PĚSTOUNSKÁ RODINA MŮJ ZÁCHRANNÝ KRUH. Průvodce pro žadatele o pěstounskou péči v Libereckém kraji

PĚSTOUNSKÁ Ě Á RODINA MŮJ ZÁCHRANNÝ KRUH Průvodce pro žadatele o pěstounskou péči v Libereckém kraji

1. ÚVODNÍ SLOVO OBSAH 1. Úvodní slovo 3 2. Ministerstvo práce a sociálních věcí 4 3. Co je pěstounská péče 8 Pěstounská péče na přechodnou dobu 9 Příbuzenská pěstounská péče 9 4. Které dě jsou umísťovány do pěstounské péče 10 5. Jak je třeba přemýšlet, zvažujeme – li přijmout dítě do pěstounské péče 11 6. Jak se stát pěstounskou rodinou Podání žádos a další postup úřadů 13 7. Čekání na nabídku dítěte 16 8. První kontakt s dítětem 17 9. Nová rodina 18 10. Biologická rodina a kontakty s ní 22 11. Dávky pěstounské péče 24 12. Krajský úřad Libereckého kraje 26 13. Poradna pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy v Liberci 32 14. Zkušenos náhradních rodičů 38 15. Centrum pro rodinu Náruč, o.s. 42 16. Kontakty na sociální pracovnice, které vedou agendy náhradní rodinné péče v Libereckém kraji 44 17. Organizace v Libereckém kraji, na které je možné se obrát pro radu při výkonu pěstounské péče 46 18. Doporučená literatura 50

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, berete do rukou publikaci občanského sdružení Náruč, které Vás chce touto cestou provést tématem náhradní rodinné péče, zejména péče pěstounské. V současné době se oblast pěstounské péče stává středem zájmu médií, odborné i laické veřejnos a stává se také předmětem rozsáhlých legislavních změn. Změny, které mají rozšířit řady pěstounů a zvýšit jejich podporu a profesionální doprovázení, velmi vítám. Liberecký kraj se v rámci své rodinné poliky chce zaměřovat i na získávání nových pěstounů a rozšíření podpory těm stávajícím. Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dě, má přinést výraznou podporu i organizacím, které se pěstounům věnují. Vítám současné akvity občanského sdružení Náruč, které se již nyní věnuje pěstounským rodinám a svoji činnost rozšiřuje na území celého kraje. Pěstounská péče je nedílnou součás každého sociálního systému a systémů péče o ohrožené dě. Je šancí pro dě, které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině, je možnos, jak v rodinném prostředí dát dítě to, co v původní rodině nebo v kolekvním zařízení nemůže dostat – lásku, přije, porozumění a podporu. Pokud berete do rukou tuto publikaci a chcete získat více informací o tom, co to je pěstounská péče a zda může být tou Vaší životní cestou, přeji Vám, abyste v této publikaci nalezli odpovědi na své otázky. Pokud se pěstounská péče stane součás života Vaší rodiny, přeji Vám, abyste se setkávali s podporou od odborníků i Vašeho okolí. S přáním všeho dobrého Pavel Petráček, radní Libereckého kraje pro oblast sociálních věcí 3

2. PŘÍSPĚVEK MPSV Česká republika je opakovaně zahraničními organizacemi krizována za vysoký počet dě umístěných v ústavní péči (např. Výborem OSN pro práva dítěte, organizací Eurochild a dalšími). I češ odborníci na problemaku ohrožených dě se shodují na tom, že pro dítě je nejlepší vyrůstat v rodinném prostředí, nejlépe v biologické rodině a pokud to není možné, tak v náhradní rodinné péči. Podpora náhradní rodinné péče však v České republice není vždy dostupná, což společně s nesystemackou prací s ohroženými rodinami a nedostatečnou prevencí, sociální prací a chybějící koncepcí sociálního bydlení vede k vysokému počtu dě umístěných v ústavní péči.1 Jedním z hlavních cílů Ministerstva práce a sociálních věcí je vytvoření zákonných podmínek pro systemackou práci s rodinami, která zajis setrvání dítěte v jeho přirozeném prostředí, a také profesionalizace a podpora náhradní rodinné péče. S podporou náhradní rodinné péče, zejména péče pěstounské, počítají jak strategické dokumenty MPSV (Národní strategie ochrany práv dě a Akční plán k plnění této strategie), tak konkrétní legislavní návrhy (novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dě, a souvisejících předpisů). MPSV počítá zejména se sjednocením a zkvalitněním zprostředkování náhradní rodinné péče, příprav budoucích pěstounů a osvojitelů a vyhodnocování průběhu pěstounské péče. Nutnos bude akvní vyhledávání náhradních rodičů, a to na celorepublikové úrovni formou osvětové kampaně, ale zejména na úrovni lokální. Důraz musí být kladem též na kvalitní přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči i jejich dě tak, aby pěstouni i osvojitelé byli adekvátně připraveni na všechny možné situace,

4

ke kterým může při přije dítěte do náhradní péče dojít, zvláště pokud dítě zažilo nějaké trauma, bylo týráno nebo zneužíváno nebo prožilo delší dobu v ústavním zařízení. Proces zprostředkování náhradní rodinné péče by měl být zrychlen, nikoli však na úkor kvality příprav a odborného posuzování žadatelů, ale spíše propojením evidencí dě a evidencí žadatelů o náhradní rodinnou péči v rámci celé České republiky. Pozornost by se také měla zaměřit na proces přechodu dítěte do náhradní rodinné péče a zapomínat by se nemělo ani na tzv. příbuzenskou pěstounskou péči, kdy k procesu zprostředkování nedochází. Avšak i příbuzní, kteří přijali dítě do péče, potřebují pomoc a podporu při zvládání specifických situací, ke kterým může dojít, zvláště pokud se jedná o blízké příbuzné, kteří kromě výchovy dítěte musí řešit ještě mnohdy komplikované vztahy s rodiči dítěte. MPSV též považuje za nutnost rozvíjet a podporovat síť služeb pro náhradní rodiny, jelikož z důvodu nedostatečné následné podpory pěstounské péče (odlehčovací služby, poradenství, doprovázení) dochází v cca 8 % k předčasnému ukončení pěstounské péče a návratu dítěte do ústavu. Ve spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dě a neziskovými organizacemi by měla vzniknout síť služeb, která bude náhradním rodinám k dispozici a bude umět reagovat na jejich aktuální problémy. Zapomínat by se nemělo ani na biologickou rodinu dítěte umístěného do náhradní péče (rodinné i ústavní). Akvní práce s biologickou rodinou a poskytování podpory takové rodině je podmínkou pro co nejrychlejší návrat dítěte do rodiny. Podmínkou kvalitní, odborné a láskyplné pěstounské péče je též dostatečná materiální podpora náhradní rodiny. MPSV proto počítá se zvýšením dávek pro náhradní rodiny tak, aby byl

5

pěstounům a dětem v jejich péči poskytováno důstojné zabezpečení jejich potřeb. Celý proces náhradní rodinné péče by se měl stát více otevřeným a partnerským, za účas všech osob, kterých se týká, včetně rodičů dítěte, zájemců o náhradní rodinnou péči, sociálních pracovníků, psychologů a dalších odborníků, ale hlavně také dítěte a osob, které o něj aktuálně pečují. Věříme, že tak bude lépe naplňován nejlepší zájem každého konkrétního dítěte, což by mělo být vždy přední hledisko při rozhodování o osudu dítěte. 1

Podle údajů organizace Eurochild je ve státech Evropské unie v tomto typu péče

umístěno cca 140 000 dě. Česká republika se na tomto počtu podílí téměř 8 % (cca 11 000 dě v kojeneckých ústavech, dětských domovech, diagnosckých ústavech, dětských domovech se školou, výchovných ústavech a domovech pro osoby se zdravotním posžením), ačkoliv její podíl na počtu obyvatel EU činí pouhá 2 %. Zvláště markantní je vysoký počet velmi malých dě umístěných do ústavní péče. Podle údajů Ústavu pro informace ve zdravotnictví bylo v roce 2010 do ústavní péče umístěno 2 077 dě ve věku do 3 let, což je nejvyšší počet od roku 1998. Nejčastějším důvodem pro umístění byly sociální důvody (45,9 %). Pěstounskou péči, či další formy péče, které zakládají nárok na dávky pěstounské péče, poskytuje v České republice 8 375 rodin. Většina rodin pečuje o 1 dítě (74,5 %) nebo o dvě dě (15,9 %). Nejčastější formou pěstounské péče je péče příbuzenská (cca 68 %), zejména prarodičů (51 % z celkového počtu pěstounů). (Zdroj: Důvodová zpráva k novele zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dě ).

Autor: JUDr. Zuzana Zárasová a Mgr. Kateřina Šlesingerová

6

7

3. CO JE TO PĚSTOUNSKÁ PÉČE

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali (pěstounům). Dítě může být svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů; jedinou hmotně právní podmínkou je zájem dítěte. Pěstoun o dítě pečuje a má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitos jen v běžných věcech, k výkonu mimořádných záležitos (např. vyřízení cestovního dokladu, volba povolání, studium v zahraničí, závažný lékařský zákrok) žádá souhlas zákonného zástupce dítěte nebo rozhodnu soudu. Pěstounská péče: • Je svazek vzniklý na základě soudního rozhodnu. • Končí zlelos dítěte nebo může být soudně zrušena z důležitých důvodů ještě před dosažením zlelos dítěte. K soudnímu zrušení pěstounské péče dochází vždy, požádá- li o její zrušení pěstoun. • Biologič rodiče mohou být v kontaktu se svými dětmi, umístěnými v pěstounské rodině a mají právo rozhodovat o důležitých věcech týkajících se dítěte. • Je-li dítě ve věku, kdy je schopno posoudit obsah pěstounské péče, musí být přihlédnuto také k jeho vyjádření před umístěním do pěstounské péče. • Pokud byla u dítěte soudem nařízena ústavní výchova, není třeba souhlasu jeho biologických rodičů při rozhodování o jeho umístění do pěstounské péče. • Pěstouni jsou v pravidelném kontaktu se sociálním pracovníkem, který jim pomáhá při řešení možných problémů a zprostředkovává odborné služby. • Pěstouni pobírají zvláštní dávky státní sociální podpory - dávky pěstounské péče.

Jedná se o rodinnou a individuální péči, ve které dě setrvávají po nezbytně nutnou, relavně krátkou dobu. Jde například o situace, kdy je biologický rodič těžce nemocen a nemůže o své dítě pečovat nebo pobývá ve výkonu trestu. Do pěstounské péče na přechodnou dobu mohou být umísťovány také dě, než je jejich rodiči dán souhlas s osvojením (jedná se tedy o opuštěné novorozence). Tento souhlas mohou dát rodiče nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Pokud biologič rodiče o své dítě neprojevují opravdový nebo vůbec žádný zájem, může soud rozhodnout o jejich nezájmu a není tedy třeba jejich souhlasu s osvojením dítěte. Dobu, než soud rozhodne o nezájmu rodičů, může dítě rovněž přechodně trávit v rodině pěstounů. O této pěstounské péči rozhoduje soud, ale na návrh orgánu sociálně – právní ochrany dě. Soud každé tři měsíce přezkoumává důvodnost setrvání dítěte v pěstounské péči na přechodnou dobu.

8

Příbuzenská pěstounská péče Je náhradní výchova realizována příbuznými dítěte. Vykonávají ji převážně prarodiče. V menší míře potom tety a strýcové, výjimečně i starší sourozenci dítěte nebo vzdálenější příbuzní.

Hlavní právní normy, které upravují pěstounskou péči v České republice jsou: • Zákon č. 94/1963 Sb, o rodině, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně – právní ochraně dě. • Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně – právní ochraně dě. • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

9

4. KTERÉ DĚTI JSOU UMÍSŤOVÁNY DO PĚSTOUNSKÉ PÉČE

5. JAK JE TŘEBA PŘEMÝŠLET, ZVAŽUJEME LI PŘIJMOUT DÍTĚ DO PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Dě, které jsou umísťovány do pěstounské péče, bývají zpravidla emocionálně i sociálně narušené. Často pocházejí z nechtěného těhotenství, mají za sebou těžkou minulost v nefunkční rodině, prožily traumata z odmítnu vlastními rodiči, byly vyňaty z domácího prostředí a umístěny v ústavním zařízení (dětském domově, kojeneckém ústavu, zařízení pro dě vyžadující okamžitou pomoc). Mohou to být dě jiného etnika nebo dě tělesně posžené.

Náhradní rodičovství není jednoduchá věc, a proto by se rozhodování o něm mělo zvažovat velmi pečlivě, zodpovědně a dlouhodoběji. Neměl by to být výsledek unáhleného rozhodnu. Vaše důvody k přije dítěte by měly vycházet z jasné, idenfikovatelné a realiscké osobní movace, z vnitřního přesvědčení. Součás movace by měla být pomoc dětem, které to potřebují.

Mají však svou původní biologickou rodinu a i když v ní z různých důvodů nemohou žít, je třeba ji respektovat. Je tedy vhodné počítat s možnými kontakty dítěte umístěného v pěstounské péči s jeho původní rodinou, ale i s lidmi mu blízkými z minulos (kamarády, vychovateli).

Pokud se již ve vaší mysli zrodila myšlenka ujmout se opuštěného dítěte, stát se pěstounem, nebuďte na přemýšlení o pěstounské péči sami. O svých úvahách hovořte společně ve své i širší rodině. Vždyť dítě nebude žít jenom s vámi, ale i s vaší rodinou (manželem, manželkou, syny, dcerami, prarodiči…) a je třeba, aby i vaše okolí sdílelo vaše úvahy a posléze rozhodnu. Dále by vaše úvahy měly směřovat k vaší osobě. Zda jse schopni spolu s dítětem bezmezně přijmout jeho individualitu a minulost. Zamýšlejte se také nad svými charakterovými vlastnostmi - tolerancí, přizpůsobivos, empaí, otevřenos k druhým, laskavos a nad schopnostmi k výchovnému vedení dítěte. Pokuste se posoudit, zda jste schopni psychicky (zejména emočně) ustát nebo i podporovat kontakt dítěte s jeho biologickou rodinou. Nezapomínejte přemýšlet ani nad svým současným životem, je-li vaše manželství nebo partnerský vztah stabilní, jste-li finančně zajištěni, máte-li dostatek fyzických sil, jaké máte podmínky pro bydlení. Uvědomujte si i svůj věk a jeho poměr k věku přijatého dítěte a ztrátu sil a elánu s přibývajícím věkem. Jistě není na škodu zrekapitulovat si svou minulost, co se vám v životě podařilo, co jste dokázali, a zhodnot si i aktuální postoj k životu a světu. Položte si i otázku, zda jste ochotni spolupráce se sociální pracov-

10

11

nicí, která má povinnost docházet do pěstounské rodiny. Důležité je také, zda dokážete obhájit své rozhodnu před překvapujícími reakcemi přátel, známých, sousedů. Přemýšlejte o dětech, které jsou umísťovány do pěstounské péče. Mohou mít za sebou traumacké zážitky, pobyt v ústavním prostředí, mohly být týrány, zneužívány nebo zanedbávány nebo zažily jiné složité situace. Je důležité, abyste si plně uvědomili, jak náročná a jiná může být péče, kterou takové dě potřebují. Ve vašem rozhodování vám dobře mohou pomoci odborníci. Neváhejte oslovit sociální pracovníky, kteří pracují v oblas náhradní rodinné péče i pracovníky z nestátních organizací, které nabízejí služby v této oblas. Nebojte se zeptat i vašeho prakckého nebo odborného lékaře. Informace hledejte v odborně i populárně zpracované literatuře. Velmi mnoho poznatků naleznete také na internetu, webových portálech s touto témakou. Pokud máte možnost setkat se již se stávajícím pěstounem, využijte ji, jistě se s vámi podělí o své zkušenos.

6. JAK SE STÁT PĚSTOUNSKOU RODINOU Podání žádos a další postup úřadů Pokud jste si již ujasnili, co by pro váš život znamenalo přije opuštěného dítěte, a jste rozhodnu stát se pěstounem, musíte nejprve požádat o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování pěstounské péče. Žádos přijímá sociální odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působnos v místě vašeho trvalého bydliště (ve větších městech magistrát). V Libereckém kraji jsou tyto úřady v České Lípě, Frýdlantu, Jablonci nad Nisou, Jilemnici, Liberci, Novém Boru, Semilech, Tanvaldu, Turnově a Železném Brodě (přesné adresy i telefonické kontakty naleznete v závěru této brožurky). Pokud jste manželé a každý z vás má jiné trvalé bydliště, žádost se podává v místě trvalého bydliště jednoho z vás. Pokud žijete ve společné domácnos s druhem/družkou, musí váš partner s podáním této žádos souhlasit a připravit se i na posuzování jeho osoby. Pokud jste cizinci, musíte vlastnit doklad o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů. Na úřadě se vám bude věnovat sociální pracovnice, která má na staros agendu náhradní rodinné péče. Sociální pracovnice s vámi provede úvodní seznamovací a informační pohovor a zodpoví vám všechny vaše všetečné otázky týkající se pěstounské péče a jejího zprostředkování. Jistě budete společně hovořit i o jiných formách náhradní rodinné péče (o osvojení, poručenství). Zde také získáte formulář žádos o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování pěstounské péče a dotazníky týkající se vašich osobních údajů a vašich představ o dítě. K žádos je dále nutné přiložit: • doklad o trvalém pobytu (občanský průkaz) • doklad o výši příjmu a hodnocení zaměstnavatele, popřípadě daňové přiznání nebo doklad o sociálních dávkách

12

13

• zprávu o zdravotním stavu (formulář pro prakckého lékaře také získáte od sociální pracovnice) • fotografie (nejvhodnější jsou fotografie celých postav z vašeho domácího prostředí, společné i s vašimi dětmi) Sociální pracovnice si od vás dále může vyžádat zprávu speciálního odborného lékaře, pokud jste v jeho evidenci nebo jiné doklady vypovídající o vašich poměrech (např. rodný list, oddací list, rozsudek o rozvodu, rozsudek o úpravě poměrů k vlastním dětem, smlouvu o pronájmu bytu). Podmínkou dle zákona o sociálně - právní ochraně dě je, že žadatel k žádos připojí také svůj písemný souhlas s m, že orgán sociálně-právní ochrany dě zprostředkující pěstounskou péči je oprávněn zjišťovat další potřebné údaje pro zprostředkování a také kdykoliv zjist, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečnos. Dalším písemným souhlasem musí být i souhlas s účas žadatele na přípravě k přije dítěte do rodiny (povinný kurz). Tyto souhlasy musí podepsat i váš druh/družka žijící s vámi ve společné domácnos nebo váš manžel/manželka pokud nejste spolužadatelé. Sociální pracovnice si pak sama zajis váš opis rejstříku trestů (nejedná se o výpis, nýbrž o opis, ve kterém jsou uvedeny i zahlazené tresty). Sociální pracovnice navšví vaši domácnost, kde s vámi provede poměrně osobní a obsáhlý pohovor. Pohovoří i s vašimi dětmi, pokud s vámi žijí. Toto sociální šetření je jí pak podkladem pro zpracování písemné zprávy o sociálních poměrech žadatele. Jedná se v podstatě o podrobně zpracovanou anamnézu žadatele s doplněním informací o jeho sociálních a bytových podmínkách a zhodnocením předpokladů žadatele pro výkon pěstounské péče z pohledu sociální pracovnice.

14

Po shromáždění všech těchto dokladů zašle obecní úřad kopii kompletní spisové dokumentace se svým stanoviskem o vhodnos žadatele pro zprostředkování pěstounské péče Krajskému úřadu Libereckého kraje k odbornému posouzení žadatele a dalšímu řízení o žádos. Krajský úřad tedy rozhoduje o zařazení či nezařazení žadatele do tzv. evidence žadatelů vhodných stát se pěstouny. Součás odborného posouzení žadatelů je i absolvování Přípravy k přije dítěte do rodiny (laicky nazývané - kurz budoucích pěstounů). Přípravu realizuje pro žadatele z Libereckého kraje Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Liberci. O úloze krajského úřadu a náplni a účelu Přípravy k přije dítěte se podrobně dočtěte v samostatných kapitolách č. 12 a č. 13 této brožury.

15

7. ČEKÁNÍ NA NABÍDKU DÍTĚTE

8. PRVNÍ KONTAKT S DÍTĚTEM

Po odborném posouzení na Krajském úřadu Libereckého kraje, pro všechny v evidenci zařazené žadatele, nastává období čekání na nabídku konkrétního dítěte. V rámci zprostředkování náhradní rodinné péče se nehledají vhodné dě pro náhradní rodiče, je tomu přesně naopak. V centru zájmu je vždy zájem dítěte. Hledá se tedy pro konkrétní dítě nejvhodnější rodina - to je úkolem Poradního sboru Libereckého kraje. O poradním sboru se dočtěte v kapitole č. 12 této brožury.

Až vám Krajský úřad Libereckého kraje oznámí, že jste byli vybráni jako vhodné osoby pro pěstounskou péči u konkrétního dítěte a seznámíte se s písemnou dokumentací dítěte, máte možnost dítě navš vit v zařízení, kde je umístěné. První návštěva dítěte je velmi důležitá, dobře se na ni připravte. Pro první navázání bezprostřední komunikace bývá vhodné přinést dítě malý dárek. Rovněž si připravte otázky pro zaměstnance zařízení (ředitele, vychovatele, lékaře), protože oni v současné době o dítě pečují a znají ho.

Období čekání a očekávání může trvat různě dlouho. Záleží i na vašich požadavcích na pohlaví a věk dítěte a na vaší toleranci k přije zdravotně handicapovaného dítěte či etnicky odlišného. Obecně pla : čím jsou nároky žadatelů vyšší, m se zpravidla doba čekání prodlužuje. Využijte tuto dobu k prohloubení svých znalos ohledně náhradní rodinné péče – čtěte odbornou literaturu (seznam doporučené literatury uvádíme ke konci brožury), hledejte zajímavé příspěvky na internetu, setkávejte se s žadateli, se kterými jste se seznámili během povinné přípravy v Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Liberci. Můžete také využít nabídky různých společných setkání pořádaných nestátními organizacemi, které spolupracují s „čekateli“ na přije dítěte do rodiny nebo již stávajícími pěstouny. Je to tedy čas, který je vhodný využít nejen pro vaši osobní přípravu, ale i pro přípravu širší rodiny, dě, příbuzných. Hovořte s nimi o vašich představách, plánujte a připravujte se na příchod nového člena do rodiny společně.

16

Další návštěvy dítěte se budou odvíjet zcela individuálně. Nemusíte se s dítětem setkávat pouze v zařízení, můžete jej brát na vycházky do okolí. Pokud se vaše vzájemné seznamování bude vyvíjet opmálně, může být dítě uvolněno na vícedenní pobyt do vaší domácnos. Co se týče potřebné délky seznamování se s dítětem před jeho převzem z ústavu, ta se bude odvíjet především od tempa a kvality jeho vzájemného sblížení s vámi. Obecně pla, že čím je dítě starší, m častější návštěvy a delší dobu seznamování potřebuje. Může se stát, že dítě k vám bude zpočátku nedůvěřivé, může být nesmělé, odtažité nebo bojácné. Buďte trpěliví, nespěchejte na něj, potřebuje čas na přemýšlení o vás. Nesnažte se v době vzájemného sbližování něco předsrat nebo stroze posuzovat chování dítěte. Chovejte se vlídně, klidně, dejte najevo své radostné očekávání.

17

9. NOVÁ RODINA Seznamování vás a dítěte dopadlo oboustranně úspěšně a vy jste se rozhodli nabídnout dítě vaše rodinné zázemí, pak musíte požádat příslušný (podle místa trvalého pobytu dítěte) obecní úřad s rozšířenou působnos o svěření dítěte do tzv. předpěstounské péče. Rozhodnu obecního úřadu o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů vás bude opravňovat k převze dítěte do vaší péče ze zařízení, kde je umístěno. Tato zkušební tzv. předpěstounská péče, kdy dítě žije již ve vaší rodině, musí ze zákona trvat minimálně 3 měsíce, během jejího průběhu máte možnost podat k soudu návrh na svěření dítěte do vaší pěstounské péče. Nastal den, kdy si budete dítě přebírat v ústavním zařízení. Ještě před převze m doporučujeme uzpůsobit vaši domácnost tak, aby v ní dítě mělo vlastní prostor a přichystat pro něj základní potřeby (ošacení, hračky, školní potřeby). Je vhodné také zajist dítě pediatra v místě vašeho bydliště, kterému bude posléze zaslána zdravotní dokumentace. Na tento den se zbavte pokud možno všech staros, bude to pro vás i pro dítě den významný, ke kterému se budete ve vzpomínkách vracet. V ústavu se slušně se zaměstnanci rozlučte a poděkujte jim, i pro ně to bývá malá oslava, když předávají dítě do rodiny. Po příchodu do vašeho domova se snažte o vytvoření klidné domácí pohody podle zvyklos a tradic své rodiny. Nezvěte další příbuzné a známé, na seznámení dítěte s nimi bude dost času později. Zaměřte se spíše na prohlídku svého bydlení a třeba i na drobnou promluvu o úpravě prostoru, který jste pro dítě přichystali, možná samo navrhne zavěšení nějakého obrázku nebo poličky. Nepodceňujte také první noc v nové rodině. Jednejte s dítětem láskyplně, s pochopením velké životní změny, kterou prožívá. Některé pěstounské rodiny si tento den každoročně připomínají malou oslavou a využívají ho k rekapitulaci svého vzájemného souži.

18

Dětem, které přicházejí do pěstounské péče, bude jistě nějakou dobu trvat, než si zvyknou a začnou se projevovat přirozeně, tedy i zlobit a zkoušet hranice nebo naopak být otevřenější, důvěřivější. Zkušení pěstouni hovoří, že tato doba adaptace může trvat přibližně jeden rok. Je to jistě nejtěžší a nejnáročnější období v průběhu pěstounské péče. Vychovávejte láskyplně, ale s přiměřenou náročnos a důslednos. Je dobré si uvědomit, že dítě především potřebuje, aby bylo přijato takové jaké je, tedy bezmezně. Nevkládejte do něj své představy a touhy. Je důležité všímat si jeho individuálních schopnos a ty rozvíjet podle jeho možnos. Neočekávejte ani, že vám dítě bude za péči vděčné a bude se chovat, jak si přejete. Chce to hodně trpělivos a empae. Pěstounství nesmí narušit ani vaše manželství nebo partnerský vztah. Nebylo by to dobré pro dítě ani pro celou rodinu. Je možné, že se vaše vztahy pod touto novou zátěží změní (zvláště při péči o handicapované dítě), neměla by to však být změna k horšímu. Měly by se naopak upevnit společným úsilím i společným prožíváním rados, které každodenně dítě přináší. Problémy mohou nastat také ve vztahu vašich vlastních dě k dítě přijatému. Všechny dě z rodiny by měly být na příchod nového člena připraveny, i s nimi bude v rámci povinného posuzování na krajském úřadě hovořit psycholog, ale i tak můžete být zaskočeni jejich reakcemi a vyrovnáváním se s konkurencí nového dítěte, může dojít i na přímé protesty. V tuto chvíli potřebují vaše vlastní dě ujištění, že jste na ně nezapomněli, že je máte rádi stejně jako dřív. Najděte si čas na řešení jejich problémů. Pokud se vztahy mezi dětmi nepodaří vyřešit v rámci rodiny, obraťte se na psychologa nebo dětského lékaře.

19

V začátcích vaší pěstounské péče vás jistě překvapí i různé reakce okolí – sousedů, známých, možná budete z jejich strany pozorováni i podezíráni, bude se o vás mezi nimi hovořit. Mluvte se sousedy a známými jako dřív, na jejich dotazy odpovídejte klidně a pravdivě, ovšem nevyjadřujte se podrobně a důvěrně o předchozím životě dítěte. Jistě se stane, že vás někdo nepochopí, ale to vás nesmí odradit a zaskočit. V žádném případě se neuzavírejte před okolím a neříkejte si, že nikoho nepotřebujete. Naopak žijte v souladu s okolím jako dřív, navštěvujte místní kulturní a společenské akce. Přijatému dítěte dejte možnost navázat kamarádské vztahy s dětmi ze sousedství, zapojte ho do zájmových dětských akvit v místě vašeho bydliště. Je třeba, aby dítě prožívalo i běžný život v okolní společnos. Do vaší pěstounské rodiny má povinnost docházet sociální pracovnice, bude to ta, u které jste na obecním úřadě s rozšířenou působnos podávali oficiální žádost. Možná se vám tehdy zdála příliš zvědavá a podezíravá, ale možná jste již pochopili, proč se vás tenkrát tak důkladně vyptávala a zamýšlela se nad vašimi reakcemi. Větře, že vaši pěstounskou rodinu navštěvuje především proto, aby vám zajisla odbornou pomoc a má dobrou vůli pomáhat dětem. Sociální pracovnice má radost, když se pěstounská péče vydaří, když je v rodině dítě přátelsky i láskyplně přijato a když s ní pěstouni otevřeně hovoří. Sociální pracovnice je pracovník státní správy, se kterým spolupracovat musíte, protože pěstounská péče je státem řízena a podporována. Proto bude jistě vhodnější, když jí budete důvěřovat a vaše sociální pracovnice nebude jen úředním činitelem, ale i vaší lidsky blízkou zprostředkovatelkou dalších odborných služeb. Její pomoc můžete ocenit hned v počátku vašeho pěstounství, pomůže vám zajist veškeré úřední povinnos, které s příchodem dítěte do

20

rodiny souvisí (poradenství o sociálních dávkách, návrh k soudu na svěření dítěte do pěstounské péče). I pro samotného pěstouna, který o dítě nejvíce pečuje, může být náročné vypořádat se těsně po přije dítěte s vlastními pocity, je toho tolik nového, tolik se změnilo. Dítě vám jistě dočasně narušilo zaběhnutý řád rodiny, jste unavení. Nezapomínejte na sebe! Hovořte o vašich pocitech s blízkými lidmi a přáteli. Snažte se věnovat i akvitám, které máte rádi. Odpočívejte třeba návštěvou kina, nebo procházkou do přírody, sportem. Vždyť i vaše zájmy patří k vašemu životu a činí vás spokojenější a přijaté dítě potřebuje právě spokojeného pěstouna. Je vhodné vyhledat si ve vašem okolí nestátní organizace, které nabízejí služby a akvity pro pěstounské rodiny. Jistě vám nabídnou zapojení do společenství pěstounských rodin, budete mít možnost setkat se s jinými pěstounskými rodinami, budete překvapeni, kolik najdete společných témat k rozmluvě. Zkušení pěstouni vám mohou předat své prakcké zkušenos, které pro vás budou neocenitelné. Nevyhýbejte se ani vzdělávání, které tyto organizace nabízejí, každá nová informace, zkušenost a poznatek vám může ulehčit vaše úsilí v péči o přijaté dítě. Pěstounská péče má jistě mnoho úskalí a klade mnoho nároků na pěstouny i dě, ale přináší velkou hromadu rados a úspěchů. Je překrásné pozorovat své přijaté dítě, jeho vývoj, jeho fyzické změny, jeho zdary, jeho smích, jeho nové chování. Jste to vy, kteří jste mu nabídli své rodinné prostředí, ve kterém se naučilo žít a cí k vám důvěru, protože jste ho bezmezně přijali, a toto všechno vás opravňuje plně si užívat radost ze společného života.

21

10. BIOLOGICKÁ RODINA DÍTĚTE A KONTAKTY S NÍ Velký úkol pěstounů je vnitřně se vyrovnat s původní biologickou rodinou dítěte. Mnozí budoucí pěstouni se ptají, zda si lze vážit rodičů, kteří svým způsobem života dítě ublížili, vždyť jejich vinou se dítě dostalo do ústavního zařízení? Je třeba si však uvědomit, že z dítěte nemůže vyrůst kvalitní a hodnotný člověk, když žije s vědomím, že jeho rodiče byli zlí a špatní. Není potřeba rodiče obdivovat, ale mluvte o nich vždy s úctou. V období dospívání přijatých dě je znalost jejich původní rodiny pro dě velmi důležitá a je výhodou. Období dospívání je obdobím formování identy. Dítě si klade mnoho otázek. Ptá se: „Kdo jsem? Kam patřím? Po kom jsem? Co si o mně druzí myslí?“ Aby si dítě mohlo vytvořit zdravou identu, potřebuje také znát všechny dostupné informace o své minulos, potřebuje znát své kořeny. Přiměřeně věku by mělo znát všechno, co ho zajímá. Tyto informace by mělo vědět od vás – náhradních rodičů. Proto je potřeba, abyste se nebáli s dítětem o minulos hovořit. Je důležité si také uvědomit, že když dítě samo nehovoří o své minulos, o svých rodičích, neznamená to, že ho to nezajímá. Některé informace o původní rodině mohou být pro vás i pro dítě bolesvé, ale jistě se dají sdělit laskavou a citlivou formou, tak aby z nich dítě nemělo jen negavní pocit. Jedině tak můžete dítě pomoci vyrovnat se s minulos, aby m jeho budoucnost nebyla zažená.

nalepené jejich fotografie, dopisy rodičů, fotografie z dětského domova nebo fotografie sourozenců i další informace z minulos dítěte a následovat budou údaje a zážitky ze současné rodiny a současného života dítěte. S dohledáváním minulos dítěte vám může pomoci sociální pracovnice, která má i úřední možnos, jak získat informace o biologické rodině dítěte nebo pracovníci ústavního zařízení, kde dítě nějaký čas žilo. Pěstounská péče je typ náhradní rodinné péče, u kterého vždy existují vztahy s původní rodinou dítěte. Zkušenos jsou takové, že rodiče dítěte se nejvíce dožadují kontaktu s dítětem v období soudních jednání, po přechodu dítěte z ústavu do vaší rodiny. Pak jejich zájem často zvolna vyhasíná. Pokud zájem rodičů přetrvává, je to obvykle ku prospěchu dítěte. Především v období, kdy dítě hledá své kořeny, svou identu. Podmínkou je, že kontakt (osobní, písemný i telefonický) s rodiči musí být pro dítě bezpečný. V případě jakýchkoliv pochybnos z vaší strany, týkajících se opmálního průběhu kontaktu nebo při prvotních kontaktech dítěte s biologickými rodiči je možné požádat o asistovaný kontakt. To znamená, že během setkání rodičů s dítětem bude účastná i tře osoba. Může to být sociální pracovnice, ale můžete se obrát i na neziskové organizace, které se touto problemakou zabývají.

Velmi doporučujeme, již od počátku příchodu dítěte do vaší rodiny, zakládat a dokumentovat poznatky z jeho předchozího života. Společně s dítětem začít tvořit jeho album- „jeho knihu života“, kde bude zaznamenané, kdo jsou jeho rodiče, kde žijí, popřípadě

22

23

11. DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Příspěvek při převze dítěte

Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke kry nákladů svěřených dě , na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí.

Účelem příspěvku při převze dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě přicházející do náhradní rodinné péče. Výše příspěvku je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte.

Vedle dávek pěstounské péče náleží dítě i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další, vyjma sociálního příplatku.

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek na úhradu potřeb dítěte představuje nárok dítěte svěřeného do pěstounské péče. Příspěvek se poskytuje do dosažení zlelos dítěte nebo nejdéle do 26 let, jestliže jde o nezaopatřené dítě, které žije ve společné domácnos s osobou, která byla do dosažení zlelos jeho pěstounem.

Náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři dě. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč.

Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3násobek životního minima dítěte. V případě zdravotně posženého dítěte se koeficient, kterým se násobí životní minimum dítěte, zvyšuje podle stupně závislos na pomoci jiné osoby.

Odměna pěstouna Odměna pěstouna je určitým způsobem společenské uznání osobě pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činí součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1.0 za každé svěřené dítě, tj. 3 410 Kč měsíčně za jedno dítě.

24

25

12. KRAJSKÝ ÚŘAD LIBERECKÉHO KRAJE

Bc. Jana Navrálová kancelář č. 1131, tel.: 485 226 398, jana.navra[email protected], vedoucí oddělení sociálně právní ochrany dě , agenda náhradní rodinné péče

péče, umožnit žadatelům náhled na vlastní předpoklady pro přije dítěte, možnost vytvářet si konkrétní představu o budoucím fungování jejich rodiny v souvislos s příchodem „nevlastního“ dítěte. Žadatelé jsou formou besed seznámeni s platnou legislavou v oblas pěstounské péče, s informacemi o vývojové psychologii dítěte, zdravotní péči o dítě. Část přípravy probíhá formou sebezkušenostních technik a individuálních konzultací. V rámci přípravy mají žadatelé možnost setkání s lidmi, kteří mají osobní zkušenost s pěstounskou péčí.

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor sociálních věcí, oddělení sociálně právní - ochrany dě , vede evidenci žadatelů vhodných stát se pěstouny a rozhoduje o zařazení žadatelů do této evidence, a to na základě tvz. odborného posouzení žadatelů. Po obdržení spisové dokumentace žadatelů o pěstounskou péči z obecního úřadu s rozšířenou působnos si pozveme žadatele k osobnímu jednání za účelem psychologického posouzení jejich osobnos a vyjasnění představ žadatelů o přijímaném dítě. Zdravotní stav žadatelů posuzuje posudková lékařka krajského úřadu, která si může vyžádat absolvování vyšetření žadatelů na odborném pracoviš. Součás odborného posouzení žadatelů a jejich vhodnos pro zařazení do evidence je i absolvování přípravy k přije dítěte do rodiny. Přípravu realizuje pro žadatele z Libereckého kraje Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Liberci. Příprava je v rozsahu 48 hodin, které jsou rozloženy do období 2,5 měsíců a probíhá skupinovou formou tzn. současně pro maximálně 8 párů. V případě pěstounů na přechodnou dobu je doba přípravy v rozsahu 70 hodin. Cílem přípravy je poskytnout žadatelům přístupnou formou dostatek odborných informací a znalos o pěstounské péči, přiblížit žadatelům specifika náhradní rodinné

Po ukončení řízení jsou žadatelé pozváni k seznámení s výsledky odborného posouzení a mají možnost nahlédnout do své spisové dokumentace. Krajský úřad vydá rozhodnu o zařazení nebo nezařazení do evidence (v případě záporného rozhodnu mají žadatelé právo se odvolat). Po právní moci rozhodnu o zařazení mohou být žadatelé vybráni jako vhodní žadatelé pro konkrétní dítě. Vypování vhodných žadatelů je hlavním účelem zřízení Poradního sboru pro zprostředkování náhradní rodinné péče, který ze zákona zřizuje hejtman kraje, který jmenuje i jeho členy. Poradní sbor doporučuje pro určité dítě, vedené v evidenci krajského úřadu, vhodné žadatele vedené krajským úřadem. Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblas sociálně-právní ochrany dě. Jde o odborníky z oboru psychologie, pediatrie, pedagogiky, zástupce školských, zdravotnických nebo sociálních zařízení pro výkon ústavní výchovy. Poradní sbor Libereckého kraje má 9 členů. Pokud jsou pro konkrétní dítě vypováni vhodní budoucí pěstouni, jsou osloveni sociální pracovnicí krajského úřadu a jsou osobně na základě oznámení o vypování seznámeni s dokumentací dítěte. Mají možnost navšvit dítě v zařízení, ve kterém se dítě nachází a ve lhůtě do 30 dní se vyjádřit, zda mají zájem dítě převzít do péče budoucích pěstounů. V případě zájmu

Odbor sociálních věcí oddělení sociálně – právní ochrany dě U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

26

27

obecní úřad obce s rozšířenou působnos podle místa trvalého bydliště dítěte vydá rozhodnu o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů. Na základě tohoto rozhodnu žadatelé přebírají osobní péči o dítě a mají nárok na příslušné dávky státní sociální podpory. Po 3 měsících péče o dítě mají žadatelé možnost podat k soudu návrh na svěření dítěte do pěstounské péče. Během této doby může z vážných důvodů na straně žadatele i na straně OSPOD dojít k ukončení předpěstounské péče (např. zjištění, že péče žadatelů o dítě není v jeho zájmu, rozhodnu žadatelů ustoupit od zprostředkování). Pokud dojde k podání návrhu soudu a soud vydá rozhodnu, stávají se z žadatelů o pěstounskou péči, pěstouni a proces zprostředkování končí.

Úloha psychologa OSPOD v systému náhradní rodinné péče Psycholog má nezastupitelné místo v pracovním týmu odborníků, kteří se zabývají sociálně právní ochranou dě (OSPOD) v systému náhradní rodinné péče (NRP). Hlavní náplní jeho práce je psychologická diagnoska žadatelů o adopci či pěstounskou péči. Výstup z psychologického posouzení, které zpracovává, by měl zahrnovat zhodnocení movace žadatelů k přije dítěte, jejich očekávání a představ o dítě, zmapování zkušenos žadatelů s výchovou v primární rodině (ve které vyrůstali) i jejich současných předpokladů k výchově přijatého dítěte. Z osobnostních dispozic žadatelů je pak v centru zájmu psychologa především morální a charakterová vyspělost žadatelů, jejich psychická odolnost, sociální dovednos, stabilita partnerského vztahu a řada dalších charakterisk. Ve vybraných případech je nucen zhodnot i intelektové předpoklady žadatelů. Součás psychologického vyšetření je rovněž posouzení životního stylu žadatelů a materiálních podmínek, resp. hmotného zajištění rodiny. V tomto bodu se nemůže opřít o výsledky psychologických testů a je proto pro něj stěžejní zpráva sociální pracovnice, která provádí v rodině sociální šetření. Jsou-li v době, kdy byla podaná žádost o NRP, již v rodině žadatelů dě vlastní, osvojené nebo v pěstounské péči, má psycholog za úkol zjišťovat i jejich připravenost k přije dalšího dítěte do rodinného systému. V ideálním případě formou návštěvy v rodině, což pro dítě představuje přirozenější situaci, může to usnadnit navazování kontaktu a m i jeho spolupráci s psy-

Autor: Mgr. Markéta Brebtová

28

29

chologem. V situaci vyšetření na úřadě je logicky třeba počítat s většími zábranami na straně dítěte. Vstupním vyšetřením žadatelů by měl začít proces provázení rodin, které se rozhodly nabídnout rodinné zázemí dětem, o které se jejich vlastní rodiče nemohou, nechtějí nebo neumí postarat. Psycholog OSPOD na úrovni kraje může v případě potřeby nabízet krizovou intervenci, psychologické poradenství a krátkodobou podpůrnou psychoterapii jak dospělým tak i dětem. V rámci svých povinnos však není schopen suplovat systemackou odbornou pomoc a zajišťovat dlouhodobé vedení rodinám, které si tuto pomoc nejen zaslouží, ale mají na ni plný nárok. Současná koncepce pěstounské péče klade na pěstouny vysoké požadavky. Zdůrazňuje mimo jiné podporu vztahu dítěte s biologickou rodinou, který může vyúst i v návrat dítěte do vlastní rodiny. Tato situace je obvykle zdrojem hlubokých nejistot a silných, často prochůdných emocí u všech zúčastněných. Příprava a asistence takového kontaktu se proto bez účas psychologa neobejde. Důležitou fází pomoci při zvládání těchto složitých i jiných úkolů pěstounské péče jsou víkendová setkání s pěstouny v neformálním prostředí, organizované krajským úřadem, které probíhají dvakrát do roka.

Autor: Mgr. Simona Bělská psycholog Krajského úřadu Libereckého kraje

30

31

13. PORADNA PRO MANŽELSTVÍ, RODINU A MEZILIDSKÉ VZTAHY V LIBERCI Dvorská 445, Liberec 5-Králův Háj Liberecká Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy zařízení Centra intervenčních a psychosociálních služeb LK, p.o. - byla v roce 2006 pověřena Krajským úřadem Libereckého kraje organizováním Přípravy budoucích náhradních rodičů na přije dě do rodiny. Od tohoto roku prošlo Přípravou celkem 147 žadatelů o náhradní rodinnou péči. Žadatelé o některou z forem náhradní rodinné péče (osvojení nebo pěstounskou péči) absolvují v průběhu tří měsíců program, v rámci něhož se seznamují se specifiky náhradní rodinné péče.

Cíle přípravy aneb k čemu je to dobré • Poskytnout žadatelům přístupnou formou dostatek odborných informací, znalos o jednotlivých formách náhradní rodinné péče. • Přiblížit žadatelům specifika náhradní rodinné péče (např. příležitost porozumět potřebám dě, které se ocitly mimo vlastní rodinu, specifika výchovy v přirozeném a náhradním rodinném prostředí, hledání odpovědi na otázku, jakému dítě můžeme právě my nabídnout domov, atd.). • Umožnit žadatelům náhled na vlastní předpoklady pro přije dítěte, možnost vytvářet si konkrétní představu o budoucím fungování jejich rodiny v souvislos s přijem dítěte. • Příležitost k setkání, navázání kontaktů s dalšími účastníky i odborníky, a to i pro další spolupráci po přije dítěte. • Příležitost k setkání s náhradními rodiči (pěstouny) a jejich zkušenostmi.

32

Časová dotace přípravy Žadatelé o adopci absolvují přípravu v rozsahu 48 hodin. Žadatelé o pěstounskou péči absolvují přípravu v rozsahu 52 hodin. Žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu absolvují přípravu v rozsahu 70 hodin.

Struktura přípravy ➊ Skupinové setkání - úvodní (4 hodiny) Témata: seznámení se navzájem (vytvořená skupina žadatelů projde přípravou společně), cíle, obsah a struktura přípravy. ➋ Skupinové setkání (4 hodiny) Hosté: sociální pracovnice OSPOD Krajského úřadu Liberec (Bc. J. Navrálová), sociální pracovnice OSPOD Magistrátu města Liberce (D. Mádrová). Témata: sociálně-právní aspekty náhradní rodinné péče, prakcké záležitos při realizaci náhradní ridinné péče, proces zprostředkování náhradní rodinné péče. ➌ Skupinové setkání (4 hodiny) Hosté: pracovnice Dětského centra Sluníčko v Liberci (ředitelka Mgr. A. Vereščáková, vedoucí sestra P. Svobodová, sociální pracovnice E. Pánková), ředitel dětského domova v Jablonci n./N. (Mgr. J. Říčař). Témata: dítě v ústavním zařízení, předávání dě do náhradní rodiny, sebezkušenostní techniky. Konzultace 1. a 2. (2 x 3 hodinové setkání páru/samožadatele s psycholožkou, pokud v rodině již dě jsou, účastní se druhé konzultace), pro žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu ještě dalších 6 konzultací s psycholožkou.

33

Témata: psychologická specifika náhradní rodinné péče, původní rodina, současná rodina, rodičovství. ➍ Skupinové setkání (4 hodiny) Hosté: dětská psycholožka (PhDr. J. Thérová), dětská zdravotní sestra (A. Nováková). Témata: psychický vývoj dítěte, jeho úskalí, potřeby (i v souvislos s náhradní rodinnou péčí) a možnos řešení, zdravotní stav dítěte a jeho možné komplikace, sebezkušenostní techniky. ➎ Skupinové setkání (4 hodiny) Témata: setkání s lidmi, kteří mají osobní zkušenost s náhradní rodinné péče (adopvní rodiče). ➏ Skupinové setkání (3 hodiny) Host: vedoucí Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Liberci, manželský a rodinný poradce (PhDr. D. Cichák). Témata: rodinné systémy, mužský a ženský přístup - pohled psychologa. ➐ Skupinové setkání (sobota a neděle - bez noclehu, celkem 14,5 hodin) Hosté: posudkový lékař, pediatr a člen Poradního sboru (MUDr. M. Ferles), sociální pracovnice (Ing. K. Stránská). Témata: očekávání od náhradní rodinné péče, změny, které přije dítěte do rodiny přinese, možné obavy, potřeby dě a rodičů, komunikace, různá specifika náhradní rodinné péče, zdravotní stav dítěte, drogy, alkohol a další komplikace v anamnéze matky přijatého dítěte, kontakt pěstounů s biologickou rodinou dítěte. Víkend probíhá ve velké skupině či malých skupinkách formou diskuzí, sebezkušenos. ➑ Skupinové setkání (4 hodiny) – určené pro žadatele o pěstounskou péči Hosté: ředitelka Dětského diagnosckého ústavu v Liberci (PhDr. B. Lányová), zkušené pěstounky.

34

Téma: specifika výchovy dě, které nevyrůstají ve své rodině; důvody, proč se dě vracejí z náhradních rodin aneb z jakých důvodů se náhradní rodinná péče někdy nedaří. ➒ Skupinové setkání – závěrečné (4,5 hodin) Témata: kde hledat pomoc, funkční náhradní rodina, hodnocení prřípravy.

S kým se budete setkávat aneb Kdo jsme a kde nás najdete Dana Černá: sociální pracovnice Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Liberec Mgr. Hana Heindorferová: psycholožka pro náhradní rodinnou péči, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Liberec Mgr. Jana Sunková: psycholožka pro náhradní rodinnou péči, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Liberec Mgr. Kristýna Vacková: psycholožka pro náhradní rodinnou péči, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Liberec Mgr. Eva Čikošová: psycholožka pro náhradní rodinnou péči, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Liberec Přednášející, lektoři: v rámci besed, víkendových setkání Pozvaní lidé, kteří mají vlastní zkušenost s náhradní rodinnou péčí (např. pěstouni, adopvní rodiče) Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy najdete v ulici Dvorská 445, Liberec 5-Králův Háj. Můžete jet z centra města – nádraží MHD Fügnerova ul., aut. č. 21 směr Králův Háj, vystoupíte na zastávce Školní /známé také jako obch. středisko CENTRUM/. Vráte se asi 300 m zpět pro směru jízdy autobusu a po levé ruce u silnice uvidíte velkou modrou ceduli s naším názvem. U té je vchod do zahrady, kde je sytě růžový pavilon bývalých jeslí.

35

Jak přípravu hodnoli účastníci minulých příprav „Kamarádky záviděly.“ „Dostali jsme informace o zdravotních věcech a upozornění na rizika spojená s náhradní rodinnou péčí!“ „Různí hosté, kteří přicházeli s různými informacemi, které jsme třeba ještě neslyšeli…“ „Oceňuji komplexnost, dostali jsme důležité informace.“ „Nebyla to propagace šťastného adopvního rodičovství, když se nakousla těžká témata, tak to nikoho nepoložilo.“ „Víkendová část byla velmi dlouhá a náročná…“ „Postrádali jsme více pozivních informací, tzn. že přes všechny ob že a problémy to nakonec ne vždy končí špatně.“

Autor: Kolekv pracovníků Poradny pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy v Liberci.

36

37

14. ZKUŠENOSTI PĚSTOUNSKÝCH RODIN Abychom vám více prakcky přiblížili průběh pěstounské péče, ptali jsme se stávajících pěstounek a pěstounů na tři zdánlivě prosté otázky. Jejich upřímné odpovědi by vám mohly dopomoci k jasnější a konkrétnější představě o pěstounství: ➊ Jaká byla vaše movace k přije dítěte do rodiny? ➋ Co vám pěstounská péče dala? ➌ Co vám pěstounská péče vzala? Pěstounská rodina se dvěma dětmi v PP ➊ Chtěli jsme dát šanci dítě na rodinný život, zázemí, vzdělání, podporu dovednos, rozvíjet jeho nadání. Být užiteční, mít novou zkušenost. ➋ Pěstounská péče nám dala nové zkušenos, poznání. Větší toleranci, sebepoznání, sebezdokonalování. Pohled na prožívání života z více pohledů. Naučili jsme se novým věcem a seznámili jsme se s ostatními rodinami a jejich dětmi. ➌ Co nám pěstounská péče vzala? Jistě čas, například při začátku školní docházky – učení s dítětem, ale ten čas se vrací v dobrém zpět a není promarněný. Vzala nám část soukromí – ale to nás nijak neomezuje a nevadí nám, protože to je při výchově přijatého dítěte samozřejmé a výchova musí být ze strany úřadů průhledná – hraje v tom roli samozřejmě důvěra. Pěstounská rodina se třemi dětmi v PP ➊ Osmnáct let jsme se starali o posžené dítě, tak jsme mohli využít těchto zkušenos, chtěli jsme mít velkou rodinu. ➋ Pěstounská péče nám dala zkušenos, více tolerance a uvědomili jsme si, co je podstatné pro život. Poznali jsme spoustu tolerantních a obětavých lidí.

38

➌ Přišli jsme o trochu soukromí a některé „přátele“ a občas klid, který bychom prý už mohli mít. Pěstounská rodina se dvěma dětmi v PP ➊ Byla to touha po dalších dětech, chtěli jsme mít větší rodinu. ➋ Naučili jsme se velké trpělivos a toleranci. Dě nám přinesly radost ze života a daly nám nový smysl. Také máme hezký pocit z toho, že můžeme poskytnout domov dětem, kterého nemají. ➌ Vzala nám veškeré soukromí a volný čas, což ale rádi obětujeme. Pěstounská rodina s jedním dítětem v PP ➊ Vlastní dě byly již odrostlé, další jsme mít nemohli, ale toužili jsme po nich, tak nás napadla pěstounská péče. ➋ Myslím, že jsme díky pěstounské péči tak trochu omládli, nemáme čas myslet na nesmysly a címe, že nás někdo potřebuje. ➌ Nemyslíme si, že by nám výchova dě něco vzala, prostě jsme se pro to rozhodli, tak jaképak vzala… Pěstounská rodina s jedním dítětem v PP ➊ Chtěli jsme dát lásku i dalším dětem než jen vlastním. ➋ Získali jsme poznání, že u nevlastního dítěte je spousta věcí jiná, než u vlastních dě. ➌ Pěstounství nám vzalo čas, který je ale bohatě vynahrazen dobrým pocitem sdíleným štěsm s naší holčičkou. Pěstounská rodina s jedním dítětem v PP ➊ Dě odešly z domova a my jsme měli najednou spoustu volného času. Bylo to touha někomu pomoci i touha naplnit svou prázdnou náruč. Původně jsme žádali o adopci, tu nám ale vzhledem k věku neschválili.

39

➋ Péče o dceru nám pomohla přiblížit se k dětem, které potřebují více tolerance, větší nadhled při výchově. Naučila nás kompromisům. Navíc s dcerou prožíváme to, co jsme u výchovy vlastních synů nepoznali. ➌ Péče o dítě s velkými školními problémy nám vzala spoustu času i psychických sil, které jsme mohli věnovat odpočinku i větší péči o nemocné rodinné příslušníky. Pěstounská rodina s jedním dítětem v PP ➊ Toužili jsme po druhém vlastním dítě, přirozenou cestou se to nedařilo. Proto nás napadla myšlenka pomoci dítě v dětském domově a pořídit si tak druhé dítě. ➋ Uvědomili jsme si, že se zvládneme postarat o „cizího človíčka“, který do naší rodiny vplul jakoby nic a nahlédli jsme tak do různých životních příběhů. Poznali jsme spoustu nových zajímavých lidí. ➌ Pěstounská péče nám vzala osobní volno, které bychom trávili jinak a nabourala nám partnerské souži.

40

41

15. CENTRUM PRO RODINU NÁRUČ, O.S. Je nestátní nezisková organizace, která poskytuje služby v oblas náhradní rodinné péče od roku 2007. Primárně se zaměřujeme na pěstounské rodiny z Libereckého, Královehradeckého a Středočeského kraje. Nabízíme služby, které pomáhají rodičům i dětem v průběhu pěstounské péče, pomáháme rodinám v období přije dítěte do náhradní rodiny, poskytujeme vzdělávání, poradenství, informace, šíříme osvětu v oblas náhradní rodinné péče.

Rodičům nabízíme • zapůjčení odborné literatury z oblas náhradní rodinné péče, psychologie, výchovy a vzdělávání • zapůjčení speciálně pedagogických pomůcek • zapůjčení prostor pro setkávání s biologickou rodinou Náš realizační tým je složen z psychologů, speciálních pedagogů, sociálních pracovnic a terapeutů.

Hlavní činnos a nabídka služeb pro rodiny: Vzdělávání • odborné besedy a semináře s psychology, speciálními pedagogy, právníky, terapeuty, sociálními pracovníky Poradenství • individuální pomoc rodičům při výchově přijatých dě, poradenství v oblas vzdělávání, podpora informovanos rodičů a znalos jejich práv Přímá práce v rodinách • konzultace, nabídka péče o dě Terapie • terapeucké akvity pro dě i dospělé – arteterapie, dramaterapie, hipoterapie, canisteterapie, fyzioterapie, muzikoterapie Setkávání rodin • neformální setkávání pěstounů Zážitkové a tvůrčí akvity pro dě • výtvarné, hudební a divadelní akvity, sportovní akvity v přírodě Pobytové akce • víkendové akce pro celé rodiny s odborným, poradenským a relaxačním programem

42

Spolupracujeme a jsme podporování: Ministerstvem práce a sociálních věcí, Krajským úřadem Libereckého kraje, Městem Turnov, Nadací Terezy Maxové dětem, Nadací Euronisa, Nadací táta a máma. Nabízíme pomoc a podporu pěstounským rodinám. V případě zájmu o naše sdružení a nabídku služeb nás kdykoliv kontaktujte. Naší snahou je, co nejvíce se přiblížit Vašim individuálním potřebám.

Centrum pro rodinu Náruč, o.s., Skálova 540, Turnov 511 01 +420 775 964 314, [email protected], www.naruc.cz 43

16. KONTAKTY NA SOCIÁLNÍ PRACOVNICE Městský úřad Česká Lípa Oddělení sociálně – právní ochrany dě Náměs T.G.Masaryka 1, 470 36 Čeká Lípa Bc. Hana Denizová, tel.: 487885490 e-mail: [email protected] Městský úřad Frýdlant Oddělení sociálně – právní ochrany dě T.G.Masaryka 37, 464 13 Frýdlant Bc. Jana Hýblová, tel.: 482 464 075 e-mail: [email protected] Magistrát města Jablonec nad Nisou Oddělení sociálně – právní ochrany dě Anenská 5, 466 01 Jablonec nad Nisou Mgr. Hana Krámská, tel.: 483 357 660 e-mail: [email protected] Městský úřad Jilemnice Odbor sociálních věcí Masarykovo náměs 82, 514 01 Jilemnice Ludmila Podlipná, tel.: 481 565 326 e-mail: [email protected] Magistrát města Liberec Odbor sociálních věcí, Náměs Dr. E.Beneše 1, 460 59 Liberec Dagmar Mádrová, tel.: 485 244 816 e-mail: [email protected]

44

Bc. Kamila Riedlová, tel.: 485 244 814 e-mail: [email protected] Městský úřad Nový Bor Odbor sociálních věcí a zdravotnictví E.Egermana 1001, 473 01 Nový Bor Pavlína Klábníková, tel.: 487 712 362 e-mail: [email protected] Městský úřad Semily, Odbor sociálních věcí Riegrovo náměs 63, 513 13 Semily Zuzana Novotná, tel.: 481 629 248, [email protected] Alena Novotná, tel.: 481 629 247, [email protected] Městský úřad Tanvald Odbor sociální Krkonošská 350, 468 41 Tanvald Marcela Slavíčková, tel.: 483 369 637 e-mail: [email protected] Městský úřad Turnov, Odbor sociálních věcí, Antonína Dvořáka 335, 51 22 Turnov Ing. Kateřina Stránská , tel.: 481 366 852 e-mail: [email protected] Městský úřad Železný Brod Odbor sociálních věcí Náměs 3. Května 1, 468 22 Železný Brod Markéta Halamová, tel.: 483 333 968 e-mail: [email protected]

45

17. ORGANIZACE, NA KTERÉ JE MOŽNÉ SE OBRÁTIT PRO RADU PŘI VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Liberec Dvorská 445, Liberec 5 – Králův Háj tel.: 485 108 866, 485 103 190, 606 167 312 e-mail: [email protected] Odloučené pracoviště Turnov Žižkova 2030, Turnov tel.: 481 540 325, mobil: 731 926 889 e-mail: [email protected] Odloučené pracoviště Jilemnice Metyšova 372 , Jilemnice tel.: 731 926 889 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Česká Lípa Konopeova 812, Česká Lípa tel.: 487 853 203, 607 862 086 e-mail: [email protected] Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Jablonec nad Nisou Lidická 777/24, Jablonec nad Nisou tel.: 483 320 649, 723 093 253 e-mail: [email protected] Pedagogicko-psychologická poradna Liberec Truhlářská 3,460 01 Liberec 2 tel.: 482 710 517, 485 113 006, e-mail: [email protected]

46

Pedagogicko –psychologická poradna Semily Pracoviště SEMILY Nádražní 213, budova Telecomu tel./fax.: 481 625 390 e-mail: [email protected] Pracoviště TURNOV 28. října 1872 tel./fax.: 481 323 772 e-mail: [email protected] Pracoviště LOMNICE NAD POPELKOU Fučíka 61, budova ZUŠ tel./fax.: 481 671 792 e-mail: [email protected] Pedagogicko –psychologická poradna Jablonec nad Nisou Palackého 118/48, Jablonec nad Nisou tel.: 483 704 498 e-mail: [email protected] Pedagogicko-psychologická poradna Česká Lípa Havlíčkova 443, Česká Lípa tel.: 487 521 673, 487 522 179, 728 541 505 e-mail:[email protected] REP – občanské sdružení – poradna pro rodinu a dě Žižkova 1632, Turnov tel.: 737 214 246 e-mail: fl[email protected]

47

Speciálně pedagogické centrum pro mentálně posžené a kombinované vady Liberecká 1734/31, Jablonec nad Nisou, 466 01 detašované pracoviště Polní 10, Jablonec nad Nisou, 466 01 tel.: 480 003 608, 483 317 588 e-mail: [email protected] Speciálně pedagogické centrum pro tělesně posžené (pro dě s tělesným posžením) Lužická 7, Liberec 1, 460 01 tel.: 485 124 226 e-mail: [email protected]

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči Venušina 897/5, Liberec tel.: 485 100 068 e-mail: [email protected] Středisko výchovné péče pro dě a mládež Na Výšinách 451/9, Liberec 5 tel.: 482 750 807 e-mail: [email protected]

Speciálně pedagogické centrum pro sluchově posžené a vady řeči (pro dě se sluchovým posžením a vadami řeči) E. Krásnohorské 921, Liberec 14, 460 01 tel.: 482 416 402, 482 416 416, 482 416 440 e-mail: [email protected] Speciálně pedagogické centrum pro zrakově posžené (pro dě se zrakovým posžením) Tyršova 1, Liberec 5, 460 01 tel.: 482 710 332 e-mail: [email protected] Speciálně pedagogické centrum pro dě s mentálním posžením a pro dě s ausmem Sobotecká 242, Turnov, 511 01 tel.: 481 312 140 e-mail: [email protected]

48

49

18. DOPORUČENÁ LITERATURA Bubleová Věduna; Benešová Lucie. Hledáme nové rodiče. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2001

Sobotková Irena. Pěstounské rodiny: Jejich fungování a odolnost. Praha: MPSV ČR, 2003

Gabriel Zbyněk; Tomáš Novák. Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. Praha: Grada, 2008

Soukupová Hana. Prožívat několik životů: Deset let v osudech pěstounských rodin. Drahotěšice: Společnost otevřená rodina. 2008

Janáková Ludmila. Dary se přece nevracejí, příběh atypické pěstounské rodiny: Praha, Triton, 2007

Škoviera Albín. Dilemata náhradní rodinné výchovy. Praha: Portál, 2007

Klimeš Jeroným. Budování identy dítěte. Praha: Občanské sdružení Rozum a cit, 2008

Štursová Manuela; Řemínek Tomáš. Katalog služeb NNO pro náhradní rodiny. Praha: Informační středisko Mikuláš, o.p.s., 2011

Koluchová Jarmila. Psychologický vývoj dě v pěstounské péči. Praha: MPSV ČR, 1992 Koluchová Jarmila; Matejíček Zdeněk. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, 2002 Kovařík Jiří, et al. Náhradní rodinná péče v praxi. Praha: Portál, 2004 Matějíček Zdeněk, et al. Náhradní rodinná péče: průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. Praha: Portál, 1999 Matějíček Zdeněk. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál, 1994 Matějíček Zdeněk. Co dě nejvíc potřebují. Praha: Portál, 2008

50

Vrbatovká Petra; Formánek, Ondřej. Jsem náhradní táta, jsem náhradní máma aneb průvodce pro pěstouny a osvojitele. Praha: Natama, 2006 Zezulová Dagmar. Domov je místo, odkud tě nevyhodí. Olomouc: V.U.G., 2006

Vydalo: Centrum pro rodinu Náruč, o.s. Texty: Ing. Kateřina Stránská Konzultace: Mgr. Petra Houšková Grafika: Dora Posejpalová, DiS. Kresby: dě z pěstounských rodin Tisk: skárna Interprint Náklad: 600ks 1. vydání, Turnov srpen 2012

51

Centrum pro rodinu Náruč, o.s., Skálova 540, Turnov 511 01 +420 775 964 314, [email protected], www.naruc.cz

Finanční podpora Liberecký kraj