Regulace fungování soukromých ubytoven

Regulace fungování soukromých ubytoven Možná, že se jako celá řada měst a obcí potýkáte s existencí více či méně problémových soukromých ubytoven, jež poskytují bydlení nízkopříjmovým skupinám obyvatel, kteří jsou často zároveň etnicky stigmatizovaní.1 Možná rovněž patříte mezi ty místní samosprávy, jež se obávají, aby nebyly nejrůznější prázdné objekty využity právě za účelem ubytovávání sociálně vyloučených obyvatel. Pokud ve vaší obci existují problémové ubytovny, můžete využít hned několik nástrojů, jež vám pomůžou alespoň částečně regulovat jejich fungování, a zmírňovat tak negativa spojená s jejich existencí a provozem.

1 Ubytovny provozují také mnohé obce/města. V některých případech se s těmito zařízeními pojí stejné problémy jako s těmi soukromými. Jiným naopak není co vytknout.

Tato ubytovací zařízení jsou problémová v několika ohledech: ■■ Ubytovny jsou místy koncentrace sociálně vyloučených rodin a osob a vážou na sebe další negativní jevy ovlivňující širší okolí. ■■

Ubytovny neplní roli krizového či přechodného ubytování. Pro mnoho domácností, které fakticky nemají šanci (znovu) získat standardní nájemní bydlení, se ubytovny stále

No to mi tedy řekněte, jak si můžu poradit s ubytovnou, do které soukromník stěhuje samé problémové lidi. Vždyť proti tomu jsme jako obec úplně bezmocní…

38

Příručka pro obce / Bydlení

častěji stávají bydlením dlouhodobým až trvalým, ač k tomuto účelu nejsou často uzpůsobeny. Na ubytovnách často nemají jednotlivé ubytovací jednotky vlastní sociální zařízení a kuchyni. Taková zařízení, jež neposkytují dostatek soukromí a autonomie, a v některých případech nesplňují ani základní hygienické standardy, jsou zvláště nevhodná pro dlouhodobé bydlení rodin s (malými) dětmi.

To není úplně pravda. Nabízí se celá řada možností, jak můžete postupovat. Ve spolupráci s odborem životního prostředí, stavebním úřadem, krajskou hygienickou stanicí a dalšími můžete provést na místě kontrolu, jestli jsou dodržovány všechny právní předpisy. Můžete jednat s pobočkou úřadu práce, aby zastropovala výši doplatku na bydlení, která v místě může být vyplácena a nebo můžete této ubytovně vytvořit konkurenci v podobě ubytovny, kterou bude provozovat vaše obec.

regulace fungování soukromých ubytoven

■■

Část sociálně vyloučených opakovaně migruje mezi různými ubytovnami, což má na rodiny (zvláště pak na jejich školou povinné děti) řadu negativních dopadů.

■■

Na ubytovnách (na rozdíl od azylových domů) se často ubytovaným nedostává sociálních služeb, ačkoli jde o lidi, kteří by je potřebovali.

■■

Bydlení na ubytovnách je v neposlední řadě často velmi drahé. Není výjimkou, že ubytovaní za jednu místnost platí dvakrát více, než kolik by ve stejném městě platili místně obvyklé (tržní) nájemné za standardní byt větších rozměrů. V případě chudých rodin tyto neúměrně vysoké náklady většinou nese stát (prostřednictvím doplatků na bydlení zasílaných často rovnou na účet ubytovatele).

Pokud ve vaší obci existují problémové ubytovny, můžete využít hned několik nástrojů, jež vám pomůžou alespoň částečně regulovat fungování ubytoven, a zmírňovat tak negativa spojená s jejich existencí a provozem. Můžete např.: ■■

využít možnosti kontroly dodržování právních předpisů živnostenským úřadem, cizineckou policií, krajskou hygienickou stanicí a hasiči na ubytovnách,

■■

zadat zmapování situace na ubytovnách,

■■

přijmout obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku z ubytovací kapacity,

■■

vyjednat s úřadem práce zastropování výše vypláceného doplatku na bydlení lidem žijícím na ubytovnách,

■■

provázat bydlení na ubytovně se sociální službou, popř. začlenit ubytovny do systému prostupného bydlení,

■■

nahradit soukromé ubytovny zařízením obecním/městským (buďto odkoupením soukromé ubytovny, nebo kombinací tlaku na problémovou ubytovnu a zřízení nové městské ubytovny),

■■

vytvořit alternativní možnosti bydlení pro nízkopříjmové domácnosti (systém prostupného bydlení), pravidla přidělování nájemních bytů a koncepce bytové politiky v obci.1

1

Viz první tři kapitoly této příručky.

Agentura pro sociální začleňování

39

Jak na to

1.

Ve spolupráci s relevantními orgány státní správy proveďte kontrolu dodržování právních předpisů provozovateli ubytoven

Vedle kontrolních prohlídek stavby vykonává stavební úřad státní dozor ve věcech stavebního řádu (podle § 171 stavebního zákona). Při výkonu této působnosti dozírá na dodržování ustanovení stavebního zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, jakož i na dodržování rozhodnutí vydaných na základě stavebního zákona.

Ke kontrolám na ubytovnách je podle kontextu vhodné pozvat následující subjekty:1

c. Živnostenský odbor obecního živnostenského úřadu Odbor zjišťuje způsobilost provozovny k účelu ubytovacích služeb, zda je její činnost ohlášena a označena dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.3 Odbor dále může ověřovat kapacitu lůžek a jejich obsazenost.

■■ a. Odbor životního prostředí Odbor zjišťuje, zda ubytovny nakládají s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a zda plní povinnosti dané tímto zákonem.

b. Stavební úřad Odbor provádí kontrolní prohlídku stavby (podle § 133 stavebního zákona)2. Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje, zejména zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem. Dále kontroluje: - zda je řádně prováděna údržba stavby, - dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku, - stavebně-technický stav stavby, - zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, - zda provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí. ■■

1 Kontrol se mohou účastnit dále např. pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí či strážníci městské policie. Cílem kontrol by nicméně neměla být „šikana“ obyvatel ubytoven, ale regulace praktik majitelů těchto zařízení. 2 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (stavební zákon).

40


■■

■■ d. Krajská hygienická stanice Krajská hygienická stanice na základě zákona o ochraně veřejného zdraví4 zjišťuje, zda má zařízení vypracované zásady předcházení infekčním chorobám a provozní řád,5 jak je zajišťován úklid,

3 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Podle § 17 odst. 4 je podnikatel povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů a byla řádně označena. Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny; to neplatí pro automaty. Podle § 17 odst. 7 musí být provozovna trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, bylo-li přiděleno. Mobilní provozovna a automat musí být dále označeny údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační složka zahraniční osoby. 4 Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 5 Podle § 21a jsou osoby poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci provozované hostinské živnosti a osoba provozující živnost


manipulace s prádlem a zda se v objektu nevyskytují plísně. ■■ e. Hasičský záchranný sbor Předmětem kontrol prováděných hasiči na ubytovnách je dodržování požární ochrany a kontrola příslušné dokumentace podle zákona o požární ochraně.6 Kontroly mohou být tematické nebo kompletní. Kontroluje se především požární evakuační plán, směrnice, zda jsou volné a označené únikové cesty, řádné označení hlavních uzávěrů vody a plynu. Jaká dokumentace je vyžadována, je dáno mírou požárního nebezpečí (ubytovny mají většinou zvýšený stupeň ochrany). ■■ f. Cizinecká policie Podle § 167 o pobytu cizinců na území ČR7 je policie oprávněna vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem, kontrolovat domovní knihy a provádět pobytovou kontrolu.

2.

Předpokladem efektivní politiky je vždy důkladná znalost situace. Pokud nedisponujete dostatkem informací o životních podmínkách na ubytovnách či o skladbě jejich obyvatel, můžete (vedle kontrol prováděných výše uvedenými orgány státní správy) nechat zpracovat zmapování situace na ubytovnách. V závislosti na množství ubytoven nacházejících se na území vaší obce/ města a také na předpokládané podrobnosti mapování můžete tento úkol svěřit zaměstnancům obce/města nebo jej můžete provést ve spolupráci s místními neziskovými organizacemi či jej můžete svěřit externímu subjektu, který má s obdobnými zakázkami zkušenosti. Přehled ukazatelů, jež je vhodné sledovat, naleznete v dokumentu Mapování ubytoven na přiloženém DVD.

3. ubytovací služby, s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby. 6 Zákon č. 133/1985 Sb. (zákon o požární ochraně). Pro kontroly je dále relevantní vyhláška 246/2001 Sb. 7 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR.

Zmapujte situaci na ubytovnách

Přijměte obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku z ubytovací kapacity

Jako další vhodné opatření v souvislosti s regulací komerčních ubytoven doporučujeme, aby vaše obec/město schválila obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku z ubytovací kapacity.8 Poplatek může být symbolický (např. 1–5 Kč na osobu a den) nebo vyšší. Tento nástroj může být přínosný v několika ohledech:

8 Příkladem města, jež přijalo obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku z ubytovací kapacity s cílem získat kontrolu nad komerčními ubytovnami, je Kladno. Jeho vyhláška z roku 2011 je zařazena na přiloženém DVD.


41

■■

získáte lepší přehled o obsazenosti ubytoven, skladbě jejich obyvatel a o jeho vývoji (v souvislosti s výběrem poplatku musí majitel ubytovny úředníkům města umožnit nahlížet do knihy ubytovaných),

■■

snížíte pronajímatelům zisky z ubytování chudých lidí, jež jsou většinou placeny státem prostřednictvím doplatku na bydlení (což společně se zastropováním výše vypláceného doplatku na bydlení – viz níže – může přispět k tomu, že někteří podnikatelé přehodnotí svůj záměr otevřít ubytovnu),

■■

zároveň získáte do rozpočtu alespoň minimální prostředky za lidi, kteří často nemají trvalé bydliště ve městě, kde jsou ubytováni a jehož (nejen) sociální služby přitom využívají.

4.

Pokud příslušný Úřad práce nezastropoval výši vypláceného doplatku na bydlení, jednejte s ním o této možnosti

Doplatek na bydlení, jejž mohou získat lidé žijící v ubytovně, pokud jsou Úřadem práce vyhodnoceni jako případ hodný zvláštního zřetele9, je nenárokovou dávkou. Je tedy na orgánu pomoci v hmotné nouzi, zda po zvážení příčin, proč osoba používá dlouhodobě jinou než nájemní formu bydlení, dávku přizná, či nikoliv, popř. v jaké výši. K 1. lednu 2012 došlo ke stanovení maximální možné výše vyplácených doplatků na bydlení v případech hodných zvláštního zřetele. Zákon nově 9 Ust. § 33, odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi.

42


stanoví, že v případech užívání jiné než nájemní nebo vlastnické formy bydlení (tzn. v ubytovnách, popř. podnájmech) je možná úhrada nákladů na bydlení maximálně do výše normativních nákladů podle zákona o státní sociální podpoře.10 Změna, již přinesla citovaná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, ovšem není v žádném případě dostatečná.11 Ministerstvo práce a sociálních věcí již v roce 2010 orgánům pomoci v hmotné nouzi (jimiž tehdy byly obce) doporučilo, aby při stanovení výše doplatku na bydlení v případech hodných zvláštního zřetele u částek vyjadřujících celkový náklad na bydlení používaly výše úhrady, 10 Viz § 34 odst. 1 písmeno c) zákona č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (viz tabulka Normativní náklady na bydlení). 11 Proč není uvedené zastropování výše doplatku prostřednictvím normativních nákladů na bydlení dostatečné? Např. v ubytovnách ve Varnsdorfu (městě s patnácti tisíci obyvatel) platili dosud dospělí zhruba 3 000 Kč na osobu, děti polovinu. Čtyřčlenná rodina tak za jednu místnost o několika metrech čtverečních platila kolem 9 000 Kč. To znamená, že pronajímatel by teoreticky mohl přistoupit ke zdražení ubytování, protože normativní náklady (a tedy „strop“ pro výplatu doplatku na bydlení) pro čtyřčlennou domácnost ve městech s počtem obyvatel přes deset tisíc obyvatel činí 11 862 Kč. Jak ale ukazuje mapa nájemného Ministerstva pro místní rozvoj ČR, místně obvyklé nájemné za standardní byt (tj. byt s vlastní kuchyní a příslušenstvím) střední velikosti (40 až 70 m2) v roce 2011 činilo 3 036–3 354 Kč. Byť částka v mapě nájemného nezahrnuje náklady za energie a služby, ale jen tzv. čistý nájem, můžeme konstatovat, že i po novelizaci umožňuje zákon o pomoci v hmotné nouzi vlastníkům ubytoven inkasovat více než dvojnásobek částky, kterou by lidé platili ve stejné obci/ městě za výrazně větší, kvalitnější a v neposlední řadě právně jistější (tj. chráněnější) bydlení!


Následující tabulka zobrazuje normativní náklady na bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy, jež byly stanoveny pro rok 2012 (platné od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 v Kč měsíčně) Počet obyvatel obce

Praha

nad 100 tis. obyvatel

50 000– 99 999 obyvatel

10 000– 49 999 obyvatel

do 9 999 obyvatel

1

7 068

5 616

5 352

4 563

4 379

2

10 144

8 157

7 796

6 715

6 464

3

13 813

11 214

10 742

9 330

9 001

4 a více

17 269

14 135

13 565

11 862

11 466

Počet osob v rodině

která je v místě obvyklá u obdobného zařízení, popřípadě bytu. Za obdobné zařízení lze považovat azylový dům pro matky s dětmi (popř. pro rodiny), jenž se nachází ve vaší obci/městě či blízkém okolí.12 Jeho ceny můžete použít pro stanovení stropu výše vypláceného doplatku na bydlení.

12 Např. Azylový domů Střediska křesťanské pomoci v Horních Počernicích (městské části Praha 20) účtuje 70 Kč za dospělou osobu a den a 40 Kč za dítě a den. Matka se dvěma dětmi tak v uvedeném zařízení za měsíc pobytu zaplatí 4 650 Kč. Normativní náklady na bydlení pro tři osoby jsou přitom v Praze 13 813 Kč. Tolik by teoreticky mohl Úřad práce při stávajícím zastropování proplácet uvedené domácnosti za náklady na bydlení.

Jak můžete ve věci zastropování postupovat?13 ■■ V prvé řadě musíte vyjednat spolupráci s místně příslušným Úřadem práce. ■■

Mějte vždy na paměti zájem nízkopříjmových domácností, pro které je bydlení na ubytovně často v podstatě jedinou možností. Ke snahám o regulaci výše vyplácených doplatků na bydlení proto musí být přistupováno s rozmyslem a citlivě (tak, aby výsledkem nebylo další zhoršení ekonomické situace domácností žijících v ubytovnách, nebo dokonce rodiny bez přístřeší vystěhované z ubytoven

13 Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v roce 2012 transformaci dávek na bydlení. Ta by měla v budoucnu značně omezit možnosti majitelů soukromých ubytoven vydělávat na bydlení chudých. Lidem v jiných formách bydlení než nájemní totiž bude nový příspěvek na náklady na bydlení vyplácen v mnohem nižší výši, než kolik v současnosti často (v případě, že jsou uznáni za případ hodný zvláštního zřetele) dostávají prostřednictvím doplatku na bydlení.


43

poté, co nebudou schopny prostřednictvím sníženého doplatku za ubytování zaplatit).14 ■■

Doporučujeme nejdříve provést alespoň základní zmapování situace v oblasti sekundárního trhu s bydlením (ubytovacích zařízení). Přihlížejte k místním specifikům (např. poptávka po substandardním ubytování ze strany zahraničních dělníků).

■■

Regulaci výše vypláceného doplatku zkuste předjednat s vlastníky ubytovacích zařízení.

■■

Začněte u ubytovacích zařízení vlastněných vaší obcí/městem.

■■

V případě soukromých ubytoven zvažte propojení zastropování s celkovou kontrolou ubytovacího zařízení (viz výše).

14 Když město Kutná Hora přistoupilo v roce 2011 k zastropování výše doplatků vyplácených v případech hodných zvláštního zřetele, setkalo se s dvojí reakcí. V případě ubytoven, kde tvořili většinu ubytovaných zahraniční dělníci a jen několik málo sociálně slabých rodin, ponechali i po zastropování cenu bydlení na původní výši (přesahující „stropní“ výši vypláceného doplatku). Sociálně slabým domácnostem tak nezbylo nic jiného než rozdíl mezi doplatkem a cenou doplácet z jiných zdrojů nebo si hledat jiné bydlení. Jiná byla reakce majitelů ubytoven, kde většinu ubytovaných tvořily sociálně slabé domácnosti. Ti se prý změně „přizpůsobili“ a snížili cenu za ubytování. Před zastropováním někteří z nich vybírali až 5 500 Kč za osobu, po něm snížili cenu až o tisíc korun. Žádný z klientů oddělení pomoci v hmotné nouzi se vůči rozhodnutí o přiznání doplatku (a jeho výši) neodvolal. Dle pracovníka sociálního odboru je výše doplatku klientům lhostejná, protože peníze jsou poukazovány rovnou na účet majitelů ubytoven.

44


5.

Iniciujte provázání bydlení na ubytovně se sociální službou, popř. začlenění ubytovny do systému prostupného bydlení

Pokuste se zprostředkovat spolupráci mezi poskytovateli sociálních služeb (konkrétně terénních programů či sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) a majitelů ubytoven (viz kapitola Systém prostupného bydlení).

6.

Nahraďte soukromou ubytovnu obecním/ městským ubytovacím zařízením

Nabízejí se dvě varianty tohoto opatření: ■■ Jednak můžete odkoupit soukromou ubytovnu a provozovat ji za nových podmínek jakožto obecní/městské zařízení (poskytující finančně dostupné a důstojné dočasné/krizové bydlení provázané se sociální službou, jejímž cílem je co nejrychlejší návrat ubytovaných do standardního bydlení), ■■

jednak se můžete pokusit kombinací tlaku na vlastníka problémové ubytovny (prostřednictvím výše popsaných nástrojů) a zřízení vlastního (obecního/městského) ubytovacího zařízení přimět vlastníka k uzavření soukromé ubytovny.


Příklady a kontakty Zastropování výše doplatku na bydlení vypláceného majitelům ubytoven ve výši ceny za pobyt v azylovém domě praktikuje např. Úřad práce v Chomutově. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk/kop/chomutov

Náklady S výjimkou mapování situace na ubytovnách (je-li zadáno externímu subjektu) nejsou opatření zaměřující se na regulaci fungování soukromých ubytoven spojena s žádnými mimořádnými nároky na městský rozpočet.

Zdroje informací ■■

Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení, http://www.ochrance.cz/uploads/tx_odlistdocument/Doporuceni_socialni_vylouceni.pdf.

Na koho se obrátit, s kým konzultovat ■■

Kontroly na ubytovnách lze konzultovat s jednotlivými místně příslušnými orgány státní správy.

■■

O zastropování výše vypláceného doplatku na bydlení jednejte s vedením místně příslušného kontaktního pracoviště Úřadu práce.


45

Regulace fungování soukromých ubytoven

Recommend Documents