Psaní projektů EU. Ing. Mgr. Hana Janiková

Psaní projektů EU Ing. Mgr. Hana Janiková



O krok napřed – Zvyšování kvality ve vzdělávání v Pardubickém kraji II. reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.28/02.0007

1

Obsah

Slovníček nejdůležitějších pojmů..................................................................................... 3

 1 Úvod........................................................................................................................................ 13  2 Základní informace o programovém období.............................................................. 13  3 Příprava psaní projektu...................................................................................................... 16  4 Projektová žádost................................................................................................................ 18  5 Typy projektů........................................................................................................................ 19  6 BENEFIT 7, E-ACOUNT, BENE-FILL.................................................................................... 20  7 Hodnocení projektů............................................................................................................ 22  8 Mapa projektů (FAQ)........................................................................................................... 23  9 Rady na závěr........................................................................................................................ 24 10 Zdroje a použitá literatura................................................................................................ 27

2 2

Slovníček nejdůležitějších pojmů (čerpáno z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar) Adicionalita – jeden ze základních principů politiky soudržnosti EU označovaný někdy jako princip doplňkovosti. Jeho cílem je zajistit, aby zdroje EU nenahrazovaly národní rozpočty členských zemí. Alokace – objem finančních prostředků určený pro danou oblast podpory nebo prioritní osu v  rámci operačního programu. Jedná se též o  množství finančních prostředků určených pro daný stát, příslušný cíl regionální politiky nebo pro určitý operační program. Analýza projektu – poskytuje odpověď na otázku, zda navrhovaný projekt povede v  dostatečné míře ke  splnění předpokládaných cílů (analýza nákladů a  přínosů, analýza SWOT, analýza finanční udržitelnosti, analýza dopadů na životní prostředí, studie proveditelnosti, apod.). Benefit 7+ - elektronický formulář, ve  kterém se vyplňují projektové žádosti o  prostředky ze strukturálních fondů a  Fondu soudržnosti. Po  schválení projektu slouží jako rozhraní mezi realizátorem a  administrátorem projektu (předávání monitorovacích zpráv, žádostí o platbu). Je dostupný na adrese: https//www.eu-zadost.cz. Bloková výjimka – jde o výjimku ze zákazu veřejné podpory. Může být poskytnuta, aniž by podléhala schválení Evropské komise. Centrální evidence dotací z  rozpočtu (CEDR) – informační systém, který slouží jako podpůrný nástroj pro sledování, evidenci, vyhodnocení a  kontrolu dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Cílová skupina – skupina osob, která je dotčena realizací projektu a  má z  něj užitek (etnické menšiny, účastníci rekvalifikačních kurzů, podnikatelé apod.). De minimis – svoji podstatou připomínají „blokové výjimky“, jedná se o  podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami „de minimis“ poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout výši odpovídající částce 200 000 EUR.



Doba realizace projektu – je rozličná dle typu projektu a  dle operačních programů. Zpravidla se pohybuje od několika měsíců až po několik let. Maximální doba realizace projektu se však řídí obecným pravidlem n+2 (tj., že projekt se musí zrealizovat nejdéle do dvou let), resp. pravidlem n+3.

3

E-government – jedná se o  využití informačních a  komunikačních technologií ve  veřejné správě v  kombinaci s  organizačními změnami a  novými dovednostmi za účelem zlepšování poskytovaných služeb, rozvíjení procesů a posílení podpory veřejným politikám. Etapa projektu – technicky, finančně a  časově nezávislá fáze projektu, která je logicky kontrolovatelná a může být po ní proplacena část dotace. Projekt může, ale nemusí být rozdělen do jednotlivých etap. Etapizace plateb – proces, ve  kterém je žadateli poskytnuta platba na  základě jeho žádosti o provedení platby v návaznosti na ukončení věcné etapy projektu. Evaluace – proces, který zkoumá nakládání s  finančními prostředky veřejných rozpočtů a  napomáhá hospodárnosti při jejich čerpání (hodnocení využívání prostředků z  veřejných zdrojů). Hodnocení se provádějí před zahájením programovacího období (ex ante), během něho (ad hoc, ongoing nebo souhrnné) a po něm (ex post). Finanční kontrola – zabezpečuje hospodaření s veřejnými prostředky. Mezi cíle finanční kontroly patří zejména prověřování dodržování předpisů, zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům, dále zda nedochází k  nehospodárnému, neúčelnému a  neefektivnímu nakládání s veřejnými prostředky. Finanční plán projektu (akce) – součást projektové žádosti. Finanční plán obsahuje časový plán čerpání dotací v  průběhu realizace projektu a  dále dohodnutou výši spolufinancování z jednotlivých veřejných zdrojů a ze soukromých zdrojů žadatele. Uvedeny musí být způsobilé výdaje (uznatelné náklady) a  rovněž nezpůsobilé výdaje (neuznatelné náklady) projektu. Grantové schéma – představuje formu „skupinového projektu“, který v  sobě zahrnuje množství akcí (grantových projektů). Vyhlašovatelem grantového schématu je konečný příjemce, který přijímá a  hodnotí akce (grantové projekty) předložené konečnými uživateli. Hodnotitelé – provádějí věcné hodnocení projektů, jehož výsledky jsou podkladem pro vlastní výběr těch nejkvalitnějších projektů. Každý hodnotitel musí splňovat nezbytné kvalifikační předpoklady požadované pro příslušnou oblast. Současně musí povinně absolvovat školení před zahájením vlastního věcného hodnocení. Každý hodnotitel podepisuje prohlášení o  nestrannosti a  důvěrnosti. Hodnotitel, u  něhož hrozí střet zájmů v  důsledku propojení s  žadatelem nebo jeho partnerem, musí prohlásit tuto skutečnost a  okamžitě vystoupit z  procesu

4 4

hodnocení příslušné žádosti. Proces hodnocení je důvěrný. Hodnotitel je povinen zachovat naprostou mlčenlivost a  zajistit nezpochybnitelnost celého procesu hodnocení. Horizontální priority (témata) – každý program a potažmo projekt by měl přispívat k  naplňování 2 horizontálních priorit (udržitelný rozvoj – dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí; rovné příležitosti – rovnost mužů a žen, odstraňování diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace). Implementace programu – v  prvé řadě jde o  vymezení struktury a  povinnosti institucí odpovědných za  řízení a  realizaci programů. Dále do  implementační struktury patří úkoly a  povinnosti zprostředkujících subjektů a  příjemců pomoci. Dále zahrnuje soubor činností a postupů při samotné realizaci programu a projektů. Proces implementace programu navazuje na proces programování. Indikátory (ukazatele) – slouží pro monitorování průběhu a  výsledku realizace projektů, oblastí podpory, prioritních os a  programů vzhledem ke  stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí prováděcího dokumentu. Každý žadatel o  finanční podporu je povinen v  rámci žádosti o  podporu doložit monitorovací ukazatel projektu a  zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na  indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu. Monitorovací indikátory jsou následně uvedeny ve  smlouvě o  financování a  mají klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Jejich plnění se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení stanovených ukazatelů může vést k  částečnému nebo dokonce i k úplnému odebrání poskytnuté dotace. Individuální projekt – projekt, který není zastřešen grantovým schématem, jeho realizátor obdrží podporu přímo. Předkladateli individuálních projektů jsou vždy koneční příjemci, kteří jsou zároveň i konečnými uživateli podpory. Investiční projekt – je zaměřen zejména na  výstavbu a  nákup nemovitostí, nákup nových strojů a technologií. Jde tedy o pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. IS Monit – informační systém, který slouží k administraci žádostí a k monitorování a kontrolám průběhu realizace jednotlivých projektů.



Kofinancování (spolufinancování) – v každém programu hrazeném z fondů EU je nutné spolufinancování ze strany České republiky.

5

Kolová výzva – termín, ve  kterém se přijímají žádosti o  dotace. Kolová výzva představuje časově vymezené období, kdy se přijímají žádosti. Trvá obvykle několik týdnů, pokud je delší, tak přibližně 2 až 3 měsíce. Žádosti přijaté v  jednom kole výzvy se hodnotí najednou. Konečný příjemce – veřejný nebo soukromý subjekt, který žádá řídící orgán o příspěvek ze strukturálních fondů nebo Fondu soudržnosti a přijímá prostředky z těchto fondů od finančního útvaru při řídícím orgánu. Jde-li o grantové schéma, jsou konečnými příjemci nositelné grantových schémat (např. kraje), kteří prostředky dále rozděluji mezi úspěšné předkladatele dílčích grantových projektů (akcí). Realizátoři grantových akcí jsou pak konečnými uživateli podpory. V případě, kdy nejde o  grantové schéma, tj. v  případě individuálních projektů, jsou koneční příjemci totožní s konečnými uživateli. Konečný uživatel – subjekt, který realizuje projekt a  přijímá prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na spolufinancování projektu. Kontrola formálních náležitostí žádosti – spočívá v  kontrole úplnosti žádosti a  jejích povinných příloh, v  kontrole formy předložení (elektronická, papírová), počtu předložených výtisků včetně podpisů oprávněných osob aj. Přesný výčet formálních náležitostí je uveden v příslušných pokynech pro žadatele. Kontrola fyzické realizace projektu – provádí se v průběhu realizace projektu nebo následně po  skončení realizace. Uvedené kontroly mohou být plánované nebo neplánované. O této kontrole je sepsán protokol. V případě zjištěných nesrovnalostí protokol obsahuje i uložená opatření k nápravě. Kontrola přijatelnosti projektu – představuje kontrolu projektu a  žadatele s  ohledem na  základní podmínky programu, finanční a  legislativní předpoklady, principy strukturální politiky EU apod. Mezi obecná kritéria přijatelnosti patří zejména to, že žádost se vztahuje pouze na  jednu oblast podpory vyhlášeného programu, projekt bude realizován na  území ČR, resp. na  území příslušného regionu soudržnosti NUTS II, projekt je v  souladu s  příslušnou legislativou ČR a  EU, projekt respektuje minimální hranici celkových způsobilých výdajů, projekt nemá prokazatelně negativní vliv na  žádnou z  horizontálních priorit, žadatel splňuje definici pro konečného příjemce uvedenou u příslušného opatření. Vedle obecných kritérií se mohou vyskytovat i  specifická kritéria přijatelnosti, která se vztahují ke konkrétním oblastem podpory. Obvykle jsou hodnocena ANO splněno/ NE nesplněno (nesplnění byť jen jednoho kritéria představuje vyloučení projektu z dalšího hodnocení). Křížové financování (flexibilita) – každý program je financován jen z jednoho fondu EU. Princip křížového financování však umožňuje výjimku, kdy lze doplňkovým 6 6

způsobem v  rámci limitu (většinou) 10% na  každou prioritní osu operačního programu financovat aktivity projektu spadající do  oblasti podpory druhého fondu. Například nákup výpočetní techniky do  počítačové učebny je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Monitorovací zpráva – odevzdává se pravidelně řídícímu orgánu pro informaci o stavu realizace projektu. Obsahem zprávy jsou informace o dopadech projektu na  cílové skupiny, údaje o  financování projektu, problémy vzniklé při realizaci projektu, návrhy na  změny v  projektu, plnění monitorovacích indikátorů apod. U vybraných operačních programů se spolu se zprávou odevzdává i žádost o platbu. Monitorovací zpráva má jednotnou formu a  příjemce podpory je seznámen s  povinností vykazovat monitorovací zprávy při podpisu smlouvy o  financování projektu. Monitorování - je nedílnou součástí jak programového, tak projektového cyklu. Cílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci operačních programů, resp. projektů, a  porovnávání získaných informací s  výchozím předpokládaným plánem. Monitorování je soustavnou činností, která probíhá během celého trvání programu. Neinvestiční projekt - je zaměřen na tzv. měkké aktivity, tj. například vzdělávání, rekvalifikace, poskytování sociálních služeb, organizace volnočasových aktivit atd. Spadají sem ale také projekty zaměřené na  podporu služeb v  oblasti cestovního ruchu a technické pomoci. Nesrovnalosti – představují porušení pravidel ES nebo českých právních norem, kterými je upravováno využívání prostředků EU, a to úmyslné i z nedbalosti. Jedná se o  každé porušení podmínek, za  kterých byly prostředky strukturálních fondů EU poskytnuty České republice, a každé porušení podmínek, za kterých byly tyto prostředky dále poskytnuty konečným příjemcům a konečným uživatelům. Nezpůsobilé výdaje (neuznatelné náklady) – jde o  výdaje, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů. Nezpůsobilé výdaje nejsou uvedeny mezi způsobilými výdaji v  prováděcím dokumentu operačního programu. Pokud tyto výdaje v  projektu existují, musí být vykázány ve  finančním plánu projektu a jsou vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele.



Oblast podpory (intervence) - je nejnižší úroveň zaměření strategie (operačního programu). Každý operační program se dělí na  prioritní osy a  ty se dále dělí na oblasti podpory. Jedná se vlastně o konkrétní opatření popisující přesné aktivity a  činnosti, na  které lze žádat o  finanční prostředky z  fondů EU. Na  danou oblast podpory vypisuje Řídící orgán tzv. Výzvu k  předkládání žádostí o  dotaci. Žadatel tudíž musí svůj projekt přizpůsobit podmínkám vybrané Oblasti podpory, což je pro 7

něj konkrétní dotační titul. Příklad: Operační program životní prostředí - Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie - Oblast podpory 3.2. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla. Operační manuál - Specifikuje podmínky podpory v  jednotlivých fázích projektového cyklu (ve  vztahu k  žadatelům a  příjemcům podpory) nebo způsob administrace a řízení podpory (ve vztahu k administrátorům projektu). Operační program - je základním strategickým dokumentem finanční a technické povahy pro konkrétní tematickou oblast (např. zaměstnanost a sociální věci), nebo konkrétní region soudržnosti (např. Moravskoslezský), který zpracovávají členské země EU. V  OP jsou podrobně popsány cíle a  priority, které chce členská země v  dané oblasti dosáhnout v  aktuálním programovacím období, typové aktivity a nechybí výčty těch, kteří mohou o finanční prostředky žádat. Oprávněný žadatel (příjemce podpory) – tzv. příjemci podpory. Obvykle se jedná o  obecné vyjmenování možných typů žadatelů (např. kraje, obce, malé a  střední podniky, fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy atp.). Přesná specifikace oprávněných žadatelů je součástí konkrétní výzvy u  dané oblasti podpory nebo v  rámci příručky pro žadatele. Např. u  firem jsou přesně specifikována různá omezení: max. počet zaměstnanců, max. velikost obratu, vybraná odvětvová klasifikace ekonomických činností, min. délka působení na trhu apod. Partnerství - obecně představuje úzkou spolupráci mezi Evropskou komisí a členským státem. Každý členský stát pak navazuje partnerství s různými partnery z  hospodářské a  sociální sféry a  s  orgány veřejné správy. Partnerství zahrnuje přípravu, provádění a  hodnocení operačních programů. Členské státy zapojují partnery, a  zejména pak regiony, do  jednotlivých fází programování. Partnerství na  rovině projektové znamená, že žadatel nemusí projekt realizovat samostatně, může mít jednoho i více partnerů. Partner může a  nemusí být spolužadatelem. Forma spolupráce mezi partnery je předmětem smlouvy mezi partnery. Partneři ve  vzájemném vztahu splňují podmínku, že jeden partner (příjemce) přijímá pomoc z evropských fondů, všichni partneři splňují podmínky programu a  předem stanovená pravidla. Partneři nejsou příjemci ze SF ve  smyslu všeobecných nařízení. Povaha právních vztahů mezi příjemcem podpory a  jeho partnery není založena na  poskytování služeb (dodavatel není partner). Programovací období – EU realizuje cíle své regionální a  strukturální politiky v  rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vždy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, jež se členské státy v daném období snaží dosahovat a naplňovat

8 8

v  souladu se základními strategickými dokumenty EU. Poslední programovací období se týká let 2007—2013. Projekt - v  kontextu fondů EU se jím rozumí konkrétní ucelený podrobně rozpracovaný projektový záměr, který je součástí projektové žádosti. Projekt v sobě zahrnuje soubor aktivit směřujících k dosažení předem stanoveného a jasně definovaného cíle a je limitován určitým časem a rozpočtem. Projektová žádost (formulář) - je elektronický formulář nebo se využívá kombinace elektronického formuláře a papírových příloh žádosti. Vyplňuje ji žadatel a předkládá ji s  cílem získat finanční podporu v  rámci operačního programu. Projektová žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami operačního programu. Vždy obsahuje: údaje o žadateli; informace o projektu; rozpočet a financování projektu; soulad projektu s  horizontálními prioritami; prohlášení o  podpoře „de minimis“; Poznámka: u některých operačních programů je možné se setkat s tzv. „registrační žádostí“ a „plnou žádostí.“ Registrační žádost obsahuje pouze základní informace o projektu a o žadateli. Pokud je vyhodnocena ze strany odpovědného orgánu jako přijatelná (vyhovující podmínkám programu), může se žadatel pustit do vyplňování tzv. plné žádosti, která již obsahuje všechny požadované náležitosti. Průběžná výzva - termín, ve  kterém se přijímají žádosti o  dotace. U  průběžné výzvy je stanoven první den, od kterého se přijímají žádosti a příjem žádostí pak nadále trvá po celé programovací období nebo do vyhlášení konce příjmu žádostí. Žádosti se přijímají a hodnotí průběžně. Žadatelé jsou také průběžně informováni o zbývající alokaci připadající na výzvu a dalších technických náležitostech. Výzvy tohoto typu trvají obvykle několik měsíců až let.



Přílohy projektové žádosti - jsou nedílnou součástí projektové žádosti a předkládají se zprostředkujícímu subjektu nebo konečnému příjemci v  termínu uvedeném ve  výzvě pro předkládání projektových žádostí. Jmenovitý seznam příloh se liší u každé oblasti podpory a v jeho rámci dokonce často podle charakteru žadatele. Přílohy k  projektové žádosti předávané v  elektronické nebo v  listinné podobě zahrnují zpravidla: čestná prohlášení žadatele - čestné prohlášení o bezdlužnosti, vlastních zdrojích aj.; doklady o právní subjektivitě žadatele - výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list aj.; podklady pro posouzení finančního zdraví žadatele daňová přiznání, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz příjmů a výdajů aj.; projektovou dokumentaci; podklady pro ekonomické hodnocení projektu studie proveditelnosti a analýza nákladů a přínosů, logický rámec projektu; doklad o  partnerství; územní rozhodnutí; stavební povolení; doklad o  posouzení vlivu projektu na životní prostředí; formuláře ISPROFIN; smlouva o vedení účtu; zvláštní přílohy dle specifikace uvedené v  příslušném programu. Každá z  příloh musí být označena dle podmínek příslušného programu (očíslování a  podpis oprávněné

9

osoby). Povinné přílohy jsou stanoveny specificky v podmínkách každé výzvy pro předložení projektové žádosti. Příručka pro příjemce - dokument, který je důležitým materiálem a  vodítkem každého úspěšného žadatele. Úspěšný žadatel v  ní najde pokyny pro realizaci projektu a  povinnosti, které musí naplnit. Příručku vydává řídící orgán a  tzv. zprostředkující subjekty jsou povinné ji příjemcům poskytnout. Příručka pro žadatele - dokument, který podává informace žadatelům o možnostech operačního programu a procesech souvisejících s podáním žádosti do  programu. Příručku vydává řídící orgán a  tzv. zprostředkující subjekty jsou povinné ji žadatelům poskytnout. Příručka pro žadatele je vždy k dispozici ke stažení na webových stránkách v době platné výzvy. Je nutné si zajistit vždy aktuální verzi příručky pro žadatele. Publicita projektu – jsou konkrétní pravidla pro označení zařízení, budov a dalších výstupů projektů a jsou popsána v  Příručce pro příjemce. Příjemce podpory má povinnost informovat veřejnost o tom, že jeho projekt je spolufinancován z fondů EU. Pod tím si lze představit např. informační panel, tabuli, plakát, leták či pamětní desku s příslušným textem a vizuálním symbolem. Rozhodnutí o  poskytnutí dotace - je právním aktem poskytujícím peněžní prostředky konečnému příjemci. Rozhodnutí je vydáváno příslušným řídicím orgánem, do jehož působnosti spadá daný projekt a který rozhoduje o poskytnutí dotace. Rozhodnutí je vydáváno na celkovou dobu uskutečňování daného projektu a obsahuje zejména označení příjemce dotace, účel, na který je dotace poskytována, výši pomoci z  Národního fondu (strukturálních fondů), popř. státního rozpočtu, časový harmonogram plnění projektu a  podmínky užití dotace, resp. podmínky, které je nutné dodržet po poskytnutí dotace. Rozpočet projektu - popisuje strukturu financování projektu v jednotlivých letech realizace včetně členění celkových výdajů na způsobilé a nezpůsobilé (uznatelné a  neuznatelné náklady). V  rozpočtu projektu se uvádí tzv. veřejné financování, tj. podíly, kterými do  rozpočtu projektu přispějí fondy EU nebo státní, krajské, městské a  obecní rozpočty. Nutné je poskytnutí informace o  podílu soukromého spolufinancování žadatele a úvěrech a půjčkách souvisejících s realizací projektu. Rozpočet je obvykle součástí projektové žádosti. Řídicí orgán - nese nejvyšší odpovědnost za  realizaci operačního programu. Pro každý operační program je určen jeden řídicí orgán, který sleduje, zda jsou dodržovány zásady operačních programů a zda je pomoc z fondů EU poskytovaná správně a efektivně. V ČR jsou řídicími orgány příslušná ministerstva nebo regionální rady. 10 

Řízení rizik - je proces identifikace, měření nebo vyhodnocování rizik, sledování a případné přijímání opatření, která vedou k omezení podstupovaných rizik. Smlouva o  financování - uzavírá se mezi příjemcem podpory (úspěšným žadatelem) a řídícím orgánem daného programu. Smlouva o financování upřesňuje tzv. Rozhodnutí o  poskytnutí dotace. Smlouva o  financování blíže specifikuje podmínky poskytnutí finanční pomoci. Smlouva o financování může být i součástí tzv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které podepíšou obě strany. Součástí smlouvy o financování je hlavně: identifikace smluvních stran, vymezení předmětu a účelu smlouvy, rozpis finančního krytí projektu (fondy EU, národní veřejné rozpočty a  soukromé zdroje příjemce), vymezení způsobu proplácení finanční pomoci, podmínky pro pozastavení proplácení finanční pomoci, stanovení povinností konečného příjemce a závazků poskytovatele pomoci. Souběh dotací - znamená, že, žádný projekt spoluhrazený ze strukturálních fondů nelze podporovat současně v rámci více cílů politiky HSS. Financování projektu ze strukturálních fondů vylučuje možnost čerpání finančních prostředků na  stejný projekt z dalších národních nebo zahraničních programů. Udržitelnost - je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. K udržení výstupů projektu se příjemce podpory zavazuje ve smlouvě o financování, ve  které každý operační program blíže specifikuje dobu udržitelnosti. Efekty projektu musí být udrženy v nezměněné podobě zpravidla po dobu pěti let od dne ukončení fyzické realizace projektu. Naplňování a  udržení hodnot výstupů může být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. Při nesplnění povinnosti udržitelnosti může být žadatel v krajním případě požádán o vrácení dotace nebo její části. Pokud dojde v projektu k podstatné změně, která ovlivňuje povahu projektu nebo výsledky jeho provádění anebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému orgánu nepatřičnou výhodu; a je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti, má členský stát povinnost informovat o těchto změnách Komisi. Veřejná zakázka – rozumí se zakázka hrazená ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu krajů, měst a obcí. V případě veřejných zakázek je třeba přísně dbát na dodržování předpisů při zadávání veřejných zakázek - vhodné je, je-li to možné, uvést přesný odkaz na  zákon o  veřejných zakázkách, dle kterého má konečný příjemce nebo popř. konečný uživatel postupovat. Bere se v úvahu regulérnost veřejné podpory, ochrana životního prostředí, rovnost žen a mužů apod. Podpora projektu ze státního rozpočtu (spolufinancování) není považována za  platbu veřejné zakázky. Shodu s  národními pravidly a  pravidly Společenství týkajícími se oprávněnosti výdajů ze strukturálních fondů, zadávání veřejných zakázek, veřejné podpory, ochrany životního prostředí a rovnosti příležitostí mužů a žen kontroluje řídicí orgán, který rovněž potvrzuje zdůvodnění a správnost nároků, a to prostřednictvím ověřování 

11

takových skutečností, jako jsou tendrové procedury, uzavírání kontraktů, pokrok v implementaci, platby a převzetí prací. Zálohové platby - tj. platby příjemcům na začátku realizace projektu. Důvodem je snaha o zvýšení schopnosti žadatelů z neziskového sektoru spolufinancovat své projekty. Podmínky poskytnutí zálohové platby jsou součástí smlouvy o financování. Závěrečná zpráva projektu - je souhrnným strukturovaným informováním o  řešení projektu za  poslední periodicky stanovené období a  zároveň konečným shrnutím celé doby řešení projektu pro závěrečné hodnocení projektu. Zprávu zpracovává a  odevzdává příjemce pomoci. Zpráva se předkládá řídícímu orgánu. Řídící orgán může vznést k této zprávě připomínky. Pokud tak neučiní do 3 měsíců od předložení zprávy, je zpráva považována za schválenou. Žádost o  platbu - zasílá příjemce pomoci příslušnému řídícímu nebo implementačnímu orgánu. Žádost je zasílána v intervalech, které stanoví smlouva o  financování popř. Rozhodnutí o  poskytnutí dotace. Žádost musí být doložena potřebnými doklady (zaplacené faktury, výpisy z účtů).

12 

1 Úvod Možnost získat finanční prostředky z  fondů Evropské unie je v  současné době jakýmsi fenoménem. Novou kompetencí se stalo umění napsat projektovou žádost tak, aby byla úspěšně vyhodnocena a mohla být následně financována ze strukturálních fondů Evropské unie (dále EU). Tato brožura slouží jako základní pomůcka, která upozorní na časté chyby, popíše nutné postupy a  kroky při psaní projektů Evropské unie. Zpracování konkrétních projektových žádostí u  vybraných operačních programů bude předmětem desetihodinového semináře, ve  kterém se budete moci aktivně zapojit a  vytvořit si svůj projekt.

2  Základní informace o programovém období Evropská unie provádí regionální a  strukturální politiku v  rámci sedmiletých cyklů, takzvaných programových období (1989 – 1993; 1993 – 1999; 2000 – 2006; 2007 – 2013; 2014 – 2020). V  listopadu roku 2012 byl schválen návrh struktury operačních programů pro období let 2014 – 2020. Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které zohledňují územní rozměr intervencí a  zajišťují role regionálním partnerům (městům a  obcím). Tato štíhlejší struktura bude ovšem klást mnohem vyšší nároky na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale také na provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. (http://www.isvs.cz/ operacni-programy-2014-2020-konecne-schvaleny/) V  rámci cíle „Investice pro růst a  zaměstnanost“ je schválená tato struktura tematických sektorových operačních programů (dále OP) včetně řídících orgánů: •

OP Podnikání a  inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) – Ministerstvo průmyslu a obchodu;

•

OP Výzkum, vývoj a  vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy;

•

OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – Ministerstvo dopravy;

• OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) – Ministerstvo životního prostředí; 

13

•

OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) – Ministerstvo práce a sociálních věcí;

•

Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) – Ministerstvo pro místní rozvoj;

•

OP Praha – pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) – Praha;

•

OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) – Ministerstvo pro místní rozvoj.

Z  hlediska regionálních operačních programů (ROP), kterých bylo v  minulém programovém období celkem 7, jde o sloučení do tzv. Integrovaného regionálního operačního programu řízeného Ministerstvem pro místní rozvoj. Prosazení sloučení sedmi regionálních operačních programů, pod taktovku jediného ministerstva, s  sebou neslo poměrně značnou nevůli regionálních rad. Svoji roli v  tomto sjednocení sehrála i řada mediálně známých korupčních kauz. Regiony však neztratí zcela svoji roli, IROP počítá s vlivem regionálních aktérů i do budoucna, a to jednak ve fázi implementace, ve fázi výběru akcí a rovněž jako s příjemci podpory daného programu. Jak je uvedeno ve  zdroji Euractiv.cz, konkrétně na  stránkách (http://www. dotacni.info/integrovany-regionalni-operacni-program/): „Programové zaměření IROP pro období 2014 – 2020) je toto:

14 

•

Podpora vybraných silnic II. a III. třídy a rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu;

•

Inovativní formy cestovního ruchu a podpora oblasti kulturního odvětví;

•

Zlepšení energetické účinnosti v budovách, ve veřejných infrastrukturách a podpora nízkouhlíkových strategií;

•

Rozvoj služeb v oblasti sociální integrace a péče o zdraví;

•

Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání;

•

Integrovaný rozvoj měst a území;

•

Rozvoj ICT v rámci územní veřejné správy a zvýšení institucionální kapacity a výkonnosti územní veřejné správy;

•

Podpora pořizování plánovací a programové dokumentace krajů a obcí.

V rámci cíle „Evropská územní spolupráce“ se jedná o tyto operační programy: •

OP přeshraniční spolupráce mezi ČR a Polskem – Ministerstvo pro místní rozvoj;

•

OP přeshraniční spolupráce mezi ČR a  Slovenskem – Ministerstvo pro místní rozvoj;

•

OP přeshraniční spolupráce mezi ČR a  Rakouskem – Ministerstvo pro místní rozvoj;

•

OP přeshraniční spolupráce mezi ČR a  Bavorskem – Ministerstvo pro místní rozvoj;

•

OP přeshraniční spolupráce mezi ČR a  Saskem – Ministerstvo pro místní rozvoj;

•

OP nadnárodní spolupráce „Central Europe“ koordinovaný na území ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj;

•

OP meziregionální spolupráce koordinované na území ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj.

V  gesci Ministerstva zemědělství zůstávají fondy financované z  prostředků společné zemědělské politiky: •

Program rozvoje venkova - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

•

Program Rybářství - Evropský námořní a rybářský fond.

Pro přehlednost je zde uvedeno porovnání programového období roků 2007 – 2013 a programového období 2014 – 2020.



15

Obr. č. 1 – Porovnání programových období 2007 – 2013 a 2014 a 2020 Zdroj: (http://www.jihovychod.cz/eu-2014/srovnani-operacnich-programu)

3  Příprava psaní projektu „Podpora z  Evropských strukturálních fondů má svá pravidla, která je třeba vědět dříve, než se kdokoliv pustí do projektování a přípravy podkladů k dotacím.“, jak je uvedeno na  stránkách http://www.sprava-dotaci.eu/fondy-eu/co-je-trebavedet.aspx: „…Jedná se především o historii subjektu, jeho ekonomické ukazatele a lokalitu, ve které je jeho sídlo. Tyto tři hlavní oblasti mají ve své podstatě velký vliv na možnosti či nemožnosti získání následných dotací…. • Historie subjektu, který bude podávat žádost, nesmí být mladší jak 2 uzavřené účetní období (to však nemusí být 2 roky, ale opravdu účetní uzávěrky po sobě jdoucí). • Subjekt nesmí být v prodlení ve splatnosti svých finančních závazků vůči státní správě (sociální a zdravotní pojištění, finanční úřad). • Lokalita žadatele do velké míry ovlivňuje příležitosti a uplatnění možných dotací v  rámci aktuálních výzev, které jsou vypisovány na  různá témata.

16 

Pokud např. firma má sídlo v Praze a chce využít dotaci, které jsou vypsány pro regionální operační programy, je získání dotací mnohem náročnější, než mimopražské působení a sídlo.“ Na  mysli je třeba mít aktivitu, kterou byste chtěli uskutečnit, na  niž byste rádi získali podporu Evropské unie a která se týká veřejně prospěšných činností, aktivit přispívajících ke zlepšení sociálního a ekonomického prostředí v členských zemích a jejich regionech. Poté je třeba zjistit konkrétní operační program, který by připadal v úvahu (řídit se lze dle sféry činnosti – tematické operační programy, nebo podle míst, kde lze aktivity realizovat (regionální operační programy, programy pro Prahu a programy přeshraniční spolupráce). Jak dále uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj České republika na  stránkách s  názvem Strukturální fondy (http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-naprojekt): „Kromě podporovaných aktivit je nezbytné sledovat typ oprávněného žadatele  /  příjemce (např. malý a  střední podnik), místo realizace projektu, výši a  formu poskytované podpory, schopnost finančního spoluzajištění ze strany žadatele atd. dle specifických podmínek a požadavků daného dotačního programu.“ Dále je třeba si projít jednotlivé kroky před vlastním tvořením projektové žádosti. Jedná se zejména o  seznámení s  výzvou k  předkládání projektů, s  Příručkou pro žadatele a Příručkou pro příjemce, s Pravidly pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Dále je třeba sestavit projektový záměr, účastnit se a konzultovat záměr se zprostředkujícím subjektem, definovat si cíle, aktivity, finanční koncepci, provést analýzu cílové skupiny a  další analýzy potřebné pro správné nastavení aktivit, indikátorů, harmonogramu apod. Je nutné mít na  vědomí, že jednotlivé údaje jsou provázané, že je nutné se všemi informacemi a  daty pracovat, aby byly v  souladu. Dobré je také stanovit a odpovědět si na otázky rizik plynoucích z projektu. Pokud chcete využít služby poradenských agentur, buďte na  pozoru. Dobré zkušenosti s  agenturou z  jednoho projektu mnohdy neznamenají spokojenost s prací v druhém projektu. Jde o specializaci lidí pracujících v těchto agenturách. Jak je zmíněno (http://www.jestejesance.cz/uspesni-prijemci-radi/pripravaprojektu): „Každý řídící orgán má svůj vlastní projektový „žargon“, který žadatel musí

používat a  musí mu porozumět. Slouží k  tomu, aby hodnotitelé pochopili, o  čem projekt je a nedocházelo k nějakým nedorozuměním i s ohledem na hodnocení.“ Např. nelze z prostředků EU možno běžně pořídit nákup auta, ale v rámci výzvy bylo možno pro převoz osob se zdravotním postižením nakoupit specifický dopravní prostředek. 

17

Výše uvedené rady lze shrnout do tzv. „Desatera rad úspěšného projektu“ http://

www.esfcr.cz/desatero-rad-uspesneho-projektu: „Důležité je vědět: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Kdo může žádat. Mějte jasnou představu o tom, co chcete realizovat. Stanovte si, jakých cílů chcete dosáhnout. Prostudujte si Prováděcí dokument. Nevymýšlejte nemožné, pohybujte se v mantinelech realizovatelnosti. Buďte v souladu s právem ČR a EU. Nebojte se získat informace – ptejte se a konzultujte. Dodržujte podmínky výzvy. Nepodceňujte povinné přílohy a jejich formát. Dávejte pozor na dodržování termínů.

Čím se nemusíte zatěžovat: 1. Není nutné znát všechny směrnice a nařízení EU. 2. Není nutné projekty zpracovat v angličtině. 3. Projekt nemusí vypracovávat pouze certifikovaná agentura. 4. Není nutné nad míru přiměřenosti dokládat k  projektu velká množství osvědčení, dokladů a dokumentace.“

4  Projektová žádost Každá projektová žádost musí obsahovat náležitosti, které jsou popsány v  konkrétní výzvě k  předkládání projektových žádostí. Zpravidla je vyhlašuje zprostředkující subjekt v ohlášených termínech. Jak uvádí (Tauer, Zemánková, Šubrtová, 2009, s. 30 – 31): „Hlavní znaky projektové žádosti: • Název projektu (vystihuje náplň, jeho cílem je zaujmout, upoutat pozornost); • Identifikace předkladatele (případně partnera/partnerů) projektu (po zadání identifikačního čísla se provádí validace v celostátním registru ekonomických subjektů); • Složení realizačního týmu a  zapojení jeho členů (pracovní náplně a zkušenosti osob); • Zkušenosti realizátora a  partnerů s  realizací obdobných projektů (předchozí zkušenosti významně ovlivňují bodové hodnocení projektu); • Popis řízení projektu (popis technologie řídících metod a  procesů v jednotlivých fázích projektu); • Definice cílů projektu (výstupů, kterých má být dosaženo po  dokončení projektu); 18 

•

Soulad s  cíli prioritní osy a  výzvy (jedna z  rozhodujících podmínek pro úspěšnost projektu); • Zdůvodnění potřebnosti projektu (analýza řešeného problému a vyhodnocení přínosů); • Popis klíčových aktivit projektu (popis, jak bude projekt realizován krok za krokem); • Marketingové informace (analytická část projektu, popis marketingové strategie); • Indikátory – ukazatele měřitelnosti výstupů a  výsledků projektu (číselné vyjádření dosažených výstupů projektu); • Analýza cílových skupin projektu (podrobný popis cílové skupiny, jejích problémů a přínosů získaných projektem); • Časový harmonogram projektu (časová posloupnost jednotlivých aktivit); • Management rizik (analýza možných překážek v  cestě za  cíli projektu, popis eliminace rizik); • Udržitelnost projektu (popis zajištění fungování aktivit projektu po  jeho dokončení, bez finanční podpory EU); • Rozpočet projektu (podrobná položková specifikace nákladů v předepsané struktuře a formě); • Specifikace veřejných zakázek projektu (popis realizace výběrových řízení pro nákupy služeb, dodávky zboží a stavby); • Vazba na  horizontální témata (povinný popis vlivu projektu na  rovné příležitosti/oblast diskriminace a  udržitelnost zejména ve  vztahu k životnímu prostředí); • Vazba na  veřejnou podporu (začlenění pravidel pro čerpání veřejných prostředků v rámci projektu); • Publicita projektu (povinná součást všech projektů, povinnost informování účastníků i  veřejnosti o  projektu a  jeho financování z  prostředků EU a rozpočtu ČR).“ K uvedené projektové žádosti se dokládají požadované přílohy, které se liší dle typu a velikosti projektu.

5  Typy projektů V obecné rovině se rozeznávají dva hlavní typy projektů: • Investiční (tzv. tvrdé projekty); • Neinvestiční (tzv. měkké projekty). Některé projekty obsahují investiční i  neinvestiční aktivity. Zásadním znakem posuzování o jaký typ se jedná, jsou typy výdajů.



19

INVESTIČNÍ (TVRDÉ PROJEKTY) Pořizování dlouhodobého hmotného a  nehmotného majetku (nákup pozemků a  jejich zhodnocení; nákup, výstavba či rekonstrukce nemovitostí, budování infrastruktury, nákup nových strojů nebo technologií, pořízení patentů, softwaru, apod.)

NEINVESTIČNÍ (MĚKKÉ PROJEKTY) „Investice“ do  lidských zdrojů, zejména na  podporu vzdělávání (celoživotní vzdělávání, rekvalifikace, specifické formy vzdělávání), zaměstnanosti, sociální integraci, rovné příležitosti apod.

Tab. č. 1 – Investiční a neinvestiční projekty (Zdroj: Tauer, Zemánková, Šubrtová, 2009, s. 32)

6  BENEFIT 7, E-ACOUNT, BENE-FILL Aplikaci BENEFIT 7+ je možné spustit pomocí standardních internetových prohlížečů (Internet Explorer, Firefox nebo Mozilla). Pro správnou funkci je třeba mít v internetovém prohlížeči zapnutý JavaScript a pro tisk žádosti Adobe Acrobat Reader verze 6 nebo vyšší. Tento systém využívají všechny operační programy (kromě Operačního programu Podnikání a inovace a Operačního programu Životní prostředí.

Obr. č. 2 – Úvodní stránka aplikace Benefit7+ Zdroj: https://www.eu-zadost.cz/uvod.aspx 20 

Přihlašovací heslo je Váš email, heslo si můžete zvolit svoje vlastní. Po vyplnění několika údajů Vám je zaslán do Vašeho emailu aktivační odkaz. Pak je možnost založit si vlastní konto s  výběrem aktuální výzvy, spravovat tuto žádost včetně rozpočtu apod. E-ACOUNT je určen pro vytváření žádostí v  operačním programu Podnikání a investice. Pro vstup do systému je nejdříve potřeba pořídit si elektronický podpis. Jak uvádí (Tauer, Zemánková, Šubrtová, 2009, s. 110): „Žadatel na  základě výzvy k  předkládání žádostí vyplní nejprve registrační žádost, která bude posouzena z  hlediska přijatelnosti projektu. Teprve po  schválení registrační žádosti bude žadatel vyzván k  předložení plné žádosti včetně všech příloh. Řada výzev v  OP PI bývá vyhlašována jako průběžná, což doslova znamená, že největší šanci mají projekty nejdříve předložené.“

Obr. č. 3 – Úvodní stránka aplikace E-ACOUNT Zdroj: https://eaccount.czechinvest.org/WebForm/Uzivatel/Prihlaseni.aspx BENE-FILL je určen pro vyplňování žádosti a administraci projektů v Operačním programu Životní prostředí. Tento formulář je velmi přehledně uspořádán, umožňuje zadávání žádosti krok za krokem včetně průběžných kontrol. Je vhodně zpracován i z hlediska realizace projektu.



21

Obr. č. 4 – Úvodní stránka aplikace BENE-FILL Zdroj: https://opzp-benefill.sfzp.cz/user/login.html

7  Hodnocení projektů Konkrétní hodnotící proces je vždy uveden v „Příručce pro žadatele“. Zpravidla se jedná o  příjem žádostí, tedy včasné a  správné předložení. Konečný termín je závazný pro žádosti doručené osobně, pro projekty zaslané prostřednictvím pošty, je zásadní termín doručení, nikoliv datum na  razítku – tedy datum podání. Při včasném doručení je žádosti přiděleno ihned registrační číslo. Žádost doručená po termínu je vyloučena z procesu hodnocení a je buď okamžitě odmítnuta, pokud se jedná o  osobní doručení, nebo jedná-li se o  doručení poštou, je zaslána zpět odesílateli. Ve fázi hodnocení přijatelnosti se hledí na to, zdali je žadatel oprávněný podat svoji žádost, zda má sídlo na  území České republiky, zda existují podporované aktivity, cílová skupina, místo realizace projektu, doba trvání projektu, výše žádané podpory, apod. Následuje formální hodnocení žádosti, což představuje kontrolu, zda byla žádost odevzdána v  elektronické podobě ve  formuláři odpovídajícím výzvě, zda byla dodána v tištěné verzi, zda se obě žádosti shodují (dle unikátního klíče), jestli jsou vyplněné všechny povinné údaje a  přiloženy všechny požadované přílohy, zda nechybí podpisy. Formální nedostatky se zpravidla dovolují žadateli opravit, 22 

má na  nápravu nedostatků zpravidla 2 – 5 dnů. Po  této lhůtě, pokud nedojde k  odstranění nedostatků, je žádost vyřazena z  dalšího hodnocení a  žadatel je písemně informován o tomto postupu. Věcné hodnocení přichází na  řadu po  předchozích hodnoceních. Jak zmiňují (Tauer, Zemánková, Šubrtová, 2009, s. 114): „Projektové žádosti buď hodnotí hodnotící komise nebo minimálně dva na sobě nezávislí individuální hodnotitelé. Hodnocení výběrovou komisí se volí zejména v případech, kdy se sejde menší počet žádostí o  finanční podporu. Mnohem častěji používaným nástrojem hodnocení jsou nezávislí hodnotitelé. V  tomto případě je výsledným hodnocením průměr přiděleného počtu bodů v individuálních hodnoceních. Pokud dojde k výraznému rozdílu mezi hodnoceními dvou hodnotitelů (např. jeden z nich projekt doporučí k podpoře, druhý ne, nebo oba projekt doporučí k podpoře, nicméně jejich bodové hodnocení se liší např. o více než 20 bodů), je projektová žádost dána k hodnocení ještě třetímu individuálnímu hodnotiteli. Výsledným hodnocením jsou pak dvě hodnocení, která jsou si blíže. Extrémní hodnocení je vyloučeno.“ Projekt je doporučen k  podpoře, pokud překročí hodnocení minimální bodovou hranici stanovenou ve výzvě, což je 50 až 65 bodů. Dále je možné přičtení bonifikací (dle konkrétních výzev). Pokud je žádost doporučena k  podpoře, rozhodne výběrová komise o  tom, zda daný projekt podpoří či nepodpoří. Podpořené projekty jsou mezi sebou porovnávány, řeší se konkrétní úpravy (především v rozpočtu projektu). V  případě, že je projekt vybrán komisí, ovšem nejsou na  jeho realizaci volné finanční prostředky, je tento projekt zařazen do  zásobníku, ze kterého se vybírá v případě, že by některý z vybraných žadatelů od realizace projektu ustoupil. Při nevyčerpání částky alokované na  danou výzvu jsou prostředky převedeny do výzvy další. Rozhodnutí výběrové komise je finální, nelze se proti němu jakkoliv odvolat.

8  Mapa projektů (FAQ) Mapa projektů slouží široké veřejnosti k tomu, aby rychle získala aktuální přehled o projektech realizovaných na území ČR, na území svého regionu, případně svého blízkého bydliště, pracoviště nebo kteréhokoliv místa ČR. Internetové stránky www.mapaprojektu.cz vznikly z  iniciativy Zastoupení Evropské komise v České republice. Hlavním zdrojem údajů je Monitorovací systém strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 2007 – 2013 spravovaný Ministerstvem 

23

pro místní rozvoj ČR. Informace o  projektech jsou doplňovány řídícími orgány příslušných operačních programů, pravidelně 1x měsíčně.

Obr. č. 5 – Mapa projektů Zdroj: http://www.mapaprojektu.cz/cs/index.shtml

9  Rady na závěr Je velmi důležité promyslet všechny parametry projektu. Autor (Přichystal, 2008, s. 151 – 153) uvádí několik zásad a dobře míněných rad na závěr, které jsou podle mého názoru zásadní. Vybrala jsem některé z nich, jedná se o tyto principy a doporučení:

24 

•

Někdy je zapotřebí být hodně flexibilní ve  svých představách. Pokud zjistíte, že na  svoje investiční záměry (rekonstrukce budovy, nákup počítačů,…) nikde nenajdete žádnou výzvu, nevěšte hlavu. Pouze popřemýšlejte, zdali by místo vašeho původního „tvrdého“ projektu nešel napsat a  v  případě schválení realizovat třeba „měkký projekt“. Zkuste pouze zaměnit váš cíl za prostředek jiného projektu, kde se vaše původní záměry stanou prostředkem. Tedy například se rekonstrukce budovy nebo nákup počítačů stanou uznatelným nákladem v  projektu zaměřeném na školení.

•

Nesnažte se postupovat tak, že si vymyslíte nějaký projekt, a  teprve následně budete hledat ve  všech operačních programech a  hlavně

v konkrétních výzvách, zdali náhodou někde nenaleznete pro vaše záměry odpovídající dotační titul. Jednodušší bude, když budete postupovat obráceně – tedy když si přečtete výzvy a  zjistíte, zdali některá z  nich by nebyla použitelná pro váš záměr. Někdy je prostě třeba s  vašimi záměry postupovat tak, že je více či méně musíte poohýbat, překroutit, aby odpovídaly zadáním výzvy. Proto nebuďte konzervativní a napněte svoji fantazii.



•

Nikdy nelze profinancovat zpětně náklady, které vznikly před podpisem smlouvy o realizaci projektu.

•

Nikdy nelze do projektu uvádět konkrétní názvy dodavatelů staveb, zboží (počítačů, jiné techniky) nebo služeb (pronájmy, školení,…). Je třeba si uvědomit, že na  všechny dodávky zboží nebo služeb je dobré vybrat dodavatele dle zásad principu transparentnosti, rovného zacházení a  nediskriminace. Též výdaje na  pořízení určitého plnění musí být hospodárné, účelné a efektivní.

•

Pokud budete vybírat do  svého projektu zařízení (techniku, přístroje, počítače,…), mějte vždy na  mysli, že uznatelným nákladem jsou pouze nové zařízení nová, tedy nikoliv použitelná či repasovaná.

•

Na jeden projekt nelze žádat z více programů. Tedy možné to je, ale můžete uspět pouze v  jednom z  nich a  pouze z  jednoho úspěšného projektu můžete svůj záměr financovat. Nepředpokládejte proto, že na svůj projekt požádáte jak z evropských fondů, tak třeba z národních programů. Proto si předem promyslete, který dotační program je pro vás zajímavější a přínosnější.

•

Nedávejte si příliš malé nebo příliš velké cíle. Všímejte si pozorně, jaké jsou minimální a  jaké maximální náklady na  jeden projekt. Podívejte se také do  textu výzvy, kolik finančních prostředků je na  tuto výzvu vyčleněno. Toto si porovnejte s předpokládaným zájmem žadatelů.

•

Představa jednoduchého získání peněz z  Evropské unie svádí kdekoho. Řada filutů, kteří by si normálně nemohli na projekty z fondů EU „sáhnout“, se rozhodne problém vyřešit tím, že si založí nový subjekt, který může být oprávněným žadatelem. Ovšem důležité je prokázat historii žadatelů.

•

Evropská unie má ráda partnerství. A  to včetně partnerství v  projektu. Běžným typem partnerství může být např. firma – škola, nezisková 25

organizace – škola, městský úřad – nezisková organizace, atd. Není však možné, aby se partnerem stal dodavatel zboží nebo služeb, a  tak se obešly předpisy o  zadávacím řízení. Partnerství samozřejmě není nutné, ale jsou to často preferenční body navíc. Nutné je ovšem uvést: KDO, CO, JAK, ZA KOLIK, tedy musí se uvést, které jsou partnerské organizace, jak si rozdělí jednotlivé role v  projektu, za  co bude jednotlivý partner zodpovídat, jak bude partnerství v praxi fungovat a jak si partneři rozdělí finanční prostředky z projektu. Jeden z partnerů se stává žadatelem, který musí splnit veškeré náležitosti. •

Pokud budete chtít se svojí žádostí uspět ve velké konkurenci podobných projektů, projekt pojměte inovativně. Projekt musí mít „přidanou hodnotu“, měl by být ojedinělý, netradiční, novátorský, nezvyklý, musí využívat nové metody a postupy a musí být i nově pojatá práce s cílovou skupinou.

PŘEJI HODNĚ ZDARU A ÚSPĚCHŮ PŘI PSANÍ PROJEKTŮ A NÁSLEDNĚ I PŘI JEJICH REALIZACI!

26 

10  Zdroje a použitá literatura DOLEŽAL, J.; MÁCHAL, P.; LACKO, B. a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2009. 512 s. ISBN 978-80-247-2848-3. FARDOVÁ, L. Jak vytvářet projekty za  podpory Strukturálních fondů EU. 1. vyd. Praha : PERSONA GRATA, 2007. 73 s. Projekt č. CZ.04.3.07/4.1.02.3/0369. Dostupné z: http://www.personagrata.cz/harbour/projekty%20web.pdf PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. 1. vyd. Praha : Nakladatelství VEGA-L, 2008. 156 s. ISBN 978-80-86757-94-0. ZEMÁNKOVÁ, H.; TAUER, V.; ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU + CD-ROM. Tvorba žádosti a  realizace projektu krok za  krokem. Metodika, pravidla, návody. Předpisy a požadavky EU, vzory projektu, formuláře, tipy a kontakty. 1. vyd. Praha : Computer Press, 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3. www.esf.cz

https//www.eu-zadost.cz http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt http://www.isvs.cz/operacni-programy-2014-2020-konecne-schvaleny/ http://www.dotacni.info/integrovany-regionalni-operacni-program/ http://www.jihovychod.cz/eu-2014/srovnani-operacnich-programu http://www.jestejesance.cz/uspesni-prijemci-radi/priprava-projektu http://www.sprava-dotaci.eu/fondy-eu/co-je-treba-vedet.aspx https://eaccount.czechinvest.org/WebForm/Uzivatel/Prihlaseni.aspx https://opzp-benefill.sfzp.cz/user/login.html http://www.esfcr.cz/desatero-rad-uspesneho-projektu http://www.mapaprojektu.cz/cs/index.shtml Fotografie na obálce: http://officesearchtoronto.wordpress.com/2008/09/12/ the-office-leasing-process/



27

Poznámky

28 

Poznámky



29

Poznámky

30 

Poznámky



31

Poznámky

32