Benovo plkání
2/2014
Vítám Vás u druhého vydání mého měsíčníku. Tentokrát bude text trošku delší, ale snad Vás neodradí od jeho přečtení. Také přidám trošku poezie, ať to není jen suchý text. Přeji příjemné počtení.
Můj web aneb “nenajitelný“ odkaz Když jsem se s některými z Vás bavil, tak jsem zjistil, že odkaz na web je schovaný v patičce víc než jsem si myslel. Proto ten odkaz dám i přímo sem: http://ben.skauting.cz/. A abych Vás trochu nalákal, tak přidám náhled titulní stránky ;-)
Zatím mám web rozčlěněn do 6 částí: Akce (přehled všeho, co mě zaujme a kam bych se rád podíval – občas se akce překrývají, ale věřím, že si vyberete, i když na akci nebudu; je možné se přes web rovnou přihlásit, ať vím s kým počítat – pokud nevím o nikom, kdo půjde taky, tak občas měním plány); Knihy (zatím přehled hlavně mé skautské knihovničky, časem doplním i o ostatní knížky; pokud budete chtít něco půjčit, tak dejte vědět); Weby (takový jednoduchý přehled webů, které jsem od roku 2001, kdy jsem s weby začal, udělal; nejde o kompletní přehled, protože mnohé weby zmizely v nenávratnu); Kalendář (přehled všech kalendářů na středisku a mého kalendáře, který občas aktualizuji – méně často než sekci Akce); Fotky (zatím jen přehled několika starších fotek, časem snad doplním i o další fotky); O webu (sekce pro ty, které zajímá o čem tento web je a na jakých technologiích běží). Snad bude obsah webu pro Vás inspirativní. V průběhu října možná přibude další část, ale to se ještě uvidí.
Puťák do Nízkých Tater (pátek 22. 8. 2014 – sobota 30. 8. 2014) Zatím jsme ještě nezvládli dát palubní deník dohromady, tak se alespoň lehce za puťákem ohlédnu. Věřím tomu, že přepsaný palubní deník (navíc i s fotkami) vznikne v brzké době, abychom mohli společně vzpomínat ;-) Pátek 22. 8. 2014 V podvečer jsme ve složení Se, Aknel, Ben, Wonder, Borůvka, Andy, Šmudla, Fialka, Jasam, Méďa a Šelma vyrazili na přechod Nízkých Tater. Většina z nás vyrazila již z Tišnova a v Brně jsme byli v kompletní sestavě. Ve 21 hodin jsme vyrazili posledním rychlíkem do Bohumína. Cesta začala být zajímavá ještě než jsme opustili Jihomoravský kraj, neboť kvůli uvíznutému nákladnímu vlaku jsme přes půl hodiny zůstali stát v Ivanovicích na Hané. Vzhledem k dlouhému čekání v Bohumíně nám to ovšem vůbec nevadilo. Abychom si v Bohumíně ukrátili tříhodinové čekání, tak jsme šli na prohlídku spícího města. Cestou jsme narazili na úžasné prolézačky, které jsme museli okamžitě využít. Bylo ovšem kolem jedné hodiny v noci. Každá vylomenina má samozřejmě své následky, takže nás přišli z hřiště vykázat městští strážníci. Ještě jsme neopustili republiku a už jsme mohli díky pokutě skončit s celým puťákem (naštěstí vše bylo řešeno jen domluvou). Sobota 23. 8. 2014 Po třetí hodině ráno jsme konečně vyrazili dalším vlakem do Popradu. Vlak byl neskutečně plný, ale než jsme opustili ČR, tak jsme zvládli všichni najít místo k sezení. Když cestuji vlakem s dalšími lidmi a spoustou zavazadel, tak nedokáži pořádně spát, takže jsem naspal tak půl hodiny. Aby cesta nebyla tak nudná, tak se nám 34 km před cílovou stanicí (z celkových 462 km) rozbila lokomotiva. Zůstali jsme tak v Liptovském Hrádku civět 1,5 hodiny, i když tam ten vlak normálně vůbec nestaví. Nikomu to však nevadilo, protože mohli alespoň déle spát. Z Popradu jsme vyrazili autobusem do Vernáru – překvapivě nikoliv do Nízkých Tater, ale do Slovenského ráje. Ten jsme během dnešního dne již neopustili. Užili jsme si první daleké výhledy z Predné holi, pastviny plné krav a vydatný zdroj chladné pitné vody. Po náročném převýšení jsme se utábořili ve Smrečinském sedle. Je to jediné místo, kde jsme nocovali a které není oficiálním místem k noclehu. Je tu však velmi dobrý zdroj pitné vody a žádné jiné rozumné místo k táboření v okolí není. Neděle 24. 8. 2014 První horské probuzení bylo do mlhy. Ale přesto jsme vyrazili dál na cestu plni očekávání, co nás čeká. Opouštíme Národní park Slovenský ráj, abychom konečně vstoupili dle plánu do Národního parku Nízké Tatry. Stejně jako již včera i dnes jsme potkávali pozůstatky větrné kalamity z konce letošního května – spousta popadaných stromů, které bylo potřeba přelézat a obcházet. Cestou se vyčasilo a tak jsme si užívali výhledů z Martalúzky (takové pěkné rozcestí u skalek před vrcholovým výstupem na Královu holu). Králova hola je nejvyšší vrchol východní části hřebene Nízkých Tater (1948 m.n.m.). Sice jsme dosáhli nejvyššího vrcholu na dalších několik dní (neplánově i celého puťáku), ale přesto nás čekal ještě kus náročné cesty. Hřeben od Královy holi až po Bratkovou je holý travnatý hřeben, kde se není kam schovat před větrem a deštěm. Nás v tomto úseku doprovázela mlha smíchaná s větrem a občasným drobným kropením. Hlavně kvůli větru jsme rádi klesli do Ždiárského sedla, kde jsme byli schovaní mezi stromy, přestože průsek kudy vede cesta je dosti široký. Značně unavení jsme velmi uvítali možnost uložit se ke spánku v podkroví Útulny Andrejcová. Během večera se začala útulna značně plnit a později už bychom se dovnitř nedostali. Poslední dorazili někdy ve čtvrt na deset tři jezdci na koních, kteří nám pak frkali do spánku (koně i jezdci ). Pondělí 25. 8. 2014 Dnešní den bylo asi nejkrásnější počasí, jaké jsme si vůbec mohli přát. Svítilo nám sluníčko a byly daleké výhledy bez oparu. Čekal nás nejnáročnější výšlap celé východní části hřebene – Velká Vápenica (téměř nekonečný výstup po kamenných schodech a neméně náročný sestup v obdobném terénu, jen více zalesněném. Také jsme pak klesli na nejnižší místo celého hřebene –sedlo Priehyba (1191 m.n.m.), abychom znovu vystoupali nahoru. Ostrým výstupem jsme se dostali na vrchol Kolesárová, z kterého byl nejkrásnější výhled na Vysoké Tatry za celou dobu – kdybychom měli v ruce mapu hřebene Vysokých Tater, tak můžeme pojmenovat i všechny viditelné vrcholy. Takto nám zůstali jen méně či více přesné odhady, který štít je který. V sedle Havranie polana se již všichni dosti znaveni těšili na Útulnu Ramža, ale bohužel marně. Ta byla ještě neskutečně daleko. Když jsme se tam sešli (mnozí s vypětím posledních fyzických i psychických sil), tak jsme rádi brzy ulehli ke spánku. Úterý 26. 8. 2014 Včerejší den byl bohužel posledním dnem s pěkným nebo alespoň přijatelným počasím. Dnes se naplno projevila nedostatečná připravenost a vybavenost celé naší výpravy. Již od rána vytrvale (i když ne nějak vydatně) pršelo. Vzhledem k rozsáhlým polomům (zaviněným nejen květnovou kalamitou) jsme již od rána neustále šli křovinami a travinami, takže jsme byli více mokří odspodu než shora. Rozhodli jsme se dojít k nejbližší civilizaci (sedlo Čertovica)
a tam se pak rozhodneme co dál. Vzhledem k tomu, že jsme všichni již nebyli úplně v dobré kondici a ještě navíc jsme do sedla dorazili všichni dost promočení (a dle předpovědi se počasí nemělo až do čtvrtka změnit), tak jsme se rozhodli náš puťák ukončit. Přeci jen dva dny trávit v dešti a mokru bez možnosti usušení není nic příjemného. Shodou mnoha náhod jsme do sedla Čertovica (a místního motorestu, který byl již plný mnoha dalšími promočenými skupinami) dorazili cca hodinu před poslední možností dorazit ještě během dnešního dne do Tišnova. Využili jsme toho k drobnému občerstvení a usušení a pak se vydali na dlouhou cestu domů. Autobusem jsme najeli 273 km, po Bratislavě jsme lehce bloudili 2,5 km z autobusového nádraží na vlak (zlatá Zvonařka) a poté ještě 173 km vlakem. Jako obvykle mělo EC z Budapešti zpoždění, takže jsme v Brně málem nestihli přestoupit, ale vše se nakonec zvládlo (i s podivným nákupem lístků ve vlaku z Brna). Do Tišnova jsme dorazili o půl jedenácté večer a takto neslavně zakončili náš puťák v polovině. Středa 27. 8. 2014 Přeci neukončíme náš skvělý puťák takto hloupě v půlce. Proto jsme se dnes opět sešli. Začali jsme v 10 hodin palačinkovou párty, poté pokračovali v Aquaparku v Brně-Kohoutovicích a končili večerním promítáním u Médi (ve 3D Méďa Béďa a pak ve 2D Grandhotel Budapešť). Z celkové délky hřebenovky jsme bohužel kvůli nepřízni počasí zvládli jen východní polovinu, ale slíbili jsme si, že se tam vrátíme a půjdeme i ten zbytek (jen doufám, že na to nebudu čekat dalších 10 let – v roce 2004 jsem v jiné sestavě zvládl z časových důvodů také jen východní polovinu a vrátil jsem se tam až letos). I přes tento svůj náhled na puťák v Nízkých Tatrách se těším na zpracovaný palubní deník, na kterém jsme se všichni podíleli a který bude obohacen i fotkami. Určitě se naskytne i příležitost pro povídání s promítáním fotek nějaký podzimní večer. Děkuji moc za příležitost se opět do Nízkých Tater podívat a doufám, že příště se podíváme i do té dvoutisícovkové západní části, která mi zatím nebyla dopřána.
Kde všude jsem v září nebyl? Z důvodu počasí, zaneprázdněností prací a toho, že nebylo nikoho, kdo by se mnou vyrazil, jsem nebyl na mnoha akcích, kam se již pár let chystám (a letos jsem je zaregistroval dříve, než proběhly). Určitě bych tyto akce rád navštívil příští rok, pokud bude ta možnost. Slavnosti chleba, Den otevřených dveří Kaprálův mlýn, Pokládka kolejí k remíze Muzea průmyslových železnic ve Zbýšově, Oskorušobraní, Křížem krážem, Moravským krasem na kolobkách. Samozřejmě jsem během září i někde byl a o těchto akcích si povíme dále.
Koncert Ha-kapely (pátek 5. 9. 2014) Začátkem září se konala zajímavá akce, která mě lákala ze dvou důvodů. Prvním důvodem byla samotná Ha-kapela, o které slyším z mnoha stran po Tišnově pět jen chválu a zatím jsem neměl tu možnost si je poslechnout. Druhým důvodem bylo místo, kde se akce konala. Již dlouho chci navštívit tišnovské letní kino a zatím se nenaskytla ta správná příležitost. A když se to spojí dohromady ještě s bonusem toho, že tam nepůjdu sám, tak nebylo o čem přemýšlet. A rozhodně jsem toho nelitoval. Prostředí i Ha-kapela mi dopřály úžasný zážitek. Děkuji moc za něj.
Oslavy 80 let střediska (pátek 19. 9. 2014) Asi si budete říkat, co blázním? Oslavy 80 let střediska už proběhly? Ale kdepak. Jen jsem oslovil lidi, s kterými se mi dříve dobře spolupracovalo, abych rozjel tento projekt. Sešli jsme se jen 4 (z očekávaných 7), ale přesto jsme dali dohromady základní myšlenky plánovaných oslav. Kromě samotného projektu jsme si užívali salónek palačinkárny v Brně a příjemného pokecu. Bližší informace půjdou jistě samostatným mailem v brzké době.
Poslechový pořad Jiřího Černého: Jaromír Nohavica (úterý 23. 9. 2014) V úterý jsem se, i přesto, že nikdo další nešel, nakonec rozhodl zajít sám za kulturou. To už se úplně zbláznil, si jistě řekne nejeden z Vás. Možná, ale rozhodně ne teď, ale už dávno. Když se nenajde nikdo další, tak si člověk občas musí jít kulturu užít sám. A rozhodně to stálo za to. Povídání hudebního kritika Jiřího Černého je vždy velice zajímavé a je proloženo pečlivě vybranými písněmi v podání s největší vypovídající hodnotou. Přestože mám Jaromíra Nohavicu rád a dost jeho písní znám, tak jsem měl možnost slyšet několik písní úplně poprvé. Zvukové podání klubu na Leitnerce je rozhodně úplně jiný zážitek než když si to člověk pustí doma na počítači – najednou není hudba podtextem k nějaké práci, ale hlavním smyslem trávení času a ještě ve výrazně vyšší kvalitě. Prostě super zastavení v náročném pracovním týdnu. Snad se brzy potkáme i přímo na koncertu Jarka Nohavici, pokud se někde poblíž objeví.
Saunový svět (čtvrtek 25. 9. 2014) Tento týden se mi konečně za celé září podařilo si užít čas i lépe než trávením u počítače a tak jsem ve čtvrtek vyrazil s Loupežníkem do saunového světa v Brně na Lesné. Byl jsem tam kdysi dávno (snad před čtyřmi lety) a líbil se mi tam klid prostředí, možnost výběru z více druhů saun, příjemné odpočinkové prostory, … Sauna je skvělý prostor k plnému uvolnění a relaxaci. Tak jako tady jsem si již několik měsíců neodpočinul. Bylo to báječné. Určitě sem zase někdy vyrazím.
Balada pro banditu (sobota 27. 9. 2014) Když už mi nevyšla možnost jet na Křížem krážem ani na koloběžky do Moravského krasu, tak jsem si šel v sobotu užít divadlo. A ne jen tak ledajaké. Již dlouhé roky mě Divadlo Husa na provázku přitahovalo dvěma divadelními hrami – Babička a Balada pro banditu. Tu první bych si rád dopřál ke svému svátku – kdo půjdete se mnou? A na tu druhou jsem měl příležitost jít v sobotu. V tomto divadle jsem nikdy nebyl, takže byl pro mě zážitkem i jen samotný prostor. Překvapilo mě jeviště uprostřed hlediště, nikoliv na jeho konci, jak je v divadlech běžné. Ale pro jejich pojetí Balady pro banditu to bylo více než žádoucí. Pojetí scény i kostýmů bylo velmi jednoduché, ale o to více vyniklo skvělé pojetí příběhu. Přestože jej znám, tak mi delší dobu trvalo, než jsem se v něm zorientoval. Považuji to však za velké plus, protože i nad známým příběhem to nutilo diváka přemýšlet. Určitě toto představení doporučuji – jsou v něm vtipné hlášky, krásné písně, dobře podaný děj a vše je velmi vkusně skloubeno dohromady.
Kam se chystám v nejbližší době? Všichni jste srdečně zváni na kteroukoliv z níže uvedených akcí. Rád kohokoliv z Vás uvidím. Přehled toho, kam bych rád šel, průběžně aktualizuji na svém webu, abych Vás neustále nespamoval. Tučně zvýrazňuji akce, které mě lákají více než ostatní a jsou pro mě lákavější. Říjen: 3. 10. Kytarový večer (Skautský dům Tišnov – od 19) 4. – 5. 10. Den architektury (Brno) 5. 10. Vzhůru na Čepičku (Porta coeli, Předklášteří – od 15) 9. 10. Deskohraní (DDM Tišnov – 18:00 – 21:00) 10. – 11. 10. Volby do Zastupitelstva města Tišnova (od 14) 10. – 12. 10. Duchovní obnova “pro nevěřící“ (Lipiny u Benešova) – přihlašování bylo v průběhu září, pořádá Duchovní odbor Junáka 11. 10. Tišnovská padesátka (Sokolovna Tišnov, 6 – 18) – jsem v Lipinách u Benešova, ale tuto akci doporučuji 11. – 12. 10. Dýňové slavnosti (Zahradnictví u Kopřivů, Šebrov, 8 – 18) - jsem v Lipinách u Benešova, ale tuto akci doporučuji 19. 10. Domy s historií (kostel sv. Václava, Tišnov, 15 – 17) 23.10. Anděla pro Kryla (Leitnerka, Brno – 19 – 22) – benefiční koncert pro splnění posledního přání našeho skvělého písničkáře 25. 10. Výlov rybníka Olšovce (Jedovnice) 26. 10. Kastelánské prohlídky zámku Kunštát Listopad: 1. 11. Samhain – Keltský Nový rok (Isarno, Letovice) 5. 11. Znáš Brno? (hra pro R&R, pořádá VŠRK Dýchánek, od 16) 11. 11. Babička (Divadlo Husa na provázku, Brno – od 19) – oslava mého svátku (lístky jsou vyprodané, ale třeba se to nějakým náhodným způsobem podaří – kdo půjde se mnou, pokud se mi podaří sehnat lístky?) 14. – 17. 11. CVVZ (Brno) Někteří touží letos po obdobě Poradní skály, která bude až příští rok. Určitě doporučuji tuto akci (zvlášť když je letos v Brně). Přihlašování na akci je do konce října přímo na webu akce (http://www.cvvz.cz/), kde jsou uvedeny i všechny další důležité informace. Za celou dobu se platí 650 Kč – je to sice hodně, ale část poplatku se dá případně i odpracovat (více info v propozicích: http://www.cvvz.cz/propozice). Kolik se nás tam sejde? 15. 11. BrKolo (hra pro vlčata, světlušky, skauty a skautky) 15. – 16. 11. Historický jarmark (Nový hrad u Blanska, 10 - 17)
22. 11. Den otevřených dveří Amatérská jeskyně (Pustý žleb) – největší jeskynní systém v ČR (přes 33 km chodeb) Jedinečná příležitost podívat se do podzemních prostor, kam se člověk normálně nepodívá. Lákají Vás jeskyně a chcete vyrazit se mnou? Přihlašování sice bylo do září, ale třeba se mi to podaří ještě domluvit – dejte mi vědět. 29. 11. Bitva tří císařů (pod Santonem, Tvarožná, 14 – 15:30) Prosinec: 27. 12. – 3. 1. Silvestrovská párty (Bystřice nad Pernštejnem, Beskydy, Vysočina, …) – pokud chceme někam na Silvestra vyrazit, tak je nejvyšší čas se na tom začít domlouvat, abychom to nesháněli na poslední chvíli. Neplánuji na Silvestra zůstávat v Tišnově, ale rád bych někam, kde jsem ještě nebyl (nejvíce mě lákají Beskydy). Mimo pevně daný termín: Fenomén Igráček (Muzeum Boskovice) – výstava trvá od 18. 9. 2014 do 6. 1. 2015 Po stopách historie (nedokončená dálnice, Napoleon, letci, mapy, hradisko, lázně) – okolí Jevíčka, Velkých Opatovic a Letovic Jakákoliv zajímavá procházka kdykoliv s kýmkoliv kamkoliv Průběžně budu tento seznam aktualizovat na svém webu, kde budou postupně přibývat i bližší informace. K jednotlivým akcím samostatné maily posílat nebudu - další akce průběžně přibudou na mém webu. Pokud chcete vyrazit se mnou, tak mi dejte vědět.
Proč je těch akcí tolik? Možná si spousta z Vás říká, proč je těch akcí tolik (jak zde, tak na webu ještě víc). Důvod je naprosto jednoduchý – je mi jasné, že každého z Vás láká něco jiného a každý z Vás má jindy čas. Snažím se tak nabízet, co nejvíce možností se s Vámi potkávat (a snažím se zároveň o to, aby nabídka byla pestrá natolik, aby každého mohlo alespoň něco zaujmout). Na akci, na kterou se rozhodnete jít se mnou, si udělám čas – určitě sám nezvládnu absolvovat všechny akce. I proto jsem v tomto vydání zvýraznil akce, které upřednostním v případě, že by se překrývaly s jinou aktivitou. Pokud víte o nějaké zajímavé akci, na kterou byste rádi pozvali ostatní, tak dejte vědět a já ji rád do svého přehledu na webu přidám. Přehled na webu aktualizuji vždy, když narazím na akci, která mě zaujme a na kterou bych rád šel.
Proč vlastně Benovo plkání vzniklo a proč jej píšu? Nedivil bych se, kdybyste si položili otázku, proč vlastně Benovo plkání vzniklo? Co mám z toho, že věnuji čas jeho psaní? Asi by bylo ode mě fér to trochu objasnit. Minule jsme si řekli jen, kdy to vzniklo. Ale proč? Asi nejpodstatnějším důvodem je můj pocit osamění – chybí mi lidé kolem mě. Nikdy jsem nepatřil mezi lidi, kteří by si lehce hledali lidi kolem sebe. Protože se s Vámi poslední dobou nesetkávám zrovna příliš často, tak jsem si začal s Vámi povídat prostřednictvím těchto stránek. Je to můj způsob boje sám se sebou a myslím si, že pro obě strany rozhodně příjemnější než když budu nepříjemný na své okolí (což je u mě přirozeným důsledkem dlouhodobé samoty). Rozhodně neočekávám, že to osobní kontakt nahradí. Beru to jen jako prostředníka k reálnému setkávání a věřím tomu, že se časem na předkládaných akcích budeme opravdu potkávat.
Trocha poezie Ženy
Život
Ženy jsou jak krásné květy, lákají nás přivoněti. Každá má svou vlastní vůni, pro jiného každá voní. Starejme se o své květy, netrhej je, nezvadnou ti.
Život je jak chmýří v letu, foukni lehce a už je tu. Foukne-li však někdo jiný, bylo tu a už tu není, stejně tak i život se často mění.
Závěrem Omlouvám se, pokud to bylo příliš dlouhé, v některých pasážích málo čtivé nebo jinak nedokonalé. Snažím se podávat jen svůj úhel pohledu, který se nemusí všem líbit. Pokud se má slova někoho dotknou, tak se předem omlouvám. Rozhodně to není záměrem. Doufám, že Vám přečtení mých plků bylo aspoň trochu příjemné a těším se na začátku listopadu opět na čtenou ;-)
Martin Němec – Ben, ben.skauting.cz
