Recyklace autovraků, pneumatik a olejů. Tonya Graves. Šrotonátor se vrací. Současná situace je dlouhodobě neudržitelná

MA G A Z Í N A S E KOL

přílohy E c o b a t a  e k o l a m p

Recyklace autovraků, pneumatik a olejů Současná situace je dlouhodobě neudržitelná

Tonya Graves

Nejvíc se těším, až se pořádně vyspím

Šrotonátor se vrací

Tour pokračuje druhým kolem

3/2009

Cr

Chrom (lat. chromium) je světle bílý, lesklý, tvrdý a zároveň křehký kov objevený roku 1797 Louisem Nicolasem Vauquelinem. Jeho zastoupení v  zemské kůře činí průměrně kolem 0,1–0,2 g/kg. Největší světové zásoby chromu se nacházejí v Jihoafrické republice, odkud pochází přibližně polovina veškeré světové produkce tohoto kovu. Chrom se často využívá v ocelářství, k výrobě speciálních slitin nebo ke galvanickému pokovování. Jen ve strojírenství se ve světě každoročně spotřebují tři miliony tun chromu. Soli chromité a chromany slouží k vybarvování tkanin, k moření a leptání kovů a v kožedělném průmyslu při vyčiňování kůží. Zatímco trojmocný chrom (Cr3+) je pro lidský organismus nezbytný (zvyšuje účinnost inzulinu, a pomáhá tak udržovat metabolismus glukózy, cholesterolu a tuků), šestimocný chrom (Cr6+) je výrazně toxičtější. Vyvolává rakovinu, způsobuje rovněž dýchací potíže či problémy s  játry. Použití Cr6+ při  výrobě EEZ omezila směrnice RoHS ze dne 27. 1. 2003. Značným problémem při recyklaci chromu bývá jeho nečistota, která brání opětovnému použití.

EDITORIAL

OBSAH

Milí čtenáři, vítám Vás po návratu z prázdnin a dovolených opět nad stránkami časopisu Zpětný odběr. Doufám, že jste si odpočinuli a načerpali dostatek sil do další práce. A to i přes rozmary počasí, kterých bylo letošní léto plné. Zkraje prázdnin zasáhly některé regiony rozsáhlé povodně. ASEKOL podal postiženým obcím pomocnou ruku a zajistil bezplatný odvoz vzniklého elektroodpadu. Přispěl tím k urychlení likvidace následků vzniklých škod. Při cestě na dovolenou jsem nemohla přehlédnout, jak velké množství aut se po silnicích pohybuje. Život bez nich si většina z nás již nedovede představit. Aut je tolik, že míváme problém dostat se včas tam, kam potřebujeme, nebo na příslušných místech zaparkovat. Co se s automobily děje, když nám vypoví službu a jejich životnost skončí? Kolik jich čeká recyklace, jak funkční je v České republice zpětný odběr automobilů, pneumatik nebo olejů a co výrobcům v těchto oborech nařizuje zákon, je hlavním tématem tohoto čísla. Do deseti českých a moravských krajských měst zavítal Šrotonátor. Postava z roku 2209 přišla varovat před ničením naší planety a ukázat lidem správný způsob využívání surovin z recyklace. Více o probíhající kampani najdete na stranách 12–13. První narozeniny slaví projekt pro školy Recyklohraní. Na stranách 14–15 se podíváme, jakých dosáhl výsledků, a zhodnotíme jeho průběh. Doufám, že i v tomto vydání najdete články, které Vás

78

Téma: Otázky pro: Tonya Graves



xxx

Zrekapitulujeme-li Maličká zpěvačka Monkey si působení Business ASEKOLu se od jeho před čtrnácti založení letyažvypravila po současnost, do Prahy a už zjistíme, tady zůstala. jak velký kus cesty jsme ve zpětném odběru elektrozařízení urazili.

18 8

Z pohledu obce: Téma: Zpětný odběr Inspirace z jižních Čech autovraků, pneumatik a olejů Malebné město Písek se vedle nejstaršího



Je třeba odstranit nedostatky a nejasnosti českého mostu může pochlubit také v legislativě a určit pravidla, podle kterých příkladným přístupem k třídění a recyklaci budou všichni zainteresovaní hrát. odpadu.

12 26

Pro Asekol školy: info: Přišel varovat z elektrodžungle Z povídek vznikla knížka

Šrotonátor, kyborg z blízké budoucnosti, V Domě knihy Kanzelsberger byli vyhlášeni dorazil na Zem, aby v rámci osvětových vítězové literární soutěže o nejlepší happeningů ukázalna téma lidem, co se stane, povídku či fejeton třídění když nebudou třídit odpad. elektrozařízení v domácnostech.

22

Příloha Příloha Ecobat Ecobat Prodejce baterií čekají po přijetí nové Kolektivní systém Ecobat představuje legislativy podstatnéna pár změny, své aktivitydost a upozorňuje spolu s kolektivním systémem Ecobat podstatných skutečností, o nichž jste upozorňujeme na ty nejdůležitější. nejspíše nevěděli.

zaujmou. Na shledanou se těším v příštím roce. RNDr. Eva Zvěřinová

24

Příloha Příloha Ekolamp Ekolamp Uvádíme výsledky výzkumu, jakzamýšlíme Ohlížíme se za minulým rokem, domácnosti nakládají zářivkami; se nad novelou zákonaseo odpadech společnost Ekolamp představuje nový typ a s jednatelem společnosti Alexandrem menší sběrnéhovoříme nádoby pro obchody, školy, Hanouskem o rozšíření sběrné kanceláře i místní úřady. sítě.

Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 3/09 vyšlo 9. 9. 2009 v Praze, vychází 3× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s. r. o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

ZPRÁVY / NOVINKY

Konference Zpětný odběr 2009 – zhodnocení a závěry

Dne 19. května 2009 proběhl v pražském hotelu Corinthia Towers druhý ročník

konference Zpětný odběr. Hlavním pořadatelem akce byl kolektivní systém ASEKOL. Ústředním bodem konference bylo představení evropské legislativy týkající se zpětného odběru elektrozařízení, baterií a akumulátorů a následná diskuse.

Andreas Röthlisberger, prezident WEEE Fora, Petr Kratochvíl, jednatel Ecobatu, a Jan Vrba, jednatel ASEKOLu (s mikrofonem), při panelové diskusi na konferenci Zpětný odběr

Letos akci navštívilo téměř 500 účastníků a  41 přednášejících. Účastníci reprezentovali zejména města a  obce, státní správu, výrobce a prodejce elektrozařízení a odpadářské společnosti. Přínosná byla i významná mezinárodní účast, a to jak mezi účastníky, tak i  mezi přednášejícími. Konferenci svým úvodním projevem zahájil poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí pan Oldřich Vlasák. K dalším klíčovým řečníkům na konferenci patřili zástupci Ministrestva životního prostředí, Svazu měst a  obcí, kolektivních systémů, DG Environment, členských států a mezinárodních asociací. Dopolední plenární program, který zahrnoval pět hlavních přednášek, byl po  obědě vystřídán třemi workshopy zaměřenými na aktuální témata (novela směrnice EU o odpadních elektrozařízeních, zpětný odběr baterií a akumulátorů, zpětný odběr pneumatik a olejů, recyklace autovraků). Konference byla ukončena společnou panelovou diskusí.

4

ZPĚTNÝ ODBĚR

3/2009

Účastníci konference se shodli na těchto závěrech: obce považují spolupráci s kolektivními systémy založenými výrobci za funkční a efektivní – nemají zájem tento systém měnit, v ýrobci požadují i na českém trhu rovné podmínky – očekávají od státu kontrolní činnost, která identifikuje fiktivní plnění zákonných povinností a bude je sankcionovat, silné kolektivní systémy jsou pro stát i  v  době ekonomických krizí partnerem, který je schopen zajistit chod zpětného odběru a vypořádat se s výkyvy trhu, budoucnost je v silných kolektivních systémech a jejich důsledné kontrole ze strany státu. Účastníci konference oceňovali zejména kvalitní program konference, zajímavé přednášky řečníků a v neposlední řadě také dobré organizační zabezpečení celé akce. Příští ročník konference se bude konat v roce 2011.

Vzorkování elektrozařízení Pro stanovení podílu zastoupení jednotlivých skupin zpětně

odebíraného elektrozařízení se provádí tzv. vzorkování. U vybraných míst zpětného odběru je prováděn podrobný rozbor a analýza reprezentativního vzorku zpětně odebraných elektrozařízení. Zjišťuje se jejich druh, stáří a původ. Na vzorkování dohlíží nezávislý subjekt, který kontroluje dodržování metodiky, a garantuje tak správnost zjištěných výsledků. s nakládáním s historickými a novými elektrozařízeními. V  souladu s  Plánem odběru vzorků pro rok 2008 bylo analyzováno celkem 70 dílčích vzorků, z  toho 30 v  první a  40 ve  druhé polovině roku. Celková hmotnost analyzovaných vzorků za rok 2008 činila 14 937,79 kg. Podle výsledků vzorkování zpětně odebraných elektrozařízení za  rok 2008 byla struktura zpětně odebraných ostatních elektrozařízení následující:

Cílem vzorkování je zjištění vzájemného poměru nových a  historických elektrozařízení a složení daného vzorku z hlediska druhů elektrozařízení v  rámci skupin daných vyhláškou č. 352/2005 Sb. S použitím statistických metod se výsledky vzorkování přepočítávají na všechna elektrozařízení zpětně odebraná kolektivním systémem ASEKOL na  území celé České republiky. Na  základě výsledků provedeného vzorkování jsou rozúčtovány náklady na  jednotlivé skupiny elektrozařízení a v rámci každé skupiny jsou dále zjišťovány náklady související

elektrozařízení celkem

Z toho nová elektrozařízení

skupina elektrozařízení

celková hmotnost (kg)

podíl jednotlivých skupin (%)

celková hmotnost (kg)

podíl jednotlivých skupin (%)

skupina 3

8087,20

62,94

47,88

0,37

skupina 4

4728,92

36,80

8,42

0,07

skupina 7

28,23

0,22

0

0

skupina 8

4,44

0,03

0

0

0,22 %

0,03 %

VZÁJEMNÝ PODÍL CELKOVÝCH HMOTNOSTÍ SKUPIN 3, 4, 7, 8

36,80 % sk. 3

62,94 %

sk. 4 sk. 7

Krátce Odpadové dny pokračují Cyklus Odpadové dny pokračuje. Sérii konferencí o  nakládání s  odpady (v  jejich rámci pořádal ASEKOL akci Zpětný odběr 2009 v  Praze) završí setkání pojmenované Biologicky rozložitelné odpady. Od  9. do  11. září se bude v  Náměšti nad Oslavou diskutovat o  poznatcích o  zpracování biologicky rozložitelných odpadů a  o  výzkumu, ekonomice a  legislativě s  touto problematikou spojené. Více na www.zeraagency.eu.

Jsme partnerem EnviWebU Časopis Zpětný odběr se stal v červnu letošního roku partnerským časopisem odborného portálu pro životní prostředí www.enviweb.cz a  zařadil se tak po bok časopisů, jakými jsou Odpady, EKO a řada dalších ekologických odborných periodik. Současně také EnviWeb o letošních prázdninách prošel grafickou i obsahovou rekonstrukcí (mimo jiné byla přidána i  odborná sekce Zpětný odběr), která posunula tento u nás nejnavštěvovanější odborný portál pro životní prostředí a  průmyslovou ekologii na  novou kvalitativní úroveň.

Nový způsob výkaznictví Společnost ASEKOL zavedla od 2. čtvrtletí 2009 nový systém vykazování množství elektrozařízení uvedeného na  trh v  České republice. Do  systému se uživatelé přihlašují na  stránkách společnosti www.asekol.cz přes webové rozhraní za použití buď uživatelského jména a  hesla, nebo uživatelského jména a RSA klíče. Z důvodu větší bezpečnosti osobních údajů není již možné čtvrtletní výkazy zasílat e-mailem. Nový způsob výkaznictví zaručuje maximální ochranu dat uživatelů a umožňuje přehledný a pohodlný přístup k výkazům za minulá období.

Projekt Věnuj mobil zná další výherce V  měsíci červnu bylo rozdistribuováno přes 21  000 odpovědních obálek určených ke  sběru vysloužilých mobilních telefonů. Obálky byly součástí červnového vydání časopisu Mobility. Ke  sběrové akci byla vyhlášena soutěž o  hodnotné ceny. Mobilní telefon vyhráli Pavel Blahník a Alena Seareová, předplacený kupon pro mobilní telefon v  hodnotě 1000 Kč Václav Hána, Antonín Vladeka a Štefan Štastný a roční předplatné časopisu Mobility získali Vladimír Bartoníček, Květa Kubrová, Václav Kesler, Andrea Řezníčková a  Libor Dorda. Nejen výhercům děkujeme za účast v projektu.

sk. 8

5

ZPRÁVY / NOVINKY

Sedmdesát obcí přešlo k ASEKOLU

Téměř dvoutisícové město Bělá nad Radbuzou v Plzeňském kraji má starostu na svém místě. Rozjíždí sběrné dvory, učí lidi třídit. Jeho město stejně jako sedmdesát obcí spolku skládky Lazce nedávno přestoupilo k ASEKOLU. „Je prostě lepší,“ říká Libor Picka. Pětačtyřicetiletý Libor Picka na radnici v Bělé nad Radbuzou pracuje od  roku 1994. Za  tu dobu stihl udělat pro město řadu věcí. Je rázný, upřímný a nebojí se debatovat o tématech lezoucích pod kůži, mezi něž patří i otázky životního prostředí, sběru a  recyklace. Není divu, vždyť stál u  zrodu vůbec první třídicí linky v  porevolučním Československu, stejně jako u  začátků společnosti EKO-KOM, která zajišťuje zpětný odběr a  využití odpadu z obalů.

byly tu drtiče, pásy, linky,“ vzpomíná Picka s tím, že začátky nebyly lehké. „Byly doby, kdy jsme museli linku zastavit a všechny propustit, nedostalo se nám potřebné podpory,“ říká. Skládka školákům Sdružení obcí dohlíží na to, aby obce dobře hospodařily s odpady, hlavně při provozu skládky v Lazcích. Zároveň figuruje při sběru separovaného odpadu a vydává obecně závazné vyhlášky týkající se

Barokní most v Bělé nad Radbuzou byl postaven podle vzoru pražského Karlova mostu

Průkopníci třídění Libor Picka pro svůj kraj pomohl dohodnout založení několika sběrných dvorů, se kterými úspěšně spolupracuje i  ASEKOL. Ten má sběrné místo na sběrném dvoře v samotné Bělé nad Radbuzou a v poslední době se stará i o sdružení obcí Lazce, kam náleží sedmdesát obcí z  Domažlicka. „S  bývalým provozovatelem kolektivního systému pro nakládání s elektrozařízeními jsme se rozešli. ASEKOL nám vyhovuje víc, jeho systém sběru je prostě lepší, přístupnější,“ vysvětluje Libor Picka důvod změny s tím, že ASEKOL nabízí některé služby pružněji a průhledněji. Pro ASEKOL je to výborná vizitka, protože sdružení obcí skládky Lazce je v Česku unikátní. „Sdružujeme více než sedmdesát obcí okresu Domažlice, který patří mezi nejlepší ve sběru separovaného odpadu. Sdružení založilo v roce 1992 skládku v  Lazcích, kde se jako vůbec první v  republice rozběhla třídírna plastů, skla, papírů,

6

ZPĚTNÝ ODBĚR

odpadového hospodářství. „Nezapomeňme však na  to, že pořádáme i  osvětové akce,“ říká Picka. Na  akcích nazvaných Skládka školám například sdružení spolu s  vedením skládky Lazce navštěvuje školy a pořádá ekologické semináře. „Samozřejmě, Plzeňský kraj je na tom sice s odpadovým hospodařením výborně, ale stále je co zlepšovat. Patřím třeba k těm signatářům petice, kteří bojují proti navrhovanému zákonu o vykupování plastů. Vozit v kamionech vítr z jedné strany země na druhou se mi zdá opravdu proti přírodě,“ říká. Plasty jsou pro Picku vůbec problém. „Je nutné celorepublikově vyřešit problém, co s plasty, když je Čína přestane vykupovat, což se lehce může stát. Musíme si rozmyslet nějaké energetické využití odebraných surovin, přijatelná se mi zdá například výroba briket,“ dodává. Zároveň je nezbytné přibližovat lidem význam sběrných nádob i nutnost a potřebu zpětného odběru elektrozařízení.

3/2009

Krátce Budějovičtí instalují kontejnery Město České Budějovice uvítalo možnost usnadnit svým občanům sběr drobných elektrozařízení. Proto se rozhodlo, že do ulic svého města umístí 20 stacionárních kontejnerů na  vysloužilé spotřebiče. Červené kontejnery se v Budějovicích objeví v průběhu podzimu. O jejich přesném umístění bude veřejnost informována.

Dozorové audity ASEKOL v září podstoupí tzv. dozorový audit k zachování platnosti certifikátů systému managementu podle norem ISO 9001:2001 (systém managementu kvality), ISO 14001:2005 (systém managementu environmentu) a  OHSAS 18001:2008 (systém managementu bezpečnosti a  ochrany zdraví při práci). Certifikát byl vydán společností TÜV SÜD vloni v září. Dozorový audit k ověření zajištění bezpečnosti informací ISO/IEC 27001:2006 byl ve  společnosti ASEKOL proveden v  červnu 2009.

Kampaň ASEKOLu v Galerii české reklamy Redakce týdeníku pro marketing a reklamu Strategie z vydavatelství Mladá fronta pravidelně uveřejňuje zajímavé počiny v oblasti (nejen) české reklamy. Do Galerie reklamy byla zařazena také kampaň ASEKOLu na podporu třídění, zpětného odběru a recyklace elektrozařízení.

Otázky pro

Ptáme se Tonyi Graves

S Tonyou Graves vtrhl do českých hudebních vod nespoutaný živel, nejen že skvěle zpívá, ale ještě k tomu dokáže na pódiu udělat strhující show

1. Jaký byl váš první elektrospotřebič a jak skončil? Myslím, že to bylo malé dětské rádio na  devítivoltovou baterii s  obrázkem ­Snoopyho. Jak skončilo, to už si ale nepamatuji. 2. Co děláte s vysloužilými elektrospotřebiči dnes? Různě se jich zbavuji. 3.

S manželem, šéfredaktorem časopisu Time In Markem Gregorem, a starším synem Sebastianem Ferdinandem

6. Máte za sebou i pár filmových rolí, naposledy jste si v Obsluhoval jsem anglického krále dokonce zahrála habešského císaře. Máte nějaké další nabídky na filmování? Dostala jsem malou roli ve filmu Malá pražská Matahára, který v produkci České televize právě dokončuje Andrea Sedláčková. 7. Na co se v nejbližší době nejvíc těšíte? V těchto dnech se nejvíc těším na to, až se pořádně vyspím.

Když srovnáte ekologické povědomí lidí a  jejich chování k  přírodě v USA a v Čechách, jak vám z toho Češi vychází? Každá mentalita je trochu jiná, víc bych to asi nekomentovala... 4. Nedávno jste s Monkey Business pokřtili novou desku, zpíváte také na babypunkovém projektu Kašpárek v rohlíku, na co dalšího se v nejbližší době můžeme těšit? Právě dokončuji sólové album, které by doufám mělo vyjít na konci roku. 5. Zpíváte doma svým dvěma synům, a pokud ano, tak co? Poslouchají Monkey Business, Kašpárka v rohlíku, nebo třeba něco úplně jiného? Já doma moc nezpívám. Užívám si ticho, stejně jako si na koncertě užívám hudbu. Občas zpíváme v autě spolu s rádiem. Děti poslouchají všechno, co poslouchám já, takže i Monkey Business a Kašpárka.

V Monkey Business Tonya zpívá už desátý rok, na snímku jsou spolu s Romanem Holým a Matějem Ruppertem na autogramiádě v roce 2002

7

TÉMA ČÍSLA: LIKVIDACE HRAČEK

Je třeba zaplnit mezery v legislativě

Zatímco například ve zpětném odběru elektrozařízení se za poslední roky situace výrazně zlepšila, v případě autovraků je před námi ještě dlouhá cesta. Ekologická recyklace aut se nevyplácí, povinnost zpětně odebírat pneumatiky lze snadno obejít a odpadních olejů se zpátky do systému vrací pouhá 3,5 procenta. Nejvyšší čas s tím něco udělat.

TÉMA ČÍSLA / recyklace autovraků

Zpětný odběr pneumatik, autovraků a olejů Rozvíjející se zpětný odběr vysloužilých

elektrických a elektronických zařízení i obalů

trochu zakrývá skutečnost, že povinnosti zpětného odběru podléhají ještě jiné výrobky.

Spotřebitelé mají podle zákona právo odevzdat bezplatně také pneumatiky, autovraky nebo odpadní oleje a povinné osoby (výrobci a dovozci) pak mají povinnost se o vysloužilé výrobky dále postarat – tedy je nějak využít či odstranit. Podívejme se, jak v praxi funguje to, co nařizuje zákon.

9

TÉMA ČÍSLA / recyklace autovraků / text: JARMILA ŠŤASTNÁ / FOTO: profimedia

Zpětný odběr Odebírání použitých výrobků povinnými osobami od spotřebitelů bez nároku na úplatu za účelem jejich využití nebo odstranění (§38 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech) Povinná osoba pro zpětný odběr V případě, že je výrobek vyroben v ČR a je určen ke spotřebě v ČR, stává se povinnou osobou domácí výrobce. V případě, že je výrobek vyroben v zahraničí a je určen ke spotřebě v ČR, stává se povinnou osobou ten, kdo ho první uvede na trh v ČR, tj. právnická nebo fyzická osoba, která jako první převezme výrobek od dodavatele z jiného státu. Povinné osoby musejí zpracovat roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru a odděleného sběru za uplynulý kalendářní rok a zaslat ji do 31. března Ministerstvu životního prostředí. To zprávy vyhodnotí a zveřejní na svém webu. Odpad – výrobek Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění.

10

Oleje někde mizejí Zatímco pro zpětný odběr a  využití elektrozařízení vznikly kolektivní systémy, pro odpadní oleje to neplatí. Výrobci a  dovozci navazují spolupráci s firmou, která pro ně zpětný odběr zajišťuje. Jednou z nich je společnost Minorec z Ústí nad Labem. Její jednatelka Mgr. Alena Jursová popisuje současnou situaci: „Už při prodeji oleje výrobce informuje zákazníka, že zpětný odběr pro něj zajistí naše nebo jiná firma, to záleží na regionu, v němž klient funguje.“ Ing.  Jan Roček z  další „olejářské“ společnosti Rekla, s. r. o., k  tomu dodává: „Zákazníci velkých výrobců, jako jsou Paramo, Shell nebo Agip, nás kontaktují přímo nebo přes výrobce. Klientům zajišťujeme i  zpracování ročních hlášení o  zpětném odběru, které musí každoročně odevzdávat na  Ministerstvo životního prostředí.“ Zdá se, že takový systém by mohl fungovat bez problémů, realita je však jiná. Systémem zpětného odběru se vrací pouhý zlomek olejů. V roce 2007 bylo u  nás na  trh uvedeno kolem 85 tisíc tun minerálních olejů, zpětně odebráno jich však bylo pouze něco málo přes tři tisíce tun. Úspěšnost zpětného odběru olejů se tak pohybuje na  pouhých 3,5 procenta.

ZPĚTNÝ ODBĚR

3/2009

Mgr.  Alena Jursová upozorňuje: „Stát i Evropská unie požadují, aby se do  roku 2012 znovu využívalo 50 procent ze všech olejů uvedených na trh. Z výsledků, které jsou k dispozici, je jasné, že tohoto cíle nemůže být dosaženo.“ Kromě velkých firem dováží oleje dalších 50–60 subjektů, které se zjevně o  zpětný odběr svých výrobků nesta-

kapacitu odpadních olejů – minimálně 70 až 100 tisíc tun, aby se zařízení vyplatilo. Proto myslím, že v dohledné době v Česku podobné zařízení nebude vybudováno,“ uzavírá Jan Roček. Pneumatik se vrací hodně Ani zpětný odběr pneumatik u  nás nezajišťují kolektivní systémy. Máme však

Pokud by legislativa stanovila alespoň nějaké minimální procento plnění, každá povinná osoba by pak zpětný odběr skutečně prováděla. rají. Vinu na  tom nese i  stát. „Těchto firem se nikdo neptá, jak je možné, že je v  jejich hlášení o  zpětném odběru napsána nula. Stát dostatečně nevymáhá povinnosti, které sám nastavil,“ říká Alena Jursová. Odpadní oleje tak nejrůznějšími cestami unikají ze systému, většina z  nich se zřejmě spálí v malých kamnech v servisech a jiných provozech. Sebrané oleje se upravují a zpracovávají na  kvalitní topné oleje. O  jiném způsobu využití u  nás zřejmě nemůžeme uvažovat: „Ve  světě existuje několik zařízení, kde se destilací z  odpadních olejů vyrábějí základové oleje, lubrikanty nebo paliva pro lodě. Taková zaří­zení představují investici okolo 30 milionů eur a  musí mít dostatečnou

jednoho velkého výrobce s  dominantním postavením na  trhu. Barum Continental v Otrokovicích vyrobí ročně přes 20 milionů kusů osobních i  nákladních pneumatik a zajišťuje pro ně zpětný odběr. Používá k tomu svou maloobchodní síť a provozovny partnerů. Ing. Richard Kosina z Barumu říká: „Na český trh ročně uvedeme kolem 22 tisíc tun pneumatik koncernových značek. Systémem našeho zpětného odběru získáváme zpět přes 20 tisíc tun, to znamená, že úspěšnost našeho zpětného odběru přesahuje 90 procent. Ročně nás to stojí okolo 75 milionů korun.“ Podobně jako v případě odpadních olejů však i  zde nacházíme mnoho tzv. „free riders“, tedy firem, které přivezou ze zahraničí pneumatiky, uvedou je na trh (často pomocí internetových obchodů), ale o zpětný odběr se nestarají. Celkem se na český trh dostalo v roce 2006 přes 76 tisíc tun pneumatik, zpětně odebrá-

Co by pomohlo odpadním olejům – kolektivní systém? Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) vyčíslila, že by náklady na systém dosáhly zhruba 20 milionů korun, které by museli zaplatit výrobci a prodejci v poplatcích za uvedení olejů na trh. Podle Jana Ročka (Rekla) je v oboru tak konkurenční prostředí, že vytvoření kolektivního systému není reálné. Při současných cenách železného šrotu je ekologická likvidace vysloužilých aut hluboce ztrátová

no bylo přes 44 tisíc tun. To znamená, že zpětný odběr pneumatik přesáhl slušnou hodnotu 60 %. Zdeněk Ševčík, jednatel společnosti TASY, s. r. o., zabývající se dlouhodobě i  sběrem, tříděním a  zpracováváním pneumatik, upozorňuje: „Povinnost zpětného odběru pneumatik lze v  České republice plnit jen formálně. Můžete uzavřít smlouvy, opotřebené pneumatiky od zákazníků odmítáte a pouze jednou ročně sepíšete hlášení, že vás nikdo o  zpětný odběr nepožádal. Pokud by legislativa stanovila alespoň nějaké minimální procento plnění, každá povinná osoba by pak zpětný odběr skutečně prováděla.“ Komplikace u autovraků Vyřazené automobily vytvářejí skupinu svébytných odpadů. Ing. Emil Polívka ze společnosti SUNEX k tomu říká: „Slovo odpady bych dal do uvozovek. Očekáváme totiž, že díky nové legislativě časem dojde ke  zrušení odpadové kategorizace u  některých materiálů získaných z autovraků.“

Průměrná hmotnost autovraku se dnes pohybuje okolo 950 kg. Největší podíl tvoří železo z karoserie, značný je obsah plastů a skla. Druhy a kvalita materiálů, které lze z  autovraku získat, hodně závisí na jeho stáří a ovlivňují i ekonomickou výtěžnost celého systému sběru. Podle Emila Polívky do  systému vůbec nepřispívají výrobci a prodejci automobilů, což odporuje zásadě, že znečišťovatel platí. Financování systému zpětného odběru závisí na cenách železného šrotu na  světových burzách. Kovová karoserie je totiž jedna z mála věcí, které se dají po recyklaci úspěšně prodat. Výrazný pokles cen druhotných surovin proto ohrožuje i recyklátory autovraků. Předseda odborového Sdružení zpracovatelů autovraků Jan Volejník tvrdí: „Zpracovat vysloužilé auto stojí zhruba 3000 korun. Při současných cenách železného šrotu je ekologická likvidace hluboce ztrátová a náklady nyní převažují výnosy o 800–1400 Kč. Paradoxně čím víc autovraků zpracujeme, tím je to pro nás nevýhodnější.“

Jak to vidí dovozci

Jeho slova potvrzuje i Emil Polívka, který připomíná, že nepomůže ani šrotovné, spíše naopak: „Po  zavedení šrotovného lze u nás očekávat mimořádný vznik zhruba osmdesáti tisíc autovraků. Při současné průměrné ztrátovosti zpracování se může celková ztráta zpracovatelských zařízení zvýšit o 80 až téměř 100 milionů Kč.“ Zpracovatelé autovraků řeší navíc ještě problém evidence. Odhlášeno z  provozu může být jen vozidlo, které se prokáže dokladem o  ekologické likvidaci. V  únoru 2009 bylo odhlášeno 26  985 autovraků, ale do  zpracovatelských zařízení jich přišla jen zhruba polovina, celkem 13 800. Většina z těch „nezvěstných“ končí rozmontována na  jednotlivé díly, případně odvezena do kovošrotu. „V režimu zpětného odběru musíme odebrat autovrak od lidí zadarmo. Když ho však odvezou na nelegální vrakoviště nebo do kovošrotu, dostanou na ruku aspoň nějaké peníze,“ shrnuje Emil Polívka současnou situaci, která by si určitě zasloužila urychlené řešení.

automobilů „Za největší problém považuji chaos zapříčiněný ať už vědomým či nevědomým nedodržováním právních předpisů mnohými účastníky celého systému, některými orgány státní správy počínaje a výrobci a prodejci aut konče. Pokud neupřesníme pravidla hry tak, aby byla pro všechny jasná, spravedlivá a dalo se v nich dobře orientovat, bude stávající chaotická situace trvat.“ Ing. Pavel Tunkl, tajemník Svazu dovozců automobilů

Pneumatiky na sběrných dvorech Vysloužilé pneumatiky lidé často odevzdávají ve sběrných dvorech měst a obcí. Podle zákona o odpadech se tak odpad stává majetkem obce, nezbývá jí tedy nic jiného než se o takto odložené pneumatiky postarat. Obce to nevidí rády, protože se tím zvyšují provozní náklady, a řeší to zavedením „manipulačního poplatku“ pohybujícího se okolo 25 Kč za každou pneumatiku, případně omezují množství odevzdaných pneumatik na osobu na čtyři ročně. Přesto se ve středně velkém městě nashromáždí ročně kolem 30 tun pneumatik. Za odvezení a likvidaci každé tuny zaplatí město přibližně dva tisíce korun. Ze situace obce viní výrobce pneumatik, kteří podle nich nedostatečně dbají o zpětné odběry. Ačkoli takové jednání zákon zakazuje, pneuservisy stejně odebírají pneumatiky zpět pouze výměnou za nákup nových, případně odeberou jen některé značky. Řešením by mohlo být zřízení kolektivního systému, který by podchytil firmy, jež nyní své povinnosti zanedbávají.

11

ASEKOL info / text: Petr Holeček / FOTO: ARCHIV

Přišel varovat z elektrodžungle „Hrozí vám živoření v elektrodžungli. Když nebudete recyklovat, zavalíte svět odpadem,“ říká lidem v deseti českých městech kyborg Šrotonátor. Tenhle posel z budoucnosti zavalené odpadem se vrátil v čase, aby se pokusil změnit chování lidí, jež k budoucí apokalypse vedlo. 4.–5. 6. nám. Přemysla Otakara II., Č. Budějovice, autor David Kubec

Šrotonátor přichází Rok 2209. Planetu Zemi dusí miliardy tun odpadků, které se tyčí do  výše mrakodrapů. Měli jsme recyklovat, říkají lidé, ale je pozdě. Přes hory odpadu už není vidět slunce. Rok 2009. Přichází posel z  budoucnosti. Jmenuje se Šrotonátor a  vypráví o  apokalypse. Potomci dnešních obyvatel planety ho stvořili, aby se vrátil v  čase a  nehospodárným předkům vyčinil. Sci-fi pohádka? Na  první pohled ano, ale má překvapivě blízko realitě. Šrotonátor je ústřední postavou happeningů, se kterými společnosti ASEKOL a EKOLAMP navštěvují česká města.

Lidé na nich zjišťují, proč je důležité vracet spotřebiče a zářivky do sběrných dvorů nebo přímo prodejcům. Svět (bez) recyklace „Co patří mezi elektroodpad a jaké suroviny je možné recyklací získat, se návštěvníci dozvědí v expozici Svět recyklace, připomínající běžnou domácnost,“ představuje část projektu Hana Ansorgová z  ASEKOLU s tím, že společnost zapojila do kampaně určené pro nejširší veřejnost místní školáky, umělce i představitele měs­ta. V první fázi v červnu obrazil

Šrotonátor České Budějovice, Pardubice, Ústí nad Labem, Liberec a Jihlavu. Po prázdninách se chystá vrhnout na Zlín, Brno, Opavu, Plzeň a Karlovy Vary. Akce je založena na kontrastu – vedle Světa recyklace je ve městech připravena apokalyptická expozice Svět bez recyklace, složená z  elektroodpadu. Oba světy spojuje časová osa (2009–2209) s popisky vysvětlujícími problematiku recyklace. Za odpad kus kyslíku Happening, který se v daném městě koná vždy dva dny, vtáhne obyvatele do akce. Když místní přine-

Jak se pracuje s elektroodpadem Studentky designu Univerzity J. Evangelisty Purkyně (Ústí nad Labem): Dáša Vančurová: „Sochu z elektroodpadu jsme stavěly poprvé, ale hned nás ten nápad zaujal.“ Nela Tréšková: „Byla to pro nás úplně nová zkušenost. Řešily jsme hlavně, jak upevnit jednotlivé věci, aby tvořily objem a aby to na soše všechno drželo.“ Kateřina Jiroutková: „Jak jsme uviděly sekačku, bylo nám jasné, k čemu ji použijeme. Vytvořily jsme z ní psa, kterého má naše socha na vodítku.“ Sochař a výtvarník David Kubec (České Budějovice): „Sochu jsem vytvořil jako apel, který má varovat před nedostatečnou recyklací. Na  ruku Šrotonátora jsem použil například vysloužilou strunovou sekačku, v těle sochy se skrývá i dvacet let starý šamponový vysavač.“

12

ZPĚTNÝ ODBĚR

3/2009

Umělecký kovář František Bláha (Pardubice): „S elektrošrotem jako materiálem mám úplně novou zkušenost, já pracuji s kovem. Chtěl jsem, aby si lidé uvědomili, co vše se dá použít na  stavbu sochy. Na  noze má například exkluzivní kousek, starý vysavač, jaký už se dneska nevidí.“ Výtvarnice Mgr. Jitka Mrázková (Liberec): „Překvapilo mne, kolik se na náměstí sešlo počítačů, takže jsem změnila svou původní představu a  použila jsem na  stavbu počítačové kryty. Zvolila jsem minimalistickou formu, která evokuje i to, kolik už je odpadu stejného druhu. Výtvarnice Olga Nová (Jihlava): „Já mám ráda staré věci, nejraději bych Šrotonátora postavila jen z  historických kousků, proto jsem byla nadšená, když jsem viděla tu starou televizi a  použila jsem ji jako hlavu. Ze začátku jsem byla trochu ohromená, ta socha je opravdu vysoká.“

8.–9. 6. Pernštýnské nám., Pardubice, autor František Bláha

15.–16. 6. Mírové nám., Ústí n. L., autorky K. Bernardyová, N. Tréšková, D. Vančurová, T. Tutáková a K. Jiroutková

sou v době konání vysloužilý spotřebič, zajistí nejen materiál na vytvoření sochy lokální obdoby Šrotonátora, ale výměnou také získají sazenici stromku či trvalku. „A když odevzdají starou nefunkční zářivku, dostanou od nás novou, úspornou,“ pokračuje Zuzana Křenková z kolektivního systému Ekolamp. To však platí jen pro prvních tři sta lidí, kteří se žárovkou dorazí, sazeničku ale dostane každý. Zasloužilé šrotosochání Do hry o budoucnost zapojují ASEKOL a EKOLAMP nejen rodiny s dětmi, ale i místní umělce. Postavu ze starých spotřebičů tvoří sochaři přímo během akce. Sochu pak slavnostně odhalí zástupce města. V  Českých Budějovicích vytvořil návštěvníka z  budoucnosti sochař David Kubec, známý svými performancemi v  centru města. „K  myšlence recyklace mám blízko, sám totiž při své tvorbě vytvářím množství odpadu,“ řekl sochař po slavnostním odhalení. Kde bydlí Šrotonátor? Program happeningů se Šrotonátorem nezapomíná ani na děti. Pořadatelé oslovili školy a vytvořili pro ně soutěž s úkolem Najdi doupě Šrotonátora. Školáci v květnu fotili a kreslili různá nevábná místa ve svém městě a okolí, kde se třeba vyskytují černé skládky a kde by podle nich Šrotonátor mohl bydlet. Výsledná díla jsou vystavena a o nejlepších můžete hlasovat na adrese www.srotonator.cz. Pro školy je v rámci happeningů připraven i výukový ekologický program s ukázkami, jak by za dvě stovky let mohla vypadat naše země bez recyklace. Zánovní už nevoní Elektrošrot je v  současnosti nejrychleji rostoucím druhem odpadu. Existují odhady, že každý Čech narozený po roce 2000 vyprodukuje za svůj život

17.–18. 6. nám. dr. E. Beneše, Liberec, autorka Jitka Mrázková

­3,5 tuny elektroodpadu. Z  průzkumů vyplývá, že je to důsledkem zkracující se životnosti výrobků. Mnoho stále funkčních přístrojů lidé vyhazují jen kvůli tomu, aby si pořídili modernější a výkonnější. Přitom každý Čech odevzdá ročně čtyři kilogramy elektroodpadu, což je asi čtvrtina nových spotřebičů vyrobených ročně na  hlavu jednoho člověka. „Recyklace je vážně zásadní problém. Jsem rád, že k  nám Šrotonátor přišel, takových akcí je potřeba hodně,“ podotýká primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Promiň, Šrotonátore I  ostatní představitelé měst kvitují akci s  povděkem. Primátor Pardubic Jaroslav Deml se podle

22.–23. 6. Dolní Masarykovo nám., Jihlava, autorka Olga Nová

vlastních slov do  budoucnosti podíval osobně. „A  nebyl to pěkný pohled. Vůbec se mi tam nelíbilo. Promiň, Šrotonátore, udělám všechno pro to, aby naše budoucnost takto nedopadla,“ řekl na akci v  Pardubicích. I  na  Pernštýnském náměstí byl přistaven kontejner na elektroodpad. „Je důležité, že se dělají akce, které se zaměřují na mladé. Ty je nejvíce potřeba vychovávat k  recyklaci, protože budoucnost planety je v jejich rukou,“ dodává radní kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý. Zpětný odběr celkově v roce 2008 dosáhl více než 44,6 tisíce tun za rok, což představuje roční navýšení o 40 procent. S touto zprávou se už Šrotonátor do roku 2209 nemusí stydět vrátit.

Proběhlé akce

Aktuální akce

České Budějovice 4. 6.–5. 6. 2009 nám. Přemysla Otakara II.

Plzeň 7. 9.–8. 9. 2009 náměstí Republiky

Pardubice 8. 6.–9. 6. 2009 Pernštýnské náměstí

Karlovy Vary 9. 9.–10. 9. 2009 u Obchodního centra Varyáda

Ústí nad Labem 15. 6.–16. 6. 2009 Mírové náměstí

Opava 14. 9.–15. 9. 2009 Dolní náměstí

Liberec 17. 6.–18. 6. 2009 náměstí Edvarda Beneše

Brno 16. 9.–17. 9. 2009 Moravské náměstí

Jihlava 22. 6.–23. 6. 2009 Dolní Masarykovo náměstí

Zlín 21. 9.–22. 9. 2009 náměstí Míru

13

Recyklohraní má první narozeniny

A opravdu je co slavit. Hned první rok se zapojilo přes jeden a půl tisíce škol z celé republiky. Nešlo přitom ani tak o body za splněné úkoly, které se dají vyměnit za školní pomůcky. Důležitější bylo nadšení a kreativita školáků, kteří mimo jiné prokázali i literární a výtvarné dovednosti.

Recyklohraní pomáhá pedagogům Schválením nového školského zákona a zavedením rámcových vzdělávacích programů do škol se učitelům uvolnily ruce a oni dostali možnost vytvářet si vlastní vzdělávací postupy s ohledem na potřeby žáků. Školní vzdělávací programy již nedefinují, co všechno musejí žáci za rok probrat a umět, ale jaké dovednosti (klíčové kompetence) by měli získat. Jedním z průřezových témat, která procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a spojují vzdělávací obsahy různých oborů, je i environmentální výchova, která vede žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí. Protože projektové vyučování a soutěžení jsou pro děti vždy zajímavější a často i přínosnější než frontální výu-

14

ZPĚTNÝ ODBĚR

ka, nese se Recyklohraní, školní vzdělávací a sběrový program organizovaný společnostmi ASEKOL, ECOBAT a EKO-KOM, právě v tomto duchu. Počet zapojených škol (1608) a  žáků (407 016) během jediného roku trvání programu dokazuRecyklohraní v číslech Počet zapojených škol

1608

Počet zapojených žáků

407 016

Počet zapojených obcí

1000

Doposud vydáno bodů

1 996 804

Odměny si vybralo škol

258

Doposud vybráno bodů

380 341

Poznámka: Údaje jsou platné k 1. 9. 2009

3/2009

je, že Recyklohraní děti opravdu baví a  zaujalo i pedagogy, kteří jednoduchým způsobem získali další materiály a  náměty, jak dětem předávat poznatky o třídění a recyklaci. Navíc se díky projektu Recyklohraní podařilo přímo ve školách sebrat a odevzdat k recyklaci téměř 50 tun baterií­ a 190 tun vysloužilých elektrozařízení. Za splněné úkoly odměny Organizátoři Recyklohraní v průběhu roku vyhlašovali tematické hry, soutěže a kvízy, za jejichž splnění získávají školy body. Tyto body mohou podle vlastní volby proměňovat za praktické i sportovní odměny související s výukou. Celkem bylo doposud vydáno 1  996  804 bodů, v  internetovém

pro školy / TEXT: lucie kettnerová / FOTO: pavel šinÁgl, archiv

katalogu na  stránkách www.recyklohrani.cz si svou odměnu v  hodnotě 380  341 bodů vybralo 258 škol. A o co je největší zájem? „Mezi nejoblíbenější patří např. kuličkové pero, frisbee, sada na  stolní tenis nebo dětská souprava potřeb na  kreslení. Z  hodnotnějších předmětů je velmi oblíbený přehrávač DVD, který si objednalo třicet škol,“ říká manažerka projektu Michaela Kubalová. Ve  školním roce 2008/2009 bylo možné zapojit se do  devíti úkolů, v  nichž byly rovnoměrně zastoupeny kvízy, soutěže a skupinové úkoly. Mezi nejúspěšnější patřila literární soutěž Kam s ním? aneb Jak to bylo u nás doma. Soutěže o nejlepší povídku se účastnilo 594 škol a vítězové byli pozváni na veřejné autorské čtení spojené se křtem knihy, která obsahuje oceněné práce. Křest se uskutečnil v  Domě knih Kanzelsberger na  Václavském náměstí v  Praze za  přítomnosti porotců, spisovatelů Aleny Ježkové a  Emila Hakla. Žáci, kteří více než slovem vládnou barvami a  nůžkami, měřili své síly při výrobě sběrného boxu pro baterie či ve výtvarné soutěži Koš snů, v rámci níž navrhovali vtipné a praktické sběrné nádoby na třídění odpadů. Některé návrhy košů na tříděný odpad byly vystaveny na odborné konferenci Odpady a obce 2009 pořádané v červnu v Hradci Králové.

První ročník Recyklohraní byl velice úspěšný. Přesto by nebylo dobré usnout na vavřínech. Co nového ASEKOL připravil pro školní rok 2009/2010, jsme se zeptali Hany Ansorgové z kolektivního systému ASEKOL.

Pro pedagogy jsme připravili výukovou sadu, která má usnadnit zapojení tématu zpětného odběru a recyklace spotřebičů do výuky. Vedle lektorské příručky, která se věnuje klíčovým tématům, jako jsou výrobní náklady na spotřebiče, jejich vliv na životní prostředí, nakládání s elektrozařízeními v domácnosti, třídění a recyklace, jsou k dispozici také scénáře výukových hodin. Ve 4 variantách pro I. i pro II. stupeň získají učitelé také pracovní listy pro žáky. Prostřednictvím zadání domácích úkolů se problematika třídění a recyklace přirozeně přenese i do rodin žáků. Díky vytvořeným materiálům se nám podaří významně rozšířit oslovovanou skupinu občanů. Školy s nejvyšším počtem bodů v projektu Recyklohraní Název školy

Obec

Počet bodů

Základní škola Ronov nad Doubravou

Ronov nad Doubravou

7621

E.K.O. škola

Železný Brod

6257

Základní škola Slavonice

Slavonice

5290

Základní škola Hlučín – Rovniny

Hlučín

5147

ZŠ Habrmanova

Hradec Králové

5009

Základní škola a Mateřská škola Mladkov

Mladkov

4518

Základní škola Záboří nad Labem

Záboří nad Labem

4411

Gymnázium Rýmařov

Rýmařov

3696

10. základní škola Plzeň

Plzeň

3621

Základní škola Hlučín

Hlučín

2973

ZAPOJTE DALŠÍ ŠKOLY A ZÍSKEJTE BODY D DO RECYKLOHRANÍ

› Přivede-li již zapojená škola do Recyklohraní nové školské ›

zařízení, získá bonus 120 bodů. Nově zapojené školy získají 120 bodů za včasnou registraci.

Přihlašovací formulář a další informace naleznete na www.recyklohrani.cz. Př Vzdělávacího a sběrového programu se za podpory Ministerstva školství ČR Vz účastní již více než 1600 škol. úč CHRAŇTE PŘÍRODU – SBÍREJTE BODY – ZÍSKEJTE DÁRKY C Z KATALOGU ODMĚN

Ÿ

15

asekol info

Asociace spotřební elektroniky Výrobci a dovozci spotřební elektroniky čelí společně různým výzvám, ať už pocházejí z oblasti technické, jako např. digitalizace televizního vysílání, nebo legislativní, jako např. povinnosti vztahující se ke zpětnému odběru elektrozařízení a oddělenému sběru elektroodpadu. Z těchto důvodů se ukázalo jako nezbytné založit profesní organizaci, která by hájila zájmy výrobců a dovozců spotřební elektroniky a zároveň jim poskytovala i služby v oblastech, které se dotýkají jejich podnikání. Asociace spotřební elektroniky byla založena v roce 2005. Jejími členy jsou tito významní dovozci a  výrobci spotřební elektroniky: PANASONIC CZECH REPUBLIC, s. r. o., SONY Czech, spol. s r. o., Philips Česká Republika, s. r. o., JVC CZECH, spol. s r. o., LG Electronics CZ, s. r. o., MASCOM, s. r. o., FAST ČR, a. s., BaSys CS, s. r. o., a Samsung Zrt., česká organizační složka. Členové ASE také stáli u zrodu kolektivního systému ASEKOL s. r. o., prostřednictvím kterého plní své povinnosti týkající se zpětného odběru, zpracování,

Michal Mazal, předseda představenstva Asociace spotřební elektroniky

využití a odstranění elektrozařízení. I díky efektivní činnosti kolektivního systému ASEKOL s. r. o., který soustavně zvyšuje objem zpětně odebraného elektrozařízení z  domácností, se podařilo v  České republice splnit kvótu zpětného odběru, která byla do  konce roku 2008 stanovena Evropskou komisí na  4 kg za  každého občana. Ve  skutečnosti byl v  České republice tento cíl ještě překročen, když

16

ZPĚTNÝ ODBĚR

bylo za  rok 2008 sebráno 4,3 kg elektrozařízení na občana. Pomoc při tvorbě legislativy ASE monitoruje legislativní a technický vývoj v oblastech týkajících se předmětu podnikání jejích členů a aktivně na tomto vývoji participuje, jednak samostatně a  také v  rámci Svazu obchodu a  cestovního ruchu, jehož je ASE členem. Díky svému členství v  evropské asociaci DIGITALEUROPE, která sdružuje 61 výrobců spotřební elektroniky a IT produktů spolu se 40 asociacemi působícími v oblasti digitálních technologií má ASE možnost působit i při vzniku a následném projednávání znění evropské legislativy. Asociace se v úzké spolupráci s Národní koordinační skupinou pro digitální vysílání podílí na přípravě přechodu z analogového vysílání na pozemské digitální vysílání. Asociace se rovněž podílí na informační kampani cílené směrem ke spotřebitelům. Problematika dotčená autorským právem je také subjektem zájmů ASE, neboť i autorské právo ukládá výrobcům elektrozařízení různé povinnosti. Ve službách výrobců i spotřebitelů Další oblastí, které se ASE věnuje, je spotřebitelské právo, v němž se potkávají zájmy výrobců a spotřebitelů. ASE a její členové si jsou vědomi užitečnosti a  potřebnosti kvalitní úpravy spotřebitelského práva, neboť spotřebitelé jsou mnohdy ohrožováni výrobky nízké kvality neodpovídající evropským standardům. Na  straně druhé je ovšem třeba si uvědomit, že spotřebitelské právo nemá sloužit ke  zneužívání práv spotřebitele, k  čemuž v  praxi bohužel také dochází. Zájmem ASE je být v kontaktu jak s organizacemi zastupujícími práva spotřebitelů, tak i s Českou obchodní inspekcí, která dohlíží na dodržování povinností posledních prodejců. Pro výrobce elektrozařízení je důležité, aby výrob-

3/2009

ky, které vyrábí, případně uvádí na trh, splňovaly požadavky kladené evropskou a  domácí legislativou. Tyto požadavky jsou mnohdy velmi komplikované, a proto i zde má ASE svoje místo. V poslední době se ASE například intenzivně věnuje problematice, která je ve zkratce známá jako REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction Chemicals) a v rámci této oblasti pak ponejvíce látkám vzbuzujícím mimořádné obavy (SVHC), neboť použití těchto látek ve výrobcích bude od podzimu 2009 zakázáno. ASE zastupuje zájmy svých členů před orgány státní správy a samosprávy. Zvláště v době, kdy je celá řada předpisů transponována z evropského práva, je úkolem ASE podílet se na  této transpozici tak, aby jejím provedením nedocházelo k  nadměrnému zatěžování výrobců elektrozařízení povinnostmi nad míru danou příslušnou evropskou směrnicí či nařízením a  na  straně druhé aby nedocházelo k  vytváření prostoru pro obcházení povinností daných evropskými předpisy v  tuzemské legislativě. Smyslem existence ASE je chránit práva a zájmy výrobců elektrozařízení, což se jí již řadu let úspěšně daří.

ASEKOL info / TEXT: pascal leroy / FOTO: pascal leroy

Značka prvotřídní kvality

Směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), která stanovuje povinnost sběru, recyklace a využití OEEZ, byla ve všech 27 členských státech EU zavedena do národních právních řádů. Tato směrnice však nestanovuje harmonizované normy a nezaručuje řádné fungování subjektů, které poskytují služby v oblasti sběru a zpracování.

Bez jednotného metru to nepůjde Na trh jsou každým dnem uváděny nové druhy elektrozařízení, které vyžadují nové způsoby zpracování, a  je tedy třeba zabránit jejich zpracovatelům, aby získali konkurenční výhodu používáním zpracovatelských technik, které jsou méně šetrné k životnímu prostředí. Mimořádný význam má proto harmonizace norem v  oblasti zpracování a  sběru, jež umožní jednotné srovnávání, monitorování a  vykazování. Podobně důležitý je i rozvoj odborných předpokladů, nástrojů a kapacit subjektů provádějících audit společností zpracovávajících elektroodpad. Organizace působící v oblasti sběru a využití odpadů, jež tvoří WEEE Forum a jednají jménem společenství výrobců, uznávají svou společnou odpovědnost za tyto otázky. Proto usilují o vydání environmentálních norem s působností pro celý postup recyklace OEEZ, a to ve všech členských systémech evropského trhu s elektroodpadem.

ZAMĚŘENÍ SYSTÉMŮ Všechny normy, které byly vypracovány v  rámci projektu, jsou založeny na  těchto zásadách: → Působnost norem je stanovena směrnicí a  evropskými a  vnitrostátními právními předpisy. → Normy zahrnují technické specifikace pro všechny druhy zpracovatelských postupů a pro všechny druhy elektronických zařízení. → Konečným cílem a kritériem je vliv na životní prostředí v  rámci proveditelnosti, přiměřenosti a  zásady předběžné opatrnosti. → Normy by měly být navrženy ve formě zamýšlených cílů – neměly by být orientovány na způsoby, metody, nástroje, technologie nebo jiné technické vybavení. → Předpisy a požadavky, jejichž monitorování není možné či proveditelné, by neměly být zavedeny. → Na základě zkušeností z provádění norem je třeba pravidelně tyto normy ověřovat a zkvalitňovat.

Pascal Leroy je generálním tajemníkem organizace WEEE Forum

Certifikační úřad zajistí dohled Jedním z  cílů organizace WEEE Forum je přijmout standardizovaný certifikační postup pro zavedení značky prvotřídní kvality v  oblasti OEEZ. To bude vyžadovat stanovení formálních požadavků, koncepce monitorování a  auditu a  postupu ukládání sankcí a  odebírání certifikátů. V  tomto ohledu je Certifikační úřad novou organizační strukturou mimo stávající struktury organizace WEEE Forum,

jež zahájí svou činnost během spouštění programu a  bude působit do  roku 2012. Mezi základní úkoly Certifikačního úřadu patří zavedení certifikačních postupů a koordinace a dohled nad postupy monitorování a provádění auditů. Zpracovatelské společnosti jsou povinny nakládat s  OEEZ, recyklovat je a  odstraňovat v  souladu s  právními předpisy a  za  použití nejnovějších zpracovatelských technik. Tyto společnosti musejí podléhat rozsáhlému monitorování. Cíle a  normy ztrácejí význam, pakliže jejich dodržování není pravidelně monitorováno. Každý postup je třeba pravidelně přezkoumávat za pomoci systémových auditů v souladu s normami ISO 14001/9000, jejichž působnost se rozšíří i na postupy zpracování elektroodpadu. K  zajištění harmonizace monitorovacích postupů je třeba, aby auditoři již byli vyškoleni v souladu s normami ISO a aby byli dále specializováni pro provádění auditu společností zpracovávajících elektroodpad. Za tímto účelem je třeba zavést standardizovaný školicí program. Normy jsou v  současné době přezkoumávány jak ze strany členských organizací WEEE Forum, tak zúčastněnými stranami. Zveřejnění nové verze určené pro veřejnost (3.0) se očekává v  srpnu/září 2009. Přijetí norem s obecnými požadavky v konečné podobě se očekává ve  4. čtvrtletí roku 2009. WEEE Forum hodlá zaslat normy Evropskému výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC).

Projekt Weeelabex

V rámci projektu

WEEE Forum je evropská asociace kolektivních systémů pro zpětný odběr OEEZ (odpadních elektrických a  elektronických zařízení). V roce 2008 její členové vykázali sběr 1,5 milionu tun OEEZ, což činí 50 procent všech oficiálně vykázaných OEEZ v Evropě. Účelem projektu WEEELABEX* („WEEE label of excellence“ – značka prvotřídní kvality v oblasti OEEZ) je prostřednictvím značky kvality ocenit ty podniky na  trhu, které dodržují normy týkající se sběru, přepravy a  zpracování všech druhů OEEZ. Projekt v  konečném důsledku přispěje k  omezení emisí vypouštěných do ovzduší a k maximalizaci využití druhotných surovin.

→ budou vytvořeny normy týkající se sběru, přepravy i  zpracování OEEZ a  jednotné certifikační postupy → bude zřízen Certifikační úřad, který bude monitorovat dodržování podmínek uložených v certifikačních postupech ze strany podniků na trhu → budou sestaveny příručky pro auditory → bude vytvořena značka, která umožní certifikovaným podnikům na  trhu používat označení „nejlepší podnik ve  své kategorii“ *Tento projekt je spolufinancován až z 50 procent z  prostředků Evropské unie. Byl zahájen v  lednu 2009 a bude realizován během období čtyř let.

17

Z pohledu obce / text: ROMAN PETERKA / foto: Jan zavřel

Pardubickem za elektroodpadem Je krátce po šesté ranní a Miroslav Koutný, řidič společnosti AVE CZ, která zajišťuje pro ASEKOL v Pardubickém kraji svoz elektrošrotu ze sběrných dvorů ke zpracovateli, vyráží s náklaďákem z Nasavrk na svou tradiční pouť. Obvykle po Pardubicku najezdí za den okolo dvou stovek kilometrů. Na starosti má zhruba třicítku sběrných dvorů. „Území, po kterém jezdím, je přibližně ohraničeno obcemi Hlinsko, Vysoké Mýto, Choceň, Horní Ředice, Sezemice, Pardubice, Přelouč, Heřmanův Městec a Seč,“ usmívá se Miroslav, řadí jedničku a jeho bílý náklaďák začíná polykat dnešní první kilometry.

Miroslav Koutný do posilovny chodit nemusí, denně mu projde rukama až 5 tun materiálu

Miroslav Koutný se při práci pěkně zapotí, a to nejen proto, že je už od  rána horký letní den. Svou šichtu si totiž neodbude jen za volantem. Musí se postarat i o nakládku a vykládku materiálu. Mnohdy i zcela sám. A třeba taková stará televize se docela pronese. A když jich je přes padesát... „Za den mi projde rukama tak 4,5 až 5 tun materiálu. Člo-

18

ZPĚTNÝ ODBĚR

věk nemusí aspoň chodit do posilovny,“ komentuje tu dřinu s nadhledem. Všechno zvážit První cesta vede do  sedmdesát kilometrů vzdáleného Vamberka, kde sídlí firma Ekopart, s. r. o., která je smluvním partnerem kolektivního systé-

3/2009

mu ASEKOL, zajišťuje pro něj zpracování odevzdaného elektroodpadu. Firma také provozuje sběrný dvůr pro město Vamberk. Miroslav Koutný má v kontejneru plný náklad elektrošrotu, který včera odpoledne naložil v Chocni, musí proto nejprve na „návštěvu“ ke zpracovateli, aby měl zase volný kontejner pro novou nakládku. Než ale bude moct

svůj vůz naložit, nějakou chvíli to potrvá. Cesta mu zabere zhruba hodinu, ta hlavní – a  delší – část práce ho ale čeká až poté, co dorazí do cíle. Tam totiž musí vše, co má v kontejneru, vyložit. Naštěstí na to není sám, ve skládání mu pomáhají i dva pracovníci z Ekopartu. I tak ale vykládka trvá přes dvě hodiny. Čas potřebný na  vyložení prodlužuje vážení „zboží“. Váží se zvlášť drobné spotřebiče, televize i  monitory. A  televize je nutno zvážit jeden kus po  druhém. „Každý sběrný dvůr má své čárové kódy a ASEKOL potřebuje vědět, kolik který spotřebič vážil. Proto se televize musí zvážit jednotlivě,“ vysvětluje Miroslav Koutný. Jen pro zajímavost – taková stará vakuová televize váží mezi 50 a 60 kilogramy. „Vyhazuje se jich docela dost, jak je lidé mění za  ploché plazmy,“ říká Koutný. Jak s úsměvem dodává, docela se těší, až ty staré těžké televize zmizí a na sběrných dvorech už budou k nakládání jen ty nové – ploché a také o něco málo lehčí. Jedny Pardubice, prosím Konečně je celý náklad vyložen a  zvážen a  Miroslav Koutný se může vydat na další zastávku na své dnešní trase. Tentokrát to budou Pardubice, kde je třeba naložit zboží ve  dvou sběrných dvorech. „ASEKOL nám na  internetu vypíše objednávku, které sběrné dvory jsou k  odvozu, kolik je tam zhruba zboží – kolik televizí, počítačových monitorů a menších elektrospotřebičů – my pak máme týden na zajištění odvozu ke zpracovateli,“ popisuje systém, jakým funguje na Pardubicku partnerství

ASEKOLu a AVE CZ. O zakázkách tak ví třeba i týden dopředu. Pardubice patří k  nejčastějším štacím Miroslava Koutného. „Tam je totiž hned osm sběrných dvorů. Tyto sběrné dvory patří k těm menším, takže se rychle naplní a je potřeba z nich vše, co patří ASEKOLu, rychle odvézt. Dalším městem, kam se jezdí častěji, je třeba Chrudim,“ vysvětluje Koutný. V Pardubicích nás čekají dva sběrné dvory – u nemocnice v Ostřanské ulici a v Pardubičkách. Nejdříve se ale musíme zastavit v kanceláři Služeb města Pardubic, které jsou provozovatelem pardubických sběrných dvorů, pro klíče. Sběrné dvory totiž v Pardubicích fungují v omezeném režimu – nejsou otevřeny každý den v týdnu ani v průběhu celého dne. Miroslav Koutný si tedy nejprve vyzvedne klíče, pak se, pokud ve sběrném dvoře není obsluha, obslouží sám. Odemkne si, probere připravené zboží, aby nenakládal něco, co patří do péče jiného kolektivního systému, než je ASEKOL, naloží, zamkne, zajede na  Hůrku, kde sídlí Služby města Pardubic, vrátit klíče a  vyřídit papírování. Potom už vyrážíme směr Vamberk. Ten řidič je poklad V  Technických službách města Pardubice jsou z fungování spolupráce s AVE CZ díky vstřícnému přístupu Miroslava Koutného nadšeni. „Provozujeme sběrné dvory, takže spolupracujeme i s jinými kolektivními systémy, než je ASEKOL, staráme se i o separovaný a komunální odpad, o přistavování velkoobjemových kontejnerů, zajišťujeme mobilní

svozy, takže zkušenosti s různými dopravci už máme velké. A musím říct, že přístup pana Koutného není tak docela obvyklým standardem,“ říká Šárka Klicperová, ekoložka Služeb města Pardubic. „Domluva s  panem Koutným je perfektní, vždy nám vyjde vstříc, navíc se tu všude vyzná, což je velká výhoda, protože ty dvorečky jsou většinou v odlehlejších oblastech, bez čísel popisných, takže i  v  době navigací se dá při jejich hledání snadno zabloudit,“ dodává Klicperová. Možnost, že by zabloudil Miroslav Koutný, ale nehrozí. „Pro AVE CZ jezdím od loňského února, ale celkem už u firem, které zajišťují svoz odpadů, jezdím asi čtrnáct let. Zatím se mi nestalo, že bych narazil na sběrný dvůr, který bych neznal,“ říká Koutný. Vyložit a „domů“ Ve Vamberku čeká Miroslava Koutného opět dřina spojená s vyložením pardubického elektroodpadu a jeho zvážením. Potom už konečně může vyrazit na  svou základnu – do  Nasavrk. Tady provozuje společnost AVE CZ sběrný dvůr a  také řízenou skládku odpadu. I ze sběrného dvora v Nasavrkách zajišťuje Miroslav Koutný pro ASEKOL odvoz elektrošrotu. „Probíhá to stejně jako v případě kteréhokoli jiného sběrného dvora, snad jen s tím rozdílem, že za nakládkou nemusím v tomto případě nikam jezdit,“ směje se. Když dorazí z  Vamberka do  Nasavrk, pomalu mu už končí pracovní doba. Zítra ho čeká změna „komodity“ – bude muset zaskočit za kolegu, který obvykle vozí ke zpracovateli vytříděné plasty.

Pardubice mají hodně sběrných dvorů Osm sběrných dvorů v jednom městě je dost. Osm sběrných dvorů na jedno stotisícové město je unikát. „K tomu provozujeme ještě smluvně dvůr v Rybitví, takže celkem jich máme na starosti devět,“ podotýká ekoložka Šárka Klicperová ze Služeb města Pardubice. Osm sběrných dvorů – není to až skoro zbytečně moc? Z hlediska nás jako provozovatele sběrných dvorů pro Pardubice by se dalo říci, že ano. Jde o stav, který vznikl historicky, tím, jak se město snažilo zajistit co nejlépe své odpadové hospodářství. Během let tu tak vzniklo větší množství malých sběrných dvorů. V  minulosti se už objevily snahy změnit tento systém a  centralizovat tyto služby do jednoho či dvou velkých sběrných dvorů. V takovém případě bychom mohli zajistit fungování sběrného dvora každý všední den v týdnu, což u osmi sběrných dvorů není možné. Podobné záměry ale zatím vždy narazily na  velký odpor ze strany občanů.

Těm současný stav, kdy mají sběrný dvůr takříkajíc „na každém rohu“, vyhovuje. Navíc kromě sběrných dvorů mají možnost využít pravidelně přistavovaných velkoobjemových kontejnerů, zajišťujeme pro ně i  mobilní svozy nebezpečného odpadu – řekla bych, že v podmínkách stotisícového města je to docela velký luxus. Když už mají Pardubičtí tolik možností, jak se správně zbavit odpadu, využívají je dostatečně? Nekončí třeba počítače, televize nebo varné konvice tam, kde by neměly? Co se týče elektrospotřebičů, mohu říci, že objem, který prostřednictvím sběrných dvorů odebereme, každým rokem narůstá. I  z  celkového hlediska se situace zlepšuje – nejen u elektrospotřebičů, ale i v případě dalších odpadů. Černé skládky už téměř zmizely. Samozřejmě tu máme pár lokalit, kde na ně stále narážíme, ale je jich čím dál tím méně.

19

rozhovor / TEXT: Lucie Kettnerová / FOTO: MICHAEL KRATOCHVÍL

Jak to vidí výrobci

Zákon o odpadech ustanovil k 13. srpnu 2005 všem výrobcům elektrozařízení povinnost podílet se na financování zpětného odběru elektroodpadu. Nejefektivnějším řešením, jak se zhostit této povinnosti, bylo vstoupit do kolektivního systému. Proto se největší hráči na trhu spotřební elektroniky, kancelářské, telekomunikační a výpočetní techniky na zakládání kolektivních systémů přímo podíleli. Jedním z nich byla i společnost Philips Česká republika. Co to pro společnost znamenalo a jak hodnotí

spolupráci s jednotlivými kolektivními systémy, přibližuje Miroslav Černý, Manager & Category Leader Power Solution z divize Philips Consumer Lifestyle.

Philips patří mezi jedenáct společností, které se v roce 2005 spolupodílely na založení kolektivního systému ASEKOL. Jak jste se připravovali na plnění svých povinností v oblasti zpětného odběru elektrozařízení a jaké konkrétní kroky jste museli podniknout? Obecně vzato Philips postupoval stejně jako v případě vzniku ostatních kolektivních systémů, to jest aktivní účastí svých pracovníků ve spolupráci s  našimi právními zástupci. Výhodou je, že velmi podobné systémy již fungují v sousedních zemích Evropy, proto zde bylo možné čerpat mnoho praktických zkušeností a vyvarovat se tak chyb, které již byly jednou učiněny. Společnost působí v  oblastech zdravotní péče, osvětlovací techniky a životního stylu spotřebitelů. Jak zajišťuje plnění svých povinností v oblasti zpětného odběru u jednotlivých kategorií? Philips svým rozsáhlým portfoliem výrobků zasahuje prakticky do všech kategorií, kterých se zpětný odběr týká. Philips je aktivně zapojen do všech klíčových organizací, které zpětný odběr zabezpečují (většinou stál již u  jejich zrodu), je přímo zastoupen v  jejich dozorčích orgánech. Jedná se o  ASEKOL, Ecobat, Elektrowin a Ekolamp. Philips se tak přímo podílí na tvorbě optimálních podmínek, aby zpětný odběr naplňoval požadovanou legislativu, a na druhé straně, aby jeho poplatky za zpětně odebraná elektrozařízení zbytečně nenavyšovaly cenu výrobků pro konečné spotřebitele. Jak hodnotíte spolupráci mezi jednotlivými kolektivními systémy? Příkladná je spolupráce mezi ASEKOLem a  Eco� batem, kde probíhá velmi úzká spolupráce nejen na úrovni konzultací, ale konkrétně i v oblasti public relations. ASEKOL dokonce zabezpečuje pro Ecobat sběr baterií, které jsou součástí výrobků,

20

ZPĚTNÝ ODBĚR

i pro zákazníky, kteří nejsou přímými prodejci baterií, a usnadňuje jim tak jejich reportovací činnost. Spolupráce s  dalšími systémy je velmi korektní a v současné době probíhají jednání, jak vzájemně využít svých zkušeností. Konzultujeme některé legislativní body, které by měly vést systém zpětného odběru k co nejvyšší efektivitě. Philips je jedním z  nejvýznamnějších světových výrobců systémů lékařského zobrazování a  monitorování pacientů. Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s touto specifickou kategorií zařízení? Podílejí se na zpětném odběru například i prodejci, nebo to nechávají spíše na výrobcích? K  této odpovědi raději přizvu kolegu Zdeňka ­Welzla, Customer Service Managera divize Philips Healthcare, který se touto problematikou zabývá. V  oblasti přístrojů je součástí Philips Healthcare oddělení „Trade In Desk“ (TID), které vykupuje použité přístroje, pokud je možnost jejich umístění na jiných trzích. V praxi to funguje tak, že od nás přístroje odkoupí a následně je profesionálně zrenovují. V případech, že už o přístroj Philips nemá zájem, nabízíme jej prostřednictvím TID firmám, které se specializují na  odkup použitých medicínských přístrojů. Důležité je, že přístroj opustí území republiky. Pokud není zájem ze strany TID ani odkupu, přistupujeme k  ekologické likvidaci přístrojů. Rentgenové trubice vymontujeme a  odešleme ke zpracování do výrobního závodu v Hamburku a zbytek přístroje odvezeme do nejbližšího sběrného dvora, který pro nás zajistí ekologické zlikvidování. Hovoříme-li o  náhradních dílech, tady převážná většina spadá do  kategorie „returnable“ nebo „reparable“, což znamená, že vadné díly posíláme zpět k opravě a opětovnému použití. Důvodem jsou velmi vysoké ceny dílů. Drobné díly likvidujeme prostřednictvím sběrného místa, které máme v budově Philips.

3/2009

Royal Philips Electronics Společnost Royal Philips Electronics of the Netherlands je jednou z  největších světových firem v  oblastech zdravotní péče, osvětlovací techniky a  životního stylu spotřebitelů. Společnost má centrálu v  Nizozemsku a ve více než 60 zemích celého světa zaměstnává zhruba 121  000 lidí. Její tržby za  rok 2008 dosáhly částky 26 miliard eur. Philips je jedním z nejvýznamnějších světových výrobců systémů lékařského zobrazování a  monitorování pacientů, energeticky úsporné osvětlovací techniky a  výrobků souvisejících s  moderním životním stylem a pohodlím spotřebitelů.

Miroslav Černý nám v sídle firmy v pražských Stodůlkách ukázal pár krásných archivních kousků

S  jakými dalšími problémy se jako výrobci v  oblasti zpětného odběru elektrozařízení setkáváte a jak je řešíte? Jednoznačně se ukazuje, že volba řešení problematiky prostřednictvím kolektivních systémů je ta nejlepší. Kritéria odběru jsou mnohdy velmi náročná a  bylo by obtížné je řešit individuálně v  plné kvalitě a  se vší odpovědností ke  společnosti. Nepotřebujeme mít celou řadu specialistů v jednotlivých kategoriích odběru, když nám kvalitní služby nabízejí v rámci kolektivních systémů kvalifikovaní výkonní manažeři. Jejich činnost tak pouze kontrolujeme a  „hlídáme“, aby naše prostředky byly efektivně vynaloženy a vše fungovalo v plné kvalitě. Jak si v tomto ohledu stojí ASEKOL? Přivítali byste nějaké další kroky či změny ve vzájemné spolupráci? Osobně spolupracuji s  ASEKOLEM teprve necelý rok. Pravdou je, že jak postupně více a více poznávám jednotlivé pracovníky týmu, dostávám obraz velmi dobře organizované společnosti s kvalitním vedením v  osobě Jana Vrby, kterého znám osobně již z jeho předchozího působení v oblasti sběru baterií. Obecně lze říci, že nám systém nastavený

v  současnosti vyhovuje a  že další kroky a  změny přinese vývoj trhu a celkové problematiky zpětného odběru. Jak vnímáte legislativní situaci v České republice v  oblasti zpětného odběru elektrozařízení? Můžete ji srovnat s  jinými zeměmi, v  nichž Philips působí? Klíčovým bodem pro další vývoj zpětného odběru bylo únorové zamítnutí návrhu na zrušení vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady Ústavním soudem v Brně. Podle vyhlášky je nutné zřídit jen jeden kolektivní systém v každé skupině spotřebičů. Zpětný odběr historických domácích elektrospotřebičů a elektrických či elektronických nástrojů proto zajišťuje pouze kolektivní systém Elektrowin, telekomunikačních a  IT zařízení, spotřebitelských zařízení a hraček, vybavení pro volný čas a  sporty ASEKOL, osvětlovacích zařízení Eko� lamp, lékařských přístrojů Rema a  kontrolních a  monitorovacích přístrojů Retela. Toto rozhodnutí zajistí kontinuitu stávajících systémů, kde již bylo vykonáno mnoho dobrého. Zrušení vyhlášky by bylo z  našeho pohledu krokem zpět o  několik let a  vneslo by do  zpětného odběru jen zmatek a komplikace.

Zpětný odběr v  České republice je v  porovnání s jinými státy Evropské unie na velmi vysoké úrovni, o čemž jasně svědčí čísla ASEKOLu z loňského roku, kdy například každý občan odevzdal tomuto kolektivnímu systému v průměru 1,25 kg vysloužilých spotřebičů a jedno sběrné místo připadalo na 1107 obyvatel, což je například pětkrát více než v sousedním Rakousku. V současnosti se nad novelizací směrnice o zpětném odběru elektrozařízení diskutuje na úrovni Evropské unie. Které navrhované úpravy směrnice jsou podle vás krokem vpřed, a  které budou naopak přinášet komplikace? Velmi diskutovaným bodem je nová kvóta pro sběr elektrozařízení ve výši 65 % z hmotnosti uvedené na trh, což se jeví jako nereálné, pokud bude docházet k únikům elektrozařízení z autorizovaných systémů zpětného odběru provozovaných výrobci, což je nelegální rozebírání a prodej výnosných částí do kovošrotu, nelegální export apod. Též se jako velmi nereálné jeví zřízení centrálního evropského registru výrobců elektrozařízení – jen jedna celoevropská registrace pro každého výrobce. Dalším diskutabilním bodem je podíl výrobců na financování sběru, dopravy a zpracování elektrozařízení.

21

příloha Ecobat

Nové povinnosti související s „baterkářskou“ novelou zákona o odpadech Dne 13. 6. 2009 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve 3. čtení schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (sněmovní tisk 717). Transpozice Směrnice 2006/66/EU v České republice se tím významně posunula ke svému naplnění. Návrh byl 22. 7. 2009 projednán a následně schválen i Senátem ČR, těsně před uzávěrkou časopisu k úplné platnosti a účinnosti „baterkářské“ novely chyběly tyto legislativní kroky: podpis prezidentem ČR

(srpen 2009) a publikace ve Sbírce zákonů (září 2009). V následujícím přehledu uvádíme předpokládaný časový náběh (harmonogram) nových legislativních povinností vzniklých v souvislosti s „baterkářskou“ novelou:

Tabulka HARMONOGRAMU Výrobci, distributoři a poslední prodejci

mají zakázáno uvádět na trh nebo do oběhu přenosné baterie s obsahem Cd. Na požádání je nutné předložit kontrolním orgánům dokumentaci prokazující tyto skutečnosti (§ 31a, § 31b).

Dovozci

jsou povinni prokazovat celnímu úřadu dodržení podmínek zákazu Hg a Cd (§ 31b, odst. 3)

Výrobci

jsou povinni označovat baterie grafickým symbolem (přeškrtnutá popelnice) a chemickou značkou v případě přítomnosti Pb, Cd nebo Hg (§ 31 c).

Výrobci přenosných baterií

jsou povinni před uvedením baterií na trh poskytnout finanční záruky na jejich zpětný odběr. Neplatí pro účastníky kolektivního systému (§ 31g, odst. 1 písm. c).

Výrobci přenosných a automobilových baterií

jsou povinni zajistit, aby baterie byly opatřeny údaji o své kapacitě (§ 31c, odst. 1, písm. b). Prováděcí předpis však bude Evropskou komisí schválen a vydán až v listopadu 2009, bude se týkat pouze dobíjecích baterií (akumulátorů) a k implementaci opatření má být ponechána 18měsíční lhůta.

Všechny osoby

nesmějí baterie a akumulátory ukládat na skládky ani odstraňovat spalováním (s výjimkou neidentifikovatelných baterií a baterií s obsahem kovového lithia) (§ 31j, odstavec 4)

Výrobci a poslední prodejci

začínají plnit informační povinnosti o zpětném odběru a odděleném sběru (§ 31d)

Výrobci přenosných baterií

➔ zřídí místa zpětného odběru v každé obci s počtem více než 1500 obyvatel, a ve kterých jsou přenosné baterie nebo akumulátory, které uvádí na trh, prodávány (§ 31g, 2a) ➔ uzavřou smlouvu s každou obcí, kde jsou prodávány jejich baterie a která o její uzavření projeví zájem (§ 31g, 2b) ➔ zřídí místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k tomuto zákonu, a kde jsou jeho baterie nabízeny k prodeji, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván (§ 31g, 2c) ➔ zřídí místo zpětného odběru v každém prodejním místě posledního prodejce, kde jsou jeho baterie prodávány a kde bylo za předchozí kalendářní rok uvedeno do oběhu nejméně 2000 kusů nebo alespoň 50 kg přenosných baterií, pokud je k tomu tímto posledním prodejcem vyzván (§ 31g, 2 d)

Poslední prodejci přenosných baterií

jsou povinni odebírat přenosné baterie od konečného uživatele přímo v prodejním místě, pokud se jedná o prodejní místo posledního prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10, nebo pokud umožní konečnému uživateli odevzdání použitých přenosných baterií nebo akumulátorů a není u něho zřízeno místo zpětného odběru § 31g, odst. 3)

Koneční uživatelé

jsou povinni předat použitou přenosnou baterii pouze poslednímu prodejci, na místo zpětného odběru, popřípadě na místo k tomu smluvně určené (§ 31g, odst. 5)

Všechny osoby

musí přenosné baterie z  míst zpětného odběru předávat pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních baterií (§ 31g, odst. 5)

Výrobci automobilových baterií

jsou povinni zřídit místa zpětného odběru v každé obci, kde jsou jejich automobilové baterie prodávány (§ 31h)

Výrobci a provozovatelé míst zpětného odběru autobaterií

Místo zpětného odběru použitých automobilových baterií nebo akumulátorů musí splňovat technické požadavky, které stanoví ministerstvo vyhláškou (§ 31h, odst. 4)

Výrobci průmyslových baterií

jsou povinni zajistit oddělený sběr průmyslových baterií nebo akumulátorů stejného typu, jaké uvedli na trh (§ 31i, odst. 1)

Výrobci baterií

jsou povinni zajistit zpracování a materiálové využití odpadních baterií nebo akumulátorů za použití nejlepších dostupných technik (§ 31j, odst. 1)

Ministerstvo ŽP

je povinno zveřejnit Seznam výrobců (§ 31e, odst. 8)

do 31. 3. 2010

Výrobci

jsou povinni zpracovat a předat roční zprávu o bateriích a akumulátorech (§ 31 f, odst. 1 písm. a)

do 26. září 2011

Výrobci

jsou povinni zajistit, aby zařízení pro využití baterií dosáhlo minimální účinnosti procesů materiálového využití (§ 31j, odst. 3, písm. a až c)

do 26. září 2012

Výrobci přenosných baterií

zajistí minimální účinnost zpětného odběru 25 % (§ 31g, odst. 1, písm. b)

okamžitě s účinností zákona (do  15 dnů od publikace ve Sbírce zákonů)

do 26. září 2009

do 6 měsíců od účinnosti zákona

22

ZPĚTNÝ ODBĚR

3/2009

PLÁNOVANÝ POSTUP KS ECOBAT (od účinnosti zákona) do 30 dnů

požádat o udělení oprávnění k provozování a uzavřít smlouvy s KS elektro o vzájemné spolupráci

do 60 dnů

získat oprávnění k provozování kolektivního systému zpětného odběru přenosných baterií

do 90 dnů

uzavřít novou smlouvu o kolektivním plnění se současnými i s přistupujícími výrobci přenosných baterií, kteří tímto nebudou muset podávat návrh na zápis do Seznamu výrobců (§ 31e, odst. 2)

Prodejce baterií čekají změny Do současné doby měli všichni poslední prodejci povinnost informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru použitých baterií. Pouze v případě, že tak neučinili, byli povinni tyto použité baterie odebírat přímo v prodejně. V systému ECOBAT bylo ke konci roku 2008 zaregistrováno 5691 prodejen, které zpětný odběr od svých zákazníků zajišťovaly přímo na provozovně. Podle schválené novely zákona o odpadech se prioritou stává samotný zpětný odběr použitých baterií ve  vyjmenovaných typech prodejen, kde jsou přenosné baterie součástí stálého sortimentu prodejny. Legislativa použila pro tyto účely mezinárodně platnou klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE. Pro praktické potřeby prodejců uvádíme seznamy prodejen s povinností zpětného odběru: A) Maloobchodní prodejny bez ohledu na velikost prodejní plochy: ➔ prodejny s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem ➔ prodejny s telekomunikačním zařízením ➔ prodejny s audio a videozařízením ➔ prodejny s  železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily ➔ prodejny s elektrospotřebiči a elektronikou ➔ prodejny s hodinami, hodinkami a klenoty ➔ maloobchod s  fotografickým a  optickým zařízením a potřebami

B) Maloobchodní prodejny nad 200 m2 prodejní plochy: ➔n  especializované prodejny s  převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků ➔o  statní nespecializované maloobchodní prodejny ➔ specializované prodejny s potravinami ➔ s pecializované prodejny s nábytkem, svítidly a domácími potřebami ➔ prodejny se sportovním vybavením ➔ prodejny her a hraček ➔ ostatní specializované prodejny s novým zbožím Výrobci přenosných baterií (nebo oprávněné kolektivní systémy) jsou povinni ve všech těchto typech prodejen zajistit vytvoření a obsluhu místa zpětného odběru, musí k  tomu být však prodejcem vyzváni. Stejně tak jsou výrobci povinni zřídit místo zpětného odběru v prodejnách, kde se v minulém roce prodalo více než 2000 ks baterií nebo 50 kg přenosných baterií, ale až na základě výzvy prodejce. Ostatní poslední prodejci se mohou do  systému zpětného odběru přenosných baterií zapojit dobrovolně. Pokud prodali v předchozím roce více než 2000 ks nebo 50 kg přenosných baterií, mohou nárokovat na  výrobci vytvoření a  zajištění místa zpětného odběru. Ostatní prodejci s nízkými prodeji baterií mohou odebírat baterie od svých zákazníků dobrovolně, avšak nemohou vymáhat na výrobcích zřízení místa zpětného odběru a jsou povinni předat vrácené baterie na nejbližší existující místo zpětného odběru. Závazné parametry zpětného odběru přenosných baterií od konečných uživatelů: ➔ přímo v prodejním místě ➔ po celou provozní dobu ➔ bez nároku na úplatu ➔ bez ohledu na výrobní značku ➔ bez ohledu na stáří baterie

Konec NiCd akumulátorů v Čechách? Se schválením novely zákona o odpadech začne v nejbližších týdnech platit i na území České republiky zákaz obchodování s  bateriemi obsahujícími více než 0,002 % kadmia. Do  jaké míry se tento zákaz dotkne velmi rozšířených NiCd akumulátorů? Zákaz uvádět na trh nebo do oběhu se týká pouze tzv. přenosných NiCd akumulátorů. Jedná se o  hermeticky uzavřené akumulátory, ručně přenositelné, které jsou určené nejen pro profesionální, ale i pro spotřebitelské aplikace.

1.

Zákaz se vztahuje i  na  NiCd akumulátory vložené nebo zabudované do nejrůznějších elektrospotřebičů (amatérské vysílačky, bezdrátové telefony, akuvysavače, základní desky počítačů a podobně).

2.

Zákaz se naopak nevztahuje na veškeré tzv. průmyslové NiCd akumulátory, které jsou určeny výhradně pro profesionální použití a dále na akumulátory určené pro vojenské a kosmické účely.

3.

Zákaz se dále nevztahuje na přenosné NiCd akumulátory, které jsou určené pro použití v nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení, do  zdravotnických nebo bezšňůrových elektrických přístrojů. Tyto výjimky budou přezkoumány Evropskou komisí do září 2010.

4.

NiCd akumulátory, na které se vztahuje zákaz a které byly uvedeny na trh před 26. 9. 2008, nemusí být z trhu jejich výrobci stahovány.

5.

Pro všechny NiCd akumulátory nadále trvá povinnost označit akumulátor grafickým symbolem (přeškrtnutou popelnicí), pod kterým musí být uveden i chemický symbol Cd. Nově se zavádí i povinné značení o  kapacitě daného akumulátoru, prozatím však chybí přesná metodika či prováděcí předpis.

23

Příloha ekolamp

Jak domácnosti nakládají se zářivkami? Letošní průzkum společnosti MARKENT se zabýval postoji českých domácností ke zpětnému odběru nefunkčních zářivek. Přesně 1211 respondentů odpovídalo na otázky ohledně vybavení domácnosti světelnými zdroji a vhodného způsobu jejich ekologické likvidace. (2006–2009)

7 3

12 5

16

36

25

29

49 5 2006

47 5 6 2008

30 15 10 2009

údaje jsou v procentech

Lineární zářivka

Kompaktní úsporná zářivka, výbojka (2006–2009) 8 11

10 3 22

72

6 3 2006

14 3 12 39

48 12 5 2008

naložili jiným způsobem

odevzdali do sběrného dvora

předali ke zneškodnění specializované firmě

vyhodili do popelnice

24 8 2009

údaje jsou v procentech

Od  roku 2005, kdy funguje v  České republice systém sběru elektroodpadu, se pro mnohé domácnosti stává otázka recyklace nefunkčních elektrozařízení samozřejmostí. Přesto přetrvává problém u zářivek a dalších drobnějších zařízení, která se dají poměrně velice jednoduše vyhodit do komunálního odpadu, protože místo zpětného odběru je daleko nebo spotřebitelé stále ještě nevědí, že je zařízení určené k recyklaci a do popelnic rozhodně nepatří. „Domácnosti používají stále více úsporných (60 % všech domácností) a lineárních zářivek (49 % všech domácností). A tento trend nadále poroste,“ říká Jiří Remr ze společnosti MARKENT. Celých 30 % respondentů se přiznalo, že nefunkční lineární zářivku vyhodili do koše. Úsporku vyhodilo 39 % domácností. I když se tato čísla každoročně významně snižují, jsou stále hlavním důvodem, proč se společnost EKOLAMP snaží nalézt vhodnou formu zpětného odběru, která by byla přijatelná a zároveň i pohodlná pro běžné spotřebitele. „Tři čtvrtiny domácností totiž nechtějí se zářivkami chodit do sběrného dvora,“ vysvětluje postoje spotřebitelů Remr. Za vhodná místa pro odevzdání starých zářivek označili respondenti průzkumu prodejny elektro, supermarkety a místní úřady. Na  tento požadavek reagovala společnost EKOLAMP vývojem nového typu sběrného kontejneru právě pro tyto prostory (viz samostatný článek na vedlejší straně).

odevzdali v obchodě při nákupu nového výrobku skladují v domácnosti, ale nepoužívají

Téměř pětistovka tříd a školních týmů vzkázala: „Zářivky nepatří do koše“ V posledních dvou měsících před letními prázdninami uspořádala společnost EKOLAMP soutěž pro základní a střední školy. Organizátoři doufali, že jim žáci a studenti pomohou najít tu správnou formu komunikace s  jejich vrstevníky a  rodiči, aby tak společně dokázali přesvědčit širší veřejnost o  správnosti recyklace světelných zdrojů. Do soutěže Nechte svůj talent zazářit se zapojilo 155 tříd a 327 týmů ze základních a  středních škol v  celé České republice. Cílem projektu bylo prostřednictvím dětských uměleckých děl přiblížit veřejnosti problematiku zpětného odběru a recyklace nefunkčních zářivek. Návštěvníci stránek soutěže rozhodli svými hlasy o třídách a týmech postupujících do finále. Vítěze nakonec vybrala porota, která hodnotila nápaditost a kreativní ztvárnění zadaných témat.

24

ZPĚTNÝ ODBĚR

3/2009

„Soutěž si v českých školách rychle získala značnou oblibu, o čemž svědčí i  více než 52  tisíc návštěvníků internetových stránek www.zarici-talent.cz, na kterých soutěž probíhala. Máme velkou radost z  řady zajímavých nápadů, které ukazují, že děti spolu se svými  učiteli téma zpětného odběru a  recyklace zářivek dokázali nejen pochopit, ale navíc je i s vtipem zpracovat,“ hodnotila úspěšnost akce Zuzana Křenková ze společnosti EKOLAMP. Dne 18. června porota vyhlásila výherce ve třech kategoriích. Vítězné týmy i třídy získaly velmi zajímavé ceny.

Bude nová sběrná nádoba ozdobou všech obchodů a úřadů? Společnost EKOLAMP vyvinula nový typ menší sběrné nádoby, která je vhodná pro obchody, školy, kancelářské prostory, zdravotnická zařízení i místní úřady. Stylový „kontejnerek“ je určen pro sběr vysloužilých světelných zdrojů – kompaktních zářivek, výbojek a zářivek do délky 40 cm. Jaká je pro běžného spotřebitele přijatelná vzdálenost pro odnášení nefunkčních zářivek? Za touto otázkou v nedávném průzkumu chování domácností stojí dlouhodobý zájem společnosti EKOLAMP nalézt efektivní podobu sběrné sítě. Podle výsledků průzkumu, které potvrzují zkušenosti z loňského pilotního projektu v Praze 6, je patrné, že spotřebitelé jsou většinou ochotni odnést starou zářivku do obchodu, na úřad či na své pracoviště. Tento pozitivní postoj domácností však vyžaduje partnerství organizací, jež budou ochotny nový typ malého kontejneru ve  svých prostorách pro potřeby zaměstnanců či zákazníků instalovat. „Společnost EKOLAMP zajišťuje nádoby a  jejich svoz zcela zdarma. Měl by to být proto pro různé organizace už jen malý krůček k tomu, aby touto cestou deklarovaly svou společenskou odpovědnost, a podpořily tak svoji image v oblasti péče o životní prostředí,“ říká Petra Šulcová z obchodního oddělení společnosti EKOLAMP. S ohledem na stále rostoucí zájem spotřebitelů o  zpětný odběr mohou být nové kontejnery umístěné v prostorách prodejen rovněž konkurenční výhodou prodejce oproti firmám, které zpětný odběr nerealizují nebo jej realizují jen skrytě. Nová sběrná nádoba společnosti EKOLAMP je velmi jednoduchá na instalaci i obsluhu. Má pevnou kovovou konstrukci s  vnitřní  vyměnitelnou kartonovou vložkou na  vysloužilé světelné zdroje. Díky svým rozměrům (š 415, v  375, h 230 mm) se hodí jak do  malého obchodu, tak i na chodbu menšího obecního úřadu. Může být instalována na  stojné noze, na  stěně nebo stát zcela

samostatně. Její vnější design také umožňuje umístění loga organizace či firmy, která se tímto stane novým sběrným místem. Při vývoji nové nádoby nebylo nic ponecháno náhodě, nádoba prošla důkladným testováním bezpečnosti dle norem ČSN EN 13211. Může tak být bez problémů umístěna i v běžném interiéru. „Odborná veřejnost byla s novým typem sběrné nádoby seznámena v červnu na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. Pokud má jakákoliv firma či úřad zájem o  její umístění, stačí navštívit web www.ekolamp.cz nebo kontaktovat naše obchodní oddělení a objednat si ji. Nádobu bezplatně doručíme prostřednictvím kurýrní služby do  čtrnácti dnů,“ informuje Petra Šulcová. Společnost EKOLAMP zahájí distribuci nové nádoby v září. V příštím roce by se pak její sběrná síť měla rozšířit o stovky dalších míst po celé České republice.

Krátce ŠROTONÁTOR JEDE I NA ZÁŘIVKY Veřejnou kampaň na podporu recyklace elektroodpadu organizují od června do října společnosti ASEKOL a EKOLAMP. Postupně Šrotonátor navštíví  celkem jedenáct krajských měst. Prvních 300 občanů, kteří přinesou na akci v jednotlivých městech vysloužilou zářivku, za  ni zdarma dostanou moderní úsporku. Více aktuálních informací o  Šrotonátorovi ve  vašem okolí naleznete na www.srotonator.cz.

POMALÝ ÚSTUP KLASICKÝCH ŽÁROVEK Klasické žárovky začínají pozvolna mizet z jednotného evropského trhu. Podle rozhodnutí Evropského parlamentu nastane konec klasických žárovek v  roce 2012. Důvodem je jejich nízká energetická efektivnost – hřejí více, než svítí – na vytvoření světla spotřebují jen asi 8 % z celkového příkonu. Omezování prodeje klasických žárovek bude postupné. Od září 2009 nebude možné dodávat do obchodní sítě klasické čiré žárovky s příkonem od  100 wattů a  jakékoliv matné žárovky. Od roku 2010 pak žárovky o příkonu vyšším než 75 wattů. Od roku 2011 ubudou i žárovky s příkonem 60 wattů. Jako náhradní světelný zdroj mohou zákazníci zvolit buď úspornou kompaktní zářivku, halogenovou žárovku, či zdroj s LED diodami. Ačkoliv je prvotní investice vyšší, díky úspornějšímu provozu se vrátí v nižších platbách za elektřinu již během několika měsíců.

EKOLAMP OCENĚN ZA KOMUNIKACI V  kategorii projektů z  oblasti životního prostředí soutěže Česká cena za public relations získala společnost EKOLAMP druhé místo. Oceněný pilotní projekt Zářivky do  koše nepatří! realizovala v roce 2008 na území Prahy 6 ve spolupráci s agenturou Donath-Burson-Marsteller. Soutěž již čtvrtým rokem pořádá Asociace Public Relations Agentur.

DEN ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V O2 ŽLUTÝCH LÁZNÍCH Pod záštitou pražského primátora Pavla Béma proběhlo 6. června v  O2 Žlutých lázních zábavné odpoledne, které přichystala společnost EKOLAMP i  další ekologicky zaměřené společnosti: ASEKOL, ELEKTROWIN, ECOBAT, EKO-KOM a  TEREZA. Kromě informací o ochraně životního prostředí byl pro rodiny s  dětmi připraven i  rozsáhlý doprovodný program. Každý návštěvník, který donesl vysloužilý drobný elektrospotřebič, např. fén, mobilní telefon nebo úspornou zářivku, obdržel malý dárek.

25

asekol info / TEXT: Jitka šimková / FOTO: archiv

V soutěži o nejstarší sebraný elektrospotřebič známe vítěze

Soutěž o nejstarší sebraný spotřebič, kterou ASEKOL vyhlásil loni v říjnu, dospěla do svého finále. Odborníci

z Technického muzea v Brně pečlivě prozkoumali všech 98 odevzdaných spotřebičů a určili stáří každého z nich. ASEKOL na základě toho vybral 27 obcí, provozovatelů sběrných dvorů a pracovníků obsluhy sběrných dvorů (vždy po devíti), kteří byli finančně oceněni. Slavnostní předání proběhlo na tiskové konferenci začátkem září v Praze. Cílem soutěže bylo využít možností sběrných dvorů a najít zajímavá historická elektrozařízení z českých domácností, která mohou být po restauraci použita k výstavním účelům. Soutěž splnila svůj účel nad očekávání, mezi elektrospo-

Skupina 3

(výpočetní a kancelářská technika)

1. místo

➜ telefon TESLA ➜ vyroben r. 1949 ➜ hmotnost 1 kg ➜ rozměry: šířka 240 x hloubka 170 x výška 150 (mm) ➜ t elefonní přístroj používaný po II. světové válce pro systém ÚB s automatickou volbou volaného účastníka; kruhová číselnice s alfanumerickými znaky pro impulzní volbu ➜ odevzdal sběrný dvůr v Bělé nad Radbuzou

2. místo elektrický kalkulační stroj NISA (1965–70) Obec Záluží

26

3. místo počítač Commodore 64 (1985) Veselí nad Moravou

ZPĚTNÝ ODBĚR

3/2009

třebiči bylo mnoho technologicky i  vzhledově unikátních kusů. Nejvíce elektrozařízení bylo z 50. a 60. let, některá však zažila i první republiku. Nejstarší odevzdaný spotřebič je starý více než sto let.

Skupina 4

(spotřební elektronika)

1. místo

➜ rozhlasový přijímač PHILIPS PHILETTE 964 AS ➜ vyroben okolo r. 1933–1934 ➜ hmotnost: 4 kg ➜ rozměry: šířka 310 x hloubka 160 x výška 250 (mm) ➜ jednoobvodový přímozesilující přijímač na střídavý proud; bakelitová skříň; celuloidová stupnice s dílky 0 až 100 pro střední a dlouhé vlny ve třech rozsazích; magnetický reproduktor ➜ odevzdal sběrný dvůr v Sezemicích

2. místo rozhlasový přijímač PHILIPS MARS 947 A (1935–36) Karlovy Vary

3. místo rozhlasový přijímač Telegrafia Triumf-Bali (1936–37) Dvůr Králové n. L.

ASEKOL zábava

Křížovka

Skupina 7

Znění tajenky vyplňte do formuláře umístěného na stránkách na www.zpetnyodber.cz. Deset vylosovaných, kteří zašlou do 31. 10. 2009 správné řešení, obdrží věcné ceny.

(hračky, volný čas)

1. místo

➜ kinopromítačka ➜ vyrobena okolo r. 1900 ➜ hmotnost: 8 kg ➜ rozměry: šířka 440 x hloubka 255 x výška 250 (mm) ➜ t orzo kinopromítačky s pohonem na elektromotorek ➜ odevzdal sběrný dvůr v Bílině

2. místo horské slunce HANAU (1935) Dvůr Králové n. L.

Sudoku 8

4

9

6

2

1

6

2 7

6

8 4

7

5

1

6

2

9 3. místo promítačka Meopta OP 16 (50. léta 20. století) Hostinné

8

6

8 6

5

6

5

7

4

9

2

Správné znění tajenky z minulého čísla: Konference Zpětný odběr podruhé. Výherci z minulého čísla: Zoja Hyláková, Lukáš Bauer, Marie Sítková, Jana Nováková, Vanda Dušková, Lenka Petrášková, Gabriela Tesaříková, Božena Balážová, Bára Koppová, Jindřiška Vejmelková

27

Vysíláme k vám naše regionální zástupce

Praha a Středočeský kraj

Ing. Vojtěch Smoter

tel.: 724 136 018

[email protected]

Plzeňský a Karlovarský kraj

Mgr. Hanuš Klůs

tel.: 725 867 418

[email protected]

Jihočeský kraj a Vysočina

Pavel Peroutka, DiS.

tel.: 725 761 923

[email protected]

Liberecký a Ústecký kraj

Iva Červená

tel.: 725 570 985

[email protected]

Královehradecký a Pardubický kraj

Mgr. Petr Zezula

tel.: 725 867 395

[email protected]

Moravskoslezský a Olomoucký kraj

Zdeněk Kovářík, DiS.

tel.: 725 008 214

[email protected]

Jihomoravský a Zlínský kraj

Daniel Hladilín

tel.: 725 061 863

[email protected]

Váš partner pro zpětný odběr elektrospotřebičů