Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky
vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D.
[email protected]
Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce mezi profesními organizacemi psychiatrických sester ze zemí V4. Rozvoj této spolupráce, její upevňování a větší formalizace vyústily v podpis tzv. Budapešťské deklarace, která popisuje hlavní okruhy vzájemné spolupráce. Přestože jsou si země V4 historicky i kulturně velmi blízké, lze pozorovat určité rozdíly ve způsobu organizace psychiatrické péče, v postavení psychiatrických sester v tomto systému, ve způsobu jejich vzdělávání a úrovni kompetencí.
Pro pochopení situace
v jednotlivých zemích byl v Praze uspořádán workshop, jehož cílem bylo strukturovaně, dle předchozího zadání, popsat situaci v jednotlivých zemích. Výstupem z tohoto workshopu je komparace zemí V4 zaměřená na několik hlavních oblastí: 1) Stručná charakteristika země a) Počet obyvatel b) Způsob financování zdravotní pojištění (pojištění, daně, spoluúčast pacientů apod.) c) Úroveň nezaměstnanosti d) Hospodářský růst v posledním období 2) Organizace psychiatrické péče v zemi a) Struktura psychiatrických služeb b) Počet sester, psychiatrů, psychologů na 100 000 obyvatel c) Výskyt duševních onemocnění (poslední dostupná data, nárůst v posledním období, počet sebevražd, počet lidí s demencí apod.) d) Financování péče o duševně nemocné (kolik % ze zdravotního rozpočtu jde na psychiatrii) e) Slabá a silná místa stávajícího systému 3) Psychiatrické sestry a) Způsob vzdělávání všeobecných a psychiatrických sester, včetně možností další specializace b) Kompetence psychiatrických sester stručný a konkrétní přehled 1
[email protected]
c) Popis odborových, profesních a jiných organizací zastupujících nelékařské pracovníky a psychiatrické sestry d) Platové ohodnocení sester (průměrný plat ve vztahu k průměrnému platu v zemi) e) Silné a slabé stránky stávajícího stavu Následující text je kompilátem informací, které byly presentovány zástupci jednotlivých zemí v rámci workshopu v Praze, dne 2. 10. 2013. Je doplněn dalšími grafy z ostatních zdrojů pro komplexnější pohled na danou problematiku. Data, u kterých není uveden zdroj, jsou data z výše zmiňovaného workshopu a jejich správnost garantují zástupci jednotlivých zemí, ostatní data mají zdroj uveden.
1. Charakteristika zemí V4 Počet obyvatel Nezaměstnanost Financování zdravotní péče Výdaje na zdravotnictví % HDP Výdaje z rozpočtu zdravotnictví na psychiatrickou péči
Česko 10 512 000 7,5 % Povinné pojištění 7,5 %
Slovensko 5 405 338 14 % Povinné pojištění 8,5 %
Maďarsko 9 785 000 11 % Povinné pojištění 7,2 %
Polsko 38 500 000 14,2 % Povinné pojištění 7,4 %
2,9 %
5,0 %
4,6 %
3,96 %
2. Organizace psychiatrické péče 2.1 Počty profesionálů Počty pracovníků zaměstnaných v oblasti psychiatrické péče jsou důležitým indikátorem úrovně psychiatrických služeb. Problémem bývá získání validních a dobře srovnatelných dat. Na workshopu byla presentována následující data.
Počet psychiatrů na 100 000 obyvatel Počet sester na 100 000 obyvatel Počet klinických psychologů na 100 000 obyvatel
Česko 14
Slovensko 10
Maďarsko 6,5
Polsko 6,8
40
32
7
25
neuvedeno
3
2,5
3,5
2
[email protected]
2.2 Průměrné platy sester v EUR Průměrný plat (EUR)
Česko 1 054
Slovensko 770
Maďarsko neuvedeno
Polsko 614
(průměrná mzda pracovníků ve zdravotnictví)
2.3 Strategie péče o duševní zdraví Ve většině zemí V4 je schválena strategie péče o duševní zdraví na národní úrovni. Česko − Schválená Strategie reformy psychiatrické péče (2013) – podepsána ministrem zdravotnictví ČR − Koncepce oboru psychiatrie (2008) – schválena psychiatrickou společností ČSL JEP Slovensko − Národní program duševního zdraví – schválený vládou (2004) Polsko − Národní program ochrany duševního zdraví (2010) Maďarsko − Národní strategie demence
2.4 Struktura psychiatrických služeb Struktura služeb je v jednotlivých zemích velmi rozličná. Platí však, že v zemích V4 přetrvává převážně institucionální systém péče s těžištěm v lůžkové péče a s nedostatečně vyvinutým sektorem péče komunitní. Maďarsko 1) lůžková část – psychiatrická oddělení, psychiatrická rehabilitační zařízení, domovy pro chronicky nemocné 2) ambulantní část – psychiatrické ambulance, denní stacionáře, chráněné bydlení, kluby 3
[email protected]
Slovensko (rozložení služeb nebylo blíže specifikováno) 1) lůžková část – psychiatrické nemocnice, psychiatrické léčebny, psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic 2) ambulantní zařízení – psychiatrické ambulance, denní stacionáře 3) ADOS 4) Komunitní služby Polsko 1) lůžková část – psychiatrické léčebny (51), psychiatrická oddělení (47) 2) ambulantní zařízení – psychiatrické ambulance, denní stacionáře, domácí péče 3) komunitní služby – kluby, ubytovny, chráněné dílny – spadá převážně do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí Česko 1) lůžková část – psychiatrické nemocnice (20), psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic (31) 2) ambulantní zařízení – psychiatrické ambulance (843), denní stacionáře (21) 3) komunitní služby – terénní psychiatrické sestry (13), centra krizové intervence (3)
2.5 Výskyt duševních onemocnění V následujícím textu naleznete některé ukazatele o duševním zdraví populace v jednotlivých zemích V4. Česko Průměrná doba hospitalizace je 64 dní (v psychiatrických nemocnicích 84,8 dní, na psychiatrickém oddělení nemocnic 19,8 dní). Nejčastější příčiny hospitalizací: − Návykové látky – více než 25 % − Psychotické poruchy – 20 % − Neurotické poruchy – 16 % 4
[email protected]
V roce 2011 vyhledalo péči psychiatra 556 456 pacientů, nárůst oproti roku 2000 o 54%. Ženy tvoří 60 % pacientů. Nejčastější diagnózy v ambulantním sektoru: − Neurotické poruchy – 39% − Afektivní poruchy – 18% − Psychotické poruchy – 8% − Návykové látky – 8% − Organické poruchy – 11% Slovensko Počet osob s nově diagnostikovanou duševní poruchou: − rok 2010 – 65 236 osob − rok 2011 – 65 465 osob Evidované sebevražedné pokusy v SR: − rok 2008 – 971 osob − rok 2009 – 795 osob − 2010 – 880 osob (NCZI) Počet léčených uživatelů drog (70% uživatelů drog je léčeno ve věku 20 – 34 let): − rok 2010 – 2 266 osob − rok 2011 – 2 313 osob Maďarsko Počet osob léčených pro obtíže způsobené alkoholem – 475 000 Počet léčených uživatelů drog – 16 150 / rok Onemocnění demencí – 200 000 až 250 000 osob 23,2 dokonaných sebevražd na 100 000 obyvatel
5
[email protected]
Polsko Nejčastějším důvodem k hospitalizaci v psychiatrickém zařízení byly: problematika závislostí – 42,5 % schizofrenie – 28,5 % afektivní poruchy – 8,6 % organické poruchy – 14,5 %. Průměrná délka hospitalizace u osob se schizofrenií činila 74 dnů.
3. Psychiatrické sestry 3.1 Vzdělávání psychiatrických sester Vzdělávání psychiatrických sester je velmi podobné. Nejprve musí sestra získat kvalifikaci v oboru všeobecná sestra (vyšší zdravotnická škola nebo univerzita) a poté se může specializovat na psychiatrii. Specializační studium je obvykle v délce 1,5-2 roky. Ve všech zemích je možné se dále profilovat nejčastěji v oblasti psychoterapie, ale i v jiných zaměřeních (rehabilitace, závislosti aj.). Polsko Po získání kvalifikace všeobecné sestry se mohou sestry specializovat na psychiatrii specializačním studiem trvajícím od 18 do 24 měsíců. Psychiatrické sestry se mohou dále specializovat absolvováním specifických kurzů zaměřených na psychoterapii (120 hod.) nebo rehabilitaci (150 hod.). V praxi je velmi nízké % sester se specializací v psychiatrii. Maďarsko Tříleté kvalifikační všeobecné studium a poté možnost specializace na psychiatrii nebo terapeuta (počet hodin 1100 – 1440). V uplynulém roce bylo zavedeno vzdělávání za pomoci EU fondů pro chybějící odborníky po celém Maďarsku. Psychiatrických sester je také nedostatek, proto byly zařazené do této formy vzdělávání. Mají tak vzdělávání zdarma a dostanou také tzv. motivační příspěvek. Tímto způsobem se počty odborníků doplní a sníží se i průměrný věk sester, který je v Maďarsku velmi vysoký.
6
[email protected]
Česko Získat kvalifikaci všeobecné sestry je možné buď na vyšší zdravotnické škole (diplomovaná sestra) nebo na vysoké škole (bakalářské vzdělání). Studium trvá 3 roky. Existuje možnost navazujícího magisterského i doktorského studia. Specializaci pro psychiatrii lze získat studiem specializačního oboru Ošetřovatelství v psychiatrii. Jedná se o postgraduální studium v délce nejméně 1,5 roku (560 hodin). Dále existují certifikované kurzy zaměřené na psychoterapii, péči o nemocné s Alzheimerovou chorobou, zvládání agresivních pacientů. Je také připraven certifikovaný kurz zaměřený na práci psychiatrických sester v přirozeném prostředí pacienta (nebyl dosud certifikován), který by měl sestry připravovat na práci v komunitě. Slovensko Získání kvalifikace je možné na vyšší odborné škole – diplomovaná sestra nebo na vysoké škole – bakalářské studium s možností navazujícího studia magisterského. Ošetřovatelství
v psychiatrii
je postgraduální
specializační
program.
Dále existují
certifikované kurzy se zaměřením na péči o drogově závislé a na psychoterapii.
3.2 Organizace zastupující psychiatrické sestry V následující tabulce jsou uvedeny profesní, odborné a odborová organizace zastupující psychiatrické sestry v jednotlivých zemích, včetně kontaktů na organizace aktivně se podílejících na spolupráci V4. Slovensko
Česko
Slovenská komora sester a porodních asistentek – sekce sester pracujících na psychiatrii www.sksapa.sk Česká asociace sester – psychiatrická sekce www.psychiatrickasekcecas.estranky.cz
Polsko
Polská asociace sester www.ptp.na1.pl
Maďarsko
Maďarská komora zdravotnických pracovníků www.mezsk.hu
Občanské sdružení pro podporu vzdělávání sester
Občanské sdružení sester a porodních asistentek
Přípravný výbor pro vznik komory zdravotnických pracovníků Polská komora sester
Odborový svaz zdravotnictví
Maďarská psychiatrická společnost – sekce psychiatrických sester
Polské sdružení psychiatrických sester www.pspipp.pl Maďarská ošetřovatelská společnost – psychiatrická sekce 7
[email protected]
4. Další informace 4.1 Výdaje na zdravotní péči a na psychiatrickou péči v Evropě
Zdroj: WHO 2011 Světle modrá – % hrubého domácího produktu určené na zdravotnictví
Oranžová – % z rozpočtu na zdravotnictví určeno pro psychiatrii 4.2 Počet dokonaných sebevražd v ČR
8
[email protected]
4.3 Výskyt sebevražd v Polsku
4.4 Počet lůžek v psychiatrických léčebnách v Polsku
9
[email protected]
4.5 Specifická mortalita
4.6 Průměrný počet lůžek na 1 psychiatrickou léčebnu / nemocnici
10
[email protected]
4.7 % výdajů na péči o duševní zdraví
Source: Knapp, D. et al. (2007), Economics, mental health and policy: An overview, MHEEN II Policy Briefing. Available at: http://www.lse.ac.uk/LSEHealthAndSocialCare/pdf/MHEEN%20policy%20briefs_1%20Overview.pdf
11
[email protected]
Zdroje: Výše uvedená data byla presentována na pracovním setkání zástupců ze zemí V4, které proběhlo v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze dne 2. 10. 2013. Setkání se zúčastnili a data z jednotlivých zemí presentovali: Tatiana Hrindová předsedkyně sekce sester pracujících na psychiatrii SKSAPA Dana Jarabová viceprezidentka SKSAPA Julia Molárová členka předsednictva sekce sester pracujících na psychiatrii SKSAPA Tunde Tuny předsedkyně sekce psychiatrických sester Maďarské komory zdravotnických pracovníků Zoltán Zalatnyi člen sekce psychiatrických sester Maďarské komory zdravotnických pracovníků Maria Cisek prezidentka Polské asociace sester Anna Kaminska předsedkyně Polského sdružení psychiatrických sester Małgorzata Zgiet členka Polského sdružení psychiatrických sester Blanka Novotná místopředsedkyně psychiatrické sekce ČAS Jan Běhounek člen předsednictva psychiatrické sekce ČAS Tomáš Petr člen prezídia ČAS, předseda psychiatrické sekce ČAS
12
