MIKROEKONOMIE – grafy
AC se rovná TC/Q, TC se rovná FC+VC Bod ukončení firmy v krátkém období se dá zapsat těmito rovnicemi: TR = TC, P = AVC Celkový užitek je SUMOU mezních užitků. Celkový zisk je rozdíl mezi TR a TC. Cena je SMĚNNÁ HODNOTA hodnota vyjádřená v PENĚZÍCH jako VŠEOBENÝ ekvivalent. Cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky nazýváme ROVNOVÁŢNOU cenou. Cenová elasticita nabídky ovlivňuje to, zda bude nabídková křivka VODOROVNĚJŠÍ nebo STRMĚJŠÍ. Cenová elasticita poptávky udává vztah mezi % ZMĚNOU POPTÁVANÉHO MNOŢSTVÍ a % ZMĚNOU CENY. Čím je skladování nesnadnější a nákladnější, tím MENŠÍ je elasticita nabídky. Čím je vyšší podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu spotřebitele, tím VĚTŠÍ je elasticita poptávky po tomto statku DĚLBA PRÁCE umožňuje rozdělit určitý úkol na menší úkony, které může jednotlivý dělník rychleji zvládnout a vykovávat. Dlouhodobá rovnováha firmy se ustaví tam, kde se její TR rovnají TC, a současně firma dosahuje nulového ZISKU. Důchodová elasticita poptávky měří vztah mezi % ZMĚNOU POPT. MNOŢSTVÍ a % ZMĚNOU DŮCHODU.. Ekonomická vzácnost v sobě obsahuje dva aspekty, a to UŢITEČNOST a OMEZENOST. Ekonomické statky jsou charakteristické svojí VZÁCNOSTÍ. Ekonomie zkoumá člověka s jeho ROSTOUCÍMI potřebami ve světě OMEZENÝCH zdrojů. Elasticita nabídky ROSTE s prodlužováním časového horizontu Firma je ochotna nést krátkodobou ekonomickou ztrátu, ale jen do výše FC. Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce ZA NIŢŠÍ CENU než firma maximalizující zisk Hlavním důvodem omezení konkurence je omezení VSTUPU na trh Intenzita konkurence nezávisí na počtu a síle existujících konkurentů, ale také na počtu a síle POTENCIONÁLNÍCH konkurentů Jakákoliv změna, která zvýší nabízené množství, které se výrobci rozhodnou vyrábět při daných cenách, posune nabídkovou křivku VPRAVO Jednotková elasticita: hodnota koeficientu cenové elastické poptávky se rovná 1 Je-li cenová elasticita větší než jedna, pak zvýšení ceny povede k poklesu PŘÍJMU prodávajícího. Je-li koeficient elasticity poptávky větší než jedna, tak celkový příjem firmy ROSTE. Jestliže má jedna strana trhu více informací než druhá, jedná se o trh s ASYMETRICKYMI informacemi. Jestliže se cena daného zboží nemění a poptávané množství se mění, pak jde o POSUN KŘIVKY poptávky. K základním funkcím trhů rozhodnout 3 otázku, tj. CO, JAK a PRO KOHO. Kartelová dohoda neboli nekalá konkurence je dohoda několika firem o SPOLEČNĚM postupu na trhu Každá výměna probíhá jako výměna ZBOŢÍ za PENÍZE. Každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje MEZNÍ PRODUKT a cena VÝROBKU, který byl pomocí daného výrobního faktoru vyroben Kladný ekonomický zisk firem je PŘECHODNOU situací Konkurence nezávisí na momentálním počtu firem na trhu, ale na OTEVŘENOSTI trhu Krátkodobě bude firma pokračovat ve výrobě, a to až do bodu, kdy TR=VC nebo P=AVC Křivka mezních příjmů není s křivkou průměrných příjmů identická, rychleji než křivka poptávky KLESÁ KŘIVKA MEZNÍHO PŘÍJMU. Křivka nabídky firmy v krátkém období je totožná s částí křivky MEZNÍCH NÁKLADŮ. Křivka poptávky je totožná s KŘIVKOU MU.
Křivky průměrných a mezních příjmů jsou v nedokonalé konkurenci na rozdíl od konkurence dokonalé KLESAJÍCÍ. Křížová elasticita vyjadřuje vztah mezi % ZMĚNOU POPT. MNOŢSTVÍ a % CENY JINÉHO ZBOŢÍ. Kvantitativní poměr, ve kterém se určité zboží směňuje na trhu s ostatními produkty, nazýváme SMĚNOU HODNOTU. Leží-li bod na křivce produkčních možností, nelze vyrobit více jednoho zboží, aniž by se SNÍŢILA výroba druhého zboží. Matematická větev ekonomické teorie prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti v ekonomické teorii je možnost MATEMATICKÉHO důkazu, zatímco společenská větev klade důraz, že CHOVÁNÍ nelze vtěsnat do matematických vzorců Mezi základní funkce ceny patří INFORMAČNÍ, MOTIVAČNÍ a ALOKAČNÍ. Mezní náklad na výrobní faktor představuje částku, o kterou vzrostou TC při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru Mezní produkt vyjadřuje změnu objemu CELKOVÉHO PRODUKTU vyvolanou změnou množství vstupů o JEDNOTKU. Mezní příjem je NULOVÝ, když je poptávka jednotkově elastická. Mezní užitek vyjadřuje, o kolik vzroste CELKOVÝ UŢITEK , jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o JEDNOTKU. Míra koncentrace vyjadřuje procentuální podíl FIRMY v odvětví na produkci odvětví Míra výnosu z kapitálu je v dokonalé konkurenci rovna TRŢNÍ ÚROKOVÉ MÍŘE MRP = PŘÍJEM Z MEZNÍHO PRODUKTU Na rozdíl od dokonalé konkurence v nedokonalé konkurence individuální poptávková křivka KLESÁ a křivka mezních příjmů klesá RYCHLEJI než křivka poptávky Na trzích se projevuje tendence k NULOVÉMU ekonomickému zisku. Na trzích výrobních faktorů jsou domácnosti NABÍZEJÍCÍ stranou trhu a firmy POPTÁVAJÍCÍ stranou trhu Nabídku jediného výrobku od různých výrobců nazýváme DÍLČÍ TRŢNÍ NABÍDKOU Nákladovou křivku nákladů celkových i variabilních odvodíme z ZÁKONA KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ, za předpokladu, že ceny vstupů se NEMĚNÍ. Náklady ušlé příležitosti jsou UŠLÉ HODNOTY další nejlepší alternativy užití daného ekonomického statku. Nedokonalá konkurence: trh na kterém existuje alespoň jedna firma, která může ovlivnit CENOU Neefektivnost na trhu s kladnou externalitou vzniká proto, že provozovatel činností nezískává Veškery UŹITEK, který plyne z jeho činnosti. Nejdůležitějším rysem dokonalé konkurence je nezávislost ceny na MNOŢSTVÍ. Objem nabídky při určité ceně nazýváme NABÍZENÉ MNOŢSTVÍ. Optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud mezní užitek se rovná CENĚ. Optimální objem produkce bude ten, při němž se MEZNÍ NÁKLADY rovnají CENĚ - v takovém případě výrobce maximalizuje svůj ZISK. Peníze jsou ZVLÁŠTNÍM statkem, který zprostředkovává VÝMĚNU V PODOBĚ SMĚNY ostatních statků. Peníze, které domácnosti od firem obdrží, představují DŮCHOD, za ně pak nakupují ZBOŢÍ, STATKY, SLUŢBY. Počátečním bodem nabídkové křivky je minimum křivky AVC. Podle definice začínají variabilní náklady na NULE, je-li Q NULA. Podle zákona klesajících výnosů s růstem množství jednoho vstupu se SNIŢUJÍ přírůstky výstupu Podmínka optima (rovnováhy) firmy v podmínkách dokonalé konkurence v dlouhém období je TR = TC (P=AC) Podmínkou optima firmy je MR = MC nebo MC = P Podmínkou rovnováhy firmy v dlouhém období je P=AC, TR=TC Pokud je výrobek firmy alespoň trochu odlišný od statků jiných firem, jde o DIFERENCIACI produktu
Poptávka firmy po výrobním faktoru závisí na příjmu Z VÝROB.FAKT. a na nákladech na DANÝ FAKTOR Poptávka je v dlouhém období ELASTIČTĚJŠÍ než v krátkém období, protože PŘIZPŮSOBENÍ vyžaduje určitý čas. Poptávka po kapitálu je určena PŘÍJMEM Z MEZNÍHO PRODUKTU KAPITÁLU a VÝŠE ÚROKOVÉ MÍRY. Poptávka po výrobních faktorech je odvozená od POPTÁVKY po zboží A SLUŢBÁCH Pozitivní ekonomie přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká JE jejím cílem je tuto realitu POPSAT a hledat v ní zákonitostí jejího fungování, zatímco normativní ekonomie zjištěnou skutečnost KRITICKY HODNOTÍ. Pro dokonale konkurenční firmu platí: cena se rovná mezní příjem a mezní příjem se rovná průměrný příjem, a pro monopolní firmu platí: cena je větší než MEZNÍ NÁKLADY a mezní příjem se rovná MEZNÍM NÁKLADŮM. Pro nedokonalého konkurenta je typická KLESAJÍCÍ křivka poptávky po jeho produkci. Proces vytváření společenského charakteru výroby nazýváme DĚLBA PRÁCE. Proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu nazýváme KONKURENCE. Produkční funkce vyjadřuje vztah mezi VÝSTUPY a VSTUPY. PŘI DANÉ TECHNOLOG. Protože průměrné příjmy jsou konstantní, mezní příjmy se jim ROVNAJÍ. Průměrný produkt vyjadřuje objem CELKOVÉHO PRODUKTU připadající na JEDNOTKU VSTUPU . Předmět, který je užitečný a zároveň volně dostupný, nazýváme VOLNÝ STATEK. Přímá výměna výrobků za výrobky se charakterizuje jako NATURÁLNÍ SMĚNA - BÁRTR Přirozený monopol vzniká z důvodu přirozených BARIÉR vstupu na trh Rozsah výroby, při kterém monopolista maximalizuje zisk, je MENŠÍ než rozsah výroby v podmínkách dokonalé konkurence Růst objemu produkce vyžaduje růst VARIABILNÍCH nákladů S ROSTOUCI cenou poptávané množství KLESÁ. Schopnost nedokonalého konkurenta ovlivnit cenu se nazývá MONOPOLNÍ SÍLA. Společenské mezní náklady zahrnují VLASTNÍ MEZNI NAKLADY NA VYROBU. a EXTERNI MEZNI NAKLADY NA VYROBU Společenský mezní užitek zahrnuje SOUKROMY MEZNI UZITEK a EXTERNI MEZNI UZITEK Spotřebitel poměřuje dvě veličiny - a to UŢITEK, který statek přinese a NÁKLADY, které na tento statek vynaložil. Substituční efekt změny mzdové sazby vede k ZMĚNĚ nabízeného množství práce, důchodový efekt k nahrazování PRÁCE KAPITÁLEM Substituty jsou statky USPOKOJUJÍCÍ STEJNOU POTŘEBU. Škodlivé účinky spotřeby nebo výroby, které dopadají na ekonomické subjekty, které nejsou přímo spjaty s danou činností, se nazývají ZAPORNE EXTERNALITY . Transferové výdělky představují alternativní NÁKLADY výrobního faktoru Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k VÝMĚNĚ -SMĚNĚ činností mezi EKONOMICKÝMI SUBJEKTY prostřednictvím směny ZA PENÍZE. Tržní (dílčí) poptávkou rozumíme poptávku všech KUPUJÍCÍCH po 1 PRODUKTU. Tržní rovnováha nastává tehdy, když se mezní užitek rovná MEZNÍM NÁKLADŮM Účinky spotřeby nebo výroby, které dopadají na ekonomické subjekty, které nejsou přímo spjaty s danou činností, se nazývají EXTERNALITY V dokonalé konkurenci je konstantní cena, a tedy i PRŮMĚRNÝ PŘÍJEM. V ekonomii se omezenost produkčního potenciálu země znázorňuje pomocí KŘIVKY PRODUKČNÍCH MOŢNOSTÍ V krátkém období je možné měnit množství JEDNOHO VSTUPU, v dlouhém období jsou všechny vstupy VARIABILNÍ. Variabilní náklady s objemem výroby ROSTOU, fixní se NEMĚNÍ.
Veřejné státky jsou typické dvěma specifickými vlastnostmi, a to NERIVALITNÍ a NEVYLOUĆITELNOST Veřejný statek je poskytován v efektivním množství pouze tehdy, kdy se mezní užitek rovná MC (MEZNIM NAKLADUM) . Výdělek výrobního faktoru zpravidla sestává ze dvou částí, z TRANSFEROVĚHO VÝDĚLKU a EKONOMICKÉ RENTY Výrobce bude zvyšovat produkci, dokud jsou mezní náklady nižší než CENA Výrobní faktory jsou ve vlastnictví DOMÁCNOSTÍ, a ty je pronajímají PODNIKŮM. Výsledkem použití výrobních faktorů jsou DŮCHODY, které u půdy představuje POZEMKOVÁ RENTA, u práce MZDA a u kapitálu ÚROK A ZISK. Z hlediska ekonomické teorie rozlišujeme tři základní subjekty trhu, a to DOMÁCNOSTI, PODNIKFIRMA, A STÁT, přičemž specifickým subjektem z nich je STÁT. Zákon klesajících výnosů platí pouze za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu objemu JEDINÉHO výrobního zdroje a objem dalších faktorů je NEMĚNNÝ - FIXNÍ Zákon rovnosti mezních užitků na poslední vynaloženou peněžní jednotku: MU statek 1/P1 = MU statek 2/P2 = MU statek n/ Pn Změna velikosti důchodu způsobuje posun KŘIVKY poptávky.
Asymetické informace vznikají v důsledku utajené činnosti nebo utajené informace P Cena se rovná meznímu užitku poslední koupené jednotky. P Čím vzdálenější jsou substituty, tím menší je tržní síla monopolu. N Dílčí trh je trhem, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží. P Dílčí trh je trhem, na kterým se kupuje a prodává jediný druh zboží A Dlouhodobě není ani možné, aby TR bylo větší než TC P Dokonalá konkurence předpokládá, že firma není příjemcem ceny N Dokonale elastická poptávka znamená, že při dané ceně se neprodává jakékoliv množství. N Dokonale neelastická poptávka znamená, že poptávané množství nezávisí na změně ceny. P Domácnosti zpravidla při tvorbě úspor nezajímá úroková míra, ale absolutní výše úroku z uspořené částky N Důchodová elasticita je větší než jedna, když se poptávané množství sníží o více než jedna. P Ekonomové nemusí dospět ke shodě o platnosti teorií a o tom, jak svět funguje. P Elasticitu poptávky nelze poznat ze sklonu křivky poptávky. N Externalita nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům P Firma je na trhu výrobních faktorů v rovnováze, když příjem z mezního produktu je rovný meznímu nákladu na faktor P Firma je ve ztrátě, pokud P je menší než AC P Firmy (podniky) na trhu výrobků a služeb vystupují jako kupující, přicházejí sem, aby své výrobky přeměnily v peníze, za které by mohly nakoupit výrobní faktory. A Hranice produkčních možností vypadá odlišně v centrálně plánované i tržní ekonomice A Individuální křivka nabídky není totožná s křivkou mezních nákladů N Jakákoliv změna, která sníží množství, které kupující poptávají při dané ceně, posune poptávkovou křivku doprava. N Je-li hodnota koeficientu elasticity poptávky větší než jedna, pak daná komodita se vyznačuje malou elasticitou. N Je-li mezní náklad na faktor větší než příjem z mezního produktu, pak se firma dostane do rovnováhy tak, že najme dodatečný výrobní faktor N Je-li mezní příjem větší než mezní náklady, firma musí snížit výrobu, aby maximalizovala zisk. N
Je-li mezní užitek roven ceně, a cena je větší než mezní náklady, firmy nejsou v rovnováze P Každý vyrobený statek je určený pro směnu na trhu. A Když oligopolisté nekale kooperují nebo uznají vzájemnou závislost, výsledek se hodně podobá výsledku monopolisty P Křivka celkového užitku roste vlevo směrem nahoru. N Křivka nabídky firmy je totožná s křivkou mezních nákladů od bodu, kdy se mezní náklady (a tedy i cena) rovnají průměrným variabilním nákladům P Křivka příjmů z mezního produktu a křivka poptávky po výrobních faktorech jsou identické P Křížová elasticita vyjadřuje vztah mezi procentní změnou poptávaného množství a procentní ceny jiného zboží P Libovolný bod pod křivkou produkčních možností naznačuje, že zdroje jsou plně využité. A Maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky volného času je v obou alternativách (tj. z hlediska pracovního a volného času) shodný P Mezní míra technické substituce vyjadřuje poměr, v němž je možné nahrazovat práci kapitálem při změněném objemu vyráběné produkce. N Mezní příjem v nedokonalé konkurenci je podobně jako celkový příjem ovlivněn elasticitou poptávky po produkci firmy P Mezní užitky předcházejících jednotek statku jsou menší než mezní užitky následujících jednotek. N Monopolistická konkurence je výraz pro trh, kde mnoho firem prodává identický produkt N Na monopolních trzích cena převyšuje mezní náklady. P Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase P Nachází-li se křivka průměrných nákladů nad tržní cenou, nevzniká ekonomický zisk P Náklady příležitostí jsou tedy mírou toho, čeho jsme se vzdali, když jsme se rozhodovali. P Nalevo od minimálního bodu na křivce AC je MC nad AC, takže křivka AC roste. N Negativní externality lze eliminovat pouze daněmi nebo subvencemi A Nezbytné statky mají tendenci mít neelastickou poptávku, a luxusní statky naopak poptávku elastickou. P Oligopol oproti monopolu nemůže stanovit vyšší cenu než jsou mezní náklady. N Optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud je mezní užitek větší než cena. N Peněžní směna ve srovnání se směnou naturální vede k vysokým úsporám ekonomických zdrojů P Peníze nejsou samy o sobě užitečné, všichni je však přijímají proto, že hrají v tržní ekonomice úlohu všeobecného ekvivalentu P Podíl transferového výdělku a ekonomické renty na celkovém výdělku závisí na elasticitě nabídky po daném vstupu P Podmínkou optima firmy v dlouhém období je: P = MC a MC = AVC N Pokud bude vláda zdaňovat výrobce cigaret, vyvolá posun poptávkové křivky doleva. N Pokud je celkový příjem menší než variabilní náklady, je ztráta vyšší, pokud firma zastaví výrobu N Pokud je cena konstantou, jsou celkové příjmy nezávislé na objemu vyrobené produkce N Pokud jsou mezní náklady podprůměrnými náklady, táhnou průměrné náklady směrem dolů. P Poptávka je rostoucí funkcí - při vyšší ceně kupují spotřebitelé vyšší množství a při nižší ceně menší množství. N Poptávka převyšuje nabídku, to znamená, že tržní cena je příliš vysoká. N Posun křivky nabídky vlevo nahoru odráží vzestup celkové nabídky. N Poté, co monopolní firma zvolí rozsah výroby na úrovni rovnosti MC=MR, využije křivky poptávky, aby našla cenu odpovídající tomuto zvolenému množství. P Pozemková renta je závislá pouze na úrodnosti půdy, nikoliv na poloze pozemku. A Práce jako výrobní faktor není limitována mimoekonomicky co do množství a co do kvality. A Pro monopolistickou konkurenci je charakteristické málo prodávajících a překážky pro vstup do odvětví. N Průměrné náklady se skládají z průměrných nákladů variabilních a průměrných nákladů fixních. P Přebytek spotřebitele je rozdíl mezi částkou kterou je ochoten kupující zaplatit a kterou skutečně platí. P Přebytek výrobce je rozdíl mezi celkovými příjmy firmy a variabilními náklady P
Při absolutně elastické nabídce nemá daný vstup žádné alternativní použití N Příjmy v dokonalé konkurenci jsou do určitého bodu stoupající, pak klesají N Přirozený monopol se vztahuje jak k výrobě, tak i rozvodu. P Rostoucí křivka mezních nákladů protíná křivku průměrných nákladů a průměrných variabilních nákladů v minimu. P Rovnovážná cena je optimální jak pro výrobce, tak pro spotřebitele. P Rovnovážná cena je optimální pro výrobce, nikoliv však pro spotřebitele. N Rozdělení statků na ekonomické a volné statky má relativní charakter. P Různé ekonomické subjekty ve společnosti jsou na sobě nezávislé. N Specifickou formou užitné hodnoty je cena. A Spotřebitel při zvýšení ceny statků nakupuje méně tohoto statku, protože jej substituuje jinými statky. P Statky s blízkými substituty mají tendenci mít elastičtější poptávku. P Státní intervenční nákupy a prodeje jsou zaměřeny na stabilizaci ceny P Stav rovnováhy je na trhu obvyklou situací. N Substituční a důchodový efekt mzdové sazby nepůsobí protichůdně N Teprve směna (trh) ukáže, že všechny vzácné výrobní faktory nebyly vynaloženy marně. P Tržní mechanismus poskytuje optimální množství veřejných statků ?????? Tržní rovnováha je efektivní, protože vyrovnává mezní užitek statků s jeho mezními náklady P Tržní rovnováha nastává za situace, když se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu P Užitečnost statků je subjektivní pojem, musíme ji posuzovat z hlediska prostoru a času P Užitek je objektivní kategorií, netýká se subjektivního potěšení. N V dlouhém období při monopolistické konkurenci je ekonomický zisk nulový. P V dokonalé konkurenci firmy se zaměřují na diferenciaci produktu N V krátkém období nabízené množství není příliš citlivé na změnu ceny P V mnohých případech se firmy snaží prodávat stejné zboží různým zákazníkům za různé ceny. Tato praxe se nazývá cenová diskriminace P V nedokonalé konkurenci firmy vyrábějí homogenní produkt. N V nedokonalé konkurenci na rozdíl od nákladů firmy není charakter příjmů ovlivněn charakterem konkurence N V podmínkách dokonalé konkurence se příjem z mezního produktu mění pouze v závislosti na změně mezního fyzického produktu P V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jediný vztah mezi cenou a množstvím. P V pozici extrému se nachází případ dokonale elastické nabídky, která nastává v momentech, kdy cenová elasticita nabídky se přibližuje nekonečnu. P V případě výrobních faktorů užitek domácností podmiňují pouze příjmové (peněžní) aspekty zaměstnání N V případě, že pro nějaké zboží je mezní užitek nižší než mezní náklady, je ho spotřebováno méně než odpovídá optimu N V určování ceny dominantní firmy (oligopolu) se projevuje princip cenového vůdcovství P Vliv dělby práce na trh končí u jeho vzniku A Výnos z výrobního faktoru vyjadřuje kvantitativní vztah mezi objemem výrobních faktorů a objemem vyrobených užitečných statků. P Výrobní faktory nemají alternativní použití, můžeme vyrábět cokoli, vše najednou. A Význam trhu s časem roste. P Významný prvkem mikroekonomické politiky státu jsou přerozdělovací procesy způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činností. P Zákon vzácnosti říká, že statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidé chtějí spotřebovávat. P Záporná externalita - když činnost jednoho subjektu přináší užitek subjektu jinému, který nemusí platit.N
Agregátní nabídkou rozumíme c) objem výroby všech výrobců Bod ukončení činnosti frimy v krátkém období lze vyjádřit: c) TR je rovno VC Cena je specifickou formou: a)směnné hodnoty Cena je v dokonalé konkurenci: a)rovna mezním nákladům b)rovna mezním nákladům d)rovna průměrným příjmům Cena nebo výnos za pouţívání kapitálu se nazývá: c)úrok d)zisk Co z následujícího udává správné pořadí fází hospodářského cyklu? a) expanse, vrchol, recese, sedlo (P) Co z uvedeného by bal statek v ekonomickém slova smyslu: b)nůţky Část poslední peněţní jednotky z disponibilního důchodu, kterou uspoříme, nazýváme d) mezní sklon k úsporám (P) Čím je aktivum likvidnější c) tím je jeho míra výnosu nižší (P) Čistý domácí produkt (ČDP) představuje: a)HDP po odečtení amortizace (P) Depreciace domácí měny b) obchodní bilanci zlepšuje (P) c)snižuje schodek obchodní bilance (P) Depreciací rozumíme b) pokles měnového kursu (P) d) znehodnocení dané měny (P) Dlouhodobá agregátní nabídková křivka (LAS) je: d) vertikální (P) Dlouhodobými monopoly jsou: b) administrativní monopol d) přirozený monopol Domácí investoři nakupující zahraniční aktiva vytvářejí a)nabídku tuzemské měny (P) d) poptávku po zahraničních měnách (P) Domácnosti vystupují na trhu jako: c)prodávající výrobních faktorů d)nakupující výrobků a sluţeb Dovozci zahraničního zboţí do tuzemska vytvářejí c) poptávku po zahraničních měnách (P) d)nabídku tuzemské měny (P) Důsledkem poklesu poptávky po práci ve všech odvětvích je b) cyklická nezaměstnanost (P) Ekonomická regulace monopolu znamená ovlivňovat: b)velikost výstupu c) podmínky vstupu do odvětví d) výši nákladů Firma jako poptávající na trhu výrobních faktorů je v optimu (rovnováze), platí-li: b) MRP je rovno MFC HDP můţe být: a)veličina vyšší než HNP (P) b)veličina nižší než HNP (P) c)veličina stejně velká jako HNP (P) Hodnota výstupu firmy minus hodnota zakoupených vstupů je: b)přidaná hodnota (P) Hospodářskou politikou státu rozumíme c) cíle, nástroje, rozhodovací procesy a opatření státu k ovlivňování tržní ekonomiky (P) Hyperinflace je extrémním případem inflace c)pádivé (P) Implicitní cenový deflátor vypočteme jako: a)nominální HDP/reálný HDP (P), Je-li špatné počasí, poptávková křivka po permanentkách a)se posune vlevo Jestliţe Česko provede depreciaci své měny, jejím typickým důsledkem bude: b)její dovozy budou dražší a vývozy lebnější Jestliţe je míra nezaměstnanosti na začátku období 5% a reálný HDP klesne o 3%, co se stane s mírou nezaměstnanosti b) vzroste na 6 % (P) Jestliţe nominální mzda je 30 Kč za hodinu, deflátor GDP (HDP) je 90, reálná mzdová sazba je c) 33 Kč (P) Jestliţe poţadovaná míra reserv je 5 procent, jednoduchý peněţní multiplikátor je roven: a) dvaceti (P) K příčinám poptávkové inflace patří a)investiční výdaje (P) c) snížení daní (P) Křivka agregátní poptávky (AD) ukazuje, ţe při klesající cenové hladině mnoţství b) poptávaného reálného HDP roste (P) Křivka nabídky peněz je b) zcela necitlivá na úrokovou míru (P) d) málo citlivá na úrokovou míru (P)
Křivka poptávky po výrobcích dokonalého konkurenta: a) je dokonale elastická Měnový kursem rozumíme a)úředně stanovený poměr dvou měnových jednotek (P) c) cenu tuzemské měny vyjádřenou v zahraničních měnách (P) d)poměr kupních sil dvou měn (P) Mezi faktory působící na výši měnového kursu patří: a)vývoj salda zahr. obchodu b)vývoj reálných úrok. sazeb c)stav pla.bilance d)inflační znehodnocení měny e)vývoj kupní síly sané měny Mezi formy společenské ělby práce patří: a)dělba práce podle osobních přirozených dispozic b)dělba práce v pracovních operacích c) dělba práce podle prac. činností Mezi nepřímé nástroje monetární politiky patří b) operace na volném trhu (P) d) politika povinných minimálních reserv (P) Mezi podmínky nedokonalé konkurence patří: d) heterogenní produkt Mezi vestavěné stabilizátory fiskální politiky patří b) progresivní daň z příjmu (P) c)pojištění v nezaměstnanosti (P) d)státní výkup zemědělských přebytků (P) Mezní příjem je: c) kladný, kdyţ je poptávka elastická Mezní uţitek s rostoucí cenou b) klesá Míru nezaměstnanosti můţeme vyjádřit vzorcem (u je míra nezaměstnanosti, U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných) b) u = U/L+U (P) Monopolní sílu můţeme charakterizovat jako schopnost firmy: c)stanovit cenu vyšší neţ jsou mezní náklady Monopson je trh: b) s jediným kupujícím Na reálné mzdě závisí a)poptávka po práci Nabídková elasticita je v krátkém období a)fixní Náklady obětovaných příleţitostí: b)jsou obětovanou hodnotou další nejlepší alternativy uţití ekonomického statku d)představují hodnotu ušlého statku nebo sluţby Necenová konkurence je uplatňována: a)obalovou technikou d) prodejem na úvěr Nehvýznamnějším ekonomem první poloviny 20. stoeltí byl: a) Adam Smith c)J.M. Keynes Nejběţnějším typem nedokonalého trhu je: d)monopolistická konkurence Nejdůleţitějším rysem dokonalé konkurencje: b)dokonale elastická poptávka d) firma je příjemcem ceny Nezbytné statky mají b) elasticitu menší neţ jedna Obchodní bilance závisí na a)nominální měnovém kursu (P) b)růstu reálného HDP v tuzemsku (P) c)reálném měnovém kursu (P) d)růstu reálného HDP v zahraničí (P) 0ptimální mnoţství spotřebitel nakoupí: c)pokud je mezní uţitek roven ceně Peníze: a)jsou zvláštním statkem zprostředkovábajícím výměnu ostatních statků d)jsou cokoliv,co slouţí jako běţně přijímaný prostředek směny či placení Platební bilanci tvoří c) běžný účet, finanční účet a změna devizových reserv (P) Podíl transferového výdělku a ekonomické renty na celkovém výdělku závisí na: b) na elasticitě nabídky daného vstupu Podle nástrojů, které stát v trţní ekonomice pouţívá k jejímu ovlivňování, charakterizujeme politiku a)fiskální (P) d) monetární (P) Podle řešení vzájemného vztahu trţního mechanismu a státní regulace rozlišujeme typy hospodářské politiky b) konzervativní politika (P) d) keynesiánská politika (P) Podmínkou rovnováhy dokonale konkurenční firmy je: a)mezní náklady se rovnají ceně c)mezní nákl. se rovnají ceně a cena =průměrným příjmům d) MC=P a P=MR Podmínkou rovnováhy firmy v dokonalé konk. v dlouhém období je: b)cena se rovná průměrným nákladům Podněty k růstu inflace vycházejí b) jak ze strany poptávky, tak i ze strany nabídky (P) Pokud by všechny banky v ekonomice drţely stoprocentní rezervy, jednoduchý peněţní multiplikátor by se rovnal d) jedné (P) Pokud má firma menší celkové příjmy neţ variabilní náklady: b) bude mít menší ztráty, kdyţ činnost ukončí Pokud růst objemu pouţitých výrobních zdrojů povede k niřšímu tempu růstu výnosů, hovoříme o: a) klesajících výnosech z rozsahu
Pokud v ekonomice působí setrvačná inflace, křivky agregátní poptávky a krátkodobé agregátní nabídky se posunují d)vzhůru ve stejné míře (P) Poptávka bude elastická, a) pokud bude elasticita větší neţ jedna Poptávka po kapitálu je určena a)příjmem z mezního produktu kapitálu c) výší úrokové míry Posun po křivce poptávky po penězích vyjadřuje a)změnu poptávky po penězích při měnící se úrokové míře (P) Primárními výrobními faktory jsou: a)práce c)půda d)přírodní zdroje Přebytek spotřebitele b) je rozdíl mezi peněţní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit a kolik skutečně platí Předpokládejme domácnost s ročním disponibilním důchodem 20.000 Kč. Pokud domácnost vynaloţí na spotřebu 17.000 Kč d)průměrný sklon ke spotřebě je 0,85 (P) (17000/20000) Předpokládejme, ţe měnový kurs dolaru a eura se změní z 1,2 USD za euro na 1,1 dolaru za euro. Potom: a)euro depreciovalo vzhledem k dolaru, a dolar aprecioval vzhledem k euru Předpokládejme, ţe v dvousektorové ekonomice činí YD=800, autonomní spotřeba (Ca) se rovná 200 a MPC=0,7, pak úroveň spotřeby bude d)760 (P) (0,7*800+200=760) Předpokládejme, ţe v zemi je 200 mil obyvatel. Z nich je 90 mil. zaměstnaných a 10 mil. nezaměstnaných. Jaký je celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel země (v mil.)? b)100 (P) Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti můţe být a)uzákoněná minimální mzda (P) b)odbory s požadavky prosazování vysokých mezd (P) Restriktivní fiskální politika a)snižuje úroveň agregátní poptávky (P) c) z hlediska krátkodobého snižuje růst cenové hladiny (pokud se blíží skutečný produkt produktu potenciálnímu) (P) Rovnice směny má tvar: b) P x Y = M x V (P) Sklon spotřební funkce je rovný c)MPC (P) Sníţení nominálních mezd (za jinak nezměněných okolností) posune c) SAS doprava, LAS se nezmění (P) Technologický pokrok posune a) obě - krátkodobou i dlouhodobou křivku agregátní nabídky doprava (P) Typizace trhu podle předmětu koupě a prodeje představuje trh: b) trh výrobních faktorů d)produktů Účetní zisk: b) je celkový příjem méně explicitní náklady V zemi je 200 mil. obyvatel, z toho 90 mil. zaměstnaných a 10 mil. nezaměstnaných. Jaká je míra nezaměstnanosti dané země? d) 10 % (P) V dokonalé konkurenci se rovnováha frimy vyjadřuje: b) MR se rovná MC c) P se rovná MC d) MR se rovná AR V nedokonalé konkurenci individuální poptávková křivka: a) klesá Veličinu přidaná hodnota pouţíváme při výpočtu toků v ekonomice: c)produkční metodou (P) Vyšší inflace v dané zemi oproti zahraničí (při pevných měnových kursech) c) posiluje dovozy (P) Z dlouhodobého hlediska restriktivní měnová politika a)vyvolává pokles cenové hladiny (P) c) nemění úroveň reálného produktu, zaměstnanosti a reálných úrokových sazeb (P) Z krátkodobého hlediska restriktivní měnová politika b) snižuje růst cenové hladiny (pokud se blíží skutečný produkt produktu potenciálnímu) (P) Za předpokladu, ţe nominální HDP se mezi roky t a t+1 zdvojnásobil, přičemţ stejným tempem rostla i cenová hladina a)reálný HDP se nezmění (P) Zboţím: a)jsou věci určené pro směnu, nikoliv pro potřeby vlastního výrobce Změní-li se nabídka na trhu jiným vlivem neţ cenou dané komodity, dojde b) k posunu křivky nabídky
