Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě Česká republika. opatrnost

Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě Česká republika

3. vydání, prosinec 2012

t s o n r t opa

Zřejmě vzhledem k nepříliš optimistickým prognózám v ekonomice převažuje konzervativní přístup ke zvyšování rizika na rozvaze firem. Tento trend jsme zaznamenali také v předchozím průzkum a je jasným odrazem ekonomické situace na úrovni ČR a celé EU, která představuje pro naši ekonomiku rozhodující trh. 2

Hledání cesty k růstu

Vážená čtenářko, vážený čtenáři, Jsme velmi rádi, že můžeme prezentovat výsledky našeho dalšího průzkumu názorů finančních ředitelek a finančních ředitelů. Tento průzkum nám ukazuje některé zajímavé a důležité směry vývoje a vnímání aktuální ekonomické situace. Vzhledem k přetrvávající ekonomické nejistotě tyto poznatky představují zajímavý pohled na možný další vývoj hospodářství. Aktuální prognózy předpovídají, že česká ekonomika v celém tomto roce zaznamená pokles a nezaměstnanost mírný nárůst. Také náš předchozí průzkum mezi finančními řediteli před půl rokem potvrdil nepříliš optimistické nálady. Navíc během posledních měsíců se očekávání dále zhoršují a některé pro nás klíčové trhy, zejména trh automobilů v EU, prožívají rychlý pokles. Tento obrázek potvrzují i nově zveřejněná ekonomická data. Podle prvních předběžných odhadů růstu ekonomik Evropské unie ve 3. čtvrtletí 2012 ukazuje meziroční údaj v podobě poklesu ekonomik eurozóny o 0,6 %. Situace v Evropské unii je mírně lepší s poklesem 0,4 %. Česká ekonomika s meziročním poklesem 1,5 % patří do skupiny zemí s nejhoršími výsledky.

I když je zatím přímý projev těchto skutečností na českou ekonomiku omezený, náš nejnovější průzkum prokázal, že trh si je těchto nepříznivých makroekonomických vlivů vědom. 45 % českých finančních ředitelů předpokládá, že míra nezaměstnanosti mírně vzroste a 45 % hodnotí míru externí finanční a ekonomické nejistoty jako vyšší než běžnou. Stagnaci ekonomiky předpovídá 73 % respondentů. To odpovídá aktuálnímu pohledu na vývoj ekonomiky, který pro ČR očekává příští rok jen velmi mírné zlepšení růstu. Tento pohled je nicméně zatížen řadou rizik a v kontextu zaznamenaného poklesu by znamenal zhoršení vyhlídek pro naše hospodářství. Avšak navzdory tomu, ve srovnání s průzkumem provedeným před půl rokem, přináší náš nejnovější průzkum pozitivní zprávy. Zaznamenali jsme více optimismu mezi finančními řediteli a více odhodlání nastartovat růst a změny ve svých firmách. Toto může souviset s prohlubující se dvojkolejností ekonomiky. Zatímco část ekonomiky representovaná velkým počtem soukromých firem je vysoce konkurenceschopná a i na oslabeném evropském trhu vykazuje silnou pozici, nejistoty spojené ve velké míře s působením veřejného sektoru a jeho vlivem na ekonomiku spíše rostou.

Martin Tesař Partner Deloitte Česká republika


3

Hlavní zjištění průzkumu: • I přes nijak optimistické výhledy ekonomiky mají čeští finanční ředitelé více optimistický názor než před půl rokem • Zaznamenali jsme větší odhodlání k výrazným změnám v oblasti reorganizace a změn v obchodním modelu • Hlavní priority našich ředitelů zůstávají stejné – růst tržeb a snižování nákladů • Navýšení úvěrového financování je jednou z cest k nastartování růstu • Opatrnost je stále doménou majetkové a kapitálové struktury českých podniků

4

23.2% Velká priorita

32.9% Mírná priorita

43.9% Není priorita

Shrnutí Graph 1: Outlook on financial prospects for their company (compared with 6 months ago) Graf č. 1 : Finanční vyhlídky vaší společnosti ve srovnání se situací před půl rokem

8.5% Velmi optimistické 31.7% Mírně optimistické 46.3% Stejné 13.4% Nepříliš optimistické

Před půl rokem optimistický výhled svých společností sdílelo pouze 27 % dotázaných. Současný průzkum odhaluje optimistickou náladu až u 40 % z nich. Toto dokumentuje zřejmě i stav, kdy poměrně opatrný přístup zaznamenaný v minulých údajích byl konfrontován s lepší skutečnou situací v minulém období, zejména u firem těžících ze silné poptávky například z Německa. Prioritou v současné době opět zůstává růst tržeb a to jak na současných, tak na nových trzích. A stejně tak obdobný je trend v udržování zaměření se na úsporu nákladů. Mezi další priority patří investice.

Optimismus se přenáší do ochoty nastartovat růst dodatečnými externími zdroji. Zatímco před půl rokem pouze 5 % ředitelů plánovalo do roku zvýšit dluhové zatížení firmy, nyní to je již 20 %. Patrná je také klesající tendence v záměrech úroveň zadlužení snižovat. Významná pozice českých bank a nízké úrokové sazby jsou jedním z důvodů pro tento postoj. Banky jsou totiž velmi ochotné klientům poskytnout zdroje za atraktivních podmínek. Navíc, jak ukazuje průzkum, víra v delší udržitelnost příznivých finančních podmínek spíše roste.

“Ve srovnání s průzkumem provedeným před půl rokem přináší naše nejnovější studie pozitivní zprávy. Zaznamenali jsme více optimismu mezi finančními řediteli a více odhodlání nastartovat růst a změny ve firmách.” Martin Tesař, Partner, Deloitte Česká republika


5

80.5% Ne

19.5% Ano 23.2% Velká priorita

Graph 4: CFOs’ view if now is a good time to be taking greater risk on their balance sheet jsou bankovní úvěry Grafcompany’s č 2: Jako zdroj financování Graph 2: Currently bank borrowing as a source of v současnosti funding is



Graph 3: Expectation to what extent is business to be av příštích priority for your Grafremodeling/restructuring č. 3: Do jaké míry je prolikely společnosti business over the next 12 months 12 měsících prioritou obchodní přestavba či restrukGraph 1: Outlook on financial prospects for turalizace podnikatelské činnosti their company (compared with 6 months ago)

100 100

8.5% Velmi optimistické

100 100

100

100

100

100

100

80.5% Ne 36.6% Atraktivní

19.5% Ano 59.8% Neutrální

31.7% Mírně optimistické 46.3% Stejné

3.7% Neatraktivní

Dluhové financování považuje stále více finančních ředitelů za atraktivní a stále méně z nich se domnívá, na financování Graph 2: Currently bankže náklady borrowing as a source of porostou. O zvyšování funding is nákladů na financování hovoří pouze 44 % respondentů. Před půl rokem to bylo 66 %. Stále více z nich uvádí zvyšující se schopnost firmy kontrolovat 100 své dluhy. 100

Naopak v oblasti navyšování financování vlastním

stále finanční ředitelé váhají a zaujímají 1kapitálem 00

6 36.6%

převážně neutrální postoj.

100

100

100

100

100

100

59.8%

13.4% Nepříliš optimistické

100 23.2% Velká priorita



Mohlo by to naznačit, že v případě většiny českých firem již není relevantní snaha o snížení finanční páky k zajištění a ani úvěrujícíforbanky Graph 1: stability Outlook podniku on financial prospects their toto company (compared withnevyžadují. 6 months ago) zřejmě po svých klientech Průzkum ukázal, že stále více firem zvažuje restrukturalizaci svého obchodního modelu. Jako možnou prioritu to připustilo 23 % finančních ředitelů. 8.5% To je o 11 % více, než před půl rokem, což můžeme Velmi optimistické považovat za signál k zásadním změnám. 31.7% Mírně optimistické 46.3% Stejné

100 3.7%

13.4% Nepříliš optimistické

Graf č. 4: finančních na to, je vhodná Graph 4:Pohled CFOs’ view if nowředitelů is a good timezda to be taking greater risk onrozvahy their company’s balance sheet doba přijetí z hlediska většího rizika

80.5% Ne

Graphvedoucí 3: Expectation Své finanční týmy hodnotí jejich jako to what extent is business remodeling/restructuring likely to be a priority for your dostatečně silné a na nedostatek talentovaných business over the next 12 months zaměstnanců si rozhodně nestěžují. Nicméně udržení talentů ve svém týmu hodnotí jako jednu z těch zásadních otázek. V širším pohledu, kvalita a cena pracovní síly budou klíčové faktory, které rozhodnou o úspěchu nejen firem, ale i celých ekonomik.

19.5% Ano 23.2% Velká priorita



“Jistá míra opatrnosti firem je jasnou reakcí na krátkodobé i dlouhodobé nejistoty ohledně fungování ekonomik. Zároveň komplexní pohled na naše zjištění naznačuje, Graph 2: Currently bank borrowing as a source of Graph 1: Outlook on financial prospects for že podniky jsou na možné výkyvy trhů připraveny výrazně funding is their company (compared with 6 months ago) lépe, než tomu byl před nástupem krize v roce 2008.” 100

Luděk Niedermayer, Ekonomický expert, Deloitte Česká republika

100

8.5% Velmi optimistické

100 100

100

100

100

100

100

31.7% Mírně optimistické 46.3% Stejné

100

Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední 13.4%Evropě Česká republika Nepříliš optimistické

7

Graf č. 5: Obchodní zaměření finančních ředitelů (1 – není důležité, 6 – velmi důležité)

Nové investice Zvýšení likvidity Snižování nákladů (nepřímé náklady)

1 Snižování nákladů (přímé náklady)

2 3

Růst tržeb (nové trhy)

4 5

Růst tržeb (současné trhy)

6 0%

20%

Nižší důraz na snižování nákladů je vítaným zjištěním, který naznačuje jak vyšší konsolidaci firem tak i strategičtější zaměření, neboť nikoliv jen úspory, ale kvalita produkce a schopnost prodeje rozhoduje o úspěchu.

8

40%

60%

80%

100%

Položky s nižší prioritou naopak opětovně potvrzují poznatky o jisté obezřetnosti působení na nestabilním a nerostoucím trhu (v širším než národním kontextu) i dosažení značného zlepšení k oblasti finanční a likvidní pozice.

Srovnání výsledků v rámci střední Evropy


9

Srovnání výsledků mezi finančními řediteli v rámci střední Evropy V této části studie jsou porovnávána očekávání finančních ředitelů z osmi zemí střední Evropy, které se průzkumu zúčastnily: Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. Tato část se zaměřuje na rozdíly mezi názory finančních ředitelů z České republiky a názory ředitelů z zbývajících zemí. Výsledky průzkumu jsou založeny na odpovědích 362 finančních ředitelů z celé řady průmyslových odvětví. Finanční ředitelé ve střední Evropě projevují výrazně méně optimismu než na počátku roku 2012, kdy byl naposledy prováděn průzkum jejich názorů. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že rostoucí pesimismus mezi finančními řediteli, kteří pracující převážně ve velkých korporátních společnostech, se shoduje se skeptickými postoji odborníků na soukromý kapitál, jejichž důvěra je, jak bylo uvedeno v nedávném průzkumu společnosti Deloitte, na třetí nejnižší úrovni za poslední desetiletí. Tento všeobecný úbytek optimismu lze přičíst několika klíčovým faktorům, mezi něž patří pokračující krize hlavních exportních trhů eurozóny, obavy z recese v některých zemích střední Evropy a zpomalení růstu v jiných státech.

10

Ať už z jakýchkoli důvodů, přičemž svou roli sehrály faktory uvedené výše i mnohé další, výsledkem je větší finanční a ekonomická nejistota, menší očekávání růstu, předpoklad vyšší nezaměstnanosti atd. Žádný obraz nicméně není pouze černobílý. Srovnáme-li současnou situaci s obdobím před šesti měsíci, vůči budoucnosti svých společností jsou nyní nejvíce pesimističtí finanční ředitelé z Polska a Slovinska. Výrazné známky optimismu naopak projevují finanční ředitelé z České republiky, Chorvatska, Rumunska, Slovenska a především z Bulharska, kde se 67 % dotázaných domnívá, že jejich vyhlídky jsou lepší než počátkem roku.

Očekávání finančních ředitelů ohledně růstu HDP v jejich zemích v roce 2013 Přestože očekávání související s růstem HDP, která mají finanční ředitelé z osmi středoevropských zemí, se různí, většina ředitelů počítá v následujícím roce s hospodářským zpomalením. Zatímco ve Slovinsku, Chorvatsku a Maďarsku se předpokládá návrat k recesi, v Polsku, Česká republice, Rumunsku a Bulharsku se na rok 2013 očekává minimum růstu a stagnace (0 – 1,5 % růst).

Ze všech zemí střední Evropy panuje nejvíce pesimismu ve Slovinsku. Po mírném oživení v minulém roce počítají finanční ředitelé ze Slovinska se zhoršením situace, přičemž 80 % z nich očekává v následujícím roce recesi. Na druhé straně nejoptimističtější zemí je na export zaměřené Slovensko, kde 60 % finančních ředitelů předpokládá mírný hospodářský růst (1,5 – 3 %).

Graf č. 6: Očekávání finančních ředitelů ohledně růstu HDP v jejich zemích v roce 2013 2%

100% 80%

2%

9% 46%

60%

5%

14% 47%

22% 28%

46% 60%

73% 81%

40%

61%

49% 51%

52%

0%

Polsko

18%

Růst (>3 %) Mírný růst (1,5 - 3 %)

36%

20% 5%

78%

Stagnace (0 - 1,5 %) 5%

4%

Recese

6%

Česká Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Bulharsko Slovensko Republika

100% 80% 60% 40% 20%


11

Jak finanční ředitelé hodnotí všeobecnou míru externí finanční a hospodářské nejistoty, s níž se jejich podniky potýkají 100%

Finanční ředitelé z většiny zemí předpokládají, 80% že externí finanční a hospodářská nejistota bude vysoká. Stejně jako v předchozím průzkumu je 60% míra nejistoty v Chorvatsku a Rumunsku (a nyní i ve Slovinsku) hodnocena jako „vysoká“ nebo 40% „velmi vysoká“. Tento názor v průzkumu převládá a pravděpodobně reflektuje opatrný přístup 20% k případným dopadům externích hospodářských podmínek na oblast financí. 0%

Ze všech zemí je nejpesimističtější Chorvatsko, kde 31 % respondentů předpokládá „velmi vysokou“ míru finanční a hospodářské nejistoty, což oproti 15 % v předchozím průzkumu představuje výrazný nárůst. Na druhé straně (stejně jako v posledním průzkumu) je v této souvislosti nejoptimističtější zemí střední Evropy Česká republika, kde 45 % dotázaných očekává „nadprůměrnou“ a 23 % „normální“ míru nejistoty.

Polsko

Česká Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Bulharsko Slovensko Republika Graf č. 7: Jak finanční ředitelé hodnotí všeobecnou míru externí finanční a hospodářské nejistoty 100%

10%

9% 23%

16%

14% 24%

20%

80% 60%

45%

28%

51%

39%

39%

40%

48%

28% 4%

Polsko

56% 36%

47%

20%

11% 26%

24%

40%

0%

22%

4%

31% 12%

14%

12%

Vysoká 6%

7%


100% 80% 60% 40% 20% 12 0%

Polsko

Česká

Běžná Vyšší než běžná

33%

21%

Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Bulharsko Slovensko

Velmi vysoká

80% 60% 40% 20% 0%

Polsko


Jakou změnu míry fúzí a akvizic očekávají finanční ředitelé ve svých zemích v následujících 12 měsících 100%

V pěti z osmi zemí se předpokládá, že se během roku 2013 80% míra fúzí a akvizic zvýší. Toto 60%očekávání však může být ovlivněno velmi nízkou aktivitou na trzích fúzí a akvizic ve střední Evropě 40% za poslední rok, z čehož vyplývá, že i mírné zvýšení by oproti předchozím mírám znamenalo nárůst.

Výraznou změnou prošla nálada finančních ředitelů z Chorvatska, kteří v předešlém průzkumu předvídali nejmenší nárůst. V současné době však zvýšení míry fúzí a akvizic v následujících 12 měsících předpokládá 64 % chorvatských finančních ředitelů.

20% 0%

Polsko


Graf č. 8: Jakou změnu míry fúzí a akvizic očekávají finanční ředitelé ve svých zemích 100% 80%

2% 7%

10%

10%

5%

34% 40%

40%

7% 42%

46%

44%

47%

41%

60% 48%

40% 39% 46%

20% 14%

0%

Polsko

4%

16%

38%

42%

6%

6%

58%

56%

44%

Mírně se sníží Zůstane stejný Mírně se zvýší

8%

Značně se zvýší


100% 80% 60% 40% 20% Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě Česká republika 0%

Polsko

Česká


13

80% 60% 40% 20% 0%

Polsko


Jak finanční ředitelé do budoucna vnímají finanční situaci svých podniků ve srovnání s obdobím před šesti měsíci 100% Finanční ředitelé v pěti z osmi zemí předpokládají, 80% že finanční vyhlídky jejich společností zůstanou stejné jako 60%před šesti měsíci, což může být způsobeno tím, že finanční ředitelé očekávají hospodářskou stagnaci a pociťují nadprůměrnou hospodářskou a finanční 40% nejistotu. Není žádným překvapením, že finanční ředitelé 20% ze Slovinska jsou vzhledem ke zhoršující se hospodářské a finanční situaci v zemi nejvíce 0%

pesimističtí. Většina slovinských ředitelů (52 %) je vůči budoucnosti svých společností v současné době „méně optimistická“, než tomu bylo před šesti měsíci. Nejvíce optimismu pociťují finanční ředitelé v Bulharsku, kde 67 % respondentů vnímá svoji budoucnost příznivěji než před šesti měsíci.

Polsko

Česká Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Bulharsko Slovensko Republika Graf č. 9: Vnímání finanční situace 100% 80%

13%

32%

33%

48%

52% 46%

37% 48%

32%

47% 32%

19% 1%

50%

35%

33%

32%

20% 0%

19% 33%

60% 40%

14%

9%

14%

18% 2%

28% 5%

36% 15%

Polsko


Polsko


80% 60% 40% 20% 0%

Stejné Mírně optimistické

17%

100%

14

Nepříliš optimistické

Velmi optimistické

80% 60% 40% 20% 0%

Polsko


Do jaké míry bude reorganizace či restrukturalizace podniku prioritou pro finanční ředitele v následujících 12 měsících 100%

Ve zjištěních ohledně reorganizace či restrukturalizace 80% podniku získaných z celé středoevropské oblasti lze jen obtížně nalézt shodu. Reorganizace podniku je velkou 60% prioritou pro finanční ředitele v Chorvatsku (53 %)

a Slovinsku (48 %), zatímco v České republice přikládá reorganizaci velký význam je 23 % respondentů a 44 % ji jako prioritu nevnímá vůbec.

40% 20% 0%

Polsko Česká Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Bulharsko Slovensko Graf č. 10: Do jakéRepublika míry bude reorganizace či restrukturalizace podniku prioritou 100%

12% 29%

80%

44%

38%

39%

26%

26% 57%

43%

29%

48%

33%

40%

0%

28%

35%

60%

20%

18%

33%

53% 28%

23%

48% 25%

33%

24%

28%

Není priorita Mírná priorita Velká priorita

Polsko



Polsko

Česká


15

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Polsko

Česká


Názor finančníchRepublika ředitelů na to, zda je v současné době vhodné vystavovat bilanci jejich společností většímu riziku 100%

Finanční ředitelé ze všech zemí zastávají názor, 80% že na riskování nyní příhodná doba není. Na tom, že v současné době není vhodné ohrožovat bilanci 60% společnosti, se v pěti z osmi zemí shoduje dokonce více než 80 % finančních ředitelů, což je důkazem 40%že neochota riskovat je společná pro většinu toho, zemí.

Ze všech osmi zemí projevuje nejmenší chuť riskovat Slovinsko, kde zcela všichni dotazovaní ředitelé souhlasí s tím, že je nyní zapotřebí maximální opatrnosti. Tato situace vyplývá i z přesvědčení slovinských ředitelů o tom, že jejich společnosti čelí vysoké hospodářské a finanční nejistotě. Ze všech finančních ředitelů jsou nejpozitivněji naladěni Bulhaři, avšak i u nich se pouze 28 % domnívá, že je nyní vhodná doba na větší riskování.

20% 0%

Polsko Česká Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Bulharsko Slovensko Graf č. 11: Názor na to, zda je v současné době vhodné vystavovat bilanci jejich společností většímu riziku Republika

Slovensko

100% 28%

Bulharsko Slovakia Rumunsko Maďarsko Chorvatsko Česká republika

92% 14%

86%

16%

84% 22%

Ano

78%

19%

Ne

81%

22%

Polsko 0%

72%

8%

78%

20%

40%

60%

80%

100%

20%

40%

60%

80%

100%

Slovensko Bulharsko Slovakia Rumunsko Maďarsko Chorvatsko Česká republika 16 Polsko 0%

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Polsko

Česká


Očekávání finančních ředitelů, pokud jde o schopnost splácet dluhy v následujících třech letech Republika 100% z osmi zemí se shodně očekává, že schopnost V pěti splácet dluhy se v následujících třech letech příliš 80% nezmění.

Výjimkou je však opět Bulharsko, kde přes 60 % dotázaných ředitelů očekává, že schopnost jejich společností splácet dluhy se mírně nebo výrazně zlepší.

60% 40% 20% 0%

Polsko Česká Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Bulharsko Slovensko Republika Graf č. 12: Očekávání, pokud jde o schopnost splácet dluhy v následujících třech letech 100%

2%

2% 9% 17%

6%

6%

14%

6% 20%

8%

33%

80%

43% 33%

50%

61%

60%

38%

59% 56%

34%

14%

Polsko

Mírně se sníží

35% 34%

20% 0%

Výrazně se sníží

39%

40%

7%

31% 14%

2%

Zůstanou stejné

48% 20%

33% 22%

Mírně se zvýší Značně se zvýší

4%



Polsko


17

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Polsko

Česká


Republika Názor finančních ředitelů na bankovní půjčky jako na zdroj finančních prostředků 100% respondentů hodnotí bankovní půjčky coby Většina zdroj financování neutrálně, přičemž více než 50 % 80% v každé zemí nepovažuje tento způsob ředitelů financování ani jako zajímavý, ani jako nezajímavý. 60% V posledním průzkumu vnímali bankovní půjčky nejpozitivněji finanční ředitelé z České republiky (42 %)

a ze Slovenska (36 %). Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že v těchto zemích převládá bankovní model s tradičními vztahy. Nejméně sympatií k bankovním půjčkám projevují ve Slovinsku, kde je 41 % respondentů hodnotí jako nezajímavé.

40% 20% 0%

Polsko Česká Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Bulharsko Slovensko Republika Graf č. 13: Názor na bankovní půjčky jako na zdroj finančních prostředků 4%

100%

4% 11%

19%

24%

35%

80%

29%

41% 54%

60%

56%

60% 67%

51%

40%

53%

67% 55%

20% 0%

42%

36% 25%

12%

4%

14%

Neutrální 33%

Atraktivní 4%

Polsko


Polsko


100% 80% 60% 40% 20% 18

0%

Neatraktivní

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Polsko Česká Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Slovensko Názor finančních ředitelů na získávání soukromého kapitáluBulharsko jako na zdroj finančních prostředků Republika

Stejně jako tomu bylo u názorů na bankovní půjčky, 100% většina finančních ředitelů zůstává rovněž neutrální, pokud 80% jde o získávání soukromého kapitálu jako zdroje financování. To může vyplývat ze skutečnosti, že pro 60% většinu z nich nyní není vhodná doba na získávání finančních prostředků bez ohledu na jejich 40% zdroj.

Mezi jednotlivými zeměmi však lze vysledovat výrazné rozdíly. Finanční ředitelé ve Slovinsku (56 %) a v Chorvatsku (47 %) jsou největšími zastánci získávání prostředků prostřednictvím prodeje vlastního kapitálu, přičemž pro valnou většinu finančních ředitelů z Rumunska, Polska a Bulharska je tento způsob nezajímavý.

20% 0% Polsko Česká Chorvatsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Bulharsko Slovensko Graf č. 14: Názor na získávání soukromého kapitálu jako na zdroj finančních prostředků Republika 100% 80%

41%

32%

15%

16%

24% 38%

39%

43%

30%

29%

60%

68%

40%

47%

49%

Neatraktivní

58%

56%

47%

20% 0%

39%

33%

12%

Polsko

19%

24% 4%

16%

Neutrální Atraktivní

22%


Slovensko Bulharsko Slovakia Rumunsko Maďarsko Chorvatsko Česká republika Polsko


19

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Polsko

Česká


Názor finančních ředitelů na nadané odborníky v oblasti financí Republika Naprostá většina dotazovaných finančních ředitelů Slovensko nemá do budoucna obavy z nedostatku talentovaných Bulharsko lidí a neočekává, že by v následujícím roce trpěla nedostatkem Slovakia nadaných odborníků ani finanční oblast.

Jedinou výjimkou je Rumunsko, kde 57 % respondentů v této souvislosti vyjadřuje obavy. Nedostatek odborníků se v Rumunsku očekává především na úrovni středního managementu.

Rumunsko Maďarsko Chorvatsko Česká republika Polsko Graf č. 15: Názor odborníky v oblasti 0% na nadané20% 40% financí 60% Slovensko

11%

Bulharsko

11%

89% 32%

Rumunsko

43%

84% 45%

20

55%

Yes

16%

20%

No

84% 24%

Polsko 0%

68% 57%

16%

Chorvatsko Česká republika

100%

89%

Slovakia

Maďarsko

80%

76% 40%

60%

80%

100%

Kontakty Martin Tesař Partner [email protected] Luděk Niedermayer Ekonomický expert [email protected] Ladislav Šauer Ředitel [email protected]


21

Metodologie V pořadí třetí průzkum finančních ředitelů ve střední Evropě probíhal v září a říjnu 2012. Průzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 362 finančních ředitelů z osmi zemí, je rozdělen na dvě části – první část zahrnuje analýzu na základě odpovědí z České republiky a druhá část je založena na všech odpovědích z celého středoevropského regionu. Ne každý půlročně zpracovávaný průzkum zahrnuje všechny otázky z dotazníku. Máte-li zájem o kompletní soubor otázek, zašlete prosím e-mail na Ivu Fišerovou: [email protected]. Všem finančním ředitelům, kteří se zúčastnili průzkumu, bychom rádi poděkovali za jejich čas strávený vyplňováním dotazníku. Doufáme, že pro Vás bude tato zpráva zajímavá a že z ní budou patrné výzvy, kterým musí finanční ředitelé čelit. Zároveň věříme, že bude důležitým měřítkem hodnot organizace v porovnání s ostatními společnostmi.

Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně “síť společností Deloitte”) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. *** Deloitte” je značkou, pod níž desítky tisíc zkušených odborníků v nezávislých firmách po celém světě spolupracují při poskytování auditorských, konzultačních, finančně poradenských a daňových služeb a služeb z oblasti řízení rizik vybraným klientům. Tyto firmy jsou členy Deloitte Touche Tohmatsu Limited (“DTTL”), britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou. Každá z členských firem nabízí služby v určité zeměpisné oblasti a podléhá zákonům a profesním předpisům země nebo zemí, v nichž působí. DTTL sama služby klientům neposkytuje. DTTL a její členské firmy jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty, které navzájem nenesou odpovědnost za jednání ostatních členů sdružení. DTTL a každá z jejích členských firem nesou pouze odpovědnost za vlastní konání či pochybení, nikoli za konání či pochybení ostatních členských firem. Každá členská firma působí pod názvem “Deloitte”, “Deloitte & Touche”, “Deloitte Touche Tohmatsu”, či jiným obdobným názvem. Každá členská firma DTTL má odlišnou strukturu, která odpovídá národním právním řádům, nařízením, obvyklým postupům a respektuje další faktory a jež umožňuje poskytování odborných služeb na konkrétních územích prostřednictvím dceřiných a přidružených společností, případně dalších subjektů. Společnost Deloitte ve střední Evropě je regionální organizací subjektů sdružených ve společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou sdružení Deloitte Touche Tohmatsu Limited ve střední Evropě. Odborné služby poskytují dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited patří ve středoevropském regionu k předním firmám poskytujícím služby prostřednictvím více než 3 700 zaměstnanců ze 41 pracovišť v 17 zemích. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích poskytuje společnost Deloitte svým klientům podrobnou znalost místního prostředí, čímž jim napomáhá k dosažení úspěchu kdekoli ve světě. Přibližně 182 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2012 Deloitte ve střední Evropě

Průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě Česká republika. opatrnost

Recommend Documents