Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: NIZOZEMSKO1 Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected] Základní údaje o zemi2
1.
Počet obyvatel: 16 592 206 (březen 2010). Rozloha země: 41 543 km2. Administrativní uspořádání: 12 provincií.3 Obcí je v Nizozemsku relativně málo4 a jejich počet se bezmála každý rok snižuje. Od prvního ledna 2012 se jedná o 415 obcí (plus 3 obce v Karibiku). Ještě roku 1994 bylo obcí v Nizozemsku 698. Od té doby však pokročil vládou razantně prosazovaný proces slučování obcí (amalgamisace), doprovázený poměrně mechanickým argumentem, že lidnatější obec je schopna zajistit své populaci košatější servis ve všech ohledech.5 Jen asi 50 obcí obývá méně než 10 000 osob. Nejlidnatější obcí je Amsterdam (asi 780 000 obyvatel).
Poznámka: Nizozemsko je značně hustě zalidněnou zemí (15. místo ve světovém srovnání).6 Zhruba 90 % populace žije ve městech, z toho přes polovinu v konurbaci Randstad,7 která zahrnuje aglomerace jako Amsterdam, Haag, Rotterdam nebo Utrecht. Taková koncentrace osob přináší problémy přinejmenším v podobě komplikací v dopravě. Ke zvláštnímu vývoji ve vztahu k Nizozemsku došlo k datu 10. října 2010. Po celých desetiletích rozvolňování vztahu metropole a jejích zámořských teritorií v Karibiku (ostrov Aruba a souostroví Nizozemské Antily: tedy ostrovy Bonaire, Curaçao, Sint Maarten, Saba a Sint Eustatius) zde došlo mezi lety 2000 a 2005 k referendům. Curaçao a Sint Maarten se vyslovily pro autonomní status v rámci království (jakému se těší Aruba). Ostatní tři ostrovy naopak upřednostnily těsnější 1
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatizace bezpečnosti. 2 Statistics Nederlands
. Netherlands Area . 3 Provincie jsou řízeny provinčními stavy a radami (v čele s komisaři jmenovanými královnou). 4 Dělí se přitom dále na městské části – čtvrti (asi 2 400), sídla (asi 7 000) či farnosti/sousedství (asi 11 000). 5 Bohman, M.; Krulík, O., Policejní sbory v zemích Evropské unie: Inspirace pro Českou republiku, Ministerstvo vnitra České republiky, Praha 2009. Krulík, O., Ideální rozloha policejního mezičlánku: mýty a evropská realita (2. část); in: Policista, 12/2011, příloha – s. I až XII. ISSN 1211-7943. Krulík, O., Lupač, T., Teritoriální uspořádání policejních složek v zemích Evropské unie: Inspirace nejen pro Českou republiku – Úvod; in: Bezpečnostní sbory.cz (http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz). 2012, č. 1. ISSN 1803-6856. Gemeentelijke samenvoegingen, herindelingen en naamswijzigingen, in werking getreden sedert 1-1-2012 . Statistics Netherland: 431 Dutch municipalities in 2010 . Wikimedia: Maps of Police Regions of the Netherlands . 6 Wikipedia: Nizozemsko . 7 Globalization and World Cities Research Network .
1
vazby s Nizozemskem. Od října 2010 tedy Nizozemské Antily přestaly existovat a Bonaire, Sint Eustatius a Saba (Caribisch Nederland) obdržely statut “zvláštních obcí Nizozemska” (Bijzondere gemeenten), stojících mimo Evropskou unii.8 „Převodovou pákou“ vůle „evropského Nizozemska“ na ostrovech je „Říšská služba“ (Rijksdienst), tedy de facto „integrovaný úřad“, pokrývající všechny možné agendy, včetně obrany, vnitřní bezpečnosti (policejní činnosti, hasiči a reakce na mimořádné události) a justice (včetně provozu věznice o kapacitě pro 76 osob).9 2.
Bezpečnostní komunita země
V Nizozemsku působí jediný policejní sbor a tím je Policie (Politie).10 Je uváděno, že v jeho řadách působí asi 55 000 zaměstnanců, z toho okolo 35 500 policistů (vývoj jejich počtu v nedávných letech viz tabulka a graf – na základě údajů Eurostatu), zhruba 3 500 aspirantů ve výcviku (pomocní policisté, tato kategorie údajně záhy, v souvislosti se současnými reformními procesy zmizí) a asi 14 000 osob v rámci civilních podpůrných, administrativních a technických složek.11 1997 31 884
1998 32 088
1999 32 374
2000 33 394
2001 36 157
2002 36 766
2003 36 907
2004 35 996
2005 35 284
2006 35 324
2007 35 363
2008 35 463
2009 36 498
37000 36000 35000 34000 33000 32000 31000 30000 29000 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Jak s tím, co bylo právě řečeno, korespondují stejně tak oficiální výstupy, které hovoří o údajích více než 63 000 osob?12 Pro rok 2012 je uváděn údaj 62 700 pracovníků13 Politie Nederlands, z toho asi 49 500 tvoří policisté ve služebním poměru. Tento údaj je ale často přepočítáván na tzv. Full-Time Equivalent (FTE), tedy 55 000 FTE pro celou instituci a zhruba 40 000 FTE či ještě pro osoby ve 8
Zdejší populace (k 1. lednu 2010) činila 18 012 osob. Rýznar, L.; Šimonová, A., Evropská veřejná správa, Ministerstvo vnitra, Praha 2006, s. 144 až 146. Staff, S., Netherlands Antilles No More; in: Starbroek News, 9. X. 2010 . Rijksdienst: Bijzondere gemeenten: Veiligheid . Wikipedia: Netherlands Antilles . 9 Dienst Justitiële Inrichtingen (DJI) – JI Caribisch Nederland . 10 Politie . 11 Eurostat: Crime Trends in Detail . Number of Police Officers . 12 Jaarverslag politie 2010; in: Rijksoverheid.nl, 20. VI. 2011 . Hoeveel ambtenaren telt ons land?; in: in Overheid.nl, 11. XI. 2010 . Hoeveel politieagenten zijn er in nederland?; in: Quiro.be, 11. I. 2010 . Hoe zit het met de veiligheid?; in: NOS.nl, 18. V. 2010 . Hoeveel politieagenten zijn er in heel nederland?; in: Goeie Vraag! . Hoeveel politiekorpsen zijn er in Nederland?; in: 101 vragen en antwoorden over de Politie . Wikipedia: List of Countries by Size of Police Forces . 13 K datu 31. prosince 2009 se jednalo o 63 513 osob, z toho 49 597 ve služebním poměru. V průběhu roku 2010 celkové číslo kleslo na 62 000 osob.
2
služebním poměru – a právě tento údaj je předáván po linii Eurostatu. Nizozemsko tak statisticky vypadá jako země s mnohem menším počtem policistů (na obyvatele), než jak je tomu ve skutečnosti. Jednotka FTE se rovná 1 osobě, která pracuje 40 hodin týdně (nebo dvěma osobám, které pracují 2 hodin týdně atd.). Průměrná pracovní doba v rámci sboru činí asi 36 hodin týdně. Najmutí a propuštěn konkrétní osoby se tak na součtu FTE v rámci sboru nemusí vůbec projevit. Do konce roku 2011 byl přitom sbor strukturován do celkem 25 autonomních policejních regionů (v každé ze 12 provincií existoval jeden nebo více sborů). 14 Toto uspořádání bylo více či méně identické s regionálním uspořádáním hasičského sboru a zdravotnickými spádovými oblastmi.15 Dne 1. ledna 2012 byla spuštěna reforma (s ohledem na vládní krizi a předčasné volby rozfázovaná až do ledna 2013), jejímž cílem je sbor více stmelit do struktury v čele s národním policejním komisařem. Takto inovovaná policejní síla bude členěna jen do deseti spádových oblastí s mnohem menší mírou autonomie.16 „Nový model“ oproti tomu policjení síly přibližuje uspořádání justičnímu (to bude mírně modifikováno, aby bylo identické s 10 policejními regiony).
S platností od dubna 2011 se zároveň uskutečnil „přechod“ policejní agendy od Ministerstva vnitřních věcí (Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties)17 pod Ministerstvo pro bezpečnost a spravedlnost (Ministerie van Veiligheid en Justitie).
14
Největší regionální sbor Amsterdam-Amstelland sestával z 6 000 osob, tedy 1 policista na 150 obyvatel regionu. Nejmenší sbor Gooi en Vechtstreek zahrnoval 700 osob, tedy jednoho policistu na 300 až 400 obyvatel. 15 Wikimedia: Maps of Police Regions of the Netherlands . Velikost regionálních sborů závisela na počtu obyvatel v regionu, míře zjištěné kriminality a charakteru zástavby (aglomerace vyžadují více policejních sil než venkov). Nejpočetnějším regionální policejní silou byl Amsterdam-Amstelland, kde přes 5 000 příslušníků zajišťovalo bezpečnost téměř 900 000 obyvatel. Na každého policistu tak připadalo 170 obyvatel. Nejmenším sborem byl naopak Gooien Vechtstreek, kde v oblasti se zhruba 250 000 obyvateli sloužilo necelých 600 policistů (1 na 445 obyvatel). 16 Police Reorganisation: A National Police Force . 17 Kde zůstaly spíše agendy veřejné správy a integrace cizinců atd.
3
Ruku v ruce s tímto vývojem postupuje vytváření stejně velkých (rozlehlejších, více centralisovaných) spádových oblastí pro výkon činnosti justice – státních zástupců).18 Ačkoli se vazba mezi policejními složkami a provinciemi zřejmě rozvolnila, zůstává nadále těsná jejich vazba na obce).19 Ve hře tak zůstává tzv. „regionální trojúhelník“ (regionaal driehoek), kdy bezpečnostní priority v konkrétním území vznikají na základě konsultací mezi zástupci obecní samosprávy (starostové), policejního sboru a justice.20 Základní jednotka (služebna) je pověřena takzvaným výkonem „všeobecně stanovených úkolů“ každodenní povahy:21
Pochůzková činnost (pěšky, na bicyklu, automobilem nebo na koni), jednoduché vyšetřovací úkony a prevence kriminality, například ve formě podávání rad za účelem předejití vloupání. Řešení dopravní problematiky (dopravní kontrola a vyšetřování dopravních nehod, návrhy opatření na obecní úrovni). Kontrola dodržování předpisů týkajících se ochrany životního prostředí a dodržování zvláštních zákonů (proti nalévání mladistvým; o veřejném stravování, o zbraních a munici; o hazardních hrách; o zavírací době obchodů a o rybolovu).
Střechovou (celostátní) policejní institucí (v minulosti a přinejmenším i v současném přechodném období) je Národní policejní agentura (Korps landelijke politiediensten, KLPD).22 Ta je odpovědná za specializované vyšetřovací aktivity celostátní povahy a mezinárodní policejní spolupráci. Zaměstnává okolo 5 000 osob (zhruba 4 500 FTE). Regionální týmy kriminálního vyšetřování spolupracují s Národní kriminální zpravodajskou službou (Dienst Nationale Recherche Informatie, DNRI), která je součástí KLPD, a to zejména v případech nadregionálního rozsahu, nebo při potírání závažné či organizované trestné činnosti. O tom, zda budou v konkrétních případech založeny meziregionální zpravodajské týmy, rozhoduje Meziregionální vyšetřovací forum. V Nizozemsku v zásadě existují i určitá podpůrná uskupení, podílející se na zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti: První skupinou jsou sbory, označitelné za „obecní stráže” (Stadwacht), „dozorce” či „kontrolory” (Stads Toezicht či Toezicht – tento pojem se ale někdy používá i pro personál soukromých bezpečnostních služeb), „prosazovatele norem a udržovatele pořádku” (Handhaving), „kontrolu parkování” (Parkeercontrolle) nebo „dohled nad ochranou životního prostředí” (Milieupolitie).23 První kroky v této oblasti 18
Wikipedia: Law Enforcement in the Netherlands . Cahet, L.; Marks, P., Police Reform in the Netherlands: A Dance between National Steering and Local Performing, 2009 . 20 Driehoek (overheid) . 21 Primární policejní činnost na místní úrovni představuje community policing. Za tímto účelem se také tvoří malé tzv. sousedské týmy policistů, které zajišťují bezprostřední kontakt s obyvateli dané lokality a spolupracují s nimi při řešení záležitostí místního veřejného pořádku. Viz rovněž víže, kde je zmíněno téma sousedských hlídek 22 Korps landelijke politiediensten, KLPD . 23 Sbory obecní policie (Gemeentepolitie) přitom v této zemi fungovaly mezi lety 1945 až 1993. Poté byly sloučeny s celostátními složkami do jednotného policejního sboru. Wikipedia: Gemeentepolitie . 19
4
je možné vystopovat do roku 2004, kdy se objevily snahy Ministerstva infrastruktury životního prostředí „akcelerovat” boj proti znečišťování přírody na lokální úrovni (zdaleka ne všechny obce tento plány zprvu podpořily). Tyto ambice „nulové tolerance vůči protiprávnímu jednání” shrnuje dokument nazvaný „Národní strategie ochrany životního prostředí” přijatý 25. března 2004, platný od 1. ledna 2005 a rozvíjený příslušnými obecními vyhláškami. Vytváření sborů tohoto charakteru s určitými rozpaky začalo, ale několik let trvalo, než se vize chopila větší města. 24 Vyhlášky popisují poslání členů těchto sborů v obecném duchu takto:25 Informování obyvatel o existujících pravidlech a normách, o tom, co je a co není dovoleno. Pokud je zjištěno porušování pravidel, požádá „strážník“ osobu o ukončení takové činnosti (například o sesednutí z kola na pěší zóně). Pokud není žádosti vyhověno, následuje žádost o prokázání totožnosti (odmítnutí je trestným činem) a donucovací opatření (přinucení k uvedení situace do původního stavu – například sebrání odpadku – respektive sankce, tedy pokuta či zadržení a předání policejním orgánům).26 Pravomoci „strážníků“ postupně rostly a od roku 2010 obvykle pokrývají následující agendu: Všeobecná pochůzková činnost a prevence protiprávních jednání. Boj proti odhazování odpadků (pokuta až 100 eur) a jiným formám znečišťování veřejných prostranství a povrchových vod. Potírání nelegálního výlepu a jiných forem nepovolené reklamy. „Uklidňování“ sousedských sporů a potírání rušení nočního klidu. Dohled nad zákazem vstupu psů nebo zákazem jízdy na motocyklu či jízdním kole v některých lokalitách. Pořadatelská činnost při akcích pořádaných obcí. Kontrola vozů taxislužby (potírání „černých taxikářů“) a zajišťování pořádku v rámci prostředků městské hromadné dopravy (pokuty za jízdu načerno). Kontrola pořádku na dětských hřištích a potírání přecházení na červenou a kontrola předpisů o zřizování cest pro vozíčkáře a zrakově postižené. Roznáška obecních písemností. Pomoc handicapovaným osobám (styk s úřady, donáška stravy do místa bydliště atd.). Prosazování některých dalších místních pravidel (obsahu místních vyhlášek) a pokutování jejich nedodržování.
24
'Absurd hoog bedrag' uniform stadwacht . WMR: Snelweg naar werk! . Een veilig Amsterdam: Informatie over veiligheid in Amsterdam . 25 Uniformy příslušníků vlastně všech výše uvedených sborů se obvykle drží konceptu: světle modrá košile/halenka a černá nebo tmavě modrá svrchní uniforma, s reflexními prvky (včetně možnosti nosit reflexní žlutou vestu), doplněná obvykle o znak konkrétní obce. Již se rozhodně nejedná o hlídky, které byly pouze prodlouženou rukou policejních složek, operující na základě pokynů policjeních operačních středisek. Radio West: Nieuws over Stadwacht . Schermer, J., Handhaving en dienstverlening, 26. V. 2009 . 26 Werner Toonk: Milieupolitie in actie . Toezicht en handhaving .
5
Ilustrace: Momentky z nejlidnatějšího města Nizozemska: Uniforma strážníků zpředu27 a zezadu28, leták, vysvětlující nárůst pravomocí strážníků, 29 strážník při kontrole řidiče taxislužby30 a členové společného týmu (policista a strážník) specializujícího se na bezpečnost v prostředních hromadné dopravy.31 Ministerstvo infrastruktury a životního prostředí stojí za další vlnou posilování pravomocí těchto sborů. V průběhu roku 2012 a na počátku roku 2013 totiž došlo či zřejmě dojde (v Nizozemsku totiž na podzim 2012 dojde k předčasným volbám) na základě doporučení auditorské společnosti KPMG ke změně celé řady norem, které přesouvají značný objem kontrolních činností ze státu na obce. Cílem tohoto procesu je – v souvislosti s mnoha úspornými opatřeními – odbřemenit celostátní policejní síly a další celostátní kontrolní orgány od „bagatelní agendy”. Obce tak získávají řadu povinností, které snad dokáží částečně financovat z místních poplatků a uložených pokut. Konkrétně se to týká stavebního zákona (potírání nelegálních staveb a demolic), zákona o regulaci prostituce, zákona o stravování (ten umožní strážníkům kontrolovat, zda není v restauracích či obchodech prodáván alkohol osobám mladším 16 let). Strážníci (jejichž počet v zemi je odhadován aktuálně na nejméně 4 000 osob) budou zřejmě také moci efektivněji kontrolovat (a v případě porušení norem pokutovat) pravidla ustájení zvířat, náležité chování v rezervacích a podobně.32 Pokud tak již zatím neučinily, pak sbory pro zajišťování výše uvedených úkolů tak budou muset zřídit vlastně všechny obce v zemi.
27
Schermer, J., Handhaving en dienstverlening, 26. V. 2009 . Werner Toonk: Milieupolitie in actie . De nieuwe handhaver. 7. V. 2010 . 30 Scheen, J., Specialistische handhaving: Taxi. Stadstoezicht maakt Amsterdam veiliger. 4. V. 2011. . 31 Schermer, J., Openbaar vervoer steeds veiliger, 8. XI. 2010 . 32 Dronten: Programma Vergunningen en Handhaving van milieu, ruimtelijke ordening, bouwen en Apv 2012 . 28 29
6
Ve větších aglomeracích se pak obvykle jedná o součinnost více úrovní (celostátní policejní sbor, regionální specializované policejní složky, pojišťovny a právě strážníci). Příkladem těsné spolupráce může být Dopravně bezpečnostní tým v Amsterdamu (Veiligheidsteam Openbaar Vervoer, VOV), složený ze „státních“ policistů a městských strážníků. Ten operuje v autobusech, tramvajích a vozech a stanicích metra na území města.33 Sbory Milieupolitie v některých obcích (například Amsterdam, kde vedle toho působí i strážníci: Handhaving Amsterdam) představuje řešení, které stojí někde mezi klasickými strážníky a technickými službami obce. Její členové se obvykle starají o zeleň na území obce, provozování parkovišť nebo odvoz odpadků. Mohou ale zároveň ukládat pokuty těm, kdo zeleň poškozují, případně parkují či odhazují odpad na místě, kde to není dovoleno.34 Například za přerůstání zeleně ze soukromého pozemku na chodníky, cyklostezky či silnice je možné udělit pokutu od 400 do 1 000 eur (vyhláška obce Voorschoten z 29. března 2011). Policejní dobrovolníci: Zhruba 1 500 až 3 000 (podle různých údajů) policejních dobrovolníků (Politie Vrijwilligers, Volontairs)35 zastává v zemi poměrně významnou úlohu. Dostává se jim stejného výcviku jako standardním policistům a takto vycvičené osoby mohou zastávat většinu policejních činností, které nejsou vyhrazeny pro vyšší hodnosti. Možnosti využití policejních dobrovolníků jsou do určité míry závislé na přístupu konkrétního regionu (v některých případech jsou dobrovolníci oprávněni činit i vyšetřovací úkony). Postavení dobrovolníka je řešeno odděleně od statusu policisty. V závislosti na regionu jsou dobrovolníci označeni zpravidla nášivkou, páskou, logem na čepici nebo vestou. Dobrovolníkům náleží symbolická mzda (cca 4 eura za hodinu), ale bez úhrad nákladů (například na dopravu do místa výkonu služby).36
33
Schermer, J., Openbaar vervoer steeds veiliger, 8. XI. 2010 . Stadwacht in je eigen buurt . Vedle „plnohodnotných“ dobrovolníků e součástí systému asi 900 dobrovolných pomocných policistů, disponujících menšími pravomocemi a absolvujících pouze základní výcvik. Organisation of the Dutch Police; in: Government of the Netherlands . 36 Kvůli opadnutí zájmu o dobrovolnou činnost v posledních letech se v Nizozemsku chystají určité změny, jejichž snahou je koncept dobrovolnictví zatraktivnit (daňové úlevy, refundace nákladů, spojených s výkonem dobrovolnické činnosti atd.) Landelijke Organisatie van Politie Vrijwilligers . Politie: Word politie-volontair . Politiepet past ons allemaal; in: klik.nieuws, 18. III. 2011 . Politie: Vrijwilligers . Policing in the Netherland, Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties, Den Haag 2004, s. 21 až 22. Krulík, O.; Stejskal, L., Privatisation and Increasing the Role of the Public as Current Trends in Security Provision; in: EUSECON Policy Briefing. 10/2011 . ISSN 1868-0488. 34 35
7
Aby toho ještě „nebylo dost“, existuje ještě další (méně institucionálně uchopený) rozměr zapojování veřejnosti do bezpečnostní agendy, a to takzvané sousedské hlídky. Tyto hlídky v konkrétních lokalitách vznikají přinejmenším od 80. let XX. století, ať již se tak děje „zezdola“ nebo z iniciativy určitých radnic.37
Vedle policejních sil v Nizozemsku působí i vojenská organisace, ve volném překladu „královské četnictvo“, respektive Královská vojenská policie (Koninklijke Marechaussee, KMar), která v mírových časech vykonává vybrané úkoly policejní povahy. Současný stav sboru je uváděn okolo 6 800 osob. Královská vojenská policie byla založena v roce 1814 a přes 150 let své existence splňovala podmínky pro zařazení do kategorie „četnictvo“ (sbor, složený z vojáků, žijících v kasárnách). Dnešní postavení KMar lze vzdáleně srovnat s příslušníky četnických sborů v Itálii, Španělsku nebo Francii. Královská vojenská policie plní jak civilní (okolo 85 % náplně), tak vojenské úkoly. Mezi ty civilní patří:38
ochrana členů královské rodiny (ve spolupráci s královskou a diplomatickou službou KLPD); ochrana letišť; další vymezené úkoly na poli veřejného pořádku a další úkoly státního donucení pro potřeby trestního zákona, včetně boje s přeshraniční kriminalitou (ve spolupráci s policejními silami); úkoly v rámci imigrační legislativy, jako jsou hraniční kontroly, vyřizování žádostí o azyl, deportace odmítnutých žadatelů atd.; přeprava pro potřeby Nizozemské centrální banky; policejní činnost související s ochranou oficiálního sídla předsedy vlády. Mezi úkoly vojenského charakteru spadají:
policejní činnosti v rámci ozbrojených sil cizích států na území státu (vojenská policie); policejní činnosti v rámci Ministerstva obrany Nizozemska.39
37
Wijk en Agent Samen: Stichting WAS Seghwaert – Noordhove . Stichting WAS Seghwaert – Noordhove; in: Facebook . Neighbourhood Watch; in: Flickr, 15. II. 2008 . 38 Koninklijke Marechaussee . Koninklijke Marechaussee: Personeel . Werken bij de marechaussee (zřejmě neoficiální „náborová“ stránka). 39 Policing in the Netherland, Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties, 2004. s. 31 až 32.
8
Pro civilní i vojenské úkoly sbor disponuje specifickou těžkou technikou, využitelnou i při likvidaci následků přírodních pohrom a jiných mimořádných událostí a krizových situací.40 Těleso rovněž Nizozemsko zastupuje v rámci nadnárodním uskupení četnických sborů Eurogendfor (EGF), které se angažuje v projektech pokonfliktní obnovy v neuralgických regionech světa (Západní Balkán, Haiti atd.).41
Ozbrojené síly Nizozemska se skládají ze tří zbraní: Královská pozemní síla (Koninklijke Landmacht), zhruba 26 000 osob, včetně osob na částečný úvazek.42 Královské námořnictvo (Koninklijke Marine), zhruba 10 500 osob respektive 60 lodí různých kategorií.43 Královské letectvo (Koninklijke Luchtmacht), zhruba 8 000 osob a 217 letounů.44 Hasiči (Brandweer) jsou v Nizozemsku děleni na profesionály (asi 4 000 osob) a dobrovolníky (29 000 osob) strukturovaných do asi 1 000 stanic.45 Zpravodajskou komunitu Nizozemska tvoří46 Všeobecná zpravodajská a bezpečnostní služba (Algemene Inlichtingen- en Veiligheidsdienst, AIVD), fungující převážně jako civilní kontrarozvědka47 a Vojenská zpravodajská a bezpečnostní služba (Militaire Inlichtingen- en Veiligheidsdienst, MIVD)48, tedy vojenská rozvědka a kontrarozvědka.
40
Koninklijke Marechaussee Armoured Vehicle; in: Police Car Photos, 2008 (schůdky slouží k průniku do letadel). Koninklijke Marechaussee YPR-765; in: Military Vehicle Photos, 26. V. 2009 . 41 Welcome to European Gendarmerie Force Official Website . 42 Koninklijke Landmacht . 43 Koninklijke Marine . 44 Koninklijke Luchtmacht . 45 Brandweer . Number of fire fighters in The Netherlands . 46 Hapala, M., Zpravodajské služby zemí Beneluxu, Masarykova universita v Brně, 2009 . 47 Algemene Inlichtingen- en Veiligheidsdienst . Wikipedia: General Intelligence and Security Service . 48 Militaire Inlichtingen- en Veiligheidsdienst . Wikipedia: Military Intelligence and Security Service .
9
Specifickou strukturou, vyvíjejí určité policejně-zpravodajské aktivity je Fiskální informační a vyšetřovací služba (Fiscale inlichtingen- en opsporingsdienst). V jejích řadách působí asi 1 250 osob, člěněných do 6 až 9 týmů.49 Pro úplnost je třeba se zmínit o tzv. cizinecké policii, která v Nizozemsku od roku 2003 nese název Imigrační a naturalizační služba (Immigratie- en Naturalisatiedienst, IND), jejíž řízení v současnosti spadá do kompetence Ministerstva vnitřních věcí (ještě donedávna to bylo Ministerstvo spravedlnosti).50 Počet zaměstnanců této instituce se autorovi nepodařilo zjistit. 3.
Kriminalita v Nizozemsku51
Kriminální statistika v Nizozemsku je prakticky trojí: případy zjištěné policejním sborem, kvalifikované odhady skutečné kriminality (zhruba 3,5 násobek policejní statistiky) a justiční statistika (případy, které se dostanou před soud). Celkový počet kriminálních činů zjištěných policejními složkami v Nizozemsku za poslední roky osciluje mezi 1,2 a 1,4 miliony případů. Z toho zhruba 75 % tvoří majetková trestná činnost (zejména krádeže). Do kategorie trestných činů spadají kromě standardně uváděné kriminality i protizákonná jednání v rámci silniční dopravy (asi 8 % z celkového počtu případů), nakládání se zbraněmi a střelivem (3 až 4 000 případů ročně) a další.52 Tabulka a graf popisuje situaci mezi lety 1999 až 2009.53 1993 1 272 000
1995 1 223 000
1997 1 219 935
1998 1 234 900
1999 1 303 446
2000 1 328 909
2001 1 379 454
2002 1 401 871
2003 1 369 271
2004 1 319 482
2005 1 336 860
2006 1 285 535
2007 1 286 849
2008 1 261 340
2009 1 232 482
1450000 1400000 1350000 1300000 1250000 1200000 1150000 1100000 1993 1995 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Novější data nejsou k dispozici, respektive jsou publikována velmi matoucím způsobem (zjištěné trestné činy na počet obyvatel, srovnání s předchozím rokem – aniž by byla zřejmá konkrétní „tvrdá data“, kriminalita mládeže nebo cizinců, kriminalita podle velikostních kategorií obcí atd.), bez toho, aby byly jasně a stručně uvedeny základní údaje. 49
Fiscale inlichtingen- en opsporingsdienst . 50 Immigratie- en Naturalisatiedienst . Immigratie- en naturalisatiedienst (IND) . 51 Eurostat: Crimes Recorded by the Police . 52 Uváděné údaje se vztahují k roku 2001. Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group; LLC, New York 2006, s. 599. 53 Úda se často liší od jiných, stejně oficiálních výstupů, a to o řadu procent. Níže uvedená statistika pro roky 1993 až 2000 pro rok 1999 například (zaokrouhleně) uvádí 1 284 000 případů a pro rok 2000 okolo 1 306 000 případů. Samo „zaokrohlování“ je rovněž relativně velkorysé: Údaj pro rok 1997, tedy 1 219 935, je v některých případech velkoryse zaokrouhlen na 1 209 „tisíců“.
10
Jako určitý vhled do problematiky může posloužit tisková zpráva z října 2001, která částečně pokrývá období let 1993 až 2000 včetně.54 Zde je poměrně vhodně ilustrována existence několika řad (vrstev či podmnožin) statistiky, související s kriminalitou, která je v Nizozemsku vedena. Jedná se tak o vrstvy skutečné (celkové, odhadované – ve sledovaném období se odhaduje, že na vzestupu je násilná kriminalita, kdežto objem krádeží klesá), hlášené, zaregistrované a objasněné trestné činnosti. Zdaleka ne všechna kriminalita je policejním složkám hlášena (například asi jen 9 % vloupání a asi 25 % násilní kriminality – odhad pro rok 2000) – a i podání trestního oznámení neznamená, že je konkrétní případ dále podrobněji evidován či vyšetřován nebo dokonce objasněn (do této fáze se například propracuje okolo 45 % zaevidované násilné kriminality, ale jen asi 7 % všech krádeží).55 Ve sledované časové řadě je zřejmé následující: počet celkové kriminality mírně roste, počet oznámení a vyšetřovaných případů zůstává stabilní a objasněnost setrvale klesá (roku 1993 byl objasněn každý pátý ze zaevidovaných případů, roku 2000 už jen každý sedmý). Selektivně koncipovaná tabulka (navíc s údaji, zaokrouhlenými na celé tisíce) vypadá následovně: rok trestné činy celkem (podle průzkumů veřejného mínění) z toho násilná kriminalita z toho krádeže z toho vandalismus případy hlášené policejním složkám z toho násilná kriminalita z toho krádeže z toho vandalismus případy které policejní složky zaregistrovaly56 z toho násilná kriminalita z toho krádeže z toho vandalismus případy které policejní složky vyřešily (objasnily) z toho násilná kriminalita z toho krádeže z toho vandalismus
1993 4 439 849 1 819 1 609 1 628 275 951 355 1 272 62 928 127 244 30 115 15
1995 4 506 842 1 980 1 496 1 605 264 967 329 1 223 65 879 130 211 29 96 14
1997 4 544 860 1 853 1 656 1 658 223 953 405 1 219 74 820 161 201 33 76 16
1999 4 781 998 1 703 1 887 1 629 249 831 483 1 284 87 844 170 194 39 71 15
2000 4 674 896 1 791 1 796 1 605 211 884 433 1 306 91 859 170 188 39 64 15
Srovnání skutečné (odhadované), hlášené, zaregistrované a objasněné trestné činnosti v rámci Nizozemska tak pro výše uvedené roky vyznívá následovně): 5000 4000
trestné činy celkem (podle průzkumů veřejného mínění)
3000
případy hlášené policejním složkám
2000
případy které policejní složky zaregistrovaly
1000
případy které policejní složky objasnily
0 1993
1995
1997
1999
2000
54
Statistics Netherlands Press release PR01-233; in: Statistics Netherlands, 23. X. 2001 . 55 Organisační složka Ministerstva hospodářských záležitostí, Ústřední statistická kancelář Nizozemska (Centraal Bureau de Statistiek, CBS – někdy nazývaná – v angličtině, Statistics Netherlands), která stojí v pozadí všech těchto statistik, všechny relevantní trendy smíše znejasňuje, než aby je zpřehledňovala. Ve statistice není vůbec snadné se orientovat. Čtenář brzy začne ztrácet přehled o tom, ke které „vrstvě“ se vztahuje určitý údaj (posun, trend či procento). 56 Právě tato vrstva, „crimes recorded by the police”, je vykazována pro potřeby mezinárodního srovnání.
11
Ale to není ještě zdaleka všechno. vedle „policejní” statistiky uvedené výše existuje i další statistická řada, kterou lze chápat jako „justiční”.57 Tento přístup nabízí počty případů, řešených (či zřejmě spíše evidovaných) „podregionálními” soudy (soudy I. instance – od roku 2009 ve statistice nefigurují, byly často zrušeny), regionálními soudy a případy (dopravní přestupky nízné závažnosti) zúřadované podle tzv. „Mulderova zákona” (tedy v určité formě zrychleného řízení, završeného pokutou – ve snaze odbřemenit policejní a justiční složky). Pokud je možné soudit, tyto statistiky se zřejmě nijak neprotínají s policejními výstupy a dále přispívají k naprosté (patrně i záměrné) nepřehlednosti trendů kriminality v rámci Nizozemska. Případy řešené soudy první instance – celkem zaregistrováno Případy řešené regionálními soudy – celkem zaregistrováno celkový počet případů, řešených podle „Mulderova zákona“ z toho překročení povolené rychlosti z toho jízda na červenou z toho nesprávné parkování z toho další eventuality z toho případy, zahájené na základě kamerových záznamů z toho překročení povolené rychlosti z toho jízda na červenou z toho nesprávné parkování z toho další eventuality z toho případy, zahájené na základě policejní práce „v terénu“ z toho překročení povolené rychlosti z toho jízda na červenou z toho nesprávné parkování z toho další eventuality
1994
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
307,2
308,3
182,5
179,2
219,4
273,5
300,9
289,3
262,0
252,2
233,6
-
-
273,2
257,8
233,3
236,0
251,3
270,3
274,0
266,9
267,7
272,7
260,2
231,1
208,6
2 539,1
3 263,8
7 794,0
9 203,1
9 536,9
10 570,0
10 372,7
10 977,4
11 943,8
12 640,9
11 663,0
11 823,2
10 973,5
1 027,3
1 678,9
5 648,3
6 738,7
6 925,3
7 650,7
7 271,0
7 964,2
8 874,1
9 740,9
9 159,3
9 102,9
8 303,6
153,8
217,0
277,9
321,3
330,8
385,2
379,3
401,4
362,2
321,2
273,0
293,2
315,9
914,9
879,5
966,8
1 054,1
1 120,9
1 176,6
1 132,1
1 039,9
987,5
935,9
880,5
921,6
911,7
443,0
488,3
901,1
1 089,0
1 159,9
1 357,5
1 590,3
1 571,9
1 720,0
1 642,9
1 350,1
1 505,5
1 442,3
2 117,7
2 805,2
7 006,1
8 209,9
8 388,3
9 212,5
8 766,5
9 341,8
10 411,6
11 180,1
10 569,9
10 503,6
9 843,2
926,8
1 591,2
5 556,1
6 616,8
6 769,8
7 479,4
7 097,9
7 778,3
8 692,7
9 557,1
9 029,9
8 945,8
8 175,4
115,8
175,5
224,4
257,7
260,5
296,3
269,0
278,6
242,7
204,5
184,1
186,5
224,5
892,0
859,4
933,6
1 012,6
1 074,7
1 121,9
1 074,9
984,7
938,7
887,0
841,2
874,2
867,3
183,1
179,1
292,0
322,8
283,3
315,0
324,8
300,2
537,4
531,5
514,8
497,1
576,1
421,4
458,6
787,9
993,2
1 148,6
1 357,5
1 606,2
1 635,6
1 532,2
1 460,8
1 093,1
1 319,6
1 130,3
100,5
87,7
92,1
121,9
155,5
171,3
173,1
185,9
181,4
183,7
129,4
157,0
128,2
38,0
41,5
53,5
63,5
70,3
88,9
110,4
122,9
119,5
116,7
89,0
106,7
91,4
22,9
20,1
33,1
41,5
46,2
54,7
57,2
55,2
48,8
48,9
39,4
47,5
44,4
259,9
309,2
609,2
766,3
876,7
1 042,6
1 265,5
1 271,7
1 182,5
1 111,5
835,4
1 008,4
866,3
Obecně je možné konstatovat, že statistika kriminality v Nizozemsku se pokud možno snaží „vypíchnout“ něco pozitivního. To je možné ilustrovat na následujících výstupech: Tisková zpráva z března 2011: Míra zločinnosti mírně poklesla.58 Podíl populace (osob starších 15 let), která se roku 2010 stala obětí některých forem trestné činnosti poklesl na zhruba 25 % (tedy zhruba na úroveň v roce 2008). Podíl obyvatel, kteří se často cítili nebezpečně, zůstává stabilně na úrovni 2 %. Pocity ohrožení dominují u zhruba třetiny obyvatel v lokalitách AmsterdamAmstelland, Haaglanden, Rotterdam-Rijnmond a Limburg-Zuid. To je v souladu s počtem zjištěných trestných činů obětí, který je v těchto lokalitách rovněž výrazně nad průměrem ostatních částí země. 57
Key figures; Criminal Law Table Explanation; in: Statistics Netherlands, Den Haag/Heerlen, 8. VI. 2012 . 58 Crime Rate Marginally Down; in: Centraal Bureau de Statistiek, 1. III. 2011 .
12
Tisková zpráva z ledna 2007: Registrovaná trestná činnost ve velkých obcích v Nizozemsku v pětiletém srovnání poklesla o více než 17 %.59 V obcích všech velikostních kategorií jsou na ústupu zejména krádeže a vloupání. Grafy ilustrují jak srovnání “25 nejlidnatějších obcí země” (kde se obvykle odehraje téměř polovina všech trestných činů, zaregistrovaných policejními orgány) a “zbytek země” (graf vlevo), tak situaci ve čtveřici zločinem nejvíce poznamenaných lokalit (graf vpravo). Čísla jsou tak v průměru na úrovni let 1997 či 1998.
Utrechtu (zločinem nejzasaženějšímu městu Nizozemska) se podařilo svá čísla pronikavě snížit a dostat se zhruba na úroveň Amsterdamu (okolo 173 případů na 1 000 obyvatel). Vedle Amsterdamu, Rotterdamu a Haagu jsou zločinem významně poznamenány obce Arnhem, Nijmegen, Dordrecht, Haarlem. Tyto obce také “hrají prim” co se týče násilné kriminality (14 až 17 případů na 1 000 obyvatel). Zjištěná kriminalita ve zbytku země (tedy v menších obcích) poklesla “jenom” o 6 %. Pokles celkové registrované kriminality je především způsoben snížením počtu majetkových trestných činů, jako jsou krádeže a vloupání (od roku 2002 pokles o 20 %). Jedinou skupinou trestných činů, která je na vzestupu, zůstává vandalismus (mezi lety 2004 a 2005 růst o 6 %). Tisková zpráva ze srpna 2011: Policie v roce 2010 zaregistrovala 1,2 tresných činů.60 Policie v roce 2010 registrovala okolo 1,2 milionu trestných činů, to je o 5 % méně než v roce 2009. V meziročním srovnání bylo zaznamenáno o 14 % méně případů vandalismu a narušování veřejného pořádku, o 8 % méně násilné a sexuálně motivované kriminality a o 3 % méně majetkových trestných činů. Majetková kriminalita (krádeže, vloupání, podvody a loupeže) činí téměř 60 % z registrovaných trestných činů. S výjimkou vloupání do obydlí (růst o 10 %) 59
Eggen, H., Crime Rate Reduction Most Substantial in Large Municipalities; in: Centraal Bureau de Statistiek, 23. I. 2007 . 60 Eggen, H., Police Registered 1.2 Million Crimes in 2010; in: Centraal Bureau de Statistiek, 30. VIII. 2011 .
13
a krádeží mopedů (růst o 9 %), všechny druhy majetkové trestné činnosti v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 poklesly. Největší pokles se týkal krádeží jízdních kol (16 %). Počet pouličních přepadení se snížil o 3 % procenta. Objasnění se každoročně dočká asi jen čtvrtina zjištěných respektive nahlášených trestných činů. Tento podíl se – jako i v jiných zemí – u různých skupin kriminality liší. Nejvyšší pravděpodobnost objasnění je u násilných a sexuálních trestných činů (přes 60 procent), kdy je oběť často schopna popsat pachatele. U vandalismu a majetkové trestné činnosti je objasněnost mnohem nižší (21 respektive 12 %).
Nejnižší objasněnost se týká kapesních krádeží (2 %), krádeží jízdních kol (4 %) a vloupání do obydlí (asi 7 %). Naopak rekordmanem u objasněnosti jsou krádeže v obchodech (80 %). Tento údaj však platí jen tehdy, pokud je pachatel dopaden při činu a neuprchne. Tisková zpráva z března 2005: Míru vražd se daří držet na úrovni nižší než v roce 1990.61 Mezi lety 1911 až 2003 se přinejmenším 7 695 osob, žijících na území Nizozemska stalo obětí vraždy nebo zabití. To je v průměru asi 200 obětí ročně, Hluboko pod tímto průměrem je perioda let 1911 až 1930 (asi 20 obětí ročně). Situace naopak kulminovala v 90. letech XX. století. Počet zjištěných případů vraždy a zabití je v Nizozemsku na vzestupu jak v absolutních číslech tak v poměru k počtu populace. Zlom představuje rok 1965, kdy relativní počet obětí vraždy činil přibližně 4 osoby z milionu. V 90. letech XX. století tento údaj kulminoval na zhruba trojnásobku tohoto stavu a v poslední době se na tto úrovni udržuje. Dvě ze tří obětí vražd či zabití jsou muži, tento poměr zůstává po 61
Nieuwbeerta, Paul; Deerenberg, Ingeborg, Murder Rate Tripled; in: Centraal Bureau de Statistiek, 14. III. 2005 .
14
desetiletí neměnný. Pravděpodobnost že se stanete obětí vraždy roste, pokud jste obyvatelůi největších měst Nizozemska: v případě Rotterdamu činí tento údaj 41 osob z milionu, v Amsterdamu 32 a v Haagu 26 (údaje pro roky 2000 až 2003). Ve zbytku Nizozemska činila tento údaj činil zhruba 9 osob z milionu. Tento výkyv v neprospěch velkých měst existuje již od 60. let XX, století.
Tisková zpráva ze září 2000: Pozvolný růst zločinnosti.62 V posledních letech došlo k mírnému nárůstu zločinnosti. Roku 1999 došlo zhruba k 4,8 milionu trestných činů. Vandalismus a násilné trestné činy jsou na vzestupu, zatímco krádeží ubývá. Od roku 1993 dochází k meziročnímu nárůstu kriminality asi o 2 %. Více než čtvrtina populace (26,2 %) ve statistickém průzkumu uvedlo, že se v tomto roce stala alespoň jednou obětí trestné činnosti. Zhruba jedna třetina trestných činů je hlášena policejním orgánům (tento poměr se po řadu let nemění). Ne všechny jsou však policisty zadokumentovány. V roce 1999 došlo odhadem ke 1 900 000 případů trestných činů „se škodou na majetku“. Asi čtvrtina z nich byla nahlášena policejním orgánům. Asi 18 % z celkového počtu (asi 342 000 případů) vyústilo v sepsání policejního protokolu. Z tohoto údaje asi polovina (170 000) vedla k zahájení vyšetřování (založení spisu). Odhadovaný počet násilných trestných činů se v roce 1999 pohyboval okolo 1 milionu, tedy podstatně méně, než v roce 1993 (pokles se týká zejména krádeží, které obvykle tvoří asi polovinu kriminality v zemi; růst se naopak týká násilné kriminality). Zřetelný je přitom trend stále méně častého oznamování násilné kriminality. V roce 1993 se k takovému kroku odhodlala každá třetí, v roce 1999 jen každá čtvrá oběť. Na přelomu tisíciletí bylo v rámci Nizozemska otevřeně konstatováno, že míra zločinů, jako jsou loupeže, násilná trestná činnost obecně, vandalismus, narušování veřejného pořádku a tzv. „protispolečenské chování“, je v zemi neúnosná a znamená pro společnost značné materiální a psychologické náklady. Výslovně je zmíněno, že – ve srovnání se zbytkem Evropy „liberální“ – rámec pro výskyt fenoménů prostituce a „cofee-shops“ na sebe „nabaluje“ další kriminální či pololegální aktivity. Je proto třeba důsledněji přikročit k vynucování dodržování určitých pravidel (nutných například pro získání licence k provozování prostituce či cofee-shopů).63 Stav, kdy policejní složka může vyhodnotit konkrétní hlášení o spáchání trestného činu za 62
Slight rise in Crime; in: Statistics Netherlands, 7. IX. 2000 . 63 Bohman, M.; Krulík, O.; Beneš, J., Policejní sbory v zemích Evropské unie: Inspirace pro Českou republiku, Ministerstvo vnitra, Praha 2009 (bez ISBN), s. 89 až 90. Krulík, O., Nizozemsko a aktuální vývoj v oblasti potírání kriminality: Není „nizozemská cesta“ a aplikace EFQM už minulostí; in: Policista, 3/2007, s. 39. ISSN 1211-7943.
15
„nehodné další aktivity“, se stal předmětem kritiky. Veřejnost špatně snášela stav, kdy bylo ročně zhruba 80 000 hlášení o spáchání či důvodném podezření ze spáchání trestného činu uloženo ad acta bez jakýchkoli procesních úkonů (stav z roku 2003). Nedostatek policistů, soudců, vězeňských kapacit – to nesmí být napříště užíváno jako omluva či výmluva pro nečinnost. Konkrétně viditelná pochůzková činnost je nyní prioritou. Konkrétně justice musí zrychlit vyřizování případů a „stlačit skluz“ nejméně o 40 000 čísel jednacích. Zakládání „ad acta“ je třeba minimalizovat. Je třeba vyvinout tlak, aby byl případ uzavřen do 6 měsíců od jeho předání státnímu zástupci. Ač dosud byla „na tapetě“ spíše policie, je třeba medializovat průtahy způsobené právě justicí. Otázkou je rovněž, jak vykázat úspěch. Názor, podle něhož hodnocení policejní práce nemůže být založeno na čárkování nebo tvrdých datech, ale na spokojenosti veřejnosti, je již minulostí. Policejní síly např. otevřeně deklarovaly nutnost snížit nápad trestné činnosti v oblasti narušování veřejného pořádku o 20 až 25 % v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005. Výsledky (spokojenost veřejnosti, ale i "tvrdá data") je třeba co nejčastěji vyhodnocovat, a to jak na celostátní, tak na regionální i obecní úrovni. Volnost policistů při rozhodování v postupu při řešení trestního případu musí být omezena. Kritéria, podle nichž se policie bude nebo nebude zabývat konkrétním případem, a pravidla pracovních postupů budou rámcově jasná a srozumitelná i laikům. Zločin je přitom významně koncentrován do větších aglomerací. Mapa popisuje počet zjištěných loupeží v konkrétním okrsku za rok 2005 (nejméně – 13 – zaznamenal rurální region Drenthe, nejvíce – 476 – region Amsterdam-Amstelland).64 Co se týče nejviditelnějších trendů v oblasti zločinu, řada z nich souvisí s konceptem Nizozemska jako „multikulturní země“ (prognostici tvrdí, že do roku 2050 bude řada regionů země obývána v nadpoloviční většině potomky přistěhovalců).65 Kriminální statistika k tomuto tématu dodává: „Rodilí Nizozemci“ vynikají, co se týče činů vandalismu a poškozování cizí věci, osoby původem z Turecka v násilné kriminalitě a „Maročané“ jsou výrazní, co se týče kriminality majetkové. Roku 2007 zhruba 50 % osob ve věku 18 až 24 let, původem z Maroka a žijících v aglomeraci Rotterdam, bylo alespoň jednou policejně vyšetřováno (z toho 90 % opakovaně). Poměr recidivistů „rodilých Nizozemců“ a „osob s imigrantským pozadím“ je asi 1 : 2,7. Poměr mezi „rodilými Nizozemci“ a „osobami původem z Maroka“, které se dopustily zjištěného konfliktu se zákonem je velmi výrazný (1 : 3 mezi muži a 1 : 3,7 mezi ženami – ty se dopouštějí zejména krádeží v obchodech). 64
Reijenga, P., Reducing Robberies: An Example of Successful Public-Private Cooperation, nedatováno. Mezi nejpočetnější komunity imigrantů patří např. téměř 350 000 osob původem z Turecka, přes 300 000 ze Surinamu a zhruba stejný počet osob z Maroka. Imigrantů z Nizozemských Antil a Aruby je registrováno přes 120 000. Netherlands/Belgium: The link between crime and ethnicity; in: Islam in Europe, 25. VI. 2010 . 65
16
K tématu kriminality cizinců viz i tyto dva grafy z denního tisku. Vlevo66 etnický profil a podíl pachatelů zjištěné trestné činnosti mezi lety 2000 až 2008 (odspoda nahoru: Nizozemci, Maročané, Surinamci, osoby z Karibiku, osoby z Turecka). Vpravo67 podíl populace osob původem z Maroka na zjištěné trestné činnosti ve 20 městech země (levý sloupec uvádí, kolik procent osob původem z Maroka v rámci obce, starších 12 let, již bylo zapleteno do páchání zjištěné trestné činnosti; pravý pak popisuje, kolik procent pachatelů zjištěné trestné činnosti v rámci obce jsou osoby původem z Maroka).
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí: Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních služeb Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace
Stěžejní normou v této oblasti je zákon ze dne 24. října 1997, o soukromé bezpečnosti a o soukromých detektivních společnostech (ten dále zpřesňují související nařízení ze dne 3. března 1999 a 2. prosince 2002). Ministerstvo spravedlnosti (od roku 1993) a policejní sbor (výdej průkazů všestranné způsobilosti, kontrola dodržování podmínek akreditace, zjištěné nedostatky jsou sdělovány Ministerstvu spravedlnosti a v případě podezření z trestné činnosti státnímu zastupitelství).
66
Bronnen bij Allochtone criminaliteit: cijfers . 67 Politie: steeds meer bendevorming criminele Marokkaanse jongeren, 12. III. 2010 .
17
Oblasti pokryté regulací68
Požadavky pro vstup na trh – na úrovní právnické osoby
Požadavky pro vstup na trh – na úrovni fyzické osoby
Omezení pro vstup na trh
Další zvláštní požadavky (uniforma, identifikační průkazy)
Ochrana a ostraha movitého a nemovitého majetku. Ochrana osob (bodyguarding). Přeprava peněz a cenností. Výroba a instalace elektronických zabezpečovacích zařízení (alarmy, kamerové systémy). Soukromé vyšetřovací služby („detektivové“). 69 Platná licence. Soukromé vyšetřovací (detektivní) agentury musí od roku 1993 pro zahájení činnosti získat souhlas ze strany Ministerstva spravedlnosti. Soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní kanceláře musí každoročně k 1. dubnu na příslušném formuláři podávat informace o všech podstatných skutečnostech a okolnostech svého podnikání. Hlášení se předkládá místně příslušné policejní součásti. Platná licence. Věk alespoň 18 let. Završení povinné školní docházky (alespoň střední odborná škola). Blíže neupřesněné „osvědčení o dobrém chování“. Management firmy požadující licenci je před jejím udělením podroben screeningu v policejních databázích. Společnosti s osobami s „kriminální minulostí“ v řadách managementu tak nemohou licenci získat. V rámci sektoru nemohou působit osoby, u kterých neuplynulo alespoň 8 let od doby, kdy ukončily trest odnětí svobody nebo alespoň 4 roky od spáchání trestného činu, za který byly potrestány jiným způsobem. Jedna firma nesmí zároveň vykonávat služby v oblasti soukromé bezpečnosti a soukromé detektivní služby. Případné další prověrky osobnostní způsobilosti osob pro konkrétní činnosti jsou prováděny na firemní úrovni. Uniformy jsou pro personál firmy při výkonu činnosti povinné (s výjimkou managementu). Jejich design musí umožňovat jasné odlišení od uniforem „veřejných“ bezpečnostních sborů. Každý pracovník musí být vybaven identifikačním průkazem, vydávaným policejními orgány, a – v případě že přichází při výkonu činnosti do styku s veřejností – i identifikační visačkou se svým jménem. Poznávacím znamením personálu soukromých bezpečnostních služeb je i stylizované písmeno „V“ (podobně jako v Belgii).70
68
Mezi nejobvyklejší „další“ aktivity firem, provozujících služby v oblasti soukromé bezpečnosti patří: provozování leteckých přistávacích ploch a přístavů, požární ochrana, parkovací služby, provozování soukromých věznic. 69 Otázkou zůstává pokrytí tématu „konkurenčního zpravodajství“, jehož provádění je údajně pro řadu firem v rámci Nizozemska „samozřejmostí“ (jednotky konkurenčního zpravodajství přímo podřízené vrcholovému managementu). 70 Achtervolgd door een Boa . Globe Security . Aangeboden: Beveiligingsdiensten .
18
Střelné zbraně Psi Výcvik
Pravomoci Sankce Mzdy a příplatky Počet firem
Používání střelných zbraní personálem soukromých bezpečnostních agentur při výkonu jejich činnost je zakázáno. Užívání psů v rámci sektoru je povoleno, za předpokladu držení příslušné licence a absolvování povinného výcviku (psa i psovoda). Povinný výcvik závisí na povaze té které vykonávané činnosti a je zahájen zhruba dva týdny před nástupem osoby do zaměstnání (respektive na konkrétní posici). Nepovinné výcvikové kursy se mohou týkat oblastí, jako: záchrana tonoucích, první pomoc, ochrana civilního letectví, přeprava peněz a cenností, řidičské dovednosti, vztahy k zákazníkovi, tlumení vyhrocených situací atd. Trvání výcviku (zakončeného vydáním osvědčení) je uváděno 2 až 3 týdny (kdysi se jednalo o mnohem menší pensum, trvající 1 až 2 dny). Zhruba jeden rok po nástupu je pracovník pod dohledem služebně staršího mentora. Výcvik může provádět konkrétní přijímající firma, ale v praxi je pro tento účel často využíváno kapacit specialisovaných institucí (certifikovaných pro tento účel Ministerstvem spravedlnosti) jako jsou například Středisko pro expertní a profesní vzdělávání (Economisch en administratief beroeps onderwijs, ECABO)71 nebo Veřejné vzdělávací středisko (Regionaal opleidingen-centrum, ROC)72. Pravomoci personálu soukromých bezpečnostních služeb nepřevyšují pravomoci kteréhokoli jiného občana Nizozemska. Existující rámec hovoří o blíže neupřesněných správních a trestních (v souladu se zněním trestního zákona) sankcích. Úroveň mezd v rámci sektoru není v materiálech CoESS výslovně uvedena. Nachází se zde pouze zmínka o tom, že „cena není stěžejním aspektem konkurenceschopnosti a řada zákazníků v Nizozemsku upřednostňuje kvalitu služeb“. CoESS pro rok 2010 operuje s údajem 301 firem.73 To znamená setrvalý pokles počtu firem a koncentraci sektoru v rámci menšího počtu větších právnických osob (roku 2007 bylo uvedeno 320 firem a roku 2003 dokonce 818 firem). Firem s více než 100 zaměstnanci je v Nizozemsku asi 60, přičemž představují více než 85 % zaměstnanců v rámci sektoru.
71
Kenniscentrum ECABO . ECABO: Centre of Expertise on Vocational Education, Training and Labour Market . 72 ROC.nl . Wikipedia: Regionaal opleidingencentrum . 73 K tomu je třeba přičíst okolo 1 000 samostatně výdělečně činných osob, zaměstnávajících pouze „samy sebe“.
19
Zaměstnané osoby
Služby pro orgány veřejného sektoru Obrat Pracovní doba
Rovnost příležitostí
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
5.
Počet osob působících v rámci sektoru zůstává po řadu let stabilní, respektive se mírně snižuje (pro rok 2007 bylo uvedeno 33 158 osob, roku 2010 již jen 30 926 osob. V Nizozemsku v roce 1997 působilo 630 soukromých detektivů (soukromých vyšetřovatelů). Novější data se autorovi nepodařilo získat. Muži tvoří (podle různých odhadů) okolo 77 až 79 % osob působících v sektoru (ženy tím pádem mezi 21 až 23 %). Většinou se jedná o osoby s nástavbou (výučním listem) k základnímu vzdělání. Okolo 60 % personálu v rámci sektoru představují osoby ve věku nad 35 let, není to tedy rozhodně doména studentských brigádníků, ale stabilizovaný segment trhu s relativně nízkou fluktuací. Služby pro orgány veřejného sektoru jsou soukromými bezpečnostními službami v Nizozemsku prováděny údajně jen v omezené míře (např. ostraha parkovišť pro konkrétní obce nebo se může jednat o blíže neupřesněnou „výpomoc“ policejním či vězeňským složkám). Co se týče obratu v rámci sektoru, je tu zřejmý výrazný růst: roku 2002 představoval 1,070 miliardy eur, roku 2007 již o 1,3 miliardy. Průměrná pracovní doba v rámci sektoru týdně činí mezi 35 až 40 hodinami (faktický průměr je okolo 38 hodin). Denní pracovní doba je stanovena na 8 hodin, s přesčasem 10 hodin. Přesčas je možné uložit v maximálním rozpětí 16 hodin měsíčně. Problematika je řešena po linii všeobecně platné pracovní legislativy (zákon o rovných příležitostech z května 2004). Zvláštní důraz je kladen na usnadnění podmínek pro zaměstnávání žen, cizinců, handicapovaných nebo v minulosti dlouho-době nemocných osob v rámci sektoru. Problematika je řešena po linii všeobecně platné právní úpravy – rámcový zákon o pravidlech pro zaměstnance a zaměstnavatele ohledně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců (Arbeidsomstandighedenwet, Arbowet).74
Profesní asociace zastřešující fungování sektoru soukromé bezpečnosti
Asociace pro soukromou bezpečnost (Vereniging van Particuliere Beveiligingsorganisaties, VPB). Platforma pokrývá okolo 80 firem, respektive 27 000 osob či 90 % sektoru.75 Nizozemská asociace bezpečnostních a pojišťovacích managerů (Nederlandse Associatie van Risk en Insurance Managers, NARIM).76
74
Arboportaal . Arbokennis ontsloten . 75 Vereniging van Particuliere Beveiligingsorganisaties . 76 Nederlandse Associatie van Risk en Insurance Managers .
20
6.
Odborové platformy
Odborové vyjednávání, a to nejen v oblasti soukromé bezpečnosti v Nizozemsku, probíhá údajně bez větších komplikací. Stěžejními tématy jsou důchody, podmínky na pracovišti a možnosti předčasného odchodu do důchodu. Odborová ústředna pro specializovaný a řídicí personál (Vakcentrale Voor Middengroepen en Hoger Personeel, 77 MHP Union)
asi 160 000 členů
z toho asi 4 500 až 5 000 v rámci sektoru soukromé bezpečnosti
Konfederace nizozemských odborových federací (Federatie Nederlandse Vakbeweging Bondgenoten, FNV 78 Bondgenoten)
490 000 členů
z toho asi 2 700 v rámci sektoru soukromé bezpečnosti
Křesťanská národní odborová unie 79 (Christelijk Nationaal Vakverbond, CNV)
350 000 členů
z toho asi 950 v rámci sektoru soukromé bezpečnosti
Chcete vědět víc? Informace k tématu „konkurenčního zpravodajství“ (nejen) v Nizozemsku.80 Ilustrace Vozidla soukromých bezpečnostních služeb v Nizozemsku (někdy používají stylizované „V“, často však i šikmé pruhy, obvyklé pro vozidla veřejné služby).81
77
Převažují více placené profese, včetně pracovníků bank, pilotů atd. Vakcentrale Voor Middengroepen en Hoger Personeel . 78 Federatie Nederlandse Vakbeweging Bondgenoten, FNV Bondgenoten . Federatie Nederlandse Vakbeweging . Wikipedia: Federatie Nederlandse Vakbeweging . 79 Christelijk Nationaal Vakverbond . 80 Competitive Intelligence Best Practices Event at SCIP Benelux June 2003, 2012 . Strategic and Competitive Intelligence Professionals, Falls Church . 81 Particuliere Beveiligingsvoertuigen . Mc Cue, J., Smart toepassingen; in: Hulpverleningsforum, 9. II. 2012 . Hoe zou volgens jou de ideale dienstauto voor de beveiliging eruit zien?; in: Image Shack .
21
