Pták roku S l a v í k o b e c n ý

Pták roku 2007

S l a v í k

o b e c n ý

rozšíření Slavíka obecného v evropě (Cramp a Perrins 1994)

jen hnízdní výskyt ZÁKLADNÍ ÚDAJE Český název: Slavík obecný Vědecký název: Luscinia megarhynchos Hmotnost: 17–28 g (průměrně 23 g) Délka těla: 17 cm Nejvyšší prokázaný věk: v přírodě téměř 8 let, v zajetí dokonce 27 let Potrava: téměř výhradně živočišná (nejrůznější členovci, jejich kukly a larvy, žížaly, pavouci), na podzim také nejrůznější bobule; mláďata téměř výhradně hmyz (zejména brouci a dvoukřídlí) Tah: přísně tažný druh, přezimuje v tropické Africe severně od rovníku Hnízdiště: hnízdí na zemi nebo nízko nad zemí, hnízdo je zpravidla velmi dobře ukryto v podros­ tu, zejména v kopřivách Hnízdění: jedenkrát do roka, při zničení snůšky může zahnízdit podruhé, vzácně i potřetí, při ztrátě mláďat však již většinou nehnízdí Délka sezení na vejcích: 12–14 dní, sedí výhradně samice Právní ochrana: obecná ochrana náleží slavíkovi obecnému dle § 5a zákona 114/1992 Sb. v platném znění, v Červeném seznamu ptáků České republiky je v kategorii málo dotčený (LC)

... rok je tak dlouhý než zase jaro a  s  ním slavíci se k  nám navrátí. Na jaře nám je píseň ta vždy novou a  milou a  vždy krásnější, jako to jaro samo a  s  ním ty kvítky v boží přírodě! Velmi emotivní citát z  knihy známého čes­ kého ornitologa Karla Kněžourka – Velký přírodopis ptáků z  roku 1910 již trochu předznamenává vztah starších ornitologů a zejména velkého počtu literátů k tomuto známému ptačímu druhu. Dodnes zůstává slavík velmi známým ptákem, i když ho vět­ šina lidí nikdy neviděla a  pouze malá část z  nich se může pochlubit, že slyšela jeho hlas na vlastní uši. Typický postoj slavíka obecného

Několik slov o slavíkovi



Poznávání v přírodě

Foto: Petr Macháček

vzdálenosti. Samice jsou velmi nenápadné, zejména v období mimo hnízdění.

Slavík obecný je nepříliš nápadný pták, který je přibližně stejně velký jako vrabec, ale zá­ roveň také štíhlejší. Vůči drozdu zpěvnému je výrazně menší. Celkové zbarvení je rezavé až rezavohnědé, mladí ptáci jsou na hřbetě okroví a na spodku skvrnění. Zobák je štíhlý, oko tmavé a nápadně velké. Horní části hlavy a hřbetu jsou hnědě rezavé, kostřec a ocasní pera sytě rezavá. Hrdlo je bělavé, spodní část těla okrová až bělavá. Nohy má poměrně dlouhé a  světle narůžovělé až načervenalé. Mezi oběma pohlavími nejsou žádné rozdíly ve zbarvení. Na podzim působí slavíci mírně tmavějším dojmem. S  výjimkou zpěvu se slavík chová v  příro­ dě velmi nenápadně. Obratně se pohybuje v  podrostu, rychle pobíhá po zemi a  po vyrušení rychle odlétá. Typický je pohyb s  polosvěšenými křídly a  mírně zdviženým ocasem, který se často kývá a  občas i  poo­ tevírá. Slavíci se vyskytují jednotlivě, samci jsou díky hlasu slyšitelní na relativně velké

Hlas Zpěv, také tlukot či klokotání, slavičí jest něco neporovnatelného co máti příroda v  ohledu tom vytvořila... (úryvek z  knihy Karel Kněžourek – Velký přírodopis ptáků, Praha, 1910) V  Evropě pravděpodobně neexistuje ptačí druh, který by byl tak známý díky svému zpěvu, jako slavík obecný. Zpěv, zejména v nočních hodinách, je velmi silný, intenzivní a také variabilní. Vlastní zpěv začíná různými flétnovitými hvizdy, které postupně zesilují a vrcholí trylkovitým tlukotem. Poté následu­ jí další melodické motivy. Podobně zpívající slavík tmavý má zpěv pomalejší, se snadněji odlišitelnými motivy a také s delšími strofa­ mi. Mimoto mu chybí typický tlukot slavíka obecného. Náš slavík se ozývá z  houštin a z korun stromů, často zpívá také v noci. Při 

Samce...

... a samici slavíka nelze na první pohled Obě foto Dušan Boucný rozlišit

zpěvu zaujímá vzpřímenou postavu, křídla Pyrenejského poloostrova až po Ukrajinu, na má mírně svěšená, ocas je rozevřený a  peří sever po Německo a Polsko, v severní Africe na hrdle i  na hřbetě načepýřené. Intenzita v Maroku a v Alžírsku, dále v celé Malé Asii až zpěvu je tak silná, že ho je slyšet i  na ně­ po Kavkaz. Jeden z poddruhů žije i východně kolik stovek metrů, v  noci za příhodného od Kaspického moře až po Afghánistán. Ve počasí i  na více než jeden kilometr. Někteří střední Evropě žije nominátní poddruh slavík samci zpívají i v průběhu tahu na tahových obecný evropský (Luscinia megarhynchos zastávkách a  dokonce i  na afrických zimo­ megarhynchos). Bylo zjištěno, že s postupu­ vištích. Kromě vlastního zpěvu také tlumeně jícím rozšířením na východ se slavíci stávají vábí tak–tak, tak–tak, v  rozčilení se ozývá většími a světlejšími. fit–krrr–krrr. Slavičí zpěv se dostal díky Hnízdní rozšíření slavíka obecného v České republice své melodičnosti a  intenzi­ v letech 2001–2003 tě do textů mnoha písní, (zdroj: Šťastný a kol., 2006) zároveň i do krásné literatu­ ry. Mnoho hudebních anket nese ve svém názvu jméno tohoto ptačího druhu, např. u  nás původně Zlatý nebo dnes Český slavík.

Rozšíření Slavík obecný má evropský typ rozšíření a  jsou uzná­ vány celkem 3 poddruhy. V  Evropě je rozšířen od

●

prokázané hnízdění



●

pravděpodobné hnízdění

●

možné hnízdění

V  České republice hnízdí slavík na většině níže položených územích. Hlavními hnízd­ ními oblastmi jsou severní a  střední Čechy, zejména Polabí, dále jižní a  střední Morava a nížinné oblasti Slezska. Nejvyšší místa vý­ skytu jsou známa z 600 m n. m. v okolí Teplé v  západních Čechách a  ze Šumavy. Celkový hnízdní stav slavíka obecného v ČR v letech 2001–03 činil 8000–16  000 párů. To je proti početnosti k roku 1989 (6000–12 000 párů) zvýšení o 33 % a  druh je hodnocen jako silně přibývající. V letech 2001 až 2003 byl zjištěn v  50 % mapovacích kvadrátů. Při mapování hnízdního rozšíření ptáků Prahy v letech 2002–2006 byl slavík zjištěn v 58 ze 277 kvadrátů, což odpovídá zhruba dvojná­ sobku zjištěnému v  letech 1985–89 (tehdy 30 čtverců). V naprosté většině čtverců byli zjištěni 1–3 zpívající samci. Ve  dvou kvad­ rátech bylo zjištěno až 7 zpívajících samců, což odpovídá plošné hustotě 3,6 samců/km2. Nově obsazuje okrajové čtverce (např. Zličín, Řepy, Suchdol), ale i plochy blíže centru měs­ ta (např. Braník, Záběhlice, Holešovice). Populační hustota u  nás dosahuje v  klima­ ticky příhodných oblastech až 7 párů/10 ha. Většinou je však mnohem nižší a pohybuje se v rozmezí 0,8 až 2,9 páru/10 ha. Velkoplošné hustoty v  pahorkatině v  jihozápadních Čechách (tedy v oblasti, která není pro tento druh ideální) jsou výrazně nižší. Zde bylo zjištěno pouze 0,02 až 0,03 páru/10 ha.

Svědčí o  tom řada nálezů ve Švýcarsku, Itálii, Francii a  Maroku. Z  Maroka pochází také náš nejvzdálenější nález, kdy slavík kroužkovaný v  květnu 1968 v  Břeclavi byl za dva roky v září 1970 střelen v Maroku na pobřeží Atlantického oceánu ve vzdálenosti 2768 km ZJZ. Zajímavým nálezem je také slavík kroužkovaný koncem března 1979 na Maltě, který byl počátkem května téhož roku zjištěn na Chebsku. Naznačuje překonávání Středozemního moře i pravděpodobně rych­ lejší jarní tah napříč Saharou. Někteří slavíci mohou zimovat již ve Středomoří, jak o tom svědčí ulovení našeho kroužkovaného slavíka v lednu 1953 v Itálii. Z  více jak 500 hlášení, evidovaných Krouž­ kovací stanicí Národního muzea v  Praze, však pouhé 1 % nálezů pochází ze vzdálenos­ tí větších než 1000 kilometrů. Nejstarším slavíkem v  databázi Kroužkovací stanice Národního muzea je slavík, kroužkovaný 26.  5. 1984 v Kostolné na Slovensku, který zde byl zpětně odchycen 28. 4. 1991. Nález Ačkoli patří slavíci obecní k často kroužkovaným druhům, doklad z afrického zimoviště dosud chybí 

Tah Slavík obecný je přísně tažným druhem táhnoucím v noci, jehož zimoviště jsou v tro­ pické Africe severně od rovníku. Základním tahovým směrem evropských slavíků je jiho­ západ, někteří mohou pravděpodobně táh­ nout i  směrem jihovýchodním. Přezimování u  nás nebylo prozatím prokázáno. Hlavním tahovým směrem našich slavíků, podob­ ně jako většiny evropských, je jihozápad. 

Foto: Pavel Kverek

Stanoviště slavíka v době jarního příletu

Foto: Ondřej Sedláček

po téměř 7 letech prokazuje i věrnost slavíka jednou zvolenému hnízdišti. Odlet z  hnízdišť je nenápadný a  rychlý. Na Maltě ve Středozemním moři se slavíci ob­ jevují od poloviny srpna až do konce října, vlhké savany jižně Sahary obsazuje od konce října až do listopadu. Na okrajích tropických pralesů v Kamerunu se objevuje až od konce prosince. Jarní tah je rychlejší a  ptáci také pravděpodobně nedělají tolik zastávek jako na tahu podzimním. Ze střední Afriky od­ létají koncem března a  v  průběhu dubna. Jak již bylo zmíněno ptáci na jaře přeletují Saharu, kterou na podzimním tahu obletují. Z  pravého zimoviště doklad prozatím u  to­ hoto druhu nemáme. To však neplatí pro příbuzného slavíka tmavého, který byl v  roce 2005 chycen v Národním parku Tsavo v Keni. Pták byl kroužkován v srpnu na Náchodsku a koncem listopadu byl při nočním odchytu na světlo zjištěn 6303 km daleko. V  tomto případě se jednalo o jednu z největších sen­ zací v posledních letech.

porostliny, houštiny v parcích, bažantnicích i větších hřbitovech a pod. poskytují mu příhodných míst k uhnízdění se, avšak blízkost vody anebo alespoň vlhko jest mu nutno. (úryvek z  knihy Karel Kněžourek – Velký přírodopis ptáků, Praha 1910) Hlavním obývaným prostředím jsou řídké listnaté lesy nebo pásy křovin a stromů s křo­ vinatým podrostem v otevřené krajině. Mohou to být i řídké jehličnaté lesíky, pokud mají do­ statečně husté bylinné patro. Obývá zejména nížiny a zde především vlhčí stanoviště (hustě dřevinami zarostlé břehy vodních toků), vel­ mi oblíbené jsou lužní lesy. Méně rozšířený je pak v  pahorkatinách. Dalšími obývanými biotopy jsou staré zahrady, sady, okraje cest, polní lesíky, křovinaté stráně, staré hřbitovy s  dostatečně hustým podrostem. U  nás byl zjištěn také na lesnicky rekultivovaných vý­ sypkách po povrchové těžbě hnědého uhlí, dále na smetištích a v suchých úvozech cest. V  posledních letech je hlášen i  ze zanedba­ ných průmyslových závodů a  skladů, pokud tam rostou křoviny. Rozhodujícím faktorem pro jeho usídlení je hustý podrost s  vrstvou spadaného listí, který umožňuje starým ptá­ kům sběr potravy a vyvedeným mláďatům po­

Prostředí Ve vlastech našich není slavík žádnou vzácností na vhodných k  tomu místech. Světlé listnaté háje s  hustým podrostem, všeliké 

skytuje dostatečné množství úkrytů. Vyskytuje se i  ve velkých městech, např. v  Praze. Zde obsazuje pobřežní zeleň a  křovinaté okraje listnatých lesů a parků. Slavíci se tu objevují také v  místech s  příhodnými biotopy, které jsou volně obklopeny zástavbou, dokonce i panelovými sídlišti. V  zimovištích v Africe se vyskytuje v  křovi­ natých místech v  suchých i  vlhkých sava­ nách, v  galeriových lesích podél řek a  na okrajích tropického pralesa. Na tahu se vyskytuje v  otevřené krajině s  roztroušený­ mi keři, v místech s dostatečnými vrstvami opadaného listí, na hrázích s  rákosovými porosty a  na řídce porostlých ruderálních plochách.

housenky nepřijímá. Ve Středomoří byla výjimečně zjištěna v  potravě dokonce mla­ dá zmije skvrnitá. Mláďata jsou krmena po vylíhnutí drobným hmyzem a  housenkami, později i  kuklami hmyzu, mnohonožkami, stejnonožci a pavouky. Zde je patrný s při­ bývajícím stářím úbytek „měkké“ potravy a  naopak přibývání potravy s  pevnějšími schránkami. Na jarním tahu jsou mu po­ travou i  velmi malé formy nejrůznějších členovců. V  afrických zimovištích se živí téměř výhradně hmyzem. Svou potravu sbírá nejčastěji na zemi nebo nízko nad ní. Prohledává povrchovou vrstvu hrabanky, mnohdy i  větve keřů nebo stromů. Vzácně byl zjištěn i  sběr potravy na asfaltových silnicích nebo chodnících. Potravu sbírá v době hnízdění v blízkosti hnízda, málokdy se vzdaluje na větší vzdálenost. Na podzim požírá i bobule, jako např. rybíz, černý bez apod. V  plodech těchto rostlin je totiž ob­ saženo velké množství cukru, který slavíci přepracovávají ve svém těle na tuk. Ten jim slouží jako energetická zásoba pro dalekou cestu do zimovišť.

Potrava Slavík obecný se téměř výhradně živí živo­ čišnou potravou, hlavně členovci a  jejich larvami a  kuklami, dále žížalami, pavouky i drobnými plži. Z hmyzu sbírá nejvíce bla­ nokřídlé, stejnokřídlé, dvoukřídlé, nejrůzněj­ ší druhy brouků, motýly apod. Místně kon­ zumuje mravence, naopak silně ochlupené Hnízdiště v zarostlém lomu

Foto: Pavel Kverek



Jak žije slavík v průběhu roku?

a  nápadný zpěv začíná v  našich podmín­ kách zejména počátkem května, kdy samci oznamují zpěvem svou přítomnost nejen sa­ micím, které přilétají o několik dnů později, ale také cizím samcům. Přílet na hnízdiště probíhá pravděpodobně v  několika vlnách a vlastní hnízdiště jsou obsazována praktic­ ky okamžitě. Pokud trvá příznivé počasí jsou hnízdiště obsazena během jednoho týdne, při chladném a  deštivém počasí se může obsazování hnízdních okrsků protáhnout až na 3 týdny. Výměna partnerů během jedné hnízdní sezóny probíhá jen vzácně, ale je z literatury známá. V případě velmi nepřízni­ vého počasí (např. sněžení) jsou revíry opuš­ těny a  k  jejich znovuobsazení dochází po zlepšení klimatických podmínek. V  revírech obsazených oběma ptáky se pohybují také nespárovaní ptáci (zejména samci), kteří jsou schopni nahradit při ztrátě jednoho z partnerů.

Přílet a vytváření hnízdních párů Hlavním příletovým měsícem slavíka je u nás duben. Většina slavíků přilétá od po­ loviny tohoto měsíce, počátek dubna nebo dokonce konec března jsou již výjimkami. Přitom platí, že v  klimaticky příznivějších oblastech (např. jižní Morava) je přílet dří­ vější než v  pahorkatinách. Na jižní Moravě

Listy dubu nalezneme ve většině slavičích Foto: Josef Hlásek hnízd

Hnízdní okrsek

téměř vždy na zemi při vydávání zvláštních tichých zvuků. Slavíci hnízdí ve střední Evropě pouze jedenkrát do roka, v případě zničení snůšky může proběhnout i náhradní hnízdění. Vzácně bylo zjištěno i  dvojí ná­ hradní hnízdění nebo náhradní hnízdění při ztrátě mláďat. Dvojí hnízdění je pravidelné v oblasti Středomoří, ale také v nejjižnějších kantonech Švýcarska.

Hnízdní okrsky se vytvářejí v závislosti na po­ časí po příletu na hnízdiště. V noci protahu­ jící samice jsou lákány intenzivním zpěvem. Vlastní hnízdní okrsky mají velikost zpravidla do 2 hektarů, v místech s vysokou populační hustotou jsou revíry menší. Slavíci hnízdí jednotlivě, hnízda však mohou být v příhod­ ných biotopech značně blízko sebe. U  nás byla nejblíže nalezena 28  metrů od sebe, v zahraničí jsou popsány i kratší vzdálenosti. Jednou zvolený okrsek samec obhajuje proti ostatním samcům. Vzácně bylo zjištěno, že samec hnízdil se dvěma a  dokonce i  se tře­ mi samicemi najednou. Samci, kteří zpívají mnohdy až pozdě v  červnu, jsou většinou nespárovaní. Tito nespárovaní samci zpí­ vají často také na místech pro slavíky ne­ vhodných jako jsou malé houštiny v polích, v  obcích nebo v  podhůří. V  oblastech, kde se vyskytuje i  slavík tmavý, jsou popsány i případy smíšených párů, které nemusí být vůbec vzácné.

Rozmnožování Jakmile se objeví v  obhajovaném revíru samice, přestane samec okamžitě hlasitě zpívat. Většinou seskočí na zem k  samici, tiše zpívá a doprovází ji při hledání potravy. Při vlastním toku dosedá samec na větve nad samicí nebo do její těsné blízkosti, křídla má svěšená a ocas je vějířovitě roze­ vřený. S  ocasem neustále mírně pokyvuje a  vše neustále doprovází tichým zpěvem. V poslední fázi toku samec samici obskaku­ je ve vzdálenosti zhruba půl metru nebo ji obletuje třepotavým letem. Pokud se samec samici líbí, začne ho následovat a tichý zpěv se změní v oboustranné tiché švitoření, jímž je vztah upevňován. Samec neustále obletu­ je samici, pokyvuje ocasem, mnohdy ji také pronásleduje v  letu. Ke kopulaci dochází

Slavíci přilétají ze zimovišť ve druhé Foto: Petr Lang polovině dubna

byla zjištěna střední doba příletu 17. dubna. Není ovšem žádnou výjimkou, že slavíci přilétají až v první dekádě května. V tomto případě se většinou jedná o ptáky narozené v  loňském roce, kteří přilétají později než staří ptáci. Slavíci žijí v párech, které se většinou vytvá­ řejí na jedinou hnízdní sezónu. Věrnost v pá­ ru byla potvrzena jen vzácně a je způsobena pravděpodobně věrností obou partnerů jed­ nou zvolenému hnízdišti, nikoliv věrností loňskému partnerovi. Samci nezačínají oka­ mžitě po příletu intenzivně zpívat, ale ještě několik dnů až dva týdny vyčkávají. Hlasitý 

Hnízdo v zámeckém parku

Foto: Kryštof Chmel

Hnízdo Je téměř vždy umístěno na zemi nebo v její těsné blízkosti. Nachází se uvnitř obhajova­ ného teritoria a  bývá zpravidla velmi dobře ukryto v hustém podrostu, často v blízkosti keře nebo na úpatí stromu. Nad hnízdem jsou větve, které slouží slavíkům jako místa pro přistání. Vzácně jsou hnízda stavěna i ve větší výšce, se zjištěným maximem 4,5 met­ ru nad zemí. Nejčastěji jsou hnízda stavěna v  kopřivách, ale také ve  chmelu, rákosu, maliní nebo ostružiní. Hnízdo může být i ve výhoncích některých keřů, jako např. lísky, černého bezu nebo akátů. 

Hnízdo bývá zpravidla umístěno v hustém Foto Josef Hlásek podrostu na zemi...

... méně často těsně nad povrchem

Vlastní hnízdo tvoří hluboká kotlinka, která je pečlivě ale volně vystlána loňským jemným listím (velmi často dubovým), stébly travin a  kořínky. Vzácně byly v  hnízdech nalezeny kousky papíru nebo větvičky thují. Stavba následuje okamžitě po vytvoření páru a trvá asi 3 až 5 dnů. Hnízdo staví samice, která sbírá hnízdní materiál v jeho nejbližším okolí. Pouze pro dubové listí jsou slavíci schopni zalétávat dále od hnízda. Vnější průměr hnízda se pohybuje v rozmezí 11 až 20 cm. Průměr kotlinky bývá 5,5  až 10 cm a  její hloubka 4 až 7 cm.

bývá vajec zpravidla méně. Tato hnízdění bývají započata několik dnů po zničení první snůšky. Rozměry vajec jsou v průměru 21 x 16 mm, hmotnost se pohybuje kolem 2,8 g. Zbarvení je variabilní, nejčastěji jsou vejce na tmavě olivově zeleném nebo namodralém podkladu hustě světle hnědě skvrnitá a  obláčkovaná. Základní zbarvení téměř neprosvítá, zejména na tupém pólu s hustě nahloučeným skvrněním, kde často vytváří tmavou čepičku. Občas bývá zbar­ vení jednobarevně kávově hnědé, zbarvení však v  průběhu hnízdění bledne. Skořápka je jemná, hladká a  lesklá, často prosvítá olivově zeleně. Vejce jsou snášena denně (hlavně v dopoled­ ních hodinách), sedí pouze samice a nejčas­ těji od snesení posledního vejce. První vejce je sneseno nejdříve jeden den po dokončení stavby hnízda. Doba vysezování snůšky se pohybuje mezi 12 až 14 dny, v  případě ex­ trémně nepříznivého počasí bylo prokázáno i 16 dnů. Samec sedící samici krmí pouze na počátku sezení, pak se více věnuje obhajobě teritoria. V  této době se staří ptáci chovají velmi nenápadně, v době po vylíhnutí mláďat při vyrušení však hlasitě varují.



Vlastní hnízdění U nás trvá hnízdní sezóna od konce dubna do konce června, některá náhradní hnízdění se mohou protáhnout až do poloviny čer­ vence. Nejvíce hnízdění probíhá od poloviny května do počátku června. Na anglických hnízdištích bylo prokázáno, že slavíci svá hnízdění časují tak, aby výchova mláďat spadala do období s  největším množstvím housenek a  larev hmyzu.Ve snůškách je 2  až 6  vajec, výjimečně bylo prokázáno i 7 vajec. Průměrná velikost českých snůšek je 4,37  vajec. V  náhradních hnízděních 10

Foto Petr Macháček

Jednotlivá mláďata se líhnou z vajíček v prů­ běhu 6 až 7 minut. První den po vylíhnutí se zahřívání holátek věnuje vzácně i  samec. Od zhruba od 4. dne po vylíhnutí sbírá potravu také samice, do té doby je krmena samcem a předává také potravu mláďatům. Později se krmení mláďat věnují oba partneři stejným dílem. Mláďata jsou schopna již od 9. dne života, ještě nelétající, opustit hnízdo. Toto se děje zejména při silném vyrušení a slouží k za­ chování co možná největšího počtu mláďat. Od 11. dne nejsou již samicí vůbec zahřívána (ani při dlouhotrvajícím dešti) a  pomalu se rozlézají do okolí hnízda, přestože jsou ještě ne zcela letuschopná. Plné vzletnosti dosahují ve stáří 16 dnů, rodiny drží pohromadě asi 15 až 20 dnů po opuštění hnízda mláďaty. Průměrný počet mláďat se u úspěšných hníz­ dění pohybuje okolo 3,8 kusů. Zhruba jedna

čtvrtina hnízd je úplně zničena, přičemž asi polovina ztrát je způsobena predátory a zbytek pak v důsledku nepříznivého počasí. Mezi nepřátele slavíků patří zejména veverky, krkavcovití ptáci (především sojky) a  lasico­ vité šelmy. V okolí vodních toků jsou zejména u  prvních hnízdění časté ztráty v  důsledku rozvodnění řek a  potoků. Chladné počasí je nebezpečné především pro mláďata ve stáří okolo 10 dnů, kdy již nejsou samicí zahřívá­ na ani v noci. Zdá se, že náhradní hnízdění bývají úspěšnější. V minulosti znamenala pro slavíky nebezpečí také čižba (chytání zpěv­ ných ptáků za účelem chovu). Slavíci byli ob­ líbenými zpěvnými ptáky chovanými pro svůj zpěv a patřili mezi tzv. měkkozobé ptáky. To znamenalo, že kromě zrní jim bylo nutno po­ dávat i  měkkou stravu obsahující mravenčí kukly, vařené vejce apod. V zajetí se dožívali

Mladí slavíci mají okrové špičky per

Foto: Josef Hlásek

11

i velmi vysokého věku, mnohdy přes 20 let. Dnes však tato záliba ustoupila a nepředsta­ vuje pro tento druh vážné ­nebezpečí.

četních stavů domácích koček a  změny biotopů. Dnes je významným negativním faktorem ztráta  vhodného životního pro­ středí (zmenšení ploch lužních lesů a boha­ tě strukturovaných a  na podrost bohatých lesů). Tyto plochy jsou zásadním způsobem pozměněny, nebo přímo likvidovány (za­ stavěny lidskými stavbami). Zdá se, že i v různých částech areálu rozšíření působí na slavíky rovněž klimatické změny a změny v biotopech na tahových zastávkách a v zi­ movištích. Za hlavní aktuálními důvody změn v  počtu a v rozšíření jsou považovány: ◆ přirozené faktory, jako špatné počasí v  průběhu hnízdní sezóny (ty mohou způsobit až téměř úplné zničení všech hnízdění v relativně velkých částech are­ álu rozšíření); téměř absolutním ztrátám napomáhá skutečnost, že slavíci hnízdí pouze jedenkrát, ◆ ztráty při hnízdění činností predátorů (ve­ verky, krkavcovití ptáci, kunovité šelmy), které jsou často nepřímo podporovány rušivou činností člověka, např. těžbou dřeva nebo sportovními a  turistickými aktivitami v místech výskytu slavíků.

 Opuštění hnízdiště Po rozlétnutí mláďat a rozpadu rodin se sla­ víci zdržují ještě několik dnů až týdnů v okolí hnízdiště. Mláďata prodělávají částečné pe­ lichání, kdy je obnovováno zejména drobné peří na těle. U  starých ptáků dochází k  pe­ lichání úplnému, kdy je obnovováno nejen drobné, ale také krycí peří (ruční a  loketní letky, rýdovací pera). To je životně důležité pro dalekou cestu do afrických zimovišť. První ptáci se vydávají na tah již počátkem srpna, kdy byly v podmínkách chovu zjištěny první náznaky tahového neklidu. Vlastní odlet je velmi rychlý a  poslední ptáci mizí v průběhu září. Pozdější zjištění jsou v pod­ mínkách střední Evropy relativně vzácná, je popsáno několik výskytů v průběhu října.

Ohrožující faktory V minulých desetiletích byly hlavními důvo­ dy úbytku slavíků i  zmenšení jejich ­ areálu, přímé pronásledování (čižba), nárůst po­

Změny početnosti hnízdní populace slavíka obecného v Evropě a v České republice

Zdroj dat: Evropa – EBCC/RSPB/BirdLife/ Statistics Netherlands, ČR – Jednotný pro­ gram sčítání ptáků v ČR, ČSO.

500

ČR 400 300 200 100

Evropa

0

19 8 19 0 82 19 84 19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04 20 06

V evropském indexu jsou zahrnuta i data z ČR.

600 index změn početnosti (%)

Index na ose y představuje relativní změny ve velikosti populace v procentech ve srovnání s prvním rokem (Evropa – 1980 – 100 %, ČR – 1982 – 100 %).

12

Doporučená ochranná opatření

Žízeň je veliká, život mi utíká, nechte mě příjemně snít, ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, zpívat si s nima a pít.

◆ zachování bohatě strukturovaných, na podrost bohatých listnatých a smíšených lesů ◆ důsledná ochrana lužních lesů ◆ obnovování přirozených částí řek a poto­ ků a jejich pobřežních porostů ◆ méně drastické zásahy v hospodářských lesích a porostech, zejména u porostů to­ polů a vrb, podobně i v rozlehlých parcích a na okrajích zahradních měst ◆ redukce použití biocidů ◆ omezení lovu ve Středomoří a zachování vhodných míst na  tahových zastávkách a na zimovištích

Na rozdíl od skřivana polního se slavík obecný vůbec neobjevuje v českých lidových pranostikách, což je překvapivé. Pták roku 2005 – skřivan polní, je na tom z  tohoto hlediska nesrovnatelně lépe. Přesto se slavík objevuje alespoň v  některých přirovnáních. Pokud někdo dobře zpívá, pak „jako slavík“ nebo má „slavičí hrdélko“. V  minulosti byl, zejména ve Středomoří, využíván slavík obecný pro přípravu kuli­ nářských delikates. Slavné jsou zejména slavičí jazýčky, jejichž recept se objevuje již v kuchařce z roku 1375. Tu na příkaz Filipa z  Valois sepsal známý kuchař Taillevent. Pravdou ovšem také je, že slavičí jazýčky byly známy již v  antickém Římě. Dnes, v  době celosvětových snah o ochranu ptáků, je tento pokrm podáván již velmi zřídka, opět zejmé­ na ve středomořských zemích. Z  hlediska ochrany tohoto druhu by bylo záhodno, aby zůstal již jen ve starých kuchařkách. Dalším dokladem obliby slavíka u  nás jsou některé názvy obcí, které jsou odvozeny od jeho jména. Patří sem např. moravské obce a města Slavičín, Slavíkovice a Slavíkov.

Kulturní význam slavíka Slavík, díky svému nápadnému zpěvu, který je často přednášen v noci, byl a je oblíbeným tématem v  krásné literatuře. Objevuje se v dílech i největších světových literátů, např. Williama Shakespeara. Již koncem 16.  sto­ letí se v  díle Romeo a  Julie objevuje dialog hlavních hrdinů. Julie: Miláčku, nechoď. Ještě není ráno. Ten pták, který tě zpěvem vyplašil, to nebyl skřivan, to byl slavíček. Každou noc si tu na granátovníku tak prozpěvuje. Byl to slavík, věř mi. Romeo: Ne, byl to skřivan, posel svítání.

Další naši slavíci Slavík tmavý

Uvedený dialog je důkazem, že již ve stře­ dověku byly ptačí druhy rozlišovány velmi přesně podle zpěvu a že někteří literáti měli relativně dobré poznatky o jejich biologii. V textech písní se slavík a jeho zpěv objevují neméně často. Jednou z velmi známých čes­ kých písní, kde se slavík objevuje dokonce v názvu skladby, jsou Slavíci z Madridu, které nazpíval Waldemar Matuška. Připomeňme refrén:

Slavíkovi obecnému je velmi podobný, vrch těla má tmavší, prsa a boky nevýrazně skvr­ nité, ocas hnědý. Obývá nevelký areál v  se­ verovýchodní Evropě a ve střední části Asie. Vábení je shodné se slavíkem obecným, také zpěv je velmi podobný, chybí v  něm však úvodní táhlé tóny a  hlavně typický tlukot. Vyskytuje se na podobných místech jako sla­ vík obecný, potřebuje však vlhčí stanoviště. 13

Slavík tmavý – tento pták byl v roce 2005 zastižen na zimovišti v NP Tsavo v Keni Foto: Jiří Kult

Slavík modráček středoevropský – samec Foto: Dušan Boucný

Se slavíkem obec­ ným se v  místech společného vý­ skytu může křížit. Zimoviště tohoto přísně tažného dru­ hu leží ještě více na jih než zimoviš­ tě slavíka obecné­ ho. Hlavní oblastí je jihovýchodní Afrika od Keni až po Jihoafrickou re­ publiku. Na našem území je slavík tmavý (ve starší literatuře uváděný také jako uherský) velmi vzácný pták. Všechna jeho doložená i pravděpodobná hnízdiště se na­ cházejí v nížinných poříčních úvalech, pou­ ze v  jižních Čechách leží mezi 420–430 m n. m. Celkový hnízdní stav slavíka tmavého v ČR v letech 2001–03 činil 0–5 párů. Zatím však na území ČR hnízdí jednotlivé páry pouze nepravidelně a v Červeném seznamu je slavík tmavý zařazen do kategorie zrani­ telný druh (VU).

Slavík modráček středoevropský Samci středoevropského poddruhu se od slavíka obecného odlišují zejména nápadnou modrou náprsenkou, která má uprostřed bílou skvrnu. Dalším odlišným znakem je zbarvení ocasu, které je tmavé se zrzavými kořeny. Samička má hrdlo bělavé. Žije velmi skrytě, zpěv je směsicí různých flétnových, 14

vrzavých a  skřehotavých zvuků. Často napodobuje jiné druhy ptáků nebo jiných zvířat a zpívá také v noci. Hnízdí na většině území České republiky a  obývá zejména poros­ ty rákosu, ostřic a  vrb na okrajích rybníků, řek a  bažinatých míst. Výškové rozmezí hnízdišť je velké – od nížin na Ostravsku (200  m n.  m) až po Zhůřskou slať na Šumavě (1000  m), není vyloučeno ani hnízdění v  populaci slavíků mod­ ráčků tundrových v Krko­ noších. Jeho zimoviště leží v širokém pásmu jižně od Sahary, někteří ptáci však přezimují již ve Středomoří. U  nás hnízdí od 70. let minulého století, rychle se rozšířil zejména v 80. a 90. letech. Zatímco v  letech 1973–77 bylo tímto pod­ druhem obsazeno 0,5 % kvadrátů, v  období 1985–89 to bylo již 7 % a v letech 2001–03 dokonce 19  %. Celkový hnízdní stav slavíka modráčka středoevropského v  ČR byl v  le­ tech 2001–03 odhadnut na 400–600 párů, předtím v letech 1994–95 činil tento odhad 190–210 párů a  v  období 1985–89 zhruba 90–140 párů. Je tedy patrné velmi rychlé přibývání početnosti a z porovnání obou po­ sledních mapovacích období vyplývá navýše­ ní stavů o více než 300 %. Vzhledem k dosud malé početnosti je tento poddruh uveden v  Červeném seznamu samostatně a  zařazen do kategorie ohrožený druh (EN).

Slavík modráček tundrový – samec Foto: Josef Hlásek

náprsence. Samice obou poddruhů jsou od sebe nerozeznatelné. Tento velmi vzácný poddruh žije u nás pouze na hřebenových ra­ šeliništích s porosty kleče v Krkonoších. Malá populace zde byla objevena v 70. letech mi­ nulého století, po rychlém nárůstu v průběhu 80. let došlo v posledních letech opět k úbyt­ ku. Podobně jako u jeho příbuzného slavíka modráčka středoevropského leží zimoviště jižně od Sahary v  pásu, který se rozkládá od Etiopie až po Senegal. V letech 2001–03 činil celkový hnízdní stav slavíka modráčka tundrového v  České republice 15–30 párů. V letech 1994–95 se tento odhad pohyboval ještě mezi 30–40 páry a v období 1985–89 činil dokonce 40–50 párů. Z porovnání obou posledních mapování vyplývá, že se počet­ nost mezi roky 1985–89 a  2001–03 snížila o více než 50 % a poddruh je hodnocen jako silně ubývající. V Červeném seznamu je proto naše malá populace slavíka modráčka tun­ drového hodnocena jako kriticky ohrožená (kategorie ČR).

Slavík modráček tundrový Severský poddruh slavíka modráčka je přede­ šlému velmi podobný. Základním rozdílem ve zbarvení je u samce červená skvrna v modré 15

Common Nightingale – Bird of the Year 2007 The Czech Society for Ornithology selected an inconspicuous songbird as the Bird of the Year 2007, the Common Nightingale (Luscinia megarhynchos), probably the best singer among European birds. The Nightingale is a  passerine bird similar in size to a slim sparrow. It is plain reddish–brown with buff to white belly. Juveniles are paler abo­ ve and spotted below. Both sexes look alike. The most remarkable characteristic of the spe­ cies is its song. The males, who sing at night from bushes or tree crowns, produce impressi­ vely loud, intense, and variable songs. At night, a nightingale’s song can be heard at a distance of over a kilometer. In Europe, the bird is distributed from the Iberian Peninsula to the Ukraine. It is also found in Northern Africa and in Asia Minor up to the Caucasus. The subspecies L. m. megarhynchos is found in the Czech Republic. It breeds in most lowlands of the Czech Republic, with high den­ sities in Central Bohemia, especially along the Elbe River, and in Southern and Central Moravia as well as in the lowlands of Silesia. It is found at altitudes up to 600 m a. s. l. (southwestern Bohemia and the Šumava Mountains). The total population of the species in the Czech Republic was estimated at 8,000–16,000 pairs in 2001–2003, when it was recorded in 50% of mapping quadrates. When compared to the previous mapping in 1985–1989, its population increased by 33% and the species is evaluated as strongly increasing. The Common Nightingale is a  strictly migra­ tory species, migrating at night. Its wintering grounds are found in tropical Africa, north of the equator. The furthest traveled Common Nightingale ringed in the Czech Republic was recorded in Morocco, 2768 km WSW of the site of ringing. Another interesting ringing record is that of a  bird ringed in March on passage through Malta, and later recorded in Western Bohemia, proving a  faster passage across the Mediterranean Sea. Sparse broad–leaved forests, dense thickets, hedges and strips of trees and bushes with

dense undergrowth in open areas are the main habitats of the Nightingale. It is found mainly in humid areas of lowlands, such as floodplain forests, but has also been localized in ­coalmine reclamation areas. The species inhabits even big cities, such as Brno or Prague. The Nightingale is a  strictly carnivorous bird, feeding mainly on arthropods, earthworms, spi­ ders, and small snails. The young are fed small insects. Only in the autumn, in the period right before migration to the wintering grounds, can the birds be seen feeding on berries rich in sugars. April is the principal time when the nightingale arrives in the Czech Republic from the wintering grounds. It appears earlier in areas with milder climate, such as Southern Moravia, than in ­hilly land in the north. Nightingales form pairs for one breeding season. They nest on the ground or hide their nests low to the ground in thick bushy undergrowth. They breed once a  year. Only in the event of clutch or brood loss do they produce a  replacement clutch. Typically 2–6 eggs are incubated for 12–14 days. The young fledge at the age of 16  days, but they often leave the nest earlier, before they are fully capable of flight. Significant losses are ­caused by adverse weather conditions du­ ring the ­ nesting period, predation, and spring ­flooding. When nesting is finished, the parents moult and then in August both young and adult birds leave for the south. Significant threats to the population of the Common Nightingale include the loss of suitable habitat due to the decrease of floodplain forest and the spread of urban areas. Recommended protection measures include the protection of broad–leaved and mixed forests with rich bushy undergrowth, renewal of natural parts of streams and their bank vegetation, and the reduction in the use of biocides. The Nightingale is popular with writers and composers. The bird also used to be a renowned delicacy, especially in Mediterranean countries. Its Czech name, slavík, appears in many names of Moravian towns and villages. 16

Česká společnost ornitologická Par tner BirdLife International v  České republice

PTÁCI POTŘEBUJÍ NAŠI OCHRANU POMOZTE I VY – STAŇTE SE ČLENY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ORNITOLOGICKÉ Jsme dobrovolné zájmové sdružení profesionálních i amatérských ornitologů, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody a spolupracujeme v rámci mezinárodního sdružení BirdLife International s podobně zaměřenými organizacemi z celého světa.

Zabýváme se:

• ochranou a výzkumem ptačích druhů a společenstev • ochranou jejich přirozených stanovišť a dalších oblastí jejich výskytu • pořádáme vzdělávací a výchovné akce pro širokou veřejnost • vydáváme řadu vlastních publikací

Kdo se může stát členem ČSO?

Vítáme v našich řadách každého, kdo má rád přírodu a chce přispět k její ochraně. Zájemcům nabízíme dvě formy členství: • individuální – po dosažení 12 let • rodinné – umožňuje členství i dětem do 12 let

Co svým členům nabízíme?

• Možnost aktivně se zapojit do výzkumné, ochranářské či vzdělávací činnosti ČSO. • Řadu populárních i odborných publikací. • Členské exkurze, ­přednášky, poznávací vycházky za ptáky a další akce. • Možnost využívat rozsáh­ lou odbornou knihovnu. • Možnost využívat terénní stanice na zajímavých lokalitách. • Členství v regionálních pobočkách ČSO.

Členské příspěvky Kont aktní adresa: Česká společnost ornitologická Na Bělidle 252/34 150 00 Praha 5-Smíchov tel./fax: 274 866 700 e-mail: [email protected] www.birdlife.cz

ČSO získává na svou činnost finance formou projektů a darů. Část nákladů musí však být hrazena z členských příspěvků. Individuální členství – plný příspěvek: 500 Kč/rok Individuální členství – poloviční příspěvek: 300 Kč/rok (členové ve věku 12–18 let, studenti, nepracující důchodci)

Rodinné členství: 600 Kč/rok

(bez ohledu na počet rodinných příslušníků)

Ochranu ptáků můžete podpořit zasláním finančního daru na účet České spořitelny, a.s. č. ú. 1922224339/0800, var. symbol 1506

PŘihláška do České spoleČnosti ornitologické Pokud chcete přispět k ochraně ptáků, staňte se členy ČSO. Stačí pouze vyplnit a poslat tento lístek. Jméno a příjmení:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Datum narození: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ptačí svět

časopis České společnosti ornitologické přináší vše podstatné o fascinujícím ­světě ptáků a jejich ochraně na 24 barevných ­stránkách, to vše doprovázeno fotografiemi předních českých autorů.

Bydliště: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Pro všechny malé i velké čtenáře vychází ­dvakrát ročně (duben, listopad).

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Roční předplatné je 110 Kč, pro členy ČSO ­zdarma. Předplatné je možno též darovat za cenu 130 Kč formou darovacího listu ­ s ilustrací Jana Hoška.

E-mail:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Telefon: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Členství:

■ individuální

■ rodinné

Datum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vyplněnou přihlášku zašlete na adresu ČSO, Na Bělidle 252/34, 150 00 Praha 5-Smíchov

Nenechte si ujít

N o c i s l av í k ů ­ oprovodný program kampaně d Pták roku 2007 – slavík obecný. Slavíci jsou jedni z mála pěvců, kteří intenzívně zpívají i  v  noci. Jejich zpěv je za příznivých podmínek možno zaslechnout i  na kilometrovou ­ vzdálenost. Ideální dobou pro poslech slavičího zpěvu je konec ­ dubna a  začátek května a  proto budeme Noci slavíků do tohoto období ­směřovat.

Sledujte internetové stránky ČSO www.birdlife.cz Informace: tel.: 274 866 700 e-mail: [email protected]

Objednávky a další informace na tel.: 274 866 700 nebo e-mail: [email protected]

BIOPHON nabízí audiokazety, které obsahují řadu unikátních zvukových záznamů hlasů volně žijících ptáků a  zvířat. Každý hlas je slovně uveden českým a latinským názvem živočišného druhu. Audionosiče s tištěným doprovodným textem jsou ­určeny odborným pracovníkům, pedagogům, studentům, pracovníkům ochrany přírody, myslivcům a zejména všem ­milovníkům přírody. Přináší nenahraditelné informace adeptům myslivosti a  jsou výbornou doplňkovou pomůckou při výuce přírodopisu. Nahrávky jsou zaznamenány na nejkvalitnějším materiálu BASF Superchrom nebo na CD.

V EDICI BIOPHON BYLO DOSUD VYDÁNO NA AUDIOKAZETÁCH: SOVY – 69 variant hlasů všech našich 11 druhů sov.  (63 minut, 4. rozšířené vydání, 1999) RUKOVĚŤ MYSLIVCE – HLASY ZVĚŘE – hlasové a  zvukové projevy 23 druhů savců a  46 druhů ptáků. Jedná se i  o  lovné druhy a  druhy uvedené v  mysliveckých zákonech. Obsahuje např. 7 druhů hlasů jelení zvěře, 3 dančí, 5 druhů hlasových projevů srnčí zvěře atd. (65 minut, 4. rozšířené vydání, 1995) (90 minut, 3. vydání, 1994) PTÁCI RÁKOSIN A OKOLÍ VOD – 106 variant hlasů 50 druhů ptáků.  (60 minut, 1993) *HLASY DRAVCŮ – 53 variant hlasů 22 druhů dravců. (65 minut, 1993) *KUKAČKA, LELEK, RORÝS, SROSTLOPRSTÍ A ŠPLHAVCI – 68 variant hlasů 17 druhů. *HLASY NAŠICH ŽAB – hlasy všech našich 13 druhů žab. S mluveným doprovodným komentářem Vladimíra Hanáka o životě, ochraně a významu obojživelníků.  (50 minut, 1993) (60 minut, 1993) *PĚVCI I – hlasy 39 druhů pěvců. (60 minut, 1993) *PĚVCI II – hlasy 37 druhů pěvců.  (60 minut, 1993) *PĚVCI III – hlasy 43 druhů pěvců.  (72 minut, 1994) MISTŘI PĚVCI PTAČÍ ŘÍŠE – zpěvy 22 vybraných druhů pěvců.  (80 minut, 2002) VYDRA ŘÍČNÍ a její sousedé z mokřadů – 10 hlasů vyder a hlasy 20 jejich sousedů.  Tituly označené * je možno nyní objednat jako kusovou výrobu CD s textovou vložkou, v ceně 249,- Kč / kus + poštovné.

V EDICI BIOPHON BYLY DOSUD VYDÁNY DIGITÁLNÍ ZÁZNAMY NA KOMPAKTNÍCH DISCÍCH: CD – ROK V  PŘÍRODĚ – 99 hlasů a  zvuků z  přírody. Zvukové pásmo sestavené z  unikátních denních i  nočních ­ lasových a zvukových projevů živočichů a dalších zvuků, které charakterizují přírodu během celého roku. CD bez h mluveného komentáře. Textová příloha česky, německy a anglicky. (61 minut STEREO, 1999) CD – MISTŘI PĚVCI PTAČÍ ŘÍŠE zpěvy 22 vybraných druhů pěvců. CD bez mluveného slova s  textovou přílohou.  (68 minut, 2003). (67 minut STEREO, 2003) CD – SOVY EVROPY 77 variant hlasů všech 13 druhů evropských sov. CD – PTÁCI VOD A  MOKŘADŮ 1. díl, POTÁPKY až HUSY, 71 variant hlasů 30 druhů vodních ptáků.  (67 minut STEREO, 2003) CD – PTÁCI VOD A MOKŘADŮ 2. díl, HUSICE, KACHNY A JEŘÁB POPELAVÝ, 68 variant hlasů 17 druhů vodních ptáků.  (76 minut, 2004) CD – PTÁCI VOD A MOKŘADŮ 3. díl, KRÁTKOKŘÍDLÍ, BAHŇÁCI A DLOUHOKŘÍDLÍ, 83 variant hlasů 46 druhů ­ptáků.  (79 minut, 2004) CD – HLASY NAŠÍ ZVĚŘE 99 variant hlasových a zvukových projevů 28 druhů savců 51 druhů ptáků. CD s vysvětlující textovou přílohou, uvádějící zoologické podrobnosti o  jednotlivých zvířatech. 5. přepracované a  rozšířené vydání.  (73 minut, 2003) Cena audiokazet s textovou přílohou je 134,- Kč / kus + poštovné. Cena CD 249,- Kč / kus + poštovné. Doporučujeme přehrávat na HIFI zařízení, bez korekcí basů a výšek. Zájemcům zašleme podrobný seznam zvukových záznamů pro jednotlivé tituly. Audiokazety a  CD je možno ­zakoupit v  Národním muzeu v  Praze, Václavské náměstí, nebo objednat na dobírku, pro podniky i  na fakturu (uveďte bankovní spojení, IČO a DIČ, tel. čís., e-mail), na adrese:

PELZ – BIOPHON, P.O.BOX 159, 160 41 PRAHA 6

tel.+ záz. 233 339 993, e-mail: [email protected], http:// www.biophon.cz Pták roku 2007 – SLAVÍK OBECNÝ Autor textu: L. Schröpfer Kresba na titulní straně: J. Hošek. • Fotografie: D. Boucný, J. Hlásek, K. Chmel, J. Kult, P. Kverek, P. Lang, P. Macháček, O. Sedláček. • Anglický souhrn: D. Lacina • Příprava do tisku: L. Viktora DTP: Vladimír Vyskočil – KORŠACH. • Tisk: Calamarus • Náklad: 7000 výtisků Vydala Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a  krajiny ČR, Českým svazem ochránců přírody, Českomoravskou mysliveckou jednotou, Správou chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Správou chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, Správou chráněné krajinné oblasti Pálava a za finančního přispění členů ČSO. Praha 2007