r o č n í k LV I I č í s l o 3 4

3–4/ 2009

Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Dne 20. 6. 2008 byl Radou pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných časopisů (www.vyzkum.cz). Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. § 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. SDO.

časopis pro slévárenský průmysl Foundry Industry Journal

r o č n í k LV I I . 2 0 0 9 . č í s l o 3 – 4

ISSN 0037-6825 Číslo povolení Ministerstva kultury ČR – registrační značka – MK ČR E 4361

tematické zaměření / všeobecně zaměřené číslo special topic / general topic number

Vydává © Svaz sléváren České republiky IČ 44990863

obsah

Redakce: 616 00 Brno, Technická 2896/2 tel.: 541 142 664, 541 142 665, fax: 541 142 644 [email protected] [email protected] www.slevarenstvi.svazslevaren.cz

75

Struktura vysokotlakých odlitků ze slitin Al-Si



Structure of high pressure die castings from Al-Si alloys

Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29, 678 01 Blansko, telefon: 516 412 510 [email protected] Do sazby 4. 1. 2009, do tisku 3. 3. 2009. Náklad 700 ks. Inzerci vyřizuje redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

Ružbarský,J.



Vplyv technologických parametrov tlakového liatia na štruktúru odliatkov



Influence of die casting technological parameters on casting structure

83

Vychází 6krát ročně. Číslo 3–4 vyšlo 20. 3. 2009. Cena čísla Kč 60,–. Roční předplatné Kč 360,– (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné. Cena čísla Kč 100,–. Roční předplatné Kč 600,– (podniky) + DPH + poštovné + balné.

Nováková,I.–Nová,I.



80

Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Zátišie 10, 831 03 Bratislava, tel.: 00421 244 455 238, fax: 00421 244 455 239. Členové Združenia zlievarní a kováční Slovenska na adrese: Združenie zlievarní a kováční Slovenska, Robotnícka 14, 036 01 Martin, tel. + fax: 00421 434 220 350, [email protected]

oDBORNÉ ČLÁNKY

Petrík,J.



Spôsobilosť skúšky zabiehavosti



Capability of a fluidity test

88

Ragan,E.



Vnútorné chyby tlakového odliatku



Internal defects of a die casting

91

M a l i k , J . – F u t á š , P. – Va s ko v á , I .



Vratný materiál v technológii tlakového liatia



Return material in technology of pressure die casting



FIREMNÍ PREZENTACE

94

Vokáčová,D.



15 let společnosti KERAMOST, a. s. (KERAMOST, a. s., Most)

96

DISA – ucelené systémy tryskacích technologií (DISA Industries, s. r. o., Příbram)

98

Váhy a vážicí systémy pro slévárny od firmy FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna



vedoucí redaktorka Mgr. Helena Šebestová redaktorka Mgr. Milada Haasová redakční rada prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc. Ing. Ján Cibuľa prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka prof. Ing. Milan Horáček, CSc. Ing. Jaroslav Chrást, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c. Richard Jírek Ing. Radovan Koplík, CSc. Ing. Václav Krňávek doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Ivan Pavlík, CSc. doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. Ing. Vladimír Stavěníček, předseda prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. František Střítecký Ing. Jiří Ševčík Ing. Jan Šlajs Ing. Josef Valenta, Ph.D. Ing. Ivo Žižka

WORLD FOUNDRY DAYS SVĚTOVÉ SLÉVÁRENSKÉ DNY BRNO 1. – 3. 6. 2009 • SVĚTOVÉ TECHNICKÉ FÓRUM • 46. SLÉVÁRENSKÉ DNY® • MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Ph.D. HLAVNÍ CÍL Prezentace českého slévárenství před účastníky z celého světa BLIŽŠÍ INFORMACE www.wtf2009.cz

Í Ã Å É Ì “ Æ É´ Í È “ Æ ¿ % É Å ¸ Á “ " Å

ºÜêëؗñؗçæñå[åoä—ÙéìêÜãêâfßæ— ãØÙðéàåëì ÇcàÜçâ“æßâéì“çÔÞb“à‘Øàؓèébæ瓃ÞâßÜÖk“ æçW‘“ é“ µåèæØß蟓 ÞçØåb“ æؓ í‡`ÔæçáÜߓ íW  æçèãÖؓæéÔíè“áԓæÞßâáÞè“ßâuæÞbÛâ“åâÞ術 K`ÔæçákÖܓæØàÜáW€Ø“ÕìßܓæØíáWàØáܓæؓíW  ÞßÔ×ákàܓ ãåÜáÖÜãì“ ØèåâßâÕÕÜáÚè“ ā“ ãåâ  æÔíâéWák“íWÝà“ãâ×ßؓãåÔéÜ×Øß¡“ÃåÔÞçÜÖÞb“ íÞèƒØáâæçܓ ã€Ø×Ôߓ í‡`ÔæçácáŽà“ ·ÔáÜØߓ ºèØÚèØá“áØÝØá“ãåâæç€Ø×áÜÖçékà“æéb“ÞáÜ  Û쟓 Ôßؓ ܓ åØÙØåâéWákà“ â“ âæâÕákÖۓ ãâ  íáÔçÖkÖÛ¡“·WßؓÕìßԓãåØíØáçâéWáԓãÔæW‘“ í“âÕßÔæçܓãåâÕßØàÔçÜÞì“Ùâá׍“Ô“ãåâÚåÔà“ ¸È“æ“׍åÔíØà“áԓæçåèÞçèåWßák“Ô“ÞâÛØíák“

—

ñçé[íð“

ãâßÜçÜÞ蓸ȡ“ÆãØÖÜÿÖÞb“Ùâá×ì“Ô“ãåâÚåÔàì“ ¸ÈŸ“â“ÞçØåŽÖۓæؓãâ×åâÕác“Ûâéâ€Üß⟓Õìß쭓 ¹ÜáÔá`ák“áWæçåâÝؓé“âÕßÔæçܓéŽíÞèà蟓鎠 éâÝؓԓÜáâéÔÖkŸ“ÃåâÚåÔàì“íÔÛåÔáÜ`ák“åâí  éâÝâéb“æãâßèãåWÖؓԓÅØÚÜâáWßák“×ÜàØ᠓ íؓ Ùâá׍“ ԓ ãåâÚåÔà“ ¸È¡“ ɓ ¸èåâãØÔᓠÇåÔÜáÜáړ ¼áæçÜçèçؓ ãåâÕcÛßⓠâ×Õâåáb““ ƒÞâßØák“áԓçbàԓÃåÔÞçÜÖÞb“ÔæãØÞçì“Ùâá  ×“Ô“ãåâÚåÔà“¸È¡“·åÔí“ÕìߓÞßÔ×Øá“íØ  ÝàbáԓáԓãåâÝØÞçâ鎓àÔáÔÚØàØá硓

Æ×åè‘Øák““ ã€ØæábÛâ“ßÜçk

ÇéæÙgßãؗ„ØÛؗíñÛgã[íØÚoÚߗêÜäàå[„‘

µåá⟓"ØæÞW“åØãèÕßÜÞÔ ¨¥ą ª¥—dÜéíåؗ©§§° ÃåâÚåÔà­

—ÇæåÛgão—¨¥—dÜéíåؗ©§§°“ ——ŸÎ˽—ą—¨¥—ÛÜå  Ÿ¿æëÜã—Íæéæåg•—ą—âæåÝÜéÜådåo—ÚÜåëéìä  ¨§¥§§—ÊãØíåæêëåo—ñØß[áÜåo Č¿àêëæéàܗêãfí[éÜåêâ’ÚߗëÜÚßåæãæÞàoč ¼åÞÜã꣗¾¥—ŸÄÜÜéÙìêÚߣ—»  Ȭ—§§§—ãÜë—æÛãàë⑗ą—äØëÜéà[ãð£—ëÜÚßåæãæÞàÜ£— ØçãàâØÚÜč ¹^ß飗ɥ—ŸÆëëæ¤íæ夾ìÜéàÚâܤÌåàíÜéêàë^ë—ÄØÞÛܤ ÙìéÞ£—» “ ČÍÜã⒗æÙáÜí—êãfí[éÜåêâ’ÚߗÝæéÜä—í—ÄØÞ¤ ÛÜÙìéÞìč ÄìéØãàÛßØ飗ĥ—ŸÅæéëߗ¼ØêëÜéå—ÉÜÞàæåØã—Àåêëàëìëܗ æݗÊÚàÜåÚܗØåۗËÜÚßåæãæÞð£—ÀÅ»  Č͒íæá—ëÜÚßåæãæÞào—ãàëo—âæí‘č— Éìêo壗¥£—Êëé[åê⒣—Â¥—ŸÍÌ˗¹éå棗ºÑ  Č¿àêëæéàܗêãfí[éÜåêëío—åؗdÜêâf䗋ñÜäoč ¨ª¥§§—ÌíoëØÚo—éÜÚÜçÚÜ  ÌÝÛàæáÛãg˜åíòÝí嘺êæç¡ ¨ª¥§§—ÌíoëØÚo—çéæáÜí𠨪¥ª§—ÇéÜñÜåëØÚÜ ÄÜéëØ£—Á¥—ŸËÜÚßåàÚâf—äìñÜì䗹éå棗ºÑ  ČÅ[ãÜñ𗢗Øâëàíàëð—ËÜÚßåàÚâfßæ—äìñÜؗ¹éåæ— í—æÙãØêëà—äÜëØãìéÞàÜč ÇÆÊË¼É Ê’âæéØ£—Ç¥£—Æë[ßØ㣗ͥ£—¿ìdâØ£—Á¥£—ÄæéÜ꣗¸¥—Ÿ&ÍÌ˗ ÇéØßØ£—ºÑ  Č­§¥— í’éædo— í’éæÙð— æÛãàë⑗ ñ— ëí[éåf— ãàëàå𗗠í—&Üêâf—éÜçìÙãàÚܗؗêæìdØêå[—êàëìØÚÜč ¨«¥§§ą¨­¥§§—Âìãëìéåo—çéæÞéØä— Ÿ¿àêëæéàܗçé‘äðêãæíf—éÜíæãìÚܗ¢—éÜëéæ—ßìÛÙØ  ¨«¥§§—ÆÙgۗÝæéäæì—ÙìÝÜëì—êܗČêâìëÜdåæì— dÜêâæì—çàíåo—çØéëðč— ¨¬¥§§—Í’êëØíؗí—ËÜÚßåàÚâfä—äìñÜ엹éåæ

—OëÜ钗©¥—dÜéíåؗ©§§°—

ª©­™™

——ŸÎ˽—ą—©¥—ÛÜ嗢— ——«­¥—êãfí[éÜåêâf—Ûåð—ą—¨¥—ÛÜå  Ÿ¿ãØíåo—ç„ÜÛå[‡âæ풗ê[ã—âæåÞéÜêæífßæ—ÚÜå¤ ëéؗßæëÜãì—Íæéæåg• 

—

°¥§§—ÑØß[áÜåo °¥¨¬ą¨§¥ª§“¹ìÛæìÚåæêë—êãfí[éÜåêëío ÎæãÝ£—¾¥—ŸÍ»¾£—» ±— ČÊãfí[éÜåêëío—í—¼íéæçg—ą—ÛåÜê—Ø—ñoëéØč— ¿æé[dÜ⣗ĥ—ŸÍÌ˗¹éå棗ºÑ  ČËéØÛàÚÜ£—êæìdØê咗êëØí—Ø—çÜéêçÜâëàíð—êãf¤ í[éÜåêâfßæ—çé‘äðêãìč ÀñØÞØ£—Á¥£—ÃÜÚÜëØ£—Á¥Á¥£—¸ñçàéࣗϥ¾¥—Ÿ¸ñëÜéãØå—Äܤ ëØããìéÞàÚØã—ëÜÚßåàÚØ㗺ÜåëéÜ£—ÁÁ¥—ÃÜÚÜëؗ™—¸êêæÚ¥£—

Å[í‡ëgíؗ‹dØêëåo⑗í—çØéãØäÜåë염Ì

ª©±™™

Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼ ¼“¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£ £ ¬“¡“¦ ā §

104

à è å Þ ì u â éÔ “ ¤£ ¨ ©¤¥ “ £ £ “ µ å á â çØ ß¡­ “ ž §¥£ “ ¨ §¤ “ §¥¤ “ § ©¤ ÙÔ ë ­ “ ž §¥£ “ ¨ §¤ “ §¥¤ “ § ©¤ Ø   àÔ Üß­“ à åÔ íØ Þ ³ çØ Ö ÛáÜ Ö Ô ßàè æ Ø è à¡Ö í ê ê ê¡ã åØ æ á Ø ßÜ ç Ü¡ÜáÙâ

ÊÍ*ËÆÍ)—˼º¿ÅÀºÂ)—½@ÉÌė©§§° «­¥—êãfí[éÜåêâf—Ûå𠨥—êígëæí[—âæåÝÜéÜåÚܗÛæâëæéØåۑ—ą—êãfíØd‘

¨®¥ª§—ÍØãå[—ßéæäØÛØ—Î½Æ Ÿ¿æëÜã—Íæéæåg•—ą—âæåÝÜéÜådåo—ÚÜåëéìä  ©§¥§§—ÊçæãÜdÜåê⒗íÜdÜé—åؗÙéågåêâf—ç„ܤ ßéØÛg—í—ßæëÜãì—ÊØåëæå

ÚØáØåWßák“æØÞåØç ÔåÜWç“ ÆâÛáæ çåÔææؓª£ ·   § £¥¦ª“·‰ææØß×âå ٠ᡵâ들£“¤¬“©¤ ·   § £ £¤£“·‰ææØß×âå Ù Á càØÖÞâ çØß¡­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“¤¨ çØß¡­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“£ «“ çØß¡­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“¤ª ÙÔ ë­“ž §¬“¥¤¤“© «ª“¤¥“£¨ ÜáÙâ ³ÖÔØÙ  ØèåâÙâèá×å ì¡âåÚ ê ê ê¡ÖÔØÙ  ØèåâÙâèá×å ì¡âåÚ

ábÛⓠßÜçk¡“ Ãⓠ×ÜæÞèíܓ ‡`ÔæçákÖܓ æÖÛéWßÜßܓ éæçèã“×â“çâÛâçâ“æ×åè‘Øák¡“ ÁԓíWécå“íÔæØ×Wák“ãåâÕcÛßì“ãåÔéÜ×Øßáb“ ÜáÙâåàÔÖؓâ“æâè`Ôæábà“æçÔéè“æßbéWåØᓠԓâæçÔçákÖۓæèÕÝØÞ獡“

ËØÙ¥—ÀÀ¥—— ÊëØëàêëàÚ⒗ç„ÜßãÜۗêígëæíf—í’éæÙð—æÛãàë⑗ą—©§§®—Ÿí—ëìå[Úß  “ ɎåâÕԓé“çèáWÖۓíԓåâÞ­“´ ¥££¨Ÿ“µ ¥££©Ÿ“¶ ¥££§Ÿ“· íÔÛåáèÝؓ¤¦¦“£££“ç“ã€ØæáŽÖۓâ×ßÜçލŸ“¸ ¥££¥ ñÜäg

˸¹Àɸ—½æìåÛéðäÜå—ÀåêëàëìëÜ£—¼ÊÇ  ČÅæío—ñ[âØñåoÚࣗíñëØßð—ê—ÛæÛØíØëÜãà—Ø—í’¤ íæá—íܗêãfí[éÜåêâ’ÚߗëÜÚßåæãæÞàoÚßč— Âàâìæ—ÂØë旟Á ± ČOâæãð—çéæ—êàãåæì—âæåâìéÜåÚÜêÚßæçåæêë—áؤ çæåêâfßæ—êãfí[éÜåêâfßæ—çé‘äðêãìč ¨¨¥§§—ą¨©¥¨¬—Çæâéæâ—í—çæì•àëo— çædoëØdæí’ÚߗêàäìãØÚo£—ÉǗëÜÚßåàâ—ØëÛ¥ ¹^ß飗ɥ£—Ä^êàØ飗¿¥£—ÂØêØãØ£—Á¥—ŸÆëëæ¤íæ夾ìܤ éàÚâܤÌåàíÜéêàë^ë— ÄØÞÛÜÙìéÞ£— »£— ¸ãÜïØåÛÜé— »ìÙdÜâ—ÌåàíÜéêàëð—æݗËéÜådo壗Ê  ČÀåæíØÚܗؗçÜéêçÜâëàíð—íܗêãfí[éÜåêâf—ígÛg— ą—æÛãàëâð—íܗíàéëì[ãåo—éÜØãàëgč ¹æßéÜꗺ¥—ŸÉ¾Ì—¾äÙ¿£—»æéëäìåÛ£»  ČÊæìêëØí咗í’íæᗼÉǗêðêëf䑗ÙgßÜä—çæ¤ êãÜÛåoÚߗ¨§—ãÜë—ê—ÚoãÜä—íðßæígë—ñ풇Üå’ä— çæ•ØÛØíâ‘ä— êæìdØêåfßæ— êãfí[éÜåêâfßæ— çé‘äðêãìč ÊìØéÜñ£— É¥£— ¿ØéëäØå壗 »¥£— ¾æëëêÚßãàåÞ£— Á¥— ŸË̗ ÂÜäçëÜ壗»—¤—Ë̗»Üìêë梗¸ñëÜ饗Ä˺ÜåëéÜ£—¼ÊÇ  ČÀåëÜãàÞÜåëåo— çéæÚÜê— „oñÜåo— í’éæÙð— íܗ êãf¤ í[éÜåêâf—í’éæÙgÿ ¸ãæÜ£—Ä¥—Ÿ¼ÊÀ—¾éæì痣º¿  ČËéÜåÛð—í—åìäÜéàÚâf—êàäìãØÚà—êãfí[éÜåêâ’Úߗ çéæÚÜê‘č »é[çÜãØ£—Ä¥—ŸÄº¸¼£—ºÑ  ČËéæáéæñägéåf— ÛàÞàë[ãåo— äÜëæÛð— íܗ êãfí[¤ éÜåêâf—ëÜÚßåæãæÞààč ¨ª¥«¬—ą¨¬¥¬§——ÇéæÞéÜêàíåo—êãàëàå𣗠äØëÜéà[ãð£—çéæÚÜêð—ØëÛ¥ ÍéææäÜ壗̥£—¹ßéàÞ¤ÇæãØÚñÜ⣗¸¥—ŸÉÎË¿£— ¸ØÚßÜ壗»  Č¿ðÙéàÛåo—ãàëf—çéæÛìâëð—çéæ—ÙìÛæìÚo—ØçãठâØÚܗí—ØìëæäæÙàãæífä—çé‘äðêãìč ÊæÙÚñØ⣗ť—Ÿ½æìåÛéð—ÉÜêÜØéÚߗÀåêëàëìëÜ£—ÂéØâæ Çà ČËØáÜäêëío—éæñëØíÜåfßæ—âæíìč ¿ì飗¹æ—ÐæìåÞ£—ÇØé⣗ÊìåáؗŸÂæéÜØ  ČÆÛãàëâð—ñ—çgåæí’Úߗâæí‘č— ½æéÛ£—»¥—¸¥—Ÿ¼ìéæçÜØå—ÀåíÜêëäÜå뗺Øêëàåޗ½ÜÛܤ éØëàæ壗Ì  Č¹ìÛæìÚo—ëéÜåÛð—í—ãàëo—åؗíðëØíàëÜã咗äæÛÜãč ÅæÝØ㣗¸¥—ŸºÜåëéØã—ÄÜëØããìéÞàÚØã—É™»—ÀåêëàëìëÜ£— ºØàé棗¼Ë  ČÅæíf—ëÜÚßåàâð—ñçéØÚæí[åo—Ø—çæì•àëo—¸»Àč ÄéíØ飗ǥ—Ø—âæ㥗Ÿ½ØÚìãëð—æݗÅØëìéØã—ÊÚàÜåÚܗØåۗ ¼åÞàåÜÜéàåÞ£—ÃáìÙãáØåØ£—ÊÃÆ  ČÅæí[—âæäçãÜëåo—ëÜéäàÚâ[—Ø—ÚßÜäàÚâ[—Øåؤ ã’ñؗ£åؗäoêëgž—çé旄oñÜåo—âíØãàëð—ßãàåoâæí’Úߗ êãàëàåč ÉæêÚ£—Á¥—Ø—âæ㥗Ÿ¸ìêëéàØ嗽æìåÛéð—ÉÜêÜØéÚߗÀåêëठëìëÜ£—ÃÜæÙÜ壗¸  ČÆÛßØۗâíØãàëð—æÛãàëâì—ñؗçæì•àëo—çædoëØdæ¤ íf—ëæäæÞéØăܗêçæãì—ê—ëÜÚßåàâØäà—çæâéædठãf—íàñìØãàñØÚÜč ¨­¥¨¬ą¨¯¥©§—ÅÜëéíØãf—Ýæéäð—ą—æêë„àíØ£— çæáàíØ£—å[ëgéð£—ÜâæãæÞàÚâf—àåæíØÚÜď Çæãñà壗¿¥—ŸË̗¹ÜéÞØâØÛÜäàܗ½éÜàÙÜéÞ£—» — ČÅÜáåæígá‡o—êàëìØÚܗí—æÙãØêëà—ØåæéÞØåàÚâ’Úߗ ÚßÜäàÚâ’Úߗçæáàíč— ¾àééÙØÚߣ—Ì¥£—čããÜ飗Á¥—Ÿ¸Ê¿Ã¸Å»¤ÊQ»º¿¼ÄÀ¼¤ ¤Â¼ÉŽ¼ÊË£—¿àãÛÜ壻 

ČÊo‰æíf— êëéØëÜÞàܱ— ÂæäçãÜïåo— ç„oêëìç— çéæ— çé‘ãæäæíf—ñ풇Üåo—âæåâìéÜåÚÜêÚßæçåæêëà— êãfí[éÜåč Ã~ÚßëÜ£—Â¥—Ÿ¿QË˼żʤ¸Ã¹¼ÉËÌÊ£—»êêÜãÛæéÝ£—»  ČÆÙÜÚ咗í’íæá—çæáàíæí’Úߗêðêëfä‘č ¿éØÙàåØ£—»¥—Ÿ½ÆʼºÆ—¼ìéæçÜ£—¹æéâÜ壗»  ČÂæäçãÜïåo—çéæÚÜꗄoñÜåo—âíØãàëð—éæñëØíÜåf— ãàëàå𗟽Äʗąą—½Üééæìê—ÄÜëØã—Êßæç č ½Üééæìê ÄÜëØã Êßæç č  č ¹Øê룗Á¥£—ÊÚßäàÛ룗ǥ£—¾éØÝ£—Ä¥£—Êàäæ壗Υ—ŸËÜÚߤ åàÚØã—ÌåàíÜéêàëð—½éÜàÙÜéÞ£—»  ČÊëìÛàܗåæífßæ—çéæÚÜêì—íêë„Üãæí[åo—áØÛÜé— çéæ—ñãÜç‡Üåo—âíØãàëð—á[ÛéØč ÄØëꗿæãäÞéÜ嗟ÊîÜÛàêߗ½æìåÛéð—¸êêæÚàØëàæ壗 Á€åâ€çàåÞ£—Ê  Č¼âæãæÞàÚâf—àåæíØÚܗíܗ‡ífÛêâ’Úߗêãfí[éå[Úßč ¨§¥§§ą¨¯¥§§—»æçéæíæÛå[—í’êëØíؗÛæÛØíؤ ëÜ㑗ؗêãfí[éÜå ¨°¥«¬—ÂæåÚÜéë—í—Ùéågåêâf—âØëÜÛé[ãÜ ©§¥ª§—ÊçæãÜdÜåê⒗íÜdÜé—íܗíàååfä—êâãoçâì— Č̗âé[ãæíåð—¼ãà‡âðč

—Êë„ÜÛؗª¥—dÜéíåؗ©§§° —ŸÎ˽—ą—ª¥—ÛÜå  ÇéØÚæíåo— ÚÜêëð— ç„ÜÛÜí‡oä— çéæ— ñØßéØåàdåo— ‹dØêëåoâð— Î˽— ą— ◠ÛàêçæñàÚà— ågâæãà◠ä敤 åæêëo—ÚÜêë ÅؗâؕÛæì—ëéØêì—çæáÜÛܗ¨—ØìëæÙì꣗ëᥗçædÜë— ‹dØêëåo⑗áܗæäÜñÜå—åؗäØïàä[ãåg—«§—æêæ٘— ¸ —ÁàßæäæéØíêâ[—ØéäØëìéâؗê¥é¥æ¥£—¿æÛæåoå— ¢—å[í‡ëgíؗñ[äâì—ÃÜÛåàÚÜ ¹ —Çéíåo—Ùéågåêâ[—êëéæáoéåØ£—إꥣ—ÍÜãâ[—¹o¤ ë܇—¢—ÄæéØíê⒗âéØ꣗ÇìåâÜíåo—áÜêâðåg º —½Àļʣ—إꥣ—ÌßÜéêâf—¿éØÛà‡ëg¦¸Ã̺¸ÊË£— ê¥é¥æ¥£—ËìçÜê𗢗âã[‡ëÜé—åؗÍÜãÜßéØÛg » —ËØÝæåÚ棗إ꥗¦—ºÀɼϗºÑ£—ê¥é¥æ¥£—Âæç„àíåठÚܗ¢—ÄìñÜìä—ßàêëæéàÚâ’ÚߗØìë ¼ —KÂÆ»¸—¸ÌËÆ£—إꥣ—ÄãØÛ[—¹æãÜêãØ헱—ñçgë— ¹éåæ —Ÿ«­¥—êãfí[éÜåêâf—Ûåð—ą—©¥—ÛÜå  ŸâæåÝÜéÜådåo—ÚÜåëéìä—ßæëÜãì—Íæéæåg•  ʼº¼—ȸ藹—ÂÆļÉ&Å2—ÇH¼»ÅKÂÐ ŸßãØíåo—ç„ÜÛå[‡âæ풗ê[ã—âæåÞéÜêæífßæ—ÚÜå¤ ëéؗßæëÜãì—Íæéæåg•  ¯¥§§—ÑØß[áÜåo ¯¥¨§ą¨§¥§§—½æéäæíØÚo—êägêà Ã~ÚßëÜ£—Â¥—Ÿ¿QË˼żʤ¸Ã¹¼ÉËÌÊ£—»êêÜãÛæéÝ£—»  ČºÜãâæíf— çæêæìñÜåo— çæáàíæí’Úߗ êðêëf䑗— ê—ç„oâãØÛÜä—çéæÚÜêì—ÝÜåæã¤éÜñæ㤺Ʃč Êë~ëñÜ㣗ɥ£—ÂæÚߣ—º¿¥£—Âãæêâæîêâࣗĥ£—¹éæëñâࣗÁ¥£— ÊÚßéæÛ£—Ä¥—Ÿ¸Ê£—¿àãÛÜ壗» — ČÉÜØâÚܗ åؗ ßéØåàÚà— å[ëgé¦âæí±— ÁØ◠ñØáàêëàë— ígë‡o—ñàêâ—êãfí[éåðč ¹ìéàØ壗¸¥—Ø—âæãÜâëà헟ÊØåۗËÜØ䣗êçæ㥗ê—é¥æ¥—ºÑ  Č¾¼ÆÇÆÃĴ—ą—ëÜÚßåæãæÞàܗí’éæÙð—ÝæéÜä—Ø—áؤ ÛÜé—ê—ØåæéÞØåàÚâ’ä—çæáàíÜä¥č ½éìããࣗ»¥—ŸÀ½Ä¼£—½ ± ČÀļÉÐʗ½æìåÛéð—ÄàåÜéØãꗼìéæçܗą—•[éì¤ íñÛæéåf—äàåÜé[ãð—çéæ—êãfí[éÜåêëíoč ¹àéÚߣ˥£—Êàäçêæ壗¹¥—Ÿ½ÆʼºÆ—¼ìéæçÜ£—» “

ªª©™™

Æ ß b éW åØ áæ ç é k“¡“¿É ¼ ¼“¡“Õ € ØíØ á ā × è Õ Ø á“¥£ £ ¬“¡“¦ ā §

108

¾ÁÃ

µØßÚÜØ

©©“¥££

µåÔíkßÜØ

À å Þ ¥ — à ì Û g ⠗ Á Ø å ⠑ á—

"káÔ

íñÛgã[í[åo

ɓ×Ô߃kà“éìæçâèãØák“ã€Ø×áØæߓ¼áÚ¡“¾åԓ íãåWéè“ â“ Ûâæãâ×ԀØák“ ԓ åØéÜíák“ íãåWéè“ íԓåâޓ¥££«¡“ÁԓácݓáÔéWíÔߓ¼áÚ¡“ÀåW  íØޟ“ÞçØ厓ã€Ø×æçÔéÜߓãßWá“ãåWÖؓáԓåâޓ ¥££¬¡“ÀØ×ãâÞßW×W“æؓ‡`Ôæç“Æÿ“áԓéØ  ßØçåÛè“é“»ÔááâéØåè“Ô“áԓÀÆɓ铵åác¡“Áԓ âÕc“ çìçⓠÔÞÖؓ Õè×ؓ æ×åè‘Øák“ ÿáÔá`ác“ ã€ÜæãkéÔ硓 ɃØÖÛáì“ ã€kçâàáb“ ãâíéÔߓ áԓ ˼¼¼¡“åØãåØíØáçÔ`ák“æßbéWåØáæގ“ãßØæ“Ô“éì  Õk×ߓí‡`Ôæçácáb“Þ“ÔÞçÜéác݃kàè“ã€kæçèãè“ Ô“àâ‘áâæçܓéìè‘kéWák“ÝÔޓêØÕâéŽÖۓæçåW  áØޟ“çÔޓåèÕåÜÞì“Æÿ“é“`ÔæâãÜæؓÆßbéWåØá  æçék¡“·WßؓÕìßâ“×âÛâ×áèç⟓‘Ø“íÔæØ×Wák“ é“ã€kƒçkà“åâÖؓãåâÕcÛáؓãâדíWƒçÜçâè“ÿ  åØà“¹ÜàØ染ԡ“æ¡Ÿ“ÈÛØåæÞb“»åÔ×܃çcŸ“Ô“ÀØ  ×ØÞ⟓ÃâéW‘æÞW“µìæçåÜÖÔ¡ ¼áÚ¡“ ½Ôáލݓ íÛâ×áâçÜߓ ÆßbéWåØáæçék“ `¡““ ¬ā¤£¢¥££«“écáâéÔáb“ã€Øæábàè“ßÜçk¡“"kæ  ßâ“Õìßâ“Ûâ×áâÖØáâ“éØßàܓ×âՀ؟“ÝÔޓãⓠæçåWáÖؓ ÞéÔßÜçákÖۓ â×ÕâåáŽÖۓ ã€kæãc頓 ލŸ“ çÔޓ ãⓠæçåWáÖؓ ÿáÔá`ák¡“ ·âãâåè`Üߓ ÆÿŸ“ÔÕì“æؓáԓãâ×âÕábà“`kæßؓãâ×kßØßⓠàÜáÜàWßác“ÝØ×áâè“íԓ×éԓåâÞ졓 ÃåâÙ¡“»âåW`Øޓã€kçâàáb“ãâíéÔߓáԓÆéc  çâéb“ çØÖÛáÜÖÞb“ Ùxåèà“ ¥££¬“ ԓ íWåâéØu“ ãâæÞìçߓ ÜáÙâåàÔÖؓ ⓠãåâÚåÔàè“ çâÛâçⓠæéWçÞè“éƒØÖۓæßØéÔ`¡“É“×Ô߃kà“ã€kæãcéÞè“ ãåâÙ¡“ÆßW×ØޓÜáÙâåàâéÔߓâ“àâ‘áâæçܓéæçè  ãè“×⓸¼¶¹“ā“ØéåâãæÞbÛâ“Æ×åè‘Øák“ã€Øæ 

Êæâæãêâ[—ä[—åæíf—ãæÞæ ÆçØÝác“ ÝÔÞⓠÆéÔí“ æßbéWåØᓠ"œ ã€Øד áØ  ×Wéáâè“ ×âÕâè“ íàcáÜߓ ßâÚ⟓ çÔޓ ܓ áԃؓ ãåàìæßâéÞԓæܓ€ØÞßԟ“‘Ø“Ýؓáԓ`Ôæؓâ‘ÜéÜç“ çâ“æéb¡“ÉìÛßWæÜßԓæâèçc‘“ãåⓑWÞ쓃Þâß쟓 â×Øéí×Ôáb“ áWéåÛì“ é“ ×ÜÚÜçWßák“ ãâ×âÕc“ èàkæçÜßԓáԓêØÕâéb“æçåWáÞì“Ô“áԓíWÞßÔ×c“ Ûâ×áâÖØák“ é؀ØÝáâæçܓ éìÕåÔßԓ ékçcíáb“ ßâÚ⓴áçâákáԓ½èåÔ`Þì“íؓ§¡“ç€k×쟓âÕâå“ ÉŽçéÔåáb“íãåÔÖâéWák“Þâ鍓ԓ×åÔێÖۓÞÔ  àØፓā“èàcßØÖÞb“íWàØ`áÜÖçék“Ô“ÞâéW€æçék¡ È`ÜçØßb“ ƒÞâßì“ ½Ôåâàkå“ GÜàލݓ ԓ ÃÔØ׷塓

¦©“¨££

¹ÜáæÞâ ¹åÔáÖÜØ ¶ÛâåéÔçÞâ ¼á×ÜØ ¼çWßÜØ ½ÔãâáæÞâ

Æç€kãÞì“íؓÆâÞâßæÞb

½Ü‘ák“´ÙåÜÞÔµ ¾ÔáÔ×Ô´

ÄÞ

¨§¤“¨¤¥ «§“ª¤§

§«¨ ¥¦“ª££

§“«££

¥“§ª¤“ª££

ª§«

¤«“¬¤¬

§«©

¬¥£

¦¤“«¨¦

¥£“£¥©

¥ª

¥“¥«©

¨“¦¦¥“£££

«£¥“£££

©¨“¤££

¬©§“£££

¬©©“£¤§

©££“¥££

¥“«¨©“£©§

¥“£§§“£¨¨

¤§“ª££

«©“£££

¨¦“¥¬§

¨«©“¬££

§©“¨££

ª«“¥§¤

¥©£

«¬“©££

«©“ª££

¬¤¥“¨££

¤¥“¨££

ª§“£££

¤“§££

¥“ª§¥“¬¤§

¥¬¥“¬£«

¤£©“¬¦¥

¤“¨§¬“©£§

¬“ª§¬

§£“ª¦«

ª“§¥¤

©“¬©£“ª©¨

¦“£££

ªª“£££

¤¤ª“©££

¤«“¨«¨

¥«¥“¥££

¤¨¤“¥££

¥¦“¬££

¥£¥“¥££

¨§

¥£“§ª¥

¦¦

¨“¬§£

¨«“¬££

¥¤¤“¥££

¨ ¤“«¤©

ª¬“¥££ ©“¥£¬ ¨«“§££ ¤§«“©££

§“£££

¬£¤“¦«¨

©©

¤

¬ª“¥ª©

¦“¨©©

«¨¦“ª¨©

¤ª«“««§

ª¥“¦¥£

¥“¥¤¥

¨“«§£“£¥¥

¤££

¤£“¬££

¤“©££

¬¥¤“¬££

©££

¤¥£

«“¥§¥

¤¦“¤««

¥“¨£¥

¦¨ª“¤£¦

¥§§

¦¦

¤§¥“«¬«

¦£“£££

¨£“£££

ª“«££“£££

¤“©ª¨“¥¤¥ «§“«««

¨“£§©

¥¥“ªª¤

ª“£££

¥¤©“£££

¤§“ª££

¤¤“¤££

¤£¬“¬ª¦

ª“§£¦

ª¬¦

¦¨“§§ª

¦“«§¤

¦§“«¤¤

¥“«£¨

¦“¦¥£“£££

¤“«££“£££

¤«£“£££

¤“¦££“£££

¥££“£££

«§£“£££

«£“£££

«“ª©£ «¦“«ª¥ §¥¦“ª££ ¥£«“¬££

GéŽÖÔåæÞâ

¥¬“¬¥¥

¦“©££

¥¤“¤£¬

§“¦££

¥“¤©£

¦¤“«¬ª ª§ª“©££

¦«“£ª¦ ¤¨“¦££

«¬“¥££

¨«“¨££

¥¥“¥££

¥“¤©£ ª“ª«¦ ¬“¥¨¥

¥©“¥©£

¨£“«££ ¥¦“¥¥«

¥«“©££

¤££“£££

¥¤«“¤¤¨

«¦“¤¥¬

§¤“¤¬©

¦¥£“¦¥¤

¦¬§“£££

©“¨££

¤§§“£££

¤¬“£££

¤¤¥“¤¨£

©¥©“©¤£

§£“£££

¤£“£££

¥©©“£©£

¤¤“£££

¥£“¨££

ÈÆ´ ¶ØßÞØà

¦“««¬“£££

¦“«¬£“£££

©ª“£££

¤“¥§«“£££

¥«¦“£££

¤“«££

¦¦“«ª¤

¤“«§ª“£££

¤¬£“£££

¥«£“£££

§“£££

ª«“£££

¤¦“£££

¤¦©“£££

§§“¬¤ª“¤§¦

¥¥“«ªª“¥£¤

¤“¤£¤“¥¥¥

¤£“¤«¦“¥¬¨

¤“¨¬©“«¦§

¤¥“ª¥ª“¤£©

¤§“¦£¬ ¥“¨££

¨

§¨“§§¨ ¤“§¦¥“¬¬©

¤¬ª“§¬©

¨“¬££

¦©¤“¦££

¤“«¦ª

¤£¥“¤©§

¤©“¬££ ©“¥§¤

ª©“ª©¤

¤¨¨“©§¥

¤“¤§¦

¥“£££

¤¦¥“§¬¥

¦“¤¦£

¥«“©££

«ª«“£«£ ©¥¦“£££

ÉØßÞW“µåÜçWáÜØ

§¤“««©

¤¥“¨££

¥“¤©¤ ¦£“£££

ÇÖÛÔÜ êÔá ÇèåØÖÞâ

¦£“£££

¤£«“¨¤ª

¥¤“¬££

ÈÞåÔÝÜáÔ¸

ª£“£££

¤¦“¦¨© ¨¨¤

¦¤“©¨¬

©¬©“¦££ ¬©“¨ª¨

©§“ª££

¤¨£“«¬¦

ÇÛÔÝæÞâ´

¥“£¥¦“¬££

§¦« ¥£“£££

ªª“¦££

¨¤“¤¬©

GãÔácßæÞâ

¦©«“ª££

¤£“ª££

¨ª“¨¥¤

Géb×æÞâ

ª¨“¥©¨ ª“ªª¤“¤££

¤«§“£££

¤“ª¬©“¦££

¤«“ª££ §¨¦“£££

¤¨©“¤«¤

©£«“£££

¥¬“¬¥¥

ÆßâéÜáæÞâ

¦“¥¥ª“¤££ ¦¤“¥©¬“©¦£

¨“¦£¤ ª“¤¥¦ ¦£¤“§££

§¬“¥¦£

ÅèæÞâ

ÚÜãâÜä ¤§ª“¦¨¬

¥¬“£££ ¥¤©“««¦

«¤¦

ÅÔÞâèæÞâ

ÆßâéØáæÞâ´

æêëØëåo

Ñå

ªª©

¤£¦“¬¥ª ¥“ª§£“£ª¨

¦“§ª¦ ¥¨“§££

ÅèàèáæÞâ

ÃâåçèÚÔßæÞâ

110

¥¦“ª«¦ ¥£§“¬££ ¨ª¤“¥ª¬

¤¬“¬££

¥“ª¤ª“¤££

ÁâåæÞâ ÃâßæÞâ

ÆÙ饗¨¥—— ºÅº— ‡âæãåo— Ýéfñâð— ؗ êæìêëéìßð—— ê— éìdåoä— æíã[Û[åoä— ñoêâØåf— Ûo¤ âð—çéæáÜâë염̓›Ùâçâ“ÃÔط塓¿¡“»Ô  éØßÞԜ

§¥“¤££

«¬¬“ª¤¥

ÁcàØÖÞâ

êãàëàåð ¸ã—

ºì

§«“£££ ¤¤¤“£¨¦ §“£§ª“¨£¨

¤¤§“©££

¤¥“¬ª£

ÀÔaÔåæÞâ ÀØëÜÞâµ ÁÜíâíØàæÞâ¶

Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿É ¼ ¼“¡“Õ € Ø íØ á ā × è Õ Ø á“¥£ £ ¬“¡“¦ ā §

æÚÜã

¦£¦“¥££ ¦“ª¥¤ ¨¦¨“¦¤©

ªª“§££ ¤“£©£“¬££

¤“££¥“¨££

¿ÜçéÔ

Æ Ã G “Ô “É  G ǟ “Æ â Þ â ß æ Þ W “¤ Ÿ “© £ ¥ “£ £ “µ å á â ç Ø ß ¡ ­ “¨ §¤ “§ ¥ ª “¤¬ ¬ ® “à â Õ Ü ß ­ “© £ ¦ “¥ ¬ § “« « ª Ø àÔÜß­“æØéÖÜÞ³æãææÕåáâ¡Öí

ëÜäçÜéæ¤ íØå[—ãàëàåØ

«“©££ ¨¥“ª«¬ ª“©¬«“¦¬©

§ª“«££ ¬§£“¬££

§«¦“£££

¾âåØÔ

ÀåÞ¥—Áà„o—KÜídoâ

¥ª£“£¥¥ ¤¨“§©£“¤ª©

·WáæÞâµ

Éؓ ×áØÖۓ ¤¤¡ā¤¥¡“ ßÜæçâãÔ×è“ ¥££«“ ãåâ  ÕcÛßâ“é“ÕåácáæÞbà“ÛâçØßè“ÆÔáçâá“ãâ×  íÜàák“íÔæØ×Wák“áØÝé샃kÛâ“âåÚWáè“Æ×åè  ‘Øák“ ã€ØæábÛⓠßÜçk“ ›Æÿœ“ ā“ æÛåâàW‘×cák“ ×ØßØÚW獡“ ÆÔàâçábàè“ íÔæØ×Wák“ ã€Ø×  ÖÛWíØßԓæÖۍíÞԓÅÔ×ì“ÆÿŸ“áԓÞçØåb“Õìßì“ ×ØçÔÜßác“ãåâÝØ×áWáì“ÝØ×áâçßÜéb“Õâ×ì“ãåâ  ÚåÔàè“íÔæØ×Wák¡ ÃåØíÜ×Øáç“Æÿ“¼áÚ¡“¿è×cޓ½Ôáލݓã€ÜékçÔߓ éƒØÖÛáì“ ‡`ÔæçákÞì“ Ô“ íWåâéØu“ ã€Ø×áØæߓ íãåWéè“â“`Üááâæçܓæ×åè‘Øák“íԓåâޓ¥££«¡“ ɓ×Ô߃kà“Õâ×c“èéØ×ߓ×â“ÙèáÞÖؓáâébÛⓠãåØíÜ×Øáçԓ Æÿ“ ãåâÙ¡“ ¼áÚ¡“ ´èÚèæçÜáԓ“ ÆßW×Þԟ“ÃÛ¡·¡“ÇØá“éƒØà“ãâ×cÞâéÔߓíԓ׍  écåè“Ô“íWåâéØu“ã€Ø×æçÔéÜߓ`ßØáì“åÔ×쟓ÞçØ  åW“Õè×ؓé“áWæßØ×èÝkÖkà“âÕ×âÕk“ãåÔÖâéÔ瓓 é“çâàçâ“æßâ‘Øák­ ā“ ãåâÙ¡“¼áÚ¡“´èÚèæçÜá“ÆßW×Øޟ“ÃÛ¡·¡“ā“ãåØ  ãåâÙ¡ ¼áÚ¡ ´èÚèæçÜá ÆßW×Øޟ ÃÛ¡·¡ ā ãåØ  íÜ×ØáçŸ ā“ ¼áÚ¡“¿è×cޓ½Ôáލݓā“ãÔæçãåØíÜ×ØáçŸ ¼áÚ¡ ¿è×cÞ ½ÔáÞÝ ā ãÔæçãåØíÜ×ØáçŸ ā“ ¼áÚ¡“ÀÔåçÜá“ÀåWíØޓā“æçWߎ“æØÞåØçW€Ÿ ¼áÚ¡ ÀÔåçÜá ÀåWíØÞ ā æçWߎ æØÞåØçW€Ÿ ā“ ¼áÚ¡“´áçâáká“ÆèÖÛâàØߓā“`ßØ០¼áÚ¡ ´áçâáká ÆèÖÛâàØß ā `ßØ០ā“ ¼áÚ¡“½ÔᓿzÙÙØßàÔáá“ā“`ßØ០¼áÚ¡ ½Ôá ¿zÙÙØßàÔáá ā `ßØ០ā“ ¼áÚ¡“ÃÔéØߓÀÜÖÛÔß`kޓā“`ßØá¡ ¼áÚ¡ ÃÔéØß ÀÜÖÛÔß`kÞ ā `ßØá¡

¾ÁÊ

¥“©¬£“£££

"ØæÞW“åØãèÕßÜÞÔ

ãÔæçãåØíÜ×Øáç

ÁØâ—ÝìåÞìáܗؗáØâ—áܗ„oñÜåؗ¼íéæçêâ[— ìåàܶ“ ÇèçⓠâçWíÞè“ âÕÝÔæáÜßԓ áWéƒçcéԓ ¸éåâã  æÞbÛⓠãÔåßÔàØáçè“ æ“ â×Õâåáâè“ ã€Ø×  áWƒÞâ術ɃÜÖÛáܓ‡`ÔæçákÖܓàÔÝk“áìák“íÖØ  ßԓ ÝÔæáⓠⓠçØåàkáØÖۓ ¸èåâãÔåßÔàØá矓“ ¸éåâãæÞW“ ÞâàÜæ؟“ ÅÔ×ԓ ¸ÈŸ“ éŽÕâåì“ ¸ÈŸ“ ãåÜáÖÜãì“ ÙèáÚâéWák“ ԓ íÔæçâèãØák“ ÝØ×  áâçßÜéŽÖۓíØàk“ĈæØ×àÔ×éÔÖkçÞìû“Ôçס ÀÀÀ¥—äÜñàå[éæÛåo—ăåØådåo—Ý|éìä— ÑãØëf—âæéìåð ɓãåâæÜáÖܓßâuæÞbÛâ“åâÞè“ãåâÕcÛßâ“é“ÃåÔ  íؓ¼¼¼¡“àØíÜáWåâ×ák“ÿáÔá`ák“Ùxåèà“ÍßÔçb“ Þâåèá쓛êêê¡íßÔçÔÞâåèáÔ¡ÜáÙ✓áԓçbàԓ Êígë—íܗăåØådåo—âéàñࣗâæåÜڗÙÜñêëØéæêë¤ å’ÚߗdØꑶ“¸Þâáâà“½Ôá“GéØÝáÔå“âÕÝÔæáÜߓ ã€k`Üáì“éíáÜÞè“ÿáÔá`ák“ÞåÜíؓԓã€Ø×æçÔéÜߓ æéb“áWíâåì“áԓÝØÝk“€ØƒØák¡“"ØæÞâè“åØãèÕ  ßÜÞè“âíáÔ`ÜߓíԓíØàܟ“éؓÞçØåb“Ýæâè“ÕÔá 

ÆÛåâàW‘×cák“ ×ØßØÚW獓Æ×åè‘Øák“ ã€ØæábÛâ“ßÜçk

Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾  “ É R Å Â µ ´ “ É “ Í ´ » Å ´ Á ¼ " .

ÀåÞ¥—ÁæêÜݗ¿ãØíàåâØ é ŽÞâá᎓€Ø×ÜçØߓÆÆ"Å

ÇØ ÖÛáÜ ÖÞW“¥« ¬ © ¢ ¥ ©¤©“£ £“µ å á â çØ ß¡­“¨ §¤“¤§¥“© §¥ çØ ß¡­“¨ §¤“¤§¥“© «¤ çØ ß¡žÙÔ ë ­“¨ §¤“¤§¥“© § § æéÔí³æéÔíæßØéÔåØá¡Öí ê ê ê¡æ éÔ í æ ß Ø éÔ åØ á¡Ö í

ÆéÔí“æßbéWåØá“"ØæÞb“åØãèÕßÜÞ ì“ Ýؓ〠Ü×åè‘ØáŽà“`ßØáØà“¶´ ¸¹ ¶âààÜç çØؓâٓ´ ææâÖÜÔçÜâáæ“ âٓ¸èåâãØÔᓹ âèá×åÜØæ“ › ´ æâÖÜÔÖؓØéåâãæÞ ŽÖۓ æßbéWåØáæÞ ŽÖۓæ éÔ퍜

§¥¡ “ æ ç Ô ç Ü æ ç Ü Ö Þ Ž “ 㠀 Ø Û ß Ø × “ æ é c ç â é b “ é Ž å â Õ ì “ â × ß Ü ç Þ “

¿è×cޓ½Ôáލݓ¢“½Ü€k“GØé`k Þ

ÁâéÜáÞì“íؓÆéÔíè“ æßbéWåØá“"Å

Í Ã Å É Ì “ Æ · Å È U ¸ Á . “ à D ¸ Æ Á % »  “ ¿ ¼ Ç . “ ¢ “ É Í · & ¿ É Á .

ÆéÔíè“æßbéWåØᓓ "ØæÞb“åØãèÕßÜÞì

Í Ã Å É Ì “ " ¸ Æ ¾ % “ Æ ¿ % É Å ¸ Á Æ ¾ % “ Æ Ã Â ¿ ¸ " Á Â Æ Ç ¼

ñçé[íð“

¦£§“¤££ ¦“¥«©

¤«“£££

¤“©¥ª“¤¥¬ ¤“¦¤©“©¨£ ¬ª§“¤ª£

¤¤£“£££ ¥¬«“£££ §“£££

¤¥“£££

¨§“£££ ¤¤“«¤¬“£££ · ¤“£££

ª¤«“£££

¥ª«“§¬© ¬¦¬“¦¬§ ¤©¨“¥¬§

¬§“¬¤¬“££ª

¬˜“áWåæçØà“áԓ¤Ÿ¦“àÜß¡“çèá“é“åâÖؓ¥££ª¡“ Çâ“éØ×ßâ“Þ“ékÖؓáؑ“¬£˜“éìçk‘Øáâæçܓ×â  àWÖkÖۓ éŽåâÕákÖۓ ÞÔãÔÖÜ硓 ÃåÔÖâéákÖܓ æçWçák“æãåWéì“â`ØÞWéÔÝk“é“åâÖؓ¥££«“×Ôß  ƒk“åæç“â“«“˜¡ Çæãêâæ“ā“ÇÔçâ“àÔßW“íØàc“æؓÖÛìæçW“×â  æWÛáâèç“ÛåÔáÜÖؓ¤“àÜß¡“çèá“â×ßÜçލ¡“¤¤˜“ åæçØà“é“åâÖؓ¥££ª“ÕìßԓÝØÝk“ÖØßÞâéW“鎠 åâÕԓâ×ßÜçލ“¬§¥“£££“àÜß¡“çèá“é“æâèßÔ×è“ æ“ åæçØà“ ãâßæÞbÛⓠ»·Ã“ ⓠ©“ ˜“ é“ åâÖؓ ¥££©¡“ÂדåâÞ蓥££¥“`ÜáÜߓáWåæç“éŽåâÕì“ â×ßÜçލ“é“ÃâßæÞ蓧¦“˜“Ô“ÝØÝk“éŽíáÔà“ãåⓠØéåâãæގ“æßbéWåØáæގ“ãåàìæߓæؓí鎃Üß¡ ёêë[íØáo—åØÙãoñâ엟ëéíØãÜ  ÀØדácÞâßÜÞԓßØçì“áWæßØ×èÝkÖk“íØàc“é“æØ  íáÔàè“ ¤£“ áØÝécçƒkÖۓ éŽåâÕ֍“ â×ßÜçލ““ ›ëØÙ¥—ÀÀÀœ“Õèa“ÖÛìÕcß쟓áØÕâ“Õìßì“ácÞ×ؓ èãåâæç€ØדéƒØÖۓèéØ×ØáŽÖۓíØàk¡“½ØÝÜÖۓ éŽåâÕԓâ×ßÜçލ“æؓéƒÔޓíԓãâæßØ×ákÖۓãcç“ ßØç“æçåàc“í鎃ÜßԓԓáØÝæâ蓑W×áb“áWíáÔÞ쟓 ‘Ø“Õì“æؓæéb“ãâíÜÖؓÖÛçcßì“éí×Wç¡

ªª­™™

ÆÙ饗¨¥—— ÇéæÛìâëàíàëؗ¨§—åÜáígë‡oÚߗí’éæÙڑ—æÛãàë⑗í—éæÚܗ©§§®

Æ ß b é W å Ø á æ ç é k“¡“¿É ¼ ¼“¡“Õ € Ø íØ á ā × è Õ Ø á“¥£ £ ¬“¡“¦ ā §

114

100

Tisková konference k veletrhu HANNOVER MESSE 2009 (Deutsche Messe Hannover, Německo)



RUBRIKY

101

Roční přehledy

104

Zprávy Svazu sléváren České republiky

105

Zprávy České slévárenské společnosti

108

Program: Světové technické fórum 2009, 46. slévárenské dny ®, 1. světová konference doktorandů

110

Zprávy Sdružení přesného lití

110

Vzdělávání

111

Slévárenské konference

113

Slévárenská výroba v zahraničí

118

Recenze

118

Aktuality

119

Umělecká litina

120

Blahopřejeme

122

Nekrolog

122

Poznamenejte si

123

Z historie

3. mezinárodní veletrh přesného lití





OBÁLKA



KERAMOST, a. s., Most



Metal Recycling s. r. o., Říčany u Prahy



FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna



Commexim a. s., Říčany u Prahy



inzerce

74 99 100 71 79 128 87

Air Products Česká republika Deutsche Messe Hannover, Německo DISA Industries s. r. o., Příbram EKOGLOBAL s. r. o., Pardubice Targi Kielce Sp. z. o. o., Polsko Veletrhy Brno, a. s., Brno



Zúčastnit se mohou všichni vystavovatelé. Termín dodání přihlášky do soutěže: 22. 5. 2009. Formulář a podmínky účasti: www.newcast.de

i n ze r c e





V rámci veletrhu NEWCAST budou představeny nejnovější výsledky vývoje v oblasti přesného lití z celého světa a proběhne 2. ročník mezinárodní soutěže NEWCAST Award ve třech kategoriích: odlitek s nejlepší funkční integrací, nejlepší náhrada jiného výrobního postupu a nejlepší řešení slévárenské technologie.



Bühler Druckguss AG, Švýcarsko

v 

ωÞèÛÞÜçi™óÚæi†Þçh™fqìåè

“½ â æ Ø Ù “ » ß Ô é Ü á Þ Ô“

ÌÅ+Ï˾ÇÌÍÏ4™f§™¬ć ­¨ «©©²

pří ští číslo bude věnováno Světovému technickému fóru 2009

Inovační park NEWPART pro výkovky a spékané součásti. Zároveň proběhne Metal Plaza – fórum pro obchod surovinami, kovy a pro logistiku a řezání. Doprovodný program je doplněn 4. fórem NEWCAST pro uživatele odlitků a kovových dílů a řadou seminářů a konferencí. Bližší informace: www.newcast.de www.newcast.com

23.–25. 6. 2009 Düsseldorf Německo

Josef Hlavinka

zprávy Svazu sléváren České republiky

Novinky ze Svazu sléváren ČR Ing. Josef Hlavinka v ýkonný ředitel SSČR

Te chni c ká 28 9 6 / 2 616 0 0 B r n o te l.: 5 41 142 6 42 te l.: 5 41 142 6 81 te l.+fa x : 5 41 142 6 4 4 [email protected] w w w.s va z s l e va re n.c z

zprávy svazu sléváren čr

Cesta za poznáním bruselského labyrintu Těmito slovy také můžeme uvést školicí stáž v Bruselu, které se zúčastnil zástupce svazu na sklonku loňského roku. Účastníci semináře byli seznámeni se základními principy eurolobbingu – prosazování zájmů podle pravidel. Praktické zkušenosti předal zúčastněným Daniel Gueguen nejen prostřednictvím své knihy, ale i referováním o osobních poznatcích. Dále byla prezentována pasáž z oblasti problematiky fondů a programů EU s důrazem na strukturální a kohezní

Svaz sléváren České republik y je př idruženým členem CA EF Commit tee of A ssociations of European F oundries ( A sociace evropsk ých slévárensk ých s vazů)

generální sekret ariát Sohns trasse 70 D - 4 0237 Düsseldor f P.O.Box 10 19 61 D - 4 0 010 Düsseldor f N ěmecko tel.: + 49 211 6 87 12 15 tel.: + 49 211 6 87 12 0 8 tel.: + 49 211 6 87 12 17 fa x: + 49 211 6 87 12 05 info @caef- eurofoundr y.org w w w.caef- eurofoundr y.org

104

politiku EU. Specifické fondy a programy EU, o kterých se podrobně hovořilo, byly: Finanční nástroje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, Programy zahraniční rozvojové spolupráce a Regionální dimenze fondů a programů EU. V European Training Institute proběhlo odborné školení na téma Praktické aspekty fondů a programů EU. Důraz byl kladen zejména na projektový management. Jak funguje a jak je řízena Evropská unie? Tuto otázku objasnila návštěva Evropského parlamentu s odbornou přednáškou. Všichni účastníci mají nyní zcela jasno o termínech Europarlament, Evropská komise, Rada EU, výbory EU, principy fungování a zastoupení jednotlivých zemí „sedmadvacítky“ atd. III. mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny V prosinci loňského roku proběhlo v Praze III. mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny (www.zlatakoruna.info) na téma Svět ve finanční krizi, konec bezstarostných časů? Ekonom Jan Švejnar objasnil příčiny vzniku finanční krize a představil své názory na její řešení. Českou republiku označil za zemi, ve které jsou ban-



Proběhla řada vzdělávacích seminářů



Návštěva účastníků v parlamentu EU

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

J o s e f H l a v i n k a / Vá c l a v K a f k a

zprávy České slévárenské společnosti s e k re t a r iát p.s . 13 4, D i va d e lní 6 657 3 4 B r n o te l., z á zna mní k , fa x : 5 42 214 4 81 m o b il: 6 03 3 42 176 e - ma il: s l e va re ns ka @ vo lny.c z w w w.s l e va re ns ka.c z



Ing. Hlavinka před zahájením jednání

Všichni čtenáři jistě pozorně sledují aktuální situaci v našem oboru Vzhledem k časovému posunu mezi uzávěrkou příspěvků a vydáním tohoto čísla však asi nemá smysl více rozepisovat jednotlivá opatření, která již nebudou aktuální. Chtěli bychom vám proto popřát pevné nervy a výdrž. Slévárenský obor na území naší republiky za dobu své historie nejednou odolával vnějším tlakům a vždy se ctí obstál. Věříme, že i v tomto období tomu bude stejně.

ČSS je členskou organizací W F O World Foundr ymen Organization c /o T he National Met alforming Centre 47 Birmingham Road, Wes t Bromwich B70 6PY, Anglie tel.: 0 0 4 4 121 6 01 69 79 fa x: 0 0 4 4 121 6 01 69 81 e - mail: secret ar y @ thew fo.com



doc . Ing. Václav Kafka , CSc .

O tom, že světová finanční krize se v České republice rovněž projeví, dnes již nikdo nepochybuje. V současnosti je spíše otázkou, jak intenzivní bude hospodářská krize, která finanční krizi nutně doprovází. Recese se již plně projevila v německém hospodářství, které je motorem Evropy. Tato situace nemůže nemít vliv na české slévárny. Ve dnech 17.–18. 6. 2008 diskutovali členové Odborné komise ekonomické (OKE) při ČSS v Královopolské slévárně, s. r. o., Brno, nad problémem opakovaného enormního nárůstu cen surovin a energií. V té době jsme se intenzitou nárůstu cen blížili situaci ze závěru roku 2003 a úvodu roku 2004; hledala se odpověď, jak optimálně na danou situaci zareagovat a shodli jsme se na „závazku Svazu sléváren České republiky (dále SSČR) ke statistickému měsíčnímu zjišťování minimálních, maximálních a průměrných cen ocelového odpadu, surového železa, zlomkové litiny a koksu pro účely stanovování materiálové přirážky k ceně“. Rozhodli jsme se rovněž sejít ke stejnému tématu na mimořádném zasedání OKE dne 4.–5. 11. 2008. Do listopadu 2008 se však situace zcela zásadně změnila – vypukla světová finanční krize. Pro naše slévárny to v cenové oblasti znamenalo, že např. ceny ocelového odpadu a pevného surového železa se ze svého až téměř stoprocentního nárůstu vrátily prakticky na původní hodnoty. Také pohyb cen u feroslitin se zastavil. Pouze u energií v zásadě zůstává původní nárůst. Touto situací se zabývalo 38 účastníků OKE na zasedání 4. listopadu ve Slévárnách Třinec, a. s. Hosté si vyměnili názory na reakci zákazníků na zahrnutí cenové přirážky do ceny odlitků a na skutečný nebo očekávaný pokles zakázek ve své slévárně. Pozoruhodné byly zkušenosti se zajišťováním nových pracovníků (např. motivační odměna pro za-

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

105

zprávy Č eské slévárenské společnosti

ky v dobré kondici, nezatížené nezdravými hypotékami. Recesi výroby nastartovanou finanční krizí jsme schopni ustát. Každá výrobní organizace bude v důsledku propadu zakázkové náplně přepočítávat nákladové položky. Tyto kroky nejsou vůbec jednoduché a pro chod celé organizace jsou velmi závažné. Přijímaná opatření je nutno vnímat jako dobře zvážená ve snaze minimalizovat dopady ekonomické krize na organizaci a zaměstnance. Nezáviděníhodné rozhodování „kormidelníků českého průmyslu“ doufejme zjednoduší politika vlády naší země opřená o stanoviska Ekonomické rady vlády. Aby to však nebylo tak jednoduché, i tato politika musí zapadat do globálního opatření EU, které asi ve finále srovná rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Dnešní výhoda může být za čas nevýhodou. (Člověk se nevyhne úvaze, jak „pár hloupých hypoték“ a obchodů na burze někde za velkou louží může rozhoupat donedávna stabilní ekonomiku evropských velmocí. Kde jsou však kontrolní mechanizmy? Lidský faktor umí pracovat i v Americe. Pozn. autora.)

Světová finanční krize aneb Odborná komise ekonomická při ČSS na 31. zasedání a V. mezinárodní ekonomická konference

městnance, který přivede nového pracovníka do slévárny apod.). Dále byly předány informace o omezování některých zamýšlených investic. Podle zjištění SSČR (Ing. Ivo Žižka, který převzal záštitu nad konferencí) nastalo nebo se očekává snížení poptávky po odlitcích u cca 70 % sléváren. Účastníci se shodli, že příští, 32. zasedání (březen 2009) by se mělo znovu věnovat zkušenostem sléváren se získáváním pracovníků a zejména s jejich motivací. Vlastní V. ekonomická konference (pořadateli byli OKE při ČSS a Slévárny Třinec, a. s., záštitu převzal generální ředitel doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc.) byla zahájena exkurzí na pracoviště nové moderní automatické formovací linky (AFL), která byla postavena v třineckých slévárnách koncem roku 2007, provoz byl zahájen na přelomu let 2007 a 2008 a v současnosti pracuje linka na dvě směny (pondělí až pátek). Přednášková část V. ekonomické konference byla rozdělena do pěti bloků: oblast Třinecko; aktuální problémy českého slévárenství; přehled polského, slovenského a českého slévárenství; řízení nákladové spotřeby a pracovníci, jejich motivace, marketing, obchodní vyjednávání a využití financí z EU. V rámci prvního bloku se 67 účastníků přemístilo do Muzea třineckých železáren a města Třince, kde se všichni podle informací na moderním a přehledném panelu seznámili se současnými agregáty a jejich situováním v Třineckých železárnách, a. s. Poté starostka města Třince RNDr. Věra Palkovská (třetí záštita právě pořádané konference za město Třinec) v příspěvku Spolupráce samosprávy a firem v třineckém regionu informovala o vzorové spolupráci orgánů města a železáren. Díky této spolupráci vznikla na území města z bývalého brownfieldu průmyslová zóna Baliny (20 ha), do které bude investováno cca 1,3 mld. Kč (finance získané v převážné

106

míře z grantů a projektů). Očekávaný počet nových pracovních míst do roku 2010 je 1 035. Dostatek kvalifikované pracovní síly jak pro Třinecké železárny, a. s., Slévárny Třinec, a. s, a průmyslovou zónu zajišťují konzultační střediska tří fakult dislokovaných v Třinci (Vysoká škola podnikání, a. s., Vysoká škola báňská – TU, FMMI a FS). Celkem je v konzultačních střediscích bakalářského studia 271 studentů, vlastních bakalářů pak 100. V navazujícím magisterském studiu již studuje 19 posluchačů. Třinečtí tedy názorně ukazují, jak si sami – tedy účinnou spoluprací města a Třineckých železáren, a. s., – zajišťují kvalifikované pracovníky. Následně v útulném rekreačním středisku Beskydka u Dolní Lomné konference pokračovala vystoupením I. Žižky (Výroba odlitků v Třinci), J. Šlajse (spoluautor V. Kokoška, Energetické úspory ve slévárnách a využití dotací EU na energetické investice), R. Lasáka (Možnosti úspor při čištění odlitků) a V. Kafky (spoluautoři V. Nykodýmová a V. Figala, Aktuální problémy českého slévárenství). Druhý den byl otevřen příspěvkem předneseným W. Doboszem z Polska (spoluautoři K. Martynowicz-Lis, A. Kryczek a M. Pachota, Aktuální situace polského slévárenství). Následovalo vystoupení J. Čičváka (autorka I. Vasková, Přehled slovenského slévárenství), I. Žižky (spoluautor J. Šlajs, České slévárenství v evropském kontextu), V. Szmeka (Vývoj a vliv cen surovin a energií a kurzu české měny ve slévárnách) a R. Martináka (Dopady vývoje cen na náklady přípravy formovacích směsí ve slévárnách). Ranní blok přednášek zakončila I. Žižková představením společnosti Strojírny Třinec, a. s. Druhý dopolední blok uvedl M. Herzán (spoluautoři V. Figala, Z. Sypták, Dopady závěrů technicko-ekonomické analýzy Královopolské slévárny, s. r. o., Brno, při zavedení do provozu). Následovaly přednášky V. Knirsche (Ocenění vratné for-

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

movací směsi v podmínkách ZPS – SLÉVÁRNA, a. s.), V. Nykodýmové (spoluautoři V. Kafka a kol., Analýza nákladů přípravy formovacích směsí – projekt IX), P. Veselého (spoluautoři D. Musilová, J. Hubert, Porovnání nákladů zjišťovaných metodou OPTI se uskuteční v podmínkách DSB EURO, s. r. o.) a J. Machuldy (Společnost Kovintrade Praha, s. r. o.). Posledním dopoledním příspěvkem bylo vystoupení K. Řeháčkové (spoluautor D. Doupovec, Vliv formy mzdy na motivaci pracovníků v podmínkách MENCL GUSS, s. r. o.). V prvním odpoledním bloku vystoupil P. Chytka se dvěma příspěvky uvedenými jako „Klíč k úspěchu v odbytu odlitků“. V první části se věnoval marketingové koncepci, druhá část se zaměřila na tolik potřebnou metodiku obchodního vyjednávání. Přednáška byla doplněna zkušenostmi slévárny (IEG, s. r. o., Jihlava) ze získávání financí z prostředků projektů jak České republiky, tak i z EU. Na příkladu relativně malé slévárny se 44 zaměstnanci P. Chytka ukázal, jaké příspěvky již získali a o co usilují, přičemž v jejich případě se nejedná o malé částky. Snad jeden příklad za všechny – v rámci těchto projektů se všichni zaměstnanci slévárny budou učit anglicky, samozřejmě u každého bude zaměření látky odpovídat jeho pracovní pozici. Slévárna již získala příspěvky za 20 mil. Kč, v současné době žádá o další 2,7 mil. Kč, zejména na vzdělávací aktivity a řízení procesů. Zde musíme dodat, že slévárna toto vše může absolvovat především díky personálnímu a finančnímu propojení a společnému použití knowhow se svým zakladatelem, českým zastoupením světové olejářské značky Petronas/SUNOCO. Blok byl zakončen představením společnosti Refrasil, s. r. o., které provedl R. Rusnok. Následovala poslední část konference, panelová diskuze. V ní devět předních odborníků (I. Žižka, S. Chudáček, P. Chytka, J. Šlajs, P. Uhrik, W. Dobosz, V. Knirsch,

zprávy Č eské slévárenské společnosti

zprávy Č eské slévárenské společnosti

Vá c l a v K a f k a

Vá c l a v K a f k a / P e t r L i c hý



L i t e ra t u ra [1] Ekonomické problémy při výrobě odlitků, Sborník přednášek V. mezinárodní konference, 4.–5. 11. 2008, Třinec, s. 147, ISBN 978-8002-02088-2. Vydala Česká slévárenská společnost.

Vady odlitků – identifikace a prevence I ng. Petr Lichý, Ph. D.

Pobočka ČSS při katedře slévárenství VŠB – TU Ostrava uspořádala ve dnech 8. a 9. září 2008 odborný vzdělávací kurz „Vady odlitků – identifikace a prevence“. Akce proběhla v příjemném prostředí nově vybudované části areálu VŠB – TU Ostrava. Kurz se zabýval stále aktuální otázkou vad u odlitků, vedoucích ke vzniku neshodných výrobků – zmetků. Ty představují pro mnohé slévárny značné ztráty a jsou významnou nákladovou položkou. Účastníci kurzu se seznámili s nejčastějšími vadami odlitků, s příčinami jejich vzniku a získali informace, jak těmto vadám předcházet.

Kurz byl určen především pro pracovníky z oblasti řízení jakosti a technické kontroly, pro metalurgy, technology a vedoucí pracovníky slévárenské výroby. Také pracovníci obchodních oddělení sléváren i jejich dodavatelů zde mohli získat základní vědomosti o vadách odlitků. Kurz byl veden interaktivní formou a v diskuzi účastníci řešili různé nevysvětlené případy vad odlitků ze svých pracovišť. Odborným garantem kurzu byl prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Dalšími přednášejícími byli doc. Ing. Břetislav Skrbek, CSc. (TEDOM, s. r. o.), Ing. Jan Hučka (Plzeň), Ing. Iveta Králová (Mittal Ostrava, a. s.), zástupci firem FOSECO a Hüttenes-Albertus CZ a členové katedry slévárenství VŠB – TU Ostrava prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., prof. Ing. František Havlíček, CSc., doc. Ing. Rudolf Kořený, Ing. Jiří Hampl, Ph.D., a Ing. František Mikšovský, CSc. Celkem se kurzu zúčastnilo 49 pracovníků sléváren a spolupracujících firem z celé České republiky i zahraničí (Slovenská republika, Německo) a členové katedry slévárenství včetně doktorandů. Účastníci získali osvědčení o absolvování kurzu. Frekventanti vysoce hodnotili jak teoretickou hodnotu přednášek, tak i interaktivní přístup k řešení vad. Pobočka ČSS při katedře slévárenství hodlá v pořádání dalších inovačních i vzdělávacích kurzů pokračovat i v budoucnu.

Vzpomínková fotka účastníků kurzu



S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

107

zprávy Č eské slévárenské společnosti

M. Herzán a K. Řehůřková) odpovídalo na následující otázky: Jak optimálně řešit zajištění pracovníků ve slévárnách? Jak optimálně zajistit odpovídající zaučení, zaškolení a vzdělání pracovníků slévárny? Jak se optimálně vyrovnat s nárůstem cen u energií a surovin? Co považujete za nejdůležitější problém (úkol), který je nyní třeba řešit ve slévárnách? Na odpověď byla vyhrazena vždy jedna minuta. Samozřejmě, že se do diskuze mohli zapojit i účastníci z pléna. Skutečně koncentrovaná diskuze přinesla řadu poznatků a zkušeností. Její výsledky se v současné době vyhodnocují. V závěru V. ekonomické konference provedl S. Chudáček její zhodnocení a rovněž poděkoval za zdařilou organizaci hostitelské slévárně. Zbývá ještě upozornit na přehledně zpracovaný sborník referátů [1] s anglickými názvy přednášek a anglickými anotacemi doplněný CD. Sborník byl okamžitě rozebrán a nyní se pracuje na jeho dotisku. Za tvorbu sborníku je nutno poděkovat V. Nykodýmové, V. Figalovi a S. Žítníkové. Nelze zapomenout na sponzory: Strojírny Třinec, s. r. o., Kovintrade Praha, s. r. o., a REFRASIL, s. r. o. Hlavní poděkování si zaslouží Slévárny Třinec, a. s., které pro akci vytvořily vynikající prostředí, jmenovitě patří dík V. Szmekovi, M. Novobílskému a zejména řediteli Sléváren I. Žižkovi, který se osobně věnoval jak přípravám, tak i zajištění vlastního průběhu.

SVĚTOVÉ TECHNICKÉ FÓRUM 2009 46. slévárenské dny ® 1. světová konference doktorandů – slévačů Brno, Česká republika 1.– 3. června 2009 Program:

P rogram :

světové slévárenské dny

Pondělí 1. června 2009 (WTF – 1. den) (Hotel Voroněž – konferenční centrum) 10.00 Slavnostní zahájení „Historie slévárenských technologií” Engels, G. (Meerbusch, D) „5 000 let odlitků – materiály, technologie, aplikace” Bähr, R. (Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg, D) „Velký objev slévárenských forem v Magdeburgu” Muralidhar, M. (North Eastern Regional Institute of Science and Technology, IND) „Vývoj technologií lití kovů” Rusín, K., Stránský, K. (VUT Brno, CZ) „Historie slévárenství na českém území” 13.00 Uvítací recepce (Technické muzeum Brno) 13.00 Uvítací projevy 13.30 Prezentace Merta, J. (Technické muzeum Brno, CZ) „Nálezy + aktivity Technického muzea Brno v oblasti metalurgie” POSTER Sýkora, P., Otáhal, V., Hučka, J., Mores, A. (ČVUT Praha, CZ) „60. výročí výroby odlitků z tvárné litiny v České republice a současná situace” 14.00–16.00 Kulturní program (Historie průmyslové revoluce + retro hudba) 14.00 Oběd formou bufetu se „skutečnou českou pivní party” 15.00 Výstava v Technickém muzeu Brno 17.30 Valná hromada WFO (Hotel Voroněž – konferenční centrum) 20.00 Společenský večer na brněnské přehradě v hotelu Santon

Úterý 2. června 2009 (WTF – 2. den + 46. slévárenské dny® – 1. den) (Hlavní přednáškový sál kongresového centra hotelu Voroněž) 9.00 Zahájení 9.15–10.30 Budoucnost slévárenství Wolf, G. (VDG, D): „Slévárenství v Evropě – dnes a zítra” Horáček, M. (VUT Brno, CZ) „Tradice, současný stav a perspektivy slévárenského průmyslu” Izaga, J., Leceta, J.J., Azpiri, X.G. (Azterlan Metallurgical technical Centre, JJ. Leceta & Assoc.,

108

TABIRA Foundrymen Institute, ESP) „Noví zákazníci, vztahy s dodavateli a vývoj ve slévárenských technologiích” Kikuo Kato (J): „Úkoly pro silnou konkurenceschopnost japonského slévárenského průmyslu” 11.00 –12.15 Pokrok v použití počítačových simulací, RP technik atd. Bähr, R., Mäsiar, H., Kasala, J. (Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg, D, Alexander Dubček University of Trenčín, SK) „Inovace a perspektivy ve slévárenské vědě – odlitky ve virtuální realitě” Bohres C. (RGU GmbH, Dortmund, D) „Soustavný vývoj ERP systémů během posledních 10 let s cílem vyhovět zvýšeným požadavkům současného slévárenského průmyslu” Suarez, R., Hartmann, D., Gottschling, J. (TU Kempten, D - TU Deusto+ Azter. MTCentre, ESP) „Inteligentní proces řízení výroby ve slévárenské výrobě“ Aloe, M. (ESI Group, CH) „Trendy v numerické simulaci slévárenských procesů” Drápela, M. (MCAE, CZ) „Trojrozměrné digitální metody ve slévárenské technologii” 13.45–15.50 Progresivní slitiny, materiály, procesy atd. Vroomen, U., Bührig-Polaczek, A. (RWTH, Aachen, D) „Hybridní lité produkty pro budoucí aplikace v automobilovém průmyslu” Sobczak, N. (Foundry Research Institute, Krakow, PL) „Tajemství roztaveného kovu” Hur, Bo Young, Park, Sunja (Korea) „Odlitky z pěnových kovů” Ford, D. A. (European Investment Casting Federation, UK) „Budoucí trendy v lití na vytavitelný model” Nofal, A. (Central Metallurgical R&D Institute, Cairo, ET) „Nové techniky zpracování a použití ADI” Mrvar, P. a kol. (Faculty of Natural Science and Engineering, Ljubljana, SLO) „Nová kompletní termická a chemická analýza ,na místě’ pro řízení kvality hliníkových slitin” Rosc, J. a kol. (Austrian Foundry Research Institute, Leoben, A) „Odhad kvality odlitku za použití počítačové tomografie spolu s technikami pokročilé vizualizace” 16.15–18.20 Netrvalé formy – ostřiva, pojiva, nátěry, ekologické inovace… Polzin, H. (TU Bergakademie Freiberg, D) „Nejnovější situace v oblasti anorganických chemických pojiv” Girrbach, U., Müller, J. (ASHLAND-SÜDCHEMIE-KERNFEST, Hilden,D)

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

„Síťové strategie: Komplexní přístup pro průlomové zvýšení konkurenceschopnosti sléváren” Löchte, K. (HÜTTENES-ALBERTUS, Düsseldorf, D) „Obecný vývoj pojivových systémů” Hrabina, D. (FOSECO Europe, Borken, D) „Komplexní proces řízení kvality roztavené litiny (FMS – Ferrous Metal Shop)” Bast, J., Schmidt, P., Graf, M., Simon, W. (Technical University Freiberg, D) „Studie nového procesu vstřelování jader pro zlepšení kvality jádra” Mats Holmgren (Swedish Foundry Association, Jőnkőping, S) „Ekologické inovace ve švédských slévárnách” 10.00–18.00 Doprovodná výstava dodavatelů a sléváren 19.45 Koncert v brněnské katedrále 20.30 Společenský večer ve vinném sklípku „U královny Elišky”

Středa 3. června 2009 (WTF – 3. den) Pracovní cesty především pro zahraniční účastníky WTF – k dispozici několik možností cest Na každou trasu pojede 1 autobus, tj. počet účastníků je omezen na maximálně 40 osob! A) Jihomoravská armaturka s.r.o., Hodonín + návštěva zámku Lednice B) První brněnská strojírna, a.s., Velká Bíteš + Moravský kras, Punkevní jeskyně C) FIMES, a.s., Uherské Hradiště/ALUCAST, s.r.o., Tupesy + klášter na Velehradě D) Tafonco, a.s. / CIREX CZ, s.r.o., Kopřivnice + Muzeum historických aut E) ŠKODA AUTO, a.s., Mladá Boleslav – zpět Brno (46. slévárenské dny® – 2. den) (konferenční centrum hotelu Voroněž) SEKCE „A” – KOMERČNÍ PŘEDNÁŠKY (hlavní přednáškový sál kongresového centra hotelu Voroněž) 8.00 Zahájení 8.10–10.00 Formovací směsi Löchte, K. (HÜTTENES-ALBERTUS, Düsseldorf, D) „Celkové posouzení pojivových systémů s příkladem procesu fenol-rezol-CO2” Stötzel, R., Koch, CH., Kloskowski, M., Brotzki, J., Schrod, M. (ASK, Hilden, D) „Reakce na hranici nátěr/kov: Jak zajistit větší zisk slévárny” Burian, A. a kolektiv (Sand Team, spol. s r.o. CZ) „GEOPOL® – technologie výroby forem a jader s anorganickým pojivem” Frulli, D. (IFME, F): „IMERYS Foundry Minerals Europe – žáruvzdorné minerály pro slévárenství” Birch, T., Simpson, B. (FOSECO Europe, D)

směrem k úsporám energie” Sedlák, M. (Roesler Oberflachentechnik, GmbH, D) „Automatizované řešení tryskání pro odlitky hromadné výroby” Muzzi, M, (Muzzi Srl, I) „Použití nástrojů s elektrolyticky pokoveným diamantem pro čištění litinových odlitků” Sopko, D. (DISA Industries, s.r.o., CZ ) „Univerzální formovací řešení DISA”

„Optimalizace produktivity pro automatické / poloautomatické formovací linky se samočinným nastavením” Pazderka, J. (KERAMOST, a.s., CZ) „Slévárenské bentonity firmy KERAMOST” 10.30–12.30 Využití počítačů, technika rychlého prototypování... Kristoň, F., Svadbík, M. (RGU CZ s.r.o. Brno, CZ), Volek, J. (SNK Krnov, CZ) „CONTROLLING slévárenské výroby – plánování a řízení nákladů“ Krutiš, V., Kováč, M. (MECAS ESI, CZ) „Simulace – klíč k řešení vašich problémů” Drápela, M. (MCAE Systems, s.r.o., CZ) „Trojrozměrné digitální metody ve slévárenské praxi – praktické příklady” Tolar, J., Herzán, M. (Královopolská slévárna, s.r.o., CZ) „Výroba forem bez modelu frézováním” Ederer, I. (Voexeljet Technology GmbH, D) „Trojrozměrný tisk pro technologii netrvalých forem a lití na vytavitelný model”

SEKCE „B” – NEKOMERČNÍ PŘEDNÁŠKY (přednáškový sál „D” kongresového centra hotelu Voroněž) 9.00 Zahájení 9.10–10.50 Metalurgie slévárenských slitin

13.30–15.10 Metalurgie, řízení kvality odlitků...

11.45–12.30 Slévárenské technologie, formovací směsi

Molnár, D., Dúl, J. (University of Miskolc, H) „Simulace licích procesů: plnění, tuhnutí, výpočet zbytkového pnutí” Melchior, G. (TYROLIT CEE k.s., CZ) Kasala, J., Bähr, R., Mäsiar, H. (TU Trencin, SK , „Ekonomické broušeníDAYS na automatických WORLD FOUNDRY 2009 - Plan of accommpanying Exhibition TU Magdeburg, D) brousicích strojích s diamantovými nástroji” trendy při návrhu parametrů vtoAKTUÁLNÍ OBSAZENÍ STÁNKģ/ ACTUAL OCCUPATION OF „Nové THE STANDS Didier Finck, Brian Martin (Morgan Molten Mekových soustav pro odlitky ze slitin hliníku” Date: 3. bĜeznaCZ) 2009/ 3th March 2009 tal Systems, Sládek, A., Bolibruchová, D., Pastirčák, R. (Tech„Rekuperační tavicí pece typu Morgan – krok nical University of Žilina, SK) 15.30–17.05 Slévárenská zařízení

ASK

MCAE

PILSEN STEEL

IFME FRANCE

INOLAB

33

33

12

24

24

FOSECO

SAND TEAM

HÜTTENES - ALBERTUS 25

25

36

29

SOREL METAL

36

28

35

11b

35

11a

10a

23

23

22

22

14

14

15

15

8a

8b

7a

7b

SEDLECKÝ KAOLIN, a.s. 16

16

34 20

20

20

19

16

17

17

18

18

5a

5b

4

4

3

9 9

1) Skrbek, B. (Technická univerzita v Liberci, CZ) „Metoda magnetické skvrny – výzkum gradientu Hr k popisu struktury litin” 2) Rödter, H., Gagné, M. (Rio Tinto Iron (D) & Titanium – Sorel-Tracy, CDN) „Vady mikrostruktury u těžkých odlitků z tvárné litiny: vznik a jejich účinek na konečné vlastnosti” 3) Marketing department (DISA Herlev Dennmark, D) „Zvýšení výkonnosti slévárny” 4) Kolektiv autorů (Thermo Scientific, USA + INOLAB, spol. s r.o., CZ) „Optická emisní spektrometrie a řízení kvality ve slévárně” 5) Doepp, R. (Institut für Metallurgie, Technical Univerity, Clausthal, D) „Příspěvek k vývoji fázových diagramů litin” (PhD World Foundry Conference) 9.00–17.00 Session „A” – Foundry Alloys and Metallurgy (15 min presentations – total 29 PhD students from the world) (Voroněž Hotel II – Conference Room) 9.00–17.00 Session „B” – Foundry Technology and Other Related Topics (15 min presentations – total 24 PhD students from the world) (Moravian Cottage – between Voroněž I and II hotels)

Company /firma BAS RUDICE s.r.o., CZ CIPRES FILTR BRNO s.r.o., CZ ýeská slévárenská spoleþnost, CZ DISA Industries, s.r.o., CZ Foundry Equipment & Supplies Association, UK Foundry Planet, D Foundry Trade Journal, UK Cast Metal & Diecasting Times, D Giesserei Rundschau, A Giesserei-Verlag, D KERAMOST, a.s., CZ METOS CZ s.r.o., CZ MUZZI SRL, I Rösler Oberflächentechnik GmbH, D Svaz sléváren ýR + þasopis Slévárenství, CZ VOXELJET TECHNOLOGY GmbH, D GUT CZ, s.r.o., CZ FORMAT 1 spol. s.r.o., CZ Inductotherm Europe/Aceso Praha, CZ CIREX CZ, s.r.o., CZ Tafonco, a.s., CZ DSB EURO, s.r.o., CZ Jihomoravská armaturka, s.r.o., CZ FIMES, a.s., CZ ALUCAST, s.r.o., CZ PBS, a.s., CZ

TYROLIT CEE

MORGAN MOLTEN METAL SYSTEMS

13 12

10b

SEZNAM POSTERŮ

Stále ještě máte šanci prezentovat své produkty a služby na světové slévárenské akci WTF 2009. [email protected], milan.horacek@ iol.cz Aktuální stav obsazenosti stánků: www.wtf2009.cz

WÖHR CZ

10c

9.00–15.00 Doprovodná výstava dodavatelů a sléváren

Výrobci odlitků, modelových zařízení, dodavatelé surovin, zařízení a služeb!

ESI GROUP

RGU CZ

Kafka, V. a kol. (Technická univerzita Ostrava, CZ) „Slévárny a světová finanční a hospodářská krize” Sobíšek, P. (UNI CREDIT Bank, CZ) „Globální recese – vidíme světlo na konci tunelu?”

1 6

2

2

1m2



Stand No./Stánek þ.

34 19 13 29 36 10a 10b 10c 11a 11b 4 3 1 18 12 33 35 28 17 + 20 5a 5b 6 7a 7b 8a 8b

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

109

světové slévárenské dny

Kendrick, R. (FOSECO Europe, D) „Vývoj rychlé zkoušky pro sledování čistoty hliníkových tavenin” Tázler, P., Brotánek, S., Jakub, J. (PILSEN STEEL s.r.o., CZ) „Vyhodnocení materiálových charakteristik na masivním odlitku z tvárné litiny jakosti EN-GJS-400-15V” Rembs, F., Lind, M. (Superior Graphite Europe Ltd., S) „Uhlíkové materiály ve slévárnách litiny” Přůša, M. a kolektiv autorů (INOLAB, spol. s r.o. + Thermo Scientific, USA) „Tepelné vědecké analytické přístroje – řešení pro vaši analýzu kovů” Ševčík, P. (BAS Rudice, CZ) „Novinky ve spektrometrii”

14.00–14.30 Současná situace v českém slévárenství, finance...

P rogram :

Nofal, A. (Central Metallurgical R&D Institute (CMRDI), ET) „Oddělení lití kovů v CMRDI – přehled minulého vývoje a výhled do budoucnosti” „Litina – starý název pro nový materiálový etalon” Czomba, I., Sohajda, J., Szabó, G. (Csepel Metall Ltd., H) „Nové technologie v dosazování odlitků z tvárné litiny” Medved, J., Mrvar, P. (Technical University of Ljubljana, SLO) „Termická analýza hořčíkových litých slitin” Juřička, I. a kol. (ČVUT Praha, CZ) „Technologie výroby odlitků z hořčíkových slitin má v rámci ČR novou budoucnost” Fegyverneki, G. (TU Miskolc., H) „Podmínky tuhnutí odlitků hlav válců ze slitin Al-Si” Maruyama, T., Abe, H., Shimizu, K., Matsubayashi, R., Kobayashi, T. (Kansai University, J) „Rozptýlené sulfidy u odlitků z bezolovnatých slitin Cu”

„Nové trendy v technologické přípravě výroby odlitků” Rusín, K., Tomek, L. (Brno Technical University, CZ) „Vliv cementem pojených formovacích směsí na povrchovou strukturu odlitku”

Luděk Jankůj / Jiří Ševčík

zprávy Sdružení přesného lití

Shromáždění delegátů Sdružení přesného lití

ného lití. Po diskuzi účastníci schválili vstup do tohoto sdružení. Na závěr zasedání proběhly pravidelné informace o současném stavu sléváren a ostatních subjektů.

Ing. Luděk Jankůj pastprezident

zprávy sdružení přesného lití / vzdělávání

P ur k y ň ova 10 5 612 0 0 B r n o te l.: + 420 5 41 421 4 61 fa x : + 420 5 41 421 4 61 e - ma il: mra ze k @ te c hni c a lmus e um.c z w w w.p re sn e li t i.info

110

Ve dnech 11.–12. listopadu 2008 proběhlo v brněnském hotelu Santon podzimní zasedání nejvyššího orgánu Sdružení přesného lití (SPL) – shromáždění delegátů. Samotnému zasedání předcházela schůzka Rady SPL, na které byly detailně projednány jednotlivé body programu zasedání. Prezident SPL Ing. Luděk Jankůj přivítal všechny účastníky a zároveň přednesl zprávu o činnosti sdružení za rok 2008. V dalším bodě uvedl do funkce nového prezidenta SPL prof. Ing. Augustina Sládka, Ph.D. Ten všem poděkoval za důvěru a zároveň představil členy rady, která bude v následujícím období pracovat v tomto složení: – prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. – prezident, – Ing. Luděk Jankůj – pastprezident, – Ing. Martin Mrázek – stálý sekretář, – Ing. Antonín Suchomel – člen, – Ing. Jan Löffelmann – člen, – Ing. Pavel Michalčík – člen.

vzdělávání

V dalším vystoupení přednesl Ing. Kůra zprávu o hospodaření a revizní zprávu za rok 2008. Na něj navázal Ing. Mrázek, který představil plán práce na rok 2009. Předpokládá se účast SPL na veletrhu v Hannoveru a na MSV v Brně. Na obě tyto akce bude sdružení finančně přispívat. Všechny přítomné pozval na XIII. reprezentační slévárenský ples a vybídl zúčastněné k aktivnějšímu přístupu a možnosti využívání jak webových stránek, tak rubriky SPL v časopise Slévárenství. Dále bylo dohodnuto, že zasedání v příštím roce proběhne pod záštitou firem Fimes, a. s., Uherské Hradiště, a Medeko, Povážská Bystrica. Ing. Jankůj zhodnotil Slévárenství č. 9–10/2008 věnované přesnému lití. Číslo bylo hodnoceno velmi dobře, jak po stránce kvalitních odborných příspěvků, tak po stránce finanční. Doporučil SPL, aby se na podobném čísle podílelo minimálně jednou za dva roky. Prof. Horáček přítomné pozval na Světové technické fórum 2009 a zároveň poskytl informace o programu tohoto svátku všech slevačů. V dalším příspěvku prof. Sládek informoval o možnosti vstupu do EICF – evropského Sdružení přes-

Sokolská má nové logo Stejně jako Svaz sléváren ČR před nedávnou dobou změnil logo, tak i naše průmyslovka si řekla, že je na čase oživit to své. Vyhlásila soutěž pro žáky školy, odevzdané návrhy v digitální podobě umístila na webové stránky a na základě hodnocení veřejnosti vybrala vítězné logo Antonína Juračky ze 4. třídy, obor Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – umělecké zámečnictví a kovářství. Učitelé školy Jaromír Šimkůj a PaedDr.

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

Střípky ze Sokolské Ing. Jiří Ševčík S P Š A V O Š T, S o k o l s k á 1, 6 0 2 0 0 B r n o t e l . : 5 41 4 2 7 19 9 ; m o b i l : 6 0 3 2 9 4 8 8 7 e-mail: [email protected]

Obr. 1. CNC školní frézky a soustruhy s ručním ovládáním získané díky projektu EU (foto PaeDr. L. Havelka)

J i ř í Š e v č í k / V ý t a hy z p ř e d n á š e k n a 6 8 . s v ě t o v é m s l é v á r e n s ké m ko n g r e s u

Obr. 5. Předávání cen výhercům výtvarné soutěže Krajina (foto Ing. A. Juračka)

Obr. 4. Dny otevřených dveří (foto J. Dohnal)

slévárenské konference

Modernizace techniky pro výuku odborných předmětů Snaha obstát v těžké konkurenci středních škol vyústila v projektu s názvem Modernizace techniky pro výuku odborných předmětů ve vazbě na rozvoj lidských zdrojů a reformu vzdělávání. Projekt je spolufinancován EU z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod a díky němu škola získala toto vybavení: CNC školní frézky a soustruhy s ručním ovládáním (obr. 1); tiskárnu pro rapid prototyping (3D tiskárna) (obr. 2); pracoviště programovatelných automatů; pracoviště RC techniky – čís-

Výtahy z přednášek na 68. světovém slévárenském kongresu 7.–10. 2. 2008 v Chennai, Indie

Obr. 2. Tiskárna pro rapid prototyping (3D tiskárna) (foto PaedDr. L. Havelka)

Obr. 3. Stánek školy na XIV. veletrhu SŠ, gymnázií, SOU a VOŠ 2008 v areálu výstaviště Brno, pavilon G1 (foto Ing. A. Juračka)

licová technika; vybavení pro laboratoř elektrotechniky; vybavení laboratoře pro nedestruktivní defektoskopii (termostat chlazený – kryostat, pec muflová s ochrannou atmosférou, ultrazvukový defektoskop, měřicí mikroskop – dílenský, metalografický mikroskop) Náborové akce Všechny výše zmíněné aktivity jsou podmíněny snahou získat co nejvíce zájemců o studium na škole. S tím také souvisejí různé náborové akce, kterých se naše škola zúčastnila, např. XIV. veletrh SŠ, gymnázií, SOU a VOŠ 2008 v areálu výstaviště Brno, pavilon G1 ve dnech 28. a 29. 11. 2008 (obr. 3). Ve dnech 5.–6. 12. 2008 a 9.–10. 1. 2009 pak proběhly dny otevřených dveří na naší škole (obr. 4). Součástí prosincových dnů bylo vyhlášení 2. ročníku výtvarné soutěže Krajina pro žáky 8. a 9. tříd základních škol s doprovodnou výstavou soutěžních prací – ceny byly vskutku zajímavé, za první místo získal vítěz digitální fotoaparát (obr. 5). Jak je tedy vidět, i z hlediska náboru je škola velmi aktivní a neponechává nic náhodě.

6. část L i t i n a a s l i t i ny Iron castings advanced prediction tools, foundry process control and knowledge management (Moderní prostředky predikce jakosti litinových odlitků, řízení slévárenského výrobního procesu a správa znalostí) Uriarte, A. Z. – Creo, R. S. – Maguregi, J. I. předn. č. 67, 5 s., 6 obr., 2 tab., lit. 8 Předloženy výsledky výzkumu zaměřeného na vytvoření expertního systému pro predikci výsledné jakosti odlitků a řízení podmínek slévárenského výrobního procesu. Je založen na určitých generických nástrojích IT. Je přizpůsoben požadavkům slévárenského výrobního procesu a spojen s databází specifických znalostí. Je schopen zpracovávat velký objem dat a jejich vzájemné vztahy. Systém je založen na údajích z praxe, byl ověřen v různých slévárnách (viz také Foundry Tr. J., č. 3653, 2008, s. 102).

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

111

slévárenské konference

Libor Havelka zase stáli na počátku nápadu umístit v logu letadélko. Tento symbol je spojen s historií školy – ve vestibulu školy byl dříve umístěn německý letoun z 1. světové války – ALBATROS CIII MERCEDES.

V ý t a hy z p ř e d n á š e k n a 6 8 . s v ě t o v é m s l é v á r e n s ké m ko n g r e s u

Characteristic of semi-solid cast iron fabricated by cooling plate (Vlastnosti litinových odlitků litých v polotuhém stavu s chladicí deskou s různým úhlem sklonu) Kim, Tae Hoon aj. předn. č. 69, 3 s., 4 obr., 2 tab., lit. 5 Z výsledků popsaných zkoušek vyplývá, že při úhlu chladicí desky 10 ° měl austenit ve struktuře zaoblenou formu a podíl pevné frakce byl vyšší. Maximální tvrdost 44 HRC s 1,71 J/cm2 byla dosažena u zkušebních odlitků s větším podílem zaobleného austenitu. Establishment of the prediction method of shrinkage defects for the cast iron cylinder frame (Vypracování metody předpovídání staženin v litinovém odlitku rámu válce) Lee, H. T. – Lee, S. M. předn. č. 70, 5 s., 5 obr., 4 tab., 2 rovnice, lit. 8 K předpovědi staženin v litinovém litém rámu válce lodního motoru s obměnami soustavy nálitků se použila numerická analýza a zkoušky. Potvrdilo se, že vhodným parametrem pro predikci je kombinace modulu a konečné objemové frakce. Popis metody.

slévárenské konference

Př e s n é l i t í From 7 days to 7 hours – investment casting parts within the shortest time (Od 7 dnů k 7 hodinám – výroba přesných odlitků v minimálním čase) Kügelgen, M. předn. č. 28, 5 s., 6 obr. Popsán princip výroby keramické formy novou technologií založenou na 3 parametrech: vysoká rychlost vzduchu s turbulentním prouděním, infračervené světlo a mimořádně suchý vzduch. Nová technologie umožňuje vysušení vrstvy formy za 30 min. Popsáno i používané zařízení. Hliník Analysis of residual stress in sand cast and die cast Al alloy by X-ray diffractrometry (Analýza rentgenovou difrakcí zbytkového napětí v hliníkových odlitcích odlévaných do pískových forem a tlakovým litím) Prabhakara, P. aj. předn. č. PP-1, 7 s., 8 obr., 2 tab., lit. 8 Převážná část pnutí má tahový charakter. Pnutí v hliníkových odlitcích se podle výsledků popsaných zkoušek zvyšuje v následujícím pořadí druhů forem: syrová forma, forma ze směsi s vodním sklem vytvrzovaná CO2, kovová forma a forma

112

s polystyrenovým modelem. Manufacturing, mechanical properties and microstructural studies on quartz particulate reinforced aluminium-11.8% silicon alloy matrix composite castings processed in a permanent metallic grey cast iron mold by vortex mixing method (Výroba, mechanické vlastnosti a mikrostuktura odlitků z kompozitního materiálu na bázi Al11,8Si zpevněného křemennými částicemi odlévaných do kovových forem z GJL postupem vortex) Vijayaram, T. R. předn. č. PP-3, 11 s., 34 obr., 6 tab., lit. 12 Cílem prací bylo zjistit vhodnost kompozitního materiálu na bázi LM6 zpevněného křemennými částicemi pro technické účely. Po shrnutí dosud publikovaných informací popsány vlastní zkoušky zaměřené na mechanické a tepelné vlastnosti a vlastnosti mikrostruktury tohoto kompozitního materiálu. Uvedeny podmínky zkoušek, popsán jejich průběh a vyhodnoceny výsledky. Preparation and characterization of Al-Ti-B-Sr master alloy for the combined effect of grain refinement and modification of 413 alloy (Předslitina Al-Ti-B-Sr pro kombinaci zjemnění zrna a modifikace slitiny 413 – výroba a vlastnosti) Jigajinni, S. M. – Kori, S. A. předn. č. PP-9, 1 s. Nová předslitina Al-1Ti-3B-3.6Sr obsahuje zárodečné částice, které vedou ke zjemnění zrna a modifikaci eutektického Si. Práce popsané v příspěvku se zabývaly studiem různých procesních parametrů pro vývoj této předslitiny.

rovnic, lit. V modelu pro simulaci procesu tuhnutí kompozitního materiálu jsou k aproximaci termofyzikálních vlastností použity rovnice umožňující jejich vypočítání jako průměr z vlastností kovové základní hmoty a zpevňujících částic. V tomto modelu se kompozitní materiál zpracovává jako slitina s termofyzikálními vlastnostmi, které závisejí na teplotě a objemovém podílu částic SiC. Emerging new technologies in aluminium castings (Nové technologie, které se objevují ve výrobě hliníkových odlitků) Singh, L. B. předn. č. PP-21, 7 s., 9 obr., 5 tab., lit. 10 Blíže popsána podstata čtyř postupů výroby hliníkových odlitků: odlévání s lisováním za horka (HIP), odlévání v polotuhém stavu, odlévání stříkáním atomizovaného kovu a elektrostruskové zjemňování zrna. Effect of mould vibration and heat treatment parameters on mechanical properties of cast Al-Si-Mg alloys (Účinky vibrace formy a parametrů tepelného zpracování na mechanické vlastnosti slévárenských slitin AlSiMg) Swamy, H. H. S. aj. předn. č. PP-42, 6 s., 8 obr., 3 tab., lit. 8 Kombinované účinky nízkofrekvenčních vibrací formy a tepelné zpracování výrazně zlepšují mechanické vlastnosti uvedených slitin. Důvodem je větší zjemnění zrna a distribuce jemnější zrnitosti zrn Si. Popis podmínek a průběhu zkoušek.

Effect of low frequency mechanical vibration on the microstructure of Al-12% silicon alloy casting (Účinky nízkofrekvenčních vibrací na mikrostrukturu odlitků ze slitiny Al12Si) Mudakappanavar, V. S. – Radhakrishna, K. předn. č. PP-14, 4 s., 13 obr., 1 rovnice, lit. 16 Zkoušky ukázaly, že amplitudy a frekvence mechanické vibrace v průběhu tuhnutí zjemňují zrno a zlepšují mechanické vlastnosti, např. odolnost vůči opotřebení. Popis podmínek a průběhu prací.

Degassing of aluminium alloys by electric current (plasma) treatment (Odplyňování hliníkových slitin elektrickým proudem /plazmou/) Prodhan, A. předn. č. PP-44, 5 s., 7 obr., 2 tab., lit. 8 Vysvětlena podstata nové metody odplynění. Má následující přednosti: nízkou tvorbu stěrů (strusky), bez znečištění a hospodárnost (ve srovnání s odplyněním chlorem a dusíkem). Postup byl vyzkoušen jak v laboratorních, tak provozních podmínkách. Nastíněny další cíle vývoje.

Simulation of hetero-phase system solidification as in an example AZ91/SiC composite (Simulace soustavy heterofázového tuhnutí na příkladě kompozitního materiálu AZ91/SiC) Lelito, J. – Zak, P. – Suchy, J. S. předn. č. PP-20, 4 s., 4 obr., 1 tab., 13

Vacuum sealed molding process of high strength aluminum alloy casting (Výroba forem V-procesem pro vysoce pevné hliníkové odlitky) Nagasaka, A. aj. předn. č. PP-49, 4 s., 10 obr., 1 tab., lit. 5 Popsán způsob zlepšení mechanických

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

V ý t a hy z p ř e d n á š e k n a 6 8 . s v ě t o v é m s l é v á r e n s ké m ko n g r e s u / 42. s t a t i s t i c k ý p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů

Constitutional undercooling and growth of globuletic particle (Přirozené chladnutí a růst globulárních částic) Nyamannavar, S. – Ravi, M. – Narayan Prabhu, K. předn. č. PP-52, 4 s., 7 obr., lit. 13 Důsledkem izotermického udržování slitiny na teplotě polotuhého stavu slitiny a kalení/chladnutí je nestabilnost globulárních částic. Popsanými zkouškami se sledoval tento jev u slitiny Al7Si0,3Mg. Nestabilnost se vysvětluje teorií stabilizace založené na přirozeném podchlazení taveniny před styčnou plochou mezi solidem a likvidem. Výsledky jsou důležité pro simulaci vývoje struktury při odlévání v polotuhém stavu.

Belgie Brazílie Česká republika

celkem

slitiny neželezných kovů

oceli

10

35

621

1 394

89

28

59

176

8

10

18

Finsko

14

6

12

32

Francie

108

37

337

482

13

4

21

Chorvatsko Indie

38 4 550

Itálie

183

27

966

1 176

Japonsko

456

77 1 169

1 702

Jižní AfrikaA Kanada

A

Korea LitvaA MaďarskoA

87

51

117

Polsko

255

55

28

83

166

510

145

220

875

8

3

5

16

42

27

143

212

201

53

342

MexikoA

Norsko

1 500 16 7

3

185

596

5

21

15

25

245

430

Portugalsko

49

10

40

99

Rakousko

12

4

35

51

Rumunsko

76

57

87

220

Rusko

1 650

SlovenskoA

12

7

32

51

Slovinsko

15

5

58

78

Španělsko

62

32

55

149

Švédsko

36

13

83

132

ŠvýcarskoA

17

3

32

52

230

26

220

476

ThajskoA Tchai-wan

478

40

330

848

Turecko

752

71

443

1 266

UkrajinaC

400

233

437

1 070

USA

554

234 1 342

2 130

Velká Britanie

197

46

240

483

ve světové výrobě odlitků. Růst v Indii činil 8 % a završil pětileté období, ve kterém země svou výrobu odlitků zdvojnásobila. Rusko zvýšilo výrobu od roku 2005, kdy naposledy poskytlo statistické údaje, o 13 %. Osm z deseti vedoucích zemí hlásí v roce 2007 růst výroby. Dvě země se ztrátami jsou USA a Japonsko. Je to druhý rok v řadě, kdy USA hlásí pokles výroby. Z hlediska produktivity zůstává v čele Německo, kde se letos vyrobilo v průměru na slévárnu téměř 10 tis. tun od

litků. V Rakousku, s výrobou 357 tis. tun, činí tento průměr 7 tis. tun na slévárnu. Nejvyšší produktivitu má stále USA s 5 434 tunami na slévárnu. Údaje uváděné ve 42. statistickém přehledu jsou čísla dodaná slévárenskými společnostmi jednotlivých zemí (tab. I a II). V tomto přehledu jsou uvedeny nové údaje z 28 zemí. Mezi země, které letos údaje neposkytly, patří Ukrajina, Slovensko, Jižní Afrika, Dánsko a Nizozemsko, a také Mexiko a Kanada, což zkresluje statistiku výroby odlitků v Severní Americe. U těchto zemí se uvádějí údaje z roku, kdy je naposledy poskytly. Výkyvy Zatímco se celosvětová výroba odlitků zvýšila o skromné 4 %, několik zemí zaznamenalo v roce 2007 mimořádně vysoký růst nebo ztrátu. Nárůst výroby Do tohoto přehledu jsou zařazeny země, které vyrábějí téměř 1 mil. tun odlitků a více: Rusko +13 % – 7 mil. tun (od r. 2005) Čína +11 % – 31,3 mil. tun Polsko +11 % – 900 000 tun Turecko +9 % – 1,3 mil. tun Indie +8 % – 7,8 mil. tun Španělsko +8 % – 1,4 mil. tun Pokles výroby Pokles zaznamenalo méně zemí, jsou to však země významné: Velká Británie –34 % – 700 000 tun Japonsko –12 % – 7 mil. tun USA –5 % – 11,8 mil. tun Produktivita Je uvedena průměrná produktivita na slévárnu v roce 2007 v 10 zemích s nejvyšší výrobou odlitků (obr. 1). Nejproduktivnější zemí zůstává podle tohoto vzorce Německo. V roce 2007 činila jeho produkce na slévárnu téměř 10 000 tun. Povšimněte si: Následující země nejsou mezi 10 největšími výrobci odlitků, ale jejich nárůst výroby za poslední rok – a v posledních pěti letech – stojí za povšimnutí. Tchai-wan – s 4,5% nárůstem v roce 2007 na 1,6 mil. tun byl Tchai-wan blízko k tomu, aby vstoupil mezi 10 největších výrobců tohoto roku. Jeho růst za pětileté období o 13 % se může zdát mírný, přibližuje se však Mexiku (minulý rok 10. nejproduktivnější země), které od roku 2002 zaznamenává celkový pokles. Turecko – zvýšení výroby odlitků činilo za posledních 5 let 43 % a bylo završeno

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

113

slévárenská v ý roba v zahraničí

Světová výroba celkově vzrostla o 4 %, avšak v některých zemích to bylo 10 % nebo více. Světová výroba odlitků se v roce 2007 podle letošního statistického přehledu světové výroby odlitků časopisu Modern Casting mírně zvýšila na 95 mil. tun – o 4 %. Není to zvýšení, jaké bylo typické v posledních pěti letech; v roce 2006 byl nárůst o 7,5 % ve srovnání s rokem 2005. Nicméně některé země ve svém růstu pokračovaly. V Číně to byl skok o 11,3 %, který ji posunul na třetí místo

9 184

26 000

NizozemskoB

42. statistický přehled světové výroby odlitků – 2007

16 589

ČínaA DánskoA

Německo

slévárenská výroba v zahraničí

litiny

Tab. I. Počet sléváren v provozu podle zemí – 2008 data za rok: A 2006; B 2004; C 2002

země

vlastností, především pevnosti, hliníkových odlitků odlévaných do forem vyrobených V-procesem. Řešení spočívá v záměně písku se zrnitostí 8 (průměrná velikost zrna 134 µm) za písek zrnitosti 6 (průměrná velikost zrna 288 µm) a nasycení písku vodou (13,6 %, 27,8 %). Čím byl obsah vody vyšší, tím vyšší byla pevnost v tahu.

42. s t a t i s t i c k ý p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů

Tab. II. Statistický přehled světové výroby odlitků – 2007 (v tunách) Výroba v tunách za rok: A 2005, B 2006, C 2004, D zahrnuje 133 000 t přesných odlitků, E 2002 země

GJL

Belgie

66 200

Brazílie

temperovaná litina

ocel

8 600

2 690 000

Česká republika Čína

slitiny Al

Cu

48 000

23 783

303 200

204 900

270 022

52 789

3 721

111 053

15 460 176

7 698 396

535 316

4 047 505

571 279

19 900

Mg

ostatní

Zn

776

celkem 147 359

29 000

103 927

3 227 100 541 512

2 740 075

216 883

3 473

7 123

485

36 500

42 100

Finsko

47 800

77 400

940 900

1 060 900

114 600

25 400

301 400

23 700

4 800

31 853

20 026

27

2 286

748

18 919

486

920

5 332 000

802 000

65 100

964 000 89 600

86 700

912 500

12 500

74 000

1 400

2 742 914

53 294

292 908

106 932

1 549 604

9 749

40 738

7 421

6 960 765

Francie Indie Itálie Japonsko Jižní AfrikaB KanadaA

966 014

600 200

2 856 064

2 044 055

14 700

86 000

813

31 269 630

DánskoB

Chorvatko

1 002 500

586 900

5 301

3 000

77 000

117 600

18 585

282 200

46 500

151 200

23 900

202 200

84 714 156 181

608 000

184 000

483 000

Korea

2 471 700 75 265 7 771 100

4 000

368 700 901 385

10 700

2 023 900

Litva

12 970

260

54

5

66

1

Maďarsko

49 230

20 472

33

5 940

1 816

97 276

3 566

551

178 884

1 796 300

58 900

211 200

96 575

853 756

72 320

2 212

5 840 022

438 3 600

5 046

22 771

MexikoB

899 712

Německo

2 717 100

79 200

NizozemskoC

78 241

6 209

Norsko

18 700

58 400

Polsko

148 600

64 700

7 000

216 000

29 922

77 300

14 700

11 100

21 900

Rakousko

51 196

150 893

21 109

Rumunsko

57 521

7 403

793

35 447

3 320 000

1 800 000

180 000 4 300

8 760

Slovinsko

1 675 212 31 659

84 888

453 000

SlovenskoA

13 356

696 300

Portugalsko

Rusko

slévárenská v ý roba v zahraničí

GJS

20 000

108 517 100

10 900

1 600

921 900

600

120

155 642

109 973

8 242

13 188

2 502

357 103

3 841

34 811

2 805

244

33

142 898

1 300 000

200 000

840 000

80 000

30 000

50 000

7 800 000

2 160

2 160

26 260

1 800

5

38 073

7 783

33 871

2 000

45 445

83 872

31 897

Španělsko

423 700

747 600

89 200

9 252

132 492

Švédsko

208 900

58 500

22 200

12 500

50 800

Švýcarsko

29 922

41 886

2 161

3 130

23 228

1 837

102 164

ThajskoA

70 000

30 000

30 000

28 600

28 600

100 000

16 900

304 100

83 129

41 196

320 321

6 500

144 000

19 000

112 150

Tchai-wan

878 080

218 115

Turecko

623 000

394 000

UkrajinaE USA Velká Británie Celkem

15 300

626 610

40 000

10 000

266 060

11 000

20 500

3 889 000

3 890 000

67 000

1 248 000

283 000

1 847 000

190 000 44 917 143

280 000 22 877 201

4 000 1 101 222

78 000 10 183 295

13 000 1 596 834

136 000 12 727 106

14 309 2 500

6 241

114

76 761

1 432 996 361 300

3 286

1 627 129

18 000

1 316 650

110 000 298 000

54 000 11 819 000 D

974 170 4 000 12 000 1 000 278 496 939 394 165 294

Obr. 1. Produktivita 10 největších výrobců odlitků v roce 2007

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

1 143

5 900

9% nárůstem na 1,3 mil. tun v roce 2007. To vedlo k více než 90% vytíženosti domácích výrobních kapacit. Pracovníci státní správy očekávají v roce 2008 další růst o 8 %. Polsko – Tato malá země se chystá dosáhnout hranice 1 mil. tun odlitků. 11% růstem v roce 2007 byla její celková výroba odlitků 942 000 mil. tun v souladu s růstem polského HDP o 6 % v roce 2006. Od roku 2002 činil nárůst výroby odlitků v Polsku 43 % a její význam pro evropský slévárenský průmysl se zvýšil. Zůstávají nablízku (trvale) Před několika lety následující země v seznamu 10 největších výrobců odlitků (tab. III) buď chyběly, nebo byly někde uprostřed všech uvedených zemí. Jejich výroba odlitků se však za posledních pět let strmě zvýšila a nejsou žádné náznaky, že by se své pozice chtěly vzdát.

197 496

718 000 94 919 007

42. s t a t i s t i c k ý p ř e h l e d s v ě t o v é v ý r o b y o d l i t k ů / S h r i n i v a s a n, S .

Tab. III. 10 největších výrobců odlitků 1. Čína

31,3 mil. tun GJL

15,5 mil. tun

GJS

7,7 mil. tun

ocel na odlitky

4 mil. tun

neželezné kovy

3,5 mil. tun

2. USA

11,8 mil. tun GJL

3,9 mil. tun

GJS

3,9 mil. tun

ocel na odlitky

1,2 mil. tun

neželezné kovy

2,6 mil. tun

3. Rusko

7,8 mil. tun GJL

3,3 mil. tun

GJS

1,8 mil. tun

ocel na odlitky

1,3 mil. tun

neželezné kovy

1,2 mil. tun

4. Indie

7,8 mil. tun GJL

5,3 mil. tun

GJS

800 000 tun

ocel na odlitky

1 mil. tun

neželezné kovy 610 000 tun 5. Japonsko

7 mil. tun GJL

2 mil. tun

ocel na odlitky

300 000 tun

neželezné kovy

1,7 mil. tun

6. Německo

5,8 mil. tun GJL

2,7 mil. tun

GJS

1,8 mil. tun

ocel na odlitky

210 000 tun

neželezné kovy

1,1 mil. tun

7. Brazílie

3,2 mil. tun GJL

2,7mil. tun

GJS

zahrnuto do GJL

ocel na odlitky

300 000 tun

(Zkrácený přetisk z časopisu Modern Casting, 98, 2008, č. 12, s. 24–27)

neželezné kovy 230 000 tun 8. Itálie

2,7 mil tun GJL

1 mil. tun

GJS

670 000 tun

ocel na odlitky

90 000 tun

neželezné kovy

1,1 mil. tun

9. Francie

2,4 mil. tun GJL

940 000 tun

GJS

1 mil. tun

ocel na odlitky

110 000 tun

neželezné kovy 350 000 tun 10. Korea

2 mil. tun GJL

1 mil. tun

GJS

590 000 tun

ocel na odlitky

150 000 tun

neželezné kovy 240 000 tun

Tab. IV. Výroba odlitků podle regionů v mil. tun Severní Amerika

14,4

Evropa

17,7

Rusko

7,8

Japonsko

7,0

Čína

31,3

Indie

7,8

Na cestě stát se globálním velikánem – indický slévárenský průmysl Globální scénář

vedoucí pozici na trhu (+ 8,9 % ve srovnání s 22,4 mil. tun v roce 2004). USA jako druhý největší výrobce odlitků zaznamenaly jen nepatrné zvýšení z 12,3 mil. tun na 12,9 mil. tun v roce 2005 (+ 4,9 %). Dále následují Francie, Německo a Velká Británie s téměř stejnými hodnotami produkce, resp. nulovým růstem. Japonsku se podařilo zvýšit produkci odlitků jen zanedbatelně z 6,4 na 6,7 mil. tun. Největší přírůstek zaznamenala ovšem Indie (v roce 2005 o 33 % více než v roce 2004) a je nyní s 6,1 mil. tun pátým největším výrobcem odlitků na světě (4,6 mil. tun v r. 2004). Pr ů my s l ová p o l i t i ka I n d i e Slévárenský průmysl zásobuje velký počet odvětví, a proto také přímo ovlivňuje růst indické ekonomiky. Inspirovaná sovětským plánovaným hospodářstvím se indická vláda již začátkem 50. let angažovala v budování a vývoji strojírenství a investičních celků. Tyto oblasti hrály významnou roli v tzv. „Modelu Mahalanobis“, ekonomickém programu zaměřeném na spolehlivost zásobování s cílem zvýšit vytváření kapitálu. Program sloužil v první řadě k zajištění vyváženého rozvoje regionů a ke zlepšení obchodní bilance na základě vlastní výroby a nízké kvóty dovozů. Legalizací politiky náhrady dovozů disponuje nyní Indie zdravou a silnou základnou zásobování strojírenství a investičních celků z vlastních zdrojů. Důležité je konstatování, že mnoho surovin a polotovarů pochází z Indie samé, a proto neodpovídá vždy mezinárodním normám, pokud jde o rozměrové tolerance a metalurgické normy. Tyto okolnosti škodí do jisté míry jakosti konečných výrobků. R ů s t p r ů my s l ov ýc h o d vě t v í p ř í m o ov l i v ň u j e s l é vá r e n s k ý p r ů my s l

Globální pohled

Pozitivní vliv na slévárenský průmysl bude mít i roční růst hrubého domácího produktu o 8 až 9 % odhadovaný indickou vládou. Proto se dále pojednává o rozhodujících průmyslových odvětvích a jejich předpokládaném vývoji.

Světový slévárenský průmysl docílil v roce 2005 růst 7,5 %. Celková výroba odlitků činila v tomto roce cca 86 mil. tun ve srovnání s 80 mil. tun v roce 2004 a u železných kovů zahrnovala odlitky z LLG, LKG, z temperované litiny, ocelové odlitky a odlitky z neželezných kovů (měď, hliník, hořčík a zinek, jejich slitiny a ostatní lehké a těžké neželezné kovy). Čína svými 24,4 mil. tun odlitků zvětšila svou

Ocelářství Dlouhodobá strategie průmyslové koncepce iniciovaná v roce 2005 má vést k modernizaci, zvýšení efektivity, produktivity a konkurenceschopnosti ocelářství. Vzhledem k těmto úkolům se roční kapacita výroby oceli musí do roku 2020 zvýšit z 38 mil. tun (2004 až 2005) na více než 100 mil. tun. To podmiňuje průměrný růst výroby oceli o 7,3 % za rok.

Shrinivasan, S. ředitel Institutu indických slevačů



S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

115

slévárenská v ý roba v zahraničí

slévárenská v ý roba v zahraničí

2,9 mil. tun

GJS

Čína – stejně jako dnes byla Čína před pěti lety největším výrobcem odlitků na světě. Ale její produkce byla jen o 4 mil. tun vyšší než v USA, druhého největšího výrobce. Dnes je její produkce odlitků dvakrát vyšší než v USA. Jejích 31,2 mil. tun představuje třetinu celosvětové výroby odlitků. Asijský obr dosáhl v roce 2007 růstu o 11 % a završil tak pětiletý růst o 92 %. Indie – USA by nyní mohly pohodlně setrvávat na druhém místě 10 největších výrobců, ale Indie vykázala takovou rychlost růstu výroby, že by je mohla za několik let předstihnout. Nárůst indické výroby odlitků je 7,8 mil. tun v roce 2007 – tzn. zvýšení o 8 %. Od roku 2002 zvýšila tato země svou výrobu odlitků o 136 %. Takovému způsobu růstu se nemůže rovnat žádný z velkých výrobců odlitků. Brazílie – brazilská produkce odlitků se v roce 2007 zvýšila o 4,5 % na 3,2 mil. tun a nepřiblížila se letošním mimořádně vysokým procentům růstu. Za posledních pět let se však výroba odlitků zvýšila o 64 %. Růst se v roce 2007 možná zpomalil, avšak tato jihoamerická země zaujala své pevné místo mezi největšími výrobci odlitků. Výroba odlitků podle regionů je uvedena v tab. IV.

S h r i n i v a s a n, S .

Tato strategie je zdůvodněna tím, že i u roční spotřeby oceli se do roku 2015 očekává celosvětový průměrný roční růst o cca 3 % (1 000 mil. tun vyrobených v roce 2004 se zvýší v roce 2015 na 1 395 mil. tun), přičemž průměrný růst výroby oceli byl v posledních 15 letech 2 %. Čína upevní a rozšíří svůj podíl na celosvětovém trhu s ocelí. Ve srovnávaném období těchto 15 let činil růst výroby v Indii asi 7 % za rok. Spotřebu oceli je možno definovat jako „vyrobené množství plus dovoz minus vývoz“. V letech 2004 až 2005 činila tato spotřeba 38 + 2 – 4 = 36 mil. tun. Z milionu tun oceli se současně spotřebuje 50 až 100 tis. tun na odlitky. Představuje to především odlitky pro kokily, pánve, vysoké pece, válcovací tratě, dopravní zařízení apod.

slévárenská v ý roba v zahraničí

Investiční celky V této oblasti jsou za rostoucí spotřebu zodpovědné především odvětví jako elektrotechnika, těžební průmysl, výroba zařízení a nástrojů. Knihy zakázek průmyslu investičních celků jsou v současné době dobře zaplněny (tab. I). Dále jsou uvedeny prognózy pro průmyslová odvětví vypracované Indickým svazem průmyslu (Confederation of Indian Industry). Elektrotechnika Ačkoliv má Indie tu významnou výhodu, že disponuje velmi dobře vzdělanými odbornými silami, musí toto odvětví zvládnout úkol spočívající v transferu technologií, protože se na projektech infrastruktury podílejí stále více zahraniční investoři. Strojírenství a těžební průmysl Tato odvětví se rozvíjejí především díky rostoucí národní spotřebě. Vzhledem k velkým investicím, které jsou realizovány jak v Indii, tak v celém světě, a kvůli rostoucím cenám kovů se očekává trvalý vzestup. Výroba nástrojů V této oblasti došlo k oživení změnou sortimentu nabídky; strategické směřování se více soustřeďuje na číslicově řízené stroje (NC a CNC). Během let se snížila dovozní cla produktů požadovaných tímto odvětvím, a to vedlo k jejich vysoké dostupnosti spolu s nízkými náklady. Plánovaný růst automobilového průmyslu a jeho subdodavatelského sektoru povede současně k trvalému a výraznému růstu ve výrobě nástrojů. Podniky, které jsou tak dobře vytížené, jsou schop-

116

né rychleji zavádět nové potřebné technologie a pružně je používat.

lostech – spíše skromný. Ačkoliv indická výroba překročila v letech 2005, resp. 2006, hranici 1,5 mil. kusů, odpovídá to pouze 2,37% podílu na celosvětové produkci (66,46 mil. vozidel). Celosvětová výrobní kapacita je v současné době 85 mil. vozidel za rok.

Technologická zařízení, investiční celky Aby zařízení vyhověla požadavkům klíčových domácích průmyslových odvětví, směřoval vývoj jejich výroby k nezávislosti na zahraničí. Průmyslová odvětví stále ještě trpí důsledky chybějících investic do domácího hospodářství. Existují však solidní a dále rostoucí zakázky ze Středního východu, které jsou vyvolány vysokými investicemi do těžby ropy a plynu. Obecně lze konstatovat nárůst domácí poptávky.

Subdodavatelský průmysl pro výrobu automobilů Subdodavatelský průmysl v Indii je se svými více než 500 velkými a malými podniky překračujícími počet 10 tisíc připraven docela dobře. Jako jedno z nejrychleji rostoucích odvětví vykázal v letech 1995 až 1998 enormní nárůst o průměrně 28 %. V hodnoceném období 2003 až 2004 činil růst 24 % a potom v letech 2005 až 2006 lehce poklesl na 16, resp. 15 %. Trvalý rozvoj v průběhu let vedl k tomu, že se téměř všechny součásti příslušenství pro indická vozidla mohou vyrábět v tuzemsku. Celkový obrat tohoto odvětví je za léta 2004–2005 vyčíslen na 6,5 mld. EUR, ze kterých již byly vyvezeny součásti v hodnotě 1,2 miliard.

Automobilový průmysl Automobilový průmysl je klíčovým faktorem a působí jako hnací síla mnoha odvětví indického hospodářství. Vyrábí se široká paleta vozidel. V Indii se však vyrábějí i vozidla s pohonem na všechna čtyři kola, motocykly, mopedy a trojkolky, traktory a zemědělské stroje. Od skončení licenčních smluv v roce 1991 vykazuje indický automobilový průmysl až dodnes pozoruhodný růst o 17 % za rok. Celkový obrat je mezitím téměř 25 mld. EUR. Investice do odvětví činí 7,3 mld. EUR, zatímco dalších 5 miliard je na cestě. Počet pracovních sil přímo a nepřímo závislých na automobilovém průmyslu je 13 mil. pracovníků, kteří tak přispívají 17 % do kolonky nepřímých daní. Výrazný růst exportu v posledních 5 letech vedl k tomu, že se v tomto odvětví zvýšilo tempo růstu o 30 %, přičemž se vyvezly produkty v hodnotě překračující 2,7 mld. EUR. Navzdory těmto působivým číslům je příspěvek indického automobilového průmyslu – viděno v celosvětových souvis-

Výroba osobních automobilů v Indii Podobně je tomu i na trhu s osobními vozy. V roce 2003 bylo poprvé vyrobeno více než 1 milion osobních automobilů a v roce 2015 se očekává výrobní kapacita pro 3 miliony vozů. V důsledku toho se v tomto odvětví indického trhu zvýší v roce 2015 obrat ze současných 5,3 mld. na 10 mld. EUR . S c é n á ř i n d i c ké h o s l é vá r e n s ké h o p r ů my s l u Indická výroba odlitků, jak již bylo zmíněno, se od roku 2001 s 3,15 mil. tun do roku 2005 s 6,11 mil. tun téměř zdvoj-

Tab. I. Celkové částky zakázek nejdůležitějších odvětví (ve stavbě) investičních celků částka zakázek [mil. EUR] pořadí

průmyslové odvětví

2005–2006

1

2007–2008

zvýšení [%]

elektrotechnika

3 971

5 809

+46

2

těžební průmysl

1 074

1 463

+36

3

výroba zařízení

882

1 103

+25

4

výroba nástrojů

412

765

+86

Tab. II. Výroba odlitků v Indii v letech 2001 a 2005 výroba [mil. tun] pořadí

materiál

2001

2005

1

litina

2,30

4,10

+78

2

ocel na odlitky

0,30

0,80

+167

3

GJS

0,28

0,62

+121

4

neželezné kovy

0,23

0,52

+126

5

ostatní kovy

0,04

0,07

+75

výroba celkem

3,15

6,11

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

nárůst [%]

S h r i n i v a s a n, S .

Obr. 1. Výroba odlitků v Indii v letech 2001 a 2005

Indie stane třetím největším výrobcem odlitků na světě. N a l é h avé p o ž a d av k y i n d i c ké h o s l é vá r e n s ké h o p r ů my s l u Školení pracovníci Protože slévárenský průmysl vyžaduje velký počet pracovníků, existuje obava z jejich nedostatku v budoucnu. Indické ministerstvo hospodářství proto doporučilo užší spolupráci mezi vysokými školami, průmyslem a úřady na založení „Centra jakosti“ pro výrobní technologie. Zásobování energií Pokud jde o zásobování energií, je v Indii téměř o 15 % nižší. Aktuální instalovaná kapacita elektráren vytápěných ropou, plynem a uhlím, resp. jaderných elektráren, a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů je 123 tis. MW. V roce 1957 začínaly indické dodávky energie s 1 392 MW a mají za sebou úctyhodný vývoj. Vláda průmyslu přislíbila roční navyšování kapacit o 10 tis. MW. Recyklace hliníku V současnosti se v Indii vyrábí cca 500 tis. tun hliníkových odlitků převážně pro automobilový průmysl. Nárůst výroby automobilů povede také k výraznému zvýšení poptávky po hliníkových odlitcích. Indické slévárny lehkých neželezných kovů vyrábějí odlitky převážně z čistého hliníku nebo slitin hliníku prvního tavení. Zde musí dojít ke změně pohledu ve prospěch slitin hliníku druhého tavení. Recyklace hliníku umožňuje

Pr o m a r n ě n á š a n c e u odlitků ze slitin mědi Spojené státy dovážejí ročně odlitky ze slitin mědi v hodnotě 1 miliardy dolarů. Mezi čtyři hlavní dodavatele patří Čína, Tchaj-wan, Mexiko a Itálie. Indie v seznamu dovozců do USA ani nefiguruje. Indie vyrábí jen 25 tis. tun odlitků ze slitin mědi. Jejich roční výroba činí 1,14 mil. tun. Nízký objem výroby v Indii se leckdy přisuzuje nedostatečné dostupnosti domácích měděných rud. Roční výroba surové mědi se v Indii paradoxně zvýšila z 25 tis. tun v roce 1997 na více než 500 tis. tun v roce 2005, což lze přičíst především masivnímu zvýšení dovozu měděných rud. Tím by však Indie měla příležitost k výstavbě a vývoji sléváren mědi a další možnost exportu odlitků na západ, resp. do Spojených států. L i t e ra t u ra [1] National Steel Policy 2005 – Ministry of Steel, Govt. of India. [2] 10 Year Mission Plan for Development of the Indian Automotive Industry into a Global Hub, Ministry of Heavy Industry and Public Enterprises, Govt. of India. [3] Draft Report on CII Study on the

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

117

slévárenská v ý roba v zahraničí

násobila (tab. II, obr. 1). Nejvyšší nárůst přitom zaznamenala výroba litinových odlitků (nárůst z 2,3 na 4,1 mil. tun). Výroba ocelových odlitků se za stejné období zvýšila z 0,3 na 0,8 mil. tun a odlitků z GJS z 0,28 na 0,62 mil. tun. U odlitků z neželezných kovů a jejich slitin se výroba zvýšila z 0,23 na 0,52 mil. tun, přičemž k nárůstu přispěla především výroba z hliníku a jeho slitin. Rychlý hospodářský růst vyžaduje nyní nezbytná opatření pro rozšíření a modernizaci indických sléváren, aby bylo možné uspokojit narůstající poptávku a požadavky tuzemských a zahraničních zákazníků. Nízké výrobní náklady a dobré vzdělání indických pracovníků vedou k tomu, že se výrobní kapacity stěhují ze západu do Indie. Mimořádně rychlý růst zaznamenávají slévárny, které jsou bezprostředně spojeny s automobilovým a subdodavatelským průmyslem. Plánují se navíc velké investice do indického slévárenského průmyslu ve spojitosti se stavbou větrných elektráren. Mezinárodní koncerny zprostředkovávají prodej indických odlitků svým dceřiným společnostem na celém světě. Export průmyslových odlitků činil v roce 2006 cca 400 tis. tun v celkové hodnotě přibližně 2,3 mld. EUR. Také odlitky pro armatury a sanitární techniku dosáhly v roce 2006 objemu 650 tis. tun. Tím již překročil objem exportu indických odlitků za rok hranici 1 milionu tun. Na základě vyhlídek a scénářů budoucího vývoje zmíněných odvětví může indický slévárenský průmysl počítat v následujících pěti letech s ročním růstem o 8 až 9 %. V roce 2010 se výroba odlitků v Indii zvýší na 10,5 mil. tun. Díky těmto skvělým vyhlídkám se

úsporu 8 kg bauxitu, 4 kg chemických produktů a mimořádně vysoké úspory energie. Na rozdíl od průmyslu západních zemí je indické odvětví zabývající se recyklací hliníku ještě zcela neorganizované a je nezbytné, aby se rychle převedlo na profesionální a jednotný standard. V dohledné budoucnosti budou indičtí výrobci hliníku navíc slévárnám dodávat méně, protože mohou vybudováním vlastních zařízení na výrobu hotových výrobků a polotovarů a následných přímých dodávkách subdodavatelům automobilového průmyslu – a především dodávkami těchto produktů do stavebnictví – docílit vyšší přidané hodnoty. Indie je členem „Pracovní skupiny pro hliník“ v asijsko-pacifickém Svazu pro ochranu životního prostředí a klimatu. Dalšími členy jsou Austrálie, Čína, Japonsko, Jižní Korea a USA, kteří dohromady vyrábějí 37 % světové produkce hliníku. Hliníkový průmysl sám o sobě je nejvýrazněji rostoucím průmyslovým odvětvím na světě, především v rozvojových zemích. Svaz na ochranu klimatu si vytyčil cíl podporovat recyklaci hliníku, protože se na rozdíl od primární výroby musí vynaložit pouze 5 % energie a navíc se velmi podstatně sníží emise.

S h r i n i v a s a n, S . / J i ř í B a ž a nt / K a r e l St r á n s k ý / Da n a H o r á ko v á / P ř e m y s l L e v / B o ž í k M a r t í n e k

aktuality

Capital Goods Industry, Dept. of Heavy Industry. [4] National Strategy for Manufacturing by National Manufacturing Competitiveness Council, New Delhi. [5] 40 th Census of World Casting Production 2005 by Modern Casting. [6] Aluminium Recycling by Internation Aluminium Institute.

140 let slévárenské výroby v podniku ŠKODA Plzeň a PILSEN STEEL

Ko n t a k t n í a d r e s a Institute of Indian Foundryman, Nelson Chambers Gr. Floor, „C“ Block, Flat No 2 115 Nelson Manickam Road, Aminjkarai, Chennai – 600 029, Tamilnadu, India e-mail: [email protected], iichn@ airtelmail.in, www.indianfoundry.com

Ing. Božík Martínek vedoucí TPV

(Zkrácený přetisk z časopisu Giesserei- -Rundschau, 2008, 55, č. 9–10, s. 194–197)

recenze Filtrace tavenin železa v průmyslové praxi

recenze / aktuality

prof. Ing. Jiří Bažant , CSc. prof. I ng. Karel Stránsk ý, DrSc. Ing. Dana Horáková I ng. P ř emysl L ev, Ph. D.

Prudký vývoj technologií zpracování tavenin kovů na odlitky v posledních desetiletích tažený celosvětovou potřebou efektivní hromadné výroby, především pro automobilový průmysl, přinesl i poptávku po keramických pomůckách usnadňujících výrobu jakostních odlitků z litin, ocelí i neželezných kovů. Uvedená monografie přispívá k dalšímu zpřehlednění dosud získaných poznatků ve výzkumu dějů, které probíhají při samotné filtraci. Velmi přínosná je především vazbou na průmyslovou praxi. Monografie je určena pro odbornou ve-

řejnost na úrovni vysokoškolského vzdělání. Je rozdělena na 11 částí, z nichž kapitoly 3 až 8 jsou věnovány teoretickému objasnění dějů filtrace tavenin, kapitola 9 pak perspektivám tohoto oboru. Úvodní dvě kapitoly jsou vstupem do problematiky, závěrečná odkazuje na použitou literaturu. Tato nově vydávaná monografie je bezesporu přínosem pro teoretickou a praktickou obec odborníků v metalurgii a metalografii. Proniká vědeckými metodami hlouběji do dějů, které se v relativně krátkém čase uskutečňují při vzniku tuhé fáze z fáze tekuté. Příroda lidstvu staví řadu překážek před poznáním jejího tajemství. Monografie umožňuje postoupit o další stupínek v poznávání složitosti dějů ruku v ruce s průmyslovou praxí. Ne nepodstatným faktem v dnešní době je, že filtrace tavenin umožňuje efektivním způsobem snížit náklady při výrobě kvalitních litinových odlitků. Nezbývá než vyjádřit naději, že kolektiv autorů ve spolupráci s průmyslovou praxí, za podpory státních i evropských grantových agentur, bude v započatém díle pokračovat. Publikace byla vydána v rámci řešení projektu GAČR 106/06/0393 z iniciativy VŠB – TU Ostrava, Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství v roce 2008 a je možno ji objednat na katedře metalurgie této fakulty. Rozsah činí 113 stran, 74 obrázků, 46 tabulek a 78 odkazů, ISBN 978-80-248-1844-3, je brožovaná se zpevněnou, hlazenou obálkou.

Dne 11. prosince 2008 proběhlo v plzeňském Park hotelu slavnostní zasedání (obr. 1), na kterém měli pozvaní zasloužilí i současní zaměstnanci firmy Pilsen Steel (dříve Škoda Plzeň) a mnozí další specialisté z oboru možnost oslavit 140. výročí založení slévárny. A právě oslava tohoto významného odvětví – slévárenství, které je pro Plzeňsko charakteristické, vedla organizátory k poněkud netradičnímu programu. Kromě úvodních vystoupení generálního ředitele Ing. Nováka a obchodního ředitele Dr. RNDr. Šímy, která byla zaměřena

Obr. 1. Zcela zaplněný sál při slavnostním zasedání

Obr. 2. Ing. Hučka se svou knihou, jejíž křest proběhl při oslavě

118

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

Božík Martínek

umělecká litina Galerie DSB EURO s. r. o., Blansko

Obr. 3. Vyznamenání předávali (zleva) Ing. Stanislav Brotánek, CSc., vedoucí metalurgie, Ing. Božík Martínek, vedoucí TPV a Ing. Martin Novák, generální ředitel Pilsen Steel. Vyznamenaní: Rudolf Pojar, Ing. Josef Dvořáček, Ing. Stanislav Kratochvíl, Alexandr Kapuzsta, Ing. Jaroslav Marek, Ing. Josef Belec a Ing. Jan Koutecký

převážně na současný stav a budoucnost firmy, bylo ústředním motivem celé akce zhodnocení práce všech zaměstnanců slévárny od jejího počátku v roce 1868 až do současnosti. Tomuto tématu se ve své přednášce věnoval Ing. Hučka, který zdokumentoval vývoj celého oboru od kolébky, tedy od Waldsteinské železárny v Sedlci u Starého Plzence, až po dnešní zařazení slévárny do hutního komplexu Pilsen Steel. Následně byli zúčastnění seznámeni s významnými osobnostmi, jejichž působení ve firmě značně ovlivnilo kvalitativní vyspělost a konkurenceschopnost jejich výrobků. Při sledování filmu, který byl promítnut na závěr přednáškového bloku, si každý mohl porovnat minulou a současnou technickou úroveň výroby odlitků ve „škodováckých“ slévárnách.

V závěru oficiální části setkání slévárenských odborníků byli oceněni ti z nich, kteří se v minulosti svou prací značnou měrou zasloužili o dobré jméno firem Škoda a Pilsen Steel. Nejprve to byl Ing. Hučka, kterému byla při této příležitosti vydána kniha Plzeňské hutě v proměnách času, jejíž křest byl rovněž bodem programu (obr. 2). Dalšími sedmi oceněnými, jejichž přínos ve slévárenském oboru je nesporný, byli: Ing. Josef Belec, Ing. Jaroslav Marek, Alexandr Kapuzsta, Rudolf Pojar, Ing. Josef Dvořáček, Ing. Jan Koutecký a Ing. Stanislav Kratochvíl (obr. 3). V průběhu následné neformální části zasedání došlo k zajímavému setkání tří generací pracovníků sléváren, jejichž práce v návaznosti na všechny předchůdce tohoto krásného řemesla dodnes vzbuzuje údiv a úctu v různých částech světa.

Přijměte prosím pozvání do nově vytvořené galerie nacházející se ve venkovních prostorách společnosti DSB EURO s. r. o., Blansko, kde si můžete prohlédnout nejen soudobé produkty z rukou blanenských slevačů, ale především monumentální sochy významných osobností, které byly odlity v průběhu mnohaleté existence slévárny. Prvními vystavenými objekty se staly např. plastika Georgije Dimitrova nebo busta Julia Fučíka. Hlavním záměrem majitele společnosti JUDr. Milana Hlaváče je prostřednictvím galerie přiblížit širší veřejnosti, ale zejména mladší generaci, umělecké řemeslo, které má v blanenském kraji dlouholetou tradici, aniž by byl brán zřetel na politický aspekt. Vystavené odlitky bude možno zhlédnout během exkurzí nebo při příležitosti dne otevřených dveří, který se uskuteční v průběhu roku 2009.



Ukázka odlitků pro vodní turbíny

umělecká litina



Plastiky slevače, M. R. Štefánika a základní kámen DSB EURO s. r. o., Blansko





Plastiky K. Gottwalda a G. Dimitrova a lité točité schodiště

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

119

S p o l u p r a co v n í c i ze s p o l e č n o s t i S A N D T E A M / K a r e l St r á n s k ý / A nt o n í n M o r e s

blahopřejeme Blahopřejeme Ing. Jiřímu Fošumovi Spolupracovníci ze společnosti SAND TEAM, s p o l . s r. o. , H o lu b i c e

také hodně spokojenosti Tvé ženě, paní Heleně, a také přejeme splnění životních přání Tvým synům Tomášovi a Janovi. Tobě, milý Jiří, přejeme do dalších let aktivní činnosti hodně zdraví, spokojenosti, energie a ať Tě stále baví „hraní na písečku formovacích materiálů“.

Prof. Ing. František Kavička, CSc. – jubileum sedmdesáti let Jménem jeho týmov ých kolegů, přátel a redakční rady časopisu Slévárenství

blahopřejeme

prof. I ng. Karel Stránsk ý, DrSc.

Milý Jiří, blahopřejeme Ti touto cestou ke krásnému životnímu jubileu a přejeme hodně zdraví a štěstí v životě a také plno elánu v odborné činnosti. Využíváme této příležitosti k poděkování za vědomosti a praktické zkušenosti, které nám předáváš. Tvé bohaté znalosti z oblasti formovacích materiálů v kombinaci s chemickým vzděláním jsou pro nás velmi cenné a snažíme se je co nejvíce využívat nejen pro sebe, ale i k prospěchu pracovníků sléváren. Vážíme si Tvých osobních i charakterových vlastností, které jistě přispěly k naší dlouholeté spolupráci v řadě oblastí formovacích materiálů, jako jsou principy řízení technologií výroby forem jader, ekonomické studie technologií výroby jader, zkušební metodika a další. Neméně důležitá je Tvoje činnost přímo ve slévárnách při řešení problematiky formovacích materiálů. Děkujeme také za aktivity v Odborné komisi pro formovací materiály při České slévárenské společnosti, na jejíž činnosti ses významně podílel a stále podílíš. Pracuješ v komisi nepřetržitě čtyřicet pět let; patříš k nejdéle aktivním členům komise. Výrazně jsi ovlivnil zaměření a aktivity komise, podílel ses a stále podílíš na organizování návštěv zahraničních sléváren, přípravě mezinárodních konferencí a dalších akcí. Nechceme v našem blahopřání vyjmenovávat všechny Tvé životní aktivity, ale chceme Ti za ně především poděkovat. A k takovému poděkování je pětasedmdesátka významnou příležitostí. Přejeme

120

sivních odlitků gravitačně odlévaných ocelí, tvárných litin a speciálních keramických materiálů, až po plynule lité ocelové odlitky. Cílem je bezprostřední optimalizace výroby. Jeho práce, dotované řadou i zahraničních projektů, snesou velmi náročné mezinárodní měřítko. Přednášel na konferencích v 18 zemích světa, např. na 62. světovém slévárenském kongresu ve Philadelphii. Je členem 3 českých a 2 amerických společností, redakční rady Hutnických listů, slovinského vědeckého časopisu Technické univerzity v Lublani a vědecké rady VŠB – TU FMMI. Profesor Kavička je pilný, cílevědomý a velkorysý člověk. Nelze však nevzpomenout, že přes všechny životní útrapy má ohromný smysl pro humor a optimistický přístup k životu. Přejeme mu dobré zdraví a hodně energie k realizaci všech plánů.

Ing. Pavel Sýkora, CSc., slaví 70. narozeniny doc. Ing. Antonín Mores, CSc., a spolupracovníci

František Kavička se narodil 9. 4. 1939 v Brně. Kvůli politickému zákazu studií měl ke vzdělání komplikovanou cestu. Jako talentovaný student Fakulty strojní VUT Brno zůstal po promoci v roce 1963 na katedře termomechaniky jako asistent. Od roku 1967, kdy byl nucen katedru opustit, pracoval do roku 1990 ve slévárenském výzkumu SVÚM Brno, kde působil po získání titulu CSc. jako vedoucí vědecký pracovník. Na svou mateřskou fakultu se vrátil jako docent po politické rehabilitaci, když mohl konečně v roce 1990 obhájit svou habilitační práci (podána byla v roce 1974). V květnu 1995 byl jmenován profesorem a šest let pak působil jako vedoucí katedry termomechaniky. Od roku 1967 dodnes se systematicky věnuje prosazování progresivních metod řešení teplotních polí v technologických procesech spojených s měnícím se fázovým složením, strukturou a fyzikálně-chemickými parametry zkoumaných soustav. Rozsáhlou publikační a přednáškovou činností je nadšeným průkopníkem těchto moderních metod, jejichž výsledkem jsou originální modely umožňující popis a řízení technologií od ma-

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

Dne 22. 5. 2009 oslaví své 70. narozeniny známý slévárenský odborník pan Ing. Pavel Sýkora, CSc. Absolvent hutnické průmyslovky v Kladně a Hutnické fakulty Vysoké školy technické v Košicích pracoval více než 30 let v podniku ČKD Slévárny. Začínal v oblasti vývoje materiálu, kde byl po roce 1968 hlavním garantem zavádění výroby LKG v tomto závodě. Stal se jedním z nejznámějších odborníků v tomto oboru metalurgie u nás. Měl rozhodující podíl na zavedení výroby LKG klasickou dvoustupňovou přelévací metodou. V mnoha českých a slovenských slévárnách zavedl vysoce ekonomickou, spolehlivou a přitom jednoduchou jednostupňovou výrobu LKG v obloukových a indukčních pecích.

A nt o n í n M o r e s / I v o Ž i ž k a / I v a n S m u t ný / R a d o v a n Ko p l í k

Dlouhodobě se věnoval austenitickým a izotermicky zušlechťovaným (ADI) litinám, litině s vermikulárním grafitem a použití SiC a zvláště pak feritickým LKG i pro použití při nízkých teplotách (řada patentů a originálních řešení). Ing. Sýkora pracuje ve svém oboru stále – jako pracovník Sdruženého pracoviště na ČVUT Praha – a je častým přednášejícím na různých technických akcích. Svou činnost nyní mimo jiné rozšiřuje i na oblasti nauhličování a očkování litin, účinnosti modifikace LKG, výběru slévárenských surovin atd. Milý Pavle, přejeme Ti do dalších let hodně zdraví, energie, další sportovní úspěchy v tenise a v lyžování a ještě dlouhou úspěšnou činnost v Tvém milovaném „kuličkovém“ oboru.

Významné životní jubileum, 65 let, oslaví Ing. Josef Kiedroň Ing. Ivo Žižka

Šedesáté výročí narození Václava Opočenského Ivan Smutný předseda OK lití pod tlakem

Dne 12. 2. 2009 oslavil své 60. narozeniny Václav Opočenský. V roce 1994 začal podnikat a založil v Čáslavi slévárnu na lití pod tlakem Drop-Press, kde pracuje dosud. Dlouhá léta aktivně působí ve výkonném výboru České slévárenské společnosti a v současnosti je členem představenstva Svazu sléváren ČR. Jako předseda OK bych při této příležitosti chtěl osobně poděkovat Václavovi za aktivní přístup k činnosti OK a popřát mu ještě hodně radostných chvil u svých oblíbených bicích… K upřímnému blahopřání se připojují rovněž všichni pracovníci Svazu sléváren ČR.

Narodil se 3. 7. 1949 v Dolních Kounicích. Všeobecné vzdělání ukončil maturitou na Střední všeobecně vzdělávací škole v Ivančicích. Slévárenskou profesi započal jako dělník v Zetoru. V roce 1973 absolvoval VUT Brno jako slévárenský inženýr a od tohoto roku byla jeho práce spojena se slévárnou ČKD Blansko. V roce 1987 obhájil kandidátskou práci na VUT Brno a získal titul kandidát věd. V roce 1991 založil firmu REX, kterou úspěšně vede dodnes. Aktivně pracoval a pracuje v ČSS, kde byl předsedou OK ekonomické a členem výkonného výboru. Stál i u zrodu Svazu sléváren ČR v roce 1990 jako viceprezident a nyní člen představenstva. V současné době aktivně pracuje v Radě hospodářské a sociální dohody Jihomoravského kraje, kam byl delegován za slévárenství. Odborná slévárenská veřejnost zná Zdeňka Krále jako autora odborných článků, přednášejícího na seminářích a konferencích a jako zaníceného diskutéra. Časopis Slévárenství je také spojen s jeho činností. Jako člen sekretariátu a představenstva SSČR má zásluhu na tom, že redakce časopisu byla převedena ze SVÚM do SSČR. Je tedy i jeho zásluhou, že slevači v České a Slovenské republice mají svůj odborný časopis na evropské úrovni. Přejeme Zdeňku Královi do dalších let, ať stále překypuje energií, nápady, zdravím a spokojeností a děkujeme mu za vykonanou práci pro slévárenství v obou našich zemích.

K šedesátce Ing. Zdeňka Krále, CSc. Ing. Radovan Koplík, CSc.

5. odborné zasedání VDG: Lití a konstrukce motorových odlitků 2009 U aktivních lidí, jako je Zdeněk Král, je šedesátka příležitostí k připomenutí toho, čeho tito lidé dosáhli, a k poučení mladší generace, čeho lze cílevědomou prací dosáhnout.



Te r m í n ko n á n í : 10. –11. ún o ra 20 0 9 M í s t o ko n á n í : M a g d e b urg, N ě m e cko Bližší informace: w w w.vd i.d e /g i e s s te chnik 20 0 9

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

121

blahopřejeme

Ing. Josef Kiedroň (*16. 7. 1944), nyní již na zaslouženém odpočinku, dokázal celým svým profesním životem, že lze celoživotní práci chápat jako koníčka a věnovat své schopnosti a dovednosti pouze jedné firmě. Vždyť v třineckých slévárnách začal pracovat již v roce 1958, kdy nastoupil do učení a při zaměstnání si neustále zvyšoval vzdělání. V roce 1999 se významně podílel na transformaci provozu sléváren TŽ do akciové společnosti Slévárny Třinec a svoji pracovní kariéru završil řízením realizace nejvýznamnější investice v historii samostatné firmy, modernizace provozu slévárny šedé litiny II. Vedení firmy by mu ještě jednou chtělo i touto cestou poděkovat za odvedenou práci a přínos pro firmu.

Helena Šebestová

nekrolog

poznamenejte si

Za Alenou Svobodovou

Výstava technologií pro regeneraci a recyklaci železných a neželezných kovů

M gr. H e l e na Š e b e s t ová za redakci Slévárenst ví a Svaz sléváren ČR

Te r m í n ko n á n í : 2. – 4 . d u b na 20 0 9 M í s t o ko n á n í : M o nt i c h i a r i, I t á l i e B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.m e t a l r i c i c l o.co m

113. Metalcasting Congress Te r m í n ko n á n í : 7. –10 . d u b na 20 0 9 M í s t o ko n á n í : L a s Ve g a s , U S A B l i ž š í i n f o r m a c e : e x h i b i t s @ m e t a l c a s t i n g co n g r e s s .o r g

nekrolog / poznamenejte si

FOR SURFACE 2009 S pocitem ztráty dobrého člověka a zodpovědného pracovníka oznamujeme všem, že nás po dlouhé a těžké nemoci dne 27. 1. 2009 opustila Mgr. Alena Svobodová, dlouholetá šéfredaktorka (1992–2005) časopisu Slévárenství. Bylo by nošením dříví do lesa, kdybychom zde vypočítávali všechny její zásluhy o časopis Slévárenství a o udržení a rozvíjení středoškolského slévárenského učebního oboru. Všichni, kdo se pohybují v oblasti slévárenství, a to nejen českého, si určitě Alenku vybaví jako aktivního organizátora slévárenských akcí a současně jako milou společnici a fotografku. Pod jejím vedením dosáhl časopis Slévárenství vysoké úrovně srovnatelné se zahraničními slévárenskými časopisy. Děkujeme všem, kteří si na Alenku vzpomenou a kterým, stejně jako nám, bude tolik chybět.

5. mezinárodní veletrh povrchových úprav a finálních technologií Te r m í n ko n á n í : 15. –17. d u b na 20 0 9 M í s t o ko n á n í : P ra ha , P ra ž s k ý v e l e t r ž n í a r e á l L e t ň a ny B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w.fo r s u r fa c e.c z

ACHEMA 2009 Te r m í n ko n á n í : 11. –15. k v ě t na 20 0 9 M í s t o ko n á n í : F ra n k f u r t na d M o ha n e m, N ě m e c ko B l i ž š í i n f o r m a c e : w w w. a c h e m a .d e

Deutscher Giessereitag, 100 let VDG Te r m í n ko n á n í : 14 . –15. k v ě t na 20 0 9 M í s t o ko n á n í : B e r l í n, N ě m e c ko B l i ž š í i n f o r m a c e : i n g e b o r g . k l e i n @ b d g u s s .d e

15. mezinárodní konference SPOLUPRÁCE 2009 Te r m í n ko n á n í : 2 2. –24 . d u b na 20 0 9 M í s t o ko n á n í : L u ha č o v i c e B l i ž š í i n f o r m a c e : I n g . P e t r L i c hý, P h . D. – p e t r.l i c hy @ v s b.c z Ko nfe r e n c i p o ř á d á p ř i p ř í l e ž i to s t i 16 0 l e t v z n i ku V Š B – T U O s t ra v a k a t e d ra s l é v á r e n s t v í F M M I V Š B – T U O s t ra v a v e s p o l u p rá c i s AG H K ra kó w ( P L ) a St r o j n í c ko u fa ku l to u Ž U v Ž i l i n ě (S K ). A kc e j e p o k ra č o v á n í m ř a d y k a ž d o r o č n ě p o ř á d a ný c h s e t k á n í s l é v á r e n s k ý c h o d b o r n í k ů s t ř e d o e v r o p s ké h o r e g i o nu, k t e rá u m o ž ň u j í v ý m ě nu z ku š e n o s t í s l e v a č ů s l é v á r e n P o l s k a , S l o v e n s k a a Če s ké r e p u b l i k y. Cí l e m s e t k á n í j e p r e ze nt a c e a k t u á l n í c h p oz na t k ů a z ku š e n o s t í z o b l a s t i p ra x e s l é v á r e n, v ý z ku m u a š ko l s t v í . O k r u hy t é m a t : fo r m o v a c í s m ě s i, m e t a l u r g i e a t e c h n o l o g i e v ý r o b y s l i t i n n e ž e l e z ný c h ko v ů a m e t a l u r g i e a t e c h n o l o g i e v ý r o b y g ra f i t i c k ý c h l i t i n .

122

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

K a r e l St r á n s k ý / L u b o m í r St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / M i l a n P e ň á z / J i ř í M u n z a r / A nt o n í n B u c h a l

z historie Jak se zkujňovalo surové železo v Chudobínských Hamrech prof. I ng. Karel Stránsk ý, Dr Sc . I ng. Lubomír Stránsk ý, C Sc . Ing. Drahomíra Janová Ing. Milan Peňáz, DrSc. Ing. Jiří Munzar R N D r. A nt o ní n B u c ha l , C S c . Chudobínské Hamry v současnosti již neexistují. V padesátých letech 20. století byly všechny budovy, které je připomínaly, zčásti zbořeny, zčásti rozebrány jako stavební zdivo, srovnány se zemí a zatopeny vodami Vírské údolní nádrže. Cesta podél řeky Svratky, která původně umožňovala spojení mezi vysokou pecí v Olešničce a Dalečínem, po níž bylo převáženo olešničské surové železo ke zkujnění do hamrů, které pracovaly v Borovci, Švařci, Víru nad Svratkou, Chudobínských Hamrech a v Dalečíně, tak byla mezi Vírem a Dalečínem definitivně uzavřena. Chudobínské Hamry zpracovávaly křehké surové železo na kujný kov až do roku 1870, kdy na jejich místě vznikla přádelna, která zde byla v činnosti až do roku 1955 před napuštěním údolní nádrže [1]. Poté všechno zmizelo pod hlubokými vodami vírské přehrady. Zdálo se, že jsou nenávratně ztraceny všechny stopy po zpracování surového železa v Chudobínském Hamru, a to včetně druhotného odpadu – železářských strusek, které mohou dnes poskytnout cenné údaje o tehdejším, dnes již dlouhou dobu zaniklém způsobu výroby. Avšak mimořádné snížení vodní hladiny údolní přehrady koncem roku 2008 vrátilo řeku Svratku do původního říčního koryta a po jejím levém břehu obnažilo původní cestu spojující Dalečín s Vírem (obr. 1), a to až pod Chudobín, takže byly odkryty základy a podezdívky některých jeho domů. Za skalním ostrohem pod borovicí, kde se po levém břehu Svratky na-

Analýzy strusek a surových želez od Chudobínských Hamrů K rozborům strusek a surových želez (litin) byla použita metoda energiově disperzní rentgenové spektrální mikroanalýzy a analytický mikroskop PHILIPS-EDAX, metoda rentgenové difrakční analýzy a difraktometr PHILIPS-X´Pert, jehož součástí je databáze standardů rtg difraktogramů obsahující přes 80 tisíc minerálů, a byl aplikován metalografický mikroskop s digitálním snímáním obrazu. Vzorky strusek byly k rozborům připraveny jednak jako metalografické výbrusy, jednak v práškové formě, vzorky surových želez byly analyzovány ve formě metalografických výbrusů. Způsob přípravy práškových vzorků i metalografických výbrusů byl již zevrubně popsán [2]. Z nálezů v bývalých Chudobínských Hamrech byly analyzovány následující vzorky: a) struska 1M (obr. 4) o hmotnosti 160 g, slabě feromagnetická a pórovitá, rezavě hnědá; byl připraven práškový vzorek i metalografický výbrus; b) struska 2M o hmotnosti 9 g, slabě feromagnetická a pórovitá, rezavě hnědá; byl připraven práškový vzorek; c) struska 3M (obr. 5) o hmotnosti 285 g, středně feromagnetická, šedě rezavá, místně s rozměrnými granulemi suro-

Obr. 2. Obnažená poloha po léta zatopeného terénu nacházejícího se přibližně vlevo od původního vodního náhonu na železářský hamr. Zde byl nalezen uvedený soubor strusek (foto J. Munzar)



Obr. 3. Poklesem hladiny obnažená původní cesta z Chudobína do Hamrů, na níž byl nalezen koláč strusky 1L. Pohled ve směru k Dalečínu, pomocí družicového systému GPS změřena poloha: nadmořská výška 481,0 ± 1,4 m, s ou řa dnice s eve rní š í ř k y N 49,57448° a východní délky E 16,26936° (foto L. Stránský)

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

123

z historie

Obr. 1. Poklesem vodní hladiny obnažená původní cesta spojující Dalečín s Chudobínem a Chudobínskými Hamry ve směru od Dalečína. V místě, odkud byl získán snímek, byla pomocí družicového systému GPS změřena poloha: nadmořská výška 467,0 ± 2,0 m a souřadnice N 49,57821° (severní šířka); E 16,26508° (východní délka) (foto K. Stránský)

cházely původní Chudobínské Hamry, byla hladina již natolik vzdutá, že zbytky základů budov hamru zůstaly i nadále pod hladinou. Pouze levý břeh za ostrohem, vlevo od původního vodního náhonu na hamr byl obnažen (obr. 2). Průzkumem terénu bylo v této oblasti začátkem listopadu 2008 postupně nalezeno celkem 18 úlomků surových želez a strusek o celkové hmotnosti 1 140 g (500 g želez a 640 g strusek). Kromě toho byl přímo na cestě (obr. 3) směřující od Chudobína do Hamrů nalezen koláč železářské strusky o hmotnosti 670 g. K ověření způsobu výroby železa v chudobínském hamru byly ze souboru nálezů vybrány čtyři vzorky strusek a dva vzorky želez k materiálově technologickým rozborům. Výsledky analýz vzorků z bývalých Chudobínských Hamrů byly poté porovnány s analýzami strusek od dřevouhelné vysoké pece v Olešničce a hamrů v Borovci, Víru nad Svratkou a v Dalečíně, s cílem posoudit a navzájem porovnat technologii zkujňování, která se podél Svratky mezi Olešničkou a Dalečínem do roku 1870 používala.

K a r e l St r á n s k ý / L u b o m í r St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / M i l a n P e ň á z / J i ř í M u n z a r / A nt o n í n B u c h a l

Tab. I. Složení strusek z Chudobínských Hamrů a z cesty pod Chudobínem [hm. %]

Pozn.: *) vzorky byly odebrány ze tří různých oblastí koláče strusky 1L

Struska složka Na2O

Obr. 4. Vzorek strusky 1M o hmotnosti 160 g z Chudobínských Hamrů nalezený po extrémním snížení vodní hladiny v prostoru znázorněném na obr. 2 (foto K. Stránský)

1M 0,73

Chudobínské Hamry 1M až 3M 2M 3M x 0,78 0,87 0,79

sx 0,07

Chudobín 1L*) x sx 1,08 0,06

MgO

1,41

0,82

0,87

1,03

0,33

0,84

Al2O3

4,30

4,54

5,06

4,63

0,39

9,08

1,24

SiO2

22,32

22,56

33,56

26,15

6,42

33,81

1,80

P2O5

4,21

2,89

1,53

2,88

1,34

0,74

0,26

S

0,16

0,08

0,09

0,11

0,04

0,14

0,03

K 2O

1,58

1,35

2,44

1,79

0,57

2,73

0,13

CaO

6,8

3,47

3,74

4,67

1,85

3,53

0,06

TiO2

0,48

0,33

0,51

0,44

0,10

0,43

0,25

Cr2O3

–

–

0,25

0,08

0,14

0,00

0,00

MnO Fe2O3 celkem

0,31

1,28

1,11

1,10

1,16

0,10

0,58

0,30

56,67 99,99

62,06 99,99

49,97 100,00

56,23 99,99

6,06 0,01

47,04 100,00

4,22 0,01

Tab. II. Fázové analýzy strusek z Chudobínských Hamrů a z Chudobína (práškové vzorky)

Obr. 5. Vzorek strusky 3M o hmotnosti 285 g obsahující již částečně zkujněná zrna šedého surového železa – poloha zrna je vyznačena šipkami (foto K. Stránský)

z historie

vého železa (o rozměrech až 11 × 9 mm) byla velmi silně feromagnetická; byl připraven jednak práškový vzorek a také metalografický výbrus granule surového železa zalitého ve strusce; d) struska 1L (obr. 6) o hmotnosti 670 g, ve tvaru koláče, slabě feromagnetická, rezavě hnědá; byl připraven práškový vzorek; e) šedé surové železo 4M o hmotnosti 41 g ve tvaru destičky potažené silnou vrstvou korozních produktů; byl připraven metalografický výbrus mechanického řezu vzorkem o tloušťce cca 11 mm (vzorky ze souboru M – nález J. Munzar; vzorek strusky L – nález L. Stránský). Výsledky analýz Výsledky chemických analýz strusek jsou uvedeny v tab. I. Základní fázová analýza zahrnující převládající podíly jednotlivých fází ve struskách je doložena v tab. II. Vidíme, že základní fázi strusek tvoří ve všech vzorcích fayalit, četné jsou oxidy a hydroxidy železa a křemen. Výsledky prvkové analýzy vorků šedého surového železa, s vysokým podílem uhlíku vyloučeného ve formě lupínkového grafitu, jsou uspořádány v tab. III. Obsah uhlíku byl stanoven v obou vzorcích 3M a 4M z podílů čistých intenzit rtg záření uhlíku (CKα) z lupínkového grafitu sejmutých z plochy vzorku še-

124

Pozn.: Testování fází proběhlo podle ICDD databáze PDF-2, která umožňuje rychlou materiálovou identifikaci. Databáze zahrnuje specializované indexování pro rychlé stanovení fázové struktury na základě známé chemické analýzy testovaného materiálu. Zdroj: International Centre for Diffraction Data, 12 Campus Boulevard, Newton Square, PA 19073-3273 U.S.A.

Vzorek struska 1M první nález

fáze 1 2 3 4 5 1 2 3 1 2 3

struska 3M zrna železa struska 1L z cesty

standard 71-1400 75-1609 73-2144 22-0346 03-0249 71-1399 71-1086 46-1045 71-1401 33-1161 73-2144

minerál fayalit magnetit oxid železnatý hydroxid železitý goethit fayalit hortonolit křemen fayalit křemen oxid železnatý

stechiometrie Fe2SiO4 Fe3O4 Fe0,942O Fe(OH)3 FeO(OH) Fe2SiO4 Mg0,75Fe1,10Mn0,15SiO4 SiO2 Fe2SiO4 SiO2 Fe0,942O

Tab. III. Prvkové složení šedého surového železa v zrnu strusky 3M o plošných rozměrech 11 × 9 mm a ve vzorku 4M [hm. %]

Pozn.: vzorek 3M – zrna šedého surového železa v kujnicí strusce 3M byla s velkou pravděpodobností již částečně zkujněna; vzorek 4M – obsah grafitu stanovený metodou podle Saltykova činil 3,22 ± 0,48 hm. %

Vzorek

C

Mn

Si

P

S

Cr

Al

Fe

celkem

3M

3,16

0,15

0,65

0,65

0,09

0

0,04

95,25

99,99

zrna Fe

4M

3,79

1,38

2,39

1,21

0,33

0,31

0,39

90,20

100,00

destička

Obr. 6. Vzorek koláče strusky 1L o hmotnosti 680 g nalezený na cestě znázorněné na obr. 3 (foto K. Stránský)

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

poznámka

dého surového železa a čistého grafitu. U vzorku 4M proběhlo kontrolní stanovení plošného podílu grafitu také metalograficky podle Saltykova. Strusky. Chemické složení strusek 1M až 3M (tab. I a IV) pocházejících od Chudobínských Hamrů poukazuje na typické složení svářkových strusek, které jsou původem z oxidačního, tj. zkujňovacího pochodu. Svědčí o tom především vysoký obsah oxidu fosforečného, v průměru 2,88 hm. %, zaznamenaný v rozsahu 1,53 až 4,21 hm. % P2O5. Koláč strusky 1L nalezený na bývalé cestě z Hamrů do Chudobína má průměrný obsah oxidu fosforečného nižší – 0,74 hm. %, avšak stále svědčící o původu z kujnicí

K a r e l St r á n s k ý / L u b o m í r St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / M i l a n P e ň á z / J i ř í M u n z a r / A nt o n í n B u c h a l

Tab. IV. Chemické složení základních fází ve strusce 1M [hm. %]

Složka

Pozn.: – průměr v tab. IV udává aritmetický průměr složení tří základních fází, který se odlišuje od průměrného složení strusky 1M uvedeného také v tab. I.

wüstit

fayalit

skelná fáze

průměr

struska 1M

Na2O MgO Al2O3 SiO2

0,26 0,68 0,60 0,76

0,50 2,22 0,79 30,59

0,97 0,62 10,05 32,08

0,58 1,17 3,81 21,14

0,73 1,41 4,30 22,32

P2O5

0,40

1,24

11,76

4,47

4,21

0,19 0,12 0,26 0,30 0,59 95,87 100,00

0,11 0,21 10,65 0,11 1,47 52,14 100,00

0,45 8,87 14,51 0,61 0,62 19,45 99,99

0,25 3,07 8,47 0,34 0,89 55,82 100,00

0,16 1,58 6,8 0,48 1,28 56,67 99,99

S K 2O CaO TiO2 MnO Fe2O3 celkem

surové železo, které s velkou pravděpodobností pocházelo z dřevouhelné vysoké pece v Olešničce u Štěpánova nad Svratkou. Avšak surová železa stejného základního původu zkujňovaly kromě Chudobínských Hamrů také hamry v Borovci, Švařci, Víru nad Svratkou a v Dalečíně. Podívejme se nyní, jak se pracovalo v hutích v Olešničce a ve zmíněných hamrech, kromě hamru ve Švarci, jehož poloha je doposud neznámá. Archeometalurgie zkujňování železa mezi Olešničkou a Dalečínem Vysoká pec v Olešničce. Dřevouhelné surové železo zde bylo vyráběno po dvě staletí, v letech 1660 až 1861. Typické vzorky vysokopecní strusky byly vyzvednuty z polní cesty, která vede ze stráně nad Olešničkou po levém břehu Svratky. Výmoly této polní cesty byly před léty vyrovnány velkým množstvím vysokopecní sklovité strusky, takže ještě na jaře roku 1996 bylo možno vybrat charakteristické vzorky, připravit metalo-

Tab. V. Složení vysokopecní strusky z dřevouhelné vysoké pece v Olešničce

Struska složka MgO Al2O3 SiO2

Obr. 7. Strukturu strusky 1M tvoří wüstit (světlý – w), který v sobě soustřeďuje největší podíl železa, fayalit obsahující vysoký podíl křemíku a železa a také se v něm soustřeďuje vápník (světlešedý – fa) a skelná amorfní fáze (tmavošedá – sk), která představuje křemičito-železnato-hlinito-vápenato-draselné sklo s vysokým podílem fosforu a částice čistého železa (bílé – Fe) – změřené složení fází je v tab. IV – neleptáno (foto M. Šťastná)

Pozn.: *) rozdělení síry mezi CaO ve strusce a v sulfidu; v atomových procentech obsahuje struska 0,15 Al, 0,07 Si, 0,24 P, 49,16 S, 0,04 Ca, 0,26 Mn a 48,55 Fe – jde o sulfid FeS s příměsemi Al, Si, P, Ca, Cr a Mn; – energiově disperzní analytický mikroskop JEOL-KEVEX, U = 15 kV, korekce ZAF, expozice 100 s.

hm. % 0,48 13,21 69,24

surové železo hm. % prvek matrice sulfid Al 0,030 0,09 Si 0,065 0,05 P 0,330 0,17

rozdělení prvků mezi strusku a kov LS = (hm. %)/[hm. %] (MgO)/[Mg] – (Al2O3)/[Al] 440,3 (SiO2)/[Si] 1065,2

P2O5

0,40

S

0,185

35,85

(P2O5)/[P]

1,20

S K 2O CaO TiO2 MnO Fe3O4

0,16 2,93 11,50 0,74 0,30 1,05

Ca Cr Mn Fe

– 0,13 0,080 99,180

0,04 1,86 0,26 61,68

(S)/[S] (K 2O)/[K] (CaO)/[Ca] (TiO2)/[Ti] (MnO)/[Mn] (Fe3O4)/[Fe]

0,90 – 287,5*) – 3,80 0,011



S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

125

z historie

výhně. Může jít o strusku pocházející z kovářského zpracování již zkujněného surového železa. Metalografická analýza struktury uvnitř strusky 1M doložená na obr. 7 prokázala, že základními složkami strusky jsou fayalit – tmavošedé krystality, wüstit – světlé krystality a tmavě se zobrazující skelná fáze. Surová železa. Složení surového železa (tab. III – 4M) sestává z lupínkového grafitu uloženého v perliticko-feritické kovové matrici (obr. 8). Vzorek 4M obsahující v hm. % 2,39 Si a 1,21 P s nevelkými příměsemi Mn a Cr je možno hodnotit jako šedé surové železo, podle základních vzorců o stupni eutektičnosti Sc ≈ 1,20. Vzorek 3M, představující jedno z masivních kovových zrn uložených přímo ve svářkové (zkujňovací) strusce (obr. 5) má strukturu tvořenou také lupínkovým grafitem, avšak již velmi nízký obsah křemíku a fosforu (v hm. % 0,65 Si a 0,65 P), více méně již pouze stopová množství Mn, S a Al, a již velmi nízký stupeň eutektičnosti Sc ≈ 0,82, lze brát jako šedé surové železo, které již bylo částečně zkujněno. V souhrnu z analýz nálezů strusek a želez z chudobínské lokality přesvědčivě plyne, že v Chudobínských Hamrech pracovala kujnicí výheň, která jako vstupní surovinu zkujňovala

grafické výbrusy a podrobit je obvyklým způsobem analýze. Strusky obsahovaly ve struktuře částice surového železa a v nich také sulfidické vměstky. Výsledky analýz průměrného složení olešničské strusky, částic surového železa a sulfidu železa ve strusce jsou uvedeny v tab. V. Hamr v Borovci u Štěpánova. V Borovci začal pracovat kosařský hamr již roku 1588 a vyráběl kujné železo přímo ze železných rud. Zkujňování surového železa z vysoké pece v Olešničce je zde písemně doloženo od roku 1745 a v letech 1809 až 1857, patrně i déle, zde pracovaly dvě zkujňovací výhně [2]. Železárny zde pracovaly ještě před první světovou válkou a poslední budovy byly odstraněny po druhé světové válce, kdy přešly z majetku šlechtického rodu Mitrovských do majetku obce. Ještě koncem osmdesátých let minulého století se železářské strusky nacházely v hojném množství po cestách mezi domky, v zahrádkách a v bývalém vodním náhonu [3]. Jejich analýza je v tab. VI. Hamr ve Víru nad Svratkou. Železárny a tavírna, o kterých se píše ve Vírské kronice [4], sestávaly již při svém zřízení v roce 1660 také z kujnicí výhně, která zkujňovala surové železo vyrobené v olešničské vysoké peci. Chemické složení strusek odebraných z lokality U Trúsek, nacházející se po pravém břehu řeky Svratky nad dolní vyrovnávací nádrží [5], je uvedeno také v tab. VI. Hamr v Dalečíně. Na místě bývalého hamru v Dalečíně byla po zániku výroby železa postavena v roce 1690 papírna, později v roce 1924 zde byla Gustavem Jaroškem zřízena přádelna

K a r e l St r á n s k ý / L u b o m í r St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / M i l a n P e ň á z / J i ř í M u n z a r / A nt o n í n B u c h a l

Obr. 8. Příklad mikrostruktury šedého surového železa 4M o složení v tab. III – leptáno nitalem, strukturní složky ferit (f), perlit (p), grafit (g) a fosfid (fs) (foto D. Janová)

Obr. 9. Metalografický výbrus na ploše zrna šedého surového železa 3M ve strusce na obr. 5 – neleptáno (výbrus M. Šťastná, foto D. Janová)

vlny a dnes je v týchž místech průmyslová výroba firmy GAMA GROUP, a. s. Železářské strusky zde byly podle průzkumu v roce 2003 rozptýleny po levém břehu odpadního vodního kanálu v místě jeho přemostění železnou lávkou a v tomtéž roce z nich byly vybrány charakteristické vzorky k analýze [6]. Výsledky analýz dalečínských svářkových strusek jsou uspořádány rovněž v tab. VI a kvůli přehledu byly do téže tabulky zahrnuty také průměrné výsledky analýz svářkových strusek z kujnicí výhně v Chudobínských Hamrech a redukčních vysokopecních strusek z Olešničky. Ze souhrnné tab. VI, která zahrnuje průměrné hodnoty svářkové strusky ze čtyř lokalit, na kterých pracovaly kujnicí výhně a které zkujňovaly surové železo vyrobené v dřevouhelné vysoké peci v Olejničce, plyne, že jednotlivá složení strusky jsou navzájem velmi podobná. Jejich celkové průměrné složení tak poskytuje orientační informaci o tom, jak se mezi Borovcem a Dalečínem, a zejména v Chudobínských Hamrech, surové železo zkujňovalo. Rozdělovací koeficienty prvků mezi strusku a kov. Známe-li složení částečně zkujněného zrna šedého surového železa v kujnicí strusce a složení této strusky (tab. I a III), pak je možno stanovit rozdělovací koeficienty prvků mezi svářkovou strusku a kov a hodnoty tohoto rozdělení porovnat s rozdělovacími koeficienty stejných prvků mezi vysokopecní strusku z Olešničky a kov, které jsou v tab. V. Získáme tak informaci o roz-

Obr. 10. Příklad mikrostruktury zrna šedého surového železa 3M o složení v tab. III, ve strusce na obr. 5 – neleptáno, fáze oxid (hm. % – 28,24 O; 17,83 Cl; 53,82 Fe), sulfid (hm. % – 37,30 S; 0,83 Ti; 0,65 V; 3,19 Mn; 58,03 Fe), grafit (hm. % – 96,96 C; 2,24 Fe; stopy Al, Si, P, S, Mn v součtu ≤ 0,81) (analýzy a foto D. Janová)

dělení prvků v redukční strusce a kovu pro vysokou pec a v oxidační strusce a kovu pro kujnicí výheň. Změřené koncentrace prvků v tab. I, III a V ve struskách obsahujících zrna kovů byly využity ke stanovení rozdělovacích koeficientů v redukční a oxidační strusce a výsledky jsou uspořádány v tab. VII. Ve vysoké peci se za vysokých teplot ze železných rud silně redukují oxidy železa a do strusky přechází pouze jen velmi malý podíl železa. Naproti tomu se jen velmi málo z oxidu křemičitého v rudě redukuje křemík a téměř vůbec nedochází k redukci hliníku. Oba prvky přecházejí z velké části z rud jako oxidy přímo do vysokopecní strusky a vytvářejí její bázi. Fosfor, síra a mangan se redukují jen zčásti a jejich rozdělovací koeficient mezi kyselou strusku dřevouhelné vysoké pece a kov je nevelký. Během zkujňování v oxidační atmosféře kujnicí výhně se v roztaveném surovém železe intenzivně spalují uhlík, křemík, mangan, fosfor a v jisté míře také železo. V porovnání obou pochodů jsou při zkujňování rozdělovací koeficienty mezi strusku a kov (jak plyne z tab. VII) pro křemík a hliník nižší, pro železo, fosfor a mangan významně vyšší než v redukční atmosféře vysoké pece. Rozdělovací koeficienty síry závisí na zásaditosti strusky a obsahu síry v palivu. Pro kyselé strusky jsou v daném případě indexy zásaditosti redukční olešTab. VI. Složení svářkových (kujnicích) strusek od hamrů v Borovci, Víru nad Svratkou, ničské strusky − (CaO)/(SiO2) = 11,50/69,24 Chudobínských Hamrech a v Dalečíně, a vysokopecní strusky z Olešničky [hm. %] = 0,166, a oxidační 3M strusky z Chu Pozn.: *) analytický komplex JEOL – JSM 840/Tracor TN 2000, U = 25 kV, program SSQ1, ko-

Na2O MgO Al2O3 SiO2 P2O5 S K 2O CaO TiO2 V2O3 Cr2O3 MnO Fe3O4 BaO celkem

0,07 0,33 0,57 19,30 1,17 0,03 2,63 6,10 0,10 0,10 0 1,83 67,20 0 99,43

126

Vír nad Svratkou 1,03 1,60 7,37 30,70 0,74 0,15 2,42 4,72 0,54 0 0,12 4,99 45,21 0,42 100,01

Chudobínské Hamry 0,79 1,03 4,63 26,15 2,88 0,11 1,79 4,67 0,44 0 0,08 1,16 56,23 0 99,99

Dalečín

x

sx

Olešnička*)

0,39 1,17 2,98 22,12 2,11 0,07 2,09 6,66 0,22 0 0,11 1,51 60,61 0 100,00

0,57 1,03 3,89 24,57 1,73 0,09 2,23 5,54 0,33 0,03 0,08 2,37 57,31 0,11 99,86

0,43 0,53 2,86 4,96 0,96 0,05 0,37 1,00 0,20 0,05 0,05 1,77 9,24 0,21 0,29

0 0,48 13,21 69,24 0,40 0,16 2,93 11,50 0,74 0 0 0,30 1,05 0 100,01

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

Tab. VII. Rozdělovací koeficienty prvků mezi strusku a kov Rozdělení prvků mezi strusku a kov při pochodu: vysokopecním

Borovec*)

zkujňovacím

Složka

rozdělovací koeficient

z historie

rekce ZAF; zbývající tři lokality – analytický komplex PHILIPS-EDAX, U = 20 kV, korekce ZAF; vzorky připraveny jako metalografické výbrusy a jako práškové.

LS = (hm. %)/[hm. %]

oxidační

redukční

127 50,1 2,28 1,00 6,88 0,508

440 1065 1,20 0,90 3,80 0,011

(Al2O3)/[Al] (SiO2)/[Si] (P2O5)/[P] (S)/[S] (MnO)/[Mn] (Fe2O3)/[Fe]

K a r e l St r á n s k ý / L u b o m í r St r á n s k ý / D r a h o m í r a J a n o v á / M i l a n P e ň á z / J i ř í M u n z a r / A nt o n í n B u c h a l

dobínských Hamrů – 3,70/33,50 = 0,110, velmi nízké, dřevěné uhlí je prosté síry, takže rozdělovací koeficienty síry jsou také nízké a přibližně stejné. Účinnost zkujňovacího pochodu ve výhni. Z hmotnostní bilance zkujňovacího pochodu ve výhni plyne základní vztah umožňující odhad jeho účinnosti vyjádřený poměrem obsahu železa ve zkujněném surovém železe k jeho obsahu před zkujněním. Vztah vyjadřující účinnost zkujňování lze podle [7] vyjádřit relací

(1)



Závěr Doslova na poslední chvíli před nástupem zimy byly při extrémním poklesu hladiny Vírské údolní nádrže sesbírány vzorky strusek a surových želez z míst, kde se nacházely původní Chudobínské Hamry. Z kolekce osmnácti vzorků pocházejících z okolí bývalých hamrů byly podrobeny chemické a metalografické analýze tři vzorky strusek a dva vzorky šedých – grafitických surových želez. Zbývající vzorky byly archivovány. Základní soubor vzorků byl rozšířen o vysokopecní strusky z Olešničky, kujnicí strusky z hamrů v Borovci, Víru nad Svratkou a v Dalečíně a byl učiněn pokus orientačně posoudit účinnost zkujňování ve výhních mezi Borovcem a Dalečínem. Přestože šlo o nevelký soubor vzorků zahrnující šedá surová železa a strusky, byly pomocí bilanční rovnice režimu zkujňování (1) získány z výsledků chemických analýz informace o propalu železa během zkujňování. Získané hodnoty propalu železa – jde o tzv. calo – jsou srovnatelné s těmi, které Kruliš uvádí ve své základní práci věnované vývoji železářských zkujňovacích výhní v 18. až 19. století [8]. Lze tedy říci, že komplex kujnicích hamrů, které zkujňovaly v poříčí Svratky mezi Borovcem a Dalečínem olešničské surové železo, včetně hamrů chudobínských, pracoval na srovnatelné technické úrovni s kujnicími hamry na panstvích v Čechách i na Slovensku. L i t e ra t u ra a p o z n á m k y [1] STRÁNSKÝ, K. – STRÁNSKÝ, L. – PEŇÁZ, M.: Zatopené Chudobínské Hamry. Slévárenství, 2009, č. 1–2, s. 66–69. [2] KREPS, M.: Železážství na Žďársku 1350–1886. BLOK, Brno 1970, 214 s. [3] STRÁNSKÝ, K. – REK, A. – WINKLER, Z.: Hamry v Borovci u Štěpánova. Slévárenství, 1990, s. 303–307. [4] ONDRÁČKOVÁ, M. – STALMACH, L. (editoři): Vír v údolí Svratky. Obec Vír, 2008, 252 s. ISBN 978-80-254-3430-7. [5] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – STRÁNSKÝ, L. – BUCHAL, A.: Osudy hamrů ve Víru nad Svratkou. Slévárenství, 2008, č. 1–2, s. 101–105. [6] STRÁNSKÝ, K. – JANOVÁ, D. – BUCHAL, A. – STRÁNSKÝ, L.: Zapomenutý hamr v Dalečíně. Slévárenství, 2004, č. 6, s. 262–265. [7] STRÁNSKÝ, K.: K otázce hmotnostní bilance zkujňovacího pochodu ve výhni. VUT – FSI Brno 1998 (nezveřejněno). [8] KRULIŠ, I.: Příspěvek k vývoji železářských zkujňovacích výhní. Rozpravy Národního technického muzea v Praze, sv. 63, Praha 1974, 201 s.

S l é vá re ns t v í . LV I I . b ř eze n – d u b e n 20 0 9 . 3 – 4

127

z historie

v níž QS je množství surového železa přisazeného do vsázky ke zkujnění v kg; QFe je množství již zkujněného surového žeS leza z téže základní vsázky v kg; x Fe je množství železa přisaFe zeného do vsázky vyjádřené jako hm. zlomek; x Fe je koncentrace zkujněného železa – hm. zlomek; x SiS je koncentrace křemíku přisazeného v surovém železe do vsázky ke zkujnění – hm. zlomek; x Sit (SiO2) je koncentrace křemíku ve svářkové strust ce – hm. zlomek; x Fe je koncentrace železa ve svářkové (Fe2O3) strusce – hm. zlomek a ηzkuj je bezrozměrově vyjádřená účinnost zkujňovacího pochodu. Množství surového železa QS přisazeného do vsázky ke zkujnění v sobě zahrnuje veškeré přísady, tj. koncentraci křemíku, manganu, fosforu, uhlíku a dalších příměsí, takže hmotnostní zlomek skutečně přisazeného železa do vsázky bude tím menší, čím větší bude obsah jeho přísadových prvků, včetně celkového množství uhlíku obsaženého v surovém železe (tj. jako grafitu, vázaného na cementit i rozpuštěného v tuhém roztoku) a příměsí. Koncentrace zkujněného surového železa v hm. zlomku se blíží k číslu jedna Fe (x Fe Z1), neboť dobře zkujněné surové železo má velmi nízké obsahy C, Si, Mn, P i dalších příměsí. Známe-li skutečný obsah železa v surovém železe přisazeném ke zkujnění, obsah křemíku v surovém železe a v konečné zkujňovací strusce obsahy křemíku a železa, pak je možno pomocí bilanční rovnice (1) odhadnout výtěžek zkujňovacího pochodu, aniž bychom měli k dispozici absolutní hodnoty surového železa Qs a železa zkujněného QFe. Díky nálezu strusky s rozměrnými makroskopickými zrny zkujňovaného surového železa (vzorek strusky 3M – obr. 7) bylo možno s přiměřenou přesností stanovit všech pět parametrů, vystupujících v relaci (1). Za předpokladu, že v hamrech od Borovce po Dalečín bylo zkujňováno stejné olešničské šedé surové železo 4M, jehož analýza je v tab. III, je dále možno ze složení strusek v jednotlivých hamrech orientačně posoudit výtěžky tamních zkujňovacích pochodů. Po dosazení změřených hodnot koncentrací prvků z tab. I, III a VI do bilanční rovnice (1) získáme v Chudobínských Hamrech pro částečně zkujněné zrno železa ve strusce 3M účinnost zkujňování ηzkuj = 0,9380 a pro zkujňované surové železo 4M a strusku 1M, resp. 2M, účinnosti 0,8113, resp. 0,8036. V hamrech v Borovci, Víru nad Svratkou a v Dalečíně získáme pro stejné složení zkujňovaného surového železa 4M toutéž cestou a v uvedeném sledu jednotlivé účinnosti 0,7783, 0,8499 a 0,8125. V účinnosti je zároveň zahrnuta ztráta zkujňováním, označovaná jako tzv. calo, které značí % propalu = (1– ηzkuj ).100. Podle základní studie Kruliše [8] k vývoji železářských zkujňovacích výhní činila tato ztráta koncem 18. století např. ve Vlastějovických železárnách 14,54 %, v hroneckých železárnách v celoročním průměru 14 %, v komorních železárnách na Podbrdsku, patřícím pánům z Vrbna a Fürstenberkům, se počítalo se ztrátou 25 % a v Hořovicích a Rejholticích dosahovala ztráta 23 až 25 %, resp. 19 až 21 %.

V Chudobínských Hamrech činilo podle rovnice (1) a změřených koncentrací prvků v surových železech a zkujňovacích struskách procento propalu pro surové železo 3M 6,20 % (šlo o částečné, neúplné zkujnění) a pro surové železo 4M 18,87, resp. 19,64 %. V hamru v Borovci činil propal až 22,17 %, ve Víru nad Svratkou pouze 15,01 % a v Dalečíně 18,75 %. Z porovnání obou souborů dat, tj. propalů během zkujňování zaznamenaných Ivo Krulišem [8] a stanovených podle bilanční rovnice (1), vidíme, že v obou souborech dat se ztráty železa úplným zkujněním pohybují přibližně ve stejném intervalu cca 14 až 25 %. V samotném svrateckém regionu se podle získaných dat zkujňovalo s nejmenším propalem železa ve Víru nad Svratkou. V Chudobínských Hamrech a v Dalečíně byl propal železa poněkud větší než ve Víru a v Borovci byl takto hodnocený propal během zkujnění největší. Zároveň lze předběžně říci, že v Čechách a na české straně Vysočiny byly ztráty, tj. propal zkujněním (calo), přibližně stejné jako na její moravské straně.