Reklamní PRODUKCE. časopis pro pracovníky reklamních agentur s hlavním zaměřením na tiskovou produkci. Vektorové podklady

Reklamní PRODUKCE časopis pro pracovníky reklamních agentur s hlavním zaměřením na tiskovou produkci

n

Vektorové podklady

n

Problémové prvky v grafickém návrhu

n

Jak správně skenovat II

n

Archový ofsetový tisk

n

Nová podoba vazby šité drátem

n

Řezání archů

n

Kontrola kvality vazeb

n

Reklama ve vzduchu

n

Nový způsob povrchové úpravy tiskovin

n

Jednostranně průhledné fólie

n

Úvěr

n

Reklama a Polygraf

n

OBOROVÝ ADRESÁŘ

čtvrtletník 1/2003 cena 35 Kč/45 Sk

Úvodník

RP 1/2003

CtP? Zvláštní typ investice. Dobrý den, rád bych se zde vyjádřil jako zástupce ofsetové tiskárny na téma zavádění nových technologií do tiskařské praxe, zejména zařízení CtP (Computer to Plate). Jako každá věc má i tato dvě strany. První stránkou je oblast zjednodušení výrobního procesu, jeho zkvalitnění a nezbytná nutnost technického pokroku. Druhou stránkou je pak oblast návratnosti této nemalé investice a zamyšlení se nad jejím ekonomickým přínosem. A zde je bohužel evidentní nesoulad. Zatímco první stránka je nezpochybnitelně kladnou záležitostí, stránka druhá dává prostor pro vznik pochybností a mírných obav. Přesto jsme se rozhodli to zkusit. Ano, o nic jiného nejde, z tohoto pohledu je to pokus. Doposud jsou v naší tiskárně v provozu dvě klasické osvitové jednotky a práce s daty a s vyřazovacím softwarem je naším denním chlebem. Provozování CtP bez této průpravy si nedovedu představit!!! Ze strany zákazníků lze zaznamenat dvě různé reakce, přesně korespondující s podstatou jich samotných. Přímí zákazníci (vydavatelé, ostatní průmyslové podniky, reklamní grafici apod.) tuto skutečnost velmi přivítali, zatímco různí zprostředkovatelé, litografická studia a reklamní agentury, příliš nadšeni nejsou! Je z toho jasné, že i klasický osvit filmů je pro ně dobrým obchodním artiklem. Co se týká změn v kvalitě konečných tiskových podkladů, je výsledek přece jen trochu znát. V barevných reprodukcích obrázků a fotografií se toho příliš nepozná, ale v ostrosti tenkých linek, grafických detailů a podobných útvarů změnu k lepšímu vidíte. Výborné je citelné zdokonalení soutisku jednotlivých barev v tiskovém stroji. Skutečným problémem spojeným s nákupem CtP je tedy odhadnout jeho potřebu vzhledem ke struktuře a typu zakázek i zákazníků každé jednotlivé tiskárny.

Jakub Plašil Tiskárna Decibel production, Kolín

Vydavatelství Svět tisku, spol. s r. o. Společnost je zapsána u městského soudu Praha, oddíl C, vložka 80559. Tiskovina je registrována Ministerstvem kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 13675. Manažer projektu: Pavel Svítek; vedoucí vydání: Patrik Thoma; adresa: Hollarovo nám. 11, 130 00 Praha 3; Tel.: 271 737 788, 271 733 554, Fax: 272 736 252; E-mail: [email protected], [email protected], www.svettisku.cz Sazba: Bohunka Třešňáková, tisk a knihařské zpracování: www.tisknete.cz, UV lak obálky: Unilak CZ s. r. o.

1

Podklady

RP 1/2003

Vektorové podklady AL707 – nový monitor firmy Acer Společnost Acer se kromě notebooků prezentuje také novými LCD monitory. Jednou z novinek je i 17-palcový TFT monitor AL707. Monitor disponuje velmi zajímavými parametry, z nichž bychom neměli zapomenout uvést například velmi krátkou odezvu 20 ms nebo hodnotu kontrastu 500 : 1 a světelnost 250 cd/m2. Obraz monitoru je viditelný v úhlu 150 stupňů vodorovně a 125 stupňů svisle. Monitor AL707 je schopný vykreslovat obraz při maximálním rozlišení 1 280 x 1 024 obrazových bodů. Připojuje se k počítačům přes analogový 15-pinový D-Sub vstup.

Digitální fotoaparát Lumix DMC-F1 Společnost Panasonic se stále častěji prosazuje na poli digitálních fotoaparátů. O tomto trendu svědčí i uvedení zcela nového modelu kompaktního digitálního fotoaparátu s označením Panasonic Lumix DMC-F1, který disponuje třímegapixelovým CCD snímačem. Celý plášť tohoto digitálního fotoaparátu je z hliníku, takže je přístroj nejenom odolný, ale také velmi lehký. Na zadní stěně je umístěn jasný jedenapůlpalcový LCD displej s rozlišením 114 000 pixelů. Stejně jako předchozí přístroje, i tento je vybaven objektivem s trojnásobným zoomem od firmy Leica – konkrétně objektivem Leica DC Vario-Elmarit o světelnosti F 2,8. Čočky jsou opatřeny speciální antireflexní povrchovou úpravou, jež má za úkol zvýšení kvality výsledného obrazu. Mezi uživatelsky příjemné novinky patří také zkrácená doba startu, kratší odezva mezi stiskem spouště a vlastní expozicí a také kratší interval mezi jednotlivými snímky. Nový je také mód „Mega Burst Consecutive Shooting“, umožňující pořizovat série snímků rychle za sebou.

Olympus představil nové digitální fotoaparáty Oblast digitálních fotoaparátů nabízí stále nové produkty. Dokladem toho je i firma Olympus, která nedávno představila hned dva nové modely, označované

2

Písma a loga dodejte v křivkách, tak obvykle zní jeden z nejčastějších požadavků pro přípravu korektních tiskových podkladů. Jeho splnění je podmíněno použitím vektorových souborů. V předtiskové přípravě představují rastrová a vektorová data dvě zcela základní varianty, jak uchovávat a sdílet grafické soubory. Hned v počátku je třeba poznamenat, že pojem „vektorová“ data je v širším kontextu nepřesný a s pojetím vektorů, jak je známe například z fyziky, nemají takto uložená grafická data téměř nic společného. Jde ovšem o pojem, který se, zdaleka nejen v tuzemsku, v praxi dokonale vžil, a není pravděpodobné, že by se na způsobu jeho užití cokoliv změnilo. My jsme souborům ve vektorové podobě doposud v našem časopise věnovali méně místa, než jejich rastrovým protějškům. Ne snad proto, že by pozice vektorových souborů byla méně významná, vycházeli jsme spíše z hlediska srozumitelnosti výkladu (práce s rastrovými soubory bývá pro většinu uživatelů snazší, aplikace jsou dostupnější). Dnes tedy uděláme první krok k nápravě.

Formát kontra obsah V obecném povědomí jsou s typem dat nerozlučně spjaty některé obrazové formáty. Typicky jsou například formáty JPEG a TIFF úzce spojeny s rastrovými obrázky, zatímco formát EPS je velmi často považován prakticky za synonymum vektorového typu obrázku. Je nutné si uvědomit, že principiálně jde o zásadní chybu, která může vyústit v nemalé zmatky (například potíže při otvírání souboru nevhodnou aplikací apod.). Zatímco JPEG formát skutečně obsahuje rastrový obrázek, v případě formátu TIFF již můžeme mluvit o jisté dávce nepřesnosti – a v případě EPS formátu může jít o hrubou, nebezpečnou chybu. Nemáme zde prostor na podrobnější diskusi problému, jako minimum si alespoň uvedeme, že EPS soubory obsahují data v PostScriptu, a že tato data mohou být jak vektorová, tak i rastrová, často v jednom souboru oba typy současně. Co všechno přesně EPS soubor ukrývá však nelze v běžné praxi zjistit ji-

nak, než jeho otevřením. Dále je dobré si uvědomit, že oba typy obrázků, vektorové a rastrové, mohou být ukládány do bezpočtu rozdílných formátů. Jakkoliv se pak mohou vlastnosti formátů navzájem lišit, na podstatu dat vliv nemají. Formát

Typ dat

JPEG

rastrová

GIF

rastrová, animovaná sekvence rastrových políček

TIFF

rastrová, omezeně vektorové cesty

EPS

rastrová i vektorová, texty ve fontech, vektorové cesty, speciální funkce

DCS

pokročilá forma EPS souborů

Vektorové podklady Je-li soubor připraven ve vektorové podobě, obsahuje matematické definice použitých grafických prvků. Příkladem může být kružnice, definovaná polohou středu, poloměrem a silou obvodové linky, nebo úsečka, daná polohou krajních bodů. Podle ustálených zvyklostí říkáme, že obraz je tvořen křivkami. Jde přitom o velmi obecný pojem, křivka v tomto smyslu zahrnuje jak oblouky, tak přímky, a případně i další složitější tvary. Moderní aplikace nabízejí pro vektorové kreslení nebývalé možnosti. Jen namátkou, lze pracovat s barevnými přechody, se stíny, nebo provádět složité deformace objektů; grafikům jsou k dispozici stovky filtrů, dříve dostupných jen v aplikacích pro práci s rastrovou grafikou. Další funkce a nástroje se dají získat prostřednictvím pluginů nezávislých firem. K dispozici jsou například nástroje pro přesné konstrukční kreslení, nástroje pro generování složitých opakujících se křivek – a tak bychom mohli pokračovat.

Podklady

RP 1/2003

Vektorové soubory ovšem nezřídka skrývají různé záludnosti. Všechny nejčastěji používané formáty jsou poměrně pružné, a mohou tak obsahovat například rastrové objekty (typicky vložené části fotografií), písma ve formě textu (při otevření se budou dožadovat původního fontu), nebo objekty v různých barevných modelech. Při práci s vektorovými formáty proto neškodí více opatrnosti, a je dobře být připraven na nestandardní chování a nečekané potíže. Pokud soubor obsahuje rastrové komponenty, je třeba zachovávat i pravidla pro práci s tímto druhem podkladů (dbát na rozlišení apod.). Vektorové soubory lze získat dvěma základními způsoby. Často jsou vytvářeny (nakresleny) ve speciální aplikaci (nejrozšířenějšími jsou Adobe Illustrator nebo CorelDraw!), kromě toho je možné, prostřednictvím zvlášť k tomu určených aplikací či funkcí, převést do vektorové podoby i rastrové obrazy. Tomuto poJde-li o návrh loga, je vektorový formát prakticky povinností.

stupu říkáme vektorizace, méně často pak trasování. Program při vektorizaci vyhledává a linkou vyznačuje barevně souvislé oblasti. Tak je možné například vektorizovat logo z předem naskenované předlohy (pozor, v praxi je téměř vždy nutné takto získané křivky doupravit, ani sebelepší program nepracuje s ideální přesností).

Výsledek vektorizace fotografie

Soubory, definované v křivkách, mají oproti rastrovým souborům velkou výhodu zvláště ve své nezávislosti na velikosti zobrazení. Je prakticky lhostejné, zda se pokoušíme soubor vytisknout v několikanásobné velikosti, nebo naopak ve zlomku původního rozměru, vždy dostaneme hladké a ostré kontury, precizně vykreslené v rozlišení tiskového nebo osvitového zařízení. Poznamenejme, že v souvislosti se zvětšováním a zmenšováním obrazu je třeba kontrolovat sílu linek kresby. Grafické programy dávají obvykle na výběr, zda při změně velikosti kresby měnit proporčně i sílu linek (výsledkem je například rozměrově větší kresba, provedená i silnější linkou), nebo zda mají naopak

Nastavení parametrů pro vektorizaci rastrových obrázků (Adobe Streamline)

sílu linky zachovat. Pozor na tento parametr ve chvíli, kdy kresbu při návrhu stránky zmenšujeme. Snadno se totiž může stát, že (pokud nezachováme konstantní sílu linek) linky budou po zmenšení tak tenké, že je tiskárna nedokáže vytisknout (v důsledku čehož například vymizí detaily loga atd.). Nezávislost na velikosti zobrazení je velkou výhodou vektorových souborů.

Zvláštní pozor je třeba dát na situaci, kdy se uvnitř vektorových souborů vyskytují písma, definovaná nikoliv graficky, ale prostřednictvím textu a jména příslušného fontu. Při otvírání musí aplikace korektně vykreslit obraz vloženého textu, a k tomu potřebuje příslušný font. Pokud potřebný font nebude v okamžiku otevření k dispozici, soubor se buď vůbec neotevře, nebo aplikace chybějící fonty nahradí některým ze standardních písem (pak se ale změní vzhled dokumentu), případně sice soubor zobrazí, ale bez možnosti editace (přesné chování aplikací záleží na kombinaci řady faktorů). Prakticky všechny hlavní vektorové aplikace naštěstí nabízejí poměrně jednoduchou možnost, jak se proti problémům s fonty, chybějícími v dokumentu, zabezpečit. Texty, přítomné v dokumentu, je možné před odesláním převést na křivky. Program zahodí informaci o konkrétním použitém fontu, znaky rozloží do

3

Podklady

jako „(mju:)“ 300, disponující rozlišením 3 mil. pixelů, a „(mju:)“ 400, poskytující rozlišení 4 mil. pixelů. Oba modely jsou shodně vybaveny objektivem s trojnásobným zoomem (u 35 mm fotoaparátu tato hodnota odpovídá ohniskové vzdálenosti od 35 do 105 mm). Oba kompaktní fotoaparáty používají pro záznam snímků jako paměťové médium xD-Picture karty, na jejichž vývoji se společnými silami podílely firmy Olympus a Fuji. K počítači se „digitální (mju:)“ připojují přes USB rozhraní. V prodeji by se tyto přístroje měly objevit na konci jara 2003.

RP 1/2003

Vektorizace kresby typu loga

geometrických tvarů, a ty zakóduje stejným způsobem, jako všechny ostatní grafické prvky v dokumentu.

Rastrování podkladů Eclipse součástí gigantu Česká společnost Eclipse, pohybující se na poli reklamních tisků již řadu let, se stala součástí společnosti AEH Group, dříve Affiche Europeene and Hecht. Tato společnost v souvislosti se svou nejnovější akvizicí změnila název na Impression Group a s prodeji ve výši 115 miliónů euro se může pokládat za největší evropský podnik v oblasti velkoplošné tištěné reklamy všech formátů. Tiskárna Eclipse má výrobní závody se sítotiskovou a digitální technologií v kombinaci se širokou paletou dokončovacích strojů v České republice, Maďarsku a Polsku. Obchodní pobočky potom má ve třinácti městech střední a východní Evropy. Jejích 390 zaměstnanců zajišťuje obchod, výrobu a distribuci billboardů, abribusů, megaboardů, reklamních stojánků, samolepící grafiky a dalších produktů velkoplošné reklamy prakticky ve všech zemích regionu. Celkově má nyní společnost Impression Group 35 operačních míst ve dvaceti evropských zemích a může tedy nabízet z jednoho kontaktního místa reklamní kampaně v rámci internacionalizace evropského trhu.

Adamovské strojírny mají další referenční tiskárnu Statut referenční tiskárny, označující, že tato tiskárna pracuje na technologii daného výrobce a že je jeho dobrým zákazníkem, je pro tiskárnu jakási pocta. Pro ni totiž z tohoto statutu mimo jiné pramení i možnost partnersky spolupracovat na nových projektech a účastnit se jejich testování. Nejnověj-

4

Již víme, že potištěná plocha je ve skutečnosti vytvářena z množství miniaturních tiskových bodů. Z toho plyne, že všechny tiskové podklady, bez ohledu na svoji podstatu, jsou ve finální fázi (osvit filmů, nebo přímo tiskových desek) „zakresleny“ do jemné sítě bodů. Tato operace, které říkáme rastrování, probíhá obvykle v některém ze speciálních programů, obecně nazývaných RIPy. Důležité je, že při tomto finálním rastrování používáme velmi vysoké rozlišení. Jinak řečeno, síť, do níž obraz objektů zakreslujeme, je velmi jemná a hustá (v závislosti na konkrétní technologii). Rozklad obrazu do této sítě je jedním z okamžiků, kdy se rozdíly mezi rastrovými a vektorovými soubory projevují velmi výrazně. Když RIP rozkládá vektorový objekt (třeba výše uvedenou kružnici), má k dispozici matematickou definici, a vytvářený tvar může velmi přesně „promítnout“ do jemné sítě tiskových bodů. Ještě přesněji

Simulace rozdílu po zvětšení detailu vektorového a rastrového obrázku

řečeno, RIP se při rozkladu vektorového objektu do tiskových bodů může operativně přizpůsobit prakticky jakémukoliv rozlišení, v němž obraz pro film či desku vytváří, a snadno tak dokáže obraz objektu pro dané rozlišení optimalizovat. Výsledek se obvykle projevuje ve viditelně, výrazně ostřejším vykreslení (a následně tisku) vektorových objektů. Pro úplnost dodejme, že do stejně jemné tiskové sítě jsou rozkládány i původem rastrové objekty. Rozdíl je ale právě v tom, že rastrové objekty již přicházejí „předrozloženy“ do své vlastní sítě, a to sítě s násobně nižším rozlišením (až na extrémní výjimky). RIP v tomto případě vlastně nevykresluje co nejpřesněji zobrazený objekt (třeba naši přímku), ale jednotlivé body, z nichž je v originálním Vytištěné vektorové soubory se vyznačují ostrým tiskem.

rastrovém obrázku složena. Obecně vzato proto RIP nemá možnost již dříve provedený rozklad objektu žádným způsobem optimalizovat, zejména nedokáže využít vysokého tiskového rozlišení ke zvýšení ostrosti tištěného obrazu zdrojového souboru. Nemá smysl přemýšlet, zda je lepší používat rastrové nebo vektorové soubory, pokud zároveň není řečeno, k jakému účelu bude soubor určen a jak bude zpracováván. Oby typy mají své velké výhody, jde jen o to, správně se rozhodnout. V každém případě bychom měli vektorové soubory použít vždy, když vytváříme grafické prvky typu loga, ikony, značky apod. Jedině tak vyrobíme univerzální soubor, nezávislý na velikosti vytištění, a dosáhneme čistých, ostrých linií. Kamil Třešňák

RP 1/2003

Pre-press

Problémové prvky v grafickém návrhu Mnoha problémům, které jsou způsobeny méně přesným či kvalitním tiskem, je možné celkem snadno zabránit předem, v okamžiku, kdy to navíc nestojí ani korunu. Každá tisková technologie má svá silná a slabá místa. Převedeno do praktického života výtvarníka – nebo pracovníka v marketingu – to znamená zejména nutnost podřídit zvolené tiskové technice některé detaily grafických návrhů. V případě, že se grafický návrh má dočkat širšího využití, pak třeba i nutnost sáhnout po několika alternativních provedeních. My se dnes poprvé zaměříme na grafické prvky, přinášející problémy v případě použití nejrozšířenější tiskové technologie, klasického čtyřbarevného ofsetu.

Negativní písmo Pod pojmem negativní písmo rozumíme texty, provedené světlým odstínem na výrazně tmavém pozadí. Speciálním případem je bílé písmo, zejména pokud je obklopeno pouze černou barvou. Základním problémem negativního písma je riziko špatného soutisku. Jak víme, klasický ofset vytváří obraz postupným soutiskem čtyř výtažkových barev. Je třeba si uvědomit, že jak text, tak pozadí jsou obvykle složeny z několika

Čím menší je velikost písma, a nejen negativního, tím více potíží číhá při tisku

výtažkových barev, nezřídka samozřejmě ze všech čtyř. Je jasné, že pokud dojde k chybnému soutisku (mluvíme rovněž o rozpasování, chybné registraci apod.), nebudou se barvy na okrajích jednotlivých písmen navzájem krýt a na výtisku se u písmen, zejména po vnitřní straně obrysu, objeví barevné okraje (pozor, neříkáme tím, že by se problémy soutisku týkaly jen tisku negativních písmen). Základní obranou proti těmto chybám je vysoká přesnost tisku. Ne vždy se ale na takovou přesnost lze bez výhrad spolehnout, a tak určitě není na závadu se proti chybám soutisku pojistit. Ve skutečnosti existuje v praxi celá kategorie nástrojů, jež se snaží problémy se soutiskem minimalizovat. Činí tak prostřednictvím trappingu, což je postup, kdy jsou obrysy jednotlivých objektů (znaků, linek, rámečků apod.) podle nepříliš jednoduchých pravidel nepatrně zvětšovány, případně zmenšovány. Tím mezi jednotlivými prvky na stránce vznikají malé přesahy, které pak slouží jako „rezerva“. Pokud nejsou jednotlivé barvy tištěny v přesné pozici, zmíněné přesahy jsou spočteny tak, aby chyby soutisku vizuálně zanikly, nebo byly alespoň velmi málo výrazné. Správné nastavení a provedení trappingu ovšem není pro uživatele bez větších zkušeností nijak lehkou úlohou. Základní automatickou podporu trappingu má vestavěnou aplikace pro tvorbu stránek QuarkXPress, v řadě případů ale její základní nastavení není zcela optimální, navíc se velmi často informace o trappingu ze souborů dalším zpracováním ztratí. Pokud jde o trapping, budeme si proto zatím pamatovat, že by jej správně měli provést pracovníci studia, kde jsou vytvářeny filmy (nebo tiskové desky), samozřejmě se znalostí konkrétního tiskového procesu, kterým bude tiskovina zhotovena.

Pre-press

ším přírůstkem do rodiny referenčních tiskáren Adamovských strojíren se stala pražská společnost Sprint Servis. V této tiskárně nese značku Adastu všech pět archových ofsetových strojů, počínaje AD 745C AUT, přes AD 725 PCL, AR 314 a A 315, až po AD 725C AUT. Mezi nadstandardní výhody, které výrobce referenčním tiskárnám nabízí, patří například poskytování servisu za výhodných podmínek, preventivní prohlídky strojů, obchodní slevy, ale i podávání aktuálních technických informací o tiskových strojích a připravovaných technických změnách a úpravách.

Zvýšení kapacity médií Compact Flash Snahou mnoha výrobců paměťových karet digitálních fotoaparátů je soustavné zvyšování jejich kapacity. Nejinak je tomu i u americké firmy Pretec Electronics, která kromě řady průmyslových produktů vyrábí také záznamová média. Ta v nedávné době uvedla nové karty Compact Flash disponující kapacitou 1,5, 2 a 3 GB dat, což je v současnosti nejvyšší dosažená kapacita u tohoto typu médií. Vzorky karet s kapacitou 1,5 GB dat jsou již k dispozici, druhé dva typy karet s kapacitami 2 a 3 GB dat budou předvedeny na letošním veletrhu Comdex a v omezeném množství by měly být dostupné před koncem roku. Termín, kdy začne sériová výroba a kdy budou CF karty uvedeny na trh, je zatím neznámý.

Nová verze InDesignu Společnost Amos Software uveřejnila na svých stránkách setinkový update pro lokalizovanou verzi Adobe InDesignu 2.0.1, a to jak pro platformu Mac, tak i pro PC. Hlavním posláním updatů je především odstraňování chyb. Zde se autoři orientovali například na chyby v exportu do PDF, umisťování souborů v PDF, hypervazbách, rejstříku, v tiskovém výstupu, ukládání dokumentů, efektech transformace nebo třeba v oblasti práce s textem. Autoři nezapomněli ani na úpravu uživatelského rozhraní, kde ikony a posuvníky v paletě Stránky mizely po přesunutí palety, její minimalizaci či po novém spuštění InDesignu. V ob-

6

RP 1/2003

Aniž bychom se ale zabývali trappingem, dokážeme se proti chybě soutisku negativního písma snadno pojistit sami, hned při návrhu designu stránky. Stačí si znovu uvědomit, že barvy, definované v dokumentu, budou při tisku složeny ze samostatných výtažkových barev. Problémům se soutiskem obecného negativního textu se proto můžeme snadno vyhnout tak, že barvu pozadí vytvoříme ze dvou výtažkových barev, a pro barvu textu následně použijeme jen jeden z těchto plátů. Pokud barva textu vznikne vynecháním jednoho z plátů, je riziko chyby soutisku zcela odstraněno, pokud odstín textu modifikujeme (zesvětlíme, ztmavíme), je alespoň výrazně minimalizováno. Poznamenejme, že podobně lze experimentovat i se soutiskem více výtažkových barev, popis těchto postupů ale přesahuje rámec článku. Při použití negativního písma bereme ohled na čtenáře a jeho zrakovou pohodu.

Svůj díl pozornosti si zaslouží negativní písmo, obklopené černým podkladem. Nejjednodušší variantou je zde bílé písmo, které je při tisku vytvářeno jen vykrojením textu v černé (tj. v jednom plátu) – zde problémy se soutiskem nehrozí. Často se ovšem setkáváme s postupem, kdy je černá barva, pro dosažení vyššího krytí, ve skutečnosti „namíchána“ z více barev (kompozitní černá, rich black apod.). Nejčastěji jde o kombinace černá a purpurová (magenta), méně často je pak přidávána ještě azurová (cyan) barva. Poznamenejme, že kompozitní černá je užitečná v případě, že tiskneme na méně kvalitní papír, kde běžná černá působí spíše šedivým dojmem. Je jasné, že pokud v ploše, pokryté kompozitní černou, použijeme negativní písmo, mohou se při špatném soutisku podél obrysu písmen objevit barevné okraje (tvořené právě dodatečnými barvami). Pokud si nejsme jisti přesností tisku, a pokud navíc není možné použít výše uvedené speciální nástroje pro definice trappingu, raději kompozitní černou jako podklad pro negativní text nepoužijeme. V prvé řadě lze zvážit radikální změnu designu, například přesun textu, nebo záměnu černé za zcela jinou barvu. Druhou možností je záměna kompozitní černé za běžnou, jednobarevnou černou;

Vhodnou volbou barev lze potížím předejít. Pozadí: M 63, Y 77, text Y 77

v řadě případů se bez použití kompozitní černé dobře obejdeme. Pokud ani jedna z uvedených možností nepřichází v úvahu, lze si vypomoci tak, že text umístíme do samostatného rámečku. Rámeček bude text těsně obklopovat a jeho pozadí bude tvořeno jednoduchou černou barvou. Zamezíme tak možným nepřesnostem tisku, přitom přechod mezi kompozitní černou barvou a jednoduchou černou uvnitř rámečku není obvykle příliš znatelný. Samostatnou kapitolou je malé negativní písmo. Kromě všech výše uvedených problémů se zde totiž nepříznivě projevuje i nebezpečí slévání znaků. Potíže hrozí i při tisku na kvalitní papíry, kde mohou chyby v soutisku silně omezovat čitelnost textu, ještě mnohem horší situace ale nastane při tisku na papíry střední a nižší kvality (ofsetový bezdřevý, novinový apod.), kde mohou barvy nevhodně navržený drobný text prakticky zcela zalít. Mluvíme-li o běžném ofsetovém tisku na křídu, lze za malé negativní písmo považovat velikosti menší než cca 6 bodů, v případě tisku na horší papíry mohou nastat potíže i s písmem o velikosti 8 bodů. Důležité je, že do úvahy musíme zahrnout i konkrétní použitý font, protože například drobné detaily zdobnějších fontů rychle zmizí i u písem větších velikostí. Proti těmto komplikacím existuje jediná obrana – malé negativní písmo nepoužívat. Negativní písmo je velmi působivým prvkem. Přitahuje pozornost a oživí grafiku stránky. Stejně dobře ale dá vyniknout tiskovým chybám, proto jeho použití vždy dobře zvážíme. Kamil Třešňák

RP 1/2003

Jak správně

Pre-press

skenovat II

Po vysvětlení základních pojmů se v této a dalších lekcích budeme postupně věnovat osvědčeným postupům, vedoucím k dobrým a výborným výsledkům.

Náhled Asi i velmi málo zkušení uživatelé vědí, že vlastnímu „ostrému“ skenu musí předcházet náhled. Jak vzápětí uvidíme, úlohou náhledu zdaleka není jen podat informaci o tvaru, počtu a poloze předloh, vložených do skeneru. Až na výjimky je náhled rovněž zdrojem důležitých informací o barevných a jasových vlastnostech předlohy. Poznamenejme, že některé skenovací aplikace provádějí ve skutečnosti dva druhy náhledů. Potom mívá jeden z náhledů opravdu za úkol jen prohlédnout plochu skeneru a umožnit uživateli vyznačení oblastí, které budou snímány. Teprve poté přijde podrobnější náhled, následován finálním skenem. Mnohem obvyklejší je ale opačný postup, kdy jsou všechny potřebné údaje nabírány v jednom průchodu. Jedním z prvních kroků po provedení náhledu je vymezení oblastí, jež budou snímány. Nejde přitom jen o „geometrický“ úkon, vymezení je důležité i pro stanovení počátečních parametrů skenu. Pokud totiž nepoužijeme žádný z dále uvedených postupů, skener obvykle automaticky analyzuje náhled předlohy a provede prvotní (předběžné) nastavení parametrů. Není-li určena skenovaná oblast, skener může vzít v potaz celou naskenovanou plochu, to znamená včetně

Jedna z variant zobrazení histogramu, zde odděleně v jednotlivých barvách

oblastí, obklopujících skenovanou předlohu. Automatika skeneru pak vypočte nesmyslné expoziční hodnoty, což se může projevit příliš tmavým, světlým, případně i barevně posunutým náhledem. Snadno vyzkoušíme, že obraz náhledu bude mnohem přirozenější poté, co uvnitř předlohy vyznačíme snímanou oblast. Pro vykreslení skenovaných oblastí jsou k dispozici nástroje pro výběr (selekce), podobné, i když jednodušší, jaké používáme například v Photoshopu. Za téměř samozřejmost dnes považujeme možnost vyznačit v náhledu hned několik samostatných oblastí, které budou následně společně snímány při jednom průchodu skeneru, každá s vlastní sadou parametrů. Některé prameny doporučují zakrýt oblasti, jež nebudou skenovány, maskou. Lze říci, že moderní skenery by měly vystačit s výše popsaným softwarovým vymezením. Maskování, například matným černým papírem, by bylo v běžné praxi neúměrně pracné, a nelze očekávat, že by obecně přineslo zásadní skok v kvalitě výsledného skenu.

Stanovení velikosti a rozlišení skenu Po vybrání skenované oblasti je nutné definovat požadované rozměry finálního obrázku a jeho rozlišení, a z toho plynoucí rozlišení, ve kterém musí být předloha snímána. Důležité je uvědomit si vztahy, jimiž jsou uvedené veličiny svázány. Byla-li například předloha rozměru 5 x 5 cm skenována při rozlišení 300 dpi, klesne při tisku v rozměru 10 x 10 cm její rozlišení na 150 dpi. Proto má-li být předloha o velikosti 5 x 5 cm po skenu tištěna standardním způsobem (300 dpi finální tisk) ve velikosti 30 x 30 cm, je třeba ji snímat při 1 800 dpi. Jednotlivé skenovací aplikace se poměrně výrazně liší ve způsobu, jakým je možné rozměry a rozlišení skenu nastavit, navíc se bohužel až nečekaně často setkáváme s postupy, které jsou nepraktické,

Pre-press

RP 1/2003

lasti exportu do PDF se například změnilo maximální rozlišení pro kompresi monochromatických bitmapových obrazů z 1 500 dpi na 2 400 dpi. U práce s textem pak byla například odstraněna chyba předčasného ukončení InDesignu při použití klávesové zkratky Shift + klepnutí myší pro automatické natékání importovaného textu nad netextovým rámečkem na vzorové stránce.

Simulace vyrovnání obrázku prostřednictvím posunu středních tónů Další záznamová média Digitální fotografie je v posledních letech na výrazném vzestupu. Tomu odpovídá také vývoj nejenom samotných fotoaparátů, ale i záznamových médií. Právě jedno z nových médií se objevilo během mezinárodní výstavy CES (The International Consumer Electronics Show), která se konala v Las Vegas v polovině ledna. Zde představila společnost SanDisk zcela novou kartu s označením Memory-Stick Pro. Jak již samotný název napovídá, vychází tato nová karta z osvědčeného modelu MemoryStick. Nové paměťové karty vyvinuté firmami SanDisk a Sony se vyznačují velkou kapacitou, vysokou rychlostí přenosu dat, zvýšenou ochranou dat a možnou rozšiřitelností. Konstrukce těchto karet dovoluje podle výrobce do budoucna zvyšovat maximální kapacitu až na 32 GB dat. Formát nových karet bude vhodný k záznamu a přehrávání videa, k ukládání hudebních nahrávek a také digitálních fotografií ve vysokém rozlišení. Plán vyrábět a distribuovat karty Memory-Stick Pro má kromě firmy SanDisk také firma Lexar Media. Její karty Memory-Stick Pro se mají v prodeji objevit ve dvou následujících variantách: nejdříve se začnou prodávat dva typy karet s maximální kapacitou 256 a 512 MB dat. Média mají být uvedena do prodeje společně s některými fotoaparáty, schopnými tyto karty používat. Již dnes podporuje tyto karty řada různých zařízení, z fotoaparátů například přístroj Sony Cyber-shot DSC-F717.

HP LaserJet 1005w Společnost Hewlett-Packard uvedla na český trh novou laserovou tiskárnu HP LaserJet 1005w pro černobílý tisk, která je svými parametry a výhodnou cenou

8

překombinované, a v důsledku vedou uživatele k chybám. Pozor je třeba dát zejména na správné kombinace rozměrů obrázků a jim odpovídajícího rozlišení při skenování.

Definice snímaného rozsahu Snímací prvky každého skeneru disponují jen omezeným rozsahem barev, které jsou schopny odlišit. S přihlédnutím ke kategorii skeneru se snímaný rozsah sice může významně lišit, vždy ale bude mít své limity. Proto je důležité vyhodnotit obrazové vlastnosti předlohy a výsledku přizpůsobit parametry snímání. Prvním, jednoduchým, ale zpravidla velmi účinným krokem je nalezení, případně definice (což není to samé, jak uvidíme) základních jasových charakteristik obrazu, to znamená stínů, světel a středních tónů (krajní polohy často nazýváme černý a bílý bod). Pro jejich určení je ve všech lepších skenovacích aplikacích k dispozici zvláštní nástroj, obvykle označený ikonami, známými jako „kapátko“. Občas se objevují pokusy nahradit kapátka třemi posuvníky, práce s nimi ale není profesionálnější, jen obvykle méně pohodlná. Další možností jsou úpravy obrázku prostřednictvím nástrojů Levels (úrovně), nebo Curves (křivky). Pro naše účely lze říci, že jde o nástroje, které mají prakticky stejný výsledek jako definice prostřednictvím kapátek. Postup sám neobsahuje žádná zvláštní úskalí. Každým z nástrojů postupně v obrázku vyznačíme následující tři místa: nejtmavší bod, nejsvětlejší bod a bod, který odpovídá středním tónům. Skener tyto hodnoty použije jako hranice, mezi nimž je třeba snímat. Určení obou krajních

bodů je obvykle jednoduché a většinou vystačíme s vizuálním vyhodnocením náhledu skenovaného obrázku. S polohou středních tónů to může být složitější, aplikace naštěstí zobrazují náhled, na němž lze pozorovat vliv nastavení parametrů na skenovaný obrázek. Správné nastavení středních tónů obrázek projasní a zaNěkteré funkce skenovacích aplikací mohou mít spíše marketingový než technický význam.

chová přitom barevnost; naopak nepřiměřený zásah může vést i k podstatným změnám barevnosti. V řadě případů si nejsme jisti přesnou polohou některého z hledaných bodů (to znamená, klademe si otázku: které místo je skutečně nejtmavší?). Často se tak stane v okamžiku, kdy se v obrázku objevují rozsáhlejší souvislé tmavé (ale analogicky i velmi světlé) plochy, nebo když obrázek obsahuje větší množství od sebe navzájem jen velmi málo se lišících oblastí. V takovém případě se orientujeme podle číselných hodnot, jež aplikace zobrazuje v příslušném informačním okně (obvykle jako barevné hodnoty bodu, nad nímž se právě pohybuje kurzor či kapátko). Popsaný postup můžeme úspěšně využít i pro korekce skenů. Pak ale hraniční body v obrázku nehledáme, namísto toho je skeneru „vnutíme“. Jak víme z minulé lekce, definicí černého bodu přiřadíme plnou černou barvu nejen vybranému bodu, ale i všem odstínům, které jsou v originálním obrázku tmavší než vybraný bod (zcela analogicky to platí pro světlé odstíny). Vhodným výběrem

Pre-press

RP 1/2003

hranic je tak možné eliminovat extrémy u velmi dynamických předloh, případně posunout rozsah skeneru do důležitých pasáží předlohy. Obdobně upravíme celkové podání obrázku prostřednictvím Skenování tištěných předloh přináší obvykle více starostí než užitku.

definice středních tónů. Tento krok ale už není obvykle klíčový, protože pokud je obraz dobře naskenován, lze popsané úpravy úspěšně provést i v každém dobrém editačním programu (například Photoshopu).

Interference a její odstranění Interferenční obrazce, často nazývané též moiré (vyslovujeme moaré), se v průběhu práce na tiskových zakázkách projevují na více místech, a skenování je jedním z nich. S interferencemi se tu setkáváme zejména při snímání již jednou tištěných předloh. Z hlediska mechanismu vzniku interferencí je důležité, že skener zde snímá strukturu relativně velkých (vzhledem například k zrnu fotografie) tiskových bodů, a co víc, jde o strukturu geometricky souměrnou, s pravidelně se opakujícími vzory. Při skenování se, zjednodušeně řečeno, mohou „potkat“ obrazové body, v nichž skener snímá, s body, jež tvoří skenovaný obraz. Ve skenu se interference projevuje pravidelnými, opakujícími se

obrazci (často šachovnice), které místně střídavě zesilují a zeslabují obraz. Moiré je velmi nepříjemný problém a není snadné se ho zbavit. Prakticky všechny skenovací aplikace nějakou funkci pro odstranění moiré nabízejí, nejčastěji ji hledejme pod názvem Descreening. Při své práci vycházejí funkce ze způsobu vzniku moiré, a proto se snaží vliv tiskového rastru předlohy zpětně eliminovat. K tomu potřebují znát podrobnosti o skenovaném rastru, což standardně znamená, že na vstupu funkce je číselná hodnota frekvence rastru (správně lineatury). Je jasné, že přesnou hodnotu rastru skenovaného obrázku známe jen ve výjimečných případech, většinou ji ale musíme odhadnout. Některé aplikace nabízejí možnost definovat rastr libovolně,

jiné dají, s vědomím nutnosti určité nepřesnosti, k dispozici tři až čtyři srozumitelně pojmenované předvolby (například Katalog, Noviny apod.). Přestože v mnoha případech tyto funkce pracují dobře, nejsou samospasitelné. Pokud máme aplikaci, kde jsou implementovány méně výkonné funkce, bude lepší se po skenu obrátit na programy typu Photoshop, a tak moiré odstranit ručně. Podrobnému popisu se budeme věnovat v dalších pokračováních, dnes si alespoň řekněme, že v hrubých rysech spočívá základní postup v postupném rozostření a zpětném zostření obrázku (pomocí Gaussova rozostření a neostré masky). To je ale jen velmi obecný popis, v řadě případů je odstranění moiré velmi obtížnou úlohou.

Jeden ze způsobů definice rozměrů finálního obrázku a jeho rozlišení (Linoscan)

Několik základních pravidel máme za sebou, řada jich na vysvětlení ještě čeká. Ke skenování se opět vrátíme, pro vlastní pokusy si zatím budeme pamatovat, že se všemi nástroji a korekcemi, jež skenovací aplikace obsahují, je dobré zacházet opatrně a s citem. Prakticky všechny důležité zásahy je možné provést i dodatečně. Jedinou a hlavní podmínkou je tu sken v dostatečném rozlišení, v co nejvyšší barevné hloubce, dobře pokrývající rozsah snímku – to znamená sken, který k dalšímu zpracování přenese co nejvíce informací z originálního obrázku. Nesrovnalosti typu barevného posunu jsou v této souvislosti spíše podružné a snadno napravitelné. Kamil Třešňák

Print-On-Demand a personifikace dokumentÛ Produkãní laserová tiskárna • rychlost tisku aÏ 92 stran za minutu • nejniωí náklady na provoz ve své kategorii • maximální formát tisku A3+ • 5 vstupních podavaãÛ s celkovou kapacitou 6.500 stran • v˘stupní finisher se se‰íváním • doporuãen˘ v˘kon aÏ 800.000 stran za mûsíc

V˘hradní zastoupení: Tecoma, s.r.o., 147 00 V˘chozí 6, Praha 4, tel.: +420 251 014 114, fax: +420 251 014 118

e-mail: [email protected]

Press

RP 1/2003

Archový ofsetový tisk určena především pro potřeby menších společností a lidí pracujících z domova. Tiskárna HP LaserJet 1005w tiskne v rozlišení 600 dpi a využívá technologii HP ImageREt, vylepšující výsledné optické rozlišení až na 1 200 dpi. Tisk probíhá rychlostí až 14 stran za minutu, přičemž první stránku vytiskne díky technologii „instant-on“ za 10 sekund. Tiskárnu lze připojit přes paralelní nebo USB port. HP LaserJet 1005w vyniká nízkými náklady na tisk; pracovní zatížení je optimalizováno na 7 000 stran za měsíc. Tiskárna HP LaserJet 1005w je na českém trhu okamžitě dostupná za doporučenou koncovou cenu 11 490 Kč včetně DPH.

Adobe Photoshop Album Společnost Adobe zná asi každý, kdo se pohybuje na poli profesionálních grafických aplikací. Její Photoshop je dnes jakýmsi nepsaným králem mezi bitmapovými grafickými programy. Adobe se však nespecializuje pouze na profesionální aplikace, ale stále více se prosazuje i v oblasti aplikací pro širokou veřejnost. První z těchto programů byla aplikace Photoshop Elements, která je nyní dostupná ve verzi 2.0. Nyní se na trh dostává druhá z aplikací s názvem Adobe Photoshop Album. Jak již samotný název napovídá, jde o program sloužící k práci s obrazovými soubory. Hlavním úkolem nové aplikace, zasahující do oblasti, kde vládne ACDSee a kde se můžeme setkat i s českým programem Zoner Media Explorer, je setřídění, prohlížení a editace obrázků. K jednotlivým obrázkům jsou přiřazeny tagy, které usnadňují jejich třídění a hledání, a to i ve velkém množství obrázků. Photoshop Album obsahuje také nástroje pro úpravy, jež se ovládají myší a umožňují nápravu nejčastějších chyb, jako jsou červené oči, problémy s barvou, kontrastem nebo jasem. Při potřebě náročnějších úprav lze Photoshop Album propojit klepnutím myši s aplikací Adobe Photoshop Elements 2.0, což je software pro úpravy snímků, určený amatérským fotografům. Snad nejdůležitější funkcí programu je možnost zálohovat snímky na disk CD nebo DVD klepnutím myši. Uživatelé mají možnost z fotografií vytvářet také zajímavé prezentace. Ty mohou obsahovat titulky, videosekvence a lze je podbarvit hudbou. Prezen-

10

V minulém čísle reklamní produkce jsme si popsali základní dělení ofsetového tisku. Dnes se budeme věnovat jednomu z jeho segmentů, kterým je archový ofsetový tisk. Řekneme si, z čeho se tiskový stroj skládá a jaké jsou jeho přednosti a omezení. Základy archového tisku jsme se zabývali již minule. Jenom pro úplnost shrňme, že do archového tiskového stroje vstupují jednotlivé archy, které jsou jednostranně potištěny (za předpokladu, že tiskový stroj není vybaven obracecím zařízením – viz dále). Tisk je nepřímý, což znamená, že obraz není z tiskové formy, někdy též nazývané desky nebo kovolistu, přenášen přímo na potiskovaný materiál. Nejprve je přenesen na válec s gumovým potahem a teprve poté na papír. Abychom mohli celou tiskovou technologii snáze pochopit, popíšeme si nyní jednotlivé základní součásti stroje a vysvětlíme si některé termíny, s nimiž se v tiskárně můžeme setkat. Každý tiskový stroj začíná nakladačem, tedy zařízením, dopravujícím jednotlivé archy papíru ze stohu do tiskového stroje. Samotné nakládání je zajištěno pomocí nakládací hlavy, která je ve většině případů vybavena sadou savek, jež pod tlakem přichytí vrchní arch ve stohu a posunou jej na nakládací stůl. Již zde je do jisté míry omezen rozsah vstupních materiálů,

a to především co se týče jejich plošné hmotnosti. Papíry s nízkou plošnou hmotností totiž některé nakládací hlavy nedokáží jednotlivě naložit a dochází tak k nakládání více archů najednou. Stejně tak do archového tiskového stroje není možné naložit papír s vysokou plošnou hmotností. Rozsah zpracovávaných materiálů zajisté ochotně sdělí každá tiskárna v závislosti na instalovaných strojích, ale běžně se pohybuje od plošné hmotnosti 40 g/m2 až po kartony s plošnou hmotností 350 g/m2 a vyšší. Existují i stroje určené především pro obalový průmysl a zde je pak možné potisknout například i lepenky s tloušťkou přes 1 mm. Jednotlivé archy jsou v překrývající se šupině dopravovány pomocí podtlakových pásů přes nakládací stůl. Dalším důležitým prvkem tiskového stroje je předchytač, který uchopí první papír a „vstřelí“ jej do tiskového stroje. Toto místo je velmi důležité, protože po nakládacím stole se archy pohybují podstatně pomaleji než v tiskovém stroji. Takto se arch dostává do první tiskové jednotky neboli

Detailní pohled na nakládací hlavu archového ofsetového stroje

RP 1/2003

Press

tiskového agregátu. Těch může být ve stroji prakticky libovolné množství, počínaje jedním a dvěma, přes nejčastější variantu čtyř nebo pěti tiskových jednotek. Stroj však může mít i podstatně vyšší počet agregátů, takže se můžeme v tiskárnách setkat s osmi, ale také třeba s dvanácti tiskovými jednotkami. V každé jednotce je na papír nebo jiný potiskovaný substrát přenesena jedna tisková barva. Ta je umístěna v barevnici, odkud je pomocí série gumových válců v barevníku přenesena na tiskovou formu. Válce v barevníku jsou velmi důležité k tomu, aby došlo k ideálnímu rozválení (rozetření) tiskové barvy. V opačném případě by pak na papíře vznikaly pruhy. Na to, aby mohla být barva přenesena na tiskovou desku, je Barevnice tiskového stroje je rozdělena na jednotlivě ovládatelné zóny zapotřebí ji nejprve navlhčit pomocí známit. Před započetím tisku je nutné provést nastavení soutisspeciálního vlhčicího roztoku. Ten se uchytí na tiskové formě ku jednotlivých tiskových forem. To probíhá podle tisku regisv místech, kde není obraz, a tato místa pak odpuzují tiskovou tračních značek na vytištěných arších. Ty musejí být vytištěny barvu. Tímto principem pracují prakticky všechny archové ofsetotak, aby se navzájem přesně překrývaly. Registry na jednotlivé tiskové stroje. Výjimkou jsou pouze stroje pracující bezvodým ofsetem, kde je odpuzování barvy netisknoucími místy zajištěno již přímo pomocí speciální tiskové desky. Na počátku tohoto povídání o tiskové jednotce jsme se zmínili o pojmu barevnice, tedy části stroje, odkud je odebírána tisková barva. Ta je u moderních ofsetových strojů rozdělena na jednotlivé zóny. Počet zón se pak liší nejenom podle formátu, ale také podle výrobce tiskového stroje. Jejich princip však zůstává stejný. Podle vybarvení archu lze totiž v každé zóně nastavit množství předávané barvy, a to v rozsahu 0–100 % v krocích po jednom procentu. Když je například v ploše archu místo, kde není obsažená žlutá barva, je možné danou zónu tiskového agregátu se žlutou úplně zavřít, pokud je naopak v daném místě žlutá plocha, lze příslušnou zónu otevřít na maximum. Před započetím tisku se vytváří tzv. profil barvy pro každý tiskový agregát na základě toho, jak je barva na archu zastoupena. Tento postup lze automatizovat pomocí skeneru tiskových desek, který z připravené desky tento profil dokáže vypočítat, nebo přímo z pre-pressových dat. Na vybarvení zakázky (nastavování barevných profilů) také závisí množství makulatury – papíru spotřebovaného před započetím tisku zakázky. Je pochopitelné, že u jednodušších zakázek bude množství makulatury malé, naopak u náročných barvotiskových zakázek se toto množství úměrně zvyšuje. Když se zabýváme tiskovou jednotkou, neměli bychom zapomenout na formový válec, tj. válec, na nějž je upínána tisková deska. Tu lze v závislosti na vybavení tiskového stroje upnout několika způsoby. Tím základním způsobem, využívaným především na starších strojích, je manuální upnutí. Modernější stroje mohou pak být vybaveny poloautomatickým nebo automatickým upínáním, kde tiskař pouze nasadí desku do zakládací lišty a ta se poté upne sama. U automatického systému je deska založena ze zásobníku bez zásahu lidské obsluhy. Nastavování Naše nová adresa: registrů, někdy označované jako nastavování soutisku, je také terDělnická 3 mínem, s nímž se můžeme ve spojení s formovým válcem se170 00 Praha 7 Naše stálá telefonní čísla: tel.: (+420) 261 099 400 fax: (+420) 261 220 956

Press

tace vycházejí ze šablon a jsou uloženy ve formátu Adobe PDF. Uživatelé programu Photoshop Album tak mohou své snímky zpřístupnit každému, kdo používá Adobe Acrobat Reader, který je k dispozici zdarma. Photoshop Album umožňuje také přímé propojení s poskytovateli služeb on-line. Tím je zajištěn tisk snímků i další profesionální služby fotografům. Snadno ovladatelní průvodci pomáhají s tvorbou pohlednic, kalendářů, alb, webových stránek s fotografiemi i 3D webových galerií, to vše pomocí několika klepnutí myší. Koncová cena tohoto produktu by měla být 1 500 Kč.

Dvacetipalcový monitor Eye-Q Q 50S-II Oblast velkých LCD displejů má nového konkurenta. Je jím nedávno uvedený dvacetipalcový monitor firmy Eye-Q. Monitor má označení Q 50S-II a jeho úhlopříčka je 20,1 palců, což představuje využitelnou vzdálenost 51 cm. S novým monitorem lze pracovat v maximálním rozlišení 1 600 x1 200 pixelů. Zobrazovací frekvence monitoru jsou v rozsahu 30 až 92 kHz (vodorovně) a 50 až 85 Hz (svisle). Eye-Q Q 50S-II je osazený panelem Fujitsu používajícím technologii MVA. Z dalších parametrů nového LCD displeje bychom neměli opomenout zorný úhel 170° jak v horizontálním, tak i ve vertikálním směru, krátkou dobou odezvy 25 ms a kontrastní poměr panelu 500 : 1.

Nové barevné tiskárny Canon Společnost Canon v lednu tohoto roku uvedla další dvě nové barevné inkoustové tiskárny pracující v maximálním formátu A4, jež nesou označení Bubble Jet i850 a Bubble Jet i950. Tyto nové tiskárny využívají technologie Canon MicroFine Droplet Technology a umožňují dosahovat maximálního rozlišení tisku až 4 800 x 1 200 dpi. Základem této technologie jsou nové mikrotrysky, které mají v průměru 10 mikronů, což spolu s ejekčním systémem Canon umožňuje vytvářet kapičky inkoustu konzistentní velikosti 2 pikolitry a nanášet je na papír s velkou silou a přesností. Fotografii ve formátu 15 x 10 cm dokáží tyto tiskárny na

12

RP 1/2003

Tiskový stroj může být vybaven i lakovacími agregáty. Na obrázku je tiskový stroj vybavený lakovacím agregátem a výkonným mezisušením

vých formových válcích lze nastavovat v axiálním, radiálním nebo diagonálním směru. Nastavení axiálních neboli také obvodových registrů probíhá tak, že na příslušné tiskové jednotce dojde k pootočení formového válce po jeho obvodu. Radiální nastavení soutisku pak znamená stranové posunutí tiskové de sky. Některé stroje jsou vybaveny i diagonálním nastavováním registrů zajišťujícím nastavení soutisku mezi jednotlivými registračními značkami. Dalším termínem, s nímž se můžeme v oblasti archových tiskových strojů setkat, je obracecí zařízení. Jak již samotný název napovídá, jde o zařízení sloužící k obrácení archu uprostřed tisku, což umožňuje oboustranný potisk v rámci jednoho průchodu archu tiskovým strojem. Obracecího zařízení lze pochopitelně využít pouze v případě, když je počet tiskových jednotek stejný jako barevnost tištěného archu nebo vyšší. Pro názornost si uveďme příklad: oboustranný potisk u archu

plnobarevného katalogu můžeme využít pouze tehdy, máme-li osmi- a vícebarvový tiskový stroj. Daleko častěji se tohoto systému využívá u tisku jednobarevného (například knihy), kde je tisk prováděn na dvoubarvovém tiskovém stroji a za prvním agregátem je umístěno obracecí zařízení. Samotné obracení probíhá většinou tak, že arch, který je unášen pomocí chytačů celým strojem, je na bubnu obracecího zařízení zachycen dalšími chytači za zadní stranu a dále unášen v opačném směru. Výhodou strojů s obracecím zařízením je především vysoká produktivita. Zatímco u stroje bez tohoto zařízení je nutné daný arch potisknout dvakrát, zde stačí pouze jeden průchod tiskovým strojem. Na druhou stranu může působit problémy to, že při potisku druhé strany může dojít k otěru strany již potištěné, a to zvláště v případech, kdy byly na první straně tištěny plné plochy. Poslední standardní částí tiskového stroje je vykladač, tedy místo, kde jsou již potištěné archy zpět vykládány na vozík či paletu, odkud jsou transportovány k dalšímu zpracování. Vykladač má však i další důležité funkce. První z nich je zejména sušení. V první části vykladače totiž u tiskových strojů bývají umístěny výkonné sušáky, sloužící k rychlému zaschnutí tiskové barvy tak, aby při vykládání archů do vykladače nedošlo k obtahování (obtiskování) potištěné strany na spodní stranu následujícího archu. K vyloučení tohoto nežádoucího jevu slouží také další

Detailní pohled do vykladače tiskového stroje Adast Dominant

RP 1/2003

systém, s nímž se ve vykladači můžeme setkat. Jde o poprašování, kde je na potištěnou stranu archu nanášen speciální prášek, který brání přímému kontaktu potištěné strany se spodní stranou následujícího archu. Používání práškování však může mít vliv na následné zpracování. Zde máme na mysli použití lamina nebo UV laku, kde je nutné archy nejprve prášku zbavit a nebo aplikovat speciální prášky, určené k dalšímu použití těchto technologií. Tímto jsme vyčerpali výčet základních součástí tiskového stroje, ale můžeme se setkat i s dalšími prvky, jež nebývají součástí každého tiskového stroje, například lakovací agregáty. Kromě tiskových jednotek totiž může být tiskový stroj vybaven také speciálním agregátem určeným pro nanášení laku, a to ve většině případů tiskového nebo disperzního. Tento agregát je umístěn až za tiskovými jednotkami a má zcela odlišnou konstrukci. Tiskový stroj může být vybaven i dvěma lakovacími agregáty, mezi nimiž je umístěno výkonné mezisušení. Další výkonné sušení musí být umístěno mezi posledním lakovacím agregátem a vykladačem. V tomto případě lze nanášet na prvním agregátu disperzní lak sloužící jako primer (základní lak) a po jeho zasušení pak UV lak, který nabízí daleko lepší parametry lesklosti. S jedním lakovacím agregátem lze UV lak nanášet pouze v případě, kdy jsou použity speciální UV barvy a stroj je doplněn o mezisušení za každým tiskovým agregátem. V obou výše popsaných případech musí být před vykladačem umístěno UV sušení. Pomocí dvou lakovacích agregátů lze také nanášet například dva druhy disperzních laků, přičemž druhý lak je speciální (perleťový, parfémovaný apod.). Tyto speciální laky je však možné nanášet i pomocí jedné lakovací jednotky. Další specialitou, s níž se můžeme setkat na ofsetových tiskových strojích, jsou přídavná zařízení pro přítisk, perforaci, číslování apod. Nejčastěji se tato zařízení používají na maloformátových strojích, u strojů s velkým formátem se nevyskytují. Jejich výhodou je především možnost doplnění tisku bez nutnosti využívání dalších samostatných zařízení, což pochopitelně zvyšuje nejenom užitnost takovéhoto stroje, ale také celkovou produktivitu při zpracování zakázky. Perforaci, řezání či rylování je možné provádět jak v podélném, tak i v příčném směru, kde

Press se k podélnému zpracování používá speciálních koleček, k příčnému se pak do speciálních držáků upínají perforovací či rylovací nože. Zajímavým přídavným zařízením je číslování – na libovolné místo archu lze dotisknout čísla podle potřeby zákazníka a podle technických možností daného systému, což umožňuje částečnou personalizaci ofsetového tisku. Jde tak o jediný případ, jak personalizovat klasický ofsetový tisk. Plná personalizace je pak čistě doménou všech forem digitálního tisku. Nyní se ještě zaměřme na přednosti a omezení archového ofsetového tisku. Podobně jako u každé technologie, také u ofsetu se musíme vyvarovat některých věcí, jež působí problémy. Zde máme na mysli zejména jemná negativní písma. Pokud totiž použijeme drobné negativní písmo na soutiskové ploše, je velmi pravděpodobné, že výsledkem bude špatná čitelnost tohoto písma. To je dáno především jemnými odchylkami soutisku, které se v celku neprojeví, ale u těchto jemných písem dojde k prosvítání jednotlivých barev a tím i snížení čitelnosti. Druhým problémem, jehož bychom se měli již při samotném návrhu tiskoviny vyvarovat, je umisťování objektů s příliš se lišícím nánosem barvy velmi blízko za sebou ve směru tisku. V rámci jedné zóny není možné bezprostředně regulovat množství nanášené barvy, a tak by se mohlo stát, že se krytí jednotlivých objektů navzájem ovlivní. Variantou, jak tento problém vyřešit (kromě úprav již v návrhu), je i změna orientace tisku, aby objekty spadaly do jiných zón, kde je změna krytí již možná. Pokud si nejsme jisti orientací tiskoviny, je jistě na místě si sjednat konzultaci v tiskárně. Problémů, které mohou v rámci ofsetového tisku nastat, je pochopitelně daleko více, proto se k této problematice podrobněji vrátíme v některém z dalších čísel Reklamní produkce. Na závěr bychom měli uvést největší pozitiva této technologie. V současnosti totiž patří archový ofsetový tisk k bezesporu nejkvalitnějším tiskovým technikám umožňujícím potisknutí širokého spektra materiálů, počínaje papíry s nízkou plošnou hmotností, přes vysokohmotnostní kartony až po plasty, fólie a u specializovaných ofsetových strojů i plechy. Zkrátka, ofsetový tisk – nejenom v České republice – vládne tiskovým technikám. Patrik Thoma

s námi

se nespálíte

Ne mnoho konkurentů je schopno s námi držet krok při obměně technologií a zařízení. U nás však máte jistotu, že Vaše zakázky budou zpracovány s maximální obezřetností a na zařízeních, která tvoří světovou špičku v polygrafickém průmyslu. S námi se nespálíte.

H e i d e l b e r g

P a r t n e r

w w w . r e p r o p r i n t . c z

Post-press

RP 1/2003

Nová podoba vazby papír Canon Photo Paper Pro vytisknout za 32 sekund a plnou fotografii A4 pak přibližně za 100 sekund. V běžném provozu tisknou rychlostí 22 str./min v monochromatickém režimu a 14 str./min v režimu barevném. Tiskárna Bubble Jet i950 je vybavena na rozdíl od modelu i850 šestibarevným inkoustovým systémem, vytvářejícím extrémně širokou škálu odstínů a eliminujícím zrnění v plochách s odstíny střední úrovně. Pro další zlepšení kvality obrázků tištěných na tiskárnách Bubble Jet i850 a Bubble Jet i950 nabízí společnost Canon širokou škálu softwarových nástrojů integrovaných do ovladačů tiskáren. Ty mají za úkol například vyhledat a odstranit šumy vzniklé při fotografování s digitálními fotoaparáty o nízkém rozlišení v důsledku dlouhých expozičních časů nebo při nízkém osvětlení. Tiskárna Bubble Jet i850 je standardně vybavena paralelním i USB rozhraním (tiskárna i950 disponuje pouze USB rozhraním) a obě tiskárny jsou kompatibilní s operačními systémy Windows a Macintosh.

Digital Cromalin b2 Od ledna roku 2003 uvedla společnost DuPont do prodeje nové a hlavně cenově mnohem dostupnější nátiskové zařízení s názvem Cromalin b2, spadající do kategorie zařízení určených pro digitální nátisk. Jak oznámil výrobce, cena tohoto modelu by neměla přesáhnout hranici 18 000 liber, což by zvýšilo jeho konkurenceschopnost v této oblasti. Zařízení Cromalin b2 je založeno na piezoelektrické technologii drop-on-demand (DOD), svou konstrukcí vychází z velkoformátových ink-jetových digitálních tiskáren se systémem externího bubnu, který zaručuje přesné umístění tiskových kapiček. Pracuje s rozlišením 485 dpi a produkci vysoce kvalitních tisků s dobrým vybalancováním šedých odstínů zajišťuje používání sedmibarvového systému, v němž je základní CMYK set doplněn ještě o odstíny light cyan, light magenta a light black.

Aficio CL5000 Firma Ricoh představila v nedávné době další ze série zařízení s označením Aficio. Tentokrát se jedná o model

14

šité drátem Měkká vazba V1 šitá drátem je při výrobě brožur s malým rozsahem tím nejobvyklejším typem dokončujícího knihařského zpracování tiskovin. Snadno se otevírá, dobře se v ní listuje, a je velice pevná. Ovšem tento druh vazby má i své určité nevýhody. Je-li na tisk textu použit papír s vyšší plošnou hmotností, má takto zhotovená brožura při větším rozsahu tendenci se otevírat a špatně se skládá do stohu. Hlavní nevýhodou této vazby je skutečnost, že není možné potiskovat její hřbet, protože je tvořen relativně ostrým lomem. Proto při vyhledávání určitého titulu na polici nebo v knihovně je nutné všechny takto zpracované brožury vyndat a požadovanou vyhledat podle titulu vytištěného na přední straně obálky. Koncem loňského roku se ale na trhu objevilo zařízení, které dokáže řadu uvedených nevýhod měkké vazby V1, zejména nemožnost potiskování hřbetu, eliminovat. Vyrábí je švédská společnost Plockmatic International AB pod názvem 104 SquareFold a jedná se o relativně malý stroj, který dokáže na hřbetě drátem ušité brožury vytvořit „hranatý ohyb“, což je doslovný překlad anglického termínu square fold. Takto upravený hřbet potom jednak umožňuje předchozí potištění a jednak dodává drátem šité brožuře vzhled lepené vazby V4. Zařízení Plockmatic 104 SquareFold bylo v loňském roce představeno veřejnosti nejprve na veletrzích Ipex a Graph Expo; na obou těchto akcích vzbudilo velkou a zaslouženou pozornost, protože se jedná o převratnou novinku v oblasti dokončujícího zpracování tiskovin. Mohou na něm být zpracovávány brožury V1 v rozsahu do 88 stran (při plošné hmotnosti použitého papíru 80 g/m2) ve formátech A5 a A4. Plošná hmotnost papíru na jejich obálky se může pohybovat

Srovnání klasické podoby drátem šitých brožur s vazbou V1 s brožurami s hranatým ohybem hřbetu

od 70 do 250 g/m2. Šířka formovaného hřbetu se nastavuje na kontrolním a ovládacím panelu zařízení. Pro snadnější přestavování při změnách formátů brožur je zařízení vybaveno samovystřeďovacím nakládáním. Provozní rychlost může dosahovat až 1 800 kusů za hodinu, bez ohledu na velikost formátu brožury, a výsledkem operace je vazba šitá drátem, která má plochý hřbet, tedy stejný vzhled jako lepená vazba V4. Na rozdíl od výroby lepených vazeb ale při této úpravě odpadá zápach taveného lepidla i čas na zahřátí lepičky. Rychlost Plockmaticu je minimálně 10x vyšší než jakéhokoliv zařízení na kusovou výrobu lepených vazeb. Zařízení je dodáváno ve dvou verzích, buď jako off-line model s ručním nakládáním, nebo jako on-line model, který je možné jednoduchým způsobem připojit za šicí a ořezové moduly produkčních linek. Například společnost Xerox už předváděla přizpůsobenou verzi tohoto zařízení on-line připojeného na její produkční linky SBM II a DocuTech. Toto zařízení by mohlo najít uplatnění nejenom v rozmnožovnách a rychlotiskárnách, ale i v malých a středních komerčních tiskárnách a v provozech společností, produkujících větší množství tisků pro vnitřní potřebu, zkrátka všude tam, kde je kladen důraz na hezký vzhled a profesionálně vysokou užitnou hodnotu tiskové produkce. Ivan Doležal

RP 1/2003

Řezání archů Řezání je jednou z nejčastěji používaných úprav papíru v polygrafickém průmyslu. V následujícím článku si popíšeme jednotlivé způsoby této technologie a také některé chyby, které při řezání mohou vzniknout. vypadá tak, že ihned po řezu se sedlo automaticky posune do další pozice a řezačka vyzve obsluhu k posunutí a případnému otočení stohu.

Trojřez Perfectomat Trimstar 110

Nejčastěji používaným zařízením sloužícím k řezání archů je jednonožová řezačka, kterou je vybavena snad každá tiskárna. Mnohdy mají tiskárny těchto zařízení i více. Základní princip práce s řezačkou je poměrně jednoduchý. Řez je prováděn na stohu papírů najednou, nikoliv po jednotlivých arších. Základem řezačky je pracovní stůl, jehož zadní strana je vybavena posuvným sedlem určujícím zadní doraz, o něž se stoh opírá. Samotný řez je totiž prováděn pouze ve vertikálním směru. Na místo řezu je proto nutné posouvat stoh papíru. Po posunutí stohu do předepsané pozice lze přikročit k samotnému řezání. Nejprve se spustí tzv. lisovadlo, pohybující se hned za vlastním nožem a zajišťující zpevnění a slisování papírů, aby při samotném řezu nedošlo k „rozjetí stohu“. Poté následuje řez ocelovým nebo tvrdokovovým nožem. Řezání na jednonožových řezačkách se používá buď před tiskem (pokud tiskárna nakoupí papír v jiném formátu, než je formát tiskového stroje), ale především po tisku. Zde se řez provádí nastavením na ořezové značky, nebo v mnoha případech podle programu. Moderní řezačky jsou totiž vybaveny řídícím systémem, který si pro jednotlivé zakázky dokáže zapamatovat posloupnost řezů. V praxi to

Jednonožové řezačky však nejsou jediným zařízením sloužícím k řezání v polygrafickém průmyslu. Další princip, který si zde popíšeme, je zvláštní tím, že řez je prováděn po jednotlivých arších, a to přímo uvnitř tiskového stroje. Některé z tiskových strojů jsou totiž vybaveny těsně před vykladačem speciálním zařízením, na něž lze upínat tzv. řezací kolečka. Ta mají za úkol arch při průchodu podélně rozříznout. Výhodou tohoto systému je také to, že řezací kolečka lze zaměnit za kolečka perforovací nebo rylovací (do papíru je vytlačena drážka). Tento pracovní postup lze však aplikovat pouze na některých tiskových strojích, jež musejí být k tomuto účelu speciálně upraveny. Posledním systémem řezání, o němž se zde zmíníme, jsou tzv. trojřezy, využívané především v oblasti výroby publikací, časopisů, knih apod. Jak již samotný název napovídá, jde o zařízení, které provádí tři řezy. S trojřezy se pracuje výhradně při knihařském zpracování, když je již celý produkt hotov. Proto jsou také většinou umístěny na konci linky na zpracování některé z knižních vazeb, ale mohou pracovat i zcela samostatně. Protože výrobní linka zpracovává zakázku po jednotlivých kusech, stejným způsobem pracují také trojřezy. Základním úkolem trojřezu je ořezat knižní blok po třech stranách, tj. vyjma strany u hřbetu. Samotné řezání probíhá ve dvou krocích. Nejprve je blok oříznut v čele, tj. na straně protilehlé ke hřbetu, a posléze je oříznut v hlavě a patě (horní a spodní strana knižního bloku). Takto zpracovaný produkt je pak vykládán k dalšímu zpracování. Samozřejmě, že

Post-press

Aficio CL5000 – novou rychlou tiskárnu disponující veškerým příslušenstvím typickým pro větší tiskárny. Aficio CL5000 patří do nové řady barevných tiskáren, které jsou vhodné pro kancelářské použití v menších pracovních skupinách. Standardně je vybavena zásobníkem papíru na 250 listů a bočním zásobníkem na 100 listů papíru. Kapacita papíru může být rozšířena o dva zásobníky po 500 listech s formátem papíru od A6 až po A3. Rychlost při černobílém tisku je 36 stran za minutu a 10 stran za minutu při tisku barevném. Životnost toneru se zde pohybuje kolem 18 000 stran pro černou náplň a 10 000 stran pro náplně barevné. Tiskárnu je možné připojit do běžně používaných počítačových sítí a operačních systémů, jakými jsou Windows, Mac či Unix. Aficio CL5000 disponuje tiskovými jazyky PCL5c, Adobe PostScript 3 a RPCS. Po instalování čtyřpřihrádkového mailboxu může tiskárna pracovat s pěti výstupními zásobníky. K profesionálnímu dokončení výstupu papíru může být tiskárna Aficio CL5000 dovybavena finišerem na 500 listů.

HP Officejet 5110 a 6110 – nová multifunkční zařízení O tom, že Hewlett-Packard nabízí své produkty v mnoha oblastech, není nutné dlouho diskutovat. Jednou z těchto oblastí je i segment multifunkčních zařízení, kde společnost uvedla dva nové modely hned počátkem roku. První z nich, HP Officejet 5110, je zařízení spojující tiskárnu, fax, skener a kopírku v jednom, určené především pro oblast domácností a malých firem. Nabízí barevný tisk v optimalizovaném rozlišení až 4 800 x 1 200 dpi, přičemž rychlost tisku se pohybuje do 12 stran za minutu černobíle a 10 stran za minutu barevně. Kopírka pak umožňuje zpracovávat barevné kopie s rozlišením do 1 200 x 1 200 dpi s rozšířenými vlastnostmi pro text a grafiku. Také zde je rychlost při černobílé produkci 12 stran za minutu, u barevné produkce je rychlost snížena na 8 stran za minutu barevně. Skener umožňuje zpracovávat předlohy s optickým rozlišením až 600 x 1 200 dpi (a díky softwarové podpoře až do rozlišení 1 200 dpi). Zařízení HP Officejet 5110 je od ledna tohoto roku dostupné na českém trhu za 8 190 Kč včetně DPH.

16

RP 1/2003

Jednonožová řezačka Adast Maxima MS 62 PH

podobného efektu jako pomocí trojřezu lze dosáhnout i na jednonožové řezačce, postup je však výrazně pomalejší, a může také dojít k tomu, že při špatném srovnání stohu nemusejí být rohy publikace pravoúhlé. Tím se také dostáváme k druhé části našeho článku, která se bude věnovat právě chybám vznikajícím při řezání. Když jsme zde zmínili nepravoúhlost řezu, nemůžeme opomenout ani nepřesný řez. Ten také bývá nejčastější chybou, s níž se můžeme setkat. Poznáme ji především podle toho, že někde u okraje papíru zůstane viditelný kus ořezové značky, nebo je naopak řez veden příliš blízko některému z objektů na ploše produktu. Někdy se také může stát, že na našem produktu mezi okrajem obrázku a okrajem strany zůstává tenký nepotištěný proužek. Ve všech případech jde o nepříjemnou chybu, která kazí výsledný dojem. U nepřesného řezu bývá chyba pochopitelně většinou na straně tiskárny. Musíme si ale uvědomit, že některé závady mohou vzniknout také v důsledku naší nekorektní přípravy podkladů – máme na mysli především tisk obrázků do kraje strany. Zde je zapotřebí myslet na vytvoření tzv. spadu, to znamená přesahu obrázku až za ořezové značky. To nám zaručí, že nedojde k prosvítání nepotištěné plochy mezi obrázkem a okrajem strany. Další chybou, s níž se můžeme zejména u jemných papírů občas setkat, je otisk žebrování na svrchních oříznutých arších. To je způsobeno vysokým tlakem lisovadla na stoh papírů. Aby se

těmto nežádoucím otlakům zabránilo, je nutné na lisovadlo nasadit speciální krycí plechy, které rozprostřou rovnoměrně sílu jeho přítlaku po celé ploše, takže nedojde k otlačení povrchu papíru. Také další problémy vznikající při řezání jsou zcela v kompetenci příslušné tiskárny. Často jsou způsobeny především chybami materiálu (zde máme na mysli řezací nože, jejich nabroušení, kvalitu, úhel břitu apod.) a v neposlední řadě rovněž nesprávně zvládnutým technologickým postupem. Řezání totiž ovlivňuje mnoho dalších faktorů, jako je síla přítlaku lisovadla v závislosti na řezaném materiálu atd. Obecně pro řezání platí, že pro tvrdé materiály je zapotřebí používat malých tlaků lisu, pro materiály měkké naopak musí být tlak lisu větší. V rámci technologického postupu u jednonožových řezaček závisí také na výšce zpracovávaného stohu. Čím větší je stoh materiálu, tím je také zapotřebí nastavit větší tlak lisovadla. Větší tlak by se měl nastavit i pro materiály s hladkým povrchem. Příliš malý tlak lisu vede k chybným řezům, při kterých dochází k posunutí stohu působením pohybu nože a k odchýlení nože od svislého směru. Příliš velký tlak lisu zase způsobuje odchýlení od směru břitu nože. Těchto problémů existuje celá řada a každý z nich se projevuje poněkud odlišně. Asi není nutné zde probírat jednotlivé chyby a vysvětlovat způsoby jejich odstranění. Důležité je, aby zákazník věděl, že správně provedený řez musí být rovný, plocha řezu má být hladká a celkově musejí řezy uzavírat pravé úhly. Patrik Thoma

www.gingco.de

Post-press

RP 1/2003

Kontrola

18,1" AS4612UT barevn˘ TFT LCD

max. rozli‰ení 1280 x 1024/75 Hz doba odezvy 30 ms, H: 160°, V: 160° analogov˘ a digitální vstup OSD, TCO 99

kvality vazeb

cena

max. rozli‰ení 1280 x 1024/75 Hz doba odezvy 25 ms, H: 170°, V: 170° analogov˘ a digitální vstup, 2 x 2 W OSD, TCO 95 cena

35.390,-*

20,1" AU5131DT barevn˘ TFT LCD, otoãn˘

max. rozli‰ení 1600 x 1200 doba odezvy 25 ms, H: 170°, V: 170° 2xDVI-I, OSD, TCO 99 cena

56.490,-*

22" HM204DT iiyama Vision Master Pro 514

*Doporuãená koncová cena bez DPH.

obrazovka DIAMONDTRON®®U2 ãárková maska 0,24 mm 30 - 132 kHz, TCO 99 max. 250 cd/m22 v OPQ módu

Vyobrazené produkty se mohou odli‰ovat od skuteãnosti. Omyl a zmûny vyhrazeny. FAIR AGENCY, spol. s r. o.

Vraťme se nyní ale k nejčastěji používaným druhům vazeb, na nichž si názorně demonstrujeme některé chyby, s nimiž se můžeme setkat. Jako první si představíme měkkou sešitovou vazbu V1, kde jsou jednotlivé složky vloženy do sebe a ve hřbetu sešité skobkami. Zde se s vypadáváním listů nesetkáváme příliš často, ovšem i u vazby V1 je to vážný problém. Na vypadávání listů má velký vliv nejenom druh použitých skobek (jejich délka), ale především druh použitého papíru. Je třeba totiž mít na paměti, že pokud blok bude mít více stran, měl by se použít papír o vyšší plošné hmotnosti.

S daleko většími problémy se pak setkáváme u měkké lepené vazby V2. Na její kvalitě mají velký podíl také materiály – především pak papír a použité lepidlo. Používané papíry mnohdy způsobují nadměrné vypadávání jednotlivých listů. Velké problémy vznikají zejména u natíraných papírů o vyšší plošné hmotnosti. Při specifikaci zakázky by se proto mělo hledět i na tento aspekt. Bohužel již při zadávání zakázky je v některých případech zřejmé, že výsledná lepená vazba nemůže ani při sebelépe zvládnutém technologickém postupu plnit stoprocentně svoji funkci. Jako příklad uveďme publikaci ve formátu A4, kdy hřbet bloku tvoří kratší strana a jako materiál je použit natíraný papír o vysoké plošné hmotnosti. V takovém případě jsou již při pouhém otevření publikace na vazbu vyvíjeny vysoké tlaky, způsobující vypadávání jednotlivých listů. Nezanedbatelný vliv na pevnost vazby má také samotný potisk. Ten by neměl být na spad až do vazby, ale mělo by zde být určité odsazení. Důvodem je, že potisknutá plocha archu nepřijímá lepidlo tak, jako je tomu u nepotištěného papíru. Neméně důležitým materiálem pro zpracování lepené vazby je pochopitelně použitý druh lepidla. Dnes se nejčastěji využívá tavných lepidel na bázi ethylenvinylacetátu a vodou ředitelných disperzí. Pro lepenou vazbu hladkých lesklých materiálů, do jejichž povrchů lepidlo jen obtížně proniká, se stále častěji využívá tavných lepidel na bázi reaktivních derivátů polyuretanu. Typ lepidla je pak vhodné vybírat podle dané zakázky.

28.499,-*

19" AS4821DTBK barevn˘ TFT LCD, otoãn˘

Asi každému, kdo zadává tiskovou zakázku, záleží na jejím kvalitním provedení. Výrobní postup zakázky se skládá ze dvou základních technologických částí – tisku a následného knihařského zpracování, které produktu dává výsledný vzhled. Ke vzniku chyby může dojít jak při samotném tisku, tak samozřejmě i při knihařském zpracování. Zde velmi často dochází k chybám při zpracování knižní vazby. Asi každý se již setkal s publikací či časopisem, z nichž se častějším otevíráním začaly uvolňovat jednotlivé listy. Nejpalčivější tento problém bývá především u lepených měkkých vazeb, ale s vypadáváním středových listů se jistě setkáme i u sešitové vazby V1, někdy i u tuhých knižních vazeb. Právě nedostatečná pevnost knižní vazby bývá velmi často předmětem sporů mezi zákazníkem a tiskárnou. Rozhodnout, na čí straně je chyba, zda na straně tiskárny či na straně zákazníka díky špatně provedenému návrhu publikace, však bývá poměrně obtížné a někdy až nemožné. Existuje sice jisté řešení, kterým je otestování zhotovení vazby na speciálním testovacím stroji, v současné době se ale v České republice nevyskytuje žádné ke komerčnímu využití vhodné zařízení. Do budoucna by se měla situace zlepšit, protože testovací laboratoř vznikne v dohledné době na akademické půdě Univerzity Pardubice.

cool blue

cena

23.499,-*

19" HM903DT iiyama Vision Master Pro 454 obrazovka DIAMONDTRON®®U2 ãárková maska 0,25 mm 30 - 132 kHz, TCO 99 max. 250 cd/m22 v OPQ módu cena

11.699,-*

Modely /BK také v ãerné barvû

Jak vazby testovat? Jak jsme se již v úvodu zmínili, existuje způsob, jak pevnost vazby vyzkoušet. Jed-

www.iiyama.cz

www.iiyamask.sk Bezplatné telefonní číslo: (0800) 10 34 35

Post-press

Také druhý model, HP Officejet 6110, je určen spíše pro menší kancelářské provozy. Obsahuje automatický podavač pro faxování a kopírování dokumentů o kapacitě až 35 listů a nabízí vysokou rychlost tisku – až 19 stran za minutu černobíle a 15 stran za minutu v barvě. HP Officejet 6110 má jako volitelné zařízení duplexní jednotku pro oboustranný tisk. V ostatních parametrech je zařízení HP Officejet 6110 velmi podobné předcházejícímu modelu, což dokládá mimo jiné například maximální tiskové rozlišení 4 800 x 1 200 dpi. Multifunkční zařízení HP Officejet 6110 je na trhu dostupné od února 2003 v ceně 14 190 Kč včetně DPH.

Polygrafický slovník je na světě Většina specializovaných oborů, jako je například i polygrafie, jaksi postrádá odborné slovníky. Tady by se však měla situace v nejbližší době změnit. Dlouho očekávaný Anglicko-německo-český polygrafický slovník by totiž měl být k dostání již na přelomu března a dubna. Výsledek pečlivé práce prof. RNDr. Marie Kaplanové, CSc., ing. Markéty Držkové a kolektivu z Univerzity Pardubice zachytí ve 22 tisících heslech na šesti stech stranách formátu A5 všechny obory moderní polygrafie. Vydavatelem slovníku je Svaz polygrafických podnikatelů, první vydání vyjde v nákladu 150 ks. Slovník vytiskne technologií digitálního tisku Typos Plzeň, verzi na CD připraví Wincont Pardubice. Cena kompletu bude činit 250 Kč pro odborné školy, 700 Kč pro členy SPP a 1 650 Kč pro ostatní zájemce. Anglicko-německo-český polygrafický slovník si lze objednat na [email protected] nebo na www.spp.tradecentrum.cz.

EasySign 4.0 Holandská společnost Numerical Control Design (NCD) uvedla koncem minulého roku novou verzi signmakingového programu EasySign 4.0. Program je koncipován do čtyř nezávislých oblastí – řezání, tisk, gravírování/modelování a import formátů Adobe PostScript. Hlavní část signmakingového programu – sekce řezání – je dále rozdělena do tří výkonnostních modulů (Starter, Professional a Master), kde základní modul

18

RP 1/2003

Zařízení Martini tester slouží k testování měkkých vazeb

nou z možností je subjektivní měření, při němž se testující pracovník snaží ručně vytrhnout listy otevřeného bloku. Pokus se provádí na třech místech – u hlavy, ve středu a u paty knižního bloku. Při uvolnění listů je pak vazba označena za nekvalitní. Již na první pohled je patrné, že úspěšnost testu je přímo úměrná síle testujícího pracovníka. Další druhy subjektivní kontroly kvality lepené vazby si může vyzkoušet sám zákazník. Prvním kontrolním krokem by mělo být posouzení vzhledu vazby. Obálka produktu má lícovat s knižním blokem, přičemž okraje vazby by měly být čisté, tj. neměly by být od lepidla. Samotná publikace by pak měla být pravoúhle oříznuta a řez by měl být přesný a čistý. Pokud jsou hrany knižního bloku roztřepené, znamená to ve většině případů, že k řezu docházelo neostrým nástrojem. Zákazník si také může udělat subjektivní kontrolu pevnosti vazby a jejího otevírání. Tady se posuzuje, jak snadno lze knihu nebo publikaci otevřít a zda zůstane otevřená nebo se sama zavírá. Vazbu lze také testovat pomocí tzv. „subway“ testu, kdy se brožura otevře o 180° tak, aby se přední a zadní strana obálky vzájemně dotýkaly. Při testu se kniha několikrát takto otevře nejprve v jedné třetině knižního bloku, dále v polovině a ve třech čtvrtinách. Pokud by došlo k uvolnění některého z listů, pak se jedná o nekvalitně zpracovanou vazbu. Kromě těchto subjektivních existuje také jedno sofistikované měření pomocí zařízení, namáhajícího testovanou brožuru v tahu a ohybu, které se nazývá Martini Tester. Při testování v tahu se zjišťuje, jakou sílu je zapotřebí vyvinout k vytržení

jednoho listu nebo složky z lepeného knižního bloku. Pochopitelně, že pokus na jedné stránce z celé brožury by byl příliš zavádějící, a tak se test opakuje na jedné brožuře hned několikrát. Orientačně se uvádějí následující hodnoty: Méně než 0,36 kN/cm

špatná kvalita

0,36–0,45 kN/cm

dostačující kvalita

0,45–0,63 kN/cm

dobrá kvalita

0,63–0,72 kN/cm

velmi dobrá kvalita

Více než 0,72 kN/cm

vynikající kvalita

Druhým velmi důležitým testem vypovídajícím o kvalitě vazby je její namáhání v ohybu. Zjednodušeně řečeno jde o test, který simuluje otevírání publikace. Po upnutí jednoho listu otevřené brožury se začne zařízení přetáčet v rozsahu 120°, což simuluje otáčení stran. Testování je zakončeno ve chvíli, kdy se upnutá stránka uvolní ze hřbetu knižního bloku. Jako jeden cyklus se berou dvě obrácení strany. Jako obvyklé hodnoty pro časopisy se uvádí 100 až 150 dvojohybů, 250 pro učebnice a 500 až 1 000 pro katalogy. Pro vazby s tavným lepidlem by mělo být dosaženo 400 až 1 000 ohybů, u vazeb s disperzním lepidlem dokonce 3 000 až 5 000 ohybů. Na závěr je nutné připomenout také to, že testy není možné provádět ihned po zpracování vazby. Publikaci lze testovat nejdříve jednu hodinu po slepení, ideálních vlastností vazby se dosahuje až 24 hodin po slepení. U disperzních lepidel se tyto časy ještě prodlužují na 20, resp. 48 hodin. Patrik Thoma

3DR

RP 1/2003

Reklama ve vzduchu – balóny, vzducholodě, nafukovací reklamní poutače Téměř nikoho nepřekvapuje, že se reklama užívá na stěnách a fasádách budov. Její působnost ale na plochách staveb nekončí. Prostor obsazovaný reklamou je mnohem větší. Kromě konvenčních ploch se objevuje i ve vzduchu, kde na divákovu pozornost číhají nejrůznější vznášející se prostorové objekty: nafukovací reklamní poutače, horkovzdušné balóny, vzducholodě, laserové show… Oblast „vzdušné“ reklamy je značně široká, proto se v tomto článku zaměříme hlavně na balóny, vzducholodě a nafukovací reklamní poutače. Společným prvkem těchto objektů je stavební materiál. Základ horkovzdušných balónů, nafukovadel, dynamických poutačů a létajících poutačů tvoří textilní materiály. Reklamu pak představuje buď přímo textilní objekt ve stylizovaném tvaru nějakého předmětu, nebo na objekt aplikované transparenty s grafickým sdělením. Při bližším pohledu – na funkce, konstrukci a postup výroby – se jmenované reklamní objekty mezi sebou výrazně liší. Vzdušné poutače můžeme rozdělit podle jejich umístění a podle funkce na tělesa létající a stacionární (ukotvená k zemi). Volně létajícími objekty jsou balóny a vzducholodě. Mezi poutače pevně ukotvené k zemi (či ke střechám budov),

patří nafukovadla a dynamické poutače SKY-DANCER. Reklama ve vzduchu upoutává především svými rozměry. Čím větší, tím exkluzivnější. Asi největší úctu vzbuzují u diváků vzducholodě a balóny.

takhle chutná digitální tisk ● Vynikající kvalita obrazu ● Rozlišení 600 x 600 dpi s osmibitovou barevnou hloubkou tiskárny Xerox DC 12 poskytuje jasný barevný výstup s jemně odstupňovanými tóny ● Spolehlivost, které můžete důvěřovat

Balóny Balóny patří k leteckým strojům lehčím než vzduch. Vak balónu, přesněji textilní plášť obalu, může poskytnout reklamní plochu až 200 m2. Divák však vidí ze svého úhlu vždy jen část plochy, zhruba třetinu z obvodu balónu (70 m2). Na balóny se reklama buď připevňuje dočasně, nebo tvoří přímo plášť obalu. Zajímavější je druhý jmenovaný způsob, kdy si zákazník nechá na zakázku vyrobit vak originálního tvaru a barev.

Horkovzdušné balóny a vzducholodě

● Na barevnou tiskárnu Xerox DC 12 se můžete spolehnout, a to za cenu, která není na úkor výsledné kvality ● Produktivita a mnohostrannost využití ● Zpracovávat velký rozsah gramáže papíru (od 90 g/m2 do 250 g/m2) umožňuje použití tiskárny Xerox DC 12 pro širokou škálu úloh: plakáty, jídelní lístky, hlavičkové papíry, vizitky, letáky, obchodní pozvánky, barevné titulní stránky, komerční nebo prodejní materiály a další tiskoviny ● Maximální formát papíru 320 x 450 mm ● Aktuální ceník tisku na našich www stránkách

www.panax.cz studio Praha, novinky

Mezi balóny jsou nejčastější horkovzdušné, tzv. „montgolfiéry“. Ceny montgolfiér se mohou od sebe značně lišit. Lze je pořídit za 500 000 Kč, ale také za několikanásobek této částky.

EV A

Panax Co, s.r.o., Šumavská 5, 120 00 Praha 2 tel.: +420 2 22518091 e-mail: [email protected]

% !

20

SL

N Z A A P K R Á V Z N K Í U

Nafukovadla se umisťují na ploché střechy domů a na volná prostranství

Plášť obalu bývá ušitý z polyamidové (nylonové) nebo polyesterové textilie. Textilní materiály musejí být lehké, pevné, flexibilní a odolné vůči vyšším teplotám. Zdrojem tepla, které ohřívá vzduch v obalu balónu, je vysokotlaký difúzní hořák. Palivem je propan nebo propan-butan. Váha celého kompletu balónu se pohybuje okolo 350 kg. Díky vývoji lehčích materiálů je možné vyrábět menší a cenově dostupnější balóny.

3DR

RP 1/2003

Plynové balóny a roziéry Starter slouží zejména ke komunikaci s grafickými programy, jako je například CorelDRAW8/9/10/11, Adobe Illustrator 9/10 a Adobe Photoshop 6/7. Naimportované grafiky lze poté libovolně editovat. Dále Starter umožňuje tvorbu textu s fonty ve Windows, základní kreslení, skenování a PDF export. Automatické načtení velikosti pracovní stránky podle média, řezání podle barvy a panelování jsou velmi užitečné funkce při finální úpravě. Pro grafická studia je určen střední modul Professional. Kromě všech funkcí modulu Starter má Professional možnost černobílé vektorizace, tvorby kontur a automatické rozmisťovaní na ploše za účelem pokrýt co nejmenší plochu média. Master je modul vybavený všemi dostupnými funkcemi pro řezání. Barevná vektorizace, efekt obálky, tvorba vlastních šablon nebo maskování, to jsou funkce pro skutečné profesionály. EasySign 4 stejně jako všechny předcházející verze je lokalizován do českého prostředí a i pro nezkušené grafiky je snadno ovladatelný. Všechny starší verze je možné výhodně upgradovat do aktuální verze 4 a tím získat celou řadu nových funkcí. Verze pracuje pod operačním systémem Windows 98/Me/2000/XP.

AstraPix 430 a 540 Na trhu kompaktních digitálních fotoaparátů se objevily dva nové modely s označením AstraPix. Jsou jimi 1,3-megapixelový AstraPix 430 a dvoumegapixelový AstraPix 540. Prvně jmenovaný fotoaparát, který se dodává ve stříbrném provedení, patří mezi malé kompaktní fotoaparáty, o čemž svědčí nejenom příznivá cena, ale především malé rozměry (97 x 62 x 26 mm) a také nízká hmotnost (116 g). I když je fotoaparát vybaven pouze 1,3-megapixelovým CCD snímačem, lze díky hardwarovému zvětšení vytvářet fotografie až do velikosti 2 megapixelů. Fotoaparát je dodáván za cenu 2 290 Kč bez DPH. Druhý fotoaparát, Umax AstraPix 540, je vybaven dvoumegapixelovým CCD snímačem a disponuje již barevným LCD displejem. Pro přiblížení fotografovaného motivu je k dispozici dvojnásobný digitální zoom s 16 kroky, samozřejmostí je i automatický blesk. Fotoaparát je nabízen za 4 910 Kč bez DPH. Záruční lhůta je 2 roky.

20

Druhou možností, jak vznést balón do výšin, je naplnit textilní vak plynem lehčím, než je okolní vzduch – heliem. Plynových balónů létá po světě mnohem méně než montgolfiér. Třetím, méně častým typem balónu je „roziéra“. Skládá se z heliového a horkovzdušného balónu. Nedávno slavil velký úspěch Steve Fossett, který s roziérou „Bud Light Spirit of Freedom“ úspěšně obletěl Zemi.

Létající heliové vzducholodě Vzducholoď začíná být vedle letadel opět vnímána jako seriózní dopravní prostředek a její obrovský a zároveň krásný aerodynamický tvar k reklamě přímo vybízí. Ve schopnosti upoutat něčí pozornost může vzducholodím jen obtížně něco konkurovat, zatím však zůstávají extrémně nákladnou záležitostí. K balónům je ještě důležité zmínit, že plavba – volný let – závisí na počasí, zejména na větru. V letním období mohou balóny létat v ranních a večerních hodinách, po zbytek roku se rozmezí letových hodin posouvá blíže k poledni. Balóny jsou od minulosti spjaty s poutěmi a slavnostmi. Dnes nejčastěji vzlétají při příležitosti konání veletrhů a sportovních akcí.

Nafukovadla (nafukovací reklamní poutače) Základním parametrem nafukovadla je jeho výška. Čím vyšší, tím viditelnější. Nafukovadla od výšky dvou metrů je možné pořídit za ceny od 20 000 Kč. Průměrné ceny nafukovadel v nejžádanějších velikostech, od 4 do 6 m, se pohybují okolo 100 000 Kč. Nafukovadla jsou statická, nevznášejí se. Obvykle jsou vyráběna v rozměrech od 2 do 15 metrů. Umisťují se na ploché střechy domů a na volná prostranství. Nafukovadla se šijí převážně z pevné polyesterové textilie, opatřené vrstvou PVC. Fungují na principu přetlaku studeného vzduchu. Jsou nafukována ventilátory, jež do vnitřního prostoru poutače neustále vhánějí studený vzduch. Vznikající přetlak vzduchu tvaruje poutač do požadované podoby. Za provozu jsou nafukovadla pevně ukotvená pomocí kolíků, kotvících lan, případně doplňkových zátěží, jako jsou pytlíky s pískem a zátěžové desky.

Základním parametrem nafukovadla je jeho výška. Čím vyšší, tím viditelnější

Lze zvolit standardní tvar nafukovadla (válec, oblouk, balón, koule), nebo zákazník může přijít s vlastním návrhem. Jednoduché tvary slouží jako nosiče transparentů (grafického sdělení), zatímco speciální tvary působí více svou originalitou. Dobrým příkladem složitějšího nafukovadla je tygr na čerpacích stanicích Esso nebo veletržní expozice „UFO“ společnosti Microsoft. Originální tvar nesmí obsahovat příliš mnoho detailů. Možnosti tvarovat poutač podle skutečné předlohy jsou omezené. Aby se předešlo zklamání, je vhodné zákazníkovi ještě před zahájením výroby předložit trojrozměrný model, zobrazující, jak bude poutač skutečně vypadat. Výrobu poutačů je lepší plánovat s časovým předstihem. Výroba nafukovadla vyžaduje dobu cca 4 týdnů od objednání, v jarních měsících mohou být termíny delší. Grafické motivy se na textil přenášejí digitálním tiskem, sítotiskem, malováním, našíváním a technikou airbrush. Pokud se grafika tiskne digitálně, opatřuje se tisk pro zvýšení odolnosti transparentním lakem. Pro venkovní aplikace se používají materiály více odolné a omyvatelné: PVC textilie. Interiérové objekty a složitější tvary se připravují z lehčí, polyesterové textilie. Ztvárnit je možné téměř cokoliv, od firemní značky, přes výrobek, až po ředitele firmy. Objevují se například modely automobilů, letadel, silničních a zemědělských strojů. Časté jsou také tvary láhví

RP 1/2003

a plechovek, mobilní telefony, krabičky cigaret, boty, pneumatiky atd. Realizují se i speciální, novátorské projekty: ve Francii fungují mobilní letní kina, kde se obraz promítá na nafukovací projekční plátno. Nafukovadla zpravidla nemají žádnou pevnou vnitřní konstrukci. Díky tomu se snadno skládají a lze je několikrát přeinstalovat. Musejí se skladovat v suchém prostředí.

Dynamické poutače SKY-DANCER Dynamické poutače SKY-DANCER využívají průtoku vzduchu ve vertikálním směru. Na zemi je spodní část poutače nasunuta na ventilátor, vrchní část je otevřená a vlaje ve vzduchu. Prouděním vzduchu pak dochází k vytvarování a „roztancování“ poutače ve větru.

Reklamní heliové poutače Poutače plněné heliem jsou ukotvené v dané vzdálenosti od země a vznášejí se ve směru proudění vzduchu. Heliové poutače mohou nést reklamu až ve výšce 50 metrů. Reklamní sdělení lze na heliový poutač připevnit buď přímo na korpus tělesa, nebo jako odnímatelný transparent. Nejběžnějšími tvary jsou vzducholodě a koule. Poutač ve tvaru vzducholodě je možné pořídit od cca 70 000 Kč (bez náplně helia). Cena závisí také na rozsahu a způsobu zpracování grafických prvků. Heliové poutače jsou šité ze speciálních textilií se zátěrem, jenž zamezuje úniku plynu. Švy se zajišťují páskou. Tato technologie umožňuje také opravu poutače při jeho náhodném poškození během provozu. Kromě helia mohou být poutače naplněny i tzv. balónovým plynem, který je cenově výhodnější. Helium

Buď lze zvolit standardní tvar nafukovadla (válec, oblouk, balón, koule), nebo zákazník může přijít s vlastním návrhem

je distribuováno jako technický plyn pod různými obchodními názvy: Balongaz, Grisolar a Helimate. Tkaniny se spojují šitím a také vysokofrekvenčním svařováním. Svařování se využívá při zpracování průmyslových textilních materiálů o vyšší plošné hmotnosti a s oboustranným PVC zátěrem. Ukotvení poutačů se provádí šňůrami a ocelovými lanky. Na trupu poutače bývá pojistný přetlakový ventil, který slouží k odpuštění plynu při demontáži tělesa a v případě poruchy (oddělení tělesa od kotvení) zajistí pozvolné odpouštění helia.

Provozní podmínky Umístění nafukovadla na veřejném prostranství musí být projednáno s příslušným magistrátem. Podmínky provozu létajících heliových poutačů určuje, s ohledem na místo provozování, Úřad řízení letového provozu. Vyhláška Ministerstva dopravy omezuje maximální výšku provozu nafukovadel na 50 m v místech se zástavbou a 30 m ve volné krajině. Rychlost větru nesmí přesáhnout 12 m/s. Pro lety balónů se udává vhodná rychlost větru 3–4 m/s, pro start balónů je optimální rychlost větru ještě nižší.

Závěr V České republice létá okolo 60 horkovzdušných balónů, existují stovky poutačů plněných heliem a používá se zde přibližně 1 000 nafukovadel. V zemích Evropské Unie se tohoto způsobu propagace využívá častěji. Reklama ve vzduchu vyžaduje sice určité investice, představuje však netradiční a divácky atraktivní formu prezentace. K dalším výhodám patří, že objekty nejsou většinou trvale vázány k jednomu místu a mohou být rychle znovu instalovány v jiné lokalitě. Při dobrém zacházení slouží i několik let. Tím jsou univerzálnější než ostatní typy reklamy. Škála možných řešení je široká. Vzdušný prostor nabízí množství dalších příležitostí k reklamě – letadla, rogala, prostorové světelné efekty, ohňostroje… Velice atraktivní jsou pro reklamu například plochy na pláštích letadel, ale těm se budeme věnovat až v některém z příštích čísel Reklamní produkce. Slavko Eichler (ve spolupráci s M. Schnattingerem)

Signmaking

RP 1/2003

Nový způsob povrchové úpravy tiskovin Canon Bubble Jet i70 Malou přenosnou inkoustovou tiskárnu s názvem Bubble Jet i70 představila v nedávné době společnost Canon. Jde o tiskárnu umožňující černobílý tisk rychlostí 13 str./min, barevně pak Bubble Jet i70 tiskne rychlostí 9 stran za minutu. K tisku se používá technologie MicroFine Droplet Technology, nabízející tisk v maximálním rozlišení až 4 800 x 1 200 dpi. Vysoká kvalita tisku je spojena s používáním malých kapiček inkoustu (pouhých 5 pl). Pro zvýšení kvality a dosažení přirozenějšího vzhledu fotografií byla navíc začleněna i podpora Exif Print. Na tiskárně, umožňující bezokrajový tisk, je možné tisknout přímo z telefonu nebo PDA vybaveného infračerveným portem IrOBEX. Přenosná tiskárna může být dále vybavena dobíjecími Li-ion bateriemi se zkrácenou dobou nabíjení a kapacitou dostatečnou pro tisk 450 stran. I70 je kompatibilní s operačními systémy Windows/Mac a je snadno připojitelná pomocí rozhraní USB.

Roland představil nové ink-jetové tiskárny Společnost Roland, která je známa především z produkcí ink-jetových tiskáren, v nedávné době představila další novinky z této oblasti. V prvé řadě jde o velkoformátový stroj HiFi JET PRO II, model FJ-540, jenž dokáže pomocí šesti inkoustů tisknout v maximálním rozlišení až 1 440 x 1 440 dpi. Jako šest inkoustů může být použito buď barevného systému CMYKLcLm, nebo CMYKOrGr. Upotřebit je možné pigmentové, sublimační nebo běžné dye-based inkousty. Produkční rychlost tohoto zařízení je až 28 m2 za hodinu při rozlišení tisku 540 x 360 dpi. Potiskovat lze velké spektrum tiskových médií od běžných papírů nebo samolepicích vinylů až po filmy pro sítotisk nebo polyesterové textilie. Další novinkou společnosti Roland je CAMMJET PRO II, model CJ-540. Zde se jedná se o ink-jetovou tiskárnu s řezáním, s pracovní šíří 1 346 mm, vybavenou kvalitním softwarovým RIPem SelectColor. Stejně jako předchozí uvedený model pracuje v šestibarvových systémech s maximálním rozlišením až 1 440 x 1 440 dpi. Shodné jsou i druhy

22

Ochrana tisků proti vnějším vlivům lakováním nebo laminováním je známá už delší dobu. Lakování je v současnosti prováděno už nejenom tiskovými nebo disperzními laky, ale i UV laky, laminování je možné provádět dvěma technologiemi, a to za tepla a za studena. Laminace za tepla probíhá při teplotách 90–150 °C a provádí se v podstatě dvojvrstvou fólií, jejíž základ tvoří obvykle polyester a druhou vrstvou může být třeba polyetylén nebo etylvinylacetáty. Pod tlakem vyhřívaného laminovacího válce se tato druhá vrstva roztaví a základní vrstvu spojí s tiskovým médiem. Mezi nevýhody této technologie patří to, že vlivem působení poměrně vysoké teploty může dojít k poškození tisků vytvořených digitálními technologiemi. Technologie laminování za studena využívá lepidla citlivá na tlak, nanesená na vinylové, polyesterové, polykarbonátové, akrylátové nebo polypropylénové fólie. Ke spojení takovéto laminovací fólie s tiskovou podložkou dochází tlakem nevyhřívaného válce. Nalaminováním potištěného archu se prodlouží životnost, je chráněn proti přímému působení vody z lícové strany, proti otěru, poškrábání a působení UV záření a ozónu. Navíc po nalaminování lesklou fólií umocňuje její povrch vnímání hloubky, jasu a kontrastu barev. Nevýhodou je skutečnost, že spojením laminovací fólie s papírem vzniká sendvič, jehož jednotlivé vrstvy nereagují na vzdušnou vlhkost stejným způsobem, takže tisky mají po zvlhnutí tendenci se kroutit. Firma Canon nedávno představila zcela novou technologii povrchového zušlechťování tiskovin. Jedná se o Thermal Transfer Sealing, což by se dalo velice nepřesně přeložit jako zalepování nebo zatavování tisků pomocí termálního přenosu ochranné vrstvy. Podstatou je přenesení ochranné vrstvy, složené ze směsi chemikálií, za pomoci tepla a tlaku z nosné fólie na povrch potištěného média a její zafixování. Proces probíhá ve třech fázích. V první je připevněna nosná fólie s vrstvičkou ochranných chemikálií k povrchu potištěného média za pomoci

tepla. Ve druhé prochází takto vytvořený sendvič pod tlakovým válcem, kde dochází k přenesení chemikálií na potištěné médium a k fixaci ochranné vrstvičky na jeho povrchu. Fólie ovšem není k tomuto médiu přivařena, ale vrstvička je pouze přenesena pomocí tepla a tlaku na výtisk. Množství tepla, které způsobuje přilnu-

Role s navinutou nosnou fólií ochranné vrstvičky

tí fólie na tiskové médium, je mnohem menší než při laminování za tepla, takže riziko poškození inkoustových tisků je eliminováno. Ve třetí fázi je nosná fólie odtržena od tiskového média, přičemž ochranné chemikálie zůstávají na jeho povrchu v podobě lesklé nebo matové vrstvy. Ochranná vrstvička nanesená technologií TTS chrání tiskovinu před působením vody, poškrábáním a otěrem, ozónem a UV zářením. Nanášení se může několikanásobně opakovat, čímž se zvětší tloušťka vrstvy. Mezi určité nevýhody bude patřit poměrně vysoká cena, kdy povrchová úprava jednoho archu ve formátu A0 tímto způsobem přijde přibližně na 200 Kč. Z toho vyplývá, že tato nová technologie asi zatím najde nejčastější využití především při povrchových úpravách velkoplošných reklamních tisků, vyráběných v malých nákladech. Ivan Doležal

Signmaking

RP 1/2003

Jednostranně průhledné fólie Reklamní nosiče mají v současné době desítky a možná i stovky různých podob a forem, přičemž průběžně přibývají další a další. Vznik těch nových je přímo závislý na kreativních nápadech a nových materiálech, zkrátka na invenci vlastních tvůrců reklamy. A tak se k nám v průběhu posledního desetiletí dostaly například prodejní a podlahové displeje a nové formy vitrín s citylighty, ale stále častěji se reklamy začaly objevovat i na skleněných plochách, jako jsou výklady obchodů, prosklené části dopravních prostředků nebo skleněné opláštění budov. Z pohledové strany působí tyto reklamy celistvě a kompaktně a přitom nijak podstatným způsobem neomezují výhled zevnitř, to znamená při pohledu z rubové strany aplikované reklamy. Naopak, v některých případech přispívají k omezení přímého slunečního svitu nebo navození intimního prostředí v místnosti se skleněnými stěnami. Jako nosiče grafiky těchto většinou velkoplošných reklam aplikovaných na skleněných plochách jsou totiž používány speciální samolepící fólie a princip, na jakém fungují, si teď alespoň ve stručnosti přiblížíme. Reklamní nápisy nebo grafické motivy na výkladech obchodů nejsou žádnou novinkou. Zpočátku byly psány křídami nebo smyvatelnými barvami přímo na sklo, později byly vystříhávány nebo vyřezávány na plotrech z běžných druhů samolepících fólií. Všechny tyto aplikace však byly neprůhledné a čím větší plochu pokrývaly, tím více omezovaly vstup světla. Šlo tedy o to, vyrobit takovou fólii respektive nosič reklamy, který by byl snadno aplikovatelný i snímatelný, umožňoval vytvoření grafiky viditelné z lícové strany a zároveň průhled ze strany rubové, tedy z interiéru, tak, aby nedocházelo k výraznému snížení jeho komfortu. Fólii s těmito požadovanými vlastnostmi se podařilo vytvořit a její princip je založen na speciální perforaci, v některých případech členěné do horizontálních pásků, přičemž touto perforací je odstraněno 50 % její plochy. Adhezivní vrstva fólie je černě probarvená. Tmavé plochy totiž lidské oko vnímá jako menší než plochy světlé (zkuste si vedle sebe položit černý a bílý kruh o stejném průměru), takže průhled „ven“ volnými otvory vzniklými perforací je omezen jen mírně. Na lícové straně vytištěný grafický motiv naopak opticky „překrývá“ perforaci, takže je lidským okem při běžné pozorovací vzdálenosti vnímán jako celistvá plocha. Tento princip byl na konci osmdesátých let minulého století patentován americkou společností ContraVision a v současnosti existuje pouze několik výrobců, kteří perforované okenní fólie vyrábějí na základě licenčních smluv. V oblasti reklamy a grafiky byla první americká společnost 3M, která svoji perforovanou okenní fólii 3M Scotchcal 8171 PWMF uvedla na trh v roce 1996 a dodnes patří tento její produkt k celosvětově nejpoužívanějším. Dalším je v současnosti zřejmě největší světový výrobce fólií pro všechny druhy okenní grafiky, opět americká firma Clear Focus, která má ve své nabídce hned několik druhů a typů těchto speciálních fólií, jak pro exteriérové,

tak i pro interiérové použití. Jako příklad bychom mohli uvést produktové řady fólií ClassicVue, SuperVue a JetVue. Rozměry okenních grafik mohou být v někteJak je vidět, je nabídrých případech značně nadprůměrné ka i v případě perforovaných okenních fólií určených pro reklamní grafické potisky poměrně široká. Je ale třeba si uvědomit, že technické parametry těchto materiálů, ať už se týkají lepivosti adhezivních vrstev a s ní související snadnosti odstraňování, nebo trvanlivosti při použití v exteriéru, stejně tak jako technického servisu spojeného

kalla ReproMedia s. r. o., Revoluční 23, 110 00 Praha 1 Tel.: 224 828 512, Fax: 224 828 510, E-mail: offi[email protected], www.kalla.cz

DODÁVÁME MATERIÁLY PRO VELKOFORMÁTOVÝ TISK A VÝROBU REKLAMY PAPÍRY MATNÉ, PAPÍRY GLOSSY, FÓLIE POLYESTEROVÉ, FÓLIE VINYLOVÉ, BACKLITY, VENKOVNÍ MATERIÁLY, TEXTILIE, LAMINÁTY, SOLVENTNÍ MATERIÁLY, PROOF MATERIÁLY, LAMINÁTOR kallaFix 1300 Přijďte se na nás podívat na výstavu REKLAMA a POLYGRAF, 5. – 7. 3. 2003 na výstaviště Praha Holešovice. Naleznete nás v levém křídle, stánek č. 101

VÝSTAVNÍ SYSTÉM, ROLL-UP, X-BANNER, D-BANNER, DISTANČNÍ ŠROUBKY, PROSVĚTLENÉ BOXY

Signmaking

použitelných inkoustů a také maximální produkční rychlost stroje. Poslední novinkou je tiskárna s řezáním SOLJET PRO II, model SJ-740/ 540, určená k tisku ekosolventními Sol inkousty. Také tato tiskárna je šestibarvová, tisk probíhá v systému 2x CMYKLcLm a pracovní šíře je 1 869 respektive 1 361 milimetrů (u modelu SJ-540). Maximální rozlišení je stejné jako u předchozích typů a maximální rychlost tisku až 28 m2 za hodinu.

Nový CMYK vzorník na trhu Barevné vzorníky jsou jednou ze základních pomůcek při návrhu zakázek. S jedním novým vzorníkem se můžeme setkat i na našem trhu prostřednictvím společnosti Quentin, která se na počátku tohoto roku stala distributorem německé firmy Micklei FarbenLand, jejímž hlavním produktem je VierFarbSelector. VierFarbSelector je v současné době nejkvalitnějším CMYKovým vzorníkem na trhu. Obsahuje celkově škálu 37 000 barevných tónů včetně 4 000 pastelových barev. Součástí je samozřejmě také 9 000 barev CMY tónů plynule přecházejících do CMYKových tónů (s 20%, 40%, 55% a 65% černou). VierFarbSelector je vytištěn na sedmi nejpoužívanějších druzích papírů (lesklá zabarvená křída, pololesklý papír, nenatíraný bezdřevý ofsetový papír, recyklovaný papír, LWC a SC papíry, novinový papír) ve čtyřech rastrech: 200, 150, 135 a 100 lpi, a ve třech tiskových metodách – ofset, kotoučový ofset a novinový kotoučový tisk. VierFarbSelector je prodáván za doporučenou koncovou cenu 5 980 Kč bez DPH.

Více výkonu za méně peněz Společnost Apple uvedla na konci ledna tohoto roku další hardwarové novinky, kterými jsou především rychlejší procesory a nové LCD displeje, jejichž uvedení je spojeno se snížením jejich ceny. S novými procesory se tak můžeme setkat u počítačů G4, kde se aktuální modelová řada skládá ze tří strojů, z nichž jen nejnižší model je osazen jedním procesorem na frekvenci 1 GHz, dva vyšší modely jsou již duální. Nejvyšší model dostává nové procesory na

24

RP 1/2003

Instalace okenní grafiky na skleněné opláštění výškových budov

s jejich aplikací a případným testováním kompatibility povrchů, především při instalacích velkých ploch na skleněném opláštění výškových budov, jsou náročné a hrají velice významnou úlohu. K tisku grafických motivů na perforované okenní fólie je možné využít několika druhů tiskových technik, je však třeba je používat s ohledem na charakter potiskovaného média. Při potiskování sítotiskem je nutné použít barvy s vyšší viskozitou a aplikovat jich méně než obvykle, síto musí mít vyšší hustotu (od 65 l/palec, optimální je 80 l/palec), a tlak stěrky musí být menší než obvykle, aby nedošlo k zanesení perforace nosné fólie. Při potisku digitálním ink-jetem je možné využívat jak pigmentové, tak i dye-based inkousty, doporučuje se ale potom hotový tisk nalakovat nebo nalaminovat v závislosti na způsobu finální aplikace výsledné reklamy. Potisk airbrushem musí být prováděn zásadně pod úhlem 90°, aby se zabránilo nerovnoměrnému znečištění vnitřních stran otvorů vzniklých perforací. Dále je možné k potisku perforovaných fólií pro okenní grafiku využít i elektrostatický transferový nebo termální transferový digitální tisk, ale s ohledem na množství druhů transferových podložek, tonerů, inkoustů a dalších složek po-

Ukázka použití jednosměrně průhledné okenní grafiky na dopravním prostředku

užívaných při těchto tiskových metodách je vhodné před finálním potiskem udělat nejprve zkušební testy. Také při navrhování tiskových předloh reklamy na perforované okenní fólie je třeba přihlédnout k jejich specifickým vlastnostem. Například není ve většině případů možné použít malé detaily a drobné písmo, protože je třeba mít stále na zřeteli, že 50 % povrchu fólie díky perforaci chybí. Pokud grafický návrh obsahuje text, je třeba použít minimálně 50-bodové písmo. Obvyklá velikost otvorů ve fólii má průměr okolo 1,5 mm. Vyrábějí se však i fólie s menšími otvory, určené právě pro aplikaci na menší okenní plochy, na kterých je potom možné použít i grafiky s menšími detaily, viditelné z kratší vzdálenosti. Dále je třeba na předlohách používat co nejjasnější barevné odstíny, které upoutají pozornost lidského oka, a naopak se vyhýbat temnějším odstínům, které oko svádějí k průhledu skrz grafiku, protože prostor za sklem, na němž je taková reklama umístěna, může mít větší světelnou intenzitu než sama grafika, což porušuje jeden z jejích základních principů. Použití jednostranně průhledných perforovaných okenních fólií na skleněných dveřích a stěnách, oknech a výkladech, případně skleněných pláštích budov, není v podstatě omezováno žádnými předpisy. Trochu jiná je situace u okenních grafik na dopravních prostředcích, kde se instalací stávají součástí přidané výbavy vozidla. Proto musí být na okenní grafiky instalované jak na autobusech, tak na osobních vozech v ČR, použita perforovaná fólie s atestem 8SD. Touto atestací u nás v současné době disponuje pouze perforovaná samolepící fólie 3M Scotchcal 8171 PWMF. Ivan Doležal

RP 1/2003

Manažerské informace

Úvěr – cizí zdroj, který pomáhá firmě Nestačí-li k rozvoji firmy vlastní zdroje, nezbývá než žádat o úvěr. Úrokové sazby jsou na historickém minimu a roste ochota půjčovat a zadlužovat se. Chce-li firma úvěr, musí o sobě povědět vše. Podpora malým podnikům existuje, ale ne každý má trpělivost zdolávat překážky. Málokterá firma – tiskárny, studia, reprocentra a další malé a střední podniky z oboru polygrafického průmyslu nevyjímaje – si při rozvíjení svého byznysu vystačí s vlastními zdroji. Podnikání se většinou neobejde bez pomoci leasingu a úvěru, které patří k nejznámějším formám tzv. cizích zdrojů. Struktura finančních zdrojů podniku se obecně dělí na vlastní kapitál a cizí zdroje. Vlastní zdroje vznikají vložením základního jmění v počátku podnikání a rozrůstají se ve formě dosahovaného zisku. Cizí zdroje pocházejí hlavně z dlouhodobých a krátkodobých bankovních úvěrů, dodavatelských úvěrů a záloh ze

strany odběratelů. Posilují je přechodně nevyplacené mzdy. Dalšími cizími zdroji mohou být hlavně v případě silnějších akciových společností obligace a nevyplacené dividendy. Nejdůležitější roli mezi cizími zdroji sehrává úvěr. Použití úvěru umožňuje podnikateli uskutečnit i takové projekty, na něž by mu vlastní kapitál nestačil. Kombinované využití úvěru a firemních prostředků zvyšuje i výnosnost vlastních zdrojů. Nezanedbatelný je také tzv. daňový efekt, jelikož úroky jako součást nákladů snižují zisk, z něhož se platí daň, a tím se snižuje celkové daňové zatížení podniku.

Půjčka ≠ úvěr Půjčka je širší pojem než úvěr. Smlouvu o úvěru řeší obchodní zákoník, zatímco smluvními náležitostmi půjčky se zabývá občanský zákoník. Úvěrem se podniku dostává cizích finančních zdrojů, naproti tomu předmětem smlouvy o půjčce nemusejí být jenom peněžní prostředky, ale i věci, a ovšem také peníze poskytnuté třeba i bezúročně. Častou představou je, že smlouvu o úvěru lze uzavřít pouze s bankou. Zákon o bankách ale jiným osobám než bankám nezakazuje poskytovat úvěry. Zákaz se vztahuje pouze na přijímání vkladů od veřejnosti, které je až na výjimky vyhrazeno pouze bankovním

Manažerské informace

frekvenci 1,42 GHz, střední model pracuje na 1,25 GHz. Aktuální řada LCD displejů společnosti Apple zahrnuje nyní tři modely. Nejlevnějším je Apple Studio Display s úhlopříčkou 17“, jehož cena poklesla na 699 dolarů. Nový je střední model s označením Apple Cinema Display, který disponuje úhlopříčkou 20“ a rozlišením 1 680 x 1 050 obrazových bodů. Nejvyšším modelem pak zůstává 23“ panel Apple Cinema HD Display s rozlišením 1 920 x 1 200 obrazových bodů, jehož cena byla snížena z původních 3 500 na 1 999 dolarů.

Dvouletá záruka u počítačů Apple Je všeobecně známo, že od počátku tohoto roku vstoupila v platnost novela Občanského zákoníku, která prodlužuje záruku u spotřebního zboží na dva roky. Mezi toto zboží jsou zahrnovány i počítače, a tak se tato novela okrajově dotýká také polygrafického oboru. O dvouleté záruce se však vedou spory vzhledem k tomu, že se vztahuje pouze na koncové zákazníky a nikoliv na firmy, které daný předmět používají k podnikání. Vstřícný krok alespoň v oblasti počítačů značky Apple Macintosh učinila firma Quentin, která vyhlásila, že od prvního února tohoto roku poskytuje dvouletou záruku na všechny prodané počítače a příslušenství značky Apple bez výjimky. Navíc firma Quentin v rámci svých standardních záručních služeb zákazníkům zapůjčí bezplatně náhradní počítač v případě, že servisní zásah přesáhne dobu jednoho týdne.

Nové papíry od HP Společnost HP rozšiřuje svoji nabídku o nový papír pro každodenní použití v inkoustových tiskárnách a vylepšený lesklý bílý papír pro inkoustové tiskárny. Papír pro každodenní použití v inkoustových tiskárnách (HP Everyday Inkjet Paper) je speciálně navržen pro širokou škálu tiskových úloh, dobré výsledky podává i v kopírkách a faxech. Nový lesklý bílý papír pro inkoustové tiskárny (HP Bright White Inkjet Paper) je optimalizovaný pro barevný tisk díky vylepšené úpravě povrchu, která umožňuje tisknout ve vysoké kvalitě.

26

RP 1/2003

domům. Odrazem uvedené skutečnosti v praxi je existence četných společností, jež se zabývají úvěry a půjčkami spotřebitelům. Přesto zůstává úvěrování doménou bank. Cenou, která se platí za poskytnuté peněžní prostředky, je úrok. Úroková sazba se nejčastěji vyjadřuje v procentech a vztahuje se obvykle k ročnímu období (p. a.).

Úvěr na počkání? Zapomeňte! Úvěrová euforie z doby před deseti lety přinesla kruté vystřízlivění následované dlouhodobou kocovinou, z níž se česká ekonomika dodnes nevyléčila. Kyvadlo bankovního přístupu k úvěrům se posléze vychýlilo na opačnou stranu a způsobilo nebývale obezřetné chování bank. Velké bankovní domy přebíraly standardy svých zahraničních majitelů a malé české tiskárny mohly dosáhnout na úvěr jen s velkými obtížemi. Bez projektu, který by banku přesvědčil o spolehlivé návratnosti úvěru, a bez patřičného zajištění bylo zbytečné do banky chodit. V plné míře platil bonmot bankovních úředníků: „Chceš-li úvěr, prokaž, že ho nepotřebuješ.“ V poslední době se však situace začíná měnit. Po velkorysém státním oddlužení mají banky dostatek finančních zdrojů a začínají se více zajímat o spotřebitele a malé firmy. K tomu přispívá i po-

Bankovní úředníci se baví bonmotem: Firma požadující úvěr musí prokázat takovou kondici, že vlastně žádný úvěr nepotřebuje.

kles ceny peněz vyjádřený hodnotami základních úrokových sazeb, kterými jsou zejména diskontní sazba, repo sazba a lombardní sazba. Pomocí těchto sazeb Česká národní banka ovlivňuje mj. úvěrovou politiku komerčních bank. Repo sazba, za níž komerční banky ukládají peníze v centrální bance, je na úrovni 2,5 %. Diskontní sazba, která představuje dolní mez úrokových sazeb na peněžním trhu, spadla na 1,5 %, a také lombardní sazba pro krátkodobé výpůjčky se zastavila na nízkých 3,5 % (pro srovnání uveďme, že např. diskontní sazba ČNB byla v posledních deseti letech na nejvyšší úrovni 27. 5. 1997, kdy dosáhla 13,0 %). Ve srovnání s mezibankovním trhem jsou úroky v komerčních bankách vždy vyšší, protože komerční bankovnictví je především byznys, ale solidní klient má

k úvěru rozhodně blíž než před několika lety. Samozřejmou podmínkou ovšem zůstává kvalitní podnikatelský záměr. Podmínky jednotlivých bank pro poskytování úvěrů jsou v mnoha parametrech podobné. Stejná je snaha o důkladné prověření žadatele o úvěr, neboť se tím snižuje možnost problémů se splácením. Je také samozřejmé, že banka zná hospodaření svých dlouhodobých klientů, což může proces poskytnutí úvěru usnadnit a urychlit.

Tip: program Kredit Se zajímavou nabídkou úvěrů přichází Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) v rámci vládního programu na podporu malého a středního podnikání. Do kategorie podniků malé a střední velikosti lze zahrnout většinu tiskáren a dalších firem z oboru polygrafického průmyslu. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů je mezi odvětvími, která vládní program výslovně uvádí jako podporované podnikatelské činnosti. Programy podpory rozlišují drobné, malé a střední podnikatele. Drobný podnikatel zaměstnává méně než 10 pracovníků, v malé firmě nepracuje více než 50 zaměstnanců a střední podnik má limit 250 lidí. Dalším kritériem jsou aktiva, která nesmí překročit 180 mil. Kč u drobného a malého podnikatele a 980 mil. Kč v případě středního podniku. Obrat drobné, resp. malé firmy, jež chce dostát podmínkám podporovaného úvěru, nemůže být vyšší než 250 mil. Kč, podnik střední velikosti musí vyhovět limitu 1 450 mil. Kč. Kredit je jedním z podpůrných programů, zahrnutých do vládního systému podpory malého a středního podnikání. V porovnání s běžnou komerční úrovní je úvěr v rámci programu Kredit poskytován se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Úvěr se poskytuje až do výše 7 mil. Kč s úrokovou sazbou 4 % p. a. a se splatností maximálně 6 let. V uvedené podobě lze úvěr poskytnout tiskárnám, ale i všem dalším subjektům splňujícím kritéria, na projekty realizované na území strukturálně postižených okresů nebo regionů, jež byly postiženy loňskými povodněmi. Pod-

RP 1/2003

Manažerské informace

mínkám vyhovuje celkem 50 bývalých okresů a také Praha a Plzeň. Projekty realizované na ostatním území ČR je možné podpořit zvýhodněným úvěrem do výše 4 mil. Kč, s úrokovou sazbou 5 % p. a. a se splatností do 6 let. Třetí formou programu Kredit je úvěr do výše 1 mil. Kč se splatností do 4 let a sazbou úroku 3 %. Tento úvěr se poskytuje na celém území ČR. V dřívějších letech byl nabízen pod názvem „malá půjčka“ a podmínkou zůstává doporučení některé z organizací zapojených do sítě Regionálních, poradenských a informačních center, resp. Podnikatelských inovačních center. Úvěry v rámci programu Kredit se neposkytují na přechodný nedostatek zdrojů, ale jsou určeny na podporu in-

Předáním základních údajů o firmě však zvědavost banky zdaleka nekončí. Obecně platí, že čím více věrohodných informací žadatel o úvěr předloží, tím je šance na získání cizího finančního zdroje vyšší.

vestic. Mohou posloužit k financování hmotného i nehmotného majetku, tj. např. pozemků, budov, strojů a zařízení. Úvěrové prostředky mohou být využity na rekonstrukce a modernizace. Do výše 40 % je lze použít i na zásoby, pohledávky do lhůty splatnosti a na úhradu provozních nákladů bezprostředně souvisejících s projektem. Podporovaný projekt musí být nejméně z 20 % pokryt z vlastních zdrojů.

Podmínkou je projekt Úvěr však neobdrží klient jen tak. Musí splnit řadu podmínek, které jsou u všech bank víceméně podobné. Především je potřebné zpracovat k podnikatelskému záměru projekt. Měl by obsahovat historii firmy a informovat banku o profesních a osobních údajích žadatele. V případě fyzických osob se cení délka praxe v oboru či předchozí praxe využitelná v rámci předkládaného projektu. Obchodní společnosti předkládají obdobnou charakteristiku svých společníků nebo vedoucích pracovníků. Tiskárna nebo podobná firma musí vyspecifikovat cíle projektu, doložit majetkoprávní vztahy související s projektem, tj. vlastnictví či pronájem pozemků, budov, strojů a jiného vybavení. Nezbytné je vy-

pracování technicko-technologické charakteristiky projektu, popis výrobního procesu a výkonových parametrů. Zvědavost banky tím však zdaleka nekončí. Obecně platí, že čím více věrohodných informací žadatel o úvěr předloží, tím je šance na získání finančního zdroje vyšší. Přesvědčivý projekt by měl obsahovat dodavatelské zajištění staveb a strojů, včetně představy o využití leasingu. Velmi důležitou částí jsou informace o trhu, jimiž tiskárna, studio apod. přesvědčí banku o zabezpečení prodeje a pravidelného toku tržeb, které jsou rozhodující k prokázání schopnosti firmy splácet poskytnutý úvěr. Žadatel o úvěr musí rovněž předložit řadu dokumentů. V prvé řadě živnostenský list nebo výpis z obchodního rejstříku. Vztah k místu podnikání se prokazuje pomocí dokladů o majetkoprávních vztazích, jako jsou např. výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouva, kupní smlouva s potvrzením o vkladu do katastru nemovitostí apod. Banka bude chtít i ostatní úvěrové a leasingové smlouvy, i když se třeba k samotnému projektu nevztahují. Mají samozřejmě vliv na celkovou schopnost splácet. V neposlední řadě je potřebné předložit daňová přiznání potvrzená finančním úřadem za poslední tři roky a doklad finančního úřadu o tom, že žadatel nemá žádné dluhy vůči státnímu rozpočtu. Vidíme, že připravit a úspěšně projednat požadavek na úvěrové finanční zdroje není nic jednoduchého a mnoho malých podnikatelů systém poskytování úvěrů odradí už na samém počátku. K tomu je nutné připočíst někdy až nadměrnou byrokracii, jež se vyskytuje zvláště u státem zvýhodňovaných programů na podporu malého a středního podnikání. Příkladem může být tzv. malá půjčka – v minulých letech rozhodně nepředstavovala nástroj, který by začínajícím podnikatelům usnadnil start. Přesto však platí, že bez cizích zdrojů se nedá pomýšlet na expanzi firmy. Málokterý podnik totiž dokáže vygenerovat takovou úroveň zisku a cash-flow, aby z vlastních zdrojů pokryl rozsáhlejší investice. Majitelům a manažerům, kteří chtějí se svými tiskárnami proniknout do vyšších segmentů trhu, proto většinou nezbude nic jiného, než s čepicí v ruce zaklepat na dveře banky. Gustav Konečný

Profil studia

RP 1/2003

Tiskárna K.P.R., s. r. o. Na úpatí hrdlořezského kopce nedaleko železničního nádraží Praha-Libeň se rozkládá rozsáhlý areál s několika továrními halami. Vstupní brána je označena dvěma zajímavě působícími čtvercovými logy, složenými z devíti menších čtverečků. U toho, které má zelenou barvu, jsou písmena rsjb, u oranžového potom písmena kpr. To znamená, že zde sídlí reklamní agentura RSJB/Ernest a tiskárna K.P.R. Všechno začalo reklamní agenturou Koncem roku 1992 se ekonom Roman Kincl a filmař Jakub Suchý sešli v čerstvě založené reklamní agentuře Ernest. Samozřejmě si kladli za cíl, aby se co nejdříve stala velkou a úspěšnou. Ale už po necelém roce, když na český reklamní trh vstoupily velké zahraniční agentury, jim bylo jasné, že si musejí v této sféře najít trochu jiný prostor, než je multimediální zastupování velkých podniků. Našli ho na samém pomezí agenturní činnosti v pomoci při překonávání komunikačních bariér mezi komerčními agenturami a tiskárnami. Své podnikání postavili na produkční bázi a poskytovali svým klientům zprostředkovací služby v oblasti tisku. Potom ještě založili s Pavlem Michálkem tiskovou produkci R&JSB, což byly iniciály firem do společnosti vložených. Po spojení s původní agenturou tak později vznikl název RJSB/Ernest. První klíčový zlom v jejich úspěšném podnikání nastal ke konci roku 1996. V té době šla do likvidace tiskárna jednoho jejich známého v Buštěhradu u Kladna, a tak se dohodli, že když už výrobu různých tiskovin zprostředkovávají, mohli by to zkusit i s vlastním tiskem. Tiskárnu převzali, zaplatili její dluhy a pod názvem K.P.R. ji začali sami provozovat. Ta písmena K, P a R jsou iniciálami křestních jmen společníků: Kuba – Pavel – Roman. Začátky nebyly jednoduché, protože veškeré vybavení tiskárny tvořil dvoubarvový tiskový stroj Dominant a jedna řezačka, s čímž se žádné zázraky dělat nedaly. Navíc kanceláře reklamní agentury a grafického studia měli v Praze, nejprve v Karlíně a posléze na Žižkově, a vlastní výrobu v Buštěhradě. Ale vyzkoušeli si, že by to mohlo jít, a tak veškeré zisky z agentury začali investovat do rozvoje tiskárny. V roce 1997 už přešli do segmentu plnobarevného tisku, protože

28

si koupili čtyřbarvový Dominant s Inkflow, lepší řezačku, a přijali další zaměstnance. O rok později vybavení ještě doplnila osvitová jednotka Agfa ve formátu B3, takže byli v tiskovém procesu soběstační a začali pomalu dohánět náskok konkurenčních tiskáren na trhu. Prostory v Buštěhradu s rozlohou pouhých 250 m2 jim už ale přestávaly stačit a navíc chtěli mít celou firmu, jak se říká, „pod jednou střechou“. Takže v roce 1999 přestěhovali tiskárnu do areálu firmy Čekov ve Voctářově ulici v Libni. Šoková terapie rozvoje firmy Dalo by se říci, že všechny zásadní změny v technologickém rozvoji firmy byly vyprovokovány nějakou nešťastnou událostí. Jako příklad bychom mohli uvést grafické studio, které bylo původně založeno na bázi PC. V době, kdy sídlilo v Karlíně, ale bylo kompletně a velice důkladně vykradeno. To bylo na jednu stranu pro firmu velice nepříjemné, ale při náhradě počítačového vybavení se už rozhodla pro platformu Macintosh, čímž studio zároveň přešlo na vyšší profesionální kvalitu. Podobným šokem vloni prošla i tiskárna, když byly její prostory při letních povodních zaplaveny do výšky pěti metrů. Nové prostory pro její rozvoj začalo sice vedení firmy hledat již na přelomu let 2001/2002 a kupní smlouvu na areál, ve kterém nyní sídlí, podepsalo už v květnu 2002, ale stěhování mělo probíhat postupně a dokončeno mělo být až v letošním roce. Povodně ale vývoj akcelerovaly, takže už v září 2002 se v nových prostorách rozjel tisk nejprve

na vypůjčeném stroji a o málo později už došlo k instalaci nových vlastních tiskových strojů s lakováním, čtyřbarvového Heidelbergu SM CD 102 a pětibarvového SM 74 od stejného výrobce. Vybavení knihárny potom doplnily nové skládací stroje Stahl KD-78 a KD-52 Proline a řezačka Polar 115. Je ovšem pravda, že dodávky některých těchto strojů už byly naplánovány před povodněmi v rámci redislokace tiskárny, takže stačilo dohodnout jejich urychlení. Třešničkou na dortu modernizace potom byla instalace nového CtP zařízení Agfa Galileo VTX. Tiskárna K.P.R. je tedy v současnosti již plně funkční a díky svému technickému vybavení je připravena zvládnout jakékoliv úkoly nejenom v oblasti plnobarevného reklamního tisku, který zatím tvoří cca 90 % její zakázkové náplně, ale nyní už i časopiseckého, publikačního a kartonážního tisku, včetně dokončujícího zpracování. Ivan Doležal

Tiskárna K.P.R., s. r. o. Adresa:

Pod Šancemi 4/196, Praha 9, 190 00

Telefon:

+420 266 311 818 +420 266 311 822

Fax:

+420 266 311 819 +420 266 311 820

E-mail:

[email protected]

http://

www.kprtisk.cz

Počet zaměstnanců: 75 Rok vzniku studia:

1996

Profil tiskárny

RP 1/2003

Printo, s. r. o. Při budování nové tiskárny od úplného základu je třeba si především uvědomit, že cesta k úspěchu a prosperitě musí být lemována spokojenými zákazníky. Bez toho je všechno úsilí vynakládáno zbytečně a všechna snaha předem odsouzena k nezdaru. Měl to na zřeteli i Tomáš Čichoň, když od počátku února roku 1991 začal jako fyzická osoba nabízet zejména reprografické a fotografické služby, čímž vlastně položil základní kámen dnešní prosperující tiskárny Printo. Podnikání se začalo úspěšně rozvíjet, takže ještě v tomtéž roce se spojil se společníkem Jiřím Králem, firmu přetransformovali do společnosti s ručením omezeným a tiskárna Printo – se zatím jednobarvovými ofsetovými stroji – byla na světě. Ale už v následujícím roce 1992 její majitelé koupili budovu bývalé tiskárny Služeb města Ostravy v Mariánských Horách, svůj podnik tam přestěhovali a zahájili tak první bouřlivé období jeho rozvoje, které trvalo až do poloviny roku 1997. Nejprve byl zakoupen první dvoubarvový a zanedlouho i čtyřbarvový ofsetový tiskový stroj, a současně technologie pro zpracování vazby V1 a V2. V roce 1994 bylo rozšířeno vybavení reprografického studia o skener Lino-Hell a osvitovou jednotku ECRM. Vyvrcholením tohoto období byla potom instalace nového moderního čtyřbarvového tiskového stroje Heidelberg SM 74-4 v březnu roku 1997. Potom ale přišla doslova „studená sprcha“. Katastrofální povodeň v červenci toho roku zaplavila dvoupatrovou budovu tiskárny Printo do výšky prvního patra, takže zcela zničila tiskové stroje a zařízení knihárny. Ušetřeny zůstaly pouze kanceláře, grafické studio a pre-pressové pracoviště, umístěné v patrech, které po opadnutí vody mohly pokračovat v činnosti. Prvními

kroky po povodni proto bylo pronajmutí nevyužívaných strojových časů v jiných tiskárnách, kde potom pracovníci z Printa tiskli zakázky připravené v jejich tiskárně, a vyhledání nové vhodné budovy, kam by bylo možné tiskárnu z jejího vodou značně poškozeného sídla přestěhovat. Vyhovující útočiště našla tiskárna Printo nakonec v objektu družstva Slezanka v Ostravě-Porubě, který byl v té době na prodej. Po potřebných stavebních úpravách byly do nových prostor postupně přestěhovány některé tiskové a knihařské stroje, jež se po povodni podařilo zachránit, a dvoubarvový stroj SM 72 zapůjčený společností Heidelberg. V prosinci zde byl instalován nový Speedmaster 74-4 a v lednu 1998 došlo k přestěhování i studia a pre-pressu. Tím začala být psána další a zatím poslední kapitola historie tiskárny Printo. V současné době se řadí tiskárna Printo mezi polygrafické podniky vybavené nejmodernějšími technologiemi, především od firmy Heidelberg, a disponující stabilním týmem pracovníků na vysoké odborné úrovni. Printo poskytuje svým zákazníkům komplexní tiskový servis s vysokou kvalitou výstupů. DTP studio má čtyři zlomová pracoviště s počítači Mac i PC, a dále je vybaveno skenerem Heidelberg Nexscan F 4100, osvitovou jednotkou ECRM 45 HS a chemickým nátiskem Matchprint nebo digitálním nátiskem HP DesignJet. Páteří tisku jsou dva stroje Heidelberg Speedmaster 74, jeden v dvoubarvové a druhý ve čtyřbarvové konfiguraci, a jednobarvový Adast Dominant 516. Také spektrum nabídky dokončujícího zpracování tiskovin je značně široké. Umožňuje to mimo jiné skládací stroj Stahl T 52, šestnáctistanicová snášečka Setmaster s kontinuálním šitím vazby V1 a ořezem a lepička Heidelberg QB 200 s tavným lepidlem na vazby V2. Možnosti ještě dále rozšiřuje spolupráce s firmou sídlící přímo v objektu tiskárny o laminování, perforaci, výseky a ražbu, ať už s fólií nebo slepou. Díky novému informačnímu systému SPOT, vyvinutému přímo v tiskárně Printo, a on-line připojeným terminálům instalovaným na všech pracovištích, jsou komplexní informace o průběhu zpracování každé zakázky neustále k dispozici.

To je zárukou rychlosti a flexibility výroby při neustálém snižování pravděpodobnosti výskytu chyb. Velká pozornost je totiž věnována kvalitě produkce. V tiskárně Printo například jako jedni z prvních u nás uvedli do praxe tisk stochastickými rastry a jako první v České republice zde byl instalován skenovací spektrální denzitometr X-Rite, který přímo v průběhu tisku zaznamenává barevné pokrytí v celé šířce archu a upozorňuje i na pouhým okem neviditelné odchylky. Tato nadstandardní péče o kvalitu produkce a snaha vyhovět všem, i neobvyklým přáním zákazníků, vyprofilovala také skladbu zakázkové náplně tiskárny Printo. Kromě výroby běžných tiskovin dokáže Printo vyjít svým zákazníkům vstříc i při těch nejnáročnějších zakázkách s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou například výroční zprávy s výseky, parciálním UV lakováním, slepotiskem i ražbou. Přestože se jedná o tiskárnu regionálního charakteru, přibližně čtvrtinu objemu své produkce vyváží nejenom do evropských zemí, jako je Anglie, Německo, Francie nebo Švýcarsko, ale dokonce i do USA. Proto je také v Printu kladen velký důraz na konektivitu k Internetu. V současné době je připojeno rychlostí 512 kbit/s, takže pro zahraniční, ale ani tuzemské zákazníky není problém zasílat na ftp server data v objemech v řádu gigabytů. Ivan Doležal

Printo, s.r.o. Adresa:

Generála Sochora 1379, 708 00 Ostrava-Poruba

Telefon:

+420 596 938 400 +420 596 938 500 +420 596 938 600 +420 596 938 700

Fax:

+420 596 938 410

E-mail:

[email protected]

http://

www.printo.cz

Počet zaměstnanců: 64 Rok vzniku tiskárny: 1991

Osobnost

RP 1/2003

Představujeme vám:

Ing. Vladimír Hranička Motto: Obě nohy na zemi – základ úspěchu Datum a místo narození: 21. 4. 1949, Praha Stav: ženatý, dvě dcery Auto: Škoda Octavia Oblíbené jídlo: ryby Oblíbený nápoj: melt whisky Koníčky: sport – tenis, lyžování Mezi největší polygrafické podniky u nás patřila a patří tiskárna Svoboda. Ta se již před mnoha lety stala jednou z vůdčích firem polygrafického oboru a tento směr si v podstatě udržuje dodnes. Rádi bychom vám představili jejího generálního ředitele ing. Vladimíra Hraničku. Jak jste se vlastně k polygrafii dostal? K tomuto oboru jsem se dostal prakticky náhodou již před více jak třiceti lety. Po absolvování gymnázia, nedokončeném studiu VŠCHT a následné základní vojenské službě jsem nastoupil do tiskárny Svoboda jako brigádník. V tehdejší exportní balírně jsem balil publikace do lepenkových kartonů. Od brigády pak byl již jen krok k trvalému zaměstnání, které začalo po třech měsících jako dispečer exportní expedice, kde jsem měl na starosti vybavování kamiónů do zahraničí. Velká část knižní produkce tiskárny totiž byla určena k exportu. Dalším mým postem byla funkce plánovače tisku a poté vedoucího výroby na podnikovém ředitelství. Současně jsem při zaměstnání úspěšně dostudoval vysokou školu ekonomickou v Praze. To také mělo vliv na můj další kariérní postup, v roce 1984 jsem se stal ředitelem malešického závodu. Od roku 1985 jsem v této tiskárně zastával funkci výrobního, obchodního nebo obchodně-výrobního náměstka podle toho, jak byl daný post momentálně nazýván. Ve funkci obchodního ředitele jsem zůstal i po revoluci v roce 1989, kdy byla tiskárna privatizována. Od roku 1998 pak působím ve své současné pozici generálního ředitele společnosti Svoboda, grafické závody, a. s. I když jsem nevystudoval polygrafii, nikdy jsem nedělal v jiném oboru a dokonce celou dobu pracuji ve stejné společnosti. Dnes je to téměř 31 let.

30

Mohl byste za tuto dobu zhodnotit vývoj v polygrafii? Měli jsme od počátku výhodu v tom, že tiskárna Svoboda byla ve výjimečném postavení v porovnání s ostatními členy rodiny tehdejší výrobně hospodářské jednotky. I když tenkrát moderní stroje by dnes jistě byly zastaralé, přesto zde byly nainstalovány některé skvosty. Jako příklad bych mohl uvést stroj Marinoni ve formátu B0 z roku 1975 – první heatsetovou rotačku v republice, a další tři kotoučové stroje MAN-Roland. Vždy jsme se tady snažili držet trendů, ke kterým náš obor směřuje. Základem úspěchu tiskárny v novodobé éře její historie je být stále na čele oboru – a k tomu pochopitelně investice do moderních technologií patří. Investujeme do modernizace strojového parku, abychom zvýšili nejenom kapacitu tiskárny, její rentabilitu a vyšší konkurenceschopnost, ale také kvalitu tisku. V úrovni kvality je právě jeden z hlavních rozdílů mezi polygrafií před dvaceti lety a dnes. Napomohl tomu nejenom vývoj v oblasti tiskových strojů, ale také samotných materiálů, které do tiskového procesu vstupují. Velkou úlohu dnes začíná hrát rovněž technologie CtP, která celý náš obor posunuje výrazně kupředu. Díky jejím výhodám již prakticky všichni velcí hráči oboru toto zařízení vlastní, což pochopitelně napomáhá především zvyšování kvality tisku a zkracování výrobního cyklu. Dnešní polygrafie je přesto provázena jedním negativním jevem, kterým je vývoj cen. Pokud se ohlédneme pět let nazpátek, zjistíme, že část cen zůstává konstantní, ceny za některé operace mírně meziročně klesají, a to za situace, kdy část nákladů trvale roste. Tato situace na jedné straně snižuje zisky tiskáren a jejich schopnost investovat do nových moderních technologií.

Jaká je situace na současném trhu kotoučového tisku? Dnes se na tomto trhu pohybuje 11 subjektů (dvanáctý je ve výstavbě), jež mají alespoň jednu instalaci heatsetového kotoučového stroje. Porovnáme-li vývoj trhu produktů pro kotoučový tisk a tiskových kapacit, vidíme, že jsou v přibližné rovnováze. Do roku 2002 nenastala situace, kdy by kapacit bylo podstatně více, než je součet nabízené tuzemské časopisecké a merkantilní produkce a odhadu schopností českých tiskáren vyrábět pro zahraniční trhy. V minulém roce byla celková kapacita heatsetových tiskáren na úrovni 6,5 mld. tržeb, což je i přibližně hodnota „balíku“ relevantního trhu. Toto je, byť zjednodušená, úvaha o současném stavu. Co děláte, když zrovna nepracujete? Mezi mé největší koníčky patřil a stále patří sport. Dříve jsem závodně hrával házenou na úrovni divize či krajského přeboru, což mi vydrželo až do 42 let, ale dnes se sportu věnuji již pouze rekreačně. Navíc jsem od kolektivních přešel ke sportům individuálním. Mezi mé oblíbené letní sporty patří tenis a i když jsem poměrně hodně časově zaneprázdněn, snažím se alespoň jednou týdně na kurt dostat. V zimě pak u mě vítězí lyže, a to především ty běžecké. Ještě před čtyřmi lety jsem například běhal Jizerskou padesátku, ale dnes jde již ryze o rekreační záležitost. Co vám sport přinesl? V házené, stejně jako v každé týmové hře, se člověk naučí hodně i pro praktický život. Také podnikání bývá velmi často o týmové souhře, o schopnosti přijmout názor někoho jiného. Rozhodně si myslím, že dnes podnikání v objemu 1,5 mld Kč nelze provozovat systémem „One man show“. Patrik Thoma

Další

RP 1/2003

Jubilejní ročník veletrhů

Reklama & Polygraf 2003 Počátkem března 2002 prostory Průmyslového paláce na Výstavišti v Praze-Holešovicích uvítají desáté ročníky mezinárodních oborových veletrhů Reklama (se zaměřením na reklamní služby, marketing a média) a Polygraf (polygrafie, předtisková příprava, papír, obaly a obalové techniky). Již podruhé proběhnou oba veletrhy ve stejném termínu, od 5. do 7. března 2003, s jednotnou koncepcí a organizačním uspořádáním. Desetiletá tradice je v současných tržních podmínkách pro oba tyto, od loňského ročníku spojené, veletrhy jednoznačným úspěchem a důkazem jejich životaschopnosti a atraktivnosti, jak pro zúčastněné vystavovatele, tak i pro návštěvníky z řad nejenom odborné, ale i laické veřejnosti. Je ale i výsledkem neustávající celoroční práce s promýšlením, doplňováním a přizpůsobováním jejich koncepce a náplně průběžně se měnícím podmínkám trhu v obou těchto vzájemně velice úzce souvisejících a propojených oblastech, protože tři dny vlastního konání veletrhu, to je jen pro veřejnost viditelná, příslovečná „špička ledovce“. Například pokud by k veletrhu Polygraf přistupovali jeho organizátoři konvenčním způsobem, zřejmě by musel soupeřit s podstatně starším a zavedenějším brněnským veletrhem EmbaxPrint. Bylo proto nutné pro něj najít trochu odlišný přístup, vycházející z předpokladu, že EmbaxPrint je a měl by být i nadále zaměřen především na prezentaci strojů a zařízení, technologií atd., a převážnou většinu návštěvníků tohoto veletrhu by tedy měli tvořit zejména

pracovníci tiskáren, oborových zásobovacích a obchodních společností apod. Z toho následně vyplynulo, že veletrh Polygraf by měl poskytnout prostor pro uživatele těchto technologií, kteří stroje a zařízení nakoupí a chtějí prodávat produkty na nich zhotovené. Vystavovateli by tedy měly být zejména tiskárny, výrobci a dodavatelé spotřebních materiálů a služeb pro polygrafický průmysl, a mezi návštěvníky by měli převažovat koncoví komerční uživatelé tiskařských produktů, to znamená pracovníci reklamních agentur, nakladatelství a marketingoví pracovníci. K naplnění této úvahy koncepce veletrhu Polygraf v uplynulých deseti letech postupně směřovala a o tom, že je to správná cesta, svědčí i skutečnost, že ačkoliv v letošním roce se EmbaxPrint uskuteční necelé tři měsíce po spojeném veletrhu Reklama & Polygraf 2003, účast vystavovatelů na tomto veletrhu to nijak neovlivnilo. Ale podívejme se teď na mezinárodní veletrh Reklama & Polygraf 2003 trochu podrobněji. Novinkou jubilejního desátého ročníku bude výstavní sekce nazvaná Kancelářské a umělecké studio, ve které se budou prezentovat dovozci a výrobci jak kancelářského vybavení, potřeb a příslušenství včetně materiálů, tak i potřeb pro malíře, grafiky, sochaře, restaurátory, architekty a designéry. Organizátor veletrhu, kterým je stejně jako v uplynulých ročnících M.I.P. Group, a. s., chce zařazením této nové sekce vyjádřit, že obor kancelářských potřeb, zařízení a pomůcek chápe jako úzce související s ostatními obory veletrhu a vidí jejich smysluplné a účelné společné propojení. Začleněním nabídky pro umělce potom chce ucelit část veletrhu směrovanou ke kreativním a tvůrčím osobnostem, protože současný moderní reklamní průmysl je s kreativitou a uměním neoddělitelně propojen.

Další Další rozšíření zaznamená desátý ročník veletrhu Reklama & Polygraf 2003 v části věnované reklamě, a to o obor Sales Promotion, tedy podpory prodeje, který u nás v poslední době nabývá stále více na důležitosti a velice dynamicky se rozvíjí. Příprava této části probíhala za aktivní spolupráce firem sdružených v POPAI (Point Of Purchase Advertising International). Část veletrhu věnovaná polygrafii bude, jak už bylo uvedeno, věnována především novinkám v oblasti pre-pressu, materiálů a služeb pro polygrafický průmysl, ale i papíru a obalům. Vzhledem k tomu, že při loňském ročníku se osvědčila a s velkým ohlasem setkala možnost prezentace malých firem nízkorozpočtovou formou včetně všech souvisejících služeb, byla tato nabídka pro letošní ročník ještě rozšířena. Pro návštěvníky veletrhu Reklama & Polygraf 2003 z řad odborné i laické veřejnosti bude zcela jistě atraktivní i nabídka zahraničních vystavovatelů. Například belgická společnost Scitex Vision, jeden ze tří lídrů světového trhu digitálního tisku, v provozu představí svůj nový velkoformátový ink-jetový stroj s pracovní šířkou 3 metry. Poprvé se v České republice bude na výstavě prezentovat největší světový výrobce fólií a materiálů pro všechny druhy okenní grafiky, americká společnost Clear Focus Imaging, dále španělská firma Be Digital, vyrábějící světelné panely a laminátory, italský výrobce velkoplošných světelných panelů z LED diod společnost Altoona, distributor veškerých materiálů pro digitální tisk, americká společnost Jet Media, a největší polský výrobce psacích potřeb a dalších reklamních předmětů Lecce Pen. Stejně jako v minulých ročnících proběhne i v letošním roce veletrh Reklama & Polygraf 2003 v tématických celcích. V centrální hale přistavěné před hlavní vchod do Průmyslového paláce budou mít místo převážně firmy z oboru kancelářských a uměleckých potřeb, dále společnosti, jejichž nabídka je různorodá a postihuje více oborů reklamních služeb, firmy z marketingu a odborný tisk. V levém křídle Průmyslového paláce se již tradičně představí zejména dodavatelé materiálů a technologií pro signmaking, ale i výrobci světelných reklam nebo producenti reklamních velkoplošných tisků. Mezi novinky, které zde upoutají pozornost návštěvníků, bude zcela jistě patřit například digitální tiskárna UV Jet

32

RP 1/2003

z produkce firmy Zünd, představovaná na stánku společnosti HSW Signall. Střední hala je věnována výstavním expozicím společností působících především v oblasti pre-pressu, a dále v oblastech materiálů a služeb pro polygrafický průmysl. Pravé křídlo Průmyslového paláce už tradičně patří 3D reklamě, k níž letos přibyl i obor podpory prodeje. Představí se zde především výrobci a dovozci reklamních a dárkových předmětů, POP a POS. Už nyní je možné konstatovat, že v této oblasti pokračuje trend, který nastoupil v loňském roce. Vedle velkých a známých společností zde totiž celá řada drobnějších firem představí pro tento obor zcela netypické, ale přesto velice zajímavé předměty. Foyery všech tří částí Průmyslového paláce budou vyhrazeny pro takzvané „nekomerční projekty“, tedy třem oborovým soutěžím, jež zde budou prezentovat přihlášené práce a exponáty. Jde o soutěž Hvězda 3D reklamy, pořádanou M.I.P. Group ve spolupráci s časopisem Strategie a Asociací 3D reklamy, dále o soutěž Kalendář roku, pořádanou M.I.P. a. s. ve spolupráci s časopisem Typografia, a nově vyhlášenou soutěž direct marketingu Ceny ADMAZ (Asociace Direct Marketingu a Zásilkového obchodu). Své místo zde najde i sekce odborného tisku s nabídkou různých periodik a občasníků. Mimo tři zmíněné soutěže, jejichž výsledky budou vyhlášeny v rámci doprovodných programů v průběhu druhého dne veletrhu Reklama & Polygraf 2003, budou součástí jeho programu ještě další dvě. První je SMS soutěž určená pro návštěvníky veletrhu z řad odborné veřejnosti, bude šířena prostřednictvím pozvánek pro odborníky a pořádá ji organizátor veletrhu, společnost M.I.P. Group, ve spolupráci s firmou Elastoform Bohemia. Vyhrát se v ní dá téměř 600 velice zajímavých a atraktivních cen, například termosky, šlehače na capuccino, ale i hodnotné CD přehrávače. Velice

zajímavou soutěž připravuje pro návštěvníky na svém stánku i společnost Ferona Thyssen. Rozšířen bude také počet dalších doprovodných programů veletrhu. Tento trend vyplývá ze skutečnosti, že zejména marketingové obory prakticky nemají co vystavovat. Prodávají totiž zejména myšlenky a nápady, což jsou komodity, jež vzhledem k jejich nehmotné podobě lze jenom těžko vystavit na stánku, ale poměrně snadno je možné je prezentovat v rámci doprovodného programu. Zvýšením počtu doprovodných programů tak dochází ke zrovnoprávnění vystavovatelů hmotných produktů s těmi, kteří nabízejí nápady. V pravém křídle Průmyslového paláce bude proto instalováno molo, na němž budou umístěny panely zaměřené na výstavnictví a Internet, a po dva dny bude tento prostor věnován představování různých typů sales promotion. Dalším novým prostorem konání doprovodných programů bude balkon Střední haly Průmyslového paláce. Tam budou panely zaměřené na budování značky a některé individuální prezentace firem. Molo určené pro prezentace marketingových knižních titulů a dalších projektů bude instalováno i ve foyeru. Veletrh Reklama & Polygraf 2003 bude zahájen ve středu 5. března 2003 krátkou tiskovou konferencí. Probíhat bude na ploše o cca 400 m2 větší než v minulém ročníku, a také počet vystavovatelů bude proti loňsku vyšší, okolo 270 firem. Odbornou garanci nad jeho konáním převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Svaz obchodu ČR, Česká marketingová společnost, Asociace 3D reklamy, Sdružení dodavatelů pro signmaking ČR, Papirius, AKA, AČRA, ADMAZ, Kolegium Typografie, Rada pro reklamu, SIMAR, Sdružení DVD a Svaz sítotisku ČR. Hlavním odborným garantem doprovodných programů je Česká marketingová společnost a časopis Marketing & Media. Ivan Doležal

| ERP | CRM | APS | SCM | EAM | MIS | EIS | GIS | B2B | B2C | EDM | PDM | Datawarehousing | Business Intelligence |

| Controlling | Knowledge management | Outsourcing | Project management | Komunikace | Informační bezpečnost | atd.|

S přehledem na vlně podnikových informačních systémů on−line o podnikových informačních systémech

elektronický týdeník časopisu IT System

Vydavatelství CCB, spol. s r. o., Okružní 17, 638 00 Brno, Tel.: +420−5−4522 2779, Fax: +420−5−4522 2499, E−mail: [email protected]

Sekce kancelářské a umělecké studio

2003

5. – 7. 3. 2003

10. mezinárodní veletrh polygrafie, papírů, obalů a balicí techniky

10. mezinárodní veletrh reklamních služeb, marketingu a médií

Výstaviště Praha - Holešovice Česká Republika

REZERVUJTE SI TERMÍN VE SVÉM DIÁŘI !

10 - 18 h

M.I.P. GROUP, a.s. Hollarovo náměstí 11, 130 00 Praha 3 Tel.:+420 2 67 31 55 85-88 Fax: +420 2 67 31 55 89 e-mail: [email protected], www.mip.cz Odborní partneři

Mediální partneři

Hlavní mediální partner