psal Kontroloval Schválil

ázekDoplňující údaje:

0

10/2013

Rev.

1.vydání

Datum

Popis

RNDr Grúz

RNDr Grúz

RNDr. Bosák, MBA

PhDr. Edita Bosáková

v.r.

v.r.

v.r.

v.r.

Vypracoval

Kreslil/psal

Kontroloval

Schválil

Objednatel:

Souprava:

B.I.R.T. GROUP, a.s. Dlouhá č.o. 16, č.p. 704, 110 00 Praha 1 Zhotovitel: ECOLOGICAL CONSULTING a.s. Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc tel: 585 203 166, fax: 585 203 169 e-mail: [email protected] Projekt:

„Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje“, aktualizace 2012

Číslo projektu:

411/12182

VP (HIP):

RNDr Grúz

Stupeň: KÚ:

OÚ, MÚ:

Obsah:

Datum:

10/2013

Archiv: Formát: Měřítko:

OZNÁMENÍ KONCEPCE -SEA Zpracované dle přílohy č.7 zákona č. 100/2001 Sb.

Část:

Příloha:

-

-

Oznámení koncepce –Generel cyklistických tras a cyklostezek, Středočeský kraj

Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.

Objednatel: Obchodní firma:

B.I.R.T. GROUP, a.s.

adresa:

Dlouhá 16, 110 00 Praha 1

IČ:

257 81 006

DIČ:

CZ 257 81 006

Zpracovatel: Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc RNDr. Jiří Grúz číslo osvědčení odborné způsobilosti 85189/ENV/08 Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, tel. 603 584 222 e-mail: [email protected] ; www.ecological.cz

Říjen 2013

RNDr. Jiří Grúz

Prvotní dokumentace je uložena v archivu objednatele. Rozdělovník: (2+3)x výtisk, (43+1) x digitální verze:

B.I.R.T. GROUP, a.s., Dlouhá 16, 110 00 Praha 1

0. výtisk: 0 digitální verze:

Ecological Consulting a.s.

Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

2



Řešitelský kolektiv: RNDr. Jiří GRÚZ – vedoucí autorského kolektivu, technické složky životního prostředí oprávněná osoba k posuzování vlivů na životní prostředí (číslo osvědčení odborné způsobilosti 85189/ENV/08)

Ecological Consulting a.s., . Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, tel. 585 203 166 RNDr. Bc. Jaroslav Bosák, MBA – ochrana přírody oprávněná osoba k posuzování vlivů na životní prostředí (číslo osvědčení odborné způsobilosti 14563/1610/OPVŽP/97, prodlouženo 104550/ENV/10)

Ecological Consulting a.s., . Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, tel. 585 203 166 Mgr. Lucie Peterková, Ph.D. – ovzduší autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií dle § 15 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ovzduší (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č. j.: 1693/820/09/KS ze dne 24.6.2009)

Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc, tel. 585 203 166


3



Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................6 A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI KONCEPCE .........................................................................10 B. ÚDAJE O KONCEPCI ........................................................................................................10 B.1. NÁZEV ..........................................................................................................................10 B.2. OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ ....................................................................................................10 B.3. CHARAKTER KONCEPCE .................................................................................................16 B.4. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY POŘÍZENÍ ....................................................................................18 B.5. ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY (ETAPY) ŘEŠENÍ ..............................................................20 B.6. HLAVNÍ CÍLE ..................................................................................................................24 B.7. PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ......................................................................25 B.8. VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S JINÝMI ZÁMĚRY .......................................................................................................25

B.9. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN DOKONČENÍ ............................................................................27 B.10. NÁVRHOVÉ OBDOBÍ......................................................................................................27 B.11. ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ.................................................................................................27 C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ..........................................................................................28 C.1. VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ........................................................................................28 C.2. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY ...........................................................................................................................28

C.3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ...............30 C.3.1. Charakteristika území...........................................................................................30 C.3.2. Klima, ovzduší ......................................................................................................33 C.3.3. Geomorfologie......................................................................................................35 C.3.4.Hydrologické poměry.............................................................................................37 C.3.5. Ochrana přírody....................................................................................................39 C.3.6. Ostatní charakteristiky ..........................................................................................46 Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

4



C.4. STÁVAJÍCÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ....................................47 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ..................................................................................51 D.1.VODA ............................................................................................................................53 D.2.PŮDA ............................................................................................................................54 D.3.LESY .............................................................................................................................56 D.4.OCHRANA PŘÍRODY ........................................................................................................57 D.5.OSTATNÍ ........................................................................................................................58 E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .........................................................................................................60 E.1. VÝČET MOŽNÝCH VLIVŮ KONCEPCE PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY ...............60 E.2. MAPOVÁ DOKUMENTACE A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ KONCEPCE ...........................................................................................................................................60 E.3. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE PŘEDKLADATELE O MOŽNÝCH VLIVECH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ..............................................................................................60

E.4. STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY POKUD JE VYŽADOVÁNO ..................................65 PŘÍLOHY................................................................................................................................65 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................................66


5



ÚVOD Předkládané Oznámení koncepce „Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje, aktualizace 2012“ bylo vypracováno v souladu se zákonem č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Důvodem pro vypracování Oznámení koncepce je skutečnost, že současně platný Generel cyklistických tras a cyklostezek

z roku 2008, se stává postupně neaktuální a je

potřeba jej přizpůsobit stávajícím technickým a legislativním změnám. První Generel Středočeského kraje byl pořízen již

v roce 2003, pod vedením

společnosti CityPlan spol. s r.o. a byl směřován na průzkum tras, zavedení do GIS (geografický informační systém), analýzy pokrytí území, návrhy nových cyklotras (Pražské kolo) a cyklostezek či informace o mezinárodních projektech (Eurovelo, Bypad). Aktualizace tohoto generelu proběhla již v roce 2008 a to opět společností City Plan spol. s r.o. a ČVUT Praha. Tato první aktualizace byla schválena dne 10.10.2008 zastupitelstvem Středočeského kraje usnesením č. 19-28/2008/ZK. Aktualizace zahrnovala návrhy a rozvojové plány v oblasti cyklodopravy a rekreační cyklistiky celkem 155 obcí a měst. Uvedený dokument analyzoval současný stav sítě cyklistických tras a cyklostezek a navrhoval řešení vedoucí k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na celém území Středočeského kraje. Navazoval přitom na Dopravní politiku ČR na roky 2005 – 2013 a na aktualizaci národní Cyklostrategie pro roky 2013 až 2020. Zmíněná aktualizace národní Cyklostrategie

vycházela z vyhodnocení Národní

strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro roky 2004–2011, kterou vláda České republiky přijala usnesením vlády č. 678 ze dne 7. července 2004. V roce 2011 byla provedena rozsáhlá analýza plnění opatření Cyklostrategie z let 2004–2011, na ní navazovaly práce na její aktualizaci, která byla předložena do vlády ČR a následně schválena dne 22.5. 2013 jako Aktualizovaná verze Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013-2020. Jak nadnárodní dokumenty EU (TEN – T), tak Dopravní politika ČR jsou v současné době aktualizovány. Obdobně

tedy druhá aktualizace zmíněného krajského

Generelu

cyklistických tras a cyklostezek má za úkol navázat na výše uvedené dokumenty nadřazené úrovně s tím, že současně dojde k doplnění chybějících informací a popisu technických a legislativních změn, které za uplynulé období nastaly. V hodnoceném dokumentu bylo nutno dále doplnit již existující databáze cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje, doplnit chybějící atributy v původní databázi Středočeského kraje, navrhnout změny cyklistických tras a stanovit základní cíle, opatření a indikátory v souladu s uvedenou národní cyklostrategií 2013 – 2020. Uvedená koncepce vzhledem ke svému charakteru nenavrhuje konkrétní parametry Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

6



staveb cyklotras a cyklostezek. To je úkolem ÚPD obcí a konkretních projektů. Nově aktualizovaný generel tak bude tvořit zásadní strategický podklad pro rozvoj cyklistické dopravy a pro rozvoj a zkvalitnění sítě cyklotras na území Středočeského kraje. Materiál bude sloužit obcím, svazkům obcí, místním akčním skupinám a ostatním subjektům v kraji pro potřeby souhrnného pohledu na problematiku rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky a potřebu

její

koordinace

v

rámci

kraje

i

v

návaznosti

na

okolní

kraje.

Hodnocená koncepce má tři základní části: Analytickou část, Návrhovou část a Přílohy (tabulková a grafická část).. Podmínkou hodnocené nové aktualizace generelu je

soulad s celokrajskými,

národními i komunitárními strategiemi. Na národní úrovni se jedná zejména o soulad s Dopravní politikou ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050, Národní strategií cyklistické dopravy 2013 - 2020, Národní strategií bezpečnosti silničního provozu na období 2011 – 2020, Koncepcí státní politiky cestovního ruchu na období 2014 – 2020, Programem rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje (2007), ROP NUTS 2 Střední Čechy 2014 – 2020 aj. Z dokumentů nadnárodní úrovně lze jmenovat potřebný soulad s Bílou knihou k evropské dopravní politice a s politikou TEN-T (Trans- European Transport). Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje

jako zásadní

dokument Středočeského kraje identifikuje hlavní problémy tohoto úseku, uvádí cíle a priority cyklistické dopravy v daném území a navrhuje opatření na jejich řešení. Současně sjednocuje základní dokumenty, které se více či méně zabývají cyklistikou, a tvoří tak strategický podklad pro rozvoj cyklistické dopravy. Vztah hodnocené koncepce k některým výše uvedeným dokumentům národní a nadregionální úrovně je zřejmý z obrázku 1. Obrázek 1 – Vazba generelu na některé koncepční dokumenty


7



Hodnocená koncepce v žádném případě nenavrhuje na projektové úrovni konkrétní vedení cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje. Eventuelní nová vedení této dopravní infrastruktury a opatření pro předcházení negativním vlivům na životní prostředí budou stanovit až vlastní projekty v souladu s územně plánovací dokumentací a to ZÚR Středočeského kraje a ÚPn jednotlivých obcí. Tyto součásti ÚPD jsou o to zásadnější, že proces posuzování vlivů těchto záměrů na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. není v řadě případů obligatorní. Podle stávajících (r. 2011) ZÚR Středočeského kraje je v kapitole 4.1.2.5. návrhové části pouze potvrzena tehdejší koncepce první aktualizace generelu cyklotras a cyklostezek z roku 2008 s tím, že jsou zde stanoveny zásady územního rozvoje a úkol pro územní plánování. Pro územní plány obcí je zde stanoven úkol v územních plánech obcí navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových „cyklotras“, v území rozvojových oblastí (vč. jejich okolí) a v turisticky atraktivních územích. Dále jsou zde uvedena (kapitola 4.3. ZÚR) „Opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci možných vlivů na životní prostředí“.

Z těchto opatření jsou pro cyklodopravu

relevantní opatření, týkající se upřesnění ploch a koridorů dopravy v ÚPD nižší úrovně, při současném respektování legislativních a technických podmínek realizace těchto staveb. Jedná se zejména o následující: koridory s identifikovaným rizikem možného vlivu na ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 zpřesnit v rámci zpracování navazující územně plánovací dokumentace s cílem minimalizace vlivů na dotčené oblasti a lokality koridory, procházejících záplavovým územím směrově řešit v nejkratší možné délce v závislosti na místních podmínkách; přitom zajišťovat minimalizaci vlivů na odtokové poměry (inundační mosty). Nepřípustná jsou taková řešení, která svým podélným sevřením údolních úseků omezují nebo znemožňují rozlivy povodňových průtoků ve volné krajině při průchodu koridorů ochrannými pásmy vodních zdrojů nedopoustit narušení vydatnosti a jakosti dotčených zdrojů; podmínkou realizace těchto záměrů jsou pozitivní výsledky hydrogeologického posudku a realizace ochranných opatření k minimalizaci vlivů na režim a jakost dotčených vodních zdrojů při průchodu koridorů dobývacími prostory (DP) a chráněnými ložiskovými územími (CHLÚ) minimalizovat objem

zásob vázaných stavbou. V takových případech lze

záměr realizovat pouze za podmínky souhlasu MŽP a MPO s převodem části zásob do Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

8



kategorie vázaných. V případě průchodu trasy stanoveným dobývacím prostorem je dále nutný souhlas OBÚ. v případě průchodu koridoru poddolovaným území je nezbytné zajistit zpracování báňsko-technického posudku u staveb, které vykazují potenciální významný negativní vliv na krajinný ráz (nadzemní stavby) a které vstupují na území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu, vyžadovat pro navazující územně plánovací a projektovou dokumentaci návrh takových prostorových a technických řešení, která budou minimalizovat negativní vliv na krajinný ráz u staveb, vyžadujících zásahy do pozemků určených k plnění funkcí lesa, vyžadovat náhradní výsadbu a zalesnění u záměrů s vysokým rozsahem zpevněných ploch požadovat vybavení dešťovými kanalizacemi s dešťovými zdržemi pro regulaci nárazového odtoku srážkových vod. V rámci projektové EIA je nutné v podrobném měřítku řešit zajištění prostupnosti liniových dopravních staveb ve smyslu metodiky AOPK ČR při umísťování souvisejících rozsáhlejších staveb na vysoce bonitních půdách se doporučuje zvážit požadavek na ozelenění, s koeficientem zeleně vyšším než 40 %. Obdobně je pro cyklodopravu celá řada doporučení a podmínek v návrhu Dopravní politiky ČR. Potřebná opatření jsou zde uvedena ve specifických cílech 4.2.4, 4.2.6 a zejména ve specifickém cíli 4.2.5 „Řešení problémů dopravy ve městech“. Požadován je zejména rozvoj cyklistických stezek pro účely dopravy do zaměstnání

a zpracování koncepce

cyklistické dopravy na nižších úrovních samospráv, s respektováním zpracované Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. V daném případě se tedy jedná o aktualizaci/změnu koncepce ve smyslu ustanovení §10a zákona č. 100/2001 Sb., kde dotčené území je tvořeno územím Středočeského kraje. Uvedená koncepce tak podléhá po předložení tohoto Oznámení zjišťovacímu řízení (§10d citovaného zákona) a posléze (bude li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení příslušným úřadem) Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle ustanovení § 10e zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Příslušným orgánem státní správy pro provedení zjišťovacího řízení, vydání závěru zjišťovacího řízení a eventuelně i pro následné posouzení a vydání stanoviska k této koncepci je ve smyslu ustanovení §21 výše citovaného zákona v tomto konkrétním případě Ministerstvo životního prostředí. Svým členěním odpovídá toto „Oznámení“ zákonu č.100/2001 Sb., příloze č.7. Rozsah zpracování jednotlivých kapitol je dán významem, který má oznamovaná koncepce zejména pro ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

9



Předkládaná koncepce je zpracována jako invariantní s tím, že celá řada detailů projektového charakteru není v této fázi řešena. Ty bude třeba řešit až v dalších krocích, tj. v navazující ÚPD, včetně případného (podle rozsahu) posouzení vlivů jednotlivých záměrů na životní prostředí (EIA) ve fázi zpracování projektových návrhů.

A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI KONCEPCE Název :

Středočeský kraj

IČ:

708 91 095

Sídlo :

Zborovská 11, 150 21 Praha 5

Oprávněný zástupce předkladatele:

Ing.Zdeněk Štětina, ředitel Krajského úřadu

E-mail:

[email protected], tel. 257 280 242

B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název „Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje“

B.2. Obsahové zaměření Posuzovaná koncepce

představuje strategický dokument Středočeského kraje na

úseku nemotorové dopravy. Obsahem v pořadí již druhé aktualizace Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje je identifikace hlavních problémů tohoto úseku, stanovení cílů a priorit cyklistické dopravy v daném území a návrh opatření na jejich řešení. Technické

podklady pro navrhování

cyklotras a cyklostezek jsou dány m.j.

novelizovanými ČSN 73 6110 a ČSN 73 6101 a dále Technickými podmínkami Ministerstva dopravy, vydanými pod označením TP 179. V případě cyklistických tras se jedná (dle TP 179) o „…komunikaci pro cyklisty upravenou (dopravním značením popř. i stavebně) pro provoz cyklistů v označeném směru“. Cyklotrasy mohou vést po silnicích nebo dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní dopravní značky: IS 19 -Směrová tabule, IS 20 -Návěst před křižovatkou, a IS 21a,b,c -Směrová tabulka (viz obrázek 2). V systému Klubu českých turistů jsou cyklotrasy kategorizovány (s výjimkou Prahy) do čtyř tříd a označovány jedno- až čtyř-místnými čísly. Přitom cyklotrasy I. třídy mají mezinárodní význam s propojením velkých měst s vazbou na evropská velkoměsta EuroVelo, Greenways aj.) Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

10



Obrázek 2 – Informativní směrové značky cyklotras

IS 19

IS 20

IS 21a

Cyklotrasy II. třídy nadregionálního významu propojují významné cíle ze vzdálenějších oblastí, cyklotrasy III. třídy propojují regionální cíle. Cyklotrasy IV. třídy zajišťují lokální propojení (pouze cyklotrasy této nejnižší kategorie mohou vést i po nezpevněných cestách). Jsou označeny čtyřmístnými čísly a obvykle vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14×14 cm, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Do této kategorie lze zahrnout rovněž tématické trasy místního významu (okruhy pro weekendovou rekreaci apod.). V případě dálkových a mezinárodních cyklotras se jedná zejména o trasy Eurovelo, ale i některé další (Greenway Praha – Vídeň, Labská trasa, Posázavská trasa a další). Síť EuroVelo je projektem Evropské cyklistické federace a zahrnuje t.č. 14 transevropských cyklotras s celkovou délkou 80 000 km. EuroVelo je registrovanou chráněnou známkou ECF, pouze trasy schválené ECF mohou být označovány jako trasy EuroVelo. V ČR je projekt koordinovaný CDV a Nadací Partnerství. Z nejznámějších tras Eurovelo je to cyklotrasa Eurovelo 4 (z Rozcoffu ve francouzské Bretani do Kyjeva) a v severojižním směru Eurovelo 7 z Nordkappu v Norsku až na Maltu. Českou republikou procházejí 4 trasy EuroVelo – 4, 7, 9 a 13 (obrázek 3). Středočeský kraj se zapojil do projektu Panevropské cyklotrasy, v rámci kterého navázal spolupráci s Plzeňským krajem a bavorským okresem Neustadt, který je iniciátorem projektu mezinárodní cyklotrasy Paříž – Praha. Cyklostezka je pojem nejednoznačně definovaný. Rozchází se zde terminologie zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu (použitá také v TP 179) a terminologie ČSN 73 6110 (vycházející ze zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích). Obvykle je tímto pojmem označována komunikace, speciálně určená pro cyklisty (vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole), případně pěší, s vyloučením automobilového provozu. Základní dopravní značení cyklostezek podle vyhlášky MDS č. 30/2001 Sb. představuje značka C 8a – Stezka pro cyklisty a značky C 9a a C10a – Stezka pro chodce a cyklisty (viz obrázek 4). Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

11



Obrázek 3- Průběh tras EuroVelo v ČR

Zdroj: www.ceskojede.cz

Obrázek 4 – Základní značení cyklostezek dle vyhl. č. 30/2001 Sb.

C 8a

C 9a

C 10a

Podle místních podmínek je z bezpečnostních i dalších důvodů výhodné oddělit od cyklostezky nejen motorovou dopravu, ale i stezku pro chodce (obrázek 5). Nejvýznamnější a z pohledu rozvoje cykloturistiky v kraji klíčové jsou tzv. páteřní cyklostezky. Budování cyklostezek je významnou prioritou Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v České republice. Hodnocená koncepce navazuje na dokumenty nadnárodní, národní i regionální úrovně. Z dokumentů nadnárodní úrovně lze jmenovat potřebný soulad s Bílou knihou k evropské dopravní politice a s politikou TEN-T (Trans- European Transport). Evropský parlament odhlasoval 15. prosince 2011 usnesení, že součástí evropské dopravní sítě TEN-T Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

12



by se měla stát i evropská síť cyklotras EuroVelo. Obrázek 5 – Vhodné oddělení stezek od motorové dopravy (Cheb)

Zdroj: TP 179

Z dokumentů národní úrovně musí být hodnocená koncepce m.j. v souladu s novou Dopravní politikou ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050, Národní strategií cyklistické dopravy, aktuelním Regionálním operačním programem, Programem rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje (2007), Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje aj. ZÚR Středočeského kraje (ZÚR SK), jakožto základní ÚPD na této úrovni byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012 a nabyly účinnosti dne 22. února 2012. V nich je v kapitole 4.1.2.5. návrhové části potvrzena tehdejší koncepce první aktualizace generelu cyklotras a cyklostezek s tím, že jsou zde stanoveny zásady územního rozvoje a úkol pro územní plánování. Na národní úrovni je dále pro cyklodopravu celá řada doporučení a podmínek v návrhu Dopravní politiky ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050. Potřebná opatření jsou zde uvedena ve specifických cílech a to zejména ve specifickém cíli 4.2.5 „Řešení problémů dopravy ve městech“. Uváděna jsou zde zejména následující opatření, relevantní pro řešení cyklistické dopravy na krajské a místní úrovni: •

Místní úpravou silničního provozu na pozemní komunikaci usměrňovat těžkou nákladní dopravu, vytvářet systém ochrany center měst před zbytnou automobilovou dopravou Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

13



zavedením zón a ulic s omezeným přístupem a omezené rychlosti automobilové dopravy, městské komunikace přizpůsobovat potřebám pěšího pohybu a života ve městech, rozvíjet cyklistické stezky ve městech a pěší zóny, na okrajích měst budovat pro individuální automobilovou dopravu záchytná parkoviště P+R (Park&Ride) a K+R (Kiss&Ride) s návazností na MHD a využít železnici jakou součást systému MHD ve větších městech •

Rozvíjet stávající síť ucelených tras pro nemotorovou dopravu, zajišťujících relativně rychlé a hlavně bezpečné propojení důležitých cílů cest, nejen rekreačních, ale především z bydliště na pracoviště

•

Na úrovni místních orgánů v obcích zpracovat resp. aktualizovat, kde je to účelné, koncepce cyklistické dopravy, v rámci kterých bude mimo jiné třeba dle místních podmínek

v intravilánech

přehodnotit

využití

současných

chodníků

pro

cyklistickou dopravu a prostor pro cyklistickou dopravu vymezovat dle místních podmínek také na úrovni vozovky •

Při řešení cyklistické dopravy budou odpovědné orgány využívat veřejně projednanou Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 - 2020 Hlavním cílem hodnocené koncepce

pro Středočeský kraj

je přivést k aktivnímu

dennímu používání kola pro běžné cesty na malou vzdálenost co největší počet obyvatel. Přitom je v současné době známo, že kolo je vnímáno spíše jako prostředek pro trávení volného času a relaxaci. Tento stav by se měl výstavbou a průběžným doplňováním cyklistické infrastruktury (stezky ke školám, obchodům, úřadům či nádražím) změnit. Dosaženo by mělo být stavu, že kolo bude používáno k běžnému dennímu pojíždění, včetně dojíždění do zaměstnání, jak to bylo uvedeno u zmíněných opatření 4.2.5 Dopravní politiky ČR. Tohoto stavu může být dosaženo m.j. využíváním intermodality (kapitola 3.2.3. hodnocené koncepce), tj. způsobem dopravy, při němž je využíváno více dopravních prostředků během jedné cesty. Příkladem může být systém Bike + Ride (B+R), např. jízda k nádraží na kole, následné využití vlakové dopravy a dále pokračování v cestě autobusem. Hodnocená koncepce má z obecného pohledu za cíl zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje, případně stavu jejich využívání shromáždit veškeré dostupné informace o legislativních a technických změnách, které ze uplynulé období od poslední aktualizace nastaly. analyzovat proběhlou suburbanizaci a realizované či plánované výstavby dopravních staveb v území z pohledu vlivu na rozvoj cyklodopravy v kraji a dle výsledku dovodit, jaké má Středočeský kraj předpoklady pro další rozvoj cyklistiky Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

14



aktualizovat data současného stavu a návrhu rozvoje sítě cyklistických komunikací v souladu s „Datovým modelem DMG ÚAP“. vyhodnotit sítě cyklistických komunikací na území kraje z hlediska požadavků a preferencí jednotlivých specifických skupin cyklistů, včetně zhodnocení bezpečnosti cyklistů. podle potřeby

navrhnout programy a projekty, přispívající k zvýšení bezpečnosti

cyklistické dopravy. Na tyto obecné cíle navazují tři explicitně stanovené cíle s navazujícími celkem sedmi opatřeními k jejich splnění. Monitorování cílů uvedeného generelu bude prováděno na základě navrženého souboru celkem 25 indikátorů. V uvedené koncepci jsou řešena zejména témata návaznosti na podkladové dokumenty, návrhy změn cyklistických tras v okolí sídel, specifické cíle a priority kraje, legislativní a technické požadavky na cyklistickou dopravu, otázka mezinárodních a nadregionálních cyklistických tras, dopady suburbanizace a stavu infrastruktury na využívání cyklistické dopravy a temata bezpečnosti cyklistického provozu. Obecně je nezbytné nežádoucí vlivy dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví minimalizovat, přičemž strategické směry v oblasti tzv. čisté mobiility podává zejména materiál Evropské komise (03/2011), „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“, tzv. „Bílá kniha“. Tento materiál představuje novou evropskou dopravní politiku pro období 2012 – 2020 s výhledem do roku 2050, na kterou pak následně navazuje zmíněná TEN-T, jakožto hlavní evropský nástroj pro rozvoj dopravní infrastruktury pro dálkové přepravní proudy s cílem podpořit jednotný evropský trh. Návrhová

část hodnocené koncepce „Generel cyklistických tras a cyklostezek na

území Středočeského kraje“ obsahuje celkem 10 kapitol v následujícím složení: 1) Úvod 2) Strategie rozvoje cyklodopravy Středočeského kraje 3) Specifické cíle a priority Středočeského kraje 4) Zdroje financování 5) Návrhy změn cyklistických tras z hlediska bezpečnosti cyklistů a pěších a návrhy na doplnění sytému 6) Možná zlepšení v oblasti bezpečnosti 7) Metodický návod k plánování a výstavbě cyklistických komunikací 8) Modelové příklady Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

15



9) Závěr 10) Přílohy Z hlediska stávající legislativy je

třeba provést posouzení uvedené aktualizace

koncepce ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., jelikož se jedná o koncepci ve smyslu ustanovení §10a citovaného zákona, kde koncepce stanoví (případně může stanovit) rámec pro budoucí povolení záměrů v oblasti dopravy. Po předložení tohoto Oznámení tak uvedená koncepce podléhá zjišťovacímu řízení (§10d citovaného zákona) a posléze (podle výsledku závěru zjišťovacího řízení příslušným úřadem) případnému Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle ustanovení § 10e zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Příslušným orgánem státní správy pro provedení zjišťovacího řízení, vydání závěru zjišťovacího řízení a posléze i pro posouzení a vydání stanoviska k této koncepci je ve smyslu ustanovení §21 výše citovaného zákona v tomto konkrétním případě Ministerstvo životního prostředí ČR.

B.3. Charakter koncepce Oznamovaná koncepce svým charakterem spadá mezi strategické materiály, formulované do značné míry na obecné úrovni. Je však základním strategickým krajským dokumentem, který má vliv na dopravně-politický proces. Jedná se o zásadní

dokument

Středočeského kraje, který stanovuje cíle a opatření týkající se celého kraje a určuje základní směry jeho vývoje. Plošný rozvoj cyklistiky ve Středočeském kraji je m.j. limitován jeho morfologií. Ve východní části kraje jsou podmínky pro rozvoj rekreační i běžné cyklistiky příznivější, stejně tak jako v diagonálním směru podél toků velkých řek (Vltava, Sázava, Berounka). Podobný vliv jako terén mají vliv na rozvoj cyklistické infrastruktury i četné dopravní stavby. Hustota dálnic, rychlostních komunikací, silnic vyšších tříd a železničních koridorů je ve Středočeském kraji poměrně vysoká a zhušťuje se směrem k Praze. V takovém prostoru je obtížné budovat novou cyklistickou infrastrukturu, např. ve větší míře je nutné využívat silnice vyšších tříd či řešit časté přechody frekventovaných komunikací. Přes tyto skutečnosti byl již první Generel Středočeského kraje z roku 2003 směřován na průzkum tras, zavedení do GIS (geografický informační systém), analýzy pokrytí území, návrhy nových cyklotras (Pražské kolo) a cyklostezek či informace o mezinárodních projektech (Eurovelo, Bypad). V případě hodnoceného návrhu koncepce je její snahou vytvoření rovnoměrného pokrytí Středočeského kraje bezpečnými cyklotrasami a cyklostezkami, které budou vytvářet logický hierarchizovaný systém se vzájemnými vazbami. Mělo by tak být zajištěno kvalitní Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

16



pokrytí kraje pro cyklistickou dopravu s návaznostmi na jiné druhy dopravy (především železniční a autobusovou) tak, aby se cyklistická doprava stávala více konkurenceschopnou, jak je požadováno v Národní cyklostrategii pro nadcházející období 2013 - 2020. Již v minulosti byl přitom proveden (při aktualizaci

generelu v roce 2008) návrh

hlavních a ostatních páteřních cyklotras v kraji, včetně tras EuroVelo, z nichž Středočeským krajem prochází trasy 4 ( Ukrajina – Francie) a 7(Norsko – Malta). Zjednodušeně řečeno lze za páteřní cyklotrasy vedené Středočeským krajem považovat všechny cyklotrasy I. třídy a některé cyklotrasy II. třídy, které cyklotrasy I. třídy doplňují a zajišťují propojení se sousedními kraji v místech, kde cyklotrasy I. třídy nevedou. Uvedené páteřní cyklotrasy na území Středočeského kraje podle generelu z roku 2008 jsou zobrazeny v příloze 1.

.

S rozvojem cyklistické dopravy, nárůstem počtu cyklotras v rámci republiky a propojením republikových cyklotras na obdobné systémy v zahraničí, a to včetně dálkových evropských cyklotras EuroVelo, vznikla potřeba přečíslování některých tras tak, aby především zjednodušila orientaci cyklistů, kteří cykotrasy využívají, a zároveň v případech, kde to bude možné, číselné označení národních cyklotras respektovalo číselné označení sítě EuroVelo. Přeznačení by mělo být realizováno v letech 2012 až 2016, podle možností a úspěšnosti získání prostředků na tuto akci. Návrh sítě dálkových cyklotras a návrh jejich nového číslování (stav k 1.1.2013) na území ČR je obsahem přílohy 2. Uvedená koncepce má neoddělitelný dopad i na dopravní problematiku na úrovni obcí, kde jsou otázky dopravy v kompetenci samostatné působnosti samosprávy. Mimo rozpracování hodnocené koncepce do dalších strategických dokumentů kraje tak bude další implementace na nižších úrovních, včetně zapracování do územně plánovací dokumentace obcí.

Koncepce

tak

dojde

konkretizace

z věcného,

časového,

ekonomického

i

environmentálního hlediska. Hodnocený Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje vychází z analýzy a hodnocení předchozí aktualizace z roku 2008, z krajských a národních materiálů, materiálů EU, z porovnání stavu v regionu a z dalších hledisek. Přehledně lze jeho východiska seřadit takto: Plán jednotného evropského dopravního prostoru –vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje (Bílá kniha). Politika transevropských dopravních sítí TEN-T (v návrhu) Dopravní politika ČR pro období 2014 - 2020 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 – 2020 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011 – 2020 Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 - 2020 Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

17



Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program rozvoje venkova České republiky Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji Strukturální fondy EU – programy 2014 – 2020 Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR Datový model DMG ÚAP Hodnocená koncepce mimo to respektuje mezinárodní závazky, které Česká republika přijala či hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v OSN, OECD a Evropské unii, avšak s respektováním specifických podmínek a potřeb České republiky a jejích regionů. Na krajské úrovni

se koncepce soustředí na

zlepšení podmínek pro kvalitní

nemotorovou dopravu v regionu a dále na otázku mezinárodních a nadregionálních cyklistických

tras, dopady suburbanizace a stavu infrastruktury na využívání

cyklistické

dopravy a temata bezpečnosti cyklistického provozu. Ve smyslu výše uvedených hlavních cílů „Bílé knihy“ EU a dalších zmíněných dokumentů se hodnocená koncepce zabývá m.j. zlepšením kvality cyklistické infrastruktury a souvisejícím omezením vlivů motorové dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví.

B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení Důvodem

pro

vypracování nové koncepce je skutečnost, že první Generel

Středočeského kraje, pořízený v roce 2003, byl aktualizován v roce 2008 a to společností City Plan spol. s r.o. a ČVUT Praha. Tato první aktualizace byla schválena dne 10.10.2008 zastupitelstvem Středočeského kraje usnesením č. 19-28/2008/ZK. Uvedený dokument navazoval na Dopravní politiku ČR na roky 2005 – 2013 a na obdobné programové období EU. Uvedená první aktualizace koncepce se ale stává postupně neaktuální a je potřeba ji přizpůsobit stávajícím technickým a legislativním změnám. Neaktuální se současně stávají i tehdy provedené inventarizace cyklotras a cyklostezek, včetně jejich číselných kódů. Po prověření aktuelního stavu cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje byl tento stav interpretován graficky (viz příloha 3). Hodnocenou koncepci bylo přitom dále třeba přizpůsobit

nově vznikajícím či

aktualizovaným koncepcím nadnárodní, národní i regionální úrovně, tak jak tyto byly uvedeny výše. Návrhová část hodnocené koncepce navazuje na část analytickou, která byla zpracována v průběhu roku 2012. Textový dokument i grafické přílohy byly následně zveřejněny na webových stránkách Středočeského kraje. Hodnocený Cyklogenerel bude sloužit jako podklad pro územní plánování či pro další konkretizaci a technická řešení Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

18



jednotlivých projektů sloužících k rozvoji cyklistiky a cyklistické infrastruktury na území Středočeského kraje ve všech jejích podobách a souvislostech. Konstatován byl přitom poměrně výrazný vývoj na úseku inventarizace cyklistické

infrastruktury, jak je uveden

v tabulce 1. Tabulka 1 - Délka cyklotras Středočeského kraje, km Cyklotrasa

2003

2008

Aktuální data

Rozdíl (Aktuelní stav mínus rok 2008)

I. třída

220

218

215

-3

II. třída

394

333

340

+7

III. třída

464

563

559

-4

IV. třída

1 329

2 752

3 189

+437

2 407

3 866

4 303

+437

Celkem

V tabulce uvedená „aktuální data“ představují hodnoty, poskytnuté krajem a ověřené terénním průzkumem 2012. Z tabulky vyplývá, že celková délka cyklotras vzrostla oproti generelu z roku 2008 o 437 km. Při hodnocení rozdílů délky cyklotras je třeba si uvědomit, že do značených cyklotras jsou začleněny i tzv. Křivoklátské okruhy. Při hodnocení tras I., II. a III. třídy byl nárůst řádově menší než u tras IV. třídy. To je způsobeno přesměrováním některých cyklotras na méně frekventované komunikace. Přitom byly některé trasy zrušeny a nahrazeny jinými, které vedly v jejich blízkosti, jiné byly zkráceny. Důvodem byla obvykle jejich špatná kvalita a s tím související bezpečností trasy (velká náročnost terénu, nevyhovující povrch či okraje), případně jejich nepotřebnost. Naopak u místních cyklotras IV. třídy se délka za uplynulé 4 roky markantně zvýšila, i když nárůst již není tak výrazný jako mezi lety 2003 až 2008. V případě cyklostezek není absolutní nárůst jejich počtu tak markantní jako v případě cyklotras. Oproti generelu z roku 2008 je v současné době v provozu cca 243 km cyklostezek, navíc část z nich je jako cyklostezka označována pouze proto, že jde o komunikaci s vyloučením motorové dopravy. Převládající část cyklistických komunikací je tedy ryze formálních, sestávajících z dopravního značení a vyznačení v mapě. Relativně se nicméně jedná o význačný nárůst (cca 133 %), vzhledem ke skutečnosti , že v roce 2008 zde bylo evidováno pouze cca 104 km těchto stezek. Nárůst počtu cyklostezek je přitom limitován zejména vysokou cenou a majetkoprávními a technickými problémy při jejich realizaci. Jako nutný atribut hodnocené koncepce tak je snaha, přivést k aktivnímu dennímu používání kola pro běžné cesty na malou vzdálenost co největší počet obyvatel. K tomu účelu Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

19



je nezbytná výstavba a průběžné doplňování cyklistické infrastruktury (stezky ke školám, obchodům, úřadům či nádražím). Dosaženo by tak mělo být stavu, že kolo bude používáno k běžnému dennímu pojíždění, včetně dojíždění do zaměstnání, jak to bylo uvedeno u zmíněných opatření 4.2.5 Dopravní politiky ČR. Tohoto stavu může být dosaženo m.j. vyšším využíváním intermodality (kapitola 3.2.3. hodnocené koncepce), například pomocí systému Bike + Ride (B+R). Podle výše uvedeného se tedy jedná o koncepci ve smyslu ustanovení §10a zákona č. 100/2001 Sb., kde dotčené území je zjevně tvořeno územním obvodem celého Středočeského kraje.

B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Tvorba vlastní koncepce sestávala z přípravy analytické a návrhové

části. Jejím

atributem je soulad s krajskými, národními i komunitárními strategiemi, zejména s Bílou knihou k evropské dopravní politice a s politikou TEN-T (Trans- European Transport). V analytické části se práce soustředily na komplexní průzkum stávajících cyklistických tras a stezek na území Středočeského kraje. Byl proveden rozsáhlý průzkum cyklotras I. – IV. tříd, včetně šetření na místě. Zjišťována byla otázka porovnání současného stavu a návrhu tras a cyklostezek, byly porovnány generely z minulých období, porovnáno přečíslování tras a hodnocena i bezpečnost provozu na cyklistické infrastruktuře. Výstupem je pořízení dat o současném stavu a návrhu rozvoje cyklistické sítě v souladu s datovým modelem „DMG ÚAP“. Vyhodnocen byl rovněž dopad suburbanizace, plánovaných staveb a dopravních špiček na rekreační cyklistiku a cyklistickou dopravu vůbec. Konkrétní výstupy jsou rozděleny do textové a grafické části. Grafická část je součástí příloh a zahrnuje m.j. Zákres aktuálního stavu cyklostezek ve Středočeském kraji Databáze intenzit dopravy na cyklotrasách vedoucích po silnicích I. až III. tříd Databáze dopravních nehod, ve kterých byl jedním z účastníků cyklista Součástí Analytické části je i SWOT analýza, zahrnující pro cyklistickou dopravu silné a slabé stránky a dále příležitosti a hrozby. V návrhové části

byl kladen největší důraz na přehled a popis existujících

cyklistických tras s návrhem řešení konkrétních problémových míst, návrh nových tras podle podkladů získaných v průběhu prací od regionů, návrh tras z hlediska nedostatečnosti sítě v konkrétním území a

zvýšení bezpečnosti cyklistů.

Přitom by mělo být dosaženo

rovnoměrného pokrytí Středočeského kraje bezpečnými cyklotrasami a cyklostezkami, které budou vytvářet logický hierarchizovaný systém se vzájemnými vazbami. Návrh je směřován k logickým návaznostem na jiné druhy dopravy (především železniční a autobusovou) tak, Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

20



aby se cyklistická doprava stávala více konkurenceschopnou, jak je požadováno v Národní cyklostrategii pro nadcházející období 2013 - 2020. Při práci na návrhové části byly využívány m.j. následující podklady: Politika územního rozvoje ČR. MMR Praha, schváleno 07/2009 Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 (MD ČR, 2012) Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013 (MD ČR, 2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 - 2020 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 2004 Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje. ČVUT, City Plan spol. s r.o., 2008 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, 2012 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje, 2004 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, 2006 Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji, 2007 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, 2006 (aktualizace 2009) Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011- 2020 (2011) ROP NUTS 2, Střední Čechy, 2011 Zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Zákon č.56/2001 Sb., O podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny TP 132 „Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích“ TP 65 „Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích“ TP 108 „Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách“ TP 133 „Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích“ TP 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“. Z dalších podkladů pro zpracování aktualizace koncepce byla využita např. data od Policie ČR o nehodovosti, data od Klubu českých turistů o jimi evidovaných cyklotrasách, včetně jejich číslování a plánů na jejich další rozšiřování, či informace získané při účasti na workshopech v Plzeňském kraji. Do této kategorie lze zařadit i data poskytnutá Středočeským krajem, vycházející především z jejich podkladů (GIS). Provedeno bylo rovněž anketní šetření, zaměřené na sběr informací o stávajícím stavu cyklotras a cyklostezek a o případných plánech na jejich rozšíření, či názoru na jejich stav a případné úpravy. V této souvislosti bylo osloveno několik skupin. Předně to byly magistráty, městské a obecní úřady a úřady městysů. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

21



Další skupinou byly zájmové skupiny, občanská sdružení, přímí organizátoři akcí spojených s cyklistikou či jednotlivci se zájmem o cyklistiku. Osloveny byly rovněž cestovní kanceláře a agentury, které se větší míře zabývají cyklistikou obecně. Do kategorie anketních šetření může být zahrnuto i oslovení odpovědných pracovníků na krajských úřadech krajů, které přímo sousedí se Středočeským krajem, a to včetně Prahy. Na základě uvedeného byla zpracována závěrečná zpráva z prosince 2011. Mezi zásadní otázky generelu, které je třeba průběžně řešit patří otázka financování infrastruktury pro cyklodopravu a dále otázka bezpečnosti tohoto duhu dopravy. Pro financování uvedené infrastruktury je možno využít jak zdroje SFDI, regionálního operačního programu (strukturální fondy EU), rozpočtu kraje, plánu rozvoje venkova, případně dalších zdrojů. Z hlediska bezpečnosti cyklodopravy je nutno konstatovat, že cca 1/3 cyklotras vede částečně po silnicích s vysokou intenzitou motorové dopravy. Nejčastější bezpečnostně problematická místa ve Středočeském kraji jsou tohoto charakteru: Vedení tras po komunikacích s vysokou intenzitou motorových vozidel Křížení se silnicí s intenzitou motorové dopravy nad 1000 vozidel/24 hod (víc jak 170 míst). Nejvíce takovýchto křížení je na trasách č. 241, 0017, 8100 a 8148. Nejméně těchto křížení je na Kokořínsku a Vlašimsku. Křížení se železnicí bez závor (víc jak 90 míst). Nejvíce jich je na trase č. 241, trase č. 3, křížení s tratí Mladá Boleslav – Mělník a dalších. Velký (větší jak 10%) podélný sklon (Křivoklátsko, Kokořínsko), nedostatečná (pod 1,0 m) šířka komunikace (cyklotrasa č. 0019, č. 2), nepřehledné zatáčky (trasa č. 0068) či nečekané překážky na trase (často železniční závory). Nevyhovující povrch tras, zúžení, překážka na komunikaci, nedostatečné dopravní značení aj. Skutečností je, že i když počty usmrcených cyklistů při dopravních nehodách každoročně klesají, zůstává nezměněn stav, kdy téměř polovina z cyklistů je usmrcena cizím zaviněním. Např. v roce 2010 bylo z celkového počtu 70 smrtelných nehod s cyklisty konstatováno cizí zavinění ve 30 případech. Obdobně v roce 2009 bylo z celkového počtu 72 smrtelných nehod s cyklisty konstatováno cizí zavinění ve 34 případech. Relativní pokles počtu usmrcených cyklistů v ČR přitom pokračoval i v dalších letech. V roce 2011 bylo usmrceno 50 cyklistů, v roce 2012…64 cyklistů. Co se týče formálního procesu posouzení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, postup tohoto posouzení je dán ustanoveními § 10a a násl. zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Jedná se o následující kroky: Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

22



předložení Oznámení koncepce příslušnému úřadu (Ministerstvo životního prostředí) ve smyslu ustanovení § 10c posledně citovaného zákona zveřejnění Oznámení příslušným úřadem a zajištění vyjádření k němu v průběhu zjišťovacího řízení vydání závěru zjišťovacího řízení příslušným úřadem (§ 10d citovaného zákona), v němž tento stanoví, zda změna koncepce bude posuzována a dále obsah a rozsah vyhodnocení, případně požadavek na zpracování variant koncepce podle závěru zjišťovacího řízení eventuelní zpracování Vyhodnocení návrhu koncepce oprávněnou osobou a jeho předložení příslušnému úřadu ve smyslu ustanovení § 10e výše citovaného zákona zveřejnění Návrhu koncepce vč. Vyhodnocení příslušným úřadem a zajištění vyjádření dotčených správních úřadů a samosprávných celků k němu veřejné projednání Návrhu koncepce včetně zpracovaného Vyhodnocení, jak je předepsáno ustanovením §10f citovaného zákona zpracování zápisu z veřejného projednání, jeho zveřejnění předkladatelem a zaslání příslušnému úřadu vydání stanoviska příslušného úřadu k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve smyslu ustanovení §10g zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění zveřejnění stanoviska a jeho rozeslání příslušným úřadem předkladateli a dalším subjektům následné průběžné sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví předkladatelem ve smyslu ustanovení §10h výše citovaného zákona Na uvedené kroky posouzení změny koncepce musí následně navazovat celá řada dalších, stávající legislativou vyžadovaných postupových kroků. Mimo zahrnutí koncepce do územně plánovací dokumentace nižších úrovní je to zejména (v projektové fázi) posouzení konkrétního záměru, pokud je to předepsáno výše citovaným zákonem. U takovýchto záměrů, spadajících pod režim zákona č.100/2001 Sb. v platném znění, je obecně nutno aplikovat závazný formální proces hodnocení „EIA“. Jedná-li se o fakultativní záměry (kategorie II přílohy č. 1 citovaného zákona), je obligatorní součástí oznámení, zpracovaných dle přílohy č.3 tohoto zákona mimo jiné návrh opatření k prevenci, snížení či kompenzaci negativních vlivů záměru na životní prostředí. Obdobná povinnost je rovněž u obligatorních záměrů, obsažených v kategorii I přílohy č.1 citovaného zákona a to při zpracování jejich dokumentací dle přílohy č.4 tohoto zákona.


23



B.6. Hlavní cíle Hlavním

cílem

oznamované koncepce je podpořit celosvětově vzrůstající trend

vnímání jízdního kola jako rovnoprávného dopravního prostředku. Ve spoustě nejen evropských měst je způsob přepravy na kole každodenní rutinou a tedy je zcela běžným. Základní myšlenkou zpracování je tedy přivést prostřednictvím cyklistiky širší veřejnost k používání kol i k běžné každodenní dopravě za prací, do škol či za nákupy. K tomu by mělo sloužit plošné pokrytí území kraje systémem bezpečných a pokud možno atraktivních cest, sjízdných za každého počasí (ne bezpodmínečně asfaltových, ale takových, které budou budoucí vlastníci a správci ochotni udržovat) a které zabezpečí cyklistům průjezd územím kraje s minimálním kontaktem s motorovou dopravou. Tyto cesty by měly navazovat na systém hromadné dopravy a společně s ním zamezit tomu, aby se cyklisté dostávali do pro ně atraktivních destinací autem. Dalším cílem může být snaha územní jednotky vyvrátit některé mýty a předsudky a především pak nabídnout bezpečné a komfortní cesty, které se nebudou zdráhat využít i rodiče s dětmi (při cestě do školy, na kroužky) nebo jiní dosud méně zdatní cyklisté, kteří se dnes především bojí provozu automobilů a proto kolo využijí pouze o víkendu či dovolené. Priority mohou směřovat k realizaci nových cyklostezek a cyklotras nebo zlepšení stávajících. Mohou být soustředěny na otázku bezpečnosti, eliminaci nebezpečných míst. Pro některé oblasti bude prioritním cílem rozvoj cykloturistiky v území a tím i podpora cestovního ruchu – vybavení lepším mobiliářem, odpočívadly, vytvoření nových cyklotras v okolí přírodních či kulturních atraktivit. K reálnému dosažení stanovených cílů je nezbytné zajistit spolupráci všech zainteresovaných složek a postupně naplňovat jednotlivé konkrétní návrhy řešení. Jako nejvhodnější řešení lze doporučit

přenechání koordinace daných opatření jmenovanému

cyklokoordinátorovi. Tento má řadu úkolů, které mají na rozvoj cyklistiky přímý vliv, proto je důležité, aby jím byl člověk odborně, ale především organizačně způsobilý. Cyklokoordinátor je partnerem pro úředníky a řeší s nimi praktické záležitosti, týkající se realizace cyklistické infrastruktury i rozvoj a strategii při jejich navrhování. Konkretizaci naznačených cílů pro území Středočeského kraje představují dle hodnocené koncepce tři tři explicitní cíle a navazujících celkem sedm opatření. Jedná se o následující: - Cíl 1. Výstavba a údržba cyklistické infrastruktury. Rozvoj cyklistické infrastruktury, zejména cyklostezek, cyklocest a cyklotras je hlavní podmínkou podpory cyklistiky. Opatření: 1.1. Výstavba Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

24



1.2. Značení 1.3. Doplňková infrastruktura - Cíl 2. Marketing.. Marketing by měl napomoci realizovat naznačené projekty formou přijatých opatření, jejichž cílem je realizace projektu s co největší přidanou hodnotou, ve správný čas, v ideálním místě a v neposlední řadě za vhodnou cenu a to nejen z hlediska nákladů, ale i z hlediska dalšího užívání projektu po jeho realizaci. Opatření: 2.1. Marketingová příprava cyklistických produktů 2.2. Realizace cyklistických produktů - Cíl 3. Organizace a koordinace. Jedná se o nejvýznamnější úkol kraje, zajišťovaný m.j. prostřednictvím krajského cyklokoordinátora. Tento musí být v nepřetržitém kontaktu se zástupci měst, obcí, institucí, spolků i jednotlivců a definovat potřeby cyklistiky v jednotlivých lokalitách, včetně hodnocení již hotových projektů a stavu jejich využívanosti. Opatření: 3.1. Koncepční činnost 3.2. Organizace a koordinace Hodnocená koncepce za účelem monitoringu plnění uvedených cílů a opatření uvádí seznam indikátorů. Pro každé z opatření je navrženo několik indikátorů.

B.7. Přehled uvažovaných variant řešení Oznamovaná koncepce je navržena v podstatě jako invariantní. To však neznamená, že při jejím rozpracování do dalších strategických dokumentů nebo ÚPD nemůže k variantám (zejména územním) dojít. Tyto budou posuzovány zejména ve fázi projektového řešení, případně (podle charakteru záměru) v průběhu procesu podle dílu 2 zákona č. 100/2001 Sb. V takovémto případě je ve fázi posuzování

vlivů

záměru na životní prostředí

u

staveb dopravní infrastruktury obecně (kategorie I výše cit. zákona) vesměs povinností předložit i „nástin studovaných hlavních variant“ (§6 odst.4 zák. č. 100/2001 Sb.). V případě méně podstatných změn této dopravní infrastruktury (kategorie II) si může předložení variant vyžádat příslušný úřad (§7 odst.5 posledně citovaného zákona).

B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Při posouzení vztahu oznamované koncepce k jiným koncepčním materiálům byly brány v úvahu zejména dokumenty, zpracované na krajské, národní a mezinárodní úrovni a Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

25



platná legislativa ČR. Zohledněna byla rovněž platná legislativa o PÚR, Územně plánovacích podkladech a Územně plánovací dokumentaci (tj. stavební zákon a jeho prováděcí předpisy). V úvahu byla přitom vzata skutečnost, že koncepce se týká území celého Středočeského kraje. Z národních a mezinárodních koncepčních

dokumentů,

s

nimiž

byla

navrhovaná koncepce konfrontována, lze uvést zejména: TEN-T. Směrem k lépe integrované transevropské dopravní síti ve službách společné dopravní politiky (Zelená kniha). EU, 02/2009 TEN-T-Revision of TEN-T Guidelines. EU, 10/2011 Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje (Bílá kniha). EU, 03/2011 Politika územního rozvoje ČR. MMR Praha, schváleno 07/2009 Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 (MD ČR, 2012) Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013 (MD ČR, 2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 - 2020 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 2004 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011- 2020 (2011) Další platné koncepční materiály s celostátní působností Z nadregionálních (krajských) koncepčních

dokumentů,

s

nimiž

byla

navrhovaná koncepce konfrontována, lze uvést zejména: Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, 2012 Regionální operační program pro region soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy, 2011 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, 2006 (aktualizace 2009) Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji, 2007 Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje. ČVUT, City Plan spol. s r.o., 2008 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje, 2004 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, 2006 Co se týče možné kumulace koncepce s jinými záměry, tuto lze teoreticky předpokládat spíše ve fázi projednávání jednotlivých záměrů. Kumulace mohou nastat např. při průchodu cyklotras / cyklostezek územími NATURA 2000, případně velkoplošnými nebo maloplošnými zvláště chráněnými územími (ZCHÚ) Středočeského kraje. Komplikace mohou dále vzniknout při budouvání infrastruktury v ochranných pásmech vodních zdrojů, Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

26



v záplavových územích a dalších lokalitách, chráněných složkovými zákony na úseku životního prostředí. Ve fázi hodnocení předložené koncepce, bez znalosti detailů jednotlivých záměrů však výraznější kumulace vlivů nelze predikovat.

B.9. Předpokládaný termín dokončení Hodnocený Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje sestává ze tří částí a to: -část analytická -část návrhová -přílohy (část tabulková a grafická) K této koncepci je nutno zpracovat Oznámení a podle výsledku závěru zjišťovacího řízení ještě Vyhodnocení SEA podle zákona č. 100/2001 Sb., jak bylo svrchu uvedeno. Dohotovení koncepce i jejího hodnocení v materiálu SEA

a následné předložení

zastupitelstvu Středočeského kraje ke schválení se předpokládá cca do konce roku 2013.

B.10. Návrhové období Oznamovaná koncepce bude mít následnou vazbu na ÚPD, zejména na úrovni obcí. Podmínkou hodnocené nové aktualizace generelu je

přitom soulad s celokrajskými,

národními i komunitárními strategiemi. Aktualizovaný Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje jako zásadní dokument Středočeského kraje identifikuje hlavní problémy tohoto úseku, uvádí cíle a priority cyklistické dopravy v daném území a navrhuje opatření na jejich řešení. Koncepce nenavrhuje konkrétní detaily vedení cyklotras a cyklostezek Středočeského kraje. Konkretní předcházení

na území

průběh této dopravní infrastruktury a opatření

pro

negativním vlivům na životní prostředí však bude předmětem konkrétních

projektů a dále územně plánovací dokumentace, zejména ÚPn jednotlivých obcí. Z uvedených důvodů a rovněž vzhledem k předcházejícím návrhovým obdobím i návrhovým obdobím souvisejících materiálů je předpokládáno návrhové období aktualizace koncepce na období 2014 – 2020.

B.11. Způsob schvalování Oznamovaná aktualizace koncepce musí v první fázi projít hodnocením jejího vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví, jak bylo zmíněno výše. Přitom musí být zachován postup předepsaný platnou legislativou, zejména zákonem č. 100/2001 Sb. v platném znění. Přehled jednotlivých kroků posouzení vlivů podle citovaného zákona je v tabulce 2. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

27



Tabulka 2- Přehled základních kroků posouzení koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb. Obsah kroku

Zajišťuje

Ustanovení zák.č. 100/2001 Sb.

předložení oznámení

předkladatel

§ 10c

provedení zjišťovacího řízení a vydání jeho závěru

příslušný orgán

§ 10d

podle potřeby zpracování Vyhodnocení koncepce zveřejnění Návrhu koncepce vč. Vyhodnocení a zajištění vyjádření k němu veřejné projednání Návrhu koncepce rozeslání a zveřejnění zápisu z veřejného projednání vydání stanoviska k Návrhu koncepce, vč. jeho zveřejnění průběžné sledování vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví

oprávněná osoba příslušný orgán

§ 10e

předkladatel zde=Středočeský kraj příslušný orgán zde = Ministerstvo životního prostředí

§ 10f

předkladatel

§ 10f

„

§ 10f

příslušný orgán předkladatel

Poznámka

Vyhodnocení je součástí Návrhu koncepce

§ 10g § 10h

Po vydání souhlasného stanoviska příslušného orgánu (Ministerstvo životního prostředí) ve smyslu ustanovení § 10h citovaného zákona je možné přistoupit ke schválení této koncepce. Schválení přísluší zastupitelstvu Středočeského kraje, které má v kompetenci rozhodování v obdobných věcech celokrajského charakteru.

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Vymezení dotčeného území Hodnocená koncepce je celokrajského charakteru, s návazností na celostátní strategie. Dotčeným územím, na němž se koncepce nachází je tedy celý Středočeský kraj. Uvedený kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha (11 015 km2 ) zabírá 14 % území ČR a je tak cca 1,9 krát větší, než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi Českými kraji kromě Karlovarského. Středočeský kraj je rozvinutým zemědělsko – průmyslovým krajem, vynikajícím na úseku zemědělství rostlinnou výrobou, na úseku průmyslu strojírenstvím a potravinářstvím.

C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Vzhledem ke zmíněnému rozsahu koncepce je nutno konstatovat, že dotčenými územními samosprávnými celky je jak samotný kraj, tak i obvody obcí. Ve Středočeském kraji Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

28



se přitom nachází celkem 1146 obcí. Vzhledem k tomuto rozsahu je racionelní, uvažovat jako dotčené samosprávné celky zejména obce s rozšířenou působností (ORP), kterých je v kraji celkem 26. Kraj: Středočeský, NUTS: CZ 020 ORP: Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný Vlašim a Votice. Vojenský újezd: Brdy Uvedené ORP do jisté míry nahradily k 1.1.2003 bývalé okresní úřady. Rozlohou je největší správní obvod s rozšířenou působností – Příbram (8 % rozlohy Středočeského kraje). Nejmenší je správní obvod s rozšířenou působností – Neratovice (1 % rozlohy Středočeského kraje). Situování těchto ORP je zřejmé z obrázku 6. Obrázek 6 – Obce s rozšířenou působností ve Středočeském kraji

Zdroj: www.kr-stredocesky.cz

Další spíše historické členění území kraje je na 12 okresů. Tyto lze nadále používat k územní identifikaci příslušnosti jednotlivých obcí, neboť územím okresů má svoji územní působnost vymezena řada specializovaných orgánů státní správy (např. katastrální úřady, úřady práce, okresní správa sociálního zabezpečení aj.). Podle jednotlivých složkových zákonů mají dále řadu kompetencí, včetně kompetencí krajů rovněž újezdní úřady ve vojenských újezdech. Na území Středočeského kraje se Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

29



nachází jediný vojenský újezd a to Brdy (má být zrušen), dříve též Vojenský výcvikový prostor Jince. Je třetím největším českým vojenským újezdem. Rozkládá se v západní části okresu Příbram, mezi Rokycany (Strašicemi) a Příbramí, jižně od Hořovic, severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Jeho rozloha je 260,08 km². Žije zde 34 obyvatel. Asi 90 % území tvoří les, zbylou část využívá armáda především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.

C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Hodnocené území představuje rozvinutý zemědělsko – průmyslový kraj, vynikající na úseku

zemědělství

rostlinnou

výrobou,

pěstováním

pšenice,

ječmene,

cukrovky,

v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin. Na úseku průmyslové výroby lze uvést odvětví jako jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.

C.3.1. Charakteristika území Území, řešené v oznamované koncepci se nachází

ve středu Čech, takže

bezprostředně sousedí téměř se všemi Českými kraji kromě Karlovarského. Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek, pět chráněných krajinných oblastí (CHKO) a řada území soustavy NATURA 2000.. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, které figuruje na seznamu biosférických rezervací, dalšími CHKO jsou Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník. Středočeský kraj je územně samosprávnou jednotkou a zároveň i regionem soudržnosti EU a tvoří tak statistickou jednotku NUTS 2. Po stránce geomorfologické je Středočeský kraj součástí Českého masivu. Vyššími geomorfologickými jednotkami zasahujícími do Středočeského kraje jsou ze severu zasahující tzv. „Česká tabule“, z jihozápadu tzv. „Poberounská provincie“ a z jihovýchodu tzv. „Českomoravská provincie“. Z České tabule, která se člení na tři celky je to její část Středočeská tabule, která se skládá z Dolnooharské tabule, Jizerské tabule a Středolabské tabule. Z Poberounské subprovincie jsou to části Plzeňská pahorkatina (k níž paří Rakovnická pahorkatina) a Brdská oblast (z ní části Džbán, Pražská plošina, Křivoklátská vrchovina, Hořovická pahorkatina a Brdská vrchovina). Z Česko-moravské subprovincie zasahuje do Středočeského kraje Středočeská pahorkatina, z níž je na území kraje Benešovská a Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

30



Vlašimská pahorkatina (dále pokračuje na jih Táborskou a Blatenskou pahorkatinou). Co se týče dopravy, má Středočeský kraj kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje. Hustota silniční sítě ve Středočeském kraji a další parametry jsou zřejmé z tabulky 3. Tabulka 3 – Parametry silniční a dálniční sítě ve Středočeském kraji

Silnice v km Silnice a Dálnice dálnice v km rychlostn I. třídy II. třídy III. třídy celkem v í km Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj Česká republika

46,2 34,0 1,6 14,2 23,8 44,8 9,3 -

30,4 51,5 10,9 16,4 19,4 2,8

173,9 564,4

131,5 322,3

52,4 66,9 74,6 56,1 70,9 66,4 61,8 26,5 11,9 105,4 55,7

357,2 152,5 154,2 153,0 223,9 149,8 221,2 201,2 161,8 150,3 233,1 210,6

789,1 510,0 535,0 610,7 613,0 382,1 592,4 463,2 426,7 389,6 546,6 393,0

648,6 2 368,7 6 251,3 5 831,4 14 667,6 34 124,1

hustota km/100 2 km

1 244,9 696,5 786,4 839,9 893,0 617,0 931,5 750,0 670,6 577,5 904,5 662,2

81,7 105,2 113,6 99,3 97,4 86,7 88,0 85,6 114,8 98,6 55,6 71,2

9 574,0 55 509,8

86,9 70,4

Zdroj: ČSÚ, Ředitelství silnic a dálnic ČR

Železniční síť ve Středočeském kraji je nejhustší v jeho severní polovině a nízká hustota je v nejjižnější části kraje na Příbramsku a jižně od Benešova. Celková délka železnic je podle přehledu ČSÚ 1 525 km (vč. hl. m. Prahy) a v koridorech na Děčín, Cheb, České Budějovice, Brno a Ostravu probíhá jejich modernizace. Hlavní železniční tratě jsou elektrifikovány, tahy procházejí Středočeským krajem v modernizovaných koridorech, které navazují na strukturu mezinárodních koridorů a spojují republiku se sousedními zeměmi. V současnosti probíhá jejich modernizace a optimalizace: Letecká doprava v kraji je determinována blízkým mezinárodním letištěm V. Havla v Praze- Ruzyni. Zásadní je zde dále veřejné vnitrostátní a mezinárodní letiště Benešov. Toto je jedno s nejhustším provozem v Česku. Na území Středočeského kraje má statut veřejného mezinárodního letiště ještě letiště Mnichovo Hradiště. Mezinárodní provoz je přípustný i na letišti Vodochody. Středočeský kraj Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

31



je navíc od října 2006 vlastníkem bývalého vojenského výcvikového prostoru Mladá včetně letiště Boží Dar u Milovic na Nymbursku. Vodní doprava ve Středočeském kraji je díky labské a vltavské vodní cestě relativně rozvinutá. Jejich význam je nejenom národohospodářský, ale i turistický. Labsko-vltavská vodní cesta měří celkem téměř 300 km a na území Středočeského kraje je nejdelší (čítá přibližně 3/4 její délky). Zejména na Vltavě je provozována několika společnostmi osobní lodní doprava, která je pro mnoho lidí turisticky atraktivní. Cyklistická doprava prochází v posledních letech výrazným rozvojem. V rovinných oblastech kraje je cyklistika hojně využívána k denní dopravě a rychle se zároveň rozvíjí i cykloturistika jako specifické odvětví cestovního ruchu v hornatějších částech kraje. Celkově lze ale konstatovat, že hustota cyklotras ve Středočeském kraji je nízká, rezervy jsou v budování cyklostezek pro místní cyklistickou dopravu a hlavně chybí lepší zázemí služeb pro cykloturisty. V současné době se v kraji nachází přes 3 000 km značených cyklotras (příloha 3), nejvíce jihozápadně a jihovýchodně od Prahy a na Mělnicku a Mladoboleslavsku. V letech 2011 – 2016 má být dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) „EuroVelo“. Cílem tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových tras. Na těchto 12 panevropských tras by měly navazovat regionální cyklostezky. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení v jejich okolí by měla vycházet z kritérií stanovených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub). Podle dosud provedených průzkumů v rámci zpracování Generelu bývá motivem pro výběr cyklistické trasy přednostně touha po pobytu v přírodě, pohybu a poznání turisticky atraktivních oblastí. Z cyklistické dopravy se v poslední době rozvíjí zejména cykloturistika, která patří mezi priority Středočeského kraje v rámci dlouhodobých rozvojových strategií. Středočeský kraj každoročně podporuje projekty na budování cyklostezek. Rozvoj cyklistické dopravy je podporován rovněž na mezinárodní úrovni a stal se součástí Charty o dopravě, životním prostředí a zdraví přijaté Světovou zdravotnickou organizací. Proto je součástí dopravní politiky České republiky i cyklistická doprava a budování cyklistických tras a stezek jako nedílná součást dopravního systému.

Cyklistická doprava má být rozvíjena jako součást

zdravého životního stylu šetrného k životnímu prostředí. V absolutním počtu má Středočeský kraj nevíce km vybudovaných cyklistických komunikací, avšak hustotou cyklistických komunikací se blíží průměru za celou Českou republiku. Ve srovnání s ostatními kraji (mimo Prahu) je v tomto ukazateli na 6. místě. Z uvedeného nástinu dopravní problematiky vzniká na území kraje řada problémů, z nichž zásadní je nedokončené silniční spojení, které by umožnilo odvedení tranzitní dopravy z hlavního města a dále chybějící kvalitní železniční spojení pro regionální dopravu z Prahy do tří největších měst Středočeského kraje. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

32



Středočeský kraj tak patří na jedné straně mezi kraje s nejvyšší délkou významných silničních (zejména dálničních) a železničních koridorů národního a mezinárodního významu, na straně druhé je zde absence silničního okruhu kolem Prahy. Přitom stávající zastaralá silniční (místy téměř havarijní stav silnic 2. a 3. třídy) a železniční infrastruktura významně zhoršuje dostupnost části turisticky významných míst v kraji a to jak pro turisty přijíždějícími cíleně do Středočeského kraje, tak pro návštěvníky Prahy, kteří chtějí navštívit vybrané atraktivity cestovního ruchu ve Středočeském kraji. V souvislosti s turistikou je zde již od

roku 2001 velmi špatně hodnocena další

dopravní infrastruktura spojená s cestovním ruchem a tím jsou parkoviště a parkovací plochy (tzv. statická doprava) u atraktivit a cílů cestovního ruchu. Jelikož většina dopravních spojení má cíl v hlavním městě, je pro rozvoj Středočeského kraje důležité propojení s Prahou. V případě cyklotras se jedná zejména o hlavní dálkové cyklotrasy 1- Praha – Brno – Bratislava / Praha - Kutná Hora – Brno – Brno – Strážnice – Skalica 3- Praha – Beroun – Plzeň – Domažlice – Folmava 7- Vltavská stezka / Mělník – Praha a dále podle hodnocené koncepce a nadace Jihočeské cyklostezky

C.3.2. Klima, ovzduší Na hodnoceném území převládá po větší část roku proudění západních směrů, které přináší na území vlhčí vzduchové hmoty. Střetávají se zde vlivy Atlantského oceánu od západu a euroasijského kontinentu z východu, tedy vlhčího oceánického klimatu s klimatem kontinentálním. Vzhledem k rozsáhlosti území zde lze prakticky nalézt

devět klimatických oblastí.

Celkové klimatické podmínky zařazují Středočeský kraj mezi mírně teplé oblasti. Nejteplejší oblasti (T2) jsou vesměs v údolních nivách vodních toků, zejména v Polabí. Nejchladnější oblastí v kraji je CH7, vyskytující se spíše v hornatých územích (Příbramsko). Oblast T2 je charakteristická dlouhým létem, teplým a suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota v lednu činí -2 až -3oC, v červenci 18- 19oC. Celkový srážkový úhrn činí 550 až 700 mm. Od nejchladnější jednotky CH7 k jednotce

T2 se klima vyznačuje postupným

prodlužováním léta a přechodem od vlhkého k teplému a suchému klimatu. Rozsah základních klimatologických ukazatelů pro obě krajní

oblasti

(T2 a CH7)

udává následující tabulka 4. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

33



Tabulka 4- Rozsah klimatických charakteristik Středočeského kraje Název jevu

T2

CH7

50 – 60

10 – 30

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

160 – 170

120 – 140

Počet mrazových dnů

100 – 110

140 – 160

Počet ledových dnů

30 – 40

50 – 60

Průměrná teplota v lednu

-2 – -3

-3 – -4

Průměrná teplota v červenci

18 – 19

15 – 16

Průměrná teplota v dubnu

8–9

4–6

Průměrná teplota v říjnu

7–9

6–7

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 – 100

120 – 130

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 – 400

500 – 600

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 300

350 – 400

40 – 50

100 – 120

120 – 140

150 – 160

40 – 50

40 – 50

Počet letních dnů

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Zdroj: Quitt, 1971

Kvalitu ovzduší na území kraje výrazně ovlivňuje rozsah tohoto území. Negativní vliv na ovzduší mají zejména emise z lokálních zdrojů a emise z dopravy. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. Stav ovzduší v kraji monitoruje řada automatických monitorovacích zařízení. Na základě jejich výsledků je prováděno každoroční hodnocení kvality ovzduší v kraji a dle dřívější legislativy (zák. č. 86/2002 Sb.) byly vymezovány „Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“ (OZKO) Tyto byly vymezovány jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Imisní limity pro zásadní znečišťující látky v ovzduší jsou stanoveny přílohou 1 zákona č. 201/2012 Sb. v µg/m3 (viz tabulka 5). Na území

Středočeského kraje je dle údajů za rok 2011 (Věstník MŽP, 2013)

jednoznačně nejhorší situace v severní části kraje, kde je také nejzatíženější silniční síť (D8, R10, D11). Dochází zde jak k překročení denních limitů PM10, tak limitů benzo-a- pyrenu či troposférického ozónu. Denní limity PM10 jsou překročeny na 37,84% plochy kraje, benzo-apyren (roční limit) na 30,99 % a troposférický ozón na 0,00 % plochy kraje. Typický průběh podle předchozí legislativy definovaných oblastí OZKO s překročením denního limitu PM10 na území kraje je na obrázku 7 (rok 2010).


34



Tabulka 5- Platné limity pro znečišťující látky dle přílohy 1 zákona č. 201/2012 Sb. Znečišťující látka SO2 PM 10 PM 2,5 Benzen NO2 Znečišťující látka Arsen Kadmium Benzo-a-pyren O3 – troposférický ozon

Doba průměrování 1 hodina 24 hodin 24 hodin 1 rok 1 rok 1 rok 1 hodina 1 rok Doba průměrování 1 rok 1 rok 1 rok 24/8 hodin

Hodnota imisního limitu, µg/m3 350 125 50 40 25 5 200 40 Imisní limit 6 ng/m3 5 ng/m3 1 ng/m3 120 µg/m3

Obrázek 7- Typický obraz překročení denního imisního limitu (PM10, rok 2010)

Zdroj: www.mzp.cz

C.3.3. Geomorfologie Podle geomorfologického členění ČR (DEMEK 1987) se Středočeský kraj nachází v systému Hercynském, provincii Česká vysočina. Tato se zde dělí na tři subprovincie, a to Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

35



Česká tabule, Poberounská soustava a Česko – moravská soustava. Z České tabule, která se člení na tři celky je to její část Středočeská tabule, která se skládá z tří oblastí a to z Dolnooharské tabule, Jizerské tabule a Středolabské tabule. Z Poberounské subprovincie jsou to oblasti Plzeňská pahorkatina (k níž paří Rakovnická pahorkatina) a Brdská oblast (z ní části Džbán, Pražská plošina, Křivoklátská vrchovina, Hořovická pahorkatina a Brdská vrchovina). Z Česko-moravské subprovincie zasahuje do Středočeského kraje oblast Středočeská pahorkatina, z níž je na území kraje Benešovská a Vlašimská pahorkatina (dále pokračuje na jih Táborskou a Blatenskou pahorkatinou). Zásadní geografické oblasti Středočeského kraje lze charakterizovat následovně. Plzeňská pahorkatina Plzeňská pahorkatina jako součást Poberounské subprovincie se rozkládá z velké části v Plzeňském kraji, pouze menší část na severu zasahuje do Středočeského kraje. Je obklopena Rakovnickou pahorkatinou, Tepelskou vrchovinou, Českým lesem, Středočeskou pahorkatinou, pohořím Brdy a severní konec zasahuje až k Praze. Plzeňská pahorkatina je převážně vápencového původu s množstvím krasových jevů. Reliéf je velmi pestře členěný i když nedosahuje vysoké nadmořské výšky (nejvyšší vrchy 600 – 700 m n. m.). Porost tvoří z větší části lesy jehličnaté i listnaté, na Křivoklátsku se hojně vyskytují tisy, z listnatých stromů jsou nejvíce zastoupeny lípy, buky, javory, jilmy a duby. Plzeňskou pahorkatinou protéká několik vodních toků, z nichž páteřní je řeka Berounka. Kromě řek jsou v této oblasti i rybníky a přírodní vodní nádrže. Středočeská pahorkatina Středočeská pahorkatina zabírá rozlehlé území převážně ve Středočeském kraji, pouze menší část se nachází v Jihočeském a Plzeňském kraji. Na severu sousedí s Polabím, na východě s Hornosázavskou pahorkatinou a Křemešnickou vrchovinou, na jihu ji lemuje Táborská pahorkatina a Šumavské podhůří, na západě Plzeňská pahorkatina a Brdy. Celá tato pahorkatina se jeví jako mírně zvlněná krajina, kde téměř jednu třetinu plochy pokrývají smíšené lesy, nejvíce jsou zastoupeny smrky, borovice, olše, buky, duby, břízy a jasany. Středočeskou pahorkatinou protékají dvě hlavní řeky, a to Vltava a Sázava. Kromě nich je zde velké množství drobnějších říček a potoků, které jsou přítoky těchto dvou řek. Podle podnebí lze zařadit tento region mezi mírně teplé oblasti. V zimních měsících dosahují teploty -2 až -4 °C, v letním období vystupují na 17 až 19 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je cca 50 až 70, počet letních dnů se pohybuje kolem 40 až 50. Jizerská tabule Jizerská tabule se celá rozkládá ve Středočeském kraji. Tuto oblast přibližně vymezují města Mladá Boleslav, Bělá pod Bezdězem, Mělník a Benátky nad Jizerou. Na východě ji Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

36



ohraničuje řeka Jizera a směrem k severu a západu postupně přechází v Český ráj a Ralskou pahorkatinu. Střídají se zde rozsáhlé pískovcové útvary a vulkanické čedičové vyvýšeniny. Nadmořská výška se pohybuje cca od 250 do 400 m. Území je z větší části zalesněno, porost je převážně smrkový a borovicový, v nižších polohách částečně smíšený. Východním okrajem Jizerské tabule a pak přes Jizerskou tabuli protéká řeka Jizera a některé její přítoky (Bělá, Rokytka a drobné potoky). Podnebí v této oblasti patří mezi teplé, s teplotami v zimním období -2 až -3 °C, v letních měsících vystupují teploty na 18 až 20 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40 až 50, počet letních dnů cca 50 až 70. Je zde množství dobře značených a připravených turistických tras, vhodné podmínky jsou zde i pro cykloturistiku.

C.3.4.Hydrologické poměry Z hlediska hydrologického spadá území Středočeského kraje do

úmoří Severního

moře a současně do třech povodí, a to do povodí Labe, Vltavy a Ohře. Významnými vodními toky (vyhl. č. 178/2012 Sb.) kraje jsou zejména Labe a Vltava (obě splavné), které se u Mělníka stékají. Splavnost Vltavy umožňuje soustava zdymadel. Nejvýznamnějšími přítoky Labe na území kraje jsou kromě Vltavy Cidlina a Jizera. Z přítoků Vltavy jsou to především Sázava a Berounka. Povrchové vody jsou poměrně znečištěné, zejména část toku Litavky na Příbramsku, Rakovnický potok, Zákolanský potok a přítoky Labe Cidlina, Klejnárka a Výrovka. Středočeský kraj není typicky rybníkářskou oblastí, nicméně se na jeho území, zejména v jihozápadní, jižní a východní části, nachází množství rybníků a jezer vzniklých po těžbě štěrku, z nichž některé jsou vhodné pro rybaření i rekreaci. Příkladem těchto vodních ploch mohou být na Rakovnicku rybníky na Mlýnském potoce a mezi Řevničovem a Loděnicí, v Brdech Lázský a Padrťské rybníky, většími rybníky jsou Podhrázský na Benešovsku, Vavřinecký na Kutnohorsku, Proudnický či Jevanský rybník na Kolínsku, Žehuňský rybník na Nymbursku, Vražda a Komárovský rybník na Mladoboleslavsku a další. Ve Středočeském kraji byla vybudována mnohá vodní díla. Na Vltavě jsou to údolní přehradní nádrže Vrané, Štěchovice, Slapy, Kamýk a Orlík, které jsou vhodné i pro rekreační účely, sportovní vyžití či rybaření. Na Berounsku nedaleko Komárova slouží ke koupání přehrady Záskalská a Dráteník na Červeném potoce. V Českém krasu je přehrada Suchomasty. Pro vodárenské účely je určena soustava vodních děl na Želivce (přehrada Želivka – Švihov, na ni navazující vodní díla Němčice a Sedlice), u Kutné Hory vodní dílo Vrchlice, v Brdech jsou to vodní díla Láz, Pilská a Obecnice zásobující pitnou vodou příbramskou aglomeraci. Kladenská aglomerace je zásobována z vodního díla Klíčava, které se nachází nad Zbečnem. Co se týče jakosti povrchových vod, v kraji bylo (2006 - 2008) hodnoceno celkem 38 profilů na řekách Labe, Vltava, Berounka, Sázava, Jizera, Želivka, Cidlina, Blanice, Doubrava, Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

37



Klejnárka, Litavka, Lodenice, Mrlina,Výrovka, Vlkava, Bakovský, Zákolanský a Rakovnický potok. Ve skupině A byly nejhůře hodnoceny AOX (adsorbovatelné organicky vázané halogeny), 23 profilů z 33 dosáhlo hodnot IV. nebo V. třídy. Kyslíkový deficit se projevil na Jizeře, na Labi v Lysé nad Labem, na Mrlině v Nymburce a pod Orlickou a Štěchovickou prehradou. Některé z ukazatelů kyslíkového režimu byly ve IV. a V. tříde na Labi mezi Nymburkem a Obřístvím, obdobně byla hodnocena Výrovka v Pístech. Ze specifických organických látek, skupina B, byla nejčastěji ve III. třídě klasifikována suma polycyklických aromatických uhlovodíků PAU, zejména na závěrových profilech Vltavy a Jizery, na Zákolanském potoce a na Labi mezi Lysou nad Labem a Obřístvím. Situace v kvalitě povrchových vod je zřejmá z obrázku 8. Obrázek 8 – Kvalita povrchových vod ve Středočeském kraji, 2008

Zdroj: CENIA, ročenka 2008

V ČR obecně je většina úseků tekoucích povrchových vod klasifikována v I. až III. třídě jakosti vod. U všech sledovaných ukazatelů znečištění (BSK5, CHSKCr, N-NO3- , Pcelk., Cd, AOX, termotolerantní koliformní bakterie a chlorofyl) došlo v letech 1993–2010 např. v povodí Labe ke snížení průměrných ročních koncentrací ve vodních tocích. Vývoj za posledních deset let zaznamenal u většiny uvedených ukazatelů již pouze mírný pokles či stagnaci průměrných koncentrací oproti předchozímu desetiletí. Podíl profilů s překročením norem environmentální kvality v povodí Labe se sice (s výjimkou AOX) snižuje, ale dosud jsou normy environmentální kvality překračovány na 47 % profilů v případě AOX a až na 15 % profilů v ukazatelích N-NO3-, CHSKCr, BSK5 a Pcelk.. V případě podzemních vod lze konstatovat, že v případě mělkých vrtů došlo ke zlepšení v procentuálním zastoupení objektů s překročením limitů B nebo C (podle Metodického pokynu MŽP z 15. 9. 1996 část 2 – Kriteria znečištění zemin a podzemní vody). Výrazné zlepšení nastalo ve skupině objektů hlubokých vrtů a pramenů. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

38



Z chráněných

oblastí

přirozené

akumulace

vod

zaujímá

největší

rozlohu

v severovýchodní části kraje CHOPAV Severočeská křída. Akumulace podzemních vod je zde 2

vymezena na ploše 1067 km , což představuje 9,7 % rozlohy kraje. Oblast je významným zdrojovým územím pro odběry kvalitní pitné vody. Další ochrana povrchových (a podzemních) vod je dána existencí CHOPAV Brdy o 2

rozloze 421 km , tj. 3,8 % výměry kraje. Oblast je významnou zdrojovou oblastí řady toků a poskytuje výhodné možnosti pro potenciální výhledovou akumulaci povrchových vod.

C.3.5. Ochrana přírody Na hodnoceném území Středočeského kraje se nachází celá řada velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ) a stejně tak území systému NATURA 2000. Jedná se o území podle legislativy Evropského společenství, konkrétně podle směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V rámci ČR je síť chráněných území NATURA 2000 tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO). Z dalších území tohoto charakteru lze uvést území dle Ramsarské úmluvy. Jedná se o první celosvětovou mezivládní úmluvu na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů, chránící určitý typ biotopu. Jako mokřad mezinárodního významnu byl ve Středočeském kraji určen RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky s rozlohou 350 ha (zapsán v r. 1998). V rámci mezivládního programu UNESCO jsou vyhlašovány biosférické rezervace, jakožto samostatná velkoplošná chráněná území. Na území Středočeského kraje je biosférickou rezervací vyhlášena CHKO Křivoklátsko. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a dosud nespočetné množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů. Jedinečnost Středočeského kraje je dána na jedné straně velmi různorodým geologickým podkladem a na straně druhé je tato výjimečnost podmíněna velkou členitostí terénu v podobě kaňonovitých údolí, nížinných oblastí velkých vodních toků až po pahorkatinu brdského hřebene. Neméně podstatnými přírodně krajinářskými prvky jsou oblasti pískovcových skal na Kokořínsku a v Českém ráji. Počty a rozloha ZCHÚ ve Středočeském kraji udává tabulka 6. Národní parky se zde nevyskytují. Obdobně jsou počty a rozlohy území NATURA 2000 v jednotlivých okresech kraje dány v tabulce 7. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

39



Tabulka 6 – Počty a rozloha ZCHÚ Středočeského kraje ZCHÚ / rok

2009

2010

2011

2009

P o č e t

2010

2011

R o z l o h a (ha)

Chráněné krajinné oblasti

5

5

5

87 743

87 743

87 743

Maloplošná ZCHÚ celkem

225

226

232

12 519

12 562

11 547

Národní přírodní památky (NPP)

16

16

20

140

161

573

Národní přírodní rezervace (NPR)

16

16

13

5 633

5 645

4 157

Přírodní památky (PP)

114

115

120

982

987

1 048

Přírodní rezervace (PR)

79

79

79

5 764

5 769

5 769

v tom:

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 7 – Počty a rozloha území NATURA 2000 v jednotlivých okresech kraje Okres

Evropsky významné lokality

Ptačí oblasti

Počet§

Rozloha (ha)

Počet§

Rozloha (ha)

Benešov

19

1 575

-

-

Beroun

15

4 114

1

6 235

Kladno

14

1 063

1

4 350

Kolín

9

1 307

1

574

Kutná Hora

9

512

-

-

Mělník

13

7 979

-

-

Mladá Boleslav

18

2 246

1

797

Nymburk

22

6 275

2

6 158

Praha – východ

9

592

-

-

Praha - západ

12

868

-

-

Příbram

40

2 963

1

3 039

Rakovník

19

4 216

1

18 001

Středočeský kraj

175

33 710

5

39 154

§….počet lokalit a oblastí za kraj nemusí odpovídat součtu za okresy, neboť lokality a oblasti mohou zaujímat území více okresů

Největší počet EVL je v okrese Příbram, zatímco největší plochu zaujímají EVL v okrese Mělník. V kraji je vyhlášeno 5 ptačích oblastí, největší plochu zaujímají PO v okrese Rakovník (Ptačí oblast Křivoklátsko). Situování velkoplošných ZCHÚ na území kraje je zřejmé z obrázku 9. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

40



Obrázek 9 – CHKO na území kraje

4

5

1 2

3

1 –CHKO Křivoklátsko 2– CHKO Český kras 3– CHKO Blaník 4– CHKO Český ráj 5 –CHKO Kokořínsko Dle uvedeného se jedná o

CHKO Blaník, Křivoklátsko, Český kras, Český ráj a

Kokořínsko. Po zrušení vojenského újezdu Brdy se ještě předpokládá vznik CHKO na tomto území. Obdobně situování ptačích oblastí na území kraje je zřejmé z obrázku 10.


41



Obrázek 10 – Ptačí oblasti (a EVL) na území kraje

5

4 3

1

2

1- PO Křivoklátsko 2- PO Údolí Otavy a Vltavy 3- PO Žehuňský rybník – Obora Kněžičky 4- PO Rožďalovské rybníky 5- PO Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady Jak je z obrázku zřejmé, jedná se o ptačí oblasti -Žehuňský rybník – Obora Kněžičky -Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady -Křivoklátsko -Údolí Otavy a Vltavy -Rožďalovské rybníky Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

42



Z obecného pohledu lze k uvedeným územím, chráněným ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny uvést: I. zóny chráněných krajinných oblastí patří mezi zásadní území, vylučované z možnosti výstavby dopravní infrastruktury (nepůjde –li o povolení výjimky) z titulu zákona č. 114/1992 Sb. Uvedený regulativ odpovídá i omezením, doporučeným na většině území krajů ČR a to v souladu s metodickými pokyny a ustanoveními (§§ 26, 43) zákona č. 114/1992 Sb. V ZÚR Středočeského kraje je tento regulativ obsažen např. v kapitole 5.1., písmeno f), případně j) . Tam, kde se zvláště chráněné území nenachází, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park (§12 zák.č. 114/1992 Sb.) a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Největší počet přírodních parků na území kraje je v okresech Benešov (3), Praha – východ (3), Praha – západ (3) a Příbram (3). V současné době jsou nejspornějšími zásahy do krajinného rázu velkoplošné terénní úpravy a stožárové stavby. Co se týče významných krajinných prvků (dále jen VKP), je nutno je při realizaci hodnocené

koncepce tyto respektovat v souladu se závaznými stanovisky jednotlivých

orgánů ochrany přírody. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb. a je charakterizován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES: lokální, regionální a nadregionální. Na území kraje se nalézají všechny uvedené prvky ÚSES a tyto je nutno v následných krocích, při realizaci koncepce respektovat. Mezi nežádoucí důsledky při následné realizaci koncepce by mohlo patřit m.j. snižování biologické diverzity, tj. počtu druhů fauny i flory. V současnosti je věnována pozornost především důvodům, které k tomuto snižování vedou. Biodiverzita není ohrožována jen snížením velikostí ploch ekosystémů, ale také fragmentací lokalit. Cyklotrasy a cyklostezky je nutno vést tak, aby nedocházelo k rozčleňování přírodních lokalit na menší, izolované segmenty a vytváření bariér mezi těmito segmenty. Segmenty jsou potom často menší, než potřebují citlivější druhy k přežití. Přitom se na území kraje vyskytuje řada zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, z nichž kriticky ohrožené jsou např.


43



Rostlinné druhy: sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides), hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis), plavín štítnatý (Nymphoides peltata), koniklec jarní (Pulsatilla vernalis); Živočišné druhy: sysel obecný (Spermophilus citellus) a modrásek černoskvrnný (Macu-linea arion). Ohrožení

biodiverzity fragmentací území je zásadní m.j. ve spojení s možným

zhoršením migrační propustnosti. Toto ohrožení je o to významnější, že v současné době významná část území kraje spadá do kategorie A, hodnocené podle zpracovaných polygonů UAT (Unfragmented Areas by Traffic) jako výborný stav, jak je zřejmé z obrázku 11. Obrázek 11 – Polygony UAT, aktuální stav

Zdroj: geoportal.gov.cz

Průchodnost krajiny pro volně žijící živočichy je jednou ze základních podmínek jejich trvalé existence. Fragmentace prostředí, způsobená intenzivním využíváním krajiny a přítomností řady liniových bariér, je pro některé živočišné druhy zásadním faktorem. V celorepublikovém měřítku nepatří území Středočeského kraje k nejvýznamnějším migračním oblastem z hlediska migrace velkých savců. Územím zvýšeného významu je v tomto ohledu spojnice Slavkovského lesa s lesnatou oblastí Křivoklátska a také migrační směr z oblasti Českého ráje a Jičínska přes Poděbradsko, okolí Vlašimi na jih až do oblasti Třeboňské pánve a dále na Šumavu. Migračně významnějším územím je také Rakovnicko a údolí Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

44



velkých řek především Vltavy a Berounky. Naznačené ohrožení fragmentací krajiny je třeba chápat jako rozdělení přírodních lokalit s výskytem specifických druhů rostlin a živočichů na menší a více izolované jednotky. Izolace jako následek fragmentace ohrožuje přežití citlivějších druhů. Jeden z hlavních důvodů fragmentace lokalit je kromě zemědělství a urbanizace především konstrukce a využívání lineární dopravní infrastruktury zejména

silnic, železnic a vodních cest, včetně na ně

eventuelně navázaných cyklotras. Samotný provoz, který způsobuje usmrcování a rušení živočichů, znečištění okolí, může popsaný efekt fragmentace dále zvýraznit. Plocha lesů certifikovaná podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích dle PEFC dosáhla z celorepublikového hlediska maxima roce 2006 a v posledních letech dochází k poklesu až na současných 72 % z celkové plochy lesů na území ČR. Ve Středočeském kraji činila k 31.12. 2007 rozloha pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) 305 439 ha, což při celkové katastrální výměře Středočeského kraje 1 101 478 ha znamená lesnatost 27,7 %, což je podprůměrná lesnatost ve vztahu k průměru ČR (33,6 %). Nejnižší podíl lesů je na území okresů Nymburk (16,14 %), Praha-východ (16,62 %), Kolín (16,88 %) a Kladno (16,90 %). Nejvyšší lesnatost je na území okresů Příbram (43,69 %), Rakovník (37,75 %) a Beroun (34,7 %), kde je nad celostátním průměrem. Druhové složení lesů je mimo jiné výsledkem uplatnění požadavků a názorů na to, jaké funkce by měl les přednostně plnit. V posledních více než 200 letech jsou preferovány ve druhové skladbě lesů smrk (Picea sp.) a borovice (Pinus sp.), a to zejména kvůli svému většímu objemu produkce, vyšší kvalitě dřeva, relativně kratší produkční době a snazší pěstovatelnosti. Podíl listnatých dřevin v lesních porostech se oproti roku 1950 do roku 2003 zvýšil ze 12,5 % na 23,2 %. Zastoupení hlavních druhů dřevin na porostní ploše ve Středočeském kraji činí: smrk 37,12 %, borovice 29,05 %, modřín – 5,36 %, jedle + douglaska 0,75 %, dub + habr – 14,81 %, buk – 5,53 %, jasan – 1,06 %, javor + lípa + jilm – 1,87 %, bříza , 3,06 %, ostatní listnaté – 3,4 %. K roku 2011 došlo k příznivému vývoji skladby a zastoupení hlavních druhů dřevin činilo: smrk 37,12 %, borovice 29,05 %, modřín – 5,36 %, jedle + douglaska 0,75 %, dub + habr – 14,81 %, buk – 5,53 %, jasan – 1,06 %, javor + lípa + jilm – 1,87 %, bříza , 3,06 %, ostatní listnaté – 3,4 %. Kromě lesů hospodářských se na území kraje vyskytují lesy zařazené do kategorie lesy zvláštního určení (72,8 tis. ha) - lesy v OP I. stupně, ochranném pásmu léčivých a minerálních vod, lesy rekreační, příměstské a lázeňské a lesy s funkcí ochrany přírody – v chráněných krajinných oblastech a maloplošných ZCHÚ. Lesů v kategorii lesů ochranných se na území kraje nachází 8,9 tis ha. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

45



C.3.6. Ostatní charakteristiky Z ostatních charakteristik, které by mohly hrát v souvislosti s realizací hodnocené koncepce roli, lze jmenovat

hlukové poměry. Vzhledem k charakteru cyklistické dopravy

však bude tento vliv prakticky omezen pouze na období výstavby cyklistické dopravní infrastruktury. Hygienické limity hluku jsou stanoveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Mezní hodnoty hlukových ukazatelů pro účely strategického hlukového mapování v ČR jsou dány vyhláškou č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování. Tento předpis udává pro silniční dopravu mezní hodnoty celodenního deskriptoru Ldvn pro výpočet celodenního obtěžování hlukem 70 dB a pro Ln (výpočet rušení spánku)...60 dB. Obdobně pro železniční dopravu jsou zde limity 70/65 dB a pro leteckou dopravu 60/50 dB (Ldvn/Ln). Hluková zátěž v ČR je způsobena zejména silniční dopravou, v některých lokalitách jsou

však významné i jiné zdroje hluku jako je např. letecká a železniční doprava, stavební

činnost, průmysl apod. Situaci je nutno řešit komplexně, tak jak k tomuto tématu přistupuje zpracovávaná aktualizace Dopravní politiky ČR pro období 2014 – 2020, s výhledem do roku 2050. Z hlediska veřejného zdraví jsou zásadní hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru objektů pro bydlení, jak jsou tyto udány v nař.vl.č. 272/2011 Sb. Chráněným venkovním prostorem se přitom rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Hygienické limity jsou uvedeny v příloze 3 posledně uvedené právní normy. Co se týče existujícího znečištění hornin a podzemní vody (stará zátěž) ropnými látkami, chlorovanými uhlovodíky (dichlorethylén) a dalšími kontaminanty, toto je na základě vydaných rozhodnutí průběžně sanováno. Průběžná sanace v konkrétních lokalitách probíhá zejména čerpáním podzemní vody z jednoho nebo více vrtů a jejím následným čištěním (obvykle stripování) a vypouštěním do recipientu. Tyto procesy byly zásadní zejména v letech 1995 až 2005, v současné době je již řada starých zátěží na půdě a podzemní vodě sanována. Odnětí půdy pro stavby cyklotras a cyklostezek může hrát roli zvláště v případech odnímání nejkvalitnějších půd, řazených do I. třídy ochrany. Třídy ochrany ZPF jsou charakterizovány ve vyhlášce č. 48/2011 Sb., s následující přesnější slovní specifikací dle

Metodického pokynu MŽP OOLP/1067/96 k odnímání půdy

ze zemědělského půdního fondu: Pozemky ZPF, řazené do I. třídy ochrany jsou pro stavby dopravní infrastruktury převážně nevhodné. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

46



Mimo zmíněnou fragmentaci území mohou z obecného hlediska

přinášet

stavby

dopravní infrastruktury do dosud nezasaženého území zvýšený hluk a emise, znečištění půdy (případně vody) a nevhodným situováním často vznikající postagrární lada. Zatímco znečištění půdy z motorové dopravy je významné a je způsobeno zejména atmosférickými depozicemi perzistentních organických pollutantů (POPs, PAH) a splachy chloridů ze solení silnic, v případě cyklistické dopravy toto ve větší míře nehrozí.

C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Problémy životního prostředí v daném území byly zmíněny již v předchozí kapitole C.3. Do značné míry tvoří tyto problémy v území (emise, hluk) převážně stávající motorová doprava, zatímco cyklistická doprava je z tohoto hlediska bez větších negativních vlivů. Obecně lze ze závažné problematiky v území jmenovat hlukové poměry. Hygienické limity hluku jsou stanoveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ve Středočeském kraji dochází zejména v zástavbě podél nejvíce dopravně zatížených silničních tahů k překračování limitů pro hluk a to i s připočtením korekcí na starou zátěž. Jedná se zejména o: zástavbu podél komunikace I/38 v Kolíně a v úseku Kolín – Kutná Hora, zástavbu podél komunikace I/2 v Říčanech, centrum Kladna, centrum Nymburka, Mělník, Příbram, zástavbu podél silnice I/3 v úseku exit D1 Mirošovice – Benešov, zástavbu podél silnice II/101 v úseku Říčany u Prahy - Praha Zbraslav, zástavbu podél silnice II/237 v úseku Nové Strašecí (exit R6) – Rakovník. Nadměrný hluk narušuje spánek, ovlivňuje oběhový systém, oslabuje imunitu a může zhoršovat psychické nemoci. Na druhé straně vzhledem bude její

vliv hluku

k charakteru cyklistické dopravy

prakticky omezen pouze na období výstavby cyklistické dopravní

infrastruktury. Na úseku ochrany ovzduší patří (jak bylo uvedeno výše) produkce emisí znečišťujících látek silniční dopravou a malými stacionárními zdroji a také plošné překračování koncentrací ozónu prakticky na území celého kraje. Silniční doprava ovlivňuje kvalitu ovzduší a způsobuje hlukovou zátěž obyvatel. Nejrizikovější z pohledu veřejného zdraví je expozice suspendovanými částicemi velikostní frakce PM2,5, které jsou produkovány jak spalovacími motory (zejména dieselovými), tak i z Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

47



otěrů brzd a pneumatik a vířením existujícího znečištění z povrchu komunikací. Jemné prachové částice jsou příčinou respiračních nemocí a vzhledem ke svému chemickému složení, zejména vysokému obsahu karcinogenních látek, také zdrojem dalších závažných onemocnění. Překračování imisního limitu pro maximální 24-hodinové koncentrace PM10 nastává v Středočeském kraji podél nejvýznamnějších dopravních tahů a v okolí průmyslových měst . Dochází zde jak k překročení denních limitů PM10, tak limitů benzo-a- pyrenu či troposférického ozónu. Denní limity PM10 jsou překročeny (rok 2011) na 37,84% plochy kraje, benzo-a- pyren (roční limit) na 30,99 % a troposférický ozón (údaj 2010) na 0,03 % plochy kraje. K překračování imisního limitu pro průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého dochází jen na jihovýchodních hranicích s Prahou a při dálnici D5 mezi Prahou a Berounem. Obdobně je zjišťováno překračování imisního limitu pro průměrné roční koncentrace arsenu a to obvykle na Kladně a jihovýchodní hranici s Prahou u obce Ořech. K překračování imisního limitu pro průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu dochází pravidelně v okolí velkých průmyslových měst, zejména na Kladensku, Příbramsku, u Berouna, Mělníka, Mladé Boleslavy aj. Závažný je z tohoto pohledu rovněž vliv pomalé dopravy po silnicích II. a III. tříd. Vliv na produkované měrné emise je zvláště patrný při srovnání rychlostí 30 a 100 km/hod u HDV (Heavy duty Vehicles) (dieselové motory nákladních vozidel). Srovnání je patrné (EURO 3, sklon 0%, plynulost 1) z tabulky 8. Tabulka 8 – Měrné emise dieselových motorů při různých rychlostech Znečišťující látka

Emise, g/km při dané rychlosti 30 km/hod

100 km/hod

NOx

2,4409

2,1977

NO2

0,2995

0,0941

CO

4,3538

3,0491

PM10

0,3081

0,1829

benzen

0,0238

0,0101

Benzo-a-pyren

0,2153

2,3715 Zdroj: MŽP, MEFA

Jak je z předloženého vidět, dochází při zvětšené rychlosti s výjimkou benzo-a-pyrenu k poměrně výraznému snížení měrných emisí všech zbývajících znečišťujících látek. K tomu je nutno dále připočíst pozitivní vliv faktoru plynulosti dopravy, který na dálnicích výrazně Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

48



podporuje snížení emisí, což tabulka 6 nezahrnuje. Uvedené rozdíly by tím ještě dále vzrostly. Na úseku ochrany vod jsou ve Středočeském kraji prioritně řešena protipovodňová opatření a rozvoj vodospodářské infrastruktury, zvláště vodovodů pro veřejnou potřebu. Z hlediska ochrany před povodněmi jsou nebezpečné zejména regionální povodně, které způsobují na středních a dolních tocích závažné škody. Řešení jsou obsažena v Plánech oblastí povodí – Středočeský kraj, kde jsou navržena opatření ve 12 lokalitách, především v intravilánech měst. Jsou jimi ohrázování toků, ochranné zdi, mobilní protipovodňové ochranné konstrukce, prohrábky koryta toku apod. Protipovodňovou ochranou jsou dále dva poldry v povodí Mrliny (další obdobné jsou výše v povodí na území Královéhradského kraje), které zachycují část povodňových průtoků a tím snižují povodňové špičky níže na toku. Negativní důsledky na průběh povodně zde mají i objekty, situované v záplavovém území. Obdobně je nezbytné při navrhování cyklotras / cyklostezek, procházejících záplavovým územím, tyto směrově řešit v nejkratší možné délce. Přitom je nutno zajišťovat minimalizaci vlivů na odtokové poměry (inundační mosty). Nepřípustná jsou taková řešení, která svým podélným sevřením údolních úseků omezují nebo znemožňují rozlivy povodňových průtoků ve volné krajině Z hlediska vodohospodářské infrastruktury jsou jako problém vnímány vlivy sucha na vydatnost pramenišť. Např. vodárenská soustava Kladno – Slaný – Kralupy – Mělník využívá podzemní zdroje, prameniště z CHOPAV Severočeská křída. Trvalé dlouhodobé odběry, vyvolávají snižování hladiny podzemních vod, vedoucí k potřebě regulace odběrů. Ostatní vodárenské soustavy v kraji jsou napojeny vesměs na zdroje povrchové vody, především vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce a Vrchlice na řece Vrchlici. Tyto zdroje postačují i pro budoucí rozšiřování spotřebišť, v centrálních úpravnách vody jsou značné kapacitní rezervy. Z hlediska čištění vod je nezbytné průběžné sledování funkce ČOV, protože důsledky špatné funkce ČOV se projevují velkoplošně, v níže podél toku položených územích. Důsledkem potom může být špatná upravitelnost vody v případě vodárenských odběrů. Závažnou problematikou na území kraje je dále nedostatečná ochrana zemědělského půdního fondu. Odnímáním ZPF dochází k nevratným škodám na základní složce životního prostředí. Zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, je přitom ZPF deklarován jako základní přírodní bohatství naší země a nenahraditelný výrobní prostředek. Obdobně je u pozemků PUPFL negativním vlivem zejména fragmentace lesních porostů. Separované (fragmentované) lesy se vyznačují výměrou, která neumožňuje dostatečnou stabilitu lesních ekosystémů proti vnějším vlivům ani dostatečné zajištění autoregulačních procesů a energomateriálních toků. Zvyšování výměry PUPFL (zejména lesních porostů přirozené či přírodě blízké Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

49



dřevinné skladby a diferencované prostorové porostní struktury) je vysoce žádoucí a vede rovněž

ke

zkvalitňování

ekologické

stability

krajiny

a

zdravotně-hygienické funkce

(zkvalitňování čistoty ovzduší, ovlivňování vlhkosti a mikroklimatických podmínek obecně). Z hlediska nerostného bohatství lze na území kraje konstatovat existenci významných ložisek rud (Vlastějovice, Příbramsko, Kutnohorsko), dnes vesměs mimo těžbu. Karbonské jílovce a lupky, vyskytující se ve větších mocnostech v souvrství svrchní radnické sloje, se těží v DP Rynholec. V širším okolí Českého Brodu se povrchově těží cenomanské jíly - DP Brník, Nehvizdy a Vyšebořovice – Kamenná Panna I. a u Vižiny nedaleko Hostomic (DP Vižina). Trvalý význam má ve Středočeském kraji těžba vápence. Jak CHLÚ, tak DP je nutno chránit před nežádoucími zásahy, jak to nařizují legislativní předpisy, zejména horní zákon č. 44/1988 Sb. Zásadní povinností investorů a stavebníků je respektování stávajícího systému ZCHÚ a území soustavy NATURA 2000, jak je to vyžadováno zákonem č. 114/1992 Sb. Současným celosvětovým problémem je pokles biologické rozmanitosti, ubývání rostlinných a živočišných druhů. Kromě řady jiných faktorů spojených s antropogenními vlivy v krajině dochází ke snižování biodiverzity zvláště narůstající fragmentací krajiny (biotopů) v důsledku rozvoje dopravní i technické infrastruktury. Ekosystémy a vegetaci poškozují znečišťující látky v ovzduší (přízemní ozon), které vznikají z prekurzorů produkovaných dopravou, zejména oxidů dusíku, benzenu a VOC. Proto je třeba jako důležitou oblast spatřovat výstavbu obchvatů měst a obcí, která je nutná především ze zmíněných důvodů negativních vlivů na životní prostředí a bezpečnost provozu a dále odklon od spalování uhlíkatých paliv v silniční dopravě. Střety záměrů (zvláště dopravní infrastruktury) s uvedenými územími je nutno již v přípravné fázi (ÚPn, proces EIA) minimalizovat. Pro zajištění cyklodopravy pro denní dojíždění a pro zvýšení každodenní fyzické aktivity občanů dle jejich požadavku i požadavků WHO chybí v daném území dostatečně hustá infrastruktura bezpečných cyklostezek oddělených od automobilového provozu. Neexistence sofistikované infrastruktury pro cyklodopravu limituje masivní využívání tohoto způsobu dopravy, jehož vliv na životní prostředí je prakticky nulový. Souhrnně

lze

největší

nedostatky

v životním

prostředí

Středočeského

kraje

specifikovat následovně: Hlukové poměry - zásadní je z tohoto hlediska silniční doprava, produkující nadměrný hluk v okolí rychlostních komunikací, silnic a dálnic. Imisní situace – opět vesměs z důvodů silniční dopravy jsou překračovány imisní limity pro ochranu ovzduší, jak je předepisuje příloha 1 zákona č. 201/2012 Sb. Jedná se zvláště o prašnost, troposférický ozón, benzo-a- pyren a další pollutanty. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

50



Vodní hospodářství – nezbytná je realizace protipovodňových opatření, včetně území LAPV. Rozšířit, případně optimalizovat je nutno vodohospodářskou infrastrukturu (vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu) ZPF

a PUPFL – je nutno minimalizovat odnímání nejkvalitnější půdy pro nové

investice. Zabránit

fragmentaci území, vzniku postagrárních lada a narušení

migračních koridorů. Biodiverzita - pokles biologické rozmanitosti, ubývání rostlinných a živočišných druhů. Kromě řady jiných faktorů spojených s antropogenními vlivy v krajině dochází snižování biodiverzity zvláště

ke

narůstající fragmentací krajiny (biotopů) v důsledku

dopravní infrastruktury. Cyklodoprava - neexistence sofistikované infrastruktury pro cyklodopravu ve Středočeském kraji limituje masivní využívání tohoto způsobu dopravy, jehož vliv na životní prostředí je prakticky nulový.

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ Vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví je nutno zvažovat již v etapě před konkretizací jednotlivých záměrů. Postupné kroky hodnocení koncepce, event. záměru jsou uvedeny přehledně v kapitole B.5., B.11. a dalších. Možné nepříznivé vlivy koncepce jsou naznačeny v následujících kapitolách D.1. až D.6. V dalších krocích, zejména při hodnocení konkrétního záměru („projektová EIA“), bude –li záměr hodnocení podléhat,

je třeba navrhnout příslušná opatření k minimalizaci

negativních vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení §5 odst.4 zákona č.100/2001 Sb. U fakultativních záměrů (kategorie II přílohy č. 1 citovaného zákona) je návrh kompenzačních opatření obligatorní součástí oznámení, zpracovaných dle přílohy č.3 tohoto zákona. V těchto oznámeních jsou kompenzační opatření předmětem části D, bod 4. U obligatorních záměrů, obsažených v kategorii I přílohy č.1 citovaného zákona je jejich návrh povinnou součástí dokumentací, zpracovaných dle přílohy č.4 tohoto zákona. V těchto dokumentacích jsou kompenzační opatření předmětem části D, kapitola IV. I když jsou ve Středočeském kraji pro cykloturistiku příhodné podmínky, hustota vyznačených cyklotras je jedna z nejnižších v republice (11. místo v ČR). V porovnání se sousedními kraji je srovnatelně hustá síť cyklotras v Královéhradeckém kraji. Středočeský kraj silně zaostává za Pardubickým a Jihočeským krajem. V rámci Středočeského kraje je největší hustota cyklotras na Mladoboleslavsku, Mělnicku, Benešovsku a Berounsku, nejnižší pak na Kladensku a Nymbursku. U cyklistické dopravy hraje zásadní roli bezpečnost. Pro bezpečnost v cyklistické Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

51



dopravě, zejména ve městech a na frekventovaných silničních komunikacích, hraje významnou úlohu budování cyklostezek s vyloučením motorové dopravy. Prioritou 1 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v České republice je Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území, jejímž cílem je vybudovat hustou síť bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině po celém území České republiky včetně souvisejících investic (zeleň apod.). Bezpečnost cyklodopravy je negativně ovlivněna vedením cyklotras po nevhodných komunikacích, často se silným provozem, s nevyhovujícím stavem povrchu. Silnice mají často nevyhovující šířkové a rozhledové parametry. Ve Středočeském kraji je také nedostatek mostů přes řeky, který je jen výjimečně nahrazován přívozy (např. v Roztokách), cyklisté proto musejí často použít silniční most s vysokou intenzitou motorových vozidel. Z tohoto pohledu stojí za zmínku i možné vzájemné ohrožení pěších, cyklistů a in-line bruslařů na společných stezkách při stále rostoucím provozu. Návrh cyklotras / cyklostezek bývá mnohdy nekoncepční, s cílem co nejkratšího propojení s cyklotrasami v okolí a to i za cenu vedení nových cyklotras po frekventovaných silnicích II. třídy. Vedení cyklotras po těchto silnicích ne vždy vadí, ale v okolí Prahy je jejich vedení po silnicích II. třídy z důvodů vysoké intenzity dopravy nepřijatelné. Potřebu odnětí ZPF či PUPFL je vhodné minimalizovat již při přípravě investic v okolí. Vhodná může být realizace cyklotrasy současně se stavbou silnice, mostu nebo průmyslové zóny. Rozvoj dopravní sítě umožní využít okraj stávajících silnic nebo železničního tělesa jako cyklostezky, při pozemkových úpravách mohou vzniknout víceúčelové komunikace. Problémům fragmentace území a křížení migračních tras se dá účinně zabránit již v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, jak již bylo zmíněno. Přitom nemusí jít pouze o proces EIA pro samotnou cyklotrasu / cyklostezku, ale např. o kombinaci více dopravních infrastruktur v kraji (sinice - železnice – cyklostezka). Jako nevhodná se tak jeví nekoordinovaná

realizace

roztroušených

úseků

infrastruktur,

vedoucí

k nežádoucím

důsledkům na odnětí půdy, migraci a další zmíněné skutečnosti. Vývoj cyklistické dopravy může samozřejmě ohrozit nedostatečná pozornost jakémukoliv tématu, které bylo zmíněno v předchozích odstavcích, ale také další faktory, které s cyklistikou nesouvisí. Zde je na místě zmínit především nárůst IAD, kterou by bylo možno např. v okolí Prahy soustředit na Pražský silniční okruh a aglomerační okruh, podmínkou však je jejich výstavba. Podobná situace je u nákladní dopravy, kdy zavedení mýtného na dálnicích a rychlostních silnicích převedlo část nákladní dopravy na ostatní pozemní komunikace. Tato otázka je široce diskutována zejména v t.č. schvalované Dopravní politice ČR pro období 2014 – 2020. Podle výše uvedených skutečností lze obecně jako negativní vlivy cyklistické dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví uvést: Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

52



Zvýšení nehodovosti cyklistů v případě

nevhodného vedení cyklotras/cyklostezek

(sklon, šířka stezek, střety s chodci a in-line bruslaři, střety s motorovou dopravou) Křížení s vodními toky- nutnost použití silnice pro motorová vozidla Zvýšení dopravní nehodovosti u křížení cyklistických tras / cyklostezek se železnicemi a silničními stavbami Možné narušování migračních koridorů živočichů při výstavbě a provozu cyklotras / cyklostezek Fragmentace krajiny s negativním vlivem na biodiverzitu Možná produkce odpadů (vraky jízdních kol, staré pneumatiky....) Malá hustota vhodných polních a lesních cest Chybějící singltreky – tedy speciálně postavené stezky pro terénní cyklisty a ostatní uživatele Nevyhovující infrastruktura pro cyklistiku za prací, nákupy a do škol Chybějící úseky cyklostezek v extravilánu, především podél frekventovaných komunikací Nekvalitní dopravní značení tras – chybějící značky Chybějící provázané železniční regionální spoje s možností převozu kol Další vlivy (ZPF, PUPFL, rušení živočichů – průjezd CHKO aj.)

D.1.Voda Na území oznamované koncepce, t.j. území Středočeského kraje se nachází celkem 2 území CHOPAV. Z nich největší rozlohu zaujímá v severovýchodní části kraje CHOPAV Severočeská křída. Akumulace podzemních vod je zde vymezena na ploše 1067 km2, což představuje 9,7 % rozlohy kraje. Oblast je významným zdrojovým územím pro odběry kvalitní pitné vody. Další ochranu podzemních vod zajišťuje CHOPAV Brdy o rozloze 421 km2, tj. 3,8 % výměry kraje. Oblast je významnou zdrojovou oblastí řady toků a poskytuje výhodné možnosti pro potenciální výhledovou akumulaci povrchových vod. Obdobný rozsah mají i ochranná pásma vodních zdrojů (§30 vodního zákona) a zranitelné oblasti, vyhlášené nař.vl.č. 262/2012 Sb. Ve všech těchto oblastech je třeba minimalizovat průnik znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod. Riziko cyklistické dopravy v tomto směru je však minimální, spíše žádné. Totéž lze konstatovat pro možnost znečišťování vod anorganickými solemi (chloridy). I zde má prvenství silniční doprava. Chloridy vnikají do podzemních a povrchových vod zejména v jarním období, jako důsledek solení silnic. V případě cyklodopravy toto znečištění Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

53



prakticky nehrozí, mimo jiné proto, že cyklistika převážně není provozována v zimě. Další nepříznivé vlivy koncepce by bylo teoreticky možné očekávat na úseku ochrany vod před ropnými

látkami.

Toto

ohrožení však

může opět

vznikat prakticky pouze u

motorové dopravy. Jeho důvodem mohou být: * úkapy ropných látek ze spalovacích motorů *znečištění terénu kyslíkatými organickými látkami (např. při odmrazování letadel) *dalšími vlivy (havárie, neodborná manipulace se závadnými látkami a pod.) Pro cyklistickou dopravu je tento vliv zanedbatelný.

D.2.Půda Zásadní vliv na půdu mají stavby dopravní infrastruktury a to zejména pro silniční, případně železniční dopravu. Potřeba odnětí se přitom může týkat jak zemědělského půdní fondu (ZPF), tak pozemků určených pro funkci lesa (PUPFL). V případě cyklistické dopravy je potřeba odnětí půdy řádově menší a tento vliv se tak stává nepodstatný. Odnětí půdy pro stavby cyklotras a cyklostezek lze dále minimalizovat společnými projekty silniční a železniční dopravy. U stávajících staveb dopravní infrastruktury je potom vhodné vedení cyklotras / cyklostezek paralelně s touto infrastrukturou, v takové blízkosti, aby nedocházelo k zbytečným ztrátám půdy (postagrární lada). Přitom je ovšem nezbytné projednat vedení trasy s vlastníky stávající dopravní infrastruktury, neboť se může jednat o vedení cyklotrasy / cyklostezky v ochranném pásmu uvedených staveb. Ve Středočeském kraji tvoří ZPF cca 60% výměry kraje. Výrazně vysoký podíl ZPF (více než 75% rozlohy ORP) je dosahován v těchto ORP: Slaný, Velvary, Hostivice, Roztoky, Odolena Voda, Úvaly, Čelákovice, Český Brod, Pečky, Kouřim. Významně vysoká míra zornění ZPF (více než 90%) je dosažena v těchto ORP: Slaný, Neratovice, Hostivice, Brandýs n.L. – Stará Bole-slav, Lysá n.L, Benátky n.J., Nymburk, Poděbrady, Mšeno, Městec Králové, Kolín a Pečky. V kraji je velmi nízký podíl trvalých travních porostů. Tato skutečnost je dána zejména vysokou kvalitou zemědělských půd, které jsou intenzivně využívány pro rostlinnou výrobu. Zmíněné poměry jsou uvedeny v tabulce 9. Pro stavbu dopravní infrastruktury jsou na území kraje často odnímány nejkvalitnější půdy, často řazené do první třídy ochrany. Kvalita pozemků ZPF je přitom hodnocena dle bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a pozemky řazeny do pěti tříd ochrany. Tyto třídy ochrany jsou charakterizovány ve vyhlášce č. 48/2011 Sb., s následující přesnější slovní specifikací dle

Metodického pokynu

MŽP OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu: Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

54



Tabulka 9 – Bilance půdy Středočského kraje (k 31.12. 2011), hektary Údaj

2005

2010

2011

Celková výměra

1 101 464

1 101 531

1 101 529

Zemědělská půda

666 793

663 524

663 087

orná půda

554 576

551 096

550 320

zahrady

26 321

26 829

26 905

ovocné sady

11 390

11 059

11 088

trvalé travní porosty

70 722

70 978

71 223

chmelnice

3 441

3 220

3 210

vinice

343

341

341

Nezemědělská půda

434 671

438 007

438 442

lesní plochy

305 191

305 902

305 997

vodní plochy

20 752

20 869

20 891

zastavěné plochy a nádvoří

20 962

21 444

21 470

ostatní plochy

87 767

89 792

90 084

v tom:

v tom:

Zdroj: www.czso.cz

o

Do I. třídy ochrany jsou řazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu

o

Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

o

Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu.

o

Do IV. třídy ochrany jsou zahrnuty půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

o

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty pozemky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

55



štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvýše ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Odnětí půdy pro stavby cyklotras a cyklostezek může hrát roli zvláště v případech odnímání nejkvalitnějších půd, řazených do I. třídy ochrany. Nejkvalitnější orné půdy (průměrná třída ochrany ZPF 1 – 2,2) v kraji se nachází v ORP Mšeno, Velvary, Unhošť, Hostivice, Roztoky, Jesenice, Český Brod a Kolín. Z hlediska půdních typů je ve středních Čechách příznačný jejich mimořádně pestrý sled, včetně jejich nižších taxonů (to je tzv. půdní katéna, která obsahuje například fluvizemě glejové, gleje fluvické, akvické, hydroeluviální, modální a kambické, pseudogleje glejové, hydroeluviované, modální a kambické, stagnogleje, kambizemě glejové, kambizemě oglejené, dále kambizemě suťové, kambizemě modální a kambizemě litické až po rankery a litozemě). Dále jsou zde tzv. vrcholové ekofenomény, vázané na výskyty rankerů a litozemí a vyvinuté například na vrcholech křivoklátsko-rokycanského pásma. Přehled půdních typů na území kraje je na obrázku 12. Z uvedených závislostí a skutečností lze u vlivů cyklistické dopravy a její infrastruktury na kvalitu půd předpokládat nízký negativní vliv. Významnější by tento impakt mohl být v případě nekoncepčního vedení cyklistických tras přes pozemky ZPF první třídy ochrany.

D.3.Lesy Nejzávažnější vliv dopravy na lesy představuje jednak odnímání pozemků PUPFL a dále možná fragmentace dosud celistvých území (UAT). Tento jev se dále podílí na snížení retenčních schopností krajiny, na ztrátě často nejkvalitnější zemědělské půdy a obvykle vede i k úbytku biotopů pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Tyto vlivy jsou rozhodující u silniční a železniční dopravy. V případě cyklistické dopravy je vzhledem mk jejímu charakteru tento vliv značně snížen Rozloha pozemků určených k plnění funkcí lesa ve Středočeském kraji činila k 31.12. 2007 305 439 ha, což při celkové katastrální výměře Středočeského kraje 1 101 478 ha znamená lesnatost 27,7 %, což je podprůměrná lesnatost ve vztahu k průměru ČR (33,6 %). Nejnižší podíl lesů je na území okresů Nymburk (16,14 %), Praha-východ (16,62 %), Kolín (16,88 %) a Kladno (16,90 %). Nejvyšší lesnatost je na území okresů Příbram (43,69 %), Rakovník (37,75 %) a Beroun (34,7 %), kde je nad celostátním průměrem. Doprava, zejména silniční může ovlivňovat i zdravotní stav lesa. Jedná se převážně o vliv výfukových plynů a splachy chloridů ze solení silnic, které mají negativní dopady na Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

56



kvalitu porostů. Obrázek 12 – Půdní mapa Středočeského kraje

Zdravotní stav lesů je přitom významný

nejen z hlediska trvalého zdroje dřeva

(hospodářské lesy), ale i jako zdroj mimoprodukčních funkcí (zejména ochrana půd před erozí, podpora vodního režimu, ochrana přírody, regulace záplav a sucha, zdravotně-hygienická funkce a další). Zhoršování zdravotního stavu lesa tak má dopady nejen na ekosystémy a druhy žijící v něm, ale i na celou lidskou společnost. Podle dosavadních poznatků lze u vlivů cyklistické dopravy na rozsah a stav pozemků PUPFL i lesa předpokládat vliv nepatrný až žádný. Výraznější by toto ovlivnění mohlo být pouze v případě tzv. singltreků, tj. stezek pro terénní cyklisty a ostatní uživatele. Tyto však na území kraje nejsou vzhledem k jeho geomorfologii příliš významné.

D.4.Ochrana přírody Území Středočeského kraje

zahrnuje řadu velkoplošných i maloplošných ZCHÚ a

území systému NATURA 2000. Z velkoplošných ZCHÚ se jedná o 5 chráněných krajinných Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

57



oblastí, maloplošných ZCHÚ je celkem 232. U soustavy NATURA 2000 je z celkového počtu 1084 EVL v ČR, zařazených do evropského seznamu na území kraje víc jak 10% a je zde i 5 ptačích oblastí. Výstavba cyklistické dopravní infrastruktury může mít negativní důsledky na ochranu přírody zejména v případech jejího necitlivého vedení. Může tak docházet k naznačené fragmentaci až izolaci přírodních lokalit. Izolace jako následek fragmentace ohrožuje přežití citlivějších druhů. Fragmentace území bývá často kombinována s možným zhoršením migrační propustnosti pro živočichy. Toto ohrožení je o to významnější, že v současné době cca 10% území kraje spadá do kategorie A, hodnocené podle zpracovaných polygonů UAT (Unfragmented Areas by Traffic) jako výborný stav. Při výstavbě uvedených liniových dopravních staveb může docházet i k nevhodným zásahům do krajinného rázu, zejména v důsledku velkoplošných terénních úprav a stožárových staveb. Takovéto zásahy jsou nežádoucí zvláště na území pohledových horizontů a ve vyhlášených přírodních parcích. V hodnocené koncepci je jednak akceptováno vedení některých cyklotras, převzatých z Generelu 2008 a dále navrženy trasy nové. Tyto jsou mnohdy situovány v ZCHÚ (CHKO Český kras, CHKO Křivoklátsko) či v územích NATURA 2000 nebo v jejich sousedství (EVL Karlické údolí, EVL Kulivá hora). Mimo potřeby závazného stanoviska orgánu ochrany přírody (§44 zákona č. 114/1992 Sb) bude pro tyto stavby nezbytné při vlastním projektovém řešení volit variantu (územní, technickou) s minimálními dopady na uvedená území. Samotný provoz cyklistické dopravy, vedoucí přes cenné přírodní lokality by mohl způsobovat usmrcování

a

rušení

živočichů a mohl by tak současně zvyšovat popsaný

efekt fragmentace. Velikost těchto vlivů je však nízká, mnohdy mizivá. Další důsledky cyklistického provozu, které běžně nastávají u motorové dopravy (hluk, emise) v případě hodnocené koncepce prakticky nenastávají. Z uvedených závislostí a skutečností lze u vlivů cyklistické dopravy na ochranu přírody a krajiny předpokládat významnější vliv zejména v etapě výstavby cyklistických stezek, při jejich necitlivém vedení přes území, chráněná zákonem č. 114/1992 Sb., nebo v jejich těsné blízkosti.

D.5.Ostatní Zatímco emise z motorové dopravy představují zásadní negativní vliv v území, u cyklistické dopravy vzhledem k jejímu charakteru tento faktor odpadá. Nepatrný vliv emisí lze předpokládat pouze v etapě výstavby cyklotras / cyklostezek a to hlavně od dopravní

a

stavební techniky. Z tohoto hlediska lze nemotorovou dopravu, vč. dopravy cyklistické v souladu s hodnocenou koncepcí jednoznačně preferovat. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

58



Obdobný závěr, jako v případě emisí lze konstatovat pro případ hlukového zatížení. Hlavním zdrojem hluku v ČR je silniční doprava, která způsobuje nadměrnou hlučnost nejen v obytných budovách, ale i ve školách a zdravotnických zařízeních. Dlouhodobé působení hlukové zátěže způsobuje u exponované populace závažná civilizační onemocnění (hypertenze, infarkt myokardu, stresy, neurózy, chorobné změny krevního tlaku, poškození sluchu apod.) Nejmarkantněji se tato zátěž projevuje především na zdravotním stavu obyvatel velkých měst a průmyslových aglomerací. V případě cyklistické dopravy takovéto markantní důsledky hluku nevznikají. Významnější může být tento fenomén tam, kde jde o nízké hlukové hladiny (hovor cyklistů, hluk jízdního kola) v exponovaných oblastech, zejména v době hnízdění ptactva. V takovém případě lze uvažovat o rušení fauny i provozem na cyklistických trasách či stezkách. Jak vyplývá ze studií chování živočichů, jsou např. ptáci výrazně ovlivňováni hladinou hluku v okolí silnic (Reijnen et al. 2002). Mezní hladiny hluku udává tabulka 10. V místech s vyšším hlukovým zatížením bylo zjištěno výrazné snižování počtu hnízdících ptáků. Některé druhy taková území opouští a nehnízdí v nich. Tabulka 10- Mezní hodnoty hluku (v dB) pro hnízdící ptáky. Při nižších hodnotách by density ptáků neměly být hlukem výrazně ovlivněny Prostředí

Mezní hodnoty hluku pro jednotlivé druhy

Mezní hodnoty hluku pro sledované druhy dohromady

Les Otevřené travní porosty

36 – 58 43 – 60

42 – 52 47 zdroj: Reijnen et al., 2002

Mírným negativním vlivem cyklistické dopravy na

životní

prostredí může být i

problematika odpadů, pokud tyto nejsou odstraňovány či využity v intencích odpadového zákona č. 185/2001 Sb. Na území Středočeského kraje bylo v roce 2010 vyprodukováno celkem 1 501 989 t „podnikových“ odpadů, což je

čtvrtá nejvyšší hodnota ze všech krajů ČR. Z uvedeného

množství nejvyšší produkce připadala na zpracovatelský průmysl (530 000 t) a stavebnictví (377 000 t). Množství komunálního odpadu ve stejném období (rok 2010) představovalo 523 201 t. Na jednoho obyvatele kraje tak činilo množství komunálního odpadu 0,416 t/rok. U nemotorové dopravy (na rozdíl od dopravy motorové) je tato problematika opět převážně nevýznamná. V případě cyklistické dopravy se může jednat o vraky vyřazených jízdních kol, odpady opotřebovaných součástek, odpady pneumatik apod. Se všemi odpady musí být nakládáno v souladu se schválenými plány odpadového hospodárství (tj. plánem odpadového hospodářství ČR, plány krajů a plány obcí) a v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Pokud bude tato podmínka splněna, jeví se cyklistická doprava z tohoto hlediska jako zcela bezproblémová. Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

59



E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE V předchozím textu byly shrnuty zásady navrhované koncepce a jejího event. vlivu na některé oblasti životního prostředí a veřejného zdraví. Odhad vlivu oznamované koncepce na Vybrané referenční ukazatele životního prostředí, resp. veřejného zdraví je obsahem dalších kapitol. Doplňující ukazatele v této fázi nejsou k dispozici.

E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky U vlastní koncepce se vlivy, přesahující hranice státu nepředpokládají. Důvodem je vlastní poloha kraje, ve středu České republiky. Kraj nesousedí s žádným cizím státem a vlivy na životní prostředí či veřejné zdraví na území sousedního státu jsou tedy vyloučeny. Na druhé straně bude mít koncepce zprostředkovaný vliv na dopravní infrastrukturu sousedních zemí vzhledem ke skutečnosti, že přes území kraje vedou mezinárodní cyklistické trasy, jak bylo dříve uvedeno.

E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Hodnocená koncepce obsahuje ve své návrhové části mimo vlastní text ještě celkem 11 příloh. Z nich je 5 příloh grafické povahy a to: Příloha 01 – celková situace Příloha 02 – situace – severozápadní část Příloha 03 – situace – jihozápadní část Příloha 04 – situace – severovýchodní část Příloha 05 - situace – jihovýchodní část Předložené oznámení obsahuje spíše z demonstrativních důvodů mapu páteřních cyklotras (příloha 1), mapu návrhu dálkových cyklotras ČR vč. přečíslování (příloha 2) a mapy aktuelního stavu cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje (příloha 3).

E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Na základě předložené analýzy stavu životního prostředí v daném území a ve vztahu k platné legislativě, event. dalším koncepčním dokumentům (viz kapitola B.8.) byla snaha navrhnout několik zásadních referenčních cílů ochrany životního prostředí. Přitom bylo dbáno Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

60



na to, aby byly navrženy pouze takové referenční cíle, které jsou pro dané území relevantní. Jako referenční cíle ochrany životního prostředí byly po výběru navrženy ty cíle, které měly pokud možno silnou vazbu jak na cíle hodnocené koncepce (viz kapitola B.6.), tak na v této koncepci navržená opatření. Po zvážení zaměření posuzované koncepce bylo navrženo celkem 10 referenčních cílů, jak jsou uvedeny v tabulce 11. Tabulka 11- Referenční cíle ochrany životního prostředí 1

Zlepšovat kvalitu povrchových a podzemnich vod

2

Minimalizovat odnímání ZPF I. a II. třídy ochrany

3

Minimalizovat zásahy do PUPFL

4

Zvláštní zřetel věnovat ochraně přírody

5

Zlepšovat kvalitu ovzduší

6

Snižovat hlukovou zátěž obyvatel

7

Zvyšovat akumulační a retenční schopnost území, vč. revitalizace

8

Omezovat vznik odpadů

9

Snižovat spotřebu neobnovitelných zdrojů energie

10

Nezhoršovat stav a funkci ekosystémů v území

Orientační hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí tak bylo provedeno pomocí uvedených referenčních cílů a sice jako soulad (nesoulad) cílů (resp. jejich opatření), navržených v hodnocené koncepci (kapitola B.6.) s těmito referenčními cíli. Kladný vliv byl hodnocen +1 až +2 body, záporný vliv -1 až -2 body. V případě, že cíl (resp. opatření) koncepce byl na referenční cíle ochrany životního prostředí bez vlivu, byl počet bodů označen 0. Výsledek multikriteriálního hodnocení (MCA) je v tabulce 12. Tabulka 12 - Hodnocení vztahu mezi referenčními cíli ochrany životního prostředí a cíli hodnocené koncepce Cíl koncepce Přidělené hodnocení na jednotlivých úsecích dle referenčních cílů ochrany ŽP 1 až 10 1

2

3

Voda

ZPF

PUPFL

1-Výstavba a údtržba cyklistické infrastruktury 2-Marketing

0

-1

0

3-Organizace a koordinace

+1

4

5

6

7

8

9

10

OP

Ovzd.

Hluk

Revit.

Odpad

Energ.

Ekosys

-1

-1

0

0

0

+1

+2

-1

0

0

-1

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0


61



Z předloženého se jeví, že zásadní vlivy koncepce

na referenční cíle ochrany

životního prostředí nebyly identifikovány. Nejvyšší kladný vliv (celkem +2 body) představuje cíl 3, „Organizace a koordinace“. Tento

cíl

ve

svých

opatřeních

předpokládá

m.j.

prostřednictvím

krajského

cyklokoordinátora sběr dat a potřeb v území a na jejich základě úpravu strategických plánů na tomto úseku, v souladu s projektem „Česko jede“. Lze tak předpokládat snížení negativních dopadů v problémových lokalitách (ochranná pásma vodních zdrojů, záplavová území, snížení hlukové zátěže s nárůstem intermodality). Lze předpokládat vesměs pozitivní dopad takovýchto postupů. Naproti tomu nejhůře hodnoceným cílem koncepce ve vztahu k životnímu prostředí (celkem -1 bod) je cíl 1 „Výstavba a údržba cyklistické infrastruktury“. Tento cíl ve svých opatřeních předpokládá m.j.

budování bikeparků, sigltreků, krytých odpočívek a dalších

staveb. Tyto budou vykazovat mimo potřeby odnětí ZPF, resp. PUPFL i možné negativní vlivy na ochranu přírody, resp. zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, pokud by při umísťování těchto staveb nebyly požadavky zákona č. 114/1992 Sb. o ochtraně přírody a krajiny dostatečně respektovány. U popsaného multikriteriálního hodnocení byl dle tabulky 12 nalezen celkový počet bodů +1, což představuje

neutrální či mírně pozitivní dopad hodnocené koncepce na

ochranu životního prostředí. Vliv hodnocené koncepce na veřejné zdraví byl hodnocen ve světle přijatých deklarací států Světové zdravotnické organizace (WHO), zahrnujících základní politické principy péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. K signatářům těchto materiálů patřila také Česká republika. Na základě uvedeného byl vládou ČR dne 30.10.2002 projednán materiál „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století". Materiál byl akceptován Usnesením vlády ČR č. 1046. Význam dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky - Zdraví pro všechny v 21. století (dále jen „ZDRAVÍ 21“) je v tom, že představuje racionální, dobře strukturovaný model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaný týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Vlastní program ZDRAVÍ 21 obsahuje ve 124 stranách celkem 21 cílů. Jednotlivé cíle jsou rozděleny na dílčí úkoly, kterých je celkem 68, resort vnitra je uveden v 32 dílčích úkolech. Na základě uvedeného bylo k hodnocení předložené koncepce vybráno celkem 8 pro danou problematiku relevantních referenčních cílů ochrany veřejného zdraví a to z uvedeného Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

62



dokumentu cíle číslo 3,4,5,7,8,10,11,13. Jedná se o následující referenční cíle ochrany veřejného zdraví / zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky (viz tabulka 13). Tabulka 13 - Referenční cíle ochrany veřejného zdraví Číslo Název referenčního cíle ochrany veřejného zdraví, referenčního poznámka cíle

Číslo dle programu „ZDRAVÍ 21“

1.

Zdravý start do života (zdravější stav narozených a 3 předškolních dětí)

2.

Zdraví mladých (zlepšit do roku 2020 zdravotní stav 4 mladých občanů)

3.

Zdravé stárnutí (zlepšit aktivitu a zdravotní stav 5 populace nad 65 let)

4.

Prevence infekčních onemocnění (zvládnutí, event. 7 vymýcení infekčních nemocí)

5.

Snížení výskytu neinfekčních nemocí (snížit do roku 8 2020 nemocnost a předčasnou úmrtnost)

6.

Zdravé a bezpečné životní prostředí (zajistit do roku 10 2015 bezpečnější ŽP, nepřekračování limitů)

7.

Zdravější životní styl (zajistit do roku 2015, aby si lidé 11 osvojili zdravější životní styl)

8.

Zdravé místní životní podmínky (zajistit do roku 2015, 13 aby lidé měli příležitost žít ve zdravých životních podmínkách) Orientační hodnocení vlivů koncepce na veřejné zdraví tak bylo provedeno pomocí

uvedených referenčních cílů a sice jako soulad (nesoulad) cílů koncepce (resp. jejich opatření) (kapitola B.6.) s těmito referenčními cíli. Kladný vliv byl hodnocen +1 až +2 body, záporný vliv -1 až -2 body. V případě, že cíl (opatření) koncepce byl na referenční cíle ochrany veřejného zdraví bez vlivu, byl počet bodů označen 0. Výsledek multikriteriálního hodnocení (MCA) je v tabulce 14. Z předloženého se jeví, že vlivy koncepce na referenční cíle ochrany veřejného zdraví lze hodnotit jako mírně pozitivní. Nejvyšší kladný vliv (celkem +4 body) představuje cíl 1, „Výstavba a údržba cyklistické infrastruktury“. Tento cíl ve svých opatřeních předpokládá m.j. budování bezpečných a komfortních cyklotras a cyklostezek, optimalizaci značení a budování doplňkové infrastruktury. Přitom dojde k pozitivním vlivům nejen v dosažení zdravějšího životního stylu, ale i v navazujícím dosažení zlepšení zdravotního stavu cyklistů, zvláště mladšího věku.


63



Tabulka 14 - Hodnocení vztahu mezi referenčními cíli ochrany veřejného zdraví a a cíli hodnocené koncepce Přidělené hodnocení na jednotlivé referenční cíle ochrany veřejného zdraví 1 až 8 Cíl koncepce 1 2 3 4 5 6 7 8 Start

Mladí

Staří

Infekce

Nemoci

ŽP

Živ.styl

Podmínky

1-Výstavba a údtržba cyklistické infrastruktury 2-Marketing

0

+2

+1

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

3-Organizace a koordinace

0

+1

0

0

+1

0

0

0

Naproti tomu nejhůře hodnoceným (i když pozitivním) k ochraně veřejného zdraví (celkem

cílem koncepce ve vztahu

+1 bod) je cíl 2 „Marketing“. Tento cíl

ve svých

opatřeních předpokládá m.j. vytvoření „marketingového plánu“ výstavby a údržby cyklistické infrastruktury. Vhodným rozpracováním návrhů takovéto výstavby je potom dle konkrétní situace pravděpodobné zajištění zlepšení životních podmínek, zejména na lokální úrovni. U popsaného multikriteriálního hodnocení (MCA) byl dle tabulky 14 nalezen celkový počet bodů +7, což představuje zřetelný pozitivní dopad hodnocené koncepce na ochranu veřejného zdraví. Výše uvedené multikriteriální hodnocení tedy předběžně vyznívá pro oznamovanou koncepci příznivě, zvláště z pohledu ochrany veřejného zdraví. Pro bodové hodnocení je příznačné, že zatímco cíl 1, „Výstavba a údržba cyklistické infrastruktury“ byl z hlediska vlivů na životní prostředí hodnocen

mírně negativně (odnětí

půdy, ochrana přírody), byl tentýž cíl z hlediska vlivů na veřejné zdraví hodnocen významně pozitivně. Pozitivní hodnocení zde bylo poplatné zejména očekávanému zlepšení zdravotního stavu mladší části populace. Z dalších, přímých i zprostředkovaných pozitivních vlivů koncepce lze uvést: Vliv na zdravotní stav obyvatelstva, s důsledkem snížení výdajů na zdravotnictví ve Středočeském kraji Snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů (fosilních paliv) Snižování hluku a emisí v daném území Úspora času při dojíždění do zaměstnání (cyklostezky, cyklotrasy) Zvýšení cestovního ruchu, rozvoj turisticky atraktivních cílů, rozvoj volnočasových aktivit Možná podpora koncepce z prostředků EU


64



E.4. Stanovisko orgánu ochrany přírody pokud je vyžadováno Není vyloučeno, že by hodnocená koncepce mohla mít zprostředkovaný vliv

i na

území soustavy NATURA 2000. Jedná-li se o „významný vliv“ (§45i zákona č. 114/1992 Sb.) je na zvážení místně a věcně příslušných orgánů státní správy. K tomu účelu se autor Oznámení dopisem ze dne 7.8.2013 v uvedeném smyslu obrátil na tyto orgány: -

Krajský úřad Středočeského kraje

-

Újezdní úřad Vojenského újezdu Brdy

-

AOPK Praha (1x)

-

AOPK/SCHKO (celkem 5 orgánů)

Protože Krajský úřad Středočeského kraje a některé další orgány významný vliv koncepce na území NATURA 2000 nevyloučily, bude třeba v dalším stupni, jako samostatná příloha Vyhodnocení SEA zpracovat hodnocení vlivu koncepce na území soustavy NATURA 2000.

PŘÍLOHY Příloha 1

Páteřní cyklotrasy, StK, staré číslování

Příloha 2

Dálkové cyklotrasy, ČR, nové číslování

Příloha 3

Aktuelní stav cyklotras a cyklostezek


65



Seznam zkratek CDV

Centrum dopravního výzkumu

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

EVL

evropsky významná lokalita

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

IAD

individuální automobilová doprava

LBC, LBK

lokální biocentrum, biokoridor

NPP, NPR

národní přírodní památka, rezervace

NRBC,NRBK nadregionální biocentrum, biokoridor OP

ochranné pásmo vodního zdroje

PO

ptačí oblast

PP, PR

přírodní památka, rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

PÚR

politika územního rozvoje

RBC, RBK

regionální biocentrum, biokoridor

ÚPP

Územně plánovací podklady

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚSES

územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VOC

těkavé organické látky

VPS

veřejně prospěšné stavby

ZCHÚ

zvláště chráněná území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR

zásady územního rozvoje

Seznam vybraných podkladových materiálů: Projektová dokumentace, studie, … Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje (Bílá kniha). EU, 03/2011 A Handbook on Environmental Assesment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes. EU, 08/1998 TEN-T. Směrem k lépe integrované transevropské dopravní síti ve službách společné dopravní politiky (Zelená kniha). EU, 02/2009 TEN-T-Revision of TEN-T Guidelines. EU, 10/2011 Politika územního rozvoje ČR. MMR Praha, schváleno 07/2009 Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

66



Plán odpadového hospodářství ČR. MŽP 10/2003 Státní energetická koncepce ČR. MPO,aktualizace 2010 Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013 (MD ČR, 2005) Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050 (MD ČR, 2012) Národní program snižování emisí ČR. MŽP, 06/2007 Státní politika životního prostředí ČR, 2011-2020. MŽP, 2010. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 2004 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 - 2020 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011- 2020 (2011) Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje. ČVUT, City Plan spol. s r.o., 2008 Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje. B.I.R.T. GROUP, a.s. 2012 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, 2012 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje, 2004 Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje, 2005 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, 2006 Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji, 2007 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje, 2006 (aktualizace 2009) ROP NUTS 2, Střední Čechy, 2011 ROP NUTS 2, Střední Čechy, 2014 - 2020 Zpráva o životním prostředí – Středočeský kraj, ČR. Cenia, 2005 až 2010 Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. Technické podmínky č. 180. MD, 2006. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic Technické podmínky MD TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty Zákony a jiné právní normy, metodické pokyny Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ve znění pozdějších změn a doplňků). Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

67



Zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zákon č.254/2001 Sb., o vodách (ve znění pozdějších změn a doplňků). Zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (ve znění pozdějších změn a doplňků). Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Vyhláška č.381/2001 Sb., katalog odpadů. Vyhláška č.450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami Vyhláška č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Metodika posuzování vlivů koncepcí podle zákona č. 100/2001 Sb., MŽP 05/2004 Mapové podklady Česká republika - obecně zeměpisná mapa. 1:1000 000, Kartografie Praha, 1993 Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. 1:500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno Soubor geologických a účelových map ČR, Hydrogeologická mapa, 1: 50 000. ČGÚ 1997 Soubor geologických a účelových map ČR, Geologická mapa, 1: 50 000. ČGÚ, Kutná Hora, 1995 Soubor geologických a účelových map ČR, Mapa inženýrsko-geologického rajónování, 1: 50 000. ČGÚ, Kutná Hora, 1996 Soubor geologických a účelových map ČR, Mapa nerostných surovin, 1 : 50 000. ČGÚ, Kutná Hora, 1996 Syntetická půdní mapa ČR, 1 : 20 000. MŽP a MZe, Praha, 1991 Odvozená mapa radonového rizika ČR, 1:200 000, ČGÚ Praha, Mapa seizmického rajónování ČSSR, Geofyzikální ústav ČAV, 1987 Publikace BERAN, L. (2002): Vodní měkkýši České republiky, rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti. Supplementum č. 10/2002. 258 pp. CULEK M. a kol. 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. DEMEK, J. 1987: Hory a nížiny. ČSAV, Praha, 584 pp. DEMEK, J. a kol. 1992: Neživá příroda. Vlastivědná společnost, Brno, 243 pp. FACEK – ADAMEC 1990: Kategorizace půd podle odolnosti vůči antropogennímu znečištění Ecological Consulting a.s. www. ecological.cz

68



GRÚZ J. (2008) : Interní podklady společnosti pro šíření vibrací. Ecological Consulting a.s., nepublikováno. HLAVÁČ V., ANDĚL P. (2001): Metodická příručka pro zajištění. průchodnosti dálničních staveb pro volně žijící živočichy. AOPK ČR, Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (eds) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KONEČNÝ P. & MICHNA P. (eds) 1996: Seznam nemovitých kulturních památek Olomouce. Památkový ústav v Olomouci, Olomouc, 150 pp. KUKAČKA J. et al., 2004. Studium proudění a zranitelnosti podzemních vod v karbonátech skupiny Branné. Löw &spol., s.r.o. (2005): Typologie České krajiny. Brno. NAKAMICHI, HIGASHINARI-KU (2003): Environmental technology information. Noise a. vibration. Dostupné z: www.menlh.go.id/apec_vc/osaka/eastjava/noise_en/index.html NEUHÄUSLOVÁ Z. a kol. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp. REIJNEN R., FOPPEN R:, VEENBAAS G. & BUSSINK H. (2002): Disturbance by traffic as a threat to breeding birds: evaluation of the effect and considerations in planning and managing road corridors. In: Sherwood B., Cutler D. & Burton J.A. (eds.): Wildlife and Roads. The Ecological Impact. Imperial College Pres, London: 249 – 267. ZEMAN J., Energetická a environmentální náročnost jednotlivých druhů dopravy ČR v r. 2004.Vědeckotechnický sborník ČD 23, (2007)


69

psal Kontroloval Schválil

Recommend Documents