www.law.muni.cz
Regulace finančních služeb online v Evropské unii – prezentace projektu Symposium Poznej svého klienta II 23. 5. 2013 Libor Kyncl
www.law.muni.cz
Vytvořeno v rámci projektu Jean Monnet Module EUROFSonline - European Union Regulation of Financial Services online Grantová smlouva č.: 175798-LLP-1-2010-1-CZ-AJM-MO, financováno: Generální ředitelství Vzdělávání a kultura (EAC), Evropská komise, příspěvek EU: 19164,60 EUR, příjemce dotace: Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika
2
www.law.muni.cz
EUROFSonline - European Union Regulation of Financial Services online Začátek a konec projektu: leden 2011- srpen 2013 Grantová smlouva č.: 175798-LLP-1-2010-1-CZ-AJMMO Financováno: Generálního ředitelství Vzdělávání a kultura (EAC), Evropské komise Příspěvek EU: 19164,60 EUR Příjemce dotace: Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika Odpovědná osoba za projekt: prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. Člen realizačního týmu: JUDr. Ing. Libor Kyncl, Ph.D. 3
www.law.muni.cz
Webová stránka projektu http://eurofso.law.muni.cz/
4
www.law.muni.cz
Pedagogický projekt Vytvoření nové výuky Vytvoření nových výukových materiálů
5
www.law.muni.cz
Poslání projektu I Tento projekt je zaměřen na rozšíření výuky v oblasti regulace finančních služeb na internetu v Evropské unii. Tato vysoce specifická oblast byla dosud obsažena pouze v několika dobrovolných kurzech a byla vyučována jen ve svých základních souvislostech. Česká republika jako členský stát Evropské unie je působištěm mnoha mezinárodních společností a je výrazně zapojena do vnitřního trhu Evropské unie jako proexportně orientovaný stát. V posledních letech je zdůrazňováno zaměření ekonomiky na poskytování a export služeb. Evropské státy usilují o budování znalostní společnosti. 6
www.law.muni.cz
Poslání projektu II Z toho vyplývá, že absolventi Právnické fakulty Masarykovy univerzity by měli mít znalosti regulace specifických oblasti na úrovni Evropské unie, která v posledních desetiletích výrazně zasahuje i do vnitrostátní právní úpravy. Potřebují také během svých studií získat praktické zkušenosti a dovednosti o často diskutovaných právních otázkách, mezi něž fungování finančního trhu bezpochyby patří. Finanční služby a finanční trh jsou dlouhodobě považovány za významné odvětví ekonomiky, jeho služeb využívá naprostá většina ostatních odvětví. 7
www.law.muni.cz
Výstupy projektu I Vytvoření předmětu Regulace finančních služeb online v Evropské unii pro magisterské studium
Vytvoření kurzu / profesionálního školení Regulace finančních služeb online v Evropské unii pro navazující magisterské studium ve formě workshopů na konkrétní témata pro externí instituce – banky, pojišťovny, zajišťovny, obchodníky s cennými papíry, penzijní společnosti, investiční společnosti, investiční fondy, podílové fondy, platební instituce a další
8
www.law.muni.cz
Výstupy projektu II Vydání čítanky – sborníku právních předpisů Regulace finančních služeb online v Evropské unii - reader Vydání knihy Regulace finančních služeb online v Evropské unii
9
www.law.muni.cz
Finanční služby v EU Úvod, geneze a kontext
www.law.muni.cz
Jednotný vnitřní trh volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu volný pohyb osob: podnikání (usazování)
volný pohyb služeb: dočasná a jednorázová činnost volný pohyb kapitálu: činnost finančních institucí (vč. finančních služeb)
www.law.muni.cz
Volný pohyb služeb Zpočátku služba definována jako typ činnosti, až posléze ESD rozlišil právní režim usazování x služby Poskytování finančních služeb v režimu usazování (podnikání) (trvale, systematicky) pohybu služeb (nárazově, jednorázově)
www.law.muni.cz
Volný pohyb služeb terminologický problém službu lze v právu EU chápat jako typ ekonomické činnosti typ právního režimu
www.law.muni.cz
Vývoj volného pohybu služeb zpočátku se nerozlišuje právní režim usazování x služby (až později – ESD) počátek uvolnění: 1970 – SPOLEČNÝ TRH ale: respektovat národní regulační předpisy hostitelského státu zřizovat a provozovat podniky
sektor služeb: napřed jen zákaz diskriminace pak jednotlivé sektory (nové, komplikované) mimo jiné sektory: bankovní, pojišťovací a finanční
www.law.muni.cz
Volný pohyb služeb – nedávný vývoj služby: sektor maximální důležitosti (EU: 65% celkové zaměstnanosti, ale jen z 20% obchod službami) = slabý „pohyb služeb“ Nová směrnice o volném pohybu služeb 2006/123 (na finanční služby se nevztahuje)
www.law.muni.cz
Pomalý vývoj v EHS/ES/EU společný trh vyžaduje dobře fungující finanční sektor EU (EHS): společný trh v oblasti činnosti finančních institucí
pomalý vývoj - rozdílnost struktur finančního sektoru, omezení pohybu kapitálu Náznaky počátky liberalizace bankovních služeb: Až 1973 - směrnice o svobodě usazování a svobodě poskytovat služby pokud jde o činnost bank a finančních institucí
www.law.muni.cz
Postupné otevření trhu bankovních a pojišťovacích služeb obtížné – všude přísný regulační režim ochrana zájmů klientů a investorů předcházet neodpovědnému řízení těchto institucí (kolaps) udělovat oprávnění podnikat bylo výlučnou věcí každého státu zahraniční banka se musela přizpůsobit domácím podmínkám jak řešit: vzájemné uznávání národních licencí (postupně částečně) nadnárodní udělování licencí (ne)
www.law.muni.cz
Další vývoj liberalizace bankovních služeb – 70. a 80. léta 1977 - První bankovní směrnice - obecné principy v podnikání a poskytování služeb (přístup k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu) - jednotná definice bank a jejich poboček, sjednocení podmínek pro zahájení činnosti 1989 (účinnost 1993) - Druhá bankovní směrnice - již pokročilá svoboda poskytování finančních služeb - stejný název jako první
www.law.muni.cz
Druhá bankovní směrnice podrobněji (poskytování finančních služeb mimo stát sídla banky) 1) Princip jednotné licence (souhlas dozorčího orgánu v domovském státě) (= „evropský pas“) Pravidla pro zřízení dceřiné společnosti v jiné zemi jsou sjednocena: směrnice např. stanoví minimální hranici vlastního jmění ve výši 5 miliónů eur. Harmonizovány podmínky zřízení a provozování banky.
Hostitelskému státu musí být také sdělena všechna jména akcionářů, kteří vlastní více než 10 % kapitálu. Toto opatření má za cíl posílit dozor nad bankovním trhem. 2) Princip dozoru orgány domovského členského státu (dosud hostitelského) (v hostitelském státě dceřiná společnost nebo pobočka)
www.law.muni.cz
Výsledek: vzájemné uznávání splnění podmínek pro bankovní činnost princip vzájemného uznávání - podchycen ve druhé BS dnes: jednotná bankovní licence (povolení působit jako banka se vztahuje i na působení v jiném členském státě)
www.law.muni.cz
1991 – praní špinavých peněz
zjišťovat totožnost klienta (transakce nad 1000 EUR) uchovávat záznamy po dobu 5 let oznamovací povinnost u podezřelých transakcí
www.law.muni.cz
Způsob (právní režim) poskytování finančních služeb: dceřiná společnost (nová právní subjektivita) (režim usazování) zřízení pobočky (entita bez právní subjektivity) bez založení pobočky toto není úplné rozlišení mezi podnikáním a poskytováním služeb podle práva EU "služby" nelze zneužívat pro obcházení přísnějších pravidel pro usazování (podnikání)
www.law.muni.cz
Význam liberalizace trhů finančních služeb zvýšil se po zavedení Eura novinky: elektronický obchod a nové technologie nové bankovní produkty větší poptávka po finančních službách přeshraniční zúčtování a vypořádávání transakcí usnadnit přístup ke kapitálu v celé EU velkoobchodní a maloobchodní finanční služby přes hranice důvěryhodnost: obezřetné podnikání, dozor
www.law.muni.cz
Dohled nad finančními institucemi směrnice 2006/48 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (požadavky na kapitál, tak pravidla angažovanosti patří k obezřetnostním pravidlům, která při své činnosti dodržují banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry nebo též instituce elektronických peněz) „evropský pas“ – domovský stát (vč. počátečního kapitálu – 5 mil. EUR, kapitálová přiměřenost (ochrana klienta před tržními riziky) Komise: posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb (program)
www.law.muni.cz
Integrace finančních trhů kapitál lze alokovat efektivněji je zajištěna lepší dlouhodobá ekonomická výkonnost legislativní rámec, jehož úkolem je posílit sektor finančních služeb, zejména zlepšit výsledky finančních subjektů a podpořit likviditu, hospodářskou soutěž a finanční stabilitu.
přeshraniční charakter této činnosti, masivní růst v sektoru služeb opírající se o nové technologie.
www.law.muni.cz
Politika finančních služeb bankovní systém pojišťovnictví cenné papíry pravidla pro subjekty a investory maloobchodní služby: ochrana spotřebitele
www.law.muni.cz
Zdanění finančního sektoru: daň z finančních transakcí - 1 zatím jen návrh směrnice (2011) zavést společný systém daně z finančních transakcí finanční transakce: nákupy a prodeje finančního nástroje, jako jsou akcie společností, dluhopisy, nástroje peněžního trhu, strukturované produkty a derivátové nástroje
vztah k členskému státu: nejméně jeden účastník transakce je usazen v členském státě a účastníkem transakce je finanční instituce usazená na území některého členského státu, která jedná buď na vlastní účet, nebo na účet jiné osoby, nebo jedná jménem účastníka transakce
www.law.muni.cz
Zdanění finančního sektoru: daň z finančních transakcí - 2 Finanční instituce:
investiční podniky, organizované trhy, úvěrové společnosti, pojišťovny a zajišťovny, subjekty kolektivního investování a penzijní fondy a jejich manažeři
Usazená na území členského státu: schválená orgány tohoto členského státu ve vztahu k transakcím zahrnutým ve schválení; finanční instituce neusazená v členském státě, pokud je účastníkem finanční transakce s jinou finanční institucí usazenou v členském státu
www.law.muni.cz
Zdanění finančního sektoru: daň z finančních transakcí - 3 Daň se nevztahuje na evropský nástroj finanční stability; mezinárodní finanční instituci ustavenou dvěma nebo více členskými státy, jejímž účelem je získávat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří jsou postiženi nebo ohroženi vážnými finančními problémy; transakce na primárních trzích, v zásadě pokud jde o emise akcií společností nebo dluhopisů; transakce s centrálními bankami členských států
Sazba: 0,1% z hodnoty finanční transakce (0,01% u derivátů = odvozený finanční nástroj od jiného) základem daně je vše, co tvoří protistranou nebo třetí stranou zaplacené nebo dlužné protiplnění za převod (mimo deriváty)
www.law.muni.cz
Reforma finančního systému zajistit větší bezpečnost a odpovědnost finančního systému, aby se podpořil rozvoj udržitelného hospodářského růstu doplnění reforem, které byly zahájeny po finanční krizi v roce 2008 a summitech zemí G20 čtyři hlavní cíle: (A) posílit průhlednost finančních trhů; (B) zajistit účinný dohled a účinné vymáhání dodržování předpisů ve finančním odvětví; (C) posílit odolnost a stabilitu finančního odvětví; (D) posílit zodpovědnost finančních subjektů a zlepšit ochranu spotřebitele
www.law.muni.cz
Reforma finančního systému - 2 (A) neprůhlednost přispěla ke krizi spolehlivé informace o trzích spolehlivost a kvalita finančních ratingů
(B) dohled a kontrola – návrh nových institucí pro finanční dohled evropský výbor pro systémová rizika - makroekonomická rizika, která by mohla vést ke krizové situaci; evropský orgán dohledu nad bankovním trhem; evropský orgán dohledu nad trhem s pojištěním; evropský orgán dohledu nad finančním trhem boj proti nadměrným a nezodpovědným spekulacím: sankce
www.law.muni.cz
Reforma finančního systému - 3 (C) odolnost a stabilita finančního odvětví zlepšení kvality a objemu kapitálu drženého bankami
(D) zodpovědnost finančních subjektů a ochrana spotřebitele obnovit důvěru investorů a spotřebitelů ve finanční trhy systém pojištění vkladů odškodnění při úpadku pojišťovny orgány finančního dohledu
www.law.muni.cz
Ochrana spotřebitele smlouvy o přeshraničních finančních službách uzavřené na dálku směrnice 2002/65 maloobchodní finanční služby bankovní, platební, pojistné a investiční služby vč. penzijních fondů
právo na rozmyšlenou a na odstoupení ochrana proti nevyžádanému poskytnutí služeb – mlčení není souhlasem
www.law.muni.cz
Finanční služba poskytnutá v ČR oprávnění k poskytování finančních služeb v ČR (dohled - ČNB): veřejnoprávní oprávnění: povolení, licence, registrace nebo povolení vystavené v jiném členském státě EHP: nutná notifikace
www.law.muni.cz
Finanční služba poskytnutá v ČR - 2 Kritéria pro určení místa poskytnutí služby: obecně: místo poskytování charakteristického plnění (místo příjmu plnění za které se poskytuje úplata) obecně: obě strany fyzicky přítomné: jasné provozovna v zahraničí: nejde o poskytnutí v ČR, pokud poskytování na dálku, klient si poskytovatele aktivně sám vyhledal (pojišťovna) klientovi bylo zřejmé, že se nepoužije české právo
obecně: poskytování na dálku: služba je poskytována tam, kde je cíleně nabízena a kde může být současně využívána cílené nabízení v ČR: propagační činnost, adresná korespondence, návštěvy fyzická přítomnost poskytovatele v ČR: poskytnuto v ČR
www.law.muni.cz
Finanční služba poskytnutá v ČR - 3 Co je „poskytnutí finanční služby“: je to jen charakteristické plnění, tedy není to: zaslání výpisu z účtu do ČR použití zahraniční platební karty v ČR
Činnosti předcházející či následující poskytnutí finanční služby samy o sobě nepředstavují poskytnutí služby na území daného státu a podnikatelské oprávnění na finančním trhu není potřebné.
www.law.muni.cz
Evropský stabilizační mechanismus
www.law.muni.cz
Charakteristika ESM ESM je stálá záchranná finanční instituce pro eurozónu. Evropský stabilizační mechanismus (European Stability Mechanism, ESM) je stálý krizový mechanismus finanční pomoci pro státy patřící do eurozóny. ESM má poskytnout stabilizační podporu pro členské státy, které zažívají nebo jsou přímo ohroženy závažnými finančními problémy.
www.law.muni.cz
Geneze ESM květen 2012 – provizorní systém – EFSM, EFSF prosinec 2010 – změna čl. 136 SFEU rozhodnutím ER (aby mohl být zaveden ESM) únor 2012 – druhý podpis Smlouvy o ESM září 2012 – vstup v platnost Smlouvy o ESM říjen 2012 – otevření ESM jako orgánu listopad 2012 – rozsudek ESD C-370/12 (OK) červen 2013 – ESM převezme EFSM a EFSF
www.law.muni.cz
Dočasný záchranný systém (do 2013) Evropský mechanismus finanční stabilizace (European Financial Stabilisation Mechanism – EFSM) byl vytvořen nařízením Rady (EU) č. 407/2010 dne 11. května 2010 v reakci na prohlubující se dluhovou krizi v eurozóně dohodou všech členských zemí Evropské unie, tedy včetně České republiky. EFSM opravňuje Evropskou komisi mobilizovat finanční prostředky formou emise dluhopisů, jež jsou kryty rozpočtem EU. Evropský nástroj finanční stability (European Financial Stability Facility – EFSF) neboli Euroval byl založen 9. května 2010 rozhodnutím 16 členských zemí eurozóny. EFSF sídlí v Lucembursku a působí jako samostatná finanční instituce získávající prostředky emisemi obligací a jiných dluhových instrumentů na kapitálovém trhu, jež jsou kryty státy eurozóny podle dohodnutého klíče. Finanční pomoc těm zemím eurozóny, které se dostanou do finančních potíží.
www.law.muni.cz
Orgány ESM (správa a řízení)
Generální ředitel
Rada guvernérů Nejvyšším rozhodovacím orgánem ESM je RG, do které jednotliví členové jmenují guvernéra a jeho zástupce. Zasedají v ní ministři financí členských států eurozóny. Jednomyslná rozhodnutí:
poskytnout finanční pomoc, o podmínkách poskytnutí takové pomoci, o úvěrové kapacitě ESM, o změnách v paletě nástrojů.
Rada guvernérů přijímá další rozhodnutí kvalifikovanou většinou, která je stanovena na 80 % hlasů, pokud nebude stanoveno jinak
Váha hlasů v Radě guvernérů i správní radě je úměrná podílu jednotlivých členských států na upsaném kapitálu.
Správní rada 1 člen + 1 zástupce z každého členského státu eurozóny Rada guvernérů bude pověřovat správní radu konkrétními úkoly. Rozhodnutí budou přijímaná kvalifikovanou většinou, která je stanovena na 80 % hlasů, pokud nebude stanoveno jinak.
www.law.muni.cz
Úprava čl. 136 V článku 136 SFEU byl doplněn nový odstavec č. 3, který zní: „Členské státy jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.“
www.law.muni.cz
Platební služby a platební prostředky 43
www.law.muni.cz
Bankovnictví Bankovnictví = dvě základní služby – vklad a úvěr Dnes převážná většina bankovních služeb realizována bezhotovostně a elektronicky, evidence v rámci bankovních informačních systémů regulace finančním právem v nefiskální části (měnové a devizové právo, veřejné bankovní právo) též soukromoprávní aspekty patřící do oblasti obchodního práva
www.law.muni.cz
Regulace platebních služeb v bankovnictví spojení soukromoprávní a veřejnoprávní regulace Závazkové právo dle obchodního nebo občanského zákoníku Smlouva o běžném účtu § 708 an. ObchZ, smlouva o úvěru § 497 an. ObchZ, smlouva o vkladovém účtu § 716 an. ObchZ Smlouva o účtu § 2662 nového občanského zákoníku (nahradí všechny předcházející typy účtů) – dělení na platební účty a jiné než platební účty + soukromoprávní části – úprava spotřebitelských smluv v ObčZ (starém i novém) + soukromoprávní úprava v rámci zákona o platebním styku
www.law.muni.cz
Regulace platebních služeb v bankovnictví spojení soukromoprávní a veřejnoprávní regulace Veřejnoprávní úprava na tomto úseku Dohled České národní banky Licenční a povolovací řízení, souhlas ex ante Povinné notifikace klientů, ostatních poskytovatelů služeb a České národní banky navzájem Zachovávání principů obezřetného podnikání v bankovnictví Požadavky na kapitálovou přiměřenost Řešení sporů před finančním arbitrem Notifikační povinnost poskytovatele podle zákona o finančním arbitrovi Opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a činnost Finančního analytického útvaru MF (samostatná přednáška) Sankční řízení
www.law.muni.cz
Subjekty platebního styku ne vždy jsou do užití služby zapojeny všechny subjekty Klient Plátce, příkazce Držitel/uživatel platebního prostředku (platební karty, homebankingu nebo telefonu…) Poskytovatel služeb (legislativní zkratka „poskytovatel“) Banka, Spořitelní a úvěrní družstvo, Platební instituce, Instituce elektronických peněz Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu (např. poskytovatel telekomunikačních služeb…), vydavatel elektronických peněz malého rozsahu Příjemce platby Příjemce Obchodník, Jiná banka…
www.law.muni.cz
Smluvní základ platebního styku Smlouva o … (běžném účtu, vkladovém účtu, úvěrovém účtu, užívání internetového bankovnictví, užívání platební karty…) / v novém ObčZ smlouva o účtu, užívá se i kombinace více smluv může být dodatek k předchozím smlouvám (např. u účtů, které mají klienti již od 90. let) Speciální případy: vkladní knížky, stavební spoření Zvláštní obchodní podmínky pro vydávání a užívání platebních prostředků Všeobecné obchodní podmínky (musí na ně být explicitní odkaz ve smlouvě)
www.law.muni.cz
Peněžní prostředky a) bankovky (+ státovky), b) mince (oběžné, pamětní), c) bezhotovostní peněžní prostředky (skripturální peníze, bankovní peníze – peníze na účtu), d) elektronické peníze (peníze na kartě s elektronickými penězi, v mobilu, v mikroplatebním systému), e) virtuální peníze
www.law.muni.cz
Platební služby Platební služby = právní vztahy poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních služeb
Speciální skupina platebních služeb – platební služby poskytované uživateli, který je spotřebitelem spotřebitel = každá fyzická osoba, která uzavírá smlouvu s poskytovatelem nebo vydavatelem elektronických peněz nebo, s nimi jinak jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti anebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání.
www.law.muni.cz
Platební služby - výčet služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem, služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem, provedení převodu peněžních prostředků 1. z podnětu plátce, 2. z podnětu příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli, a to bez použití platebního prostředku k udělení tohoto souhlasu (dále jen „inkaso“), nebo 3. na základě podnětu daného platebním prostředkem, 4. ostatní,
www.law.muni.cz
Platební služby - výčet provedení převodu peněžních prostředků, kterým je poskytnut úvěr uživateli poskytovatelem, vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce, nebo provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením plat. transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.
www.law.muni.cz
Smlouva o platebních službách Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené („rámcová smlouva“), provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou („smlouva o jednorázové platební transakci“) rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.
www.law.muni.cz
Subjekty oprávněné poskytovat platební služby Banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, Spořitelní a úvěrní družstva pro své členy, Instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz, Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, Zahraniční platební instituce Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu Česká národní banka
www.law.muni.cz
Platební transakce a) vložení peněžních prostředků na platební účet, b) výběr peněžních prostředků z platebního účtu, c) převod peněžních prostředků.
www.law.muni.cz
Lhůty k provádění platebních transakcí Pro vnitrobankovní platební transakce: lhůta 0 dní, lze prodloužit o 1 den při směně měn (§111 ZPS) Pro vnitrostátní platební transakce - mezi bankami v rámci ČR: lhůta 1+0 pracovních dní (od přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce po připsání prostředků na účet poskytovatele příjemce 1 pracovní den, připsání prostředků na účet příjemce v rámci téhož dne) Pokud poskytovatel příjemce přijme peníze o víkendu, připíšou se příjemci následující pracovní den
56
www.law.muni.cz
Lhůty k provádění platebních transakcí II Pro přeshraniční platební transakce – mezi bankami v rámci EU a EHP: lhůta 1+0 pracovních dní zachována, která může být smluvně prodloužena o 1, popř. o 3 pracovní dny – podmínky v § 109 odst. 2 a 3 Pro mezinárodní platební transakce – s bankami vně EU a EHP: lhůty nejsou stanoveny, pak stanoveny pouze smlouvou mezi poskytovatelem a uživatelem platebních služeb (tj. mezi bankou a příkazcem)
57
www.law.muni.cz
Platební prostředky platební prostředek = zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz, platebním příkaz = pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce, - ze zákona nevyplývá, že by platební prostředky musely být elektronické! Zahrnují i telefonické a dokumentární platební prostředky.
www.law.muni.cz
Platební prostředky 1) prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě 2) elektronický peněžní prostředek 3) dokumentární platební prostředek (nespadá do vymezení platebních prostředků v ZPS - výjimka) 4) ostatní platební prostředky dělení v bodech 1-2 bylo obsaženo ve staré právní úpravě nová právní úprava již toto dělení neobsahuje, z hlediska teoretického i praktického má toto dělení smysl i nadále!
www.law.muni.cz
Elektronické peněžní prostředky užší než platební prostředky elektronický peněžní prostředek je nabit elektronickými penězi Prakticky buď karta s elektronickými penězi, čip mobilního telefonu nabitý elektronickými penězi nebo mikroplatební systém uchovává peněžní hodnotu v počítačové paměti sebe sama peněžní hodnota v elektronickém peněžním prostředku může být zároveň evidována i jinde, ale není to podmínkou (pro daňové a účetní účely vydavatele, pro případ ztráty EPP)
www.law.muni.cz
Elektronické peněžní prostředky Povinnost uskutečnění zpětné výměny elektronických peněz Podmínkou však je: aby byl přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než vydavatelem – rozdíl např. proti kartám v menze MU (pouze předplacená stravovací služba jednoho subjektu – MU) V praxi např. karty autobusových přepravců – prodej jízdenek, některé mikroplatební systémy http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTIN GS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_hie=HU&p_rec_per_pa ge=108&p_ses_idx=183
www.law.muni.cz
Elektronické peníze = peněžní hodnota - ekvivalent klasických peněz bez hmotné podoby splňující pojmové znaky: 1) pohledávka za vydavatelem elektronických peněz 2) uchovávaná elektronicky - na elektronickém peněžním prostředku 3) vydávaná proti přijetí peněžních prostředků bezhotovostních, bankovek nebo mincí 4) přijímaná jako platební prostředek i jinými osobami než vydavatelem
= eMoney = EP X bankovní peníze/skripturální peníze/ bezhotovostní pen. prostředky/virtuální peníze
www.law.muni.cz
Vydávání elektronických peněz K vydávání oprávněny pouze: Banky, zahraniční banky a jiné zahraniční finanční instituce, Spořitelní a úvěrní družstva pro své členy, Instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz, Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, Česká národní banka.
www.law.muni.cz
Povinná zpětná výměna u EP zpětnou výměnu elektronických peněz v nominální hodnotě za mince, bankovky nebo bezhotovostním převodem na účet provádí vydavatel elektronických peněz v době platnosti EP na požádání držitele elektronických peněz Není oprávněn za službu zpětné výměny požadovat úplatu s výjimkou náhrady nákladů nezbytných k provedení zpětné výměny.
www.law.muni.cz
Povinná zpětná výměna u EP Vydavatel může stanovit minimální částku pro zpětnou výměnu - nesmí překročit částku odpovídající 10 eurům. Vydavatel informuje před vydáním elektronických peněz zájemce o vydání elektronických peněz určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny.
www.law.muni.cz
Prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě umožní přístup na platební účet (např. běžný účet) a provedení platební transakce peněžní hodnota existuje kompletně mimo prostředek VPkPH (tzv. bankovní peníze / skripturální peníze / bezhotovostní peněžní prostředky – nejedná se o elektronické ani o virtuální peníze!) vázány na běžný/spořící/úvěrový účet nebo na zúčtování ex post od poskytovatele služeb (telekomunikační operátoři jako poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu)
www.law.muni.cz
Prostředky vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě v praxi 1) platební karty 2) internetbanking, phonebanking, WAP banking, EDI – přístup k běžnému / spořícímu / úvěrovému účtu/ům přes internet, jinou datovou síť nebo telefonicky 3) GSM banking (M-platby přes mobil), homebanking, EDI – přístup k běžnému / spořícímu / úvěrovému účtu/ům za využití software v mobilním telefonu, instalovaného software nebo informačního systému 4) přístup k peněžní hodnotě prostřednictvím služeb telekomunikačních operátorů – např. dárcovské SMS – dříve diskutabilní, zda se jedná o platební službu a o platební prostředek, dle aktuální praxe ano
www.law.muni.cz
Platební karta = platební prostředek, prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě držiteli umožňuje vybírat hotovost na přepážkách bank, z bankomatů, platit za zboží a služby obchodníkům fyzicky i na internetu… lze vybírat/platit peníze do výše zůstatku na běžném/spořícím účtu, do výše kontokorentu, do výše disponibilního úvěru případně do výše smluvně stanoveného limitu
www.law.muni.cz
Dělení platebních karet Debetní (napojení na běžný/spořící účet)
Kreditní (napojení na úvěr, nutno splatit do stanoveného času od platby) Charge (obdoba kreditní karty, nutné ji splácet dávkově vždy po uplynutí termínu) Nákupní úvěrové (kreditní karty vydávané nebankovními institucemi – vázané na spotřebitelské úvěry) Tzv. odložený debet
www.law.muni.cz
Dělení platebních karet Elektronické (mají čip nebo magnetický proužek, „vryté“ údaje na líci) Embossované (reliéfně vyražené vystouplé údaje na líci nebo označena „embossed“, případně obojí, může i nemusí mít čip a magnetický proužek, často dnes jednu z technologií má) Virtuální (plně elektronické) karty ve formě čísla a verifikačního kódu (karta fyzicky neexistuje)
www.law.muni.cz
Dělení platebních karet Podle státu vydání karty – subjektivní: Domácí Zahraniční
Podle státu/ů, kde je karta použitelná - objektivní: Vnitrostátní Mezinárodní
www.law.muni.cz
Příklady karet
- Kteráznichjeembossovanáakteráelektronická?
www.law.muni.cz
Způsoby použití platebních karet (typy terminálů) Bankomat = ATM (Automated Teller Machine) – banka vs. držitel karty Terminál u obchodníka (použije se magnetický proužek nebo čip) Imprinter u obchodníka (pouze embossované karty, tzv. Žehlička, použití ve vlacích, luxusních restauracích a hotelích) Internetové platební terminály obchodnické – speciální (Amazon, Blizzard Entertainment, …) Internetové platební terminály bankovní - všeobecné (př. standard 3D-Secure)
www.law.muni.cz
Obecnost platebních prostředků Platební prostředky lze též dělit podle jejich obecnosti: Platební prostředky k provádění platebních transakcí (platební karty, dokumentární platební prostředky) Platební prostředky všeobecně použitelné K uskutečnění platební transakce K uskutečnění operace s peněžními prostředky, která není platební transakcí Ke změnám smluvních podmínek platebního prostředku nebo jiného platebního prostředku Ke změnám smluvních podmínek platebního účtu, ke kterému platební prostředek patří
www.law.muni.cz
Internetbanking (fakultativní materiál) Všeobecně použitelný platební prostředek Přístup k platebnímu účtu přes internetovou stránku mající autentizovanou část – autentizace pomocí jména, hesla, dalších čísel, certifikátu, jejich kombinací nebo dalších metod. Pro svoji funkci potřebuje výhradně připojení na internet a webový prohlížeč.
www.law.muni.cz
Homebanking (fakultativní materiál) Všeobecně použitelný platební prostředek Přístup k platebnímu účtu přes software nainstalovaný na PC – program může mít autentizovanou část, může mít formu apletu – autentizace pomocí jména, hesla, dalších čísel, certifikátu, jejich kombinací nebo dalších metod. Jedná se o software poskytovaný klientovi bankou. Banka odpovídá za funkci software.
www.law.muni.cz
Netbanking = EDI (fakultativní materiál) Obvykle využívané společnostmi, nikoli jednotlivci, lze jimi zpracovat tisíce plateb denně. Často má různé úrovně přístupu. Návaznost informačního systému zákazníka na informační systém banky (jiného poskytovatele služeb) např. prostřednictvím modulu Využívá rozhraní banky, kterému předává ve smlouvě s bankou stanovená data ve stanoveném formátu.
www.law.muni.cz
Netbanking = EDI - odpovědnost (fakultativní materiál) Při chybě rozhraní banky či chybě IS banky zodpovídá za způsobený protiprávní stav (či za způsobené nezamýšlené následky) banka. (Data o platbách byla bance dodána korektně, ale byla bankou nesprávně zpracována, platební transakce proběhly nesprávně.) Při chybě připojeného IS klienta zodpovídá klient. (Data o platbách byla nesprávně dodána bance.) Lze smluvně ujednat odlišnou úpravu odpovědnosti.
www.law.muni.cz
WAPbanking (fakultativní materiál) Obdobné jako u internetového bankovnictví. Místo běžných HTML stránek využívá speciálního protokolu – WAP. Je vyžadován pouze obecný software, tj. prohlížeč pro WAP. V současné době na ústupu, neboť novější telefony podporují přímo internetové bankovnictví.
www.law.muni.cz
GSMbanking (fakultativní materiál) Obdobné jako homebanking – rozdíl v provozování výhradně v mobilním telefonu. Rozdíl proti wapbankingu je v povaze software (nejedná se o prohlížeč) - software je umístěn v mobilním telefonu a využívá protokolu GSM k přenosu dat z mobilního telefonu na server poskytovatele služeb. Důležitá osoba dodavatele programu pro GSM banking – banka, operátor, distributor telefonu – od toho se odvíjí odpovědnost za funkčnost – lze se jí zprostit, resp. přenést na klienta.
www.law.muni.cz
Placení pomocí mobilního telefonu (fakultativní materiál) Rozdíl oproti GSMbankingu – jedná se o služby placené ex post z kreditu v telefonu nebo ze zúčtování za tarifní služby poskytované v telefonu Diskutabilní, zda se týká o platební služby kritérium: užití zaplacené služby v rámci mobilního telefonu (např. melodie) => není platební služba, není platební prostředek x užití služby mimo mob. telefon => je platební prostředek (např. dárcovská SMS)
www.law.muni.cz
Informační povinnost při vydání platebního prostředku uživateli Poskytovatel povinen uživateli poskytnout s dostatečným předstihem informace určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v dohodnutém jazyce: 1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku, 2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto.
www.law.muni.cz
Odpovědnost držitele platebního prostředku Oproti předchozí právní úpravě se u zneužití, neoprávněného užití a neautorizovaného užití uplatňuje dělená odpovědnost, dřívější absolutní odpovědnost poskytovatele byla opuštěna. Primárně odpovídá poskytovatel, např. vydavatel platební karty, poskytovatel int. bankovnictví. V zákonem stanovených případech odpovídá i držitel platebního prostředku. Příklad povinností držitele platebního prostředku: používat jej v souladu s rámcovou smlouvou včetně bezpečnostních prevenčních povinností, oznámit poskytovateli nebo jeho zmocněnci odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.
www.law.muni.cz
Odpovědnost držitele platebního prostředku - limity Držitel karty odpovídá za neautorizované platební transakce do částky odpovídající 150 eurům, pokud transakce byly způsobeny použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku nebo zneužitím platebního prostředku, když držitel nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků. - § 116/1 ZPS Držitel karty odpovídá za užití platebního prostředku v plném rozsahu, pokud je způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil povinnosti držitele platebního prostředku. - § 116/1 ZPS
www.law.muni.cz
Rozhodování sporů v oblasti platebních prostředků Finanční arbitr jedná ve správním řízení, speciální správní orgán pro tuto oblast rozhoduje podle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi dvoustupňové řízení, bezplatné http://www.financniarbitr.cz – výroční zprávy, přehled řešených případů
Soud spory řešeny v rámci občanského soudního řízení soudní poplatky
www.law.muni.cz
Dohled v oblasti platebních prostředků Vykonává Česká národní banka v rámci sjednoceného dohledu nad finančním trhem Při protiprávním stavu vydává opatření k nápravě pro obnovení souladu s právem Ukládá pokuty až do výše 50.000.000 Kč Rozhoduje ve správním řízení
www.law.muni.cz
Seznamy vedené subjektem dohledu Česká národní banka vede a) seznam platebních institucí, b) registr poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, c) seznam institucí elektronických peněz, d) registr vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, e) seznam obdobných zahraničních institucí působících v ČR. …
www.law.muni.cz
Seznamy vedené subjektem dohledu Seznamy uveřejněny na internetu, lze do nich nahlížet v ústředí a pobočkách České národní banky http://www.cnb.cz Seznamy předávány subjektům v rámci veřejné správy a dalším orgánům státu
www.law.muni.cz
Instituce elektronických peněz Akciová společnost nebo evropská společnost Se sídlem v ČR Povolení k činnosti instituce elektronických peněz od ČNB Činností vydávání elektronických peněz Nesmí poskytovat úvěry ani nabývat podíl na
základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiných osob. Vztahují se na ni pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti obdobně jako u bank.
www.law.muni.cz
Instituce elektronických peněz Počáteční základní kapitál alespoň 1 000 000 eur. Oprávnění poskytovat platební služby. Oprávnění vydávat elektronické peníze. Na rozdíl od vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nemá IEP absolutní omezení množství elektronických peněz, které může vydat, ale je vázán kapitálovou přiměřeností (nemůže vydat více elektronických peněz, než na kolik je kapitálově vybaven) IEP povinna investovat peněžní prostředky ve výši svých finančních závazků z vydaných elektronických peněz pouze do aktiv s nízkým rizikem.
www.law.muni.cz
Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu = subjekt oprávněný poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v Evropském hospodářském prostoru (včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho obchodních zástupců) za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur.
www.law.muni.cz
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu = subjekt oprávněný vydávat elektronické peníze pouze tehdy, jestliže jeden platební prostředek vydaný držiteli uchovává elektronické peníze nejvýše v částce odpovídající 150 eurům ČNB zapíše do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žadatele a) jehož obchodní plán pro vydávání elektronických peněz je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu se zákonnými podmínkami, b) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá pře- kážku provozování živnosti podle zákona upravu- jícího živnostenské podnikání, c) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
www.law.muni.cz
Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu buď závazky vydavatele vyplývající z nevypořádaných částek vydaných elektronických peněz v členském státě nesmí přesáhnout zpravidla částku odpovídající 5 000 000 eur a v žádném okamžiku částku odpovídající 6 000 000 eur, nebo jím vydané EP přijímány jako platební prostředek pouze omezeným počtem poskytovatelů služeb osoby ovládající, ovládané nebo ovládané stejnou osobou jako vydavatel nebo, mají úzký finanční či obchodní vztah – společný marketing nebo distribuční síť, poskytují služby ve stejné budově či komplexu budov.
www.law.muni.cz
Prameny právní úpravy Zákon 284/2009 Sb., o platebním styku Nahradil zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku – účinný do 31. 10. 2009 včetně
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi Všechny uvedené ve znění pozdějších předpisů
www.law.muni.cz
Harmonizace platebních prostředků Směrnice č. 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice v režimu plné harmonizace - danou oblast nelze upravit přísněji ani mírněji, než směrnice stanoví, s výjimkou otázek ve směrnici neupravených. Publikace: 5. 12. 2007, transpozice do: 1. 11. 2009 Česká republika transpozici stihla, zákon č. 284/2009 Sb. vstoupil v účinnost přesně k 1. 11. 2009
www.law.muni.cz
Harmonizace elektronických peněz Směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, ve znění pozdějších předpisů. Publikace: 10. 10. 2009, transpozice do: 1. 5. 2011 Česká republika transpozici nestihla, novela zákona č. 284/2009 Sb. vstoupil v účinnost k 27. 5. 2011.
www.law.muni.cz
Harmonizace mezibankovních platebních systémů – PS s neodvolatelností zúčtování Směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry , ve znění pozdějších předpisů. Publikace: 11. 6. 1998 (před vstupem ČR do EU), transpozice do: 11. 12. 1999 (před vstupem ČR do EU) Česká republika transpozici provedla již s účinností od 1. 1. 2003, před vstupem ČR do EU, musel být transponován od 1. 5. 2004, v předcházejícím zákoně o platebním styku, současný zákon č. 284/2009 Sb. tuto transpozici obsahuje od počátku.
www.law.muni.cz
Další prameny právní úpravy EU Právo Evropské unie: Dána přímá aplikovatelnost: - nařízení ES/924/2009 o přeshraničních platbách v eurech - nařízení ES/1781/2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků Není dána přímá aplikovatelnost: - směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu - směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry - směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, - směrnice 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu.
www.law.muni.cz
Kdo je banka? Akciová společnost mající bankovní licenci
Základní kapitál banky 500.000.000,- Kč (§ 4 odst. 1 zákona o bankách) Peněžité vklady v základním kapitálu nejméně 500.000.000,- Kč Vedena v seznamu bank a poboček zahraničních bank ČNB https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_R ESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=05.05.2011&p_hie=HI&p_rec_p er_page=25&p_ses_idx=1.
www.law.muni.cz
Subjekty obdobné bance Mezibankovní platební styk obdobně i mezi dalšími subjekty: - družstevní záložny, stavební spořitelny (nemají SWIFT kód – viz dále) - ČNB, ostatní centrální banky - vypořádací centra (UNIVYC) - zahraniční subjekty odpovídající bankám
www.law.muni.cz
Mezibankovní platební styk § 38 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů – účty mezibankovního platebního styku:
ČNB je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. … (jeho účastníkům) je veden v systému ČNB účet obdobný účtu mezibankovního platebního styku podle zvláštního právního předpisu, uzavře-li ČNB s těmito osobami smlouvu o vedení účtu platebního styku a předávání dat mezibankovního platebního styku.
www.law.muni.cz
Účet mezibankovního platebního styku I zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, § 20b odst. 2:
ČNB vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného ČNB, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.
Účty mezibankovního platebního styku mají i pobočky zahraničních bank.
www.law.muni.cz
Účet mezibankovního platebního styku II Obdobné ustanovení mají i družstevní záložny - § 13a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů. (dtto jako výše u bank) Povinné užití systému CERTIS u bank ani družstevních záložen není stanoveno z důvodu nutnosti harmonizace směrnice o platebních službách na vnitřním trhu. Z tohoto účtu uhrazovány platby při mezibankovních převodech.
www.law.muni.cz
Platební styk z hlediska mezinárodního práva harmonizace podle práva Evropského společenství – platby v měně EURO - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách v eurech – bezprostřední závaznost pro celé EU. Např.
www.law.muni.cz
Mezibankovní platební styk v platebním systému I CERTIS – jediný český platební systém s neodvolatelností zúčtování Podle zákona o bankách platební styk v rámci ČR v české koruně, může probíhat v platebním systému s neodvolatelností zúčtování – u spořitelních a úvěrních družstev musí.
www.law.muni.cz
Platební systém obecně = systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí PS obecně pouze musí dodržovat požadavky na přístup k systému a účast v systému: Nediskriminaci, Přiměřenost, Neodůvodněné rozlišování mezi kategoriemi osob.
www.law.muni.cz
Platební systém s neodvolatelností zúčtování: = systém, který zajišťuje převody peněžních prostředků, jestliže: Má alespoň 3 účastníky (obecně) nebo 2 účastníky (pokud zajišťuje propojení 2 platebních systémů s neodvolatelností zúčtování) Je provozován na základě písemné smlouvy uzavřené mezi všemi účastníky systému nebo na základě dvoustranných písemných smluv mezi provozovatelem systému a účastníky systému, Provozovateli systému bylo uděleno povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, Provádí převody peněžních prostředků podle zákonných pravidel a Jeho existenci a název oznámila Česká národní banka Komisi EU.
www.law.muni.cz
Vysvětlení k následujícím schématům Převádějící banka (plátce/příjemce) se nazývá poskytovatel. K mezibankovním platbám může z platebních systémů sloužit pouze platební systém s neodvolatelností zúčtování. Platební styk mezi bankami i bez platebních systémů s neodvolatelností zúčtování – možnost vynucena harmonizací (směrnice 2007/64/ES)
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
Mezibankovní platební styk v platebním systému Banky se III zapojují do zahraničních platebních systémů s neodvolatelností zúčtování (např. do slovenského SIPS). V platebních systémech s neodvolatelností zúčtování se používají i jiné měny než Kč (EUR v TARGET), případně více měn.
www.law.muni.cz
Platební styk mimo platební systémy I Použití SWIFT zpráv – obsahují příkazce, příjemce částky, typ zprávy (odpovídá typu platby) – v mezinárodním formátu čísla účtu a banky. Většina mezinárodních plateb probíhá přes SWIFT.
www.law.muni.cz
Platební styk mimo platební systémy II Využití vypořádacího systému ve smyslu §§ 82 – 90 zákona o podnikání na kapitálovém trhu (zúčtování vzájemných pohledávek a závazků z obchodů s investičními nástroji).
www.law.muni.cz
Platební styk mimo platební systémy III Telexové platby = platby prováděné pomocí dálnopisu - historicky používané platby - používá se u zemí, kde banky nejsou propojeny do SWIFTu – např. Mongolsko, Myanmar
www.law.muni.cz
CERTIS = Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system jediný platební systém v současnosti v provozu v ČR platební styk mezi bankami v ČR
provozovatel ČNB používá způsob vyrovnání pohledávek Real Time Gross Settlement
www.law.muni.cz
CERTIS – historický vývoj V roce 1992 plně fungovalo Zúčtovací centrum Státní banky československé, přípravy už od 1990 Po vzniku ČR od 1993 Zúčtovací centrum České národní banky ZC transformováno na platební systém CERTIS
www.law.muni.cz
SWIFT I SWIFT = Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication subjekt soukromého práva – společnost založená podle belgického práva – 1973 provozuje celosvětový systém pro zasílání finančních zpráv – zprávy odpovídají platbám mezi bankami, ale navíc systémové zprávy
www.law.muni.cz
SWIFT II Banka má přidělen SWIFT kód = BIC kód mezinárodně unikátní Přidělování SWIFT kódů popsáno technickou normou ISO 9362 (není to právní norma!) Liší se od vnitrostátního kódu banky, který není mezinárodně unikátní BIC = Bank Identification Code
www.law.muni.cz
SWIFT III SWIFT v současnosti funguje na bázi telekomunikací – zabezpečená datová síť SWIFT není platebním systémem ve smyslu českého práva! Přes SWIFT průměrně posláno více jak 12.000.000 zpráv za den Funguje na smluvním základě (smlouva mezi SWIFT a bankou)
www.law.muni.cz
Platební systém TARGET 1 x TARGET 2 Platební systém TARGET – fungujev rámci celé eurozóny, k provádění přeshraničních plateb, i v zemích mimo eurozónu TARGET 1 – propojoval jednotlivé národní platební systémy, docházelo k řetězení platebních systémů X TARGET 2 – propojuje banky, nejsou potřeba národní platební systémy
Přechod z TARGET 1 na TARGET 2: květen 2008
www.law.muni.cz
Smlouva o platebních službách Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené („rámcová smlouva“), provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou („smlouva o jednorázové platební transakci“) rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení platebního účtu.
www.law.muni.cz
Platební transakce a) vložení peněžních prostředků na platební účet, b) výběr peněžních prostředků z platebního účtu, c) převod peněžních prostředků.
www.law.muni.cz
Platební příkaz I pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce bezpodmínečný (tzv. příkaz k úhradě) nebo se stanovenými podmínkami – pak se provede po splnění podmínek (např. dokumentární platby – dokumentární akreditiv)
www.law.muni.cz
Platební příkaz II K účinnosti příkazu je vždy potřeba přijetí příkazu bankou (§ 94 ZPS) – dvoustranný právní úkon – možnost odmítnutí provést forma smlouvy o jednorázové platební transakci nebo příkaz udíleného v rámci účinnosti rámcové smlouvy
www.law.muni.cz
Platební příkaz III Druhy: 1) příkaz vydávaný plátcem (hladká platba) 2) příkaz vydávaný příjemcem (inkaso) Dělení: 1) v rámci jedné banky => nedojde k mezibankovnímu platebnímu styku 2) mezi bankami => dojde k dtto (převod přes platebním systém s neodvolatelností zúčtování)
www.law.muni.cz
Platební příkaz IV Povinně poskytované smluvní informace: Před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci, Před uzavřením rámcové smlouvy Před provedením platební transakce Informace příjemci ex post o platební transakci u smlouvy o jednorázové platební transakci Informace plátci ex post o platební transakci u smlouvy o jednorázové platební transakci Dtto x2 u transakce z rámcové smlouvy (§ 90, § 91) Informace o rámcové smlouvě na žádost
www.law.muni.cz
Opravné zúčtování I § 20c zákona o bankách provádí se při zúčtování částky v rozporu s příkazem nebo při použití nesprávného bankovního spojení banka na účet oprávněného příjemce převede peněžní prostředky ve správné výši spolu s úroky
www.law.muni.cz
Opravné zúčtování II lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování – prekluzivní lhůta zmocnění České národní banky k vydávání sekundárních prováděcích předpisů – vyhlášek - v této oblasti nelze provést k tíži účtů správců daně (FÚ, FŘ, CÚ, CŘ, soud…)
www.law.muni.cz
Korespondenční banky Banky, které mezi sebou mají dvoustranné příp. vícestranné smlouvy o vzájemném platebním styku, jsou korespondenčními bankami – platby jsou přes ně přeposílány Obvykle zahraniční banky Seznamy korespondenčních bank publikovány online.
www.law.muni.cz
Korespondenční banky II Korespondenční banky se nevyužijí, když platba je zpracována přes platební systém nebo se zřetězí více platebních systémů za sebou (platby v rámci ČR přes CERTIS, v rámci eurozóny přes TARGET). Používají se např. při posílání plateb do USA.
www.law.muni.cz
Číslo účtu - vnitrostátní Banky v ČR reprezentovány 4-ciferným číslem – kódem banky nebo 4-znakovým slovem – kódem banky. Uvádí se navíc k číslu účtu, obvykle za lomítko: 1111111111/0700 0100 – Komerční banka, 0300 – ČSOB Znakový kód pro KB a ČSOB: KOMB, CEKO
www.law.muni.cz
IBAN IBAN = mezinárodní číslo účtu u banky = International Bank Account Number obsahuje: kód země (CZ) + kontrolní číslo (65) + vnitrostátní kód banky (0800) + číslo účtu (0000192000145399) Př.: CZ65 0800 0000 1920 0014 5399 pořadí a délka částí v jednotlivých zemích se může lišit! vždy obsaženy: kód země a 2 kontrolní čísla na začátku (první 4 znaky)
www.law.muni.cz
IBAN II
Př. DE89 3704 0044 0532 0130 00 FR14 2004 1010 0505 0001 3M02 606 GB29 NWBK 6016 1331 9268 19 GR16 0110 1250 0000 0001 2300 695 MT84 MALT 0110 0001 2345 MTLC AST0 01S
Užíván v EU dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství
www.law.muni.cz
IBAN III - IBAN se nevyužívá v USA, používá se hlavně v ES. - Podle čl. 4 odst. 1 nařízení ES/924/2009 je povinností banky sdělit každému klientovi na jeho vyžádání, jestliže to připadá v úvahu: 1. číslo jeho účtu ve formátu IBAN 2. BIC/SWIFT kód banky
www.law.muni.cz
Dohled nad mezibankovním platebním stykem I provádí ČNB, ECB a jiné centrální banky, popř. jiné dohledové orgány, pokud jde o pobočku zahraniční banky – FMA (Rakousko), FSA (Velká Británie)) povinnost mlčenlivosti provozní a technické požadavky povinné audity požadavky na další konkrétní aktivity + Evropský orgán pro bankovnictví (dle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 o o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví))
www.law.muni.cz
Dohled nad mezibankovním platebním stykem II opatření k nápravě – vydává ČNB sankce a pokuty - dtto ochrana osobních údajů – dohled provádí Úřad pro ochranu osobních údajů kontrola správcem daně v oblasti daňové (banka je poplatníkem různých daní)
www.law.muni.cz
Děkuji vám za pozornost Dotazy? -> JUDr. Bc. Libor Kyncl, Ph.D. ->
[email protected]
