RAKOVINNÉ BUŇKY NEMAJÍ RÁDY SLUNCE

Prof. Dr. med. Jörg Spitz William B. Grant, Ph.D.

RAKOVINNÉ BUŇKY NEMAJÍ RÁDY SLUNCE vitamín D ochranný štít proti rakovině, diabetu a srdečním onemocněním

Všechna práva vyhrazena. Tato publikace a všechny její části jsou chráněny autorskými právy. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožována, uložena v rešeršním systému nebo dále předávána, a to v jakékoliv formě, jakýmkoliv způsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním apod., bez předchozího souhlasu vydavatele. Osoba, která by učinila jakékoliv neoprávněné kroky v souvislosti s touto publikací, může být vystavena trestnímu stíhání a vymáhání náhrady za způsobenou újmu.

Copyright © Prof. Dr. med. Jörg Spitz, William B. Grant, Ph.D., 2010 Originally published in Germany by Mankau Verlag GmbH, Murnau a. Staffelsee Cover design © Andrea Barth, Guter Punkt, Munich, Germany Illustrations © Sergio Vitale, vitaledesign, Berlin, Germany Peter Ruge, Dr. Jan Tomaschof Překlad © Jana Novotná © Nakladatelství ANAG, 2013 ISBN 978-80-7263-803-1

OBSAH

OBSAH Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Moderní životní styl a nemoc? Nebo: Správný způsob života a zdraví? . . . . . . . . . . . ÁST I: CO SE VYPLATÍ VDT . . . Slunce – Bůh, nebo démon? . . . . . . . Naše tělo – gigantický chemický koncern s mimořádnými vlastnostmi . . . . . . . Kolik vitamínu D člověk potřebuje? . . .

5 7 7

. . . . . . . . . . 13 . . . . . . . . . . 13 . . . . . . . . . . 16 . . . . . . . . . . 22

ÁST II: RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNENÍHO HORMONU . . . . . Celosvětový výskyt rakovinových onemocnění v závislosti na bydlišti člověka . . . . . . . . . . . . Proč rakovinné buňky nemají rády sluneční záření . Zhoubné nádory tlustého střeva . . . . . . . . . . . Zhoubné nádory prsu . . . . . . . . . . . . . . . . Zhoubné nádory prostaty . . . . . . . . . . . . . . Zhoubné nádory kůže . . . . . . . . . . . . . . . . Význam slunečního hormonu u dalších zhoubných nádorů . . . . . . . . . . . . . Ani metastázy nemají rády sluneční záření! . . . . . ÁST III: VITAMÍN D – KLÍ K PREVENCI . . . Sluneční hormon je důležitý pro celé tělo . . . . . A odkud získám dostatek vitamínu D? . . . . . . . Syndrom deficitů – neboli: Co všechno ještě rakovinné buňky nemají rády . . . . . . . . Pravidla všeobecné zdravotní prevence . . . . . . Analýza individuálního rizika a osobní důsledky .

. . . . 27 . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

27 33 41 49 56 59

. . . . 66 . . . . 70

. . . . . 75 . . . . . 75 . . . . . 81 . . . . . 92 . . . . . 98 . . . . 108 3

OBSAH

Otázky k osobnímu životnímu stylu . . . . . . . . . . . Ohlédnutí se zpět a pohled do budoucna: Jak můžeme tělu pomoci, aby zvítězilo nad rakovinou . O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . O Německé nadaci pro informace o zdraví a zdravotní prevenci DSGiP . . . . . . . . . . .

. 111 . 115 . 119 . 121

PÍLOHA I: Příklady efektivních konceptů zdravotní prevence . . . . 123 PÍLOHA II: Informace o přípravcích s vitamínem D . . . . . . . . . . 132 PÍLOHA III: Doporučená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 PÍLOHA IV: Užitečné kontaktní údaje a internetové adresy . . . . . . 139 Odborné informace k vitamínu D . . . . . . . . . . . . . 142 PÍLOHA V: Glosář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Věcný rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

4

PEDMLUVA

PEDMLUVA „Pomocí slunečního světla jsme schopni zamezit vzniku a rozšíření rakoviny!“ Vyslovit takový jednoznačný úsudek se dnes neodvažuje snad žádný vědec, i když je správný. Chybí k tomu „klasické důkazy“ velmi speciálních lékařských výzkumů. Na druhou stranu však existuje ohromné množství lékařských studií, které ukazují, že se stoupající hladinou vitamínu D v krvi klesá riziko vzniku a rozvoje rakoviny nebo jiných civilizačních chorob (srdeční infarkt, mozková mrtvice, diabetes apod.). Příčina až udivující schopnosti této látky spočívá ve skutečnosti, že téměř všechny tělesné buňky potřebují vitamín D jako hormon k řízení látkové výměny pomocí genů. Ano, četli jste správně – to geny neřídí buňky, ale buňky řídí geny – mimo jiné pomocí vitamínu D! A ten se zase může a musí vytvářet v naší pokožce pomocí slunce. Ve skutečnosti patří vitamín D k hormonům, které si tělo dokáže vytvořit samo, ne k vitamínům, které musíme přijímat v potravě – nemluvě o tom, že se v naší běžné stravě nevyskytuje v dostatečném množství. Když před několika lety vyšla kniha „Rakovinné buňky nemají rády maliny“, byli lidé nadšení z toho, že oba autoři dokázali tak působivě a přitom srozumitelně vylíčit význam látek obsažených ve stravě pro naše zdraví. A zcela logicky se tato kniha stala bestsellerem. Nyní bychom vám chtěli představit další aspekt každodenního života, který – vědou nově objeven – hraje přinejmenším stejně důležitou roli pro naše zdraví jako strava. Tímto aspektem je „výroba“ vitamínu D v naší pokožce, která závisí na slunečním záření. A právě vitamín D také ovlivňuje vznik a rozvoj rakoviny v našem těle. Lidově se vždy říkalo: „Bez slunce není život“! Tím se ovšem zpravidla myslelo teplo slunečních paprsků a jejich význam pro rostlinnou říši (fotosyntéza). Jak však slunce působí na nás lidi, ví jen málokdo. 5

PEDMLUVA

Vlastně bychom to všechno ani vědět nemuseli, pokud bychom žili jako naši předkové před tisíciletími! Tenkrát dostávali dodávku zdravotních efektů až „do domu“ – a to jak mikroživiny v čerstvé, přirozené stravě, tak i vitamín D díky každodennímu pobytu na slunci. Bylo to zcela přirozené v rámci tehdejšího životního stylu. O podrobnosti se lidé tenkrát nemuseli vůbec starat! Lidé v průmyslových zemích však svůj životní styl během několika desetiletí dramaticky změnili – s nesmírnými důsledky pro naše zdraví – obzvláště co se týče vzniku a rozvoje rakoviny v našem těle. A už jsme zpět u našeho tématu. Rakovinné buňky nemají rády slunce! V této knize obšírně a srozumitelně vysvětlíme nejnovější výsledky výzkumů o slunečním záření a vitamínu D, který vzniká v naší kůži, jakož i o jeho pozitivním významu pro vznik a šíření rakovinných buněk. Abychom nevytvořili jednostranný obraz působení tohoto „univerzálního slunečního hormonu“ na vznik a rozvoj rakoviny, doplnili jsme závěr knihy ještě o několik kapitol popisujících další důležité vlastnosti vitamínu D a faktory ochraňující naše zdraví. To vše jsme spojili se základními aspekty celostní zdravotní prevence. Za průvodce touto knihou jsme pro vás vybrali malého, bystrého oslíka, k jehož vlastnímu výstupu dojde teprve na konci knihy. Přejeme vám příjemné čtení při získávání nových poznatků!

prof. Dr. med. Jörg Spitz William B. Grant, Ph.D.

6

SLUNCE – BH NEBO DÉMON?

ÁST I CO SE VYPLATÍ VDT SLUNCE – BH, NEBO DÉMON? Bez Slunce není na Zemi žádný život! To jsme již jednou zmínili a pro většinu z nás je to důvěrně známá věc. Vždyť všichni přece víme, že slunce poskytuje Zemi potřebné teplo a rostliny získávají ze slunečního světla energii pro svoji látkovou výměnu. Energie, která se tímto způsobem v rostlinách nahromadí, není pouze základnou docházejících zásob fosilních paliv, ale již po miliony let je rovněž základem obživy zvířat a lidí. O to více se zdá nepochopitelná skutečnost, že právě člověk „jako pán tvorstva“ v současné době právě toto požehnané slunce prostřednictvím mnohých (ať už vědomých nebo nevědomých) opatření nejprve z velké míry vyřadil ze svého každodenního života a nyní už dokonce nepovažuje sluneční paprsky za životodárné, ale dokonce za smrtící, neboť způsobují rakovinu! Lidstvo, kam jsi to došlo?! Knihy o dějinách lidstva dokládají, že tomu tak vždy nebylo. Slunce bývalo uctíváno spíše jako bůh. V Egyptě se stal bůh slunce Re jedním z nejmocnějších bohů, staří Řekové uctívali jako svého slunečního boha Hélia a Římané jej nazývali „Sol“. Jeho kult měl počátek již v dobách založení města Říma. Rovněž Inkové v jihoamerických Andách uctívali slunce a ve své říši budovali chrámy, které mu byly zasvěceny. V medicíně je od antických dob léčba sluncem nazývána „helioterapie“. Již Asyřané znali sluneční koupele a měli pro ně vytvořena vhodná zařízení. Římané pěstovali nejenom vysokou kulturu lázní, ale na střechách svých obydlích zřizovali také „solária“.

13

ÁST I: CO SE VYPLATÍ VDT

NAŠE TLO – GIGANTICKÝ CHEMICKÝ KONCERN S MIMOÁDNÝMI VLASTNOSTMI Chceme-li porozumět charakteru působení slunečního záření na naše tělo, musíme znát základy fungování našeho organizmu. Spousta lidí o tom vůbec nepřemýšlí a přijímá mnohostranné a velmi komplikované funkce svého těla jako samozřejmost. Takový postoj však může mít vážné následky pro zdraví! Ve skutečnosti je naše tělo obrovský chemický gigant! Tento „podnik“ má k dispozici přes 50 biliónů kompletně vybavených chemických továren – tělesných buněk. Jak je ovšem známo, mohou továrny vyrábět jen tak dlouho, dokud mají dostatek materiálu. A nestačí libovolná surovina, nýbrž jsou zapotřebí speciální materiály podle toho, co se zrovna vyrábí. A tyto výchozí látky musí být stále k dispozici, jinak se proces zastaví. Totéž platí i pro buňky v našem těle. „Výrobní suroviny“ dostáváme především z potravy, jež musí obsahovat všechny látky, které tělo potřebuje k trvalému provozu svých buněk a které si neumí vyrobit samo. Přitom obvyklý německý výraz pro potraviny „Lebensmittel“ má dvojí význam – živý prostředek a prostředek k životu. Na jedné straně tento výraz vypovídá o tom, že se jedná o „živý materiál“. Až do doby, než lidé poznali oheň, byli nuceni požívat potravu v syrovém stavu. Dnes je taková myšlenka pro mnohé nepředstavitelná nebo dokonce odporná! Syrová potrava měla ovšem jednoznačnou výhodu v tom, že se žádné látky v ní obsažené během přípravy neztratily nebo nezměnily. Mimořádnému významu výživy pro naše zdraví se budeme ještě jednou věnovat speciálně v závěru knihy. Druhá interpretace pojmu „Lebensmittel“ vyplývá ze skutečnosti, že tento materiál potřebujeme k udržení svého vlastního života. A i tato myšlenka je mnohým lidem cizí nebo se vytratila z jejich povědomí. Člověk dnes zpravidla něco jí, protože

16

CELOSVTOVÝ VÝSKYT RAKOVINOVÝCH ONEMOCNNÍ

ÁST II RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNENÍHO HORMONU CELOSVTOVÝ VÝSKYT RAKOVINOVÝCH ONEMOCNNÍ V ZÁVISLOSTI NA BYDLIŠTI LOVKA Zcela nezávisle na poznatcích o vlastnostech vitamínu D, které jsme popsali v předcházejících kapitolách, došlo současně k výzkumům, které se zabývaly rozdílným regionálním rozdělením určitých nemocí. Je známo, že v různých zemích tohoto světa existují také odlišné nemoci. Za jejich příčinu lze považovat rozdílné faktory. Jedním z nejznámější příkladů takových nemocí je malárie, která je závislá na šíření určitého druhu komárů, přenášejících v tropických oblastech tuto chorobu na člověka. Úmrtnost na rakovinu v rzných mstech mezi lety 1908 a 1912 Poet míst

Zempisná šíka

Poet úmrtí na rakovinu

Poet/100 000 obyvatel

35

60S – 50S

119 374

105,7

48

50S – 40S

121 216

92,4

24

40S – 30S

37 451

78,1

7

30S – 10S

5 696

42,3

4

10S – 10J

1 056

40,9

7

10J – 30J

3 040

37,7

5

30J – 40J

11 048

89,9

Tabulka 3: Úmrtnost na rakovinu na obou zemských polokoulích v závislosti na zempisné šíce místa. (Modikováno podle údaj od: F. L. Hofmann: The mortality throughout the world, Prudential Press 1915).

27

ÁST II: RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNENÍHO HORMONU

V Austrálii existuje nebezpečí kousnutí velmi jedovatými hady a v Japonsku je vysoký výskyt rakoviny žaludku, pravděpodobně proto, že se tam konzumují hodně slaná jídla. Určitá rizika jsou tedy spojena s určitými zeměmi. Již v roce 1915 se objevila první vědecká práce o závislosti úmrtnosti na zhoubné nádory na zeměpisné šířce (Tabulka 3). V roce 1980 bylo v USA toto pozorování znovu použito a rozšířeno bratry Cedricem a Frankem Garlandovými. Výsledek: vznik zhoubných nádorů ve střevech je závislý na zeměpisné šířce bydliště, a proto také na slunečním záření! Základnu pro tyto úvahy vytvořila pozorování prováděná v USA, která sahala od 49. do 24. stupně zeměpisné šířky (obrázek 9).

Obrázek 9: Odlišné rozdlení pípad úmrtí na zhoubný nádor tlustého steva (barevná škála) v jednotlivých ástech USA. Další podrobnosti v kapitole „Zhoubné nádory tlustého steva“. (Obrázek z lánku od: S. S. Devisy et al., Atlas of cancer mortality in the United States, 1954–94, Washington, DC: US Govt Print Off 1999 [NIH Publ. No. (NIH) 99–4564]). 28

PRO RAKOVINNÉ BUKY NEMAJÍ RÁDY SLUNENÍ ZÁENÍ

Již v minulém století poukázal nositel Nobelovy ceny, profesor Otto H. Warburg, na skutečnost, že rakovinné buňky cukr nespalují, ale kvasí. Nedokázal však ještě vysvětit souvislosti ve všech podrobnostech. Toto téma zůstalo vyhrazeno dalšímu vědci, jménem Dr. Johannes F. Coy, aby před několika lety v rámci své činnosti v německém centru výzkumu rakoviny v Heidelbergu objevil gen, který je odpovědný za změnu látkové výměny cukrů v rakovinových buňkách. Vývoj spoteby cukru Americké libry (1 libra = 0,45 kg)

Obrázek 15: Vzrst spoteby cukru je souástí nezdravého životního stylu lovka. Exemplární je vzrst spoteby cukru v USA na jednoho obyvatele mezi lety 1983 a 1999 o 30 %. (Upraveno podle Centre for Science in the Public Interest (CSPI), www.cspinet.org).

Komplikovaným biochemickým podrobnostem se zde však věnovat nemůžeme. Lze si o nich ovšem velmi srozumitelným způsobem přečíst v knize, kterou Dr. Coy mezitím vydal (seznam literatury v Píloze III). Rozhodující je přitom skutečnost, že rakovinné buňky získávají energii téměř výhradně 39

ÁST II: RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNENÍHO HORMONU

z této změněné látkové výměny cukrů. Při něm kvasí rakovinné buňky cukry na kyselinu mléčnou i přesto, že má k dispozici dostatek kyslíku (Warburgův efekt). Vzhledem k enormní spotřebě cukru (Obrázek 15) a výrobků bohatých na uhlovodíky (škroby = cukry!) v rozvinutých průmyslových zemích je sice hrozné, ale v žádném případě udivující, že si tímto zcela nesprávným stravovacím návykem nejenom ruinujeme zuby a napomáháme vzniku diabetu, ale ještě jím náležitě přikrmujeme rakovinu ve svém těle. To se sice někomu může zdát neuvěřitelné, ale skutečně tomu tak je! V této souvislosti se také znovu potvrzuje význam celostního posuzování těla. Pomocí původní, zdravé výživy (například mikroživin, jako jsou antioxidanty) nebo různých speciálních tuků jsou ovlivňovány určité části látkové výměny – mezi jiným také kvašení cukru v rakovinových buňkách. Jestliže tyto látky tělu chybí (viz kapitola „Syndrom nedostatku“), ale nachází se v něm přemíra cukru, podporuje tato nerovnoháha vznik rakoviny. Omezíme-li spotřebu cukru na rozumnou míru a do těla cíleně přivedeme potřebné mikroživiny, lze například látkovou výměnu v rakovinových buňkách řídit tak, že tyto buňky opět musí energii získávat spalováním a nádor se tak nemůže dále rozšiřovat. Nebo dokonce může dojít k zvýšení citlivosti rakovinových buněk, které byly doposud rezistentní vůči ozařování a chemoterapii! Co se oslík v této kapitole nauil? Vývoj zhoubného nádoru v tle má mnoho pí in, na nichž se zcela zásadn podílí náš životní styl. Není to ovšem žádná fatální událost, kterou lovk musí prost protrpt. Vitamín D nabízí vedle dalších opatení prakticky v každém stádiu vývoje nádoru možnost prbh této nemoci pozitivn ovlivnit. Vitamín D mže proto hrát významnou roli pi tom, jak si pomoct sami.

40

ZHOUBNÉ NÁDORY TLUSTÉHO STEVA

Riziko vzniku karcinomu tlustého střeva v závislosti na obsahu vitamínu D v krvi Hodnota rizika 1,0 0 ,8 0 ,6 0 ,4 0 ,2 0, 0

13

30

55

86

92

Obsah vitamínu D (nmol/l) Obrázek 18: Závislost rizika vzniku nádoru ve stev na hladin vitamínu D v krvi. ím výše hladina sluneního hormonu vystoupí, tím menší je pravdpodobnost vzniku zhoubného nádoru stev – (ísla z: Gorham E. D. et al., American Journal of Preventive Medicine 2007, 32:216).

Ze srovnání skupiny s hladinou vitamínu D v krvi > 80 nmol/l se skupinou < 50nmol/l vyplynulo snížení rizika vzniku zhoubného nádoru o 72 %! Ale na vitamínu D není závislé jen riziko vzniku zhoubného nádoru ve střevě, nýbrž i pravděpodobnost, že po jeho objevení na něj člověk zemře. Jinak řečeno, při stejném stadiu nádoru a identických ostatních podmínkách přežijí pacienti s normální hladinou vitamínu D déle než pacienti se sníženou hladinou! To se ukázalo také ve výzkumu pracovní skupiny profesora Edwarda Giovannucciho z Bostonu, který byl zveřejněn v polovině roku 2008. Další jednotlivosti probereme podrobněji společně s dalšími údaji o následné péči o pacienty s rakovinou v kapitole „Ani metastázy nemají rády sluneční záření!“. Tento důležitý výrok totiž platí i pro další druhy nádorů. Speciálně tato vlastnost vitamínu D je dále jedním z důvodů, proč jsme na začátku řekli, že informací o slunečním hormonu můžeme přispět k tomu, abychom u postižených 45

ÁST II: RAKOVINA – A VÝZNAM SLUNENÍHO HORMONU

rakovinou odbourali pocit bezmoci a rozvinuli jiný přístup vůči nemoci: Pomoz sám sobě! Ale vraťme se zpět k samotnému vzniku a rozvoji nádoru. Neustále rostoucí počty výsledků vědeckých výzkumů umožňují rozsáhlejší a přesnější výroky o působení vitamínu D na zhoubné nádory. V minulém roce proto pracovní skupina bratrů Garlandových spočítala, že zvýšení hladiny vitamínu D v krvi ze 40 na 60 ng/ml by každý rok v USA mohlo zabránit přibližně 49 000 případům zhoubného střevního nádoru a třem čtvrtinám úmrtí na tento nádor.

Obrázek 19: Mapa svta, na níž je pro rzné zem znázornna odhadovaná hladina vitamínu D v krvi (barevné kódování). Zelené sloupce udávají, o kolik procent by se mohl v této zemi každoron snížit výskyt nov vzniklých zhoubných stevních nádor, pokud by se hladina vitamínu D v krvi zvýšila díky podávání 2 000 MJ vitamínu D a pokud možno pimeným a pravidelným psobením sluneního záení na pokožku. (Obrázek z: Garland C.F. et al., Ann. Epidemiol, 2008; 19:472).

46

SLUNENÍ HORMON JE DLEŽITÝ PRO CELÉ TLO

ÁST III VITAMÍN D – KLÍ K PREVENCI SLUNENÍ HORMON JE DLEŽITÝ PRO CELÉ TLO Nehledě na veškeré pozitivní zprávy o významu vitamínu D při vzniku a šíření zhoubných nádorů není sluneční hormon žádná nová zázračná surovina pro léčiva určená k terapii rakoviny, ale ani se ve svém působení neomezuje jen na toto onemocnění. V této kapitole bychom proto chtěli ukázat, že vitamín D má ještě mnohem dalekosáhlejší význam pro naše zdraví, než se lze domnívat z doposud prezentovaných informací. Z důkazu přítomnosti receptorů téměř v každé buňce těla, který jsme popsali již na začátku této knihy, je jasné, že tento hormon působí na mnohé další tělesné funkce. Podrobné představení všech těchto bodů se nachází v knize „Vitamín D – náš sluneční hormon a klíč k zdravotní prevenci“, kterou její autor, Jörg Spitz, vydal již v předešlém roce. Můžeme ji vřele doporučit! Ale i pro čtenáře této knihy, jejichž primární zájem je zaměřen na informace o rakovině, je důležité získat přehled o dalších vlastnostech slunečního hormonu. Jen tak totiž můžete chápat celkový rozsah významu vitamínu D pro své zdraví. Zároveň zde slouží prezentace všeobecných aspektů vitamínu D jako příprava pro následující kapitolu, v níž chceme vyložit význam dalších důležitých faktorů životního stylu pro vznik a rozvoj rakoviny. Klíčovým slovem je „celostní zdravotní prevence“ neboli „ integrální prevence“, jejíž základy vypracoval v posledních letech Jörg Spitz. Ale nejprve se vraťme k oněm dalším pozitivním aspektům vitamínu D. V oblasti onemocnění srdce a krevního oběhu, jež jsou – jak je známo – nejčastější příčinou úmrtí ve všech prů-

75

ÁST III: VITAMÍN D – KLÍ K PREVENCI

myslových zemích, ale také v tzv. perspektivních zemích, byly prokázány v rostoucí míře následující charakteristiky. Dostačující výše hladiny vitamínu D v krvi snižuje krevní tlak (Obrázek 29), zlepšuje funkci kosterního svalstva, snižuje riziko srdečního infarktu a úmrtnost po infarktu, jakož i riziko onemocnění cukrovkou (diabetem typu 1 i typu 2). Jako příklad pozitivního účinku slunečního hormonu při mnoha cévních onemocněních (kornatění tepen) bychom chtěli uvést ochranu před vznikem onemocnění periferních tepen (periferního arteriálního onemocnění). U všech těchto nemocí dochází v průměru ke snížení rizika onemocnění přibližně o 50 %, je-li hladina vitamínu D v krvi vyšší než 30 ng/ml. Vitamín D dále plní výraznou ochrannou funkci u nervových buněk v mozku. Pozitivní vliv byl popsán u následujících nemocí: skleróza multiplex, (Obrázek 30), schizofrenie a deprese. U sklerózy multiplex již existují zprávy o úspěšné terapii vitamínem D. U dalších onemocnění, jako je parkinsonova choroba nebo alzheimerova demence, je vliv vitamínu D ještě předmětem diskuse. Riziko, že při nízké hladině vitamínu D v krvi dojde k onemocnění vysokým tlakem

Obrázek 29: Zobrazení rizika, že lovk onemocní vysokým tlakem, v závislosti na hladin vitamínu D v krvi < 15 ng/ml oproti 30 ng/ml. U muž stoupá toto riziko vysokého tlaku o faktor 6, u žen o faktor 2,6 (ísla ze studie Forma et al., Hypertesion 2007, 49:1063).

76

A ODKUD ZÍSKÁM DOSTATEK VITAMÍNU D?

A ODKUD ZÍSKÁM DOSTATEK VITAMÍNU D? V této kapitole se chceme zabývat tím, jakým způsobem jsme schopni svému tělu zajistit dostatečné množství slunečního hormonu, které potřebuje, aby zůstalo zdravé, případně aby se uzdravilo. V zásadě existují čtyři možnosti, jak se vitamínem D zásobit (Tabulka 5). Vitamín D – odkud ho vzít? 1. ze stravy 2. pomocí elementární síly slunce 3. pomocí umlého slunce (solária) 4. pomocí umle vyrobeného slune ního hormonu Tabulka 5: Rzné zdroje vitamínu D.

Začněme stravou. Zde bychom neměli zapomínat, že vitamín D je hormon a ne vitamín. Potom snadno pochopíme, že obstarat si dostatek vitamínu D ze stravy je obtížné (Tabulka 6). Pouze rybí tuk obsahuje množství vitamínu D, které vůbec stojí za zmínku. Ale i tohoto koncentrovaného rybího produktu by bylo zapotřebí konzumovat 3 až 4 lžíce denně, aby člověk přijal celkové potřebné množství vitamínu D. A to není vůbec příjemná představa. K tomu se přidávají hlasy, které varují před zvýšeným přísunem vitamínu A prostřednictvím rybího tuku. Vitamín A je v těle nejenom protihráčem vitamínu D, ale ve velkých dávkách je dokonce pro člověka toxický. Obvykle je s rostlinou stravou přijímán pouze provitamín vitamínu A (ß-karoten) a z něho je ve vitamín A proměněno jen tolik, kolik ho tělo právě potřebuje. Ale zpět k vitamínu D ve stravě. Samozřejmě, že ryby žijící v chladných vodách, jako je třeba losos, také obsahují vitamín D. Jestliže bychom konzumací lososa chtěli pokrýt naši potřebu vitamínu D, museli bychom pravidelně denně sníst dvě až tři 100 gramové porce! Většina z nás však nezvládne sníst ani dvě porce ryby týdně, a tím tedy nepokryjeme ani minimální 81

ÁST III: VITAMÍN D – KLÍ K PREVENCI

Aplikujeme-li toto zásadní pravidlo na náš sluneční hormon, ukáží se následující možnosti: (Tabulka 11 a Obrázek 38) Jak získám dostatenou hladinu vitamínu D? Možnosti A. Žádné nanní náklady, ale zato dostatek vynaloženého asu Napíklad jít tikrát až tyikrát týdn na pl hodiny ven na sluní ko. B. Vynaložení penz, ale zato menší poteba asu Napíklad jednou až dvakrát týdn ležet 10 až 15 minut v soláriu. C. Vynaložení penz, ale bez vynaložení asu Napíklad jednou denn spolknou tabletu vitamínu D. Tabulka 11: Rozdílná, ovšem stejn úinná opatení k dosažení dostaten vysoké hladiny vitamínu D v krvi.

Pro doložení, že toto pravidlo je platné a aplikovatelné všeobecně, se nyní chceme zabývat příkladem nedostatku ovoce a zeleniny ve stravě. Také zde dokládají různé výzkumy, že pět porcí ovoce a zeleniny denně, kterou minimálně zapotřebí pro zachování zdraví, jí jen 15 až 20 % obyvatelstva. Proto vzniká u mikrovýživy dochází ke stejně výraznému nedostatku a potřeby náhrad tak jako u našeho slunečního hormonu. Nabízejí se zde následující řešení: (Tabulka 12 a Obrázek 39) Jak dosáhnu dostateného zásobování tla ovocem a zeleninou ve strav? Možnosti A. Žádné nanní náklady, ale zato dostatek vynaloženého asu Napíklad pstování ovoce a zeleniny na vlastní zahrad. B. Vynaložení penz, ale zato menší poteba asu Napíklad nákup ovoce a zeleniny v bio-obchodech. C. Vynaložení penz, ale bez vynaložení asu Napíklad doplnní stravy koncentrátem ovoce a zeleniny. Tabulka 12: Rozdílná, ovšem stejn úinná opatení k dosažení dostateného množství mikrovýživy z ovoce a zeleniny.

100

OHLÉDNUTÍ SE ZPT A POHLED DO BUDOUCNA

OHLÉDNUTÍ SE ZPT A POHLED DO BUDOUCNA: JAK MŽEME TLU POMOCI, ABY ZVÍTZILO NAD RAKOVINOU Co se oslík v této kapitole nauil? V této kapitole se od našeho oslíka necháme pou it hned na za átku, jelikož nám mže sdlit, co se v minulých kapitolách dozvdl. V bodech chceme pehledn shrnout obrovské možnosti, kterými tlo disponuje k pemožení rakoviny – pomžeme-li mu odpovídajícím životním stylem!

Zároveň by vás měly zhuštěné informace v této kapitole podnítit k tomu, abyste si ještě jednou přečetli jednotlivé části příslušných kapitol, má-li to pro vás význam. Takto si je lze obzvláště dobře vštěpit do paměti. A teď přichází to nejdůležitější. Právě nyní bychom chtěli, abyste si uvědomili: PÁNI, TO VŠECHNO MŽU DLAT?! TAK S TÍM ZANU JEŠT DNES! Pokud se nám podařilo ve vás vyvolat tuto rozjezdovou náladu, pak se úsilí vynaložené k napsání této knihy vyplatilo! Tak, jdeme na to: 1. Každý člověk je šéfem svého vlastního obrovského podniku s bilióny malých chemických továren (buňky v jeho těle) a jeho povinností je starat se o ně (v rámci odpovídajícího životního stylu) tak, aby se jim dobře dařilo. 2. Kvůli technickému pokroku v posledních desetiletích se náš životní styl a životní prostředí tak drasticky změnily, že ani jedno se neshoduje svým charakterem s potřebami těla.

115

RAKOVINNÉ BUŇKY NEMAJÍ RÁDY SLUNCE Bez Slunce by na Zemi neexistoval žádný život. Až donedávna využívalo lékařství jeho uzdravující sílu. Ale pro nás moderní lidi slunce zmutovalo ve zlého démona, který ohrožuje naše zdraví – strach z rakoviny kůže nám dal zapomenout na pozitivní vlastnosti slunečních paprsků. Tento knižní rádce ukazuje, jak důležitý je sluneční svit pro naše zdraví. Bez něj trpíme nedostatkem vitamínu D, který je nezbytný pro řízení velkého množství procesů v téměř všech tělesných buňkách. 70 až 90 % všech obyvatel Německa, Rakouska a Švýcarska strádá nedostatkem vitamínu D a neví, že to v mnoha případech může vést ke vzniku rakoviny. „Sluneční hormon“ může u nemocných rakovinou nejenom zlepšit kvalitu jejich života a prodloužit jej, ale především je to rozhodující klíč k prevenci – vitamín D snižuje riziko vzniku rakoviny a potlačuje růst zhoubných nádorů. Mimoto chrání také před křivicí a diabetem, zpomaluje řídnutí kostí, posiluje svalovou hmotu, podporuje imunitní systém, vyrábí tělu vlastní antibiotika a snižuje vysoký tlak. JJörg Spitz a William B. Grant popisují výsledky nejnovějších vědeckých výzkumů o ultrafialovém světle a slunečním hormonu. Vysvětlují, jak můžeme zjistit a upravit hladinu vitamínu D ve vlastním těle a poskytují cenné a konkrétní rady, jak lze s pomocí uzdravující síly slunce zamezit nebo zmírnit nemoci, k nimž patří rakovina nebo skleróza multiplex. Využívejte sluneční paprsky ve prospěch svého zdraví!

Prof. Dr. med. Jörg Spitz

Willam B. Grant, Ph.D.

preventivní léka

jeden z pedních expert na vitamín D

www.anag.cz