní vláda zazaci a nové technologické postupy, na rozšiřování vedla státní stravovací akci, v jejímž rámci byly a výstavbu nových výrobních kapacit a moderni- distribuovány týdenní poukázky na potraviny, brzy zaci strojového parku (jak jsme o tom psali v před- překřtěné na tzv. žebračenky (České země v evropchozích částích seriálu). „Z ČSR se více zboží vy- ských dějinách, díl IV., 2006). Zhoršování celkové váželo, než dováželo… dosud neznámá značka Made in Czechoslovakia se stávala známější… velký zájem ve světě byl o lokomotivy, turbiny, mlátičky, zemědělské stroje“ (F. Čapka, Dějepis od roku 1918 do současnosti, 2007). Do velmi úspěšného vývoje tvrdě zasáhla světová hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let, zahájená 25. října 1929 krachem na newyorské burze. Československo bylo s určitým zpožděním nejprve zasaženo zemědělskou krizí; následoval prudký pád průmyslové produkce, zhroutil se lehký spotřební Nezaměstnaní před zprostředkovatelnou práce v Praze v Betlémské ulici za krize 30. let průmysl, teprve potom zasáhla krize i těžký průmysl. Byla redukována vý- situace, problémy s placením nájemného, se zajišroba, snižovány mzdy a tisíce lidí bylo propouš- ťováním výživy v rodinách apod. vyvolávaly netěno. Vývoj kulminoval v ČSR zjara roku 1933, spokojenost obyvatelstva a vedly ke zvyšování kdy celková výroba podle statistického šetření po- sociálního napětí, demonstrací a stávek, jakou byla klesla až na 56 % ve srovnání s rokem 1929 a počet například dva měsíce trvající stávka kovodělníků nezaměstnaných dosáhl 900 000 osob. Toto číslo v Karlově huti v Lískovci u Frýdku (v roce 1931). přitom označuje pouze počet registrovaných neza- Také města, obce i různé charitativní organizace

Protekcionismus… (Dokončení ze str. 1) Požadavek minimálně dvou průměrných platů pro každého zaměstnance nad rámec zákoníku práce pokládají zaměstnanci, na základě ekonomických výsledků firmy z předchozích let, za oprávněný. Výbor ZO OS KOVO při KOPP Elektrotechnika, s. r. o., Kaplice Prohlášení OS KOVO z 5. 6.: Uzavírání firmy Kopp Kaplice je další případ protekcionismu vůči českým zaměstnancům! „Rozhodnutí o uzavření firmy Kopp Kaplice k 31. 12. 2009 vnímám jako nepřípustný protekcionismus, který mají odnést čeští zaměstnanci!“ řekl v reakci na poslední vývoj ve firmě předseda OS KOVO Josef Středula. Zaměstnanci se rozhodli bojovat za lepší podmínky pro cca 170 zaměstnanců a zaměstnankyň a OS KOVO je jednoznačně na jejich straně. „Chceme pro zaměstnance srovnatelné podmínky při uzavírání podniku, jako by museli realizovat v Německu nebo Rakousku, kde závody zůstanou zachovány. Zaměstnanci oprávněně vypískali vedení firmy! Nic jiného si nezaslouží!“ dodal předseda OS KOVO. OS KOVO bude o dalších aktivitách informovat kolegy z IG Metall v Německu a GMTN v Rakousku a je připraven výrazně podpořit požadavky zaměstnanců Kopp Kaplice. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO Připravil (ben)

4

pořádaly stravovací akce, zřizovaly se noclehárny a v zimě i ohřívárny pro nezaměstnané, socialistické strany a různá družstva aj. instituce organizovaly svépomocné akce. Zatímco mnohé podniky – zejména střední a menší – se dostávaly v průběhu roku 1929 do potíží, v těžkém průmyslu ještě v roce 1930 trvala konjunktura. Například v hutnictví rostla výroba na počátku roku 1931, o rok později už ale bylo surového železa vyrobeno jen 27,3 % oproti stavu v roce 1930 (Z. Kárník, České země v éře první republiky, II. díl, 2002, dále jen České země). Průmyslová aglomerace s centrem v Praze, obdobně i Brněnsko a Plzeňsko odolávaly krizi vcelku úspěšně. Do kritického zadlužení se ale dostala například Pražská železářská společnost, zaostávající z hlediska technické úrovně za ostravskou konkurencí, a koncern ČKD měl dluh kolem 191 miliónů Kč. Na Ostravsku nastal nepříznivý zlom až v rozmezí let 1932 - 1933. V podstatě lépe krizi čelily modernizované podniky s koncentrací kapitálu a výroby a působící v tehdy perspektivních oborech, například ve výrobě dopravních prostředků, železničním strojírenství, automobilovém průmyslu, letectví, elektrotechnice a stále výrazněji ve zbrojním průmyslu (České země). Československé zbrojovky se na jedné straně vyznačovaly „vysokou úrovní konstrukce, důkladnou propracovaností, nápaditostí řešení, použitím kvalitních materiálů, kvalitou realizace“, na straně druhé vykazovaly často také „až těžkopádné konstrukce“ a projevovalo se nedocenění některých vývojových světových trendů, jakými byly „automatizované zbraně zejména u protiletadlového dělostřelectva, obrněné nosiče zbraní, samopal, pozemní miny apod.“ (Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami, autorský kolektiv, 2000, dále jen Mýtus a realita). Československé zbrojovky vyráběly rovněž pro civilní sektor, například autopříslušenství, traktory, obráběcí stroje, psací stroje, optiku, motocykly. V zahraničí byla jejich úroveň vysoce hodnocena, o čemž mj. svědčil i zájem o vývoz československých zbrojních artiklů například do Velké Británie, Itálie či SSSR (tamtéž). Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

NA JAKÉ PLANETĚ TO ŽIJETE? Vzkazuje V. Klaus účastníkům pražské demonstrace ČMKOS Prezident Václav Klaus uvedl 9. června v reakci na výzvu politikům z odborové demonstrace konané 16. května na Hradčanském náměstí v Praze a adresované prezidentovi ČR, poslancům, senátorům a všem budoucím vládám: Výzvu považuji za neseriózní a nezodpovědnou. Tato demonstrace nebyla autentickým protestem zaměstnanců našich podniků. Bylo na ní více mezinárodních odborářských funkcionářů než lidí, kteří poctivě pracují. Bylo by také třeba šetřit silnými slovy. Říci, že novela zákoníku práce je „oprátkou“ na zaměstnance, je formulací, na kterou se nedá odpovídat. To, že nezbytně potřebujeme vyšší flexibilitu na trhu práce, je snad srozumitelné pro každého, kdo situaci u nás sleduje. Změny, které jsou navrhovány, nepřinesou „nebývalé omezení zaměstnaneckých práv“, ale velmi potřebné úpravy zákona. Nemohu přijmout termín „ti, kdo krizi nezavinili“. Světová krize je složitým ekonomickým jevem, který nikdo konkrétně nezavinil. Má řadu příčin, které se i mně nelíbí a nemuselo k nim dojít, ale špatný kurz mezi americkým dolarem a čínskou měnou, nadměrná podpora amerických hypoték, nízké úrokové sazby v USA, dominové efekty na finančních trzích, ztráta důvěry v bankovní systém (téměř přes noc) atd. nejsou věci, které někdo

konkrétně zaviní. Všichni jednali v souladu s převládajícím názorem současné éry. Kritika má smysl jako kritika systémová, nikoli hledání konkrétního viníka. I proto jsou stejnými „viníky“ i odborové svazy. Bez nadměrných nároků odborů v americkém automobilovém průmyslu by například General Motors nemusel vyhlásit bankrot. Náš sociální systém není „pokřivený“, a je-li pokřivený, pak svou nadměrnou štědrostí. Správně říkáte, že se nesmí dopustit „další oslabení veřejných financí“. Ale tento požadavek je v rozporu se vším dalším, co ve své výzvě říkáte. Je dobře, že nechcete dopustit „znehodnocení naspořených důchodů“, ale to vyžaduje nemilosrdný souboj s inflací, a ten vyžaduje rovnováhu veřejných financí. A to znamená ubrat ze štědrosti našeho sociálního systému. A takto bych mohl pokračovat. Myslíte-li si opravdu, že já (i další politikové) jednají „v zájmu spekulativního zisku finančních a lobbyistických skupin“, pak asi žijete na jiné planetě. Ta Vaše asi není modrá, ale asi ani zelená. (red)

KOVÁK číslo 23 — 19. června 2009/příloha

PORADNY NA PŘÁNÍ Právní servis

Jak zaměstnavatel kontroluje dočasně práce neschopné zaměstnance? JUDr. MARIE STODOLOVÁ, právnička Metodického pracoviště OS KOVO Praha a Středočeského kraje

Jsem v pracovní neschopnosti již druhý týden. Můžete mně sdělit, jaké má zaměstnavatel pravomoci mne kontrolovat? J. M., Beroun Váš dotaz je jedním z mnoha, které dostáváme od začátku letošního roku v souvislosti s novou úpravou zabezpečení zaměstnance po dobu jeho pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli vzniká povinnost platit dočasně práce neschopnému zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu (odměny z dohody o pracovní činnosti) po určitou dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti. Konkrétně se jedná o náhradu placenou za pracovní dny (směny) a svátky, které zaměstnanec neodpracoval v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény. Období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) končí vždy uplynutím 14. kalendářního dne ve 24.00 hodin. Zaměstnavatel je oprávněn, ale nikoli povinen kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 dnů stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Porušil-li zaměstnanec v tomto období povinnost zdržovat se v místě pobytu uvedeném na „rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ (tzv. neschopence), které se nemusí shodovat s jeho bydlištěm, popřípadě nedodržel dobu a rozsah povolených vycházek, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti snížit nebo neposkytnout. Ošetřující lékař je povinen na požádání sdělit zaměstnancům zaměstnavatele pověřeným k provádění kontroly skutečnosti potřebné k provedení této kontroly (§ 61 písm. p zákona o nemocenském pojištění).

Zaměstnavatel není správním orgánem s jeho právy a povinnostmi a v podstatě jediná úprava, o kterou se při výkonu svého kontrolního práva může opřít, je povinnost zaměstnance umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování jeho povinností. Při této kontrole je zaměstnanec povinen prokázat svoji totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Osoba, která kontrolu provádí, by měla předložit kontrolovanému zaměstnanci pověření k výkonu kontroly, respektive zaměstnanec by měl být seznámen s osobami, kterým toto pověření zaměstnavatel udělil. V tomto případě se doporučuje, aby zaměstnavatel podrobnosti o provádění kontrol stanovil ve vnitřním předpise a všechny zaměstnance s tímto předpisem předem prokazatelně seznámil. Zaměstnavatel je povinen sepsat záznam o provedené kontrole, v tomto zápise zhodnotit zaměstnavatelem zjištěná porušení léčebného režimu a doručit zaměstnanci záznam do vlastních rukou. Výkon kontroly může provádět jménem zaměstnavatele i jiná osoba než jeho zaměstnanec, například člen bezpečnostní služby, ovšem i v tomto případě je kontrolující osoba povinna předložit kontrolovanému zaměstnanci své pověření. V případě porušení léčebného režimu může zaměstnavatel snížit náhradu mzdy, popřípadě ji vůbec neposkytnout. Rovněž se zde doporučuje, aby určitá pravidla pro snížení, popřípadě neposkytnutí náhrady mzdy byla upravena ve vnitřním předpise, aby zaměstnanci předem věděli, s jakými následky při porušení léčebného režimu mohou počítat. Zákoník práce v § 57 stanoví, že zaměstnanci nelze dát výpověď, popřípadě s ním okamžitě zrušit pracovní poměr v souvislosti s porušením povinností vyplývajících z léčebného režimu.

Zdravotnické okénko

Platí se z odstupného zdravotní pojištění? PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

Můj zaměstnavatel se dostal do problémů a bude propouštět všechny zaměstnance. Jak nám bylo sděleno, tak se propouštění neuskuteční na konci měsíce, ale bude probíhat v jeho průběhu. Přitom nám firma přislíbila vyplatit odstupné. Zajímá mě, zda budu z obdrženého odstupného platit zdravotní pojištění a také zda budu muset pojištění zaplatit za dny zbývající do konce měsíce, když mi bude pracovní poměr ukončen například v jeho polovině? P. J., Beroun Problematika zdravotního pojištění je řešena zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V uvedeném zákoně je v § 3 odstavci 2 taxativně uvedeno, že do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují příjmy: * náhrada škody podle zákoníku práce, * odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů (náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci) a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů, * věrnostní přídavek horníkům, * odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

* jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelné pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, * plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Ze znění zákona vyplývá, že odstupné, která vám bude vyplaceno, se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet odvodu zdravotního pojištění, tudíž z odstupného zdravotní pojištění platit nebudete. Pokud vám bude pracovní poměr ukončen v průběhu měsíce, stanete se osobou bez zdanitelných příjmů (tj. nejste osobou samostatně výdělečně činnou a osobou, za kterou zdravotní pojištění platí stát), která má povinnost hradit zdravotní pojištění pouze za celé kalendářní měsíce, kdy se nacházela v uvedené kategorii. Čili zdravotní pojištění za část měsíce platit nebudete. Za uvedené situace se zdravotní pojištění hradí vždy za celé kalendářní měsíce, tj. nedoplácejí se jednotlivé dny.

I


Sociální rubrika

Ovlivní nekolidující zaměstnání výši důchodu? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Firma mě propustila pro nadbytečnost, zaevidoval jsem se u úřadu práce a zároveň jsem začal vykonávat práci na dohodu o pracovní činnosti. Můj měsíční výdělek nepřesáhne částku 4000 Kč hrubého, a bylo mi tedy řečeno, že mohu vedle svého výdělku pobírat i podporu při nezaměstnanosti. Mám obavy, aby mi nízký výdělek negativně neovlivnil výši starobního důchodu, na který mi vznikne nárok v roce 2010. K. Z., Čáslav Váš dotaz je velmi závažný a v poslední době též velmi frekventovaný. Tzv. nekolidující zaměstnání, které nebrání ani vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, ani poskytování podpory v nezaměstnanosti, bylo umožněno až zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pro zodpovězení vašeho dotazu je třeba si uvědomit, že doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je (nepřesáhne-li zákonem stanovenou délku) náhradní dobou pojištění pro důchod. To se projeví při výpočtu procentní výměry důchodu, kdy za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. Tento typ náhradní doby pojištění se přitom krátí na 80 %. Za 100 dnů vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se tak započte 80 dnů. Paragraf 14 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve svém odstavci 1 uvádí, že kryjí-li se doby pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější. Totéž platí, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění. Protože náhradní doba pojištění se krátí, Česká správa sociálního zabezpečení podle našich informací jako výhodnější bere dobu pojištění. Jelikož však vyměřovací základ z nekoli-

dujícího zaměstnání nepřesahuje polovinu minimální mzdy, rozmělní se při výpočtu důchodu celkové příjmy, přičemž dopad je tím zřetelnější, čím jsou ostatní dosahované příjmy pojištěnce vyšší. K rozmělnění výdělků však nedochází, jestliže je doba posouzena jako vyloučená. Typickou vyloučenou dobou je například pracovní neschopnost pojištěnce v době trvání pracovního poměru. Zřejmě z tohoto důvodu byla do zásadní novely zákona o důchodovém pojištění, která má č. 306/2008 Sb. a kterou s účinností od 1. 1. 2010 dochází k tzv. parametrickým změnám důchodů, zapracována změna, která umožňuje pojištěnci v souladu s § 16 odst. 8 zákona při žádosti o důchod požádat o to, aby doba vedení v evidenci u úřadu práce, která se kryje s dobou účasti na pojištění (například nekolidující zaměstnání), byla považována za dobu vyloučenou. Příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nebudou zahrnovat. Bude vydán zvláštní právní předpis, který stanoví způsob podání žádosti a lhůty, v nichž lze žádost podat. Prakticky bude uplatnění této žádosti znamenat, že nižší příjmy dosažené v nekolidujícím zaměstnání se na konečné výši důchodu negativně neprojeví. Aby však pojištěnec mohl tohoto ustanovení využít, bude muset mít poměrně podrobné znalosti důchodové problematiky. Komu je přiznán nárok na důchod v roce 2009, nebude mít možnost tuto žádost uplatnit.

Spočetl mi zaměstnavatel správně zdravotní pojištění? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Čerpala jsem ošetřovné na svého devítiletého syna. Musela jsem s ním být doma tři týdny, ale ošetřovné mi náleželo pouze 9 dní. Zaměstnavatel mi za dobu, kdy mi náleželo neplacené volno, zvýšil odvod zdravotního pojištění. Je to oprávněné? K. B., Roztoky u Prahy Trvá-li potřeba ošetřování déle, než činí podpůrčí doba ošetřovného, omluví zaměstnavatel nepřítomnost zaměstnance v práci v souladu se zněním § 191 zákoníku práce. Jedná se tedy o tzv. důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance. Podobná situace nastává v tzv. karenční době podle zákona o nemocenském pojištění. Zde zaměstnanec též fakticky čerpá volno bez náhrady mzdy a zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve svém § 3 odst. 5 uvádí, že v zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, je vyměřovacím základem minimální mzda. Pokud pracovní volno tr-

valo po dobu kratší, připočte se k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Podle tohoto ustanovení zřejmě postupoval váš zaměstnavatel. Podle výkladu potvrzeného právním oddělením Všeobecné zdravotní pojišťovny se však v případech uvedených v prvním odstavci nejedná o pracovní volno bez náhrady příjmu pro účely zákona č. 592/1992 Sb. a vyměřovací základ pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se nenavyšuje. Zaměstnavatel tedy ve vašem případě postupoval při výpočtu zdravotního pojištění chybně.

Jak dlouho mi bude náležet ošetřovné? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Jsem rozvedená, nežiji s druhem. Můj šestnáctiletý syn dostal těžkou angínu. Lékař mi vystavil žádost o ošetřovné v pondělí odpoledne, když jsem se vrátila z práce. Jak dlouho mohu ošetřovné pobírat? Prodloužilo by se mi ošetřovné, kdyby se nemoc syna zkomplikovala a lékař mu určil jinou diagnózu? P. K., Slaný Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění upravená v §§ 39 – 40 zákona č. 187/2006 Sb. Ošetřovné nahradilo od 1. 1. 2009 dřívější dávku - podporu při ošetřování člena rodiny. Protože váš syn je starší 10 let, vznikne vám nárok na ošetřovné pouze v případě, že s vámi syn žije ve společné domácnosti. Podpůrčí doba ošetřovného začíná prvým dne potřeby ošetřování. Vznikne-li potřeba ošetřování (péče) dnem, kdy má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná podpůrčí doba běžet následujícím kalendářním dnem. Ve vašem případě počne podpůrčí doba úterkem. Protože uvádíte, že jste osamělá, mohla by se na vás vztahovat délka podpůrčí doby 16

II

kalendářních dnů (zaměstnanci, kteří nejsou osamělí, mají nárok na ošetřovné pouze v délce 9 kalendářních dnů). Pro možnost uplatnění 16denní podpůrčí doby však musí být splněna ještě další podmínka. Zaměstnanec musí mít v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do šestnácti let, které neukončilo povinnou školní docházku. V případě, že pečujete pouze o syna, kterému již 16 let bylo, bude se na vás vztahovat 9denní podpůrčí doba. Pokud se týká odpovědi na váš poslední dotaz, zákon bohužel striktně stanoví, že změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování. Bude-li trvat potřeba péče o syna po uplynutí podpůrčí doby ošetřovného, bude se u vás jednat o překážku na straně zaměstnance dle § 191 zákoníku práce a bude vám náležet pracovní volno bez náhrady mzdy.


ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCŮ A DALŠÍCH POJIŠTĚNCŮ ZA PŘEPLATKY NA DÁVKÁCH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A SANKCE ZA JEJICH PŘESTUPKY (II.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS

8. Regresní náhrada se netýká zaměstnance Paragraf 126 upravuje regresní náhradu, když stanoví, že ten, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku, je povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění regresní náhradu. Ta se stanoví ve výši vyplacené dávky. Nárok na regresní náhradu však nemá orgán nemocenského pojištění vůči zaměstnanci nebo jinému pojištěnci, jemuž byla dávka vyplacena. Regresní náhrada se netýká pojištěnce proto, že mu byla dávka vyplacena právem. On se nedopustil zaviněného protiprávního jednání. Zákon dále stanoví, že pokud skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na dávku zavinilo více subjektů, odpovídají orgánu nemocenského pojištění společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Z předchozího odstavce však vyplývá, že byl-li jednou z těchto osob zaměstnanec, respektive pojištěnec, kterému byla dávka vyplacena, odpovídají orgánu nemocenského pojištění jen ostatní subjekty.

9. Přestupky Podle § 127 odst. 1 zákona se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že: * nesdělí orgánu nemocenského pojištění na jeho žádost údaje podle § 117 odst. 1. Ten stanoví, že orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny v rozsahu své působnosti vyžadovat od fyzických nebo právnických osob sdělení údajů potřebných pro provádění pojištění a k plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a z mezinárodních smluv, a to včetně údajů o jednotlivých fyzických osobách a právnických osobách. Údaje potřebné pro provádění pojištění sdělují fyzické a právnické osoby orgánům nemocenského pojištění na žádost; * nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení skutečnost uvedenou v § 104 odst. 4. Podle tohoto ustanovení zákona je fyzická osoba s trvalým nebo hlášeným pobytem na území České republiky, která vykonává zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost na území dvou nebo více členských států Evropské unie, povinna okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu sdělit tuto skutečnost, a to do 30 dnů ode dne zahájení takového zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Za přestupek podle § 127 odst. 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, povinen osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí účast na pojištění a rozhodování o dávce, předkládat stanovené doklady a podávat orgánu nemocenského pojištění požadovaná vysvětlení a údaje. Co zákon míní osvědčováním skutečností ve stanovené lhůtě, upravuje zmíněný § 103 odst. 2 zákona. Podle něho pojištěnec, který byl vyzván orgánem nemocenského pojištění k osvědčení skutečností rozhodných pro účast na pojištění, nárok na dávku, výši dávky nebo její výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů od vyzvání, pokud nebyla orgánem nemocenského pojištění stanovena lhůta delší. K bodu b): V § 103 odst. 1 písm. b) zákona se ukládá pojištěnci, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, povinnost ohlásit orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí dávku, včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku na dávku, pro výši dávky nebo její výplatu, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dozvěděl.

11. Porušení režimu dočasně práce neschopného je přestupek Pojištěnec se také dopustí podle § 128 odst. 2 písm. a) přestupku tím, že: * poruší závažným způsobem režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil za podmínek stanovených zákonem svůj pobyt v době dočasné pracovní neschopnosti. Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. To platí také v případě, že mu náleží po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. O souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá tento orgán pojištěnec.

10. Zaměstnanec se dopustí přestupku neosvědče- 12. Přestupkem je také neodevzdání neschopenky ním a neohlášením Paragraf 128 v souvislosti s přestupky stanoví, že pojištěnec nebo příjemce dávky, který není pojištěncem, se dopustí přestupku tím, že: a) neosvědčí skutečnosti rozhodné pro jeho účast na pojištění a rozhodování o nároku na dávku (§ 103 odst. 1 písm. a) zákona) nebo je neosvědčí ve stanovené lhůtě (§ 103 odst. 2), nebo b) neohlásí orgánu nemocenského pojištění skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku a její výplatu podle § 103 odst. 1 písm. b). K bodu a): podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona je pojištěnec, který

Podle § 128 odst. 2 písm. b) se pojištěnec nebo příjemce dávky, který není pojištěncem, dopustí přestupku tím, že neodevzdá při ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti podle § 64 odst. 1 písm. l). Uvedený paragraf stanoví, že pojištěnec, který je dočasně práce neschopný, je povinen odevzdat při ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Za tyto přestupky uvedené v § 128 odst. 1 a 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.

III


13. Zákon výslovně stanoví, kdy se přestupku dopustí zaměstnanec Zatímco § 128 obecně vymezuje, kdy se dopustí přestupku pojištěnec, kterým je i zaměstnanec, ale také například OSVČ, § 129 se týká výslovně zaměstnance. Podle § 129 odst. 1 písm. a) se zaměstnanec dopustí přestupku tím, že nesdělí nebo nedoloží zaměstnavateli údaje uvedené v § 103 odst. 3. Podle zákona (§ 103 odst. 3) je totiž pojištěnec, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, povinen sdělit zaměstnavateli údaje potřebné k vedení evidence o zaměstnancích podle § 95, popřípadě o těchto údajích též předložit potřebné doklady. Zaměstnanec je dále povinen sdělit a doložit zaměstnavateli, že je povinně účasten důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání. Obdobně toto platí také pro povinnost smluvního zaměstnance ve vztahu ke smluvnímu zaměstnavateli. Smluvní zaměstnanec je povinen sdělit a doložit smluvnímu zaměstnavateli, že je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Pokud jde o citovaný § 95, je podle něho zaměstnavatel povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných pojištění, která musí pro účely pojištění obsahovat: * jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu zaměstnance, den nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání, druh činnosti zakládající účast na pojištění, údaj o místě výkonu práce, je-li toto místo trvale v cizině, a o tom, zda je zaměstnanec v cizině povinně účasten důchodového pojištění, státní občanství, a byl-li zaměstnanec povinně účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti nebo za jejího trvání, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění, u smluvního zaměstnance též identifikační údaje jeho zahraničního zaměstnavatele a údaj o povinné účasti smluvního zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel, jakož i den zahájení a den skončení výkonu práce smluvního zaměstnance na území České republiky, * výši sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu, * příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného příjmu pro stanovení dávek, * dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, dobu karantény, dobu ošetřování člena domácnosti (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a rodičovské dovolené, dobu vazby, dobu výkonu zabezpečovací detence a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci, dny pracovního volna bez náhrady příjmu poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok, a dny výkonu práce zaměstnance v pojištěné činnosti v době, v níž má nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného, * neomluvené pracovní dny zaměstnance, popřípadě jejich části, * záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod a odkdy jej pobírá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod pobírán a jaký cizozemský nositel pojištění je plátcem důchodu, * předcházející orgán, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není okresní správa sociálního zabezpečení, * výši vyměřovacího základu pro pojistné, * název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn, * nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle tohoto zákona, údaje o jeho povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině. Pokud jde o zaměstnance, jejichž zaměstnání jim nezakládá účast na nemocenském pojištění, stanoví zákon v § 95 odst. 2, které údaje o nich je povinen zaměstnavatel vést s tím, že údaj o druhu činnosti se týká činnosti, která nezakládá účast na nemocenském pojištění.

IV

To se týká i zaměstnavatele, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, a pro zaměstnavatele, který je z tohoto registru odhlášen. Podle § 129 odst. 1 písm. b) se zaměstnanec dopustí přestupku také tím, že nesdělí zaměstnavateli údaje o sjednané době zaměstnání podle § 103 odst. 1 písm. d). Vychází se z toho, že pojištěnec, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, je povinen podle § 103 odst. 1 písm. d) zákona sdělit zaměstnavateli, že zaměstnání je sjednáno jen na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání nebo jen na dobu dovolené z jiného zaměstnání nebo na dobu, která spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin. Jestliže zaměstnanec v době trvání zaměstnání zakládajícího pojištění nastoupil do dalšího zaměstnání, které sjednal na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání a ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, a ke vzniku sociální události došlo za trvání tohoto dalšího zaměstnání, náleží dávky jen z tohoto dalšího zaměstnání. Nemocenské ze zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené z jiného zaměstnání se vyplácí nejdéle do dne, ve kterém měla skončit tato dovolená. Za přestupek podle § 129 odst. 1 a 2 lze zaměstnanci uložit pokutu do 20 000 Kč.

14. Kdy se dopustí přestupku OSVČ Pro úplnost je třeba uvést a také proto, že řada zaměstnanců přešla, například při ztrátě zaměstnání, na samostatnou výdělečnou činnost nebo ji vykonává souběžně se zaměstnáním, kdy se dopustí přestupku OSVČ. Podle § 130 odst. 1 zákona se OSVČ dopustí přestupku tím, že nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení údaje podle § 104 odst. 1 písm. a) nebo údaje podle § 104 odst. 1 písm. e). Uvedený § 104 stanoví, že pojištěnec, který je OSVČ, je povinen sdělit okresní správě sociálního zabezpečení na její výzvu údaje potřebné k vedení evidence o pojištěncích podle § 122 odst. 3, popřípadě o těchto údajích též předložit potřebné doklady, a sdělit okresní správě sociálního zabezpečení, jeli souběžně zaměstnán nebo samostatně výdělečně činný v cizině, údaje podle § 95 odst. 1 písm. j), a to ve lhůtě do 8 dnů. Paragraf 122 odst. 3 zákona pak stanoví, jaké údaje obsahuje Registr pojištěnců o pojištěncích. Obsahuje jméno a současné příjmení pojištěnců, rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení, datum a místo narození a datum úmrtí pojištěnce, pohlaví, rodné číslo, státní občanství, dále pak také adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a pojištěnec ji oznámil. Registr musí rovněž obsahovat vznik a zánik účasti na pojištění a dobu přerušení pojištění a u zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění z důvodu nesplnění podmínky, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů (§ 6 odst. 1 písm. b), nástup do zaměstnání a skončení zaměstnání a u smluvního zaměstnance zahájení a skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele. Dalšími povinnými údaji v registru jsou například druh výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění, obchodní firma, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání, dále pak identifikační, popřípadě individuální číslo zaměstnavatele, variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, údaje o dávkách a o době trvání dočasné pracovní neschopnosti, název zdravotní pojišťovny pojištěnce, název předešlého orgánu, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není Česká správa sociálního zabezpečení, a u osob samostatně výdělečně činných údaje o měsíční výši zaplaceného pojistného na pojištění osob samostatně výdělečně činných. Za přestupek podle § 130 odstavce 1 lze osobě samostatně výdělečně činné uložit pokutu do 20 000 Kč. (Pokračování příště)

REKVALIFIKAČNÍ KURSY VE FINIŠI

Recommend Documents