Publicistický styl Výklad – 2. část
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou technickou a řemeslnou Nový Bydžov.
Anotace Tematický celek zaměřený na publicistický styl je zpracován do prezentace, která je určena pro více vyučovacích hodin k výkladu dané problematiky.Tematické celky je vhodné doplnit kontrolními otázkami.
Autor
Mgr. Petra Hrnčířová
Období tvorby
Leden 2013
Obory
Střední vzdělání s MZ, nástavbové studium– 2. ročník
Tematická oblast
Český jazyk – publicistický styl
Klíčové pojmy
Jazyk publicistického stylu, stálé prvky novin, útvary
Druh učebního materiálu
Výklad
Cílová skupina
Žák
Jazyk specifické vyjadřování, osobitost novináře těžiště v podstatných jménech a slovesech ; jen zcela nutná přídavná jména a hodnotící výrazy přesnost vyjádření, jednoznačnost (prostředky a, ale, avšak, nicméně, kromě toho, na druhé straně - signalizují obrat)
využití automatizace výrazy používané často, předpokládané, očekávané mít rezervy, předpokládat, setrvat v rozhovoru, neznámý pachatel unikl... odcizil, ožehavý problém vyhovují snaze rychle informovat, orientovat se v textu (vhodné např. ve sportovních zprávách), ale příliš otřelé fráze (klišé) nevhodné X aktualizace (opak) výrazy působivé novostí, neobvyklostí, upoutávají pozornost čtenáře dopravní infarkt, udělat čáru přes rozpočet (využití hovorové frazeologie) obměna frazeologie, kontrast, slovní hříčky Staré Město neomládne článek psán zvláště v 3. osobě (1. osoba jen u sloupků, zpestřuje text živých, dramatických situací) schopnost spojovat informace známé s neznámými (srozumitelné příklady) tzv. odstavcový háček (poslední slova odstavce logicky souvisejí s 1. větou následujícího odstavce, uvádějí)
Jazyk Titulky jazykově náročné, živé, působivé konkrétní, stručné, bezprostřední (slovesa v přítomném čase) jen naznačují obsah textu důležitost grafické úpravy (velikost, typ, tučnost písma, barva) a umístění např. Kam za kulturou? Požár v podzemí, Lety na lyžích Popisky doprovod k fotografiím, schématům, grafům co nejstručnější, v přítomném čase, bez zbytečných slov Proces vzniku článku nápad O podklady (v terénu), analýza faktů, koncept O oprava => čistopis zásada přesnosti, stručnosti, srozumitelnosti Úprava (redigování) - autor + jiný publicista, korektor odstranit chyby gramatické a stylistické posoudit logickou strukturu, rozsah, srozumitelnost, vkus, míru etiky, objektivnost, úplnost informace prověřit faktickou správnost
Stálé prvky novin (Určeno pro orientaci čtenáře)
Záhlaví – název novin, ustálená grafická podoba (čitelné, výrazné, estetické)
Slogan – doprovází záhlaví (věta pod ním)
1. řádek pod záhlavím – datum, den, číslo, ročník
„uši“ = stále se opakující titulky (v rozsahu celých novin)
Rubriky – ustálené typy článků obsahově (rubrika vědy, kultury, pro ženy…)
Tiráž – technické a vydavatelské údaje (na konci, poslední strana dole)
Obrazový materiál – fotografie + popisky
Barva
Plošná a řádková inzerce
Grafická úprava a typografie (tiskařské umění) › pro vizuální představu: linky, rámečky, obrázky, typy písma
Útvary stylu publicistického
Zpravodajství – nejdůležitější v novinách ◦ Zdroj informací: ze záznamů a dokumentů (úředních, encyklopedií, vlastních poznámek), z rozhovorů, z vlastních pozorování (sportovní utkání, nehoda, soudní jednání, události) ◦ Nevelký rozsah, styl konstatující, bez citového zabarvení ◦ Jazykové prostředky jednoduché, tendence k standardizovaným obratům (snaha rychle informovat), uspořádat recepci na počest…, škoda byla vyčíslena… ◦ Působivost – přitažlivé titulky, grafická úprava
Úvodník ◦ Obsahuje nejdůležitější aktuální informaci, hlavní téma celospolečenského významu, rozbor a vyvození závěru pro praxi ◦ Oficiální, klidný ráz, vyjadřuje oficiální stanovisko, odhaluje souvislosti, příčiny ◦ 1. strana novin (pevně stanoveno) ◦ Jen mírně využívá živých jazykových prostředků, např. řečnické otázky, kontrasty, hromadění synonym, souřadně spojovaných výrazů (výčet) ◦ Použití 1. osoby množného čísla
Článek ◦ Delší příspěvek publicistického stylu (podstatou je zpráva nebo komentář), někdy povaha kritické úvahy ◦ Cíl – nejen informovat, ale i vzbudit pozornost, zájem, přesvědčit
Komentář ◦ Autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému přítomnosti nebo minulosti, odlišnost od zpravodajství: osobní styl novináře, umění nesouhlasu, argumentace ◦ Styl pestrý, citově zabarvený, subjektivní ráz ◦ Vyhledává působivé a účinné jazykové prostředky
Glosa ◦ Kritická poznámka k událostem a názorům: krátký útvar
Sloupek ◦ Vtipná časová úvaha v jednom sloupci, vytříbený styl, kurzíva; na první straně novin, původně v 20. a 30. letech 20. st. v Lidových novinách (Čapek, Poláček, Bass)
Referát ◦ Informuje o průběhu jednání, akce (např. zasedání institucí, konference, sjezdy), ze sportovní akce apod. ◦ Hlavní části bývají citovány v plném znění ◦ Věcnost, hodnocení ◦ Ustálená slovní spojení, formulace i citové zabarvení (např. sportovní referáty)
Reportáž ◦ Smíšený útvar (publicistický = zpravodajství + umělecký nebo odborný styl) ◦ Informuje o zajímavých místech. Provozech na základě přímého styku s nimi ◦ Reportáž novinářská, rozhlasová, televizní, filmová, fotografická ◦ Podmínka – očité svědectví autora ◦ Cíl – názorná představa prostřední, události (i podrobnosti) › „přímý přenos“ (dokumentární přesnost) ◦ Živé a zajímavé vylíčení skutečné události (slovem i obrazem) ◦ Skutečná událost (základ zpracována staticky nebo dějově (jako by autor procházel prostředím) › popisný postup ◦ Jazyk: prostředky publicistického stylu (působivost, osobní zaujetí, názornost, zajímavost), přirovnání, oslovení, kontrasty, hyperboly, metafory ◦ Syntax: zvláště věty jednoduché, prostá souvětí
Fejeton ◦ Útvar stylu publicistického a uměleckého (konkrétní události + fantazie) ◦ Drobná zajímavá aktuální témata všedního denního života v novém světle, pohledu ◦ Zpracování zábavným způsobem, vtipně a duchaplně s cílem kritizovat veřejný jev, vyvolat okamžitou reakci, odezvu › snaha věc napravit › má vyvrcholení (pointu) ◦ Uveřejňován v novinách pod čarou (dolní část stránky) ◦ Znaky: přítomnost úvahy – aktuálnost, stanovisko autora a jeho osobní zaujetí – konkrétní údaje a fakta, humor a komika, originalita ◦ Jazyk: vtipné formulace, neotřelé, komické spojování slov, neobvyklost slovních spojení (nadsázka, obraznost, fantazie), hovorové prostředky, ironie, satira, působivý titul ◦ Výrazný představitel tohoto útvaru – Jan Neruda (Fejeton o fejetonu, Kam s ním?)
Interview [intervjú]
◦ Písemně zpracované sdělení formou rozhovoru (dialogu), např. s významnou, známou osobností ◦ Jádro – stručné otázky novináře (vhodně vybrané) a odpovědi tázané osoby (i připravené) ◦ Plynulá návaznost, stručnost, výstižnost, zajímavost ◦ Aktuální tematika, společensky důležitá i zajímavá pro čtenáře ◦ Kompozice: úvod – dotazovaná osobnost je představena, uvedena do situace, vlastní interview – otázky a odpovědi, či soubor otázek (doslovné znění odpovědí), závěr – shrnutí, formule rozloučení ◦ Jazyk: věcný, ale ne stereotypní vyjadřování, otázky konkrétní, odpovědi vtipné
Odborná diskuze, beseda – s několika účastníky ◦ Dialogická forma, aktuální společenská témata
Inzerce a reklama ◦ Cíl – upoutat, zaměřit zájem, zaujmout, motivovat činnost ◦ Základní prvky – kdo, co, kde, kdy, proč ◦ Důležitá volba grafických prostředků – typ, čitelnost, výraznost, odlišnost písma
Zvukové a vizuální sdělovací prostředky
rozhlas, filmové zpravodajství, televize program většinou předem připravený v písemné podobě nebo živé přenosy (z koncertů, divadel, slavnostních akcí, sportovních zápasů, soutěží, zábavných pořadů)
Zvláštnosti vyjadřování mluvené (kromě titulků v televizi), často dialogy (rozhlasové besedy, diskuse) vystupují i externisté reportéři mohou s mikrofonem a kamerou jít přímo do prostředí pracovního, soukromého, mezi lidi důsledek - větší volnost v užívání jazyka; základ = čeština spisovná (pořady slavnostní, oficiální, monologické hlášení, zprávy, komentáře, výklady); čeština hovorová i nespisovná (reportáže, besedy) nebo kombinace; nespisovné prvky jsou nevhodné u hlasatelů, moderátorů, reportérů, redaktorů (umění vést projev kultivovaný a nestrojený)
Na rozdíl od novin
způsob výběru zpráv (obsah) - čas přesně vymezen a omezen (20 - 30 vteřin); zprávy co nejčerstvější, nejaktuálnější; možnost poutavé reprodukce (požáry, záplavy, zemětřesení, hry), větší v TV než v rozhlase
struktura příspěvků (stavba) metoda: dramatická jednota i vyvrcholení (co se stalo), příčina (proč), účinek (následky), důležitost prvních slov (upoutávají pozornost)
specifické rysy jazyka
◦ přesnost, stručnost, jasnost, barvitost ◦ bezprostřednost a aktuálnost (přítomný čas) ◦ využití hovorových prostředků, úspornost, zjednodušování a zhušťování ◦ substantiva a slovesa, zvl. plnovýznamová; krátké, jednoduché věty, známá slova (trpné vyjadřování nevhodné), opakování vlastních jmen ◦ srozumitelnost (nelze se vracet) nutnost rychlé práce (do uzávěrky)
Specifické rysy stylu, způsoby psaní pravidla: ◦ funkce uváděny před jmény ◦ místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ing. K. Ledvinka ◦ premiér Václav Klaus
nevhodnost zkratek ◦ Česká republika x ČR vyhýbat se citacím, lépe parafráze ◦ jak řekl místo cituji... konec citátu minimum interpunkčních znamének čísla a statistické údaje zaokrouhlit- víc než 2 milióny korun
osobní tón zpráv - za nájem od příštího měsíce zaplatíme o 10% více neužívat příliš symbolů, značek (aby se hlasatel nespletl) ◦ procent, korun místo %, Kč vyhýbat se zájmenům
přednost slovesných tvarů v přítomném čase - předseda vlády namítá x namítl
Zdroj:
Mužíková, O., Markvartová, B.: Odmaturuj z českého jazyka. Brno : DIDAKTIS, 2002. ISBN 80-86285-36-7
SOCHROVÁ, M.: Český jazyk v kostce. Havlíčkův Brod : Fragment, 1996. ISBN 807200-041-1.
