Radost zámeckého pána

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 9 I ZÁŘÍ 2013 I zdarma I www.opzp.cz

„V případě implementace chystáme změny s cílem zjednodušení a zefektivnění procesů tak, aby nový dotační titul byl co nejjednodušší pro žadatele i příjemce,“ říká Vít Šumpela, vrchní ředitel Sekce fondů EU Ministerstva životního prostředí.

STR. 6

Ministerstvo ŽP představuje nastavení oblastí podpory OPŽP pro budoucí programovací období.

Radost zámeckého pána

Jednání Řídicího výboru OPŽP

O prázdninách se konalo další, třicáté třetí zasedání Řídicího výboru Operačního programu Životní prostředí. Členové výboru posuzovali zejména projekty přijaté ve XLIII. a XLV. výzvě Operačního programu Životní prostředí. Novým členem výboru se stal Daniel Havlík, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje. Havlík bude ve výboru OPŽP zastupovat Asociaci krajů České republiky. STR. 2–3

OPŽP v letech 2014–2020

V současné době je nový Operační program Životní prostředí na období 2014–2020 stejně jako ostatní operační programy ve fázi přípravy. Dochází ke specifikaci a upřesňování aktivit, na které bude možné v budoucím programovém období získat finanční podporu z fondů EU. V současné struktuře OPŽP 2014–2020 je navrhováno šest prioritních os a 18 specifických cílů. STR. 10

Galerie projektů

Stejně jako rubrika Envidata uvádí objem poskytnuté podpory například dle krajů, představuje rubrika Galerie projektů již zrealizovaná opatření v rámci Operačního programu Životní prostředí. Tentokrát pokrývá vybrané projekty ze všech prioritních os a oblastí podpory. STR. 18

Viděl jsem tě růst…

„Je to pro mě srdeční záležitost, moje vizitka. Když si sednu na lavičku a zadívám se do zeleně okolo sebe, je to nádhera. Když pořádáme nejrůznější akce, přijdou lidé a říkají mi, že sledují, jak se to zlepšuje, mám z toho radost,“ pochvaluje si díky Operačnímu programu Životní prostředí zrevitalizovaný zámecký park vinařského zámku jeho majitel, zámecký pán Jiří Nosek. stranA 12

Dřevo, kterému se vyhýbají kůrovec, červotoči, dřevokazné houby? Dřevěné mosty, jejichž pilíře přetrvaly staletí, aniž by otravovaly vodu, ve které stojí? Dřevo, z něhož lze postavit komín, který poté několik stovek let slouží, aniž by shořel? Ne, není to příběh z pohádky. Je to příběh měsíčního dřeva, dřeva správného okamžiku. STR. 30

2

3

AKTUALITY EDITORIAL Vážení čtenáři. „Úspěšnost operačního programu závisí na kvalitě nastavení implementačního systému a efektivnosti pracovních týmů ve vzájemné harmonii se strategickým řízením a vhodně nastavenými podporami,“ říká v aktuální Daniel Prioritě Vít Tácha Šumpela, vrchšéfredaktor ní ředitel Sekce fondů EU Ministerstva životního prostředí. A má pravdu. Právě způsob až příliš komplikovaného nastavení implementačního systému je jednou z příčin, proč se v současnosti OPŽP potýká s rizikem, že z něj nebudou včas vyčerpány všechny finanční prostředky, které žadatelům nabízí. A to i přesto, že z OPŽP již bylo několik miliard korun přesunuto do Operačního programu Doprava. Na příliš zdlouhavý a náročný implementační systém programu si stěžují nejen žadatelé, těžkou hlavu často dělá i úředníkům SFŽP ČR, ale i těm, kteří jsou hlavně zodpovědní za každodenní hladký chod programu. V tomto ohledu je proto jen dobré, že již byla přijata takzvaná akcelerační opatření, která se osvědčují a čerpání finančních prostředků z programu výrazně zrychlují. Avšak ne všechny těžkosti lze svalovat jen na nastavení implementačního systému. Svou roli sehrávají i vnější vlivy, které se do chodu operačních programů promítají. Na mysli mám například časté personální obměny na rozhodujících místech z pohledu operačních programů, na rozhodujících úřadech. Tyto obměny mohou být často změnami k lepšímu, avšak plynulému čerpání peněz z evropských fondů ne vždy prospějí. Hledáme-li cesty k tomu, jak co nejefektivněji nastavit implementační systémy u operačních programů, možná není od věci se zamyslet nad tím, zda již nenastal čas pro zavedení taktéž efektivního a kvalitního zákona o státní správě. Ale míč je i na straně samotných žadatelů o dotace. I ti by se měli ptát, zda udělali vše, co bylo v jejich silách pro rychlou a bezproblémovou realizaci jejich projektu.

AKTUALITY

ČÍSLO 9 / ZÁŘÍ 2013

Řídicí výbor OPŽP otevřel další zásobník projektů O prázdninách se konalo další, třicáté třetí zasedání Řídicího výboru Operačního programu Životní prostředí. Členové výboru posuzovali zejména projekty přijaté ve XLIII. a XLV. výzvě Operačního programu Životní prostředí. Místopředseda výboru Vít Šumpela, vrchní ředitel sekce fondů Evropské unie, ekonomiky a politiky životního prostředí Ministerstva životního prostředí, představil na začátku jednání nového člena výboru, náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Daniela Havlíka. Havlík bude v Řídicím výboru OPŽP zastupovat Asociaci krajů České republiky.

XLIII. výzva OPŽP

V rámci XLIII. výzvy Státního fondu životního prostředí České republiky přijal výbor projekty vycházející z podmínek oblasti podpory 7.1 v prioritní ose 7 – Dotace pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Informace o podaných projektech členům výboru představila Veronika Maršálko-

Členové Řídicího výboru OPŽP mimo jiné odhlasovali i vyjmutí všech projektů ze zásobníku projektů, jenž byl vytvořen pro projekty podané v rámci XXXIX. výzvy OPŽP čili pro projekty zaměřené na opatření vyplývající z prioritní osy 1 – Dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní.

vá ze Státního fondu životního prostředí ČR. Po její prezentaci, v níž uvedla, že o podporu projektů v rámci této osy byl velký zájem, nechal místopředseda výboru hlasovat o těch projektech, které mají být doporučeny k podpisu ministrovi životního prostředí. Informace prezentované Veronikou Maršálkovou členové výboru akceptovali a projekty navržené k podpoře takřka jednomyslně doporučili ministrovi ke schválení.

V rámci XLV. výzvy posuzoval Řídicí výbor OPŽP také projekty, jež se dotýkaly prioritní osy 4 – Dotace pro odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží. S těmito projekty, které byly ministrovi životního prostředí doporučeny k podpisu, členy výboru seznámil Petr Stejskal ze Státního fondu životního prostředí ČR.

XLV. výzva OPŽP

Podobně hladký průběh hlasování členů výboru mělo i hodnocení projektů podaných ve XLV. výzvě, která byla zaměřena na projekty v rámci oblastí podpory 2.1 a 2.2 prioritní osy 2 – Dotace pro zlepšování kvality ovzduší. S výsledky výzvy seznámil členy výboru Ondřej Vrbický ze Státního fondu životního prostředí ČR. Členové výboru jednohlasně hlasovali pro projekty navržené k podpoře ze strany Státního fondu životního prostředí ČR.

Jednotlivé projekty

Členové výboru se rovněž zabývali konkrétními projekty, z nichž některé byly doporučeny ministrovi životního prostředí ke schválení, jiné ne. Debata se týkala například projektů revitalizace slepého ramene Ohře v Počedělicích, revitalizace Touškovského potoka nebo vybudo-

Obnovené mokřady u středočeského Načeradce Státní podnik Lesy České republiky revitalizoval vzácné území nazývané V Zálesí. Nachází se u Martinického potoka v katastru obce Olešná u Načeradce v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Státním podnikem realizovaný projekt byl podpořen z Operačního programu Životní prostředí. Lesy České republiky patří mezi nejčastější žadatele o podporu z Operačního programu Životní prostředí. V případě projektu V Zálesí se podnik zaměřil na revitalizaci kaskády malých vodních děl na toku Martinického potoka, která postupným zazemněním v minulosti ztratila svou funkčnost. Lesy ČR proto nechaly zpracovat odborný

projekt, na jehož základě byla provedena opatření směřující k záchraně lokality významné výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, zejména obojživelníků. Patří mezi ně například skokan krátkonohý, skokan zelený, ropucha obecná a čolek horský.

Podpora z OPŽP

Projekt podpořila Evropská unie v rámci Operačního programu Životní prostředí, v oblasti podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny. Lesy ČR proto v souladu se zhotoveným odborným projektem celkově obnovily malá vodní díla v ohrožené lokalitě. U malé vodní nádrže nechal podnik zrenovovat

sypanou hráz, odstranit v průběhu času naplavené sedimenty a vybudovat vypouštěcí objekt včetně bezpečnostního přelivu. Zároveň Lesy ČR zrekonstruovaly hrazenou tůň s bezpečnostním přelivem, vytvořily další čtyři tůně a mokřad. Na stávajícím toku ještě podnik vybudoval rozdělovací objekt a zajistil revitalizaci obtokového koryta, kterým jsou jednotlivé objekty napájeny.

Nové tůně

Za účelem zatraktivnění lokality pro vodní organismy a ptactvo byly v zátopě malé vodní nádrže a tůně s bezpečnostním přelivem umístěny prvky mrtvého dřeva. Další opatření minimalizace negativních dopadů realizace projektu na živočichy spočívalo v průzkumu lokality před zahájením vlastního odbahnění a v přenosu nalezených jedinců obojživelníků na náhradní lokalitu.

Realizací projektu Lesy ČR obnovily malou nádrž s vodní plochou zhruba 2 100 metrů čtverečních (litorální pásmo tvoří 27 %), vytvořily další tůně o souhrnné vodní ploše přibližně 600 metrů čtverečních a revitalizovaly tok v délce 262 metrů.

Za milion korun

V současné době již celé dílo plně slouží svému účelu, především k zadržení vody v krajině, jako ekostabilizační prvek i coby protipovodňové opatření.

Projekt Lesů ČR „Revitalizace lokality V Zálesí a obnova malé vodní nádrže“ stál 971 868 korun bez DPH. Z toho 120 000 korun činily náklady na projektovou přípravu. Realizační výdaje dosáhly 851 868 korun. Prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí bylo z celkových nákladů uhrazeno 495 445 korun, přičemž Státní fond životního prostředí ČR přispěl sumou ve výši 35 389 korun. Zbývající finanční prostředky investovaly Lesy ČR.

Státní podnik Lesy ČR (LČR) obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 39 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR). Lesy ČR jsou držiteli osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.

vání posilového zdroje vody pro obec Francova Lhota. Diskuze se přitom vedla i o prodloužení či neprodloužení registračního listu v případě projektu Oddílná kanalizace obce Nošovice. Žadateli v tomto případě registrační list prodloužen nebyl, protože při podrobnějším posouzení stavu projektu zástupci Státního fondu životního prostředí ČR i členové Řídicího výboru OPŽP dospěli k závěru, že žadatel není s to projekt řádně dokončit do roku 2015.

Vyjmutí ze zásobníku

Členové Řídicího výboru Operačního programu Životní prostředí na svém 33. zasedání mimo jiné odhlasovali i vyjmutí všech projektů ze zásobníku projektů, jenž byl vytvořen pro projekty podané v rámci XXXIX. výzvy Operačního programu Životní prostředí čili pro projekty zaměřené na opatření vyplývající z prioritní osy 1 – Dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní. V zásobníku bylo 79 projektů, jejichž celkové náklady činí 2,6 miliardy korun. O podpoře těchto projektů budou členové výboru jednat na svých dalších zasedáních.

Aktualizovaný implementační dokument Monitorovací výbor OPŽP schválil aktualizovanou verzi Implementačního dokumentu OPŽP, a to včetně příloh 1 a 2. Tato verze je účinná od 13. srpna 2013. V aktualizované verzi ID byly upraveny kapitoly 3, 4, 10 a přílohy č. 1 a 2. Podstatné změny jsou v kapitole 3 a v přílohách č. 1 (Finanční tabulka) a 2 (Rozpis alokace prioritních os podle let v eurech), a to z důvodu realokace části finančních prostředků z OPŽP do OP Doprava v souladu s usnesením vlády ČR č. 387/2013. V kapitole 4 byly doplněny dva nové indikátory pro podoblast podpory 2.1.5 – Snížení imisní zátěže omezením emisí z veřejné dopravy. V kapitole 10.1 a 10.4 byly upraveny informace o auditním systému, který prošel změnou v důsledku centralizace pod Ministerstvo financí dle usnesení vlády ČR č. 324/2012.

ECHO OPŽP Kladnu Výrazné snížení ekologické zátěže v ovzduší přinese Kladnu modernizace kotlů kladenské elektrárny Alpiq Generation (CZ). Za modernizaci zaplatí firmě Alstom sto milionů korun. Podobná rekonstrukce je přitom první svého druhu v zemi. Díky rekonstrukci klesnou emise oxidů dusíku v Kladně až o polovinu. „Nainstalováním moderní technologie se nám podaří snížit emise oxidů dusíku zhruba o polovinu. Budou dokonce ještě nižší, než jaké ukládá nová evropská směrnice. Na investici se spolupodílí Operační program Životní prostředí, a to do výše 40 procent investičních nákladů,“ vysvětlil Milan Prajzler, generální ředitel Alpiq Generation (CZ).

Zateplení nemocnice Koncem července byl uzavřen průjezd mezi hlavními budovami českolipské nemocnice a začala dlouho očekávaná realizace projektu „Zateplení vybraných objektů Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a. s.“. Stále je však řešen způsob poskytnutí dotace nemocnici Libereckým krajem. Problémem je, aby tato dotace nebyla považována za nedovolenou veřejnou podporu. Jestliže Státní fond životního prostředí ČR uzná, že to veřejná podpora není, dotace z Operačního programu Životní prostředí na zateplení nemocnice by mohla dosáhnout až 90 procent celkových nákladů projektu.

Diskuze o plastech Evropská komise vydala takzvanou Zelenou knihu, jejímž cílem je zahájit diskuzi o tom, jak zajistit větší udržitelnost plastových výrobků po celou dobu jejich životního cyklu a zmírnit dopad plastového odpadu na životní prostředí. Zelená kniha zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou plasty hrají v mnoha průmyslových postupech a aplikacích, a potenciální hospodářský přínos větší míry recyklace. Vzhledem k růstu světové populace a k ubývání přírodních zdrojů bude recyklace plastů představovat alternativu k využívání primárních zdrojů.

4

5

ZPRÁVY MŽP Jednání o Vodochodech Ministerstvo životního prostředí zajistilo v rámci svých povinností při procesu posuzování vlivů na životní prostředí (ve smyslu zákona EIA) veřejné projednání k záměru Letiště Vodochody. V pražských Letňanech začalo projednání 23. července ve 12 hodin Matyáš v poledne Vitík a po 17 hodinách tiskový mluvčí skončilo 24. MŽP července v 5 hodin ráno. Zařadilo se tak k nejdelším veřejným projednáním v historii České republiky. Na veřejném projednání mohli všichni, bez ohledu na fakt, zda se jich případná realizace záměru přímo dotýká, či nikoli, vyjádřit své námitky, doporučení nebo stanovisko a názory. Na jejich vystoupení a otázky 23. a 24. července reagovali a podávali vysvětlení zejména zpracovatelé dokumentace, posudku, oznamovatel a zástupci Ministerstva životního prostředí s tím, že veškerá vyjádření jsou podkladem pro formulaci stanoviska EIA k tomuto záměru, které vydá Ministerstvo životního prostředí. Stanovisko EIA je neopomenutelným odborným podkladem pro navazující rozhodnutí, která jsou v kompetenci příslušného stavebního úřadu, který vydává územní rozhodnutí, a Úřadu pro civilní letectví, jenž vydává stavební povolení a který je pro tento případ speciálním stavebním úřadem. Průběh celého veřejného projednávání bude po technickém zpracování bezodkladně a v souladu s transparentní politikou Ministerstva životního prostředí uveřejněn na webových stránkách rezortu.

ZPRÁVY MŽP


Národní seznam evropsky významných lokalit Vláda schválila nařízení o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Toto nařízení nahrazuje dosud platné nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. a č. 371/2009 Sb. Nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení. Důvodem k přijetí nového nařízení vlády byla potřeba upravit vhodné formy ochrany pro jednotlivé evropsky významné lokality nebo jejich části v návaznosti na novelizaci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění z roku 2009. V souladu s touto novelizací je vedle ochrany formou zvláště chráněného území, resp. smluvní ochrany, nově umožněno využít institutu tzv. základní ochrany.

Základní ochrana

Základní ochrana je definována přímo v § 45c odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny a není s ní spojen žádný samostatný proces vyhlašování. Stanovuje pro EVL obecné ochranné podmínky, a je proto vhodná pouze pro EVL s vybranými předměty ochrany. Specifické ochranné podmínky,

Foto: www.ostravskelesy.cz

které vyžadují některé předměty ochrany, budou nadále zabezpečeny prostřednictvím vyhlášení zvláště chráněného území, resp. uzavření smluvní ochrany. Přijetí nového nařízení vlády umožní zajistit ochranu 189 evropsky významných lokalit prostřednictvím základní ochrany na celém jejich území a dalších 210 evropsky významných lokalit zčásti. Praktickým důsledkem a pozitivním přínosem této změny je snížení počtu vyhlašovaných zvláště chráněných území na území evropsky významných lokalit o 146 824 ha. To přispěje k značnému finančnímu i administrativnímu ulehčení při ochraně evropsky významných lokalit při současném zachování

nároků na potřebnou ochranu všech lokalit.

Vítané nařízení

Přijetí nařízení vlády proto vítají zejména krajské úřady jako orgány ochrany přírody kompetentní k vyhlašování přírodních památek a rezervací i vlastníci pozemků v evropsky významných lokalitách. Nařízením vlády nejsou doplňovány žádné nové lokality. Z národního seznamu bylo vyřazeno 7 EVL, jejichž zrušení bylo schváleno Evropskou komisí v březnu 2011. Jsou to lokality CZ0213055 Podolí, CZ0312029 Bošice, CZ0313120 Římov, CZ0513247 Pelíkovice, CZ0623033 Znojmo – hrad, CZ0623780 Jaroslavice – zámek, CZ0813761 Důl Ruda I.

Až 40 milionů korun na výměnu kotlů pro Středočeský kraj Ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský s hejtmanem Středočeského kraje Josefem Řihákem podepsali dohodu, na jejímž základě mohou obyvatelé Středočeského kraje získat podporu na výměnu starých kotlů za nové, ekologické. „Podpisem dohody budou moci obyvatelé Středočeského kraje získat dotace v celkové výši 40 milionů korun. To představuje výměnu přibližně tisícovky kotlů,“ uvedl ministr životního

prostředí Tomáš Jan Podivínský. Příjem žádostí začíná 2. září, končí buď vyčerpáním celkové dotace, nebo 31. října. Žádosti lze podávat na Krajském úřadu Středočeského kraje.

50 procent

Ministerstvo životního prostředí již uzavřelo dohody na dotace na výměnu kotlů s Moravskoslezským a Ústeckým krajem. Do programu se mohou přihlásit také další kraje, splní-li podmínku 50% spolufinancování celého programu. Jen na letošní rok

Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo na dotace na výměnu kotlů celkem 100 milionů korun.

Miliony korun

V Ústeckém kraji bylo vyčerpáno už 12,5 milionu korun z celkové alokace 20 milionů. V Moravskoslezském kraji lidé požádali zatím o 20 milionů z celkových šedesáti a v případě tohoto kraje to byla již čtvrtá výzva k podávání žádostí o dotace. Celkem mohli obyvatelé Moravskoslezského kraje požádat již o 160 milionů korun.

O létě v české přírodě Ministerstvo životního prostředí v rámci své celoroční kampaně připravilo soutěž s názvem „Léto v české přírodě“, která propojuje národní park České Švýcarsko, Krkonošský národní park, národní park Šumava, národní park Podyjí a 14 zpřístupněných jeskyní ČR. K této příležitosti Ministerstvo životního prostředí vydává speciální pohlednici, která symbolicky zachycuje krásy zmíněných lokalit chráněné přírody. Pohlednice bude sloužit ke sběru 5 razítek, která turisté získají při návštěvě každého z našich čtyř národních parků a jedné ze 14 zpřístupněných jeskyní. Pohlednici obdrží každý zdarma i s razítkem v informačních střediscích parků nebo na pokladně před vstupem do jeskyně. Milovníci české přírody mohou razítka při cestách sbírat a vyhrávat turistické vybavení do přírody až do 30. listopadu 2013.

Odměna pro aktivní turisty

Sbírání razítek představuje známou turistickou zábavu, která slavnostně pečetí dosažení daných cílů. Nyní se však navíc nabízí možnost vyhrát za nasbíraná razítka hodnotné turistické potřeby. Akce ve všech národních parcích a v jeskyních odstartoval v sobotu 27. července 2013. Návštěvníci české přírody, kteří do 30. listopadu navštíví všechny naše národní parky a jednu ze zpřístupněných

ECHO Biopopelnice v Prostějově Obyvatelé Prostějova si budou moci od města zdarma pronajmout nádoby na bioodpad. Radnice na jejich pořízení získala dotaci přes půl milionu korun. Čtyři sta čtyřicet sběrných nádob bude k dispozici koncem letošního roku. Je to již podruhé, co radnice lidem biopoplenice rozdává. O biopopelnice a kompostéry je mezi obyvateli Prostějova velký zájem. V roce 2011 radnice rozdala sedm set kompostérů o objemu čtyři sta litrů. Stejně jako v roce 2011 do Prostějova zamíří peníze z Operačního programu Životní prostředí.

Kobeřice mají čistírnu jeskyní, obdrží za každou svou návštěvu razítko na zmíněnou pohlednici. Tu pak vyplněnou zanechají na informačním středisku parku nebo na pokladně před vstupem do jeskyně a budou odměněni. Pět nejaktivnějších turistů získá kvalitní outdoorové oblečení, dalších 50 sběratelů obdrží trekingové hole. První cenou je kompletní outdoorové oblečení v hodnotě deset tisíc korun (triko, vesta, kalhoty, boty, zimní bunda), druhou cenou je outdoorové oblečení v hodnotě pěti tisíc korun, třetí cenou je outdoorové oblečení v hodnotě tří tisíc korun.

O České přírodě

Kampaň Česká příroda po celý rok poukazuje na více či méně známá či obdivuhodná místa naší přírody. Pod její hlavičkou se uskutečnil veletrh Česká příroda, na podzim 2013 se v partnerství

s touto kampaní bude konat další ročník tradičního Mezinárodního filmového festivalu Ekofilm a rovněž podzimní workshopy pro studenty. Ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský k této akci uvedl: „V národních parcích, jeskyních i chráněných krajinných oblastech navíc letos podpoříme konkrétní projekty pro návštěvníky přírody za 150 milionů korun. Z našich provozních výdajů jsme za poslední roky ušetřili díky škrtům v mandatorních výdajích nebo díky centrálním nákupům elektřiny a telekomunikačních služeb. Proto si letos a příští rok můžeme dovolit investovat do povalových chodníků, informačních cedulí, rozhleden, pozorovatelen, stojanů na kola nebo přístřešků proti dešti. Národní parky, CHKO a jeskyně tak svým návštěvníkům nabídnou lepší komfort a uživatelský servis.“ Více informací zájemci o soutěž naleznou na www.mzp.cz a facebook.com/ceskapriroda.

Po mnoha letech plánování se obec Kobeřice na Opavsku dočkala nové čistírny odpadních vod. Investice do ní byla největší investicí obce od roku 1989. Celková cena za provedení díla činila 109 302 078 korun. Obci Kobeřice byla z Operačního programu Životní prostředí přiznána dotace ve výši 90 procent. Předmětem projektu byly zvýšení akumulace pitné vody, výstavba věžového vodojemu o objemu 500 m3, propojovacího potrubí do vodojemu v délce 73 metrů, vrtané studny do hloubky 25 metrů a čerpací stanice. Rovněž jsou v obci vybudovány kanalizace a ČOV.

OP Životní prostředí Vranému nad Vltavou Rada Středočeského kraje na svém pravidelném jednání v pondělí 12. srpna 2013 schválila předání staveniště a zahájení sanačních prací na skalách v údolí Vltavy podél silnice mezi PrahouZbraslaví a Vraným nad Vltavou. „Na projekt s názvem „III/1043 Vrané nad Vltavou, zajištění stability skalního masivu“, bychom měli získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Silnice je v současné době uzavřena, neboť hrozí sesuv skal na silnici,“ uvedl hejtman Josef Řihák.

6

7

ROZHOVOR

ROZHOVOR


„

Vít Šumpela: Podpora životního prostředí je klíčová pro zvýšení kvality života obyvatel „Úspěšnost operačního programu závisí na kvalitě nastavení implementačního systému a efektivnosti pracovních týmů ve vzájemné harmonii se strategickým řízením a vhodně nastavenými podporami,“ říká Vít Šumpela, vrchní ředitel sekce fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí, pověřen řízením odboru řízení projektů OPŽP.

Máme počítat v budoucím operačním programu zaměřeném na životní prostředí opět výhradně s dotacemi, nebo i s jinými formami podpory, například zvýhodněnými půjčkami? Finanční nástroje, například zvýhodněné půjčky, jsou dlouhodobou iniciativou Evropské komise, přičemž i u nás je to velmi živé téma. Tato iniciativa si klade za cíl zajistit vyšší odpovědnost při investování z veřejných zdrojů a racionalizaci projektových záměrů. Pro OPŽP jsou tyto nástroje nové a jejich zavedení vážně zvažujeme. Je to však významná změna pro žadatele, kteří jsou zvyklí na nevratné dotace, nikoli na to, že by něco financovali sami, prostřednictvím finančních nástrojů. Žádné velké změny v základním nastavení udělování podpory se proto nechystají? Co se týče základních mechanismů financování, finanční podpora bude většinově poskytována formou dotace, u některých oblastí zvažujeme nové formy podpory. Co se týče systému implementace, tak tam změny chystáme, především s cílem zjednodušení a zefektivnění vnitřních procesů tak, aby tento dotační titul byl co nejjednodušší pro žadatele a příjemce.

rozdělování prostředků z Evropské unie mezi budoucí operační programy u nás? To je spíše otázka pro MMR, nicméně domnívám se, že Ministerstvo pro místní rozvoj sleduje zejména prorůstová opatření a staví na podpoře konkurenceschopnosti České republiky, což má své opodstatnění. Operační program Životní prostředí byl a vždy spíše bude zaměřen na zvýšení atraktivity životního prostředí a zvýšení kvality životních podmínek obyvatel. To je samozřejmě neméně důležitý cíl, v Evropské unii velmi akcentovaný. Jak jsem již řekl, podpora v oblasti životního prostředí je významná, je nutné počítat s tím, že projekty, kterými je tato podpora realizována, jsou často velmi náročné na přípravu a financování. Je potřeba racionálně zvažovat reálnou schopnost administrativy, a tím nemyslím pouze Ministerstvo životního prostředí či Státní fond životního prostředí ČR, provést standardními procesy velké množství projektů. Velkou roli v tom hrají zákon o veřejných zakázkách, rozhodovací mechanismy UOHS a další.

Od národního koordinátora máme informaci o obecné představě rozložení finančních prostředků a pracujeme s částkou nižší než v tomto programovém období. Do určité chvíle lze vystačit s touto obecnou informací, ale nelze s ní vystačit do nekonečna, zvláště když máme nastavit váhy mezi jednotlivými

Finanční strop

prioritními osami.

Nižší objem finančních prostředků nutí k racionální prioritizaci S kolika penězi počítáte pro příští operační program zaměřený na životní prostředí? Tuto otázku samozřejmě intenzivně řešíme, a to kvůli co nejpřesnějšímu nastavení programu. Od národního koordinátora máme informaci o obecné představě rozložení finančních prostředků a pracujeme s částkou nižší než v tomto programovém období. Do určité chvíle lze vystačit s touto obecnou informací, ale nelze s ní vystačit do nekonečna, zvláště když máme nastavit váhy mezi jednotlivými prioritními osami. Je třeba důsledně zvážit finanční potřebnost jednotlivých oblastí, na čemž pracujeme s odborníky. Dobře, ale s kolika penězi můžeme počítat pro nástupce OPŽP? Do této chvíle (srpen, pozn. redakce) proběhla předběžná jednání s národním koordinátorem (MMR), který provedl na základě vlastní metodiky první návrh rozložení finančních prostředků. Jelikož je toto nyní předmětem diskuzí vrcholných představitelů, není vhodné žádná čísla zveřejňovat. I s ohledem na to, že konečný výsledek jednání se může od původního návrhu výrazně lišit. Současný OPŽP disponuje finanční alokací 120 miliard korun. Z čeho vychází ono snížení finančních prostředků?

Snížení vychází z několika důvodů. V tuto chvíli pracujeme s návrhem Ministerstva pro místní rozvoj, který zase vychází z celkového objemu finančních prostředků, jež Česká republika může z Evropské unie v příštím programovém období očekávat. Svou roli v tom pak hrají i další operační programy v ČR. Další roli při stanovování alokace na národní úrovni hraje i fakt, že současný OPŽP vykazuje při čerpání prostředků nižší tempo. To je dáno jak počátečním poměrně výrazně složitým administrativním nastavením, tak faktem, že podpora z OPŽP je realizována prostřednictvím technologicky, časově a finančně náročných projektů. Mix těchto a dalších jevů způsobil zpomalení realizace programu. Jen pro představu: OPŽP administruje téměř 12 tisíc projektů, u každého musí být zkontrolováno výběrové řízení a tak dále…

Vít Šumpela (36): Vystudoval Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, obor regionální

politika a veřejná správa, a v současnosti působí na Národohospodářské fakultě VŠE Praha. V minulosti pracoval na Ministerstvu pro místní rozvoj v pozici ředitele Národního orgánu pro koordinaci. Na Ministerstvu životního prostředí působí pět měsíců. Je svobodný, k jeho koníčkům patří fotografování a cestování.

Na druhou stranu má OPŽP i řadu pozitivních funkcí, například velmi oceňována je práce s příjemci, která je ve srovnání s ostatními operačními programy nadprůměrná. Při nastavování nového administrativního systému se snažíme poučit jak ze špatných, tak dobrých zkušeností, které nyní získáváme, a využít jich.

Ano. Objem finančních prostředků z fondů EU v příštím programovém období činí v případě České republiky zhruba 520 miliard korun. To je zhruba o třetinu méně než v minulém období. Toto se musí zákonitě projevit i v objemu peněz pro jednotlivé operační programy. A proto i pro budoucího nástupce OPŽP.

Svou roli hraje však i snížený objem finančních prostředků ze strany Evropské unie…

Na co konkrétně podle vás Ministerstvo pro místní rozvoj klade největší důraz při

Kolik peněz jsme tedy podle vás skutečně schopni reálně čerpat v případě budoucího programu zaměřeného na životní prostředí? Každá diskuze na toto téma vždy nutně vyústí do diskuze o kvalitě nastavení implementačního systému programu. Čím kvalitněji, flexibilněji a efektivněji je nastaven, čím je rychlejší, přímější, jednodušší, tím více jsme schopni čerpat. Ruku v ruce s tím jdou i motivovanější, disciplinovanější příjemci podpory, kteří jsou schopni realizovat své projekty rychle a bez problémů a kteří dodržují všechna pravidla. Avšak to u náročných a infrastrukturálních staveb, které se realizují v prioritní ose jedna, není vždy jednoduché. Praxe ukazuje, že příprava a realizace projektů, i vzhledem k tomu, jak je nastaven zákon o veřejných zakázkách, je zdlouhavá a problémová. Tím chci říci, že v případě každého operačního programu existuje určitý strop finančních prostředků, které lze vyčerpat. Mluvím o výkonu státní správy a samospráv, o schopnosti rychle a efektivně realizovat i ty nejnáročnější projekty, které jsou v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovány. Samozřejmě i my analyzujeme a identifikujeme bariéry a problémové oblasti a je pro nás velkou výzvou zjednodušit systém a dokázat tak, že Operační program Životní prostředí je kvalitně fungující projekt podporující investice, které reálně ovlivní životy obyvatel. Nová kanalizace či její rekonstrukce, když uvedu příklad, jsou často klíčovým a zásadním rozvojovým parametrem samosprávných celků přímo ovlivňujícím kvalitu života v obci nebo ve městě.

8

9

ROZHOVOR

„

Jak moc ono snížení finančních prostředků pro nástupce OPŽP ovlivní cíle České republiky v oblasti životního prostředí? Stejně jako pro každý jiný operační program i my máme ambici vyjednat pro OPŽP co nejvýhodnější podmínky včetně finanční alokace. To je přirozený manažerský cíl. Do jednání však jdeme s pokorou a vědomím, že startovací pozici jednoduchou nemáme. To však neznamená, že bychom složili zbraně. Je zřejmé, že jak pro ČR, tak pro EU je environmentální problematika klíčová a zaslouží si odpovídající pozornost. Identifikovaná absorpční kapacita pro oblast životního prostředí je natolik vysoká, že by s klidem pokryla významnou část alokace pro celou ČR. Podotýkám, že některé podporované oblasti vycházejí přímo z požadavků směrnic EU. Menší objem prostředků proto povede nutně k vyšší prioritizaci potřeb v území s tím, že celkové potřeby pravděpodobně pokryty nebudou. Vnímáme však, že prokáže-li OPŽP v novém období svou schopnost efektivně administrovat, budeme moci absorbovat prostředky z jiných, méně kvalitních operačních programů.

Naším cílem je co nejmenší objem dokumentace jak na straně řídicího orgánu, tak zprostředkujícího subjektu i příjemce dotace. Přičemž výsledkem naší snahy by měly být zkrácení všech procesů a co nejrychlejší realizace projektů.

Zmínil jste se o stropě finančních prostředků. Jak byste jej vyjádřil penězi? Klíčovou roli v tom hraje nastavení implementačního systému. Jestliže se nám podaří nastavit implementační systém u budoucího operačního programu tak, aby byl skutečně svižný, potenciál se zvyšuje. Na tom intenzivně pracujeme. Je zřejmé, že čím více bude onen systém efektivní a jednoduchý, tím více peněz jím můžeme nechat protéci. Je však nutno podotknout, že důležitý není jen systém implementace, význam mají i přístup a schopnosti žadatelů a příjemců z operačního programu. A nejen jich. Mnoho věcí závisí i na rychlosti práce stavebních úřadů, antimonopolního úřadu, finančních úřadů a v neposlední řadě také na kvalitě nastavení tuzemských zákonů, v jejichž rámci se všichni pohybujeme.

Změna přístupu Řekl jste, že intenzivně pracujete na vylepšení implementačního systému, aby byl pro budoucího nástupce OPŽP svižnější. Jaké změny máme čekat? Pro začátek bych zmínil akcelerační opatření (pozn. redakce: nedávno přijatá opatření, která vedou k rychlejšímu čerpání finančních prostředků z OPŽP prostřednictvím snížení byrokratické zátěže), která byla přijata již ve stávajícím OPŽP. A vůbec nejsou špatná! To mluvím například o zkrácených lhůtách vyhodnocování projektů, o racionalizaci toku dokumentace, o vydávání dílčího rozhodnutí o poskytnutí podpory. A mohl bych pokračovat dále. To všechno je dobré a my chceme s těmi akceleračními opatřeními, s těmi, která se osvědčila, pracovat i v budoucí podobě implementačního systému pro budoucí operační program zaměřený na životní prostředí. Avšak Operační

ROZHOVOR


zradí, či nezradí. Na druhou stranu tato změna znamená pro žadatele vzít na sebe mnohem větší díl odpovědnosti za to, že bude mít vše, co se týká jeho projektu, připraveno včas a v pořádku. To všechno za velmi jednoduchých a jasných pravidel a důsledné kontroly. Velkou roli hraje i procesně správné výběrové řízení. Chyba, učiněná často v dobré víře, se následně může promítnout do finanční opravy projektu, což v případě municipalit může vést k ohrožení jejich finanční stability. Co dál? V tuto chvíli analyzujeme, které všechny dokumenty vstupují do administrace projektů podpořených z OPŽP, a hledáme cesty, jak jejich počet snížit. To je podle mého názoru více než nutné, protože obrovskou byrokratickou zátěží není zavalen jen žadatel, ale také Státní fond životního prostředí ČR, Ministerstvo životního prostředí. Naším cílem je co nejmenší objem dokumentace jak na straně řídicího orgánu, tak zprostředkujícího subjektu i příjemce dotace. Přičemž výsledkem naší snahy by měly být zkrácení všech procesů a co nejrychlejší realizace projektů. To vše však při zajištění účinné kontroly. Jak by měl být onen objem dokumentace snížen, omezen? Základním dokumentem by v ideálním případě měl být programový dokument, jehož implementační část by dále rozváděl implementační dokument a procesní část by rozváděl operační manuál. A vůči příjemci by měla existovat opět v ideálním případě příručka pro žadatele a příručka pro příjemce.

program Životní prostředí asi nikdy nebude patřit k těm nejjednodušším, a to s ohledem na to, kolik typů příjemců podpory do něj vstupuje, ale i k náročnosti technologických řešení. Klíčovým prvkem jsou samozřejmě pracovní týmy. I ty budujeme a hledáme kvalitní manažery, kteří chtějí něco dokázat a mají chuť zvyšovat svou kompetenci a přijmout odpovědnost. To je pro mne osobně klíčové. Rádi uvítáme nové posily například z končících regionálních operačních programů. Zmínil jste se o příjemcích dotace, že i ti hrají významnou roli. Co byste řekl na jejich adresu? Současný operační program administruje téměř 12 tisíc projektů, ale žádostí o podporu, které musíme vyhodnocovat, je 18 tisíc! To vyžaduje ohromnou administrativní kapacitu s velkým důrazem na kvalifikovanost a kompetentnost jednotlivých pracovníků. Příjemci jsou naprosto klíčovým prvkem

v procesu realizace operačního programu. Je třeba, aby právě pro ně byl systém implementace srozumitelný, na nich také záleží, jak efektivní bude budoucí operační program. Současný systém jim neposkytuje dostatečnou míru důvěry, což má za následek četné ujišťování o každém kroku, který příjemce učiní, ze strany operačního programu. To se musí změnit. Kroky, které nyní podnikáme a které, jak doufám, se nám podaří prosadit, by měly vést ke zvýšení vzájemné důvěry a k jednoduššímu procesování dílčích kroků. Rovněž současný systém registračních listů a rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD), kdy příjemce nejprve musí realizovat všechny veřejné soutěže a teprve po jejich uskutečnění je vydáno RoPD, znejisťuje příjemce (ve velké míře obce a města) v zahájení realizace části projektu před vydáním tohoto RoPD. Vše samozřejmě podléhá schválení zastupitelstvy obcí a ta chtějí vidět skutečný závazek, jinak obtížně přijímají rizika.

Na druhou stranu se mnohým žadatelům není co divit, že nefinancují své projekty ze svého, dokud nemají jistotu, že dotaci skutečně dostanou… Mnozí z nich si navíc stěžují, že administrace projektů je byrokraticky velmi náročná. Co tedy uděláte, aby žadatelé neztráceli čas zbytečným papírováním? Tou nejzásadnější věcí, o kterou se v tuto chvíli snažíme, je sloučení registračního listu s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Jednáme o tom s ministerstvem financí i s ostatními zúčastněnými subjekty. Tato změna by žadateli měla ve velmi krátké době od vyhlášení výzvy až po vyhodnocení projektu poskytnout jistotu toho, že bude moci v průběhu práce na projektu kontinuálně podávat žádosti o platbu. Na základě žadatelem řádně realizovaných výběrových řízení v souladu s právními předpisy této země. Tím se celý ten proces zprůchodní, žadatel se nebude muset obávat nejistoty, zda ho systém proplácení dotace na konci

V čem je v případě žadatelů a jejich odpovědnosti problém? Ze strany národních orgánů jsme oceňováni za to, že náš servis vůči žadatelům je jeden z nejkvalitnějších. Avšak je otázkou, jestli nám tato vstřícnost vůči žadatelům nekomplikuje život více, než je zdrávo. Například u poslední výzvy v prioritní ose 1 jsme se dostali do situace, kdy takřka sto procent žádostí, které jsme přijali, muselo být vráceno k dopracování, nicméně žádosti nebyly vyřazeny z dalšího procesu. Takový přístup není běžný. Taková situace způsobí zdržení a nic na tom nemění ani fakt, že projektoví manažeři vstřícně pomáhají žadatelům jejich žádosti dotáhnout do konce. Tím chci říci, že i ten náš servis musí mít určité meze a nesmí nahrazovat odpovědnou projektovou přípravu žadatelů. Jak chcete dosáhnout onoho dodržování vámi zmíněných mezí? Žadatel musí být proškolen tak, aby nedělal ve svých žádostech chyby, aby nedělal chyby při realizaci projektu. Když je dělá, přičemž my mu s jejich odstraňováním pomáháme, jsme to totiž opět my, kdo

jsme kritizováni, a to za to, že jsme pomalí. Jenže my jsme ztratili čas právě při pomoci žadateli. Žadatel a příjemce podpory musejí být také zodpovědnější za svůj projekt, ale o tom jsem již mluvil.

První výzvy 1. 1. 2014? Vše závisí na jednání s EK. Kdy se budeme moci seznámit s finální podobou budoucího operačního programu zaměřeného na životní prostředí? Začnu trochu ze široka. První důležitou informací je, že ještě na konci minulého roku nebylo vůbec jisté, jestli budeme nějaký operační program zaměřený na životní prostředí mít. Nakonec však bylo rozhodnuto, že budeme. A od té chvíle byly zahájeny intenzivní práce na přípravě programového dokumentu, což koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Protože základním principem našeho programu je princip partnerství, na tvorbě tohoto dokumentu se podílejí jak všechny sekce Ministerstva životního prostředí, tak všechny subjekty, které přicházejí do kontaktu s naším operačním programem. Neziskové organizace, zájmová sdružení, odborné skupiny a mnoho dalších lidí. Onu partnerskou skupinu máme nejširší ze všech operačních programů v ČR. Samozřejmě že je někdy těžké najít shodu, ale daří se to. Kdy se budeme moci seznámit s finální podobou budoucího nástupce OPŽP? Dovolte mi pokračovat. V březnu tohoto roku byla hotova první podoba programového dokumentu a byla zaslána na Ministerstvo pro místní rozvoj, na neformálním setkání byla představena také zástupcům Evropské komise. A teď pracujeme na druhé fázi tohoto dokumentu. Předpoklad Ministerstva pro místní rozvoj, které nese hlavní zodpovědnost za termíny přípravy nového programového období, je přitom takový, že v následujících měsících dojde k oficiálnímu jednání s Evropskou komisí o podobě programového dokumentu, přičemž my budeme kromě toho stále dolaďovat podobu co nejefektivnějšího implementačního systému. Kdy bychom mohli očekávat první výzvu v novém programu? To nezávisí pouze na MŽP. Vzhledem k absorpčním možnostem můžeme v některých prioritních osách první výzvu vyhlásit klidně prvního ledna příštího roku. Otázkou je, kdy bude dokončen negociační proces na úrovni EK, a zejména, kdy bude přijata a schválena takzvaná Dohoda o partnerství. Rovněž dosud nebyla schválena základní legislativa pro operační programy na úrovní Evropské unie, Evropským parlamentem ještě neprošla ona trojdohoda o základních alokacích finančních prostředků na jednotlivé členské státy a teprve v těchto dnech byla zahájena příprava nového monitorovacího systému.

10

11

OPŽP 2014–2020


OPŽP 2014–2020

Možnosti podpory z budoucího Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 V současné době je nový Operační program Životní prostředí na období 2014–2020 stejně jako ostatní operační programy ve fázi přípravy. Dochází ke specifikaci a upřesňování aktivit, na které bude možné v budoucím programovém období získat finanční podporu z fondů Evropské unie. Ministerstvo životního prostředí, jako určený řídicí orgán pro budoucí Operační program Životní prostředí 2014–2020, velmi intenzivně pracuje na přípravě programového dokumentu pro oblast životního prostředí. V současné struktuře OPŽP 2014–2020 je navrhováno 6 prioritních os a 18 specifických cílů.

V rámci specifického cíle 1.1 se předpokládají následující podporované aktivity:  Výstavba, obnova a rekonstrukce kanalizace za předpokladu existence výstavby, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod, včetně decentralizovaných řešení (domovní ČOV).  Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody, výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě

V rámci specifického cíle 1.2 se předpokládají následující podporované aktivity:  Uplatňování postupů v technologii, vedoucích k zamezení vypouštění prioritních látek z průmyslových bodových zdrojů znečištění  Odstraňování příčin nadměrného zatížení povrchových vod živinami (eutrofizace vod) v ploše povodí  Likvidace nepotřebných vrtů v chráněných územích z registru dle směrnice č. 2000/60/ES, o vodní politice, s cílem zlepšit stav vodních útvarů podzemních vod

V rámci specifického cíle 1.3 se předpokládají následující podporované aktivity:


 Zprůtočnění koryt vodních toků a přilehlých niv v intravilánu obcí, zlepšení přirozených rozlivů  Výstavba poldrů  Obnova pramenných oblastí vodních toků  Hospodaření se srážkovými vodami ve smyslu jejich zadržení v krajině a jejich dalšího využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků  Obnova a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně pro vodní díla určených kategorií

 Realizace inovativních technologií pro prevenci vzniku odpadů (zejména s ohledem na nejlepší dostupné techniky – BAT)  Realizace technologií k přípravě pro opětovné použití  Zajištění vybavení pro vzdělávání a osvětu ve smyslu předcházení vzniku odpadů a jejich využití

 Tvorba a obnova mokřadů přispívajících k posílení biologické rozmanitosti  Prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů (včetně jejich mapování a odstraňování)  Předcházení, minimalizace a náprava škod působených zvláště chráněnými druhy živočichů na majetku  Budování a údržba návštěvnické infrastruktury



 Výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálních odpadů, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury)  Výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů (kompostárny, bioplynové stanice)

 Omezování vlivu fragmentace krajiny na druhy a ekosystémy, omezování mortality živočichů spojené s rozvojem infrastruktury  Zpracování podkladů pro vymezování a realizaci ÚSES, realizace a posílení funkčnosti skladebných částí vymezeného ÚSES  Posílení či obnova ekostabilizačních funkcí VKP rybník a obnova vodního režimu krajiny  Tvorba a regenerace krajinných prvků, včetně břehových porostů a historických krajinných struktur  Zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů (s výjimkou lesů ve vlastnictví státu) zařízených LHP mimo ZCHÚ a území soustavy Natura 2000  Zpracování projektů přirozené protierozní ochrany a realizace z nich vyplývajících protierozních opatření

V rámci specifického cíle 1.4 se předpokládají následující podporované aktivity:  Analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření  Budování, rozšíření a zkvalitnění informačních, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální i celostátní úrovni  Digitální povodňové plány

V rámci specifického cíle 2.1 se předpokládají následující podporované aktivity:  Výměna a rekonstrukce stávajících stacionárních zdrojů za bezemisní nebo nízkoemisní, pořízení technologií ke snížení emisí a změny technologických postupů za účelem snížení emisí  Rozšiřování a rekonstrukce systémů centralizovaného zásobování teplem  Výsadba a regenerace izolační zeleně, pořízení na úklid cest či dalších technických zařízení ke snižování prašnosti  Pořízení vozidel na alternativní pohon (kromě biopaliv) a výstavba související infrastruktury

V rámci specifického cíle 2.2 se předpokládají následující podporované aktivity:  Výstavba a obnova systémů sledování kvality ovzduší, počasí, klimatu a ozonové vrstvy Země včetně související infrastruktury pro správu zpracování a hodnocení dat a pro zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry a identifikaci zdrojů znečišťování ovzduší

Struktura nového Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 PRIORITNÍ OSA

SPECIFICKÝ CÍL

PO 1 – Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní

1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod ze zdrojů v kategorii do 2000 EO a zajištění dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství 1.2 Snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod, efektivní hospodaření s vodními zdroji 1.3 Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině, efektivní nakládání s vodními zdroji 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření

PO 2 – Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech

2.1 Snížit celkovou expozici obyvatelstva, ekosystémů a vegetace nadlimitním koncentracím znečišťujících látek 2.2 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí a klimatu a ozonové vrstvy Země

PO 3 – Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika

PO 4 – Ochrana a péče o přírodu a krajinu

3.1 Zvýšit předcházení vzniku odpadů 3.2 Zvýšit celkovou úroveň materiálového využití odpadů, resp. úroveň recyklace 3.3 Zvýšit energetické využití odpadů jako zdroje surovin 3.4 Zvýšit úroveň nakládání s nebezpečnými odpady 3.5 Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky 3.6 Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže 3.7 Snižovat environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení 4.1 Posílit biodiverzitu 4.2 Posílit přirozené funkce krajiny 4.3 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech 4.4 Snížit environmentální rizika způsobená geofaktory

PO 5 – Energetické úspory

5.1 Snížit energetickou náročnost u budov a u veřejného osvětlení

PO 6 – Technická pomoc

6.1. Technická pomoc pro zajištění implementace OPŽP 2014–2020

V rámci specifického cíle 3.3 se předpokládají následující podporované aktivity:  Výstavba a modernizace zařízení na energetické využívání odpadů a související infrastruktury

V rámci specifického cíle 3.4 se předpokládají následující podporované aktivity:  Výstavba a modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady (vyjma skládkování)  Výstavba a modernizace zařízení pro třídění a úpravu nebezpečných odpadů a zdravotnických odpadů

V rámci specifického cíle 3.5 se předpokládají následující podporované aktivity:  Odstraňování nepovolených skládek  Rekultivace starých skládek

V rámci specifického cíle 3.6 se předpokládají následující podporované aktivity:  Inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci  Realizace průzkumných prací (včetně dodatečných průzkumů), analýz rizik  Sanace vážně kontaminovaných lokalit  Odstraňování (vymístění) nepovolených tzv. „černých skládek“ prioritně v ZCHÚ a území Natura 2000

V rámci specifického cíle 3.7 se předpokládají následující podporované aktivity:  Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení definovaných zákonem č. 59/2006 Sb.  Vytvoření informačních systémů prevence závažných havárií  Vytvoření SW nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v prevenci závažných havárií  Vytvoření výukových a expertních center REACH a center prevence rizik  Vytvoření znalostních portálů managementu chemických látek  Vytvoření nástrojů hodnocení rizik při používání GMO

V rámci specifického cíle 4.1 se předpokládají následující podporované aktivity:  Péče o vzácné druhy a jejich biotopy vč. obnovy a tvorby těchto biotopů  Péče o cenná stanoviště a jejich obnova a tvorba  Zajišťování péče o zvláště chráněná území (ZCHÚ) i lokality soustavy Natura 2000, zpracování podkladů pro zajištění ochrany a péče o ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 a o cílové organismy

V rámci specifického cíle 4.3 se předpokládají následující podporované aktivity:  Zakládání či revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně včetně související infrastruktury  Realizace opatření k zajištění vhodných stanovištních podmínek pro existenci původních druhů organismů v sídlech

V rámci specifického cíle 4.4 se předpokládají následující podporované aktivity:  Stabilizace a sanace následků svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost vyplývajících z Registru svahových nestabilit  Sanace a stabilizace objektů úložných míst vyplývající ze systému Inventarizace uzavřených a opuštěných úložných míst těžebních odpadů na území ČR a z Registru rizikových uzavřených a opuštěných úložných míst

V rámci specifického cíle 5.1 se předpokládají následující podporované aktivity:  Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov; technologie na využití odpadního tepla; další opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budov (např. úsporné vnitřní osvětlení, regulace, energetický management, výměna zdroje tepla obdobně jako v NZÚ, apod.)  Výměna zdroje tepla v budovách za bezemisní nebo nízkoemisní, včetně rekonstrukce otopných a vzduchotechnických soustav  Snižování spotřeby elektrické energie modernizací či rekonstrukcí soustav veřejného osvětlení

V rámci prioritní osy Technická pomoc mohou být podle článku 52 obecného nařízení financovány příprava, řízení, monitorování, hodnocení, aktivity v oblasti informovanosti a publicity, výměna informací, řešení stížností, kontrola a audit. Prostředky technické pomoci by měl řídicí orgán použít k podpoře aktivit, které povedou ke snížení administrativní zátěže příjemce.

V současné době pokračuje specifikace podporovaných oblastí pro období 2014–2020, která může být ovlivněna zejména přidělenou finanční alokací, jež není zatím na národní úrovni pro jednotlivé operační programy schválena. V důsledku přidělené alokace na OPŽP 2014–2020 mohou být navrhované podporované aktivity upraveny.

12

13

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ


O radosti zámeckého pána „Je to pro mě srdeční záležitost, moje vizitka. Když si sednu na lavičku a zadívám se do zeleně okolo sebe, je to nádhera. Když pořádáme nejrůznější akce, přijdou lidé a říkají mi, že sledují, jak se to zlepšuje, mám z toho radost,“ pochvaluje si Jiří Nosek park svinařského zámku, zrenovovaný díky Operačnímu programu Životní prostředí.

Svinaře leží tři desítky kilometrů jihozápadně od Prahy, v malebném údolí pod brdskými lesy. Oblast se vyznačuje zvláštním krajinným rázem i množstvím pozoruhodných přírodních a historických objektů. Administrativně jsou Svinaře součástí mikroregionu Karlštejnsko, proslulý hrad se nachází doslova v sousedství obce. Nedaleko se rozprostírá Český kras, nejvýznamnější krasová oblast v Čechách, kde najdeme i některá maloplodá, zvláště chráněná území, jako jsou třeba Koněpruské jeskyně nebo Koda. Na sever od Svinař vyryla údolí řeka Berounka, v jejímž okolí se nacházejí vesnice Svatý Jan pod Skalou, Mořinka a Korno zapsané na seznamu památkových vesnických sídel, na jihovýchodě, přes hřeben Brd, sousedí Svinaře s Mníškem pod Brdy a jeho poutním místem Skalkou.

Zámecký areál v historii

O pradávném osídlení Podbrdska svědčí bohaté archeologické nálezy. Potvrzuje to i nález z roku 1925, tehdy na poli pod svinařským zámeckým parkem vyorali nádobky z doby bronzové. Nejstarším dokladem o příchodu Slovanů do tohoto kraje jsou názvy jednotlivých osad, které dostávaly pojmenování podle polohy, zaměstnání obyvatel, vlastností nebo událostí. Typickým příkladem jsou právě Svinaře – snad podle chovatelů vepřů. Existuje i verze, že se tam pěstovalo víno a z vinařů se po letech stali „svinaři“. Osídleny byly Svinaře v 9. a 10. století, první doloženou listinou týkající se obce je seznam osad v zakládající listině Vyšehradského kostela z roku 1088. V roce 1715 měly Svinaře 78 obyvatel, zatímco na přelomu roku 1900 už to bylo 433 a jen do roku 1918 vzniklo v obci přes 10 různých spolků. Jednou ze zajímavostí Svinař je tamější zámek. Na jeho místě původně stávala tvrz, postavená nejspíše ve 14. století. V roce 1766 nechal Antonín Maschek z Maasburgu vystavět v poplužním dvoře zámek s rozlehlým parkem. Zámek byl obvyklou patrovou budovou o sedmi osách, jejíž střední trojosý rizalit v západním průčelí ji o patro převyšoval. Během historie se na panství vystřídalo mnoho majitelů, z nichž někteří měli vlivné postavení ve šlech-

Zámecká budova byla předělána na byty a hospodářský dvůr používalo družstvo a později státní statky k zemědělské výrobě. Do údržby a oprav nikdo neinvestoval. Zámek pozvolna chátral. Ke změně nedošlo ani po roce 1990, vlastnictví zámku bylo převedeno nejprve na jiný státní subjekt a později na soukromou společnost.

tické, ale i mocenské hierarchii, a zámek poznamenaly značné stavební úpravy. V roce 1900 koupil zámek Max Kahler, podnikatel v cukrovarnictví a ředitel banky Union. Jeho syn Eugen von Kahler patřil mezi představitele expresionismu a jeho obrazy se nacházejí v Národní galerii, Židovském muzeu i ve významných soukromých sbírkách v Evropě a v USA. Mezi Kahlerovy přátele, kteří jezdili a tvořili na vinařském zámku, patřili Hans Purman a Georg Kras, Eugenovým přítelem byl i Vasilij Kandinskij. Kahlerovi drželi Svinaře až do roku 1940, kdy odešli před německou okupací a zámek byl převeden na tajnou státní policii. Na konci roku 1945 zámek přešel pod národní správu. Po provedení přídělů v roce 1950 připadl Cementárnám v Berouně a nastala nejsmutnější etapa v jeho historii. Zámecká budova byla předělána na byty a hospodářský dvůr používalo družstvo a později státní statky k zemědělské výrobě. Do údržby a oprav nikdo neinvestoval. Zámek pozvolna chátral. Ke změně nedošlo ani po roce 1990, vlastnictví zámku bylo převedeno nejprve na jiný státní subjekt a později na soukromou společnost. Přestože je zámek kulturní památkou České republiky, blížil se pozvolnému zániku, a dokonce se dostal na seznam ohrožených památek, u kterých se již nedoufalo v jejich záchranu. Vše se obrátilo v dobré, když značně zdevastovaný zámek i se zanedbaným přilehlým parkem zakoupil Jiří Nosek.

Původní projekt jsme vytvořili, aniž bychom uvažovali o žádosti o dotaci, takže bylo potřeba jej upravit a doplnit, aby vyhovoval vypsané výzvě. Přidali jsme do něj například ošetření stromů, neboť to je poměrně nákladná záležitost, na kterou bych možná ani neměl, a i kdybych na ni měl, tak bych v rámci priorit nejspíš řešil něco úplně jiného,“ přiznává upřímně. Architektce Romaně Michálkové se svinařský zámecký park již od počátku líbil. „Je to příjemné a zajímavé místo. Má své kouzlo, které mne zaujalo již při první návštěvě, kdy byl ještě zpustlý a neupravený,“ vzpomíná. Při vypracovávání projektu vycházela z historických fotografií parku z první republiky i z obecných principů historických zahrad, zejména přírodního krajinářského parku, a rovněž ze studie plánovaných úprav zámku tak, aby zahrada byla sladěna s budoucím využitím zámeckého areálu. „Mým záměrem bylo vytvořit zahradu, která bude nejen krásná, ale i praktická, historická, ale současně živá pro dnešní dobu a která bude mít co nabídnout všem věkovým kategoriím,“ říká žena, která má podle svých slov ráda přírodu, stromy a kytky, líbí se jí rozkvetlá horská louka i anglický krajinářský park, ale ráda se projde i starobylým městem a formální zahradou s tvarovanými dřevinami a sochami.

Zásadní rozhodnutí

Rod Nosků nepřetržitě hospodaří na pozemku svého statku ve Svinařích už od třicetileté války, zhruba od roku 1635. „V roce 2000 mi umřel táta a odkázal mi statek, nějaká pole a malý lesík. Já jsem v té době studoval v Paříži a zvedla se ve mně vlna zodpovědnosti a patriotismu. Začal jsem se zajímat, kde všude máme pozemky, a když jsem zjistil, že spousta z nich se nachází kolem zámku, tak jsem se rozhodl a zámek koupil,“ vzpomíná Jiří Nosek. Celý areál byl tehdy podle jeho slov v hrozném stavu, zdi se bortily a na budovách chyběly střechy. „Předchozí majitel například nechal vyřezat krovy a dřevo prodal do ciziny

Oči, uši a umět číst

jako staré dřevo na výrobu nábytku,“ kroutí nechápavě hlavou Nosek.

Zachráncova filozofie

Hned po zakoupení zámku si Nosek nechal vypracovat projekt na obnovu celého areálu. „Říkal jsem si, že park bude lepší pojmout jako

oddělený projekt, protože přírodě bude chvilku trvat, než naroste.“ Park začal řešit ještě dříve než zámek. „Můžete mít hezký dům, ale když to máte zpustlé okolo, žádný dobrý dojem to nedělá.“ S revitalizací parku začal nejprve sám, osobně vysázel kolem

stovky stromů. Pak se od architektky Romany Michálkové, která vytvořila projekt na celý zámecký areál, dozvěděl, že je možné zažádat o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. „Tehdy jsme práce na parku trochu utlumili a začali jsme řešit získání dotace.

„Celé žádání o dotaci proběhlo naprosto v pohodě,“ vzpomíná Jiří Nosek, který si celý projekt administroval sám. „Našel jsem si, co k tomu bylo potřeba, zabenefiloval jsem si a pořád ještě benefiluji, protože dokončujeme administraci projektu. Neměl jsem žádné poradce ani konzultanty, protože si myslím, že u této dotace, má-li člověk uši, oči a umí číst, je schopen dát žádost dohromady.“ I celkově hodnotí celý proces jako velmi dobře navržený.

„U této dotace po mně nikdo nepožadoval, abych celý projekt nejprve proinvestoval a pak jej zpětně refinancoval. To bylo při realizaci velice příjemné. Nemusel jsem si brát úvěr, půjčovat u banky a splácet zbytečné úroky. To, že jsem projekt mohl financovat průběžně, bylo fantastické a divím se, že ostatní fondy takhle nefungují,“ říká otevřeně. „Přiznání dotace mi podepsal ještě pan ministr Bursík. Týden nato skončil,“ vzpomíná Jiří Nosek. Další příjemnou věcí u dotace z OPŽP byla podle něho výše spoluúčasti. „Deset procent spoluúčasti, i když to také bylo hodně peněz, bylo o něčem úplně jiném, než by tomu bylo u některých jiných dotací, kde je to často čtyřicet, padesát i šedesát procent. To by pro mě znamenalo právě onen začarovaný kruh úvěru a splácení,“ vysvětluje. Ve výběrovém řízení se rozhodl pro společnost Lesostavby z Králova Dvora, která má podle Noskových slov bohaté zkušenosti s tvořením krajiny, a nastala vlastní realizace projektu.

S chutí do toho

K projektu byly vypracovány dendrologický průzkum i studie obnovy zámeckého parku a poté bylo vydáno závazné stanovisko památkového ústavu. „Udělali jsme inventarizaci a od projektantů jsem měl i výškopis a polohopis celého areálu,“ doplňuje Jiří Nosek. Na tomto základě byly v první etapě projektu realizované v letech 2006–2007 vymýceny náletové dřeviny a odstraněny nemocné, silně poškozené neperspektivní stromy v historické části zámeckého parku. Firma z části vysadila nově navržené stromy a dosázela stromy do původní kompozice v historické části parku. Druhá etapa projektu zahrnovala nejen ošetření stávající zeleně, ale především obohacení a rozšíření parku, od čehož se očekávalo, že výrazně zlepší tamější biodiverzitu. Posílilo se

14

15

REPORTÁŽ

REPORTÁŽ


ECHO Místo pro všechno a pro všechny

Prostory zámku budou využity pro galerii věnovanou malíři Eugenovi von Kahler a expresionismu i pro galerii rotujících výstav, pro pořádání slavnostních, vzdělávacích, společenských a kulturních akcí. Některé události již na zámku pravidelně nebo nárazově probíhají, proslulá je každoroční kovářská slavnost Svinařské řetězení. V prostoru monumentální sýpky měl Jiří Nosek původně v plánu vybudovat restauraci. „Jsou tam však metrové kamenné zdi a ohromné trámy, byla by obrovská škoda devalvovat je nějakým barem,“ říká. V sýpce pořádá adventní koncerty, koncerty vážné hudby, ale zahrály si tam i skupiny Rangers a Pink Floyd Revival Band. „To se opravdu povedlo,“ vzpomíná potěšeně. Počítá i s přírodním amfiteátrem, luxusním ubytováním, kvalitní restaurací, kavárnou i luxusním lázeňským komplexem, stájí pro koně, krytou jízdárnou, golfovým odpalištěm a tenisovými kurty. Jestli se na zámek nastěhují i Jiří Nosek a jeho rodina, zůstává stále ještě otázkou. Původně chtěli. „Když se konají nejrůznější akce, trvá mi i hodinu, než přejdu dvůr, protože se s každým zastavím, každého pozdravím. A zjišťuji, že jsem sám tak trochu atrakcí,“ říká Nosek o své nové roli zámeckého pána.

Prostory zámku budou využity pro galerii věnovanou malíři Eugenovi von Kahler a expresionismu i pro galerii rotujících výstav, pro pořádání slavnostních, vzdělávacích, společenských a kulturních akcí. Některé události již na zámku pravidelně nebo nárazově probíhají, proslulá je každoroční kovářská slavnost Svinařské řetězení. zastoupení domácích dřevin, které v této lokalitě přirozeně rostou, a v parku byly doplněny i zajímavé cizokrajné druhy. V rámci druhé etapy se v únoru 2009 začalo s kácením nemocných a silně poškozených neperspektivních stromů. Některé stromy byly odstraněny z kompozičních důvodů obnovy historických průhledů. V létě se začalo s ošetřováním stávajících hodnotných stromů. „Když si park projdete, můžete si všimnout pevných i pružných vazeb v korunách stromů,“ usmívá se Nosek a na vysvětlenou dodává: „Když na práci nastoupili arboristé, postupně jsem se vzdělával. Člověk musí vzdělávat sám sebe, aby byl těm lidem partnerem. Vysvětlili mi, že ošetření stromů se musí dělat v létě, kdy je vidět, co je zelené a co je suché. A najednou vidíte, co je v tom moudra, zkušeností a praktičnosti a zjistíte, že vás to rozvíjí. Naučil jsem se i některé latinské názvy, protože oni vlastně jinak než latinsky nemluví. Hrozně jsem ty kluky obdivoval. Všichni byli hubení a šplhali po stromech jako opičky.“

Vcelku hladká realizace

Pěstební zásahy prováděné na podzim poté podpořily rozvoj cílových dřevin v porostu, dodavatel prací vysadil nové stromy, doplnil chybějící keřové i bylinné patro, obnovil travní porosty. Erodovaný svah nad potokem, který parkem protéká, byl zpevněn a osázen dřevinami,

zpustlé rumiště bylo přetvořeno v louku se skupinovými a solitérními stromy. Součástí projektu bylo i vytvoření mlatových cest. „Nechtěli jsme všechno udělat v jednom roce, a tak jsme realizaci projektu natáhli na rok a půl. Musím říct, že to bylo dobré rozhodnutí. Po první vlně výsadby například odumřely některé keře, a tak se napřesrok vysadily znovu, aniž bychom to museli reklamovat. Také je třeba respektovat přírodu, například jehličnany je lepší sázet na jaře než na zimu, protože by mohly vymrznout,“ tvrdí Nosek. Jediný větší problém, na který při realizaci narazili, byl s tisovým bludištěm ve svahu pod zámkem. „Realizační firma, když modelovala terén, upěchovala bagry půdu, pak vysadila tisy. Tehdy byl poměrně mokrý rok a podle mého mínění se stromky utopily, protože země byla nepropustná. Napřesrok musela firma místo zrekultivovat, prosypat pískem a tisy znovu vysadit. Ty se napodruhé uchytily a dopadlo to fantasticky,“ vysvětluje. „Máme však i problémy, které s realizací nesouvisejí.“ Způsobuje je především divoká zvěř. Park je z větší části nechráněn, takže do něj pronikají vysoká i divočáci, kteří likvidují vysazené stromky. Proto bylo nutné nakoupit nejrůznější odpuzovače, ale ty zvěř nezastavily. Ani to však Jiřího Noska nepřivedlo k myšlenkám na celkové oplocení

Velké sny

parku. „Myslím si, že otevření do krajiny je lepší než dvoumetrová zeď, za kterou bychom se schovávali,“ říká rozhodně.

Do třetice všeho dobrého?

Rozhodně se nelze říci, že by se parku neštěstí vyhýbalo, ale ani tvrdit, že by to Jiřího Noska vyvádělo z rovnováhy. Bere věci s nadhledem, přijímá je tak, jak přicházejí. Během realizace parku přišla skutečná katastrofa. Nejdříve v podobě bouře, poté vichřice a nakonec se potokem, který parkem protéká, prohnala velká povodeň. Při bouřce blesk zničil dva vzácné stromy, vichřice vylámala dalších pět stromů podél potoka a ten se vylil a roztrhal břeh ve spodní části parku i silnici pod ním. „Kamarád mi tenkrát u potoka vyřezal ze suchého dubu sochu. Měla to

být madona, ochránkyně parku. Z legrace jsem mu vyhrožoval, že jestli přijde ještě něco, tak ji sám uříznu. Ale on to obrátil tak, že kdyby tam nebyla, mohlo to být ještě horší,“ směje se dnes Jiří Nosek, ale přiznává, že tenkrát mu tolik do smíchu nebylo. Nakonec se však vše v dobré obrátilo. „Škody sice byly, ale vyšlo to tak dobře, že je majitel potoka, Lesy ČR, opravil ve stejné době, kdy my jsme revitalizovali park. Všechno se tedy udělalo naráz, takže ta madona to možná vymyslela chytře.“

Návrat lesku a slávy

Při vytváření koncepce sadovnických úprav dbala Romana Michálková i na to, aby park, rozšířený o nové plochy a doplněný o původní i nové prvky drobné architektury, navazoval na historickou budovu zámku, okolní krajinu i přiléhající intravilán

Projekt v číslech Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: Celková výše podpory:

a aby především sloužil k rekreačnímu využití a příjemné relaxaci a nabízel soukromí v klidných zákoutích i různé zajímavé atrakce pro návštěvníky všech věkových kategorií. „Děláme to krůček za krůčkem,“ říká Nosek. Cíle má nemalé. Rád by celému areálu svinařského zámku vrátil jeho někdejší slávu, lesk a kulturní život pro současné i budoucí generace a zpřístupnil zámek veřejnosti. V dobách největšího rozkvětu plnil areál funkci multifunkčního objektu. Vedle soukromého bydlení

7 443 514 Kč 7 418 966 Kč 5 675 508 Kč

vlastníků tam bylo v minulosti možné nalézt nejrůznější podnikatelské aktivity, například chov dobytka, lihovar, kovárny, truhlárny a pekárny. V budoucnosti by měl areál plnit obdobnou funkci s přizpůsobením dnešní době a oblasti, ve které se nachází. Vzhledem k významu zámeckého areálu pro obec a s ohledem na další zvýraznění obce v rámci středočeského kraje se v areálu plánuje také umístění některých nekomerčních, veřejně prospěšných aktivit pro propagaci obce a celého mikroregionu Karlštejnsko.

Důležitou součástí budoucího využití areálu bude pochopitelně i zámecký park s altánem, jezírkem, bludištěm, dětským hřištěm a množstvím dalších atrakcí včetně širokého sortimentu domácích i sbírkových dřevin, kvetoucích efektů rostlin a jiných přírodních krás patřících do přírodně krajinářského parku. Jiří Nosek vidí ještě o něco dále. „Na park navazují další čtyři hektary zemědělské půdy, pro kterou nemám využití. Říkal jsem si, že by možná stálo za to rozšířit park o nějaké lesoparky nebo procházkové okruhy. Když totiž přejdete kamenný můstek pod zámkem, vede od něj lipová alej, kterou se původně jezdilo dolů do údolí. To bývalo rybníkem, cesta pokračovala přes hráz, kde měli majitelé zámku hájovnu. Záznamy v katastrální mapě vypadají jako ornamenty, což původně nejspíš byly právě vycházkové okruhy, a celé údolí jimi bylo propojené,“ odkrývá svoji vizi. „Zatím je však důležité, že se to líbí lidem, že park dává krásu a radost,“ uzavírá mnohem skromněji.

Šumavská cyklomagistrála Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava staví další část šumavské cyklomagistrály. Úsek od Skelné k odbočení na Vysoké lávky na Prášilsku bude otevřen od listopadu tohoto roku. Příští rok se cyklomagistrála rozroste o poslední chybějící úsek Nová Hůrka – Skelná. Výhledově by se mohla prodloužit až na Modravu. „Celkové náklady od roku 2006 dosáhly zhruba 71 milionů korun. Výstavba nynějšího, 3,2 kilometru dlouhého úseku ze Skelné na Vysoké lávky vyjde na 10 milionů korun,“ uvádí manažer projektu Josef Jiřička s tím, že peníze se podařilo sehnat z dotace Operačního programu Životní prostředí.

Naučná stezka v botanické zahradě Hravou naučnou stezku pro děti i dospělé nabídli koncem července prostějovští ochránci přírody návštěvníkům tamější Botanické zahrady Petra Albrechta. Na akci, která se konala v rámci magistrátem podporovaného Prostějovského léta, dorazily desítky milovníků květin. Poznávací stezka přilákala i děti z Centra pro rodinu sídlícího na Vápenici. Na projekt získalo město dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Předpokládaná hodnota díla činí 5,8 milionu korun, dotace pokryjí jeden milion korun.

Zateplení v Libici nad Cidlinou Zateplování budovy obecního úřadu v Libici nad Cidlinou je v plném proudu. Koncem července byly hotovy stěny na jižní a západní straně objektu. „Zatím se dodržují termíny a vše probíhá dle předpokladu. Začalo se i s plánovanou výměnou oken v zadním traktu budovy. Průčelí dostane také nová dřevěná okna a kovové dveře. Zároveň se pracuje i uvnitř budovy, v některých místnostech zateplíme podlahy a stropy, čehož již byla třeba. Věřím, že se vše stihne do poloviny srpna,“ uvedl libický místostarosta František Kubíček. Obec na zmíněnou akci získala prostředky z Operačního programu Životní prostředí.

16

17

ENVIPORADNA Rubrika OTÁZKY a ODPOVĚDI je připravována ve spolupráci se Zelenou linkou Operačního programu Životní prostředí a reaguje na aktuální dotazy zájemců o dotace. Podáváme žádost o podporu v oblasti 3.2. V Bene-fillu jsme v části „C“ jsme uvedli, že nejsme plátci DPH, v části „E“ proto uvádíme náklady včetně DPH, protože daň je uznatelným nákladem Ale dále v části „J“, v řádcích 42–51 najednou máme uvádět výdaje bez DPH. Proč tam máme vyplňovat náklady bez DPH, když podle popisu výše budeme DPH hradit a uplatňovat? Jakým způsobem máme v našem případě záložku „J“ vyplnit? Ano, máte pravdu, v záložce „J“ se uvádí vždy ceny bez DPH, a to bez rozdílu pro plátce či neplátce DPH. Jsou to totiž údaje, které vstupují do hodnocení projektů, přičemž u různých akcí jsou sazby DPH různé, resp. někteří žadatelé tuto daň řeší, jiní nikoliv (jak je poznat i z vašeho dotazu). Proto jsou v záložce „J“ požadovány ceny bez DPH, aby bylo mezi projekty umožněno srovnání, např. v měrných náročnostech. Vyplňte proto dle požadavku ceny bez DPH. Prosím o závazné sdělení, zda pro přílohu k žádosti o dotaci na zdroj tepla řešený OZE (oblast podpory 3.1.1) je nutno zpracovat energetický audit podle § 9 zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění, nebo je možno zpracovat energetický posudek podle § 9a odst. 1d téhož zákona. Energetický audit posuzuje kompletní stavbu, areál apod. ve všech oblastech, je tedy podstatně náročnější, má-li se zpracovat podle zmíněného zákona. Energetický posudek dle bodu 1d říká „posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových

plynů“. Jeho zpracování je jednodušší a má samozřejmě stejnou vypovídající účinnost o výši úspor jako energetický audit. Všechny přílohy požadované k podání žádostí o dotace z OPŽP najdete vypsány poměrně podrobně v textu dokumentu Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP (viz http://www.opzp.cz/souborke-stazeni/47/14187-20121218_ zppz.pdf). Přímo k uvedené oblasti podpory je tam uvedeno toto: „Energetický audit je požadován u všech energetických projektů. Musí být zpracován na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášek č. 213/2001 Sb. a č. 425/2004 Sb., kterými se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu. Navržené opatření, na které je žádáno o poskytnutí podpory, musí být v souladu s doporučenou variantou vyplývající z energetického auditu. Energetický audit nesmí být v době předložení k žádosti starší než 2 roky. Energetický štítek obálky budovy vč. protokolu k energetickému štítku obálky budovy dle normy ČSN 730540-2:2011 (pouze u realizací zateplení a pořízení lokálních zdrojů), není-li součástí příloh energetického auditu. Protokol k energetickému štítku obálky budovy bude zpracován pro stávající stav i pro stav po realizaci navrženého opatření. Údaje musejí být podloženy energetickým auditem nebo předkládanou projektovou dokumentací. Opatření musí směřovat k postupnému dosažení nízkoenergetického nebo vyššího standardu pro energetickou náročnost budov. V dokumentech musí být také jednoznačně (po jednotlivých konstrukcích) definována tzv. referenční budova dle ČSN 730540-2:2011.“ Z uvedeného vyplývá, že je třeba doložit energetický audit, jehož součástí by měl být také energetický štítek obálky budovy. Bohužel, jak vidíte, povinné je právě dodání auditu. Potřeboval bych informaci, zda do osy 2.1.2 lze zahrnout projekt na zateplení a výměnu zdroje vytápění, jestliže v současné době máme v budově plynový kotel a chtěli bychom jej vyměnit za zařízení spalující biomasu, popřípadě i za stroj na výrobu briket, které bychom spalovali.

ENVIPORADNA


Lze do dotace zahrnout kogenerační jednotka? Jaký typ kotle za jaký musí být vyměněn? Na popsaný projekt není bohužel možné žádat dotaci v rámci uvedené osy 2.1.2. V ose 2 totiž nelze podpořit náhradu plynových zdrojů a současně tato osa není zaměřena ani na instalaci zdrojů využívajících OZE (obnovitelné zdroje energie, kam biomasa patří). Nicméně pro váš projekt by případně bylo možné využít nabídky prioritní osy 3, konkrétně oblasti podpory 3.1.1 – Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE – nebo 3.1.3 – Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE (možnost dotací pro kogenerační zařízení). Tuto oblast je možné kombinovat s dotací v oblasti 3.2.1. – Realizace úspor energie čili snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov. Více informací o podporovaných projektech, přijatelných příjemcích apod. naleznete v textu Implementačního dokumentu OPŽP (viz http://www.opzp. cz/soubor-ke-stazeni/46/13892ID_v%2022%2012%202012. pdf). Podrobnosti k podkladům nezbytným pro podání žádosti jsou zveřejněny v Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP (viz http:// www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/47/14187-20121218_zppz. pdf). Další zásadní informace k podmínkám programu jsou uvedeny v textu směrnice č. 12/2012 a jejích přílohách (viz http://www.opzp.cz/sekce/632/ smernice-mzp/). Žádám o konzultaci, zda by bylo možné z OPŽP (či jiného titulu pod SFŽP ČR) žádat o dotaci na energetická opatření (zejména zateplení a výměnu oken) v jednom soukromém gymnáziu? Budova včetně pozemku pod ní je ve vlastnictví gymnázia. Subjekt splňuje 3letou historii. Jeho právní forma je s. r. o., které je ve vlastnictví fyzické osoby. Z tohoto pohledu je proto podnikatelským subjektem. Kdyby bylo možné principielně získat jakoukoliv dotaci z OPŽP (či jiného titulu pod SFŽP ČR) na uvedená opatření v popsaném subjektu, prosím i o odkaz na podrobnější podmínky jejího přidělení. Zateplení tzv. veřejných budov (škol, školek, zdravotnic-

Úspora energie v Mateřské škole v Bezdružicích Díky celkovému zateplení a změně zdroje tepla z hnědého uhlí na plyn došlo k úspoře energie a nákladů na vytápění. Projekt byl financován v rámci OPŽP, prioritní osy 3, oblasti podpory 3.2.1.

kých zařízení, budov obecních úřadů apod.) je v Operačním programu Životní prostředí věnována prioritní osa 3, oblast podpory 3.2.1. Avšak vzhledem k tomu, že se opatření ve vámi popsaném případě týká soukromé školy ve vlastnictví fyzické osoby (podnikatelského subjektu), není podpora z uvedené oblasti možná. Osa 3 není totiž určena pro tento typ žadatelů, ale pouze pro okruh přímo uvedených žadatelů (zejména veřejnoprávní subjekty, obce města, neziskové organizace, nadace či občanská sdružení apod.). O dotaci na popsaný záměr by případně bylo možné žádat v prioritní ose 2, v rámci podoblasti 2.1.1, kde je podporováno pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje a případné současné zlepšení energetických vlastností obálky budov. Avšak výzva na tyto účely byla vypsaná na počátku tohoto roku a dle zveřejněného harmonogramu výzev pro rok 2013 již další plánována není. Dle výše uvedeného proto není v rámci OPŽP v tuto chvíli možné pro popsaný záměr využít žádnou nabídku. Navíc letošním rokem aktuální Operační program Životní prostředí (a související příjem žádostí) končí, jeho platnost byla omezena roky 2007 až 2013. Pro následující programové období let 2014 až 2020 bude pro oblast životního prostředí

připraven zcela nový program, jehož podmínky budou zveřejněny v průběhu roku 2014. Je možné, abych obdržel státní dotaci na obnovu půdního fondu na našem pozemku? Před časem jsme s manželkou dostali od rodičů pozemky, které jsou vedeny jako „zahrada a manipulační plocha“. S ohledem na pokročilý věk obou rodičů nebyly pozemky v posledních letech dostatečně využívány a udržovány. Skutečností zůstává, že půda na pozemcích byla značně zničená a znečištěna odpadky. Znečištěnou půdu jsme odstranili, na části pozemku jsme postavili rodinný dům. V současnosti se zajímám o možnosti nákupu svrchní zeminy, která by překryla značně kamenitou vrstvu zeminy. Předpokládám, že po rozhrnutí svrchní zeminy bude předmětná plocha o rozloze zhruba 250 m2 oseta ze 70–80 % travním semenem. Zbývající plochu plánuji využít jako záhon pro pěstování zeleniny. Jestli jsme dotaz dobře pochopili, chcete pozemek využívat výhradně k soukromým účelům, hodláte proto obnovit soukromou zahradu jako zahradu okrasnou a k pěstování zeleniny. V programu OPŽP máme sice v prioritní ose 6 dotace v oblasti podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny –, v níž mohou žádat i fyzické osoby nepodnikatelé a dotace je

určena pro zelené plochy uvnitř hranic měst a obcí. Nicméně podmínkou je, že po dobu 10 let udržitelnosti projektu je třeba umožnit přístup veřejnosti na dotčenou (dotačně podpořenou) lokalitu. Cílem této oblasti podpory je totiž zlepšení kvality života obyvatel obcí a měst prostřednictvím regenerace parků a další veřejné zeleně. Pro účel, který uvádíte, tak daná dotace určena není. Současně ani žádná jiná dotace z našeho programu vhodná se pro vámi naznačený účel nenabízí. Ale doporučujeme vám kontaktovat bezplatnou linku Eurofonu 800 200 200, kde mají kolegové povšechný přehled o nabídkách dotací ze strukturálních fondů v ČR, a mohli by vás proto nasměrovat na dotaci vhodnou k popsanému účelu, pokud taková podpora vůbec existuje. Jestli jsme však váš dotaz nepochopili přesně, a tudíž poskytnutá odpověď neodpovídá vašemu projektu, můžete se na nás obrátit prostřednictvím e-mailové adresy [email protected] nebo Zelené linky OPŽP 800 260 500, kde se vám po přesnější specifikaci záměru budeme rádi věnovat.

Dotazy k veřejným zakázkám Náš projekt podaný ve zrychlené výzvě byl schválen. Následně

jsme obdrželi vzkaz, abychom neprodleně zahájili výběrové řízení na realizátora stavby, aby realizace a financování projektu proběhly v souladu s podmínkami výzvy, tj. do konce roku 2013. Platí v případě, že VŘ zatím nebylo zahájeno, pravidlo, že nejprve musí proběhnout posouzení zadávacích podmínek? Nebo v rámci urychlení platí jiná pravidla a my můžeme VŘ zahájit bez předchozího schválení zadávacích podmínek? Podle směrnice MŽP č. 12/2012, článek 7 – Zadávací řízení, bod 4, jste povinni předkládat fondu k posouzení pouze zadávací dokumentaci k řízení dle zákona o veřejných zakázkách. V popsaném případě postupu podle zákona o veřejných zakázkách trvá kontrola fondu maximálně 30 dní, přičemž není nezbytné čekat na výsledek a řízení dle předložené dokumentace můžete zahájit. V případě zjištění nedostatků však může dojít až ke zrušení výběrového řízení. Proto doporučujeme poradit se o postupu s projektovým manažerem daného projektu/žádosti. Jakmile podle zákona o veřejných zakázkách nepostupujete, nemusíte k popsanému posouzení dokumentaci vůbec předkládat. Váš postup bude vycházet ze Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP, kapitoly 5 – Zadávací řízení (viz http://

www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/47/14187-20121218_zppz. pdf), a bude kontrolován až zpětně po uskutečněném výběrovém řízení, po podpisu smlouvy s dodavatelem, když budete fondu předkládat přílohy k RoPD Ráda bych se informovala ohledně výběrového řízení na poskytovatele úvěru na zajištění spolufinancování vlastního podílu akce, která obdržela dotaci z programu OPŽP. Zadávací řízení je mimo režim zákona o veřejných zakázkách, protože cena služby bude menší než 1 milion korun. Vztahují se i na tuto zakázku podmínky uvedené v Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP čili pro zakázku malého rozsahu 2. kategorie? Mimo jiné mě zajímá podmínka, že když zadavatel neobdrží ve lhůtě pro podání nabídek méně než 3 nabídky, je povinen zadávací řízení zrušit a zakázku zadat v novém zadávacím řízení. Je-li tomu tak, znamená to, že když nepodají nabídku minimálně 3 finanční ústavy, musíme výběrové řízení zrušit? Ještě mám doplňující dotaz: Co se stane v případě, že obdržíme 3 nabídky, ale některá z nabídek bude vyloučena, protože např. nebude obsahovat požadované náležitosti? V tomto případě se může výběrové řízení uskutečnit a hodnotí se pouze zbylé nabídky? Ano, podle čl. 5.1.4 Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP (dále jen „závazné pokyny“) zadavatel skutečně musí zrušit zadávací řízení u zakázek zadávaných mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), jestliže v zadávacím řízení obdrží méně než tři nabídky. K doplňujícímu dotazu: Popsané ustanovení (a ani žádné jiné) závazných pokynů však již nestanovuje, kolik nabídek musí v zadávacím řízení zbýt zadavateli k hodnocení. Proto se povinnost zrušit zadávací řízení podle § 84 odst. 1 písm. e) zákona u zakázek malého rozsahu zadávaných mimo režim zákona neuplatní. Zda musí zadavatel v popsaném případě zrušit zadávací řízení či v něm může dále pokračovat, je tak závislé toliko na tom, jak si zadavatel nastavil zadávací podmínky.

18

19

GALERIE OPŽP

GALERIE OPŽP


Sběrný dvůr odpadů Křižanov Stavba sběrného dvoru podpořená z OPŽP byla navržena na plochu 3 502 m2 a slouží pro zhruba 2 492 obyvatel obcí Křižanov, Dobrá voda a Jívoví. V areálu sběrného střediska jsou od občanů a živnostníků odebírány a krátkodobě ukládány vybrané druhy odpadů kategorie O a N. Materiály schopné recyklace jsou předávány k druhotnému využití oprávněným osobám.

Regenerace lipových alejí v k. ú. Hustopeče nad Bečvou

Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládaní s odpady Kraj: Vysočina Okres: Žďár nad Sázavou Příjemce podpory: městys Křižanov Ukončení projektu: 28. 2. 2013 Celkové náklady: 7 183 200 Kč Celková výše podpory: 6 334 200 Kč Podpora FS: 5 982 300 Kč Dotace SFŽP ČR: 351 900 Kč

Prioritní osa 2, oblast podpory 2.2 – Omezování emisí Kraj: Zlínský kraj Okres: Kroměříž Příjemce podpory: Zemědělský podnik Kvasicko, a. s. Ukončení projektu: 11. 6. 2012 Celkové náklady: 7 135 680 Kč Celková výše podpory: 2 674 096 Kč Podpora FS: 2 272 982 Kč Dotace SR: 401 114 Kč

Rozšíření odstavné čistírny dešťové vody ČOV Aktibent SD 10, Kovohuťě Příbram nástupnická, a. s. V rámci projektu došlo k rozšíření kapacity současné odstavné čistírny dešťových vod ze současné kapacity 120 m3/den na 200 m3/den. Projekt podpořený z OPŽP minimalizoval dopady na životní prostředí a lidské zdraví a zabránil vypouštění nevyčištěných vod do vodního recipientu.

Prioritní osa 5, oblast podpory 5.1 – Omezování průmyslového znečištění Kraj: Středočeský kraj Okres: Příbram Příjemce podpory: Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. Ukončení projektu: 16. 12. 2011

Obnova rybníka Nectava, revitalizace bývalého náhonu – rybí přechod bypass Prioritní osa 6, oblast podpory 6.2 – Podpora biodiverzity Kraj: Pardubický kraj Okres: Svitavy Příjemce podpory: Korbelová Zdeňka Ukončení projektu: 7. 3. 2012 Celkové náklady: Celková výše podpory: Podpora ERDF: Dotace SFŽP ČR:

Kraj: Olomoucký kraj Okres: Přerov Příjemce podpory: Správa silnic Olomouckého kraje, p. o. Ukončení projektu: 31. 5. 2012 Celkové náklady: 1 554 317 Kč Celková výše podpory: 1 109 916 Kč Podpora ERDF: 1 048 254 Kč Dotace SFŽP ČR: 61 662 Kč

Projekt podpořený z Operačního programu Životní prostředí umožnil výstavbu pěti vrtů a instalaci komplexního zařízení tepelného čerpadla pro nově vznikající Integrovaný komplex pro veřejné služby, p. č. 362 v k. ú. Střelice u Brna. Integrovaný komplex pro veřejné služby zahrnuje veřejnou knihovnu, základní uměleckou školu a mateřskou školu se zázemím. Prioritní osa 3, oblast podpory 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekon-

827 100 Kč 737 959 Kč 627 265 Kč 110 694 Kč

strukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Brno-venkov Příjemce podpory: obec Střelice Ukončení projektu: 20. 12. 2011 Celkové náklady: 2 374 782 Kč Celková výše podpory: 1 717 574 Kč Podpora FS: 1 622 154 Kč Dotace SFŽP ČR: 95 421 Kč

ZŠ Kostomlaty pod Milešovkou Předmětem projektu byla změna způsobu vytápění v budově I. stupně ZŠ Kostomlaty pod Milešovkou. Projekt zahrnoval výměnu kotle na tuhá paliva za ekologický plynový kotel, vybudování plynové přípojky, výměnu rozvodů a radiátorů, zateplení pláště objektu (bez výměny oken).

Prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 – Zlepšení kvality ovzduší Kraj: Ústecký kraj Okres: Teplice Příjemce podpory: obec Kostomlaty pod Milešovkou Ukončení projektu: 30. 11. 2011 Celkové náklady: 2 957 217 Kč Celková výše podpory: 1 808 956 Kč Podpora FS: 1 708 458 Kč Dotace SR: 100 498 Kč

Celkové náklady: 7 776 667 Kč Celková výše podpory: 5 635 526 Kč Podpora ERDF: 4 790 197 Kč Dotace SFŽP ČR: 845 329 Kč

Předmětem podpory z Operačního programu Životní prostředí byla výstavba rybího přechodu na potoce Nectava v katastrálním území Březinky. V rámci realizace akce byl vybudován přírodě blízký rybí přechod typu bypass.

Prioritní osa 6, oblast podpory 6.3 – Obnova krajinných struktur

Topné těleso integrovaného komplexu ve Střelicích

Nákup techniky pro snížení emisí čpavku Podpora z OPŽP umožnila nákup mobilní technologie pro snížení emisí amoniaku v ovzduší. V rámci projektu byly zakoupeny tyto stroje: teleskopický kolový nakladač, pluhový a radličkový zapravovač kejdy a hnoje a kejdovač s hadicovým aplikátorem.

Předmětem podpory z Operačního programu Životní prostředí byla regenerace dvou lipových alejí v katastrálním území Hustopeče nad Bečvou. V rámci realizace akce došlo k odbornému ošetření dřevin a nahrazení poškozených stromů novými.

Rokytnice nad Jizerou, intenzifikace úpravny vody Huťský potok Intenzifikací úpravny vody Huťský potok bylo vyřešeno odstranění znečištění ze surové vody bakteriemi Clostridium perfringens, které nebylo možné 100% odstranit chlorací. Rovněž byla navýšena kapacita úpravny vody ze současných 5 l/s na 10 l/s, což koresponduje s maximálním povoleným odběrem z Huťského potoka.

Prioritní osa 1, oblast podpory 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody Kraj: Liberecký kraj Okres: Semily Příjemce podpory: Vodohospodářské sdružení Turnov Ukončení projektu: 31. 7. 2012 Celkové náklady: 5 453 404 Kč Celková výše podpory: 3 399 213 Kč Podpora FS: 3 210 368 Kč Dotace SFŽP ČR: 188 845 Kč

20

21

VÝZVY

VÝZVY


XLVII. výzva Operačního programu Životní prostředí

XLVIII. výzva Operačního programu Životní prostředí

Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik

Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XLVII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Fondu soudržnosti.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XLVIII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Fondu soudržnosti.

Prioritní osa 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik

Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

Oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na omezování průmyslového znečištění:  rekonstrukce nebo nákup technologií pro omezení průmyslového znečištění (souvislost s BAT a IPPC),  rekonstrukce nebo nákup technologií pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí (například vody, ovzduší, půdy),  vytvoření BAT center pro jednotlivé kategorie průmyslových činností v návaznosti na zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci ve znění pozdějších předpisů.

Typ žadatele: Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OP Životní prostředí. Žadatel není povinen předkládat: Územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v případě stavebních investic, na stavbu v celém rozsahu s potvrzením nabytí právní moci, popřípadě stanovisko příslušného stavebního úřadu, že je stavba v souladu s územně-plánovací dokumentací a nepodléhá územnímu řízení, a také stavební povolení.

Upozornění pro žadatele – informace k čl. 7, bodu 3 směrnice MŽP č. 12/2012: Žadatel je oprávněn zahájit výběrové řízení na realizaci projektu před akceptací žádosti, a to bez souhlasu Řídicího orgánu OPŽP.

V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na snižování environmentálních rizik:  vytvoření informačních systémů prevence závažných havárií,  výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení definovaných zákonem č. 59/2006 Sb., s cílem snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií,  vytvoření výukových a expertních center REACH a center prevence rizik,  vytvoření znalostních portálů managementu chemických látek,  vytvoření SW nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v prevenci závažných havárií.

Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 5 budou přijímány

od 2. května 2013 do 31. října 2013. Výzva se vztahuje pouze na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. eur včetně DPH). Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musejí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění směrnice MŽP č. 12/2012, pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP

včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR – kapitoly 315 a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému Bene-fill od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádosti. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je rozhodující datum a čas doručení a je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz, v sekci „Dokumenty ke stažení“.

Oblast podpory 2.2 Omezování emisí V rámci výzvy bude možno podporovat projekty z podoblasti podpory 2.2b, tj. rekonstrukci nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem snížení emisí NOx, SO2 a tuhých znečišťujících látek. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Omezení v rámci výzvy Tato výzva je určena pouze pro projekty čerpající státní podporu dle vyjádření Evropské komise č. SA.35588 (2011/N) tzv. Režim podpory pro snížení znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. Výzva je určena výhradně pro projekty realizované v okresech Karviná, Ostrava město a Frýdek – Místek.


od 27. června do 30. září 2013. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění Směrnice MŽP č. 12/2012 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR

Informace k povinným přílohám žádosti dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce v OPŽP U relevantních projektů je žadatel povinen předložit jako povinnou přílohu žádosti o poskytnutí podpory údaje souhrnné provozní evidence ohlašované prostřednictvím integrovaného systému ohlašovacích povinností v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění za poslední tři ukončené ohlašovací roky. Žadatel není povinen předkládat: Územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – v případě stavebních investic, na stavbu v celém rozsahu s potvrzením nabytí právní moci, popřípadě stanovisko příslušného stavebního úřadu, že je stavba v souladu s územně-plánovací dokumentací a nepodléhá územnímu řízení, dále stavební povolení. Upozornění pro žadatele – informace k čl. 7, bodu 3 směrnice MŽP č. 12/2012 Žadatel je oprávněn zahájit výběrové řízení na realizaci projektu před akceptací žádosti, a to bez souhlasu Řídicího orgánu OPŽP.

– kapitoly 315 a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému BENE-FILL od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádostí. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz, v sekci „Dokumenty ke stažení“.

22

23

VÝZVY

VÝZVY


XLIX. výzva Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky XLIX. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na opatření spojená s implementací soustavy Natura 2000 včetně monitoringu zvláště chráněných území, vybraných území soustavy Natura 2000 a stavu populací rostlinných a živočišných druhů. Oblast podpory 6.2 Podpora biodiverzity V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, realizovaná především prostřednictvím záchrany druhů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci,  zajišťování péče o chráněná území včetně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a vyhodnocování výsledků péče s využitím zásad ekosystémového přístupu při ochraně biodiverzity in situ,  opatření k minimalizaci a předcházení škodám způsobeným silně a kriticky ohroženými zvláště chráněnými druhy živočichů na komunikacích, vodohospodářských objektech, zemědělských a lesních kulturách, chovech ryb a včel,  investiční opatření směřující ke zvyšování adaptivních schopností ekosystémů a druhů na rostoucí fragmentaci krajiny, další antropogenní vlivy a na zátěžové faktory životního prostředí včetně opatření v souvislosti s péčí o handicapované živočichy,  předcházení zavlékání, regulace a likvidace populací invazních druhů rostlin a živočichů,  realizace trvalých opatření na ochranu jeskyní a krasových jevů,  investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích (včetně návštěvnických středisek),  zpracování studie zajištění průchodnosti fragmentované krajiny a vodních toků pro volně žijící živočichy. Omezení v rámci výzvy pro oblast podpory 6.2 Projekt vodní nádrže (obnova či tvorba) může být do 6.2 předložen pouze:  pokud jde o opatření v maloplošném zvláště chráněném území či I. nebo II. zóně CHKO nebo NP, které je v souladu s plánem péče (potvrzuje příslušný orgán ochrany přírody),  pokud jde o opatření v evropsky významné lokalitě (EVL) a ptačí oblasti (PO) a bez realizace opatření je ohrožena existence hlavního předmětu ochrany EVL či PO, pokud je pro území schválen souhrn doporučených opatření (SDO), musí být opatření v souladu s tímto SDO (potvrzuje AOPK ČR),  pokud jde o opatření vyplývající ze Záchranného programu silně či kriticky ohroženého druhu, tento program musí být schválen MŽP (potvrzuje AOPK ČR). Opatření, jejichž součástí bude obnova nebo výstavba vodních nádrží nesplňující výše uvedené podmínky, nebudou akceptována z důvodu nesplnění podmínek výzvy. Oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních po-

 







zemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability, zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, solitérních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy, opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám, realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace lesů směrem k druhové a prostorové skladbě porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám v prioritních oblastech pásem ohrožení imisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích nebo územích soustavy Natura 2000. zpracování lesních hospodářských plánů pro lesy na územích národních parků a v jejich ochranných pásmech s využitím metody pro zajištění strukturálně bohatých lesů

Omezení v rámci výzvy pro oblast podpory 6.3 V rámci podporovaných opatření v oblasti podpory 6.3 nemůže být podpořena obnova nebo výstavba vodních nádrží a/nebo poldrů. Opatření, jejichž součástí bude obnova nebo výstavba vodních nádrží a/nebo poldrů nebudou akceptována z důvodu nesplnění podmínek aktuální výzvy. Oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní (podpora přirozených rozlivů v nivních plochách, opatření ke zlepšení morfologie vodních složek krajiny podle Rámcové směrnice o vodách, budování a obnova retenčních a akumulačních prostor, které neslouží k chovu ryb nebo slouží jen k takovému chovu ryb, který neoslabí ekologické funkce nádrží, výstavba poldrů nebo soustavy poldrů o celkovém objemu do 50.000 m3 atd.),  realizace opatření ke zlepšení morfologie vodních složek krajiny podle Rámcové směrnice o vodách obsažená: a) v Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe, b) v Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, c) v Plánu oblasti povodí Horní Vltavy, Plánu oblasti povodí Berounky a Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy, d) v Plánu oblasti povodí Odry, e) v Plánu oblasti povodí Moravy a Plánu oblasti povodí Dyje,  zpracování studií podélných revitalizací toků a niv (studií, které komplexně řeší vodní toky a jejich nivy, navrhují opatření pro obnovu jejich morfologického a ekologického stavu a navrácení toků a niv do přírodního stavu, v opodstatněných případech se také zabývají posílením protipovodňové ochrany, především formou obnovy a tvorby rozlivných území a dalších přírodě blízkých opatření, a migrační prostupností vodních toků, především formou odstranění migračně neprostupných míst nebo tvorbou rybích přechodů),  realizace opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů, větrolamů apod.).

Podporu ve výši až 100 % z celkových způsobilých výdajů mohou získat pouze projekty na revitalizaci vodních toků, říčních ramen, tvorbu nebo obnovu mokřadů a tůní (tj. projekty, které získají 20 bodů za technické kritérium Typ opatření). Finanční účast příjemce podpory na spolufinancování projektu budování a obnovu malých vodních nádrží neobsažených v plánech oblastí povodí se pro žádosti podané od roku 2010 stanovuje na min. 30 % z celkových způsobilých výdajů. Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  opatření pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel sídel (zejména dětí a mládeže) k přírodě: podpora je zaměřena na obnovu přírodě blízké zeleně v sídelním prostředí, individuální zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městských a obecních lesoparků, školních zahrad a komponovaných krajinných areálů, současně bude podpora zaměřena k obnově a rozvoji funkčních ploch sídelní zeleně zlepšujících kvalitu života člověka v urbanizované krajině,  zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci,  výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněných malých (na pozemcích menších než 10ha) a ekonomicky těžko využitelných brownfields, bývalých vojenských výcvikových prostorů (v případě, že se nejedná o velkoplošné zalesňování), jiných staveb a zařízení, zátěže či následků geologického průzkumu,  odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000.

    

 

nápravných opatření, přehodnocení celkové kapacity zásob podzemních vod využívaných i nevyužívaných, vyhledání a realizace nových zdrojů pro zásobování obyvatelstva, provádění geologických a hydrogeologických prací včetně projektů za účelem přehodnocení zásob podzemních vod využitelných k zásobování obyvatel pitnou vodou, vyhledávání, průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami (umělé infiltrace) z vodních toků nebo nádrží, realizace technických prací sloužících k zajištění dalších neobnovitelných přírodních zdrojů, zjištění možných negativních důsledků pozůstatků po hornické činnosti, navržení a realizace technického řešení, které zabrání dalšímu ohrožování životního prostředí v návaznosti na „Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES“ ze dne 15. 3. 2006, o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice Rady 2004/35/ES, provedení inženýrsko geologických a hydrogeologických prací v sídlech postižených v minulosti hornickou či obdobnou činností a provedení následných sanačních prací, inventarizace sesuvů a jejich kategorizace, stanovení priorit pro výběr nejzávažnějších sesuvů ke stabilizaci nebo sanaci.

Typ žadatele V rámci této výzvy jsou přijatelnými příjemci podpory pouze správy národních parků. Informace k povinným přílohám žádosti dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP: Žadatel není povinen předkládat jako povinnou přílohu žádosti Rozhodnutí o povolení ke kácení a Souhlas orgánů památkové ochrany. Tyto doklady budou předloženy nejpozději společně s dalšími podklady k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dle přílohy č. 1 Směrnice MŽP 12/2012).

Projekty realizované v rámci oblasti podpory 6.5, s výjimkou projektů odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000, mohou získat podporu max. do výše 75 % z celkových způsobilých výdajů.

Určení výše podpory u projektů s kombinací více oblastí podpory V případě projektů s kombinací více oblastí podpory nebo v rámci jedné oblasti podpory, u kterých je rozdílná výše podpory, bude konečná výše podpory stanovena jako vážený průměr z nákladů jednotlivých opatření a následně zaokrouhlena na nejbližší nižší číslo dělitelné pěti.

Oblast podpory 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  stabilizace nebo sanace sesuvů a skalních masivů, které bezprostředně nebo v krátkém časovém horizontu svými negativními projevy a následky ohrožují především životy, zdraví a majetek občanů a infrastrukturu sídel a dále monitoring zaměřený na kontrolu účinnosti

Příklad: Projekt spojuje opatření výstavba rybího přechodu a revitalizace vodního toku. Náklady na výstavu rybího přechodu: 5 mil. Kč Náklady na revitalizaci vodního toku činí: 2 mil. Kč Výpočet výše dotace v procentech: (2 000 000 x 100) + (5 000 000 x 90)/7 000 000 = 92,86 % po zaokrouhlení 90 %


od 27. června 2013 do 29. listopadu 2013.

včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR – kapitoly 315 a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP.

Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí.

Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému BENE-FILL od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádostí. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště AOPK ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je rozhodující datum a čas doručení a je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.

Výzva se vztahuje na individuální projekty (celkové náklady projektu do 50 mil. EUR včetně DPH). Alokace na schválené projekty je vyhlášena ve výši 300 mil. Kč.

Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění Směrnice MŽP č. 12/2012 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP

Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz, v sekci „Dokumenty ke stažení“.

24

25

VÝZVY

VÝZVY


L. výzva Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky L. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Oblast podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny 3.1.1 Výstavba a rekonstrukce zdrojů tepla využívajících OZE V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  výstavbu a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, resp. zdrojů tepla využívajících OZE, včetně rozvodů, přípojek a předávacích stanic, eventuálně v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologie,  výstavba a rekonstrukce lokálních zdrojů tepla využívajících OZE pro vytápění, chlazení a ohřev teplé vody. 3.1.3 Výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla využívajících OZE V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  instalace kogeneračních zařízení spalujících bioplyn, skládkový a kalový plyn, včetně technologie pro získávání a výrobu bioplynu, tj. např. bioplynové stanice,  instalace kogeneračních zařízení využívajících biomasu (např. klasický parní cyklus, ORC, zplyňování biomasy + plynový motor apod.). Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry 3.2.1 Realizace úspor energie V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní). 3.2.2 Využívání odpadního tepla V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  aplikace technologií na využití odpadního tepla (např. rekuperace, výměníky na využití odpadního tepla apod.). V žádosti je možno kombinovat projekty podoblastí podpory 3.1.1, 3.2.1 a 3.2.2. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP.

Omezení v rámci výzvy V případě realizace OZE, kdy bude docházet k náhradě stávajícího zdroje na zemní plyn, nebude podporována výměna zdrojů mladších 5 let. Informace k povinným přílohám žádosti dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce v OPŽP Povinou přílohou žádosti je Energetický štítek obálky budovy vč. Protokolu k energetickému štítku obálky budovy dle normy ČSN 7305402:2011, který bude, v případě projektu zaměřeného na snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov, zpracován pro stávající stav a pro stav po realizaci navrženého opatření. Dále musí být doloženo stanovení požadované hodnoty Uem, N metodou referenční budovy (po jednotlivých konstrukcích budovy) dle ČSN 730540 – 2:2011 např. pomocí samostatného Protokolu k energetickému štítku obálky budovy pro Referenční budovu. Žadatel předloží položkový rozpočet. Struktura a členění rozpočtu budou odpovídat běžnému položkovému rozpočtu, tzn. členění na stavební objekty a provozní soubory. V případě realizace OZE, kdy bude docházet k náhradě stávajícího zdroje na zemní plyn, musí žadatel relevantně a jednoznačně doložit staří současného plynového zdroje (doklad o uvedení do provozu, záruční list apod.). S ohledem na bonifikace projektů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší je nutné, zvláštní přílohou, doložit GPS souřadnice zdroje vytápění řešené budovy. Žadatel není povinen předkládat:  Projektovou dokumentaci,  Územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – v případě stavebních investic, na stavbu v celém rozsahu s potvrzením nabytí právní moci, popřípadě stanovisko příslušného stavebního úřadu, že je stavba v souladu s územně-plánovací dokumentací a nepodléhá územnímu řízení, dále stavební povolení. Upozornění pro žadatele – informace k čl. 7, bodu 3 směrnice MŽP č. 12/2012 V rámci výzvy jsou přijatelné žádosti o podporu na projekty, u kterých byl proces zadávacího řízení na realizaci projektu zahájen po 1. lednu 2007.

Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny

 

Oblast podpory 6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na opatření spojená s implementací soustavy Natura 2000 včetně monitoringu zvláště chráněných území, vybraných území soustavy Natura 2000 a stavu populací rostlinných a živočišných druhů.



Oblast podpory 6.2 Podpora biodiverzity V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, realizovaná především prostřednictvím záchrany druhů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci,  zajišťování péče o chráněná území včetně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a vyhodnocování výsledků péče s využitím zásad ekosystémového přístupu při ochraně biodiverzity in situ,  opatření k minimalizaci a předcházení škodám způsobeným silně a kriticky ohroženými zvláště chráněnými druhy živočichů na komunikacích, vodohospodářských objektech, zemědělských a lesních kulturách, chovech ryb a včel,  investiční opatření směřující ke zvyšování adaptivních schopností ekosystémů a druhů na rostoucí fragmentaci krajiny, další antropogenní vlivy a na zátěžové faktory životního prostředí včetně opatření v souvislosti s péčí o handicapované živočichy,  předcházení zavlékání, regulace a likvidace populací invazních druhů rostlin a živočichů,  realizace trvalých opatření na ochranu jeskyní a krasových jevů,  investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích (včetně návštěvnických středisek),  zpracování studie zajištění průchodnosti fragmentované krajiny a vodních toků pro volně žijící živočichy. Omezení v rámci výzvy v oblasti podpory 6.2 Projekt vodní nádrže (obnova či tvorba) může být do 6.2 předložen pouze:  pokud jde o opatření v maloplošném zvláště chráněném území či I. nebo II. zóně CHKO nebo NP, které je v souladu s plánem péče (potvrzuje příslušný orgán ochrany přírody)  pokud jde o opatření v evropsky významné lokalitě (EVL) a ptačí oblasti (PO) a bez realizace opatření je ohrožena existence hlavního předmětu ochrany EVL či PO, pokud je pro území schválen souhrn doporučených opatření (SDO), musí být opatření v souladu s tímto SDO (potvrzuje AOPK ČR)  pokud jde o opatření vyplývající ze Záchranného programu silně či kriticky ohroženého druhu, tento program musí být schválen MŽP (potvrzuje AOPK ČR) Opatření, jejichž součástí bude obnova nebo výstavba vodních nádrží nesplňující výše uvedené podmínky, nebudou akceptována z důvodu nesplnění podmínek výzvy. Projekt studie na zajištění průchodnosti vodních toků pro volně žijící živočichy může být do 6.2 předložen pouze:  pokud je žadatelem správce vodního toku podle § 48 zákona o vodách (254/2001 Sb. v platném znění). Oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy,





příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability, zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy, opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám, realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace lesů směrem k druhové a prostorové skladbě porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám v prioritních oblastech pásem ohrožení imisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích nebo územích soustavy Natura 2000. zpracování lesních hospodářských plánů pro lesy na územích národních parků a v jejich ochranných pásmech s využitím metody pro zajištění strukturálně bohatých lesů

Omezení v rámci výzvy v oblasti podpory 6.3 V rámci podporovaných opatření v oblasti podpory 6.3 nemůže být podpořena obnova nebo výstavba vodních nádrží a/nebo poldrů. Opatření, jejichž součástí bude obnova nebo výstavba vodních nádrží a/nebo poldrů nebudou akceptována z důvodu nesplnění podmínek aktuální výzvy. Oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní (podpora přirozených rozlivů v nivních plochách, opatření ke zlepšení morfologie vodních složek krajiny podle Rámcové směrnice o vodách, budování a obnova retenčních a akumulačních prostor, které neslouží k chovu ryb nebo slouží jen k takovému chovu ryb, který neoslabí ekologické funkce nádrží, výstavba poldrů nebo soustavy poldrů o celkovém objemu do 50.000 m3 atd.),  realizace opatření ke zlepšení morfologie vodních složek krajiny podle Rámcové směrnice o vodách obsažená: a) v Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe, b) v Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, c) v Plánu oblasti povodí Horní Vltavy, Plánu oblasti povodí Berounky a Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy, d) v Plánu oblasti povodí Odry, e) v Plánu oblasti povodí Moravy a Plánu oblasti povodí Dyje,  zpracování studií podélných revitalizací toků a niv, (studií, které komplexně řeší vodní toky a jejich nivy, navrhují opatření pro obnovu jejich morfologického a ekologického stavu a navrácení toků a niv do přírodního stavu, v opodstatněných případech se také zabývají posílením protipovodňové ochrany, především formou obnovy a tvorby rozlivných území a dalších přírodě blízkých opatření, a migrační prostupností vodních toků, především formou odstranění migračně neprostupných míst nebo tvorbou rybích přechodů),  realizace opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů, větrolamů apod.). Podporu ve výši až 100 % z celkových způsobilých výdajů mohou získat pouze projekty na revitalizaci vodních toků, říčních ramen, tvorbu nebo obnovu mokřadů a tůní (tj. projekty, které získají 20 bodů za technické kritérium Typ opatření). Finanční účast příjemce podpory na spolufinancování projektu budování a obnovu malých vodních nádrží neobsažených v plánech oblastí povodí se pro žádosti podané od roku 2010 stanovuje na min. 30 % z celkových způsobilých výdajů.

26

27

VÝZVY

VÝZVY


LI. výzva Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny Omezení v rámci výzvy v oblasti podpory 6.4 Přijatelní žadatelé v rámci oblasti podpory 6.4 – opatření budování a obnova malých vodních nádrží, jsou pouze veřejnoprávní subjekty ve smyslu kategorizace dle přílohy 3 směrnice MŽP č. 12/2012. Žádosti předložené soukromými subjekty v rámci tohoto opatření nebudou akceptovány z důvodu nesplnění podmínek aktuální výzvy. Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  opatření pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel sídel (zejména dětí a mládeže) k přírodě: podpora je zaměřena na obnovu přírodě blízké zeleně v sídelním prostředí, individuální zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městských a obecních lesoparků, školních zahrad a komponovaných krajinných areálů, současně bude podpora zaměřena k obnově a rozvoji funkčních ploch sídelní zeleně zlepšujících kvalitu života člověka v urbanizované krajině,  zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci,  výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněných malých (na pozemcích menších než 10ha) a ekonomicky těžko využitelných brownfields, bývalých vojenských výcvikových prostorů (v případě, že se nejedná o velkoplošné zalesňování), jiných staveb a zařízení, zátěže či následků geologického průzkumu,  odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000. Projekty realizované v rámci oblasti podpory 6.5, s výjimkou projektů odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000, mohou získat podporu max. do výše 75 % z celkových způsobilých výdajů. Oblast podpory 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  stabilizace nebo sanace sesuvů a skalních masivů, které bezprostředně nebo v krátkém časovém horizontu svými negativními projevy a následky ohrožují především životy, zdraví a majetek občanů a infrastrukturu sídel a dále monitoring zaměřený na kontrolu účinnosti nápravných opatření,

prioritních os 3 a 6 budou přijímány od 27. června do 29. listopadu 2013. Žádosti o podporu v rámci

Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění Směrnice MŽP č. 12/2012 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR – kapitoly 315 a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP.

    

 

přehodnocení celkové kapacity zásob podzemních vod využívaných i nevyužívaných, vyhledání a realizace nových zdrojů pro zásobování obyvatelstva, provádění geologických a hydrogeologických prací včetně projektů za účelem přehodnocení zásob podzemních vod využitelných k zásobování obyvatel pitnou vodou, vyhledávání, průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami (umělé infiltrace) z vodních toků nebo nádrží, realizace technických prací sloužících k zajištění dalších neobnovitelných přírodních zdrojů, zjištění možných negativních důsledků pozůstatků po hornické činnosti, navržení a realizace technického řešení, které zabrání dalšímu ohrožování životního prostředí v návaznosti na „Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES“ ze dne 15. 3. 2006, o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice Rady 2004/35/ES, provedení inženýrsko geologických a hydrogeologických prací v sídlech postižených v minulosti hornickou či obdobnou činností a provedení následných sanačních prací, inventarizace sesuvů a jejich kategorizace, stanovení priorit pro výběr nejzávažnějších sesuvů ke stabilizaci nebo sanaci.

Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. V rámci této výzvy nejsou přijatelnými příjemci podpory správy národních parků. Informace k povinným přílohám žádosti dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP: Žadatel není povinen předkládat jako povinnou přílohu žádosti Rozhodnutí o povolení ke kácení a Souhlas orgánů památkové ochrany. Tyto doklady budou předloženy nejpozději společně s dalšími podklady k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dle přílohy č. 1 Směrnice MŽP 12/2012). Určení výše podpory u projektů s kombinací více oblastí podpory V případě projektů s kombinací více oblastí podpory nebo v rámci jedné oblasti podpory, u kterých je rozdílná výše podpory, bude konečná výše podpory stanovena jako vážený průměr z nákladů jednotlivých opatření a následně zaokrouhlena na nejbližší nižší číslo dělitelné pěti. Příklad: Projekt spojuje opatření výstavba rybího přechodu a revitalizace vodního toku. Náklady na výstavu rybího přechodu: 5 mil. Kč Náklady na revitalizaci vodního toku činí: 2 mil. Kč Výpočet výše dotace v procentech: (2 000 000 x 100) + (5 000 000 x 90)/7 000 000 = 92,86 % po zaokrouhlení 90 %

Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému BENE-FILL od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádosti. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 3 je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR, žádosti v rámci prioritní osy 6 se doručují na příslušná krajská pracoviště AOPK ČR. Příjem žádostí končí v 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz, v sekci „Dokumenty ke stažení“.

Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky LI. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Fondu soudržnosti.

Prioritní osaa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Oblast podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší 2.1.2

Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT

V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na:  Výstavbu nového centrálního zdroje tepla včetně nově budovaných rozvodů tepla a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků náhradou spalovacích zdrojů ve stávajících objektech, rekonstrukce stávajících rozvodů (např. z důvodu přechodu z parního na teplovodní systém) a případnou rekonstrukci centrálního zdroje tepla do 5 MW jmenovitého tepelného výkonu. V případě rekonstrukce spalovacího zdroje budou přijatelné také projekty zaměřené pouze na instalaci dodatečných technologických zařízení sloužících ke snižování emisí NOx, SO2 nebo TZL.

Žadatel není povinen předkládat:  Projektovou dokumentaci,  Územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – v případě stavebních investic, na stavbu v celém rozsahu s potvrzením nabytí právní moci, popřípadě stanovisko příslušného stavebního úřadu, že je stavba v souladu s územně-plánovací dokumentací a nepodléhá územnímu řízení, dále stavební povolení. Upozornění pro žadatele – informace k čl. 7, bodu 3 směrnice MŽP č. 12/2012 V rámci výzvy jsou přijatelné žádosti o podporu na projekty, u kterých byl proces zadávacího řízení na realizaci projektu zahájen po 1. lednu 2007.

Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Informace k povinným přílohám žádosti dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce v OPŽP U relevantních projektů je žadatel povinen předložit jako povinnou přílohu žádosti o poskytnutí podpory údaje souhrnné provozní evidence ohlašované prostřednictvím integrovaného systému ohlašovacích povinností v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění za poslední tři ukončené ohlašovací roky. Žadatel předloží položkový rozpočet. Struktura a členění rozpočtu budou odpovídat běžnému položkovému rozpočtu, tzn. členění na stavební objekty a provozní soubory.


od 28. června do 31. října 2013. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění Směrnice MŽP č. 12/2012 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR

– kapitoly 315 a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému BENE-FILL od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádostí. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP www.opzp.cz, v sekci „Dokumenty ke stažení“.

28

29

ZAHRANIČÍ

ZAHRANIČÍ


Tak jako slunečnice každým dnem Na švýcarském jezeře budou letos v srpnu zprovozněny tři plovoucí solární ostrovy, které budou sloužit jako solární elektrárny. Solární ostrovy mohou fungovat na souši i na vodě, a to i za velmi náročných podmínek. Čas ukáže, jestli právě ony představují budoucnost solární energetiky.

První prototyp solárního ostrova byl na pevnině postaven ve velmi náročných klimatických podmínkách pouště v Ras al Khaimah ve Spojených arabských emirátech již v roce 2009. Vznáší se tam nad pouštním pískem a jeho vnější torus plave ve speciálním, za tímto účelem zkonstruovaném kruhovém vodním příkopu. Malý solární ostrov o průměru 88 metrů – taková je i velikost ras-al-khaimahského prototypu – vyprodukuje, když je v kondici, až jeden megawatt termální elektřiny, který by zajistil vytápění nebo chlazení menšího nákupního střediska. Větší ostrovy o průměru pěti set metrů až pěti kilometrů dokážou vyrobit od jedné desetiny megawattu po několik gigawattů termální elektřiny. „Je to nejpřesnější mechanismus, jaký kdy švýcarská technologie vyrobila,“ prohlásil tehdy o prototypu Hamid Kayal, výkonný ředitel CSEMUAE, společnosti stojící za prototypem solárního ostrova.

Již v době testování v ras-alkhaimahské poušti nebyla myšlenka solárního ostrova ničím novým. O pět let dříve začala vláda Ras al Khaimah spolu se švýcarským výzkumným centrem CSEM (La Centre Suisse d´Electronique et de Microtechnique) pracovat na vytvoření prototypu, ve kterém by se propojily akademické vědomosti s obchodním know-how. „Základní technologii známe a víme, že funguje,“ řekl Hamid Kayal. Problém totiž nespočíval v technologii, ale v tom, jak ji spolehlivě a efektivně využít. Prototyp proto neměl sloužit tomu, aby dokázal, že je možné elektřinu vyrobit, ale aby ukázal, jak úsporně je možné ji vyrobit, v jakém množství a kde. Vzhledem k možné velikosti solárních ostrovů, které se při mnohakilometrovém průměru mohou vznášet ve výšce až dvaceti metrů, bylo prioritou emirátního prototypu otestovat ostrov z mechanického hlediska a tím dojít k závěrům o vztahu velikosti ostrova a ekonomické stránky jeho provozu.

Koupaliště v Křenovicích  První prototyp solárního ostrova byl na pevnině postaven ve velmi náročných klimatických podmínkách pouště v Ras al Khaimah ve Spojených arabských emirátech již v roce 2009.

Ekologická technologie

Využívání energie z obnovitelných zdrojů pomáhá snižovat emise CO2 a výhledově bude pro lidstvo jediným možným zdrojem energie pro dlouhodobé využití. Ze všech obnovitelných zdrojů je solární energie při průměrném denním záření zhruba

Hlavní předností designu solárního ostrova je jeho schopnost sledovat pohyb Slunce po obloze. Díky rotaci jsou solární ostrovy vždy přesně v jedné linii se Sluncem, což je pro využívání koncentrovaných slunečních panelů zásadní. Stará známá vesta

ECHO

6,5 kWh/m2 tím nejslibnějším. Největší výzvou ovšem zůstává navrhnout a zkonstruovat technické zařízení na „sklízení“ sluneční energie ve velkém množství s minimálními finančními náklady. Projekt solárních ostrovů představuje jedinečný způsob, jak toho dosáhnout díky jednoduchosti a efektivitě designu. Solární ostrov je umělý kruhový ostrov potenciálně velkých rozměrů. Sestává z vnějšího torusu a membrány, na nichž jsou umístěny solární panely. Pod membránou je vytvořen menší přetlak na vyrovnání váhy solárních panelů umístěných nad membránou. Hlavní předností designu solárního ostrova je jeho schopnost sledovat pohyb Slunce po obloze. Díky rotaci jsou solární ostrovy vždy přesně v jedné linii se Sluncem, což je pro využívání koncentrovaných slunečních panelů zásadní. Tento inovativní koncept nevyžaduje, aby byly solární panely vybaveny samostatným vyhledávacím systémem.

 Projekt švýcarských solárních ostrovů odráží podobnou iniciativu britské společnosti ZM Architecture, která navrhla koncept solárních „leknínů“, jež by mohly být umístěny na nepoužívaných kanálech, řekách a přítocích a zabezpečovat dodávku lokální energie.

Nezávisle na síti

Cílem celé studie bylo zjistit, jaká velikost ostrova může konkurovat současným cenám za elektřinu. V první fázi se proto testovala mechanika prototypu. Během této zkoušky byla 250tunová platforma zdvižena za užití ne více energie, než je zapotřebí k provozu čtyř fénů na vlasy. Při druhé, dva týdny trvající zkoušce se měřila rotace ostrova a jeho přesnost ve sledování Slunce. Test potvrdil, že prototyp je schopen sledovat sluneční kotouč, aniž by se vychýlil o více než 0,02 stupně. V další fázi došlo na optimalizování konstrukce solárních kolektorů na platformě ostrova a vyzkoušení její stability a odolnosti vůči přírodním živlům, prachu a větru. Posledním krokem bylo navržení výnosné konstrukce, na níž by probíhala efektivní přeměna termální energie na elektřinu. „Účelem bylo vytvořit zařízení, které nespotřebovává energii, kterou vyrobí,“ vysvětloval v té době Hamid Kayal. Solární ostrovy mohou být nainstalovány na pevnině, ale i na vodní hladině. Velké ostrovy mohou být napojeny na komerční síť, zatímco menší by se nejspíše více hodily pro specifická průmyslová zařízení, která jsou na sítích nezávislá.

Další ostrovy vznikají

Zkušenosti s prototypem v Ras al Khaimah jsou nyní zúročovány při výstavbě švýcarských solárních laboratoří. Myšlenka vybudovat solární ostrovy na švýcarském jezeře Neuchâtel vzešla od švýcarského výzkumníka Thomase Hinderlinga, který již v roce 2008 prohlašoval, že dokáže vybudovat solární ostrovy

o průměru několika mil a že by byly schopny vyrobit stovky megawattů „relativně levné energie“. Hinderling byl v té době výkonným ředitelem CSEM a podílel se na projektu prototypu solárního ostrova v Ras al Khaimah. V roce Thomas Hinderling CSEM opustil a založil si vlastní laboratoř na výzkum solární energie, společnost Nolaris, pro kterou se mu podařilo získat investici ve výši sta milionů švýcarských franků od domácí energetické společnosti Viteos. Tři výzkumné solární ostrovy na neuchâtelském jezeře jsou plovoucí laboratoře, které budou sloužit jako solární elektrárny. Jejich klíčovým prvkem je schopnost otáčet se za Sluncem a zachycovat tak optimální sluneční záření za všech okolností. Plovoucí ostrovy jsou založeny na modelu koncentrovaných solárních elektráren (CSP), což znamená, že převádějí sluneční záření na teplo, které ohřívá tekutinu v trubkovém přijímači. Tepelná energie se v centrál-

ní části přeměňuje na páru, která pohání turbínu. Na vývoji ostrovů spolupracuje švýcarská energetická společnost Viteos SA a firma Nolaris. Každá z laboratoří v podobě plovoucího ostrova nacházejícího se 150 metrů od břehu bude osazena stovkou panelů nainstalovaných v pětačtyřicetistupňovém sklonu. Ostrov dokáže rotovat v rozsahu 220 stupňů, aby co nejdokonaleji využíval množství sluneční energie, které může během dne využít. V průměru by laboratoře měly mít dvacet pět metrů, ale podle konceptu Nolaris je možné vybudovat ostrov i o desetinásobku této velikosti. Mezi slunečními panely není třeba vytvářet velké mezery, a tak jejich hustota může být velmi vysoká. Zajímavé je také to, že podle konceptu Nolaris plave ostrov na vzduchovém polštáři, díky čemuž není třeba žádné mechanické konstrukce, a proto je úspora nákladů na konstrukci, instalaci i konečné rozebrání významná.

Zahajují provoz

Tři solární ostrovy se třemi plovoucími laboratořemi na neuchâtelském jezeře, testujícími proveditelnost a použitelnost této technologie a infrastruktury potřebné k jejímu dodání na pevninu, právě zahajují svůj provoz. Zatím budou umístěny v neuchâtelském přístavu a teprve začátkem roku 2014 budou přetaženy na konečnou lokaci, kde budou ukotveny ke dnu jezera a budou se vznášet na hladině nedaleko neuchâtelské čističky odpadních vod, stranou od jachtařů i plavců. Společnost Viteos zdůrazňuje, že ostrovy jsou budovány spíše za výzkumným a vývojovým účelem než pro praktické a finančně efektivní získávání energie. Technický ředitel společnosti Philippe Burri na tiskové konferenci prohlásil, že ostrovy umožní společnosti pozorovat korozivní účinky vody, větru a vln na celé zařízení. Očekává se, že ostrovy budou testovány po dobu pětadvaceti let. Po vyřazení z provozu bude možné všechny části ostrovů recyklovat.

Na nové koupaliště a rekreační zónu se mohou těšit v Křenovicích na Vyškovsku. Obec totiž získala mnohamilionovou dotaci z Operačního programu Životní prostředí, díky které může obnovit nefunkční mlýnský náhon. Hlavním cílem akce je však vytvoření protipovodňového opatření v blízkosti trati, kterou velká voda v minulosti zaplavila. „Rok 2010 byl bohatý na srážky. Obnovil se tak potůček, kterým stéká voda z polí pod kopcem Cikán. Když přijdou přívalové deště, zvýší se průtok a dochází k zaplavení prostoru,“ popsal problém křenovický starosta Jaromír Konečný.

Praha bez OPŽP Pražští radní schválili dlouho odkládanou výstavbu čistírny odpadních vod za šest miliard korun. Zhruba polovinu zaplatí město, druhou Pražané z navýšení ceny vodného a stočného. Praha nemůže získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí, protože má uzavřenu nevýhodnou smlouvu se společností Veolia. I tak se na Císařské louce v Troji začne od nového roku stavět nová čisticí linka. Hotova musí být do roku 2017, jinak Praze hrozí od Evropské unie obrovské sankce za překračování norem kvality vypouštěné vody.

Rekonstrukce teplárny

V Plané nad Lužnicí na Táborsku začala rekonstrukce teplárny za více než 1,3 miliardy korun. Uskuteční se za plného provozu a potrvá dva roky. Společnost C-Energy Bohemia, která teplárnu provozuje, má závazný příslib, že na významnou část modernizace získá dotaci z Operačního programu Životní prostředí, a to až do výše 30 procent výdajů z částky zhruba 992 milionů korun. Projekt počítá s rekonstrukcí dvou uhelných kotlů, které budou kompletně přestavěny na moderní technologii fluidního spalování, což podstatně zvýší jejich účinnost.

30

31

TECHNOLOGIE

TECHNOLOGIE


Viděl jsem tě růst Dřevo, kterému se vyhýbá kůrovec, červotoč i dřevokazné houby? Dřevěné mosty, jejichž pilíře přetrvaly staletí, aniž by otravovaly vodu, ve které stojí? Dřevo, z něhož lze postavit komín, který poté několik stovek let slouží, aniž by shořel? Ne, není to příběh z pohádky. Je to příběh měsíčního dřeva, dřeva správného okamžiku.

Měsíc ovlivňuje veškerý život na naší planetě – příliv a odliv, spánek a aktivitu zvířat i lidí, růst rostlin a stromů. Správný okamžik těžby a následné zpracování mají zásadní vliv na výslednou kvalitu dřeva. Zní to neuvěřitelně, ale dřevo stromů pokácených ve správném okamžiku vykazuje ve všech ohledech lepší vlastnosti než dřevo stromů pokácených jindy nebo dřevo chemicky ošetřované, které navíc může vyvolávat alergie a později se musí likvidovat jako nebezpečný odpad. Dřevo správného okamžiku neboli také měsíční dřevo je dřevo, se kterým se nakládá co nejpřirozeněji a nejšetrněji, podle moudrosti a zkušeností starých dřevařů a řemeslníků. Měsíční dřevo novodobě popularizoval Erwin Thoma, lesník z rakouských Alp, ve své knize „Viděl jsem tě růst“. Poznatky o dřevu správného okamžiku získal od dědečka své ženy a uvedl je do dnešní praxe.

I Stradivari chodil do lesa

Dřevo správného okamžiku ovšem není pouhou technologií, nestačí jen vědět, „jak na to“. Skrývá v sobě celou filozofii přístupu k lesu, dřevu a životu. Pokud plánujeme postavit si ze dřeva dům, vyrobit si z něj podlahy, nábytek nebo cokoli jiného, měli bychom podle

Hlavně žádnou chemii

Thomy v závislosti na způsobu užití dřeva předem posoudit, jak tvrdé, pružné, stabilní, barevné a prokreslené dřevo potřebujeme. Ideální je vypravit se do přírody a mezi stromy příslušného druhu nějaký čas pobýt, abychom vycítili, kde je nám nejlépe. Například bukové dřevo je světlé, narudlé a opticky velmi klidné, krajně tvrdé a zatížitelné. Buková podlaha a bukový nábytek dávají sílu a pomáhají svým uživatelům uspořádat si život. Měli bychom také znát místo, kde stromy vyrostly. Třeba i proto, že náročné stavby z masivního dřeva vyžadují klidně rostlé

V přirozeném lese se na každé půdě a v každé klimatické zóně usadí nejlépe přizpůsobená lesní rodina, a je proto logické, že strom, který dosáhne plné zralosti v sociálním organismu jemu přirozeného a důvěrně známého smíšeného lesa, bude vždy vykazovat klidnější dřevo než jedinec z uměle vysázené lesní plantáže. stromy. Smrky ze smrkových monokultur jsou na tom, co se týče klidu a trvanlivosti dřeva, mnohem hůře ve srovnání se smrky z lesů s přirozenými podmínkami růstu. V přirozeném lese se na každé půdě a v každé klimatické zóně usadí nejlépe přizpůsobená lesní rodina, a je proto logické, že strom, který dosáhne plné zralosti v sociálním organismu jemu přirozeného a důvěrně známého smíšeného lesa, bude vždy vykazovat klidnější dřevo než jedinec z uměle vysázené lesní plantáže. Krásným příkladem využití „klidného dřeva“ byl i italský houslový mistr a výrobce houslí Antonio Stradivari, který vysoko v horských údolích hledal pro své housle pomalu rostlé, 200–400 let staré smrky. U nás se takové, tzv. „houslové“ či „rezonanční“ stromy porážely například v šumavském Boubíně. V živé přírodě v oblastech pod 1 100 – 1 200 metry nadmořské výšky ani žádný čistě jehličnatý, natož čistě smrkový les prakticky neexistuje. Jsou výjimkou i ve vyšších polohách, většina smrků roste přirozeně ve směsi s jednotlivými listnatými stromy, jedlemi a modříny. Výběr dřeva na výro-

bu nábytku nebo stavbu domu sice nemusí být tak náročný jako v případě výroby hudebních nástrojů, ale i v takovém případě bychom měli dát přednost klidnému a trvanlivému materiálu.

Zimní dřevo

Velmi důležité je stáří stromů při kácení, ale i způsob, jakým byly poraženy, a čas, kdy byly poraženy. Čím jemnější a propojenější je struktura dřeva, tím větší má elasticitu a přitom pevnost a trvanlivost: Jemnoleté dřevo s nepatrnými odstupy mezi letokruhy, jaké mají pomalu rostlé horské smrky, je zpravidla vysoce hodnotné dřevo, méně náchylné k trhlinám a napětí, a déle vydrží. Optimální stáří kácených stromů se různí. Jehličnatým stromům by mělo být více než 120 let, rychle rostoucím stromům, jako jsou bříza a olše, více než 50 let, pomalu rostoucí stromy by se měly porazit ve věku od 100 do 200 let. Ke způsobu kácení stromů staří tesaři říkají: „Když chceš mít dobré stavební dřevo, poraz stromy korunami dolů z kopce a nech je i s větvemi několik týdnů ležet před tím, než dřevo odvezeš z lesa.“

Strom tak táhne přirozenými cestami a kanály vodu z kmene do koruny. Dřevo se tím zklidní a dřevní vlákna zůstanou neporušena. Kácení musí také probíhat ve správnou roční dobu. Proudění mízy se pozastavuje v posledním týdnu srpna a znovu začíná míza proudit koncem ledna. Proto je nejjistější kácet stromy od listopadu do ledna. Dřevo pokácené v zimě vykazuje jiné složení obsažených látek než dřevo poražené v létě. Přirozená odolnost dřeva poraženého v zimě proti houbám a hmyzu je z tohoto důvodu vyšší než odolnost dřeva poraženého v létě. Měsíc by měl v době porážení stromů ubývat, anebo by se měl nacházet v novu. Kácet je proto vhodné od druhého dne po úplňku až do novoluní včetně, přičemž tradice doporučuje kácet raději ve dnech, které se blíží novoluní, než ve dnech po úplňku. Měsíční fáze mají vliv dokonce i na dřevěné kůly usazené do země. Ty, které byly usazeny za ubývajícího Měsíce nebo při novoluní, jako by byly do země vtaženy. Naopak kůly vsazené při přibývajícím Měsíci se brzy viklají a uhnívají. Dokonce, jakkoli to zní paradoxně, i dřevěná podlaha položená za ubývajícího Měsíce prý méně vrže a leží klidněji, než když se stejná podlaha pokládá v době, když se Měsíc zakulacuje.

Dlouhé sušení

Správným pokácením ovšem příběh dřeva určeného pro dům či nábytek zdaleka nekončí.

Podstatné je také zabránit jakémukoli ošetření dřeva chemickými impregnačními látkami. Z tohoto důvodu je vždy lepší volit dřevo místní než cizokrajné, které se tak často ošetřuje, aby se zabránilo zavlečení cizího hmyzu či cizokrajných hub Měsíční dřevo novododo cílové země. Dlouhodobou bě popularizoval Erwin Thoma, lesník z rakouských životnost dřeva nezabezpečí Alp, ve své knize „Viděl jsem barvy, laky ani jiné chemikálie. Staré stavby žádnou chemii tě růst“. nepoznaly – a mnohé z nich přečkaly až do dnešní doby. Při současném trendu opakovaných nátěrů, vybrušování, opalování a nového natírání dřevo déle nevydrží, ale zato do prostředí, domácností i do našich těl proniká spousta jedovatých Dřevo je třeba usušit pomalým a přirozeným způsobem. Nařeza- chemikálií. Abychom se tomu vyhnuli, stačí věnovat dostatečná prkna a hranoly se narovnají do štosů s proložením a shora za- nou pozornost tomu, jaké dřevo kryjí, aby na ně nepršelo, ale aby za jakým účelem použijeme. mohly větrat. Ve dřevu, které leží Takové dřevo můžeme nechat bez ošetření nebo jej natřít příroky pod širým nebem, je chráněno před deštěm a má za sebou rodními vosky či oleji. Ono pak může volně dýchat a zpříjemňoparné, dusné letní dny stejně vat nám život v našem zdravém jako promrzlé zimní noci, se dřevěném domově. snižuje pnutí. Během přirozeného uskladnění probíhají ve dřevu kromě sušení také okysličování Dřevo 100 a různé další procesy způsoErwin Thoma vynalezl a pabující odbourávání a změnu tentoval úpravu dřeva, která tím, látek, přičemž se odbourávají že využívá všech těchto starých i živiny pro hmyz a houby, které znalostí a zkušeností, umocňudřevu škodí. Po několikaletém je dobré stránky dřeva a slabé

Například bukové dřevo je světlé, narudlé a opticky velmi klidné, krajně tvrdé a zatížitelné. Buková podlaha a bukový nábytek dávají sílu a pomáhají svým uživatelům uspořádat si život. vzdušném a suchém uskladnění dřeva se ve středoevropském klimatu usadí obsah vody kolem 15–20 %, ale ani po dalších sto letech skladování nebude dřevo sušší. Stavební dřevo dosáhne této suchosti za jeden rok až pět let podle použití a požadavků, dřevo z jehličnanů určené na podlahy a bednění za rok až dva, podlahy ze dřeva listnatých stromů potřebují k vyschnutí dva až čtyři roky a u nábytkového dřeva se počítá s rychlostí vysychání jednoho centimetru tloušťky na rok. Správně uskladněné a sušené dřevo je proti hmyzu a houbám téměř imunní, hlavní příčinou toho je právě jeho nízká vlhkost.

potlačuje. Dle Thomových zásad se zpracovanému dřevu česky říká Dřevo 100. Je to obdoba vícevrstevné překližky, ve které jsou místo lepidel jednotlivé vrstvy spojovány dřevěnými kolíčky. Je to proto stoprocentně dřevěný materiál bez jakýchkoli chemických přísad. Stěny z tohoto dřeva lze libovolně omítat nebo obkládat, nedochází k pohybům ani k prasklinám způsobeným deformacemi dřeva. Thomovo dřevo drží světový rekord v tepelné izolaci a zaručuje pětkrát vyšší ohnivzdornost než konvečně používané stavební materiály. V létě přirozeně chladí, přičemž teplotní výkyvy v prostorách z něj postavených

jsou díky dlouhé době vychládání dřevěných stěn mizivé.

Zdraví prospěšný dům

Kromě výhod technického rázu lze o dřevu správného okamžiku říci také to, že je doslova zdraví prospěšné. Údajně stíní vysokofrekvenční záření mobilních telefonů lépe než železobeton, cihly nebo ostatní běžně používané stavební materiály. Také vyhovuje současné tendenci biologického stavitelství minimalizovat plochu elektrostaticky nabíjených povrchů v obývaných prostorech. Lidské tělo má okolo sebe přirozené slabé elektrické ochranné pole. Toto pole odpuzuje od kůže částečky prachu a špíny, bakterie a podobně. V místnostech se silně elektrostaticky nabitými poli je toto ochranné pole člověka narušeno, což u člověka může vést ke vzniku alergií, zánětům sliznic, nachlazením, bolestem hlavy, celkově k tzv. „sick-building-syndromu“. Další nevýhodou elektricky nabitých povrchů je sklon k zaprášení a zašpinění, protože částečky, které se vznášejí ve vzduchu místností, jsou jimi přitahovány. Řešením je zabudování mnoha přírodních – dřevěných – povrchů v bytě. Tyto dřevěné povrchy však musejí být zcela neošetřeny, nebo ošetřeny nanejvýš přírodními látkami čili včelím voskem nebo oleji z přírodních pryskyřic. Dřevo navíc jako jediný běžně používaný stavební materiál dokáže snížit míru radioaktivního záření, které je pro každý živý organismus škodlivé, uklidňuje srdce (v dřevěném domě srdce ušetříme 3 500 úderů denně). Z těchto důvodů představuje dřevěný dům vysněné klima pro alergiky a jiné citlivé osoby. Ve spojení dřevěných tradic svých předků s novými technickými možnostmi nachází Erwin Thoma dnes v lesích energie a řešení, které dnešní lidstvo podle jeho mínění potřebuje. Není proto divu, že jeho stavební technologie získává čím dál tím více příznivců po celém světě. Ze Dřeva 100 jsou postaveny největší dřevěný hotel v Alpách, dřevěné kostely v Japonsku, veřejné budovy odstíněné vůči záření i nespočet zdravě klidných rodinných domů.

32

TAHÁK

Plán výzev OPŽP pro individuální projekty (projekty s celkovými náklady do 50 mil. eur), k 8. červenci 2013 Číslo PO/ oblasti podpory

2013 Název prioritní osy / oblasti podpory / podoblasti podpory

2

1

ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ

2

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

2.1.1

Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT – XLV. výzva

2.1.2

Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT – LI. výzva příjem bude ukončen po dočerpání alokace

2.1.3

Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů – XLV. výzva

2.1.5

Snížení imisní zátěže omezením emisí z veřejné dopravy – alternativní doprava 2)

2.2a

Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW

2.2b

Rekonstrukce nespalovacích zdrojů nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí – pouze projekty z Moravskoslezského kraje dle VP SA.35588 – XLVIII. výzva

2.2c

Záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší – XLV. výzva

2.2d

Technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší – XLV. výzva

3

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1)

UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ ENERGIE

3.1

Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny – L. výzva

kontinuální příjem žádostí 3)

3.2

Realizace úspor energie a využití odpadního tepla – L. výzva


4

ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ

4.1

Zkvalitnění nakládaní s odpady – XLV. výzva

4.1

Zkvalitnění nakládaní s odpady

kontinuální příjem žádostí

4.2

Odstraňování starých ekologických zátěží


5 5.1 6 6.3

OMEZOVÁNÍ PRŮMYSLOVÉHO ZNEČIŠTĚNÍ A SNIŽOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik – XLVII. výzva


ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY Obnova krajinných struktur – XLVI. výzva

6.1–6.6

všechny oblasti podpory v PO 6 – výzva určena pouze pro žadatele národní parky – XLIX. výzva


6.1–6.6

všechny oblasti podpory v PO 6 – L. výzva


7

ROZVOJ INFRASTRUKTURY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTU

7.1

Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací – XLIII. výzva

7.1

Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací

1)

Nad rámec plánovaných výzev bude vyhlášena výzva na oblast podpory 1.3.

2)

Případné hodnocení a schválení žádostí je podmíněno dohodou s Evropskou komisí. V případě neschválení Evropskou komisí bude v PO 2 vyhlášena zástupná výzva pro čerpání zbývajících prostředků.

3)

1

příjem žádostí posuzování přijatelnosti a hodnocení žádostí projednání žádostí Řídicím výborem OPŽP, schválení Řídicím orgánem OPŽP vydání dokumentů – registračních listů a rozhodnutí ministra

V případě kontinuálního příjmu žádostí budou projekty hodnoceny a schvalovány postupně ve třech skupinách. První skupina bude tvořena žádostmi podanými od 27. 6. do 30. 8. 2013, druhá skupina žádostmi podanými od 2. 9. do 18. 10. 2013 a třetí skupina žádostmi podanými od 21. 10. do 29. 11. 2013.

Plán výzev OPŽP může být v průběhu roku aktualizován.

OPERAČNÍ PROGRAM

E vropsk á unie

Pro vodu,

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Fond soudržnosti

vzduch a přírodu

priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I

ročník 6 I číslo vydání 9 I vyšlo v září 2013 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.

I

Radost zámeckého pána

Recommend Documents