Ing. Zdeněk Nejezchleb, U Štítu 382, 530 03 Pardubice osvědčení KA ČR 1940
Reakce na námitky pana inženýra Josefa Pohana, člena finančního výboru (a občana Města Lanškroun) problematika schvalování účetní závěrky
Určeno pro: starostku Města Lanškroun a celé vedení Města
Vážená paní starostko, dne 1. 8. 2014 jste mne požádala o vyjádření k dopisům zaslaným panem inženýrem Josefem Pohanem a to ve vztahu ke schvalování účetní závěrky. Konkrétně se jedná o následující dopisy a dokumenty: dopis ing. Josefa Pohana ze dne 15.7. 2014 reakce ing. Josefa Pohana na vyjádření vedoucí finančního odboru ze dne 31. 7. 2014 Na okraj bych před vlastním vyjádřením jen chtěl vyslovit politování, že se v dopisech hovoří o „nějaké p. Přibylové“ …. Paní inženýrka Přibylová patří mezi největší specialisty na problematiku účetnictví a rozpočtu obcí v této republice. Její fundovanost dokládá řada publikací a realizovaná školení, která má za sebou. Musím říci, že si jí velice vážím a jakkoliv v některých momentech máme rozdílné názory, musím vyslovit hluboký respekt před jejími zkušenostmi. Rozhodně bych Vám chtěl doporučit, pokud vysloví určitý názor, aby tento názor nebyl brán na lehkou váhu a byl velice pečlivě zkoumán (čímž neříkám, že se nemůže mýlit, nicméně za řadu let, co jí znám, již vím, že pokud něco řekne, má to svou váhu). Jinak raději ještě na úvod se dovolím představit, aby bylo hned od začátku zřejmé, na koho si případně stěžovat (a také kam) …. Jsem auditorem od roku 2005, problematice obcí se detailně věnuji od roku 2002. Byl jsem členem Výboru pro veřejný sektor Komory auditorů a v cca v letech 2004 – 2010 jsem měl na starosti metodiku přezkoumání hospodaření obcí. Podílel jsem se na přípravě dvou publikací k problematice účetnictví obcí, publikoval jsem řadu článků (UNES, Auditor, Obec a finance také Daně a právo v praxi), od účetní reformy v roce 2010 jsem vyjednával řadu věcí s pracovníky odboru 28 (případně 54) Ministerstva financí a to jak ve spolupráci s Asociací krajů tak i ve spolupráci se Svazem měst a obcí, realizuji akce v oblasti školení a také ve spolupráci s ing. Schneiderovou se podílím na provozování webových stránek pro oblast účetnictví a zdaňování obcí. Vůbec tím nechci říci, že všechno vím, jen chci tímto dokumentovat, že jsem získal určitou příležitost (například z průběhu připomínkových řízení apod.) vědět, co se skrývá za určitými problémy ….
Pokud se již budu věnovat problému schvalování účetní závěrky ve vztahu k provádění případných oprav, domnívám se, že základní nedorozumění vzniklo v důsledku nezvážení diferencí mezi běžným subjektem a obcemi (či příspěvkovými organizacemi), neboť pan inženýr Pohan nevzal v úvahu povinnosti v oblasti předávání účetních dat do Centrálního systému účetních informací státu (vyhláška č. 383/2009 Sb.). pokud podnikatelský subjekt (ale i nezisková organizace – třeba o.p.s., nadace …) schvaluje účetní závěrku, tak skutečně platí, že před schválením není účetní závěrka nikam předávána, pokud nedojde k jejímu schválení, účetní závěrka se přepracuje (případně v krajní variantě také může dojít k nepřepracování ve vztahu k nesouhlasu s důvody neschválení – i s takovou situací jsem se v auditorské praxi setkal) a teprve následně schválená závěrka jde „ven ze společnosti“ – zveřejňuje se například ve sbírce listin Obchodního rejstříku. U obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací je ale situace jiná – závěrky USC se stávají součástí nejrůznějších dat s kterými pracuje Česká republika a z nichž je následně reportováno zejména ve vztahu k EU (otázky zadluženosti veřejných rozpočtů …). Termín pro předání příslušných dat do CSÚIS je podle vyhlášky 383/2009 Sb. stanoven na 20. 2. následujícího roku (nepředání je spojeno se sankcí), nicméně tím, že jsou data předávána prostřednictvím Pardubického kraje, tak je termín pro odeslání daných dat zkrácen zhruba o 10 dní. Přitom toto předání dat není spojeno s žádným procesem schválení účetní závěrky (ono by to také bylo nedosažitelné - pokud mají být materiály pro zastupitelstva dávány 14-dní předem, tak i když by se zastupitelstvo sešlo třeba hned na začátku února, tak by závěrka musela být zpracována zhruba do 15. 1. – nicméně to by přineslo řadu problémů, které by výrazně zhoršilo kvalitu). Navíc pokud by byla závěrka neschválena, tak by stejně muselo dojít k odeslání závěrky do CSÚIS (nešlo by čekat na její následné předělání). Od samého vydání vyhlášky 383/2009 jsme se snažili o posun termínu (upozorňuji, že na začátku byl termín 10.2. – snažili jsme se alespoň o polovinu března, neboť víme, že hlavní data se reportují v dubnu – respektive reportovala – aktuální stav neznám) – nicméně povedl se jen posun na toho 20. 2.. Tím tedy vysvětluji důvod toho, proč jsou výkazy odesílány před jejich schválením – stav se mi nelíbí, nicméně bohužel to ale v současnosti jinak nejde. No a nyní se dostávám k druhému aspektu a to je otázka, co dělat, pokud se následně zjistí, že v účetní závěrce je obsažena určitá chyba. Byly dvě varianty – buď do určitého data mít možnost poslat opravnou dávku do CSUIS (tedy závěrku změnit), nebo udělat to, že oprava (pokud je možná) bude provedena až do následujícího účetního období. Byť jsme se snažili MF přesvědčit o prospěšnosti první varianty, tak patrně z důvodu „udržování disciplíny“ (to nejsem schopen potvrdit – pouze odhaduji) byla zvolena druhá varianta – tedy to, že původní závěrka bude ponechána v nezměněném stavu a dojde k provedení oprav do následujícího účetního období.
2
Dokonce vyhláška o schvalování účetních závěrek jde tak daleko, že dokonce v případě procesu schvalování účetních závěrek navozuje například následující postup pro případ neschválení účetní závěrky: -
neschválení účetní závěrky z věcných důvodů
-
provedení opravy účetní jednotkou do běžného období
-
předložení původní závěrky ke schválení + opravné účetní doklady
-
schválení „původní účetní závěrky“
Může se nám to nelíbit – já rozhodně neříkám, že jsem z toho šťastný, nicméně vše vyplývá z problému předávání dat do CSÚIS, který jsem uvedl výše. No a v zásadě výše uvedený postup byl uplatněn při schvalování účetní závěrky Města Lanškroun – tedy k závěrce byly doloženy ještě opravné účetní doklady tak, aby zastupitelé měli možnost vzít v úvahu vliv provedených oprav na závěrku (což mi tedy skutečně přijde mnohem férovější, než tyto opravy zamlčet, což ostatně také mohlo být učiněno). Rozhodně tím nikdo neříká, že účetní závěrka za rok 2013 je v pořádku – souhlasím s tím, že tam chyby byly (já třeba bych osobně se snažil doplnit informaci o nejistotách a rizicích do příslušné části Přílohy k účetní závěrce) – no a když vznikly, tak se finanční odbor dle mého názoru zachoval správně pokud se týká jejich oprav. Samozřejmě je svrchovaným právem zastupitelstva závěrku prostě neschválit a jen do CSÚIS bude odeslána informace o tom, že účetní závěrka nebude schválena. Toť vše a není z toho dle mého názoru třeba dělat nějakou vědu. -----------------------------------------------------------------------------------------------------Ještě, aby to nevypadlo, že si úplně vymýšlím, doporučuji následující odkaz na stránky MFČR (dotazy a odpovědi ke schvalování účetních závěrek): http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reforma-verejnych-financiucetnic/ucetni-zaverky-vybranych-ucetnich-jednot/faq-schvalovani-ucetnich-zaverek -------------------------------------------------------------------------------------------------Dále výňatek z důvodové zprávy (schvalovací vyhláška)– k §6: K § 6: 1. Zásadním výstupem činnosti schvalujícího orgánu je schválení či neschválení účetní závěrky. K tomu, aby mohl schvalující orgán kvalifikovaně rozhodnout, je zapotřebí jednak mít k dispozici relevantní podklady a dále provést určitou mentální činnost, nebo-li posouzení. V rámci tohoto posouzení schvalující orgán zhodnotí, zda zjistil či nezjistil skutečnosti, které nasvědčují tomu, že účetnictví je neúplné nebo neprůkazné, příp. že nebyla dostatečně vyhodnocena předvídatelná rizika a ztráty. Pokud žádnou takovouto skutečnost schvalující orgán nezjistil, tak účetní závěrku schválí. V případě, že takovouto skutečnost zjistil, provede ještě posouzení, zda měla nebo mohla mít vliv na věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky. Pokud je zjištěná skutečnost natolik významná, že takovýto vliv měla či
3
mohla mít, jsou dány důvody pro neschválení účetní závěrky. 2. Jelikož i při vedení účetnictví může docházet k chybám, je nezbytné zjištěné chyby v souladu se zákonem o účetnictví napravit. V souladu s dlouhodobou koncepcí je provedení opravy chyb let minulých v aktuálním (běžném) účetním období, tzn. v účetním období, ve kterém je tato chyba zjištěna. Takovýto postup je v souladu se zákonem o účetnictví. Žádná osoba, ani kontrolní orgán, by neměli nutit účetní jednotku, aby otevírala účetní knihy období, za které již sestavila účetní závěrku, a aby provedla opravu zpětně v tomto minulém účetním období. Důvodem pro provádění oprav zpětně v minulém účetním období, za které již byla sestavena účetní závěrka, proto nemůže být ani samotný akt schvalování této účetní závěrky. Z tohoto důvodu je schvalovacímu orgánu umožněno, aby při schvalování účetní závěrky za období, ve kterém prokazatelně došlo k chybě, přihlédl ke skutečnostem, které účetní jednotka učiní v aktuálním (běžném) účetním období. K těmto skutečnostem (zejména opravám chyb) však musí dojít do okamžiku rozhodování o schválení či neschválení účetní závěrky. Jinými slovy je umožněno, aby přihlédl k opravě chyby provedené až po sestavení schvalované účetní závěrky. Pokud je takováto chyba prokazatelně opravena, tak se má za to, že schvalovaná účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního období, a proto není důvod neschválit takovouto účetní závěrku.
Výňatek z vypořádání připomínek ke schvalovací vyhlášce: Resort 33.
Připomínky
Vypořádání
V případě schválení účetní závěrky v návaznosti na zúčtování opravy do následujícího období považujeme za nezbytné, aby toto bylo okomentováno v rámci schvalované účetní závěrky, protože tato je provedením opravy podmíněna a jedná se o významnou informaci, protože schvalovaná účetní závěrka zůstane chybná. Tento požadavek by měl vyplývat přímo Ministerstvo ze znění vyhlášky. Upozorňujeme, práce a že promítnutí opravy před schválením sociálních účetní závěrky nezaručuje, že tato věcí oprava bude součástí účetní závěrky následujícího roku, protože účetní jednotka může do konce roku přeúčtovat (účetní závěrka je sestavována až k rozvahovému dni následujícího účetního období), tzn. zjednání nápravy lze v konečném důsledku posoudit teprve s ročním zpožděním. Možnost komentáře při úkonu schválení by měla být vyhláškou stanovena vždy pro sdělení
4
Vysvětleno. Komentář, resp. účetní záznamy související s provedenou opravou budou součástí protokolu o schvalování, který bude výhledově předáván do CSÚIS. Změnu opravy v běžném účetním období nelze vyloučit. Bude však vyžadovat opětovné předání informace do CSÚIS a jako významná skutečnost by měla být popsána v příloze účetní závěrky.
Úkon schválení či neschválení účetní závěrky provede orgán vymezený zvláštním zákonem. Do CSÚIS bude pouze předávána informace o schválení
významných skutečností (například MPSV by u vlastního ministerstva ze strany schvalujícího orgánu doplnilo v rámci komentáře o informaci o přechodu na nový ekonomický informační systém v roce 2012). I § 6 by se proto měl obdobně jako § 7 odkazovat na vytvoření protokolu, jehož obsah vymezuje § 11 návrhu vyhlášky. Do vyhlášky by bylo vhodné dále doplnit, že účetní závěrka je schvalována v rámci centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS), pokud je to takto předkladatelem zamýšleno. Odůvodnění by mohlo dále blíže specifikovat proces schválení v rámci CSÚIS, tj. zejména na základě jakého oprávnění bude schválena, protože současná role schvalovatele finančních výkazů nemusí být totožná se schvalujícím orgánem (jedná se navíc o kolektivní orgán). Pokud má být schvalování provedeno jiným způsobem, bylo by vhodné jej legislativně zakotvit a podrobněji popsat v odůvodnění. Upozorňujeme, že v rámci CSÚIS byly již ke dni 29. března 2013 účetní výkazy, které tvoří účetní závěrku ve stavu „Schváleno MF“. Návrh vyhlášky pouze v § 30 odst. 4 bez dalšího vysvětlení obsahuje odkaz na předávání informace do CSÚIS podle vyhlášky č. 383/2009 Sb.
či neschválení a dále bude předáván protokol o schvalování. Předávání účetních záznamů do CSÚIS je předmětem vyhlášky č. 383/2009 Sb. Předpokládá se, že k úpravě této vyhlášky dojde až společně s dalšími úpravami, zejm. v souvislosti s implementací směrnice Rady č. 2011/85 EU s účinností od 1. 1. 2014.
----------------------------------------------------------------------------------------------------7
Jen na okraj ještě podotýkám (a byl bych rád, pokud by si to uvědomili koaliční i opoziční zastupitelé) – ještě jsem neviděl účetní závěrku obce, které by nešlo vytknout nějakou chybu (někdy větší někdy menší). Uvádím to ve vztahu ke své zhruba 12-ti leté zkušenosti s touto problematikou – tedy pokud je zájmem hádat se o toto téma, garantuji Vám, že zde najdete obrovskou řadu témat pro hádku. Nicméně nejsem si jist, že to bude hádka konstruktivní ku prospěchu Města. Z mého pohledu e vždy důležité, zda určité třeba negativní informace nebyly záměrně zamlčovány (apod.) – pokud třeba bylo zastupitelstvo o kauze Gurmán průběžně informováno, nevnímám neuvedení daného problému v účetní závěrce jako klíčové z pohledu transparentnosti řízení Města – to prosím berte jako můj osobní názor. 5
Ještě na závěr bych se chtěl jen zmínit o otázce „rozdělení hospodářského výsledku u USC“ – skutečně jej dosud není kam rozdělit. Byť jsme na MFČR „tlačili“, aby bylo například umožněno (respektive aby bylo povinné), prvotní vypořádávání výsledku hospodaření proti účtu 408, tak to zatím umožněno není (MFČR se tomuto bránilo). Tedy musím plně souhlasit s vyjádřením finančního odboru, že není jak rozdělovat, neboť při schválení účetní závěrky je jediná cesta a tou je zaúčtování na „nerozdělený výsledek minulých let“.
Zpracoval dne 4. 8. 2014
Ing. Zdeněk Nejezchleb
6
