Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování
Psychologické aspekty lékařské péče (Psychologické aspekty ve stomatologii) Bakalářská práce
Autor :
Karin Krejčová Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb
Vedoucí práce :
Praha
MUDr. Karczmarczyk Jan
Duben, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Karviné, dne 20. dubna 2014 ............................................ Karin Krejčová
Strana 2
Poděkování: Děkuji MUDr. Janu Karczmarczykovi za odborné vedení po celou dobu zpracování mé bakalářské práce, cenné rady a připomínky, za trpělivost, ochotu a vstřícnost.
Strana 3
Anotace Tato práce se zaměřuje na psychologické aspekty lékařské péče. Zaměřila jsem se na psychologické aspekty ve stomatologii. Dnešní moderní doba je rychlá, stresující a klade na člověka veliké nároky. Přístup lékařů a zdravotních sester k pacientům se za posledních dvacet let velmi změnil. Povaţují pacienta za svého rovnocenného partnera, jsou akceptovány všechny jeho potřeby, emoce, poţadavky. Také se změnil přístup obyvatel ke svému zdraví a k prevenci. Povaţují ji za součást svého ţivota, navštěvují odborné lékaře v pravidelných intervalech, přebírají zodpovědnost za své zdraví. Tato práce zkoumá přístup lidí k prevenci, vliv emocí ve stomatologické péči a ekonomické důsledky ovlivňující preventivní péči. Klíčová slova: psychologie, komunikace, emoce, prevence, motivace. Anotation This work focuses on psychological aspects of medical care. I focused on psychological aspects in dentistry. Nowadays‘ modern time is fast, stressful and demands a lot from poeple. In the last twenty years doctors‘ and nurses‘ treatment of patients has rapidly changed. Patients are considered equal partners, all of their needs, emtoions and requirements are taken into consideration. People’s attitude to their health and prevention has changed as well. They accept their health as part of their lives and they visit specialists regularly taking responsibility for their healths. This work studies people’s attitude to prevention, influences of emotion in dental care and economic consequences affecting preventive care. Key words: psychology, communication, emotions, prevention, motivation.
Strana 4
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1.
Psychologické aspekty v lékařství ...................................................................................... 8 1.1 Lékařská psychologie ....................................................................................................... 8 1.2 Psychologie zdraví ............................................................................................................ 9 1.3 Psychologie nemoci .......................................................................................................... 9 1.4 Přístup lékaře k pacientovi ............................................................................................. 10 1.5 Komunikace .................................................................................................................... 11 1.6 Verbální komunikace ...................................................................................................... 12 1.7 Neverbální komunikace .................................................................................................. 13 1.8 Specifika komunikace s dětským pacientem .................................................................. 13 1.9 Komunikace s dospělými................................................................................................ 14
2.
Popis a analýza emocí ve stomatologii ............................................................................. 15 2.1
Emoce ........................................................................................................................ 16
2.2 Úzkost a strach................................................................................................................ 16 2.3 Bolest .............................................................................................................................. 17 3. Motivace k prevenci ve stomatologii................................................................................... 20 3.1 Motivace pacienta ........................................................................................................... 21 3.2 Prevence a osvěta............................................................................................................ 21 3.3 Edukace ve stomatologické péči..................................................................................... 22 4. Ekonomické důsledky onemocnění ..................................................................................... 24 4.1 Analýza ekonomických aspektů ..................................................................................... 25 5. Výzkumné šetření u pacientů a klientů stomatologických ordinací ..................................... 31 5.1 Cílová šetření .................................................................................................................. 31 5.2 Výsledky výzkumu ......................................................................................................... 32 Závěr ......................................................................................................................................... 51
Strana 5
Úvod „Je víc toho, co nás děsí, než toho, co nás ohrožuje bezprostředně, a častěji nás trápí představa než skutečnost. Nebuďte předčasně nešťastní, protože to, čeho jste se báli, jako už hrozícího možná nikdy nepřijde a určitě ještě nepřišlo. Buď si bolest zvětšujeme, nebo ji cítíme napřed nebo si ji přímo vymýšlíme. Většina lidí žije v neklidu a rozčílení, třebaže je nic zlého nepostihuje a určitě nepostihne.“ (L. A. Seneca)
Je známo, ţe v dnešní velmi uspěchané době je kladen velký důraz na zdravý ţivotní styl a zdraví. Je to pojem opravdu rozsáhlý, zasahující do všech aspektů lidského ţivota. Ať uţ se jedná o osobní ţivot, práci, rodinu či koníčky. Lidé by měli dbát na to, aby byli v dobré fyzické kondici, aby dodrţovali zásady zdravého ţivotního stylu, sportovali, dodrţovali zásady správné ţivotosprávy, udrţovali se v dobré psychické kondici. Nedílnou součástí zdravého ţivotního stylu jsou pravidelné preventivní prohlídky např. u praktického lékaře, gynekologa či stomatologa. A s tímto je spojena i celá řada proţitků, které pacienta provázejí před, v průběhu či po vyšetření. Důleţitá je správná motivace pacientů k tomu, aby povaţovali stomatologickou péči za přirozenou součást svého ţivota a aby kladli důraz spíše na prevenci. Ke všem lékařským oborům, ale zejména ke stomatologii patří odbornost, umění komunikace, empatický přístup dentálního týmu, ale na straně klientů i strach z návštěvy stomatologa či přímo z konkrétního zákroku, stres s tím spojený a proţívání bolesti. Ve své bakalářské práci se věnuji analýze psychologických aspektů, které ovlivňují pacienta během stomatologického vyšetření a ošetření. Mým cílem je zjistit, co pacienti proţívají, zda na ně působí strach z bolesti nebo strach ze samotného vyšetření či ze zvuku vrtačky. Zda je v silách dentálního týmu tyto obavy zmírnit, a jakým způsobem. Zjišťuji, zda mají pacienti dostatek informací o prevenci ve stomatologii, zda je pro ně vysvětlení lékaře srozumitelné. Zabývám se také ekonomickými důsledky, jeţ jsou nutností v řešení stomatologických problémů, které následně vyplývají z nesprávné péče o chrup.
Strana 6
Práce je rozčleněna do dvou základních částí – na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám analýzou psychologických aspektů v lékařské péči. Vycházím z teorií odborníků z lékařské psychologie, ošetřovatelství a stomatologie. Zabývám se motivací k prevenci ve stomatologii od dětství aţ do dospělosti. V praktické části vyhodnocuji analýzu psychologických aspektů v lékařské péči. Pouţiji metodu dotazování. Pomocí dotazníkového šetření zjišťuji u respondentů, zda povaţují prevenci za součást svého ţivota, zda pociťují strach před a během ošetření a co je toho nejčastější příčinou. Zabývám se otázkou, zda pacienta ovlivňují emoce v přístupu ke stomatologické péči a zda je prevence ovlivněna ekonomickými faktory.
Strana 7
Teoretická část 1. Psychologické aspekty v lékařství Medicína je v současné době oborem, který se velmi rychle rozvíjí. Je moţno léčit nemoci, které ještě před několika desítkami let byly velmi těţce léčitelné nebo se nedaly léčit vůbec. Vyvíjejí se vyšetřovací metody, léčba, přístup odborníků z lékařských i nelékařských oborů k pacientům, ale také přístup pacientů ke svému zdraví a prevenci. Velkým přínosem je také rozvoj psychologie v medicíně. Lékaři i zdravotní sestry se vzdělávají v oboru psychologie v rámci celoţivotního vzdělávání a toto se stává přirozenou součástí jejich profese. Plnohodnotným oborem v medicíně je lékařská psychologie.
1.1 Lékařská psychologie „Lékařská psychologie je aplikovaným psychologickým oborem majícím interdisciplinární charakter. Představuje aplikaci psychologických poznatků ve zdravotnictví - lékařem. Lékařská psychologie je oborem zabývajícím se především psychickými aspekty vztahu a interakce lékaře, pacienta, jakož i vazbou na relevantní jedince či skupiny z pacientova sociálního prostředí (příbuzní, přátele) na vědomé, ale též nereflektované úrovni“1 Lékařská psychologie je obor psychologie, který integruje v léčbě nemocí psychologické přístupy. Při porušení zdraví, tedy léčbě nemoci, se uplatňuje vţdy i pacientova psychická sloţka - jeho nezdolnost, zvládání, schopnost čelit a vyrovnat se s ţivotními těţkostmi a další psychosociální vlivy v celém kontextu choroby a jejího proţívání. Lékař je s osobností a psychosociálními faktory nemoci u jedince seznámen, ovládá biopsychosociální přístup ke zdraví a nemoci a léčí pacienta komplexně- klinickými a psychologickými dovednostmi. Tato integrita je předpokladem úspěšného výkonu povolání. „Lékařská psychologie má vztah k jiným vědním oborům jako je klinická psychologie a psychologie zdraví, duševní hygiena a výchova ke zdraví, filozofie a sociologie, psychoterapie, sociální psychologie a vývojová psychologie.“2 .
1
VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s. 15 RAUDENSKÁ, Jaroslava, JAVŮRKOVÁ, Alena. Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada Publishing a.s ,2011,s. 20 2
Strana 8
1.2 Psychologie zdraví Psychologie zdraví je zaměřena na prevenci, to je na jedince relativně zdravé, ne na nemocné. Zdravý člověk, ale můţe být odlišně definován lékařem, sociologem nebo psychologem. Lékař ho můţe charakterizovat jako jedince bez přítomnosti nemoci, sociolog jako fungujícího ve všech daných sociálních rolích a psycholog jako člověka, který se dokáţe vyrovnat a zvládnout ţivotní úkoly a těţkosti. „Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duševní) stav člověka a znamená nepřítomnost nemoci. Zdraví může být chápáno subjektivně i objektivně. Subjektivně zdráv je ten, kdo se cítí zcela dobře, nemá žádnou zdravotní potíž; celkem zdráv, pokud má drobnou potíž; objektivně zdráv, pokud se cítí dobře a nebyla u něho zjištěna žádná nemoc“. 3 „Zdraví nelze chápat jako něco definitivního, něco v čem lze nalézt „ změřitelný konec“, ale jako proces, v němž je možný maximální rozvoj, daný možností organizmu. Jako životní proces se zdraví mění okamžik od okamžiku spolu s proměnami systému organizmusprostředí. A právě toto přizpůsobování nárokům okolního přírodního a sociálního prostředí, je důvodem toho, že zdraví člověka nelze chápat jinak než jako dynamickou skutečnost.“ 4
1.3 Psychologie nemoci Při vymezování tohoto pojmu je vhodné vycházet zpět z pojetí jednoty a celistvosti organismu a prostředí. Tento přístup umoţňuje chápat nemoc stejně jako zdraví v rovině ţivotních procesů člověka, které se odehrávají v systému člověk a prostředí. Nemoc pak není ničím jiným neţ poruchou tohoto systému. Nemoc má stejně jako zdraví svůj aspekt biologický, psychický a společenský. Slovo nemoc je definováno jako porucha zdraví. Nemoc, na rozdíl od pocitu zdraví, přináší potíţe. Je pro většinu lidí náročnou ţivotní situací, která je vnímána často jako obtíţně zvládnutelná, někdy jako nezvládnutelná. Během nemoci dochází k neuspokojování celé řady potřeb, vyţaduje určitou míru adaptace na novou situaci, vyrovnávání se s nepříznivými, často bolestivými projevy, klade zvýšené nároky na jedince v náhle změněných podmínkách.5
3
RAUDENSKÁ,Jaroslava,JAVŮRKOVÁ,Alena. Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada Publishing a.s.,2011, s. 19 4 ZACHAROVÁ,Eva, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publiching a.s., 2011, s.112 5 ZACHAROVÁ,Eva, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publiching a.s., 2011, s.114
Strana 9
Strach z nemoci a léčení má obvykle kaţdý nemocný člověk. Jedná se hlavně o různá nepříjemná vyšetření, kdy strach můţe být silnější neţ nemoc samotná. Psychický stav pacienta můţe být umocněn i nevhodnou atmosférou čekárny, ambulance. V odborné literatuře je popsáno i několik zdrojů strachu. “Mezi ně patří vrozená přecitlivělost, úzkostlivá hyperprotektivní výchova, přehnané zdůrazňování zdravotních rizik, vyprávění strašidelných historek, sledování nevhodných filmů, strašení lékařem, injekcemi, pobytem v nemocnici, popisování lékařských úkonů, sdělování nepříjemných zážitků a zkušeností se zdravotníky a léčbou.“6 Úzkost je nepříjemný proţitek a stav. Na rozdíl od strachu si pacient neuvědomuje její bezprostřední příčinu, tedy určitý předmět či situaci, které ji vyvolávají. Je reakcí na tušené a neznámé nebezpečí a bývá zpravidla nepříjemnější neţ strach, neboť očekávání něčeho nemilého a neznámého je horší neţ událost sama, je-li jasně poznána. Úzkost běţně přechází ve strach a naopak a nelze je přesněji oddělit. V praxi se setkáváme častěji se strachem u vnitřně stabilnějších pacientů, naopak úzkost bývá příznačná pro lidi méně vnitřně stabilní.7 V oblasti fyziologických změn se úzkost a strach projevují spíše nespecificky a zasahují prakticky všechny orgány a funkční systémy. Bývá zrychlená činnost srdce (tachykardie, vyšší krevní tlak), dýchání shledáváme rychlejší či zpomalené (zatajování dechu), pocit sucha v ústech, naopak vzrůstá potivost kůţe, zvyšuje se svalové napětí. Na první pohled mívá výrazně úzkostný jedinec vyděšený výraz, jeho mimika je málo diferencovaná, v obličeji je bledý, celkově působí dojmem strnulosti a tenze, jeho pohyby bývají hůře koordinované, nepřesné. Strach a úzkost člověka doprovázejí celý ţivot, ovšem jejich forma a intenzita se mění vlivem řady okolností, včetně věku. Předpokládáme, ţe dispozice k úzkosti a strachu jsou vrozené a v extrémních případech do značné míry určitě dědičné, i kdyţ je lze přesto modifikovat vlivy prostředí (výchova, psychoterapie). 8
1.4 Přístup lékaře k pacientovi „Vztah mezi lékařem a pacientem je dán vzájemným očekáváním a tím, do jaké míry jsou tato očekávání naplňována oběma stranami.“9
6
ZACHAROVÁ,Eva, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publiching a.s., 2011, s.144 7 VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s .236 8 VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s .237 9 VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003,s.121
Strana 10
Cílem psychologického přístupu je porozumět individualitě pacienta, psychologicky pacienta vést, chovat se k němu tak, aby se cítil bezpečně. To umoţňuje empatie a projevy osobního zájmu lékaře o to, co pacient proţívá. Pokud lékař pacientovi rozumí a dá mu to najevo, vzbuzuje v něm důvěru. Někteří pacienti dále ţádají od lékaře pomoc v adaptaci na nemoc a při řešení problémů 10 Vztah mezi lékařem a pacientem je určován jejich rolemi a očekáváním. Rozeznáváme paternalistický, direktivní model vztahu mezi lékařem a pacientem a partnerský, nedirektivní přístup k nemocnému. Sebepoznání sniţuje pravděpodobnost vzájemných nedorozumění. Nejčastější problémovou oblastí je vztahová asymetrie a přenášení dřívějších zkušeností a pocitů na chování druhého. Spolupráce pacienta s lékařem je výsledkem vzájemného vztahu a komunikace. Dobrá spolupráce vede pacienta, aby plně a včas informoval lékaře o všem důleţitém a spolehlivě dodrţoval jeho doporučení a nařízení včetně ordinace.11 Většina pacientů vnímá svého stomatologa jako odborníka, který jim pomůţe vyřešit problém a chápe zubní ošetření jako normální. Ale i v dnešní době se setkáváme s pacienty, kteří přicházejí do ordinace zubního lékaře ojediněle a většinou s akutní bolestí. Jsou vystrašeni, obávají se ošetření a moţné bolesti a bohuţel chtějí vyřešit pouze akutní problém a na další plánované ošetření se jiţ nedostaví. Je jim vysvětlen problém, který je trápí, řešení problému a moţné komplikace, které mohou nastat. Komunikace je jedním z nejdůleţitějších aspektů, které provázejí pacienta při návštěvě lékaře.
1.5 Komunikace Pro všechny, kteří pracují v pomáhajících profesích je důleţitá oblast sociálních dovedností. Ošetřovatelská praxe klade důraz na schopnost interakce na přední místo. Komunikace ve zdravotnictví je v mnoha ohledech specifická. V běţném ţivotě komunikace podléhá určitým pravidlům, normám, etiketě. Ve chvíli, kdy lékař a zdravotní sestra vstupuje do interakce s pacientem, se však tyto nastavené hranice bortí. Sestra se v rámci ošetřovatelského procesu ptá na velmi citlivé záleţitosti, o kterých se jinak ve společnosti nemluví, dotýká se nejrůznějších částí jejich těla a dokonce provádí i bolestivé úkony. Proto je důleţité, aby sestra uměla vytvořit atmosféru důvěry a bezpečí, aby s pacientem navázala vztah zaloţený na úctě a respektu. Vytvoření takového vztahu mezi sestrou a pacientem je však nemoţné bez
10
RAUDENSKÁ,Jaroslava,JAVŮRKOVÁ,Alena. Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada Publishing a.s.,2011,s.81 11 JANÁČKOVÁ,Laura, WEISS,Petr. Komunikace ve zdravotnické péči, Praha :2008, s. 134
Strana 11
efektivní komunikace. Sestra musí umět komunikovat s pacientem, ale i s členy celého týmu. Bez dobré komunikace není moţná dobrá spolupráce. Všichni se mohou naučit základní pravidla efektivní komunikace. Vyţaduje to určité předchozí vědomosti, zkušenosti, dovednosti a vlastně celoţivotní učení. I zdravotničtí pracovníci musí na sobě neustále pracovat, aby jejich komunikace byla nejen dobrá, ale stále lepší a lepší. V praxi rozlišujeme tři druhy profesionální komunikace: 1. sociální komunikace je běţný hovor, kontakt s nemocným. 2. specifická komunikace je oblast, kdy sdělujeme důleţitá fakta, motivujeme pacienta k další léčbě, působíme edukačně. 3. terapeutická komunikace se odehrává často formou rozhovoru s pacientem. Při denním kontaktu s nemocným člověkem poskytuje oporu a pomoc v těţkých chvílích rozhodování, přijímání nepříjemných či velmi závaţných skutečností.12 Nedílnou součástí vztahu sestra-pacient je empatie. Empatie je schopnost vcítit se do toho, co pacient v souvislosti s nemocí a svoji změněnou situací proţívá. Je to pochopení zkušenosti jiného člověka. Je to schopnost vidět situaci z pohledu někoho jiného, je to participace na pacientově světě. Empatická sestra chápe pacientovu zkušenost s nemocí, stanovuje s pacientem ošetřovatelské cíle a přizpůsobuje ošetřovatelské intervence tak, aby byly tyto cíle naplněny. 13
1.6 Verbální komunikace Verbální komunikací se rozumí sdělování prostřednictvím slov, řeči. Jde o sdělování obsahů zpráv a informací. Pro srozumitelnost jakéhokoliv verbálního sdělení je důleţité kontrolovat, co chceme říci a jak to chceme říci.14 Chceme-li, aby naše komunikace byla efektivní a přinesla to, co očekáváme, musíme sledovat řadu prvků z oblasti verbální i neverbální. Dobře komunikovat neznamená jen zvolit slova, je důleţité věnovat pozornost dalším prvkům jako jsou rychlost řeči, hlasitost, pomlky, výška hlasu, přítomnost embolických slov(slovních parazitů), délka projevu, intonace. 15
12
VENGLÁŘOVÁ,Martina, MAHROVÁ,Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry, Praha: 2006,s.18 ŠPATENKOVÁ,Naděţda,.KRÁLOVÁ, Jaroslava. Základní otázky komunikace, Praha: 2009,s. 105 14 ŠPATENKOVÁ,Naděţda,.KRÁLOVÁ, Jaroslava. Základní otázky komunikace, Praha: 2009, s. 107 15 VENGLÁŘOVÁ,Martina, MAHROVÁ,Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry, Praha: 2006,s.19 13
Strana 12
Kritéria úspěšné verbální komunikace: 1. Jednoduchost - sdělení musí být stručné, jasné. Pouţíváme běţné slovní obraty, ověřujeme, zda nemocný porozuměl sdělovanému. Je třeba v úvodu rozhovoru ověřit aktuální schopnost porozumět, příliš jednoduché sdělení působí devalvačně. 2. Stručnost - v situaci, kdy jsme nemocní, máme tělesné obtíţe, obavy, nejasná očekávání, jsme citliví na čas. Stručná informace působí profesionálně. 3. Zřetelnost - při komunikaci s nemocným musíme jasně vyjádřit podstatu věci. Problematická jsou dvojsmyslná sdělení, přílišná zobecnění , osobní názory. 4. Vhodné načasování - při přípravě rozhovoru je nutné zváţit všechny souvislosti. Načasovanou zohledňujeme zvláště u závaţných témat. Podmínkou je klid pro sdělení, soukromí, nerušený prostor, dostatek času. 5. Adaptabilita - přizpůsobení stylu hovoru reakcím nemocného. Sledujeme jeho odpovědi, všímáme si neverbálních projevů. 16
1.7 Neverbální komunikace Neverbální komunikace je nejjednodušeji definována jako řeč těla. Patří k ní všechny projevy, které vysíláme, aniţ bychom mluvili a i ty, kterými řeč doprovázíme. Neverbální komunikaci pouţíváme k tomu, abychom její pomocí řeč podpořili, nebo také úplně nahradili. Její pomocí vyjadřujeme emoce, své interpersonální postoje. Pouţíváme ji k sebeprezentaci. Řeč těla je upřímnější neţ verbální projev. Ve zdravotnické praxi jsou projevy neverbální komunikace velmi významné. Potřeba porozumění je zde velká, stejně jako navázání vzájemné důvěry. Naši pacienti se nacházejí v náročné ţivotní situaci s doprovodným emocionálním proţitkem a my jim při ošetřování vstupujeme do zóny, kde pouštějí jen své nejbliţší. Je proto významnou a důleţitou dovedností sestry vyznat se v řeči těla, umět pracovat se svými neverbálními projevy a umět naslouchat neverbálním projevům svých pacientů. 17Ale zejména pracovat i se svou řečí těla, jak na straně lékařů tak ostatního personálu.
1.8 Specifika komunikace s dětským pacientem Při komunikaci s dítětem je nutné dodrţovat určitá pravidla. Do zubní ordinace přicházejí se svými rodiči děti uţ od jednoho roku věku. Seznamují se s prostředím, s novými lidmi, kteří 16 17
VENGLÁŘOVÁ,Martina, MAHROVÁ,Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry, Praha: 2006,s 20 VENGLÁŘOVÁ,Martina, MAHROVÁ,Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry, Praha: 2006, s.39
Strana 13
se pohybují v jeho blízkosti. S batoletem je důleţité navázat kontakt, usmívat se, mluvit na něj něţně. Vhodné jsou doteky, hlazení. Je dobré pokud lékař oslovuje dítě stejnou podobou jména jako jeho rodiče. V tomto věku je normální negativismus a vzdor dítěte, dítě si uvědomuje svoji individualitu. Dětský pacient není schopen racionálně pochopit význam všeho co se s ním děje a zpravidla není dobrovolným pacientem. Komunikace s dětmi předškolního věku je nepatrně jednodušší. Je dobré pouţívat jednoduchá slova, krátké věty a průběţně svou činnost doprovázet slovním komentářem. Nepřerušujeme dítě, pokud nám potřebuje něco sdělit, nešetříme pochvalou a oceněním. Nikdy dětem nelţeme! To je důleţité pro zachování důvěry mezi lékařem a dětským pacientem. V pubertálním věku jsou chlapci i děvčata poněkud citlivější. Hůře vnímají bolest, hůře zvládají strach, úzkost, jsou méně komunikativní. Respektujeme pacientovo soukromí, přistupujeme ke kaţdému dospívajícímu jako k jedinečné originální osobnosti.
1.9 Komunikace s dospělými Dospělost lze z časového hlediska rozdělit na dospělost časnou (20-30let), střední (30-50let) a pozdní (50-65 let). Stáří počítáme od 65 let a výše. Dospělost lze označit i jako věk, ve kterém se stýkají vývojové síly rozvoje a stárnutí. Rozvoji i stárnutí, jenţ je nevratné, podléhají všechny stránky člověka-duševní, tělesná, sociální a duchovní, byť značně nerovnoměrně a individuálně.18 Dospělý člověk přichází zpravidla do ordinace dobrovolně, přichází, protoţe chce a hledá ve zdravotnickém zařízení pomoc. Pokud se rozhodne, můţe kdykoliv odejít z čekárny, ale i z ordinace. Tento pocit kontroly nad situací jim dává jistou moc a redukuje proţitek stresu. Muţi se mnohdy bojí více neţ ţeny, ale snaţí se svůj strach popírat. Naopak ţeny ve většině případů ventilují své emoce navenek. Je důleţité pacienta vyslechnout a nabídnout mu pomoc. Měli bychom mít dostatek času, věnovat se pacientovi a pokud moţno okamţitě vyřešit jeho problém. Do ordinací přicházejí také pacienti mentálně postiţeni či jinak handicapováni. Přístup dentálního týmu k těmto pacientům je mnohdy velmi osobní. Lékař a zdravotní sestra se snaţí navodit přátelskou atmosféru, rozhovor je veden na jiné téma. Tito pacienti jsou otevření, dávají najevo své potřeby a pocity, záleţí na jejich momentální náladě.
18
VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s .45
Strana 14
Ošetření bývá ve většině případů úspěšné. V případě opakovaného neúspěšného ošetření jsou tito pacienti odesílání do fakultní nemocnice k ošetření v celkové anestezii.
2. Popis a analýza emocí ve stomatologii Medicína je dnes na velmi vysoké úrovni, pacient je rovnoprávným partnerem lékaře. Společně rozhodují o kaţdém vyšetření, způsobu léčby, pacient musí být informován o všech rizicích a moţných neţádoucích účincích léčby. Je vyţadován písemný informovaný souhlas pacienta ke všem vyšetřením a ošetřením. Komunikace mezi pacientem a lékařským i nelékařským personálem je nedílnou součástí celého procesu, kterým pacient prochází. Je nesporné, ţe se pacient obává vyšetření samotného, následného ošetření, bojí se bolesti, mnohdy dochází ke změně chování z důvodu psychického vypětí. Nezastupitelnou roli hrají emoce, psychické vypětí, strach, očekávání bolesti. A právě strach z bolesti bývá nejsilnějším emočním aspektem většiny pacientů. Lékaři a zdravotní sestry se denně dostávají do konfrontace s tímto proţitkem a jejich úkolem je svým přístupem k pacientovi navést přátelskou atmosféru a dotyčného uklidnit. Mnohdy jsou pacienti právě v důsledku obav o vlastní zdraví podráţděni, nervózní a někdy také agresivní. Ve stomatologických ordinacích je strach z bolesti alfou a omegou většiny nezodpovědných pacientů, kteří navštěvují svého zubního lékaře pouze v případě akutního problému. Přístup člověka k sobě a ke svému zdraví se rodí jiţ v útlém dětském věku, kdy rodiče přicházejí se svými dětmi k zubnímu lékaři. Dítě by mělo navštívit zubního lékaře jiţ kolem prvního roku věku. Rodiče jsou seznámeni se stravovacími návyky a s potřebnou péčí, kterou by měli věnovat mléčným zoubkům svého dítěte. Je velmi ţádoucí, aby se první návštěva obešla bez nutného ošetření. Dentální tým věnuje dítěti veškerou svou pozornost, ale to je stále v bezprostřední blízkosti svých rodičů. Velmi důleţitý je také postoj rodičů k zubnímu ošetření. Jakmile má dítě z domova kladný vztah k pravidelným zubním prohlídkám a správným způsobem je pečováno o jeho chrup, bývá dítě velmi dobře spolupracujícím pacientem. V opačném případě se setkáváme s dětmi neošetřitelnými a toto bohuţel přetrvává aţ do pozdějšího věku a nezřídka aţ do dospělosti. Důleţitou roli hraje také správná ţivotospráva. V dnešní době, kdy děti mají stravu s přemírou cukru, a slazených nápojů je těţké udrţet chrup dítěte zdravý.
Strana 15
2.1 Emoce „Emoce jsou celkové reakce organismu na situaci, provázené stavem příjemného nebo nepříjemného ladění resp. tělesnými změnami jako je např. strach, vztek, nuda, smutek, pláč.“19 Podle subjektivního hodnocení je emoce moţné rozdělit na libé (radost) a nelibé (strach, bolest).
Podle
charakteru
výsledné
činnosti
pak
na
emoce
mobilizující
(zlost)
a demobilizující (smutek). Emoce jsou řízeny z limbického systému, a to jak z podkorových, tak korových oblastí. Velký význam mají pravděpodobně také různé mediátorové systémy mozku. Emoce jsou společné pro celý ţivočišný druh a jejich somatické projevy mohou být signálem pro ostatní členy druhu.
20
Pozitivní emoce nejsou negativní charakteristikou ţivotní situace
ohroţeny, mají právě opačné moţnosti. Mohou „v klidu a míru“ rozšiřovat myšlenkový obzor osob, které je proţívají. Mohou je podněcovat k rozvinutí často velice široké palety ţivotních aktivit. Negativní emoce nejsou nedostatkem kladných emocí, ale každý z nás má do určité míry na sobě nezávisle zároveň jak určitou míru radosti, tak i starostí. Přitom nejen celková výše kladných a záporných emocí je individuálně odlišná. I poměr kladných a záporných emocí je v kaţdém z nás různý. V průběhu času se však jak relativní výše obou druhů emocí, tak i jejich poměr u každého z nás mění. 21
2.2 Úzkost a strach Lékaři i zdravotní sestry se denně při výkonu své velmi náročné profese setkávají se strachem a úzkostí pacientů a jejich příbuzných. Pacienti se obávají vyšetření a zákroků, které je čekají, mají strach z utrpení, z bolesti. Příbuzní se obávají toho, ţe jejich blízký člověk bude trpět a špatně snášet poţadovaný zákrok, mají obavy z toho, ţe jim nemohou pomoct, ţe budou bezmocní. V zubním lékařství je strach snad nejskloňovanějším pojmem vůbec. Ať uţ se jedná o strach z vyšetření, ošetření či strach z bolesti. Pacient se nachází v prostředí pro něj dosti emocionálně náročném, cítí napětí a čeká na výsledek stomatologické prohlídky.
19
Ing.MALÁKOVÁ Jolana.Ottova encyklopedie A-Ţ,Praha:Ottovo nakladatelství s.r.o.,2004,s. 246 LANGMAJER,Miloš. Základy lékařské fyziologie, Praha: Grada Publishing a.s., 2009, s. 285 21 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie vděčnosti a nevděčnosti, Praha: Grada Publishing a.s, 2007 s. 64 a 68 20
Strana 16
Strach definujeme jako nepříjemný proţitek vázaný na určitý předmět nebo situaci, které v jedinci vyvolávají obavu z ohroţení. Je tedy reakcí na poznané nebezpečí a má signální, a obrannou funkci. Ohroţení můţe být vnější (například nepříjemné zvuky z vedlejší ordinace) nebo vnitřní (strach, ţe danou situaci nezvládne). Často jsou tyto faktory vyvolávající
strach
navzájem
propojeny,
protoţe
lidská
představivost,
zkušenosti
a schopnost předvídat způsobují, ţe oba světy, subjektivní i objektivní, mnohdy splývají. Strach můţe být reálný, v očích druhých pochopitelný, nebo nereálný, iracionální. 22 Podle Zacharové a Šimíčkové (2011) mohou předmětem strachu být: Bolest, kterou člověk zná z předchozích onemocnění, vyšetření, nebo dokonce vyprávění. Strach z bolesti je nejčastějším pocitem pacientů, se kterým se ve stomatologických ordinacích setkáváme. Ztráta ţivotních moţností - bojí se neschopnosti pracovat, bavit se, starat se o rodinu. Mnohdy ani po větších stomatologických zákrocích pacienti nechtějí přerušit pracovní proces, většinou se bojí o své pracovní pozice. U závaţných stomatologicko-onkologických onemocnění můţe rovněţ dojít ke strachu ze znetvoření obličeje-deformaci obličejových kostí. Strach ze smrti a umírání stojí v pozadí i lehčích forem onemocnění, protoţe pacienti si některá onemocnění nedovedou vysvětlit a bojí se, jaké komplikace mohou vzniknout.
2.3 Bolest Bolest je jevem, který leţí na pomezí fyziologie a psychologie. Je to nepříjemný smyslový a emoční záţitek spojený obvykle s aktuálním či potencionálním poškozením tkání, jeţ souvisí s poruchou fyziologické povahy nebo vnějším násilím. Bolest je varovným signálem a má ochrannou funkci. Upozorňuje, ţe došlo k poškození organismu nebo ţe poškození můţe záhy nastat. Jedince svým nepříjemným emočním doprovodem nutí k jejímu odstranění, tedy i k odstranění příčiny bolesti. V určitém okamţiku přestává být signálem poškození, tedy příznakem, a stává se sama nemocí vyţadující léčení. 23 Kaţdý člověk zná bolest z vlastní zkušenosti. S největší pravděpodobností je bolest první záţitek lidské bytosti, v bolestech se rodí a v bolestech velmi často umírá.
22
VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s .236 ZACHAROVÁ,Eva, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publiching a.s., 2011, s. 138 23
Strana 17
Je tak silným emočním vjemem, ţe se lidé právě bolesti bojí nejvíce. V dnešní době je bolest vnímána podstatně intenzivněji neţ v minulosti, díky pohodlnějšímu a jednoduššímu způsobu ţivota. Ve stomatologické ordinaci se s pojmem strachu z bolesti setkáváme kaţdodenně, a proto je nabídka ošetření v lokální anestezii nedílnou součástí kaţdodenní práce. Ošetření je pro pacienta snesitelnější, stává se spolupracujícím pacientem. Ošetření takového pacienta je pro dentální tým jednodušší. V praxi rozeznáváme čtyři základní typy bolesti: 1. Akutní bolest zpravidla vzniká na základě poškození pletiva mechanicky, nebo nemocí. Při její silnější intenzitě představuje velkou zátěţ, na kterou jedinec reaguje výraznými fyziologickými změnami odpovídajícími první fázi stresu, kdy člověk „bojuje“ nebo „utíká“. Prudce se zvyšuje krevní tlak, dýchání se prohloubí, můţe nastat „zatajení“ dechu, roste svalové napětí a podobně. Jedinec postiţený silnou akutní bolestí se snaţí odstranit její zdroj, k okolí se můţe chovat agresivně-případně i k sobě, aby nesnesitelné bolesti unikl 2. Chronická bolest je příznačná tím, ţe její příčina není známá. V takovém případě je sama sobě onemocněním. Jindy je její příčina neodstranitelná. Diagnostikujeme ji tehdy, trvá-li déle neţ půl roku. Nebývá zde výrazná fyziologická a reagování pacienta odpovídá, řečeno podle teorie stresu, fázi vyčerpání. Postiţený chronickou bolestí proţívá bezmocnost, mnohdy nastoupí deprese, pravidelně se vyskytují poruchy spánku, sniţuje se chuť k sexuálnímu styku, pacient mění své chování a omezuje sociální kontakty, uzavírá se do sebe a ţije bolestí. 3. Bolest rekurentní je epizodická, záchvatovitá a svým průběhem pro pacienta nevypočitatelná. Zvláště nepříjemná je bolest útrobní. Špatně ji pacient snáší zejména proto, ţe je spojena s jejím očekáváním, tedy i se strachem, jenţ ji pak pochopitelně zvýrazní. 4. Bolest procedurální vzniká jako bezprostřední následek určitých výkonů, jako jsou endoskopická vyšetření, lumbální funkce a podobně. 24 Tolerance a snášení bolesti je individuální záleţitostí. Ze své praxe pozorujeme, ţe není velký rozdíl v toleranci bolesti mezi muţi a ţenami. Často záleţí na momentální náladě, únavě jak pacienti bolest zvládají. Je známo, ţe intenzita bolesti v dopoledních hodinách klesá, odpoledne ustupuje a vrací se večer a v noci. Nejlépe je bolest snášena zhruba mezi třicátým
24
VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s. 225-226
Strana 18
a padesátým rokem ţivota, nejhůře bolest snášejí mladiství. Naopak děti bývají velmi tolerantní k bolesti a často zvládají i náročnější zákroky velmi dobře. Mnohdy je uklidňujícím momentem pro pacienta jen přítomnost lékaře. Pacienti si vytvářejí velmi úzký vztah ke svému ošetřujícímu lékaři, uklidní se, zbaví se úzkosti a strachu. U bolesti lze rozlišovat tři vzájemně propojené stránky: 1. Smyslovou (senzorickou) - souvisí především lokalizací bolesti a posouzením intenzity a kvality samotným pacientem. 2. Emoční - týká se především motivace a tendencí bolest zmírnit a odstranit. 3. Hodnotící - zde se nejvíce uplatňuje myšlení. Jedinec srovnává současnou bolest se svými dřívějšími zkušenostmi, vytváří si očekávání o dalším vývoji bolesti a na základě toho pak jedná. 25 Z hlediska odezvy lze bolest pozorovat v rovině: 1. Subjektivní (psychické) - tato rovina je vázána zvláště na proţívání a projevuje se hlasově a řečově (stíţnosti, sténání). 2. Vnějškově pozorovatelného projevu - např. reflexní staţení ruky, změna výrazu obličeje, úlevná poloha těla. 3. Fyziologické a biochemické - např. větší produkce serotoninu. 26 Při stomatologickém ošetření se setkáváme s akutní bolestí. Projevovaná akutní bolest, pokud se nejedná o bolest extrémně silnou, má i sociální funkci a je „voláním o pomoc“. Také proto samotná přítomnost lékaře bolest subjektivně mírní. Akutní bolest se zmírní, můţe-li se pacient volně projevovat a podaří-li se dosáhnout svalového uvolnění. Toho můţeme dosáhnout tím, ţe pacienta vyzveme, aby zhluboka dýchal, uklidnil se a uvolnil. Bolest zmírníme také odvedením pozornosti, např. dotazy na různé údaje. Je nesmírně důleţité dát pacientovi najevo, ţe víme jak mu je, čili jsme empatičtí. Je na místě pacientovi sdělit, ţe bolest jakkoliv nepříjemná jednou skončí. Je nutné být s pacientem v komunikačním kontaktu nejen slovně, ale i dotykově.
25 26
VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s.225 VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s.225
Strana 19
3. Motivace k prevenci ve stomatologii V dnešní moderní době by měla být pravidelná návštěva zubního lékaře jiţ nedílnou součástí ţivota kaţdého jedince. Je kladen veliký důraz na prevenci a předcházení nemocí. Lidé se o nutnosti prevence dozvídají z televize, novin a časopisů, z internetu a samozřejmě od svého lékaře. Moderní zubní lékařství je především zaměřeno na prevenci onemocnění dutiny ústní, zejména na prevenci onemocnění zubního kazu. Součástí preventivní prohlídky je motivace a instruktáţ pacienta k provádění účinné ústní hygieny, výţivové poradenství, moţnost fluoridace, prevence ortodontických anomálii. Zdravotní sestra zajišťuje zdravotně výchovnou činnost, podílí se na edukaci pacientů, popřípadě rodičů. Základem úspěchu je objasnění problému, dostatečný přísun informací, nácvik potřebných dovedností v péči o dutinu ústní. Zdravotní sestra vytváří pozitivní psychologické klima, vstřícnost a ochota zvyšují důvěru ke spolupráci. Důleţitým aspektem jsou ve stomatologii informace. Pacient očekává od svého lékaře vysvětlení celého průběhu vyšetření, zodpovězení případných dotazů a v neposlední řadě také uklidnění pacienta. V dnešní době jiţ nezanedbatelná část pacientů pravidelně navštěvuje také dentální hygienistku. Zajímá je, jak se správně starat o chrup a dutinu ústní, jak předcházet onemocnění a jejích komplikacím, co mohou ovlivnit vlastní péčí. Ještě v nedávné minulosti byly u většiny seniorů viděny zubní náhrady, ale dnešní trend také díky informovanosti pacientů a rozsáhlé prevenci směřuje k udrţení vlastního chrupu aţ do velmi vysokého věku. Prevence a motivace k prevenci je důleţitá jiţ u dětí po erupci prvních zubů dočasné dentice. Rodiče jsou informováni o nutnosti první návštěvy ve stomatologické ordinaci se svým dítětem pediatrem. Jsou poučeni o stravovacích návycích, o správné a účinné hygieně. I přesto je chrup dětí v dnešní době ve velmi špatném stavu. Je velmi ţádoucí, aby se první preventivní prohlídka obešla bez nutného ošetření. Děti získávají důvěru a nebojí se přijít znova. A následně pravidelné půlroční prohlídky, dostatečná hygiena a správná ţivotospráva bývají zárukou toho, ţe nebude docházet ke kazivosti chrupu.
Strana 20
Dle zákona č. 48/ 1997 o veřejném zdravotním pojištění § 29 se v oboru zubní lékařství provádí preventivní prohlídka: -
u dětí a dorostu ve věku 18 let dvakrát ročně
-
u těhotných ţen dvakrát v průběhu těhotenství
-
u dospělých jedenkrát ročně
3.1 Motivace pacienta Motivací určitého jednání v psychologii míníme skutečnost, ţe lidské chování není náhodné, nýbrţ vychází z určité aktualizované potřeby, jeţ zpravidla v lidském organismu vytvářejí napětí. Stává-li se subjektivně nepříjemným, začínáme jednat s cílem napětí odstranit tím, ţe jeho zdroj a neuspokojenou potřebu v dostatečné míře uspokojíme. 27 Onemocnění nebo jiná újma na zdraví znamená vţdy negativní zásah do ţivota člověka, zásah týkající se i psychické stránky- osobnosti a motivace pacienta. Hodnotí ji a proţívá tím hůře, čím: -
nepříjemnější bezprostřední subjektivní dopad onemocnění má
-
menší je perspektiva brzké změny k lepšímu
-
je člověk bezmocnější a závislejší na okolí. Víme, ţe jedna, moţná nejvýraznější tendence lidského organismu, je směřování ke zdraví a plné funkčnosti, tedy k rozvinutému ţivotu.
-
je onemocnění závaţnější, tím více zasahuje do lidské motivační struktury, a to nerovnoměrně.
Nerovnoměrnost je dána druhem potíţí (psychické nebo více somatické), osobností nemocného (povaha, schopnost snášet negativní změny včetně bolesti) a úrovní sociálního zázemí (pomáhající rodina, osamělost).
3.2 Prevence a osvěta Prevence v obecném pojetí představuje strukturovaný soubor všech opatření a metod, jejichţ cílem je předcházet poškození zdraví, vzniku onemocnění či úrazu, včetně jejich komplikací a trvalých následků. Stejně tak jako v ostatních oborech medicíny, má prevence ve stomatologii tři stupně: primární, sekundární a terciární. 28
27 28
VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s. 74 DOSTÁLOVÁ,Tatjana.,SEYDLOVÁ,Michaela.Stomatologie,Praha:Grada Publishing a.s., 2008, s. 181
Strana 21
Primární prevence Primární prevence zahrnuje soubor metod a opatření, jeţ mají předejít vzniku patologického procesu, jímţ je ve stomatologii míněna kazivá ataka tvrdých zubních tkání, rozličné parodontopatie a ortodontické anomálie. V dnešní době je kladen důraz na pravidelné preventivní prohlídky, motivaci a instruktáţ pacienta k provádění účinné ústní hygieny, výţivové poradenství, moţnost fluoridace, prevenci ortodontických anomálií a úpravu dásňové a kostní morfologie 29 Sekundární prevence Sekundární prevence zahrnuje soubor metod a opatření, které mají jiţ vzniklý patologický proces zastavit nebo jeho progresi alespoň zpomalit. V rámci sekundární prevence se provádějí pravidelná stomatologická vyšetření, periodická snímkování podezřelých zubů, včasná diagnostika patologických procesů, jejich okamţitá terapie. Terciární prevence Terciární prevence zahrnuje soubor všech metod a opatření, jeţ mají odstranit vzniklé komplikace a zabránit další moţné progresi. Ve stomatologii je do této skupiny řazena léčba onemocnění zubní dřeně, chirurgická terapie, protetická sanace chrupu a psychoterapie. Při volbě typu terapie by měl ošetřující lékař vţdy zohlednit věk, pohlaví a profesi pacienta. 30
3.3 Edukace ve stomatologické péči Ve všech oborech medicíny jsou lékaři a zdravotní sestry povinni se ze zákona vzdělávat. Absolvují nespočet školení, odborných seminářů a konferencí na kterých se dozvídají nejnovější trendy v léčebných postupech, přístupech k pacientům, jaké jsou novinky v materiálech atd. Obecně se edukaci ve zdravotnictví věnuje zvýšená pozornost. Jde zejména o preventivní opatření výskytu zdravotních problémů a edukaci jiţ při přítomnosti choroby tak, aby došlo k minimalizaci komplikací a stabilizaci zdravotního stavu. Ve stomatologické praxi je edukace kromě lékaře v rukou dentálních hygienistů, zubních instrumentářek, všeobecných sester. Do procesu edukace vstupují tyto základní komponenty: -
edukant – příjemce edukace, zde musíme akceptovat věk jedince, sociální prostředí odkud pochází, ekonomické faktory, kulturní odlišnosti
29 30
DOSTÁLOVÁ,Tatjana.,SEYDLOVÁ,Michaela.Stomatologie,Praha:Grada Publishing a.s., 2008,s. 181 DOSTÁLOVÁ,Tatjana.,SEYDLOVÁ,Michaela.Stomatologie,Praha:Grada Publishing a.s., 2008,s.184-185
Strana 22
-
edukátor – poskytuje edukaci, v uvedeném případě jde o lékaře, zubní instrumentářku, dentální hygienistku, sestru, edukační konstrukt – jedná se o metodické pomůcky, standardy
-
edukační prostředí – místo, kde edukace probíhá (čekárna, ambulance)
Edukaci rozeznáváme: -
základní – poskytnutí prvotních informací, je zaloţena zejména na motivaci získat nové vědomosti, aktivizací postojů k vlastnímu zdraví
-
reedukační – je zaloţena na opakování informací, doplňování znalostí, kontrole dodrţování získaných informací
-
komplexní – jde o výchovu ke zdravému ţivotnímu stylu, k aktivní prevenci, můţe být rozdělena do několika etap, v našem případě hygienická péče o dutinu, výţiva aj. 31
Didaktické zásady při edukaci: -
názornost, přiměřenost
-
vědeckost, aktuálnost
-
zpětná vazba, soustavnost
-
trvalost, aktivita
Jako edukační metody ve stomatologických ambulancích můţeme rovněţ vyuţít: -
přednášku – tato metoda je vhodná zejména u primární prevence, je vyuţitelná ve školách,
vhodné
je
doplnění
přednášky
praktickou
instruktáţí,
diskusí,
brainstormingem, vizuálními metodami -
vysvětlování – tuto techniku lze aplikovat při pravidelném styku s klienty/pacienty, jde o předání nových informací a také o oţivení stávajících vědomostí a dovedností. 32
31 32
JUŘENÍKOVÁ,Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi.Praha:Grada Publishing a.s , 2010,s 42 JUŘENÍKOVÁ,Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi.Praha:Grada Publishing a.s , 2010, s 42
Strana 23
4. Ekonomické důsledky onemocnění Jiţ několik let víme, ţe hrazení lékařských výkonů ve stomatologii je jiné neţ v jiných oborech medicíny. Ale je nutno říct, ţe kaţdý pacient má právo vybrat si materiál, postup, který mu vyhovuje. Stomatologie rozlišuje tři druhy výkonů z hlediska úhrad: 1. Výkony plně hrazené pojišťovnou 2. Výkony částečně hrazené pojišťovnou 3. Výkony plně hrazené pacientem 1. Výkony plně hrazené pojišťovnou: Zde se řadí preventivní prohlídky, kontrolní vyšetření, běţné amalgámové výplně, extrakce, odstranění zubního kamene, totální náhrady chrupu, lokální anestezie, výplně mléčného chrupu, ošetření kořenových kanálků jednoduchými metodami. Hlavní problém tvoří výše cen, kterou zdravotní pojišťovny proplácí za jednotlivé stomatologické výkony a výrobky. Ceny, které pojišťovny proplácejí, totiţ nerespektují ekonomiku zubních praxí a jejich neregulované vstupní náklady (pronájem prostor, splátky, amortizace nákladných přístrojů a nástrojů, materiály, práce zubní laboratoře, platy zaměstnanců). Lékař prostě za svou práci nedostane více peněz, neţ jaká je cena pojišťovny. A to i přesto, ţe není problém dokázat prodělečnost řady výkonů a výrobků hrazených zdravotními pojišťovnami. Základní ekonomická pravidla dnes platí i v oblasti zdravotnictví. 2. Výkony částečně hrazené pojišťovnou: Do této skupiny patří většina protetických výrobků (korunky, můstky dlahy). Výše doplatků za výkony částečně hrazené pojišťovnou se na kaţdém stomatologickém pracovišti liší a jejich cena se odvíjí dle minutové sazby ordinace. Ta je vypočítána na konci daňového období v tzv. individuálních kalkulacích.
3. Výkony plně hrazené pacientem: Zde řadíme například výplně z kvalitního kapslového amalgámu, estetické „bílé“ výplně, pískování zubů, implantáty, provizorní snímatelné náhrady, ošetření kořenových kanálků moderními metodami, sluţby dentální hygienistky.
Strana 24
V ordinacích se stále více setkáváme s pacienty, kteří si vybírají nadstandardní postupy, materiály a chtějí investovat finanční prostředky do svého chrupu a zdraví.33
4.1 Analýza ekonomických aspektů Ve stomatologických ordinacích se setkáváme s různými přístupy pacientů k úhradám za nabídnuté výkony a materiály. Preventivní stomatologická prohlídka je ze zákona výkon plně hrazen pojišťovnou. Následná sanace chrupu a poté volba nejvhodnější výplně pro daný zub je domluvou mezi lékařem a pacientem. Lékař musí pacientovi vysvětlit, který postup je pro něj vhodný a jaké je finanční zatíţení pacienta při daném postupu. Pokud se pacient rozhodne pro estetickou „bílou“ výplň, je nutné mu podat informace o přímé platbě. V stomatologických ordinacích se setkáváme s pacienty, kteří volí tuto moţnost ať uţ s hlediska funkčního, tak s hlediska estetického. Náklady domácností na stomatologickou péči mohou být v případě nesprávné péče o chrup a dutinu ústní velmi vysoké. Proto je vhodné předcházet onemocněním chrupu a dutiny ústní správnou péčí. Stále větší důraz je kladen na dentální hygienu a její výhody. Sluţby dentální hygienistky nejsou výkony hrazené pojišťovnou, pacient si je v ordinaci musí uhradit sám. Některé zdravotní pojišťovny přispívají na dentální hygienu v rámci preventivních programů. Tohoto pacienti vyuţívají stále ještě velmi málo. Ale přesto se tato sluţba pomalu dostává do podvědomí pacientů, uvědomují si, ţe svou péčí mohou ovlivnit další kazivost chrupu a s tím spojené finanční náklady. Průměrné náklady na dentální hygienu v Karviné jsou šest set korun. Dále je nutné připočítat finanční náklady na dentální pomůcky (zubní pasta, zubní kartáček, mezizubní kartáček, jednosvazkový kartáček, ústní voda). Dentální hygienistka provede instruktáţ hygieny dutiny ústní, odstraní zubní kámen, provede pískování zubů a doporučí pacientovi vhodné dentální pomůcky. Pacient uhradí platbu přímo v ordinaci dentální hygienistky a u své zdravotní pojišťovny zaţádá o vrácení příspěvku na dentální hygienu.
33
Financovánístomatologicképéče-ZUBY.CZ[online](c)2004-2008[cit.27.09.2002]. Dostupné:http://www.rsivak.com/www/izuby.cz/financovani-stomatol-pece/financovani-stomatologicke-pece/
Strana 25
Náklady na stomatologickou péči u pacientů je nutno rozdělit podle rozsahu potřebné péče. Všechny finanční částky jsou uvedeny dle veřejně přístupného sazebníku Všeobecné zdravotní pojišťovny platného od 1.1.2014. Pro příklad uvádím několik modelových situací v časovém intervalu dvou let. Zdravý pacient: Při preventivní prohlídce je provedeno vstupní vyšetření-
368 Kč
Intraorální mezizubní RTG na pravou a levou stranu-
140 Kč
Kontrolní vyšetření po šesti měsících-
323 Kč
OPG vyšetření jednou za dva roky, včetně vyhodnocení-
345 Kč
Náklady celkem
-1176 Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou)
Zubní kaz je nejčastější onemocnění lidské populace a jeho diagnostika a léčba je mnohem jednodušší, pokud pacient pravidelně dochází na preventivní prohlídky Pacient trpící zubním kazem, který nezasahuje do dřeňové dutiny: U těchto pacientů se zvyšují náklady na péči. Ke vstupnímu vyšetření je třeba připočítat náklady na výplň. Vstupní vyšetření-
1176 Kč
Amalgámová výplň v jakémkoliv rozsahu a lokalitě-
242 Kč
Náklady celkem-
2018 Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou)
Tyto náklady na péči jsou v případě, ţe pacient trpí zubním kazem pouze na jednom zubu. Zde má pacient moţnost nadstandardní fotokompozitní „bílé“ výplně, jejichţ cena se liší podle rozsahu a pouţitých materiálů od 500-2000 Kč, která je plně hrazena pacientem. Pacient trpící zubním kazem zasahujícím do dřeňové dutiny: V tomto případě se jedná o komplikované onemocnění a náklady na ošetření se ke vstupnímu vyšetření zvyšují o endodontické ošetření postiţeného zubu a další následné ošetření. Vstupní vyšetření-
1176 Kč
Ošetření kořenových kanálků tří kořenového zubu-
795 Kč
Amalgámová výplň-
242 Kč
Náklady celkem-
2213 Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou)
I v tomto případě má pacient moţnost zvolit si nadstandardní výkon: Nadstandardní ošetření kořenových kanálků činí cca 800 Kč/ jeden kořenový kanálek Nadstandardní fokokompozitní „bílá“ výplň se pohybuje v rozmezí 500-2000 Kč Strana 26
Následné protetické ošetření oslabeného zubu- fasetovaná korunka-561 Kč úhrada zdravotní pojišťovny, 1500-2000 Kč je doplatek pacienta Metalokeramická korunka-561 Kč úhrada zdravotní pojišťovny, od 3000 Kč nutný doplatek pacienta. Pacient vyžadující extrakci zubu: Destrukce zubní korunky je tak rozsáhlá, ţe endodontické ošetření zubu jiţ není moţné a proto je nutná extrakce zubu. Ke vstupnímu vyšetření 1176 Kč je účtována zdravotní pojišťovně částka 80 Kč za aplikaci lokální anestezie a 168 Kč za extrakci zubu. Náklady činí-
1424 Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou)
Pacient s chybějícími všemi zuby potřebující totální náhrady zubů: V případě ztráty všech zubů v důsledku parodontozních změn je pacientovi nabídnuta kompletní náhrada chrupu. Horní totální náhrada-
3554 Kč
Dolní totální náhrada-
3617 Kč
Náklady obě náhrady celkem-
7171 Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou)
Je zřejmé, ţe náklady na stomatologickou péči se zvyšují u pacientů s většími zdravotními potíţemi, zejména pokud nedodrţují preventivní opatření. I zde se potvrdilo, ţe je nutné klást důraz na prevenci, ţe zdravý pacient stojí zdravotní pojišťovnu méně peněz neţ pacient nemocný a nečerpá finanční prostředky z vlastního rozpočtu.
Strana 27
Tabulka č 1.Výdaje domácností podle druhů péče (v mil. Kč)34
Léčebná péče 1.1 Lůţková péče 1.3 Ambulantní péče 1.3 Ambulantní péče(kromě 1.3.2) 1.3.2 Stomatologická péče Rehabilitační péče 2.1 Lůţková péče 2.3 Ambulantní péče
2000 3061 232 2829
2005 4840 268 4572
994 1835 427 349 78
1 500 3072 817 634 183
2008 12533 631 11 902
Index 2010 2010/2009 12 922 78,4% 924 89,8% 11 999 77,7%
2009 16481 1029 15 452
4551 5908 5091 86,2% 72,4% 7 351 9 544 6 907 1879 2939 2941 100,1% 1 493 2 437 2 188 89,8% 386 502 753 150,0% Zdroj: český statistický úřad
Výdaje domácností podle druhů péče (v mil. Kč) 12000
výdaje (mil. Kč)
10000
9,544
8000 7,351
6,907
6000 Řady1 4000 3072 2000
1835
0 2000
2005
2008
2009
2010
sledované období / roky
Zdroj: český statistický úřad Výdaje domácností na stomatologickou péči, které byly sledovány Českým statistickým úřadem v letech 2000-2010 se kaţdoročně měnily. Od roku 2000 aţ do roku 2009 měly výdaje na stomatologickou péči vzestupný charakter a v roce 2010 tyto výdaje začaly klesat. Je zřejmé, ţe v období finanční krize lidé omezují své výdaje a mezi ně patří i výdaje na stomatologickou péči. Lidé volí výkony a materiály plně hrazené zdravotní pojišťovnou.
34
Vladimíra Kalnická, Tisková konference, 5. dubna 2012, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Praha, http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vydaje_na_zdravotni_peci_v_cr_pr/ $File/csu_tk_zdravotnictvi_prezentace.pdf
Strana 28
Náklady na zařízení nové stomatologické ordinace jsou velmi vysoké a znamenají výrazné finanční zatíţení stomatologického zařízení. Dle veřejně dostupných katalogů dentálních firem jsou přiloţeny ceny přístrojového vybavení zubní ordinace. Náklady na zařízení stomatologické ordinace: -
Stomatologická souprava
– cca 300 000 Kč - 800 000 Kč
-
RWG zařízení (rentgen)
– 150 000 Kč
-
Horkovzdušný sterilizátor
– 40 000 Kč
-
Autokláv
– 150 000Kč
-
Amalgamátor
– 20 000Kč
-
Capmix (zařízení na přípravu amalgánu či jiné výplně v kapsli) – 20 000Kč
-
Vytvrzovací lampa
-
OPG (rentgenové zařízení pro panoramatické snímky) – 750 000Kč – 1 000 000 Kč
-
Pískovač
– od 20 000Kč – 8 000-20 000 Kč
Náklady na přístrojové vybavení stomatologické ordinace činí cca 1 500 000 – 2 000 000 Kč. Následuje nástrojové vybavení ordinace, které obsahuje základní stomatologickou sadu jako je zubní zrcátko, sonda, pinzeta, hladítko, malé a velké kuličkové cpátko. Základní zubní sada stojí cca 2000 Kč. Dále jsou pouţívány extrakční kleště na spodní i honí čelist v nákladech cca 1500 Kč za kus, páky, jehelce, upínače matric, nůţky. Náklady na materiálové vybavení jedné ordinace činí cca 20 000 Kč měsíčně. A v neposlední řadě musí být zmíněny platy zaměstnanců. Kaţdé stomatologické pracoviště má vypočítánu tzv. minutovou kalkulaci, podle které se odvíjí výše cen v daném zařízení.
Strana 29
Tabulka č.2 Struktura výdajů na zdravotnictví podle poskytovatele35 Zdravotní Veřejné Odvětví poskytovatele zdravotní péče pojišťovny rozpočty Nemocnice Zařízení ošetř. a ústavní soc.péče Samostatné ordinace lékařů Samostatné ordinace zubních lékařů Ostatní poskytovatelé ambulantní péče Lékárny, výdejny a jiní poskyt.zdrav.zboţí Provádění a správa veřejných zdrav.programů Zdravotní správa a zdravotní pojištění Ostatní Celkem
Soukromý sektor
53,1% 43,9% 6,8% 1,1% 8,3% 0,0% 13,8% 0,0% 9,3% 3,9% 0,0% 15,1% 7,7% 18,0% 3,5% 15,5% 0,0% 56,8% 0,3% 5,1% 0,0% 3,2% 10,6% 0,0% 1,4% 14,1% 8,5% 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: český statistický úřad
V této tabulce je poukázáno na to jaké výdaje na stomatologickou péči má zdravotní pojišťovna, kolik je poskytováno z veřejných rozpočtů a kolik stojí stomatologická péče pacienta.
Vzhledem k nastíněné problematice pokládám hypotetické otázky: 1. Je pacient ovlivňován svými emocionálními pocity v přístupu ke stomatologické péči? 2. Mají pacientovy emoce vliv na přístup k preventivní péči a k přístupu k lékařské péči? 3. Jsou pacientova preventivní opatření ovlivnitelné ekonomickými důsledky onemocnění?
35
Vladimíra Kalnická, Tisková konference, 5. dubna 2012, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Praha, http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vydaje_na_zdravotni_peci_v_cr_pr/ $File/csu_tk_zdravotnictvi_prezentace.pdf
Strana 30
Praktická část 5.
Výzkumné
šetření
u
pacientů
a
klientů
stomatologických ordinací 5.1 Cílová šetření Cílovou skupinou mého výzkumu jsou klienti a pacienti několika soukromých stomatologických ordinací na Poliklinice nemocnice Karviná-Ráj. Oslovovala jsem pacienty s ţádostí o vyplnění dotazníku na téma“ Co ovlivňuje pacienta v pravidelnosti návštěv svého zubního lékaře“. Dotazuji se pacientů, zda je v moţnostech dentálního týmu ovlivnit jejich obavy z ošetření a co v nich vyvolává největší strach. Zvolené metody Ve svém výzkumu jsem pouţila metodu dotazování, formou tištěného anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval 18 otázek, z toho poslední tři otázky jsou zaměřeny na věk, pohlaví a dosaţené vzdělání respondentů. Otázky jsou zaměřeny na psychologické aspekty, které pacienty provázejí při stomatologickém ošetření, na prevenci. Dotazník je přílohou této bakalářské práce. Charakteristika zkoumaného souboru Šetření probíhalo v prosinci 2013 a lednu 2014 v ambulancích soukromých zubních lékařů v Karviné. Zkoumaný vzorek se skládá z pacientů a klientů soukromých stomatologických ordinací. Bylo rozdáno 120 dotazníků, vráceno bylo 90 dotazníků.
Strana 31
5.2 Výsledky výzkumu
1. Považujete pravidelnou návštěvu zubního lékaře za nedílnou součást svého života? Tabulka č.1 Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Celkem
Počet odpovědí
59
21
6
4
90
% zastoupení
65,6%
23,3%
6,7%
4,4%
100%
Graf č.1 Považujete pravidelnou návštěvu zubního lékaře za nedílnou součást svého života?
6
4
Ano
21
Spíše ano Spíše ne 59
Ne
Zdroj: vlastní V otázce číslo 1 byli respondenti dotazováni, zda povaţují návštěvu zubního lékaře za součást svého ţivota. 59 (65,6%) respondentů odpovědělo ano, 21 ( 23,3%) spíše ano, 6 (6,7%) spíše ne a pouze 4 (4,4%) odpovědělo ne. Potvrdilo se, ţe2/3 lidí v dnešní době povaţuje pravidelnou návštěvu zubního lékaře za nedílnou součást svého ţivota. Toto šetření probíhalo pouze v soukromých stomatologických ordinacích v Karviné (ve městě se nacházejí pouze soukromé stomatologické ordinace). Odpovědělo všech 90 respondentů.
Strana 32
2. Přemýšlíte nad důležitostí preventivních prohlídek? Tabulka č.2 Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Celkem
Počet odpovědí
48
24
14
4
90
% zastoupení
53,3%
26,7%
15,6%
4,4%
100%
Graf 2. Přemýšlíte nad důležitostí preventivních prohlídek?
4 14 Ano 48
Spíše ano Spíše ne
24
Ne
Zdroj: vlastní Otázka číslo 2 je zaměřena na to, zda lidé přemýšlejí nad důleţitostí prevence. 48 (53,3%) dotazovaných odpovědělo ano, 24 (26,7%) odpovědělo spíše ano a 14 (15,6%) odpovědělo spíše ne a jen 4 (4,4%) respondentů odpovědělo ne. V této otázce potvrdila nadpoloviční většina respondentů, ţe přemýšlejí nad důleţitostí preventivních prohlídek. Odpovědělo všech 90 dotazovaných.
Strana 33
3. Kladete důraz na své orální zdraví (zdraví chrupu a dutiny ústní)? Tabulka č.3
Počet odpovědí % zastoupení
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Celkem
54
25
9
2
60%
27,8%
10%
2,2%
90 100%
Graf 3. Kladete důraz na své orální zdraví ( zdraví chrupu a dutiny ústní)?
9
2
Ano
25 54
Spíše ano Spíše ne Ne
Zdroj: vlastní Tato otázka je zaměřena na to, zda pacienti kladou důraz na své orální zdraví (zdraví chrupu a dutiny ústní). Z 90 dotazovaných 54 (60%) odpovědělo ano, 25 (27,8%) spíše ano, 9 (10%) spíše ne a 2 (2,2%) odpovědělo ne. Více neţ polovina dotazovaných se zabývá orálním zdravím. Tato hypotéza je spíše potvrzena. Odpovědělo všech 90 dotazovaných.
Strana 34
4. Jsou pro vás informace podávané dentálním týmem srozumitelné? Tabulka č.4
Počet odpovědí % zastoupení
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
70
15
5
0
77,8%
16,7%
5,5%
0%
Celkem 90 100%
Graf 4. Jsou pro vás informace podávané dentálním týmem srozumitelné? 0 5 15 Ano Spíše ano Spíše ne Ne 70
Zdroj: vlastní Na otázku, zda jsou pro pacienty informace podávané dentálním týmem srozumitelné odpovědělo 70 respondentů (77,8% ) ano, 15 respondentů (16,7% ) spíše ano, 5 (5,5% ) spíše ne a nikdo neodpověděl ne. Z tohoto vyplývá, ţe informace podávané ve stomatologických ordinacích, kde probíhalo šetření, jejich pacientům jsou srozumitelné. Odpovědělo všech 90 dotazovaných.
Strana 35
5. Potřebujete mít dostatek informací o prevenci v zubním lékařství z jiných zdrojů než jen od svého lékaře? Tabulka č.5
Počet odpovědí % zastoupení
Ano
Ne
Nevím
25
55
10
27,8%
61,1%
11,1%
Celkem 90 100%
Graf 5. Potřebujete mít dostatek informací o prevenci v zubním lékařství z jiných zdrojů než jen od svého lékaře?
10 25 Ano Ne Nevím 55
Zdroj: vlastní Otázka číslo 5. Je zaměřena na to zda mají pacienti dostatek informací o prevenci ve stomatologii a zda je čerpají i z jiných zdrojů neţ od svého lékaře. 25 (27,8% ) odpovědělo ano, 55 (61,1% ) odpovědělo ne a 10 (11,1% ) odpovědělo nevím. Z odpovědí respondentů je patrné, ţe větší polovina dotazovaných nezjišťuje informace z jiných zdrojů neţ jen od svého lékaře, a tyto jsou pro ně dostačující. Odpovědělo 100% dotazovaných.
Strana 36
6.
Pokud ano, odkud čerpáte informace?
Tabulka č.6 Od mého zubního
Od dentál.
Z médií a
lékaře
hygienistky
periodik
40
3
15
12
44,4%
3,3%
16,7%
13,3%
Počet odpovědí % zastoupení
Z internetu
Celkem 70 77,7%
Graf 6. Pokud ano, odkud čerpáte informace?
12 Od mého zubního lékaře Od dentál. hygienistky
15
40
Z médií a periodik Z internetu
3
Zdroj: vlastní Neodpovědělo 20 respondentů, to je 22,3%. Tato otázka navazuje na předešlý dotaz ohledně zdrojů informací, ze kterých dalších zdrojů mimo
svého
stomatologa
čerpají
respondenti
informace
z oblasti
stomatologie.
40 respondentů (44,4%) dotazovaných čerpá informace od svého lékaře, 3 respondenti (3,3%) od dentální hygienistky, 15 (16,7%) z médií a periodik a 12 (13,3%) hledá informace na internetu. Z tohoto vyplývá, ţe mimo informace od svého lékaře pacienti informace nehledají. Odpovědělo 70 respondentů.
Strana 37
7. Je pro vás důležitou součástí péče o chrup návštěva dentální hygienistky? Tabulka č.7
Počet odpovědí % zastoupení
Ano
Ne
Celkem
26
64
90
28,9%
71.1%
100%
Graf 7. Je pro vás důležitou součástí péče o chrup návštěva dentální hygienistky?
26
Ano Ne 64
Zdroj: vlastní Zde se zaměřuji na to, zda pacienti navštěvují dentální hygienistku a povaţují toto ošetření za součást prevence. Ze všech 90 respondentů odpovědělo 26 (28,9%) ano a 64 (71,1%) odpovědělo ne. Z tohoto grafu vyplývá, ţe pacienti nepovaţují návštěvu dentální hygienistky za důleţitou. Je nutno podotknout, ţe tato sluţba je plně hrazena pacientem, domnívám se, ţe tento fakt je hlavní příčinou malého zájmu pacientů o tyto sluţby. Odpovědělo všech 90 dotazovaných.
Strana 38
8. Pociťujete strach či obavy před návštěvou zubního lékaře? Tabulka č.8
Počet odpovědí % zastoupení
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Celkem
31
25
19
15
90
37,4%
27,8%
21,1%
16,7%
100%
Graf 8. Pociťujete strach či obavy před návštěvou zubního lékaře?
15 31 Ano Spíše ano
19
Spíše ne Ne 25
Zdroj: vlastní Tento graf zkoumá, zda pacienti pociťují strach před návštěvou zubního lékaře. Z 90 dotazovaných odpovědělo 31 (37,4% ) ano, 25 (27,8%) spíše ano, 19 (21,1%) spíše ne a 15 (16,7%) ne. Větší polovina dotazovaných pociťuje strach a obavy před návštěvou zubního lékaře.
Strana 39
9. Co myslíte, že je příčinou vašeho strachu? Tabulka č.9
Počet odpovědí % zastoupení
Strach z
Nepříjemný zvuk
Samotné ošetření
bolesti
zubní vrtačky
chrupu
56
16
6
1
62,2%
17,8%
6,7%
1,1%
Jiné
Celkem 79 87,8%
Graf 9. Co myslíte, že je příčinou vašeho strachu? 1 6
Strach z bolesti
16 Nepříjemný zvuk zubní vrtačky 56
Samotné ošetření chrupu Jiné
Zdroj: vlastní Neodpovědělo 11 respondentů, to je 13,2%. Následně byli respondenti dotazováni, co je příčinou jejich strachu. Ze 79 odpovědí vyplynulo, ţe 56 (62,2%) dotazovaných má strach z bolesti, 16 (17,8%) respondentům je nepříjemný zvuk zubní vrtačky, 6 (6,7%) se bojí samotného ošetření chrupu a pouze 1 (1,1%) respondent uvedl jinou příčinu strachu. Z toho vyplývá, ţe pacienti se nejvíce bojí bolesti.
Strana 40
10. Co myslíte, že pomůže váš strach rozptýlit? Tabulka č.10 Profesionalita a
Příjemné
Odvedení
vlídný přístup,
prostředí
rozhovoru
informace
ordinace
jinam
64
12
12
3
70,1%
13,3%
13,3%
3,3%
Počet odpovědí % zastoupení
Jiné
Celkem
90 100%
Graf 10. Co myslíte, že pomůže váš strach rozptýlit ?
12
3 Profesionalita a vlídný přístup, informace Příjemné prostředí ordinace
12
64
Odvedení rozhovoru jinam Jiné
Zdroj: vlastní Na otázku, co pomůţe rozptýlit strach dotazovaných odpovědělo 64 (70,1%) profesionalita a vlídný přístup, dostatek informací, 12 (13,3%) příjemné prostředí informace, 12 (13,3%) dotazovaným pomůţe odvedení rozhovoru jinam a 3 (3,3%) uvedlo jinou skutečnost. Odpovědělo všech 90 respondentů.
Strana 41
11. Respektuje lékař váš strach z bolesti? Tabulka č.11
Počet odpovědí % zastoupení
Ano
Ne
Někdy
76
4
10
84,5%
4,4%
11,1%
Celkem 90 100%
Graf 11. Respektuje lékař váš strach z bolesti?
10 4
Ano Ne Někdy 76
Zdroj: vlastní Dále
byli
respondenti
dotazováni,
zda
respektuje
lékař
jejich
strach
z bolesti.
Z 90 dotazovaných odpovědělo76 (84,5%) ano, 4 (4,4%) ne a 10 (11,1%) odpovědělo někdy. Ve většině případů byl lékařem respektován strach z bolesti u pacientů. Pacientům je nabízena moţnost podání lokální anestezie.
Strana 42
12. Snižuje možnost využití lokální anestezie váš strach ze zubního ošetření? Tabulka č.12
Počet odpovědí % zastoupení
Ano
Ne
Nevím
61
14
15
67,8%
15,6%
16,6%
Celkem 90 100%
Graf 12. Snižuje možnost využití lokální anestezie váš strach ze zubního ošetření?
15
Ano
14
Ne 61
Nevím
Zdroj: vlastní Na otázku číslo 12., zda sniţuje moţnost vyuţití anestezie strach ze zubního ošetření, odpovědělo z 90 dotazovaných 61 (67,8%) ano, 14 (15,6%) ne a 15 (16,6%) nevím. Pacienti ve většině vnímají moţnost vyuţití lokální anestezie za pozitivní.
Strana 43
13. Je pro vás nabídka lokální anestezie nezbytnou součástí ošetření? Tabulka č.13 Ano
Ne
Nevím, ještě jsem nevyuţil/a
43
35
12
47,8%
38,9%
13,3%
Počet odpovědí % zastoupení
Celkem 90 100%
Graf 13. Je pro vás nabídka lokální anestezie nezbytnou součástí ošetření?
12 Ano 43 Ne 35
Nevím, ještě jsem nevyužil/a
Zdroj: vlastní Na otázku, zda je nabídka lokální anestezie nezbytnou součástí ošetření odpovědělo z 90 dotazovaných 43 (47,8%) ano, 35 (38,9%) ne a nevím, ještě jsem nevyuţil/a zvolilo 12 (13,3%) dotazovaných.
Strana 44
14. Je při vašem ošetření dodržováno soukromí? Tabulka č.14
Počet odpovědí % zastoupení
Ano
Ne
Někdy
83
1
6
92,2%
1,1%
6,7%
Celkem 90 100%
Graf 14. Je při vašem ošetření dodržováno soukromí? 1 6
Ano Ne Někdy
83
Zdroj: vlastní Otázka dodrţování soukromí při ošetření byla zodpovězena následovně: 83 respondentů (92,2%) odpovědělo, ţe je při jejich ošetření dodrţeno soukromí, 1 (1,1%) odpověděl ne a 6 (6,7%) odpovědělo někdy. Odpovědělo všech 90 respondentů a potvrdilo se, ţe je dodrţováno soukromí pacientů při ošetření. Toto svědčí o tom, ţe v současné stomatologii je respektování osobnosti a jejího soukromí důleţitou součástí stomatologického ošetření.
Strana 45
15. Důvěřujete svému lékaři? Tabulka č.15
Počet odpovědí % zastoupení
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Celkem
75
13
2
0
83,3%
14,4%
2,3%
0%
90 100%
Graf 15. Důvěřujete svému lékaři? 0 13
2
Ano Spíše ano Spíše ne Ne 75
Zdroj: vlastní Tento graf zkoumá, zda dotazovaní důvěřují svému lékaři. 75 (83,%) respondentů odpovědělo ano, 13 (14,4%) respondentů spíše ano, 2 (2,3%) spíše ne a ne neodpověděl nikdo. Většina dotazovaných důvěřuje svému lékaři.
Strana 46
Uveďte svoji věkovou kategorii: Tabulka č. 16
Počet odpovědí % zastoupení
6-12
13-18
19-30
31-50
5
7
29
37
5,6%
7,8%
32,2%
41,1%
50 a výše 12 13,3%
Graf : věková kategoriie
12
5
7 6.12 13-18 29
19-30 31-50
37
50 a výše
Zdroj: vlastní Následující graf znázorňuje věkovou strukturu dotazovaných. Dětí ve věku 6-12 let se zúčastnilo 5 (5,6%), kteří odpovídali s rodiči, mladistvých ve věku 13-18 let se zúčastnilo 7 (7,8%), dospělých ve věku 19-30 bylo 29 (32,2%), ve věku 31-50 bylo 37 (41,1%) a ve věku 50 a více 12 (13,3%). Největší procento respondentů tvoří věková skupina 31-50let a následuje skupina respondentů ve věku 19- 30let.
Strana 47
Vaše pohlaví? Tabulka č. 17
Počet odpovědí % zastoupení
Muţ
Ţena
26
64
28,9%
71,1%
Celkem 90 100%
Graf : Pohlaví
26
Muž Žena 64
Zdroj: vlastní Tohoto výzkumného šetření se zúčastnilo 26 (28,9%) muţů a 64 (71,1%) ţen. Je zřejmé, ţe ţeny jsou zastoupeny ve výrazně větším procentu.
Strana 48
Vaše vzdělání? Tabulka č. 18 Základní
Vyučen/a
Středoškolské
Vysokoškolské
16
12
48
14
17,8%
13,3%
53,3%
15,6%
Počet odpovědí % zastoupení
Celkem 90 100%
Graf : Vzdělání
14
16
Základní 12
Vyučen/a Středoškolské Vysokoškolské
48
Zdroj: vlastní Poslední graf znázorňuje dosaţené vzdělání respondentů. 16 respondentů (17,8%) má základní vzdělání, 12 respondentů (13,3%) je vyučeno, 48respondentů (53,3%) má ukončené středoškolské vzdělání a 14 respondentů (15,6%) má vysokoškolské vzdělání.
Strana 49
Závěry dotazníkového šetření Ve městě Karviná se nacházejí pouze soukromé stomatologické ordinace. Dle tohoto dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe pacienti si uvědomují důleţitost prevence a její pravidelnosti, ale svým orálním zdravím se zabývá jen větší polovina dotazovaných. Informace podávané lékařem pacienti povaţují za srozumitelné a dostačující. Pacienti pociťují strach před návštěvou zubního lékaře a nejvíce z bolesti. Tyto obavy pacientů můţe dentální tým zmírnit vlídným přístupem a profesionalitou, příjemným prostředím ordinace či odvedením rozhovoru jinam. Ve velkém procentu se pacienti setkávají se vstřícným přístupem lékaře v souvislosti s respektováním strachu z bolesti, ale jen polovina dotazovaných vyuţívá moţnost aplikace lokální anestezie. Také moţnost vyuţití sluţeb dentální hygieny není pacienty příliš vyuţívána z důvodu přímé platby. Tohoto šetření se zúčastnilo 90 respondentů od šesti let věku aţ do dospělosti. Jsou zde zastoupeni respondenti se základním vzděláním, vyučeni, středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaní, muţi i ţeny.
Strana 50
Závěr V současné dosti náročné době je kladen na člověka veliký psychický tlak. Je přítomen v profesním i osobním ţivotě většiny lidí a v neposlední řadě také v oblasti péče o zdraví své a svých blízkých. Medicína se za posledních několik let posunula výrazně dopředu. Změnil se přístup lékařů a zdravotnického personálu k pacientům a změnil se také postoj pacientů ke svému zdraví. Jiţ 14 let pracuji v soukromé stomatologické ordinaci, proto jsem si vybrala problematiku zkoumání psychologických aspektů ve stomatologii. Stomatologie je oborem, který je pacienty vnímám jako velmi emocionálně náročný, ale i přesto by měli dvakrát ročně absolvovat preventivní prohlídku a návštěvu dentální hygienistky alespoň jednou za dva roky. Pravidelnými prohlídkami u svého stomatologa a dokonalou ústní hygienou předcházejí nejrozšířenějšímu onemocnění v lidské populaci a tím je zubní kaz. Denně se setkáváme s pacienty, kteří přicházejí se strachem a obavami z následného vyšetření a ošetření. Dentální tým se snaţí profesionalitou, vlídným přístupem a cíleným rozhovorem tyto obavy pacientů zmírnit. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na otázku, zda je pacient ovlivňován svými emocemi v přístupu k preventivní lékařské péči. Zde se potvrdila hypotéza, že lidé kladou důraz na prevenci a pravidelná návštěva stomatologa je součástí jejich života. Zdraví chrupu a dutiny ústní je důleţité i v jejich profesním a společenském ţivotě, ale v neposlední řadě souvisí s ekonomickou situací jedince či celé rodiny. Pacientům je nabízena moţnost návštěvy ordinace dentální hygieny, ale je nutné pacienta upozornit na nutnost přímé platby. Toto
zatím
není
pacienty
příliš
respektováno.
Je
nutno
podotknout,
ţe s návštěvou stomatologické ordinace vyvstanou rodině finanční výdaje, zvláště pokud si pacient zvolí nadstandardní výkon či materiál. Z tohoto vyplývá, že pacienty ovlivňují finanční náklady spojené s péčí a prevencí ve stomatologii. Pacienti jsou v dostatečné míře informováni o moţnostech léčby ve stomatologii ať uţ svým lékařem či jiným způsobem. Dále bylo zkoumáno, zda jsou pacienti ovlivňováni svými emocemi v přístupu ke stomatologické péči. Zde se také potvrdila hypotéza, že pacienti pociťují strach a obavy před návštěvou zubního lékaře. Dále se potvrdilo, ţe pacienti mají největší strach z bolesti, ale dentální tým je schopen svým přístupem a profesionalitou tyto obavy zmírnit. Také je pro pacienta přínosem moţnost vyuţití lokální anestezie. Většina pacientů svému lékaři důvěřuje. Můţeme potvrdit, ţe lidé se v dnešní době zaobírají prevencí, uvědomují si, ţe se odráţí ve všech oblastech jejich ţivota a aktivně se snaţí pečovat o své zdraví. Ze své dlouholeté praxe mohu potvrdit, ţe pacienti velmi pečlivě zvaţují svá rozhodnutí v péči o chrup v souvislosti se Strana 51
svými finančními moţnostmi. Čím dál častěji dávají přednost nadstandardního postupu, který je šetrnější k jejich chrupu před výkonem plně hrazeným zdravotní pojišťovnou. Velmi často volí tyto postupy i u svých dětí.
Strana 52
Seznam použité literatury: 1. ASTL, Jaromír, ASTLOVÁ, Eliška, MARKOVÁ, Eva. Jak jíst a udržet si zdraví, Maxdorf: 2009, ISBN 978-80-7345-175-2 2. DOSTÁLOVÁ,Tatjana.,SEYDLOVÁ,Michaela.Stomatologie,Praha:Grada Publishing a.s., 2008, ISBN 978-80-247-2700-4. 3. HELUS,Zdeněk, Úvod do psychologie, Praha: 2011, ISBN 978-80-247-3037-0 4. JANÁČKOVÁ,Laura, WEISS,Petr. Komunikace ve zdravotnické péči, Praha:2008, ISBN 978-80-7367-477-9 5. JUŘENÍKOVÁ,Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi.Praha:Grada Publishing a.s , 2010, ISBN 978-80-24-7217-12 6. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie vděčnosti a nevděčnosti, Praha: Grada Publishing a.s , 2007, ISBN 978-80-247-1838-5 7. LANGMAJER,Miloš. Základy lékařské fyziologie,Praha: Grada Publishing a.s., 2009, ISBN 978-80-247-2526-0. 8. Ing.MALÁKOVÁ,Jolana. Ottova encyklopedie A-Ž,Praha:Ottovo nakladatelství s.r.o., 2004, ISBN 80-7360-014-5 9. RAUDENSKÁ,Jaroslava,JAVŮRKOVÁ,Alena.
Lékařská
psychologie
ve
zdravotnictví. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, ISBN 978-80-247-2223-8, 10. ŠPATENKOVÁ,Naděţda,.KRÁLOVÁ, Jaroslava. Základní otázky komunikace, Praha: 2009, ISBN 978-80-7262-599-4 11. VENGLÁŘOVÁ,Martina, MAHROVÁ,Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry, Praha: 2006,ISBN 80-247-1262-8 12. VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, ISBN 807178-740-X, 13. ZACHAROVÁ,Eva, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publiching a.s., 2011, ISBN 978-80-247-4062-1 .
Strana 53
Zákony: 1. Česko. Zákon č. 48/1997 § 29 odst.3 ze dne 7. Března 1997 o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 16, s. 1195.
Internetové zdroje: 1. Financovánístomatologicképéče-ZUBY.CZ[online](c)20042008[cit.27.09.2002].Dostupné:http://www.rsivak.com/www/izuby.cz/financovanistomatol-pece/financovani-stomatologicke-pece/ 2.
Vladimíra Kalnická- Tisková konference, 5.dubna 2012- ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Dostupné:http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vydaje_na_zdravotni_peci_v_cr_pr/ $File/csu_tk_zdravotnictvi_prezentace.pdf
Strana 54
Příloha 1 Seznam tabulek: V teoretické části: 1. Výdaje domácností podle druhů péče 2. Struktura výdajů na zdravotnictví podle poskytovatele V praktické části: 1. Povaţujete pravidelnou návštěvu zubního lékaře za nedílnou součást svého ţivota? 2. Přemýšlíte nad důleţitostí preventivních prohlídek? 3. Kladete důraz na své orální zdraví (zdraví chrupu a dutiny ústní)? 4. Jsou pro vás informace podávané dentálním týmem srozumitelné? 5. Potřebujete mít dostatek informací o prevenci v zubním lékařství z jiných zdrojů neţ jen od svého lékaře? 6. Pokud ano, odkud čerpáte informace? 7. Je pro vás důleţitou součástí péče o chrup návštěva dentální hygienistky? 8. Pociťujete strach či obavy před návštěvou zubního lékaře? 9. Co myslíte, ţe je příčinou vašeho strachu? 10. Co myslíte, ţe pomůţe váš strach rozptýlit? 11. Co myslíte, ţe je příčinou vašeho strachu? 12. Sniţuje moţnost vyuţití lokální anestezie váš strach ze zubního ošetření? 13. Je pro vás nabídka lokální anestezie nezbytnou součástí ošetření? 14. Je při vašem ošetření dodrţováno soukromí? 15. Důvěřujete svému lékaři? 16. Uveďte svoji věkovou kategorii: 17. Vaše pohlaví? 18. Vaše vzdělání?
Strana 55
Příloha 2 Seznam grafů: V teoretické části: 1. Výdaje domácností podle druhů péče 2. Povaţujete pravidelnou návštěvu zubního lékaře za nedílnou součást svého ţivota? V praktické části: 1. Přemýšlíte nad důleţitostí preventivních prohlídek 2. Kladete důraz na své orální zdraví (zdraví chrupu a dutiny ústní)? 3. Jsou pro vás informace podávané dentálním týmem srozumitelné? 4. Potřebujete mít dostatek informací o prevenci v zubním lékařství z jiných zdrojů neţ jen od svého lékaře? 5. Pokud ano, odkud čerpáte informace? 6. Je pro vás důleţitou součástí péče o chrup návštěva dentální hygienistky? 7. Pociťujete strach či obavy před návštěvou zubního lékaře? 8. Co myslíte, ţe je příčinou vašeho strachu? 9. Co myslíte, ţe pomůţe váš strach rozptýlit? 10. Co myslíte, ţe je příčinou vašeho strachu? 11. Sniţuje moţnost vyuţití lokální anestezie váš strach ze zubního ošetření? 12. Je pro vás nabídka lokální anestezie nezbytnou součástí ošetření? 13. Je při vašem ošetření dodrţováno soukromí? 14. Důvěřujete svému lékaři? 15. Uveďte svoji věkovou kategorii: 16. Vaše pohlaví? 17. Vaše vzdělání?
Strana 56
Příloha 3 DOTAZNÍK Váţený paciente/ kliente, váţení rodiče Jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia na BIVŠ Praha. Ráda bych vás poţádala o spolupráci. Jedná se o anonymní dotazník, který právě drţíte v ruce. Cílem dotazníku je zjistit, co ovlivňuje pacienta v pravidelnosti návštěv zubního lékaře a jaký je jeho postoj k prevenci. Výsledky dotazníku budou zpracovány v rámci mé bakalářské práce. Nejvíce souhlasné odpovědi označte 1. Povaţujete pravidelnou návštěvu zubního lékaře za nedílnou součást svého ţivota? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 2. Přemýšlíte nad důleţitostí preventivních prohlídek? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 3. Kladete důraz na své orální zdraví (zdraví chrupu a dutiny ústní)? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 4. Jsou pro vás informace podávané dentálním týmem srozumitelné? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 5. Potřebujete mít dostatek informací o prevenci v zubním lékařství z jiných zdrojů neţ jen od svého lékaře? Ano Ne Nevím 6. Pokud ano, odkud čerpáte informace? Od mého zubního lékaře Od dentální hygienistky Z médií a periodik (televize, časopisy) Z internetu 7. Je pro vás důleţitou součástí péče o chrup návštěva dentální hygienistky? Ano Ne Strana 57
8. Pociťujete strach či obavy před návštěvou zubního lékaře? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 9. Co myslíte, ţe je příčinou vašeho strachu? Strach z bolesti Nepříjemný zvuk zubní vrtačky Samotné ošetření chrupu Jiné- uveďte………………………………………………………….. 10. Co myslíte, ţe pomůţe váš strach rozptýlit ? Profesionalita a vlídný přístup personálu, průběţné informace Příjemné prostředí ordinace Odvedení rozhovoru jinam Jiné- uveďte…………………………………………………………… 11. Respektuje lékař váš strach z bolesti? Ano Ne Někdy 12. Sniţuje moţnost vyuţití lokální anestezie váš strach ze zubního ošetření? Ano Ne Nevím 13. Je pro vás nabídka lokální anestezie nezbytnou součástí ošetření? Ano Ne Nevím, ještě jsem nevyuţil/a 14. Je při vašem ošetření dodrţováno soukromí? Ano Ne Někdy 15. Důvěřujete svému lékaři? Ano Spíše ano Spíše ne Ne Uveďte svoji věkovou kategorii: 6-12 13-18 19-30 31-50 50 a výše Vaše pohlaví? Muţ Ţena Vaše vzdělání? Základní Strana 58
Vyučen/a Středoškolské Vysokoškolské Děkuji vám za ochotu a čas, který jste věnovali vyplnění dotazníku.
Strana 59
