UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKUL TA Katedra primární pedagogiky
Přechod žáků
na víceletá gymnázia
Pupils' transition to multi-year gymnasium
Magisterská diplomová práce
Autorka práce: Markéta Holubová Vedoucí práce: PhDr. David Greger, Ph.D. Studijní obor: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ Práce
dokončena:
prosinec 2009
Anotace Český vzdělávací systém umožňuje rozdělení žáků po absolvování prvního stupně základní
školy podle jejich schopností do přechodem žáků
vnější
a zkušenostmi odborné
část
škol. Tato diplomová práce se zabývá
na víceletá gymnázia a chce analyzovat klady i zápory, které s sebou tato
diferenciace ve školství
selekce, a proto
různých typů
přináší.
veřejnosti,
jež
doporučují nerozdělovat
Opírá se o fakta podložená vědeckými výzkumy často
poukazují na
značné
nevýhody a rizika rané
žáky v průběhu povinné školní docházky. Teoretická
diplomové práce sleduje vývoj postoje
české veřejnosti
k rozdělování
z jednotlivých výzkumů, které o této problematice pojednávají. V empirické
žáků
části
a vychází
je podrobně
rozebrána výzkumná metodologie kvalitativního výzkumu, jehož cílem bylo popsat názory a zkušenosti učitelů ZŠ a učitelů nižších ročníků víceletých gymnázií s přechodem žáků do výběrových osmi a šestiletých gymnázií v ČR.
Annotation Czech educational system uses distribution of pupils according to ability to different type of schools. Below diploma thesis is considering transition from prim ary to lower-secondary education, especially gymnasium. Risks and disadvantages of tracking in educational systems, proved by different type of researches, advice not to redistribute student s based on individual abilities during compulsory education. In theoretical part there are covered attitudes of Czech society to students' redistribution together with researches and theories which analyzed this matter. In empirical part we consider methodological aspects of qualitative research we have undertaken, which aimes to analyze teachers' opinions and personal experiences regarding tracking of students into different school types, particularly transition of pupils to multi-year gymnasia at the age of eleven.
2
Klíčová
Vnější
slova
diferenciace,
základní škola,
vnitřní
mimořádně
diferenciace, víceletá gymnázia, jednotná škola, nadaní, výzkum
veřejného mínění,
socioekonomický status, vliv rodiny, rodinné
prostředí, přij ímací řízení,
kvalitativní výzkum
Keywords
Tracking, ability-grouping, multi-year gymnasium, comprehensive school, elementary school, gifted, research on public opinion, socio-economic status, paren tal influence, parental background, admission procedures, qualitative research
3
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem" Přechod žáků na víceletá gymnázia" vypracovala samostatně s použitím infonnačních
V Praze dne 15. prosince 2009
zdrojů
uvedených v seznamu literatury.
f.k/kfo.··t~ /
"'l~kéta Holubová
4
Poděkování Vřele děkuji
svému vedoucímu diplomové práce, panu PhDr. Davidovi Gregerovi, Ph.D., za
vstřícný přístup,
odborné konzultace,
podnětné
technického a programového vybavení pro Dále bych kteří
mi
chtěla poděkovat
věnovali čas
V neposlední
řadě
všem
rady a
uskutečnění
učitelům
a poskytnutí
empirické části diplomové práce.
ze základních škol a víceletých gymnázií v Praze,
k realizaci rozhovorů pro výzkumné
bych také ráda
připomínky, trpělivost
poděkovala rodině
a
šetření.
přátelům
za jejich podporu v průběhu
studia na vysoké škole.
5
OBSAH Uvod ........................................................................................................................................... 7 Teoretická
část ..........................................................................................................................
8
1. Diferenciace ve vzdělávání - vymezení základních pojmů ............................................... 8 2. Výzkumy dopadů diferenciace na výsledky vzdělávání žáků .......................................... 11 3. Vzdělávací systém a vnější diferenciace v České republice ............................................ 14 3.1. Historický vývoj víceletých gymnázií a jednotné školy .............................................. 16 3.2. Víceletá gymnázia jako problém vzdělávací politiky .................................................. 24 4. Vnější diferenciace v mezinárodním srovnání ................................................................. 30 4.1. Německo ....................................................................................................................... 30 4.2. Rakousko ...................................................................................................................... 35 4.3. Mad'arsko ..................................................................................................................... 37 4.4. Slovensko ..................................................................................................................... 39 4.5. Srovnání vzdělávacích systémů ................................................................................... 41 Empirická
část ........................................................................................................................
42
5. Metodologická kapitola .................................................................................................... 42 5.1. Charakteristika výzkumu - fenomenologické zkoumání ............................................. 43 5.2. Metoda výzkumu - polostrukturovaný rozhovor ......................................................... 44 5.3. Popis dotazovaných učitelů - procedura výběru .......................................................... 46 5.4. Vybrané otázky pro rozhovor s učiteli ......................................................................... 52 5.5. Transkripční konvence ................................................................................................. 55 5.6. Analýza kvalitativních dat. ........................................................................................... 56 6. Výzkumná zpráva - interpretace rozhovorů .................................................................... 58 6.1. Názory učitelů na rozdělování žáků do víceletých gymnázií.. ..................................... 59 Důvody, které vedou k rozdělování žáků do víceletých gymnázií .............................. 65 6.2. 6.3. Přijímací řízení do výběrových škol.. ........................................................................... 71 6.4. Vzdělávání nadaných žáků v heterogenní skupině ....................................................... 80 Závěr ........................................................................................................................................ 83 Summary ................................................................................................................................. 89 Seznam literatury ................................................................................................................... 91 Přílohy ..................................................................................................................................... 95
6
Úvod Víceletá gymnázia mají v České republice dlouhodobou tradici. Po roce 1989 došlo k jejich převážně
znovuzavedení, a to přežitkem
jako reakce na kritiku jednotné školy, která se stala pro mnohé
a symbolem socialismu. S odstupem
několika
let
bouřlivou
tábory jejich
zastánců
víceletých gymnázií a době
si
někteří
výpovědích
a
reakci mezi širokou i odbornou
odpůrců.
začalo
politici
veřejností,
na zrušení víceletých která se
rozdělila
hovořit
uvědomují
i ve výzkumech
nevýhody, které
českou veřejnost,
veřejného mínění.
V současné
rozdělování žáků přináší.
jež je
převážně
Rovněž
a ukážeme postoj
veřejnosti
Ve svých
zastáncem rané selekce
v českém školství (GREGER 2009). V diplomové práci také využijeme výsledky veřejného mínění
na
Od konce 90. let se pak zvýšil zájem o problematiku
se o ní
se však odvolávají na
být však víceletá gymnázia
tělovýchovy
také kritizována. Návrh Ministerstva školství, mládeže a gymnázií vyvolal
začala
průzkumů
k víceletým gymnáziím v trochu jiném
nás bude zajímat, jakou roli hrají víceletá gymnázia v reprodukci
světle.
vzdělanostních
nerovností.
Diplomová práce obsahuje teoretické
části
diferenciace na
je
dvě
představit čtenáři
vzdělávání žáků.
hlavní
části:
teoretickou a empirickou. Cílem
pojem diferenciace a shrnout poznání o dopadech
Také zde nastíníme historický vývoj víceletých gymnázií
a jednotné školy na území České republiky a v neposlední řadě čtenáři představíme jednotlivé země, ve kterých stejně jako v České republice dochází k rané selekci žáků. Jedná se
o Německo, Rakousku,
Empirická
část
Maďarsko
a Slovensko.
textu se zameruJe na postoje
učitelů
k víceletým gymnazllm
a zkušenosti těchto učitelů s přechodem žáků po 5. ročníku ZŠ do nižších ročníků víceletých gymnázií. Pro výzkumné
šetření
jsme vybrali deset
učitelů,
s kterými jsme vedli
polostrukturovaný rozhovor týkající se jejich názorů na předčasné rozdělování žáků v České republice. Na
základě
s fenomenologickým
odborné literatury jsme se rozhodli použít kvalitativní výzkum
přístupem.
7
Teoretická
část
1. Diferenciace ve
vzdělávání
V některých evropských zemích dochází k rozdělování do
různých typů
rozdělováním žáků
škol po
primárního
přístup
vzdělání
ke
žáků
podle jejich schopností
stupně vzdělávání. Někteří
souhlasí a myslí si, že by k němu
se domnívají, že tento vzdělávacího
ukončení
pojmů
- vymezení základních
mělo
docházet co
nejdříve.
Naopak jiní
změny
v organizaci
není spravedlivý a žádají
systému. V této kapitole seznámíme
čtenáře
lidé s tímto
s pedagogickou terminologií, která
se používá pro rozřazování žáků do různých typů škol a tříd. Českým výrazem pro dělení žáků
či
podle jejich schopností,
diferenciace je selekce
žáků,
jiného kritéria je diferencované
v rámci které jsou
děti
homogenních skupin. V terminologii diferencovaného vnější
vzdělávání.
Podstatou
vybírány podle jejich schopností do vzdělávání
se dále rozlišuje pOjem
a vnitřní diferenciace (GREGER 2004a, s. 366).
Vnější
diferenciace
V anglické
literatuře
se pro výraz
vnější
diferenciace používá termín tracking nebo
streaming. Britská terminologie využívá pojmu streaming a americká literatura tracking. Autoři, kteří
vysvětlují
se zabývají touto tématikou
pojem tracking jako
vzdělávaných
(např.
"zařazování
Gamoran, Hallinanová, Oakesová, Slavin),
a diferenciaci
skupin, které mají odlišné kurikulum a
vzdělávacích programů.
Toto
rozřazování přitom může
žáků
do odlišných a
vzdělávají
odděleně
se podle odlišných
probíhat na úrovni
vzdělávacího
systému, jednotlivé školy nebo konkrétní třídy" (VESELÝ 2010). Není nám však jasné, podle kterých kritérií jsou žáci do jednotlivých
typů
škol nebo
tříd rozřazováni.
V
některém případě
jsou jediným kritériem žákovy předpokládané schopnosti a vzdělávací výsledky, dále to
může
být i žákovo nadání nebo motivace k učení (VESELÝ 2010).
Podle Gregera (2004a, s. 366) dochází k rozdělováni
do homogenních skupin, ve kterých jsou
vyučovacích předmětech odděleně.
a
vnitřní
vnější
diferenciaci tehdy, když jsou žáci
vzděláváni
Jedním kritériem, které
diferenciací je podle Gregera
čas
po celý den a ve všech
vyjadřuje
a trvanlivost tohoto
rozdíl mezi
dělení.
vnější
Jestliže jsou žáci
8
rozdělováni předmětů,
jedná se o diferenciaci
vnější.
Pakliže k tomuto
pro malou část školního dne, nebo jsou žáci mluvit o diferenciaci
Příkladem
těchto
vnější
takové
případech
na prvním stupni může
však na
základě
rozdělováni
vnější
dochází k
rozdělováni
uměleckých předmětů
příklad
uvnitř třídy
některé předměty, můžeme
běžné
stupně
do tzv.
tříd
s
školy, kdy jsou žáci
mikro-tříd.
V
výukou
těchto třídách
některého
z
vnější
rozdělováni
dělení). Příkladem
vyučovacích předmětech.
rozšířenou
výukou
některého
apod.) nebo víceletá gymnázia.
do jednotlivých školských institucí. K takové
slabší žáci po celý den a ve všech do
rozšířenou
této
z vlastní praxe. Na základní škole v Praze byli
prvního
rozdělování žáků
dochází jen
diferenciaci na úrovni škol, kdy jsou žáci
jejich schopností (resp. jiného kritéria
čtvrtém ročníku
pouze pro
diferenciace mohou být školy s
docházet i v rámci
bychom uvedli
dělení žáků
vnitřní.
z předmětů (cizích jazyků, matematiky, V
většinu
do homogenních skupin podle jejich schopností na všechny nebo velkou
byli
Dalším
předmětů
do
diferenciaci
různých tříd
vnější
diferenciace
rozdělováni
žáci po
odděleně vzděláváni příkladem může
v rámci
běžné
být
školy
(GREGER 2004a, s. 366).
V pedagogické terminologii je tedy nezbytné
rozdělovat vnější
diferenciaci na úrovni
institucí nebo v rámci jedné instituce. Tady bychom pouze doplnili, že americkým pojmem pro
vnější
diferenciaci na úrovni institucí,
při
které dochází k
rozdělování žáků
do
různých
typů škol, je branching (VESELÝ 2010), tracking a streaming se spíše používá pro označení vnější
diferenciace v rámci jedné instituce. Podle
vysvětlují
ještě
větve (třídy)
Vnitřní
vnější
diferenciace
v rámci jedné školy.
tím, že v rámci jedné instituce si mohou žáci z
nevýběrových proudů
najít kamarády z výběrových
tříd
škodlivější
je
dělení žáků
na úrovni škol považována za mnohem Své tvrzení
některých odborníků
aje zde také
než
větší
teoretická možnost
přechodu
z jedné
do jiné (GREGER 2004a, s. 366).
diferenciace
V anglické
literatuře
se
můžeme
pro
označení vnitřní
diferenciace setkat s dvěma
názvy ability grouping a setting. V americké terminologii se používá ability grouping a v britské
literatuře
setting. Jak uvádí Veselý (2010)
nerozlišuje pojem tracking a abiUty grouping, což nás by
měli autoři přesně
většina autorů může často
v zahraniční
zmást. V těchto
literatuře případech
vymezit, kterou diferenciaci mají na mysli, a objasnit její význam. 9
Obecně
však
můžeme říci,
že pojem tracking se užívá pro
rozřazování žáků
do
různých tříd
a škol, kdežto ability grouping pro rozřazování žáků uvnitř třídy (VESELÝ 2010).
Podle Gregera (2004a, s. 366) dochází k vnitřní diferenciaci tehdy, když jsou žáci rozdělováni
volitelné
do skupin pro
předměty,
určité předměty (např. pokročilí
nepovinné
a
začátečníci
v cizím jazyce,
předměty), případně rozdělování žáků uvnitř třídy (např.
skupinová výuka, kooperativní výuka). Žáci jsou tak součástí heterogenní skupiny (třídy) a odděleně jsou
vzděláváni
pouze
určitou
(malou)
část
školního dne nebo pouze v některých
předmětech.
Greger (2004a, s. 367) uvádí jako kritérium rozdílu mezi rozměr třídy. Hovoříme-li
neboli jedné
tříd žáků, třídy.
Toto
o
pro všechny členění
vnější
předměty.
Kdežto
se však neshoduje se vnější
neboli typu školy. To znamená, že když
do
různých typů
jako příklad
vnitřní
a
vnitřní
vnější
diferenciací rozumíme
členěním Váňové
vnitřní
diferenciací
hovoříme
vnější.
o diferenciaci
V tom
dělení
v rámci
(1992), která ve své práci
diferenciací použila
diferenciaci. Pokud je diferenciace
škol, mluví o diferenciaci
vnitřní
a
diferenciaci, dochází k vytvoření homogenních skupin,
jako hlavním kritériem odlišnosti mezi
jedná se podle ní o
vnitřní
rozměr
instituce
prováděné uvnitř
školy,
uskutečněna při přechodu žáků
případě
uvádí tracking a streaming
diferenciace (GREGER 2004a, s. 367).
10
Pro
upřesnění
pedagogické terminologie pro
vnější
vnitřní
a
diferenciaci nabízíme
k dispozici tabulku podle Veselého (2010). Tabulka 1:
Základní typy diferenciace Český
žáků
Vnější
pojem
diferenciace na úrovni institucí a vzdělávacího systému
Vnější diferenciace v rámci jedné instituce
Branching (Tracking)
Tracking
Ability grouping
Streaming
Setting
Americký pojem Anglický pojem
Vnitřní
Rozdělování žáků
Rozřazení žáků
do homogenních skupin (tříd) pro všechny
Rozdělování žáků
Vymezení
do
různých typů
vytvoření
třídy) uvnitř
Někteří
mohou
odborníci považují
cíleně vytvářet
individuálně
vnitřní
(GREGER 2004a, s. 367).
Vnější
důsledky,
jež má
vnější
2. Výzkumy
V
dopadů
současné době
je
stručně
rozdělování žáků (vnější
pomáhá nejen nadaným žákům, kteří
vnější
kteří
výuky.
Učitelé
odpůrce.
žáků
V další kapitole se
a jejich
úspěšnost.
zaměříme
Na
základě
shrnout důležité poznatky.
diskutovaným problémem. Jak už jsme zmínili na
slabším,
efektivnější způsob
diferenciace na výsledky
odborníci se domnívají, že by k
třídy
diferenciace v období primárního vzdělávání je
diferenciace na výsledky
mezinárodních výzkumů se pokusíme
pokročilí
a začátečníci v cizím jazyce) uvnitř jedné
a tak podporovat rozvoj každého jedince
stále diskutovaným tématem, které má své zastánce i na
do
určité
předměty (např .
jazykové jedné školy
diferenciaci za
žáků uvnitř třídy,
skupiny
skupin pro
předměty (např.
škol
diferenciace
diferenciaci
vzdělávání žáků
diferenciace) podle jejich schopností začátku předchozí
mělo
docházet co
někteří
kapitoly,
nejdříve, neboť
se tím
musí neustále čekat na své pomalejší vrstevníky, ale také
v hodinách nestíhají probrané
učivo
a
učitelé
se jim nemohou
věnovat
11
individuálně. Většina výzkumníků vnější
však s tímto tvrzením nesouhlasí a poukazují na nevýhody
diferenciace a najejí dopad ve
rozdělování žáků
Podle nich společnost,
která
vzdělávání.
může
do homogenních skupin
dobře
být docela
různým způsobem
odlišných
handicapovaných,
se žít pospolu je smyslem integrace
stejně jako
integrace jiných etnik a jazykově
že je
důležité připravit
mladou generacI na život v pluralitní různých
21. století, která otevírá novou problematiku. Dochází k poznávání
společenských
žáků
s ostatní populací" (KALHOUST A OBST 2002, s. 80). Skalková (2004,
upozorňuje,
společnosti
Naučit
"
žáků
s. 126) také
"zcela nenormální
postižena ztrátou schopnosti komunikace, tolerance,
pochopení pro jinak myslící, jinak jednající. nadaných i
vytváří
kultur, kde se
předpokládá
vzájemné chápání a tolerance k odlišnostem ve
společném soužití. V tomto smyslu píše také Meirieu (1988, cit. dle SKALKOVÁ 2004),
která
upozorňuje,
že "žít
společně
rozumět
ve škole znamená lépe
sobě
sám
a
učit
se
navazovat kontakty s druhými žáky".
základě
Na
vzdělanostních
a vztah
učitelů
výzkumů
nerovností. Jednou takovou
1976, OAKES 1991), kdežto věnují většinu
učitelům,
svého
vnější
že
vzdělanostní
k žákům (GAMO RAN 1987). Ve
více motivováni k práci a tráví více
vyučovacích
zjištěno,
bylo
učitelé žáků
na
vyučovací
času řešení kázeňských přestupků
nejsou
v nevýběrovém proudu
profesně vzdělávání
příliš
úspěšní,
stále klesá,
což
k růstu
být klima ve
(high-track) jsou
třídě
učitelé
hodinu (ROSENBAUM
v nevýběrovém proudu
hodin (OAKES 1985). Bývá také zvykem, že
kteří
může
nerovností
výběrových třídách
času přípravou
přispívá
diferenciace
vzdělávání
(low-track)
na úkor kvality a připravenosti nevýběrové třídy
způsobuje
neboť méně
jsou
to, že
kvalifikovaní
přidělovány
úroveň učitelé
výuky
nedokáží
pracovat s obtížnější skupinou žáků (VESELÝ 2010). Nepřekvapí nás tedy fakt, že učitelé, kteří vyučují
ve své
v nevýběrových
činnosti
případě děti
takové
třídách,
naplnění
jako jejich kolegové
z výběrových tříd těží z podnětnějšího
Mezi další nerovnosti ve větší
jsou méně spokojení s výsledky své práce a nenacházejí
vzdělání patří
vyučující
prostředí
vzdělávání
a v tom
případě
(BARR A DREEBEN 1983). Tyto dosahují i horších
výsledků,
s nadanějšími žáky v heterogenních skupinách.
výběrových třídách.
děti
V tom
ajsou více motivovány k práci.
fakt, že na žáky z výběrových
nároky a výuka tedy nabývá vyšší kvality než ve
proudu
ve
třídách
tříd
jsou kladeny
pro žáky z nevýběrového
mají tedy horší podmínky ke studiu
než kdyby byly
Většina výzkumníků
vzdělávány
společně
také dochází k závěru, že 12
vnější
způsobuje větší
diferenciace
nerovnosti ve výsledcích
žáků
(GREGER 2004a, s. 367).
Mezinárodní výzkum PISA I opakovaně poukazuje na skutečnost, že země, ve kterých dochází k rané selekci, vykazují
větší
rozdíly ve výsledcích jednotlivých
v průběhu povinné školní docházky Těmto
zemím a jejich školským
vzdělávají
vzdělávacím systémům
kapitolách diplomové práce. Jedná se o Maďarsko
Německo
a škol než
země,
které
děti společně (např.
OECD 2007).
věnovat
v následujících
se budeme
(viz kap. 4.1.), Rakousko (viz kap. 4.2.),
(viz kap. 4.3.) a Slovensko (viz kap. 4.4.).
Problém třídách,
všechny
žáků
se
často
rozdělování
do
vnější
diferenciace je také v tom, že žáci,
kteří zůstanou
v nevýběrových
pokládají za slabší žáky, což má velký dopad na jejich sebehodnocení. Díky
různých typů
škol se studenti na nižším sekundárním stupni
začnou označovat
za "chytré", "pitomé", "pomalé" či "bystré" (VESELÝ 2010). Odborníci také poukazují na skutečnost,
že vlivem diferenciace se
může přispívat
ke snižování
společenské
soudržnosti
(VESEL Ý 2010). Je pochopitelné, že studenti z výběrových tříd si hledají kamarády mezi sebou a nemají
příležitost
se seznámit s dětmi z nevýběrového proudu vzdělávání.
Dále Greger poukazuje na studie Vanderberghe, ve kterých se stále více vliv vrstevnické skupiny (peer-ejJects) na "modely" pro slabší žáky. Jejich ve
třídě
chuť
vzdělávací
k učení pomáhá
(VANDERBERGHE 2001, s. 270)". Tuto
nadanější
žáci
dokáží
motivovat
výsledky
své
učiteli
žáků: "dobří
slabší
žáci působí jako
nastolit pozitivní
skutečnost můžeme
zdůrazňuje
učební
tedy chápat tak, že
k intenzivnější
vrstevníky
klima
práci
a k dosažení lepších výsledků.
Dále
odpůrci vnější
diferenciace poukazují na
skutečnost,
v rozporu s demokratickými hodnotami aje nespravedlivá, protože dostává odlišného a jinak kvalitního měli
být
zařazováni
vzdělání.
Výzkumníci se
do jednotlivých školských programů na
že taková segregace Je
různým
rovněž
základě
skupinám
žáků
se
domnívají, že žáci by
jejich schopností, nadání
a úsilí. Nemělo by se stát, že by zde hrály roli takové faktory, jako je např. gender2 , rasa, etnikum nebo sociální původ žáka (VESELÝ 2010). Podle výzkumů, na které ve své práci I Program pro mezinárodní hodnocení žáků (Programme for Internationa/ Student Assessment). Cílem projektu je pravidelně (v tříletých intervalech) monitorovat vědomosti a dovednosti žáků ze čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti (Palečková 2003, s. II). V rámci výzkumu řeší žáci po dobu 120 minut testové úlohy, které mají uzavřenou i otevřenou podobu, a vyplňují šedesátiminutový dotazník zjišťující domácí zázemí žáků, podmínky a průběh výuky a vztah žáků ke škole a testovaným předmětům (Matějů, Straková 2003, s.71).
2
[džendr] rozdíl mezi muži a ženami z hlediska jejich postavení a uplatnění ve společnosti a kultuře.
13
poukazuje Veselý, se však zjistilo, že tomu tak zcela není. Mezinárodní studie, jež se soustředily
na vliv genderu
při zařazování žáků
do
různých typů
zjišťují
škol, zpravidla
jisté
zvýhodnění dívek před chlapci (GAMORAN a MARE 1989, cit. dle VESELÝ 2010). Je to převážně
z toho
důvodu,
že dívky jsou v jistém období
známky a chovají se lépe. Z toho
důvodu
je zde i
pečlivější
větší
než chlapci, dostávají lepší
šance na jejich
přijetí
na
výběrové
školy. Podle Veselého (2010) je tento faktor genderu ve srovnání s ostatními docela malý. Na základě
mezinárodních
a vzdělání dítěte
výzkumů
rodičů. Rodiče
poukazuje na výrazný vliv socioekonomického postavení při výběru
z vyšších sociálních vrstev se více angažují
a snaží se jeho rozhodování
nějakým způsobem
školy svého
ovlivnit (USEEM 1992, cit. dle
VESEL Ý 2010). Převážně se tak stává u žáků v raném věku, kde je jasně viditelné, že dětem s horším rodinným zázemím se dostává od rodičů daleko menší podpory ke studiu.
Výzkumy dále ukazují, že v jejich raném
věku
vzdělanější rodiče připravit
a v
rozdělování dětí
mají možnost své
děti
případě neúspěchu zařídit,
studia. Na základě
řádně.
není možné provést
výzkumů
na
předpokladů
podle
U malých
rozřazovací
dětí
děti
vzdělávacím výsledkům
Na
závěr
s názory, že by
můžeme
důvodu
nejpozději,
diferenciace
mnozí odborníci
nebo se
přiklonit
větším
zkoušky lépe
do
výběrového
množství, než odpovídá
podotknout, že výzkumná
umožňovala
výzkumy ukazují, že s sebou nese rizika, která
Z tohoto
nestabilní,
(IRESON 2002).
této kapitoly vnější
přijímací
zejména
z rodin s nízkým socioekonomickým
statusem jsou v nevýběrových školách zastoupeny v podstatně jejím
testů
děti umístěny
aby i tak byly jejich
bylo dále dokázáno, že
je výsledek
testy nebo
učení
k
zjištění
maximální rozvoj všech
přispívají
k
se neshodují žáků.
růstu vzdělanostních
doporučují provádět vnější
nerovností.
diferenciaci (selekci)
k vnitřní diferenciaci, která je vnímána jako
Naopak
žáků
co
efektivnější způsob
výuky (GREGER 2004a, s. 367).
3. Vzdělávací systém a vnější diferenciace v České republice
V této kapitole budeme
podrobněji
rozebírat
vzdělávací
systém a využívání
vnější
diferenciace v České republice. Matějů a Straková (2003b, s. 627) se vyjádřili k současnému stavu
českého
školství takto: " ...
český vzdělávací
systém se ve všech srovnávacích studiích
14
jeví jako vysoce selektivní. Z hlediska první selekce se zpravidla a Německo s udávaným
věkem
řadí
J J let, který vymezuje přechod žáků pátého
hned za Rakousko ročníku
na víceletá
gymnázia. Tento údaj nicméně neukazuje skutečnost, že první přijímací zkoušky skládají české děti již v
osmi letech, kdy se ucházejí o přijetí do jazykových škol. Kdybychom se odvinuli od
této skutečnosti, neměla by Česká republika v porovnání první selekce konkurenci. " Můžeme tedy říci, že vzdělávací systém v České republice využívá vnější diferenciaci
již v období povinné školní docházky s těmito
zeměmi
český vzdělávací
se
podobně
například Německo
jako
systém v mezinárodním srovnání
a Rakousko. Spolu řadí
mezi nejvíce
selektivní. Česká republika uvádí za věk první selekce žáků 11 let, což je přechod žáků po 5. ročníku ZŠ do víceletých gymnázií. Ve skutečnosti se však první selekce uplatňuje mezi
osmiletými žáky
při
z předmětů (cizích
jejich jazyků,
přijímání
výběrových
do
škol s rozšířenou výukou
některého
matematiky, aj.) Ve srovnání s Německem, Rakouskem,
Maďarskem a Slovenskem je Česká republika zemí s nejnižším věkem první selekce
(GREGER 2009).
V této práci se budeme způsoby vnější
Ostatní
podrobněji
zabývat
diferenciace a rané selekce
přechodem žáků žáků
na víceletá gymnázia.
zde rozebírat nebudeme.
Můžeme
tedy říci, že v České republice převládá diferencovaný vzdělávací systém, který podporuje výběrových
silnou tradici kteří chtějí
školu se
a
uspěli
škol. Po absolvování prvního
v přijímacím
může uskutečnit
řízení, přestoupit
již po 5.,
osmiletá nebo šestiletá gymnázia a gymnázia jsou zpravidla mimořádně
popř.
7.
pokračují
českou veřejností
nadané žáky, což
často
stupně
základní školy mohou žáci,
na víceletá gymnázia.
ročníku
Přechod
základní školy, kdy žáci
na
střední
přecházejí
na
tam v plnění povinné školní docházky. Víceletá vnímána jako záruka kvalitního
bývá v rozporu s názory
o víceletých gymnáziích jako o jednom z nejvýznamnějších
odborníků,
zdrojů
vzdělání kteří
pro
hovoří
reprodukce sociálních
nerovností v přístupu k vyššímu vzdělání (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 69).
Graf č. 1 ukazuje, jak se vyvíjel podíl roku 1991 do
současnosti.
odešlo 11,4 %
dětí
žáků
do
výběrového
Nejvyšší
žáků
počet žáků
populace jedenáctiletých
studujících na víceletých gymnáziích od
byl v roce 1997, kdy na víceletá gymnázia
žáků.
Od té doby se
začal počet nově přijatých
studia regulovat.
15
Č.
Graf
1 Rozdělování· českých žáků
v 8.
ročníku
stupně
do víceletých gymnázií a druhého základních škol
90
I .>. _ .r: o ~ ~
850000
80
800000
E
750 000 ~ Q;
>;
!!l~
Cl .~
..9! ~
:>
10
~ .a
tll
- - 2. stupeň základních škol
700 000 ~ '";"
>. :;;: ~ 40 30 20
- - Víceletá gym názia
>41
ru ~
~ .e::
::J ~
70 ~ ť 60 N .~ .g _ 50
650000 .; >
- - Obyvatelsoo ve věku 1 od 10-14 let ~
-g
>.
600000
c3
550000
O ..Do.":s,.""..Do.~..Do.b<..Do.~..Do.fo..Do."..Do.q,..Do.OJ..S!\~..S!\~""..S!\~ r::,b< r::,~..S!\fo ,,~-,,~-,,~-,,~-,,~-"~-,,~-,,~-,,~-,,,,\3'"",,\3'"",,\3'"",,\3'"",,<:5 ",,<:5 ",,\3'"
roky
zdroj: ÚIV: vývojová ročenka školství
V následující kapitole nastíníme
čtenáři
historický vývoj víceletých gymnázií
a jednotné školy na území České republiky. Dále budeme podrobněji hovořit o problému selekce a o roli víceletých gymnázií v českém školství.
3.1.
Historický vývoj víceletých gymnázií a jednotné školy
V této kapitole se budeme zabývat vývojem víceletých gymnázií a myšlenkou jednotné školy na území České republiky. Víceletá gymnázia mají v České republice velkou tradici a s tím se pojí i dlouhodobé diskuse o výhodách a nevýhodách
rozdělování žáků během
povinné školní docházky. V následující kapitole nastíníme základní fakta o vývoji víceletých gymnázií v devatenáctém a dvacátém století.
do roku 1946
První zmínky o víceletých gymnáziích jsou z roku 1849, kdy byl vydán Nástin
organizace gymnázií a reálek v Rakousku, který ustanovil sedmitřídní
reálky jako typ prakticky
zaměřené střední
osmitřídní
školy
gymnázia a vedle toho
připravující
jednak pro praxi,
jednak pro další studium technického oboru (VODÁKOVÁ 2008).
16
Na docházka.
základě
Vzdělání
školských reforem z roku 1869 byla zavedena povinná osmiletá školní bylo poskytováno v pětileté obecné škole, kterou žáci
ukončení
do ll. roku. Po
obecné školy si bylo možné vybrat z následujících zůstali
Pokud si žáci zvolili první možnost, tři
roky v obecné škole. Tento
způsob
pokračovat
v dalším studiu na vyšší
vzdělávání
ve
vědomosti
před
průmyslových
a
společně
byl
z důvodu nejméně
střední
tříletých měšťanských
doplnění
perspektivní,
stejně
možností.
neboť žákům neumožňoval
škole. Druhá volba nabízela nižší sekundární doplňovali
školách, v nichž si žáci
Měšťanské
a pedagogických školách.
třech
od 6.
povinné školní docházky další
tím, než vstoupili do praktického života v odborných
s reálnou školou byly
technickým,
navštěvovali
své teoretické hospodářských,
školy byly zakládány v městech
prostředním článkem
mezi školou národní a ústavem
jako nižší a vyšší gymnázia mezi školou národní a univerzitou
(ŠAFRÁNEK 1918, s. 21, 81). Poslední volbou studia pro žáky z obecné školy byl přechod na střední školu, a to sedmiletou reálnou školu nebo osmileté gymnázium.
Tento školský systém, který podporoval ranou selekci
žáků
od jejich jedenáctého
roku, byl již v meziválečném období velmi kritizován mnohými pedagogy a Příhoda
Václav neboť
uvádí, že po roce 1869 u nás došlo k rozbití školské, a tudíž i národní jednoty,
se mládež stejného
ročníky
vzdělanci.
obecné školy,
věku
(mezi 11. a 14. rokem)
měšťanská
gymnázium. O budoucnosti
dítěte
škola se
tříletá,
začalo
rozdělila
do
těchto typů
škol: poslední
nižší gymnázium, nižší reálka a nižší reálné
rozhodovat v období, kdy
dítě ještě
nebylo zcela
psychicky ani fyzicky vyvinuté (PŘÍHODA 1945, s. 10, s. 64).
Příhoda
Poukazuje na školy) jsou
také kritizuje segregaci ve
skutečnost,
převážně
vyšší kvalita
že žáci
navštěvující
z rodin s vyšším
vzdělání.
vzdělávání
z pozIce sociální spravedlivosti.
střední
školy (osmiletá gymnázia a reálné
nižší
sociálně-ekonomickým
statusem, a tudíž jim byla dána
Snaží se tedy o založení nové jednotné školy, která poprvé v dějinách
národa zahrne " nejen dítky bohatých a vznešených lidí, nýbrž všecky a neurozené, bohaté i chudé, hochy i dívky ve všech
městech,
stejně
urozené
městečkách,
vesnicích
střední
školy. Tak
i dvorcích, jak tanulo na mysli Janu Ámosi Komenskému" (1945, s. 5).
Podle
Příhody
by
mělo
dojít k sjednocení školy
by vznikla škola jednotná, která by
měla
diferenciace uchovává celistvost jednoty.
Příhoda
být
měšťanské
vnitřně
a nižší
diferencovaná, protože každá
uvádí, že odlišnosti mezi lidmi (v pohlaví,
v nadání, ve fyzických vlastnostech atd.) jsou dané skutečnosti. Úkolem diferenciace je 17
sdružovat žáky,
kteří
mají podobnou
úroveň
výkonu, ke
výchovného smyslu diferenciace, jestliže se průměrných
vytvořily
a nadaných, v nichž se diferenciace týkala
má být organizována podle
předmětů
kvalitativně,
-
společné
práci. Bylo nepochopením třídy
trvalé
celkově
všech
žáků
opozdilých,
předmětů.
Diferenciace
jen právě
kvantitativně
žáků,
nikoli podle
(PŘÍHODA 1945, s. 65--68). K této problematice se také vyjádřil Hessen, který se přiklání
k názoru, že
nově
vzniklá jednotná škola musí být vnitřně diferencovaná. nejvhodnější vzdělání,
každému žákovi co vnitřní
tedy
individuálně
všem
ke
se
zaměřuje
je
na každého žáka
(HESSEN 1935, s. 138-167).
dále odmítá obavy, že jednotná škola sníží
rovné
vzdělání.
vzdělanostní úroveň
Spravedlnost je pouze v tom, že je všem
národa.
žákům umožněn
stejný
vzdělávacím zdrojům.
O problematice jednotné školy se války v roce 1945, kdy byl rozvoj československé
domácí
neboť
případě
také, že neexistuje ve školském systému žádný ideální model, který by poskytnu I
žákům
přístup
by poskytnout
kterého je schopen dosáhnout. V tomto
struktura jednotné školy velmi složitá,
Příhoda Připomíná
Měla
začalo
českého
znovu
školství
hovořit
po
skončení
druhé
světové
bezprostředně ovlivněn opatřením
první
vlády. V dubnu tohoto roku byl v Košicích vyhlášen vládní program,
kde byl charakterizován
současný
stav školství a
vyznačen
postup
při
jeho
obnově.
V Košickém vládním programu nebyla myšlenka jednotné školy přímo vyslovena, přesto však díky
iniciativě
některých
teoretiků,
učitelů
a
učitelských
organizací vstoupila znovu
do popředí (VORLíČEK 2004, s. 128).
V této se
vyjádřil
poměrů
době
se rozvinuly i teoretické diskuse o problematice jednotné školy. K tématu
také teoretik O. Pavlík, který tvrdil, že požadavek
neúnosný. Vyššího
vzdělání
nižší
střední
přístup
k vyššímu
škol je za součastných
mohou dosáhnout pouze gymnazisté,
školy pro privilegovanou vrstvu národa. lidu, a tak i
středních
Jedině
vzdělání.
jednotná škola umožní
kteří navštěvují
vzdělání
nejširší
vrstvě
Proto heslem školské refonny je založení povinné
školy a jednotného školského systému, který umožní všem
žákům přístup
na vysokou školu (PAVLÍK 1984, s. 28).
Dalším zastáncem jednotné školy byl rektor Univerzity Karlovy Bohumil Bydžovský. Podle jeho názoru jednotná škola posunuje žákovo rozhodnutí o jeho životním povolání a
směru vzdělání
do
věku
15 let. Souhlasí s myšlenkou, že jednotná škola poskytne všem 18
žákům
stejnou
příležitost
stupně
bude moci
k dosažení pro
provádět
mnohem
dosavadní soustava školství, a to mládeže. Dále uvádí, že dětech
a
určovat
rodiče
ně nejvhodnějšího vzdělání.
důkladnější výběr žáků
hlavně
z toho
důvodu,
Jednotná škola druhého
pro vyšší
střední
školu než
že bude mít k dispozici celek volně
nebudou mít takovou možnost
jim, pro jaké školy se mají rozhodnout,
neboť
rozhodovat o svých
hlavní slovo o
žákově
budoucnosti budou mít školy samy.
Domnívá se, že jednotná škola je také hlavním
přínosem
budou chodit do školy ve svém bydlišti a nebudou muset k myšlence, že jednotná škola by z pěti let školy prvního
stupně
měla
a ze
dojíždět.
být školou nediferencovanou.
čtyř
let druhého
stupně,
kteří
pro žáky z venkova,
další
přiklání
Bydžovský se Měla
výběr
tak
by se tedy skládat
nižší
střední
školy by
tedy nebyl možný (BYDŽOVSKÝ 1947, s. 6). Proti tomuto rozhodnutí a navrhované refonně se
odmítavě
postavil
mluvčí středoškolských profesorů
oznámil, že "jednotnou nediferencovanou školu
Rudolf Mertlík (1947, s. 5), který
nemůže
obhajovat a o její
uskutečnění
usilovat nikdo, kdo má zdravý rozum a miluje pravdu". Podle jeho názoru si jednotnou školu přejí především učitelé
nižší
střední
obecných a měšťanských škol,
škole, natož na
tedy pochybovat, že
právě
střední
kteří většinou
nepoznali studium ani na
škole, gymnáziích nebo reálných gymnáziích. Dovoluje si
oni by mohli o
střední
škole rozhodovat, když ji
vůbec
neznají
(MERTLÍK 1947, s. 8).
Dále Mertlík odmítá tvrzení, že jednotná škola
přispěje
podle
něj
večer
roku 1938, kdy prezident Edvard Beneš vyhlásil mobilizaci. V té
jednotě
byl náš národ vždy jednotný. Navádí refonnátory,
národa sami
přesvědčit.
ať
k udržení jednoty národa, si vzpomenou na
Nesouhlasí ani s tím, že na studia se
zářijový
době
se jistě mohli o
dříve
dostávali pouze
bohatí a
sociálně
slabí byli odmítnuti,
neboť
každý
přece
ví, že
dělnictvu
se po válce žije mnohem
lépe než těm, kteří byli dříve pokládáni za blahobytníky (MERTLÍK 1947, s. ll). Mertlík považuje za správný požadavek, aby všichni vzdělání. Přesto
měli
stejnou možnost k dosažení
se domnívá, že snaha o to, aby nezapadl ani jediný talent,
určitého
nepatří
do
problematiky školské, ale sociální.
V polemice s odpůrci jednotné školy si klade otázku František Kahuda, jak by škola vypadat v nových požadavků
poměrech
měla
lidové demokracie. Myslí si, že jedním z nejdůležitějších
organizace školství, je odstranit nedemokratický školský systém, který
připouští
19
vícečlennou
strukturu škol
školy prvního ukončili
stupně
v době povinné školní docházky. Chce tedy zavést vedle stupně, během
novou jednotnou školu druhého
níž by všichni žáci
povinnou školní docházku. Tak by došlo k odstranění slepých
znemožňují
všem nadaným
úřednickými dětmi
školách, a
těch
ve
dětem přechod
přístupu
s. 9-10). V diskusi o
středních
ke
do škol
vzdělání
třetího
vysvětlován
z nižších sociálních vrstev
dětí
stupně
dětmi rolníků
které
(KAHUDA 1947,
a dělníků v měšťanských
dohromady (KAHUDA 1947, s. 32). Vznik učitelů
jako reakce
znesnadňuje přístup
Diskuse o novém pojetí školy druhého
a čtvrtého
uliček,
uvádí, že nadaní žáci nejsou pouze mezi
školách, ale také mezi
je více než všech ostatních
jednotné školy je tedy dětem
ještě
stupně
na dualistický systém školství, který
k vyššímu vzdělání.
byla velmi složitá, proto asi také v roce
1946 nebyl návrh o jednotné škole ve školském zákoně předložen (VORLíČEK 2004, s. 133).
1948-1989
Po politickém uspořádáním,
jež bylo
střetnutí
v únoru 1948 byl systém parlamentní demokracie nahrazen
označováno
jako lidová demokracie. V dubnu 1948 došlo k přijetí tzv.
zákona o jednotné škole, který vedl k zásadním
změnám
v systému školství. Hlavní zásadou
tohoto zákona byla jednotnost školské soustavy, vyplývající z rovného práva všech na
vzdělání.
Dále se zde
hovořilo
o tom, že ke studiu na vysoké školy nebudou
pouze gymnázia, ale také jiné vyšší odborné školy, které poskytnou
občanů
připravovat
žákům učivo
v takovém
rozsahu, že budou způsobilí dalšího studia na vysokých školách. Zamezí se tomu, že se dosud žáci po
pětiletém
na gymnázia,
rozdělovali
studiu na obecné škole
měli
vyučování
jednotné s
k individuálním odlišnostem (schopnostem, nadání)
tří
skupin a pouze ti,
vzdělání.
možnost dosáhnout univerzitního
základní školy praktikovat
do
vnitřní
kteří
se dostali
Bude se tedy na druhém stupni
diferenciací,
žáků, kteří
při
níž se
přihlédne
se tak budou moci rozhodnout
o dalším studiu až v 15 letech (VORLíČEK 2004, s. 136). V roce 1952 se ukázalo, že pracovníci KSČ a nejvyšší představitelé strany a vlády měli
k zákonu z roku 1948 výhrady.
Uskutečnila
se tedy další reforma, ve které došlo
k zrušení jednotné školy v podobě, jak o ni usilovaly generace v roce 1953 byl
přijat
všeobecné
vzdělání
a druhého
stupně)
nový zákon, v
němž
poskytovala osmiletá
a jedenáctiletá
střední
českých učitelů.
V dubnu
byla stanovena nová školská soustava, kde
střední
škola (vznikla spojením
škola (vznikla z osmi
tříd
školy
dřívějšího
prvního
všeobecně
povinné 20
a ze třech tříd školy výběrové) (ZÁKON 1953). Tím zanikl samostatný typ školy třetího stupně
- gymnázium.
Do roku 1968 se o gymnáziích nemluvilo. Až patnáct let od doby, kdy bylo zákonem v roce 1953
označení
gymnázium pro
střední
školy zrušeno, se tato škola stala
opět článkem
školské soustavy. Čtyřletá gymnázia tak začala znovu poskytovat úplné střední všeobecné vzdělání a připravovat studenty ke studiu na vysokých školách (VORLíČEK 2004, s. 152).
od roku 1989
Po listopadu 1989 se
postupně změnily
podmínky pro rozvoj školství. Jedním z hesel
tohoto období bylo "Rozbít jednotnou školu". České školství se začalo srovnávat se školstvím v zahraničí. Snažilo se o rychlé
změny,
které by
přesvědčily veřejnost
o tom, že zde dochází
k pozitivním refonnám, nenavazujícím na totalitní období.
Víceletá gymnázia se tedy jevila jako
skvělá příležitost
k dosažení
určitých změň.
Navázala na tradici kvalitních víceletých gymnázií z předválečných let a byla prezentována jako
největší
studia než
pokrok ve školství. V roce 1990 došlo k
čtyři
roky, na kterých
začalo
studovat
čím
víceleté gymnázium stalo jedinou možnou cestou společností
chápáno jako mnohem
kvalitnější
obnově
gymnázií s delším obdobím
dál tím více vzdělání
žáků.
pro jejich
vazbu na
celkově
perspektivní koncepci
realizaci nápadu, který nebyl byl
přijat, neboť
vyhovoval
objektivně
struktury školství (MORKES 2009).
děti, neboť
se
bylo
koncepční
studie, ani
politiky. Jednalo se o pouhou
vzdělávací
institucí. Tento návrh
které vedly k pozitivním
změnám organizační
Můžeme
tedy
bylo odpovědí na požadavky veřejnosti v rané fázi
Přesto
vzdělávací
podložen žádnou
požadavkům,
rodičů
škola než nonnální "základka". Zajímavé je, že
vznik víceletých gymnázií v polistopadovém období nevycházel z žádné neměl
Pro mnoho
však vznik víceletých gymnázií
měl
říci,
že znovuzaložení víceletých gymnázií
společenské
i negativní
transfonnace.
důsledky,
na které v 90. letech
20. století poukazovali examinátoři OECD3. Nelíbilo se jim, že víceletá gymnázia konkurují běžným
základním školám a zbavují je nadaných
ze základních škol, se výrazně sníží výkonnostní
žáků.
Tím, že
úroveň tříd
nejschopnější děti
odejdou
na druhém stupni. Základní školy
3 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisationfor Economic Co-operation and Development)
21
budou tak odsouzeny k tomu, že na druhém stupni prospěchem.
nízkým
tím zde vzniká
zůstanou
jenom žáci s průměrným nebo
Podle nich bývá také pravidlem, že dobří
nebezpečí,
učitelé
následují
nadanější děti,
že základní školy se stanou jakousi druhotnou školou, která bude
žáky připravovat pouze pro odborné vzdělávání (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 70). Dále se změní i úroveň na víceletých gymnáziích. Čím více žáků bude mít zájem studovat na těchto školách, tím více se jich bude otevírat. To povede k tomu, že víceletá gymnázia budou muset přijímat
i
průměrné
žáky a
přestanou
se
zaměřovat
na
výjimečně
intelektuální jedince, jak
tomu bylo dříve záměrem. Tým examinátorů, který v roce 1995 přijel do České republiky, se také domníval, že volba školy nižšího sekundárního
stupně
čím
bude
dál tím více záležet
na sociálních, místo studijních kritériích (ÚIV 1996, s. 118-119). České republice tedy doporučoval víceletá gymnázia zrušit a nahradit je společným, vnitřně
diferencovaným
vzděláváním žáků
však Ministerstvo školství, mládeže a gymnázií nedošlo. Další zasedání
tělovýchovy
examinátorů
promarněného času
došlo ke kritice
na druhém stupni základních škol. Na tyto návrhy zřetel
nebralo
a ke zrušení víceletých při
OECD bylo v dubnu roku 1999,
od roku 1996, kdy
kterém
examinátoři naléhavě vyjádřili
problém vzniku víceletých gymnázií v České republice. Při diskusích o základních školách a víceletých gymnáziích však stále
převládal
názor, že veřejnost by návrh o zrušení víceletých
gymnázií považovala za návrat totalitního režimu a hned by jej odmítla. MŠMT si uvědomuje, že raná selekce
žáků
s vysokoškolským studium,
přesto
po pátém
ročníku
vzděláním, kteří
základních škol je
převážně
v ní vidí záruku kvalitní
však tento nespravedlivý
přístup
ke
podporována
přípravy
vzdělání neřeší
rodiči
na vysokoškolské otevřenou
a nechává jej
otázkou (ÚIV 1999, s. 29). Další odmítnutí selektivního školského systému s vnější diferenciací bylo popsáno v "Bílé knize", která přechod
na integrované
vnitřně
vzdělání,
diferencované základní
nejlepší podmínky pro všechny žáky, rozvoj znevýhodněných žáků
doporučuje "komplexně řešit
a který oslabí
důvody
talentů
které umožní
i pro integraci
k vyčleňování
žáků
zdravotně
postupný
vytvářet
a
sociálně
do specializovaných škol
tříd."
S odvoláním na výsledky psychologického výzkumu poukazuje na to, že II let je
brzké
věkové
k negativním
období pro rozhodování dopadům
považují selekci než
skutečné
dětí
dítěte
o budoucí specializaci. Dále se také
selekce na spravedlivost
do víceletých gymnázií za
intelektuální schopnosti
dětí
přístupu
sociálně
ke
vzdělávání:
co
či
příliš
vyjadřuje
"Sociologové
nespravedlivou, protože se v ní více
odrážejí
zvýhodnění
daná
vzdělanostní,
ekonomickou a sociální pozicí rodiny, z níž dítě pochází. (MŠMT 2001, s. 48--49).
22
I přes všechny dané argumenty, které vyjádřili po prvním příjezdu do České republiky examinátoři
začala
OECD, k postupnému útlumu víceletých gymnázií nedošlo, ba naopak se
v průběhu 90. letech poptávka po víceletých gymnáziích a Matějů (2003, s. 69) ve své práci
uvádějí,
postupně
že nejvyšší odchod
dětí
do víceletých gymnázií
byl zaznamenán ve školním roce 1998, kdy žáci víceletých gymnázií populačního ročníku.
Poté však ministerstvo školství
K této tématice se v roce 2001 vrátil
tvořili
začalo počet
gymnáziích regulovat a došlo k mírnému poklesu na přibližně 9 %
zvyšovat. Straková
více než 10 %
míst ve víceletých
populačního ročníku.
sociálně-demokratický
ministr školství Eduard
Zeman, který v souladu s doporučením schváleného Národního programu rozvoje
vzdělávání
v ČR (Bílá kniha) připravil návrh na zrušení víceletých gymnázií. Tento program však nebyl českou veřejností přijat
opatřením
2009). S navrhovaným vzdělanci děti
ze stran
bouřlivé
a vyvolal
českých
elit,
týkajícím se víceletých gymnázií nesouhlasili
neboť
a vnuky, spíše než na rozvoj
společnosti. Skutečnost,
reakce, které vedly kjeho zrušení (GREGER
se
soustředili
vzdělanosti
na poskytnutí nejlepšího
vzdělání
pro své
národa nebo na sociální spravedlnost ve
některých aspektů
že hodnocení
převážně
v českém
vzdělávacím
systému je
silně závislá na sociálně-ekonomickém statusu4 respondenta, potvrdily i výsledky výzkumu
PISA, které se kteří
uskutečnily
na jaře roku 2003.
se
například
zjistilo, že 63 %
nesložili maturitní zkoušku, souhlasilo s tvrzením, že "všechny
ohledu na talent, schopnost a sociální
původ
vysokoškoláků.
je však pouze 24 %
nedostane šanci studovat",
převážně
(63 %). Kdežto vysokoškolsky z výzkumů PISA je, že
třetina
víceletých gymnázií doplácejí 12 %
Při šetření
vysokoškoláků. Někteří
co nejdéle
děti,
souhlasí
opět většina rodičů, kteří
rodičů, kteří
měly
bez
stejného názoru dětí
u nás
nemají "maturitu"
je to pouze 30 %. Dalším poznatkem
nemají maturitu, si myslí, že "na existenci
které tam nemohou studovat", tento názor však sdílí jen
výzkumníci se tedy domnívají, že diskuse o zrušení víceletých
gymnázií byla spíše emotivní než věcnou záležitostí. byl nedostatek kvalitních
vzdělávat společně",
by se
Dále s názorem, že "mnoho nadaných
vzdělaných rodičů
(32 %)
děti
rodičů,
argumentů,
Skutečnost,
jež vedla kjejímu odmítnutí,
které by dokládaly, jakou funkci víceletá gymnázia
v systému vlastně plní a jaké jsou důsledky jejich existence (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 71). V následující kapitole se tedy povinného svých
vzdělávání
žáků.
a na jejich
Uvedená fakta
přínos
naznačují,
zaměříme
na úlohu víceletých gymnázií v období
z hlediska rozvoje
vědomostí,
jaké nesnadné problémy se
dovedností a aspirací
řešily při
transfonnaci
Sociálně-ekonomický status zahrnuje vzdělání matky, vzdělání otce, zaměstnání otce, resp. matky a kulturní bohatství rodiny (knihy, apod.).
4
23
českého stupně,
školství,
přesto
však nešlo o problémy nové.
Právě
jak o tom
svědčí
vývoj našeho školství a zkušenosti ze zahraničí, stojí již po
otázka pojetí školy druhého řadu
let
v popředí pozornosti pedagogické teorie a školské politiky.
3.2.
Víceletá gymnázia jako problém soustředíme
V této kapitole se
vzdělávací
politiky
na studie zabývající se otázkou víceletých gymnázií
v České republice. Odkážeme na nedávné práce Matějů a Strakové, kteří tuto problematiku podrobně
rozebírají. Analýzy v jejich pracích jsou Autoři
výzkumu PISA. rozdílů
vytvořeny
na
základě
již
zmiňovaného
došli k závěru, že víceletá gymnázia jsou "jedním z hlavních
v měřených dovednostech
žáků
zdrojů
mezi jednotlivými školami". To znamená, že dochází
k velkým rozdílům ve výsledcích žáků základních škol a víceletých gymnázií (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 73).
Víceletá gymnázia jsou českou žákům efektivnější způsob
nadaným
veřejností
vnímána jako školy, které nabízí
studia než základní školy.
Matějů
mimořádně
a Straková odpovídají
ve svých studiích na otázku, do jaké míry víceletá gymnázia rozvíjejí schopnosti svých lépe než základní školy. Srovnávají tedy výsledky neboť
čtyřletého
z osmiletého a
na obou typech škol jsou žáci vedeni k vysokoškolskému studiu. Na zřejmé,
studií je
gymnázií,
že žáci z víceletých gymnázií dosahují lepších
přesto
však rozdíly mezi žáky víceletého a žáky
malé. Když vezmeme v úvahu, že do míry
"přebraní"
pět
let studia na
ke
žáků
výběrové
dostatečný.
čtyřletého
škole, která by jim
případě Matějů
žáků
výzkumů zřejmé,
že
čtyřletých
ve
jsou již do jisté většině případů
osmiletého gymnázia
a Straková (2003, s. 74) odmítají hypotézu,
že víceletá gymnázia slouží jako efektivní nástroj pro vzdělávání nadaných Dále je podle
jejich
nabídnout více možností
tedy rozdíl ve studijních výsledcích
V tom
základě
než žáci
kteří
minimálně tři,
měla
gymnázia,
gymnázia jsou velmi
gymnázií přicházejí žáci,
a žáci z víceletých gymnázií mají za sebou
vzdělávání, nemůžeme
považovat za
čtyřletých
výsledků
žáků
vzdělanostní
studentů.
aspirace ke studiu na vysoké škole
JSou mnohem vyšší u žáků víceletých gymnázií než u žáků základních škol (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 210). Studenti z víceletých gymnázií jsou motivováni k dalšímu studiu nejen svými vyššího
učiteli
a spolužáky, ale
vzdělání. Můžeme říci,
prostředí
převážně rodiči, kteří
své děti podporují k dosažení
že vybraní žáci do víceletých gymnázií
těží
z inspirativnějšího
nejen školy, ale také domova, které jim nabízí další možnosti studijního
uplatnění.
24
Na základě výzkumů PIRLS 5 2001 se také zjistilo, že rodiče usilují o přijetí svých dětí na víceletá gymnázia, protože se domnívají, že tím zvýší
pravděpodobnost
úspěchu
jejich
v přijímacím řízení na vysoké školy (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 78). Nepřekvapí nás skutečnost,
tedy
že z větší
části navštěvují
ekonomického zázemí, kde jsou škole.
Matějů
rodiči
sociálně
víceletá gymnázia žáci z lepšího
motivováni k
sebevzdělávání
a ke studiu na vysoké
a Straková dále podotýkají, že studenti na víceletých gymnáziích jsou i finančně
zvýhodňováni, neboť Nepřímým důsledkem
víceletá gymnázia jsou státem více dotována než základní školy. pak je, že na víceletá gymnázia odcházejí
základních škol za lepším platem a také
kvůli efektivnější
a
kvalifikovanější učitelé
bezproblémovější
spolupráci
s vybranými dětmi. Škola může lépe platit učitele a vynaložit více prostředků na lepší vybavení, pokud má
početnější třídy.
Více
žáků
dovolit díky velkému zájmu o studium a také díky
ve
třídách
skutečnosti,
nemusí brát ohled na přítomnost problémových dětí.
si mohou víceletá gymnázia že na rozdíl od základních škol
Průměrný počet žáků
ve
třídě
na druhém
stupni základní školy byl ve školním roce 1999/2000 22,8, na gymnáziu 27 ,8 (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 69).
výběru žáků
Další problém, který vnímáme jako nespravedlivost, je styl
ke studiu na
víceletých gymnáziích. V České republice se obecně předpokládá, že přijímací zkoušky jsou schopny rozpoznat
mimořádně
nadané žáky, pro které jsou víceletá gymnázia otevírána. Toto
tvrzení se však neshoduje s výsledky mezinárodních gymnázia
navštěvují
také
děti,
výzkumů,
které ukazují, že víceletá
které jsou v celostátním srovnání
Víceletá gymnázia se tedy spíše profilují jako školy bez
výslovně
podprůměrné
slabých
žáků
(10 %).
než jako školy
pro mimořádně nadané (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 77). Na základě těchto výzkumů se tudíž domníváme, že ke studiu na víceletých gymnáziích jsou složí
přijímací
aby jejich
děti
zkoušky díky
dlouhodobější přípravě,
přijímáni
již jim poskytnou
také žáci,
rodiče, neboť
si
kteří přejí,
na víceletém gymnáziu studovaly. To vede k tomu, že víceletá gymnázia už
nejsou otevírána pouze pro nabízí svá volná místa i
mimořádně
nadané žáky, což bylo
podprůměrným žákům
z toho
dříve
důvodu,
aby
hlavním
záměrem,
početně
naplnila
ale
nově
vzniklé třídy.
Výzkum PIRLS (Progress in Internationa/ Reading Literacy Study) zjišťoval čtenářskou gramotnost žáků 4. základních škol. K zmapování rodinného zázemí žáků používal žákovské a rodičovské dotazníky. Výzkumu se zúčastnilo celkem 3220 žáků, kteří reprezentovali celou populaci žáků 4. ročníku základních škol. Rodičovské dotazníky vyplnilo celkem 84,8 % rodičů. 21,3 % rodičů uvedlo, že hodlá po absolvování 5. ročníku přihlásit své dítě na víceleté gymnázium (Matějů a Straková 2003, s. 78). 5
ročníků
25
někteří
Dále se
školy dochází velmi brzy, neboť
dítě
přecházeli
žáci v pozdější
u každého
dítěte různý,
ke
vzdělání.
světovými
odborníci mezi
Na
vzdělanostním
době
základě výzkumů můžeme
vzdělání.
Důvody rodičů
přihlášení
Jaké
než po pátém
nerovnostem, než aby
k
důvody
vedou
rodiče
ročníku
rodičů,
kde oba
rodiče
základní školy, neboť mentální vývoj je všem nadaným
větší
spíše ke
žákům přístup
ke studiu na víceletém gymnáziu
dítěte
na víceleté gymnázium, byla jedna
upozorňuje
na
vzdělání.
Mezi
zájem o to, aby jejich
skutečnost,
rodiči, kteří
zřejmé , dítě
že na otázku zda
odpovědělo kladně
na víceleté gymnázium,
mají vysokoškolské
dosáhnou, tím mají
stejný přístup
přispívají
umožnila všem nadaným
o tom uvažuje jen 11 ,5 %. Z následující tabulky je tedy rodiče
žákům
vyvodit, že víceletá gymnázia
k přihlášení svého
dítě
vyzrálé k tomu,
naléhali, aby na víceletá gymnázia
neumožňuje
z otázek ve výzkumu PIRLS v roce 2001. Greger budete v příštím roce hlásit své
dostatečně
škole. S tímto názorem již souhlasili
kteří
spravedlivě
dítěte
svého
střední
válkami,
a tudíž tento systém
k dosažení lepšího
po prvním stupni základní
ve svých 11 letech není ještě
aby se zjistilo, zdali je schopno studia na pedagogičtí
dělení
odborníci domnívají, že k tomuto
že
57,2 %
mají základní školu,
čím
vyššího
studovalo na
vzdělání
výběrové
škole
(2004b, s. 24). Tabulka 2: Podíl rodičů žáků 4. ročníku ZŠ, kteří chtějí přihlásit své dítě na VG podle vzdělání Kategorie Oba
rodiče
Jeden z Oba
Oba
% rodičů, kteří přihlásí své dítě ke studiu na víceletém gymnáziu
vzdělání
vzdělání
11 ,5
má maturitu
16,4
mají maturitu
rodičů
rodiče
podle
základní
rodičů
rodiče
Jeden z
rodičů
19,7
má vysokoškolské
mají vysokoškolské
vzdělání
38,5
vzdělání
57,2
zdroj: Greger 2004b.
Greger tedy index v sobě také
předpokládá,
vzdělání rodičů
víceletém gymnáziu, ale především studie
Matějů
že
" vzdělání rodičů
zahrnuje) rodiny
úspěšnost
a Strakové, ze kterých je
a
sociálně-ekonomický
ovlivňují
žáka v přijímacím
zřejmé ,
že žáci z
status (tento
nejen zájem o studium na
řízení.
" Odvolává se na další
inspirativnějšího prostředí tvoří
26
část
velkou
studentů
na víceletém gymnáziu: "Ze dvou nejnižších tvoří
ekonomického a kulturního statusu
žáků
jen 7 %
kvintilů
sociálně
víceletých gymnázií, zatímco
děti
pocházející ze dvou nejvyšších kvintilů reprezentují 79 % žáků těchto škol." (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003b, s. 79).
Zajímají nás také
zjištění,
víceletém gymnáziu. Podle došlo k z toho
závěrům,
že
gymnáziu. Dále za tímto
důvod
si
rodiče přejí,
PIRLS, jak už jsme přeje,
aby jejich
přání dítěte,
že se jedná o důvodem
stojí
pro rozvoj nadání jejich
Matějů
Tabulka 3:
si
důvodů
aby jejich
zmiňovali
dítě
studovaly na
v předchozí kapitole, se
studovalo na víceletém gymnáziu
které chce samo studovat na víceletém
přesvědčení rodičů,
dětí.
Ostatní
důvody
že víceletá gymnázia nabízí lepší
jsou uvedeny v následující tabulce
a Strakové z výzkumu PIRLS 2001.
Důvody
pro pfihlášení
dítěte
na víceleté gymnázium (procentuální podíl
rodičů, kteří
uvedli daný
jako nejdůležitější , PIRLS 200 I)
Nejdůležitější důvod
pro
přihlášení dítěte
Nespokojenost se základní školou, do které Bezpečnější
na víceleté gymnázium dítě
%
dochází
0,7
na víceletém gymnáziu
4,2
Lepší vybavení víceletého gymnázia
2,1
Po absolvování víceletého gymnázia lepší šance pro prijetí do dalšího studia Lepší príležitost pro rozvoj nadání Víceletá gymnázia umožní
dítěti
dítěte
pobyt ve
Dobrá zkušenost se studiem starších
dítěte
MatěJů,
33,4 21,4
společnosti stejně
sourozenců dítěte
nadaných
studovat na víceletém gymnáziu
dětí
na víceletém gymnáziu
Snaha mít otázku prechodu na strední školu vyrešenou co nejdríve Práni
rodičů
1,8
prostredí víceletého gymnázia
Kvalitnější učitelé
zdrOj:
děti
se tím zvýší jeho šance na přijetí na vysokou školu. Dalším nejčastějším
důvodem rodiče uvádějí,
podle
výzkumů
většina rodičů
důvodu, neboť
příležitost
z jakých
5,6 0,9 4,1 25,8
Straková 2003, s. 78.
27
Postoje
rodičů
a veřejnosti k
rozdělování žáků
Matějů
Touto otázkou se zabývají
do víceletých gymnázií
a Straková,
kteří
ve své práci poukazují na
jednotlivé výzkumy 6, v nichž byly položeny otázky zjišťující názory na dostupnost kvalitního vzdělání v České republice. My se budeme převážně soustředit na postoje rodičů k nerovným
šancím na základě
vzděláni ,
a jakou roli hrají víceletá gymnázia v našem
jednotlivých
výzkumů
vytvořili
jsme
tabulku podle
vzdělávacím
Matějů
možné vyčíst, jak se česká veřejnost dívá na nerovnosti v přístupu ke
Tabulka 4: Vybrané aspekty (%
respondentů vyjádřilo
dětí
Skutečně
vzdělání
rodičů
vzděláni.
patnáctiletých a celé
dospělé
populace
Rodiče
celá populace
54%
68%
46%
58%
75%
59%
23%
55%
49%
64%
které tam nemohou studovat.
22%
48%
u nás na vysokou školu nedostane.
35%
46%
u nás nedostane šanci studovat. mohou svým
O tom, jaké kdo u nás dosáhne studovat. Víceletá gymnázia
systému z pohledu
a Strakové, ze které je
souhlas)
Mnoho nadaných kvalitní
vzdělávacího
systému. Na
umožňují
dětem
vzdělání,
u nás zajistit jen bohatí.
rozhodují jen schopnosti a
bohatým zajistit svým
dětem
Všechny děti by se měly bez ohledu na talent, schopnosti nejdéle vzdělávat společně . Na existenci víceletého gymnázia doplácejí Bez známosti a protekce se mladý
člověk
děti ,
vůle
lepší podmínky. či
sociální
původ
co
zdroj." MatěJŮ, Strakova 2003, s. 98.
Podle tabulky je
zřejmé,
s výrokem, že "mnoho nadaných neshoduje s tím, že 75 % vzdělání ,
že více než polovina dotazovaných (68 %) souhlasila dětí
respondentů odpovědělo, vůle
rozhodují jen schopnosti a
respondenti nemají zcela
ujasněné
příležitost
u nás dostávají
u nás nedostane šanci studovat". Toto tvrzení se však že "o tom, jaké kdo u nás dosáhne
studovat". Tento rozpor
může
být
vysvětlen
tak, že
postoje k tomuto tématu, a nebo že opravdu ti nejlepší
ke studiu, ale nabídka míst je natolik omezená, že se ani na
výběrové školy nedostanou (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 88). Domníváme se, že tento způsob
pro u
by se nelíbil
mimořádně
přijímacích
v současné
většině rodičů, neboť
nadané žáky. V tom
zkoušek
době.
by víceletá gymnázia nabízela jen určitý
případě
uspět. Přesto
počet
míst
by se mohlo stát, že i průměrný žák by nemusel
se nám zdá tento
způsob
Na víceletých gymnáziích by tak studovali jen
mnohem
spravedlivější
mimořádně
než
nadaní žáci, a ne
Všechny tyto výzkumy byly připraveny a koordinovány oddělením Sociální stratifikace Sociálního ústavu AVČR. První byl proveden agenturou STEM (Trendy 9/2003), druhý Centrem pro výzkum veřejného mínění CVVM) při Sociologickém ústavu A VČR (Naše společnost 2003). Třetí výzkum byl proveden v rámci rozsáhlého projektu PISA 2003 (Matějů a Straková 2003, s. 84). 6
28
ti,
kteří
těží
pouze
obzvlášť
z podnětnějšího kteří
pro žáky,
jsou
prostředí
rodiny. Tento
intelektuálně průměrní,
současný
stav není spravedlivý
ale z rodiny necítí takovou motivaci
ke studiu jako jejich vrstevníci.
K zamyšlení je také, že více než polovina kvalitní
vzdělání
názor je v české
se dostává
převážně dětem
české
našeho státu získat poměry
jmenovali špatné ekonomické
"skutečně
z vyšších sociálních vrstev". O tom, že tento
veřejnosti poměrně rozšířený, svědčí
zabraňují občanům
populace se domnívá, že
i
odpověď
na otázku, jaké
vzdělání. Většina respondentů finanční
rodiny a vysoké
důvody
(více než 80 %)
náklady na studium
(MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 88). Nepřekvapí nás tedy, že na základě výzkumů bylo zjištěno ,
že víceletá gymnázia
prostředí
navštěvují
z větší míry žáci,
vzdělanými rodiči.
s vysokoškolsky
kteří
Je tedy jasné, že
pocházejí z podnětnějšího těmto rodičům
existence
víceletých gymnázií vyhovuje a nevnímají ji jako nespravedlivou. Greger (2004b, s. 24) upozorňuje
na
skutečnost,
že
právě rodiče
2001 proti zrušení víceletých gymnázií, důvodu
pro budoucnost. Z toho
souhlasí s tvrzením, že "všechny a sociální
původ
co nejdéle
s vyšším
neboť
vzděláním
svým dětem
také pouze 24 % děti
společně",
by se
byli ve
chtěli
rodičů
měly vzdělávat
veřejné
diskusi v roce
zajistit lepší startovní pozice
s vysokoškolským
vzděláním
bez ohledu na talent, schopnost
zatímco s tímto názorem se
ztotožňuje větší část rodičů
bez maturity (63 %).
zaměříme
Dále se
na to, jak se na roli víceletých gymnázií dívá
Po tom, co jsme uvedli výše, nás "víceletá gymnázia je také
zřejmé,
vzdělání
výrazně
že většina
nepřekvapí ,
zvyšují šanci na
rodičů
se
přiklání
že velká
přijetí
většina rodičů
česká veřejnost.
si
uvědomuje,
že
na vysokou školu". Z následující tabulky
k tomu, že víceletá gymnázia nabízejí
dětem
lepší
než základní školy.
Tabulka 5: Názory
rodičů
patnáctiletých žáků na víceletá gymnázia Rozhodně či
spíše souhlasí Víceletá gymnázia výrazně zvyšují šanci na prijetf na vysokou školu . Víceletá gymnázia umožňují dát dětem výrazně lepší vzdělání. Všechny děti by se měly bez ohledu na talent, schopnosti či sociální původ co nejdéle vzdělávat společně . Kdyby kvalita základních škol byla vyšší, víceletá gymnázia by nemusela existovat. Víceletá gymnázia umožňují bohatým zajistit svým dětem lepší podmínky. Na existenci víceletých gymnázií doplácejí děti, které tam nemohou studovat. zdroj: Greger 2004b
81% 71% 64% 52% 52% 48%
29
Na
základě výzkumů můžeme
dojít k
závěru,
gymnázia
příliš neovlivňuje, přesto vzdělání
vzděláním
se spíše
přiklání
že
věk respondentů
určité
do
míry ano. Dotazovaní s vyšším
k názoru, že víceletá gymnázia umožní jejich
"start" ve studijní dráze a nevnímají je jako nespravedlivé respondentů
liší podle jejich politické orientace.
gymnázia jako nespravedlivé
řešení,
řešenÍ.
dětem výhodnější
Nejvíce se však názory
Pravicově
smýšlející nevnímají víceletá
voliči
ano. Všichni se však shodují
kdežto levicoví
v tom, že víceletá gymnázia poskytují lepší startovní pozici jen pro dětí
pohled na víceletá
poměrně
malou skupinu
(numerus clausus pro víceletá gymnázia je 10 % žákovské populace ve
a domnívají se, že je to nespravedlivé.
Přesto
jinak. Daný aspekt, že by se všechny
děti
měly vzdělávat společně,
patnáctiletých
žáků,
však odmítají
přesvědčení,
třetina
či
11 let),
mělo
že by tomu
být
sociální
původ
dotazovaných (36 %) a mezi
rodiči
bez ohledu na talent, schopnosti
nakonec odmítla více než
věku
kterých se tato problematika týká nejvíce, to byla dokonce
většina
(51 %)
(MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 92).
4.
Vnější
diferenciace v mezinárodním srovnání
Tato kapitola se zabývá popisem
vzdělávacích systémů
vybraných evropských zemí,
ve kterých stejně jako v České republice dochází k rané selekci žáků. Vzhledem k tomu, že se ve své diplomové práci sekundární, budeme se jednotlivých zemí
4.1.
zaměříme
těmto dvěma
přechod
na
oblastem ve
z primární oblasti stručném
popisu
vzdělávání
na nižší
vzdělávacích systémů
věnovat podrobněji.
Německo
Vzdělávání
v Německu je
řízeno
jednotlivými spolkovými vládami, a tudíž se
podmínky škol a jejich osnovy v jednotlivých státech lišÍ. Povinná školní docházka šestým rokem
věku
žáka a zpravidla trvá 9 let, ve
povinnou školní docházku navazuje povinná a trvá další
tři
roky. Preprimární
(Kindergarten), nabízí školní celodenní nebo na
část
dne. V
příprava
vzdělávání,
přípravu dětem
některých
čtyřech
zemích
Německa
na povolání, která je
které je poskytováno sítí od
tří
začíná
10 let. Na
určena
pro
učně
mateřských
škol
let. Docházka je dobrovolná,
spolkových zemích dochází k otevírání tzv.
někdy
předtříd
30
a školních
mateřských
umožňují přechod žáků
škol, které
z preprimárního
stupně
na základní
školy.
vzdělávání
navazuje primární
většině států Německa
základní školy trvají
Dále na preprimární (Grundschulen). Ve
Navštěvují
a Braniborsku jsou šestileté. dvou
ročnících
školních
je všechny
mají žáci zpravidla jednoho
předmětech.
ročnících
Ve vyšších
děti
ve
věku
čtyři
základních škol
roky, pouze v Berlíně
od 6 do 10 (12) let. V prvních
třídního učitele,
se na
stupeň
který je
vyučuje
určité předměty střídaj í
ve všech
specializovaní
učitelé, kteří žáky připravují ke studiu na nižším sekundárním stupni. Úkolem základní školy
je tedy
vzdělávat
žáky tak, aby byli schopni
Na základní škole se umění, tělesná
vyučují
tyto
pokračovat
ve výuce na školách vyššího
předměty: němčina,
matematika, cizí jazyk,
vzdělávacích domů.
k rozvoji celodenních škol a tzv. podpoře žáků přispívají
vlastivěda,
a hudební výchova.
V posledních letech dochází na úrovni primárního a preprimárního
a
stupně.
zařízení
Tato
určeny
se školními nebo sociálními problémy. Jsou
k rovnocenným šancím ve
imigrantů, kteří často
nemají
Určitý počet žáků,
vzdělání.
prostředky
který
Tyto instituce mají
k tomu, aby své děti
připadá
na jednoho
v ostatních zemích OECD. Na preprimární stupni
slouží k individuální děti
pro
zvláště
od 3-10 let
význam pro
děti
plnohodnotně vzdělávali.
učitele,
vzdělávání
vzdělávání
je v
Německu příznivější
se průměrně odhaduje 11
než
dětí
na
jednoho vychovatele, na primárním stupni 19 žáků, na nižším sekundárním stupni 16 žáků, na postsekundárním, neterciárním a terciárním stupni je to 12
stupeň končí čtvrtou třídou.
Primární pokračuje
do 9. nebo 10.
školy studovat,
může
ročníku. začít
navštěvovat
způsob
Navazuje na
na jednoho vyučujícího.
něj
nižší sekundární, který dále
Pokud žák neví, jakou školu chce po
(Orientierungsstufe), ve kterém se Kopp (2008, s. 63), tento
žáků
zaměří
5. a 6.
ročník
tzv.
čtvrté třídě orientačního
základní stupně
na volbu další studijní dráhy. Jak uvádí B. von
je již na ústupu a nerealizuje se v německém školském
systému příliš často.
Desetiletí žáci jsou na sekundárního
stupně.
základní škole
základě doporučení
ze základní školy
To jsou zpravidla hlavní školy (Hauptschulen)
nenavštěvují
žádný typ
pokračující
přijímáni určené
do škol nižšího
pro žáky,
kteří
po
školy (weiterfuhrende Schule). Hlavní 31
školy
končí
vzdělávání.
Desátý
V současné imigrantů,
době
zemích 10.
ročník
ročníkem
a
připravují
hlavních škol je dobrovolný a
tento typ škol není v Německu
příliš
Hauptschule
žáci
získají
navštěvuje
využíván a je
závěrečné
tzv.
předpokladem
(Hauptschulabschluss), které je
pro
přechod
(Berufsfachschulen), odborných škol (Fachschulen) nebo povolání trvají dva roky a po jejich po
různá
žáky na
povolání a další žáků.
ho 30 %
určen převážně
pro
děti
které díky jazykovému handicapu nemají možnost studovat na lepších školách.
ukončení
Po
některých
9., v
ukončení
ukončení
Tyto školy slouží k profesnímu
při
večerních
vzdělávání
av
vysokoškolské zralosti (Fachhochschulreife,
přejít
vzdělání
jako žáci
z hlavní školy, jsou tzv.
vyučování
některých případech
hovorově
školy
reálek. Odborné školy pro
jsou žáci na stejné úrovni ve
celodenním
z hlavní
do odborných škol pro povolání
reálek. Dalším typem škol, kam žáci mohou
odborné školy, v nichž školní docházka
vysvědčení
trvá
půl
roku až
tři
roky.
vedou k dosažení odborné
odborná maturita Fach-Abitur), která
opravňuje ke studiu na odborných vysokých školách (JEŽKOVÁ 2008, s. 68-72).
Další možností po studium od 5. (v obdrží
některých
ukončení
ročníku. Ukončením
státech od 7.) do tO.
závěrečné vysvědčení
vzdělávání
základní školy jsou reálky (Realschulen), které nabízí tohoto typu studia žáci
z reálky (Realschulabschluss), které otevírá možnost dalšího
na vyšších odborných školách (Fachoberschulen) nebo odborných a profesních
gymnáziích (Fachgymnasien, Berujliche Gymnasien). Tato gymnázia trvají ročník)
a po jejich absolutoriu
ukončeném
roky (11.-13.
maturitní zkouškou (všeobecnou vysokoškolskou
začít
zralostí, allgemeine Hochschulreife) lze
tři
studovat ve všech oborech na univerzitách
a vysokých školách.
Dále po z Grundschule 12.ročníku)
čtvrtém
přejít
ročníku
na devítiletá (pro žáky od 5. do 13.
gymnázia (Gymnasien), která jsou
V některých spolkových zemích nebo
orientačního stupně
(od 7. do 12. zemi je
základní školy mohou žáci na
ročníku)
příslušné
mohou
Německa
děti přejít
Německa
se
doporučení
a osmiletá (od 5. do
pokračující všeobecně vzdělávací
trvá základní škola šest let, po na sedmileté (od 7. do 13.
ukončení
ročníku)
školou.
této školy
nebo šestileté
gymnázium. Délka studia na gymnáziu záleží na tom, ve které spolkové
gymnázium
otevřené.
Když
oprávnění
uskutečňuje
z 10.
ročníku
chtějí
ročník,
gymnázia (Gymnasiale Oberstufe, 11.-13. musí mít formální
ročníku)
základě
v
žáci
přejít
některých
na vyšší sekundární
stupeň
zemích 10.-12. a 11.-12.),
víceletého gymnázia. Ve
většině
spolkových zemí
reorganizace devítiletých gymnázií na osmiletá, která nabízí
možnost složení maturitní zkoušky neboli
všeobecně
vysokoškolské zralosti (allgemeine 32
Hochschulreife) již po 12.
ročníku
víceletého gymnázia. Tato zkouška opravňuje ke studiu na
všech vysokých školách. Víceletá gymnázia jsou nejvíce přejde
na ně necelých 30 %
žáků
navštěvovanou
školou v Německu,
po prvním stupni základní školy (EUR YOICE 2006, s. 107).
Dalším typem škol, do kterých žáci mohou
přejít
po
čtvrtém ročníku
prvního
stupně,
jsou školy souhrnné (Gesamtschulen). V těchto školách jsou organizačně sjednoceny všechny tři předchozí
vnitřně
typy (Hauptschulen, Realschulen, Gymnasien) a jsou
diferencované
s rozdílnými výstupy žáků (W ALTEROV Á 2009). Tyto školy patří v Německu k novému, nepříliš rozšířenému
typu integrované školy. Nejvíce se vyskytují v Hesensku a Porýní-Falci.
Podobným typem školy je
organizačně
pedagogicky, ale také území
Německa
např. nově
nazývá jinak,
střední
vzniklá
škola (Mittelschule), spojující nejen
hlavní školu s reálkou. Tento typ škol se na jednotlivých
např.
v Hamburku je to integrovaná hlavní škola a reálka
(/ntegrierte Haupt-und Realschule), v Berlíně a v Hesensku spojená hlavní škola a reálka (Verbundene Haupt-und Realschule) a v Bavorsku regionální škola (Regionale Schule). Po
ukončení těchto
škol žáci získají tzv.
závěrečné vysvědčení
ze
střední
školy (Mittlerer
Bildungsabschluss) a mají stejné možnosti studia jako žáci z reálných škol.
Obecně
lze konstatovat, že Německo odolávalo všem
sjednocené školy, a tedy
patří
Dochází zde k rané selekci stejný
přístup
ke
vzdělání.
příležitostem vzdělání. navštěvuje střední
20 %
vzdělávání
pro
žáků
struktuře
k nejkonzervativnějším školským
do jednotlivých
Pouze
ukončené
které vedly k vytvoření
typů
škol, která
neumožňuje
do
většinou
populace, a jsou to
různých typů
10 let. V tom
podíl
žáků
že v
V současné
době
ti žáci,
kteří
přetrvává
ukončení čtyřleté
žáků
případě
škol. Práce OECD
jsme se
soustředili
až v 8.
uvádějí
jako
věk
na statistické údaje, které by nám stupně
německých
přesně určily
do různých typů škol. Z toho
orientačního
stupně
žáci
německých
důvodu,
spolkových
(Orientierunsstufe) po
Grundschule, jsme získali statistická data, která nám ukazují jasný podíl
ročníku,
škol. Z grafů je
možnost dvouletého
navštěvuje
ročníku němečtí
první selekce
a Braniborsku trvají Grundschule šest let, a v některých
zemích stále
se nedostali na jinou
to jsou víceletá gymnázia, která
odcházejících po absolvování prvního
Berlíně
dětem
v 60. letech byla hlavní škola rozhodujícím typem sekundárního
většinu žáků.
žáků
všem
studium na reálkách a gymnázií vede k lepším
více než čtvrtina školní populace. Následující grafy ukazují, jak jsou v 8. rozdělováni
systémům.
Hlavní školy se stávají tzv. školou "zbytkovou" (Restschule) , kterou
příslušné
Ještě
školu.
ve své
trendům,
kdy dochází k přesnému
zřejmé,
rozdělení německých dětí
do
určitých typů
že zájem o studium na víceletých gymnáziích stále roste, také na nich 33
studuje více než 30 % žákovské populace, zatímco (Hauptschulen)
markantně
klesá. Z grafu
Č.
2 lze
vidět,
počet
žáků
v hlavních školách
jak zájem o tento typ školy od roku
1991 ubývá. Graf Č. 2 Rozdělování německých žáků v 8. ročníku 35
~~~~-~--------------.......,..
30
4700000
25
4600000
41
-=
_ .:: II
4800000
~
> ...
11 = 41 N><J
10
a:~
5
Gesamtschulen 4500000 ~ ~ _ _ Hauptschulen o""'" 4400000 ~ ~ cn .... _ Real schulen 4300000 ~ ~ _ Gymnasien 4200000 .} Obyvatel stvo ve věku od 10-14 let o 4100000
o
o
4000000
o (jl
.í~
,.=Q.~ ~'!
11 C
=
~ ,-
o: c :::
ll.
15
~ ~
~ ~
~ ~
~ ~ ~ ~
~ ~ ď ~ ~ ~
~ ~
~ ~
roky
zdroj: SMTP: Schii/ler, K/assen, Lehren und Abso/venten der Schu/en 1998 bis 2007
Graf Č. 3 Rozdělování německým žáků
v 8. ročníku do víceletých gymnázií a hlavních škol
34 .00 32 .00
c
~c 30 .00
1/1
"5 28.00
.~
I I _..,...~
4600000
[ J!l
~
~
::J
~
>Cll
4400000 >Cll ... Cll
Cll
~ ť
(!)
4800000
>-
4200000 26 .00 4000000
24 .00
o~
~'";'
- ....
- - Gymnasien - - Hauptschulen
1/10
~"O 1\1
>
22 .00
>.c 3800000 O
20.00
3600000
o
- - Obyvatelstvo ve od 10-14 let
věku
~~~~~~~~~~~~~~~'\
~~~~~~~~~~~~~~~~~
Jahr
zdroj: SMTP: Schii/ler, Klassen, Lehren und Absolventen der Schulen 1998 bis 2007
34
4.2.
Rakousko
Stejně
docházku součástí
mateřské
školy
navštěvovaly. děti,
povinná pro všechny a
určené
školy. Tyto školy
pro
začíná
V současné
době
tří
vzdělání
cílem je zajistit obsáhlé a
zdali mají zájem, aby jejich
dítěte.
Primární čtyři
vzdělávání
primárního
dělení
do
stupně,
žáků
po
zároveň
samostatně
vyvážené všeobecné
žáků
organizovaných
a vyvíjet sociální,
žáků.
škol nastává po
ukončení
ročníku
4.
předávají
vzdělání
jsou žáci
přímo přejít
na vyšší
a trvají
čtyři
roky (5.-8. přestup
jim nutné znalosti pro vnitřně
úrovně určitých předmětů
předmětech
přejde
obecné školy (EURYDICE 2003, s. 17). Tyto instituce
V hlavních školách jsou třídy
podle
typů
vzdělání
volbou v Rakousku jsou hlavní školy (Hauptschulen), na které
poskytují základní všeobecné
stupně.
je poskytováno sítí tzv.
a je samostatnou institucí nezávislou na druhém stupni. Jejím
úspěšném ukončení
pracovní proces a
všeobecně
po kterém si žáci mohou vybrat školy v oblasti nižšího sekundárního
vzdělávání. Nejčastější
70 %
děti
roky výuky. Tento typ škol poskytuje
emocionální, intelektuální a tělesné schopnosti a dovednosti
První
do šesti let nejsou v Rakousku
které zde trvale žijí, nezávisle na jejich národnosti. Trvá 9 let
po dovršení šestého roku
stejné základní
od
v Rakousku na povinnou školní
je v Rakousku školní docházka
obecných škol (Volkschulen), které zahrnují pouze žákům
děti
rodičích,
školského systému. Záleží pouze na
mateřské
připravují
jako u ostatních vybraných zemí
žáky na
do škol vyššího sekundárního
diferencované, ve kterých dochází k rozdělování
(matematiky,
vzděláváni společně.
ročník). Připravují
Po
němčiny
a cizího jazyka). V ostatních
úspěšném ukončení
stupeň všeobecně vzdělávacích
Schule, AHS-Oberstufe), kde mohou studovat
hlavní školy mohou žáci
vyšších škol (Allgemeinbildende h6here
čtyřleté
gymnázium s maturitní zkouškou
(Oberstufenrealgymnasium ).
Ostatní žáci,
kteří ukončí
školní docházku, mohou
studium na hlavní škole a nemají stále
pokračovat
Schule), poskytující praktické
vzdělání
na
jednoroční
splněnou
povinnou
polytechnické škole (Polytechnische
ve vybrané profesi, a nebo studovat odbornou
střední
školu (Berufsbildende mittlere Schule) bez maturitní zkoušky, jež trvá jeden až čtyři roky. Dále mohou
stejně
jako žáci z víceletých gymnázií
přejít
na odbornou vyšší školu
(Berufsbildende h6here Schulen, BHS), která je po pěti letech zakončena maturitou.
35
Po
čtvrtém ročníku
vzdělávacích
poskytuje
obecné školy mohou dále
děti přejít
na nižší
stupeň všeobecně
vyšších škol (Allgemeinbildende hóhere Schule, AHS-Unterstufe), který
rozšířené
vzdělání
všeobecné
čtyři
a trvá
(5.-8.ročník).
roky
Tato nižší
sekundárního oblast vzdělávání je zajišťována sítí víceletých gymnázií. Jedním předpokladem pro
přijetí
žákův
na gymnázium je
těmto požadavkům,
musí složit
výborný
přijímací
prospěch
z obecné školy. Pokud žák neodpovídá
zkoušku, která jej
opravňuje
na gymnáziu studovat.
Žáci po čtyřech letech na víceletém gymnáziu ukončí nižší stupeň všeobecně vzdělávacích vyšších škol a mají tyto ročník)
(9.-12.
příležitosti
pro následující
vzdělávání.
na gymnáziu vyššího sekundárního
Bud' pokračují další
stupně,
čtyři
ukončení
po jehož
roky
maturitní
zkouškou lze studovat na vysoké škole, nebo se rozhodnout pro odbornou vyšší školu (Berufsbildende hóhere Schulen, BHS), která
může
být po
pěti
zakončena
letech také
maturitou (EURYDICE 2008).
V poslední
době
organizačně
které pedagogicky a
střední
vznikají v Rakousku tzv. nové
školy (Neue Mittelschule),
spojují hlavní školu s nižším
stupněm
všeobecně
vzdělávacích vyšších škol. Žáci na tento typ škol mohou přejít po ukončení obecné školy.
Cílem nové
střední
školy s vnitřní diferenciací je poskytnout
žákům
od 10 do 14 let
individuální přístup k práci, který vede k dosažení lepších výsledků (SMIED 2009).
Z následujícího grafu je školy (Volkschule)
přejde
zřejmé,
že více než 60 %
do hlavní školy (Hauptschule),
stupně všeobecně vzdělávacích
žáků
přesto
po
ukončení čtyřleté
obecné
však zájem o studium nižšího
škol (Allgemeinbildende hóhere Schulen-Unterstufe)
nepatrně
roste. Graf č. 4 Rozdělování rakouských žáků v 5. ročníku do hlavnich škol a nižšího stlllUtě vSeobecně vzdělávacích
8000
vy'ŠŠich škol 490000 4850CO 480000 47500L 47000( 465000 460000
li
-
AlIgemeinbildende hóhere Schulen-Unterstufe
4> "CI
-
Hauptschulen
~.i! .4> > 4> >
-
Obyvatelstvo ve 141et
o~
-~6.... "5 o
.Q
O
věku
od 10-
455000 r::,r;:;,"> f);
r;:;,r:S-
f);
~<..,
f);
I::l~
'),(S
S'),(S
Jalll'
zdroj: BMUK: Zahlenspiegel und Statistisches Tachenbuch-Archiv 2009, Eurostat
36
Maďarsko
4.3.
Maďarsku začíná
V zemích a poslední
pokračuje
školy jsou v
Děti,
až do 18 let.
ročník mateřské
dříve
povinná školní docházka o rok
Maďarsku vzdělávací
věku,
které dovrší pátého roku
školy (óvoda) a
zúčastnit
přípravy
se
děti
institucí pro
od
tří
než v ostatních vybraných musí
začít navštěvovat Mateřské
do základních škol. součástí
let a jsou
školského
systému.
děti
Od šesti let
škola"), který trvá
čtyři
základní školy (általános iskola-" obecná
roky. Základní školy jsou osmileté (od 6-14 let
hlavním úkolem je poskytnout
žákům
Po prvních
čtyřech
na vyšším stupni této školy, jenž trvá další
ještě
i rodič zkoušejícího žáka.
složit
přijímací
Děti,
které nebyly
čtyři
přijaty
zkoušky po dvou letech druhého
gymnázium (od 12-18 let žáka).
Maďarský vzdělávací
roky, a nebo
přejít
dělat přijímací
může
u nich být
na osmileté gymnázium, mohou
stupně
základní školy na šestileté
systém je tedy velmi podobný našemu,
kdy mají žáci možnost po prvním stupni základní školy nebo
a jejich
letech základní školy mohou žáci
zkoušky na osmiletá gymnázia. Tyto zkoušky jsou písemné nebo ústní a přítomen
dítěte)
takové znalosti a dovednosti, aby byli schopni studovat
stupně.
na školách vyššího sekundárního pokračovat buď
stupeň
nastupují na první
buď pokračovat
na druhém stupni,
na víceletá gymnázia.
Povinná školní docházka je pro žáky bezplatná, pouze soukromé školy mohou vyžadovat školné. Osmileté základní školy jsou v z nich má speciální děti
třídy
ročník,
pro 9.-10.
Maďarsku
v nichž je
samostatnou institucí. Mnoho
zabezpečeno
z méně majetných rodin, které by nebyly schopny
odborné
navštěvovat
vzdělávání
pro
ani gymnázia, ani
odbornou školu.
Učitelé předměty,
neJsou na prvním stupni základních škol specializováni na jednotlivé
ale jsou
přidělováni
ke
třídě.
školu pedagogickou, aby zde mohli určité předměty.
Gymnázia jsou
Na vyšším stupni (5.-8.
učit. Učitelé
ukončena
ročník)
by
měli
mít vysokou
na víceletých gymnáziích se specializují na
maturitní zkouškou; poskytují všeobecné
vzdělání
a připravují své studenty na univerzitní studium.
Po poskytují
ukončení vzdělání
druhého
stupně
základních škol žáci odházejí na
od 14 let, to znamená od
začátku
střední
vyššího sekundárního
školy, které
vzdělávání.
Lepší
37
žáci ze základních škol přejdou na čtyřletá gymnázia, která jsou určena pro žáky od 14-18 let. Po ukončení
čtyřletého
gymnázia s maturitní zkouškou lze studovat na vysoké škole.
Dále se žáci po základních školách mohou hlásit na
(szakkozépiskola), která poskytuje jak všeobecné, tak odborné na vstup na vysokou školu.
Střední
specializovaného odborného
vzdělávání. Během
zkoušku pro povolání.
přiklánějí
let, chlapci se středním
Věkovou
odborná škola trvá
čtyři
střední
vzdělávání
ke školám s technickým
tvoří
zaměřením,
a rovněž
připravuje
roky, po nichž následuje rok
tohoto roku se žáci
skupinu tohoto typu školy
odbornou školu
připravují
žáci ve
věku
na odbornou
od 14 do 18/19
kdežto dívky dávají
přednost
odborným školám se specializací na služby a obchod. Dalším typem škol jsou tzv.
profesní školy (szakiskola),
připravující
žáky na jejich budoucí profesi, nikoliv však ke studiu
na vysoké škole. Tyto školy trvají nejdéle tři roky a jsou ukončeny odbornou zkouškou. Na
závěr
lze konstatovat, že
vzdělávací
školský systém v Maďarsku
stejně
jako
v České republice podporuje ranou selekci žáků, kteří mohou po čtvrtém a šestém ročníku základní školy skládat dětí
kolem 90 %
po
základních škol. Na
přijímací
zkoušky na víceletá gymnázia. Jak ukazuje následující graf,
ukončení
výběrové
prvního
stupně pokračuje
ve studiu na druhém stupni
školy odchází pouze necelých 9 %
žáků
po šestém
ročníku
základní školy.
Graf5
Rozdělovfmí maďarských žáků v 7. ročníku do víceletých gymnázií
a druhého
stupně
základních škol
100 - , - - - - - - - - - - - y - 660000 640000
o
620000 ~ :::
II
600000 -,;a '~
6
- -Víceletá gymnázia
'G),x"",
- -2.
stupeň
základních š kol
~Q)-
580000 560000
o -I--if--il--t-t-+-+-+--+--+--+--+ ~~ !-:)<::I ~ !:)~ ~ ~ :$) !:)IO---<, <.'5 . "'-,,<.'5 ",G ",G '),G 'fS '),G "G ",G r~-
*
.Q
O
> ~
- - Obyvatelstvo ve let
věku
od 10-14
54 OOOO
roky
zdroj: Janák K. Hungarian Centra) Statistica) Office, Eurostat
38
4.4.
Slovensko
Stejně
jako v ostatních vybraných zemích jsou na Slovensku
důležitou součástí
škol,
doplňují
školského systému.
rodinnou výchovu o
rozvoj osobnosti
Mateřské
školy
připravují děti
výchovně vzdělávací činnost
dítěte. Přijímají děti
ve
věku
předškolní zařízení
na vstup do základních
zaměřují
a
se na všestranný
od 3 do 6 let ajsou dobrovolné.
ukončena
Povinná školní docházka trvá na Slovensku deset let a má být po absolvování devítileté základní školy a prvního každému žákovi může
být
nejméně
splněno
nějakého
jeden rok
ročníku střední
druhu odborné
školy. Cílem je poskytnout
přípravy.
vzdělávání
Povinné
docházkou do státních a nebo soukromých škol. Zpravidla
začíná
na
začátku školního roku, ve kterém dítě dosáhlo 6 let. Žák v tomto věku nastoupí do první třídy
základní školy, která je devítiletá. Tato škola má dva oblasti
vzdělávání
vzdělávání
vzdělání
a zahrnuje 1.--4.
a trvá od 5. do 9.
ročníku
trvají osm let.
přijati
Začátkem
ke studiu na
těchto
středních
je také to, že
je
součástí
do oblasti nižšího sekundárního žákům
základní
ukončení čtvrtého ročníku
základní
tanečních konzervatoří,
dvou typech škol. Na osmiletá gymnázia a ročníku
taneční konzervatoře
se
základní školy. Dále zásadní nově
na osmiletá gymnázia je
dosáhnout do školního roku 2011/2012 toho, aby
které také
změně ohledně přijímání
školního roku 2009/2010 však došlo ke
počet přijatých žáků
primární
školách.
do osmiletých gymnázií nebo
nyní mohou žáci hlásit až po absolvování pátého změnou
stupeň
základní školy. Tento typ škol poskytuje
do konce minulého roku tomu bylo tak, že po
školy mohli být žáci
první
stupeň patří
Druhý
a připravuje je na další studium na
Ještě
žáků
ročník.
stupně,
počet přijatých žáků
regulován. Cílem je
na osmiletá gymnázia
nepřekročil hranici pěti procent z celého populačního ročníku (PAJTINKOV Á 2008).
Víceletá gymnázia jsou
všeobecně vzdělávací
vysokoškolské studium. Po osmém
ročníku
dvojjazyčná
let,
gymnázia, která trvají
pět
školy, jež
především připravují
základních škol se žáci mohou hlásit i na
neboť
první rok je
zaměřen
na jazykovou
Osmiletá gymnázia jsou na Slovensku zakládána od roku 1990. Postupem otevírat také gymnázia šestiletá, na která se mohou hlásit žáci z 6. však nejsou na Slovensku víceleté gymnázium je
oficiálně
vedena ve statistikách.
splnění přijímacích
žáky pro
zkoušek,
ročníku
se
začala
základní školy, ty
Předpokladem
opravňujících
času
přípravu.
pro
studovat na
přijetí
na
výběrových
školách.
39
Na osmileté základní školy navazují žákům
školy poskytují
odborné a všeobecné
na vysokoškolské studium, Střední
střední
neboť
školy vyššího sekundárního
vzdělání. Kromě
vyšší sekundární
stupně.
toho je také
vzdělání často končí
Tyto
připravují
maturitní zkouškou.
školy se dělí na gymnáziá, stredné odborné školy a stredné odborné
učilištia.
Čtyřletá gymnázia následují po devátém ročníku základní školy a jsou zakončena
maturitní zkouškou. Stredné odborné školy činností,
a
to
zdravotnických, čtyři
sociálně-právních, uměleckých
které žáci mohou vzdělávají
a končí
technicko-hospodářských,
zejména
roky a zpravidla
školy
končí
přejít
z druhého
žáky v
závěrečnou
na druhý
stupně
ekonomických,
a kulturních. Studium na
pedagogických,
těchto
základní školy, jsou Stredné odborné
příslušném učebním
zkouškou,
stupeň
na výkon odborných
školách trvá
maturitní zkouškou (EUR YDICE 2008). Dalším typem škol, na
čtyřleté
Z následujícího grafu je stupně
připravují především
učilištia.
Tyto
tři
roky
oboru. Studium zde trvá dva nebo
maturitou.
zřejmé,
že
převážná většina žáků přejde
po
ukončení
prvního
základních škol. Zájem o studium na osmiletých gymnáziích však od
roku 1991 stále roste. Nejvyšší podíl přijatých žáků se naměřil v roce 2007, kdy to bylo 9,14 % z celého
populačního ročníku.
Nyní by se však tento
počet měl
neustále snižovat, jak
v souladu s prognózami do roku 2012.
Graf č. 6 Rozdělování
slovenských
žáků
v 5. ročníku do víceletých gymnázií a druhého základních škol
stupně
100 ,--=-- - - - - - - - - ---.. 500000 90
480000 460000 ~ >Cll 440000 > Qj 41420000 > ~ o .... 400000 ~ .g 380000 ]i ~ ni
360000 ;:. 340000
g
"8
-
žáci, kteří pokračují \€ studiu na druhém stupni ZŠ
-
nolé pnjatí žáci na osmiletá gymnázia
-
obyvatelsto \€ léku od 10-14 let
__----......;:=---~ 1 320000 o ~Ff__+__I_+_+_+-+_+_+_+_+_+_I_+_+_I-+ 300000
10
-r>.......'h>."J.A'iI'...~ro....'\ PJ~~~S)... S)"-"JS)~~S)'óS)"-~
...'!>~~...'!>...'!>~~...'!>~~...Oj ...-4-I;$"'I;$"'~I;$''''~I;$'''I;$'''~(;)-
roky
zdroj: ÚIPŠ: Štatistická ročenka školstva SR, Eurostat
40
4.5.
Srovnání
vzdělávacích systémů
V předchozí kapitole jsme se a
nevýběrových
dozvěděli,
že k prvnímu rozdělování
škol dochází v Německu, Rakousku a
Maďarsku
dětí
do
výběrových
v deseti letech žáka,
v České republice a na Slovensku v jedenácti letech. Přesto však musíme podotknout, že Česká republika uvádí první věk selekce až přechod do víceletých gymnázií, nikoli do ukončení
jazykových škol, ke kterému dochází již po
druhého
ročníku
prvního
stupně
základní školy. Školský systém v České republice a v Maďarsku nabízí žákům nejen osmiletá gymnázia, na
něž
stupně
se žáci mohou hlásit po absolvování prvního
základních škol, ale
také šestiletá, do kterých žáci v České republice mají možnost přejít po ukončení sedmého ročníku,
v
Maďarsku
oficiálně
vedena pouze osmiletá gymnázia. Slovenští žáci na nich
ukončení
pátého
šestého
ročníku
ročníku
základní školy. Na Slovensku a v Rakousku jsou
čtyřleté
základní školy a rakouští žáci mohou po
osmiletá gymnázia, která se
oficiálně
nazývají jako nižší
začínají
studovat po
Volkschule
přejít
na
stupeň všeobecně vzdělávacích
vyšších škol. Z jednotlivých grafů Jsme dále zjistili, že v Německu a v Rakousku je podíl odcházejících žáků po čtyřleté Grundschule do víceletých gymnázií přes 30 %. V České republice, na Slovensku a v do 10 %. Na Slovensku se
Maďarsku
počet
je každým rokem
vybraných
žáků
počet nově přijatých gymnazistů
do víceletých gymnázií snaží regulovat a do
roku 2012 se rozhodli pro jeho další omezení na 5 %. V České republice, na Slovensku av
Německu
je pravidlem, že více
dětí přejde
Z následujících statistických údajů vychází, že v do šestiletých gymnázií více 3,08 % žákovské populace
žáků
začalo
do osmiletých gymnázií než do šestiletých. Maďarsku
než do osmiletých.
každým rokem nastoupí ke studiu
Největší
rozdíl byl v roce 2001, kdy
studovat na osmiletých gymnáziích, zatímco na šestiletých
5,04 % (JANÁK 2009). Zajímavé je také, že i přes pokles demografické křivky v Německu a v Rakousku podíl
gymnazistů
stále stoupá.
Počet nově přijatých žáků
do víceletých
gymnázií sice roste, ale ostatní typy škol (Hauptschulen, Realschulen) nemají dostatek a proto vzniká
třetí
typ školy tzv. Gesamtschule, která
Realschulen a Gymnasien. V Rakousku které by
měly
vytváří
pedagogicky a organizačně
sloučit
organizačně
tzv. nové
střední
žáků,
spojuje Hauptschulen,
školy (Neue Mittelschule),
hlavní školu s víceletým gymnáziem
41
Empirická
část
5. Metodologická kapitola Přechod žáků
na víceletá gymnázia a vše co s tím souvisí, bude
v empirické
části
uvědomuje
negativní dopady
diplomové práce. Z teoretické vnější
nevěnuje příliš
mělo hovořit častěji.
způsob vzdělávání určité změny.
a vyžaduje
let na prvním stupni a vnímají Cílem empirické rozdělování žáků
současný
části
ze základních škol,
přechod žáků
na
střední
kteří
přesto
si
se však
lhostejnosti. Tato
stav školství se nejeví jako
Zaujalo nás, jak se k tomuto tématu učitelé
většina odborníků
značné
mladé generace pro život v pluralitní
z víceletých gymnázií, ale také
rozebíráno
Myslíme si, že tomuto tématu
mnoho pozornosti, což vede k jeho zanedbání a
problematika nás velmi zajímá vzhledem k tomu, že efektivní
vyplývá, že
diferenciace v českém školství,
domníváme, že by se o této problematice se
části
podrobněji
společnosti vyjádřili
21. století
nejen
učitelé
s dětmi pracují v průběhu
školy velice
pěti
intenzivně.
diplomové práce je zjistit, (1) jaké názory mají
učitelé
na
po prvním stupni základních škol, jestli v tom vidí spíše výhody nebo
nevýhody. Dále se
zaměříme
na otázku (2) zjakých
důvodů
podle
učitelů
dochází k rané
selekci žáků v České republice. Zajímá nás také, (3) jak se učitelé dívají na vzdělávání nadaných
žáků
vzděláváni
přiklánějí
k názoru, že by
měli
být takto
co nejdéle. Cílem následujících kapitol je také vypozorovat, (4) jak učitelé vnímají
vliv rodinného na
v heterogenních skupinách, a jestli se
prostředí
přijímací řízení
na žákovy školní výsledky. Dále nás zajímá, (5) jak se
ke studiu na
zkoušky dokáží rozpoznat Pro rozpracování
kvalitativním zkušeností s
těchto
s rozdělováním
mimořádně
žáků
školách a zda souhlasí s tvrzením, že
dívají
přijímací
nadané žáky, kterým jsou víceletá gymnázia
určena.
výzkumných otázek jsme zvolili metodologii založenou na
přístupu, neboť
určitým
výběrových
učitelé
se domníváme, že když chce výzkumník odhalit podstatu
jevem (v našem
případě učitelů
základních škol a víceletých gymnázií
po prvním stupni), je vhodné použít
právě
tento druh výzkumného
přístupu.
42
5.1.
Charakteristika výzkumu - fenomenologické zkoumání
začátku
Na a
určí
případu
typického
kvalitativního výzkumu si výzkumník vybírá téma
základní výzkumné otázky. V našem
přechodem žáků
z pátého
ročníku
případě
jsme si vybrali téma, které se zabývá
základních škol do víceletých gymnázií, a jednotlivé
specifické výzkumné otázky jsou v empirické
části
podrobněji
diplomové práce
(viz kap. 5.4.). Otázky mohou být v průběhu výzkumu modifikovány a důvodu
rozepsány
doplňovány.
Z tohoto
se kvalitativní výzkum považuje za emergentní nebo pružný typ výzkumu.
Kvalitativní výzkumník vyhledává a analyzuje informace, jež vedou k prozkoumání v terénu, kde se
něco
neboť
jeho
pozorovanému fenoménu a získat o
něm
výzkumných otázek. Seznamuje se s novými tazateli a pracuje děje
přímo
(HENDL 2005, s. 50). Zvolili jsme si formu kvalitativního výzkumu,
výhodou je, že
umožňuje podrobněji porozumět
detailní informace.
S kvalitativním výzkumem se spojuje
několik přístupů. Některé
z nich mají v této
oblasti pevné místo a považují se za základní. Hendl (2005, s. 103) ve své práci uvádí jako základní
přístupy
případovou
kvalitativního výzkumu
studii, etnografický výzkum,
zakotvenou teorii a fenomenologický výzkum.
Na
základě
odborné literatury jsme se rozhodli pro výzkum vempirické
diplomové práce použít porozumění
učitelů
přístup
fenomenologického výzkumu. Tento
tomu, jak jedinci vnímají
určitou
zkušenost. V našem
přístup
případě
klade
škol. Dále Hendl (2005, s. 128)
říká,
důraz
na
jsme se dotazovali
ze základních škol a víceletých gymnázií na vlastní zkušenost s přechodem
výběrových
části
žáků
do
že "hlavním cílem fenomenologického
zkoumání je popsat a analyzovat prožitou zkušenost se specifickým fenoménem, kterou má určitý
jedinec nebo skupina
fenomenologické studie shromažďuje
jedinců."
vytváří
Výzkumník tedy analyzuje získaná data a v rámci
popis a interpretaci
sdělených prožitků.
Tyto data badatel
pomocí kvalitativního rozhovoru (HENDL 2005, s. 128). V následující kapitole
seznámíme čtenáře s metodou
sběru
dat, kterou jsme pro vlastní výzkum použili.
43
5.2.
Metoda výzkumu - polostrukturovaný rozhovor
Rozhovor je
nejčastěji
používanou metodou
sběru
dat v kvalitativním výzkumu. Jak
říkají Švaříček a Šed'ová (2007, s. 159), používá se pro něj označení hloubkový rozhovor
(in-depth interview), který účastníka
můžeme
definovat jako nestandardizované dotazování jednoho
výzkumu zpravidla jedním badatelem pomocí
několika otevřených
otázek. Pro
výzkum jsme si tedy vybrali polo strukturovaný rozhovor, který vychází z předem připraveného seznamu témat a otázek (ŠVAŘÍČEK A ŠEĎOV Á 2007, s. 160). Pelikán (2004,
s. 118) také tvrdí, že polostrukturovaný rozhovor se používá pro ty volnější
interview má
charakter a
část
je
přesně
vedena na bázi
Na rozhovor s vybranými tazateli je nutné se předvýzkum,
v
předvýzkumu
němž
jsme zmapovali dané
kdy
předem připravených
řádně připravit,
prostředí
případy,
proto jsme
jsme se vybavili teoretickými znalostmi zkoumaného
prostředí
schéma základních témat, která vycházejí z hlavní výzkumné otázky.
a
otázek.
udělali
hlavního výzkumu. Na
tzv.
základě
vytvořili
Při tvoření
část
jsme
daného
schématu jsme se inspirovali schématem polostrukturovaného rozhovoru pyramidový model, o kterém
hovoříme
v následující
provedli s některými vybranými
části
učiteli
diplomové práce (viz kap. 5.4.).
Předvýzkum
z hlavního výzkumu a v následuj ící ukázce je
jsme vidět,
jak jednotlivé rozhovory probíhaly:
Ukázka
č.
1:
Předvýzkum,
rozhovor s paní učitelkou Evou
Tazatel: " Kolik žáků z Vaší třídy se hlásilo na víceletá gymnázia?" Eva,
učitelka
základní školy, první
stupeň:
" Hlásilo se mi, # myslím, že
čtyři
žáci. "
Tazatel: =" Z kolika? " Eva: "Z třiceti dětí. " Tazatel: ="A najaká víceletá gymnázia?" Eva: #" Bylo to na Seifertovo gymnázium, pak tam byl PORG právě # a dvě na Štěpánskou. " Tazatel: "Co si myslíte o tom, že žáci z Vaší třídy dělají přijímací zkoušky na víceletá
gymnázia a druhý stupeň základní školy s Vámi již nebudou absolvovat? Eva: "No, myslím si, že je to
úplně zbytečný,
jakoby, pakliže to dítě není vyloženě talentovaný
na to, aby šlo na gymnázium, tak je zbytečný, aby chodilo na to gymnázium, protože # ... vlastně
v podstatě ... #,
M: =" V čem je to zbytečné?"
44
Eva: " V podstatě jakoby ten systém, kterej nám byl ted'ka nastaven ze shora, na základě R VP
bylo vytvořeno ŠVP <Školní vzdělávací program>, a ... jakoby ten systém, který je nastaven na gymnáziu, je ted'ka na základkách taky, takže jakoby je tam je
nějakej společnej
úplně
studijní základ, a pak si volí ty povinně volitelné předměty, a ten systém
stejnej jako na tom gymnáziu, takže
proč by děti měly
vlastně
tohleto je podobný, tudíž nevidím důvod,
odcházet zejména kvůli tomuhletomu na gymnázia.
Hloubkový rozhovor zpravidla trval jednu hodinu (úvodní fáze 10-20 minut, hlavní fáze 30--40 minut a fáze účastníkům
výzkumu
ukončovací
představili
5-10 minut). Na
začátku
každého rozhovoru jsme se
a seznámili jsme je s tématem diplomové práce a základními
pravidly výzkumu. Upozornili jsme tazatele na garanci anonymity a požádali jsme je o souhlas rozhovor nahrávat. Vybraným kterých jsme věk
a
chtěli
vzdělání
učitelům
jsme také kladli úvodní otázky, na
základě
zjistit délku praxe, osobní zkušenost se studiem na víceletém gymnáziu,
respondenta. Jednotlivé úvodní otázky jsou sepsány v přepsaných rozhovorech
(viz příloha I, II).
Ukázka
č.
2: Seznámení se základními pravidly a zásadami výzkumu
Tazatel: "Na úvod bych Vám
chtěla říci
pár informací o mé diplomové práci a o tomto
rozhovoru. Studuji na Pedagogické fakultě v Praze a nyní píši diplomovou práci, která se zabývá
přechodem žáků
z pátého
učiteli,
mám pět
rozhovory s deseti potom
pět učitelů
denně v
neboť
části
se domnívám, že Vy
svých
dětí
základních škol do víceletých gymnázií. Vedu
ze základních škol, kteří vyučují
kteří vyučují v pátém ročníku,
učitelé
kteří
hodně
převážně
na Vaše vlastní
zkušeností s tímto tématem,
neboť jste
na víceletá gymnázia odchází, ale také s jejich
velmi prožívají.
neexistují dobré nebo špatné
máte
odpovědi,
Chtěla
a
primy. S těmito rozhovory budu dále
mé diplomové práce. Budu se ptát
kontaktu nejen s žáky,
kteří přechod
učitelů
z osmiletých gymnázií,
pracovat v empirické názory,
ročníku
jsem Vás tedy upozornit, že
všechny Vaše názory
mě
při
rodiči,
rozhovoru
velice zajímají. Tento
rozhovor je anonymní a v mé diplomové práci pouze uvedu, že jste žena, kolik je Vám let, a že vyučujete
na základní škole v Praze. Tento rozhovor s Vaším svolením budu nahrávat, ale
dále budu pracovat pouze s jeho mohl někdo poznat.
Chtěla
přepisem,
takže se nemusíte obávat, že by Vás podle hlasu
bych Vás také upozornit na právo zeptat se na cokoliv, pokud Vám
45
nějaká
otázka nebude jasná nebo srozumitelná, tak Vám ji ráda zopakuji. V žádném případě
nemusíte odpovídat na otázky, které pro Vás mohou být nějakým způsobem ohrožující ... "
5.3.
učitelů
Popis dotazovaných
učitele, neboť
Pro výzkum jsme si vybrali
nejpřesněji.
o této problematice mluvit přechod
svých
pět učitelů
dětí
byli
na
třídními
osmiletého gymnázia. převážně
škol.
střední
Soustředili
v období jejich
Záměrně
rozhovoru probírali. škol s aprobací
přechodu
na
střední
věku může
zaměřenou
základní školy a
různou
učitele
ze základních škol.
měla
Záměrně
ve školství. Dále bychom
vzdělání,
pět učitelů vyučuje
primy
učitele, kteří
věkových
paní
učitelka,
dělali,
ročníku
základních neboť
se
které jsme
při
kategorií,
byli absolventi vysokých na základní škole po
proveden také s učiteli, působila
jež ve školství
z víceletých gymnázií,
jsme dali fiktivní jméno pro
už
kteří působí
zajištění
nějakou
mají
třicet
šest
a dva
delší dobu
učitelé
působí
jeho anonymity.
rozepsány jednotlivé informace o
kolik jim je let, jestli mají
kteří
tři učitelky
podotknout, že všichni vybraní
podrobněji
pracují s dětmi
tématům,
jsme se snažili vybrat také muže,
učiteli
V následujících tabulkách jsou
z toho
učitel vyučoval
záměrně
pět učitelek
chtěli ještě
v pražských školách. Každému
Zajímalo nás, jaké mají
různých
na učitelství. Pouze jeden pan
délku praxe. Nejdelší praxi
na
s kterými jsme rozhovor
let. Pro rozhovor jsme nakonec vybrali učitele
převážně
rodiči, kteří
učitelům,
školy po absolvování pátého
absolvování víceletého gymnázia. Výzkum byl
oni jsou schopni
v kontaktu s žáky a také s
ovlivnit názory k jednotlivým
Většina učitelů,
právě
Otázky jsme položili deseti
jsme se tedy
jsme se snažili vybrat
domníváme, že otázka
řeší.
ročníku
v pátém
se domníváme, že
denně
Jsou
školy velmi
výběru
- procedura
učitelích.
praktickou zkušenost
s výukou na víceletém gymnáziu a zdali mají zájem o to, abych jejich
děti
na víceletém
gymnáziu studovaly. Dále jsme se ptali na informace zjejich praxe, jak dlouho víceletém gymnáziu nebo na základní škole a kolikrát již učili primu nebo pátou
působí
na
třídu.
46
Jméno: ALENA Škola: víceleté gymnázium Věk:
43 let
Praxe: 20 let ve školství Vzděláni:
(odučila
4 primy)
Filozofická fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor:
český jazyk
a literatura,
dějepis
Vyučované předměty: český jazyk, dějepis
Zájem, aby vlastni
ditě
studovalo na viceletém gymnáziu: pouze v tom
víceletém gymnáziu zralé, v ostatních
přídech
hledalo jinou studijní cestu pro své budoucí
by si to
nepřála
případě,
a spiše by své
dítě
jestli je
dítě
pro studium na
podporovala k tomu, aby si
uplatnění.
Jméno: IVETA Škola: víceleté gymnázium Věk:
58 let
Praxe: 36 let ve školství z toho na víceletém gymnáziu 16 let (odučila 6 prim) Vzděláni:
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor:
Vyučované předměty: český jazyk,
český jazyk
a literatura, francouzský jazyk
francouzský jazyk
Zájem, aby vlastni ditě studovalo na viceletém gymnáziu: vlastní
děti
nemá, ale všichni
její synovci a neteře na víceletém gymnáziu studovali a domnívá se, že to pro
ně
byla vhodná volba.
Jméno: KLARA Škola: víceleté gymnázium Věk:
33 let
Praxe: 4 roky ve školství Vzděláni:
(učí
první primu)
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor:
studuje anglický jazyk jako
rozšiřující
studium také na Pedagogické
Vyučované předměty: německý jazyk,
Zájem, aby vlastni
ditě
tento
přechod
fakultě
přihlásí,
dějepis.
jazyk,
V současnosti
UK v Praze.
dějepis
studovalo na vfceletém gymnáziu: pokud
s manželem na víceleté gymnázium případě
anglický jazyk,
německý
protože se domnívají, že když
dětem
učení půjde,
dítěti učení
na střední školu neměl odkládat až po absolvování devátého
tak je
určitě
jde, tak by se v žádném
ročníku
základní školy.
47
Jméno: RADKA Škola: viceleté gymnázium Věk:
30 let
Praxe: 4 roky ve školství Vzdělání: stupeň
(odučila
2 primy) německý
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor:
český
jazyk a
jazyk pro druhý
a střední školy
Vyučované předměty: německý jazyk
Zájem, aby vlastní
dítě
studovalo na víceletém gymnáziu: záleží na jejich vztahu k učení; pokud by se jí
zdálo, že jsou studijní typy a že je baví se
učit,
tak by o osmiletém gymnáziu
přemýšlela,
pokud by se
orientovaly spíše prakticky, tak ne. Osobní zkušenost se studiem na viceletém gymnáziu: následně
studovala osmileté gymnázium, které bylo
zkráceno o rok, takže se z něho stalo sedmileté gymnázium. Byla studentkou prvního
revoluci, který
začal
studium obohatilo, názoru
nejdříve
složitější.
studovat na viceletém gymnáziu. Je ráda, že viceleté gymnázium
obzvlášť
v cizich jazycích. Soudržnost
Domnívá se, že všichni zjejího
ročniku
určitě
vznikala spíše ve dvojicích nebo po skupinkách,
dětského
byli docela
vyhranění
navštěvovala,
výběrové třídě
kolektivu ve
ročníku
po
protože jí
je podle jejího
individualisté, takže
přátelství
nebyli stmeleným kolektivem.
Jméno: VERONIKA Škola: viceleté gymnázium Věk:
28 let
Praxe: 4 roky ve školství z toho 3 roky na víceletém gymnáziu a I rok na druhém stupni základní školy Vzdělání:
Fakulta tělesné výchovy a sportu UK v Praze, kombinace dvou
Vyučované předměty: tělesná
Zájem, aby vlastní
dítě
oborů: tělesné
výchovy a matematiky
výchova, matematika
studovala na víceletém gymnáziu: v budoucnu by si
gymnáziu studovaly, protože asi jako každý
rodič
na viceletých gymnáziích mohou toho nejlepšího
bude chtlt, aby
vzdělání
měly
přála,
co nejlepší
aby její
vzdělání,
děti
na viceletém
a myslí si, že
právě
dosáhnout.
Jméno: JANA Škola: základní sportovní škola Věk:
34 let
Praxe: 17 let ve školství
(odučila
4 páté třídy)
Vzdělání: Pedagogická fakulta v Ústl nad Labem, obor: učitelství pro I. stupeň ZŠ kombinovanou formou Vyučované předměty: všechny předměty v 5. ročníku ZŠ
Zájem, aby vlastní dftě studovalo na víceletém gymnáziu: pokud by měla vlastní
dítě,
které by
mělo
dostatek
schopnosti a vědomosti k tomu, aby studovalo na viceletém gymnáziu, tak by byla ta, která by prosazovala, aby zkusilo složit přijímací zkoušky. Je to pro ni postaráno a domnívá se, že pokud
dítě
určitá
má nějaké
prestiž a záruka toho, že
vědomosti,
které
přesahují
člověk
má o své
dítě
po
určitou
rámec standardu v dětském
kolektivu, takje škoda ho nechávat ve třídě, která se dál nerozvíjí. Tím chce tedy řici, že po odchodu gymnázia se v každé
třídě úroveň
výuky
značně
dobu
děti
na
sníží.
48
Jméno: EVA Škola: základní škola Věk:
28 let
Praxe: 8 let ve školství
(odučila
3 páté
třídy)
Vzděláni: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor: učitelství pro I. stupeň ZŠ se specializací
dramatická výchova Vyučované předměty: všechny předměty v 5. ročníku ZŠ
Zájem, aby vlastni
ditě
studovalo na víceletém gymnáziu:
určitě
by
nechtěla,
aby její
dítě
studovalo na
víceletém gymnáziu, protože má svojí vlastní negativní zkušenost. Osobní zkušenost se studiem na víceletém gymnáziu: studovala osmileté gymnázium v Praze a byla to pro ni negativní zkušenost. Svému
dítěti
by to nikdy
gymnázium byl velkým stresem, a to a nevyhovovaly jí povahové rysy jako takové jsou dost
nepřála,
převážně
z toho
některých vyučujících
zkostnatělé
protože pro ni
že se jí
z prvního markantně
stupně
přístup
přátelský přístup
k žákům,
kteří
jsou
na víceleté
zhoršil
na víceletém gymnáziu. Domnívá se, že
a chybí na nich lidský
nejhorším životním období a po kantorech tento
důvodu,
přechod
prospěch
střední
momentálně
školy
ve svém
vyžadují.
Jméno: ZUZANA Škola: základní jazyková škola Věk:
47 let
Praxe: 20 let ve školství (3 páté
třídy)
Vzdělání: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor: učitelství pro 1. stupeň ZŠ
Vyučované předměty: všechny předměty v 5. ročníku ZŠ
Zájem, aby vlastní dítě studovalo na viceletém gymnáziu: gymnáziu, protože dali s manželem
přednost jazykové
nechtěla,
aby její děti studovaly na víceletém
základní škole, která je velmi kvalitní.
49
Jméno: PETR Škola: základní škola Věk:
38 let
Praxe: 14 let ve školství
(odučil
4 páté
třídy)
Vzděláni: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, obor: učitelství pro I. stupeň ZŠ se specializací tělesné
výchovy, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy
Vyučované předměty:
všechny
předměty
v pátém
ročníku
základní školy a náboženství
Zájem, aby vlastni ditě studovalo na viceletém gymnáziu: rozhodoval by se v situaci, až by jeho děti byly v pátém
ročníku
základní školy. Zeptal by se sám sebe, jak na tom jsou s
jestli se na to cítí i osobnostně, protože z vlastní zkušenosti ví, že i chytré trápit, protože
přechod je
pro ně velkou
učením, děti
jaký
přístup
maj í ke škole a
se na viceletém gymnáziu mohou
změnou.
Jméno: LUKAŠ Škola: základní jazyková škola Věk:
28 let
Praxe: 10 let ve školství (odučil jednu pátou Vzděláni: ukončené středoškolské vzdělání
Vyučované předměty:
všechny
třídu)
s maturitou
předměty
v pátém
ročníku
základní školy, na druhém stupni také
vyučuje
informatiku ditě
Zájem, aby vlastni
studovalo na viceletém gymnáziu: neví, jestli by
studovaly na viceletém gymnáziu. Líbí se mu spíše
přál,
přístup
chtěl,
aby jeho vlastní
k žákům na základní škole, kde on
vyučuje,
děti
a tak by si
aby jeho děti na této škole studovaly.
Osobni zkušenost se studiem na viceletém gymnáziu: odmaturoval na sedmiletém gymnáziu a neví, jestli to pro
něj
bylo
něčím
základní škole se v
lepším nebo horšim. Vzpomíná si, že se mujenom podstatě
Když budeme infonnace (škola,
stal
podprůměrný
učitele
věk,
s využitím
žáků
délka praxe).
vnější
po pátém
diferenciace v
příliš nepřidalo
v textu jmenovat,
vypozorovali, že v našem vzorku lze k rozdělování
žák, a to
Při
výrazně
přiřadíme
rozlišit
tři
prospěch,
z jedničkáře na
k jeho sebevědomí a dalšímu snažení.
shromažďování
zásadně
zhoršil
typy
do závorek o nich jednotlivé jednotlivých infonnací jsme učitelů
podle toho, jak se staví
ročníku
základních škol. Prvním typem jsou
českém
školství souhlasí a nedokáží si
učitelé, kteří
představit,
že by tomu
bylo jinak. Vnímají rozdělování žáků po prvním stupni jako určitou tradici v České republice, která je vhodnou alternativou pro
vzdělávání
všech
dětí. Příkladem
takového typu
vyučujícího
50
může
učitelka
být paní
českých žáků
po pátém
ročníku
dobře,
tady ta víceletá gymnázia a myslím si, že je to aby se zrušily, protože si dovedu
žáků je učivo
představit,
příkladem můžeme
odpověděla
stejnou otázku
vlastně
jiná, a je potřeba to od sebe
že by ti nadaní žáci na tom druhém stupni
uvést paní
oddělit,
učitelku
Veroniku (VG, 28, 4), která na
to jakási povinnost je
dělit.
úroveň těch
aby ti slabší měli prostor pro to, aby se
svojí rychlostí a zase naopak ti lepší žáci nebyli neustále zdržováni dělení,
byla
že se k tomu vrátilo. Byla bych nerada,
takto: "Já si myslím, že je to asi potřeba, protože ta
Takže si myslím, že je dobré to
důvodu
základní školy do víceletých gymnázií a z jakého
podle ní k tomu dochází, odpovídá: "Je to ta tradice u nás, už za první republiky
strádali. " Dalším
rozdělování
Klára (VG, 33, 4), která na otázku, jaký je její názor na
těmito
učili
to
slabšími.
jak pro ty slabé žáky, tak i pro ty dobré. Myslím si, že je
"
učitelé, kteří
Druhým typem jsou
vnímají negativní vlivy
školství, ale pokud žáci po absolvování pátého gymnázia, tak proti tomu v
podstatě
ročníku
vnější
základní školy
nic nemají. Takovým
diferenciace v českém přecházejí
na kvalitní
příkladem může např.
být paní
učitelka Zuzana (ZŠ, 47, 20), která si uvědomuje, že díky vnější diferenciaci zůstávají na
druhém stupni základních škol
děti,
které nejsou
příliš
víceletá gymnázia neodsuzuje. K tomuto tématu se
motivovány k další práci, vyjádřila
přesto
takto: "Ze základních škol
opravdu odcházejí kvalitní děti, protože ta víceletá gymnázia nám je seberou, a to, co v současné
době
v oku, když to učit.
na druhém stupni základních škol, je tak
řeknu
tímto
způsobem,
však
trošičku
jako na
opravdu dneska na druhém stupni je
zůstává
zamáčknutí
slzy
trošičku očistec
No, to je z mého pohledu. Zkrátka ty gymply nám sbírají kvalitní děti. Nejsem proti nim,
zásadně
ne. Pokud je to dobrý gympl, tak určitě to má něco do sebe. "
Posledním typem jsou pátého
ročníku
učitelé, kteří
základních škol,
neboť
se
nesouhlasí s rozdělováním
přiklánějí
k názoru, že
žáků
po
děti různých
ukončení
schopností
a dovedností by měly být vzdělávány co nejdéle společně. Příkladem je paní učitelka Eva (ZŠ, 28, 8), která se domnívá, že
"obecně
není dobrý, aby ty
ta skupina musí zůstat pořád jakoby
sociálně
znamená, aby tam bylo široký pole
těch dětí,
potřebuje naučit
jedinci
fungovat ve
měli zůstat
nezůstanou
společnosti
kteří prostě
odcházely na gymnázia, protože
heterogenní, ale i
vědomostně
heterogenní. To
a nebo respektive osobností, protože
dítě
se
s pestrou paletou osobností, proto by tam takoví
a takovým jakoby bolavým místem
ti tahouni,
děti
vedou tu
třídu
a
těch
základních škol je, že opravdu tam
někam ji
táhnou. "
51
5.4.
Pro
učiteli
Vybrané otázky pro rozhovor s
sběr
dat jsme využili metodu polo strukturovaného rozhovoru.
Při
jeho
přípravě
Jsme vycházeli z tzv. pyramidového modelu, kdy je základní výzkumná otázka (ZVO) nejprve rozložena na specifické výzkumné otázky (SVO) a tyto specifické výzkumné otázky jsou dále rozloženy do otázek tazatelských (TO) (ŠVAŘÍČEK A ŠEĎOV Á 2007, s. 166). Jak učitelů
ze základních škol, tak
učitelů
z víceletých gymnázií jsme se ptali na stejné otázky,
které jsou zde vypsány.
Schéma polostrukturovaného rozhovoru (ZV O) Jakým
způsobem
- (SVOl) Jak čeští
-
se odráží vliv vnější diferenciace na
učitelé
školství.
vnímají rozdělování žáků po prvním stupni základních škol? rozdělování žáků
(TOl) Jaký je Váš názor na
víceletých gymnázií, vidíte v tom -
českém
nějaké
ročníku
po pátém
základní školy do
výhody nebo nevýhody?
(SV02) Z jakých důvodů podle učitelů dochází k rané selekci žáků v České
republice? - (T02) Zjakého
důvodu
podle Vás k tomuto
rozdělování žáků
po prvním stupni základní
školy dochází? -
(T03)
Někteří
mimořádně
lidé se domnívají, že víceletá gymnázia jsou
nadané žáky,
kteří
převážně určena
pro
by na druhém stupni základní školy strádali. Co si o tom
myslíte Vy? - (SV03) Jak se
a jestli se -
učitelé
přiklánějí
dívají na
vzdělávání
k názoru, že by
měli
(T04) Myslíte si, že je možné podporovat i v rámci širšího kolektivu
běžné třídy
žáků
nadaných
být takto
v heterogenních skupinách
vzděláváni
výjimečně
nadané
co nejdéle?
děti
a rozvíjet jejich talent
na druhém stupni základní školy?
Proč
si to
myslíte? - (T05) Co by podle Vás napomohlo k tomu, aby docházelo na druhém stupni základních škol k podpoře nadaných - (T06) Jak by podle Vás
žáků?
měli
být vzděláváni
mimořádně
nadaní žáci?
52
~
Někteří
(T07)
společně
s ostatními Proč
myslíte Vy? ~
dětmi
mimořádně
jen tehdy, když jim bude
si to myslíte? Jaká zvláštní
nějaký přínos
(T08) Vidíte skupině?
lidé se domnívají, že by
péče
v tom, když jsou
věnována
zvláštní
by to podle Vás
měla
být
péče.
vzděláváni
Co si o tom
být?
děti společně vzdělávány
v heterogenní
Jaký?
~
(SV04) Jak
~
(T09) Pro jaké žáky jsou víceletá gymnázia určena?
~
(Tato) Jak si
žáci,
měli
nadaní žáci
učitelé
kteří
vnímají vliv rodinného
vysvětlujete,
že podle
prostředí
výzkumů
na žákovy školní výsledky?
jsou do víceletých gymnázií
podprůměrní?
jsou v celostátním srovnání
přijímáni
také
skutečnost
Považujete tuto
za znepokojivou? ~ (Tal I) Z mezinárodních výzkumů vyplývá, že v České republice jsou studijní výsledky
žáka
~
silně ovlivněny
jeho rodinným
považujete tuto
skutečnost
(TO 12) Podle
výzkumů
prostředím.
mělo
Myslíte si, že by to tak
být, nebo
za znepokojivou? studuje na víceletých gymnáziích více
dětí
z rodin s vyšším
sociálně-ekonomickým a kulturním statusem (70 %). Čímje to podle Vás způsobeno? ~
(TOI3) Jaké
důvody
podle Vás vedou
rodiče
k tomu, aby své
děti přihlásili
na víceleté
gymnázium? ~
(TOI4)
Někteří rodiče nechtějí,
protože se domnívají, že zde individuálně. ~
aby jejich děti studovaly na druhém stupni základní školy,
úroveň
výuky stále klesá a
učitelé
se zde
nevěnují žákům
Jaký je Váš názor?
(SVOS) Jak se
učitelé
souhlasí s tvrzením, že
přijímací řízení
dívají na přijímací
pro které jsou víceletá gymnázia
výběrových
ke studiu do
zkoušky dokáží rozpoznat
mimořádně
nadané žáky,
určena?
~
(TOI5) Jak jsou Vaši žáci vybíráni ke studiu na víceletém gymnáziu?
~
(TOI6)
Někteří
škol a zda
lidé se domnívají, že podle
přijímacích testů,
které se píší
během
pár dní,
se nedá posoudit, zda vybraní žáci budou schopni na víceletém gymnáziu studovat. Jaký je Váš názor?
Proč
si to myslíte?
~
(TO 17) Myslíte si, že jsou na víceletá gymnázia vybíráni opravdu jen ti nadaní žáci?
~
(TOI8) Jak by podle Vás
mělo
vypadat ideální
přijímací řízení
Co by se podle Vás dalo vylepšit na současném přijímacím
řízení
na víceletá gymnázia?
na víceletá gymnázia?
53
- (T019)
Např.
doporučení
v Německu jsou žáci
přijímáni
ze základních škol, kdy se po konzultaci s třídním
a s rodiči rozhodne, zda-li je
dítě
základě
ke studiu na víceletém gymnáziu na
učitelem, ředitelem
školy
schopné studia na víceletém gymnáziu. Co si o tom
myslíte? -
(T020) Jak byste si stupně
představoval/a
řazeny
rozdělování žáků
že je to vhodné
řešení
českou veřejností
do jednotlivých
okruhů. Především
po absolvování pátého
ročníku
ukončení
prvního
pro všechny žáky. Dále jsme navázali na to, že víceletá gymnázia jsou
vnímána jako školy pro nadané žáky, zajímalo nás tedy, co si o tom
i na druhém stupni základní školy. Dále nás zajímalo, jaké studiu na víceletém gymnáziu výběrovou
školu.
učitelé
učitelé
nás zajímalo, jak
základních škol a zdali se domnívají,
myslí a zda se domnívají, že by bylo možné tyto nadané žáky
zdali se
po
základní školy?
Otázky jsou vnímají
průběh vzdělávání dětí
ideální
Zaměřili
přijímány
a jak
jsme se také na
domnívají, že
přijímací
ovlivňuje
přijímací řízení
testy, které jsou
vzdělávat společně
děti
rodinné do
prostředí přijetí
výběrových
častým
s ostatními
učitelů měly
by podle
být ke
žáka na
škol. Zajímalo nás, přijetí žáků
kritériem
víceletá gymnázia, jsou efektivní a opravdu dokáží vybrat pouze ty žáky,
učitelé
kteří
na
budou schopni
na víceletém gymnáziu studovat.
Před
tím, než jsme se vybraných
předvýzkum
neboli zmapování
ověřit,
učitelé
si
jak jsou
tématu rozpovídat.
prostředí,
učitelů
ve kterém byl hlavní výzkum
Připravili
s učiteli ze základních škol, školy.
rozhodli pro
Přesto
kteří vyučují
nám však
učitele, kteří vyučují
pátou
nepřipadal
k této problematice.
a následně
přepsány
jsme
potřebu
třídu
tento
Odpovědi
se o tomto
se hlásí na víceletá
učitelé
na toto téma mají
zaměříme
na rozhovory pouze
a jsou v kontaktu s dětmi, jež se hlásí na výběr dostatečný,
primy osmiletého gymnázia. Díky
zvolili nový objekt výzkumu a otázky jsme názorů
prováděn. Chtěli
kteří
jsme si také otázky pro rozhovor s žáky,
názory než jejich žáci, a tak jsme se rozhodli, že se
výběrové
tzv.
schopni na dané otázky odpovídat a zda mají
gymnázia. Po zpracování jednotlivých dat jsme však zjistili, že jasnější
udělali
ptali na tyto otázky, jsme
obměnili
a proto jsme se také před výzkumu
jsme si
tak, abychom zjistili co nejvíce jeho
na jednotlivé otázky byly zaznamenány na diktafon
do podoby textu. Pro
přepsání
jsme použili
transkripční
konvenci podle
54
A. E. Leix, která se tématu, jak
přepisovat
rozhovory ve kvalitativním výzkumu,
věnuje
ve své disertační práci (2006, s. 96).
5.5.
Transkripční
Vybraná ve
konvence
transkripční
společenských vědách
jsou v její transkripci
konvence je podle
lidmi bez lingvistického
A.
E.
vzdělání.
Leix
určena
pro
využití
Odborné lingvistické termíny
redukované na nutné minimum a popisy
určitých jevů
jsou
prezentovány jazykem, který je srozumitelný pro každého (2007, s. 91). V následující tabulce jsou k dispozici všechny symboly, které jsme využívali pro transkripci textu.
ra Text mluvený
současně,
= tzv. overlap
[ ] hranaté závorky pod sebou A: a potom [ona] 8: [ne] to nebylo takhle
55
5.6.
Analýza kvalitativních dat
Pro analýzu dat jsme zvolili techniku
otevřeného
kódování. Kódování je operace,
pomocí které jsou jednotlivé údaje z textu rozebrány, konceptualizovány a složeny novým způsobem. Při otevřeném přidělena
kódování je text rozbit na jednotky a
jména (kódy). S těmito
nově
pojmenovanými
částmi
těmto
jednotkám jsou
textu výzkumník dále pracuje
(ŠVAŘÍČEK A ŠEĎOV Á 2007, s. 211). Podle Hendla je kód symbol, který je přiřazen
k úseku dat tak, že ho klasifikuje nebo kategorizuje (2005, s. 228). Kódování jsme počítačového
s využitím seznamu
kódů
programu pro kvalitativní analýzu dat Max QDA. S vytvořením
a kategorií jsme se inspirovali
jsme jednotlivé kódy, u kterých se zdálo, že (2009, s. 213). obměňovali
a
Původní
prováděli
seznam
doplňovali. Následně
Seznam kategorií a
kódů
disertační
přísluší
prací Petra
Hlaďa. Stejně
jako on
ke stejnému jevu, seskupili do kategorií
jsme v průběhu práce se softwarem Max QDA
jsme tedy pracovali s tímto seznamem kategorií a
kódů.
kódů
Název kategorie a kódu
Zkratka
Rozdělování žáků
Rl: Rl: Rl: Rl:
RZ Výhody - gymnázia Nevýhody - gymnázia Výhody - základn! škola Nevýhody - základn! škola
Důvody rozdělování žáků
Rl-WG Rl-NVG Rl-VlS Rl-NlS
DR
Aktivita rodičů Aktivita žáka Aktivita učitele l hlediska historie Interakce spolužáků Vzor v rodině Problém školy Nab!dka školy
DR-AKR DR-AKZ DR-AKU DR-lHH DR-INS DR-WR DR-PlS DR-NSS
Vybraní žáci VZ Vl: Charakteristika Vl: Ideáln! typ Vl: Schopnost se rozhodnout Vl: Neúspěch Vl: Vliv rodiny, dědičnost Vl: Otázka zralosti Vl: pr!stup na VG
Vl-CHR Vl-lOT Vl-SSR Vl-NSP Vl-VRD Vl-OTl Vl-PVG
DR: DR: DR: DR: DR: DR: DR: DR:
56
Vzdělávání
NZ: NZ: NZ: NZ: NZ: NZ:
nadaných žáků NZ Rady a invence Problém realizace Možnost uskutečnění Výhody heterogenní skupiny Nevýhody heterogenní skupiny Homogenní skupina
NZ-RAI NZ-PRR NZ-MZU NZ-VHS NZ-NHS NZ-HMS
Základní škola ZS ZS: Charakteristika žáků ZS: Vzdělávací program ZS: Přístup k žákům ZS: Učitelé ZS: Žáci - nevhodná volba VG Přijímací řízení
PR: PR: PR: PR: PR: PR: PR: PR:
ZS-CHRZ ZS-VPR ZS-PKZ ZS-UCT ZS-NVG
PR
Příprava
PR-PRV PR-EFT PR-KRT PR-IDP PR-NGZ PR-NSP PR-OVF PR-UCV
Efektivita Kritéria Ideální podoba Negativní zkušenost Nespravedlnost Ovlivi'\ující faktory Učivo
Průběh vzdělávání
PV PV-IDT
PV: Ideální typ
Ukázka kódovaného rozhovoru za pomocí softwaru Max QDA: Text: Weight: O Position: Code:
12-12
Důvody rozdělování žáků
Tak já se
přiznám,
DR/DR: Z hlediska historie DR-ZHH
že asi to byl tenkrát na
počátku
devadesátých let takový impulz, kdy se
navazovalo na tradici prvorepublikovou, protože si myslím, že to byla taková ta reakce na tu jednotnou školu toho nejedlovského typu a tak dále, ale já se domnívám, že to je jako v pořádku, protože
skutečně
tam byla
potřeba nějaká změna, koneckonců
myslím si, že
i přínosná.
57
Text: Weight: O Position: Code:
46-46
Přijímací řízení
V podstatě, povede,
PRlPR: Efektivita PR-EFT
dobře, věnuji
někdy
to
se
intenzivně měsíc nějaké přípravě,
klidně může
být i náhoda. No, ale potom v
takže se mi potom ten test
podstatě
pro život nepoužitelné,
žejo.
Z jednotlivých ukázek je
zřejmé,
například
V první ukázce je jím
v druhé ukázce Lukáš, pan
učitel
učitelka
Alena, paní
část
daného úseku.
z víceletého gymnázia (Alena_VG),
ze základní školy (Lukáš_ZS). Dále position nám udává
pozici neboli místo, kde se uvedený úsek v přepsaném textu nachází. o úryvek z celé její dvanácté
mluvčí
že pod názvem text je uveden
odpovědi
Například
u Aleny jde
na danou otázku. Code uvádí kód, kterým byla daná
textu pojmenována.
6. Výzkumná zpráva - interpretace
Záměrem
se zabývají
rozhovorů
této kapitoly je systematicky shrnout a interpretovat jednotlivá témata, která
přechodem
žáků
z pátého
ročníku
V předcházející kapitole jsme prošli procesem k vytvoření kategorizovaného seznamu
kódů.
základní školy na víceletá gymnázia. otevřeného
Po této
analytického postupu, podle kterého bychom z
činnosti
výsledků
kódování a jsme se
dospěli
soustředili
otevřeného
na
jsme výběr
kódování došli
k vytvoření analytického příběhu (ŠVAŘÍČEK A ŠEĎOV Á 2007, s. 222). Vybrali jsme si tedy analytickou techniku "vyložení karet", která je nejjednodušší nadstavbou
otevřeného
kódování. Podle Švaříčka a Šed'ové "jde zkrátka o to, že výzkumník vezme kategorizovaný
seznam
kódů,
linky a na
kategorie vzniklé skrze
základě
tohoto
uspořádání
otevřené
kódování
uspořádá
sestaví text tak, že je
do
nějakého
obrazce
vlastně převyprávěním
či
obsahu
jednotlivých kategorií". Není však nutné, abychom do výsledné analýzy použili všechny kategorie, které jsme
vytvořili. Můžeme
si vybrat jenom ty, které se vztahují k našem
výzkumným otázkám (ŠVAŘÍČEK A ŠEĎOV Á 2007, s. 226).
58
6.1.
Analýzami rozdělování žáků
v tom vidí je
učitelů
Názory
zřejmé,
určité
že
se
po pátém výhody
či
páté
třídě
ročníku
skutečně
na otázku, jaký je jejich názor na odpověděla,
základních škol do víceletých gymnázií,
nevýhody pro žáky ze základních škol. Z jednotlivých
přicházejí
v rozdělování
žáků
po pátém
rozhovorů
ročníku znevýhodnění
o své nadané žáky. Na druhém stupni
že
pro
zůstávají děti,
spolupracuje, a tudíž tato práce vyžaduje více úsilí a námahy. K tomuto tématu
Iveta (VG, 58, 36), která se domnívá, že "když odejdou velmi
základní školy na víceleté gymnázium, tak v těch
nadaní žáci a ta práce pakje nadanější,
do víceletých gymnázií
většina učitelů
zjistili, že
většina učitelů spatřuje
hůř
vyjádřila
rozdělování žáků
rozhovorů jsme
základní školy, které tak s nimiž se
na
určitě
mnohem
obtížnější,
třídní
protože v tu chvíli potom ta
dobří
studenti po
třídách zůstanou řekněme méně
než když jsou tam tedy taky ti studenti určitě
skupina
je jako taková, která té
péče
vyžaduje více ".
Z této
výpovědi
začnou chybět
dětí
také vyplývá, že po odchodu nadaných
v třídních kolektivech tzv. "tahouni",
kteří
do víceletých gymnázií
své slabší vrstevníky motivují
k intenzivnější práci. S tímto tvrzením souhlasí také Jana (ZŠ, 34, 17), která si dokáže představit,
do
jak by se jinak s žáky na druhém stupni pracovalo, kdyby ti
výběrových
škol: "Když v tom kolektivu máte
vytvoříte
navážete a
s nima skupiny a ony se od nich
mají najednou pocit, že ty, co jsou vlastně jakoby
pět
těmi,
já nechci
nabalují na sebe ty další, a
ač
šest
učí
říci
tahounů,
nadanější
tak ty ostatní
a je to mnohem
vzory, ale
by si to ony
neodcházeli
těmi
děti
kreativnější
na to
a ty děti
tahouny, tak najednou
uvědomovaly,
vlastně
tak
de facto
s nimi manipulují a předávají jim svoje vlastnosti a svoje schopnosti. " Stejný názor na danou situaci má také Veronika (VG, 28, 4), která se domnívá, že po odchodu gymnázia chybí ve se
někdy
třídě
stává, že do
na zbylé žáky ve
takoví žáci,
kteří
nově uspořádaného
třídě
by své spolužáky vedli správným kolektivu v šestém
špatný vliv: "Potom tam chybí v té
ročníku
třídě
dětí
na víceletá
směrem.
nastoupí
děti,
Podle ní
které mají
tahoun, ale dobrým
směrem
tahoun. Jo, potom si myslím, že když odejdou ti nejlepší žáci, a obávám se také toho, že pak jak ti
dobří
směrem."
tahouni odejdou, tak třeba nastupuje tahoun, který
Podle uvedených
skupiny (peer-effects) na
výpovědí
vzdělávací
je
zřejmé,
výsledky
žáků
že
učitelé
si
třeba
tu
třídu
uvědomují
netáhne dobrým
vlivy vrstevnické
(viz s. 13).
59
učitelům
Dále se přátelský
ze základních škol nelíbí, že v ročníku
kolektiv, který je po pátém
výběrových
škol: " Ty
děti
průběhu pěti
vytvoří
někteří
narušen, když
byly zvyklé pět let na nějakou jinou práci,
se tam vazby a ted' tam najednou přijde
let
třídy
ze své
žáci odejdou do
vyrůstaly společně
kolektivu,
vytvořily
ted' zase
úplně někde
těch pěti
let, de facto mávnutím proutku # přes přijímací řízení na jakýkoliv jiné školy prostě
jinde, než to bylo
těch pět
někdo úplně jiný
v tom
a ten kolektiv je
let. Takže ta práce, kterou vy
uděláte během
ten kolektiv úplně naruší a je to úplně o něčem jiným, jo ... " (učitelka Jana ZŠ, 34, 17). Podobně uvažuje také Lukáš (ZŠ, 28, 10), kterému se příjemně pracovalo v kolektivu, ve přátelské
kterém byly vybudované dlouhodobé do
různých typů
podobě
škol se jeho třídní kolektiv
zbytečně
měl
a jak jsem je
v té páté
mi bylo i líto, že odcházejí, z toho
třídě,
důvodu,
kvůli rozdělování žáků
narušil, i když by bez
mohl fungovat na druhém stupni: "Já mám rád, když ta
všehosměs,
úplně
vztahy. Podotýká, že
problémů
třída
v takové prostě
je taková
tak # mi přišlo, že to byl hrozně fajn kolektiv, že
že ten kolektiv se naruší a potom tam
třeba přijdou
cizí děti, které ten kolektiv můžou změnit nebo prostě ta třída bude potom jiná. "
Někteří úroveň
z
učitelů
se tedy domnívají, že po odchodu nadaných
do
výběrových
škol
výuky na druhém stupni základních škol opravdu klesá. Problém nacházejí v tom, že zůstávají děti,
lepší žáci odcházejí na víceletá gymnázia a na základních školách učení
studijními typy a o
(VG, 33, 4): "Já chápu
nelíbí to školách
dětí
rozdělování,
děti,
na základních školách, kterým se
protože jim tam odejdou
které jim tam
někteří
neshodují
výstižně přibližuje například
nemají zájem. Tento problém rozhořčení učitelů
výrazně
chytří
žáci a
snižují ten prospěch ve
námi dotazovaní
učitelé
z prvního
se domnívají, že žáci na druhém stupni nejsou
správně
které nejsou
zůstanou
třídě.
Klára
samozřejmě
jim na základních
" S tímto tvrzením se však
stupně
neboť
základních škol,
motivováni k práci
převážně
svými
učiteli. Zkušená učitelka Zuzana (ZŠ, 47, 20) vidí problém v tom, že mladí ambiciózní učitelé
po
ukončení
vysokoškolského pedagogického studia
základních škol, a to dvě
kamarádky a
začnu učit stejně
převážně
z
finančních důvodů:
obě dvě přijdou
nezačnou
do praxe a jedna
řádově může klidně
lišit
na druhém stupni
"Je to o penězích, takže když budete mít řekne
,Já
na normální základce, ',tak jejich plat / a budou
snažit, se
učit
třemi pěti
začnu učit
dělat
na gymplu' a ,já
stejnou práci a budou se
tisíci, což je pro toho mladého
člověka
dost. Takže je to o penězích. " Podle Zuzany (ZŠ, 47, 20) většinou vyučují na druhém stupni základních škol výběrových
učitelé, kteří
nejsou tak kvalifikovanými kantory, jako jsou
školách: "Když se podíváte,
na druhém stupni, je to valná
uděláte
část důchodců
si
nějakou
anebo lidí,
kteří
vyučující
srovnávací studie, co
učí
na
dneska
už opravdu třeba v těch padesáti
60
letech nebudou měnit to zaměstnání.
Tento názor
Dělali
nemůžeme ověřit
to celý život, budou to dělat dál. "
z podloženého výzkumu, který by
přesně určil,
jak
staří
a kvalifikovaní učitelé vyučují na druhém stupni základních škol v České republice, přesto se však shoduje se části
v teoretické
zmiňovanými
vnější
diferenciace, jež uvádíme výzkumníků, kteří
(viz s. 12). Odkazujeme zde na jednotlivé práce
domnívají, že v nevýběrových
třídách zůstávají méně
pracovat s obtížnější skupinou učitelé
perspektivní
negativními dopady
odcházejí
kvalifikovaní
žáků. Důsledkem vnější
učit
na
výběrové
učitelé, kteří
se
nedokáží
diferenciace je tedy to, že mladí finančním
školy za nadanými žáky a lepším
ohodnocením 7 (viz s. 25).
Podobného názoru je také Lukáš (ZŠ, 28, 10), který se domnívá, že na druhém stupni vyučují převážně
starší
jak ty děcka
spolupracují a jsou horší a horší. K tomu se právě taky nikdy nezapojuji do
méně
učitelé,
pro které se již práce stala rutinou: "Rok od roku slýchávám,
diskuse, protože k tomu si myslím, jestli to není i vinou toho
učitele,
že už to
vlastně
vidí
nejinak, než to viděl na tom začátku. Že už jakoby taky stárne, že už se ani tolik třeba na tu hodinu
nepřipravuje,
tak to ty
jestli to je vždycky vina jenom už je
vlastně
a
ani tolik nebaví a jde to v podstatě jakoby
těch dětí, těch žáků
děcka
hloupější
že dojde
Jo, že
učitele,
že
mají mnohem
třeba
vlastně
argumentuje tím, že ty
děcka
jsou
a je s nimi horší a horší práce." S tímto tvrzením se shoduje také Iveta
a nenachází v ní takové určitě
a jestli to není právě vina i toho
vidí a nebaví to i je a on
(VG, 58, 36), která se domnívá, že
že
dolů.
z toho i takový otrávený, že nemá takový elán do té práce, takže ho tak nebaví,
a tím pádem to ty hloupější
děcka
naplnění
těžší práci,
jako
učitele
na základních školách práce tolik
vyučující
na
výběrových
školách: "Já bych
dochází asi mnohem rychleji a mnohem
snadněji
větší únavě
než právě
řekla,
věřila
bych tomu,
a k tomu pocitu
vyhoření že
než máme my na víceletém gymnáziu. A
i k nějaké demotivaci, ale spíš možná i
netěší
třeba
na gymnáziích z hlediska
kantorského. "
Důvodem, výběrových
že
školách,
úroveň může
výuky na druhém stupni základních škol je menší než na
být podle
motivováni k práci s dětmi, které
učitelů
zůstanou
to, že
vyučující
na druhém stupni nejsou
na základní škole. Petr se domnívá, že kdyby žáci
na víceletá gymnázia neodcházeli, tak by
učitelé
na druhém stupni pracovali se stejným
7 Průměrný plat učitele základní školy činil ve školním roce 1999/2000 13 863 Kč, průměrný plat učitele gymnázia 15 497 Kč (Matějů, Straková 2003, s. 69).
61
učitelé
nadšením jako
z prvního
stupně:
"Kdyby neodešli. tak by se to nestalo. ale já
si myslím, že je to právě ten kruh jakoby takový # žáci odejdou, a tím se to tady zhorší, kdyby neodešli, tak by se to tolik nezhoršilo a práce, protože by řekl.
si
" Někteří
přáli
měli nadanější
učitelé
na druhém stupni by měli i větší chuť i třeba do
žáky, takže ono je to podmíněný tím odchodem
také považují za problém fakt, že do šestého
výběrových
na
učitelé
přes přijímací řízení
školách studovat, ale
se, že s těmito žáky je práce
obtížnější
často
kteří
výběrové
se na
k dalšímu studiu: "Brali to náročné,
hodně prestižně
a
potom se musel ten kolektiv trošku neměli
nedostali, aby
myslí, že jsou
někteří, kteří nějak
nastoupí žáci,
kteří
tento
důvodu těžko
školy dostali. Z tohoto
bych
se tam nedostali. Domnívají
ročníku, neboť
než v pátém
emotivní a nevybraní žáci do víceletých gymnázií si vrstevníci,
ročníku
hodně,
neúspěch
hloupější
nacházejí
je
silně
než jejich
chuť
a zájem
se nedostali, tak to bylo docela
s ním jakoby pracovat, aby ti, co se
pocit, že jakoby jsou úplní, lůzři' a
,autsajdři',
a
těžko
to nesli. protože
se chtěli taky dostat. " Zkušenost učitele Petra (ZŠ, 38, 14) nás přesvědčila o tom, že jedním důsledků vnější
z negativních a
nevýběrových
škol se
začnou
diferenciace je to, že po
rozdělení žáků
do
výběrových
vybraní žáci do víceletých gymnázií považovat za "chytré"
a nevybraní žáci ze základních škol za "hloupé" (viz s. 13).
I učitelé
přes
všechny tyto negativní dopady
vnější
diferenciace v českém školství se
domnívají, že je správné, když u nás dochází k rané selekci. Hlavní
vidí nejen u nadaných u slabších vzdělávat
žáků, kteří
dětí,
se po odchodu neboť
kteří
naopak @ víc prospět,
tam
zůstanou v
té
některých dětí
se jim v tom
třídě.
individuálně soustředit
v té
mohou třídě,
na ty, co jim tam
mělo prospět,
těch dětí,
" podotýká
učitelé
více věnovat: "Já
což si myslím, že je
míň
Je jich tam najednou
že je nemusí deprimovat ty výsledky
myslím, že naopak by jim to
na víceletá gymnázia mohou lépe
případě
určitě počet žáků
si naopak myslím, že jim tam klesne ty,
přínos dělení žáků
které by na druhém stupni základních škol strádaly, ale také
v komorním kolektivu,
právě pro
a
učitelé
se
více
některé
ty
děti
odejdou, je jich tam
dobře
můžou právě
zůstali,
a myslím si, že by jim to
co byly
třeba výrazně před
učitelka
mělo
nimi. Já si
Klára (VG, 33, 4). Stejného může
být i ta
se tomu ty paní
učitelky
názoru je také Alena (VG, 43, 20), která se domnívá, že "na té základní škole výhoda, že potom
někteří
méně, můžou
věnovat ".
Dále se vzdělání
učitelé
než na
domnívají, že na osmiletém gymnáziu mohou žáci dosáhnout vyššího
čtyřletém. Například učitelka
Radka (VG, 30, 4) vidí jako velkou výhodu
osmiletého gymnázia studium cizích jazyků. Podotýká, že dlouhodobost víceletého gymnázia
62
je pro žáky jedině učí
přínosem:
" Výhodu vidím v těch cizích jazycích, že něj
osm let jeden jazyk s jedním profesorem, tak je to pro
roky a z toho dejme tomu ještě, i když to se čtyřletém
je taková, že se na tom
může
pokud se
daleko přínosnější než když čtyři
stát i na tom osmiletém, ale moje zkušenost
během čtyř
gymnáziu
samozřejmě
let vystřídají dva až tři profesoři, takže
to je velkým handicapem pro ty studenty. " Stejného názoru je také Klára (Va, 33, 4), která spatřuje značný
a z toho
důvodu
přála,
by si také
děti
aby její
čtyřleté
protože u nás na škole máme jak gymnázia, tak potom máme osm
vedeme
těch
čtyřletými.
tříd
osmiletého a
čtyřletého
gymnázia třeba
na víceletém gymnáziu studovaly: "Já
třídy
sama vím, jaký je rozdíl zkoušet u maturit
čtvrtý ročník
studentů
rozdíl v maturitním výkonu u
víceletého gymnázia a
gymnázium nebo
čtyřletého
čtyři třídy
gymnázia, čtyřletého
toho
toho osmiletého gymnázia, a když se zkouší vždycky vidět,
a oktáva, tak ten rozdíl tam je
prostě
že
to osmileté gymnázium my si
osm let a připravujeme na to a s nimi se pracuje
úplně
jinak než s těmi
" Podle
výzkumů
souhlasíme s učiteli, že studenti z víceletých gymnázií dosahují
vyšších studijních
výsledků
než studenti ze
větší úspěšnost při přijímacím řízení
není tak velký. 83,1 % nejlepších
čtyřletých
přesto
na vysoké školy,
studentů
gymnázií. V tom
případě
mají také
se však domníváme, že rozdíl přijato
z víceletých gymnázií bylo
ke studiu na
vysokých školách, kdežto ze čtyřletých gymnázií 78,3 % (MATĚJŮ A STRAKOVÁ 2003, s. 47).
Dále se
učitelé
a kladou na studenty
domnívají, že víceletá gymnázia nabízí
větší
nároky než základní školy.
kvalitnější způsob
Většina učitelů
z víceletých gymnázií
v tom vidí velkou výhodu, zatímco
učitelé
ze základních škol se domnívají, že i
kteří
učitelé
na
ně
kladou od
protože to je pro
ně
velká
nastoupí do
výběrových
víceletých gymnáziích
uspět,
škol a
začátku
změna.
výuky
chytří
žáci,
vyšší nároky, nemusí na vyjádřila
K tomuto tématu se
učitelka Zuzana (ZŠ, 47, 20), která se domnívá, že vyučující na výběrových školách by měli
pracovat jinak se studenty z prim a maturitních ročníku
ročníků. Měli
by si
uvědomit,
že žáci šestého
nejsou schopni pracovat s takovým nasazením jako studenti oktáv: "Je to jiný systém,
tam si musíme
uvědomit jednu věc,
přebíhají vlastně
od naprosto
jaksi
nově
klubajícím se
třída,
to je
neskutečný
že ti
učitelé, kteří
dospělých
tam
učí
na
těch
víceletých gymnáziích,
osmnácti- devatenáctiletých
rádobydospěláčkům
a zkrátka to
zlom, a oni po nich vyžadují
věci,
maturantů
dítě přichází
do puberty a šestá
děti
bohužel zatím ještě
na které ty
nejsou psychicky připravené. Nejsou ani psychicky, ani fyzicky. Takže ne každé a ne každý
učitel
si
uvědomí
ten rozptyl, když
k těmto #
vlastně přijde
dítě
to ustojí
od toho osmnáctiletého k tomu
dvanáctiletému nebo ještě mladšímu dítěti. Zkrátka je to strašný skok. " 63
Stejného názoru Je také Lukáš (ZŠ, 28, 10), který hovoří o vlastní zkušenosti z víceletého gymnázia: "Byli tam ti
učitelé
způsobem přistupovali
možná i takovým
nebo profesoři,
k těm malým
děckám.
a kolikrát nesamostatným a nespolehlivým." Z výpovědí zřejmé,
gymnáziích, je
přijde
když to dítko
určitou
že oni
kteří učili
# starší studenty, takže
V podstatě
nezodpovědným
učitelů, kteří působí
na víceletých
zralost po svých studentech vyžadují: "Já si myslím, že částečně
na osmileté gymnázium, tak
je to pro
něj
změna, hlavně
velká
v tom režimu, v přípravě domácí a vyžaduje to už prostě určitou zralost, " (učitelka Alena VG, 43, 20).
Většina
přicházejí děti,
dotazovaných
přejít děti
v tomto období se už volby
do
stejně
dostatečně
škol po šestém
odborníci mezi
ročníku
dítěte různý
stejně
a
(GREGER 2004b, s. 4). V tom
světovými
základní školy,
přechodem
případě
deseti jedenácti letech, protože třeba
dítko, které
během
neboť
O této
na víceletá zřejmé,
tak i mentální vývoj neprobíhá u každého se
někteří vyučující
některé děti
domnívají, že ne pro
zůstat
hlásit se na víceletá gymnázia později: "A potomje otázka totiž, jakje
jsem zažila
stupně.
válkami (viz s. 17). Je
všechny žáky jsou osmiletá gymnázia vhodnou volbou, a radí jim
třeba v těch
případě
vyzrálé, a v tom
dráhy v jedenácti letech v souvislosti s
pedagogičtí
že proces zrání je u každého žáka
výběrových
výuky ještě
více profilují než po absolvování prvního
vzdělávací
gymnázia už diskutovali
se domnívá, že není dobré, když na osmiletá gymnázia
způsob
které nejsou na tento
jim radí, aby zkusily
předčasnosti
učitelů
dozrávají i o
na základní škole a
konkrétně
dítě
zralé
maličko později,
a už
toho roku najednou dohnalo, já nevím
vrstevníky, a kdyby šlo po té páté třídě, nebo tenkrát to bylo po té čtvrté
třídy,
to
řekněme
ty své
do primy, tak by
se skutečně první půl rok velmi trápilo, " podotýká učitelka Alena (VG, 43, 20). Stejného názoru je také učitelka Eva (ZŠ, 28, 8), která by obecně s přechodem žáků na víceletá gymnázia
počkala
až po absolvování sedmého
zkušenosti podotýká, že takto malé schopny tento systém
středních
zvládnout systém gymnázia a maximálně
děti,
které
škol zvládnout:
střední
školy,
prostě
ročníku
přecházejí "Dítě
základních škol. Z vlastní
na osmiletá gymnázia, nejsou
v páté
třídě prostě
není schopné
není, jakoby jestli je jeden z té
dva, které jsou schopni jakoby utáhnout ten systém, tak to je fakt
hodně.
třídy
"
nebo
Učitelka
Zuzana (ZŠ, 47, 20) vidí výhodu šestiletých gymnázií v tom, že žáci mají možnost seznámit se s podobným
přístupem
výuky, jaký je na
středních
školách, v průběhu dvou let na druhém
stupni základních škol: "Z mého pohledu si myslím, že šestileté gymply už jsou na tom trošku jinak, protože a
trošičku
si
přeci
jenom ta šestka
přičuchne
zeměpis, dějepis,
sedmička,
když to
dítě
absolvuje na té základní škole
k předmětům, které tam jsou, jako fyzika, chemie,
přírodověda,
protože to už máte opravdu roztestované, ne jako na tom prvním stupni, že 64
do
vlastivědy
způsobem
a do
přírodovědy
se schovají všechny tyto
vědy,
dětičky
třídě
dokáže s tím jaksi poprat, ale ty
skok docela markantní, a když na to
dítě
v té šesté
nemá, tak je tam
tak už se trošku
nějakým
nebo v té primě, tam je ten
nešťastné.
"
Nabízí se nám však otázka, zda jsou žáci schopni se v jedenácti letech sami rozhodnout, jestli se na školy, anebo jestli
výběrové
počkají ještě
gymnázium. Jediná paní ročníku
pátého
školy budou hlásit po absolvování prvního
učitelka
dva roky a zkusí složit
říci,
základní školy je schopen
hrozně
rozhodnutí, jako
bavit, to v žádném
přijímací
teď
ne, ale to
zkoušky na to osmileté gymnázium,
hlásí jeho kamarádi ze daných
předmětech
po páté
třídě říci,
nechce. " S paní zda bude
třídy,
dítě
jestli proto, že by
chtěl
tedy
jestli chce jít zkusit ty
různé
motivace, jestli se tam
studovat dále a víc se
vzdělávat dítě
dělat přijímací
v těch
je schopné
zkoušky nebo
souhlasíme v tom, že jedenáctiletý žák je schopen se rozhodnout, zkoušky na
výběrovou
školu. Je však otázkou, co vše stojí
vysněné
ambice
uchazeče
na víceletém gymnáziu studují. To vše a tudíž nám
přijde
nemožné
rodičů,
touha studovat
o studium na
jednoznačně odpovědět
rozebírat, z jakých důvodů podle
Důvody,
které vedou k
Z jednotlivých výpovědí žáků
to
výběrových
na otázku, zdali žák
jestli chce nebo nechce na víceletém gymnáziu studovat. V další kapitole budeme
podrobněji
6.2.
mě
říci,
je schopné si jsou
udělat
škole, protože jeho kamarádi tam odcházejí také anebo motivace od starších
ovlivňuje,
může říci,
na vysokou školu a bude
jestli chce studovat nebo jestli chce zkusit
učitelkou
sourozenců, kteří
školách
půjdu
ono není schopné
nebo v těch, které ho baví, ale na tom už nezáleží, to
dělat přijímací
výběrové
Samozřejmě
samozřejmě
za samotným rozhodnutím žáka. Mohou to být na
zkoušky na šestileté
jestli na víceletém gymnáziu bude chtít
budu studovat a pak
případě
základní
Radka (VG, 30, 4) se domnívá, že žák po absolvování
v budoucnu studovat: "Myslím si, že jo, do jisté míry. konečné
přijímací
stupně
do víceletých gymnázií
žáci
rozdělování žáků
učitelů jsme
uvádějí
učitelů
na výběrové školy.
do víceletých gymnázií
zjistili, že jako
zájem a touhu
přecházejí
rodičů,
nejčastější důvod
pro
rozdělování
aby jejich děti na tomto typu školy
studovaly. Tato otázka také souvisí se zralostí jedenáctiletého žáka, který se hlásí ke studiu do
výběrové
školy.
Učitelé
podotýkají, že žáci po páté
studovat, tudíž je zde nezbytná rada jejich
rodičů, kteří
třídě nevědí,
pro své
děti
jakou školu
vybírají
určité
chtějí
školy. Jako
65
vhodný
příklad
bychom uvedli
přijímacím řízení
výpověď učitelky
poslouchat, z jakých
osmileté gymnázium: "My jsme u čtyřmi
lety vždycky
měli
důvodů
přijímacích těmi
ústní pohovor s
měla
Ivety (Va, 58, 36), která uchazeči
se jednotliví
těmi
před třemi
tu otázku v naprosté to
přejí rodiče,
z těch
většině
odpovídaly, že
anebo na té škole
dětí odpověděl,
někdo
vlastně
chtějí
nebo
zájemci a tuto otázku jsme jim
vždycky dávali, a protože já jsem bývala vždycky v těch komisích, které jako snažily vždycky porovnat ten mluvený projev a
tady tu
část
srovnatelně
většinou
se
ústní, tak vím, že ty děti na
studovat na naší škole proto, protože bud' si
je z jejich
příbuzných,
známých.
Výjimečně někdo
že prostě on chce studovat na víceletém gymnáziu. Takže prostě pro
to shrnutí je takové, že
při
hlásí ke studiu na
zkoušek ještě do doby asi žáky, s
možnost
to byl ten vliv spíše
vnější
mě
než toho samotného žáka . ..
Stejného názoru je také Zuzana, která se domnívá, že jedenáctiletí žáci se ve svých zájmech až tolik nespecializují a v tomto období je to spíše úloha vhodné školy: " V této rozhodují za své
děti,
rovině těch
protože ty
rodičů, kteří
vybírají pro své
osmiletých gymnázií opravdu rozhodují ti děti v těch
děti
rodiče. Rodiče
dvanácti letech jako se samy zas až tak tolik
neprofilují. Je to rozhodnutí rodičů a ambicióznost
rodičů
z devadesáti devíti procent. O tom
jsem přesvědčená. ..
Nabízí se nám otázka, zda
rodiče
volí víceleté gymnázium z toho
domnívají, že na této škole jejich děti opravdu dosáhnou vyššího určitá
důvodu,
vzdělání,
protože se
anebo je to pro
ně
prestižní záležitost. Veronika (Va, 28, 4) se domnívá, že víceletá gymnázia jsou
v České republice veřejností vnímána jako školy, na kterých žáci dosáhnou opravdu kvalitnějšího vzdělání: "Rodiče chtějí pro
v podvědomí tady je,
své
dítě
to nejlepší vzdělání a to si myslím, že fakt
že prostě ta osmiletá gymnázia nabídnou tomu žákovi nejlepší vzdělání. .. rodiče chtějí,
Stejného názoru je Klára (Va, 33, 4), která se domnívá, že studovaly na víceletém gymnáziu proto, že jsou v nejlepším nových
vědomostí
a zkušeností:
"Chtějí,
aby to
škole, už v momentu, kdy je schopné tu školu a už se
začínají profilovat vlastně
dítě
věku
se už připravilo na studium na
začít navštěvovat
se
říci,
děti
pro studium a nabývání
stejně
střední
starými vrstevníky,
v těch jedenácti dvanácti letech, protože ty
Mají ne prázdné hlavy @' ale dalo by se
aby jejich
že jsou savé houby @, které
děti
na to mají.
prostě
nasajou
všechno, co se jim do té hlavy dá, tak ať nasávají to, co budou pro život potřebovat. ..
66
Jiného názoru jsou však rodiče
někteří učitelé, kteří
tzv. prestižní záležitostí a lépe se jim
říká,
si myslí, že víceletá gymnázia jsou pro děti
že jejich
výběrové
studují na
škole než
na druhém stupni základní školy. Příkladem můžeme uvést učitelku Zuzanu (ZŠ, 47, 20), která na otázku, zdali si myslí, že žáci odcházejí na víceletá gymnázia z toho rodiče
přechod
tento
vyžadují,
odpověděla: "Stoprocentně,
chodí na soukromé gymnázium, než mé
dítě
dítě je
je to prestiž
na osmiletém gymnáziu.
naráží na
skutečnost,
vysokoškoláky, a ti si nepřekvapí, neboť
Určitě
důvodu, říká,
protože lépe se
chodí na základní školu, nebo lépe se těch rodičů, stoprocentně.
že jejich
že mé říká,
že mé učitelé
" Dále
že do víceletých gymnázií opravdu
přecházejí
přejí,
výběrových
školách studovaly. Tento fakt nás
zmiňujeme
části
podle
aby jejich
výzkumů,
děti
na
o nichž se
žáci,
již v teoretické
žáků, kteří
zjistilo, že na víceletých gymnáziích studuje 70 %
kteří
dítě
rodiče
mají
(viz s. 25), se
pocházejí z rodin s vyšším
sociálně-ekonomickým a kulturním statusem. K tomuto tématu se vyjádřila Jana (ZŠ, 34, 17),
která
přijaté
žáky ke studiu do víceletých gymnázií ze své
podle toho, zjakého
důvodu
tak, že zde cítila velký tlak protože oni
výběrovou
se hlásili na rodičů
výběrové
na jejich
děti,
třídy rozdělila
skupině žáků
školy. O jedné
aby byly
přijaty
školu vystudovali také: "Druhá skupina
svými nátlaky, což bych tedy já nerada
někdy
gymnázium, jo. Oni sami vystudovali a
prostě chtějí,
byla, ale
určitých
do
tlačí
je
aby jejich
vyjádřila
do víceletého gymnázia,
dětí jsou děti,
nicméně
se
skupin
dítě
které
rodiče
k tomu, aby šly na
taky,
čili
ta prestižní
záležitost, ale ze strany těch rodičů. " Stejného názoru je také Eva (ZŠ, 28, 8), která z vlastní zkušenosti podotýká: "Je pravdou, že všichni ti, vysokoškoláků,
řekla
což vím nebo jakoby bych až
v ruce svým způsobem. Opravdu se hlásí ty děti teda nikdy nenapadlo, a asi se to dá jakoby ale přiznám se, že
mě
to docela
zaskočilo,
kteří
se hlásili, jsou opravdu
z prestižních rodin, ale to asi jde ruku
těch vysokoškoláků,
očekávat,
rodin a jejichž
rodiče
si
výběrových přejí,
školách studují
převážně
námi dotazovaných
výběrových
učitelů
hraje
určitou
školách studují
roli
dědičnost
žáci,
odpověd: mně
u těchto
kteří
českými učiteli
rodičů.
důvodu,
že mají
jako nespravedlivý.
v budoucnu studovat. Dále je
převážně děti vysokoškoláků,
a vliv rodinného
trošku dáno geneticky, pokud jsou oba
prostředí,
rodiče
to
"
se domnívá, že je to tak v pořádku, a jsou rádi, že děti
to
jsou z podnětnějších
aby víceleté gymnázium vystudovali z toho
mají zájem o to, jaké školy budou jejich na
větší
mě
děti vysokoškoláků,
ale nevím, no. K tomu asi nemám
vetší možnost se dostat na vysoké školy, není vnímán Většina
jako přiznám se, že
že tam budou spíše
tak nějak přijde normální, že ty ambice tam budou jakoby daleko
Tento fakt, že na
děti
rodiče
nepřekvapuje,
že
protože se domnívají, že zde
ve kterém je
dítě
vysokoškoláci a mají
vychováváno: "Je to
dítě,
tak
zdědí
geny po 67
nich, tím pádem má aby se dál děti.
větší předpoklady
vzdělávalo.
vzdělávají, rodiči,
rodiče jsou
úplně přirozeně
že
určité
návyky chování těch
aniž by k tomu byly nějakým způsobem
snaží jít v jejich
šlépějích,
přijímáni převážně
učitelka
" podotýká
4). Stejného názoru je také Klára (Va, 33, 4), která si gymnázium jsou
uvědomuje,
rodině,
mají na ně nároky stejné,
kde se
třeba
ty
žáci z podnětnějšího rodinného
které
tlačeni těmi
Radka (Va, 30,
že k nim na víceleté
prostředí,
že je to tak v pořádku: "Já si myslím, že to tak je. Myslím si, že ty děti jsou
vychovávány, žijí v té
rodičů přijímají
vysokoškoláci, že pracují, že se v mnoha případech i dále
úplně přirozeně,
tak se snaží jít
tak se
samozřejmě
Za druhé,
Takže když vidí, že
k tomu, aby studovalo dejme tomu vysokou školu nebo
a domnívá se,
vlastně těmi rodiči
čtou
knížky, mají to podnětné prostředí doma a ti
měli
i na sobě. Nebo si myslí, že by ty jejich
rodiče
děti měly
žít
na té úrovni, co žijí ti jejich rodiče, a to je v pořádku, si myslím. Je to tak a je to v pořádku. "
Dále se
někteří učitelé
osmiletém gymnáziu z toho bude jejich mají jeho
dítě
důvodu,
rodiče
věku,
ve
kdy ti
rodiče
věku,
větší řekněme
zajištěno,
si
přejí,
aby jejich
ročníku řešit,
v tomto období, kdy žák děti přesvědčit,
děti
studovaly na střední
jakou
dokončí
aby se na
první
školu
stupeň,
výběrovou
školu
slyšel, že ted'je ještě na tom prvním stupni nebo na konci je
jsou schopni ho # jakoby k tomu
kdy ten
rodič
učení hodně
má nad ním jakoby velkou na
moc a potom za ty
to horší. Takže ted: když se ty mají jakoby
ještě
nad ním tzv. moc a dokáží své
dokopat, ještě je ve takovou
rodiče
že nemusí po devátém
studovat. Myslí si, že
"Ještě právě jsem hodně
hlásily:
to
dítě
domnívají, že
děti učej
čtyři
něj
hodně
jakoby
velké páky jakoby #,
roky nebo pět let v tý devítce, tam už prostě je
na tom prvním stupni a dostanou se tam, tak
že budou mít dalších osm let do maturity
vlastně
rodiče
školu, to jsem taky
slyšel. Přímo od rodičů, " podotýká učitel Petr (ZŠ, 38, 14). Stejného názoru je také Jana (ZŠ, 34, 17), která se domnívá, že pro
některé rodiče přechod
jejich
být pouze prestižní záležitostí anebo úlevou, že už nemusí přihlásí
po
někoho je
ukončení
devítileté základní školy: "Pro
řešit
někoho
dětí
do
výběrových
škol
může dítě
otázku, do jaké školy své
je to prestižní záležitost, pro
to o jednu starost méně, že když už dítě půjde na gymnázium v páté třídě, tak pak už
nemusí @ v jeho patnácti letech
řešit,
kam dál s ním. Pro
někoho je
to taková ta představa, že
dneska vystudovat gymnázium je jediná možnost, jak se velice snadno dostat na vysokou školu. "
Dále paní
učitelka
Alena (Va, 43, 20) se domnívá, že pro
opravdu jen otázka prestiže, vybraní žáci dostanou do
přesto
prostředí,
některé rodiče
to
může
být
vidí velkou výhodu víceletých gymnázií i v tom, že se ve
němž
jsou
ovlivňováni
svými spolužáky,
kteří
mají
68
vzdělanostní
vyšší
aspirace než žáci na základních školách: "Já se domnívám, že je to situace
nebo že je to otázka toho, že se domnívají, že budou v prostředí
dětí,
dříve jejich děti
které budou mít podobné zájmy." Tuto výhodu víceletého gymnázia může
vnímá také Iveta (VG, 58, 36), která z vlastní zkušenosti zpočátku
studia nezdají být ideálními studenty
spolužáků
svých
nadaní, tak
a myslím si, že třeba
výběrové
jsou motivováni k další práci: " Ti,
prostě
já vidím za
třeba
získají určité studijní návyky, že
těch
šestnáct let, že
jako procházejí lépe a obecně
kdyby byli na škole, kde
kteří
ta
snadněji
úroveň je
potvrdit, že
někteří
žáci se
školy, ale díky pozitivnímu vlivu se zdají být
vlastně
třeba
začátku méně
na
s těmi spolužáky procházejí,
až k maturitě a odmaturují
dobře,
než
nižší nebo kde jejich spolužáci třeba by byli
jako s nimi srovnatelní. Já si myslím, že je tam právě ten vliv, že když se dostanou do té školy a jsou tam se spolužáky, O vlivu
vzdělanostní
kteří je vlastně
aspirace
Z vlastního výzkumu je tedy
svým způsobem táhnou, tak jim to jenom prospívá. "
hovoříme
zřejmé,
že
již v teoretické
učitelé
části
diplomové práce (viz s. 24).
vnímají pozitivní vliv nadaných
spolužáků
na
slabší vrstevníky.
Další
důvod,
historický vývoj
který
českého
uvádějí učitelé
pro
rozdělování žáků
do víceletých gymnázií, je
školství. Chápou víceletá gymnázia jako návrat k tradici
výběrových
škol po roce 1989: " Tak za prvé, když bych to vzala z nějakého historického vývoje. Víceletá gymnázia tady bývala a pak neexistovala a teprve
vlastně
vlastně
do roku osmdesát
devět
žádná víceletá gymnázia
zase po revoluci ministerstvo školství dalo prostor k tomu, že
jsme se vrátili k tradicím, " (učitelka Zuzana ZŠ, 47, 20). Většina učitelů se domnívá, že k této změně
muselo dojít, a jsou rádi, že se
opět
obnovila víceletá gymnázia: " Tak byla to tradice
i ještě za první republiky, takže si myslím, že je docela
dobře,
že plynule
přechází
1989 k tomu, že víceletá gymnázia jsou, " podotýká učitelka Iveta (VG, 58, 36).
Přesto
po roce se však
učitelka Zuzana (ZŠ, 47, 20) domnívá, že školství v dnešní době nemá žádnou návaznost:
"Systém našeho školství tady byl perfektně nastaven, takže
mateřinka,
základy. První stupeň
ať
už to bylo od systému / předškoláci,
která nám připravovala kdysi dávno opravdu děti do školy tak, že fakt
stupeň,
tam jsme do nich nalili to
rozvíjel a pak už se mohl
pohledu, která tady fungovala,
největší
nějakým způsobem
teď to
a
mělo
gró, a ten druhý
profilovat. Takže základní škola z mého
bude znít jako docela, takže ... bych preferovala totalitní
školství, to teda v žádném případě, to jako nechci preferovat a protože
nejdůležitější
uměly
nechtěla
spousty negativ, ale systém byl nastaven dobře, jo.
Mělo
bych se k tomu vrátit,
to posloupnost,
mělo
to
návaznost. "
69
Dále
někteří učitelé
vnímají problém v tom, že opravdu nadaní žáci by po pátém
ročníku
základní školy na víceletá gymnázia
přejít měli,
některé
základní školy jim nedokáží poskytnout tolik individuální
a to
převážně
z toho
péče,
důvodu,
že
kterou by si oni
zasloužili. K této problematice se například vyjádřila učitelka Eva (ZŠ, 28, 8): "No, a pak je třeba
taky pravdou, já jsem
hodně
zrovna na naší škole
s poruchou chování, nebo i
děti
zastáncem toho, aby se
bývá, že tam jsou ty
různě
integrovaly, ale
děti
opravdu
často
těžce
postižený od downovýho syndromu
se stává,
integrovaný, bud'
přes nějakou
a tak, a máme ještě plně narvané třídy, takže kolem osmadvaceti až třiceti dětí ve prvním stupni, tam
míň
než osmadvacet dětí není, tak ta
tak velký pro ty děti nadané, vlastně
oni to
ti nadaní
rozhodující i pro ty
většinou
se
potřebují
rodiče,
věnují těm,
učitelka
opravdu
třeba
slepotu
třídě
na tom
nemá prostor
co to jakoby, ted' nechci říct víc potřebují, může
taky, myslím si, že tento pohled
že tam je jakoby
třeba
určitý
být pro
děti
procento zanedbání. " Dále se také paní
učitelka Jana (ZŠ, 34, 17) domnívá, že na jejich základní škole by opravdu nadaným žákům
nemohli nabídnout tak kvalitní výuku jako na víceletém gymnáziu:
gymnázium nabídne více než základní škola, což
samozřejmě
"Rodiče
mají pocit, že jim
ale je fakt, protože jestliže to
dítě je nějakým způsobem
nadané, tak se tam rozvíjí daleko více, než by se rozvíjelo tady. To
Přesto
si však myslíme, že záleží na každé základní škole, jestli svým
jako bez diskuse. " žákům
nadaným učitelů
je
dokáže nabídnout kvalitní výuku i na druhém stupni. Z některých
zřejmé,
výpovědí
že pracují na velmi dobrých základních školách a myslí si, že víceletá
gymnázia jim jejich nadané žáky pouze berou. Domnívají se, že víceletá gymnázia nejsou pro neboť
vybrané žáky vždy výhodou,
" Pokud ovšem je poměrně
o dva
stupně
některých předmětech
na dobré základní škole, a zase v Praze je
dost, tak tím i
kvalifikované druhý
dítě
v
trošičku vlastně jde, třeba speciálně
níž s tou kvalitou, protože na učitelky.
třetí stupeň,
těch
Na
z velké
mohou těch
na
strádat:
základních škol dobrých
s jazykama
těch jazykovkách jako
vědomostně
minimálně
těch
o jeden až
základkách
učí fakt
gymplech, co si budem povídat, ten kdo vystuduje jazyk na bázi
části
se tím neživí jako pedagog, ale jako překladatel nebo
nějaký
soukromý učitel. Takže ta kvalita tam není až taková, " (učitelka Zuzana ZŠ, 47, 20).
Někteří učitelé
nabízí. Vnímají
se také domnívají, že je to
přechod
nadaných
žáků
do
pro dosažení lepšího studia: ... "No, je to
určitá
výběrových
určitá
rozmanitost, kterou
české
školství
škol jako jednu možnou alternativu
rozmanitost, kterou ta škola
těm studentům
nabízí. To znamená, že si mohou zvolit, že tady nemají jedinou linii, kterou musí splnit, což znamená první stupeň, druhý
stupeň
a pak se rozhodnu. Je to výzva pro
určitý
typ
studentů,
kteří chtějí studovat, " podotýká učitelka Radka (VG, 30, 4). Dále učitel Lukáš (ZŠ, 28, 10) se
70
někteří rodiče
domnívá, že děti přešly
na
využijí v páté
střední třídě,
vidět
v tom také mohou "Důvod je
školy:
možná i ten, že jsou to
a když se nepovede, tak se
o tu jednu šanci, že jo, když
člověk
má
dvě
třeba podaří v
rozhovorů
mimořádně
vlastně dvě
deváté, takže jako
třídy.
přijímací řízení,
nechtějí přijít
"
jsme zjistili, že
většina učitelů
nadaní žáci by na víceletá gymnázia ze základních škol odejít
nabízí otázka, zda
šance. Jednu šanci
šance nebo má možnost zvolit # z dvou šancí, tak
zvolí vždycky ty dvě a nečeká, až prostě do té deváté
Analýzami jednotlivých
první šanci, která jim nabízí, aby jejich
se domnívá, že
měli.
Tudíž se nám
podle kterých jsou žáci vybíráni ke studiu na víceletých
gymnáziích, dokáží opravdu vybrat pouze tyto nadané žáky, pro které jsou víceletá gymnázia určena.
V následující kapitole budeme tedy
přijímací řízení
6.3.
do
výběrových
Přijímací řízení
Z jednotlivých gymnázia jsou pro
podrobněji
rozebírat jednotlivé názory
učitelů
na
škol.
do
výběrových
rozhovorů
mimořádně
zřejmé,
je
škol
že kteří
nadané žáky,
většina učitelů
mají studijní
se domnívá, že víceletá
předpoklady
a do budoucna
počítají se studiem na vysoké škole. Paní učitelka Eva (ZŠ, 28, 8) se domnívá, že do výběrových
mimořádně
pro žáky,
škol by
měly
nastoupit
"děti,
které jsou opravdu individuality a jsou opravdu
nadaný". Dále Radka (VG, 30, 4) vidí
kteří "dobře
opodstatněná
prospívají, které studium baví,
kteří
místa na výběrových školách
jsou schopni složil
přijímací
zkoušky, mají nějaký všeobecný přehled a chtějí dál studovat". Veronika (VG, 28, 4) se zase domnívá, že víceleté gymnázium je
určeno
"pro ty nejlepší žáky a pro ty žáky, co se
učí
s lehkostí a baví je to ". Stejného názoru je také Alena (VG, 43, 20), která si myslí, že "osmileté gymnázium je opravdu
skutečně
ideální pro
děti,
které jsou nadané a u kterých je
třeba rozvíjet jejich talent v určitém směru ". Dále uvádíme paní učitelku Janu (ZŠ, 34, 17),
která se domnívá, že "gymnáziumje
hlavně pro
vyloženě
určený
školu, jsou to
Můžeme
tedy
typy, který jsou
říci,
mimořádně
nadaní žáci,
v teoretické
části
chtějí
dál v budoucnu studovat vysokou
ke studiu na celý život".
že na víceletých gymnáziích by podle
přesto
učitelů měli
studovat jen
tomu tak není. Z výzkumu PISA, o kterém jsme již mluvili
(viz s. 25), se zjistilo, že do
v celostátním srovnání
ty, co
podprůměrné.
výběrových
škol odcházejí také
Jednotlivé zkušenosti
učitelů svědčí
děti,
které jsou
o tom, že tento fakt
71
je stále aktuální. Například učitel Lukáš (ZŠ, 28, 10) se k této problematice vyjádřil takto:
" Někteří žáci, to jsem byl měl
úplně překvapený,
@ # pocit, jestli to náhodou není, jestli
žáci,
kteří
nepracují
tahouny. Spíš tam v té
nejsou tak
někdo
není známý
někoho,
protože se tam dostali
samostatně,
mají pomalejší myšlení, jo. Nejsou v podstatě takovými
třídě vůbec
nebyli aktivní v nějakým slova smyslu, spíš se obávali svých
výsledků, odpovědí, nezdarů
domnívá, že žáci,
že se na to gymnázium dostali. Trošku @jsem
kteří
výběrovými
a podobně. " Stejného názoru je také Alena (VG, 43,20), která se
jsou v
současnosti přijímáni
studenty, jak tomu bylo
prim osmiletých jde daleko víc
dětí
ke studiu na víceletých gymnáziích, už
dříve:
výběr
a vždycky ten
těch
" Dneska když si vezmete, tak do
nemusí nebo to
dítě
nemusí mít ty
nejlepší známky nebo nemusí mít ty nejlepší výkony. To znamená, že se dostane a ten kolektiv zdaleka není takový v uvozovkách výběrový, jako býval. "
Většina učitelů
výběrových
jakých kritérií jsou žáci ke studiu na rozhovorů
jsme zjistili, že
výběrových
tento
učitelům
se
záleží na tom, podle
školách vybíráni. Analýzami jednotlivých
převážně
nelíbí, když jsou žáci
základě průměru vysvědčení, neboť
škol na
způsob
přijímacího řízení
se domnívá, že efektivita
velmi nespravedlivý. K této problematice se
do
současné době
se domnívají, že v výstižně vyjádřila
přijímáni
paní
učitelka
je
Jana
(ZŠ, 34, 17): " Ony se ty děti přihlásí na to gymnázium, jdou ke zkouškám a teď je fakt,
s kterým já nesouhlasím, a to je to, že já tady ty mě nějaké vysvědčení
mají ode
děti
a gymnázium vypíše
hodnotím v průběhu
výběrové řízení
několika
děti
let, ty
a automaticky veme
děti,
které mají výborný prospěch bez přijímacích zkoušek. A já si myslím, že získat samé jedničky na Praze různé
pět během čtyř
let nebo
pěti
let nebo získat samé jedničky na Praze jedna, jo, ty
typy škol, je prostě # rozdíl. To znamená, já dám samé jedničky, ale nemusí to být samé
jedničky,
kolegyně
které dá
a automaticky veme správně.
děti
výběrové řízení
na jiné škole, a jestliže gymnázium vypíše
s výborným
prospěchem
bez
přijímaček,
tak si myslím, že to není
"
Jana (ZŠ, 34, 17) se domnívá se, že k tomu dochází převážně z toho důvodu, že gymnázia
potřebují
žáky, aby naplnila
a přijímací zkoušky už dělají jenom
nově
děti,
vzniklé
které
třídy:
"Je to boj o
měly třeba jednu dvě
děti,
tak oni je vemou
dvojky, a já si myslím, že
by ty přijímačky měly dělat všichni. Ale protože i gymnázium stojí o ty děti a potřebuje naplnit ty svoje
ročníky,
tak de facto nám z těch základních škol odebírá! i ty
děti,
který podle
nemají na to, aby studovaly na gymnáziu. " S tím, že gymnázia musí naplnit své
nově
mě
vzniklé
ročníky, aby dostávala co nejvyšší příspěvek od státu, souhlasí také Lukáš (ZŠ, 28, 10): " Čím
72
více
dětí se jim
tam
chtějí jít,
dostane už v tom mladším
věku,
tak tím mají zajištěno, že mají na osm let příspěvek od toho státu na to
znamená # pokaď můžou a mají možnost
stejně
dělat.
nějaký
mezi
" Paní
přesvědčila
učitelka
hůř
ale ony je
výběrové
třicet dětí,
no tak je
rozdělení těch žáků.
žáků, kteří
děti,
měly jít
na
školy
potřebují, neboť
jako tam
přijímají
musí naplnit
co se k nám hlásily, takže je to
pracuje, protože ty
mysleli, že by
velké
pro
dítě.
To
otevřou
a
Takže si myslím, že
vlastně
vůbec
nemají
co
Klára (VG, 33, 4), která má vlastní zkušenost z víceletého gymnázia, nás
to jsme brali všechny se s ní
ten top dostane i pár
o tom, že opravdu
neměli,
studovat
otevřít tři třídy
nedělají nějak jako
myslím si, že potom už ani se
což je v podstatě jakoby jakási prestiž a ty děti
děti prostě
střední
žáky,
kteří
ročníky: vidět,
těchto
by na
"Loni takový
že ta
nepracují s chutí. Jsou to
třída je
děti,
školách
výběr
nebyl,
daleko horší, že rodiče
co jejich
si
školu, ajsou na střední škole, ale ty předpoklady tam nejsou
a z nich samotných to nejde. "
K této problematice se také vyjádřila učitelka Zuzana (ZŠ, 47, 20), která na otázku, překvapuje,
zdali ji
mě vůbec nepřekvapí.
takto: "Ne, to nůžky
těch
na
otevřené.
že na víceletých gymnáziích studují také věřím
a
speciálně
žáci,
odpověděla
zase v Praze # ty
víceletých soukromých gymplech nebo i na víceletých gymplech jsou takto Přijde
Jo, je to nesrovnatelné.
a v současné
Ne, protože tomu i
podprůměrní
době
tam jedničkář z této školy,
jedničkář
z tamté školy
jaksi nejsou sjednocená kritéria hodnocení. To je dané novým školským
zákonem, protože každá škola má
svůj
rámcový
vzdělávací plán
a každá škola jako to, co my
považujeme zajedničkáře, tak považují za naprosto nadaného superlativního žáčka. "
Přesto přijímáni
jsme však zjednotlivých
ke studiu do
a všeobecného
výběrových
přehledu
výpovědí učitelů
škol podle písemných
nebo psychotestu. Tento
testů
učitelů
měli
studovat.
i podprůměrní žáci se dokážou třeba někdy
spíše
rodič
gymnázium. Takže mu takzvaně
ani moc
nalít @ to
čeština
a
třeba
učivo,
nepřekvapuje.
to matika,
chce
z
přes
Přesto
však
některé
z hlediska
nějaké
prestiže
se zdá být na
školy:
dítě
pak budou
dělat
ty přijímačky, takže
mě
kteří
nepřekvapí,
"Přijde
že
mi, že
dostat na víceleté
zaplatí roční přípravný kurz a to si myslím, že to jde do čeho
jazyka
škol pouze žáky,
vyučující
výběrové
jsou žáci
českého
z matematiky,
výběrových
písemný test dostat na
samozřejmě
nejčastěji
způsob přijímacího řízení
první pohled efektivní, protože dokáže vybrat ke studiu do by tam podle
zjistili, že
těch dětí
to na jednu stranu
Je to i tím, jakou formou se ti žáci přijímají. Je to všechno písemný. Je
někdy
i všeobecný test.
Mně přijde,
že to všechno se dá
naučit,
takže
mě
to
ani tolik nepřekvapuje, " tvrdí paní učitelka Veronika (VG, 28, 4).
73
Stejného názoru je také Iveta (Va, 58, 36), která se domnívá, že děti
přijímací
na
děti,
třeba
které
zkoušky
připravit:
neměly průměr
jako nemají a
škole, ale je fakt, že
většinou
ten
důvod je
někdo jako cíleně připravuje, buď rodiče,
do
těch přípravných kurzů, ještě
(Va, 58, 36)
někteří
studijně
nejsou tak
protože u nás také jsou
jedna celá anebo samé jedničky na základní
nebo si vezmou
nějakého učitele, dělají.
i víceletá gymnázia kteří
žáci,
vyhráno. V průběhu celého studia musí
udělají,
že je
dokážou své
ten, že před těmi přijímacími zkouškami je vždycky
často
které dost
dodává, že
řekla,
"Spíš bych
rodiče
pilně
jsou
přijati
studovat a
" Paní
výběrové
připravovat
"Vždyť
nadaní jako jejich spolužáci:
na
děti
chodí
učitelka
Iveta
nebo ty
školy, nemají
se na hodiny,
i u nás máme studenty,
neboť
kteří
v některých předmětech stejně mají to takzvané doučování, takže kromě toho, že chodí do
školy, teda v těch jednotlivých rodiče
učí
se
ve škole, že i co vím
doma, využívají konzultaci, které máme my
který je řekla
předmětech
některé předměty učí,
bych,
kteří
gymnázium velice
a pak jsou tam zase
vypadají, že volně
vyučující,
vůbec
přesně
vůbec
nestudují,
a ještě
třeba
kromě
toho mají
studenti na jako nedělají
nic
s nimi pracují učitele,
opačném
pólu,
a tak jako procházejí
a mají třeba samé jedničky nebo vyznamenání. " Domníváme se tedy,
že tito žáci, které doma rodiče
vyučují
a platí jim různé
přípravy,
aby gymnázium vystudovali,
finančního zajištění.
musí mít velkou podporu rodinného zázemí a
Stejného názoru je také
Jana (ZŠ, 34, 17), která z vlastní zkušenosti podotýká, že na víceletá gymnázia se hlásí děti, které jsou rodinou finančně
a
zajištěné:
sociálně,
" Tak
určitě jsou
protože v současné
pro někoho záruka nějakého kvalitního
to
děti,
době začít
vzdělání,
znamená musí mít vybavení počítačové,
které jsou
nějakým způsobem zajištěné
studovat na gymnázium je #
určitá jakoby
ale potřeby toho gymnázia se stále zvyšují, to
finančně nezajištěná
rodina nemá šanci.
Sociálně
slabý jedinec to prostě finančně nezvládne. "
Dále se kvůli
někteří učitelé
domnívají, že
kterým se i chytří žáci ke studiu na
přijímací řízení
výběrových
jsou
ovlivněna různými
školách nemusí dostat.
faktory,
Například učitel
Petr (ZŠ, 38, 14) podotýká, že písemné testy, podle nichž jsou v současnosti převážně žáci přijímáni
ke studiu na víceletých gymnáziích, nemusí i chytrý a
zvládnout: "Není to stoprocentní, to prostředí vědomosti
cizí
třídy
určitě
jiných lidí a stres,
ne, protože vím, že
prostě
prodat, a přitom je má. Takže si
Stejného názoru je také
učitelka
to
dítě
někdo
studijně
nadaný žák
to nedokáže prodat v tom
není dozrálý na to, aby dokázalo ty
rozhodně
myslím, že to není stoprocentní. "
Radka (Va, 30, 4), která tvrdí, že podle
nelze vybrat všechny nadané žáky do víceletých gymnázií. Domnívá se, že
přijímacích testů
přijímací řízení
do
výběrových škol je v České republice špatně nastaveno, ale v současnosti není lepší řešení,
74
přijímat
jak žáky
stoprocentně,
bojí se,
do víceletých gymnázií: "S tím já souhlasím, nedá se to třiceti procentům dětí
ale dejme tomu
špatně
dobře,
se vyspaly, necítí se
Samozřejmě,
znalosti nebo inteligenci na to mají.
nastaveno v celém našem školském systému, děláte
se přijímací test nepovede. Jsou nervózní,
neudělají
test
říct opět
a zůstanou na základní škole,
přitom
ale tak to bohužel nebo bohudík je
ať děláte přijímací
zkoušky na univerzitu,
ať
zkoušky kamkoliv, všechno je to jednorázové, není čas, nejsou ani @finance na to, aby
studenti byli delší dobu pozorováni ani aby dostali možnost opakování přijímacího
řízení,
a nemáme kapacity na to, abychom přijímali všechny studenty,
během
vyloučili,
prvního druhého roka studia je ze školy se
učitelka
poznat, zda je žák schopen na
výběrové
testy jsou # není to nejlepší, co
člověka
chtějí
a
vyčíst:
přesto
si myslí, že
některé
"Já si myslím, že vždycky
zrentgenuje a zjistí, jak na tom
nevím, co lepšího by bylo vymyšleno na to, aby se
způsobem,
testy nejsou tím nejlepším
škole studovat, ale
schopnosti a dovednosti lze z přijímacího testu
studovat
protože na to studium prostě nemají." Dále
přijímací
Klára (VG, 33, 4) domnívá, že
kteří
objektivně
zjistila
žákovy
přijímací
samozřejmě
úroveň
jak
je, ale
znalostí těch
dětí
... Ale myslím si, že i ten stres a to vyrovnání se s tou stresovou situací patří k tomu, že ten člověk
prokáže, jestli je
připravený
na tu
prostě
schopen se
náročnější práci.
Někteří učitelé
třeba učit
i pod nátlakem, jestli je taky jako
"
se také domnívají, že z
přijímacích testů
je možné vypozorovat, zda
žák bude bez problémů snášet studijní prostředí na výběrové škole. Paní učitelka Eva (ZŠ, 28, 8) podotýká, že každé gymnázium si jako záleží, každé gymnázium by si zaměření
,sed;
mlč,
připravuje mělo
testy podle toho, o jaké žáky stojí: "No, to
nastavit ta
přijímací řízení
a co od toho žáka chce, a jednoznačně předpokládám, že gymnázia poslouchej, piš a napiš test na jedna', nic víc jakoby po
pohledu názor na gymnázium a myslím si, že to možná je i svým test na
většině
vědomostní
z přijímacího
řízení
práci a pracovat
výkon a nic víc. " Z výpovědí je tedy
zjistí, zdali jsou děti zvyklé psát testy,
samostatně.
odráží v celém studiu na
výběrové
na
měli převážně naučit,
učitelka
od dětí
nechce. To je z mého
způsobem
škole,
neboť
správné, že je ten
vzdělávat,
Alena (VG, 43, 20) podotýká, že
přístup vyučujících:
"Když to dítko
přijde
že jednotlivá gymnázia
se v daném momentu na
se podle
některých učitelů
zde nezáleží na tom, jestli je
tvořivé činnosti.
jak se
zřejmé,
soustředit
způsob přijímacího řízení
Tento
kooperace, komunikace, tolerance, gymnáziích
dítěti
chtějí
gymnáziích, a # takže jim v podstatě opravdu nejde o nic jiného, než aby znali
jakoby jejich
paní
podle toho, jaké má
dítě
schopné
Vybraní žáci by se na víceletých
aby dostávali dobré známky.
někdy
dále
Například
mají vybraní žáci problém si zvyknout
na osmileté gymnázium, tak
částečně je
to pro 75
něj
změna hlavně v
velká
tom režimu, v přípravě domácí a vyžaduje to už dřív
zralost. To znamená, že tady možná si
prostě určitou
musí zvyknout na to, že dostane i horší známku
a tak dále. "
Dále se domníváme, že gymnázia nabízí volná místa přijímací Příprava
na
testy
připravit,
přijímací
na
přijímací
třeba rodiče
nadprůměrní
ale nemusí být
učitelů
zkoušky tedy podle naučit,
zkoušky
se postarají o to, aby
dostane do
pak i když
třeba
by mohlo podle
jestliže se
naučí
k těm
důkaz
přijímacím
výsledků,
Paní
učitelka
rodiče
třeba
přála,
nebo i
udělá
Přesto
způsob přijímaní
být žádné
inteligenčně
přijímací řízení
studovat a který dejme tomu v páté
třídě,
na
může klidně
přijímací
se
takže
určitě
kteří
Někteří učitelé
se tedy
výběrových
škol.
pro žáky, které
připravovat,
a proto by si
mají o studium na
školství nemá dostatek
"Samozřejmě úplně
má
a bez problémů dojít až
zkoušky do
zkoušky
všichni žáci,
prostředků
výběrové
k tomu, aby
ideální by bylo, aby se na to ty
protože
lépe než ten, kdo se nedostane ... Podle mého názoru a
měl
by být do
splňuje nějaký průměr,
samozřejmě
otevřít
nevěřím,
děti,
deset
třídy přijat
každý žák, který chce
což by vycházelo asi z jeho
nejsem idealista a
na osmiletém gymnáziu, ' a mohla bych
že se dostaneme jednou do
které si řeknou: ,jo,
tříd pro
vysvědčení
teď chci
studovat
žáky po dvaceti. Na to bohužel
a ani v nejbližší budoucnosti to školství u nás nebude zařízené. "
Můžeme testů,
studijně,
je a projde jimi, tak jako
přijímací
takového stádia, že bychom mohli přijímat všechny
momentálně
dítě
a poznalo se teda, kdo se dostane a kdo se nedostane, že ten, kdo se
dostane, bude # asi na tom nemělo
české
mohl zrealizovat:
které se dokáží
"Jestliže se i stane, že
přípravě určité znevýhodnění
na
přijímáni
se však domnívá, že
děti nepřipravovaly,
by
připravují
vědomostně
aby byli na víceletá gymnázia
škole zájem. tento
finančně
děti,
k přijímacím zkouškám, a to
i na vysokou školu."
Radka (VG, 30, 4) však vidí v
nemohou
ve svých znalostech.
toho, že prostě je schopno
studijní schopnosti, a když je pak bude rozvíjet dál, tak
domnívají, že je v pořádku, když se žáci
se dokáží na
myslím podle známek, se zdát, že je slabší, tak
zkouškám a
k maturitě na víceletém gymnáziu a
otevřené:
škol
dítě cíleně připravili
školy, no, tak i to je
průměrní
hraje velkou roli a pro
dveře výběrových
jsou
nebo
žákům, kteří
tedy
které se píší
říci,
že
během
většina
dotazovaných
učitelů
se domnívá, že podle
přijímacích
pár dní, se nedá posoudit, zda vybraní žáci budou schopni na
víceletém gymnáziu studovat, a proto by si
přáli,
aby došlo k jejich inovaci. Vidí
v ústních pohovorech: "Já si myslím, že
třeba
rozhovor by byl ideální. Protože už z toho
rozhovoru
člověk
svůj
pozná i trochu více než z toho objektivního testování, " podotýká
význam
učitelka
76
Klára (VG, 33, 4). Dále Petr (ZŠ, 38,14) odpověděl na otázku, jak by podle něj mělo vypadat ideální
přijímací řízení
na víceletá gymnázia, takto: "No, tak
určitě
bych tam
zařadil nějaký
ten pohovor nebo něco, kde by se projevila ta osobnost jakoby toho žáka." Učitelka Jana (ZŠ,
34, 17) se také domnívá, že by
při přijímacím řízení měl
myslím, že by nemusely být špatné ... Tak by taky
věděli
být pohovor: "Ty pohovory si
možná předem, koho přijímají. Jakou
veš si berou do kožíšku. "
Dělali
jsme však také rozhovory s učiteli, Například
pohovorem do víceletých gymnázií. způsob
"Mně
velice líbil:
se mi zase docela líbilo. " způsob přijímání
mají zkušenost s přijímacím
učitelce Aleně
paní
se to líbilo totiž u nás tenkrát to kolo
že u toho pohovoru jste odhadli, co to
tento
kteří
do
Přesto
dítě vlastně
řešili
škol nezamlouval,
problém, že neboť
tak si myslím,
dítě před jistě nějak
některým rodičům
se
se domnívali, že hodnocení
třeba někdo
ústního pohovoru je velice subjektivní záležitostí: "U nás pohovory, že se jim zdálo, že #
těch pohovorů,
umí, jaké má nadání, jak reaguje. Takže to
však na její škole
výběrových
(VG, 43, 20) se tento
napadal i ty ústní
odpovídalo, a že naše hodnocení bylo
subjektivní. "
Snažili jsme se tedy s učiteli najít jiný absolvování pátého
ročníku
základě
časti
teoretické
v Německu, jsme se
základní školy
způsob,
přijímáni
ke studiu do víceletých gymnázií. Na
(viz kap. 4.1.), ve které rozebíráme školský
učitelů
základě doporučení
učitel
během čtyř
píše na svého žáka posudek výběrové
domnívali, že
učitel,
vzdělávací
zeptali, co si myslí o tom, že v této zemi jsou žáci
studiu do víceletých gymnázií na
schopné na
podle kterého by mohli být žáci po
škole studovat.
systém
přijímáni
ke
ze základní školy (Grundschule), kdy
let a po konzultaci s rodiči rozhodne, zda je dítě
Některým učitelům
který pracuje s dětmi v průběhu
pěti
se tento návrh líbil,
let, dokáže
určit,
neboť
se
jestli je jeho žák
schopen na výběrové škole studovat. Například Petr (ZŠ, 38, 14) se domnívá, že vyučující by měl
mít možnost se k této záležitosti
soudní a
tlačí
" Určitě je
dítě
své
důležitý
ten pohled učitele, protože
dítě
přijímačkám,
někde
berou opravdu jako degradováno,
prostě
neúspěch jakoby
protože
často
se stává, že
rodiče žáků
ke studiu na víceleté gymnázium, i když k tomu nemá
ví, jaké to jejich ale
vyjádřit,
je a
třeba
to tak
... jakoby
jakoby není na to
úplně
neúspěch,
často
připravené,
když se tam jejich
Kláře
ti
předpoklady:
rodiče jsou
soudní, že
takže ho ani nedají k
těm
není, ta žádost a ty ambice trošku zaslepují a pak to dítě
nedostane, jako že je opravdu
není na osmiletém gymnáziu, což mi
rodinný až."
někteří
nejsou
(VG, 33, 4) se tento
přijde
způsob
... jako že to je takový
také líbí: " Tady ten způsob 77
se mi zdá v pořádku, protože ten Možná po hodnocení těch
učitel
z té základní školy to
testů přijímacích
vzít si toho
z několika x-škol, takže to by bylo velké přijímací
dítě
učitele,
řízení,
čtyři
roky, což je
ale jenomže tady ty
dobře.
děti
chodí věci
ale možná že by to nebylo od
řeklo
a že by to bylo i proveditelné, a asi by nám to i lecos
zná
o těch
dětech.
Já bych se tomu
nebránila. " Některým učitelům se však tento způsob zdá být v České republice těžko
realizovatelný. Například Eva (ZŠ, 28, 8) se domnívá, že rodiče by u nás nedali v žádném případě
na názor
učitele:
"No, myslím si, že jako ideální model je to super, to by se mi asi také
líbilo, ale tady je pořád ještě u nás v Čechách takový ten systém zkostnatělá stará úča, která se prostě zasedne na to moje by
dělala
dusno
kvůli
učitelka prostě řekne,
učitelky prostě
nízkou
důvěru
že to
úroveň.
dítě
podotýká, že není správné se
si zasedla na jejich
k učitelkám, aby dokázali
dítě.
rodičů,
Myslím si, že naše
objektivně přijmout
která
rodiče
to, že když
na to nemá. Myslím si, že tady v tom podvědomí máme my
"
Radka (VG, 30, 4) tento
své žáky objektivně:
a myslím si, že by se tam mohla zvednout vlna
učitelka
tomu, že
nemají takový respekt nebo ta
dítě,
způsob přijímání žáků
řídit
pouze názorem jedné
"Samozřejmě,
že na názor
námi jsou jenom lidé a selhat mohou taky, a
učitelů
do
učitelky, neboť
škol
nevylučuje,
pokaď jim dítě
při
nezávislý pozorovatel řekne, že
dát na názor jedné
ale
ona nemusí hodnotit
bych dala také, ale zase ti
zlobit, protože bude hyperaktivní, ale nemůže
výběrových
učitelé
mezi
bude nesympatické a bude je
tom ty intelektuální kvality mít bude, tak zase učitelky.
Což je také plně správné,
protože to není v žádném případě objektivní, že jo. " K tomuto tématu se také vyjádřila Jana (ZŠ, 34, 17), která má zkušenost s tím, že na své žáky posudek psala. Strávila nad tím spoustu času, a když si aby si o tomto ústním hodnocení promluvili, tak ji chválu: "No, já vám
řeknu jednu věc,
přesvědčili,
rodiče
pozvala na konzultace,
aby o jejich
dětech
psala jen
jájsem psala vloni o Vánocích hodnocení na děti, které
se hlásí na gymnázia. Popsala jsem celou stránku, a když jsem si v lednu pozvala abychom to spolu rozebrali, abychom se
vlastně
k tomu
vyjádřili, proč já
rodiče,
jsem napsala, co
jsem napsala, a případně zdali oni souhlasí nebo nesouhlasí, tak jsem se mnohdy setkala i s tím učitelko
případem,
že mi to
rodiče
vy si myslíte, že když
teď
odmítli odsouhlasit, protože argumentovali tím: a paní sem napíšete to, já nevím,
schopna pracovat v kolektivu, ale stále se staví do pozice
teď
vůdce,
si
třeba
vymyslím, že je
tak když jí to tam napíšete, 78
tak si myslíte, že se na to gymnázium dostane? A k čemu
mě
donutí, donutili
mě
k tomu, že
jsem znovu sedla a to, co si já sama za sebe myslím, tak jsem musela přehodnotit a přepsat. vlastně vytvořila
Takže de facto jsem
přáli rodiče,
hodnocení, které si
všechno musela upravit tak, aby se to jejich
dítě
vlastně
a já jsem
na to gymnázium dostalo. " Stejného názoru
je také Lukáš (ZŠ, 28, 10), který by na svého žáka negativní hodnocení nenapsal. S tímto přijímáním
do
výběrových
učitelé
dané hodnocení, které by
žáka
nějaké
nic moc
škol by souhlasil
jedině
dobře,
museli dodržovat: "No
doporučení?
věty
pro
ale napsal bych já na svého
Jako vím, že vždycky se snažím tam vychytat
chtělo udělat nějaký
nejlepší. Možná by to
v případě, kdyby byly ustálené
úplně
nějaký
jednotný dotazník a možná i
to
mustr
vysloveně
s nějakými použivatelnými slovními spojeními, které by tam opravdu musely být,
a že by se
vlastně
vyjádřit
ta
číselná
učitel přednastavenou,
co se tam musí
a jakými spojeními, tak aby se to promítlo potom do toho hodnocení slovního. "
Z jednotlivých po
podoba, kterou by měl ten
ukončení
pátého
výpovědí
ročníku přijímáni
danou situaci jiný pohled. jak by podle nich
není opravdu snadné
měli
Přesto
být žáci do
výběrových
jakým
výběrových
ke studiu do
bychom rádi
určit,
čtenářům
škol
způsobem
škol,
nabídli
neboť
nějaké
měli
by
každý
názory
přijímáni. Někteří učitelé
být žáci
učitel
má na
vyučujících,
jsou zastánci
selo testů, neboť se domnívají, že tyto testy jsou navrhovány tak, aby se žáci se studijními předpoklady
speciálně třeba
dostali na víceletá gymnázia: "No,
KAL/BRO testy nebo testy, které si ta škola nechá být nastavené tak, aby odpovídaly, jestli to
dítě
udělat
ty
se/o testy nebo ty
pod nějakou agenturou, tak by měly
má studijní předpoklady,
či
nikoliv. Pokud to
ta škola neudělá, tak je sama proti sobě, " podotýká učitelka Zuzana (ZŠ, 47, 20).
Radka (VG, 30, 4) se zase domnívá, že žáci by
měli
být v průběhu prvního
základních škol pozorováni nezávislým pracovníkem, který by v páté
třídě
stupně
o nich napsal
posudek a podle tohoto hodnocení by se žáci dostávali ke studiu do výběrových škol: " Úplně nejideálnější
by bylo, kdyby bylo dlouhodobé pozorování nějakým nezávislým pozorovatelem,
nejlépe psychologem, který dokáže rozpoznat, jestli to nebo nemá, ale podle realitách a
určitě
mě
ne v tom, co je
nějaké
na to osmileté gymnázium má,
na této úrovni rozhovoru se pohybujeme v momentálně
monitorování toho
nějakých vysněných
možné." Stejného názoru je také Veronika
(VG, 28, 4), která se shoduje s Radkou, že tento
"Nejlepší by bylo
dítě
dítěte
způsob
by byl ideální, ale není možný:
celé jeho studijní období před tím, ale to je
hodně těžký a to skoro není ani možné. " Další neobvyklý názor má Lukáš (ZŠ, 28, 10), podle
kterého by bylo
úplně
ideální, kdyby místo
přijímacího řízení
mohl vyjet s dětmi na 79
několikadenní
výlet: "Co je nejlepší, takje prostě nějaký týdenní pobyt, to je asi nejlepší. Tak
udělal
bych to
já,
prostě
bych vzal všech padesát
děcek
a ted'ka bych
a nemusel bych mít vůbec žádný dotazník. Dal bych jim tam pár her, toho by se promítly předměty, ani by to ta vzít." Jednotlivé návrhy
učitelů,
výběrových
škol, však nejsou
k uvažování,
neboť
děcka
nějaké
nepoznaly a hned bych
které pojednávají o
změnách
jednoznačnými způsoby
řekl:
to to to beru,
skupinovky # , do
věděl,
koho si mám
v přijímacím
řízení
do
k použití, nýbrž pouze impulzy
písemné testy se zdají být neefektivní.
Dále nás zajímá, kdyby v České republice k rané selekci nedocházelo, zda by bylo možné nadané žáky podporovat a rozvíjet jejich talent i v rámci širšího kolektivu
běžné třídy
na druhém stupni základní školy. Následují kapitola tedy pojednává o tom, jak by podle učitelů měli
být nadaní žáci
Vzdělávání
6.4.
Z jednotlivých jsou
vyučující
běžné třídy:
vzděláváni
nadaných
výpovědí
na základních školách.
žáků
v heterogenní
jsme zjistili, že
většina učitelů
na druhém stupni schopní, tak dokáží učitelka
"Teoreticky by to šlo,
skupině
si
vzdělávat
se
přiklání
k názoru, že pokud
nadané žáky v širším kolektivu
může připravit
alternativní program pro
nadaného žáka nebo pro žáka se spif a pak pro jakoby normálně třídu pro celou," podotýká učitelka Eva (ZŠ, 28, 8). K tomuto tématu se také vyjádřil Lukáš (ZŠ, 28, 10), který vzdělávat
si myslí, že by bylo možné učitelích,
záleží na
nadané žáky v širším kolektivu
jak jsou ochotni si pro tyto žáky
myslím, že jo. Tady
prostě
jde jenom o to, že ten
připravovat učitel
běžné třídy,
ale velice
individuální program: "Já si
si nechce
přidělá vat
práci. Tak to
vidím já. V podstatě to má o další přípravy navíc. To znamená, musí se jakoby té přípravě na tu hodinu průměr
věnovat
daleko více, než když to
a na ten se
postěžuje,
zaměří.
Tak to
# běžně, když tam má v podstatě nějaký ten
hodnotím já, že # jako
hodně učitelů
že mají spoustu práce, ale nakonec v podstatě, když potom z toho
do té hodiny
udělal
pro
třeba
si takhle
vyjde #, co
nebo jak se na tu hodinu připravil, tak v podstatě je to takové docela @
docela normální, že se podívají do příprava
prostě
dělá
něho skončila.
učebnice,
co tu hodinu bude
Takže si myslím, že kdyby
dělat,
člověk chtěl
a
a tím v podstatě ta
věnoval
se
skutečně
té
profesi čtyřicet hodin týdně, tak jak v podstatě má, tak si myslím, žejako to místo se tam najde vždycky, aby 8
udělal nějakou práci
navíc pro nadanější žáky. ..
specifické poruchy učeni
80
Někteří učitelé
se také domnívají, že je pro žáky
ohledu na talent, schopnosti spatřují převážně
Výhodu části
či
sociální
kteří
Kalhouse a Obsta, vytváří
původ vzděláváni společně učí
v tom, že se žáci
jsme již o této problematice
hovořili
společnost,
když jsou bez skupině.
v heterogenní
vzájemné toleranci a komunikaci. V teoretické
(viz s. 12), kde odkazujeme na nedávné práce rozdělováním žáků
se domnívají, že
zcela nenormální
jedině přínosem,
do homogenních skupin se
ve které žáci pozbývají schopnosti komunikace,
tolerance a pochopení pro jinak myslícího jedince. K této problematice se vyjádřila Eva (ZŠ, 28, 8), která na otázku, zdali vidí skupině, odpověděla
z
různých
bystřejší
"Právě
než
třeba měl
dítě
by se
naučit
chápat i
není, ale je
někteří vyučují
kolektiv té
třídy,
nepříjemných
protože když
tam ti žáci už znají
dobře
vzděláváni
v heterogenní
naučit
jednat s lidmi
které chce jít na gymnázium, které je
naučit jednat
potřeba,
měly naučit,
učitelů
i s tím
žití a že
člověkem,
někomu prostě shůry
a já
dáno
prostě
nežje právě škola. "
se v těchto
dlouhodoběji vzděláváni společně, třídách
tak
nemusíme obávat šikany anebo
záležitostí: "No, já v tom vidím jeden
člověk třeba
který zrovna
děti někde viděly,
aby ten model ty
myslí, že když jsou žáci
se z nich stane lepší kolektiv. Podle dalších
dítě,
třeba jeho způsob
nevidím žádné jiné prostředí, kde by se to
nějakých
nebo to
ostatní #, tak se musí prostě
některé věci prostě
Dále si
pro žáky, když jsou
pro jejich sociální vývoj, dokáží se
skupin, ne jenom to nadané
bystrý není, a na
takto:
nějaký přínos
chodí osm let do stejné
třídy,
přínos
a to je ten
tak si myslím, že se
a nehrozí tam tolik šikana nebo takové problémy kolektivní v té
třídě, " (učitelka Veronika VG, 28, 4). Stejného názoru je také Jana (ZŠ, 34, 17), která si čím
myslí, že
déle jsou
děti vzdělávány společně
ve
třídě,
přátelské
vztahy: "No, tak já si myslím, že tam dojde k
znamená
přátelství,
pevnější.
tím mají mezi sebou hlubší
upevňování
vazeb v kolektivu, to
že jo, vzájemná výpomoc a spolupráce, ty vztahy jsou jakoby takové
"
Analýzami gymnaziální
třídy
rozhovorů
jsme také zjistili, že
jako homogenní skupiny
vzdělávány děti různých
schopností, nadání a
někteří
studentů,
vědomostí.
učitelé
neboť
Jako
nevnímají
výběrové
podotýkají, že jsou zde
příklad můžeme
uvést
učitelku
Radku (VG, 30, 4), která na otázku, zdali vidí
nějaký přínos
vzdělávány
takto: "Vidím, ale myslím si, že je velmi
v heterogenní
skupině, odpověděla
v tom, že jsou
děti společně
nadnesené to, že by osmileté gymnázium byla homogenní skupina, protože i když ti žáci projdou
nějakým přijímacím řízením,
tak se tam projevují silné individualistické rysy. Jsou 81
tam žáci,
kteří jsou nadanější,
doplňovat
a
ovlivňovat
ti na
něco,
něco
ti zase na
jiného, takže se mohou
vzájemně
a to já vidím jako velké plus v té heterogenní skupině, kdy se mohou ti
žáci navzájem inspirovat, mohou se navzájem od sebe
něco naučit
a mohou navzájem
svádět
i takový zdravý konkurenční boj. "
Dále nás zaujala odpověď Veroniky (VG, 28, 4), která hovoří o své vlastní zkušenosti, jak byli nadaní žáci představit,
vzděláváni
způsob
že tento
rozděleni
druhém stupni
na základní škole, kterou
předměty
dětem
byli
Dokáže si
by mohl být dále využíván. Na její základní škole byli žáci na podle známek z matematiky a
,jedničkářů", "dvojkařů", "trojkařů", "čtyřkařů
na ostatní
dříve navštěvovala.
vzděláváni společně.
vyhovoval, pouze se nelíbil
a
pětkařů"
českého
jazyka do skupin
pouze na tyto dva
předměty,
Veronika se domnívá, že tento
způsob
učitelům, kteří vyučovali "čtyřkaře", neboť jim
jinak
výuky
práce nešla
tak od ruky jako s ,jedničkáři": " Tak to bylo zavedené v té škole a myslím si, že to bylo dobré, nic proti tomu nikdo za celou tu dobu třeba
jsem
matematiku a
neměly
na to
buňky
měla
v teoretické
části
vzděláváni
(viz s. 9). V tomto
jen na
určitou část
Jedině učitelům, kteří vyučovali
bývá pravidlem, že
často netěší
říci,
dětí,
nadanějšími
úplně
žáci
součástí
žáky do
co
to nebylo
že tento
hovoříme
heterogenní skupiny a odděleně
způsob
výuky
žákům
nejslabší skupiny, se nelíbil. Domníváme se, že
učitelé chtějí vyučovat
někteří,
které fakt nechápaly tu
vyhovoval. často
tedy
pouze nadané žáky a se slabšími studenty nemají
O této problematice jsme již hovořili v teoretické části, kdy
odchází za
tak
k vnitřní diferenciaci, o které
zřejmé,
dne. Je
plnou
protože
ta práce s nima byla o hodně těžší. "
přirovnat
případě jsou
učitele,
učila takzvaně čtyřkaře,
vlastně třídu
nebo jak to
Tento model bychom mohli
trpělivost.
až teda na ty samy
zaslechla, tak mate matikářka, která
pro ni nejjednodušší, protože
jsou
neměl,
výběrových
škol,
neboť
kvalifikovanější učitelé
je práce s nevýběrovými
dětmi
(viz s. 12).
Jinou zkušenost má také základní škole, byla výsledků
do
tříd,
svědkem
které byly
učitelka
Alena (VG, 43, 20). V
toho, že zde došlo k rozdělování vzdělávány
celý den
odděleně.
době,
žáků
kdy
vyučovala
na
podle jejich studijních
Domnívá se, že tento
způsob
výuky velmi ublížil nejslabším žákům: "Ale jaký to mělo neblahý psychologický dopad. Áčko bylo velmi nafoukaný nebo ti studenti začali být velmi pyšní na svoje znalosti, protože i když potom nakonec jejich
třeba některé
sebevědomí
stoupalo.
ty jejich výkony teda nebyly, ale Samozřejmě béčko
začali
se cítit, jako v momentě
to bylo takový horší, ale bohužel to
nejhůř
82
udělalo
s těmi
dětmi,
nejhloupější
pocit, že jsou ti škodu, když je
které byly jako
někdo
z
něčeho
objektivně
na celým
světě,
slabé, ale
víceméně
najednou oni třídě
a proto si myslím, že v té
nejlepší, protože
koneckonců může
začali
mít
není prostě na
být nejlepší v češtině, ale ne
v tělocviku. Jo, například někdo může dobře kreslit a druhý zase dobře zpívá, takže tady bych
to
nerozdělovala vyloženě jenom
bychom mohli
přirovnat
podle jako jednostranného talentu." Tento
k vnější diferenciaci, o které
hovoříme
v teoretické
způsob
části
výuky
(viz s. 8).
Žáci jsou v tomto případě vzděláváni v homogenních skupinách po celý den a ve všech vyučovacích předmětech. rozdělování žáků
Paní učitelka Alena (VG, 43, 20) si
uvědomuje
do jednotlivých skupin podle jejich schopností,
negativní dopady
přesto
při
zde neshledává
žádnou podobnost s výukou na výběrových školách.
závěr
Na vzdělávání
nadaných
negativní dopady
můžeme
této kapitoly
žáků společně
vnější
tedy
říci,
že
většina učitelů
si dokáže
s ostatními v heterogenních skupinách.
diferenciace v českém školství, ale
přesto
představit
Uvědomují
si také
se domnívají, že víceletá
gymnázia jsou nejlepšími školami pro nadané žáky.
Závěr
Ve výzkumném
šetření
jsme se
soustředili
škol a víceletých gymnázií na problematiku vnější diferenciace ve respondenty výzkumu jsme si vybrali
učitele, neboť
k této problematice
vyjádřit nejpřesněji.
absolvování pátého
ročníku
s jejich
rodiči,
způsobem
pro
pro
se podle
ně pět okruhů
žáků
něž
je
učitelů
učitelů
ze základních
vzdělávacím
systému. Jako
právě
oni se dokáží
na jednotlivé názory
Denně
se domníváme, že
jsou v kontaktu nejen s žáky,
kteří
po
základních škol odcházejí do víceletých gymnázií, ale také
přechod
odráží
jejich
vnější
dětí
aktuálním tématem. Zajímalo nás, jakým
diferenciace na
českém
specifických výzkumných otázek: (1) Jak
školství.
čeští učitelé
Připravili
vnímají
jsme si
rozdělování
po prvním stupni základních škol. (2) Z jakých důvodů podle nich dochází k rané selekci
žáků v České republice, (3) jak se dívají na možnost vzdělávání nadaných žáků
v heterogenních skupinách a jestli se vzdělávány
co nejdéle
společně.
výsledky a (5) jak se dívají na
přiklánějí
k názoru, že by
(4) Jak vnímají vliv rodinného přijímací řízení
měly
prostředí
být všechny
děti
na žákovy školní
ke studiu do víceletých gymnázií, a zdali
83
souhlasí s tvrzením, že
přijímací
jsou víceletá gymnázia
určena.
zkoušky dokáží rozpoznat části
V následující
mimořádně
nadané žáky, pro které
této kapitoly shrneme
závěry,
k nimž jsme
v průběhu našeho výzkumu dospěli.
Shrnutí nálezů výzkumného šetření
Jak
čeští
učitelé
vnímají
rozdělování
Z jednotlivých výpovědí jsme zjistili, že pátém
ročníku
nadané
děti.
základních škol je nevýhodou důvodu
Z toho
nelíbí, že v průběhu
pěti
let
vytvoří
uvědomuje,
že
zůstanou děti,
ze své
třídy přátelský
úroveň
měli
těžší
kvalifikovanější učitelé přecházejí
výběrových
škol.. Na
práce než s výběrovými žáky, a v tom
kteří zůstanou
jež se do
na druhém stupni, jsou
výběrových
výběrových
se také
a jednotný kolektiv, kjehož
školách,
neboť
na víceletých gymnáziích motivováni spolužáky s prokazatelně vyšší dětí,
učitelům
nadaní žáci odejít ze základních škol co
také dodávají, že žáci,
po
by své slabší
výuky na druhém stupni až do devátého
v horších podmínkách než jejich vrstevníci na
finančním
kteří
dotazovaným
skupinka jedinců odejde do
se kterými je
stále klesá. Tudíž by podle nich
než která se projevuje u
rozdělování žáků
pro základní školy, z kterých odchází
výsledků. Některým
určitá
se většina učitelů domnívá, že
Někteří učitelé
hlavně
si
na druhém stupni základních škol chybí žáci,
nezvratnému narušení dojde poté, co základní škole tak
po prvním stupni základních škol?
většina učitelů
vrstevníky motivovali k dosažení lepších
případě
žáků
ročníku
nejdříve.
vzděláváni
vybraní žáci jsou
vzdělanostní
aspirací,
škol nedostaly. Dále je pravidlem, že
do víceletých gymnázií za
chytřejšími
žáky a vyšším
ohodnocením.
Z jakých důvodů podle učitelů dochází k rané selekci žáků v České republice?
Analýzami
rozhovorů
k rozdělování
žáků
jedenáctiletých
do
dětí.
jsme zjistili, že výběrových
Dále
uvádějí,
učitelé
že pro
určitou
záležitostí.
Většina učitelů
jestli bude
dělat přijímací
V tom učitelů
případě
je zde
jednoznačný
že víceletá gymnázia jsou
skupinu
rodičů
vzdělání.
otázka
u nás dochází
českou veřejností
Přesto
výběrových
jsou však
škol
může
rodiče
vnímána jako
někteří
učitelé
být pouze prestižní
si myslí, že žák v jedenácti letech není schopen se sám rozhodnout, zkoušky do
důležité
výběrových
rozhodnutí
rodičů,
škol a nebo
a děti z rodin s vyššími
zůstane
jakou školu pro své
bývá pravidlem, že do víceletých gymnázií se
vzdělaných rodičů
proč
názor,
škol. Domnívají se, že víceletá gymnázia vyžadují
školy, ve kterých žáci dosáhnou vyššího přesvědčeni,
mají
převážně
hlásí
na základní škole.
dítě
vyberou. Podle
děti
vysokoškolsky
příjmy.
84
Jak se
učitelé
vzdělávání
dívají na
výpovědí vyučujících
Z jednotlivých
mínění
základních škol dle jejich
kteří
většina
zřejmé,
mohou s nadanějšími učitelů
dotazovaných
vzdělávat
dokáží
nevnímá
dětmi
výběrové
Většina
učitelů
dotazovaných
prostředí
kantoři
výjimečně
třídy
gymnaziální
různých
děti
je
rodičích,
zřejmé,
z podnětnějších rodin, které jsou svými
pravidlem, že na víceletá gymnázia vlivu mají vyšší aspirace ke
doučovací
že opět jim
kteří
rodiče
při
rodiči
soustředili
dotazovaní uchazeč
na učivo
kurzy nebo nechají situaci volný
průběh
vyberou vhodnou
školách
převážně
studují
motivovány ke studiu. Bývá tedy které díky rodinnému
vyučující
také uvedli, že
přijímací
na
přijímacích
jsou tím faktorem, který rozhodne, zda budou své děti
doučovací
Dále
škole budou chtít
dítě
zdali pro své
přecházejí děti vysokoškoláků,
vzdělávání. Někteří
kterých by se
vzdělávat.
se hlásí ke studiu na
výběrové
nebo ne. Na základních školách nebývá pravidlem, že by
hodiny,
převážně
jako homogenní skupiny.
výběrových
že na
žáka na víceleté gymnázium ovlivní, zda se připravoval
společně
na žákovy školní výsledky?
záleží na
výpovědí učitelů
školu. Z jednotlivých
děti
schopností a nadání.
se domnívá, že jedenáctiletí žáci,
případě
nadané
v tom vidí výhody, a to
víceletá gymnázia, se nedokáží sami rozhodnout, jestli na v budoucnu studovat. V tomto
na druhém stupni
kooperovat a od nich se
Podle nich sena víceletých gymnáziích také nachází žáci
Jak učitelé vnímají vliv rodinného
v heterogenních skupinách?
že schopní
skupině. Někteří vyučující
s ostatními žáky v heterogenní pro slabší žáky,
je
žáků
nadaných
zkoušky
učitelé
přijetí
soukromě
nabízeli
žákům
zkoušek. Z toho vyplývá, připravovat
sami, zaplatí
a spolehnou se na inteligenci a nadání
dítěte. Žáci, kteří se díky svým rodičům na přijímací zkoušky připravují, mají větší šanci
složit zkoušky do
Jak se
učitelé
s tvrzením, že
výběrových
přijímací řízení
dívají na přijímací
škol.
ke studiu do
zkoušky dokáží rozpoznat
výběrových
mimořádně
škol a zdali souhlasí
nadané žáky, pro které jsou
víceletá gymnázia určena? rozhovorů
Analýzami
jsme zjistili, že
současným přijímacím řízením testů
do
někteří
výběrových
dotazovaní
učitelé
škol. Domnívají se, že na
není možné vybrat ke studiu do víceletých gymnázií pouze
které jsou
výběrové
spravedlivé, učitelé
neboť
myslí, že
školy
určeny. Přiklánějí
nejsou spokojeni se
se k názoru, že
výjimečně
víceletá gymnázia
přijímají
žáky na
písemných
nadané žáky, pro
současné přijímací řízení
není
někteří
dotazovaní
základě domnělých
schopností,
nedokáže rozpoznat opravdu nadané žáky. Dále si
některá
základě
85
a tudíž se
může
výběrové
stát, že
navštěvují
školy
také žáci,
kteří
jsou v celostátním srovnání
podprůměrní.
Graf č. 7 ukazuje, jak
často
vyjádřili
respondenti
otázek. V kapitole 5.6 jsou k dispozici všechny kódy, se kterými jsme pracovali. Každé
části
textu jsme
přiřadili
vhodný kód a zkratku
výhody- gymnázia, RZ-VVG). Kódování jsme
přiděleno
více
či méně odpovědí respondentů.
který zobrazuje, jak často se učitelé
Z první
části
grafu je
že
přiřadili
říkají,
17
vzdělávat
opravdový zájem se
(11
např. rozšířenou
výuku
gymnázium,
může
jednotlivých
rozhovorů
rozdělování žáků
případě
úroveň
částech
jsme
nevýhody
nejčastěji
pro žáky,
kteří
odpovědí
vytvořili
graf,
rozdělování žáků
se opakující kategorii
jsou studijní typy a mají
se shodovalo s tvrzením, že
kvalitní základní školy, které nabízí
přejde
z dobré základní školy na víceleté
zhoršit.
Nejméně odpovědí
zůstanou
při
jsme
patřily výpovědi učitelů
Na otázku, z jakého
analýze
o tom, že by
na druhém stupni základních škol.
grafu PopisuJeme pouze údaje, ke kterým jsme
odpovědí respondentů.
je
navštěvují
zaznamenali v kategorii, kde by
bylo výhodou pro děti, které
zjištění
kódům
pro žáky základních škol nevýhodou. Jako
a tudíž, když žák
se jeho jazyková
V následujících nejvíce
jazyků,
daného
programu
o své nadané žáky. K tomuto tématu jsme
Dále 10
že jejich žáci
počítačového
k jednotlivým tématům.
řešením
odpovědí).
víceletá gymnázia mohou být v určitém nejčastější důvod učitelé uváděli,
základě
Výroky ve druhé
že víceletá gymnázia jsou výhodným
analýze dat
jsme zjistili, že kjednotlivým
přicházejí
odpovědí.
při
(např.: Rozdělování žáků,
s využitím
učitelé nejčastěji spatřují
vzhledem k základním školám, které tak v procesu kódování
Na
vyjadřovali
zřejmé,
prováděli
rozhovorů
Max QDA. Po rozkódování všech
okruhům
stejný názor k jednotlivým
důvodu
přiřadili
dochází k rozdělování
žáků
v České republice po ukončení prvního stupně základních škol, nejčastěji učitelé odpovídali, že se jedná o
přání rodičů, kteří chtějí,
K tomuto kódu jsme žáků
přiřadili
aby jejich
odpovědí.
39
děti
studovaly na
výběrových
Ostatní výroky, jež se týkaly
důvodů rozdělování
v českém školství, nebyly tak jednoznačně zastoupeny jako aktivita
Dalším
důležitým
bodem
(VZ-CHR), kdy se
školách.
skutečnosti, Většina
rodičů
(DR-AKR).
s učiteli, byla jejich charakteristika vybraných
rozhovořili hlavně
výrok pojednával o výběrových
rozhovorů
školách.
o jejich studijních schopnostech. Druhý
jak jsou vybraní žáci
dotazovaných
učitelů
ovlivňováni
žáků
nejčastější
rodinou ke studiu na
se domnívá, že vybraní žáci
těží
86
z podnětnějšího
prostředí
víceletá gymnázia vlohy, které přiřadili
28
děti
domova, kde jsou
převážně
studují
rodiči
motivováni ke studiu.
děti vysokoškoláků, neboť
a invence k tématu, jak odpovědí). Někteří
vzdělávání vzdělávat
dotazovaní
nadaných
žáků učitelé nejčastěji
základních škol,
neboť
učitelé
nabízeli vlastní rady
běžné třídy
uzpůsobené
(13
odpovědí).
Když jsme s učiteli
odpovědí).
hovořili
výjimečně
na druhém stupni Stejný počet
jsme zaznamenali v rámci tvrzení, že je pro žáky výhodné, když jsou
vzděláváni
o základních školách,
se vyjadřovali k tématu, jak zde vyučující k žákům přistupují (11 odpovědí). Dále
charakterizovali žáky,
kteří neměli
základních školách nebo žáky, (8
(VZ-VRD) jsme
se domnívali, že není možné podporovat
ne všechny školy jsou k tomu
v heterogenních skupinách (13
přijati
dědičné
nadané žáky na druhém stupni základních škol (14
nadané žáky a rozvíjet jejich talent v rámci širšího kolektivu
nejčastěji
dědičnost
jisté
fakt, že
odpovědí.
V rámci diskuze o
odpovědí
spatřují
v tom
získají. Ke kódu Vybraní žáci - vliv rodiny,
Nepřekvapí
zájem
přejít
do
kteří dělali přijímací
výběrových
škol a
pokračují
ve studiu na
zkoušky na víceletá gymnázia, ale nebyli
odpovědí).
Většina výběrových
dotazovaných učitelů se dále vyjádřila k otázce, zdali jsou přijímací řízení do
škol efektivní (28 odpovědí). Analýzami rozhovorů jsme zjistili, že většina
dotazovaných učitelů se přiklání k názoru, že podle přijímacích testů, které se píší během pár dní, se nedá posoudit, zdali vybraní žáci budou schopni na víceletém gymnáziu studovat. Tomu odpovídá fakt, že jsme zaznamenali 20 přijímací řízení
do
výběrových
odpovědí
k tématu, jak by
mělo
vypadat ideální
škol.
87
Graf č.7
, Nevyho.ly z.lkl')'!!1I skoll.)
Aktivit.) I
:
CIl
"
R.ldy
.1
invence
Plistllp k i.lk,'ím
Efektivita
,
: hle.)!!1I tVl'
-----------------.---~---------------------------~---T---------------------r---;-----------------~--------- ~ ----------r------ r -------------------··- - ~ ---,
I
I
I
I
l5
30 25 20
.... Q>
..,....
0-
e::
o-
:::
10
~ co
V
15
~
N
....
!
r-.
N
I-
ti>
~
> V
V
~
~
tJ,
,..
o-
~
N
5
o
Důvody
rozdelovimi
zaků
DR
Vybl ani i.ici VZ
Vzdelávimi nadaných
iaků
pti;imaci tizeni PR
Průbeh
vzdel,i,vani PV
88
Summary How do Czech teachers perceive pupils' transition from primary to lower-secondary education? From particular interviews we can draw a conclusion that for majority of teachers it is apparent that tracking of pupils' into different school types after fifth grade of primary education, resulting in decreased numbers of gifted pupils in "nonacademic mainstream basic schools", becomes a serious disadvantage for primary schools. This may also impact average students who use to strive for better results while motivated by their more talented peers. Some of the questioned teachers express their regret that after five productive yet challenging years, when they were able to create friendly classroom atmosphere, ready for next years of lower-secondary education, some of the student s are leaving to selected schools (gymnasiums), what end up in creating well cooperating class from the scratch. Work with those pupils who stayed at primary schools is more challenging, what leads to assumption that quality of education drops till ninth grade. Thus, there is strong believe that the sooner more gifted students leave primary school the better for their future educational endeavors. It is also said that better educated and experienced teachers are employed at gymnasiums, as they pursue better income and more convenient work with more talented pupils.
According to teachers what are the reasons of early pupils' selection? After analyzing the interviews it becomes apparent that teachers have common point of view regarding early pupils' selection. In most cases these are parents who require their children to apply for gymnasiums. Furthennore, teachers express believe that society perceives gymnasiums as schools which provide quality education, and are more expensive than primary schools. Most of the respondents think that 11 years old student can not make fully confident and aware choice regarding transition to lower-secondary education. Therefore it is do ne by the parents and they decide which type of school child will apply for. It has been spotted that candidates to gymnasiums are coming from wealthier and highly educated families. How teachers perceive possibility of educating gifted students in heterogeneous groups? From particular respondents' statements it becomes clear that if you have talented teacher at lower-secondary level in primary school, he/she certainly will be able to develop potential
of both, those average and more gifted kids, together in one heterogeneous group. Some ofthe teachers see advantages of heterogeneous groups for average students, who can leam from more gifted peers during usual classroom cooperation. It is important to highlight that interviewed teachers do not always perceive gymnasium class as a homogeneous group. Often there are classes with diversified level of education and talent.
How teachers perceive parental intluence, on
studenťs
school results?
Majority of interviewed teachers think that 11 years old student, who
lS
applying for
gymnasium, is not mature enough to justify if he/she truly wants to attend this type of school. Parents play here a crucial role, often making a choice instead of their chi Id. Some of the answers lead us to conclusion that pupils at gymnasiums comes from educated families which motivate child to study. This parental intluence results in higher students' aspiration. Teachers also highlighted the need of extemal preparation in case parents want their children to be successfully pass entrance examination to academic multi-year gymnasia. Primary schools not always have conditions (too many children in classroom, different obligatory programme etc.) for separate preparation hours, or moc k exams. Therefore often parents believe that they have to organize extemal preparation hours for chi Id in order to give hirnlher better chances during examination. This of course comes hand in hand with financial requirements, which not always are reachable by all parents of gifted students.
How teachers perceive gymnasium application process, and whether they agree with statement that entrance examination is the best way how to recognize gifted students who should attend gymnasiums? During interview analysis we discovered that some of the respondents are not satisfied with current entrance examination to gymnasiums. They believe that written exams are not the way how you can choose gifted pupils. According to them, exams are not fair, because they test the method how to pass the exam not a talent or true knowledge of student. Furthermore, teachers indicate that some gymnasiums are accepting students based on the assumed or presumed abilities, what may result in having less than average-ability student on the prestigious school.
90
Seznam I iteratu ry Literatura a
informační
zdroje
Barr, R., Dreeben., R. How School Work. Chigaco: University ofChigaco Press, 1983.
Bydžovský, 8. Pro státníjednotnou školu. Praha, Brno, Bánská Bystrica: Komenium, 1947.
Gamoran, A., Mare, R. Secondary School Tracking and Educational Inequality: Compensation, Reinforcement, or Neutrality, American Journal oJSociology. 1989.
Gamoran, A. The Stratification oj High School Learning Opportunities. Sociology oj Education 60, 1987. Greger, D. Koncept spravedlivosti a diferenciace žáků. In Walterová, E. a kol. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. 2.díl. Brno: PAIDO, 2004a. Greger, D., Chvál M., Walterová E., Černý, K. Názory českých rodičů a veřejnosti na časné Orbis scholae, roč. 3,2009, č.3 (v tisku).
rozdělování žáků.
Greger, D. Víceletá gymnázia jako problém vzdělávací politiky ČR a postoje rodičů a veřejnosti k nim. In Sborník ČAPV 2004. Ústí nad Labem: PedF, 2004b.
Hendl, J. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005.
Hessen, S. Filozofické základy pedagogiky. Praha: Nákladem československé grafické unie, 1936.
Hlaďo,
P. Volba další vzdělávací dráhy žáků základních škol v kontextu rodiny (Disertační práce). Brno: Masarykova univerzita Pedagogická fakulta, 2009.
Ireson, J., Clark, H., Hallam, S. Constructing Ability Groups in the Secondary School: issues in practice. In School Leadership and Management. 2002 Ježková, V., Kopp, 8.: Školní vzdělávání v Německu. Praha: Karolinum, 2008.
91
Kahuda, F. Škola jednotná a škola střední. Zvláštní otisk z časopisu Theorie i praxe, roč. 8, 1947-48, seš. 1-2. Praha, 1947
Kalhous, Z., Obst,
o. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.
Leix, A.: Transkripce nahrávek v kontextu etickém, metodologickém a technickém práce). Brno: Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií, 2006.
Matějů,
P., Straková, J. Nerovné šance na
vzdělání.
(Disertační
Praha: Academia, 2006.
Matějů,
P., Straková, J. Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovnostích. Sociologický pohled na úlohu víceletých gymnázií ve světle výzkumu PISA 2000. Sociologický časopis, 2003b, roč. 39, č. 5.
Matějů,
P., Straková, J. Vyšší vzděláníjen pro elitu? Rozsah a zdroje nerovností v přístupu k vyššímu vzdělání v České republice. Praha: ISEA, 2003. Meirieu, Ph. L'école. Mode d'emloi des méthodes actives a la pédagogie différenciée. In Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, 2004.
Mertlík, R.
Nebezpečí jednotné
školy. Praha: Václav Petr, 1947.
MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice-Bílá kniha. Praha: MŠMT, 2001.
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice-Bílá kniha. Praha: MŠMT, 2001.
Oakes, J. Keeping Track: How Schools Structure /nequality. New York: Yale University Press, 1985.
Oakes, J. Multiplying /nequalities: The Effects oj Race, Social Class, and Tracking on Opportunities to Learn Mathematics and Science. Santa Monica, Calif.: RAND, 1991.
OECD. No more Failures. Ten Steps to Equity in Education. OECD: Paris. 2007. Palečková, J. Učení pro zítřek. Praha: ÚIV, 2005.
92
Pavlík, O. Za nový školsý systém. Bratislava: Veda, 1984.
Pelikán, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2004. Příhoda, V. Idea školy druhého stupně. Brno:Ústřední učitelské nakladatelství a knihkupectví,
1945.
Rosenbaum, J .E. Making Inequality: The Hidden Curriculum oj High School Tracking. New York: Wiley, 1976.
Skalková, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, 2004. Šafránek, J. Školy české. Obrazjejich vývoje a osudů. Praha: 1919. Švaříček, R., Šeďová, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007.
ÚIV. Priority pro českou vzdělávací politiku. Praha: ÚIV, 1999. ÚIV. Zprávy o národní politice ve vzdělávání, Česká republika: Praha: ÚIV, 1996.
Useem, E. Middle schools and math groups: Parents' involvement in children 's placement. Sociology of Education. 1992.
Vanderberghe, V. Educational Equity: Social interactions might matter. In Pursuit oj Equity in Education: Using international indicators to compare equity policies. Dordrecht: Kluwer, 2001.
Váňová,
M. Diferenciace vzdělávání a tendence v její realizaci ve školských systémech vyspělých zemí. In Proměny vzdělávání v mezinárodním kontextu. Praha: PedF UK, 1992.
Veselý, A. Vzdělávací systémy a reprodukce vzdělanostních nerovností. In Straková, J.; Veselý, A. (Eds.) Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha: SLON, 2010. (manuskript, v tisku). Vorlíček, Ch. České školství v letech 1945-2000. In Česká pedagogika: Proměny a výzvy.
Praha: PedF UK, 2004.
93
Elektronické zdroje
BMUK. Zah/enspiege/ und Statistisches Tachenbuch.Archiv. 2009. Dostupné na www: http://www.bmuk.gv.at/medienpooIl17604/zahlenspiegel 2008.pdf [online] V stup 07.10.2009.
EUROSTAT. Popu/ation by sex and age groups. 2009. Dostupné na www: http://epp.eurostat.ec.europa.e/portal/page/portallstatistica/search database [oni ine] Vstup 10.10.2009.
EURYDICE: Organisation ofthe education system in Hungary. 2008. Dostupné na www: http://eacea.ec.europa.euleducation/eurydice/eurybase en.php [online ] Vstup 13.10.2009
EURYDICE: Organisation ofthe education system in Slovakia. 2008. Dostupné na www: http://eacea.ec.europa.euleducation/eurydice/eurybase en.php [online] V stup 12.10.2009.
EUR YDICE: Structures of education, vocational training and adult education system in Europe, Austria. 2003. Dostupné na www: http://eacea.ec.europa.euleducation/eurydice/eurybase en.php [online ] Vstup 11.10.2009.
EURYDICE: Structures of education, vocational training and adult education system in Europe, Germany. 2003. Dostupné na www: http://eacea.ec.europa.euleducation/eurydice/eurybase en.php [online] V stup 10.10.2009.
EURYDICE: Struktury systémů vzdělávání, odborné přípravy, a vzdělávání dospělých, v Evropě. 2008. Dostupné na www: http://eacea.ec.europa.euleducation/eurydice/eurybase en.php#czech [online] V stup 21.09.2009
Janák K. Hungarian Central Statistical Office, Students in full-time primary and secondary education by type of training and grade. 03 .11.2009 [cit. 03.11.2009]. Osobní komunikace.
Morkes, F.: Víceletá gymnázia-ano či ne? 2009. Dostupné na www: http://www.modernivyucovani.czlduben-2009/220-viceleta042009 .html [online] Vstup 22.09.2009
94
Pajtinková, L. Na osemročné gymnázium po piatej triede. 2009. Dostupné na www: http://hnonline.sk/vzdelavanie/c 1-30845200-na-osmrocne-gymnazium-po-patej-triede [online] Vstup na 10.11.2009
Sekretariat der Kultusministerkonferenz: Schule in Deutschland. 2002. Dostupné na www: http://www.kmk.org/statistik/schule/statistische-veroeffentlichungen/schule-indeutschland-zahlen-fakten-analysen.html [online] Vstup 25.10.2009.
Schmied, C.: Die Neue Mittelschule-ein Meilenstein der Schulreform. 2009. Dostupné na www: http://www.bmukk.gv.at/schulen/bw/nms/index.xml [online] Vstup 11.10.2009
SMTP. Statistische VerOffentlichungen der Kultusministerkonferenz: Schiller, Klassen, Lehren und Absolventen der Schulen 1998 bis 2007.2009. Dostupné na www: http://www.kmk.org/statistik/schule/statistiken/schueler-klassen-Iehrer-und-absolventender-schulen.html [online] Vstup 25.10.2009. ÚIPŠ. Štatistická ročenka školstva. 2009. Dostupné na www: http://www.uips.sk/publikace-casopisy/statisticke-rocenky [online] Vstup 12.10.2009. ÚIV. Vývojová ročenka školství v éR. Dostupné na www: http://www.uiv.czlrubrika/101 [on line] Vstup 27.09.2009
Vodáková, J.: Historický přehled. 2008. Dostupné na www: http://www.zkola.czlzkedu/rodiceaverejnost/vybirameskolu/strednivzdelavani/28234.asp ~ [online] Vstup 22.09.2009
Walterová, E.: Struktura vzdělávacího systému v Německu. 2009. Dostupné na www: http://www.vuppraha.czlclanek/376 [online] Vstup 10.10.2009
Zákon ze dne 24. dubna 1953 o školské soustavě a vzdělávání učitelů (školský zákon).: Dostupné na www: http://www.lexdata.czl\exdata/sb free.nsf/c \ 2571 cc00341 dfl c 12566af007fl a09/c 12571 c c00341 dfl c 12566d40071 ba6f?OpenDocument [oni ine] Vstup 25.09.2009
95
Přílohy Ukázka přepsaných a rozkódovaných I.
rozhovorů
Klára 1
M: Nejdříve bych se Vás
chtěla
zeptat na Vaší profesi. Jak dlouho
učíte
a kolikrát jste již učila primy na víceletém
gymnáziu? 2
K: Ano. tak já primu učím letos poprvé. jinak celkem učím čtvrtým rokem. nastoupila jsem po mateřské dovolené loni v září. Takže primy učím vlastně poprvé. to je ty tři měsíce teď od září.
3 M Jaké předměty na víceletém gymnáziu vyučujete? Učím dějepis
primě
angličtinu.
4
K
5
M : Ajakáje Vaše kvalifik.ace. jakou vysokou školu jste vystudovala?
v té
a
6
K: Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu univerzity Karlovy tady v Praze kvalifik.aci německý jazyk a dějepis .
7
MA kolik je Vám let?
8
K: Je mi třicet tři let a ještě bych teda doplnila. že teď momentálně studuji angličtinu -
9
M Jo, a ještě jsem se Vás chtěla zeptat, jestli máte děti, kolik jim je let a jestli třeba do budoucna byste si přála, aby na
rozšiřující
studium také na
pedagogické fakultě a z toho důvodu mohu také vyučovat tu angličtinu. jak ji vyučuji v té primě .
víceletém gymnáziu studovaly. 10
K: Tak my máte
tři děti,
dětem učecl půjde ,
.
~" ~.-!
M A proč , z jakého důvodu?
12
K: Protože si myslíme, že pokud dětem jde učecl, tak v žádném případě by se
t
neměl
odkládat ten přechod na středrú
aby se tam flinkaly, když víme, že majf navíc, tak si myslíme, že by mohly
dělat
tu
středrú
školu už
dřív.
Já třeba sama
vím, jaký je rozdll zkoušet u maturit třídy víceletého gymnázia a čtyřletého gymnázia, protože u nás na škole máme jak čtyřleté
gymnázium nebo
čtyň třídy
toho
čtyřletého
gymnázia, tak potom máme osm tříd toho osmiletého gymnázia, a
když se zkouší vždycky čtvrtý ročník a oletáva, tak ten rozdll tam je vidět, že prostě to osmileté gymnázium my si vedeme těch osm let a připravujeme na to a s nimi se pracuje úplně jinak než s těmi čtyřletými Také z toho důvodu vidím, aby ty
děti měly
tu středrú školu už od té primy.
13
M Jaký je Váš názor na rozdělovárú žáků po pátém ročníku základrú školy do víceletých gymnázií a z jakého důvodu
14
K: Já chápu rozhořčecl učitetU na základrúch školách, kterým se
rozdělovárú
dochází? samozřejmě nehbí to rozdělovárú, protože jim tam
odejdou chytří žáci a zůstanou jim na základrúch školách děti, které jim tam výrame snižují ten prospěch ve třídě, ale na druhou stranu si myslím, že těm nadanějším dětem to prospěje to prostředí na tom gymnáziu, kde je přeci jenom už
! ~,,-! RZ.
roky. A Já sama si myslím, že pokud
školu třeba až po té deváté třídě jenom proto, aby na té základrú škole zůstaly s těmi kamarády nebo jenom proto,
podle Vás k tomuto PZ·,.......
tři
II
,,-1 I
nejstarší je sedm let, potom po dvou letech pět let a
tak na víceleté gymnázium je chceme přihlásit.
to učecl o něčem jiném a vyžaduje to i náročnější přípravu a když jsou toho schopni. tak já si myslím, že Je to jedině
~
dobře .
A proč se rozdělují na ta osmiletá gymnázia, tak si myslím, že to je ta tradice u nás. Už za prvIÚ republiky
vlastně
byla tady ta víceletá gymnázia a myslím si, že je to
dobře,
že se k tomu vrátilo. Byla bych nerada, aby se
zrušůy.
15
M : Nělcteří lidé se domnívajf, že ta víceletá gymnázia jsou otevírána pro nadané žáky,
kteří
by vlastně na tom druhém
16
K: Že by strádali, tak to si dovedu představit, že by strádali. Pokud by jim rodiče nenašli nějakou vhodnou alternativu k té
stupni nějak strádali. Co si o tomto názoru myslíte?
~,-!
zátě2i, která je čeká na té středrú škole, protože to dítě potřebuje zabavit nějakým způsobem, pokud je teda nechají
na té základrú škole a nedajf jim jiné kroužky, třeba rozšířenou výuku jazyků nebo něco jiného, tak si myslím, že je to škoda pro ty děti. Nevím, jestli jsem talcto odpověděla na otázku, leterá byla položená správně nebo dostačujfcím způsobem@. určitě .
17
M Jo,
18
K: Pokud by tam byla nějaká specializace na té základrú škole jako ve smyslu, že by ty děti dostávaly práci na víc, tak
A myslíte si, že by bylo možné podporovat tyto nadané žáky a rozvíjet jejich talent i v rámci širšího
kolektivu běžné .. NZ: Mo!nost
,~
třídy
na tom druhém stupni základrú školy?
snad ano, ale já bych se tam zase bála toho, že pokud by se ten kolektiv třídy rozdělil na chytřejší a na hloupější. že
96
.. NZ: Nevýhody
r
tam potom mtJže vmiknout šikana a podobné asociálnl jevy, které by té třídě a škole neprospívaly Já si myslím, že je právě
v pořádku, to že # po odchodu těch dětí, které prostě
počítáno
počítají
i s tím studiem do budoucna nebo je u nich
s tím studiem do budoucna, že se v té škole vytváří i nový kolektiv, že
třeba
tam přijdou 1 Jltlé
děti
z venku a
movu se prostě vytvářejí ty vztahy, kdežto takhle by zůstali na té škole základní všichni, teda dál by pokračovali, tak stejně
by bylo jedině
neprospělo
užitečné
tu třídu rozdělit a udělat jako lepší a horši nebo
nadanější
a méně nadané a to by asi
tomu kolektivu, si myslím.
19
M: Já bych se ještě vrátila k tém prvru otázce, vidíte i nějaké nevýhody ve studiu na víceletém gymnáziu?
20
K: Nevýhodou je
.. RZ: N.VýhodY_ jf
samozřejmě
spolupracuji a vím, že
I my i na škole máme výchovné poradenství a s tou naší výchovnou poradkynI jako třídní
prostě
i na gymnáziu se řeší výchovné problémy. Vyloženě nějaký problém, který by se týkal
pouze víceletého gymnázia, toho si nejsem vědoma, já si myslím, že každý kolektiv, prostě ve všech typech škol jsou
.. RZ: Nevýhody-
problémy jak se šikanou, tak i s tím, že
děti
mají problémy doma a ventiluje se to potom ve škole, na jejich prospěchu
a na jejich depresích třeba na jejich stavech,
prostě
které mohou mít
stejně
i na té základní škole. Na tu otázku, jestli
to víceleté gymnázium předurčuje to, že nastanou problémy jen z toho d&vodu, že to je víceleté gymnázium, odpovídám, že ne, ale vím, že
prostě
jsou u nás problémy a že se teda snažíme jim i preventivně
předcházet,
takže to
si myslím, že ano, protože jsme nonnálnl škola. 21
MAjak?
22
K: No,
třeba
rumýrni programy co k nám chodí z poradny pedago~cko-psychologické poradny, tak se dělají rumé
sociometrické dotamflty a vlastně z těch dotamfltu vyjde najevo, kdo je v té třídě ten člověk, kterému se nejspíš ubližuje nebo je tam ta tendence mu ubližovat,
vyčleňovat
z toho kolektivu a nebo zase naopak kdo je v té
třídě
jako
takový ten sociálnl pracovník a koho by ten třídní mohl využít k tomu, aby toho, který je na okraji, zase vtáhnu! do toho kolektivu nebo kdo je tam ta hvězda třeba v té
třídě,
že jo, tak to se z těch sociometrických dotamlku dá dělat a
nebo ta prevence je založená i na tom, že ty děti spolu s učitelem vyjedou na
adaptačrú
výjezd, ještě
třeba před
tím,
nebo ta prevence je založená i na tom, že ty děti spolu s učitelem vyjedou na
adaptační
výjezd, ještě
třeba před
tím,
tam se dá taky leccos odhalit. To se nám i potvrdilo u nás, protože jsem také byla s primou na adaptačním výjezdu na začátku
školnlho roku. A to je ta prevence, že se s tou třídou pracuje ne jenom v těch hodinách, ale i mimo a ten
kolektiv, aby se sceloval a aby se pomali a jakmile vidIme třeba i s tou poradkynI, že se tam rýsuje někomu třídě .
něco,
že se někdo
posmívá, tak už jako bystříme zraky a snažíme si třeba promluvit s těmi kluky, co jsou třeba agresoři v té
A zatím se nám to
daří
vždycky vychytat a myslíme si, že u nás ve škole je právě
dobře dělaná
ta prevence a to
výchovné poradenství a díky tomu vlastně u nás nemáme zkušenosti s drogami a s touto šikanou, která by došla až tak daleko, že by se muselo zasahovat už v tom posledním stádiu té šikany. 23 M Když žáci dělají zkoušky na víceletá gymnázia, tak by mělo dojít k tomu, že ti vybraní žáci budou téměř na stejné
úrovni, a tudíž se z této skupiny stává spíše skupina homogenru. Vidíte
nějaké
výhody v tom, kdyby žáci
spoleeně
zůstali na druhém stupni základní školy v té heterogenru skupině? 21
K: Já si teda myslím, že tři.
Takže my jsme
samozřejmě
měli
u nás na škole ty přijímad zkoušky
z tříd, že jo. Jsou hodně šikovru a měli samé jedničky nebo jsme brali všechny protože ty středrú
děti,
děti prostě
co se k nám hlásily, takže je to
nepracují s chutí. Jsou to
děti,co
maximálně
vidět,
osmdesát dětí a vybírali jsme z nich třicet
jednu dvě dvojky a loni takový výběr nebyl, to
že ta třída je daleko horší, že se s rú hUř pracuje,
jejich rodiče si mysleli, že by měly jít na střední školu ajsou na
škole, ale ty předpoklady tam nejsou a z nich samotných to nejde, ale tady ta třída, i když to byli právě ti
premianti z těch tříd, tak stejně po těch dvou měsících se v té stala heterogenru skupina, že tam
stejně
kolektiv se prostě takto vyselektuje po absolutně prostě
takové
dělalo
celkem velký výběr a dostalo se k nám vlastně těch třicet dětí letos a to jsou vlastně premianti
děti,
třídě
z té homogenru skupiny, jak jste říkala, se z nich
jsou dva tři lidi, kteři prostě vyčnívají, to každá skupina nebo jakýkoliv čase,
že to nejsou jakoby tahouni všichni, ale jsou tam dva tři,
kteři
jsou úplně
zatím jedničky, pak je tam nějaká ta skupina, která je dohám, pak je tam ten střed a potom tam jsou
o kterých uvažujeme, jestli nepromluvíme s rodiči, že prostě by jim bylo
třeba
lépe zpátky na té základní
97
škole, což samozřejmě je vždycky možnost, ale nevún, jestli by to udělalo dobře jejich sebevědomí a jestli by to těm dětem spíš neublížilo. Spíš jestli nemají zatnout zuby a rostat u nás. 2S
M A z jakého dflvodu přemýšlíte nad tím, aby se vrátily zpátky na základní školu?
26
K: No, spíš mi připadá, že se u nás budou trápit. Mám konkrétně na mysli jednoho kluka, který je
často
tak jako
myšlenkami úplně jinde a mně připadá, že by spíš patňl ještě na ten první stupeň, že je takový hravější a snadno se rozptýlí a co vún od kolegfl, tak ty jeho výsledky studijru taky nejsou nejlepší. Většltlou má čtyřky někdy pětku, je teda zatím čtvrtletí, jo, ještě je moc brzy na nějaké hodno ceru, ale # buďto prostě se bude muset změnit v té práci a v tom učeru, protože do teďka se ty děti nemusely učit na prvlÚm stupni a přišly přímo na střední školu, kde jsou učitelé
zvyklí pracovat jak teda s tím nižším gymnáziem, tak i s tím vyšším gymnáziem a kladou na ně už od začátku
celkem vysoké nároky, na ty děti, tak pro všechny ty děti je to strašná zátěž a vidíme prostě, jak nám dospívají před očima.
Sice nevún, jestli přicházejí o dětství, ale já si myslím, doufám, že ne, jo, ale že třeba na té základní škole
prostě jsou na ně kladeny menší nároky. Jenom z toho dflvodu si myslím, že by některým dětem prospělo, když by si před tím více rozmyslely, jestli tu střední školu opravdu tak potřebují. Ne každé dítě si myslím bude šťastné na té střední
·.Vl: ldeatltyp
t
škole už od té primy.
Zl
M : Pro jaké žáky si myslíte, že jsou ta víceletá gymnázia určena?
28
K: Já bych řekla, že pro žáky,
kteří nemají moc vyhraněné nadarú, že třeba vyloženě jsou děti, kterým jsou I protože to
gymnázium je všeobecné vzděláváni a děti tam musí být dobrý v jazycich, v matematice, v češtině . Exceluji tam u nás hlavně dívky, teda Obecně prostě vún, že to gymnázium je zaměřené na takové ty pečlivé studenty, kteří se rádi učí,
jde jim zeměpis, dějepis, všechno prostě . Tak ty mají samozřejmě nejlepší prospěch u nás. Kluci, kterým jde hlavně Vl:
matematika, fYzika, tak ti trpí hlavně v jazycich třeba, protože u nás se učí i latina a to dost dlouho. Myslím si, že čtyři roky latiny na gymnáziu je dost. Bylo ještě víc, ale už se to zkrátilo. Takže si myslím, že nejlépe se učí takovým těm všeobecně zaměřeným typům dětí, co jim jde všechno. 29
M A myslíte si, že na víceletá gymnázia odcházejí jen ti nadarú žáci?
30
K: Jen ti nadarú?
Hlavně
ti, kteří se tam dostanou přes ty přijímačky, ale myslím si, že asi I protože jájsem třeba dostávala
i doporučeru nebo ne doporučeru, ale takové popisy od třídních učitelů z těch základních škol, co k nám přišly ty děti. Tak většltlou tam ti učitelé prostě píší, že I já nebudu jmenovat, třeba Tomáš je nadaný na jazyky, hraje rád tloorball a
Vl:
baví ho malováni, takto obecně prostě a pak tam třeba připsali větu, myslím si, že se pro studium na gymnáziu velice hodl, protože je to nadaný žák a tak dále a tak dále. Většltlou jsou to ti, co jim jde to učeru běžně . dělá běžně,
že by učitelé psali posudek o svých dětech z pátých tříd základní školy? To slyším poprvé .
31
M To se
32
K: Poprvé to slyšíte? Neru to
úplně běžné, protože vún, že z těch tňceti čtyř dětí jsem to četla asi tak zhruba o dvanácti,
takže ani ne tak pruJca, ale asi někde na školách to běžné je. Ona teda každá škola musí, to asi si myslím, že je povinné, že musí vždycky vyplnit takový jako profi1 toho žáka, ale mě to vždycky odrazuje, když vidím takový ten dotazrúk, kde ten učitel zaškrtává A, B, C nebo D a je tam jako: je nadaný mírně, průměrně, hodně, nejvíc nebo
•. PR: Kritéria PR·
takový typ otázek Tak to já vůbec nečtu. Já si čtu jenom to, když ten učitel se sám vyjádří o tom žákovi a vidím, že o něm přemýšlí přemýšlet,
a přemýšlí o tom jednotlivém člověku a ne že to
prostě
zaškrtává v tabulce, protože ani o tom nemusí
že jo, co tam zaškrtává. Takže to se píše na konci základní školy, když přichází na tu
střední.
Tak jo.
33
M Jak se dlváte na skutečnost, že podle výzkumu se zjistilo, že jsou do víceletých gymnázií přijímáni také žáci,
31
K: Že jsou přijímáni ti, kteří jsou podprůměrrú?
kteří jsou
v celostátním srovnáni podprůměrrú?
35 M : Ano.
PR Efel<.tMta
f
36
K: Já bych řekla, že u nás na škole bychom ani nepřijali takové dltě, že by neudělalo ty příjímačky, protože ty přijímačky se dělaji z češtiny, z matematiky a ze všeobecného přehledu, takže tam se podprůměrný člověk ani nedostane.
37
M : Dále podle se výzkumu zjistilo, že studuje na víceletých gymnáziích více dětí z podnětnějších rodin, z inspirativnějších rodin a jsou to děti, které mají rodiče s vysokoškolským vzděláním, je to vlastně 70 % těchto žáků. Co si o tom
98
myslite? 38
K: Jestlije ta moje zkušenost taková?
39
M : Ano také.
40
K: Já si mysUm, že to tak je. MysUm si, že ty knlžk.y, majl to
podnětné prostředí děti měly žít
mysli, že by ty jejich
děti jsou vlastně těmi rodiči
vychovávány, žijí v té
doma a ti rodiče mají na ně nároky stejné,
třeba
které
rodině,
měli
kde se
čtou
i na sebe . Nebo si
na té úrovni, co žijí ti jejich rodiče, a to je v pořádku si mysUm. Jeto tak a je to
v pořádku. 41
M Jaké duvody vedou rodiče k tomu, aby své
děti přihlásili
42
K: Jaké duvody? Tak já si mysUm, že asi takové, že
na víceletá gymnázia?
chtějí, aby to dítě se už připravilo na studium na středrú škole už
v momentu, kdy je schopné tu školu začít navštěvovat se
stejně
starými vrstevníky a už se začínají profilovat vlastně
v těch jedenácti dvanácti letech, protože ty děti na to mají. Mají ne prázné hlavy @' ale dalo by se říci, že jsou savé houby @, které
prostě
nechtějí,
nasajou všechno, co se jim do té hlavy dá, tak
ať
nasávají to, co budou pro život potřebovat.
43
M : Někteří rodiče
aby jejich děti studovaly na základrú škole, protože si mysli, že ta úroveň té základrú školy
44
K: To já nemŮŽu posoudit, jestli se jim věnují individuálně, nebo ne . Já si naopak mysUm, že jim tam klesne určitě počet
stále klesá a učitelé se zde nevěnují žákům individuálně . Co si o tomto názoru myslite?
žáku v té třídě, což si mysUm, že je dobře právě pro ty, kteří tam zllstanou v té třídě. Je jich tam najednou míň a učitelé
se mUžou právě naopak @ víc individuálně soustředit na ty, co jim tam zllstali, a mysUm si, že by jim to mělo
prospět,
jim to
že je nemusí deprimovat ty výsledky těch dětí, co byly třeba výrazně před nimi. Já si mysUm, že naopak by
mělo prospět.
AJe chápu ty rodiče, že to
prostředí prostě
pro ty
děti
dost změní na té základrú škole, že tam asi
zllstanou právě ty problémovější děti Tak, kde ten problém byl, tak tam třeba bude ještě větší, ale to zase si mysUm, že by se ti učitelé 45
M : Co by podle Vás napomohlo k tomu, aby na tom druhém stupni došlo k větší podpoře těch nadaných žáku? Třeba i těch, kteří
46
s tím poprat.
měli
tam zllstanou?
K: Jakje podpořit? No, asi tím, že když tam zllstanou, tak mají k tomu svoje duvody asi jejich rodiče nebo oni sami, spíš rodiče,
že jo, protože oni o
ničem ještě
mOC nerozhodují,
47
M : Myslíte si tedy, že o tom přechodu žáka na víceleté gymnázium rozhodují převážně
48
K: Já si mysUm, že jo. Třeba se těch dětí zeptají, ale už o tom mají vlastní představu a spíš to směrem,
rodiče?
dítě
sami směřují nějakým
protože já si mysUm, že kolikrát i v té osmé třídě, když já jsem tedy končila základrú školu, tak většina dětí
dala spíš na názor rodičů než aby si samy už něco vybraly. MysUm si, že ta devátá třída pomohla v tom, že užjsou dospělejšl přeci jenom,
tak si dokážou i to svoje prosadit, ale v páté třídě určitě rodiče . AJe také hlavně jak se učí,
tak samy taky a ti kamarádi si vybírají taky třeba už školy, že třeba půjdou na to gymnázium, tak už třeba samy se chtějí připojik k těm,
.. DR: InI:er""'e
co budou odcházet. Tak třeba i to mUže hrát roli, když kamarád odejde, tak přemluví rodiče,
aby ho třeba dali na tu stejnou školu a nebo, že vůbec odejde z té školy, ale mysUm si, že rodiče tam majl hlavni slovo.
.. DR: Inter""'e
t
49
M : A vnímáte to tak i ve Vaší třídě?
50
K: # ... já jsem o tom S dětmi nemluvila, jestli samy
chtěly
nebo
nechtěly,
stejných škol, takže tam se asi vždycky jako netrhala parta, ale že
ale vím, že tam je
prostě
ty
děti
třeba
spousta dětí třeba ze
šly spolu na tu školu.
51
M Dále se z mezinárodrúch výzkumu zjistilo, že v České republice jsou studijní výsledky žáka silně ovlivněny jeho
52
K: To bych asi řekla, že souvisí ta otázka s tím, jak předurčuje vlastně výsledky a výkony žáka vzdělání rodiču a toho
rodinným prostředlm. Vnímáte to i ve své
třídě?
prostředí, v jakém vyrůstá. Tak to si mysUm, že silně ovlivňuje a že má vliv na to, jaký rozhled mají rodiče, tak děti
jsou na tom podobně . 53
M : J akjsou žáci přijímáni ke studiu na Vašem víceletém gymnáziu?
54
K: Pouze přes přijímací řízení a to mamená přijímací zkoušky z matematiky, z češtiny a z všeobecného přehledu a potom
99
54
K: Pouze přes
přijlmac! ř!zeru
a to mamená přijlmac! zkoušky z matematiky, z
na odvolání samozřejmě mohou být také
přijati,
a z všeobecného
přehledu
a potom
protože tam se nechává nějaká rezerva určitá, ted' přesně nevím, já
nejsem v té komisi příjlmací, ale nechává se tam rezerva právě pro ty
•. PP.: Krléria PP.-
češtiny
děti
s tlm odvolánlm. Takže vždycky potom na
odvolání jsou tam také nějací přijati a vždycky ještě zůstává jedno IlÚstO volné pro případného propadlíka z té starší třídy.
Takže
třeba
do primy propadl k nám jedem žák
55
M : A jenom jedno IlÚstO?
56
K: Jen to jedno IlÚstO, protože maximální počet ve škole je u nás z toho
vlastně
jeden
člověk
z té
loňské
třicet čtyři,
takže my jsme
vlatně přijali třicet tři žáků
a
primy mohl propadnout a kdyby propadli dva, tak by musel ten jeden odejít ze
školy. Asi ten s lepšlm průměrem bude IlÚt šanci větší.
.. PP.: Krléria PP.-
~
57
M : Takže jsou to testy.
58
K: Jsou to anonynuú testy, každý žák dostane
59
M A ty testy si děláte sami?
60
K: & sami To si
děláme
intellÚ testy,
vlastně
nějaké číslo.
existují u nás i přípravné kurzy. Ty učitelky z českého jazyka a z matematiky
od ledna až do toho dubna vedou kurzy jednou týdně, kde mají ty děti češtinu a matematiku a samozřejmě můžou tam .. PP.:
Piípr"".
chodit i děti, co se k nám pak ve finále nebudou nakonec hlásit, ale ty kurzy se plati, já nevlm, kolik to ted' přesně
PP.-
.. PP.: Uc5vo PP.-
stojí korun, ale
t
většmou
pokud ten kurz absolvuji nějak tak duchem přítomni a pracují na tom, tak pak mají šanci se
dostat k nám na školu. Ale jsou to
samozřejmě věci,
které se učí na základni škole, neru to nic nového nebo
něco
zvláštního. 61
M Někteří lidé se domnívají, že podle přijlmacích testU, které žáci píší během pár dnů, se nedá posoudit, zdali ti vybraru
62
K: Já si myslím, že vždycky přijlmací testy jsou # neru to nejlepší, co
žáci budou schopni na tom víceletém gymnáziu studovat. Co si o tomto názoru myslíte?
m . . . ~fjj
ale nevlm, co lepšího by bylo vymyšleno na to, aby se
m,~~
objektivně
člověka
zrengenuje a zjisti, jak na tom samozejmě je,
zjistila úroveň malosti těch
děti. Samozřejmě
je
tady ten faktor toho stresu a všeho co ty přijlmačky zahrnuje, ale myslím si, že i ten stres a to vyrovnání se s tou stresovou situací patří k tomu, že ten člověk prokáže, jestli je prostě schopen se třeba učit i pod nátlakem, jestli je
.. PP. EfektMt.
taky jako
připravený
třeba nějaký
na tu náročnější práci. mělo
vypadat ideální přijlmací řizeru na víceletá gymnázia?
63
M Máte
M
K: Já si myslím, že rozhovor by byl třeba ideální. Protože už z toho rozhovoru člověk pomá i trochu více než z toho
m": jt
návrh, jak by podle Vás
objektivrúho testování. Jenomže zas ten rozhovor neru objektiVfÚ v tom hodnoceru. Ten test je to nejlepší, co se zdá z toho hlediska objektivity prokazatelné a asi i nejlepší na tu zpětnou kontrolu. U toho rozhovoru by zase asi muselo být několik svědků a zápis, a to si myslím, že je příliš komplikované. 65
M : Třeba v Německu jsou také víceletá gymnázia a žáci jsou tam přijlmáni ke studiu na základě škol, kdy vlastně po konzultaci
5 třídnlm učitelem, 5 rodiči
i ředitelem školy se napíše toto
doporučeru
doporučeru,
ze základnich
na základě
kterého může dítě studovat na víceletém gymnáziu. Co si o tom myslíte? 66
M'_j PV: ldeóW typ
~j 1
K: Tady ten způsob se mi zdá v pořádku, protože ten učitel z té základni školy to Možná po hodnoceru těch testU přijlmacích vzít si toho
učitele,
dítě
má čtyři roky, což je dobře .
ale jenomže tady ty
děti
chodí z několika x-škol, takže
to by bylo velké přijlmací řízen!, ale možná že by to nebylo od věci a že by to bylo i proveditelné a asi by nám to i lecos řeklo o těch dětech. Já bych se tomu nebránila. 67
M Jak byste si představovala ideální průběh vzdělávání děti po ukončeru toho prvrúho stupně základni školy?
68
K: Ideá1nI? Jako kam by ty
69
M & a jak by to mělo vypadat, jestli to jsou ta víceletá gymnázia, anebo je to něco jiného?
70
K: Tak to je otázka, nad kterou jsem teda nikdy v l'lvotě nepřemýšlela @. Takže něco vymyslím. Já si myslím. že je
děti měly jít?
v pořádku to, že odchází na ta víceletá gymnázia. To už tady ta otázka padla, to je v pořádku, a jestli to těm dětem pomáhá, tak si myslím, že pomáhá. Jinak ty děti na té základni škole, tak samozřejmě bud' zůstanou na základni škole, anebo by měly IlÚt možnost ještě něčeho dalšího. Já si myslím, že nemá smysl je směřovat někam jinam, ještě možná,
100
co mě teď napadá, by přicházela v úvahu ještě nějaká přírodovědná větev, třeba pro nějaké děti, u kterých tam jsou PV : IdeáIrí typ
už nějaké ty rysy toho
zaměřeci jasně zřetelné,
že třeba má rád zvířata a přírodu, tak něco třeba jak je v Německu
reálná škola, která je zaměřena na ty přírodrú vědy. 71
M : Že by byl ještě třetí typ školy?
72
K: Buďto
třetí
typ školy, anebo třeba gymnázium s tímto zaměřelÚm, protože u nás jsou všeobecná gymnázia nebo
s rozšířenou jazykovou výukou, tak možná gymnázium s nějakým rozšířeným odvětvún přírodrúch věd. Já si myslím, že když už jdou studovat to osmileté gymnázium, tak by mohli!!Út šanci ještě právě studovat školu s jiným zameřelÚm, i když zase na kolik už ty děti se dají přečíst. Nevím no, já si myslím, že se spíš v té páté třídě děli na ty studijnější typy nebo na ty typy těch dětí, co se třeba budou v budoucnu živit manuálně nebo, já nevím, jinou cestu si vyberou, ať
už nějakou hudebci nebo sportovní dráhu. Máme i gymnázia se sportovrum zaměřelÚm, takže ty
děti
mají spoustu
možností v tom našem systému, jak je zařízený teď.
101
II. Petr I
M Na začátku bych se Vás
chtěla
zeptat na Vaší profesi. Jak dlouho
učíte
a ko!ikrátjste
měl
pátou !řidu na základní
škole? 2
P : Mám za sebou čtrnáct školrúch roků, čtrnáct let. Pátou !řidu jsem učil čtyřikrát určitě . M Jaké
4
předměty vyučujete
na základní škole?
P: Učím všechny na prvním stupni základní školy.
5 M : Jaká je Vaše kvalifikace, jakou vysokou školu jste vystudoval? 6
učitelství
P : Tak vystudoval jsem pedagogickou fakultu
prvrúho
stupně
s tělocvikem, ale s takovým prvostupňovým,
patřil
jsem do toho kruhu tělocvikářů a pak jsem ještě vystudoval dálkově laickou katolickou teologickou fakultu, abych mohl učit náboženství, které jsem dřív učíval také ve své !řidě, ale teď poslední roky, protože to byla i na pUl úvazková hodina a měl jsem zase jiné práce okolo dost, tak jsem ani paní ředitelku nepřemlouval a ani jsem to nepřebíral,
náboženství jako 7
MKolikjeVámlet?
8
P : Třicet osm. M
10
Přál
byste si, aby Vaše
P : Mám dvě
děti
děti
takže ještě mám tu katolickou teologickou
čtyři
roky.
v budoucnu studovaly na vlceletém gymnáziu?
a rozhodoval bych se až v situaci, kdy by byly v té páté
!řidě
a kdy bych věděl, jak na tom jsou s učením
a vůbec s přístupem ke škole, ale hlavně i osobnostně, jestli by na to měly, na ten přechod, protože mám už reakce těch
svých bývalých páťáků a ty Vám třeba taky můžu říct, my jsme měli společný!řidní výlet té bývalé !řidy, takže
mám od těch žáků a od rodičů v podstatě docela zajímavé nové zprávy, kdo se třeba vrátil na základku nebo kdo naopak na tom gymnáziu uspěl a hoí se mu tam. II
M A stalo se tedy, že se i někdo vrátil na základní školu?
12
P : Stalo, jedna žákyně šla na přírodní školu a tam ji to
13
M A to tedy bylo nějaké
14
P : & ale je to
15
M = ta výuka ji nesedla?
16
P : = ne ne, hodně je to o přístupu k nim jakoby, že ona byla zvyklá na můj řekněme osobru přístup-takovou komunikaci
hodně
o
přírodovědné
nátuře
toho
absolutně
nesedlo .
gymnázium?
dítěte .
Ona byla zvyklá,
neustálou, takovou laskavost a hlavně já jsem je učil celé dopoledne celých pět let a ten přesun v jejím případě se nepodařil a tam bylo najednou/třeba byla týdenní akce, kde chodili na dlouhé výlety a vůbec se tam s nimi nějakým ..Vl:
způsobem
Neúspěch
nebavili, nikdo ji to jakoby neusnadnil a cítila se tam nepatřičně cizí, neutáhla to prosti! vůbec psyclucky to
neunesla a vrátila se zpátky sem a neru jediná kdol já to neberu jakoby její selhárú, já si myslím, že je to že tahle holka potřebuje proste jistotu, zázerrú, takové adaptibiliú na cizí prostředí tak. Jsou
děti,
bezpečí
a nemá takové jakoby, jak to
říct,
právě
o tom,
neru snadno
které se adaptovaly výborně, ale vún ještě o dalším zase klukovi, který se
taky vyloženě na gymnáziu trápL Slzy, brekot, při tom vynikající žák, jeden tady vůbec z nejnadanějších, který měl jakoby veliký přehled třeba v přírodních vědách, historii, takže si myslim, že ta stránka vědomosti vůbec nebyla .. Vl:
Neúspěch
podstatná, ale nebyl vůbec připravený na ten jiný přístup, na ten přechod, kde budou rrút vlc učitelů, novl spolužáci. To byl kluk, který třeba za pět let ke mně neustále zUstával v takovém uctivém jakoby odstupu, vždycky slušným.
17
,.DR : AI
rodčO
t
Citlivý kluk a tak to
prostě,
vyloženě
bylo
co
všechno
vyřeší
něco,
je to o nátuře o přirozenosti toho
potřeboval,
nové
prostředí,
člověka
toho
dítěte . Někdo
to zvládl, pro někoho to
nové impulzy, náročnější přístup, ne už ten hodný pan učitel, co
a bude se ti věnovat.
M Co si vlastně mysHte o rozdělovárú žáků po pátém ročfÚku základní školy do vlceletých gymnázjj a z jakých důvodů podle Vás k tomuto rozdělovárú dochází?
18
P : Tak já si myslím. že ten hlavrú dUvodje na straně rodičů, takové ambice určité, to díti! dát do prostředí, kde prostě získá vlc a vlce se naučl no těch vědomosti a malosti.
19 M Jo, tak to si mysHte, že je takový,
.DR: AHlVta
rodčO !
20
P : =A takhle tohle je až za druhé, za prvné asi hodně jsem slyšel třeba tady od kolegyně ze školy, že
rodiče
pak maj osm
102
let klid do [maturity] 21
M:
22
P:
[&] já bych v tom nehledal moc vyšší motivace, ale takový ty nejpřirozenější
nebo taková ta nejpřirozenější,
dobrá škola, mají zajištěno, že do toho
ditěte
ditě
se tam dostane a pak rodiče mají osm let klid, a navíc pokud je to
nasypou to, co
prostě
# jakoby mají, a ono se dostane na nějakou
úroveň. 23
M = aha,
24
P:
dobře, chtěla
bych se Vás ještě [zeptat], [ještě]
stupni nebo na konci, to dokopat, ještě je ve řekněme učej
ditě
věku,
ve
věku,
pardon, ještě
právě
jsem hodně slyšel, že
teď je ještě
kdy ti rodiče jsou schopni ho # jakoby k tomu učení
hodně
na tom prvním
jakoby hodně
kdy ten rodič má nad ním jakoby velkou na něj velké páky jakoby #, takovou větší
moc a potom za ty
čtyři
roky nebo
pět let v
tý devítce, tam už prostě je to horšl Takže
teď,
když se ty
děti
na tom prvním stupni a dostanou se tam, tak rodiče mají jakoby zajištěno, že budou mít dalších osm let do
maturity vlastně školu, to jsem taky slyšel. Přímo od rodič&. 2S
M Třeba někteří lidé se domnívají, že víceletá gymnázia se hlavně otevírají pro nadané žáky, kteří by vlastně po ukončení
26
P : No, já si myslím, že mohou strádat pokud @ .
27
M: = myslíte si, že se víceletá gymnázia otevírají pro tyto nadané žáky?
28
P : To je něco, tady už mám pocit, že bych mluvil o něčem, co až tak dobře nedokážu posoudit jenom z pozice těch žákfl,
29
M:
30
P : Tak většina z nich, drtivá větŠina opravdu nadaní žáci byli, co se tam dostali a to
pátého ročníku na základní škole
kteří
přešli
na druhý
stupeň
a tam by strádali. Co si o tom myslíte Vy?
by [odešli ode mě] [jak to vidite Vy] ano
přesně hlavně
žáci, mám na mysli třeba
konkrétní lidi, kteří se opravdu učili tady a takže to tam bez problém& zvládají, jakoby přešli bez problém&. No a pravdou je, že tady ti v šestce, ti, co tady rustali, tak někteří myslim si, že by tam taky mohli být, ale pakjsou tady
zs:
žáci,
kteří
by na to opravdu neměli, ale zase
hlavně
s tou svou pracovní morálkou nebo tím, že jim na tý škole moc
nezáleží, žijou úplně jinejma věcma a tak potom .. nebo na škole, co se tím také myslí, že jo, jaké předměty a tak jo, ale ... v určitém smyslu potom ten druhý
stupeň
tady asi bude úrovní horší.
31
M: Jo, myslíte si tedy, že,
32
P : Kdyby neodešli, tak by se to nestalo, ale já si myslím, že je to právě ten kruh jakoby takový # žáci odejdou a tím se to tady zhorší, kdyby neodešli, tak by se to tolik nezhoršůo a učitelé na druhém stupni by měli i větší práce, protože by měli nadanější žáky, takže ono je to
podmíněný
chuť i třeba
do
tím odchodem hodně, bych řekl.
33 M A myslíte si, že by bylo možné podporovat tyto vyjímečně nadané žáky a rozvíjet je v jejich talentu i na tom druhém
stupni základní školy i v tom Širším kolektivu běžné 34
třídy,
že tam nejsou jenom ti vybraní žáci.
P : No, tak to velice záleží na učitelích, jaká se tam nastaví náročnost a . . určitě, když se dá přednost jakoby těm nadaným nebo těm, kteří jakoby se učí a přistupuj ou ke škole jakoby vážně tak pak by to šlo, kdyby jich bylo víc než těch,
který jenom jakoby se vezou nebo mají ve svém životě jiný priority. třeba nějaký
nápad, jak by měli být vzděláváni ti mimořádně nadaní žáci na tom druhém stupni základní školy?
3S
M A máte
36
P : No, nad tím jsem teda nepřemýšlel
37
M
38
P : ... já nevím, já si myslím spíš, že je to o tom klimatu tý školy, jaké klade nároky a jací jsou tam učitelé . Pokud je ten
.
= & třeba někteří lidé se domnívají, že ti nadaní žáci by měli Q:i! vzděláváni společně s těmi ostatními dětmi jenom tehdy, když jim bude dána nějaká zvláštní péče . Co si o tom myslíte?
~' - I
druhý
stupeň
opravdu, 39
nastavený jakoby tak, aby byli motivováni, aby ... jakoby náročně, že by to
říkám
no o tom jsem tolik jakoby nepřemýšleL takže
teď
mělo stačit
Jinak já teď
nedokážu jakoby na to asi reagovat úplně, ale ..
MA vidite třeba nějaký přínos v tom, když jsou ty děti společně vzdělávány v té heterogenní skupině? Když to není homogenní skupina, ale jsou tam ffizní žáci s rumými schopnostmi a nadáním?
103
40
P : No, já si myslím, že je to hodně široce rozvrstvené, že zase na tom gymnáziu zase se ta tř!da nějakým zpflsobem jakoby rozvrství na ty nadaný a na ty méně nadaný, takže já v tom
často
ani nevidím tolik to nadání, jakoby #
takovou tu, když si ve2l'Ilu svoji minulou tř!du, tak těžko nct, že by někdo byl vyloženě třeba méně nadaný, je nadaný třeba
vz'
v něčem jiném, ale je to
hodně
o rodinném zázemí a o jeho přistupu ke školním povinnostem, že '" a o jeho ,
prostě někdo potřebuje mít jedničky, někdo má ctižádost a někdo vflbec, někdo choru do školy úplně z jiných
dflvodfl a # samozřejmě jsou žáci, kten mají jako problém vflbec s učením, ale těch bylo třeba vyloženě málo , takže, já bych to
"I
úplně právě nevyděloval
na ty nadanější a na ty méně nadané, ale
41
M : = takže si mysllte, že na ta víceletá gymnázia ne choru pouze ti nadaní žáci,
42
P : ... ale choru, jako choru určitě choru, ale .. , taky ti, co jsou schopní pro to tam se musely ty
děti
jakoby hodně snažit, doma se
připravot,
něco udělat,
je to M:A
přirozenější
třeba
u
se učit a pro někoho daleko
těchto dětí,
které doopravdy
přáli jejich rodiče,
nebo si to více
chtěly
méně, někdo
na ty,
protože vím, že u mě ve
tř!dě
takže nadání jako takové to jenom nestačí no, Musí
tam být hodně taková prácovní morálka, která je pro někohol nebo pracovní,
43
vlastně
učební
nebo studijní, protože u někoho
nemá motivaci no ,
na ta víceletá gymnázia, učily se, Mysllte, že to bylo jejich rozhodnutí
kten je v tom podporovali, vzdělávali je a připravovali je na ty přijímací zkoušky?
44
P: No, tak tam se na tom pocllll obojí, ale '"
45
M: = jako i ty děti samozřejmě, [ale]
46
P:
[ale], někde to bylo od rodičfl a někde zase děti viděly, že chce ten druhý, tak chtěly jít taky, a braly to
hodně prestižně
a někteři, kten se nedostali, tak to bylo docela náročné, potom musel ten kolektiv
trošku nějak s ním jakoby pracovat, aby ti, co se nedostali, aby neměli pocit, že jakoby jsou úplní a těžko to nesli, protože se
chtěli
že zase mám konkrétní pnpad, že kluk, který se poctivě
"autsajdři"
připravoval,
chtěl
dostat taky, a
často
to
právě
bylo o tom,
tady patřil mezi nejlepší žáky, tak nezvládl
jakoby ten akt těch přijímaček, prostě nervozita, nakonec se tedy dostal, ale nějakým zpflsobem na
odvolání nebo byly jakoby prostě
má, ale
a
taky dostat. To už je otázka, jestli to byla ta transformovaná rodičovská ctižádost
nebo jejich nebo pocit, že když se dostal kamarád, takjájsem se tam
přijímačky,
"Iflzři'
doplňující přijímačky,
nezvládl ty zkoušky, takže bylo to
ale ten to hodně
třeba hromě těžko
nesl. Já jsem taky věděl, že on na to
takové kolem toho, na ty
děti
myslím, ne moc pnjemné, V
tom věku projít takovým psychickým - jakoby takovou zátěží psychickou, Teď teda nevím, jestli jsem Vám odpověděl
47
M: A
třeba
dětí
.. VZ: Vliv
t
na tu otázku, ale na to se
zpozoroval jste ve své
tř!dě
z podnětějších rodin a také
jejich děti přešli na tyto
střední
těžko
- se to jakoby odhaluje
úplně ,
u svých dětí to, že napřiklad podle výzkumu studuje na víceletých gymnáziích více
děti,
které mají rodiče s vysokoškolským vzděláním, a ti rodiče si opravdu přejí, aby
školy, které mají tyto
výběrové tř!dy, Spatřil jste
to ve své
tř!dě,
že,
48 P : = tak to tam je určitě, to tam je , . ale zároveň! určitě to tam je '" to bych si musel vzít semam žákfl, teď si to
promítnout, ale je to tam, ale nemusí to být pravidlem, 49
M : = určitě to nemusí být pravidlem, ale ta většina a to, že tady opravdu záleží na tom rodinném prostřeru těch žákfl a,
50
P : = tam se to něco
právě
ukázalo v
době těch připrav
na ty přijímačky, já jsem žádnou připravu nevedl, pouze když žáci chtěli
poradit, tak jsme se tomu věnovali nebo posléze i víc
hodně
třeba
v hodinách,
hlavně
matematiky nebo
češtiny,
ale
se připravovali doma, chodili na ty připravy a (z nich museli být všichni pečlivě připravoveni),tam je to hodně
rozclllný podle toho rodinného
prostřeru, někten rodiče
tomu opravdu věnují hodně ze svého
51
M : = a tím
[vlastně],
52
P:
[někdo]
53
M : = a třeba viděl jste, že ti žáci, kten jsou z těchto rodin, kdy opravdy se
toho není schopen a nechá to na tom
rutěti
a pak to
buď
času hodně
dopadne, nebo nedopadne, takže .
rodiče
snaží, aby se na ta víceletá gymnázia
dostali, že by byli více uspěšní?
~''''W' ~,f
" DR : Aktivit.
54
P: '"
určitě,
denně ,
jako ne každý kdo trénuje, vyhraje Olympiádu, ale
určitě
se to projevilo. Někdo se tomu opravdu věnoval
Vím, že tam byla velká snaha některých ", na druhou stranu zase, no, abych jen toto ukončil. Pak zase hodně
třeba rodiče
pak na tom výletě míuvili o tom, jak to bylo hezké v té
tř!dě
a škoda, že nemohla pokračovat a tak,
104
Takže 55
zároveň
tam ty
děti
M = a třeba vypozoroval jste
asi
chtěli
někdy,
na víceletém gymnáziu a jeho
mít, ale na druhou stranu někteří byli spokojeni tady ve škole, ale to je takový,
že jste
rodiče
měl
ve
třídě dítě,
o kterém jste si myslel, že by třeba nebylo schopné studia
ho tak podporovali a připravovali na ty přijúnací zkoušky, že se tam dostalo a
bude tam studovat. 56
P : ... no
určitě
nebo se třeba
.. VZ: VIv
tam někdo byl, protože šli! určitě I, tak teď vidím tak jeden dva
stěhovali třeba,
ale nebo, takže tam prostě dostali to
vím jeden případ, kdy ty rodiče
ale nedostali se a tam je
vidět
nepřenesli absolutně přes společenská
myslím si, že se to bere i jako taková
prestiž a ti,
takové zklamárú a i když to
jenom to tam prostě jakoby je nO,že
dítě
Pepíček
případy
srdce, aby to
kteří
Péťa
dítě
střední,
ale pak vyloženě
nešlo, že to berou jakoby prestiž,
zase jsou případy, jak jsem říkal, by na to
třeba jakoby říkali,
se dostal, ale
a tam šlo potom o soukromé školy
na tu soukromou školu
ne nebo
měli,
že to berou, tak jak to je, tak přece
prostě.
Víte, co myslim.
57
M = jojo, mně jde o to, že podle výzkumu je jasné, že do těch víceletých gymnázií jsou přijúnáni také žáci, kteří jsou v
58
P:
59
M
60
P : No, určitě vím o nich i ze své třídy, třeba docela zoufalí češtináři .. no prostě to vůbec nepatří a ~ se dostali no.
61
M Vún, že od Vás se nějací žáci hlásili na víceletá gymnázia, mohl byste mi říct prosún počet. Kolik dětí se hlásilo a kolik
62
P : IDásilo se dvacet a šestnáct odešlo a pak se jedna vrátila
63
M A ti čtyři zůstali na druhém stupni a víte procentuá1ně, kolik dětí se hlásilo na víceletá gymnázia?
64
P : No, tam pak v druhé
celostátnún srovnárú [podprůměrní],
[aha] že vůbec nejsou těmi nadanými žáky, kteří by měli na víceletém gymnáziu studovat.
.. vz· ~
z nich bylo přijato?
třída,
třídě,
to bylo podobné, o něco
míň
se hlásilo a odešlo asi dvanáct. Takže odešla
celkově
jedna
tak dvacet osm žáku odešlo. Jájsem měl ve třídě dvacet osm, takje to jako kdyby půlka dětí jedna pátá třída
ze dvou jakoby odešla. 65
.• PR: Kri:érla PR-
.PR
.PR:
Efekbv~a
t t
Efektlv~a ~
..PR : [deáW
~
M & to je docela dost.
66
P: &
67
M A víte, jak jsou žáci na ta víceletá gymnázia vybíráni? Víte, jakou formou testovárú nebo jak?
68
P : No, to jsem tak trochu slyšel od nich, ale ne moc do detailu. Jako vím, že tam byla čeština, matika, všeobecný přehled
69
M
a
[nějaký
rozhovor]. [Takže] spíše formou testu? Také rozhovor.
70
P : Taky někde potom byl.
II
M & no, někteří lidé se domnívají, že tyto testy, které žáci píší během pár dní, tak podle nich se nedá posoudit, zdali ti
72
P : No, určitě to nemůže ... neni to rozhodně stoprocentrú, to určitě ne, protože vím, že někdo to nedokáže prodat v tom
vybraní žáci budou schopni na tom víceletém gymnáziu studovat. Jaký je na to Váš názor?
prostředí
a cizí třídy, jiní lidé a stres,
73
M
74
P:
75
M A napadá Vás
76
P : No, tak určitě bych tam
77
M
[jak jste]
třeba
prostě
to
dítě
není dozrálý na to, [aby to]
mluvil o tom Vašem žákovi
dokázalo ty vědomosti prodat a přitom je má. Takže si myslím, že to
Třeba
té
třeba nějaké
vylepšení? Jak to
zařadil nějaký
přijúnací řízení udělat,
ten pohovor nebo
něco,
rozhodně
neni ..
aby dokázalo opravdu vybrat jen ty žáky,
kteří.
kde by se projevila ta osobnost jakoby toho žáka
v Německu mají také víceletá osmiletá gymnázia, ale je zde pohovor s rodiči, s tím žákem a vlastně i s učitelem
třídy
a ředitelem školy a nedělají se žádné
samozřejmě
i po dlouhém pozorovárú toho
přijúnací
dítěte
testy a vlastně po
těchto
rozhovorech se jakoby zjistí a
na té základní škole, protože ten učitel je s nimi
čtyři
roky, tam je
první stupeň jenom [čtyři roky] 78
P:
19 M
[&] a po těch čtyřech letech ho sleduje a potom dá doporučení toho dítěte . Myslíte si, že tento zpusob je
105
79
M:
BO
P : Tak určitě je důležitý ten pohled učitele, protože často ... jakoby někteří ti rodiče jsou soudrú, že ví jaké to jejich dítě je
a po těch čtyřech letech ho sleduje a potom dá doporučeru toho dítěte . Myslíte si, že tento způsob je lepší nebo ty testy musí být.
a třeba jakoby neru na to připravené, takže ho ani nedají k těm přijímačkám, ale někde to tak úplně neru, ta žádost a ty ambice trošku zaslepují a nebo pak to berou opravdu jako neúspěch, když se tam jejich dítě nedostane jako že je
.. PR: Ideální
opravdu degradováno, prostě neru na osmiletém gymnáziu, což mi přijde .. jako, že to tady takový neúspěch jakoby rodinný až.
~' ~ I .. PR : Ideální
81
M : = což je asi na ty děti velký nápor.
82
P : No, to je nápor, no, nebo třeba ty rodiče # ti lepší to na ně nepřenáší, ale z těch rozhovoru právě, jak jsme měli ten výlet školní nebo takový výlet žáků s rodiči teď v říjnu, tak tam jsem jakoby hodně slyšel vyprávět od rodičů, a neberou to snadno,
t
třeba
té
žákyně,
co se vrátila, nebo
někdo
se tam prostě nezabydlel a takže, ale i ten učitel se
může mýlit, i když je pravda, že po těch čyřech pěti letech má to dítě nebo ví o něm hodně nebo jakoby o jeho přístupu ke škole a o jeho schopnostech. No, takjájsem si vlastně taky dělal jakoby svůj osobrujakoby typ, myslel
jsem si, že se dostane
miň,
ale zase kdyby se odškrtli ti, co se dostali na to soukromý, tak já jsem myslel, že se jich
dostane třeba deset, tak polovina a dostalo se víc. U někoho se opravdu potvrdilo, že neru na to připravený nebo osobnostně někoho,
na to nemá, a u někoho se naopak zase je jakoby
u koho jsem si myslel, že tam bude jak ryba ve
vodě,
člověk překvapen,
že je to
přesně
že neru prorokem a nepomá to. U
to pro
něj,
tak teď jsem se
právě
dozvěděl, že na tom gymnáziu vůbec, že se trápí. A pak jsou zase případy, zase mám na mysli konkrétního žáka,
který tady byl takový ... no, jak to říct, koukal, kde co lítá, a nebyl úplně koncentrovanej i když byl chytrej a tam si strašně
.RZ: Výhody-
libuje, slyšel jsem o něm, že se mu tam strašně hbí a tak jo, ale možná je to právě poto, že toužil po tom
prostředí jo,
že tady už trošku jako přeci jenom ten první stupeň je trošku ... je to něco jinýho, no. Jeden učitel ". a
někdo třeba potřebuje někam
novou motivaci a nový stimuly, je to hodně individuální. Někoho ten přestup potom posune
dál a vlastně je to to, co
potřeboval,
au
někoho
se ukáže, že to tak jakoby neru.
83
M : A jaký byste si představoval ideální pruběh vzdělávárú dětí po tom prvrúm stupru základrú školy?
84
P : N evim, já bych spíš těm dětem přál jakoby klidnější pruběh toho dětství, ale to je asi tim,že já jsem spíš takový pohodář,
ale spíš bych jim to přál, aby měly tu základku do té devítky s tim ale, že jim ten druhý stupeň musí určitě
nabídnout nějaký nový podněty.
106
