Reforma psychiatrické péče

Reforma psychiatrické péče

Pravidelný informační souhrn projektu přípravy strategie a realizace reformy

6. února 2013 / II

Zpracován nejaktuálnější přehled o stavu psychiatrické péče Odborná zpráva projektu “Mapování stavu psychiatrické péče a jejího směřování v souladu se strategickými dokumenty České republiky (a zahraničí)” byla odevzdána Ministerstvu zdravotnictví Předseda Psychiatrické společnosti prof. Jiří Raboch ve spolupráci s Mgr. Barborou Wenigovou, ředitelkou Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví, spolu s rozsáhlým týmem spolupracovníků zpracovali přehled o stavu psychiatrické péče v ČR a možné směry její transformace. Projekt dotovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR, který realizovala pracovní skupina Psychiatrické společnosti ve spolupráci s Centrem pro rozvoj péče o duševní zdraví a s příbuznými odbornými společnostmi, navazuje na všechny výše zmíněné aktivity. Jeho hlavním úkolem bylo především zmapování současného stavu lůžkové, ambulantní a komunitní/intermediární psychiatrické péče v  České republice. Bylo využito dat a spolupráce se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, Ústavem zdravotnických informací a statistky, Asociací psychiatrických léčeben, Sdružením ambulantních psychiatrů, Asociace komunitních služeb a Asociací denních stacionářů a krizových služeb.

zařízeních, která poskytují akutní lůžkovou péči pro dospělé pacienty, pomocí strukturovaného dotazníku zjišťovány údaje o způsobech příjmu a propouštění pacientů do a z lůžkového zařízení. Zhodnocena byla i kvalita poskytované péče v zař ízeních pro dlouhodobou hospitalizaci vážně duševně nemocných (psychiatrické léčebny), a to s použ itím mezinárodního nástroje, dotazníku QUIRC. Na základě zahraničních zkušeností a předchozích studií byla pro pět možných

V  projektu byla popsána všeobecná psychiatrická péče, a později byli přizváni také zástupci specializovaných segmentů péče o duševně nemocné (dětská a dorostová psychiatrie, adiktologie, sexuologie, gerontopsychiatrie). Do zprávy byly tedy přidány i části popisující specializovanou péči. Pro zjištění průchodnosti a provázanosti systému psychiatrické péče byly ve vybraných sedmi lůžkových psychiatrických 1

Úřad vlády Č R: Zpracujte Národní plán péče o osoby s duševním onemocněním

scénářů (resp. osm včetně podscénářů) transformace psychiatrických léčeben vypracována analýza dopadů na kapacity a náklady psychiatrické péče v ČR. Z uvedených materiálů byla vypracována doporučení pro transformaci psychiatrické péče v ČR včetně vzniku nových zařízení alternativních k  dlouhodobé lůžkové péči. Výstupem projektu je obsáhlá odborná zpráva zahrnující popis a grafické zpracování zkoumané probl e m a t i k y, k t e r á j e v  úvodu uvedena do mezinárodního a če ského kontextu problematiky duševního zdraví ve vztahu k  strategickým dokumentům, stávajících legislativních úprav a nákladovosti a finan cování psychiatrické péče.

Na jednání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany 22. listopadu 2012 byla projednávána i budoucí reforma psychiatrické péče. Na základě závěrů jednání bylo dne 9. ledna 2013 vládní zmocněnkyní pro lidská práva a vrchní ředitelkou Sekce pro lidská práva Úřadu vlády České republiky Mgr. Monikou Šimůnkovou ministerstvu uloženo “zahájit práce na přípravě Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním, jehož cílem bude transformace psychiatrické péče.” Z diskuse výboru jasně vyplynula potřeba logicky rozšířit záběr strategie z psychiatrie na celkové zlepšení péče o osoby s duševním onemocněním. Národní plán bude zpracován v přímé souvislosti s tvorbou strategie a stane její implementační částí, tj. plánem konkrétních kroků a opatření.

prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Současný stav projektu

Kooptace dalších členů týmu je možná, je podmíněna charakterem žádan ých výstupů strategického dokumentu.

Během prosince a ledna byl průběžně sestavován Tým pro tvorbu strategie, přičemž následně probíhaly iniciační a konzultační schůzky s jednotlivý mi členy Týmu za účelem objasnění a specifikace jejich rolí a činností v projektu tvorby Strategie reformy psychiatrické péče.

Následné kroky

Hlavním posláním Týmu pro tvorbu strategie je identifikace dostupných a případně chybějících zdrojů dat, zpracování primárních analýz, analýz dosavadních řešení, analýz současného stavu a v  neposlední řadě prognóz budoucího vývoje.

Během února tohoto roku dojde ke kompilaci analytické č ásti strategického dokumentu. Důležitým zdrojem dat, který bude v této fázi významnou měrou zohledněn, je studie „Mapování stavu psychiatrické péče a jejího směřování v  souladu se strategickými dokumenty České republiky (a zahraničí)“ (viz článek prof. Rabocha). V  potaz však budou vzaty i další vstupy všech členů Týmu pro tvorbu strategie.

Složení Týmu bylo koncipováno tak, aby co možná nejlépe pokrylo jednotlivé segmenty zainteresovaných aktérů. Jmenovitý seznam k  31. 1. 2013 je v tabulce na následující straně (abecední pořadí).

Z analytické fáze se plynule přejde ke stanovení strategického směřování, priorit a variant, kde bude prověřeno, že vytyčená vize transformace systému o duševní zdraví je realizovatelná a adekvátní. PhDr. Ivan Duškov vedoucí Strategické projektové kanceláře MZ

2

Aktuální složení Týmu pro tvorbu strategie MUDr. Marta Holanová

Ambulantní psychiatrička

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.

Česká alzheimerovská společnost

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. FRCPsych.

Psychiatrické centrum Praha a Národní ústav duševního zdraví

MUDr. Pavla Hellerová

Psychoterapeutická sekce PS JEP

MUDr. Erik Herman, Ph.D.

Sekce ambulantních psychiatrů PS JEP

Mgr. Hana Jahnová

Asociace klinických psychologů ČR

Doc. MUDr. Roman Jirák, CSc.

Gerontopsychiatrická společnost

Doc. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D.

Přednosta Psychiatrické kliniky – FN Brno

Ing. Dana Kolářová, MBA

Zástupkyně psychiatrických léčeben

Bc. Blanka Novotná

zdravotní sestra PL Bohnice

Doc. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Sekce dětské a dorostové psychiatrie PS JEP

Prof. MUDr. Hana Papežová, CSc.

Sekce pro poruchy příjmu potravy PS JEP

MUDr. Ondřej Pěč

Sekce sociální psychiatrie PS JEP a ESET

MUDr. Petr Popov

Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

PS JEP

Mgr. Pavel Říčan

FOKUS Vysočina

MUDr. Václav Šmatlák

Praktičtí lékaři

MUDr. Jan Tuček, Ph.D.

Sekce lůžkové psychiatrie PS JEP

Mgr. Barbora Wenigová

Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví

Ing. Josef Závišek

Občanské sdružení pomoci duševně nemocným ČR

MUDr. Vladislav Žižka

Zástupce psychiatrických léčeben

3

Cyril Höschl k reformě psychiatrické péče Reforma psychiatrické péče v Č R zatím vyvolává více otázek než odpovědí. V zásad ě jde o to, jak nejefektivněji využít miliardy ze  Strukturálních fondů EU a Norských fondů. Podle evropské představy, kodifikované v  relevantních dokumentech jako Mental Health Declaration for Europe nebo nyní chystaný European Mental Health Action Plan, je třeba poměrně zásadně změnit dosavadní systém a obrátit ho směrem ke komunitní péči.

současné struktury a pouze upravit proporce mezi akutními a chronickými lůžky, mezi péčí ambulantní a lůžkovou, mezi frekvencí denních stacionářů a hospitalizací atd. Na druhé straně je možné následovat S k a n d i n á v i i či Británii, zřídit mobilní týmy a domy o cca pěti lůžkách v městsk ých aglomeracích pro krátkodobou krizovou péči a spíše mít sestry, psychoterapeuty a sociální pracovníky, chodit do domácností řešit jednotlivé případy, aplikovat medikaci, sledovat stav klientů v  jejich domácím prostředí a zavést do klinické praxe účinné preventivní programy.

Těžiště psychiatrické péče v naš í zemi totiž tvoří lůžková zařízení, což neodpovídá moderním trendům. Tento fakt výmluvně ilustrují data z  roku 2001 - na psychiatrická lůžka bylo tehdy v  ČR alokováno 66 % z celkového rozpočtu na psychiatrii, zatímco do ambulantní sféry šlo pouhých 8 % těchto prostředků. Patrně i proto vzala Vláda Č R na vědomí svým usnesením z roku 2002 programové prohlášení Zdraví pro všechny v 21. století, kde je v oblasti psychiatrie do roku 2020 plánována kompletní transformace s přesunem většiny akutní psychiatrické

Radikální změna vyžaduje velkou investici a dlouhodobý program udržitelnosti. Také je nutné vzít v potaz stávající personál, který je na určitý způsob myšlení, práce a uspořádání zvyklý. Navíc, velká část lidí ústavní péči potřebuje, cítí se v ní totiž bezpečněji než v př irozených podmínkách, které jsou pro ně příliš zdrcující.

Otázkou stále zůstává, nakolik radikálně systém péče změnit.

Zkušenosti ze zahraničí jsou různé a velmi záleží na tom, s ký m mluvíte. Například radikální reforma v  Itálii má jak své velké příznivce, tak také kritiky, kteří ř íkají, že hospitalizace se v  maskované podobě přesunula do soukromých sanatorií, že péče v mnoha aspektech selhává, že stará nemocniční péče, jaká stále existuje nejen u nás, ale třeba i v  Německu nebo v Belgii, má vlastně lepší výsledky.

péče z psychiatrických léčeben do psychiatrických oddělení všeobecných nemocnic, domácí péče a systému krizových center. Nicméně v roce 2011 bylo v ČR stále 85,6 % psychiatrických lůžek (t.j. 9 254) v  psychiatrických léčebnách a proporce finančních prostředků plynoucí do lůžkové sféry se také nezměnila. Absence koncepce rozvoje psychiatrické péče v  ČR se pak stala počátkem letošního roku předmětem kritiky i Nejvyššího kontrolního úřadu.

Žádoucí je samozřejmě zavádět ty intervence, programy a služby, které znamenají největší přínos pro pacienty a jejich rodiny a zároveň nejmenší zátěž pro daňové poplatníky. Postupovat by se mělo na

Otázkou stále zůstává, nakolik radikálně systém péče změnit. Na jedné straně je možné vycházet ze

4

základě dostupné evidence. Ačkoliv, relevantní čísla pro Č R chybí a velmi záleží na tom, jak je definován výsledek, jaké indikátory se použijí atd., existují intervence, programy a služby, pro které máme dostatečně silnou evidenci bez ohledu na to, v jakém systému péče byly aplikovány. Kalkulovat a modelovat by se měly, tak jako jinde ve vyspělých zemích, tzv. společenské náklady na onemocnění, nikoli pouze náklady zdravotní, které zřejmě představují necelou třetinu celkových nákladů. Důležité je také, jak to např. v Anglii učinila e Schizophrenia Commission,

identifikovat hlavní zdroje nákladů a k  nim poté hledat intervence, které přinesou ekonomickou úsporu při zachování nebo zlepšení zdraví a pohody pacientů a jejich rodin. Vzhledem ke svému odbornému metodickému a personálnímu zázemí je Psychiatrické centrum Praha připraveno se ve výše nastíněném duchu na reformě podílet. Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. FRCPsych.

Výhledy financování reformy

Problematika propojení resortů

Strategie přípravy a realizace reformy péče o duševní zdraví je, ostatně jako ř ada dalších strategických kroků v  organizaci zdravotní péče, závislá na dostupnosti finančních zdrojů. Vzhledem ke skutečnosti, že Ministerstvo zdravotnictví ČR stanovilo reformu péče o duševní zdraví jako jednu ze základních priorit ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, je rovněž nutné zajistit fi nancování této priority.

Systém péče o osoby s duševním onemocněním nelze omezovat pouze na gesční prostor Ministerstva zdravotnictví. Do celkového fungování systému totiž zásadním způsobem vstupují - či vstupovat mohou i ostatní resorty. Nutnost správného propojení a spolupráce resortů je nejlépe vidět na reálných životních situacích. Chceme proto přinášet příběhy, které nám pomohou vidět skutečné lidské problémy.

Na základě shlukování resortních priorit ve vztahu k využ ití strukturálních fondů Evropské unie v le tech 2014-2020 stanovilo Ministerstvo zdravotnictví ČR po dohodě s Národním orgánem pro koordinaci oblast psychiatrické péče jako hlavní resortní prioritu pro čerpání strukturálních fondů.

Životní příběh: Jana ve střetu se světem školy Jmenuji se Jana, je mi 24 let a už 10 let trpím panickou úzkostnou poruchou a depresemi. Vše začalo na základní škole, do kolektivu jsem nezapadala, nebyla jsem nijak zvlášť oblíbená a hlavně mi nikdy nešla matematika, čeho ž učitelka velmi ráda využívala, aby mě zesměšnila před kolektivem.

Přestože vyjednávání o možném využití strukturálních fondů nebyla dosud na národní ani evropské úrovni ukončena, počítá Ministerstvo zdravotnictví Č R s finanč ní podporou strukturálních fondů na tzv. tranzitní náklady reformy. Podpora strukturálních fondů by měla být zacílena jak na podporu tzv. měkkých aktivit, jako je např. vzdělávání a destigmatizační aktivity, tak na podporu tzv. tvrdých aktivit jako např. humanizace lůžkového psychiatrického fondu, výstavba domů na půl cesty apod.

Šikana začala v šesté třídě, kdy si spolužáci začali všímat, že nemám mobil, nemám stejné záliby, jsem tichá a hlavně citlivá. Začalo to urážkami, potom schovávání věcí, psaní sprostých slov do sešitů, nakonec nadávky, vyhrožování a mlácení. Tím vším jsem si prošla od šesté do deváté třídy.

O celkovém rámci podpory se nyní intenzivně jedná na mezirezortní úrovni, přičemž je třeba zdůraznit, že jednání jsou z  hlediska postavení oblasti duševního zdraví ve vztahu k  národním investičním prioritám a tématům ostatních resortů relativně složitá.

Nakonec jsem se zhroutila, odmítala jsem chodit do školy, simulovala jsem, jen abych mohla zůstat doma, čehož si všimli rodiče a vše prasklo. Máma se vypravila do š koly za třídní učitelkou, ale výsledek byl katastrofální. V podstatě mě třídní učitelka poslala na

PhDr. Mgr. Jan Bodnár, ředitel odboru evropských fondů Ministerstva zdravotnictví ČR 5

chodbu a ostatním lidem řekla, že jedna žákyn ě je šikanována, vyjmenovala agresory a pohrozila jim třídní důtkou. Jasně že se všichni dovtípili kdo tam je šikanovaný, když jsem musela být celou dobu na chodbě. Nic se proto nevyřešilo a š ikana pokračovala dál, já jsem se zhroutila a nastoupila ambulantní léčbu na psychiatrii.

Otec mě shazuje, nadává mi do blbečků... Protože jsem měla š patné známky, nevzali mě na střední školu a v úvahu přicházel jedině učební obor. Vybrala jsem si učební obor prodavačka smíšeného zboží a po prázdninách nastoupila na učiliště do jiného města. Bohužel do nového prostředí jsem zase nezapadla. Lišila jsem se zájmově a navíc jsem byla z vesnice, zatímco oni byli lidé z města. Jejich největší záliba byla chlast a kouření. Toho jsem se odmítala účastnit, ale ve třeťáku, kdy už jsem byla ze všeho zdeptaná, jsem s kouřením začala. Tou dobou už se u mě naplno rozjela panická úzkostná porucha a těžká deprese. Každé ráno jsem jela do školy se strachem, co se zase stane, co mi zase spolužáci provedou. Nakonec jsem ten tlak nevydržela a začala jsem chodit za školu. Hrozilo mi tedy, že nebudu připuštěná k závěrečným zkouškám, doma se provalilo moje záškoláctví a já měla doma i ve š kole peklo. Nikoho nezajímalo, proč jsem do š koly nechodila, všem bylo jedno, že mi bylo tak psychicky zle, že jsem tam nedošla, pro všechny jsem byla jen záškoláka a lhářka. Nakonec mě ke zkouškám pustili a já se dostala na nástavbu. Mezitím jsem si našla přítele, který ale trpí schizofrenií a je v plném invalidním důchodu. Rodiče ho nikdy díky této nemoci nepřijali. Na střední jsem sice nebyla oblíbená, ale lidé mi aspoň dali pokoj. Tak jsem ve stínu úspěšnější spolužačky – premiantky, kterou mi učitelé dávali za vzor, dokončila střední školu a odmaturovala. Nyní jsem tři roky po maturitě, ale práci díky úzkostem nemohu najít a pokud už nějaké místo najdu, pokaždé se zhroutím, a buď mě vyhodí, nebo odejdu sama. Lidé se ode mě pomalu odvracejí, to co teď žiji je vlastně jen taková parodie na skutečný život. Jsem ze všeho unavená a někdy si přeju jen ulehnout a už se neprobudit. Jako by to nestačilo, ani doma to neklape. Otec mě shazuje, nadává mi do blbečků, vychvaluje úspěšnějšího bratra, který si hned po š kole našel práci. Je mi ze všeho smutno, a nevím jak dál. Snad tento můj příběh aspoň někdo přečte a ujistí se, že v tom není sám. Zdroj: Stopstigma.cz, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví

Ministerstvo zdravotnictví ČR, Strategická projektová kancelář, 2013 6