qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Implementace ŠVP wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxc vbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxc vbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui Kritéria hodnocení žáků říjen 2009
Gymnázium Mikulov
ghjklzxc opasdf vbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmrt yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopas dfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklz xcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnm qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty
Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 17. 18. 19. 20. 21.
Kritéria s převahou teoretického působení......................................................................... 3 Kritéria s převahou výchovného působení ......................................................................... 5 Kritéria hodnocení ZŠ Chrudim......................................................................................... 6 Návrh kritérií pro hodnocení žáků ................................................................................... 15 Hodnocení výkonu při skupinové diskusi ........................................................................ 17 Hodnocení pro individuální vystoupení -prezentace........................................................ 18 Hodnocení studenta za určité období (čtvrtletní hodnocení) ........................................... 18 Hodnocení vybraných klíčových kompetencí žáků v dějepisu ........................................ 20 Hodnocení žáka a jeho sebehodnocení............................................................................. 24 Pravidla hodnocení Cyrilometodějského gymnázia......................................................... 27 Hodnocení eseje nebo referátu ......................................................................................... 44 Kratší písemný projev -žurnalistika ................................................................................. 45 Hodnocení plakátu............................................................................................................ 46 Hodnocení práce ve skupině (uvnitř skupiny).................................................................. 47 Kritéria známkování v semináři ....................................................................................... 48 Hodnocení a klasifikace žáků se spec. vzdělávacími potřebami...................................... 50 Portfolio............................................................................................................................ 52 Pracovní portfolio............................................................................................................. 54 Dokumentační portfolio ................................................................................................... 56 Hodnocení podle portfolia................................................................................................ 57
Texty jednotlivých kritérií by pro Vás mohly být inspirací pro vytvoření a také odzkoušení nových, které by měly vycházet z očekávaných výstupů. Ty jste si stanovili ve svých ŠVP pro daný předmět. Nejsou to tedy závazná pravidla, ale konečná kritéria by měla vzejít z diskuse v rámci předmětových komisí, setkání vedoucích předmětových sekcí apod… Takto vzniklá pravidla a kritéria hodnocení budou použita pro inovaci stávajících ŠVP pro vyšší gymnázium a čtyřleté gymnázium. Zamyslete se i nad skutečností inovace již stávajícího ŠVP pro nižší gymnázium. Tento úkol bude probíhat v průběhu školního roku 2009/2010. Z obsahu vyplývá, že máte k diskusi různá kriteria, i celé klasifikační řády některých vybraných škol, které jsou v této oblasti mnohem dále.
2
1. Kritéria s převahou teoretického působení Stupeň 1 – výborný Žák Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a chápe vztah mezi nimi.
Stupeň 3 – dobrý Žák V osvojení požadovaných poznatů, fakt, pojmů a definic má mezery, vztahy mezi nimi mu nejsou zcela jasné. Obtížně Vyhledává a třídí Vyhledává a vyhledává třídí informace z informace z informace z různých zdrojů. různých zdrojů. různých zdrojů. S menšími podněty učitele Samostatně a Při řešení dokáže tvořivě řeší teoretických a samostatně a teoretické i praktických tvořivě řešit praktické problémů se teoretické i problémy, dopouští chyb, praktické využívá k tomu které však s problémy, vlastního úsudku pomocí učitele využívá k tomu a zkušenosti. dokáže odstranit. vlastního úsudku a zkušenosti. Plánuje a Plánuje a organizuje Podle návodu organizuje vlastní činnosti, učitele si vlastní činnosti, naplánuje vlastní účinně spolupracuje ve spolupracuje ve činnosti, ale skupině, je skupině, je získané výsledky schopen schopen nedokáže vlastního vlastního samostatně hodnocení a hodnocení a porovnat a hodnocení hodnocení vyhodnotit. ostatních. ostatních. Přesně pochopí Pochopí podstatu Podle otázek mluveného i učitele pochopí podstatu psaného. Své mluveného i podstatu myšlenky a psaného. Své mluveného i názory většinou psaného. Své myšlenky a názory výstižně formuluje myšlenky a formuluje v výstižně v názory nedokáže
3
Stupeň 2 – chvalitebný Žák S menšími nepřesnostmi ovládá poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti, chápe vztah mezi nimi.
Stupeň 4 – dostatečný Žák V osvojení požadovaných poznatků, fakt, pojmů a definic má závažné mezery, vztahy mezi nimi mu nejsou jasné. Obtížně vyhledává informace z různých zdrojů. Při řešení teoretických a praktických problémů se dopouští podstatných chyb, ani s pomocí učitele je nedokáže všechny odstranit.
Stupeň 5 – nedostatečný Žák V osvojování požadovaných poznatků, fakt, pojmů a definic má velmi vážné nedostatky, nechápe vztahy mezi nimi. Neumí vyhledat informace a pracovat s nimi.
Nedokáže řešit teoretické a praktické problémy ani s pomocí učitele.
Své činnosti si nedokáže naplánovat. Obtížně porovnává a vyhodnocuje výsledky své práce.
Své činnosti si nedokáže naplánovat ani vyhodnotit.
Často nechápe podstatu psaného a mluveného. Své myšlenky a názory obtížně formuluje. Jeho
Nedokáže pochopit podstatu mluveného a psaného. Nedokáže formulovat své myšlenky a
ústním i písemném projevu. Jeho grafický záznam je přesný a srozumitelný. Zapojuje se do diskuse, obhajuje svůj názor, vhodně argumentuje a respektuje názory druhých. Aktivně reaguje na negativní jevy svého okolí.
4
ústním i písemném projevu. Jeho grafický záznam je téměř vždy přesný a srozumitelný.
grafický záznam formulovat přesně a uceleně. je nepřesný a Jeho grafický neúplný. záznam je nepřesný.
Zřídka se zapojuje do diskuse, jeho argumentace jsou nepřesné. Přejímá názory jiných členů skupiny. Dovede rozlišit Téměř vždy negativní jevy aktivně reaguje svého okolí, ale na negativní jevy reaguje na ně jen svého okolí. na výzvu. Zapojuje se do diskuse, obhajuje svůj názor, argumentuje a respektuje názory jiných.
Nezapojuje se do diskuse, nedokáže vhodně argumentovat. Přejímá názory jiných členů skupiny.
názory. Jeho grafický záznam je neúplný a nesrozumitelný.
Odmítá se zapojovat do práce skupiny a je v ní zcela pasivní.
Někdy nedovede Někdy souhlasí s rozlišit negativní negativními jevy a jevy a nereaguje účastní se jich. na ně.
2. Kritéria s převahou výchovného působení Kritéria klasifikace žáka v předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3 Stupeň 4 Stupeň 5 výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný Je v činnostech Je v činnostech Je méně velmi aktivní se Je v činnostech v činnostech aktivní, Je v činnostech málo tvořivý, zájmem o umění, aktivní, převážně samostatný, vždy pasivní. estetiku, tělesnou samostatný často pohotový, zdatnost. pasivní. občas i pasivní. Jeho tvořivé Pracuje tvořivě, Rozvoj jeho samostatně, plně Pracuje tvořivě, schopnosti schopností a Rozvoj využívá osobní úspěšně rozvíjí své jsou jeho projev schopností je předpoklady a osobní průměrné, jsou málo neuspokojivý. velmi úspěšně je předpoklady. nedokáže je uspokojivé. rozvíjí. zcela využít. Jeho projev je Jeho projev Jeho projev je esteticky Projev je esteticky je málo Úkoly řeší většinou působivý, působivý, působivý, s častými chybný a nemá originální, originální a má jen dopouští se chybami. estetickou procítěný a menší nedostatky. hodnotu. v něm chyb. přesný. Jeho dovednosti a vědomosti mají četnější Dovednosti a Minimální mezery a při Osvojené vědomosti osvojené jejich dovednosti, aplikuje jen dovednosti a Osvojené aplikaci vědomosti a se značnou vědomosti dovednosti, potřebuje návyky aplikuje pomocí nedovede vědomosti a pomoc samostatně, má učitele. aplikovat. učitele. návyky aplikuje zájem o umění, Projevuje Neprojevuje tvořivě. Nemá estetiku, tělesnou velmi malý zájem o práci, aktivní zdatnost. zájem a práci druhých zájem o snahu. znemožňuje. umění, estetiku, tělesnou zdatnost.
5
3. Kritéria hodnocení ZŠ Chrudim Základní škola Chrudim Dr. Jana Malíka 958 tel. 469 620 607, 469 620 365 www.zsmalika.cz
Úvod Každému hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a kriterii hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen.
Rozdělení písemných prací a jejich podíl na hodnocení žáků - kontrolní písemné práce je ověřováno zvládnutí právě probíraného jevu
v elektronické žákovské knížce – 3 body
- dílčí písemné práce je ověřována míra zvládnutí více probíraných jevů
v elektronické žákovské knížce – 5 bodů
- souhrnné písemné práce je ověřována míra zvládnutí celého tématického celku v souvislostech
v elektronické žákovské knížce – 10 bodů
Rozložení písemných prací v jednotlivých klasifikačních obdobích Dílčí a souhrnné písemné práce musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích. Dílčí písemná práce ověřuje míru zvládnutí více probíraných jevů, souhrnná písemná práce ověřuje míru zvládnutí celého tématického celku v souvislostech. Dílčí a souhrnné písemné práce zapisují vyučující s patřičným předstihem do Přehledu písemných prací, který je pro každou třídu založen v její třídní knize. V jeden den mohou žáci jedné třídy psát maximálně dvě dílčí písemné práce, nebo jednu souhrnnou písemnou práci. Počet kontrolních prací, v kterých se ověřuje zvládnutí jednoho jevu, není omezen. Do Přehledu písemných prací se kontrolní práce nezaznamenávají. Za koordinaci písemných prací jsou ve svých třídách zodpovědní třídní učitelé.
6
Jednotná klasifikační stupnice pro druhý stupeň výborný
100%
-
90%
chvalitebný
89%
-
75%
dobrý
74%
-
60%
dostatečný
59%
-
30%
nedostatečný
29%
-
0%
Tato stupnice slouží ke klasifikaci písemných prací, ústního ověřování znalostí a k celkovému hodnocení žáka na koncích pololetí. Při hodnocení a klasifikaci ve všech vyučovacích předmětech se přihlíží k individuálním možnostem jednotlivých žáků Český jazyk POŽADAVKY PRO KLASIFIKACI Požadavky Žák příprava na výuku
práce v hodině
7
svědomitě se připravuje na výuku
Vyjádření v % 10%
využívá a pracuje s různými informačními zdroji správně a přehledně zaznamenává písemné úlohy dodržuje zadané termíny má v pořádku požadované pomůcky používá správnou terminologii sleduje výuku a aktivně se jí účastní přináší tvůrčí podněty pro výuku vede svoje zápisy přehledně a jsou úplné používá správnou terminologii
10%
ověřování znalostí mluvnice žáků zvládá probraný pravopis v písemném projevu
používá s porozuměním gramatické pojmy
dorozumívá se kultivovaně, výstižně a vhodnými jazykovými prostředky
dokáže číst text s porozuměním
podle zadaných kritérií vypracuje referát
70%
dokáže pracovat s jazykovými příručkami komunikace vytváří vlastní text se všemi prvky zadaného literárního nebo slohového útvaru
dokáže se orientovat v různých stylistických útvarech literatura
tematicky zaměřené úlohy
vyhledává v textu různé informace rozlišuje základní literární druhy a žánry formuluje ústně nebo písemně dojmy ze své četby 10%
podle zadaných kritérií vypracuje seminární práci
Matematika POŽADAVKY PRO KLASIFIKACI Požadavky Žák příprava na výuku
využívá různé informační zdroje a pracuje s nimi správně a přehledně zaznamenává písemné úlohy
práce v hodině
při absencích delších než jeden měsíc je možno hodnotit žáka z osvojení si 75% probíraného učiva
tematicky zaměřené aplikační úlohy
podle zadaných kritérií zpracuje jednu až dvě úlohy za jeden školní rok
vedení zápisu
vede svoje zápisy přehledně
písemné ověřování znalostí žáků
8
Vyjádř ení v % 10%
dodržuje zadané termíny má v pořádku požadované pomůcky používá správnou terminologii řeší úlohy navíc sleduje výuku
15%
aktivně se výuky účastní přináší tvůrčí podněty pro výuku používá správnou terminologii při absencích kratších než jeden měsíc žák dopisuje pouze chybějící souhrnné písemné práce
dbá na úplnost zápisů
65%
5%
5%
Cizí jazyk POŽADAVKY PRO KLASIFIKACI Požadavky Žák poslech
čtení
psaní
mluvení
snaha a práce při vyučování
správně reaguje na pokyny
umí napsat osobní dopis, poznámky a vzkazy
při absencích delších než jeden měsíc je možno hodnotit žáka z osvojení si 75% probíraného učiva
ovládá výslovnost
9
rozumí známým slovům a větám z probraných oblastí je schopen postihnout hlavní smysl zřetelně předneseného textu je schopen číst texty s porozuměním
15%
najde určité očekávané informace v běžně používaných materiálech (např. v reklamách, jídelních lístcích,…) a je schopen je použít 20%
umí napsat souvislý text na dané téma při absencích kratších než jeden měsíc žák dopisuje pouze chybějící dílčí a souhrnné písemné práce
20%
vyjadřuje se srozumitelně může komunikovat při situacích vyžadujících přímou výměnu informací o probraných tématech a činnostech
zvládne krátkou společenskou konverzaci
vede svoje zápisy přehledně
Vyjádř ení v % 20%
dbá na úplnost zápisů sleduje výuku a aktivně se jí účastní svědomitě se na výuku připravuje přináší tvůrčí podněty pro výuku snaží se o maximální používání cizího jazyka (při aktivitách v hodině, při kontaktu s vyučujícím) dodržuje zadané termíny
25%
Zeměpis, Dějepis POŽADAVKY PRO KLASIFIKACI Požadavky Žák příprava na výuku
práce v hodině
písemní ověřování znalostí žáků
tématicky zaměřené úlohy vedení zápisu
využívá a pracuje s různými informačními zdroji
sleduje výuku
dovednosti jsou ověřovány při praktických činnostech
podle zadaných kritérií vypracuje referát
vede svoje zápisy přehledně
Vyjádř ení v % 10%
správně a přehledně zaznamenává zadané úkoly dodržuje zadané termíny má v pořádku požadované pomůcky používá správnou terminologii řeší úkoly navíc 20% aktivně se výuky účastní přináší tvůrčí podněty pro výuku používá správnou terminologii při praktických činnostech (orientace na mapách) dodržuje zadané postupy 60%
znalosti jsou ověřovány písemnou formou a při praktických činnostech při absencích žák dopisuje chybějící písemné práce 5% podle zadaných kritérií vypracuje seminární práci 5%
dbá na úplnost zápisů
Přírodopis, Fyzika, Chemie POŽADAVKY PRO KLASIFIKACI Požadavky Žák příprava na výuku
10
využívá různé informační zdroje a pracuje s nimi
správně a přehledně zaznamenává zadané úkoly dodržuje zadané termíny má v pořádku požadované pomůcky používá správnou terminologii řeší úlohy navíc
Vyjádř ení v % 10%
práce v hodině
ověřování znalostí žáků
tématicky zaměřené úlohy
vedení zápisu
sleduje výuku
vede svoje zápisy přehledně
15%
aktivně se výuky účastní přináší tvůrčí podněty pro výuku používá správnou terminologii při praktických činnostech dodržuje zadané postupy a pravidla bezpečné práce při praktických činnostech používá správné pomůcky dovednosti jsou ověřovány při praktických činnostech
65%
znalosti jsou ověřovány písemnou formou a při praktických činnostech při absencích žák po domluvě s vyučujícím dopisuje chybějící písemné práce podle zadaných kritérií vypracuje referát
5%
podle zadaných kritérií vypracuje seminární práci podle zadaných kritérií zpracuje daný počet protokolů o laboratorních pracích 5%
dbá na úplnost zápisů
Výchova k občanství POŽADAVKY PRO KLASIFIKACI Požadavky příprava na výuku
práce v hodině
písemné ověřování znalostí žáků tématicky zaměřené úlohy
11
Žák
vyhledává a zpracovává zadané informace
aktivně se účastní výuky
prostřednictvím dílčích písemných prací je ověřována míra zvládnutí více probíraných jevů
podle zadaných kritérií vypracuje referát
Vyjádř ení v % 20%
využívá různé informační zdroje a pracuje s nimi dodržuje zadané termíny 25% dodržuje pravidla diskuse zajímá se o současné dění používá správnou terminologii 30%
25% podle zadaných kritérií vypracuje seminární práci
Výtvarná výchova, Člověk a svět práce POŽADAVKY PRO KLASIFIKACI Požadavky Žák příprava na výuku
práce v hodině
má v pořádku požadované pomůcky
aktivně se výuky účastní
Vyjádř ení v % 20%
dodržuje zadané termíny 80% přináší tvůrčí podněty pro výuku používá správnou terminologii usiluje o originální řešení je kreativní a snaží se pracovat na úrovní svých schopností ovládá různé techniky práce a dokáže pracovat s různými materiály dokončuje práce ve společně domluveném termínu
Hudební výchova POŽADAVKY PRO KLASIFIKACI Požadavky Žák příprava na výuku
práce v hodině
tématicky zaměřené úlohy vedení zápisu
dodržuje zadané termíny
sleduje výuku
podle zadaných kritérií vypracuje referát
Vyjádř ení v % 5%
je schopen vyhledat informace na dané téma z běžně dostupných zdrojů 80% aktivně se účastní výuky přináší podněty pro výuku používá správnou terminologii využívá svých individuálních schopností a dovedností při hudebních aktivitách nachází originální řešení je schopen diskutovat o daném problému
svoje zápisy v sešitě si vede přehledně
10% % 5% %
má úplné zápisy
Tělesná výchova Při hodnocení a klasifikaci ve vyučovacím předmětu tělesná výchova bude brán ohled na individuální možnosti, snahu žáků a zohledněna budou i případná výkonnostní omezení ze zdravotních důvodů. V potaz bude rovněž brán aktuální zdravotní stav žáka (dlouhodobá nemoc, specifická zdravotní omezení, astma, alergie apod.)
12
POŽADAVKY PRO KLASIFIKACI Požadavky Žák podmínky pro klasifikaci má aktivní účast na 75% hodinách základní tělesné výchovy a výběrové tělesné výchovy
má neúčast a absenci v hodinách řádně omluvenou
Charakteristika stupňů hodnocení výborný žák se aktivně účastní nejméně 75% hodin základní a výběrové tělesné výchovy
chvalitebný
dobrý
13
žák se aktivně účastní výuky a využívá svých osobnostních a výkonnostních předpokladů při učení se novým pohybovým dovednostem
žák aktivně zařazuje nabyté vědomosti a dovednosti v měnících se podmínkách hry, sportovních kurzů a výukových seminářů
žák cíleně pracuje na svém fyzickém rozvoji
žák dodržuje stanovená pravidla bezpečnosti při tělesné výchově a umí poskytnout spolužákům dopomoc při jejich cvičení
žák při výuce používá předepsaný cvičební úbor, bezpečnou obuv, případně pokud to vyžaduje prováděná aktivita i speciální bezpečnostní pomůcky
žák se aktivně účastní méně něž 75% hodin základní a výběrové tělesné výchovy
žák se aktivně účastní výuky a projevuje snahu o zlepšení své výkonnosti a je výsledcích jeho činností je patrné zlepšování jeho zdatnosti a rozvoji pohybových dovedností a schopností
žák se snaží zařazovat nabyté vědomosti a dovednosti v měnících se podmínkách hry, sportovních kurzů a výukových seminářů
žák dodržuje stanovená pravidla bezpečnosti při tělesné výchově a umí poskytnout spolužákům dopomoc při jejich cvičení
žák při výuce používá předepsaný cvičební úbor, bezpečnou obuv, případně pokud to vyžaduje prováděná aktivita i speciální bezpečnostní pomůcky
žák se aktivně účastní méně něž 75% hodin základní a výběrové tělesné výchovy
žák je během výuky spíše pasivní, neprojevuje snahu o zlepšení své výkonnosti a v jeho výsledcích není patrné zlepšování jeho zdatnosti a rozvoj pohybových dovedností a schopností
žák neprojevuje zájem o aplikaci naučených dovedností v měnících se podmínkách hry, sportovních kurzů a výukových seminářů
žák spíše nedodržuje stanovená pravidla bezpečnosti při tělesné výchově
často zapomíná cvičební úbor, nepoužívá bezpečnou obuv a předepsané bezpečností pomůcky
žák se umí rozcvičit a aktivně zařazuje osvojené dovednosti před specifickými pohybovými aktivitami
žák se neumí rozcvičit před danou pohybovou aktivitou a cvičení zařazuje chaoticky bez zjevného cíle
dostatečný
nedostatečný
14
žák se aktivně účastní méně něž 40% hodin základní a výběrové tělesné výchovy
žák je během výuky pasivní, neprojevuje snahu o zlepšení své výkonnosti a v jeho výsledcích není patrné zlepšování jeho zdatnosti a rozvoj pohybových dovedností a schopností
žák nenosí cvičební úbor a nedodržuje stanovená pravidla bezpečnosti pro výuku tělesné výchovy
žák se aktivně účastní méně něž 40% hodin základní a výběrové tělesné výchovy
žák zjevně ignoruje výuku, nedodržuje pravidla bezpečnosti a neprojevuje sebemenší zájem o učení se novým dovednostem a zlepšení svých pohybových dovedností
žák cíleně nenosí cvičební úbor a ignoruje stanovená pravidla bezpečnosti pro výuku tělesné výchovy
4. Návrh kritérií pro hodnocení žáků
rozsah znalostí a dovedností (úplnost, přesnost, trvalost zapamatovaných faktů, pojmů, definic, termínů, zákonitostí, vztahů, postupů)
hloubka porozumění (vlastní interpretace informací, postupů, návodů, její argumentační podpora, dokládání příklady, vysvětlování, zdůvodňování, zařazování do kontextu)
kvalita práce s informacemi (práce s různými informačními zdroji; vyhledávání, porovnávání, kombinování, třídění, využívání, kritické hodnocení, prezentace)
produktivita (plnění úkolů; pestrost, různorodost, včasnost, formální úroveň písemností a produktů; struktura a srozumitelnost vyjadřování)
užívání získaných znalostí, dovedností, postojů (plnění praktických úkolů, řešení reálných problémů, formulování hypotéz, empirické ověřování, práce v projektech, tvořivost, navrhování řešení, rozvíjení myšlenek, podíl na činnosti týmu) Plnění jednotlivých kritérií lze sledovat pomocí předem definované škály. Rozsah
škály je teoreticky libovolný, v praxi bude asi maximem 100 %. Na opačném pólu je (opět teoreticky) možné škálu zredukovat na ano – ne, 0 – 1 či plus – minus, avšak čím více se počet stupňů škály blíží počtu klasifikačních stupňů, tím je s ohledem na tradici srozumitelnější. Při identickém počtu stupňů navíc odpadá nutnost převádění jiných stupnic na známky. Je ostatně možné uplatňovat pro různá kritéria různé škály.
NÁVRH ŠKÁL KE KRITÉRIÍM HODNOCENÍ
15
rozsah znalostí 1
++++
100 - 81 %
2
+++-
80 - 61 %
3
++--
60 - 41 %
4
+---
40 - 21 %
5
----
20 – 0 %
16
hloubka porozumění 1
kladení otázek k věci, dovednost vyučovat druhé, rozvíjení tématu, kritické posouzení, vytvoření originálu, předvedení
2
správná aplikace, ověření, rozbor
3
vyjádření vlastními slovy, uvedení příkladu, přiřazení
4
zopakování, označení, seřazení
5
rezignace, apatie, nulová snaha
kvalita práce s informacemi 1
vytvoření nové, přehledné, srozumitelné informační struktury, relevantní data
2
přítomnost hlavní myšlenky v informační struktuře, většinou relevantní data
3
myšlenková hodnota rozptýlena v balastu, rozporná nebo neúplná data
4
vyhledání a převzetí cizí informační struktury
5
nepřítomnost pokusu, absence jakékoli snahy
produktivita 1
četné, rozmanité, úplné, strukturované, formálně správné výstupy pokrývající všechny oblasti vzdělávání
2
formálně správné výstupy pokrývající podstatné oblasti vzdělávání
3
výstupy s formálními nedostatky, pokrývající jen některé oblasti vzdělávání
4
nesrozumitelné, nedokončené výstupy nebo výstupy okrajového významu
5
žádné výstupy
užívání získaných znalostí, dovedností, postojů 1
úplnost, správnost, bohatost použitých prostředků
2
neúplnost, převaha vhodně použitých prostředků
3
neúplnost, vzájemná rozpornost použitých prostředků
4
neúspěšný pokus, irelevantní prostředky
5
rezignace, bezradnost, lhostejnost
Pro slovní popisy škál nejsou příliš vhodná slova jako „v podstatě“, „více“, „zpravidla“, „výrazný“, „plnohodnotně“, „místy“, „drobně“ apod., i když někdy se bez nich nelze obejít. Přídavná jména „nevalný“, „uspokojivý“, „průměrný“ apod. mohou nahradit číslo a vytvořit škálu, ale nehodí se k popisu významu jejích jednotlivých stupňů. Žádná škála asi nikdy nebude dokonalá a nebude vyhovovat všem, s každou škálou je třeba pracovat a ověřovat její pochopení hodnotiteli i hodnocenými
5. Hodnocení výkonu při skupinové diskusi
17
4
3
2
1
Žák aktivně přichází s vlastními náměty.
Aktivně se účastní diskuse, povzbuzuje k zapojení i ostatní.
Aktivně přichází s vlastními náměty, ale druhé nepovzbuzuje.
Do diskuse se nezapojuje.
Žák srozumitelně formuluje myšlenky.
Názory jsou relevantní a přesvědčivě podané. V případě potřeby je schopen uchopit názory jiných členů skupiny a formulovat je.
Vlastní myšlenky a názory formuluje přesvědčivě a výstižně.
Žák se drží tématu.
V případě, že se diskuse odchýlí od tématu, nenásilně ji vrací zpět.
Žák rozvíjí myšlenky, které se v diskusi objeví.
Nejasně formulované myšlenky druhých vyjasňuje, aby mohly být dále rozvedeny v diskusi.
Sám od tématu neodbíhá, ale nevrací diskusi zpět, pokud se od tématu odchýlí. Ve svých vyjádřeních reaguje na sdělení předchozích řečníků.
Vlastní názory vyjadřuje spíše z donucení než dobrovolně // nebo Své názory se snaží za každou cenu prosadit. Používá jazyk, který je jednoduchý ale dostatečný pro sdělování názorů. // nebo Při vyjadřování svých názorů je expresívní a naléhavý. Občas uhne od tématu, ale sám se k němu vrací.
Žák klade doplňující otázky.
Otázkami a parafrázováním se ujišťuje o tom, že porozuměl.
Pokud neporozumí sdělení druhých, klade vhodné doplňující otázky.
Na myšlenky druhých reaguje jen na přímé vyzvání. // nebo Málo poslouchá ostatní a nezohledňuje ve svých vyjádřeních jejich názory. Klade takové otázky, které nepomáhají objasnit jemu nesrozumitelné body diskuse
Je nesrozumitelný.
Nehovoří k tématu.
S myšlenkami druhých nepracuje.
Neklade otázky.
6. Hodnocení pro individuální vystoupení -prezentace Škála hodnocení : 1 = minimální (nejvíce negativní hodnocení) 7 = maximální(nejvíce pozitivní hodnocení) Jméno hodnoceného :
Kritéria hodnocení
Známka
Poznámka
Zajímavost prezentace pro hodnotitele Zaujetí prezentujícího, zápal pro věc Vhodnost slovních výrazových prostředků Přiměřenost neverbálních projevů
Srozumitelnost pro hodnotitele Logická struktura a návaznost jednotlivých částí prezentace Celkový dojem
7. Hodnocení studenta za určité období (čtvrtletní hodnocení) Předmět:
Dějepis
Žák: Žákyně:
ŽÁKYNĚ SEKUNDY
Rok:
Učitel:
Období:
1. čtvrtletí
Obsah předmětu: Content of the subject: Tematické celky: Řím – císařství; Řím – krize, rozpad, zánik; starověk a Evropa – dědictví, co je středověk; zrod států – geografické obsazení Evropy Očekávané výstupy: Žáci • porozumí situaci v Římě po nástupu císařství. • vysvětlí základní příčiny a následky krize v Římské říši. • poznají konkrétní příklady dědictví antiky pro (nejen) středověkou Evropu • prozkoumají, jak vznikaly první evropské státy.
18
Čtení s porozuměním/zpracování informací Žák dokáže shrnout text, vyhledávat a třídit informace. Řešení problémů/kritické myšlení Žák využívá získané vědomosti a dovednosti k řešení zadaných problémů (příčina-následek, názorfakt apod.) Komunikace/prezentace Žák vhodně argumentuje, dokáže výstižně vyjádřit své myšlenky a názory v logickém sledu. Spolupráce ve skupině/zapojení během hodin Žák efektivně pracuje ve skupině a zapojuje se do zadaných aktivit. Příprava na hodiny (domácí úkoly, vedení sešitu) Žák plní samostatné práce a vedení sešitu/složky na základě domluvených instrukcí. Faktografické znalosti Žák prokáže základní orientaci ve faktografii probíraného období (jména, data, místa, pojmy), správně používá odborné termíny.
Nevyhovující Unsatisfactory
Vyhovující Achieved
Velmi dobrý Very good
Vynikající Excellent
Kritéria hodnocení: Subject criteria:
X X X X X X
Komentář učitele/Teacher’s comment: Hodnocení na základě: Domácí práce: příčiny kolapsu římské říše, kontrola sešitů (31. 10. 2006), samostatné výpisky z textu o zániku Západořímské říše, test č. 1, skupinová práce zaměřená na zpracování otázek a odpovědí na téma vznik prvních evropských států.
podpis Komentář žáka/Student’s comment:
podpis
19
8. Hodnocení vybraných klíčových kompetencí žáků v dějepisu Autor: VÚP Praha - 15. 9. 2008,
Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.
Škola: Gymnázium Open Gate, Babice Realizátor: Peter Sokol Konzultant VÚP: Jaroslav Faltýn Příklad dobré praxe představuje metodu čtvrtletního hodnocení klíčových kompetencí v rámci předmětu dějepis. Hodnoceny jsou vybrané dílčí klíčové kompetence, které mohl učitel dobře rozvíjet a smysluplně hodnotit. Metoda k hodnocení využívá čtyřbodovou škálu. Hlavním záměrem této metody hodnocení je poskytovat žákovi velmi konkrétní informace o jeho silných a slabých stránkách. Metoda čtvrtletního hodnocení zahrnuje i slovní hodnocení a poskytuje žákovi prostor, aby se k získanému hodnocení písemně vyjádřil. Kontext Osmileté internátní gymnázium Open Gate Babice zahájilo výuku ve školním roce 2005/2006. Jeho hlavním cílem je poskytnout kvalitní vzdělání dětem, které mají studijní předpoklady a pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí (dětské domovy, pěstounská péče, sociálně slabé rodiny apod.). V současné době školu navštěvuje 128 žáků, což je maximální počet, který škola může pojmout. Ve třídách studuje průměrně 16 žáků. Škola podléhá české školské legislativě, řídí se stejnými kurikulárními dokumenty jako ostatní víceletá gymnázia. Na vyšším stupni je část předmětů vyučována v anglickém jazyce. Ve škole vyučuje 30 učitelů, třetinu z nich tvoří cizinci pocházející z anglicky mluvících zemí. (Informace byla přejata z webové prezentace školy.) Východiska Ve školním roce 2006/2007 psali učitelé v Open Gate slovní hodnocení. To dostávali žáci 4x ročně. Ve čtvrtletí a třičtvrtěletí byla hodnocení stručnější, všechny předměty byly v jednom formuláři. V pololetí a na konci roku měl každý učitel k dispozici jednu stranu hodnotícího formuláře pro slovní hodnocení a k samotnému slovnímu hodnocení přibyla ještě informace o procentuální úspěšnosti žáka. Slovní hodnocení nemělo po obsahové stránce žádnou pevnou strukturu, a proto se hodnocení jednotlivých učitelů od sebe značně lišila a hledal se způsob, jak je sjednotit. Jako východisko k nové podobě hodnocení posloužil návrh hodnocení výsledků v oblasti cizích jazyků, který přinesli zahraniční učitelé z anglosaských zemí. Mluvení, písemné
20
vyjádření, slovní zásoba, zvládání gramatických pravidel, čtení s porozuměním a jednotlivé kompetence navrhli hodnotit zvlášť na stejné čtyřbodové škále. Výhodu tohoto přístupu spatřovali zejména v tom, že poskytuje žákovi velmi konkrétní informaci o jeho silných a slabých stránkách. Například jeho dovednost porozumět mluvenému slovu a běžná komunikace jsou vynikající, písemné vyjádření pouze vyhovující. Učitelé si byli vědomi toho, že v cizích jazycích je poměrně jednoduché definovat dílčí kompetence, ale u ostatních předmětů to bude obtížnější. Rozhodli se však, že se o to pokusí a hodnocení ve všech předmětech pojednají tímto způsobem. Autor PDP učil dějepis v sekundě a v kvartě (do roku 2006/2007) a spolu se svým zahraničním kolegou v kvintě. Při koncipování hodnocení vycházel z RVP ZV, ale inspiroval se i dalšími zdroji. Předtím, než začal učit v Open Gate, koordinoval v ČR projekt Tváří v tvář historii, inspiroval se i z jeho cílů i z cílů dalších dějepisných projektů. Nakonec hodnotil 6 kritérií: čtení s porozuměním, řešení problémů, komunikaci, spolupráci, faktografické znalosti, domácí přípravu. Cíle • • • • • •
poskytnout žákům kvalitní a pravidelnou zpětnou vazbu, v dílčích aspektech žákům sdělit, v čem konkrétně je jejich silná stránka a v čem konkrétně se mají zlepšit, poskytnout informaci rodičům, co konkrétně bude u žáků rozvíjet a do jaké míry se to jednotliví žáci skutečně ve škole naučili, nehodnotit v rámci předmětu jen kompetence vázané na předmět, vytvářet konkrétní doporučení pro rozvoj konkrétních kompetencí žáka, bránit průměru v hodnocení (čtyřbodová škála) a zároveň nepřepínat klasické známkování.
Nejedná se o dokonalý nástroj, ale je určitě dokonalejší než klasické známkování. Pokud nechce učitel používat čtyřbodovou škálu a zároveň nechce hodnotit jednou známkou, může například dát známek několik (po rozložení předmětu na oblasti). Učitel musí pojmenovat to, co chce v předmětu učit. Jako angličtinář neučí angličtinu, ale učí mluvit, poslouchat, číst a psát, tak dějepisář neučí dějepis, ale porozumění souvislostem, vyhledávání informací, vyjadřování vlastního názoru (záleží na dějepisáři). Učitel si musí umět svůj předmět takto rozložit do dílčích kompetencí, oblastí. Realizace – postup a metody Každý učitel má za úkol vymezit několik základních kritérií, na která se v hodnocení žáků zaměří. Každé kritérium je hodnoceno na čtyřbodové škále (vynikající až nevyhovující). Na hodnotícím formuláři (viz níže) je rovněž prostor pro vyjádření žáka. Škála je pro všechny stejná, kritéria se však liší i u učitelů jednotlivých předmětů. Někde jsou více zaměřena na kompetence, jinde více kopírují tradiční pojetí vzdělávacích cílů. Tato hodnocení dostávají žáci čtyřikrát ročně. V pololetí a na konci roku je hodnocení doplněno ještě hodnocením procentním.
21
Čtvrtletní hodnocení (Mid-term Evaluation) - sekunda Hodnotící formulář je založen na šesti vybraných kritériích čtvrtletního hodnocení žáka. Hodnocení lze u jednotlivých kritérií odstupňovat na čtyřbodové škále. Ve formuláři je prostor také pro slovní hodnocení žáka učitelem i pro vyjádření žáka k hodnocení. Čtvrtletní hodnocení (Mid-term Evaluation) - kvarta Hodnotící formulář je založen na šesti vybraných kritériích čtvrtletního hodnocení žáka. Hodnocení lze u jednotlivých kritérií odstupňovat na čtyřbodové škále. Ve formuláři je prostor také pro slovní hodnocení žáka učitelem i pro vyjádření žáka k hodnocení. U každého z kritérií je dále uvedeno, co se pod ním skrývá a proč se učitel rozhodl je do hodnocení zařadit. •
Čtení s porozuměním
Čtení s porozuměním je zásadní pro další vzdělávání i běžný život a na jeho rozvoji by se měl podílet každý akademický předmět. V dějepise se specificky rozvíjí čtení s porozuměním na četbě textů, které se věnují historickým tématům (odborná literatura, v menší míře primární prameny). Obecně by v tomto kritériu měli být studenti schopni dokázat, že umí přečtený text shrnout a na jeho základě odpovídat na otázky. •
Řešení problémů
Řešení problémů se v dějepise projevuje zejména jako aplikace znalostí, propojování znalostí v novém kontextu. Tuto kompetenci žáci prokazují například na úkolech, kdy mají navrhnout scénář k dokumentárnímu filmu o daném historickém údobí (tedy musejí vybrat jenom omezené množství nejdůležitějších informací, musejí je umět zařadit pod společnou hlavičku, dát k nim vysvětlující komentář a podobně), pracují s myšlenkovými mapami nebo jinými strukturami, ve kterých určují příčiny a následky historických událostí. •
Komunikace
Sem patří zejména srozumitelnost projevu a schopnost zapojit se do diskuse, logicky a uváženě argumentovat (např. žáci mají za úkol na základě svých historických znalostí oponovat nacionalistickému heslu „Nic než národ, vlast je naše“). •
Spolupráce a zapojení
Vzdělávání by mělo sledovat nějaké společné cíle. Učitel každého předmětu by si měl položit otázku, jak k naplňování těchto společných cílů může přispět právě jeho předmět. Naučit žáky spolupráci je důležité a škola by měla využívat toho, že jsou v ní děti pospolu. Jinak by nemělo žádný smysl, aby děti do školy chodily, neboť by mohly studovat individuálně z knih a jiných informačních zdrojů. Hodnotit (a tedy učit) skupinové práci v Open Gate je o to důležitější, že ji navštěvuje mnoho individualistů, kteří spolupracovat nechtějí a neumějí.
22
•
Faktografické informace
Toto kritérium by učitel výhledově rád zahrnul pod Řešení problémů. V tuto chvíli je ponechává proto, aby vyhověl žákům, kteří chtějí předvést svoji znalost historické faktografie. Do každé písemné práce proto vedle úloh, kde mají žáci za úkol znalosti aplikovat, zařazuje i jednu, která zjišťuje pouhou znalost historických dat. •
Příprava na hodiny Do tohoto kritéria spadá způsob vedení sešitu, včasnost a kvalita plnění domácích úkolů.
Hodnocení bylo poprvé aplikováno v prvním čtvrtletí školního roku 2006/2007 a bylo přijato drtivou většinou žáků a jejich rodičů pozitivně. Objevily se však i výhrady a nepochopení. Někteří žáci nelibě nesli „redukci“ procentní škály na pouhé čtyři stupně. Ukázalo se rovněž, že bude třeba sjednotit pohled učitelů různých předmětů na kritéria, která se objevují ve více předmětech. Nebylo například jasné, zda skutečnost, že žák obdrží v různých předmětech velmi odlišné hodnocení v kritériu čtení s porozuměním, je způsobena tím, že se opravdu projevuje v těchto předmětech různě, nebo tím, že učitelé mají na dovednost čtení s porozuměním odlišný pohled. Kromě pohledu na stejná kritéria se budou učitelé snažit sjednocovat i kritéria samotná, a to zejména v rámci předmětů i v rámci skupin předmětů (např. humanitní vědy). Došlo k rozhodnutí pokusit se sjednotit hodnocení přinejmenším v jednotlivých předmětech v rámci nižšího a vyššího gymnázia. Větší pozornost bude v budoucnu třeba věnovat i vysvětlování obsahu jednotlivých kritérií žákům tak, aby přesně věděli, co se od nich v jejich rámci očekává. Autor PDP se chce setkat se všemi žáky, kteří ve svém komentáři projevili nesouhlas s jeho hodnocením (bylo jich asi 20 %), a dobrat se toho, v čem neshoda spočívala. Jeden z dosavadních rozhovorů například ukázal, že žákyně nesouhlasila s hodnocením v rámci kritéria komunikace, neboť se v hodině hojně projevovala, tedy „komunikovala“. Učitel ale nebyl s jejími vystoupeními spokojen, neboť byla málo věcná a srozumitelná. Učitel dále požaduje po svých žácích, aby v rámci hodnocení reflektovali vývoj ve vymezených klíčových kompetencích, posoudili, kde došlo k pozitivnímu posunu, kde se situace nezměnila a podobně. I tímto způsobem se snaží předcházet nedorozuměním a docílit toho, aby došlo k jednotnému chápání dobrého výkonu mezi ním a jeho žáky V průběhu čtvrtletí Učitel představí žákům, co je chce naučit: Naučíte se vyjadřovat, číst s porozuměním, odhalovat souvislosti. Zároveň učitel žákům sdělí, že právě v těchto oblastech je bude hodnotit. A dějepis k tomu bude spíš prostředkem než účelem samotným. 1. Učitel připraví témata, na kterých bude vybrané dílčí kompetence rozvíjet. Například: Husitství neučíme proto, aby žáci znali data všech husitských bitev, ale proto, aby srovnávali informace z různých zdrojů (postava Jana Žižky – hrdina nebo fanatik, který se nezastavil před ničím?).
23
2. V průběhu hodin se učitel zaměřuje na sledování pokroku jednotlivých žáků ve vybraných oblastech dílčích kompetencí. K tomu slouží pozorování v hodinách, samostatné písemné práce, výstupy skupinových prací. Například: Když se psal test, měli žáci jeden úkol zaměřený na čtení s porozuměním nebo úkol, aby na základě svých znalostí připravili návrh scénáře filmu o husitství. Když žáci napsali takový test, nedostali známku, ale v každé dílčí kompetenci byli hodnoceni na čtyřbodové škále. Učitel mohl mít více vyplněných tabulek za čtvrtletí, čtvrtletní hodnocení potom mohlo být založeno na těchto několika tabulkách. Druhá fáze tvorby strategie hodnocení byla postavena na tom, že si každý učitel samostatně, nezávisle na ostatních určoval, co chce ve svém předmětu rozvíjet a v těchto oblastech potom hodnotil žáky. Ve třetí fázi se měly tyto oblasti sjednotit v jednotlivých předmětech. Hledaly se základní kompetence pro každý předmět (např. v jazyce čtení, poslech, promluva). Ve třetí fázi by se měli sejít všichni učitelé daného předmětu a mělo by dojít k dohodě, které kompetence se budou rozvíjet a hodnotit u všech učitelů předmětu nebo ve skupině předmětů (např. v humanitních předmětech). Kontaktní osoba: Peter Sokol, e-mail:
[email protected]
9. Hodnocení žáka a jeho sebehodnocení 1)
Má být hodnocení žáka/yně formulováno vždy pozitivně?
2)
Má být žák/yně seznámen/a před hodnocením s kritérii hodnocení?
3)
Mají žáci znát pravidla pro hodnocení a klasifikaci?
4)
Mají být rodiče žáků seznámeni s pravidly pro hodnocení a klasifikaci?
5)
Měl by mít rodič prostor vyjádřit se k hodnocení dítěte?
6)
Má žák/yně právo vědět, v čem a proč bude vzděláván/a a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude hodnocen/a?
7)
Může se žák podílet na stanovení cílů v rámci procesu hodnocení?
8)
Je sebehodnocení žáka/yně považováno za nedílnou součást jeho hodnocení?
9)
Je sebehodnocení žáka/yně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit?
10)
Je možné kombinovat slovní hodnocení s klasifikací?
11)
Lze použít portfolio jako podklad pro hodnocení a sebehodnocení žáka/yně?
12)
Co by měl učitel/ka hodnotit především? (individuální pokrok žáka)
13)
Má učitel/ka při zkoušení používat metody, které respektují individuální možnosti žáka/yně?
14)
24
Je vhodné tradiční zkoušení žáka/yně před celou třídou u tabule?
15)
Lze respektovat sdělení žáka při zkoušení, že není dnes připraven?
16)
Je vhodné při hodnocení žáka/yně brát zřetel na názor spolužáků?
17)
Myslíte si, že je vhodné na přípravu k „větší práci“ využít metod kooperativního vyučování, kdy skupina nese zodpovědnost za to, že všichni ve skupině dané látce rozumí?
18)
Je spravedlivé (objektivní), aby známka ze čtvrtletní (pololetní) písemné práce zásadně ovlivnila výslednou známku za klasifikační období?
19)
Je vhodné hodnotit skupinovou práci známkou?
20)
Je nutné, aby učitelé/ky v jedné škole respektovaly společně vytvořená pravidla pro hodnocení žáků?
21)
Mohou se žáci 2. stupně ZŠ hodnotit slovně?
22)
Je možné hodnotit žáky 1. stupně ZŠ slovně a žáky 2. stupně stejné ZŠ známkami?
23)
Lze využívat v průběhu vyučovacího procesu slovní hodnocení i přesto, že potom má žák/yně nakonec na vysvědčení známky?
24)
Je důležité (vhodné) vést žáky k sebehodnocení a vzájemnému hodnocení již na 1. stupni? Není to pro tak malé děti náročné (nemožné)?
25)
Lze využívat týdenní plány pro sebehodnocení žáků?
26)
Je vhodné, aby učitel/ka využíval týdenní plány k poskytování zpětné vazby žákovi/yni?
27)
Lze využít týdenní plány pro hodnocení (sebehodnocení) daného žáka/yni?
28)
Myslíte si, že při kooperativním způsobu vedení výuky jsou žáci schopni zhodnotit nejen výsledek své práce, ale i samotný proces?
29)
Je akceptovatelné, aby žák sám navrhl učiteli/ce způsob, jak prokáže znalost (zvládnutí) probrané látky?
30)
Je nutné, aby se dodržovalo pravidlo, že na jeden den připadá pouze 1 souhrnná práce?
31)
Kdo stanoví počet souhrnných prací v jeden den?
32)
Jak to nejlépe organizačně zvládnout, aby byli všichni vyučující informováni o počtu souhrnných prací v té které třídě?
33)
Jak lze definovat „souhrnnou práci“?
34)
Jak často by měly být svolávány třídní schůzky za účelem hodnocení studijních výsledků a chování daného žáka/yně?
35)
Je vhodné za účelem hodnocení svolávat třídní schůzky, není lepší je využívat pouze k organizačním záležitostem a jinak využívat konzultace?
25
36)
Jak by měla taková konzultace nejlépe probíhat?
37)
Je dobré srovnávat individuální pokrok jednoho žáka/yně s pokrokem ostatních spolužáků?
38)
Má známka z vyučovaného předmětu zahrnovat i chování žáka/yně v daném předmětu?
39)
Má učitel/ka garantovat to, že žák/yně bude zkoušen z pouze probraného a procvičeného učiva?
40)
Má Učitel/ka tolerovat chyby žáků (myslí se ve smyslu, že chyby je příležitost naučit se to lépe)?
41)
Co by mělo každé hodnocení obsahovat? (poskytnutí zpětné vazby o průběhu a výsledku činnosti žáka)
42)
Lze někde najít vzorové formulace pro slovní hodnocení?
43)
Jak nejlépe zaznamenávat podklady pro slovní hodnocení., aby bylo úplné, přesné, ale nezatěžovalo učitele?
Zpracovala: PaedDr. Blanka Janovská
26
10. Pravidla hodnocení Cyrilometodějského gymnázia C y r i l o m e t o d ě j s k é
g y m n á z i u m 582302541 FAX: 582302550 e-mail.:
[email protected]
Komenského 17 Prostějov 796 01 http://www.cmg.prostejov.cz
Obsah: A. Úvodní ustanovení I. Vymezení pojmu hodnocení II. Cíle hodnocení III. Předmět hodnocení IV. Předpoklady objektivního hodnocení V. Požadavky na hodnocení VI. Práva studentů VII. Práva učitelů VIII. Práva zákonných zástupců IX. Povinnosti studentů X. Povinnosti učitelů B. Získávání podkladů pro hodnocení I. Průběžné sledování výkonů žáka II. Průběžné sledování aktivity, … žáka III. Ústní zkoušení za účelem sumativního hodnocení IV. Písemné zkoušení za účelem sumativního hodnocení V. Praktická zkouška VI. Pohybová zkouška VII. Rozbor výsledků činnosti VIII. Opravy dílčích výkonů žáka IX. Postup učitele, počíná-li si žák nepovoleným způsobem C. Posuzování výkonů, formy hodnocení I. Základní formy hodnocení II. Hodnocení klasifikací III. Hodnocení body a procenty z dosažených bodů IV. Slovní hodnocení D. Souhrnné hodnocení za pololetí I. Formy souhrnného hodnocení II. Podmínky provedení souhrnného hodnocení III. Souhrnné hodnocení klasifikací IV. Souhrnné hodnocení slovním hodnocením V. Kombinované souhrnné hodnocení VI. Doplňující ustanovení k souhrnnému hodnocení E. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků I. Význam sebehodnocení II. Cíle sebehodnocení
27
III. Předmět sebehodnocení IV. Nácvik sebehodnocení V. Metody sebehodnocení F. Hodnocení žáků studujících podle individuálních plánů a žáků se specifickými vzdělávacími potřebami G. Hodnocení chování I. Cíl hodnocení chování II. Obsah hodnocení chování III. Termíny a četnost hodnocení chování IV. Forma průběžného hodnocení chování V. Forma hodnocení chování na vysvědčení VI.
Hodnocení chování na vysvědčení navrhuje, o hodnocení chování rozhoduje Převod slovního hodnocení chování na hodnocení klasifikací
VII. H. Vysvědčení I. Určení tiskopisu pro vydání vysvědčení II. Určení evidenčního znaku na vysvědčení u žáků, kteří dosáhli stupně základního vzdělání III. Výpis z vysvědčení IV. Doplňující školní hodnocení – příloha vysvědčení I. Komisionální zkouška J. Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory K. Závěrečná ustanovení
A. Obecná ustanovení Na základě §30, odstavce 2, §69 zákona č.561/2004(školský zákon), na základě §3, §4 vyhlášky MŠMT 13/2005 (o středním vzdělávání), §14, §15 a §16 vyhlášky MŠMT 483/2005 (o základním vzdělávání), po projednání s pedagogickou radou, radou Klubu studentů, rodičů a přátel CMG, studentskou radou, školskou radou a zástupcem zřizovatele, stanovuji jako přílohu školního řádu tato pravidla pro hodnocení žáků CMG. I. Hodnocením rozumíme plánovitý a řízený proces získávání podkladů o výkonech, resp. učebních činnostech žáka v daném vzdělávacím oboru, nebo o jeho chování, a na ně navazující (záměrné a analytické) posuzování dosažené úrovně těchto výkonů, resp. učebních činností nebo chování podle dopředu daných kritérií. Hodnocení vypovídá o vývoji žáka v čase, o tom, jak splnil kritéria v daném vzdělávacím oboru i jaké je jeho pořadí v rámci srovnatelné skupiny.
II. Cíle hodnocení: -
28
z hlediska učitele 1. průběžná kontrola plnění výukových cílů, včetně případné korekce (formativní, zpětnovazební hodnocení) 2. zjišťování úrovně žákova výkonu a učebních činností (vědomostí, dovedností, postojů), dosažené za sledované období (tj. posouzení, co se za určité období naučil, a jak) a klasifikace 3. tvorba podkladů pro informování vnějších autorit o prospěchu a dosažených kompetencích žáka
-
z hlediska žáka 1. poskytnutí zpětné vazby o pokroku v plnění zamýšlených výukových cílů (pomoc při odkrývání silných a slabých stránek) a motivace k dalšímu učení 2. porovnání dosaženého výkonu (vědomostí, dovedností, postojů) s výkonem očekávaným, který je vymezen jako norma nebo kritérium 3. vytvoření modelu pro nácvik a zvládnutí hodnocení vlastního výkonu či výkonu spolužáka
III. Předmět hodnocení: a) kvalita dosaženého výkonu žáka v závislosti na dopředu deklarovaném cíli, tj. splnění úkolu co do obsahu a formy b) kvalita učební činnosti žáka, tj. - jeho píle a zájem o učení (=snaha, úsilí, pracovní návyky) - posun ve výkonech (=srovnání s dřívějšími výkony ve vztahu k vlastním možnostem) IV. Předpoklady objektivního hodnocení: 1. Učitel promyslí a dopředu seznámí žáky s a) výukovými cíli (=co se mají žáci naučit), resp. kompetencemi, které mají žáci získat b) požadovanou úrovní výkonů, v návaznosti na cíle (= co bude hodnoceno) c) kritérii či normami hodnocení 2. Učitel stanoví tyto cíle na základě výstupních kompetencí stanovených osnovami vzdělávacího oboru ve školním vzdělávacím programu, stanoví jejich konkretizací na příslušné kratší období. Z takto stanovených cílů a učební látky probrané v daném vzdělávacím oboru a třídě k datu hodnocení vychází při získávání podkladů pro hodnocení (tj. konkrétním zjišťování výkonů). 3. Učitel vytváří žákům podmínky pro podání přiměřeného výkonu. Při tvorbě zkouškových materiálů vychází učitel ze zásady, že i průměrně nadaný, ale pracovitý žák má možnost dosáhnout velmi dobrého výsledku. 4. Zjišťování výkonů pro následné hodnocení se provádí zásadně v době vyučování. Mimo vyučování lze provádět pouze obhajoby seminárních a projektových prací, kontrolní písemné práce psané v náhradním termínu (viz níže) nebo komisionální zkoušky opravné či jiné, přičemž platí, že tyto zkoušky jsou veřejné. 5. Učitel promýšlí, jak žáky motivovat a systematicky zapojit do hodnocení: a) protože působí jako vzor a metodik, vysvětluje žákům postup a důvody svého hodnocení b) nechává žáky hodnotit výkony spolužáků i sebe sama podle dopředu daných kritérií. Vždy trvá na příslušném zdůvodnění. c) součástí sebehodnocení žáků (i hodnocení spolužáků) je umění odhalit chybu (kontrola práce, opravování), umění posoudit chybu (závažnost chyby, příčiny) a umění najít cestu k nápravě (východisko)
29
6. Žák byl seznámen s pravidly hodnocení.
V. Požadavky na hodnocení 1. 2. 3. 4.
kultivovanost a pozitivní atmosféra konstruktivnost (přínos pro žáka i učitele) promyšlenost a efektivnost jasnost, srozumitelnost a včasnost komunikace ve všech fázích hodnocení (od stanovení požadavků až po oznamování zjištěných výsledků) 5. systematičnost (pravidelnost) 6. pestrost typů a metod hodnocení 7. vědeckost (mj. při konstrukci vlastních testů) VI. Žák má právo: 1. Být dopředu seznámen s výukovými cíli, kompetencemi, které má v průběhu učení získat 2. Být dopředu seznámen s pravidly hodnocení, požadovanou úrovní výkonů a kritérii, normami hodnocení 3. Mít vytvořeny odpovídající podmínky pro podání přiměřeného výkonu během hodnocení 4. Na laskavé, pozitivní a náročné prostředí, ve kterém je zvláště při negativním hodnocení respektována zásada diskrétnosti a respektu k osobnosti žáka 5. Být seznámen s průběžným hodnocením svých výkonů a jeho souhrnným hodnocením 6. Být seznámen s důvody svého hodnocení 7. Na opravu hodnocení vybraných aktivit podle pravidel stanovených ve specifikaci hodnocení jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů 8. Požádat o nahlédnutí do archivovaných materiálů týkajících se hodnocení výkonů žáka v příslušném hodnotícím období či o kopii těchto materiálů (za stanovený poplatek) 9. Požádat o termín konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího oboru, třídního učitele, výchovného poradce, zástupkyni či ředitele školy 10. Zletilý žák má právo do tří dnů ode dne, kdy se seznámil s výsledky hodnocení za první nebo druhé pololetí, písemně požádat ředitele školy o přezkoušení, má-li pochybnosti o správnosti hodnocení (viz zákon 561/2004, §69, odst.9) 11. Být v průběhu pololetí v každém vzdělávacím oboru nejméně pětkrát průběžně hodnocen VII. Učitel má právo: 1. Nepřihlížet k intervenci rodičů, která by se konala až před souhrnným hodnocením a omezovala by objektivitu hodnocení za celé sledované období. 2. Odložit souhrnné hodnocení žáka, jestliže jeho absence přesáhla 25% docházky za hodnocené období, a stanovit doplňující zkoušku 3. Odložit souhrnné hodnocení žáka, jestliže nesplnil podmínky souhrnného hodnocení až do doby splnění všech podmínek stanovených v pravidlech hodnocení 4. Přerušit zkoušku, pokud si při ní žák počíná nedovoleným způsobem (viz odst. B IX) VIII. Zákonní zástupci žáka mají právo 1. Být seznámeni s obecnými pravidly hodnocení žáků i konkrétními zásadami hodnocení v daném vzdělávacím oboru (viz odstavce V Školního řádu CMG) 2. Být seznámeni s průběžným hodnocením výkonů žáka a jeho souhrnným hodnocením 3. Požádat o nahlédnutí do archivovaných materiálů týkajících se hodnocení výkonů žáka v příslušném klasifikačním období či o kopii těchto materiálů (za stanovený poplatek)
30
4. Požádat o termín konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího oboru, třídního učitele, výchovného poradce, zástupkyni či ředitele školy 5. Podat informace podstatné pro hodnocení výkonů či chování žáka na začátku klasifikačního období nebo v jeho průběhu vždy ihned poté, co došlo k podstatné události, která může ovlivnit výkony a jejich následné hodnocení. 6. Do tří dnů ode dne, kdy se seznámili s výsledky hodnocení za první nebo druhé pololetí, písemně požádat ředitele školy o přezkoušení, mají-li pochybnosti o správnosti hodnocení (viz Školní řád CMG, odstavec V)
IX. Povinnosti studentů 1. Přistupovat k výuce zodpovědně tak, aby při hodnocení dosahoval co nejlepších výsledků 2. Seznámit se s pravidly hodnocení a dodržovat je 3. Při hodnocení si počínat čestně a nepodvádět
X. Povinnosti učitelů 1. Dopředu seznámit žáky s výukovými cíli a kompetencemi, které má žák v průběhu učení získat 2. Dopředu seznámit žáka s požadovanou úrovní výkonů a kritérii, normami hodnocení 3. Vytvářet žákům odpovídající podmínky pro podání přiměřeného výkonu během hodnocení 4. Při hodnocení vytvářet laskavé a náročné prostředí, ve které je uplatňována zásada diskrétnosti zvláště při negativním hodnocení 5. Seznámit žáka s důvody provedeného hodnocení 6. Stanovit specifikaci pravidel hodnocení pro vyučovaný vzdělávací obor či oblast. Specifikace hodnocení za vzdělávací oblast či vzdělávací obor podléhá schválení ředitele školy a školské rady.
B. Získávání podkladů pro hodnocení – metody zjišťování výkonů žáka I. Průběžné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, včetně zpracování domácích úkolů Učitel zjišťuje úroveň schopností: zpracovat novou učební látku, porozumět vyučovacím postupům, správně zařadit a použít zpracované. Zohledňují se výkony žáka ve všech formách práce (samostatná, párová, skupinová). U domácích úkolů se zjišťuje kromě výše uvedených schopností též systematičnost a pečlivost jejich zpracování. II. Průběžné sledování aktivity, pozornosti, úsilí a pečlivosti žáka v hodině Učitel zjišťuje úroveň spolupráce žáka ve vyučování, jeho zájem prokázat svůj výkon a úroveň takto prokázaného výkonu, úsilí, pečlivost a úroveň plnění konkrétních dílčích cílů, resp. úkolů v dané hodině. Pro průběžné sledování žáka uvedené pod číslicemi I.a II. lze použít kromě metody pozorování zejména orientační zkoušení (otázka – odpověď), zadání konkrétního úkolu, časově nenáročného, krátké písemné zkoušení (tzv. „desetiminutovky“) atd.
31
III. Ústní zkoušení za účelem sumativního hodnocení Učitel zjišťuje úroveň žákových znalostí a úroveň jeho schopnosti použít znalosti (při řešení úkolů a problémů), kterou žák prokazuje v komunikaci s učitelem, příp. jinými žáky (nejlépe metodou dialogu). Pro ústní zkoušení platí: Učitel oznámí žákovi cíl a téma zkoušení a hodnotící kritéria. Pokud se žák v průběhu zkoušky dopustí chyby, která má podstatný vliv na řešení úkolu, učitel ho na chybu ihned upozorní. Ústní zkouška včetně hodnocení trvá maximálně 10 minut, na vyšším stupni maximálně 15 minut (ústní část komisionální zkoušky trvá pro oba stupně gymnázia 15 minut). Ústní zkouška se koná buď z podnětu žáka či jeho zákonného zástupce nebo z podnětu učitele, a to jako zkouška dopředu ohlášená (v tomto případě musí být žákovi oznámena aspoň 2 vyučovací dny dopředu) nebo neohlášená. Minimálně 1x za pololetí jde o zkoušku neohlášenou. Posledních 7 dní před konáním klasifikační pedagogické rady nemusí vyučující žádosti o ústní zkoušku vyhovět. Žák může v jednom dni podstoupit pouze dvě sumativní ústní zkoušky. Žák nesmí být sumativně ústně zkoušen (pokud si to sám nepřeje), konal-li ve stejný den písemnou zkoušku čtvrtletní. Omluvou pro ústní zkoušku není žákova krátkodobá (max. dvoudenní) nepřítomnost ve škole, pokud se nejedná o nepřítomnost, která končí v den bezprostředně předcházející konkrétnímu vyučovacímu předmětu. Žák má právo v každém vzdělávacím oboru (kromě tělesné výchovy) konat alespoň jednu ústní zkoušku za hodnotící období. V jazycích každý žák koná za pololetí nejméně dvě ústní zkoušky (viz Školní řád CMG, odstavec III). IV. Písemné zkoušení za účelem sumativního hodnocení Učitel zjišťuje úroveň žákových znalostí a úroveň jeho schopností je použít (při řešení úkolů či problémů), kterou žák prokazuje samostatně v písemném projevu. 1. Kontrolní písemné práce, a to: a) vstupní písemná práce – z několika tematických celků či lekcí probraných v předchozím období (zpravidla v jednom školním roce) b) čtvrtletní písemná práce – z několika tematických celků či lekcí probraných v daném období (zpravidla ve čtvrtletí až jednom školním roce) Pro kontrolní práce (čtvrtletní i vstupní) platí: Tyto práce se píší pouze z českého jazyka, matematiky, anglického jazyka (tzv. profilové předměty), německého jazyka a francouzského jazyka a v posledních dvou ročnících studia též ve volitelných vzdělávacích oborech, a to v trvání maximálně jedné vyučovací hodiny. V ostatních vzdělávacích oborech se píší jen práce středního rozsahu (viz níže). Učitel oznámí cíl zkoušky, rozsah látky, která bude zkoušena, minimálně 7 dní dopředu (viz Školní řád CMG). Rozsah látky nemusí být oznámen u čtvrtletních prací (sloh) v ČJ nebo v cizím jazyce. Pokud se rozsah látky týká učiva probraného za pololetí či delší období, obsahuje pouze základní učivo.
32
Termíny čtvrtletních či vstupních prací zaznamenávají učitelé jednotlivých předmětů do poznámky v třídní knize nejpozději 7 dní před konáním práce (stejně jako u prací středního rozsahu). Pokud žák zmešká termín čtvrtletní (nebo vstupní) práce, musí ji nahradit, a to tak, aby za pololetí byl vykonán stanovený rozsah čtvrtletních prací, který lze snížit jen v odůvodněných případech (a při dostatku jiných podkladů pro souhrnné hodnocení). Náhradní termín vyhlašuje učitel po dohodě se žákem (skupinou žáků). Pokud žák kontrolní práci nenapíše v řádném a bez vážného důvodu ani v náhradním termínu, může to být důvodem k odložení klasifikace či k hodnocení počtem 0 bodů či známkou nedostatečný. 2. Písemné práce středního rozsahu – většinou na závěr tematického celku nebo lekce (zpravidla za období kratší než čtvrtletí) Pro písemné práce středního rozsahu platí: Písemná zkouška středního rozsahu trvá 15 – 30 minut (u profilových vzdělávacích oborů až 45 minut). Celkový počet všech písemných prací tohoto typu nesmí překročit v jednom oboru počet 4 na NG, resp. 6 na VG, za jedno pololetí. Učitel oznámí cíl zkoušky a její obsah minimálně 7 dní dopředu. Termín plánované písemné práce zapíše do poznámky v třídní knize (stejně jako u čtvrtletních prací). Zmešká-li žák termín písemné zkoušky středního rozsahu, může konat novou zkoušku v náhradním termínu z podnětu učitele. Pokud žák za hodnotící období nesplní v oboru učitelem předepsaný počet písemných zkoušek středního rozsahu, může to být důvodem k odložení klasifikace. Pokud se žák bez závažného důvodu nedostaví ke splnění zkoušky v náhradním termínu, může být hodnocen 0 body či známkou nedostatečný. Pro písemné práce uvedené pod písmeny a) a b) platí: V jednom týdnu smí student psát maximálně tři čtvrtletní práce nebo písemné práce středního rozsahu. Poslední úplný týden před konáním konference se mohou psát pouze čtvrtletní práce (ČJ, M, AJ) V týdnu konání klasifikační pedagogické konference se mohou psát pouze práce v náhradním termínu. Omluvou pro psaní písemné práce tohoto typu není žákova krátkodobá (dvoudenní) předchozí nepřítomnost ve škole.
3. Ostatní písemné zkoušky (diktáty…) nemusí učitel dopředu oznamovat. Žák však musí být seznámen s cílem této zkoušky i hodnotícími kritérii. Počet ostatních písemných zkoušek se řídí potřebami učitele a žáků v konkrétní situaci. Trvá-li písemná zkouška déle než 15 minut (diktáty v českém jazyku 20 minut), řídí se pravidly pro písemnou zkoušku středního rozsahu.
33
V. Praktická zkouška Učitel zjišťuje úroveň schopnosti použít získané znalosti a úroveň dovedností při řešení konkrétních praktických úkolů, kterou žák prokazuje praktickým provedením úkolu ve vyučování. Každý žák má právo minimálně na jednu praktickou zkoušku za pololetí (ve vzdělávacích oborech s praktickým zaměřením); termín se stanoví aspoň 14 dní dopředu po dohodě s učitelem. Praktická zkouška smí být prováděna pouze tehdy, byla-li žákovi nabídnuta v této oblasti přiměřená příležitost k procvičení. Žák musí být dopředu seznámen s cílem zkoušky a hodnotícími kritérii. V případě, že se žák dopustí chyby, podstatné pro další řešení úkolu, učitel na ni podle možnosti ihned poukáže.
VI. Pohybová zkouška – hodnocení tělesné výchovy Učitel zjišťuje úroveň pohybových dovedností žáka především tím, že žáci plní dopředu stanovené disciplíny a prokazují pohybové dovednosti. Úroveň jejich zvládnutí slouží učiteli jako podklad pro hodnocení formou bodování dosažených výkonů. Student méně pohybově nadaný může získat další body za metodiku prováděných činností a splnění disciplín nad povinný rámec učiva. Žák musí být dopředu seznámen s cílem zkoušky a hodnotícími kritérii.
VII. Rozbor výsledků činnosti (výrobky, projekty, referáty, seminární práce, deníky…) Učitel zjišťuje zejména úroveň schopnosti žáka použít získané znalosti, což žák prokazuje samostatnou (příp. párovou či skupinovou) dlouhodobější prací na konkrétním úkolu a předložením výsledku práce ve vyučování (příp. s ústní či jinou prezentací). Pro rozbor výsledků činnosti platí: Učitel dopředu oznámí cíl, obsah a hodnotící kritéria. Pro žáky septimy vypisují k 1. září vyučující všech předmětů nabídku zpravidla čtyř seminárních prací či projektů, z níž si žák zvolí povinně jeden předmět a jedno téma, které zpracuje ve stanoveném termínu. Seminární práce či projekty ve výchovných předmětech nejsou touto formou vypisovány; lze je zpracovávat jen výjimečně po dohodě s učitelem. Pravidla pro zpracování a obhajobu seminárních prací pro studenty septimy blíže rozvádí aktuální pokyn. VIII. Opravy dílčích výkonů žáka Žák má právo být minimálně jednou za čtvrtletí informován o svém celkovém prospěchu v každém předmětu. Student může psát opravnou písemnou práci z podnětu vyučujícího. Do souhrnné klasifikace se započítávají obě známky. Mezinárodní testy v cizích jazycích nelze opakovat. Těžištěm žákova úsilí získat lepší hodnocení je jeho systematický zájem o zlepšení a o podávání lepších výkonů. Oprava souhrnné známky na základě jednoho výkonu v době kratší než 3 dny před konferencí je nepřípustná.
IX. Postup učitele, počíná-li si žák nepovoleným způsobem Počíná-li si žák při hodnocení nepovoleným způsobem, učitel přeruší zkoušku a žák je hodnocen hodnocením, které odpovídá klasifikačnímu stupni nedostatečný.
34
C. Posuzování výkonů, formy hodnocení I. Základní formy hodnocení Základní formy hodnocení je hodnocení klasifikací (známkou), hodnocení body a procenty dosažených bodů a hodnocení slovní. II. Hodnocení klasifikací
a)
b)
c)
d)
35
Student je hodnocen vzhledem ke stanoveným výstupním kompetencím vzdělávacího oboru známkou takto: výborný, pokud má z probírané oblasti učiva vytvořen logicky uspořádaný systém znalostí a dovedností, na jejichž základě dovede řešit zadané úlohy a problémy a vysvětlovat jevy samostatně a v souvislostech. Umí správně používat terminologii i pomocný aparát, který správně používá k popisu skutečnosti. Chápe obsah a účelnost pojmů. Student je schopen formulovat problémy, řešit je, závěry zobecňovat. K jejich řešení je schopen využívat další zdroje informací. Je schopen aktivní práce v týmu v různých rolích, dovede tým řídit. Student přistupuje k výuce aktivně, chce získat vědomosti a vlastním úsilím je rozšiřuje. chvalitebný, pokud má z probírané oblasti učiva vytvořen uspořádaný systém znalostí a dovedností, které s malou dopomocí a bez hrubých chyb dovede využít k řešení problémů i k vysvětlování jevů. Umí používat odbornou terminologii i odpovídající pomocný aparát. Chápe obsah základních pojmů. Student je schopen s mírnou dopomocí formulovat problémy, řešit je a závěry zobecňovat. Student je schopen pracovat samostatně se zdroji informací a s malou dopomocí je využívat pro samostatnou práci. Je schopen aktivní práce v týmu v různých rolích. Student přistupuje k výuce aktivně, chce získat vědomosti a vlastním úsilím je rozšiřuje. dobrý, pokud vědomosti a dovednosti studenta z probírané látky jsou neúplné, samostatná práce se neobejde bez hrubých chyb. Řešit problémy a vysvětlovat podstatu jevů umí s dopomocí učitele. Vytvořený systém znalostí a dovedností z probíraného učiva má logické mezery a nepřesnosti. Odbornou terminologii a pojmy používá s drobnými chybami a bez úplného pochopení jejich obsahu. Se zdroji informací pracuje s dopomocí. Je schopen být platným členem pracovního týmu, pokud je tým dobře veden. K výuce přistupuje někdy aktivně, ale často i pasivně a stává se pouze objektem vzdělávání. dostatečný, pokud student má ve vědomostech a dovednostech vážné nedostatky a často se dopouští hrubých chyb. Řešit problémy a vysvětlovat podstatu jevů dokáže pouze s dopomocí učitele, ale s ní je schopen dospět ke správným závěrům. V odborných pojmech má závažné nedostatky, ne vždy správně používá odbornou terminologii. Se zdroji informací pracuje pouze s obtížemi. Je schopen účastnit se týmové práce. K výuce přistupuje převážně pasivně, ve většině případů je pouze objektem vzdělávání.
a) nedostatečný, pokud student má ve vědomostech a znalostech zásadní nedostatky, které brání tomu, aby dokázal vysvětlit i základní jevy a řešil i jednodušší problémy s dopomocí učitele. Nerozumí odborným pojmům, neumí správně používat symboliku. Do pracovního týmu se zapojuje jen s obtížemi, není platným členem týmu. Ve výuce je pasivní, je objektem vzdělávání bez vlastního zájmu a úsilí. Učitel klasifikaci důsledně a soustavně doplňuje promyšleným slovním hodnocením, v němž uplatňuje osobní přístup k žákovi. Analyzuje žákův výkon, okolnosti i žákovo úsilí tak, aby podpořil sebedůvěru žáka a motivoval ho k dalšímu studiu.
III. Hodnocení body a procenty z dosažených bodů Jako průběžné hodnocení, či paralelně s hodnocením klasifikací či slovním hodnocením klasifikace je možné používat i alternativní způsob hodnocení – např. bodové hodnocení a hodnocení procenty dosažných bodů z možného osobního maxima. Hodnocení body a procenty dosažených bodů však musí být nejpozději ke konci hodnotícího období jednoznačně převoditelné na klasifikaci či být podkladem pro slovní hodnocení na vysvědčení. Pro převod bodového hodnocení na klasifikaci (dílčí i souhrnnou) všichni pedagogičtí pracovníci CMG používají tuto tabulku:
Počet % dosažených bodů z osobního maxima
Odpovídající známka
(100 - 90)%
1
(89 - 75)%
2
(74 - 55)%
3
(54 - 40)%
4
(39 - 0)%
5
IV. Slovní hodnocení Slovní hodnocení v ústní formě je samozřejmou součástí hodnocení klasifikací i bodového hodnocení. Pokud se slovní hodnocení výkonu žáka použije v průběžném hodnocení jako jediná forma hodnocení, slovní hodnocení splňuje tato kritéria:
Výsledky žáka jsou písemnou formou vyjádřeny tak, aby byla zřejmá úroveň výkonu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání, které dosáhl vzhledem k dílčím očekávaným
36
výstupům, které jsou stanoveny v osnovách vzdělávacího oboru a na které byla zkouška zaměřena. Slovní hodnocení zahrnuje: - posouzení výsledku žáka v jejich vývoji (pokrok žáka) - ohodnocení píle, přístupu ke vzdělání i v souvislostech, které ovlivňují výkon žáka - naznačení dalšího rozvoje žáka - doporučení, jak předcházet neúspěchům
D. Souhrnné hodnocení za pololetí I. Formy souhrnného hodnocení Souhrnné hodnocení je možné provést klasifikací (známkou), slovy či kombinací obou způsobů hodnocení. Jako podpůrného sdělení, které je součástí slovního hodnocení, je možné použít hodnocení body a procenty z dosažených bodů.
II. Podmínky provedení souhrnného hodnocení Podmínkou provedení souhrnného hodnocení za pololetí je splnění podmínek souhrnného hodnocení vyjmenovaných v dokumentu Specifikace hodnocení v jednotlivých předmětech (viz příloha Pravidel hodnocení). Pokud žák podmínky nesplní v řádném termínu, vyučující stanoví náhradní termín. Pokud se žák bez omluvy ze závažných důvodů na náhradní termín nedostaví (závažným důvodem je nemoc apod.), je hodnocen počtem 0 bodů či známkou nedostatečný (pokud není ve specifikacích hodnocení stanoveno jinak). Zároveň žák ztrácí právo na opravný termín dílčího hodnocení. III. Souhrnné hodnocení klasifikací Při tvorbě souhrnné známky na závěr hodnotícího období se učitel rozhoduje na základě rozsahu a stupně obtížnosti jednotlivých zjištěných výkonů žáka a jejich významu. Souhrnná známka je tvořena na základě podkladů získaných různými metodami (viz výše). Žák má právo být seznámen s navrhovanou souhrnnou známkou nejpozději v den konání klasifikační pedagogické rady. Učitel je povinen klasifikaci objektivně zdůvodnit a zhodnotit práci žáka v jednotlivých oblastech (tj. splnění komplexních, příp. dílčích cílů).
37
IV. Souhrnné hodnocení slovním hodnocením Souhrnné hodnocení provedené pouze slovním hodnocením musí splňovat tato obecná kritéria:
Výsledky žáka jsou popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům, která jsou stanovena v osnovách vzdělávacího oboru. Slovní hodnocení zahrnuje: - posouzení výsledku vzdělávání žáka v jejich vývoji (pokrok žáka) - ohodnocení píle, přístupu ke vzdělání i v souvislostech, které ovlivňují výkon žáka - naznačení dalšího rozvoje žáka - doporučení, jak předcházet neúspěchům - celkové hodnocení vzdělávacího oboru, které zaručuje jeho převoditelnost do klasifikace v případě přestupu žáka na jinou školu, pro určení studijního průměru pro přijímací zkoušky a pro stanovení celkového prospěchu na vysvědčení: o žák ve vzdělávacím oboru prospěl výborně o žák ve vzdělávacím oboru prospěl velmi dobře o žák ve vzdělávacím oboru prospěl dobře o žák ve vzdělávacím oboru prospěl dostatečně o žák ve vzdělávacím oboru neprospěl
V. Kombinované souhrnné hodnocení Vedle hodnocení klasifikací je možné jako doplňující souhrnné hodnocení provést hodnocení slovní, do kterého zahrnujeme i hodnocení body a procenty dosažených bodů. Rozsah slovního hodnocení použitého jako doplňující hodnocení k hodnocení klasifikací, stanovují specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti, obory či předměty.
VI. Doplňující ustanovení k souhrnnému hodnocení a) Přesáhne-li absence žáka v kterémkoli předmětu 25% odučených hodin v daném hodnotícím období, může vyučující zadat žákovi doplňkovou souhrnnou zkoušku za celé hodnotící období. O formě zkoušky rozhoduje vyučující. Do vykonání této zkoušky je žákovi odloženo souhrnné hodnocení ze vzdělávacího oboru za dané hodnotící období. b) Nesplní-li žák podmínky souhrnného hodnocení stanovené ve specifikaci pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory, je žákovi odloženo souhrnné hodnocení až do splnění podmínek. c) Má-li žák souhrnné hodnocení odloženo až do vykonání doplňkové zkoušky či splnění podmínek hodnocení, žák dostává vysvědčení, kde v příslušném místě pro hodnocení vzdělávacího oboru je uvedeno „nehodnocen“. Žák nemá stanovený celkový prospěch (proškrtnuto) a nemůže postoupit do vyššího ročníku. Po splnění doplňkové zkoušky či podmínek hodnocení, dostává vysvědčení s datem ukončení posledního hodnocení.
38
E. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků I. Význam sebehodnocení žáka Sebehodnocení je jednou z důležitých forem hodnocení žákovy učební činnosti a jejích výsledků. Úroveň dovednosti sebehodnocení ovlivňuje úroveň žákovy autoregulace při učení. II. Cíl sebehodnocení žáka Cílem sebehodnocení žáka je jeho dovednost posoudit svou vlastní učební činnost a její výsledky, zamýšlení se nad příčinami vlastních úspěchů či neúspěchů a vyvozování reálných závěrů, které mu umožní další pokrok. III. Předmět sebehodnocení žáka Učitel vede žáky k průběžnému sebehodnocení a) dílčích výkonů a učebních činností (z hlediska splnění krátkodobých cílů) b) komplexních výkonů a učebních činností (z hlediska splnění střednědobých a dlouhodobých cílů) IV. Nácvik sebehodnocení Sebehodnocení žáků předchází jeho nácvik a) učitel působí jako vzor, tzn. provádí systematické hodnocení s argumentací b) učitel nechává žáky hodnotit výkony spolužáků podle dopředu zadaných kritérií, opět s příslušnou argumentací c) při nácviku sebehodnocení žáků učitel postupuje od jednodušších činností (umění najít chybu, posoudit její závažnost…) k činnostem komplexnějším (posuzování podle hodnotících kritérií) včetně stanovení pravděpodobných příčin daného stavu V. Metody sebehodnocení žáka Učitel využívá rozmanitých metod k povzbuzování žáků k vlastnímu sebehodnocení a k upevnění této jejich dovednosti. Žáci mohou - opravit vlastní výkon (podle klíče, podle vzorového řešení apod.) - pokusit se formulovat např. dvě přednosti a jednu slabinu posuzovaného výkonu - vypracovat hodnotící kritéria k danému úkolu, než ho začnou plnit - formulovat vlastní cíle a hodnotit, zda je dosáhli - diskutovat o vlastních zkušenostech, problémech - vést vlastní portfolio - vést „deník či soupis úspěchů“ - vyplňovat záznamový arch pro sebehodnocení - v rámci sumativního hodnocení 1x za pololetí zpracovávat sebehodnotící zprávu podle osnovy učitele (např. jaké jsem si stanovil/a cíle, co jsem se naučil/a, co se mi podařilo a proč, co se mi nepodařilo a proč, co chci zlepšit, na čem chci pracovat atd.)
39
F. Hodnocení žáků studujících podle individuálních plánů a žáků se specifickými vzdělávacími potřebami I. Hodnocení žáků studujících podle individuálních vzdělávacích plánů Individuální vzdělávací plán žáka stanoví zvláštní organizaci výuky a termíny hodnocení žáka (zkoušek). Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy, žákem a u neplnoletých žáků také zákonným zástupcem žáka, je součástí osobní dokumentace žáka. II. Hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení. Školské poradenské zařízení ve své zprávě stanoví doporučení pro hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Třídní učitel seznámí ostatní pedagogy s doporučením. Učitelé postupují při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami podle doporučení školského poradenského zařízení.
G. Hodnocení chování I. Cíl hodnocení chování Cílem hodnocení chování studentů je povzbudit žáka ke kultivovanému vystupování a jednání, případně upozornit žáka či zákonného zástupce žáka na nedostatky v chování žáka a tak ho vést k nápravě. II. Obsah hodnocení chování Hodnocení chování vyjadřuje dodržování pravidel, která stanoví školní řád, a obecně platných etických norem hodnoceným žákem během klasifikačního období. III. Termíny a četnost hodnocení chování Chování žáka je hodnoceno: a) průběžně během školního roku dle potřeby b) vždy při hodnocení žáka na konci klasifikačního období IV. Forma průběžného hodnocení chování žáka V průběhu školního roku je žák hodnocen formou kázeňských opatření (viz školní řád) V. Forma hodnocení chování žáka na vysvědčení Chování studentů je hodnoceno slovně tak, že je doplňována zvolená základní formule: a) „Student svým chováním a přístupem ke studiu plní školní řád a základní etické normy. Zvláštní ocenění zaslouží za …(vyjmenovat).“
40
b) „Student svým chováním a přístupem ke studiu (v zásadě) plní školní řád a základní etické normy. Zvláštní ocenění zaslouží za …(vyjmenovat). Napomenutí zaslouží za …(vyjmenovat).“ c) Pokud žák hrubým způsobem porušuje školní řád a základní etické normy, doplňuje se základní formule: „Student svým chováním a přístupem ke studiu hrubým způsobem porušuje školní řád a základní etické normy a to především ……….(vyjmenovat).“ VI. Hodnocení chování na vysvědčení navrhuje, o hodnocení chování rozhoduje Hodnocení chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s dalšími pedagogickými pracovníky školy. O hodnocení chování žáka rozhoduje ředitel školy po projednání na pedagogické radě. VII. Převod slovního hodnocení chování na hodnocení klasifikací Pro potřeby převodu slovního hodnocení na hodnocení klasifikací se postupuje podle následujícího klíče (hodnocení chování na vysvědčení): Stupeň 1 – velmi dobré Žák vědomě dodržuje pravidla stanovená školním řádem a obecně platné etické normy. Vědomě buduje společenství žáků třídy i společenství školy. Aktivně a cílevědomě rozvíjí vlastní osobnost, svým jednáním vytváří prostor pro uplatnění nadání ostatních žáků. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle. Stupeň 2 – uspokojivé Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům školního řádu či obecně platným etickým normám. Zpravidla přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) se dopouští dalších přestupků, svým chováním a jednáním narušuje průběh vyučování, společenství žáků třídy či jiného školního společenství. Stupeň 3 – neuspokojivé Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly školního řádu či obecně platnými etickými normami. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále dopouští přestupků, kterými hrubě narušuje průběh vzdělávání či společenství žáků třídy či jiného školního společenství.
H. Vysvědčení I. Určení tiskopisu pro vydání vysvědčení Vysvědčení je vydáváno na příslušném tiskopise pro kombinované hodnocení (klasifikací i slovní hodnocení) a jeho vydávání se řídí vyhláškou MŠMT ČR 223/2005. II. Určení evidenčního znaku na vysvědčení u žáků, kteří dosáhli stupně základního vzdělání Vysvědčení studentů, kteří dosáhnou stupně základního vzdělání, obsahuje jedinečný devítimístný evidenční znak, který je tvořen takto: o 1. znak tvoří označení ročníku arabskou číslicí o 2. znak - mezera o 3. – 6. znak tvoří letopočet, ve kterém je vysvědčení vydáno o 7. – 9. znak je katalogové číslo žáka v třídním výkazu Tento evidenční znak se uvádí i ve školní matrice.
41
III. Výpis z vysvědčení Na konci 1. klasifikačního období (pololetí) dostávají žáci místo výpis z vysvědčení. Výpis z vysvědčení obsahuje všechny údaje shodné s vysvědčením a je opatřen otiskem razítka školy a podpisem třídního učitele. IV. Doplňující školní hodnocení – příloha vysvědčení Hodnotí-li vyučující body, je vysvědčení doplněno školním hodnocením s následujícím textem: „Žák dosáhl za hodnocené pololetí …% z osobního maxima bodů, které mohl za uvedené období získat. Žák s nejlepším výsledkem ve třídě (skupině) dosáhl …% bodů, průměrný počet dosažených bodů ve třídě (skupině) je …% bodů, žák s nejhorším výsledkem dosáhl …% bodů.“ Za průměrný počet bodů do uvedené formule dosazujeme medián střídy (skupiny). Pokud žák není v předmětu hodnocen, je v doplňujícím hodnocení doplněna následující formule: „Žák není z předmětu hodnocen z důvodu …“ Doplňující školní hodnocení je vydáváno na zvláštním formuláři.
I. Komisionální zkouška 1. Žák koná komisionální zkoušku jako formu přezkoumání souhrnného hodnocení v těchto případech: i. Koná-li opravné zkoušky ii. Požádá-li zletilý žák (tj. žák ve věku 15let a více)či jeho zákonný zástupce o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení iii. Nařídí-li komisionální zkoušku ředitel. Ředitel nařídí komisionální zkoušku v případě, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. 2. Při komisionální zkoušce posuzuje výkon žáka tříčlenná komise. Předsedou komise je zpravidla třídní učitel, popř. jiný pedagog jmenovaný ředitelem školy, dále zkoušející učitel (vyučující daného předmětu) a přísedící učitel. 3. Rozsah prověřovaných kompetencí zahrnuje zpravidla učivo jednoho pololetí s celkovým základním přehledem dosud probíraného učiva. Pokud komisionální zkouška probíhá na konci školního roku a žák nebyl hodnocen v pololetí, zahrnuje komisionální zkouška učivo celého školního roku. 4. Komisionální zkouška trvá 30 minut. Součástí zkoušky je test a ústní zkouška. U vzdělávacích oborů, ve kterých hodnocení probíhá formou pohybové či praktické zkoušky, může být tato zkouška součástí komisionální zkoušky. Komisionální zkouška pak může být prodloužena o další 15 minut. 5. Žák může v jednom dni konat nejvýše jednu komisionální zkoušku. 6. Hodnocení komisionální zkoušky se provádí stejnou formou, jako je prováděno hodnocení vzdělávacího oboru, z něhož se zkouška koná. 7. Komisionální zkouška je zkouška veřejná. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise veřejně v den konání zkoušky. Hodnocení žáka v komisionální zkoušce je hodnocením na vysvědčení.
42
J. Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory … jsou stanovena na základě konsensu předmětových komisí a upravují zejména a) Používanou formu průběžného hodnocení (klasifikace, body, slovní hodnocení) b) Předmět hodnocení - hodnocené aktivity a jejich minimální četnost c) Formu hodnocení na vysvědčení (klasifikace, slovní hodnocení) a pravidla pro vytváření souhrnného hodnocení (váha jednotlivých typů průběžných hodnocení) d) Pravidla pro opravy známek (pokud postup pro opravy uvedený ve společných pravidlech nevyhovuje) e) Podmínky uzavření souhrnného hodnocení f) Hodnotící kritéria Specifikace pravidel hodnocení a kritéria hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a předměty jsou přílohou této směrnice. Kompetence → druh zkoušky/metoda → kritéria hodnocení → úroveň splnění kritéria → klasifikace
K. Závěrečná ustanovení 1. Tato pravidla jsou závazná pro všechny pedagogické pracovníky školy a pro všechny žáky. Třídní učitel je povinen seznámit žáky s pravidly hodnocení (body A – I), jednotliví vyučující potom se specifickými pravidly hodnocení (bod J). 2. Dodržování pravidel hodnocení je kontrolováno ředitelem školy, zástupkyní ředitele, vedoucími předmětových sekcí, a to při hospitační činnosti, rozhovorech s učiteli, na jednáních pedagogické rady a rozborem pedagogické dokumentace. Kromě postupů uvedených ve školním řádu školy, mají všichni žáci možnost se k hodnocení vyjádřit. 3. V odůvodněném případě může ředitel školy udělit výjimku z těchto pravidel 4. Každý člen společenství může navrhnout změnu pravidel hodnocení. O návrhu budou jednat pedagogičtí pracovníci školy, studentská rada, školská rada. 5. Tato pravidla byla přijata po předchozím projednání pedagogickou radou, Klubem studentů, rodičů a přátel CMG, školskou radou a studentskou radou.
Mgr.Jaroslav Fidrmuc, ředitel CMG
43
11. Hodnocení eseje nebo referátu Autor: Mgr. Roman Anýž, ZŠ Slatiňany,
[email protected] (Sebe)hodnotící tabulka: ano
spíše ano
spíše ne
1. Splnil(a) jsem zadání (téma, rozsah). 2. Dodržel(a) jsem druh práce a zásady, které s tím souvisí. 3. Podařilo se mi zvolit a sledovat hlavní, jednotící myšlenku. 4. Uvedl(a) jsem všechny zdroje, ze kterých jsem čerpal(a). Co nového jsem se při své práci naučil/a? Jakou dovednost jsem trénoval/a? (nové informace, pochopení, zkušenosti, dovednosti, nezodpovězené otázky) Nejzajímavější na mém tématu bylo … Zjistil/a jsem, že … Konečně jsem pochopil/a … Překvapilo mě … Příště bych se měl/a soustředit na … Příště bych vynechal/a … Chtělo to doplnit … Další vlastní poznámky …
44
ne
12. Kratší písemný projev -žurnalistika Úprava textu / Žurnalistika (kratší písemný projev) Vynikající: • Na začátku článku je čtenář uveden do situace. • Již v úvodu článek vyjadřuje jednoznačný názor na věc. • Článek obsahuje podklady, které dostatečně vysvětlují zaujímané stanovisko. • Článek obsahuje alespoň tři pádné důvody, které vysvětlují toto stanovisko. • Každý z těchto důvodů je adekvátní zamýšlenému posluchači. • Pisatel plynule přechází mezi jednotlivými důvody. • Závěr článku shrnuje pisatelova tvrzení. • Závěr článku doporučuje zřetelný a vhodný další postup. • Článek je velmi přesvědčivý. • Autor užívá správnou gramatiku a pravopis. Dobrý: • Na začátku článku je čtenář uveden do situace. • Již v úvodu článek vyjadřuje názor na věc, ne však dostatečně jasně. • Článek obsahuje nějaké podklady, které vysvětlují zaujímané stanovisko. • Článek obsahuje alespoň dva pádné důvody, které vysvětlují toto stanovisko a alespoň jeden, který tak nečiní. • Dva z těchto důvodů jsou adekvátní zamýšlenému posluchači. • Pisatel přechází mezi jednotlivými důvody. • Závěr článku shrnuje většinu pisatelových tvrzení. • Závěr článku doporučuje vhodný další postup. • Článek je nějak přesvědčivý. • Článek obsahuje pár gramatických a pravopisných chyb. Uspokojivý: • Na začátku článku není čtenář uveden do situace. • Článek vyjadřuje poněkud zmatený názor na věc. • Článek obsahuje velmi málo podkladů, které vysvětlují zaujímané stanovisko. • Článek obsahuje pouze jeden pádný důvod, který vysvětluje toto stanovisko. • Většina z předkládaných důvodů není adekvátní zamýšlenému posluchači. • Přechody mezi jednotlivými důvody nejsou dost zřejmé. • Závěr článku shrnuje pouze část pisatelových tvrzení. • Závěr článku nenavrhuje jasný další vhodný postup. • Článek není průkazně přesvědčivý. • Článek obsahuje několik gramatických a pravopisných chyb. Neuspokojivý: • Článek začíná bez jasného úvodu.
45
• Článek nevyjadřuje názor na věc, nebo vyjadřuje takový, který nelze snadno rozpoznat. • Článek neobsahuje podklady, které vysvětlují zaujímané stanovisko. • Článek neobsahuje žádné pádné důvody, které by vysvětlovaly nějaké stanovisko. • Předkládané důvody nejsou adekvátní zamýšlenému posluchači. • V článku nejsou žádné názorové linie. • Závěr článku neshrnuje ani nevyjasňuje pisatelovo stanovisko. • Závěr článku nenavrhuje žádný další vhodný postup. • Článek není přesvědčivý. • Článek obsahuje mnoho gramatických a pravopisných chyb.
13. Hodnocení plakátu
46
Indikátor pro kvalitu 1
Indikátor pro kvalitu 2
Indikátor pro kvalitu 3
Kritérium 1
obsažené informace
plakát obsahuje všechny podstatné informace
plakát obsahuje podstatné informace, ale příliš vedlejších detailů
plakátu chybí důležité informace, přináší především nedůležité detaily
Kritérium 2
přehlednost
na plakátě snadno najdeme všechny důležité informace
některé informace hledáme na plakátě těžko
důležité informace se na plakátě ztrácejí
Kritérium 3
sladění slov a grafiky
verbální a obrazová podoba plakátu se doplňuje, podporuje, plakát působí vyváženě
slova a obrazy se zbytečně zdvojují nebo jsou v protikladu
převažuje jedna ze složek – buď grafická, nebo slovní, nebo celkově plakát vyvolává dojem chaosu
14. Hodnocení práce ve skupině (uvnitř skupiny) Stupně: I. Rozdělení práce
II. Rozhodování
III. Rozdílné názory
IV. Citlivost k ostatním
V. Hodnota práce
47
3: Vynikající Všichni dělají stejné množství práce. Každý má možnost být vedoucím. Při rozhodování má každý hlas. Rozhodnutí jsou činěna efektivně. Všichni souhlasí se způsobem, jak jsou rozhodnutí dělána. Lidé jsou vyzýváni k vyjadřování rozdílných názorů. Odlišná stanoviska jsou racionálně zvažována.
2: Dobrý Všichni dělají stejné množství práce. Ne každý má možnost být vedoucím. Ne každý má při rozhodování hlas. Všichni souhlasí se způsobem, jak jsou rozhodnutí dělána.
Členové skupiny se navzájem poslouchají, i když někteří vyjadřují své názory více než jiní. Tišší členové nejsou povzbuzováni v tom, aby svůj názor vyjádřili Členové skupiny Většina členů se si soustavně navzájem vyjadřují respekt, respektuje i při a to i tehdy, mají- rozdílných li odlišné názory. názorech.
Diskuse ve skupině byla vedena soustavně na vysoké úrovni. Každému byl jasný účel práce a všichni věřili, že má smysl.
Diskuse ve skupině byla obecně velmi vysoká. Většině byl jasný účel práce a věřili, že má smysl.
1: Uspokojivý Někteří dělají více práce než jiní.
0: Neuspokojivý Několik členů skupiny dělá všechnu práci, ostatní nedělají nic.
Ne každý má při rozhodování hlas a někteří mají pocit, že jejich názor nebyl vyslyšen.
Není žádný zřejmý proces rozhodování. Některá rozhodnutí se nedělají vůbec a práce tím může končit.
Názory některých členů skupiny jsou soustavně ignorovány.
Každý má odlišný názor a nikdo nikoho neposlouchá.
Někteří nerespektují ty, s nimiž nesouhlasí.
Několik členů skupiny nerespektuje ty, s nimiž nesouhlasí takovým způsobem, že znemožňuje další spolupráci. Úroveň diskuse ve skupině byla velmi nízká. Většina lidí nevěděla, o čem by měli hovořit a proč.
Úroveň diskuse ve skupině byla proměnlivá. Mnoho lidí nevědělo, o čem by měli hovořit a proč.
15. Kritéria známkování v semináři Známka
Body
Výborný
400
Chvalitebný
320
Dobrý
240
Dostatečný
méně než 160 80 a méně
Nedostatečný
Možno získat body Aktivita při semináři – diskuse, … max. Testy max Internet max. Referát max. Esej max. SOČ (200 + 300) max.
48
10 20 20 50 100 500
16. Hodnocení: řešení problému indikátory Dokáže formulovat problém a zařadí ho
1 Jasně a přesně formuluje, rychle zařadí
2 Formuluje a zařadí s nepodstatnými chybami
Určí postup řešení
Rychle a správě (i více možností) samostatně Rychle a správě samostatně
Určí postup správně a samostatně
Ověří správnost řešení
Rychle a správě samostatně
Ověří správnost
Formuluje závěr
Rychle a správě samostatně
Formuluje závěr samostatně a správně
řeší problém
49
Vyřeší samostatně s drobnými chybami
3 Formuluje s chybami a zařadí s menší pomocí učitele Určí postup s menší pomocí učitele Lehčí problémy samostatně, těžší s pomocí učitele Ověří správnost s drobnějšími chybami Formuluje závěr s drobnějšími chybami
4 Formuluje a zařadí s pomocí učitele
5 Neformuluje a nezařadí ani s pomocí učitele
Určí postup s návodem učitele
Neurčí postup ani s pomocí učitele
Vyřeší s návodem učitele
Nevyřeší ani s pomocí učitele
Ověří s návodem učitele
Neověří ani s pomocí učitele
Formuluje s pomocí učitele
Nedokáže formulovat závěr ani s pomocí učitele
17. Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami A. v předmětech s převahou naukového zaměření Stupeň 1 (výborný) • ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznat • myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně • je schopen samostatně studovat vhodné texty • pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné • je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů • vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně • umí a používá kompenzační pomůcky • pracuje spolehlivě s upraveným textem • po zadání práce pracuje samostatně Stupeň 2 (chvalitebný) • v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky • myslí logicky správně • je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty • pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné • je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů • vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně • umí a dovede použít kompenzační pomůcky • pracuje spolehlivě s upraveným textem • po zadání práce učitelem pracuje s jistotou Stupeň 3 (dobrý) • má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků • myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby • je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele • pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné • je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele • vyjadřuje se obtížně a nepřesně • dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele • pracuje spolehlivě s upraveným textem • nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat Stupeň 4 (dostatečný) • má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků • v myšlení se vyskytují závažné chyby • je nesamostatný v práci s vhodnými texty • práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné • málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
50
• • • •
jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami má velké obtíže při práci s upraveným textem závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit
Stupeň 5 (nedostatečný • požadované poznatky si neosvojil • samostatnost v myšlení neprojevuje • je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele • žák nepracuje pro tým • správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen • jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti • kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele • s upraveným textem nedovede pracovat • chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele B. ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 (výborný) • v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost • pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí • jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný • osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě Stupeň 2 (chvalitebný) • v činnostech aktivní, převážně samostatný • úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady • projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky • osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost Stupeň 3 (dobrý) • v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní • nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu • jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb • jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele • nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
51
Stupeň 4 (dostatečný) • v činnostech je málo tvořivý, často pasivní • rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé • úkoly řeší s častými chybami • dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele • projevuje velmi malý zájem a snahu Stupeň 5 (nedostatečný) • v činnostech je skoro vždy pasivní • rozvoj schopností je neuspokojivý • jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu • minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat • neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje
18. Portfolio Co to je? Portfolio zachycuje a uchovává informace o vývoji žákovy práce.(Slavík, 1999) Je to uspořáda\ný soubor prací žáka shromážděných za určitou dobu výuky, který poskytuje rozmanité informace o jeho zkušenostech a pracovních výsledcích. (Archibald Nesměn, 1988) Portfolio má sloužit především k ocenění žákova pokroku, jeho úsilí nebo tvůrčích úspěchů, má povzbuzovat žáky k posuzování vlastních pokroků v práci. Má odpovídat na žákovu otázku „Kdo jsem?“ a má žákoví, učiteli, žákovým rodičům, zprostředkovat ucelenou historii žákova školního vývoje. (McDaniel, 1994) K čemu nám má sloužit portfolio? Základní kritérium pro zavedení. Jaké portfolio může být: • Pracovní – veškeré práce, které žáci během roku vytvoří • Ukázkové - nejlepší práce • Tematické – podle předmětů, vzdělávacích oblastí • Dokumentační – shromažďuje především za účelem hodnocení Jak funguje? • Umožňuje propojit výuku s hodnocením • Dává možnost zúčastnit se hodnocení vlastní práce • Učí žáky rozpoznávat kvalitu ve vlastní práci • Dává učiteli i žákovi možnost sledovat společně postupný vývoj žáka a domlouvat se o něm (zpětná vazba o učení žáka pro učitele) • Umožňuje žákům plánovat cíle výuky a pak sledovat nakolik jich dosahují a co přispívá k jejich dosahování • Vede žáky k odpovědnosti za vlastní práci k zapojení do vlastního učení
52
Co portfolio může obsahovat? • Autoportrét žáka • Písemné práce z jednotlivých předmětů • Slohové práce včetně konceptů a hodnocení • Čtenářské listy • Pozorování pokusů • Mimoškolní činnost • Referáty Učitelské portfolio • K zjištění stavu vědomostí a dovedností předávaných dětí (stávající učitelka zapůjčí své portfolio budoucí učitelce, aby věděla na co navázat. • K vzájemnému šetření času při přípravě na vyučování (nashromážděný materiál k jednotlivým tématům daného ročníku může pedagog využít celý, nebo jen částečně, popř. může zapůjčit kolegovi • Odborný růst učitele • Prostudovaná literatura • Práce navíc • Plán rozvoje učitele
53
19. Pracovní portfolio Pracovní portfolio začíná tím, že učitelka seznámí žáky s cíli učení, k nimž budou sbírat doklady v portfoliu. Seznámí je v potřebné míře i s tím, jaké typy úkolů budou zpracovávat a jaké doklady o probíhajícím učení budou tedy vznikat – jinak řečeno, co budou žáci do portfolia sbírat. V první fázi práce učitelka vyzve žáky k tomu, aby prostě sbírali všechny práce, které postupně budou vytvářet. Někdy – zejména na prvním stupni - tak shromažďují žáci všechny práce, které ve vymezeném časovém období vznikají v určitém předmětu nebo si žáci zakládají dokonce všechny své výtvory do jednoho šanonu, který je rozčleněn podle vyučovacích předmětů. Jednou za čas pořádají učitelky hodiny – konference s pracovními portfolii. Žáci nejprve proberou všemi položkami shromážděnými v portfoliu a vyberou určitý počet prací, které podle nich nejlépe dokumentují jejich úsilí. Ke každé zvolené položce napíší „visačku“, tedy komentář, kde vysvětlí, čeho si na této konkrétní práci nejvíce cení, jak se pozná, že se v něčem posunuli kupředu. Mohou také naopak napsat, proč práci považují za špatnou, a na dalším vzorku dokumentovat svou snahu o zlepšení. Když žáci vyberou ty i ony práce, následuje konference dvojic žáků, kdy si navzájem předvedou své výtvory a vysvětlí jeden druhému, co je na nich cenného. Zaznamenají si navzájem postřehy ke svým pracím. Pak je vhodné uspořádat konferenci celé třídy, kdy žáci vystupují před ostatní jen s některými zajímavými postřehy o svých pracích či celých portfoliích nebo o portfoliích svých kamarádů. Jak mohou vypadat „visačky“ u prací v portfoliu? Žáci mohou použít tzv. lepíky (malé různobarevné bločky s lepivým proužkem). Na lepík mohou zachytit stručně svůj komentář k dané práci. Komentář může být heslovitý, např. „první odstavec – hned na začátku jsem představila místo děje a postavy, takže splňuji kritérium, že nezačínám text omáčkou“. Kromě visaček bude portfolio obsahovat souvislé popisné hodnocení. Může se týkat každé zařazené práce zvlášť - to v případě, že portfolio bude mít větší rozsah položek. Nebo může obsahovat jeden popis, v němž žák vystihne, jak se postupně vyrovnával s úkolem, který řešil, které byly klíčové okamžiky, kdy a proč došlo nebo nedošlo ke zlepšení apod. Takové psaní může podpořit učitelka nějakou formou záznamového archu, v němž žák odpovídá na otevřené otázky. Může probíhat také zcela samostatně formou volného psaní nebo psaní v bodech, které si ale stanoví žák sám. Záznamový arch z učení Následující sadu otázek mohou učitelé využít při vlastní tvorbě záznamového archu pro žákovu sebereflexi. Učitel vybere jen ty otázky, které jsou pro danou práci relevantní. Nejdříve se žáci musejí naučit otázkám rozumět – učitel modeluje práci s otázkami – cíli – a s konkrétními doklady založenými v portfoliu. V portfoliu jsem shromáždil/a doklady k tomuto úkolu (zde může figurovat některý z očekávaných výstupů ze školního vzdělávacího programu) Úkol jsem zpracovávala od ........... do ........... Spolu se mnou na úkolu pracovali ještě ............. (v případě kooperativních úkolů)
54
Naučila jsem se ............. (zde může žák vycházet z cílů učení, které učitel stanovil na začátku práce, probral je se žáky a v portfoliu mají například formu kritérií nebo sady kritérií s indikátory) Mohu to doložit těmito doklady ve svém portfoliu (zde žák využívá lepíků / visaček a do záznamového archu zapíše stručně ty nejdůležitější body) V učení mi pomohlo ................................... (kdo a co) K ještě lepšímu výsledku by mi bylo pomohlo................ Příště bych udělala jinak ................
55
20. Dokumentační portfolio Dokumentační portfolio vzniká obyčejně tehdy, je-li uzavřena nějaká etapa žákova učení. Pokud žáci sbírali portfolio k určitým dílčím vzdělávacím cílům a věděli, že na dosažení daných cílů mají určitý čas, mohou být učitelkou vyzváni, aby na závěr práce prošli svá portfolia a vybrali ty práce, které dokumentují jejich postupné zlepšování v daných dovednostech. Žáci mohou mít v dokumentačním portfoliu třeba jen tři položky – například první, třetí a finální verzi svých pokusů o lyrickou báseň. Každý pokus je doprovozen žákovým hodnocením a případně i hodnocením či spíše zpětnou vazbou ze strany učitele. Jak může sebehodnocení vypadat? Podobně jako v případě posuzování položek v pracovním portfoliu může žák využít velmi jednoduchou formu „visaček“. Ty by měly zachytit, proč se žák domnívá, že vybraná práce ukazuje jeho pokrok ve srovnání s prací předešlou. Obsah dokumentačního portfolia V portfoliích mohou být shromážděny práce specifického typu, např.: • doklady o vývoji písemné práce - všechny drafty, postupně dopracovávané verze, dokumenty z konzultací se spolužáky nebo s učitelem atd. • doklady o vzniku závěrečné písemné zprávy z nějakého projektu v určitém předmětu • doklady z dílen čtení nebo samostatného čtení a promýšlení (osobní záznamy z četby, záznamy o přečtených stranách, deníkové záznamy, záznamy z konzultace se spolužákem nebo učitelem atd.) • portfoliem mohou být také např. nahrávky hlasité četby, které dokumentují žákův pokrok v této oblasti • portfolio z projektu: fotografie, písemné doklady, grafy, výstřižky s komentáři … • v matematice mohou žáci sbírat ukázky řešení problémových úloh, zaměřit se na propojení školní matematiky se životem atd.
I práci s obsahem portfolia musí jak učitel, tak žáci zvládat postupně. Dokumentují to pěkně slova paní učitelky Strnadové: „Začínali jsme s portfolii v 1. ročníku sbíráním všeho, co jsme vytvořili. Učili jsme se číst genetickou metodou, proto už od listopadu – prosince 1. ročníku jsme byli schopni prvních kratičkých záznamů. I ve 2. ročníku děti sbíraly ještě všechno. Letos ve 3. ročníku se učí třídit podle kategorií – podle českého jazyka, matematiky,…, dopředu si dávají hodnocení. Např. Lída: letos má materiály rozdělené do kategorií, navrch dala nejzdařilejší práci, která se jí povedla za čtvrt roku. Francka si dala na začátek portfolia svou práci z geometrie. Pro mě je to signál, že ji geometrie zajímá, možná jí schází, chce se k ní vrátit. Většinou děvčata nemají problém s tříděním a úpravou, chlapci mívají svá portfolia méně přehledná. Obsah portfolia stále vylepšujeme, hledáme, co je důležité i pro 2. stupeň. Doposud děti považují za důležitou součást testy. I rodiče tuto složku vyhledávají. Příští rok zavedeme kroužkové desky. Všechny důležité věci z prvouky budeme psát do desek, abychom s nimi dál mohli pracovat a mít je pohromadě.
56
21. Hodnocení podle portfolia Vhodný nástroj k rozvoji schopnosti sebehodnocení. 1. Učitel přesně zformuluje žákům cíle, které mají zvládnout v nadcházejícím období: cíle obsahové (znalosti a dovednosti) a cíle procesu (obecné výukové dovednosti, např. uvádět věci do souvislostí, dovednost vyjadřovat se písemně, schopnost aktivně se účastnit aktivit) 2. Žák dostane šanon, do kterého si bude ukládat práce, které v daném období vyprodukoval. 3. Učitel se s žáky dohodne, nebo jim stanoví, jaké typy prací budou sloužit jako podklad k hodnocení toho, zda dosáhli vytčených učebních cílů. (Např. eseje, testy, sebehodnocení, písemné práce) 4. Před hodnocením učitel vyzve žáky, aby vybrali nejlepší práce, které portfolio obsahuje. 5. Žáci dostanou za úkol napsat esej, ve které zhodnotí, co se v daném období učili a popíší jak v nashromážděných pracích najít důkazy o tom, co se naučili. Sami se pak ohodnotí známkou. 6. Esej i portfolio odevzdají učiteli. Následuje individuální rozhovor mezi učitelem a žákem, kde proberou jeho práce, proberou, co se mu podařilo a kde by se měl zlepšit a společně prodiskutují nástroje, které by žák měl použít k tomu, aby se zlepšil (např. trénovat čtení, procvičit
57