Průzkum Podnikatelského prostředí ve městě Písku. Strategický plán rozvoje města Písku

Průzkum Podnikatelského prostředí ve městě Písku Strategický plán rozvoje města Písku

Zadavatel:

Město Písek

Zpracovatel:

Berman Group Cassia Development & Consulting

Datum verze:

duben 2015

Průzkum podnikatelského prostředí ve městě Písku

Obsah 1.

Úvod a metodika ............................................................................................................................. 3

2.

Shrnutí závěrů z průzkumu .............................................................................................................. 4

3.

Základní charakteristika................................................................................................................... 5

4.

Bariéry rozvoje firem ....................................................................................................................... 5

5.

Pracovní síla a zaměstnanost .......................................................................................................... 6

6.

Obrat a export ................................................................................................................................. 8

7.

Ukotvení v regionu .......................................................................................................................... 8

8.

Náměty pro podporu podnikání .................................................................................................... 11

9.

Celkový dojem ............................................................................................................................... 12

Seznam grafů Graf č. 1: Vlastnictví firem / podíl na tvorbě pracovních míst ................................................................ 5 Graf č. 2: Bariéry rozvoje firem ............................................................................................................... 6 Graf č. 3: Spokojenost s kvalitou pracovní síly ........................................................................................ 7 Graf č. 4: Exportní orientace ................................................................................................................... 8 Graf č. 5: Kvalifikace, nemovitosti a investice ......................................................................................... 9 Graf č. 6: Význam inovačních aktivit ..................................................................................................... 10 Graf č. 7: Omezující faktory inovačních aktivit ...................................................................................... 10 Graf č. 8: Služby na podporu podnikání ................................................................................................ 11 Graf č. 9: Známky pro město Písek ........................................................................................................ 12 Graf č. 10: Písek jako místo pro podnikání ............................................................................................ 13

2


1.

Úvod a metodika

Průzkum podnikatelského prostředí (PPP) je součástí analytické fáze procesu strategického plánování rozvoje města a byl proveden pro Město Písek. Vedle PPP byl v této fázi rovněž realizován dotazníkový průzkum spokojenosti obyvatel města a vedle toho pak byla zpracována socioekonomická analýza – Profil města Písku. Průzkumy podnikatelského prostředí podle použité metodiky provádí zpracovatel v českých městech a regionech od roku 1995. Jednotlivé otázky v průzkumu se nicméně mírně upravují v souladu s tím, jak se postupně mění ekonomika České republiky, zejména pak zdroje její mezinárodní konkurenceschopnosti. Výsledná zpráva je založena na odpovědích majitelů či vrcholových manažerů třiceti píseckých firem, které byly tazateli navštíveny během února a března 2015. Vedle informací o podnicích, jejich prioritách, rozvojových záměrech, výzkumných a vývojových aktivitách, vnímaných problémech a názorech na ekonomický rozvoj města bylo tématem rozhovorů také hodnocení úrovně místní veřejné správy i otázka aktivního zapojení firem do procesu tvorby strategického plánu města Písku. Všechny rozhovory provedli odborní tazatelé / konzultanti zpracovatele. Na tomto místě je nutné vyzdvihnout vstřícnost, s níž naprostá většina oslovených souhlasila s rozhovorem a poskytla informace o firmách a také cenné postřehy a doporučení týkající se stavu místního podnikatelského prostředí. Tím větší je ovšem i zodpovědnost veřejné správy za to, že výsledky průzkumu nezapadnou a názory místních firem budou reflektovány při stanovení strategických cílů rozvoje města Písku. Závěrečná zpráva Průzkumu podnikatelského prostředí obsahuje pouze odpovědi poskytnuté zástupci firem v agregované formě. Individuální odpovědi nejsou zpracovatelem zveřejňovány a vyplněné formuláře průzkumu zůstávají v držení zpracovatele.

3


2.

Shrnutí závěrů z průzkumu

Za nejdůležitější zjištění průzkumu lze považovat následující: 

Místní ekonomika je silná a vykazuje dobrou růstovou dynamiku. Převažují firmy ze zpracovatelského průmyslu, z nichž řada je mezinárodně konkurenceschopná.



Tržby zkoumaných firem v roce 2013 dosáhly celkové výše 11,360 mld. Kč, v roce 2014 to bylo 13,199 mld. Kč a v letošním roce 81 % firem očekává další nárůst. Optimistický je také vývoj počtu zaměstnanců. Za posledních pět let přibylo celkem 585 pracovních míst zásluhou průmyslových podniků. V navštívených firmách nyní pracuje 3 726 zaměstnanců a v letošním roce se očekává další cca dvouprocentní růst.



Za hlavní překážku dalšího růstu označily firmy jednoznačně dostupnost kvalifikované pracovní síly, s větším odstupem následovanou zahraniční konkurencí a ekonomickou situaci České republiky.



Spokojenost firem s jejich zaměstnanci je nadprůměrná. Průměrná měsíční mzda dosáhla v roce 2014 výše 21 340 Kč a má tendenci mírně růst i v dalších letech.



Písecké firmy uvádějí jen malý podíl vlastního výzkumu a vývoje (cca 70 pracovníků ve VaV ve sledovaných podnicích) a považují omezený potenciál pro VaV za jednu ze slabých stránek místního prostředí. Situace se může zlepšit v souvislosti s rozvojem úspěšných firem, ale i tak je malá angažovanost ve výzkumu a vývoji potenciálním rizikem pro budoucí konkurenceschopnost místní ekonomiky.



Přestože třetina dotazovaných potřebuje nebo má problém sehnat pozemek pro rozšíření, žádná firma neplánuje relokaci mimo město. Firmy uvádějí velmi slušnou investiční aktivitu do nových technologií i výrobních prostor. Celkově lze v nejbližších letech očekávat investice ve výši téměř 1 mld. Kč. Ve vazbě na tyto investice by mělo vzniknout více než 175 nových pracovních míst.



Existence průmyslové zóny je firmami považována za významnou výhodu. Na druhou stranu se celá řada kritických komentářů týká její špatné dostupnosti (vč. poddimenzovaných komunikací) a obslužnosti (přeplněné a špatně načasované autobusy), absence odstavného parkoviště pro kamiony, obchodu či sociálního zařízení a dalších základních služeb.



Firmy nemají nerealistická očekávání, pokud jde o podporu podnikání ze strany města. Ocení především lepší informovanost, častější komunikaci a spolupráci při realizaci rozvojových plánů. Významným tématem se může stát spolupráce se školami a zvyšování kvalifikace místní pracovní síly, kterou firmy považují za velmi důležitou pro svoji budoucnost ve městě.



87 % firem považuje Písek za dobré nebo výborné místo pro podnikání, 8 % za průměrné a pouze 4 % hodnotí místní prostředí jako špatné.

4


3.

Základní charakteristika

Průzkumu se zúčastnilo 30 firem lokalizovaných v Písku: 4 velké podniky (250 a více zaměstnanců), 12 středních (50 – 249 zaměstnanců) a 14 malých (méně než 50 zaměstnanců), z nichž 2 lze označit za mikrofirmy (do 10 zaměstnanců). Zkoumaný vzorek byl pro účely mezioborového srovnání rozdělen do tří skupin: 1. průmysl (17 firem); 2. stavebnictví a doprava (6 firem) a 3. obchod a služby (7 firem). Z průmyslu je potřeba jmenovat zejména strojírenský, automotive, elektrotechnický a elektronický, plastikářský a textilní. Mezi navštívenými bylo 5 akciových společností, 24 společností s ručením omezeným a 1 družstvo. Průměrné stáří firem je 20 let, přičemž 3 podniky byly založeny před rokem 1989, 13 firem vzniklo v první polovině 90. let, dalších 9 firem mezi lety 1997 a 2004 a 5 firem je mladších deseti let. Dvacet tři navštívených firem má v Písku sídlo, zatímco sedm respondentů je pobočkami firem se sídlem jinde v EU nebo jinde ve světě. Těchto sedm firem je kontrolováno zahraničním kapitálem. Pokud strukturu vlastnictví firem vážíme počtem pracovníků (viz graf č. 1), zjistíme, že zahraniční osoby zaměstnávají 55 % pracovníků ve zkoumaných firmách. Dalších 36 % pracovních míst je v gesci českých fyzických a právnických osob a 9 % je ve firmě spoluvlastněné městem. Graf č. 1: Vlastnictví firem / podíl na tvorbě pracovních míst

9% Město / obec Fyzické osoby 33% 55%

Právnické osoby Zahraniční osoby

3%

4.

Bariéry rozvoje firem

Další otázka průzkumu zjišťuje, co brání podnikům v dalším rozvoji a co jim přináší největší problémy (viz graf č. 2). Nejčastěji zmiňovaným problémem je dostupnost kvalifikovaných pracovníků, na kterou si stěžuje 2/3 dotázaných, což je i dle obdobných průzkumů největší problém firem v celé České republice. Tento problém je obzvlášť závažný u průmyslových firem, kterých si stěžuje 82 %.

5


Graf č. 2: Bariéry rozvoje firem 80%

67%

27%

20%

20%

17%

13%

13%

10%

10%

7% Přístup místní správy

27%

Kurs koruny (posilování)

33%

Legislativní omezení

37%

Dostupnost finančních prostředků

37%

40%

Zastaralá technická zařízení

60%

Nedostatečné prostory – budovy a pozemky

Politická situace (nestabilita) v ČR

Náklady na mzdy

Domácí konkurence

Cena vstupů (materiál, energie atd.)

Ekonomická situace ČR

Zahraniční konkurence

Dostupnost kvalifikovaných pracovníků

0%

Na druhém až třetím místě firmy shodně uvádějí zahraniční konkurenci a ekonomickou situaci České republiky s 36,7 %. Zahraniční konkurenci častěji zmiňují průmyslové a zahraniční podniky, ekonomickou situaci ČR pak obchodní firmy a firmy ze sektoru služeb, středně velké firmy (50-250 zaměstnanců) a opět i zahraniční firmy. Cena vstupů (materiál, komponenty, energie atd.) je problémem pro 1/3 všech dotázaných, přičemž pro více než polovinu exportních (s min. 50% podílem exportu na celkovém prodeji), zahraničních a středně velkých firem. Na druhé straně kurs koruny a legislativní omezení byly zmíněny pouze 3x, přístup místní správy 2x a 2 bariéry – úrokové míry a vzdálenost na trh – nebyly vůbec zmíněny jako problém.

5.

Pracovní síla a zaměstnanost

V navštívených podnicích pracovalo v době realizace průzkumu (únor a březen 2015) 3 726 zaměstnanců. Toto číslo je o 276 vyšší než v předešlém roce a dokonce o 585 vyšší než před pěti lety. Jednotlivé podniky však prošly různým vývojem a 10 z nich za posledních 5 let propustilo 10 a více procent pracovníků; 14 firem ve stejném období naopak zvýšilo počet pracovníků o více než 10 %. Pracovní místa ubyla ve stavebnictví a dopravě (20 resp. 7,1 %) a v obchodě a službách (35 resp. 7,5 %), naopak u průmyslových podniků vzniklo v posledních pěti letech 640 nových pracovních míst, což odpovídá téměř 27% nárůstu. Optimistický je také výhled majitelů/manažerů na příští rok, který počítá s mírným nárůstem o cca 2 % všech zaměstnanců, nejvíce u stavebních firem (o 8 %) a malých (o 6 %) a středních firem (o 4 %). Průměrná mzda za rok 2012 dosáhla částky 20 234 Kč, v roce 2013 vzrostla na 21 054 Kč a v loňském roce činila 21 340 Kč. Nejvyšší mzdy vyplácí zahraniční firmy a exportéři, naopak nižší mzdy dostávají zaměstnanci v obchodě a službách.

6


Spokojenost s kvalitou pracovní síly je subjektivně vnímaná charakteristika, nicméně je pozitivní, že ve zkoumaných píseckých firmách dosahuje vysokých hodnot. Nejvíce spokojení se svými zaměstnanci jsou manažeři zahraničních (52 % výborných a 42 % dobrých) e exportních firem (51 % a 44 %), nejméně respondenti v obchodě a službách (19 % výborných, 67 % dobrých a 19% dostatečných). Graf č. 3: Spokojenost s kvalitou pracovní síly

9% Výborná 41%

Dobrá Dostatečná

50%

Špatná

Spokojenost s kvalitou pracovní síly je jedna věc, její (ne)dostupnost pak věc druhá – a ta představuje trvalý problém, protože 70 % podniků pociťuje nedostatek zaměstnanců s klíčovými dovednostmi a kvalifikací již nyní a dalších 7 % toto očekává v brzké budoucnosti. Chybí především technické profese: konstruktéři, programátoři, elektrotechnici do strojní výroby, elektromechanici, nástrojaři, seřizovači a údržbáři strojů, mistři do výroby, odborníci na zpracování plastů, tepelnou techniku, elektrikáři, zámečníci, zedníci ale i šičky, řidiči a některé firmy zmiňují i ekonomické profese (střední management) jako jsou obchodníci, kalkulanti, rozpočtáři, projektoví manažeři. V neposlední řadě manažeři zmiňují nedostatečnou jazykovou vybavenost zaměstnanců/uchazečů o zaměstnání. Firmy se shodují, že absolventi škol postrádají obecné dovednosti, které jsou dány špatným školstvím, ale nepovažují to za specifický problém Písku. Navíc schopní středoškoláci pokračují ve studiu na vysokých školách. U mladých absolventů firmy postrádají zodpovědnost, samostatnost, umění komunikace, sebereflexi, dodržování hodnot, loajalitu k firmě a bohužel občas i základní pravidla slušného chování, zaměstnance si firmy musí dovzdělat a zaškolit. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků (i přes výše uvedené) se firmy snaží řešit přímo se školami. Celkem 47 % uvedlo, že spolupracuje se školami nejčastěji formou praxí, stáží či brigád, některé podniky i formou stipendií, podílu na výuce (přednášky) a učebních osnovách. Jako dobře spolupracující byla nejčastěji zmíněna SPŠ a VOŠ Písek a SOŠ a SOU Písek, dále pak VOŠ a SPŠ Strakonice, SOŠ Blatná, z vysokých škol pak ZČÚ Plzeň nebo UTB ve Zlíně. Na druhé straně byly zmíněny bariéry či negativní zkušenosti jako je náročnost na lidské zdroje (věnovat se studentům znamená další zátěž pro stávající zaměstnance), peníze i administrativu. Některé podniky byly přístupem škol a jejich studentů zklamáni, protože měly pocit, že aktivitu musí vyvíjet pouze ony nebo že škola veškerá jednání vedla jenom proto, aby obhájila dotaci a nechtěla nic měnit. Další podniky s ohledem na zaměření své činnosti nenašly ve školství a regionu žádného partnera. 7


6.

Obrat a export

Jednou z nejdůležitějších charakteristik popisujících úspěšnost firem je jejich obrat a schopnost prosadit se na zahraničních trzích. Celkový obrat těchto podniků činil v roce 2013 cca 11,3 miliardy Kč a v roce 2014 to bylo již 13,2 mld. Kč. Navíc 81 % všech firem očekává v r. 2015 nárůst obratu, 19 % stagnaci a žádná firma nepřipustila pokles. Všechny zahraniční, exportní i velké (nad 250 zaměstnanců) očekávají růst. Obrat na jednoho zaměstnance dosahuje příznivých 3,83 miliónu korun na rok, nejvíce u zahraničních (4,42) a exportních firem (4,28), nejméně u středních firem (1,33). Graf č. 4: Exportní orientace 0,5% 0,3% město Písek

5,9% 12,4%

Jihočeský kraj ČR (mimo kraj)

44,0%

EU zbytek Evropy 37,0%

jinde ve světě

Export navštívených podniků činil 44,8 %, přičemž naprostá většina jejich prodeje míří do zemí Evropské unie. Existují však velké rozdíly: průmyslové podniky exportují 67 % své výroby, naopak stavební a dopravní firmy 17,7 % a firmy obchodu a služeb pouze 1,1 %.

7.

Ukotvení v regionu

S ukotvením v regionu souvisí otázka nemovitostí pro podnikání. Průzkum ukázal průměrný podíl podniků, které vlastní své objekty (52 %), téměř třetinový je podíl těch, kteří jsou v nájmu, zbylé firmy část prostor vlastní a část si najímají. Přestože řada podniků uvádí, že se v poslední době rozšířila, třetina respondentů současně potřebuje další podnikatelské nemovitosti pro rozvoj svých aktivit. Tyto firmy buď vedou jednání s městem o odkupu pozemků, nebo je s poměrně velkými obtížemi hledají. Žádný z podniků neuvažuje o rozšíření jinde v České republice a žádný z podniků nehodlá skončit s podnikáním ve městě, i když jeden kvůli přístupu města o tom chvíli uvažoval. Velmi pozitivním zjištěním je plánovaná investiční aktivita firem. 74 % dotázaných podniků plánuje investice do nových technologií či nemovitostí, dalších 19 % je zvažuje. Celková výše připravovaných investic přesahuje téměř 1 miliardu korun a tyto investice by měly přinést přibližně 175 pracovních míst. Nejvyšší investiční aktivitu uvádějí průmyslové (a zahraniční a exportní) firmy. Externí financování z veřejných a strukturálních fondů EU případně využilo/využívá už 20 podniků, další 2 ho zvažují. Celková hodnota vyčerpaných prostředků přesáhla 100 mil. Kč. Nejčastěji se 8


jednalo o „měkké“ projekty na vzdělávání pracovníků nebo příspěvek od úřadu práce především na mzdy, v několika případech se jednalo o projekty z OPPI (Inovace), na informační systém, rozšíření vozového parku, modernizace rozvodů tepla ad. Další možné dotace v řádech desítek milionů jsou v očekávání s novým programovacím obdobím. Graf č. 5: Kvalifikace, nemovitosti a investice Ano

Zvažujeme/Očekáváme

Postrádáte některé dovednosti, profese nebo kvalifikaci klíčovou pro další rozvoj Vašeho podniku?

21

Máte ve Vašem podniku zaměstnance, které se zabývají výzkumem a/nebo vývojem?

2

14

Spolupracujete v oblasti VaV s vysokými školami a jinými institucemi?

1

14

Vlastníte nemovitost(i), kterou používáte pro Vaše podnikání nebo si ji(je) pronajímáte?

1

15 9

9

Budete investovat do Vašeho podniku – nové technologie / nemovitosti?

5

18 20

Chystáte se rozšířit (např. vytvořit pobočku) Váš podnik jinde v České republice?

5

2

27

Ucházíte se (příp. už jste se ucházeli) o spolufinancování rozvoje podniku z prostředků EU? Hodláte přemístit Váš podnik z města, tj. skončit s podnikáním ve městě Písku?

11

15

Potřebujete další podnikatelské nemovitosti pro rozšíření Vašich podnikatelských aktivit ve městě?

7

15

8

Spolupracujete se středními nebo vysokými školami na přípravě kvalifikované pracovní síly?

Ne

20 1 0%

2

6

27 20%

40%

60%

80%

100%

Přibližně polovina firem uvedla, že má zaměstnance, kteří se zabývají výzkumem a/nebo vývojem. Nejčastěji se jedná o vývoj nových a inovace stávajících produktů nebo výrobních procesů. Celkem se jedná o více než 70 pracovníků, ale s výjimkou jedné společnosti jsou pracoviště VaV malá s méně než 10 zaměstnanci. Většinu pracovníků VaV zaměstnávají průmyslové podniky. Podniky s vlastním vývojem dosahují lepších výsledků, co se týče obratu na zaměstnance, exportu, průměrných mezd a plánovaných investic. Většina z nich také na VaV spolupracuje s vysokými školami.

9


Graf č. 6: Význam inovačních aktivit 60%

57%

50%

40%

40%

30%

27%

30% 20%

13%

10%

10%

10%

7%

Zlepšení vlivu na životní prostředí

Rozšíření výrobní kapacity

Zlepšení výrobní pružnosti

Snížení nákladů práce na jednotku produkce

Snížení materiálové a energetické náročnosti

Rozšíření trhu nebo zvýšení tržního podílu

Rozšíření sortimentu výrobků nebo služeb

Zlepšení kvality výrobků nebo služeb

0%

Inovační aktivity jsou podle vlastního vyjádření pro podniky velmi významné, nejčastěji (z 57 %) kvůli zlepšení kvality výrobků nebo služeb, dále pro rozšíření sortimentu výrobků (40 %) a pro rozšíření trhu nebo zvýšení tržního podílu (30 %). Současně je důležité znát důvody, které podnikům brání více inovovat – na prvním místě se opět jedná o nedostatek kvalifikovaných pracovníků (40 %) a dále o nadměrná ekonomická rizika (33 %). Za zmínku stojí i stížnosti na příliš vysoké náklady a nedostatek finančních zdrojů (shodně 23 %). Graf č. 7: Omezující faktory inovačních aktivit 50% 40% 40%

33%

30%

23%

23%

20% 10% 10%

3% Nedostatek informací o trzích

Malý zájem zákazníků o nové produkty

Nedostatek finančních zdrojů

Příliš vysoké náklady

Nadměrná ekonomická rizika

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků

0%

10


8.

Náměty pro podporu podnikání

V další části rozhovoru byly firmy dotázány, které nástroje na podporu podnikání by od města přivítaly. Na prvních dvou místech se objevila účast na tvorbě a realizaci rozvojích plánů a otázka komunikace úřadů s podniky podaná ve zjednodušené formě jako „poskytování informací o rozvojových záměrech města“. Firmy si přejí být informovány jak o strategických záměrech (územní plán, strategie rozvoje), tak o konkrétních investičních akcích ať už proto, že se na nich hodlají podílet, tak proto, že jich mohou využít pro vlastní rozvoj. S nedostupností kvalifikované pracovní síly souvisí požadavek podpory praxí studentů ve firmách, který může mít podobu informační, organizační či finanční. Významná je i podpora společné propagace podniků a města. Poměrně kladně je hodnocena i podpora vzdělávacích kurzů. Otázky budování průmyslových zón, podpora exportu, inovační vouchery, asistenční služby při jednání s úřady či zvýhodněný pronájem nemovitostí dotazované rozdělila na dvě skupiny. Na druhé straně organizace klastru v daném oboru podnikání a inkubátor pro začínající podnikatele nejsou téměř podniky podporovány. Graf č. 8: Služby na podporu podnikání Učitě ano

Spíše ano

Účast na tvorbě a realizaci rozvojových plánů

15

Informace o rozvojových záměrech města

15

Podpora praxí studentů ve firmách

16

Společná propagace podniků a města

15

Vzdělávací kurzy

9

Budování průmyslových zón

8

Podpora exportu

8

Inovační vouchery na podporu transferu technologií

Zvýhodněný pronájem nemovitostí k podnikání Organizace klastru ve Vašem oboru podnikání Inkubátor pro začínající podnikatele

5

5 6

1 0%

2

2

7

3 1 1 2

3

6 9

3

9

4

8 7

5

10

5

3 20%

1 2

8 3

5

9

2

4

7

2

7 7

5

Určitě Ne

9

6

Asistenční služba při jednání s úřady

Spíše Ne

9 13

40%

60%

80%

100%

Opět uvádíme některé komentáře a názory (zpravidla jinde v této zprávě neuvedené) na další možnost podpory podnikání: 



Město by mělo více podporovat propagaci technického vzdělání mezi žáky a jejich rodiči vč. myšlenky přilákání ČVUT do Písku, technické profese chybí, a pokud by zde škola měla ročně cca 30 absolventů, všichni by zde našli uplatnění. Město by mělo mít kvalitně zpracovaný strategický plán svého rozvoje, který by mělo být schopno realizovat. Tzn. čitelnost a plánování zakázek, o které se firmy mohou případně ucházet.

11








9.

Město je patrně největší obecní majitel lesů v ČR a dřevo exportuje ho v surovém stavu, přesto společnosti, které dřevo dále zpracovávají, ho musí nakupovat v zahraničí. Tzn. Je zde minimální snaha města o zvýšení přidané hodnoty vytěženého dřeva. Požadavek na centralizaci úředníků ve městě na jediné místo (nyní je roztříštěné), čímž bude efektivnější chod úřadu. Tím se navíc se uvolní prostory, které může město použít např. pro podnikatele, které nemají prostory pro rozšíření. Rozšíření průmyslové zóny je vnímáno rozporuplně. Nejprve by měla předcházet optimalizace stávající PZ (viz uvedená negativa) a teprve poté plánovat rozšíření, v čemž vidí příležitost (nejen) stavební firmy. Na druhou stranu řada podniků v PZ je skeptická: s ohledem na nedostupnost kvalifikované pracovní síly a z obav z možného přetahování stávající pracovní síly by rozšíření uvítali pouze za podmínek využití pro stávající podniky a nikoliv pro nové investory.

Celkový dojem

Na závěr byli dotazovaní požádáni, aby ohodnotili město Písek v jedenácti kategoriích, o kterých se částečně již hovořilo v předchozích odstavcích. Jak plyne z grafu č. 10, podnikatelé nejlépe hodnotí kvalitu života, image města jako zajímavé investiční lokality a dobrou úroveň podnikatelské infrastruktury. V těchto kategoriích přidělovali dotazovaní víceméně jedničky a dvojky, výjimečně trojky a čtyřky (známkování jako ve škole). Dostupnost a kvalita podnikatelských služeb, dodavatelé v regionu a dopravní obslužnost i dostupnost jsou stále ještě hodnoceny nadprůměrně (celková průměrná známka činí 2,67). Graf č. 9: Známky pro město Písek 4 3,38

3,18

3,00

3

2,81

2,81

2,64 2,25

2,12

2

1,96

1,89 1,59

Kvalita života

Image města jako zajímavé investiční lokality

Dobrá úroveň podnikatelské infrastruktury

Dostupnost a kvalita podnikatelských služeb

Vaši dodavatelé v regionu

Doprava – obslužnost / dostupnost

Spolupráce se školami

Náklady na pracovní sílu

Dovednosti / kvalifikace pracovní síly

Dostupnost pracovní síly

Potenciál výzkumu a vývoje pro Vaše podnikání

1

Nejmenší spokojenost je naopak spjata s omezeným potenciálem výzkumu a vývoje pro podnikání (3,38) dotyčných firem, který v polovině odpovědí raději nebyl hodnocen vůbec. O něco méně negativně je hodnocena výše zmiňovaná dostupnost pracovní síly (3,18) a její dovednosti / kvalifikace 12


(3,00). Podprůměrně jsou také hodnoceny náklady na pracovní sílu a spolupráce se školami (shodně 2,81). Obecně jsou ke všem hodnoceným kategoriím více kritické firmy obchodu a služeb s průměrnou známkou (2,91), naopak malé firmy (2,61) a zahraniční a průmyslové podniky (shodně 2,59) hodnotí město o něco lépe. Graf č. 10: Písek jako místo pro podnikání

8%

4% 4% výborné dobré průměrné špatné 84%

Celkové hodnocení města jako místa pro podnikání je spíše dobré (průměrná známka 2,13 při škále 14). Kritičtější jsou stavební a dopravní firmy (shodně 2,5), nejlépe hodnotí velké firmy (1,67). Písek považuje za „výborné“ místo pro podnikání pouze jedna firma, dvacet označilo město za „dobré“ a jedna firma se vyjádřila negativně („špatné“ místo pro podnikání). Jako nejčastější pozitivní aspekty místního podnikatelského prostředí (seřazeno dle četností) firmy uvedly:  



Existence průmyslové zóny Pozitivní klima ve městě, lidsky i podnikatelsky příjemné k životu – konkrétně zmíněny památky, historické odkazy, investice do veřejných prostranství, zatraktivňování města, kulturní kvalitu města (např. Sladovna po dlouhé době zlepšila situaci v kultuře), ale i ostatní veřejné a komerční služby Dobrá poloha a dostupnost daná i velikostí města

V dalších komentářích byl pozitivně hodnocen MÚ Písek a OHK a její služby pro podnikatele. Přes špatnou dostupnost kvalifikované pracovní síly byl v Písku shledán dobrý potenciál, protože většina lidí v produktivním věku chce pracovat a tudíž se i něco naučit. Nejčastěji zmiňované negativní aspekty jsou následující:  



Dostupnost kvalifikované pracovní síly Výhrady k průmyslové zóně – dostupnost (poddimenzované silnice, pohyb cyklistů v zóně) a obslužnost (přeplněné a špatně načasované autobusy), absence odstavného parkoviště pro kamiony, obchodu či sociálního zařízení a dalších základních služeb, občasné výpadky veřejného osvětlení Parkování v centru města (nedostatek míst na náměstí, které komplikují i dlouhodobě odstavená vozidla). Určitě by pomohlo zpoplatnění i trvalého parkování v centru. 13




  

Nezájem škol (nebo pouze malá aktivita) o spolupráci s podniky, často pouze kvůli čerpání nějaké dotace. Bohužel i oborové zaměření středních škol neodpovídá požadavkům významných podniků. Negativa maloměsta (např. závist, málo odvahy ze strany vedení města, problematická jednání s FÚ) Problém sehnat pozemek pro rozšíření. Město nemá žádnou systematickou nabídku, a pokud pozemky existují, jsou drahé. Městu také příliš dlouho trvají změny územního plánu. Nízká podpora místních podnikatelů a firem ze strany veřejné správy, při veřejných zakázkách příliš často rozhoduje cena, nikoli kvalita a výsledek tomu odpovídá (nekvalita či drahé vícepráce).

V dalším komentářích bylo zmíněno špatné dopravní spojení s Prahou, Plzní, Lincem, Německem, kdy kapacita silnic neodpovídá současnému provozu. Špatná dopravní obslužnost pro dojíždějící (např. Milevsko). Stav pozemních komunikacích v Purkraticích nebo nedokončená cyklostezka do Čížové.

14

Průzkum Podnikatelského prostředí ve městě Písku. Strategický plán rozvoje města Písku

Recommend Documents