MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Psychomotorický pohybový program pro seniory Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Dagmar Trávníková, Ph.D.
Nikola Koňaříková Animátor sportovních aktivit
Brno, 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použité literatury.
V Brně dne 27. 4. 2015
podpis ……………………
PODĚKOVÁNÍ: Velmi srdečně děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Dagmar Trávníkové, Ph.D. za poskytnuté materiály, rady a hlavně za čas věnovaný odbornému vedení této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Karle Poláčkové, že mi umožnila realizovat můj psychomotorický program se členy Centra seniorů ve Vsetíně. A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat svojí rodině, která mě plně podporovala a všem, kteří mi nějakým způsobem pomohli při tvorbě této práce.
Obsah Úvod ............................................................................................................ 6 1
TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................... 7 1.1
Psychomotorika ............................................................................. 7
1.1.1 Historie psychomotoriky ......................................................... 8 1.1.2 Využití psychomotoriky u seniorů .......................................... 9 1.1.3 Psychomotorické pomůcky...................................................... 9 1.1.4 Motivace seniorů k pohybovým aktivitám ............................ 10 1.1.5 Přínos pohybových aktivit po psychické stránce ................... 12 1.2
Stáří a stárnutí .............................................................................. 13
1.2.1 Měřítka stáří a stárnutí ........................................................... 13 1.2.2 Stárnutí populace z demografického hlediska ....................... 14 1.2.3 Fyziologické aspekty stárnutí ................................................ 17 1.2.4 Psychologické aspekty stárnutí .............................................. 18 1.2.5 Sociologické aspekty stárnutí ................................................ 19 2
PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................... 21 2.1
Cíle, úkoly práce a výzkumné otázky práce ................................ 21
2.2
METODIKA PRÁCE .................................................................. 22
2.2.1 Popis zkoumaného souboru ................................................... 22 2.2.2 Použité metody ...................................................................... 22 2.2.3 Organizace práce ................................................................... 27 2.3
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE ............................................ 27
2.3.1 SHRNUTÍ EMPIRICKÉ ČÁSTI ........................................... 37 2.4
ZÁVĚR ........................................................................................ 38
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................... 40 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................. 43
SEZNAM TABULEK ............................................................................... 44 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................... 45 RESUMÉ ................................................................................................... 52
Úvod Tato bakalářská práce se zabývá psychomotorikou u seniorů, neboť se toto téma bude v budoucnu týkat každého z nás. Pevně doufám, že se v mém případě bude před slovem seniorka vyskytovat slovo aktivní, neboť sport patří mezi neodmyslitelné části mého života již od dětství. Je pro mě přínosem pozitivní energie a ukazatelem mé vůle a cílů. Všestranné sportovní zaměření mi umožňuje širší přehled a výběr mých aktivit je většinou postaven na konkrétní náladě a energii. Hlavním motivem pro výběr tématu bylo, že mnoho lidí si období stáří spojuje jen s negativními vyhlídkami. Nicméně se ve svém blízkém okolí setkávám s osobami, jež si užívají života, starají se o sebe a přes veškeré nemoci se snaží být aktivními. Tito lidé jsou v mých očích na stupních vítězů, protože jejich přístup, je úspěchem ke spokojenému životu. Mým cílem je poukázat na to, že stáří neznamená pouze dožít poslední etapu života, ale že mají možnosti zajímavých aktivit, u kterých se můžou cítit dobře. Práce je rozdělena na dvě části, z nichž první, teoretická se zabývá popisem, literární rešerší a představení psychomotoriky a období stáří. Ve druhé části, tedy praktické je zahrnutý originální zásobník her, jenž obsahuje ukázkovou lekci na jemnou motoriku, kterou jsem prováděla s vybranou cílovou skupinou. Celkové zhodnocení je obsaženo v kapitole výsledků, čehož jsem dosáhla na základě dotazníkové ankety. Svou bakalářskou práci bych tedy chtěla uvést citátem jednoho německého básníka a skladatele Johanna Wolfganga von Goethe, který řekl: „ Zestárnout není umění, umění je to snést.“
6
1
TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Psychomotorika Úvodem je třeba poznamenat, že psychomotorika je dobře propracovanou vědní disciplínou, která má vědecké základy a s ostatními vědními disciplínami (pedagogika, psychologie, sociologie…) velmi úzce souvisí (Tabulka 1). Tabulka 1: Postavení psychomotoriky v systému vědních disciplín (Blahutková, 2007)
KINANTROPOLOGIE Výchovný proces
PEDAGOGIKA PSYCHOLOGIE
Osobnost člověka
Psychomotorika
SOCIOLOGIE
Osobnost a kolektiv
FYZIOLOGIE
Zdravotní působení
ETIKA
Mravní stránka osobnosti
ESTETIKA
Krása pohybu
SEXUÁLNÍ VÝCHOVA
Vztah k pohlaví a partnerovi
FILOSOFIE
Víra v …
Tuto vědní disciplínu lze definovat jako systém tělesné výchovy využívající pohyb jako výchovný prostředek, kdy však výchova pohybem je hravá a zábavná (Adamírová, 2003). Podobnou definicí vymezuje Blahutková (2007, p. 5) psychomotoriku takto: „Psychomotorika je forma pohybové aktivity, která je zaměřena na prožitek z pohybu. Vede k poznávání vlastního těla, okolního světa i k prožitkům z pohybových aktivit. Ke svému působení využívá jednoduché herní činnosti, činnosti s nářadím i s náčiním, kontaktní prvky a prvky pohybové muzikoterapie včetně relaxačních technik.“ Uplatnění psychomotorických cvičení může být u všech věkových kategorií, zejména pak hlavně u zdravotně omezených a méně pohybově nadaných.
7
Hlavním cílem psychomotoriky je samovolné dosáhnutí prožitku a radosti z pohybu, ze hry a z tělesných cvičení a nabytí tzv. bio- psycho- socio- spirituální pohody člověka (Blahutková, 2007, p. 5). Výsledkem by tedy měla být harmonická osobnost z hlediska fyzického, psychického i společenského, která umí jednat nezávisle, cílevědomě, plánovitě, kontrolovaně, ale i vstřícně a ohleduplně pro uchování své individuality (Adamírová, 2003, p. 7). Aby bylo dosaženo hlavního cíle, tak Blahutková (2007, p. 12) doporučuje dodržovat těchto pár vybraných specifických herních zásad: 1. Vždy si promyslet hru tak, aby navazovala na předchozí téma 2. Seznámit cvičence s používaným nářadím a náčiním 3. Vždy hru dobře vysvětlit a dotázat se cvičenců na případné nejasnosti 4. Zapojit se také do hry 5. Po ukončení hru zhodnotit se cvičenci 6. Pokud možno, tak využít hudební doprovod 7. Oslovovat křestními jmény ne příjmením 8. Vždy vyměnit role ve dvojicích či trojicích 1.1.1
Historie psychomotoriky Prvopočátky psychomotoriky se začínají objevovat ve 20. letech 20. století
ve Francii, a to v rámci léčebné tělesné výchovy. Vyvinula se z francouzských tradic přirozeného tělocviku, rytmické gymnastiky, různých tanečních směrů a pantomimy díky lékařům, terapeutům, ale také psychologům a sociologům. V Německu1 ji v 50. letech začal využívat J. Kiphard v psychiatrické léčebně. A od této doby dochází k pronikavému vývoji a přizpůsobení se psychomotoriky společenským a ekologickým podmínkám. V České republice se začal její vývoj podporovat až od roku 1990 prostřednictvím seminářů se zahraničními lektory zajištěných dnešní Unií zdravotní tělesné výchovy. Lucembursko bylo první zemí, která prezentovala psychomotoriku u nás v rámci projektu vypracovaného Asociací pro rozvoj psychomotoriky. Podporou ze strany Lucemburska byla v České republice zásluhou prezidenta Asociace p. Deibenera a místopředsedkyně S. Everlingové představena 1
psychomotorika
v rámci
lektorských
V literatuře uváděno jako SRN
8
činností.
Také
dovoz
psychomotorických pomůcek a učebních materiálů, a vyškolení pěti našich lektorů v Lucembursku pomohl k rozvoji psychomotoriky u nás. Od té doby přispívají k pokračování a rozmachu psychomotoriky pravidelné semináře pro cvičitele, učitele, vychovatele v různých oblastech naší republiky. Také publikování informačních a metodických článků přispívá k její neustálé podpoře (Adamírová & kolektiv, 2003, p. 10).
1.1.2
Využití psychomotoriky u seniorů
Během stárnutí tělo ztrácí svůj „pohybový náboj“, a je nutností mu pomáhat se vypořádat s těmito ztrátami za pomocí nejrůznějších pohybových aktivit. Pokud se dostává seniorům těchto možností, pozitivním důsledkem pak bývá větší duševní svěžest u cvičících seniorů než u necvičících (Havlíčková a kol., 2006, p. 124). „Psychomotorické činnosti jsou využívány i u cvičení seniorů, zejména v domovech a v klubech důchodců. Mají velmi pozitivní vliv na duševní hygienu starších spoluobčanů, rozvíjejí spolupráci a zlepšují komunikaci.“ (Kopřivová, Jadživák, Grmela citovaní Blahutkovou, 2007). Psychomotorické hry jsou od běžných her odlišné využíváním netradičních pomůcek, viz následující podkapitola. Nutno podotknout, že se jedná o hry nesoutěžního charakteru, takže hra nezná poraženého, a vítězí tedy každý. Tímto je zajištěn pozitivní přínos v psychice cvičence. Všechny hry v psychomotorice pomáhají vyjádřit individualitu osobnosti, zároveň také začleňují člověka do kolektivního cítění a do samotného kolektivu (Blahutková, 2007). 1.1.3
Psychomotorické pomůcky V psychomotorice je využíváno velké množství různorodých pomůcek.
Tyto pomůcky, respektive náčiní můžeme rozdělit do třech skupin: - typické pomůcky - netypické pomůcky - specifické pomůcky Jako typické pomůcky jsou používány z tělocvičného prostředí z náčiní míče, švihadla a tyče. Z nářadí mohou být využity žíněnky, žebříky či lavičky.
9
Netypické pomůcky jsou všechny předměty nám známé z běžného život. Jsou to noviny, kelímky, krabičky, zipy, pírka, trubičky či špagety. Za specifické pomůcky mohou být označeny všechny pomůcky vyrobené konkrétně pro účely psychomotoriky, např. vozíčky, pedály, padáky, chůdy či šlapáky (Novotná, Vladovičová & Sližik, 2009). 1.1.4
Motivace seniorů k pohybovým aktivitám Je obecně známo, že starší věková kategorie se nepříliš účastní
pohybových aktivit a programů, protože se v této oblasti vyskytuje mnoho přetrvávajících mýtů. Nejběžnější mýty a stereotypy, které jsou zatvrzelé a odrazují tak mnoho seniorů od fyzické aktivity jsou: - Mýtus č. 1: Musím být zdravý (Mnoho starých lidí se brání cvičení, protože má mylné představy o tom, že je potřeba být zdravý. Pohybová aktivita může pomoci vylepšit kvalitu života většině starších lidí a účinně působit při chronických potížích a nemocech. Instruktor by měl vyzdvihnout a poukázat na názorné příklady v komunitě, o nichž ví, že pravidelně cvičí, přestože mají obavy o své zdraví). -Mýtus č. 2: Už jsem příliš starý, abych začal cvičit (Mnoho lidí si neuvědomuje, že pohybová aktivita přináší výhody každému v jakémkoli věku a je jedno, jestli tomu člověku je 90 nebo 100 let. Instruktor by měl zvolit takovou strategii, aby poukázal na to, že věk opravdu není bariéra). Mýtus č. 3: Je nutné si pořídit speciální oblečení a vybavení (Pro bezpečné a efektivní vykonávání pohybové aktivity stačí jen pohodlná obuv a volné oblečení. Také instruktor by měl brát v úvahu kulturní a obecné faktory, když nabízí výběr pohybových aktivit). Mýtus č. 4: Bez práce nejsou koláče (Mnoho starších lidí si myslí, že cvičení se musí pohybovat ve vysoké intenzitě, aby bylo účinné. Je dokázáno, že cvičení nemusí být namáhavé a vyčerpávající, aby bylo účinné. I zdánlivě obyčejná chůze, tanec či zahradničení
10
jsou vhodnými prostředky, jak dostat do svého každodenního života trochu pohybové aktivity). Mýtus č. 5: Nemám čas cvičit (Jen málo starších lidí si uvědomuje, že fyzická aktivita nemusí být v pravidelnou dobu, ale často stačí zahrnout do denních aktivit třeba nakupování, zahradničení nebo domácí práce). (Jones & Rose, 2005) Právě tyto zatvrzelé domněnky starších lidí jsou příčinou, proč se do různých pohybových aktivit nepouštějí. Bořit tyto mýty a vybudovat pozitivní postoj k pohybovým aktivitám je posláním instruktorů. Právě instruktoři by měli mít neustále na mysli všechny důvody, proč by se senioři mohli zdráhat účastnit se lekcí. Najdou se i další důvody, třebaže se bojí experimentovat s novými zážitky, s něčím, co je jim cizí nebo se setkávat s cizími lidmi v cizím prostředí. Také je třeba brát v úvahu, že v tomto věku mají starší lidé značná fyziologická omezení např. nadváhu, inkontinenci či problém se zubní protézou. Právě doporučení od lékaře bývají motivací, protože chtějí být zdraví. Také přátelé mající vztah k pohybu mohou pomoci namotivovat seniora, který se nakonec odhodlá vyzkoušet něco nového. Pokud motivace převáží nad limitujícími faktory, a senior se rozhodne zúčastnit se pohybové aktivity, tak už je vše v rukou instruktora, aby ho zaujal a motivoval svým chápavým postojem a utvrzoval ho o bezpečí a pohodě. Jeho důvěru si získá svým trpělivým jednáním, pochopením a patřičnou úctou, neboť ta musí být obecně k lidem v tomto věku projevena (Rheinwaldová, 1999, p. 34).
11
1.1.5
Přínos pohybových aktivit po psychické stránce
Ačkoliv není dokázáno, že by život byl díky pravidelné aktivitě delší, tak jednoznačně přispívá k větší soběstačnosti ve stáří. Senior tak může vést mnohem plnohodnotnější život (Havlíčková a kol., 2006, p. 124). Po pohybové aktivitě nastupují okamžité účinky: - v podobě uvolnění (vhodné fyzické aktivity zvýší uvolnění a je třeba tyto aktivity podporovat u starších lidí, aby je začlenili do svého běžného života) - stres a úzkost jsou odbourávány - zlepšená nálada Dlouhotrvající účinky: - obecně se cítí dobře (aktivní starší lidé mají lepší kontrolu nad svým životem) - zlepšení duševního zdraví (pravidelné cvičení přispívá v léčbě některých duševních nemocí a stavu úzkosti) - zlepšení poznávání - kontrola nad pohybem (zlepšení rovnováhy a snížení riziko pádu) -zlepšení dovedností (mohou se naučit nové dovednosti a získané dovednosti si mohou vylepšit individuálně bez ohledu na věk) (Jones & Rose, 2005)
12
1.2 Stáří a stárnutí V následující kapitole je nastíněna problematika stárnutí a stáří. Toto období je neodmyslitelně spojeno s řadou fyziologických a psychologických změn, které jsou popsány v následujících podkapitolách. Je nutno však obecně podotknout, že mýtus ohledně stáří jako nemoci, kdy dochází ke zpomalení pohybu a celkového myšlení, bývá už zdárně překonáván (Rheinwaldová, 1999, p. 8). Měřítka stáří a stárnutí
1.2.1
„S trochou ironie se říkává, že stáří začíná doopravdy tehdy, když čas, který má člověk před sebou, je kratší než ten, který má za sebou.“ (Haškovcová, 1990, p. 92). Čas lidského života bývá různým způsobem periodizován například podle Kurice a kol. (1986), můžeme život obecně rozdělit do tří základních etap. Úvodní etapou je první věk, který zahrnuje dětství a dospívání, poté následuje druhý věk označován jako produktivní věk a vrcholným obdobím života bývá stádium tzv. třetího věku. Také český profesor psychologie Václav Příhoda rozčlenil období života na patnáctileté životní úseky. Jakmile se člověk narodí, trvá mu 15 let než biologicky, psychicky i sexuálně dozraje. V období 15-30 let dozrává sociálně a utváří se osobnost. Dalších 15 let jsou definovány jako doba psychofyzické zralosti (Příhoda, 1974 citovaný Haškovcovou, 1990). Období 45-60 je počátkem involuce, kdy začíná klesat funkční kapacita tělesných systémů a pomalu převažují katabolické reakce a nastávají atrofické změny v jednotlivých tkáních (Havlíčková a kol., 2006, p. 122). Období mezi roky 60-75 považuje za senescenci, tedy stáří. Jako senectus, tedy kmetství zažívá člověk mezi 75. a 90. rokem. A jen dalších 15 let se může dožít jen několik jedinců z miliónu (Příhoda, 1974 citovaný Haškovcovou, 1990). Podle Stuarta- Hamiltona (1999, p. 18) nelze však přesně definovat, kdy končí střední věk a začíná období stárnutí, protože se jedná o proměnu kontinuální. Příkladem vysvětlení nám má být duha a její barvy, které přechází až při podrobnějším pohledu plynule jedna v druhou, kdy není možné zjistit, v jakém přesném okamžiku se tomu tak stalo. V praxi to znamená, že se tedy lidé nemusí bát, že by jen tak zestárli přes noc, protože je to otázkou celoživotního procesu.
13
Zaměříme- li se pouze na starší věk, tak Haškovcová (1990) cituje světovou zdravotnickou organizaci, která jej vymezuje takto: - rané stáří nebo vyšší věk (60-74 let) - senescence (75-89 let) - dlouhověkost (nad 90 let) Prvním charakteristickým znakem stáří byl podle Vidovičové (2008) špatný zdravotní stav, druhý znak byl definován jako neschopnost se o sebe postarat a až třetí byl věk. Méně podstatný byl už pak vzhled (šedé vlasy, vrásky atd.), narození vnoučat nebo subjektivní pocit člověka. 1.2.2
Stárnutí populace z demografického hlediska Stále klesající porodnost a narůstající průměrná očekávaná délka života díky
zlepšenému zdraví obyvatel má za následek stárnutí světové populace. „Podle zprávy OSN o stavu populace dosáhla světová populace v polovině roku 1998 hodnoty 5,9 miliardy a v polovině roku 1999 již 6 miliard.“ Právě Evropa by měla být v budoucnu hlavní oblast s nejvyšší hodnotou týkající se stárnutí populace (konkrétně osob starších 60 let). Předpokládá se, že se tento podíl zvýší, a to z 20 % v roce 1998 na 35 % v roce 2050. Znamenalo by to, že každý třetí obyvatel by byl starší šedesáti let. V roce 2050 se odhaduje, že na prvním místě bude Španělsko a těsně za ním Itálie, kde bude připadat 3,6 či 3,4 osob starších šedesáti let na jednu osobu pod patnáct let. Další oblasti nejvážněji postihnuté stářím jdou v pořadí Severní Amerika, Oceánie, Asie, Latinská Amerika a karibská oblast. Oblast s nejmladší populací jak v roce 1998, tak v roce 2050 bude Afrika (Kotýnková & Červenková, 2001, p. 5-6). V současné době patří Česká republika k evropským zemím, kde sociální rozvoj, lepší životní a pracovní podmínky, pokroky v medicíně a prosazování sociálních práv přispívají výrazně k tomu, že dnes méně lidí umírá předčasně v dětství nebo během pracovního života. Mnoha lidem se tak navyšuje možnost prožít delší život než v minulosti, a starší lidé tak představují významnější část populace než kdykoliv v minulosti. Stáří se začíná tak týkat většího počtu lidí, poněvadž
se
rodí
méně
dětí
než
http://www.mpsv.cz/cs/2856).
14
v minulosti
(Dle
serveru:
Tabulka 2: Vybrané demografické údaje v České republice Rok
Počet
V tom ve věku:
(31.12.) obyvatel v tis.
0-14
15-64
65 a více
věk 0-14
věk 65 a více
v procentuálním
v procentuálním
zastoupení
zastoupení
1992
10 326
2 065
6 933
1 328
20,0
12,9
1995
10 321
1 893
7 056
1 372
18,3
13,3
1998
10 290
1 751
7 127
1 411
17,0
13,7
2001
10 206
1 622
7 170
1 415
15,9
13,9
2004
10 221
1 527
7 259
1 435
14,9
14,0
2007
10 381
1 477
7 391
1 513
14,2
14,6
2010
10 533
1 518
7 379
1 636
14,4
15,5
2013
10 512
1 577
7 109
1 826
15,0
17,4
Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320181-14#01, úprava orig. V tabulce 2 můžeme vidět údaje zveřejněné Českým statistickým úřadem, které ukazují, že procento zastoupení osob starších 65 let se v průběhu let zvyšuje. V roce 2013 tvořily osoby starší 65 let 17,4 % obyvatel České republiky. „Podle střední varianty projekce demografického vývoje zpracované Českým statistickým úřadem by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace, v roce 2050 pak 31,3 %, což představuje přibližně 3 miliony osob.“ Další demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem pokazují na to, že by v roce 2050 mohlo žít v České republice asi půl milionu občanů ve věku 85 a více let. V porovnání s rokem 2007, kdy bylo občanů starších 85 let 124 937, se předpokládá, že v roce 2050 jich bude asi 4× více (Dle serveru: http://www.mpsv.cz/cs/2856).
15
Podíl věkových skupin Procentuální zastoupení
25 20 věk 0-14 v procentuálním zastoupení
15 10
věk 65 a více v procentuálním zastoupení
5 0 1992 1995 1998 2001 2004 2007 2010 2013 Rok
Obrázek 1: Podíl věkových skupin do 15 let a nad 65 let v letech 1992 až 2013
Obrázek 1 poukazuje na možnost dokumentovat proces stárnutí na očekávaném nárůstu počtu obyvatel starších 65 let.
Tabulka 3: Naděje dožití při narození (roky) Naděje dožití při narození (roky) rok
1992
1995
1998
2001
2004
2007
2010
2013
muži
68,5
69,7
71,1
72,1
72,5
73,7
74,4
75,2
ženy
76,1
76,6
78,1
78,4
79,0
79,9
80,6
81,1
Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320181-14#01, úprava orig. Tabulka 3 obsahuje hypotetické údaje, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce (Dle serveru: www.czso.cz). Podle prognózy zpracované Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, zveřejněná na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, bude naděje dožití při narození v roce 2050 činit pro muže 82 let a pro ženy 86,7 let, přičemž v roce
16
2007 byla naděje dožití pro muže jen 73,7 let a pro ženy 79,9 let (Dle serveru: http://www.mpsv.cz/cs/2856). 1.2.3
Fyziologické aspekty stárnutí Stárnutí je doprovázeno řadou fyziologických změn celého organismu.
Mimo jiné dochází během stáří k výraznému úbytku vody, kdy ze 75 procent celkové tělesné vody disponuje pak tělo jen 45 procenty. Další důležité fyziologické změny stárnoucího organismu jsou vysvětleny v následujících podkapitolách. Stárnoucí tělo Na první pohled jsou viditelné změny tělesných tkání a to pokožky a svalů, které začínají ztrácet na své elasticitě. Velmi časté jsou kloubní problémy, neboť dochází k degenerativním změnám kloubních chrupavek na nosných kloubech a různé výrůstky omezují rozsah kloubní pohyblivosti. Pokles svalové hmoty se tím pádem odráží i ve svalové síle. Svaly ubývají při nečinnosti mnohem rychleji než v mladším věku (Havlíčková a kol., 2006, p. 125). Vylučovací soustava se zpomaluje a ztrácí výkonnost při vylučování toxinů a odpadních látek. Trávicí soustava také nevstřebává tolik živin. Ruský fyziolog Mečnikov se domnívá, že délka života je závislá na působení bakteriálních rozkladných procesů v tlustém střevě. Toxické látky vzniklé hnilobnými procesy mají za následek pozvolné otrávení organismu (Kuric & Vašina, 1987, p. 244). Také dýchací soustava přivádí do těla už méně kyslíku než dříve (StuartHamilton, 1999, p. 25-26). V oběhové soustavě se v krvi zvyšuje obsah tuků jednoduchých i složených (cholesterol, lipoproteiny), a tím stoupá krevní srážlivost, a naopak klesá reaktivita imunitního systému. Periferní cévy, které rozvádí krev po celém těle, se zužují a ztrácí svoji pružnost, protože se do ní ukládají sklerotizující látky, což znamená vyšší potřebu energie. Srdce ztrácí svojí sílu a horší prokrvení má za následek hypoxii a může dojít k riziku srdečního selhání (Havlíčková a kol., 2006, p. 125). Všechny tyto změny mají nepříznivý vliv na fungování mozku a tím pádem i na psychiku (Stuart-Hamilton, 1999, p. 25-26).
17
Obecně můžeme konstatovat, že všechny morfofunkční změny mají mnoho následků. U starších lidí jsou to tyto projevy: zvýšená únavnost, delší regenerační doba, pokles adaptability a ekonomiky práce jednotlivých tělesných systémů (Havlíčková a kol., 2006, p. 126). Funkce mozku je závislá na vjemech ze smyslových orgánů. Úpadek těchto orgánů začíná však již dříve než ve stáří, a to v rané dospělosti a následkem bývá neschopnost prožívat okolní svět naplno (Stuart-Hamilton, 1999, p. 27). Pro člověka je asi nejdůležitějším smyslem zrak. Právě u starších lidí je známa špatná akomodace oka, tzn. zaostřování na různé vzdálenosti. Tito lidé trpí nejčastěji presbyopií (stařeckou dalekozrakostí) nebo vážnější bývá ztráta zrakové ostrosti. Podle Bromleyho (1988) jsou brýle pro 75 % starých lidí nutností a z toho někteří z nich nevidí ani s brýlemi. Dalším smyslem také výrazně postihnutým stářím bývá sluch. Zvápnění kostí či artróza postihuje i tři kůstky ve středním uchu. Kladívko, kovadlinka a třmínek tvrdnou, což znamená, že bývá přenášen jen zvuk o vysokých frekvencích (Stuart-Hamilton, 1999, p. 34). Psychologické aspekty stárnutí
1.2.4
„Psychika geronta představuje soubor vlivů, které se proplétaly, vzájemně na sebe působily, narůstaly anebo se ztrácely, a to od jeho dětství.“ (Pekarovič, 1984). Typickým znamením stárnutí bývá zpomalení psychických funkcí, snižování kvality příjmu podnětů zrakem a sluchem, zhoršování pozornosti a paměti. Ovšem Haškovcová (1990, p. 95) tvrdí, že ačkoliv poruchy paměti jsou považovány za zcela typické znamení, tak to není přesné tvrzení. Beze sporu dochází ve stáří k pravidelnému snižování vnímavosti a výbavnosti, ale například znovupoznání bývá zachováno až do vysokého věku, kdy naučené funkce stále přetrvávají. Dalším úbytkem vlivem stárnutí je v oblasti rozumových schopností, přičemž největší pokles je zaznamenán v oblasti fluidní inteligence. To znamená, že dochází ke zhoršení schopnosti zpracovat novou informaci, flexibilně na ni reagovat a najít okamžité a správné řešení.
18
Podle Vágnerové (2007, p. 315) se mnohé psychické funkce mění průběžně v období stáří následkem biologických změn nebo psychosociálních vlivů. Reakce na změny spojené se stárnutím jsou však individuálně rozdílné. Reichardová (in Kuric, 1987) vymezila pět strategií, podle toho, jak se člověk vypořádává s vlastním stářím: - konstruktivní strategii charakterizuje přetrvávající aktivita, pocit naplnění ze života, zapojování mysli, vřelé citové vztahy k druhým lidem. - strategie závislosti se objevuje u lidí se sklonem k nečinnosti a závislosti na druhých. Vyhýbají se zodpovědnosti a stahují se do ústraní. - strategie obranná je postavena na principu přehnané zátěže jako obrany proti vlastním problémům. - strategie hostility (nepřátelství až hněv vůči druhým) poukazuje na tendence svalovat vinu na ostatní lidi. Dostavuje se agresivita a podezíravost. - strategie sebenenávisti se vyznačuje nepřiměřenou sebekritikou, agresivitou vůči sobě samému. Dotyčný vidí jen smrt jako možné vysvobození. 1.2.5
Sociologické aspekty stárnutí Vágnerová (2007, p. 350) období stárnutí přisuzuje proměny až redukce
v oblasti sociálních dovedností, které se v pozdním stáří výrazně vyskytují a tyto změny mohou vyústit u starého člověka v úplnou desocializaci. Zásadní změna nastává během odchodu do důchodu, jenž s sebou přináší negativní dopad, neboť je senior izolován od společenského dění. Sociální kontakt se tak značně omezuje, a přetrvává jen s: - vlastní rodinou, která je tak nejvýznamnější sociální skupinou seniora, tím je myšleno nejen soužití s partnerem, ale i kontakt s rodinami dětí či sourozenců. - přáteli a známými ze sousedství. Vztahy s nimi mohou být někdy hlubší a to v případě, že vlastní rodina neexistovala či nefungovala. Přebírá tedy tuto hlavní funkci. - obyvateli určité instituce (nemocnice či domov důchodců). Tím, že starší člověk pobývá ve stejném teritoriu a sdílí podobný životní styl, dochází k navázání někdy i hlubších vztahů.
19
Během stáří se redukuje počet sociálních rolí a zvyšuje se závislost staršího člověka na ostatních. Náplní života bývají především role vztahující se k rodině. Jak již bylo zmíněno, především odchod do důchodu bývá ztrátový. Celý život zaujímal tento starší člověk určité postavení ve společnosti svou profesí a nyní se z něj stává anonymní důchodce. Další vzniklé sociální role bývají dány biologickými změnami. Úmrtí partnera má za následek nově vzniklé nechtěné role vdovy či vdovce. Další negativní role dané řadou biologických změn jsou role nemocného či zdravotně postiženého (Vágnerová 2007, p. 354).
20
2
PRAKTICKÁ ČÁST
2.1 Cíle, úkoly práce a výzkumné otázky práce Cíle Hlavním cílem práce je sestavit psychomotorický program zaměřený na oblast jemné motoriky. Dílčím cílem je představit ho v rámci cvičení seniorů v malém městě, a poukázat tak na tyto zajímavé pohybové aktivity pro lidi ve starším věku, neboť si myslím, že nejsou dostatečně propagovány. Úkoly Na základě teoretických poznatků je mým hlavním úkolem vytvoření vhodného psychomotorického programu. Ráda bych pomocí výzkumu zjistila, zda se vybraná skupina s psychomotorikou někdy setkala, a jak na ně působila. Pro realizaci výše zmíněného hlavního úkolu, je nutno postupovat následovně: 1. 2. 3. 4. 5.
Vybrat vhodná cvičení zaměřená na jemnou motoriku Sestavit anketu Zajistit vhodné psychomotorické pomůcky Aplikovat program na vybranou cílovou skupinu Vyhodnotit program na základě zodpovězené ankety Výzkumné otázky VO1: Jaké povědomí mají o psychomotorice senioři z malého města? Je
tedy psychomotorika propagována pouze ve větších městech? VO2: Jak může psychomotorika, respektive jemná motorika, zlepšit kvalitu života seniorů?
21
2.2 METODIKA PRÁCE 2.2.1
Popis zkoumaného souboru Pro svůj výzkum jsem kontaktovala Centrum pro seniory ve Vsetíně, které
se snaží o zpestření a zvýšení kvality sociálního života seniorů. Tato nezisková organizace ve Zlínském kraji působí již od 1. 4. 2004 a sdružuje seniory nad 55 let. V současnosti sčítá asi 80 seniorů, z nichž většina převyšuje věk 65 let (Dle serveru: http://zlk.neziskovka.cz/). Cílem Centra pro seniory ve Vsetíně je zajistit dlouhodobě u seniorů psychickou a fyzickou aktivitu. Chtějí ukázat, že i seniorský věk má své kouzlo, že jej lze prožívat aktivně a s úsměvem. To, jak prožijí svůj „podzim života“, záleží pouze na nich a možností se jim naskytuje opravdu spousta. Každý týden se totiž mohou zúčastnit jazykových kurzů němčiny a angličtiny, tělesného cvičení, bowlingu anebo kurzu na PC. Každý měsíc jsou pro ně pořádány přednášky, besedy, večery hudby a poezie, výstavy, výlety či turistické akce. Tento spolek se totiž řídí heslem „Aktivitou proti stárnutí“ (Dle serveru: http://zlk.neziskovka.cz/). Psychomotorický program byl odprezentován v rámci hodiny cvičení pro seniory na ZŠ Ohrada ve Vsetíně, které probíhá každý týden ve čtvrtek v 16 hodin. Byl uskutečněn k datu 9. dubna a zúčastnilo se jej 17 žen ve věku 59-82, přičemž věkový průměr žen byl 67 let. 2.2.2
Použité metody Pro výzkum byla sestavena hodinová lekce, která umožnila zkoumaný
soubor přímo pozorovat. Výsledky byly poté zjišťovány prostřednictvím ankety. Psychomotorická lekce Lekce byla sestavena dle odborné literatury zabývající se psychomotorikou a byla záměrně zaměřena zejména na oblast jemné motoriky. Pojem jemná motorika je chápán jako činnost drobných svalů. Procvičováním těchto drobných svalů jsou zdokonaleny jemné pohyby rukou, uchopování či manipulování s předměty. Psychomotorika si zakládá na využívání jednoduchých netradičních
22
pomůcek (např. kolíčků, novin či podtácků), takže se nejeví jako náročná, ale lehce zvládnutelná a zajímavá. Hlavní motivací pro seniora může být fakt, že procvičování
jemné
motoriky
přináší
výsledek
dlouhodobé
schopnosti
sebeobsluhy a soběstačnosti během každodenních aktivit. Časová dotace lekce byla 60 minut a struktura lekce byla následující: - úvodní část- seznamovací hra - průpravná část- prstová cvičení - hlavní část- hry zaměřené na jemnou motoriku - závěrečná část- relaxace Kompletní průběh lekce vypadal tedy následovně: Úvodní část: Hra č. 1 Seznamte se Pomůcky: plyšová hračka Postup: Všichni se posadí do kruhu a vedoucí zahájí hru tím, že se představí křestním jménem a předá předmět dál. Každý, kdo dostane tento předmět, tak si jej nejprve osahá, řekne, od koho všeho jej dostal, a pak se představí on sám. Poslední tedy vyjmenovává všechny hráče. Cíl aktivity: seznámení celé skupiny a sblížení cvičenců, rozvoj pozornosti a posílení mentálního rozvoje. Průpravná část: Prstová cvičení: Ťukaná 1: Palec jedné ruky v opozici a s každým prstem si poťukává –: palec – ukazováček, palec – prostředníček, palec – prsteníček, palec – malíček. Změníme pohyb – palec – ukazováček, palec – prostředníček, palec – prsteníček, palec – malíček, palec – malíček, palec – prsteníček, palec – prostředníček, palec – ukazováček. Měníme se počet ťuknutí jedenkrát, dvakrát, třikrát. Totéž zkusíme s druhou rukou.
23
Ťukaná 2: Spojíme ruce bříšky prstů, oťukneme vždy jedenkrát, každým prstem jednou, v pořadí palce, ukazováčky, prostředníčky prsteníčky, malíčky, palce, atd. Pozor! Ostatní prsty musí zůstat bříšky spojeny! Změníme oťukávání na jedenkrát, dvakrát a třikrát. Cíl aktivity: zlepšení jemné motoriky pro udržení funkčního stavu rukou a prstů, lepší koordinace, soustředěnost. Hlavní část: Hra č. 2 Cvičení s nafukovacími míčky Pomůcky: nafukovací míčky Postup: Vytvoříme si dvojice. Každá dvojice dostane nafouknutý míček, s kterým si budou „pinkat“ tak, že: - cvičenec jej 2x trefí hřbetem ruky, poté ho odehraje spoluhráči (střídáme pravou a levou ruku) - cvičenec si míček zpracuje nártem na konečky prstů ruky a přihraje ho spoluhráči (střídáme pravý a levý nárt, i ruce) Cíl aktivity: zdokonalení jemné motoriky ruky, koordinace rukou a nohou, rozvoj reakčních schopností. Hra č. 4 Tajná listina Pomůcky: kolíčky, pivní tácky nebo karty Postup: Všichni sedí v kruhu a v každé ruce mají jeden kolíček. Do kruhu jsou poslány pivní tácky nebo karty, které si mohou předávat pouze kolíčkama, přičemž levá ruka musí brát „tajnou listinu“ z levé strany a prává ruka z pravé strany. Ruka se po celou dobu nesmí „tajné listiny“ dotknout. Cíl aktivity: rozvoj jemné motoriky, komunikace ve skupině, spolupráce. Hra č. 5 Novinové potrubí Pomůcky: noviny a kuličky
24
Postup: Všichni sedí v kruhu a zarolují si noviny tak, aby připomínalo potrubí. Z každé strany je poslána potrubím kulička, která se musí dopravit přes všechna potrubí na druhou stranu. (Pozn. Kulička musí být těžká, aby ji cvičenci cítili a mohli ji tak v potrubí ovládat) Cíl aktivity: rozvoj jemné motoriky, vzájemná komunikace a spolupráce. Hra č. 6 Slepý pokladník Pomůcky: peníze Postup: Všichni sedí v kruhu a mají zavřené oči. V kruhu kolují mince a cvičenci mají za úkol zjistit hodnotu každé mince a sčítat hodnotu mincí. Svůj výsledek řeknou na závěr, až jsou všechny mince vráceny. Cíl aktivity: Procvičení jemné motoriky, rozvoj citu v dlaních a prstech, rozvoj sluchového vnímání (koncentrace pozornosti, fantazie). Závěrečná část: Míčková masáž Pomůcky: tenisové míčky a masážní míčky Postup: Jeden z dvojice si lehne a druhý si vezme dva tenisové míčky a jeden masážní míček. Krouživým pohybem tak postupně jemně masíruje druhému končetiny a trup. Masírovaný se ještě položí na břicho a provedeme opět jemnou masáž. Dvojice se po skončení masáže vymění. Cíl aktivity: stimulace jemné motoriky, cítit se příjemně a uvolněně.
Metoda pozorování Vzhledem k mé aktivní účasti na lekci mi bylo umožněno přímo pozorovat pocity, emoce a reakce na jednotlivé hry či pomůcky u jednotlivců a v celé skupině. O metodě přímého pozorování lze hovořit, pokud jedinec nebo skupina o sledování ví (Drnková, 2009). Na začátku během představování všechny ženy odsouhlasily, že nemají problém s fotografováním během lekce. Fotografie z lekce jsou tedy součástí této bakalářské práce (viz Příloha 2).
25
Metoda dotazování K zajištění zpětné vazby na vytvořený program byly použity dvě formy dotazování, a to ústní a písemná. Po každé hře byly ženy dotázány na jejich dojmy, pocity, a zda se cítí příjemně. Po skončení celého programu dostaly tyto ženy k vyplnění anketu. O anketě lze hovořit v případě, že slouží jako výzkumný nástroj, nikoliv však u náhodných respondentů, ale u vybraných, tedy přítomných a majících zájem se podílet. Aby bylo možné výsledky zpracovat a stanovit závěr, tak Mareš (2006) doporučuje návratnost dotazníků, aby byla více než 80% u počtu 5-20 osob (tedy můj případ). Tato anketa obsahovala 10 otevřených i uzavřených otázek (viz Příloha 1). Otázky byly směřovány na věk, provozované aktivity, také ověřovaly, zda náplň a poslání lekce bylo pochopeno, a na závěr se otázky týkaly spokojenosti a vyhodnocení lekce. Všech 17 žen mi ochotně anketu vyplnilo, takže návratnost dotazníku byla 100%. Každá otázka byla zvlášť vyhodnocena prostřednictvím grafů. Otázky z ankety: 1. Jaké jsou Vaše koníčky, záliby a pohybové aktivity? A jak často se jim věnujete? 2. Co se Vám vybaví pod pojmem psychomotorika? 3. Co se Vám vybaví pod pojmem jemná motorika? 4. Setkal/ a jste se už někdy dříve s typem takových programů? 5. Jste spokojen/a s nabídkou programů a aktivit určených pro seniory ve městě Vsetín? 6. Myslíte, že psychomotorické programy tohoto typu mohou zlepšovat kvalitu života ve starším věku? 7. V jakých situacích v běžném životě zapojujete jemnou motoriku? 8. Cítil/a jste se během programu uvolněně? 9. Co Vás na lekci zaujalo/ nezaujalo? 10. Kdybyste měla možnost, navštěvoval/a byste na tyto lekce psychomotoriky v budoucnu?
26
2.2.3
Organizace práce Nejprve byla vybrána cílová skupina pro výzkum, tedy senioři. Po sepsání
teoretické
části
a
nastudování
potřebných
informací
byl
vytvořen
psychomotorický program a anketa. Program byl aplikován a výsledky ankety byly zpracovány a vyhodnoceny. V dubnu 2015 byla vyhotovena celá práce.
2.3 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE V této
kapitole
budou
vyhodnoceny výsledky práce
a
výstupy
psychomotorického programu realizovaného u vybrané skupiny seniorů. Na následujícím obrázku (Obrázek 2) je znázorněn graf ukazující věkové rozložení probandů.
Věkové rozložení probandů 0% 6% 6% do 60
12%
61-65 29%
66-70 71-75 76-80
47%
81-85
Obrázek 2: Věkové spektrum dotazovaných Ze 17 žen byla téměř polovina (47%) ve věkovém rozmezí 66-70 let. Druhou nejpočetnější skupinou bylo 5 žen ve věkovém rozmezí 60-65 let, v procentech vyjádřenou 29%. Jen 12% žen, konkrétně dvě se pohybovaly ve věkovém rozmezí 71-75 let. Pouze jedna žena nedosahovala hranice 60 let, v koláčovém grafu vyjádřeno 6%. A také jen jedna žena (6%) byla ve věku nad 81 let.
27
Další graf vyobrazený na obrázku (Obrázek 3) představuje aktivity a záliby, jimž se probandi věnují.
Aktivity a záliby 12 10 8 6 4 2 0
aktivita
Obrázek 3: Aktivity a záliby Z následujícího grafu lze vyvodit, že se jedná opravdu o aktivní seniorky, protože uváděly více aktivit a zálib. Konkrétně 11 seniorek uvedlo, že se věnuje turistice. Druhou nejoblíbenější aktivitou seniorek bylo cvičení, kterému se věnuje 9 seniorek. Práce na zahradě byla zmíněna u 8 seniorek a četba u 7 seniorek. Cyklistika byla uvedena u 6 seniorek. Méně často byly zmíněny aktivity podporující myšlení (4), plavání (3) nebo trávení času s vnoučaty (3).
28
Na obrázku (Obrázek 4) je graf vyhodnocující pravidelnost pohybové aktivity.
Pravidelnost PA 17% Denně 39%
1x týdně 17%
2x týdně Občas Neuvedeno
5%
22%
Obrázek 4: Pravidelnost pohybové aktivity Tím, že otázka navazovala plynule na předchozí otázku, tak bohužel zůstala bez povšimnutí u 39 % seniorek, tedy 7. Pohybovým aktivitám se 4 seniorky věnují 2x týdně, což je 22%, pouze o jedenkrát méně v týdnu se věnují 3 seniorky (17%). Také 3 seniorky (17% z dotázaných) zmiňovaly, že si každý den dopřávají nějakou pohybovou aktivitu.
29
Následující graf na obrázku (Obrázek 5) znázorňuje, jak probandi odpovídali na otázku- Co je psychomotorika.
Co je psychomotorika? procvičování funkce mozku
13% 6%
25%
radost z pohybu propojení pohybu a mozku
19%
nevím 37%
rovnováha, klid
Obrázek 5: Co je psychomotorika? Téměř 38% seniorek vysvětlovalo, že si pod pojmem psychomotorika představí radost z pohybu. Čtvrtina, tedy 4 seniorky popisovaly psychomotoriku tak, že slouží pouze k procvičování funkce mozku. 19%, tedy 3 seniorky charakterizovaly psychomotoriku tak, že se jedná o propojení pohybu s mozkem. Dvěma seniorkám (13%) se vybavilo pod tímto pojmem něco jako klid a rovnováha. Jen jedna nevěděla, jak psychomotoriku vysvětlit.
30
Následující graf na obrázku (Obrázek 6) znázorňuje, jak probandi odpovídali na otázku- Co je jemná motorika.
Co je jemná motorika? cvičení prstů a rukou 6%
6%
procvičování pohybu končetin
12%
zapojení drobných svalů 53%
12%
práce s drobnými předměty zapojení mozku u jemných pohybů prstů
11%
cvičení rovnovážná
Obrázek 6: Co je jemná motorika? Více jak polovina 53% vyhodnotilo jemnou motoriku jako cvičení prstů a rukou. 12% vyhodnotilo, že při jemné motorice se zapojují drobné svaly a dalších 12% vyvodilo, že se jedná o práci s drobnými předměty. 11% dotazovaných odpovědělo, že jemná motorika je něco, co procvičuje pohyb končetin. 1 dotazovaná (6%) odpověděla, že se jedná o zapojení mozku během jemných pohybů prstů. Pouze 1 dotazovaná (6%) mylně odpověděla, že se jedná o rovnovážná cvičení.
31
Na následujícím obrázku (Obrázek 7) lze vidět, kolik procent probandů se setkalo s takovým typem programu.
Setkal/a jste se už někdy s takovým typem programu?
24% ano ne 76%
Obrázek 7: Setkal/a jste se už někdy s takovým typem programu? Pro 76% zúčastněných byla tato psychomotorická lekce prvním zážitkem v životě. Jen 24% uvedlo, že se s obdobným programem již dříve setkali, a to např. v domově důchodců.
32
Další obrázek (Obrázek 8) vyhodnocuje, co probandy na lekci zaujalo.
Co Vás na lekci zaujalo? 6%
celková zábava, pohoda, uvolněnost práce v kolektivu
6%
6%
nezodpovězeno 41% celý program
12%
netradičnost, novota 17%
přístup instruktorky 12% trénování paměti
Obrázek 8: Co Vás na lekci zaujalo? Celkově 41% seniorek, tedy 7, zhodnotilo, že je zaujala celková zábava, pohoda a uvolněnost během lekce. 3 seniorky, tedy 17%, neodpovědělo na danou otázku. 2 seniorkám se zalíbila práce v kolektivu a další 2 zaujala celá lekce a ne něco konkrétního. Dále zmínily, přístup instruktorky, netradičnost a trénink paměti.
33
Další graf na obrázku (Obrázek 9) představuje možnosti, které mohou být přínosem psychomotoriky ke zlepšení kvality života.
V čem si myslíte, že psychomotorika může zlepšit kvalitu života? nezodpovězeno 6%
6%
přináší radost ze života 29% sebeobslužnost, soběstačnost lepší zapojení mozku
18%
18%
při pohybu
23%
cvičení v kolektivu
Obrázek 9: V čem si myslíte, že psychomotorika může zlepšit kvalitu života? Všechny seniorky napsaly, že psychomotorika může zlepšit kvalitu života, ale bohužel 29% už neodpovědělo, jak a v čem. 23% si myslí, že během psychomotoriky si člověk uvědomí radost ze života. 18% vyhodnotilo, že jim psychomotorika může pomoci, a to tak, že si budou soběstační. Dalších 18% se domnívá, že psychomotorika podporuje lepší zapojení mozku ve starším věku. Méně často (pouze jednou) bylo zmíněno při pohybu. Další odpovědí bylo cvičení v kolektivu, což napovídá, že v tomto případě nebyla otázka správně pochopena.
34
Následující graf na obrázku (Obrázek 10) poukazuje na spokojenost s nabídkou programů pro seniory ve městě Vsetín.
Jste spokojen/a s nabídkou programů pro seniory ve Vsetíně? 6% 12% ano ne nezodpovězeno 82%
Obrázek 10: Jste spokojen/a s nabídkou programů pro seniory ve Vsetíně? Právě 82% seniorek uvedlo, že jsou spokojené s nabídkou programů ve Vsetíně, jen 12% uvedlo, že nejsou spokojené. Pouze jedna dotazovaná nezodpověděla tuto otázku.
35
Poslední graf na obrázku (Obrázek 11) zobrazuje, kolik procent probandů by navštěvovalo takové typy lekcí v budoucnu.
Navštěvoval/a byste takové typy lekcí v budoucnu? 18% ano ne 82%
Obrázek 11: Navštěvoval/a byste takové typy lekcí v budoucnu? Přesně 14 seniorek, tedy 82% by uvítalo zařazení těchto lekcí do programu pro seniory. Pouze 3 seniorky (18%) by takové typy lekcí v budoucnu nenavštěvovaly.
36
2.3.1
SHRNUTÍ EMPIRICKÉ ČÁSTI Když
jsem
poprvé
kontaktovala
paní
Poláčkovou
s návrhem
psychomotorického programu pro seniory, překvapila mě hned na začátku otázkou, co si má pod pojmem psychomotorický program představit. Došlo mi, že psychomotorika není moc známým pojmem v široké veřejnosti, takže jsem jí vysvětlila můj záměr, co je cílem psychomotorického programu a co všechno obnáší, a slíbila jsem jí, že jí pošlu svůj program, ať si udělá celkovou představu. Paní Poláčkové se nástin mého programu zamlouval, ale avizovala mě, že tito senioři se zúčastňují aktivního cvičení, takže se obě necháme překvapit jejich reakcí na méně aktivní program zaměřený na jemnou motoriku. Po vyplnění ankety bylo zjištěno, že psychomotorika zanechala u mnohých dobrý dojem, což se projevilo na otázce, zda by navštěvovali tento typ lekcí. Byla jsem velice potěšena, když po skončení lekce některé přišly za mnou mi říct, že se jim lekce líbila, a že se cítí plni elánu. Nejednalo se totiž pouze o anonymní cvičení, na které jsou zvyklé, ale dodaly, že je i tato lekce více stmelila. Obecnou zásadou u pohybových aktivit u seniorů má být sociální efekt- společné cvičení, možnost komunikace s vrstevníky, cvičení mimo domov či nové prostředí má značný přínos do jejich života. Jsem velmi ráda, že jsem si vybrala tuto cílovou skupinu, protože vděčnost je to správné slovo, které jsem během lekce od nich sama pocítila.
37
2.4 ZÁVĚR Na základě získaných dat mohou být zodpovězeny výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: Jaké povědomí mají o psychomotorice senioři z malého města? Je tedy psychomotorika propagována pouze ve větších městech? Přestože psychomotorika v České republice není žádnou novinkou, tak víc než tři čtvrtiny skupiny se s ní ještě nikdy nesetkaly. Jednou z příčin může být život na maloměstě, který nabízí méně možností v porovnání s velkoměstem. Výzkumná otázka č. 2: Jak může psychomotorika, respektive jemná motorika, zlepšit kvalitu života seniorů? Všechny seniorky se shodly, že psychomotorika má pozitivní přínos, protože pociťují radost ze života a procvičují mozek. Lekce byla zaměřena na jemnou motoriku, protože se domnívám, že právě v seniorském věku je její ovládání obtížnější. Byla jsem potěšena, když za mnou po lekci přišla paní, že opravdu cítí, jak na začátku měla prsty ztuhlé a cvičením se jí uvolnily. Jsem tedy ráda, že minimálně jedné paní má lekce pomohla. Výsledky výzkumu naznačují, že psychomotorická cvičení pro vybranou cílovou skupinu přináší pozitivní vliv na jejich život a to nejen fyzicky, ale i psychicky, což je v tomto věku velmi podstatné. Ačkoli bylo zjištěno, že ve vybraném městě Vsetín se psychomotorika se seniory neprovádí, tak průzkum ukázal, že by o ni tito lidé měli zájem. Bylo velmi příjemným zjištěním, že nějaká pohybová cvičení se seniory v našem regionu jsou dostupná. Bylo by žádoucí, aby se pohybová aktivita u lidí v tomto věku nadále rozvíjela, a bylo by čím dál více akcí, ve kterých by se mohli senioři realizovat. Všechny pohybové aktivity, jsou-li dostatečně promyšleny, působí na člověka pozitivně a v jistém ohledu mohou zbrzdit stárnoucí proces buď přímo-
38
v podobě udržování si aktivní svalové tkáně, či nepřímo- z psychologického pohledu pro udržování pohody člověka. Pro výzkum byl vybrán velmi specifický okruh psychomotoriky, čímž byla jemné motorika. Nabízí se tedy další možnosti k zjišťování pohybové aktivity seniorů obecně. Zajímavým zjištěním bylo, že pohybovým aktivitám v tomto věku se věnuje pouze ženská část naší populace a ta mužská zůstává stranou. Otázkou zůstává, proč tomu tak je? Otázka by mohla být teoreticky v budoucnu zodpovězena, pokud by bylo možné vyzpovídat také respondenty mužské populace. Testovaná skupina byla dle věkového složení velmi heterogenní, ale tento fakt v žádném případě nijak neomezoval průběh výzkumu. Mnoho lidí si neuvědomuje, že stáří je součástí života každého z nás a proto všechny aspekty, týkající se tohoto tématu jsou pro ně téměř cizí. Snahou bylo přispět alespoň nabídkou něčeho, co by mohlo pomoci k rozvoji kulturněpohybových aktivit, zaměřených na tyto věkové kategorie.
39
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literární zdroje: Adamírová, J. & kolektiv (2003). Hravá a zábavná výchova pohybem: Základy psychomotoriky. Praha: ČASPV. Blahutková, M. (2007). Psychomotorika. (1st ed.) Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Haškovcová, H. (1990). Fenomén stáří. (1st ed.) Praha: Panorama. Havlíčková, L., & kolektiv (2006). Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. (2nd ed.) Praha: Karolinum.
Jones, C. J., & Rose, D. J. (2005). Physical activity instruction of older adults. (1st ed.) United States of America. Kotýnková, M., & Červenková, A. (2001). Začlenění seniorů v sociální struktuře soudobé společnosti. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Kuric, J., & Vašina, L. (1987). Obecná a ontogenetická psychologie pro učitele. (2nd ed.) Brno: rektorát UJEP. Kuric, J., & kolektiv (1986). Ontogenetická psychologie. (1st ed.) Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Mareš, J. (2006). Manuál pro tvůrce a uživatele studentského posuzování výuky. Praha: Karolinum.
40
Novotná, N., Vladovičová, N. & Skližik, M. (2009). Psychomotorika 1. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Fakulta humanitných vied: Vedecká spoločnosť pre telesnú výchovu a šport. Pekarovič, P. (1984). Vývoj a vlastnosti psychiky ve stáří. (1st ed.) Praha: SPN. Příhoda, V. (1974). Ontogeneze lidské psychiky. Praha. Rheinwaldová, E. (1999). Novodobá péče o seniory. (1st ed.) Praha: Grada Publishing. Seifertová, M. (2007). Význam pohybových aktivit u seniorů:diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Teologická fakulta, Katedra pedagogiky. Stará,
G.
(2011).
Působení
vybraných
pohybových
aktivit
na
změnu
psychosociálního vztahu seniorů:disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra společenských věd a managementu sportu. Stuart-Hamilton, I. (1999). Psychologie stárnutí. (1st ed.) Praha: Portál. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří. (1st ed.) Praha: Karolinum. Vidovicová, L. (2008). Stárnutí, věk a diskriminace- nové souvislosti. (1st ed.) Brno: Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav. Internetové zdroje: Český statistický úřad. (2014). Získáno 11. Březen 2015, z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nadeje_doziti_a_prumerny_vek. Drnková, L. (2009). Metody psychologie [online]. Získáno 14. Duben 2015, z http://dum.rvp.cz/materialy/metody-psychologie-2.html.
41
Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2008). Získáno 11. Březen 2015, z http://www.mpsv.cz/cs/2856. Neziskové organizace ve Zlínském kraji. (2015). Získáno 13. Duben 2015, z http://zlk.neziskovka.cz/detail/26660300-centrum-pro-seniory-ve-vsetine-zs.html. Trávníková, D., Sebera, M., & Blahutková, M. (2007). Psychomotorika [online]. Brno: Masarykova univerzita Brno, Fakulta sportovních studií. Získáno: 29. Březen 2015, z http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/fsps/js07/psychom/pages/000.html Opatřilová, D. (2014). Grafomotorika a psaní u žáků s tělesným postižením [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedgogická fakulta. Získáno: 5. Duben 2015, z http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js14/grafomot/web/pages/02-02motorika.html
42
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Podíl věkových skupin do 15 let a nad 65 let v letech 1992 až 2013 . 16 Obrázek 2: Věkové spektrum dotazovaných......................................................... 27 Obrázek 3: Aktivity a záliby ................................................................................. 28 Obrázek 4: Pravidelnost pohybové aktivity .......................................................... 29 Obrázek 5: Co je psychomotorika? ....................................................................... 30 Obrázek 6: Co je jemná motorika?........................................................................ 31 Obrázek 7: Setkal/a jste se už někdy s takovým typem programu? ...................... 32 Obrázek 8: Co Vás na lekci zaujalo? .................................................................... 33 Obrázek 9: V čem si myslíte, že psychomotorika může zlepšit kvalitu života? ... 34 Obrázek 10: Jste spokojen/a s nabídkou programů pro seniory ve Vsetíně? ........ 35 Obrázek 11: Navštěvoval/a byste takové typy lekcí v budoucnu? ........................ 36
43
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Postavení psychomotoriky v systému vědních disciplín (Blahutková, 2007)
44
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Anketa Příloha 2: Fotografie z ukázkového programu pro seniory
45
Příloha 1: Anketa Dobrý den, Jmenuji se Nikola Koňaříková a jsem studentkou oboru Animátor sportovních aktivit na Fakultě sportovních studií. Tato anketa slouží pouze pro účely mé bakalářské práce, v níž chci vyhodnotit na základě zodpovězených otázek lekci psychomotoriky, která byla zaměřená na rozvoj jemné motoriky. S plným vědomím prohlašuji, že jakékoli výsledky této práce nebudou použity pro jiné účely.
Jsem:
žena
muž
Věk: 1. Jaké jsou Vaše koníčky, záliby a pohybové aktivity? A jak často se jim věnujete? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 2. Co se Vám vybaví pod pojmem PSYCHOMOTORIKA? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………............................ 3. Co se Vám vybaví pod pojmem JEMNÁ MOTORIKA? ……………………………………………………………………………………… 4. Setkal/ a jste se už někdy dříve s typem takových programů?
ano
ne
(pokud ano, kde? …………………………………………………….) 5. Jste spokojen/a s nabídkou programů a aktivit určených pro seniory ve městě Vsetín?
ano
ne
6. Myslíte, že psychomotorické programy tohoto typu mohou zlepšovat kvalitu života ve starším věku?
ano
ne
(Pokud ano, tak v čem a jak?) .................................................................................................................................... .................................................................................................................................... 7. V jakých situacích v běžném životě zapojujete jemnou motoriku? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 8. Cítil/a jste se během programu uvolněně?
ano
ne
9. Co Vás na lekci zaujalo/ nezaujalo? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 10. Kdybyste měla možnost, navštěvoval/a byste na tyto lekce psychomotoriky v budoucnu?
ano
ne
Velmi Vám děkuji za ochotu a čas věnovaný vyplněním tohoto dotazník
Příloha 2: FOTOGRAFIE z ukázkového programu pro seniory Úvodní část: Seznámení
Průpravná část: Ťukaná
Hlavní část: Nafukovací míče
Hlavní část: Tajná listina
Hlavní část: Novinové potrubí
Hlavní část: Slepý pokladník
Závěrečná část: Relaxační míčková masáž
RESUMÉ Tato bakalářská práce se zabývá psychomotorikou v seniorském období. Práce je rozčleněna na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické
části
jsou
vysvětleny
zásadní
pojmy
související
s psychomotorikou a s obdobím stáří, které přináší změny v mnoha spektrech. V praktické části je nezbytnou součástí ukázkový program k procvičení jemné motoriky. Vyhodnocení programu bylo zajištěno anketním šetřením. Získaná data byla zpracována a na jejich základě mohly být zodpovězeny výzkumné otázky. Přestože psychomotorika není v České republice žádnou novinkou, tak u vymezené skupiny nebyla příliš známa. Z pozorování a anketního šetření lze konstatovat, že zanechala velmi dobrý dojem, proto by byla žádoucí větší propagace.
SUMMARY This bachelor thesis deals with psychomotorics in a period of senior age. The thesis is breakdown into two parts: Theoretical part and Practical part. In the theoretical part is an explanation of significant notions related to psychomotorics in the senior age, which bring a changes in many different ways. The practical part is necessary element of exemplary program to practice a soft motorics. Evaluated of the program is based on surveys investigation. Obtained data have been processed and on their basics I could answer all the research questions. Defined group of respondents did not really know about the psychomotorics, even though she is not novelty in the Czech Republic. On the one hand observation and surveys investigation results has left a good impression. On the other hand, bigger publicity would be desirable.
