Hilf ČTENAAI, v pr'f'•m lfsle VTM lof'11kiho rolnlku hm• ria t'4:ott,..Q :iahi1illfoto1rafickou 1outU. S.tkala Yelkfm oht..Hm. Svldll o tom tto•k)' nipadltfc:h a kompo:r.llftl dokonalfch •nlmkG, kt•"' l•te nim poslali. Proto v 1outfll pokralujama I " tomto roce. Ka 1l0Yu pPIJdou tantok,..t I ltaniPl fotoamat,fl , kteH H s:6b1tnl nlkt.i,..ho újaadu do 1pPitalanfch :11:aml, poNdanfch tHtovnlm odbo"'m OV ČSM . Pro autory naJ.daPllajlldt dblr6 ze u.hranllntch at.Ja:idO, ktar• 'f')'hodnot\komlH odbornlkG, pHpravlllhm• tyto odmlny : t . Cl!NA 14DINN ZÁJEZD MOSKVA-KAVKAZ; l. CEN4. - toDENNI z4JIZD 8UDAJ•ilt-BALATÓN: 3. CENA - 7DENŇI ZÁJEZD DR.4.:!.f>ANY-811'.LIN; 4. CENA - 4DENNÍ ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI . Upoaorllujama lt:an"•• la Ylechny :r:Hlan• .nfmky (tady i ty, kter6 naj1ou u"aPaJnlny), budou na ůvlr toutlla ohodnoceny avliltnl koml•I odbornUcO. Z neJl•pllch prad bude u•poH.dana vf•tavka. AutoPI vy•tavenfch snlmkO budou odmlnlnl vlc:nfml cenami. bdtm• vit, aby1t• do •outlla po•llall obrb.ky na menll naf'. t x t4 cm . Sv6 pric:• potlleJta na •4rHu: R.dakc:a VTM , Praha·Nu•la, Na kvltnld 1, Kaldf •nlmelc oanalta lcritlcfm pophem 1obraun,ho obJektu a dlJei pMpllet• I technlck6 foto6daje (•parit, lu, clona a dtllvo•t filmu, pPlpadnl ~ laboratornl lnformac.a). Mnoho Gtpkhll phja
„•
0
l
minulim eúle J•m.• ptaU o dop16dch a tmlúch Mendll•fevovy tabulky pntU. Snad JH• al ptl pfetuaJ tllnlr.u znovu U'\lldomUJ, Jakým dlr.ladnúo siloa•m periodJc:U tabWJr.a prvk6 Je. Vidy( platJ nefim Zeml1 ale pravdtpodobnl i a.a fl.ntcb plana1•et. •luneen1 IOUtaVJ I• Ulr.onhe»t, HdJd svlt prvk6., v pod1tatl •tefd. Vldhe - a pleca n.lstuJe mbto, kde Mendllele"ova tabulka tccla nricf 1vou iiolatooat. A nanl to m.lato oJkterů vzd'1ené ve vcsmJru - Je to nitro
A•
nail vt„tnJ pla.naty, Zemi.
Ne - tohle nenf Hdm doUuná akutcěnMtJ I• to Jen bypotha1 tj. vldeclr.6 domnlnlr.a sovlllkiho vldce A. P . KapustlnsUho, Clena korupon• de.nta AbdemJe vld SSSR . Ale Je to hypotéza tak nJlmad, b nolf zato H • of blitc H&ůmh.
llku 1 aby nevstupoval do čtvrté hladiny, ale aby obsadil daHJ volné nútco ve třetí hladin!? V přírod~ ac nic podobného nevyskytuje, nikdo dosud nl:co takového nezjistil. Ale výie uvedená domn!nka takovou možnost pfipou!ú. Jeden z nejvl:t§fch sov!ttk.ých chcmikO, Anatolij Fjodorovič Kapustinsk..ij, pfilc1 se zajímavou my!lcnkou: vl•atno1tl chemických prvkd ae aa vy1ok~ho tlaku 6.pln! zmlni. Z toho vyplýv4. :lc
Chcmlclt~ vlastnosu prvků záviacji na tom, jak jsou zapln~ny vn~jli eJekuonov~ obaly. PrvkyJ jejichž pffčky jsou obsazený úm&· n! stejným počtem elektronů,
majl podobné chemické vlastnosti.
Každ' z hladin mó.te pojmout určitj počet elcltuonó.; první nejvýše 2 elektrony, druh• 8, tfed 18, čtvrt4 32 atd. Zaplňo vin.i hladin elektrony ovšem zdaleka ncprobihA tak jednoduše, jalt ae na první pohled zd•. Plynule 1c zaplňuji dvl: hladiny, na nichž: postupo~ obsazuji clckrrooy všechna volnái m.fsta - na první hladinl: u vodíku a helia, na druhé u prvltó od lithia po neon. S tfct.J hladinou je to jil 11ož.itl:jlf. Postupo! ji obsazuje oam elektron\\ vzniká argon, který je netečným plynem. Ale dall1 elektron u následujlclho prvku drasUltu ae neusazuje na volném m.fat! tlcd hladiny. Pro n!j je energeticky výbodn!jlJ zap o čit elektronovou fadu čtVTté b.ladiny. Tfeti hladina zO.stbá ncvypln!na. CJm vylši hladiny, ům složitl:ji v nich probíhá elektronové zaplil.ovánJ. NcnJ tedy tUké pochoptt, ptoč se počet prvltó v periodách Mcnd!lejcvovy tabulky ( 21 8, 8, 18, 18, 32) vždy nekryje s počcem clelttronO. v jed.notliv:Ych obalech. Nové periody se ultončujJ dříve, ocl je zaplnl:na odpovfdajfci jim clekuonová hladina. Avlalt právi v tom tkvJ hluboký fyzikální smysl pcriodiclcé soustavy a dm ac vysvl:tlujf známé chemické vlastnosti prvkó.. Nebylo by možné zap6sobit nijak na poslední elektron drasjen
pffčka
ŘBITOY PRYK
Z OBSAHU čfSLA 31 HfbhoY pnk.6 • MladJ mttbaa.lútotl • JZD • Uhad)' promhm#eh bYbd • Mlad! dllall •vftlo • Stj1' •ld.lo OSN e Noc Jako z Tbic• a Jedn6 e StTOf• nod doby • Mali kun •porto•niho pot'plni • Tajema4 kruhy v Anslll • Stolai pjaori pilka •
V (!fSLB 4 NAJOBTB1 Z•mldtlůj' úvod na •thk • v-hov6 pod mlkf'Ooo i.kopem • Mreaenf •ulcni krya.lkace • Mlkro-. oddech • Co dall avhu1 F. Kfllik •
H3 KOA'lBPA 51 Yto HUOJlMTCll
a
BH)'TpH 3uuuc~
KOJDCOX Me&UK>B •
•
Mono:a1>1c /llCl:llKHMTOPbl
Hoaa.i.JI •txocnoBll&UOtA uneocon • Ku;
v nitru Zcmf, kde Je obrov1ký tlak, z:mfnf 1e i periodická 1ouatava. Jej{ struktura bude pro n•• zcela nov•. Vysoký ůak dokite zm!nit obvyklé zaplňovénf volných m.iat v elektronových obalech. KuplHtladu u drasllku md:tc vysokf tlak jakoby zatlačit elekuon z vnEj11 hladiny na místo, které je jcštl: volné v pfedchoz.f hladin!. MH by tedy atom drasUku ve své vn!jli pHčce dev~t elekuonó. Náboj jeho jédra zó.sthé stejný, zachováv4 se jeho osobitost che-
ablTJUWIT „ei;ronpe&.rnKMc QOH e 3aru&acH Q Gyupw e M111unuw ao.oA 11pw • 3~c l
AUS DBM INHALT DER Nr. St FríedboC du Blet'l'laltc • Zum lkUpltl • • , e Gcbcl.mniate der Wecb.lebtcrnc • Junac Leute machen Ucht • Dle Re9ldena det VcreiAiaten Natloncn • Wlc ln 1001 Nacbt • Malclů ncn der neucn Zc.it • KJclnuSponcauchcnkun • Gebdmnt... vollc Krd1oe ln Bnal&nd •
PROM TRH CONTBNTS OP No. 81 ('..m:w:u.ry oC dCIDClltl
e Por C'D.!:QPle .. . • M)'ltcry of tbc chaftact,ble nan • Youaa fotiti tnú.ina: 11.aht • The ruldc:ncc ot Unhed Nnlon• • Llkc ln 1001 niaht • MkbJnu of tbc~ tlmc • Lit de •pcrt-dlvtna·counc • Mq:k drda Jn BnaJ.ao,d •
VTH
75
mického prvku, ale jeho vlastnosti budou naprosto jiné. Zkrátka prvek bude drasllkcm a současn~ drasHkcm nebude. Jaké budou jeho vlastnosti, mó.tcmc se zatím jen dohadovat. Stejný osud stihne j všechny ostatnJ prvky, které n'81cduji za drallfkcm. Jejich elektrony budou poatupn! obsazovat volrú mlsta a! do úplného zapln!nl hladin. V dťlslcdku toho bude mít nová periodická tabullta místo dosavadnfch sedmi period jen p!t, a vlcchoy jcjJ zákonitosti se budou li!it od obccn! platných dkonitolltf Mcnd!lcjcvovy soustavy I Cfm hloub!ji budeme pronikat do nitra Zem!, dm v!tli bude i tlak. Oblast, v nfž jsme se setkali se 11zrl1dnými" vlastnostmi, bude yystlidána jcšt! pfckvapiv!jšf oblasti: v hloubce kolem 3000 kilometr\\ pó.sobf tlf.k: milión atmosfér a ten začíná v atomech elektronové obaly narušovat. Tfm však !ani.kaji i chemick~ vlastnosti atom\\, neboť bez c1ektronovýcb obalů je nemyslitelný jakýkoliv chemický jev. Elektrony pfcstivajf btJ: vázány k jednotlivým atomWn, čfmž dochbf k jejich „ze1polečenštční' , V důsledku coho vzniU zhuštěn~ elcktronov~ plazma. Svými vlastnostmi ptipomfni plazma volných elektronO knrč je charakteristickč pro kovy. Dochází k pfcmčnč všech prvků v kovy a vytdři se jakýsi „univerzálnt kov". Pravidelně opakováni chemických vlastnosti prvko., ktcrč tvott základ periodic:k~ soustavy, existuje jen v poměrně slabě vrstvě zemslcčho obalu, v tzv. perl1f~fc, nejvýše do hloubky 50-120 kilometró. (A. P. Kapustinsltij nazývá tuto vrstvu oblasú normálnfch chemických jevů.) 1
76
VTH
Po peri1fčfe následuje tzv. intcrsftra, - oblast „zrůdných'' chemických jevů. Zde pficházJ v platnost jinA periodická soustava a všechny chcmickč prvky nabývají neobvyklých chemických vlastnosti. lntersfčra sahi
na
I~~~~::a r:~y!~~á~~~1:~!~~~
do 1firou~ čili zcm1kým jádrem oblastf v níž chemickč jevy úplně zanikajf. Tvoff ji jednorodá hmota stejných vlascnosd. Ncnf tu ani nikl, ani železo, ani kfcmJk. Obrovský tlak změnil viechny prvky v jediný „univerzální kov„. Zde ztdcf svou platnost nejen naše periodická soustava prvkó, ale i změn!n4. soustava tzv. intersféry. Místo periodičnosti chemických vlastnosti atomů nastupuje periodičnost samotných jader atomO. Již mnoho let uv4. spor v!dcO o složeni zemsk~ho jádra. Jedni tvrdf 1 že je tvoff železo a nikl, jinJ zasel že je tvoff silikáty. Jak je vid!t, m(lfe tu být je!t! dal!! názor, že zem1kč jédro tvofJ „ uolverzálnf kov", neobvyklá substance, v níž se pod obrovským tlakem prom!nf všechny chemické prvky. Ano, je to jen hypotéza . . . Ovšem bez hypotčz, bez vědeckč fantazie, šla by věda kupředu mnohem pomaleji. A často je co právě hypotéza, jejfž ovHován1 přinese nečekan~ objevy. Nikdy proto ncfJkejme „je to jen hypotčza„, ale „je to zaúm hypotčza • Protože to Je stav přechodný: každá hypotéza se pflmými v~ deckými dt\kazy jednou bud potvrdf, nebo vyvréú. Takový je dlcon vědecké préce. 0
(Podle 1ovlt1kjcb pHmcn6. pro VTM upravila lni. J, Pot6U.o\'6)
"' r1
klad ... Tlmhle
slovlekem mno•I felnicl lperku)I sv• zprivy a referáty. NapPlklad: ,Je tPeba 1privni chipat oú.zku úkolu zavidlnl komplexnf mechanizace, Jako napflklad v JZD Meclov na okrese Domalllce. 0 Jisti - Je to vita oJkllvi a nic nePlkajlcl (vlak je to taky vita z referátu) . Ale co kdybychom to vzall doslova a Ill H na ten pPlklad Meclovsk~ch podlvat &bll&kal Prvnlho dne v nov'm roce 19ll0 dru&tva Meclov, MašoMn.čnlce a Bfe~. Vzniklo JZO
111 sloučila
vice,
xa&ll ooutHlt o titul brtpda ooclallstlcké price. Jellch úvazky se zpofitku týkaJy Jen vbsného provedenf Jednotlivých drll!fch pracf - tl'eba zaseti u lest dni. S pl'lbývinfm strojů I zkušenosti ul!fnall jednotlivci pl'ebtrat odpovEdnost u. provedeni ce"ho úseku price na u rčité m pozemku. A konečni v roce 1961 bylo uf tolik strojů a zkulenýc.h lidi, fe bylo mofné price u vEtšlny plodin mechanizovat dOslednl. Mechanizace pl'lnesla brzy své ovoce: v roce 1961 pl'lpadla na Jednoho pracovnlka v rostlinné výrobl hrubá produkce 7 l tlsfc korun, udmco u flvollln' výroby jen 49 tisk korun. Kafdý, kdo se trochu vyzná v zemld!lstvf, bude umět tato llsla ocenit. Tento výsledek tak6 drufstvu umofnll zrulit pracovnl jednotky a pfejlt na pevné odmEny. Rudi hvhda o vymne 1200 hekurO. Kdyf pl'edstavenstvo dElilo tohle llslo poltem umbtnancG, vyšlo Jim, fe na jednoho pracovnlka pflpadi 7,5 ha xemi!di!lské půdy. I neodborntk pozná, fe takovou plochu nelze obdělávat nstaralýml zpOsoby. Tlm sp!l to poznali odbornici v novém pl'edstavenstvu. Hned po sloulenf vzniklo spoleln' mechanlnlní stl'edlsko, jehof sedmnictlt:lenný kolektiv sl zvolll u vedouclho soudruha Žitka. Brzy
Komplunl mechanizace vyfaduje dostatek strojll; ty je nutno zakoupit, lili druf.stvo na ni musl mft penlze. To je sice pravda, ale ne úplná. Mnoho se dá '!lepšit a pofldit bez n'kladnjch Investic. A ted se dostivime k tomu, co vlastni dělí • JZD Rudí hvhda ten pflklad pro ostatnl: Je to Iniciativa. Mechanlútor Žálek I oba opravffl lety - soudruzi Vogeltan:r. a PelnH - vymysll kafdj rok nlco ufltelného. Uf v prv'm roce exl-
stenc.e kolektivu uvedli v flvot ftyti vlutnf :r.leplovad nivrhy. V roce 1961 zase postavlll v Malovlclch kvaslrnu na upafovinl krmiv a automatizovaný polnl mlat. Oba tyto objekty uf na prvnf pohled pOsobl dojmem zemědělsk• továrny. A ufltekl Kvulrnu obsluhuje jeden llovEk, který tu vyribf tekuú krmiva pro dobytek vlech lty1 farem. Polnf mlat Je plnE automatizované pracovllti, na kterém vzduchotechnika ulet1r p1'1 t:istf.nr oblll 1 lldf. V loftDolconhnl "• 1tr. 11
vrcholu v!že do podzcmnlch mlotnostl. Odotranl se tim rušeni obrazu neklidem vzduchu nad vyhUtým zem•kÝm povrchem. V nejbližl!ch letech ae tak stane ondfcjovakA hvl:zdlirna jednou z nejlépe vybaventch observatoři
na
sv~t!.
POHLEDY 00 VESMÍRU Nový dalekohled umožnil pracovnikdm stclirnJho oddHení rozvinout pr6zkum neznAmýcb hvhd a zvlášt! slcdovtoJ jejich jasnosti naplno. Podívejme se trochu bllžc na jejich výzkumnou pr6ci. Jaké gigantické déje pr~bfhajf kdeoi daleko v hlubinách vesmlru? O tom nám dovedou vy-
proměnných
EXKURZE S VTM DO VESM(RU
·
hvězd
mlnob4 teoretlcU pri.ce 1 v9aledky n„htn1ch pozorodnl hsko«lovcnských utronom6. J.au jll ve •vltl zdmy a "'bD)'. Tyto Ill plchy vedJy k tomu, te v loň- •Mm roce H abdemJe aoclallsdck9ch zem( dohodly zfifdlt v CS~R stfedl1ko pro urlorin.i pfHolbo h1u pfl sledovinJ umlJ)'rch drutk Zeml zmlnlll l•m• 1•
o tom
tli
v prv'm Jetoinim
~.hle
VTM). Také
výůum
nallc
astrooom6 :re
:;!!:!.~:~~~itbl~;t:~::!!i:a~:~!tť;:1!~ir:~c~::~'dok~:ť:.!:!~-=: nfho dalekohledu b. konalruJu:e,
NavidvUl l•me proto nall oelvltlí bvbdf.rnu - ob1ervatof Aatronomlckiho ťutavu CSAV v Ondfclovf, abychom v'• an.n,mlll • Jeho novfm tafb:enfm, • -wfsleclky pr,co ondfeJovskfch vfdcd I • Jc)lch vjhlcdy do budoucna,
es.
OV1' DAl EKOHLED Od minulého roku mJřf z Ondlejova do hvhdných dálek nový dalekohled. Je to reflckcor (zrcadlový dalekohled) 1 tubusem moderní trubkovité konstrukce, kted. zaručuje lehkost pffstroje a snadné ovl'd'nl. Toto zrcadlo měff v prOmEru 65 cm a prim.Atol ohnisko má ve vzdál.enosú 310cm. Zrcadlo odr'-ži paprsky, pficházejici z vesmíru, a soustfeduje je na malé hyperbolické zrd.tko o průmEru 15 cm, které je umfat&io v otvoru tubusu. Odtud jsou paprsky vrhány nazp~t do otvoru v hlavním ircadle. Ohnisko dalekohledu 1c 'tímto zplisobem prodlužuje d na 11 metrťl. Celý dalekohled je čeSkoalovcnské výroby. Byl sestrojen ve spolupráci Astronomického ústavu CSAV a Astronomického ústavu Karlovy univcrairy podle návrhli v~ deckého pracovníka P. Mayera. Pfiatroje se použiv' ve spojeni s fotocJekuicl:;:fm fotometrem k mEfeni zm!.o jasnoatJ tzv. pr°"' mEnných hvhd. Fotoelektrický fotometr, který je rovnM naší výroby, je pfipevn!n ke apodni části dalekohledu. Pťlsobenlm dopadajfcfho ov~tla hvbd vz.niki v n!m fotoelektriclcf jev, tj. uvolňovúú elekttonfa n~ kterých prvkli fotokatody. In-
78
VTM
cenzita proudu clektronfa je plimo úměrni množství dopadajidho sv!tla. Pomoci fotoelektrického násobiče 1 kde docházJ k :z:eaflcnJ původnfho proudu lavinovitým uvolňov&nfm elektronů 1 je možné zaznamenat i velmi slab6 hvhdy a! do lS. velikosti. Na registrační papír ae automaticky zapisuje křivka kolisajld jasnosú sledované prom!nné hvhdy. Nový dalekohled je v současné dob! našim nejleplJm pfJattojem k aledovánl hvizd. NejvhšJ rozmach vlak československou astrononúi teprve čekA v blizké budoucnosti. Vláda Ccskoalovensk~ socialistické republiky schválila zakoupení mohutnato ucadlovébo dalekohledu se zrcadlem o prů mEru dvou metrO. Pffstroj bude vyroben v Zeissových závodech v NDR. Ondlejovská obaervatof dostane talc jeden z nejvEtškh a nejmodern!jlJch dalekohled6 světa. Fotometrická mHenJ budou dopln!na spektrografií. Dvoumetrový dalekohled bude unústěn v kopuli na planině nedaleko hvhclirny. Ve vzdálenosti asi 60 metrů od kopule bude provozní budova 1 která je v současné dob! již téměř hotova. V bUzkosti bude také vysoká slunečnf vU k pozorovénl Slunce, kde obraz Slunce bude vrh.én systémem zrcadel na
pr,v!t sv!telné paprsky, které lcú mezihvbdným prostorem dlouhé v!ky1 než dostihnou Zemi.V:z:niltly následkem atomových pfeměn v nitrech hvbd a měnily se při průchodu hv!zdnou atmosférou. HvhdJ.ři, odkázaní na skromné zprávy sv!telného paprsku, dovedou ze z.měn jasnoati a :z: rozkladu sv!da spektroskopem vyčfst mnoho důlelitých údajů. Zahledíme-li se za jasné bezměsíčné noci na oblohu posetou hvězdami 1 uvid1me 1 že všechny hvhdy nejsou stejně jasné. Astronomové je rozd!lili do tzv. hvězd ných velikosti. Clm je hvhda slabší, úm v!tšf · mi bvEzdnou velikost. Každá následujJd velikost mim udává bvhdy, které jsou asi 2,5krát slabší než hvězdy předcházejCci velikosti. Pouhým okem spatfime hvhdy až do velikosti 6. Nejsiln~j!l dalekohled na Mt Palomaru v USA zobrazf hvhdy a! do velikosti 23. Již v dávných dobich zjisáli hvhdAfi, k jedna hvhda v souhvhdl Velryby vždy dlouhou dobu není na obloze vóbcc vidEt a jindy op~ vzroste jej! jasnoat tak dalece, že dotáhne af 2. hv!zdw aé vclik.osú. Nazvali ji proto Mira-Podivuhodné. Byla to první hvhda, jel byla zjiltw jako prom~no,. Po:z:dlji regittrovanfch promfoných hvhd plibývalo, l i jejich počet dosáhl pfea 20 000. Byly rozd~eny do nékolika &ku· pin. Pt1čina zm!n jasnosů u hvbd fyzikálni promfoných je v nerovnováze gravitačnlch a tlakových oil uvnitf hvhdy. Dlilcžitou akupinu tvolt tzv. cefeidy. Tato skupina byla po-
jmcnovtna podle hvbdy „dclta'c v aouhvhdJ Ccfca. Cefeidy mini svoji jasnost naprosto pfeanE a pravidclnl:. V praviddnčm ryunu mEnf avój objem a teplotu, jalto by dfchaly. Jasnost vždy k maximu rychle roste a k minimu pak: pomalu lůesi . Jaou to velmi jasrú ihavf obři mezi hvbdam.i. Jejich avftivost je tfm větší , čim del!l je perioda pulsace. Je-li zn•ma dma periody a zdánlivá velikost, je možně zjistit i vzdálenost ccfeidy. Tak se tyto hvizdy staly „ majáky vcsmfru" a pomohly zjistit vzdalenosti čcmfch hvhd.ných útvarO., ve ktcrfch se vysk:ytujf.
Oó
KATASTROFY HVtZD
obou sloh k z.e 1pelt1ro1koph:kfch mltenl, mMnne V)')Adfh Jed· notky v kilometrech.
Hvhdy dlouhoperiod.ickč promajf svčho zistupce ve Mira Ccti ( Velryby), se kterou jsme se ji! čéstcčně seznámili . Jsou to červeni obři zna č nfch rozměrů . Mira Ceti má prů měr asi 3.50 miliónO kllometrů Vešlo by se do ni Slunce i 1 dráhou naši planety. Hustotu má však menšf, než je hustota vzduchu na Zem.i . Jaký je to rozdO proti hustotE někte rý ch hvězd ných trpaslikO. složených z degenerovaně zhrou c eně hmoty, kde je přitažlivost tak veliká, že by tam člověk vážil několik miliónů tun I
dvolbvhd•
Tl1nJ. RW Tauri. Tmavl( hvhd• aalr.rfvi l„nou hv!zdu 1 pntenem. Schfma, kteff u.Jr.nule, Jak lu t pr6blhu
::~· ":v~!tk{n\~!..1lr!~~l~I';!;
mčnn~
hvhdč
Dlouhoperiodickě
pro měnné
hvhdy majf velmi nízkou teplotu , kolem 2000 (Slunce - 6000 ' ) a vysilaj( vice neviditelného infračerveného zálenl než viditeJnčho sv!tla. V dlouhfch periodach 80 · · 700 dnó smršťuji <& op!t rozpfnajl objem svých atmosféric,.. kých vrstev, pti čemž ·vyvrhuji malou ~st vodJku do okolního prostoru. jejich velikou souvisi také s délkou periody jako u cefeid. Jasnost kolisi at o 8 hvhdných
°
třld .
Zcela zvlUtnf skupinu tvoři tzv . novy. Pllvodn! hvězdáři mysleli, že to jsou skutečnl: nové hvězdy. Později se vlak zjistilo, že na mluě, kde se objevila nov4 hvězda, se již dffvc nacházela nepatrná hvhdička. která náhle mnohonásobnč zvčtšila svoji jasnost. Došlo k jakémusi výbuchu, mohutnému rozepnuú povrchových vrstev hv~.zdy. Z vyvrženého plynu vznik4 pak rp:tpJnajlcl se mlhovina, zalfm co jasnost novy pomalu k.Jed. Ještě výraznějši jsou tzv. supernovy. V tomto přf padč jde již o skutečnou katastrofu v životě hvhdy. Když teploty a tlaky uvnitř hvčzdy dosahuji fantastických hodnot, hvčzda je velmi nestálá a n•hlc se rozletí tčmčf celá do mezihvězdného prostoru. Znám4 je Krabi mlhovina v soubvčzdJ Býka, která vznikla po výbuchu supernovy v r . 1054. Uvnitř mlhoviny zbyla jen malá. zhroucená hvhda, o ně co včtli než naše Zem!, avšak s obrovskou hustotou degenerované hmoty.
za ného skrývá, mEní se jasnost soustavy. Kdy! procházf za rozsáhlou atmosfi!:rou velké hvbdy, jasnost se pomalu zmenšuje. Celkový próměr veleobra i s atmosfUou se odhaduje na 6000 prů měrů slunečnlch. Pravdčpodobnl:
jde o prahvězdu v počátku vývoje, kterou by jinak nebylo možné sledovat. Jinou zajímavou dvojici tvofí těsni dvojhvězda RW Taud (Bfka). je takt pfedmttem výzkumu stelárního oddHcn.1 v Ondřejové pod vedením dr. Plavce, C. Se. Za 4 hodiny klesne jasnost této zákrytové promEnné hvězdy o více než 4 hvězdné velikosti. 80 minut setrvé.vá v této nfzké jasnosti a za 4 hodiny se opět vr4ú do původ niho jasu . To se opakuje vždy za 2,7 dne. Jasná horká hvězda je zakrývána včtš( chladnou bvhdou. Při minimu vydád tato soustava 1en asi 2 % původnJho ůfenJ. Při studiu spekua RW Tauri byl pozorovin zajfmavý úkaz. Když jasná hvč.zda je jif ukryta za tmav9'm obrem} lze mimo spekuum chladné tložky spatřit rovněž jasné č4ry vodfku, které pravdb. podobné. vysfl4 praten plynné hmoty obklopujicf jasnou hvčzdu . Tento prsten je nestabilnl. Hmotu do nEho pravdčpodobně dodáv4 tmavšf a chladné.Uf hvčzda, ktcr4 se pti svém vývoji rozpínala a dosplla do stádia, kdy jejf hmota směrem k jasn!jšf 11 pfctéká" hvčzdč. Jasnč.jšf hvězda je hmot· nčjšl a má tedy takč včtšf gravitační
ZÁKRYTOV2 PROM2NNl HV1'ZDY Jednu promEnnou hvhdu v souhvězdí Persea nazvali kdysi Arabové jménem AJgol - démon . Tato hvězda nám představuje ůplni! jinou skupinu hvzčd, než jsme poznali v pfedchbejfcl kapitole. Zmčna jasnoni je zpósobena rim, ie jde vlastnE o dvě hvlzdy, které jsou bUzko sebe a jedna obihá druhou. U hvězdy Algol obfb4 tmavšl próvodce kt>lem jasn!jšf hvězdy. Velmi zajimavou zákrytovou dvojhvězdu tvofi uepsUon" v soubvčzdf Vozky. je to syscém dvou obfích hvězd nesmírné od nás vzdálených. Světlo od nich teti několik tislc rotó, než se dostane k. Zemi. Menši hvčzda m4. pró· měr 300 k.nit včúl než naše Slunce. Druhá bvčzda je mnohem včtšf , asi 3000krát včtšf než Slu.n· ce. Je to dosud nejvčtšf nim zni. m4 hvězda. Hustotu m4 však miliónkrát menši, než je hustota vzduchu. Obě. hvězdy obihaji kolem společného tO.ištč jednou za 27,1 roku . Menši hvězda je jasntjll (teplota 7000'). Vttšl svitl plevážnč infračerveo! (teplota 1000°) a v normA.lufm svčtlc je neviditelná. Když menšf složka zakrývá vdcobra, nebo se
přitažlivost .
Zdkryrovl promlnnl hvizdy poskylují nejvlili mnolsml údajů. o rů.znjch vesmirnJch proc•sech. Pralo i•iich sledovdní je hlavním programem prdce s novým da/1kohledttni v Ondřejovi. Z kfivky svltttlných zrnin a ze sp•ktroskopických mlfení tJypolitdvaji tJldci pfesné rozmlry soustavy, drdhu, hmotu i průmlry obou sloiek, studuji jejich atmosféry. V nlkterjch pfipadech, jaM u RW Tauri, ziskdvajl poznatky i o lom, jak s• hvizdy vyvljeji a co 11 dlje s hmotou, kterou zrrdcaji. Vluh11a tato zajúna'Ud posorovdnl umoliiují astronomilm odha~ lot1at dalli, dosud nepoznand proCISJl1 které re odehrdvajl v nekonelných hlubindd vesmíru. Marle Pospllllov'
Vlechny obory lldsk6 ~lnnostl :iunamenaly Y pooled· nich letech rono), který nemi Y dl)lnich lldstn obdoby. Spolu 1 novými obfevy H zvyfuJf I pobdavky na kulturnost prost1'edf, ve kter4:m se pohybujeme, pracujeme • tri.vfme chvfle odpollnku. Dlouhodobý prťlz.kum v clzlni. I u nú dokihl, fo Jednou :i podmlnek n)lltlnl vylll produktivity a lep!f pohody, jak na pracovlltl tak I mimo ni, Je modeml, til:eln' a podmfnkfm prostfedl odpo-vfdajld osvklenf, Jako u zrodu vlech technických novinek, uU ve výrobi a vývoji nových svEtelných zdrojLI stoji mladl lld4:. Najdeme je na vlech úsecích, od výroby lirovek a výbojek. pfes výz.kum a vývoj zdroJO svitla af po výzkum osvklovinf a mifenl svEtla.
MLADÍ děla.jí světlo lni. Vlad1m1r Špilka, inf Bop1n Vai'elka, ~lf'nove rady mladych odbor· niku n p Teila-Holelo"V"tce
Doby, kdy firovky byly Jediným zdrojem svitla, jsou dnes Jlf u nimi. Po roce 1948 se objevlly na nalem trhu nlz:kotlak4 rtuťov4: výbojky 1 lu· mlnoíorem , pro nH H vlil nit.ev drlvky. V roce 19 59 ..&la výroba dallfho modernlho sviteln6ho tdl"06 Je - vysokotlakých rtuťových výboJek 1 lumlnoforem - dnes bHni na· maných „výbo)ky".je)lch vývoj mil
A
80
VTM
na starosti kolektiv mladých dllnlkQ a technlkCt. Úkol splnil: vyvinul a uvedl výrobu tohoto modernfho a vysoce úllnn6ho sviteln6ho n:Jroje ve velml kritk' dobi dvou let. Zrozeni nov•ho svi:teln6ho zdrofe je pracný úkol. Podflf se ni nim l'ada technických odvitvf a hmesel, kteri spolu zd'nllvl vllbec nesouvlseJ f. Onelnf technický pracovnlk v oboru svitetn• tec.hnlky mud mft unlverúlnf znalost!. Dnes f1! nestalf vidomosti elektrotechnlcU, mat• matlck4i a fyxlktlnf. Modernf 1.droje svitla kladou velk6 pobdavky I na kvalitu materlilO a na jejich ch•
mlck' vlastnost!. Milokdo ví, te napr. vnltr'nf stina banlk vysokotlakých výbojek J• pokrývina luml· noforem vyribiným v ČSSR podle patentu, Jeho! autorem Je llen m"· defnlck6ho kolektivu chemických laboratoff Tesly-Holelovlce Inf. Josef Bfe:r:ovský. Zavedenfm výroby t~o "tky uletl'llo nale n'rodnf hospodifstvf statistce v devldch a ČSSR stala druhou zemi po USA, kterí uvedla výrobu ortofosfitov•ho lumlnoforu. Výbojky vlak nejsou poslednfm slovem ve vývoji svltelných zdroJO. V souWn• dobi pracuje kofektlv mladých tech-
„
nlkO, kter,mu byl propOjlen nhev „kolektlv XII. sjezdu KSČ'', usllovnE na výzkumu a vývoji elektrolumlniscen~nlch zdroJO svitla. Na tomto kolektivu bude do 1nat:n• míry :dlefet, kdy ae v našich domicnostech z:U.ne upouftit od osvitlovinl Urovk.a.ml a kdy mlstnostl budou
··-·--,...„ ==-·_„_ ............... . ...... a.--~-
„ osvitloviny mlsto bodovými lnten· zlvnfml zdroji mnohem pi'ljemněj lfm zpOsobem, tj. svftlclml plochami. Konstrukce svitelných zdrojO budoucnosti, elektrolumlnlsceněnfch panelO, vyuffvi pro pl'eminu elek-
trlck6 energie na svitlo tzv. svk•I· kovinl nikterých litek (obecni elektrolumlnoforO, napf. slrnlku zln«nat6ho s pi'fm&:I stop midi) v elektrlcUm poll. Vyuild elektroluminiscence pro bHn' osvitlorinl je vlak je!ti othkou. Vylidi sl l'ady let usilovn6 práce, nef „uúi'i svitlo budoucnosti", Jak je nikdy elektroluminiscence na:iývina (VTM 1 S/1962,
str. 508 a 21/1962, m . 726). Pouliti úi'ivek, výbojek a elek· panelO nebude mft rozhodni u núledek zrušeni výroby Hrovek. Žirovky se budou nejen dile vyribit, ale I vyvfjet . Sviděl o tom nov' typy napi'. automobllových a 16kal'ských Urovek, kter6 se objevuji na našem trhu. Mladl, ktei'f stoji u kol,bky technických novinek v holešovlck' Tesle, se linl. Svou úlohu v technlck6m rozvoji světelných 1dojO, kter6 byly al donedávna popelkou naši techniky, sehri.la jlf i rada mladých odbornlků . Zatlm i'ešf dlllf úkoly : stará se o lepll bezpeěnostnl a hyglenlcU podmfnky na pracovl!tlch, kde se pracuje se rtuti a zdravl lkodllvýml chemickými litkaml. Konstrukce světelných 1drojO Je v ČSSR mladým technickým oborem. Proto se setkáváme na všech pracovlftfch Tesly-Holelovlce, I v nov6m :dvocli v Krilfkich, s mladými lldml .
trolumlnlscen~nlch
Dosavadnl výiledky jejich pl'ice jsou úrukou, fe rozvoj výroby svitelných zdrofů, kteri se u nú stala rovnocenným partnerem ostatnfm výrobnfm odvitvfm, bude sdle úspělněj!I.
HA.Lf VOZY '"O VELKA HISTA (obr . A} StralllYf a nemlloH•dnf doprawnf ruch ni· towfch velkoml•t nwti Jellch obyvat•le, aby •• pPlap01oblllonl I l•Jlch awtomoblly.Obri· :11ak wka:11wJa vo:11ltko „Paal P JO", kt•ri bylo pr.d•ed•no na londfn•k•m u1to1al6nu. Mi motor o obtahw 50 ccm, tpotPabw ad J litry na 100 km. J• to he:11k•, ale I• to P•l•nl val~ komhtak• dopravy? ZÁHON NA HIRU (obr. •) V uhranlll vy'"'bllf fólii z pl„tlck•ho ma· tar161u lmpre1novanou r6:11nfml ••many 0:11dobnfch kvitln. F6lle •• rozvina na d· hon (obl'Alr.ek zal•i• vodou a vf• I• pPlpt'avano - na plknf kvftlnoYf d.honl
•>
INFRAČERVENŤ z:Afllč (obr. C)
C
Hatt„a-Junlo„ (NSR) I• pouJltalnf k t'ych• "m" •uhni a 'f'}'hPlrinT; mOh Htak•- kdyl 1louU k Y)'~nf - zavl1lt na 1tlnu nebo ponavlt na atoJinak.
Jen •vkost1. • ... ma I1c
~
Pro stromy nevidi les. Velmi stare lidove přísloví. A přece mil platnost i dnes. Neni snad mezi na.mi mnoho lidi. kteři Casto přehlii:eji zdánlivé maliilrnsti a na velke a xavažné věci pak pohlížejí mylně, nebo vubec je nevidH Byli jste jistě nčkdy svědky toho, že nikomu, tfl'ba v obchodě nebo v tramvaji, vypadne při pl'1.ceni nt:kolik drobnYch mincí. Jak zazvoni o podlahu, hned se kaidý, kdo je koll"m, rozhlíží, hledá zakut
„
"„ t; H
~ .., z
2 g
sk'm roce vymyilell a tak6 hned rullwvall dalJf ltyl'I :r.leplenf. Iniciativa se ovlem mtUe rodit Jen tam, kda Jsou odborn' znalosti. A tady Jsou . NeJenfe všichni llenov6 kolektivu umEfl jezdit s traktorem, ale vltllna jleh ovlidá pricl na ně kolika strojfch. Opn.vUI absolYovali svifeáký kurs, dva lidé majf kurs kombajdrů a dallí trl jej absolvují v letofnl :r.lmi. Vedoucf kolektivu Jde pl'lkladem - udělal sl dálkově stfednl temldělskou ttthnlckou lkolu. Polovinu komplexně mechanlrované lety tvol'I mladf lidé, svazáci. Něktel'f pl'llll do zemidělstvl :r jiných oborO: Peplk Nový, pl'edseda organizace ČSM v Meclově, dofflděl dffve do Leninových úvodťi v Pb.ni;
-
soudruh Birnbaum P.l'lšel :r. kamenolomu, Vladimir lleznllek dllaJ v Plzni u drihy. Uletff tecf denně
ltyl't hodiny bsu , který proplýtvali m dojlfd!nl, vydělajf sl tu stejně . Vidy( hodinový plat ve 4. tffdě, do kt:er• jsou zafuenl napl'. fldlli kolových traktoró, Je 5, 1 O Kb. U speclilnlch stroJO Je oviem sazba I
vyllf.
A zvýJl-11 Je Jdti mechanizace (a s tlm tu
počltaJI
v pitou), bude
I vylil produktivita a vyJU pla.ty . . . To J1ov tady c„ptc:hy komplexnl mec:hanlzovan6 tety, kt•rá v pro1lnd tttl do1tala tltvl brlsida 1odali1tic:k4 pl"iu. V lednv I f4J 1e na tl•ntk• 1c:hOal ale ro•hodlo, te l•nto kolektiv bvde roz.· pultln. Nebojte •• - n•nl v tom lidni n•• 1pravedlno1t. Sami llenov• brlpdy byll pro. Ne 1nad, le by •• netnilell. •ylo Jim 1polu dobPe. ro:11umlll 11. Ale hou tu Jln6 d6vo4y, kt•r• J1ou •llnlJll a pid· nlj.11 1 Dt:i••-dnl 1tav nebfl prllll akono• mkkf. Pl'I tak velk• rodon •• mnoho ta1u vyplftnlo na poJIUlnl po kat:u• tru, pPidllorinf price bylo mnohdy tUkopMn6. Tetf budou tedy komplellftl mec:ha· nl•o-n' h.ty dvl. Katdi bvde ho•Po· tlaPlt „1 na polovlnl c:elkov6 ro&lohy. 04padnow atl"itovl ta1y • prodwktlvlta •e U•• o nlc:o ...-fil . A mimo to - kdyl
STÁLÉ
•110 po1taYetM1 na btehw "•ky la1tft.lwu1•••tawbov H s.apoblov roce ff4t, lody byl 1lnrt01tnl pot" t•n U.kladnl kimen . O arc:hltektonlc:k6m , ...n i ko.,..iuu bud- iemolno dl1k1i1to•.r: o com 1v6dll I,.,... obl"iuk. Sc.Al6 1fdlo Spojantc:„ naroc1'1i tv•H tPi hla•nl li...-dowy: bwdo- Hkretariltv, blildo't'& Valr,6ho 1hro...tJdl1d • Sco„f•r•ftlftl bvdO't'J' N•fYltJI. -1nap.1d„fj&I a ultf -.eJpoaorwhodnljli I• bvcto.... 1ekr•tarllt1o1 1 -" Jf pcu.chodl , )• vy•ak• tlf metr'1i, dlou~ li m.rr6 • llrok• 1 1 metry. OM ..Ul fa.a.ff jsou z warm•"t.1k6ho mnmor1i1. ilrok4 vychodnl • ůped"f u.l11r l•M u •kla • hlin111u . Skl•M t\11 n•liJ"loht„noi pal,c:mi S400d't'ojltfch
bwdow ted' tety dvl, bwdo\I Moci maal ••bou 1out&llt. J•n dop,...vnl teta dl1u.ne pro u " dNlttvo spolelnl. Mimo d't'I nikladnl a1i1ta do1tan• ted' J„d Jed1n c:hternovf vib, kt•rf bude pPldlet a ml4kirn1 1yrovitk1,1 • s. kvaslrnr bude rosvilet hoto't'i t•k1i1d. krml't'a na vfec:hnr ttrPI farmy, Na w.te tlen1k6 sc:h6&1 odhla1ovall i•ltl Jadnv "ovl"ku : do1avadnl pr6rnl• aa P••krol•nl d•nnl 1mlnov• "ormr v Jecfootllvc:6 bwdou nahraa•nJ' kolektlvnfm prlmlori.nlm sa ulko't'' 1plnlnl lednotllvfch 1lobilnlc:h llkoncli. Po rolnl skwleno1tl 1 pr•mlovinlm sjhdll, le to takhle bwde l1ptl. A satfm Jinde to treba aat"o"' teprve zkowlet a pPIJdou ke 1teJn6mw nis.or\I al za rok. ,.
Al use nikde v referíti uslylfte slovfčko „napflkla.d" , nebe"e to fa.ko frízl, ale Jako pobídku, abyste se na ten pflklad podlvall zblltka, dobfe se o nim Informovali a dobfe sl vflmll, zda nko z toho ptlkladu se nehod! napPJklad pro vis. · rl·
SÍDLO
0
N
okeft krom• ifallkh s•token"lctl tahll ... patreft'I, kt•rftlCMlll Jako •tro)ovnr a kde Itou „,,,1,t~• fftech4n1ů.1. :U"Hftl k prOYOIV bvdo•r · J1ou tv kanult„ pro JSOO 0„.,..1\lkO, lrt•fl 1ena,..JI o a„n. dv OSN. ltaMalH a•11e,..lnlho ta)emnlka J• •• U. pa.thf • po1lednlm Ja labo,..toP pro ..,..•ttorinfa :s.JIHo•&nl Mrk.c k (opia , morfia apo4.) . Vtechn, kar1c.t•Pa a chodby d•nnl uklfuJf. Okna thtl •• 41 dl'lf. NWf'I tMty dl " · '· ta prl Wrlltl b1.1doYJ ja •ml1et1bo JSI lldi. •~o,.. rnA 1.,..flf6nyttvnltfnlch •toP podlah (U' d1lc m•), rro 'f'fadobu I• • b"'4o•• UH nidob • k•ltlnaml, o kt.r• •• tbl"t •ut „hradnlkO lllle k feca hou konfaronlnl '"'40.y a 1ily pro u1edlnl Rady a.upe(nonl, S'vWttftedc.6, HotpodUtkf a Socllih11 t'Mly a da111 kontaranlftl ml1tncutl Sudova Valn•ho ahromáldhl ttoll napra•o od bvdoYJ 1akntarl•tu . V ni Ja •all11)1 dl pl'"G aat<Mtnl Vall\6f'lo 1hromibllnl OSN. J• tam tak• yYbudori.na podHmn\ 1artl pro t HO aut, Kalem b"'da'f' hCK1 be•nd"6 udrlo••"• Hdr a parkr . Sldlo OSN "1ritbuJe vlc:e "91 tO 000 lldl daru'll. rJI vro• hlldca I• Jim k tlulW.m 61 pr6•odc6 . Jak •• dntf•m• w pro-tpelctu, •rohlldlca •toJI J-.defl dol„, d6tl a anMta„tl polowle. voJ4cl a •h•
„
„
•
NAŠE
v NEW YORKU
ETA •
Tak jsme se tbali našich čte nář"!\ v poslcdnJm loňsk~m čfsle, kde jsme vyhlbili anketu . Dnes už méme na redakčnfm stole desftky dopisů, z nichž n~ krer~ na t~to stránce alespoň zčásti otiskujeme. V~tšinou plši samozřejm~ mladí lid~ - ale ani staršJ čtené.li nezůstali stranou. Mime tu rfeba dopis tfiašededtilet~ho důchodce Františka Sekery z Přerova, který m . j. pfše: „Cuopt. VTM odeblri.m od roku 1954 a podle nbodu VTM l•ein al .techn)' rofnlky dm triaal.„ V~tlina
mladtch čtenářů vyslovuje přénf , aby bylo v časopise vfce nhodt\ a pl4nků . Budeme se snaiit vyhov~t, zejm~na budeme pokud možno pfiruišet takové n4vody, které by nesloužily jen jednotlivcům a domé.cim kutilóm, ale kroužkům STTM, čtenář ským klubům VTM, lkolim apod. V nEkterých dopisech se vyskytuji ojcdinile i takové pfánf, které pfi nejlepšJ vóli splnit ncmúžeme. Tak napf. čtcn4f František Benci (zapomnll udat adresu) pfše:
„ VTM Je pfedevlfm pro ml4dd a dndnJ mJ4dd r6da tani!f modun.J tance. MohU by11e uvcfelnh redy " t •oplp ltolu modenúch tanc6 (Jive, cha-cha, twlat, maddlaon aJ). Vfffm, b by dm. n.ro1tl• obllba la.opitu rned fteútl .„ Ne, že bychom byli proti tančen( nebo proti twistu. Ale feknftc sami co co md. společn~ho s v!:dou a technikou? Ze všech dopisO tak~ jedinf tento čten.U 1e
ŠE
N
ETA •
dožaduje zavcdcnf „ kursu tanců na dálku .'' Jinak ovšem rozumné ná mfty, které se vyskytuji ve vfce dopisech, se snažíme realizovat, i když to nEkdy je spojeno s technickfmj obtffcmi. Tak napf. čtenéf Rostislav Kolé.f z Gottwaldova pfšc: „Dobri by bylo n41 te'l:n•mov•t 1 blatorlem.I vyn41e:u:6 a vynj,Jn6 " n4va'l:nottl na aelno•tJll p„lalulnou tecbolku •POd· PodJútllo b)' to v udltém 1my1lu nalJ m1'dd {tltkf tl•ot vyn41e:u:6, leJkh boj H 1v6J Y)'Dilez atd.).„
Tento požadavek se objevuje v dopisech častiji. Podařilo se 06.m už od 1. čfsla letolnfho roč níku zařadit na zadnl strany pr•videlný seriál „Co dali svitu" , ve kterém budeme seznamovat čte náře s českými a slovenskými vynálezci a v~dci. Ostatním znémým postavám svftov~ vidy a techniky budeme nad'1e vinovat sloupeček
k jejich
vfročlm,
jak
už jsme s dm začali Joni. Vitšina čtenilů se vyslovuje pro zakládáni čtcnákk:ých klubů VTM a dostali jsme také dopis od jednoho z nově založentch klubů VTM : „Na nůt uf6o,,.U lltole, kterou naYithuJf učňové techn.lckfch obori Jako mechanlk, automechanik •I„ l•m• al Woflll t•ké klub lten6t6 VTM, Jak l•me o nich htll . Hl•'1ni flnno•tf naiebo kl u bu Jaou debaty o obtahu noviho fbl• VTM. Mimo to poHd6me btdt mbfc besedu o t•chnlckjc.b novinUch. Ty, ktefl ae bHedy nemohou zói!aatnh, lnformu)eme o bend4ch a Je Jich prdblhu na I.kol.ni nisthce. Jalto hlavnJ lnfor m6tor o tecbn..lckýcb no-
~;~i:.~~ ~;;:1,,;!1. ~:ť1'r!:!rln~ v náklad u a1I 500 v9Wk6.
J• cyldo1ty-
NAŠE A
•
K
lo••n# a m4 neJlattlll 01m stran. ).au
ik::„m. ~ ~'::lí~"':.::t:.~éS:é:lZ:i •#ulfm•V01tJ. PosU4m• v4rn leden tlalt l.ab yrlotu na ukizku.
VT~t:e:ú:i: :r:~c.~::,l,~a:t 1
kterých bued na nd( lkole, m.lmo llni t a k.i buedu o tom, Jalt H dl1' opravdový b1opl1.
Klub henUd VTM , Učil.ovak4 lkol• , Mlr
PozvénJ na besedu samozfejmf rédi pfijmeme. Z ostatnfch dopisll, které při šly do ankety, uveřejňujeme alespoň jeden v pln~m znfnJ ( k anket!: sť budeme ještě vracet v pfiltlch člslech): ,J1em odblrauJem VTM Jlt ět•rt# rok. proto my.Um, le bych mohl ale1poi1 trochu posoucUt, co se ml Ubilo a co by bylo dobrl. z.lepllt . I. Velml u ml Ubily novfl urlil)' 1 Polovodlle, Abeceda automatluce • Cesty moderní dopraY)', 0'1• to byla Mat• cesta kolem avlta a VTM a stile se m.l llbf DDna n• ltolenf, kde ft.en•H upla t:lliuj.l 1voJI fantazU a vynalbavotlt. I ltdyt ul Jsem umll h r't lac.hy, plece ml pomohl Malt kur• lac.hu . Se dlmem ftu vldec.Jlo.. fantastkU. povídky. 2. P6dl e m'ho fezakl6djnf K.lub6 VTM 1pr,•né. Sdruf.uJl se v nlch mladf lidi. H 1tela9ml újmy. Vltfm, le p oht ltlubů bu.de "'le 1toupa1. S. Pfell sl vice menllch .ou tW, Byl b7ch rid, kdyb)'Ste uvedli '1fcek.nU •• tbHce podobný ll•otopla a pricl alJaU v:ftnamné 010bD01d, tak Jako ve VTM i!. 26 vfn>tl Roberta BoyJe. Jlnůhem 1en1taven.lm I obtahem VTM 1pokoJ1tn, Pavel Ve.pal«, ti k. 9. tHdy ZDS, J4chJmov,••
V dalšich čislech otiskneme vY ~ ňatky ješt~ z n~kterýcb pf!sp~vk6 ankety „Jak byste dllali VTM vy ?„ a v 5. čisle VTM otiskneme 50 vylosovantch účastnikú ankety, ltter6 odmčnfme knihou. Redakce VTH
83
Do našf redakce dochAzt dcnn mnoho dopisťl . V jednom, ktcrY byl datován v prosinci 106.sHbo roku, byl přiložen výsdifck z časopisu Kladenský kovAk. Byla to jen mal• zpráva: Soudruh L. Sojka vyp~val jednoduchou fyzikální metodu na 1tanovcnf kovnatosti hiud't:k z jcmn~ho vzorku. Metoda nahradf svou pfcsnosd, rycblosú, malou pracnosú i úsporou růz ných chcmikilii složitý chemický rozbor. Z dalUho textu vyplý~ valo, fc soudruh Sojka je svazik a že to, co se mu podařilo, opravdu za nl:co stoji. Ale dopis, který byl v tHc obálce, ~s pon~ud zmátl. Psala nám marka mladého zlepiova<ele. Jej! syn byl pfed nikolika Jery odmEnEn v nail tcchnick~ soutHi, a tak nám d\\vhnf: oznamovala, že jej( syn není pochopen, tc uf ve škole mll nesnbc a mi je dosud.
NOVÁ METODA SE OS~DCn.A Byli jsme na rozpacích. Lubomír pracuje v laboratofi, pfipravil p!kný zlepšovací M.m!t a - nepochopení? Za tim určit! n!co vhf, jsme si. Jeli jsme proto do redakce Koviika. Tam jsme se setkali a autorem zlepšovfiu. Lubomír Sojka, jedenadvacetiletý senzitivní chlapec, ném vypr6vR V laboratoffch, kde pracuje, se zjišťuje mnobtvf železa v hrudk4ch, ktcri. do hutJ docb,zejf z hrudkoven. Zkoulky se dosud prov6dlly klasickou analýzou, která je pomhni hodn! pracni a vyžaduje ke svi.mu dokončení asi 48 hodin. Přesto se často objevily rozdily ve výsleddch. Ke zrození n6m!tu došlo, jak u! to býv6, celkem n6hodou. Jednou se pracovníku technicki. kontroly nezd.61y výsledky analýz vl.robodni.. PoUdal o rychlou kontrolu. A tady zadhl Lubomir Sojka. Uv!domil si, že množatvl železa, obsažen~ v hrudkéch, ovlivňuje nepochybn! specifickou vthu vzorku. To byla zJ.k.ladnf myllenka. Od ni nebyla už pfflil
__ _... __ ---------· -·-·-·--·. . --·-„
řekli
llAllAlovA
VllAT~
..... ...,....N•I _.._,..
41
d
-.-. ......,_
in9A
,_ ...-.
J. VOJSKUNSKIJ -I. LUKOOJANOV PfelollJa
ALENA
RPPPEROVA.
,_( Poltralwdnl z lfsla 2)
Když obcbbcli Kugské jezcto, setkali 1e ncočckban! s podivným znamcnim vytesaným do skily. Byl to pozoruhodný objev. Oleg vyfotografoval to ncobvykl~ vyobrazeni na skále a celou cestu už o ničem jiném nehovořil. Podruh~ „cibulku" ::.i: objevili na ploché kamcnn~ desce u ralcliništ!. Tenrokri< už po
Š ~
Dál šli podle kompasu. Prodlrali se houlúm
Ě :r:!~~!°:;~r~:i·~~~az~l:~~uc~!&~;~~o~:O'!::~: ~ rašelinn~ stelivo, přikryt~ narezavělým mechem, ti a hned se zase rozprostirala ledivá rozpraskaná žula. > Oleg si cestou pcčliv~ probJižcl všechny balvany. „, Boris se zastavil. Q
O po~~~=~e.co .~&~cj~t k~~~·" 1~ekld!~~~e=~vap~j~~~
~
vrátlme se, dokud oenf tma." „Ne I" řekl Oleg. Najednou uvid!li bez ladu a skladu nahromad!ni. balvany a za nimi malé jezírko. Bylo sv!tle modri. N a připominalo velikou šllipotu - jako by tu šlápl < pohédkový obr ohromnou t1apou a potom voda ~ stopu 7.nlila. Sosny se natlačily až k jezeru. Kolem ~ bylo takové ticho, až: zn!Jo v uších.
Cl
...,.
>
84
VTH
„Myslím, že by se tady dalo pfenocovat, „ poznamenal Voloda. Setm!Jo se. V šeru severnl noci začaly vylhat b!lav~ pruhy mlhy a les znehmotn!l a zprůzračn!l. Leželi ve stanu zachumllini do p!ikrývek. nPoUd mysUm na ty znaky na skaJkh,'" začal Oleg. „MožnA, že ten aerodynamický tvar je pffznakem vysok~ civilizace. Možná vyššf než naše. Vždyť my do dneška přece označujeme sm!r prvobytným znakem opeřen~ stfely ... Kluci, co jestli tu byla prastaré civiliz.acc, dosud neznámá .. :• „Kam by se pod!l.a ?" ospale se optal Voloda. „Civiliz.ace nemizí beze stopy." „A co doba ledové?" namítl Oleg'. „Veliki. zaledn!nl dočista smetlo všechny stopy ... " „Poslechni," přerušil ho Boris, )Jd.no ses zmínil o carovi ... jak mu flltali? Validol Validolovič, či jak?" „Volotoman Volotomanovič." ,,J6, poslechni, neříkal náhodou, že se má v noci sp•t?0 Olegovi se zdil podivný sen: jak.o by přemlouval starce z Tarabarovky, aby vypri\v!J bylinu. LiHcký stařík dlouho odmical, ale potom si sedl k tel~grafu a začal vyťuk.Avat bylinu. Oleg neznal morzeovku a zlobil se. Probudil se a otfbl se, aby se zbavil přeludů. Kovové ťukání však z nezném~ příčiny nezmizelo; tlumen! zalétalo do stanu. Rozhlédl se kolem. Vedle n!ho pochrépáva.1 Voloda. Tamhle je sv~tlovlas6 hlava Sv!tky na gumovi.m polšré.fi. Jen Boris ve stanu chyb!!. Znepokojent Oleg vstal a odhrnul vstuprú stanový dílec. Do stanu se vplížila mlha. Oleg kýchl . „Co se stalo ?0 - Sv![a se okamžit~ probudila. „Kam jdeš?" „Jdu se podlvat, kde je Boris. A ty spi!'" Vyšel ze 1tanu. V pfedjitfnJ namodrali. mlze byl les plný pohybu. Slabý studený vlu hnal cé.ry mlby,
dlouhá cesta k realizaci. Celý rozbor podle jeho metody trv6 od úpravy vzorku jenom asi 15 at 30 minut. Jako každá nod vl:c, i népad Lubomíra Sojky narazil zpač4tku na ncdó.vl:ru. Naltl:sú má LubomJr moudrf:ho pfcdstavcnf:ho, inž.cn9'ra Bocha, který nejenže nebdnil práci na nAml:tu, ale naopak mladf:ho zlepšovatele podporoval a radil mu . Zkušenost uki\zala, že tato jednoduchá, na první pottlcd trochu „nevl:dccld" metoda je stcjnl: pfcsná, n!kdy dokonce pfcsnl.j§f než klasické., pracná a zdloubavi analýza. Za celý rok 1962 bylo pro srovnéni provedeno 6 kontrolnJch klasických analýz a rozd.il byl jednou 1,6 %, jednou 1, 1 % a čtyřikrát mf:nl: než 1 °/0 • (Dovolený rozdil může činit až 2 procenta). Dnes už na huti Konl.v v SONP Kladno ncdElaji složitf: analýzy, použfvajl Sojkovy-metody. Každý měslc dllaji zkoušku prům&ntho vzorku . Dokazuje už jenom to znémt, že jednoduché, rychlé a levné Sojkova metoda je natolik přesné., že plnl nahradí „klasickouu analytickou zkoušku . Škoda jenJ že tento způsob dosud nepronikl na ostatní pracovišt6 podobntho druhu. Že se všude v hutlcb a hrudkovn4ch dosud pracuje po Haru, pomalu a zdlouhavl.
JE LUBOMÍR SKUTEČNĚ
NEPOCHOPEN t
Co tomu ffk.Ate, avaz•cl z 1aboratoff v hutních z•vodech a hrudkovn6ch? NestAlo by za to, spojit ae s Lubomírem Sojkou a zkusit Jeho metodu tak~ u vás? Af to udlláte, napllte nAm.
ZÁDY KE Svt!TU Dobrý ntpad byl tedy rcalizovin. Pfeltvapilo n41 však, že jeho autor není technik, ba ani laborant. Mladý chlapec, který m4 újem o chemii, který doma provlidl složit~ chemickt analýzy, pracuje v laboratoři jako ;;::
BLOUDtNí MLADÉHO ZLEPŠOVATELE
E ~':ii~ýp~~~~oo~f:~.' jt~~~áž:i:·~~·~J~~u~o'~~p~~~~~i::;& ~ ~C:!~:~:~~:r~~~~~ ~~~~~~o~e: :~~áit;~ ~~i~. t~!1!,~er~'!:I~~~~ i 0
mnoho vlci, o kterých snad dnes už nikdo nemů.že plesnl ffci, jak to C bylo. Na jejich konci byl nedostudovaný dedtý ročník. Pa.knljakýčas ~ doma a tonečnl laboratof v SONP Klad.no. Nemůže dostudovat? Vždyť pli jeho znalostech chemie a s ohledem Q
kteri: se zachyt4valy za klovl a kmeny borovic. Oleg se opaun! vydal za zvukem. Najednou vedle nakupených balvanO uvid~ lidskou postavu. Byl to Boris. Tloukl čfmsi kovovým do balvanu. Oleg tichounce přistoupil blfž a uvidll na b1lvanu čerstv! vytesanou „kapku 0 • Tak takhle to tedy jel „Haló, kluci ozval se Sv!tin hlas. Bods upustil kladívko a dlé.to. Mezitím přiběhli Světa a VoJoda. „Dostali jste ml při činu, čeni," zašklebil se Boris. Voloda se udiveně podíval na „kapku„ a zachechtal se. uA j4. . . ji .. . stále přemý!Um, proč se m~ kladívko ocitlo ve Sv!tčinl batohu ... " „Ve tmě jsem si to popletl, „ lekl Boris. u Trbém roucho své, kluci, ty tfi znaky jsem tam vytesal jli, aby byla legrace. Zamadval jsem je hlinou, aby vypadaly jako pračlovlči. Už i mě to otré.vilo, ale dnes se nedalo nic dllat, musel jsem obrétit sm&ovku nazpétky, abychom zby· tcčn! nebloudili v Jese. OvšemJ vy jsce si hned už museli vymyslet pravěkou civilizaci a jt při tom myslel na kosmo-
,„
nauta ... " Smáli se všichni kromě Olega, který se tvé.lil nancjvýi skll.čeJl~.
j
„Pitomče I„ hodil po něm nad4vkou a utekl do stanu. „Júú, co je to? Podivte seJ klucilu vykfikla Světa.
Tam, kde se šedivt balvany nolily do vody, na jejich temně šedtm povrchu, přeskakovala a mihotala se světelná skvrna. „Jako kdyby svítila pod vodou lampa, u prohodil Boris. nTak to už teda není moje pr4ce .. ." R4no svítilo slunce. Svlta rozpustila v plechovce od konzervy kousek vepfověho 5'dla a Boris začal pečlivě mazat Volodu a ze všech sil mu vúral tule do
k~!c.
n Trochu štlpe . . . slaný," řekl Voloda. „Autority doporučuji k tomuto účelu mrož.I tuk. Nu, nevadil„ Pfevizal se koncem provazu a odhodlaně vstoupil do vody. „K čertu, ta je ale studená ulevil si. Ukbalo se, že m.Jsto je hlubok~. Voloda se potopil a Boris za ním spouštB provaz. Za chvilku se Voloda vynořil a tHce dýchaJ. JJ Tak co ?„ vykfikla Světa. „Dlouho budeš ještě odfrké.vat? Vylez, zmrzneš I" Voloda se znovu nadechlJ pčevdtil se do vodyJ na okamžik ukázal paty a zmize). Zdlouhav! plynuly
,„
vteřiny.
„Bod si, okamžit~ ho vyd.hni I" už to nevydržela Sv!ta. . Boris vzal za provazJ ale vtom se už Voloda vynořil a rychle plaval ke břehu. Provaz zUstal ve vodl. Oleg začal třlt Volodovi z4da atanovfrd dJJcem . „Cos tam našel?" optala se Sv~ta . „Neprotahuj toJ Volodkol" „Naopak, 0 lekl Voloda, u Právě té.hnout je tfeba. Tak vcmtc za to, kluci I" ( PokrolO<Jdni pllltl) VTH
85
~ _
v..,,
~
Ullfky uf majt dnefnf mizvy - Kolchoznaja,
Sovf:tskaJa, dokonce jsou nf:kter' z nich
• . . ' 1.o0svitleny. Na stolllkich u vrat posedivajl 1 ~ ~~:;·::!!c~ ~~l~1~~~úp; ~~~~~d~~~~~ ~4
/
1l~~~~~~~~!J[:)'
" , _ , ,-......,
~
ř:1J':'•~~,...
~:f~;~hT~~lf~=~:~~~~h ~~,;~~ ::,~: ~~t~':!~~
NO C J AK O Z TISÍCE A J ED N É Měsfc Je prý zvědavý pi'ftel milenců . Maji ho ridl, kdyf potl'ebulf a l espoň drobátko posvltit, aby sl viděli do tvUr. Ty doby, kdy jsem ho vyuffval k takovým ůl:e IOm. uf odvál l:as. Co fiv budu , nikdy ale nepi'estanu velebit a chvaloi'el:lt misie v naprost6m úplňku, který ml skoro na polidinf osvitloval scen6rli jako vysti'ifenou z nejkouz.elnljšfch orlentálnlch pohidek. Kdysi ji !'lkali Buchór6jl Šarf( - Blahorodi Buchara. To bylo phd staletfml, kdyf ještě byla centrem sti'edoa.sljsk6 kultury, sfdlem emírů a. chánů a obou bohat,ho trhu všelijakým východnfm z.boffm. Dnes se ji ffki ut len prosti Buchara.; chcete-li nbev tohoto města. vyslovit nefalšovanou uzbel:tlnou - pak Buchóró. Uvelebila se u fekou Amudarjou na rozhraní dvou poušti, K&r1kumu a. Kyz.ylkumu, kter6 svými pfskY dotlnjf al na hranice lrinu a Afghanlsúnu. Af na • někter6 vymofenosti dnešnlho zpOsobu flvota je dodnes perlou jakoby vyloupnutou ze stfedověku. Ba dokonce ze starověku. Soviuká vlida rozhodla, aby felf &t - stari. Buchara - byla zacho·
0
I
Prrd 1dl 1ouboru budov 9alcr
l
Na trl•U• w Buchah
)
~ortal
očima. Za zdí se rozštěkal pes, :uhýkal mel. Vzápitf se rozpoutává pravý psi a osli koncert . Nese se n mýrTH kroky oz.vinou al do stfedu surého mlsu, ke zdlm kamenn'
Pod kruhovou kupoli je privf: takové kruhové prostranstvf, po obvodu vyplnf:né mlnlaturnfmi krimky. Táhnou se I pod" 1akýchsl dbnovf:kých pas:Uf, které se roz.blhajf do čtyf stran od stfedu trfnlce a jsou zakončeny branami. Tady uf v patnictém století sedivall kupci, mfstnf, I t Činy, Persie a lndle, a prodávali výtvory feme.slnlkll te svých východních zemi. Prodavači tu dodnes nablzejl z.bofl, kter6 ovfem doznalo pati'lčn6 z.měny - kromi domorodých tkanin , po domicku vyráběných bot a ťubetěfek tu múfe l:lověk koupit I elektrickou kapesnl svftllnu, radlopi'i)lmal:, jtz.dnl kolo. Takový malý orlentálnf obchodnf dOm. Pod kupoli je tma a. zJma, světlo měsfce sem nepronikne. Zato venku, pir kroků od těchto posmutnilých stěn, ul6vi svým svitem mešitu a minaret Kalón - minaret smrti - od paty al po vrcholek. Minaret je st-arii ne! meflu, spati'll světlo tohoto světa uf v poUtcich XII. stoletl. Je t•mH padedt metr~ vysoký, zdobený pfekrásnou bllou a sv ětle a tmavomodrou mozaikou . Tyto
Cor
Ulu1b•1owy mrdr•lr
~na Jako flv6 muzeum, památnlk divných WO, bez Wahu clvilluce a stavebnlch p~eměn . Člověk mi roztodlvn6 nipady a touhy. Ji Jsem sl umanul, fe ji chci poprvé uvidět v noci. Z temně modrl: oblohy svítí vybledlý měslc a popra· luje stPlbrem sti'echy hliněných domkt1, lpllky mina· retO, .mozaikou vyklidané porúly medres (bývalých vysokych clrkevnfch fkol) a mešit. Propletl Jsem se spletl uzoul:kých ulleek: staef se rozp~hnout a dotknu se hliněných duvalt1, dvoumetrových zdi, z.a nimi! se stydlivě ukrývajl stejnli hllněn' domky s titěrnými ok•nky, na pohled pllvabné zbytky okraje býva" slivy.
t11 barvy jsou z.ikladem veškeré mozaikově výzdoby ve Sti'ednf Asii, jinou barvu jsem neviděl. Svitl ve stinich z natvrdo pálen' cihly a divají stavbám podivuhodnou malebnost. Mešita Kalón byla dostavěna později. pravděpodobnli na mlstě suršl, z.nlfené mešity, někdy v poUtcfch XV. stoletl. Tvoff veliký komplex cfrkevnlch budov, pro islám tak typický. Nejstarši uchovanou stavbou v Buchai'e Je mauzo· leum Ismaila Samanl z IX . stoletf. Patff k nefkrisnějšlm výtvorlim sti'edoaslfského stavltelsk,ho uměnf oněch let. Stojlm doslova okouzlen před vyklidanýml stěnami čtvercově budovy s branami z mirně lomen,ho oblouku , na jeJlf rovn' stfeše se vzepjala polokoule kupole. Tam kdesi v podzeml lell tělo emfn., který kdysi divno úspUni, ale z.bytel:oě odolival nijez.dOm arabských kolovnlkO. Na několik staletl se přece jen Buchara dostala pod panstvl Arabú. Z těch dob zůsulo ve m!sti taU nejvfc stavitelských památek v arabském styl u, kter' vtiskly pelet I stavbám potděišlm, budovaným v dobich, kdy v Buchai'e vlidll Karachanldov6, divoký nájezdnlk Timur, li Altarchanldov' někdy od XV. ttoletf. Na nikollka l:tverel:nlch kllometre<:h je tu sousti'a.. dlno nesmlrn6 architektonické bohautvl, kter6 se ěis tel:ně zachovalo, Mstečnli je rozrušil zub času. Po lplě kich, tiše se kradu po pruhu městčnfho svitla do prostor Ulugbegovy medresy. Zbohnlnaml ve stropních z.dfch nahllfejí dovnlti' hv~zdy, měsfc kreslf po hllněné podlaze světle led' světelné k.alufe. Maiestátnf budoVJ: Jako by
@
byla dodnes plni moudrosti, kterou sem vnesl osvícený panovnlk. vnuk krvavého dobyvatele Timura, jeden :z: nefvědfch ulencO své doby. O malý kousek dil stoji
dali! starobyli mediresa, Mlrl-Arab, v nlf je umfstěna Ouchovnl spnlva musllmO Stfednf Asie a Kauchstánu . Toulim se dil a dil noci, stoj[m pfed mešitou MagokklAttarl :r. XII. století, u:r.ounki ulitka mne dovede pfed mauzoleum Bujan-kull china, kter' bylo postaveno v době, kdy u nú u.la.I panovat Karel IV. Opijfm se krásou rouihl.tho souboru budov ~r-8akr, který tvofl ne:r.bytni metlu, minaret a několik medres, abych vúpětl uznal, fe KukeldaJ fe jeltě huli a jdd rozleh· lejll. Nevfm, kam se dflv dfvat. Bude pOlnoc, mohl bych chodit celou noc a pfece bych vynechal mešitu Falubad, m~ltu BalJand a mešitu Chodil Zajneddina, mauzole~m ta.srna AJ·Jub kus :za mlstem, starobylou citadelu; a uk se ještě :u.stavlm na nimbtl Ljabi·chauz. s mešitou, sta· rýml domy a proslulým vodojemem. Mohl bych chodit a chodit .• . Radf:jl sl vlak sednu ve tmf:, v tepl6 stfedoasljské noci, na lavli:ku v parf:fku se uprášenými stromy a sbir'im stflpky vidomosti. Nikdo poHdně nevf, Jak fe Buchara sta.ni. Legenda,
I":\ kterou
popisuje kronlldf Nerfachl, fljlcl v Buchafe \.!/ v IX . stoletl, pravt, :le buchankou cltadelu postavil dm mýtický hrdina Sljavul v dobich, kdy zdaleka Ještě ne· existovalo stfedoa.sljsk6 pfsemnlctvf. A to Je pfece pra· staré. Prvi pfsemni :z:mfnka o Buchah je z. druhého stoletl pfed na.lim letopočtem, kdy byla Jednlm % center vellUho chinstvf, kteri ulotil pristěhovalý kmen kulany. V VIII. stoletl se stala součistl arabsUho kallfitu . Kolem roku 1 000 tu lil věhlasný básník f\rdousl, kdy:l sblral prameny pro dllo Šach-name. V bucharsU knlhovnl t~fnal p"bllfně ve stejnou dobu svou linnost vynlkajlcl ulenec Abú Alf Ibn Slnó, fehoi %ná celý kulturnf svět pod jménem Avicenna. Stl'ldavě v těchto mfstech pobývali básníci a vědci úroveň - Nlúmf, NivaJl,Omar Chajfim, a pfedevllm slavný Jprýmal' Nasreddin. Poušti kolem dokola se hnala staletf, sliva Buchary padala a tnovu byla vzkfífena, lidé umírali a rodlll se: a tak tu dnes město stoji jako pamitnlk velik6 kultury věkO. Stali zavfft oll a :zasnlt se ... .. a pfen6st sem děje~ Tlslce a jedni noci, Pnlvě tak jako v Kihlfe, Ba1didu li neznimim tfnsk'm m&t6 mohl I tady leštit svou lampu 'Ala'addfn, na tr:lllti na okraji města mohl vychytralým trhovcOm nabl:r.et drahocenni roucha kupec Sfnbid, tady kdesi v emfnkém palici mohla pfekrúni Šahrazáda vypni.vět svi pi%ěhy. Buchara nendatelni patrr do souhrnu toho nejkrisněf llho, co dala světu kultura anbski a stfedoasljsld.. Je ov!em I )lni Buchara, modernf, pfftomni. Pfltiskla se k starimu městu novým stadiónem, hotelem , dllnaml komunilnfch podnlkO, sldliltěm s panelovými linf:iky. Ale na novou Bucharu Jsem se takovou dilku dlvat nefezdil. Tihlo mě kouzlo divnověku a stfedověku, do něhof sl človf:k musf pochopitelně odmyslit, odpreparovat všechnu lprnu, negramotnost a bfdu. kter' ho nezbytně po ce1' věky doprovhely.
; ! ]
„
l
„~
·c:GI M „„o c
"Cl
o
....
..!!
.,.. ,.,.,..
G Gamco Galilei 1c narodil ve Florencii, kde pó1obil jeho otec, v t~ dotx zntmt hudebník. a 1kl1dateJ. Na jeho pf6nf začal Galileo studovat ltkafatvl, i kdy! projevoval nad.4nf spil pro hudbu a malihtvl. StuIDa však nedokončil a jen diky svtmu mimof6dnt.mu nadáni byl ve svých 25 letech přijat jako profesor matematiky na universitE v Pizze a později v PadovE. Podle jeho vlastnkh vzpomínek byly to nejkr4snEjll a nejplodnljšl roky jeho !ivota. V Padov~ došlo tak~ k prvnlm Galileovým attronomickým objevóm. nNikdy pfedtim nevid!né a úplně neuvHiteln~" uvidlly jeho oči, kdy! prvn~ nafldil 1v~j dalekohled na oblohu. Ji! roku 1609 pozoroval jak.o jeden z prvnfch Ml:stc a podle stlnú, které vrhala měsfčnl pohoff, soudil na jistou podobnost 1e Zemf. Potdčji objevil dokonce 4 nejvltš( Jupiterovy mčslčky a jejich pohyb. Objevil také fbc u Venuše, což dokJizaJ0 1 že tato planeta obih6 kolem Slunce. Podle těchto zjištěni dokazoval, f.e dr6hy planet jsou kruhovt 1 fc jejich středem nenf Země, ale Slunce. Tvrzeni o C1t6čenf Země vyvolalo však obrovsk~ poboufenl u clrkevnlcb hodnosti!~. Galilei se marně snai.il po dvacet let přesvědčit jezuiry, kardinAly a dokonce i samtbo papcfe o spdvnosti tvých ohon~. Pfehllžcl přitom i to, že jeho protivnici 1e vůbec nesnali pochopit jeho myšlenky 1 že vůbec nejde o nějaký spor, založený na po. znAnf skutečnosti, ale o zarputilý úmysl. Jez-uité nakonec dosé:hli i toho, že Galilei byl 1. fljna 1632 ve věku 69 let předvolán pfed inkvizici do Alma. Po třfmEaJčnlm procesu musel klečte pfísahou popřít sv~ učeai. Z tohoto procesu je tak~ zn6m jeho slavný výrok, který vyfknul po odplf8'hnutf: ,,. .• a pfece se točíl 11 Podrobnosti° o jeho výpovědi se vlak už nikdy asi nepodali objasnit. Protokoly výslechu byly sice po 250 letech vcfejnč zpffstupnčny, ale zdá se, že do nich bylo podezřele vpisov4nťt a lkrt6no. Pfi vtslechu bylo pravděpodobně použito i mučickh oásttojó. Zato zcda určitě vfme, f.e Galilei odešel z itlma jako zajatec inkvizice a zů.atal jim a.f. do své smrti. Směl sice jia:tou dobu bydlet ve svtm domě, ale byl pfimo hlidán florentským inkvizitorem a netm!l pfij(mat návštč.vy. Roku 1637 oslepl na obč oči a o pč.t let pozdě.ji zemlel ve vč.ku 78 lct. Galilei patlil lt tEm vEdct\m, k.tcll neohrotenč. bojovati proti neapr6vným starovč.kým nézorWn. Svou prllkopn.ickou prad ukhal smEr nové vč.dcck~ fyzice a astronomii a uvolnil tak cestu nov~mu světovému oboru, který zvfthil nad 11fedovlkým myllcnlm. MB VTM
87
lektrizovan~ železnice se v posledních letech boulliv~ho rozvoje moderní želeWčni tech.niky staly jejfm charakterisůckým znakem. Elegantní, rycbl~ a výkonné elektrické lokomotivy umdžnily podstatnl: zvýšit cestovní rychlost i váhu vlaků. Od počátku dvadtého stoleú bylo pro elektrizaci použfváno v podstatě dvou proudových systémO.. Stejnoemfrného, o napětí až 3000 V, a stffdavého Jedn°"" fázového, snižeoého kmitočtu 161 / 1, pfipadně 25 Hz. Stejoosmlroým systémem je dnes v Evropě elekuizové.no témčf šedesát procent železnic. Tento systém o naphf 3000 V se stal též základem elektrizace našich drah . Byla jim elektrizové.na naše nejdůleži tčjšf trat - tepna spojujfcf východ a úpad republiky. Na hranicích SSSR navazuje na sovětskou !elezničnJ aft, která je přes Karpaty až do Lvova elektrizovAna stejným způsobem. Střídavý
jednofé.zový systém Hz stojí v evropském mě na druhém mfstč . Nalezneme jej ve Švýcarsku, Rakousku, Německu a v zemích severní Evropy. Ve všech cichto zemích má již svou tradici. Ve Švýcarsku je pro o!j pou!ito nap!tl IO 000 V na mlstnlcb drah4cb a 15 000 V oa tratlcb hlavnlcb. Jednofázový systém kmitočtu 25 Hz je rozšffcn blavnl: na nl:kollka stech kilometrech železničních tratí v USA. Kroml:. tl:chto dvou blavnich S)'ltémtl se vyskytuje jeltl. systém st.ffdavý trojfázový o napčtf 3300 V a kmitočtu 15 Hz,' který byl kdysi zvolen pro ~ elektrizaci uaú v severní Itilii. Dnes je toto uspofádáni již zastaralé a nerozšiřuje se. 16
1/ 1
řitku
NO~
CESTY ELEKTRIZACE
Oba hlavni proudové systémy maji své přednosti a nevýhody. V době, kdy jsme s elektrizaci železnic začali v našf republice, byl stejnosm&ný systém prakticky jediný, který pfipadal v úvahu . Vyžaduje vlak, aby napájecí stanice elektrizované trati - ml.nfrny, v nichž se usměrňuje a transformuje elektrický proud z celostátnJ rozvodné sitč, byly stavěny podél trati ve vzdlilenostech 20 až 30 km. I jednofázový proudový systém neobvyklého kmitočtu 16 1 / , Hz má své nedostatky. Energie se musi vyrábět ve zvlištnich clekué.raách oparfených elektrickými generátory 16 1 / 1 Hz, nebo obúžně zfsltávat pfemčnou proudu běžného knútočtu 50 Hz. Proto se ji.i několik desftiled zdokonaluje proudový systém • atflW..ý jednofázový, průmys lového kmitočtu 50 Hz. Prvni pokusy d!lali již témtř před lede-
sáti lety, v roce 1904, ve Švýcarsku. Tyto prOkopnické k.roky byly však ncúspl.šoé . Další pokusy následovaly v Maďarsku, na 190 km dlouhém úseku trati Budapešť- Hegyeabalom. V letech 1934 - 1935 následovalo pak Nfmccko elektrizacf 56 km dlouhé hOllenthalské trati,. U!< 1'ylo použito napttl 2~ 000 V. Dalšl vývoj pfcrušila válka, po niž se dallfch praci uchopila Francie. Byly postaveny tratě v Savojsku a v jiných čAstech země a zkušební provoz byl pak doveden k úsp~š nému konci. Výsledek byl: zrodil se nový, výhodný systim pro elektrizaci železnic, který se rychle začal Ulit po celém svl.tč . I v naši republice se bude
tento proudový systém rozvíjet, neboť
přinese
řadu
přednosti.
Vystači
se s menšfO) počtem napAjecicb stanic, které ,budou jednodušší než stejnosm!rné mě nírny a budou se stav~t ve vzdilcnostech 60 až 70 km od sebe. Trolejové vedeni mů:te být d1ky vysokému použitému napětí u nás 25 000 V - lehči a jednoduššl, pfi jeho stavbě se spotfebuje méně oceli a cenné mědi. I lokomotivy tohoto systému jsou výhodné, neboť majf pffinivé trakční vlastnosti. V provozu je již prvnJ zkušební střidav~ elektrizovaný úsek mezi Plzni a Horažďovicemi na železniční trati Plzeň - Budějo vice.
JAKi! JSOU LOKOMOTIVY? Při stfídavém proudovc!m sys-
3
tému mohou být lokomotivy konstruov,ny v podstarl. dv~ma způsoby . Můfc se setrvat u stff.davého proudu a jako hnaclch jednotek lokomotivy použit Jed... nofázových sériových motor6. Dřfve dHala stavba těchto motortl potíže, hlavnl vzhledem k jiskření na komutAtoru, které je tlm vttl!, čim vyšil je kmitočet střídavého proudu. Proto také se dříve tolik použfvalo jednofhovhho proudu sníženého kmitočtu 161/ 1 Hz. Dnes je již tento problém do určité miry vyfelen, takže se můžeme setkat s železničními tdoými vozidly, která jsou pobiněna elektromotory na proud kmitočtu 50 Hz. Tyto motory ae hodt pfedevšfm pro vo-
z:ldla, jet jsou urče.na pro lehči slutbu - tj. pro motorové vozy nebo pro elekuické motorové jednotky, ne! pro výkonné lokomotivy na dopravu tUkých vlak~. Proto se velmi často voli druhi - výbodnl:jlJ cesta, u1mfralni 1tfidaviho proudu na 1°'" komodvf a pou!iú výhodných a vyzl:oulenýcb •~riových tr1kč nfcb elektromotoró.. Usml:rn!nJ sdidavého proudu na lokomotiv! je možné rtufovýn)i nebo polovodičovými usml:rňovači .
jsou pro
Rtuťové usm!rflovače !elczničnl provoz nevý-
bodné; jsou 1lo!ité a choulostiv6. Lcpli jsou zvliltní jednoanodov6 rtuťové usml:rňovače tzv. ignitrony, kted 1e zkoulejf i u tás. Ideilnl pro atffdav~ lokomotivy j1ou vlak uam!fňovače
polovodičově
- ktcmfkov6 nebo germ6niov6. Jsou velmi jednoduch6 a nenáročn~ na obsluhu, cot je zvláltE v !elezničnlm provozu velmi výhodné. V současné dob! se u nás i v zahraničf provMuje prvnl konsuukce stffdavýcb lokomotiv nalf výroby, jejichž fadov~ označeni je B 479,0 a B 479,1. Z troleje>-
vébo vedenJ elektrizované trati se sb&1čem pfividl 1tffd1vý elektrický proud vysokého napl:t( do lokomotivnlho transformitoru. Jeho úkolem je snižovat vysoké trolejové napl:ú 25 kV na niž!i bod.notu, pro ni! jsou konsuuovilny trakční elektromotory - na 750 V. Kraml: toho se transformitorem reguluje toto napl:tf v mezJch od nuly do 750 V, a dm se zfskávi možnost ffdit rozjezd lokomotivy a ovlidat jejf rychlost. Sekundární nrana lokomotivnlho transformátoru napiji usmhňo vače, v nichž se získává atejno-
fclit. Pdjde pfedevlfm o vyfeien1 pfechodu vlaků mezi obl:ma systémy - stejnosml:rným a stffdavým. Tento nemalý a svl:tový problém lze fešit nl:kolika zpósoby - jedním z nich je pou!id vfceproudovýcb lokomotiv, scbopnYch provozu na stejnosml:rné i stfldavé trati. Ji! dnes se ukazuje, že pro evropské dopravnl poml:ry je tento nový systém elektrizace železničnfcb uatí nejvhodnl:jlJ. K tomu zbývi jen dodat, fe od určitého zatiženl trati je také systémem ncjhospodárnl:jšim.
smirný proud pro trakční elektromotory. Na našich stffdavýcb lokomotiv6cb jsou zkoušeny ignitronové i polovodičové (kfem.Jkově') usml:rňovače. Lokomotiva E 479 má celkem čtyfi paralelnl: spojené ua.kčnf elektromotoryl z nich! kddý mi hodinový výkon 750 kW. Jednofázový proudový ayat~m 50 Hz, který spojuje výhodu levněho rozvodu elcktrickě energie stffdavým proudem vysokého na· piti s přednostmi stejnosml:rných sériových elekttomotord, nalezl uplatnl:nf nejen ve Francu, ale i ve Velké Británii, Portugalsku, Turecku, a i v Kongu a v Indii. 'Rozšifuje ae tU v Bulharsku a Maďarsku a v Sovl:tsk~m svazu, kde elektrizace probJhA zvli§ť rychlým tempem: tam do roku 1970 bude elektrizovino 20 000 km železničních uaú. RovnH v naši republice se bude v přUúch letech pokračovat v elektrizaci timto systémem. Na fadu přijdou nejprve uatl: Kolin -Havllčkóv Brod-Jihlava a HavUčkdv Brod-Brno. Existence dvou zikladnlch proudových systémů v elektrizovaně sfti našich drah přinese řadu dallfch úkolťl, které bude nutno
I. PrancouuU Jpltronori lokom~ llva pro Jednofibov1 et.Hdayj proudovl •)'•l'm 25 kV. 60 lb. J•Jl riba Je 84 Mp, hodlnovf v#kon 6280 k a nef"W)'ill rychlost 160 km/bod. Tento typ, oneien:t DB 16 000, I• od roku 1958 v provo1:u na tredcb francouzů.jch drah. 2. Tnk~nl elektromotor lokomotlvy
ee t6 ono.
8. Blok dvou lpltron6, pfipra•enf k mont,11 do lokomoci"„ BB 16 000. 4. ModernJ' l1nJ1ronori lokomotiva sovltakfch drah, Jelll bodlnovf 11fkon I• 6900 k. T•to mohutnA lcstbúipravovA lokomotiva I• v provotu dvou typech Jllfc{cb se od Hbe vahou a rycb. Joad. Pro osobní dopravu mA ncJV)"i.ll rychlCN"t 160 km/hod ,, pro nAkladnJ dopravu 100 km/hod. :1. CnkoslovcnsU lokomotlva fedy n 479,0 na atfídavf proud.
v•
6. Blcktrlck.A lokomotiva vybevcnA khmill:ovfml u•mtr6ovefl. Patff do skupiny ttv. vfccproudovjcb lokomotiv, neboť Je schopna provoni Jak ne tredch clck1:rb:o11enfch •yHémem 25 kV, 51'1 Ha, tak na trallch 15 kV, l6 1 / 1 Ha. A. Podvozek sovfnki; lokomotivy N 60, kteri Je na berevn~ dvoustranl ~ 1 - r'm podvod;u, I - traki!nl elek· tromotor, S - pndnlcc, 4 - hned dvoJkoU, 5 - lollskovA •kfíA, O- oz.ubenf pfcvod
m- _,.....,.pro
„............ a.........,.
I . lloktrlcltf -...1 trůf•idl • 2.-ori-ka - 1. 11-ldlfmotor poho• ndudlorillo kompr-. 4. Y1-Yf · - - - S. U - l l o - - 7. A"'4• I. lhuntoncl uyb& trůfllldl-or6 - t. W.111Jtnlrfnldloitll- ll. T...-rmitor ll . llluplnoYfphplool - 12. litlltFlcH llotorle - IJ. Y...,.litor pro dlluool traa„ lormiC..alr'lllflllcltol-.. - 14. Hle••IYJploof - 11. Hlavolndudlojom 16. SWNf -1 7. -•n6lpl'illlo - 11. llom,,_r tlekorillo ndlidlu pro ovlWol . - - 19. llok dlladlclho uflnol usmfrllo..io - 21. Yypllllf trakfold11lolrtro·
„ ..... .
pro
11. lafl11nl vlakov,ho zabu.P!;{ov&le - 12. Ni.Ylttnl opakoval na 1tanovlltl 1trojvedoucfho - 2J. Štltek proti oslnlnf - 14. Re1iltnlnl
DAVÝ PROUD N 60
rychlomir - 1!. '1iltrojovi deska - 26. Brxda - 27. PPlstrojovi d1tka li. Aldlcf kontrolor - 19. Haslcf uPltenl - 30. Místo stroJvtdouclho 31. !l1ktrlck' vytiplnf kabiny stroJvadoudho - ll. Stropnf svftldlo
orli a usmlrfto·
o kompresoru untovacl styka& Tranlfonnitor ...
o chlazen( trans· vn( nduchoJem chu pro ovlidiol
ltlnlch •ltktro·
27
28
29
30
31
~ &I
-:S
t pPed1tuuH Jednu •• d.kladnfch 1lohk automatlHc•, kt9r' anam•n6 kvalltatlYnl Tyfll 1tu,,-fl t•chnlky Plunf a pr6u. Proto chc:am• y 1tlkollka tl6ndch naf• ftan"• lnformoYat, Jak H konkr'1:nl automatlaaca na 01&ku Ylda
~ ~::~.':„~":~::,~ ":t~:tr..~·: !.°!:~~~~ ~:,~~~:L'i!~ ":tt:;:'~1!.'::.r:::, 1'„:::~: > 0 0
mlll6n0 korun. Pornihall nim vlak v nall pricl, proto mu1lm• JaJlch llnnottl poro• sumit, abrchom Jich mohli co n•Jvlc• vyutlvat.
sa~~ř:O'~h:~~~e Je "~:~:f ~~}~
o který Je nad1'uen zbývajfcfm ú· -. kladnlm &tem. ~ldl a kontroluje ,..j Jejich llnnost tlm, fe Jim divi pr!! kary podle :upamatovaného pro1ramu nebo podle pl'fm6ho úsahu ~lovlka v kterémkoliv stadiu výp~tu. Jednotllv6 ztkladnl "•ti, kter6 Jsou s 1'1dl~em propojeny soustavou elektronlckých obvodO a JI· ných prvkO, mohou dostat od 1'adlle rllzn6 pl'lkazy ve formi elektroma1netlckých sl1nilň: Vstupnl zaPlzenr (l) - snfmi pro1ram a podle niho ~fselné ůdaJe, s nlmlf se výpočet uskutečňuje, p1'f· padni tak6 snlmi Jednotllvi pfsmena nebo textové ůdaje, kter4t pak do-
provize)! tlltin6 výsledky výpoetO nadpisy, vysvitllvkaml apod. Pro1ram a 01tatnl 4daJa •• :aaanama• naJI " rorm• SYl61tnl sou1taY)' otvorCt do dlrn• p61ky n•bo do dlrnfch ltltket, kta,.. pPI prOchodu foto.l•ktrlckfml 1nlmall 1a pravadou V• :1vl61tnf •laktro• ma1natlck• 1l1n&lr. Ty p'•d•tavuJI 1troja, Jll on roauml, li H doroaumfri mni JadnotllYfml li•tf"I a 1 ni pracuJa. V po1ladnt dobl H vyvlJ•JI aaPIHnl, ktari maJI umolnlt, aby 1troJ phmlnll Y• 1vou alaktronlckou tlltln• nebo p1&n• phmo a ll1llca1 to :m:namanf., aby 11 I• umll phtl1t Jako Zlovlk,
'al
'•l
Pamif (3) sloufl k ulofenl programu a Jeho npamatovint, pPlpad·
ni vymazáni, k pl'esunu dallfho pracovnfho kroku 'l pro1ramu do h.dlěe, k ulofenl ~lselných I abecednlch ůdaJO, Jejich n'pamatov,nf, pl'rpadni Jejich vymadnl, k pfesunu elselných ódaJll do operafol Jednotky a k ulo-fenl výsledkO zpit do pamitl, k vú.-
Jemným pfesunOm t.lselných 1 abe-
cednfch údaJO mni vnltl'nf I vnijlf pamltf (tM:o vnl!lf pamhl lze nmozhjmi poulit uk' k ulolenl programu), k pl'esuntlm výsledných erselných I ulolllných abecednfch ůdajó k výstupnlm nfrzenlm. Stroje Jsou vidy vybaveny vnltPnl pamltf (la), v nit lze uloflt pro1ram I nikollk tlslc ěfsel; dovede s nimi velmi rychle pracovat a pff„ 1lulný pi'lkat. vykoni u nlkollk desltek mikrosekund (0,00004 vt.). Pro vnltfnf pami( se ufld bud bubnov•, diskov•. ferrltov' nebo Jin' pamitl. Je to ne)nikladniJll ets~ počluee.
~
bav~~~ !~.~~r·~.~ 1~~·c~:): ~· ~fi ~ 0
1
0
se di uloflt nlkollk set tlslc I ml· 116n0 !!sel; Je pomaleJll nef vnltlnl paml( a pracuje rychlosd „poun" ,§ nikolika desítek mlllsekund (na p1'. c 0,04 Yt,). Pro tento druh pamltl se uffvi ma1netlcki púka nebo ma1· _ netlcký film.
ZÁKLADNi ČÁSTI SAMOČINNÉHO POČÍTAČE A JEJICH VZÁJEMNÉ SPOJENI
j
ili:IS1NI ZAJIMAV'f'CH rAO•ůHO Cf ~A ,_.
Liubo Štlplovó: INFORMACE PRO APIS Vld•ckofantaulckf ,Plblh J•th1oho ln·a„t61u " novlnovfch Yf•tlitclch (Pokralod.nl
l. l)
:i
TÝDENh( PflO TIORETICKO-
"
PllAKTICK. OT.4%KY 2611
VfTVA„Nf. PRACE
V Nlakfch Tatrich . Mii, Jalln•k z Lovo1lc odpovídi l•dnodul•. 11• tprbnl: v•doucl pionýrCI upomnlil na ukfiv•nl Hmsk•ho povrchu - vthl•d pPu l'rallvou na Vy10k6 Ti.cry by odpovfdal vfpoltu jan kdyby hory ni.ly na c.om•trlck6 rovlnl 1 n• na z•mlkoull, ltPlda"'1 proucl prochhl kondanútortm, 1l• •l•ktrony l•ho dl•l•ktrik•m na pile K. Schn•lder, c•m•ndP ... Štramberka kon1jf jen kyVldlovf pohyb mHI d•1kaml obou kondenz:átoríi 1pojených pP.1 11.rovku. Tato odpovld' l• v pod1t1tl 1prbni, protofe mn i kond•ndtory vaniifj indukoVlný proud, úvislf n1 kapadtl kond1ndtorCI 1 km lto&u proudu. - I
toto panuu, ktu• J• hanbou naleho 17, •tol•d. Vftvarnf (I?) aklaktlv Arem . (li) Gv•tava Tlclinka dokiul nou epldlamalbou „Adorace APISI", tlmto arOdnfm homaalilnlm mon1tram, promltataln#m al do flHt.vOrn• Yellko1tl :n x I' km, Je „ jidro pudla" axperlmant:ilnf chudoby dnaJnlho mallhtv( •• taji v n.do1tatku myilankowiho vyd.lani toho khriho ttmau1 . lnadilatadymarnllakima-hlc flhodu1 , h l e 1alta -na1lovodopranlca " aiplavl planfch l•ramlid I traalkomltkfch biatrachomyomac.hll, Na Jadn• 1tranl „tiuk• Yf•tfalky - na druh4 tllkop6dn4 pflumno1t. A upro1thd toho daho !Mni Ticiinkovo 01tud,.. paneau, &atllen• nedo1tatky obou tlchto knlnoatl, bez neJmenll erudice z.neullvallcl vfra.z.ovfch pro•tPeclkO mlnulo1tl, vfplod ubr.dlf v bahni tndlclonalhmu, ve kte,..m H pohodlnl zahnladlll tak letnl na~I vftvarnf copaPI. X reprodukce v jednom & pPedellfch llHI udlli •I h.en.r jiltl neJlepll pPed· 1tavu o tom, le Tlclinkovo paneau „Adorace Af"ISI" Je 1kutelnfm krachem. -llk
Ve 1lo'Van1k•m la1oplH byla chyba , odpovldi J. lhrtol, nud. z Kolina. Velmi l•dovatY I• kyanovodlk - HCN , PPI kopan• mU! dvl vt•"ny 1toupal a dvl vttPlny pa.dal, pfi pidu vykonal drihu
:r;ui:;·1k:•m~.!.' .a~:.~,n~.~:·v;;:;•~!;
20 m•trO, jak polfd J, TruHn a Prahy 1.
Ukahkf teplomlr, J, VI.nik a Brna pile, li 1toupec rtuti I• valml 6akt; aby bylo rtu( junl vidh, tvoPI pf•dnf Un trubic• vla.nnl plochou folku, kt•rou vidima z urlit6 polohy jako prout.k rtuti. S.mlnka hoffica byla osvltlorin1 l•n Clzkfm otvorem v tmav•m krytu, mrnr Ot. Mylkov1kf a Tfablf•. 11
Van1:!::~.·u::. s°v-:/ v 'i(~~licic~~nr
L.
-A. EKOLOGIE - DYNAMIKA, C. LOGIKA, - OPTIKA, I!. TECHNIKA - NOETIKA.
~: l~~~~A--~~T~~Ki: ~'~tE~~~~:
NIKA: TIKA,
t. ANALYTIKA, 17. AElt.ONAU·
Odmlny a l. 24 do1tall: V, Porubovi.
J~r~'~h~la 1 ~ Ea~bi!~~v~~.ov~r:a!:r':,:id:
Prahy ; J. NovyHdlik z Ostr•vy J; Zd. Sobotka z Dai!lc; Jar, Vitek a B1t•lov1 : Zd. Slanina Uk 9. b 1. Brna: J. Knk z Popradu; Jtr. V1Hk a Bfidllln•. 1:
uvbt na pravou mlru, ačkoliv ncpo'"hybujcmc, k ni• natc čtcniflty pochopil)' 1pr1hnt . Anketa A STROJB" tdila problém vkobe-cnf, probllm pomtru dhf ke strojOm jako raltový, Za"mlfcnl na APISB vz niklo ncdopatfcnlm . Do nhvu a tntu l: 16nku na!I redaktorky „Nechte
„oan
maličkých ptijlti k APJSU " ie vloudila jami tilkov6 chyba. Sprivnt rntl titul zntr
„k ROZPISŮM" (tj, ROZumntm Pot:etnt l.níorma~nJm StrofOm). Ndc redakce od 111mtho uUtku zut.hala nizor, 1c ke ttroji t)'pu APISB malt dh i ncpattl a bylo by nczodpovtdnt Jakfmltoli v zpt\aobvn
att>m
l!f
~;,·:~:1.~~:t„~ :~:~:~:;;:::r1:~:h';:::;~
Anita louk•nko•i
PbPfK A STROJE Nech, Pepičku, stroje, nejsou přece tvoje, dhnel do nich nelikovnl a zlo hotovo je.
POM
• Kontakt.ni lol:ky (n..,Jdlteln• brfl•) i:hotovujl a prlzpOsobujl v Optick6 laboruoPI, Brno, tf, Obr6nc0 '"Iru l:. 6, aa pfftomnostl odbornlkCI. J• nubytn6 d•nnl do<.hbka po dobu nutnou pro zhotov•nl a pfiap6sob•nl koncaktnlch f:ohk a ucvlbnl ui!lvat•I• v pouUvinr - Hl 4-6 dnO, CanajMtn• konraktnl fotky J• ul 400.- Kb,
'\ \ (
~
-'li-~
'--
lolky, dokon116ho ucvl&nl uflvn•I• a druky po dobu 12 ml1fcO. Mradf-11 kontaktní loi!ky n6rodnl po!lltlnf, vylidaJt• 11 u pPr1luJn6ho OÚNZ „ Pouk.a n• brfl• a optlck6 pomOcky'' na formulUI 1!11. 281. L1bor1toP pPillmi nivltlvy l•n po phdchoalm ohl.U..nr úi•rno • pltamo6m •i•dnl.nl • optickou labon.torf. Po dobu 1)1dnan6ho pobytu v Brni ubytuJt• H u an6m)!ch n•bo v ni· kt•r6m z.dejJ/m ubytovacím urlt.enl podla vlutnlho vfblru. - NaJbllUI molnt nútupnl ttnnln •dllf pouu KÚNZ -Oplldc.6 labo· ratoP olnl kliniky, tP. Obrinc:ó mlru 6,
• KC.plm Oplnt rolnlk &.topllu „Krlclla v1Ht1" 1962. Joa:ef Plaler, Varlavakj. 2t, •rat11la'Va.
Hled si radii hraček, tu mil plkný vl•čck, ten nikomu ncubUži jako APISACBK.
• Prodim fotoaparity OPEMA I, l•lar F : 3,5, i!uy 1/ 25 -1/SOO na klnomm 35 mm 1 braJnou (450) a VOIGTL.l.NDU '>< 6 cm, f: 6,3 (lSO). J, Ko1Uk 1 Hu-ta P• Jll&imburk.
••a.
VTM
93
li
PRIPRAYKA
objevitelů " li.I
t-
j
%
t u
!
Dne• uY..:leme do pr'OYOtU n•ll domic:I laborat:o•, kt.rou Jsme si taHdlll podle nbodu y mlnui.m U•I• VTH. Phmfinlme Ji Y domlel rafinerii chemic.kfch lit•k. Provedeme pf~iitlnl ch„7'ikilil v laboratornlm ml• Pitku metodami, kterých welml !ano poullri. chemlckf ~r:k';:~i .r:~l=~~:.•raci llttf
DESTILACE
Zahrlvime·ll kapalinu, měnf se v piry, které p,i ochlazen I opět zkapalflujl (kondenzují) v kapallnu mnohem člstJf, nef byla kapalina pOvodnf. Nečistoty obsafen' v kapalině bud nedestiluji vObec, nebo af prl vyšli teplotě . T'to opencl ffkame d es t 11 a c e. Destilace se pouflvi Jednak k pi'.ečišfovánl kapalných bitek, jednak k rodělent směsi kapalin o rozd/lném bodu varu. V chemlck6 laboratofl se pouflvi d~stllačnlch pffstroJO s chla~m nl:r.ných konstrukci, 1 nich! nejčastějli pouliti má Liebigův chladič (obr. 1). Velmi jednoduchý destllačnl prfstroj sl můfeme sestavit sami (obr. 2) v nall laboratofl. JEDNODUCHé DESTILAČNI ZAAIZENf
KRYSTALIZACE
Ponecháme-li nasycený roztok
něJak4:
l!tky v klidu,
~~u~~~=t~á~:~l:d~':a~~e~~j:~n~;:t~~~~št~v~ ~!y~~~:c~~ 1
% Protofe vitšlna nečistot tOsth! pfl tlito operaci ve U xbyll: kapallni (tz.v. matečný louh), jsou krystaly vldy tistšr ne! pLtvodnl látka. Jako ro1poultidla se poullvi ~ nejěastiJI pro anorganlck4 látky vody, pro organické JC.tt látky alkoholu, 6teru nebo bentolu. ,u Krystallucl mOfeme prov4:st rOxným zpOsobem . Provedeme-li krystallncl ochluenfm ronoku, nasycen,ho danou litkou pr! vyHi teplati, :dskl.me skoro okamflti drobn' krystalky v mnobtvl, kter6 odpovldá rozdfl..i rozpustnosti za tepla a u chladu. Tento zpOsob krystallrace se. nazývá r u Jen i krystalluce. Pouffvá se ji vel ml často , neboť je rychli a krystaly pfl nf vznikl' jsou vel ml čist,. Jiný zpllsob je tzv. v o In i krystalizace. P~i voln' krystalizaci necháváme roztok látky, nasycený p~I normilnf teplot~ . volně stit po delšl dobu , Docházf k pozvoln,mu odpafováni rozpoultidla a v důsledku toho k vyloučeni látky v po:lobě velkých pravidelných krystalO. kter6 se vlak svou čistotou nevyrovnajl krystalům, tlskanjm ruhnou krystallnct. Takové ooxvolné krystalltačnf poct,ody problhaji i v pi'frodě po velmi dlouhou fadu let: vznlkajl tak krystaly neobyčejné velikosti, napf. krystaly ki'llťálu (čir,ho k1emene), váUci tunu i vice , kostky kamenné soli o objemu krychlového metru apod.
ž
'oku• l, 4 V kidinc• ro1:puulm• •• 100 ml vody lf I kuch1lbk' toll (NaCl) . flo1:poultln f providlme za varu, abychom zf•kall na· •1cenf roztok (pPI 100 "C H rozpoultl v. 100 ml 'lody :U I kuchyt'itk6 toll). Horkf lirý roztok potom pr1.tdc• ochladlm• pod vodovodem proudam •tuden6 vody, PPI ochla-iovinl •• 1
1
1
:,::~::::::.~:~~~~0~:~~~!1~~ta1 :~:~~~~:. :1: ~:t ·;:-ti~~·
litky, nebo( privl tollk tinl ro11.dll roz.p1.tttnoUI chlorldu tod-
C ::~;c::~~:•r:;~~~ ~"of:Jn•t•i~c~:~1!:0~::!:.•~~r:=~:~:=-~ Z teln6ho louhu do 11.tcha zhkim• zpi:t toto mnoltt'\'f 1011 .
>
PokU1 l . S
~ mo:ro~O ,i:'.111:i°~~r:n ~:~~~~ P~~dS~~):.~~Íon~h:,0;:~~·;~~
~ ro11..po1.tltl (rozpoultlnl 1.trychluJem• mlchinfm 1klenlno1.t tylinkou). T•kto zf•kanf na11cenf ro11.tok 11.b•vfm• -dech neroz• ,H pUltnfch nellttot flltru;I pflet papfrovf filtr, a llrf roztok C ifmim• do •kl•nln6 kryrt:allz•(nl mltky (po1.t.llJ•m• porc:•I•nov' mi•kf n•bo kMtlnky) . Pf•d -inelilti:nlm chrlnlm• ro11..tok tlm, I• pokryjeme mlsku dlrkovanfm filtralnlm ~plrem, D. l'otom nec:h•m• nHycenj roztok v klidu kryttallz.ovat. Čim pomalejll i• pPlroz.•n• odpafovinl • Um Je ner1.tlenlJll, dm vid! a pravld•lnlJll krr•ta.ly zhkim• (otfuy k•p•llny a mlchinf ft'l•otll rulivl na tvorbu v•lkfch kr11talO). ro ukonlen• kry1U.liHd (trvi t"fden I d61e) vylm•m• pomoc:! plnu~ kry1-
JI
~
f i:~~yzpr;;•;~~h~~::!~.:I ~;~7t:~~·..,!~!k:;~ t=~bz::;~;:co:=
IL
1
odpafllo ro11.poultldla bihem kryst1ll:r:ace .
Pl'ISTflOJ P'RO SU•LlHACI ,_
Do dutllalnl bal\ky dim• vod1.t, ktero1.t J•m• pPHem obar'llli nlkoll· ka kapkami lnkouttu. Do bal\ky vhod lm• p6r •kle• nlnfch Hf•p6 (b"-nl utal•n,mu varu kapaliny, kt•rf m61• mlt .._. nhledek prHkn1.ttl b•ftk1) a u1U.vlm• prlttroJ. Potom bar.ku zahflvlm• PP•• az.b••tovou 11ťku lihovfm n•bo plynoYfm k•h•nem . Kdyt kapalloa poln• vf'lt, upravfm• d•lll nahrlrinl tak, aby•• piry Hatil)' kond•n11.ovat, V pfedlo1.• JI mim• ll1tou d„tllovano1.t vod1.t, kteri je pro1ta lnkounu I mlnuilnlch litak, J•I hou obnlen'f v obrl•Jn' vod I. su•LIHACE
Vtit4ina pevných látek pfl uhfldnl minf sv' pevn' skup•nstvl nejprve v kapalné (pfi dosaleni bodu tf.ni) a dále ve skupenstvl plynné (pfi dosaienl bodu varu z:ahflvan6 látky). Jsou vlak tak' takov6 pevné látky, kter6 pf! uhflvinl p'.echb.ejl pfrmo ve skupenstvl plynn6. Tento jev se nazývt s u b 11 m a c e . Schopnosti někte · rých litek sublimovat se vyuflvá k jejich odd~lovinl od látek nesubllmujlclch . V labor,~ornlm měfitku se providl sublimace v jednoduché aparatufe, kterou sl mllfeme snadno sestavit podle obr. 2. Pokut l. 7 Na tM11olku p1uuvlma pilkovou lb•I\ (po1loulf 11im pi•~ chovka, J•Jlf dno pokrtJ•m• vruvou •ucMho phku) • n• ni 1uchou kidlnk1.t 'malfm mnobtvlm n•ftaleftu (koupit• v dro1arll). Kidlnku ukryjeme vypoukltm hodinovým •klem H ttt1denou vodou a poavolna :z.ahPlv•m• phkovou lizeft . Pirf naft:al•n1.t H u1a11.uJI na vnltPnl plol• hodlnov,ho tkla v podoba kri1nfch kryttalkO, 11..atlmco n.Ziatoty ztl1tAvaJI na dni ki· dlnky. Poptanfm :ir.p61obem al mOlem• pPel'l1tlt vlec:hny anor1a· nick' I or1anlck6 litky, kt•r• n vyanal1.tll 1ublimalnl tchopnoul.
KONTROLNi OTÁZKA l. 3· Napište, 1akym zpusobem budete přetistovat tyto chem1cke latl
~
--------
Pro VT M píle Petr Karhan, tajemník městské skupiny potápf.n l pfi Svazarmu v Praae.
SPORTOYNf POTÁPfNf
I
Proč kurs potáp!ní [td v zimě? Proto, že kdyby ntkdo chtěl zkoušet čist odstavce a luied se podle návodu poti\pět, mohlo by to s ním třeba špatně dopadnout. Teď v i.imě to aspoň nikdo zkoušet nebude. Účel tohoto kursu je ovšem uocbu jiný: seznámit vás s úm, co to vůbec sponovni potápěoJ je (patři mezí nejmladší sportovní odvěTvJ), kdo se mu může vlnovat , jak vypadli výcvik. Komu se po přečtenl kursu za- . libf, bude dobře teoreticky připraven a může se přihlásit u nl:ktcré organizace Svua.rmu k řádnému výcviku. Protože - a řekněme si to hned na začátku hlavní a neporušitelná dsada všech potápěčů je: Nepotápěj se nikdy sám!
jcdnotliv~
Pot'p~t
se m6fe každý
Ovšem pokud splňuje tli podmínky : musí umft plavat, musj být bezvadné zdráv a musl být starší než čtrnáct let. Zdravotnf stav prokáže osvědčením o lékařst~ prohlidce, při níž se klade zvláltnl důraz na srdečnJ činnost, krevni oběh, plíce a horní cesty dýcbad, bezvadný stav uši a psychologickou rovnováhu . Plaveckě umw.i se prověřuje malou zkouškou ve vodě. Sportovní potápění je u nás organizováno ve vodáckých sekcích Svazarmu. Kluby pot4pěčů jsou dnes prakůcky v kdd~m vétšim mistč. V kaf.dém z těch-
to klubů té rádi přijmou. Jako členu klubu ti bude umožněn důkladný a zajímavý výcvik, který je prakticky zdarma. Přednost při přijlmání do potápěčských klubů mají členově Svazarmut k.teti prošli u1 zálůadnlm vodáckým výcvikem. Jak
vypadá výcvik
Je rozdělen do tří výcvikových stupňů - A, B, C. Stupeň A je potápěnJ se základ.nim.i pomůckami ploutvemi, maskou a dýchací trubici. Je to vlastně potápěnl bczptfstrojov~ se zadrženým dechem. Výcvilt B cvič! potápěnJ s přl srroji. Je určen pro absolventy výcviku A. Organizovaný výcvik pro uupeň A i B je z bezpečnostních dQ.vodll povinný. Stupeň r práce pod vodou - ziskAvá nositel nupn~ 8 po odpovfdajtdm tréninku a praxi. Pro lcaidý vfcvikový srupeň jsou zvl!§( vyškolen.i insuuktoti, kteří vedou výcvik podle osnov. Tebe Bude především zajímat výcvik A, a proto se jeho nejdů.ležicěj!Im..i zásadami bude zabfvat náš Malý kurs. Než se poprvě dostaneš do vody, musiš poznat tadu teoretických pouček . Jejich znalost ti umožní předcházet ne-bezpečí, která s potápěnim souvisejl. Pak pro tebe bude potápění tak bezpeč né, jako málokterý sport. Sezném.iš se také s historil potápění, poznáš význam potápěn f pro ná.rodni hospodtřstvf a obranu státu. Naučlš se jezdit na lodi, vázat uzly, zachraňovat ronoucf a celou řadu dalších zajimavosti, bez nich! se při potáp~rú tlž.ko obejdeš. Ze samotného potáp~ni potom se dozviš o změ nách objemll plynů, jak hluboko se můžeš zanořit se zadrženým dechem, proč se s dýchací trubici dýchá jenom na hladině, ltdy vzniká otrava k:ysličnJkem uhličitým a mnoho dalšiho.
Výstroj
pot,pěl!e
Pfedevšim je ro maska. Dovoluje potápěči vidět pod vodou tak jako na suchu. Voda má toůž jiný lom sv~tla než vzduch. to znamená, že světelný paprsek vniká do oka ve vodě pod jiným úhlem než na vzduchu. Oko je však přizpóso beno pouze pro pozorování v o~dušl pod vodou nezaostfl, takže pozorovaný předmět vid!me rozmazaně. PomMeme si tfm, že i pod vodou pozorujeme přes vzduchový polštál, který je ve vodot&né masce. Lom paprslro ve vodě se pak projeví jen úm, že pozorovanY pfedmčt v_idime blíže a větU. Vodotěsností masky jsou zároveň chráněny oči před škodlivými a driždivými ~činky vody. Snad jsi čed o tom, že rybáři a lovci pc.rci v některých při.mořských k:rajJch používaji misto masek pouze vodotěsné brfle. Ty se dodávají i k některým dýchacím přístrojům . N ebodl se však pro většl hloubky, kde stoupá tlak vody, ale tlak vzduchu v brýlich se nemění. Tento rozdU pak způsobuje značné bolesti a otlaky. Maska, která kr}rje spolu s očima i nos, tuto nevf bodu nemá nosem přifouknd potic-bné mno1srvf vzduchu a tak tlaky vyrovnáš. Kromě toho je pnllor masky z jednoho kusu a tim je zaručena přesnost obrazu. Maska má být pfedevšim co nejpohodlnější, přitom dost tuhA, a nesmí mač.kat ani při dJouhlm nošeni . VYhled musí bý[ co největšf při co nejmenšlm vn.idnfm prostoru. Sklo musí být nerozbitné - bezpečnosmi. Jeho střepy nemají osué hrany. Pfesto divcj vždy pozor, aby se sklo nerozbilo - obzvlášť v bazénu (u.klizen! pffpadných stiepll je samozřejmosti I). Masky se vyrábčjJ v mnoha druzích, tvarech a znač.Uch. Nevhodné jsou
masky přes celý- oblH!ej, s vestavěnou dýchací trubici s ventilkem na konci. Jeden z ncjvhodnějšich rypll je na obr. 1Taco maska je velice pohodlné, má malý prostor, vjbornf výhled a oavic má na spodnJ straně vytvarované jamky, jimiž je možn~ stisknout zvenku nos a r.lm silo~ pomoci vyrovnává.ni tlaku v uších. Ploutve umožňuji potápěči pomc!:ro~ rychlý pohyb vpřed pouze pracf nohou. Ruce plovouclho potáp~c zóstivaji volné pro ptáci. Nejvhodn~jšJ je ploutev s pom~mf tuhfm Listem a pohodJnou měkkou botkou. List ploutve má být pokud motno odkloněn od roviny chodidla, aby se noha příliš neunavila. Ně:kter~ ploutve, vyrobené z vysoce kvalitní gumy s malou specifickou vahou, ve vod~ neparrně: plavou. Tuhost ploutlg b kl muka CreuiPínocduo, kt•rou pout:IYajf potlipW:l v NO•
ve musf odpovídat stupni trě.ninku . Pro začátek vystačíš s ploutvemi, které: jsou běžně k dostání v prodeji. Dýchaci trubice je obyčejo4 uubice z duralu nebo novoduru, zahnutá do tvaru U s jedním ramenem k:ratšlm, opatřeným náustkem pro pohodlnějši držení v ústech . Vnitřní prllmét má být mezi 14 - 18 mm, délka delšlho ramene ne více než 30 cm. Větší déllcy není zapotfcbíi protože trubice mA pouze jedt.n účel: umožnit potápěči nepřerušené pozorováni iivota pod vodou, aniž by musel zdvihat hlavu lt nádechu. Nahrazovat dýchaci pftstroj dlouhou dýchaci trnbicl nemá význam. Takovf pokus mMe skončit i smrtelně! Clověk je schopen dýchat pou:zc ve velmi malém tlakovém rozmezj . Pli nadechováni dýcbad uubid z hloubky 0,5 m musí již pilce pfemihat značnou silu vodního přetlaku na hrudnlk. Pfi dýchání v ješti větší hloubce bud nejsou dýchad svaly v\ibec schopny nápor tlaku vody na hrudník překonat, anebo při velice usilovném nádechu dojde k •výšenl tlaku lcrve v srdci a k porušení srdeční činnost;i . Tedy s dYchad trubici dýchej pouze ti-sně pod hladinou! lzolaěni oblek může být s u c h ý, vyrobený z nepromokavé tkaniny nebo gumy, naprosto vodotěsný . Vlast.OJ izolaci u suchého obleku obstarává silná vrstva provzdušněného vlněného prádla. Suché obleky tDlljl řadu nevýhod, vyplyvajfdch ze stlačitelnosů pljn6.. Se zvět lujfd se hloubkou stále vice sviraji a omezuji pohyb. Zp\asobujJ vysáůny a podlitiny. Mnohem vbodnějšl pro sportovní poúpěnJ je m o k r Y o b l e k, vyrobený z poréznfho materiá.l u, siJného • 3 až 8 mm. Neni vodotěsný . Musí ale tbnt lnout k 1au. Při potápfol vnilme mezi t~o a spodní stranu oděvu tenká
vrstvička vody. K j.ejlmu·zahiáá je Za~ potfebi nepatrného množství tepJa; jeliko! tato ohiátá vrstvička vody potom už jen velmi málo cirkuluje, je zuáta tepla pomčmE ma16. Vlastní izolaci obstarává u mokrého obleku pěnový materilil. V mokrém obleku se potáptč dtJ jako ve druh~ k:óži - nezávisle na hloubce. Nejideálnějšlm izolačním oble-kcm pro sportovní potápěče vóbec je mokrý oblek vyrobený z neoprenu umělé gumy. Je velice pevný, pruiny, prakticky nevsakuje vodu a odolává s.fu~ nečnímu zářerll a mastnoúm. Opasky se zátfli: Při používáni izolačnkh oděvU a při potápění v moři
roste vztlak potápěče. Rovnováhy se do-sthnc vyvážen.lm olovněnými zátěžemi, které jsou upevněny na opasku. jeho zaplninf musi dovolit uvolněni jcdn.lm pohybem jedné ruky. Dalli části výstroje, jak.o hloubkoměr, hodinky, kompas a jiná zaHzení poznáš podrobně během pffsuojové.ho výcviku, právě jako samotné dýchad přistroje. Sponovní potápěči použfvajf dýchací přfauoje s otcvřeo·ým okruhem na stlačený vzduch. SeatAvaji z vysokotlakých labvl se úsobou vzduchu stlače n6ho na 150atmosfér, z plicni automatiky 'atnc s hadicemi, která automaticky„ dodávil k dfchánl vzduch s potfeboým tlakem) nosnfch popruhů a IJolm pflpadně
nosiče .
Krom~ přistroj ů s otevřeným okruhem
existují přistroje s uzavte.ným okruhem
na kyslik. Vzhledem k množství nebezpečí, s nimiž je provoz těchto dýchacích přístrojó spjat, nejsou pfi b!žném výcvi-
ku ve Svazarmu pouifvány. V'ba, tlak, atmosféra, pfetlak Ještě
dfive, než se poprvé podíváš pod vodu, mus1š si zopakovat trochu fyziku a tělovědu .
Na povrchu naši planety jsme neustále vystaveni tlaku vzduchu v atmosféře. Na každý cm1 působi sloupec vzduchu váhou lj033 kp (dle staré termiriologie 1,033 kg). Tomuto tlaku řik.áme tlak barometrický~ Šiří se všemi směry vzduch tedy tlačí na naše tě.lo zvenku i zevnitf, takže barometrický tlak nepo-ciťujeme . Sestupujeme-li však pod vodní hladinu, působí na naše tHo i ůak: vody. Litr vody vili 1 kp. To je 1000 cm' vody, tedy sloupec o úklad.o~ 1 cm1 a výšce 10 metrů. Na každých 10 m hloubky přibývá tedy tlak 1 kp na 1 cm 1 • Tato veličina se nazývA technick6 atmod'ira.
-.-·- --l---1 %
ml
10m
Při potápěn.t je však naše tělo vystakromě hydrostatického tlaku vody
veno ještě
i barometrickému tlaku vzduchu, který je na hladině . V potápěčské praxi však nepřihližime k baromeuickému tlaku a zajfmá.me se především o tlak vody, který je vlasrc.č p ř e t I a ke m proti stavu na hladině. V hloubce 10 m panuje tedy vlastně: tlak 2 atmosfér (1 at hydrostatického tlaku a 1 acm barometrického tlaku), ve 20 m 3 at (2+ 1) v 90 m 10 at. My však. při potápění uvažujeme jen tlak vody, čili přetlak 1, 2, 9 přetlakových atmosfér. Pro jasnost uvád.Jme: barometrickou atmosféru, tj . průměmY tlak vzduchu 1,033 kp na 1 cms značíme atm, tlak vody označujeme v technických atmosférách 1 kp na 1 cm1, značka at. Váha a rovnováha Voda má měrnou váhu 1, lidské t~o asi 1,03, tedy nepatrné' většJ. Vlivem výtlaku hrudnlku (plic) ve vod! je tao poměrně lehči, takže můžeme flci, že měrná vlha vody se rovná mbné váze tlla. Lidské tělo s dostatečným obsahem vzduchu v plicích proto pluje na hladině, ale potápí se, když vzduch vydechujeme. V hloubce k comu přistoupí okolnost, že zvýšeným tlakem vody se objem vzduchu zmenší a tím mbná váha tHa stoupne.
Objemové zm~ny plyn6 Zoí to snad učeně, ale je to jednoduché. Plyny jsou na rozdíl od kapalin stlačitelné . Kolikrlit \'ZJ'Oste tlak, tolikrát vzroste bustou plynu a jeho měrnoi váha a tolikrát se zmenší jeho objem. V hloubce 10 m , kde je tlak 2 atm, je I litr vzduchu stlačen na polovinu původ· nlbo objemu. Zaujímá 0,5 litru vodnlho obsahu. Jeho hustota je dvakdt většl (jak to ukazuje tabulka). ( Pokral0'1áni při/t i)
1
Operaent Jednotka ( 4) obstt· riv1 výpočetnl open.ce (sčldnl, odlit.inf. násobeni a df:lenf) a roxhodovacl (logické) operace, jimi! se roz-
] ~l~ 8ja~~e~~1:faj~~ 1 n~:C,~~; :; -3 výpolet ukončit. · I Oba druhy tichto operad pro->- bfhajl ve zvliltnfch elektronických obvodech.
g ~
Vfstupnl zarlzenl (5) tiskne výsledné t'Jdaf• ve form6 tabulek,
0
z dokladO, sesuv s údaji lfselnýml .., I teictovýml; nebo d6ruJ• vý1ledn~ údaje, ptlpadnf: i texty. do df:rr1ých ""' ltltk6 nebo do df:rn6 pisky; tyto
g
údaje se pak otisknou na tabelttoru
nebo na xvliltnl tlskirnf:, aby byly sro:rumlteln6. Li.e Jich uké ufrt podle okolnosd Jako vstupnich údajů pli dalllm výpoetu.
CO DOVEDOU! Samollnn• po.l!ltal• mohou ftapP. yYpollut r01n• kontt:Nkc• •tav•b, •troJ6, let.del, nket, Glohy z oblattl ••tronoml• (dl'ihf met•orO, drullc, kotmlcktc.h lodi aJ.), C.fohy 1 1eoctúl•, 1tatl1tlky, •konomiky. D&lail •• na nich \Pfpolty pltnoncf, .vld•nlnl aJ. z.oblHd -.dmlnl1tntlvy. Spolf·ll u „tihnfml lidi)' li automatldcfml polltadl)' primo 1 vfrobnfm •rou„m, lte 1amollnnfch ~ltalO podlnt k pPlmfmu Jlunl vf· rob)', •1ly61pUn• I poku•1 p>I pfekl1du 1 c:lslch letykO, rozboru hudabnfch li llterir-nfch d&I a dokonce I komponorinl hud.atnlch 1kladab. OblHt Jejich pouliti •• roa.llfuJ• I na r.ienl nrat•1kkfch li talctlckfch vof•n•kfch problfm6 , k do· lcum•nUcl valkfch 1ouborO Informaci atd. I kd1l 1amollnn• pot Itale m1Jf v pod· 1tatfi njch d.kladnfch pit li1tl, Jtou podle 1dho pracovnlho urlanl I pouli· tfch technldcfch pn'k6 konttruklnl ,..eny neJ..6a.nlJllm a.p6•obem i roz. lifnl wybanny Jak poltem, tak I druhem v1tu•nlch a vf•tupnlch 1aPta.a11I, kapacitou I druh•m pamftl apod.; rovni.i rychlott operaci bfri velmi rodl
•
PO STOPÁCH DOPISU -
dokoneenl
na to, že i v ostatn.lcb oborech není bez nadAnJ, nebylo by dal§.f studium pro nij problémem. Lubomir však nechce ani slyšeti Jdeme proto za jeho představeným, inženýrem Jiffm Bochem, vedouclm chemické laboratoře. NenJ to všechno tak jednoduché, ffk4. Je nadaný, nemá však kvalifikaci. Byl dlouho nemocen, je samottf, stranl se lid.J a do lkoly se nechce pfihlúit. Kolikr4t uf s nfm o tom mluvil, ale je to st41e stejné. Školu a zkoušky nechce ani vidEt. Lubomir fiké často: Nevlm proč žiju, nem4m Udnt cil, Udnou životní koncepci ... Samotali, vyhýb4 se lidem, schovává se ve své malé laboratoři a zavirá dveře pfed svEtcm. Jeho práce a plat mu asi stačJ, nežádá nic vJc ... Je to skromnost, životnJ pokora, nebo uražená ješitnost premianta a talentovaného Uka, který utrpEI svůj prvnJ tivotnl ueťtlpl!:cb pr4v~ ve škole?
JAK DAL •.. SkutečnE tento jedenadvacetiletý c.hlapec, nedostudovaný f.ák, nynf pomocný dlloJl;, dává okázale najevo, že mu bylo ukfivd~oo. UzavirA se ve své samot!: a ve své malé domáci laboratoři. Je nedružný a uzavřený, řlké o nEm Karel Kruliš, předseda cclozávodn.iho výboru CSM z but!: KonEv. Rád poradí, je však plachý a otevře se snad jeilinE mezi čtyŤma očima. Vimc o nl!:m, ale jaksi jsme dosud nenašli čas, abychom se mu vEnovali ..• Napravlme to, ale záleff i na nEm. A v tom jsme s pfedsedou CSM zajedno. Spadne-li nEkdo do vody, či jcštE lépe, je-li tam hozen, pak tc jistE snaží dostat co nejdříve na břeh. Jenom litostivci a lidé n4cfiyln1 k svltobolu se dajJ do pláče nad utrpl!:uou „kli.vdouu. Nesnaží se plavat ani se dostat ke bfchu a - top{ se. Je snadné a pohodlné plakat nad uupEnou uncspravedlnosti", vmyslet se do role mučednlka, dát se litovat a nafikat •.. A proto si mysUme, že Lubomir, který mé. talent, m6 újem a trpWvost1 musf najft cestu sém k sobt. Doplnit si vzděláni, aby mohl sloufit lidstvu pln~, podle svých scbopnosú. J c ho skutcčn~ §koda, aby prožil svój život jako pomocnt dčlnik. Pravda, není to nic špatněbo, ale jeho schopnosti nejenže ho opravňujJ, ale dokonce zavazuji k tomu, aby se pokusil dokézat vic. Záleží skutcčol jenom na Lubomiru Sojkovi, pomocn~m dllnfkovi chemické laboratoře huti Koolv v Klada~, jakou cestou 1e rozhodne j{t. Zdali tou pohodloou p~šinkou ublíieo~ho, nebo cestou svých mof.nostf, kted vy1aduic vice pr4ce a 1ebczapfcn1, ale ktcri m4 too.kr~t.ni elf. Vilda Dubský + Lev Sp6ěal
VTM
97
Dech at•lcd ovane katdoročal th.fcc Anclllaa6, ktc1' se uatari na p16.n1 u S•llsbury, Tyči se tu rulny olll.dejlf mobutn4 stavby, au:ý..an' S1onchens•1 padeH.tltunov' sloupy Jsou 1rovaané. do kruhu• pfdrJenudi luimamýml k~dry, vHldnú lest tu.a . A.i doned,vna vUUI lid' pavhtem, te obtl sloupovJ lc d.Ucm druidi\, knHI pabamkfch Keh6, kteH pronlkU do Ap1lle nedlouho pfed poč'tkem naicbo letopal:lu. Videi H vlak obvykle nespokoluU pavhtml • lesendaml. Po mnoha letech b6d6nl • •ykophek, arovn6v6n1m ~•rO tbytk6 pohhbllť, hntffhkfch ttep6 • tkoum6alm •taveb samtcb pflneall stovky d6b116, le se povbtJ o p6vodu mltklch kame:ntl mfU. Svt!DBCTVf SPAl.EmCH KOSTI Z obrizku Je patr-no, ie kamenn' k1'Uhov6 1tavba Je uvnht Jlné.bo knlhu • daleko vlttlm obvodem. To bývat li;dJ'SI pflkop, Jehot vnltfol nr-anl v1.nllr.l val z vykopané. hltny a kamenci obklopoval plochu vice nct devaten6ctlakr-ovou. Archcoto1ové. vldl, opit z n'lezO hrnelhkých 11fepA • othkA u .men v nich, fe kolem roku !300 pfed n. I. ptllll z. evropské. pevniny na ansllckf 01trov pauffl - rolnfct. Kaldf podxlm, kdyt triva profldla, hnaU tito lidé 1v6 st6da na nlkolllL tvWtalch mlst. kde pori.te.11 pfeby· 1etnf dobytek, Tlmlto m.bty byly neJ. pnvdlpodobnlll :z.mlaln' kruhové. ohndy. Kolem roku 2000 pfed n . I. pfekrol:Ua an1llckf kan61 oov6 tlupa pflsclhov•lct\. SmlsUa se 1 putffl a pflq,61obUa kruhovlt6 ohrady Jlné. pocfebl1 obfadnlm shromaWltún oebo chriruťlim. A Jak lid( pfibfvalo, pflbfvalo I kruhových 1hromaldilt. Podél vnltfnlho n6apu p6.vodnJ ohrady v:z.nlkaly 14my, kter-i byly• roce 1949 vykopány na Jednom z. t akových ml•t v Oorchutcru na Temli. 1 ve Stonehen1e byly kdyal obleven)", dokonce Jlf v 17. stoletl Johnem Aubreyem. Nikdy vlak nebyly lcltl J6mY probádány. At nynf1 uU:z.alo H, tc jsou o•plnfay ap6· lenfmi lld1kfml kostml.Pomod ndlo•klivnlho uhllku bylo 11:Jlltfno, tc kosti byly sp61sny a pohfbe.ny kolem roku 11150 pfed n . I., tehdy 1501l let pfeddm, aet vacouplll na ansllckou p6du druidovi. Ale byly Aubrcyovy J6my a vnfJlJ ~P opravdu nefa1artl aul Ston&hen1e? Úvaha badatele odpovld4 kladnl. Jedlnf zpťli.ob, kterým ll•fl národové mohli vy:r:nafh tyto pfesnl kruhy, byl ten. t. cotllldlouh~m temenem kolem koliku :u„ate:nébo do zemf. To by ovlcm nernohll udUat, kdyby Jim v tom pfeUiely kamenné. •ta"Yby, kter6, la.k vldfme na obrixku, Jaou uvnltt ohr-ady. CUi - kamenný vnltfek Stond!.en1e l muael btf: YTiytcn at. po r, 1850 pfed ss. I.
n•
MODR@ KAMRN\ Vlimnlce sl na obr6tku Stonehtn1e dvoJU-Uhu lpltacých monollt4, ozna· tených po1.nán\kou „modré kameny". lJ...U1do ae, fe tento dvolkruh b)•I
druhou st•vbou uvnltf ptlvodnl ohrady • náapem, tedy Stonehcnt• n. Kolem roku 1700 pfcd n. I. pfella do An1Ue tfetf skupin• o„dníktl. Podle Cormy Jejich hrnUhkfch výrobktl byla nazvána lidem "~ncovfch poh'r6.". Tito Udt ul znall kov a •vfmJ lr.ovovl hrocenfml :z.bran~ml sl brzy podrobili 01tatnl obyvatele doby kamenné. v 1.h.e-
mf mezi •nsllckjm karúolcm a Upadnlm pobhlfm Waluu. Tudy "Yedly cesty, po kterých •e "YotUa novf ob)even' ml4 a z.lato z lnb n6.rod6m kontinentu, Proto nov' akuplna obcbodni,6 rychle aboh•tla. Ze. zvlHt· oJbo modriho k&mene - dolerhu kter# pokrýval vrcboldl Prncell)', obriblU a Wllazovall •vi "'1etnlc.U sekerky, neJostfelH I nelpfknlJU v ' ' dobl v Analll. A tak vznW opr6„nl:n# dohad, te M rozhodli pfcnftt b.meny v Prc.c.elly do Stoncbcqe, 80 modrfcb aloupovfch balvan6, z a.lchf lr.ddf v6lll at lut tun, apoultlll po dfevbafch v'-lclcb 1 vrcholku po sritovhjch •vatfcb u Miiford Haven k moll. P•k pflv6zall ltddf Umen na vor z kJ6d a vort,bll podél pobfetl k 1htf BrlstolAvonu. Tam pfemittlU aWad na vor vyroben# z tluntl a poatrkovall ho k bornJmu toku, po aoull vle.kll kam&ny lest mil, z.novu plavili po fece W)'l)'e a po svahu dlouhém dvl mUe
11•
vyt6bll Je kond:nf mla:to urbnf, k dnelo.lmu Stoo.e.h1t1tae. Že se to opravdu tůto ud'-10 pfed 3600 lety, dolr.h.U videi jednů dlezy ul 800 ke ó.lomk6 z. tafcnfcb •loup6 podél poplaované. cesty, Jednak v roce 19á4 Je)i nkonatrukcf, lr.teri ae ujlll prof. Atlůn9-0n a brltakfml studa.tf. I dalH d6bzy vfkop6 Jam a terbiu ve Stonehense svldWy pro to, I• mo-hutnl plskovcovi stavby, dodnn ~ chonné, byly postaveny daleko pozdlJl ad stavba z mo~rfcb bmentl. \\~. KÁ
Dfi
Archeoloalcki ná.leqi protra'&uU,
te po celf. l'i'. a 16. stol, pted a. I. moc I bobata:tvi v6dc6 lidu „:z.voncovfch pob,ro•• prudce roatly. V pohfeblllfch byly vykopány umnfl :z.doben6 bronzové sekerky, nAhrdelniky z Jan1aru
a m odri korále l.zlati lpuky. To svfd· ttlo I o prosperit! zabranJbiJho ob· chodu, protote nálezy nesly atop)' lrati, 1tfedoevrop„;f, qypt1ki a fecki kultury. Zámo!ná rada v6dc6 potfebovala tfeJml dW.toJoý st6nek pro sv• u.1ed6nl,a 1ů. asi roku 1500 pfcd n. I. byla zllbá,en• stavba Stonehense, Jehot ruiny dnes Antlllané obdlvuJf, Aal dvacet mU n• sever na pahorclch Mlllboroua:b vylvoflla pfh-oda mo-hutné. balvany z 1vrdtho p(akovce. Z tkh vybrali lidé „z"Yoncovfch po.. Ur6." 81 ohromnfch kamen(a, na ml•tl Je hrubl otes:all bmennfml palicemi a d.fevlnfml lrJtny. (Kamennl paUce, nlllua.é. v tich mbtech, to do1vfdi!uJl.) Na dfevi:nfcb 1anlch •klidových v61clcb na1touplllae1loupy dalekou ceuu. Prof, Atkhuon odhaduje. le bylo :upotfebl 1500 slatn:9ch mut6, aby .:u pjc a p6l roku pfemlstlll 1khto 81 kameri6 na mf1to sta"Yby. Tam musel I prehlltorll:tl Jnfe:nffl neJdfh• odstranit modri kameny, nalh stfe.d p6vodnlch ohrad a vy:z.natlt menH kruh pro novou stavbu. V nim vyhloubili tfJcet Jam, do kter:S\'ch pracnl pomod tochon\, dfevfnfch Jelen.I a podptt zasadlU pfakovcovf •loupy. Oatauú kamenlcl utfm :dormovall lemni oblouky kamennfcb trim6. Ze tbytktl modrých kameru~ vyroblU i!:epy • :ůdlaby. Stonehensc Ill bylo dokoněeno ul t.400 let pfed n, I. Dokooal6 • umllecky ělst6 stavba musela bft podle odhadu vfdc6 dflem :z.kuleného 1tavbyvedouclho a nlkteri leJI r')'IY pflponúnaly praktiky fed.fch stavl· teJ6, Roku 1935 obJenl opravdu prof. Atldnaoss na ledoom u aloup6 vytaa• oou Jilcovou dýku. Jelit typ Je :m'm polllc z. dUen feckýcb Mykla leatnic1ého a patnicttho 11oletl pfcd nalfm le1opol:te.m. Tak bylo tedy ú.sluhou mnohalctfho vfdeckého b6d6nf odhaleno ta· Jemuvl mlUdch kamen6, kteri dodne. 16UU analtcki turisty •vou ltr'•ou J kou:z.lem vll6.
~
t+ ttt+t I I I I I I
3
I I I
(obr. 1).
~
1
c(
~
úflnkovou konstantou, a i.na.či se pfsmenem h. (obr, 1). 2. Drah elektronll je uř'llté vy-
·; :.:~;;!~h:~~:~n::~:~ ~~~!~:
3. Atom úl'I Jedině tehdy, pl'esk~f·ll elektron 1 dri.hy vzdálenějšl .: (tJ. s vyššl energetlck' hladiny) na. ~ drihu jádru bliBI. Energie vytll'eni >Ul ve formě fotonu Je rovna rozdUu o. obou pohybových energii a vyho-..\
>N
I
(obr. S).
© 4
~•11• děnl 10·17 kvant! Po svém objevitell se kvantum nu.ývi Planckovou
1I
LJ
dtme {excitujeme) nárazem jiné l!útlce nebo zahH.tlm, seskakuji elektrony zpět na původnt mlsta, 1 spektri.lnlm rozborem jejich světla se objeví série čar, odpovidajícl sestup~m elektronů mezi dovolenými drahami. Tímto obrhkem (obr. 4) se potvrzuje nizor o rozlofeni drah elektronO. Zdokonalenim spektrografO se na p?e:snějškh snfmclch ukázalo, le mnohé čiry, af dosud pokládaně u jednoduché, jsou tdvo)ené. To se vykládá ujm~na rotaci elektronu kolem vlastní osy. kterěmu se i'lká. spin. Takéspfn podléh4 kvantovému i.ikonu: u elektronu mOie mft jen dvě hodnot.y, nilvzájem protichtidné
Bohr vyslovil t11 smilr6 pfedpo· klady - postulity: 1. Elektrony mohou obfhat jen na ur~ltých u:iav1ených kruhových drahilch. Polomir drah je takový, fe součin z obvodu dráhy a hybnosti, tj. setrvačn6 hmoty (Me) krá.t rychlon (v) elektronu se rovni cellstv6mu n!sobku elemendrních „porci", neboli kvant energie (h)
:
I
I 121 I
dflve li poxdijl „spadnout" do jidra a vysflat spojité spektru!".
z
I ~ I
I
V minulém llsle Jsme se sezná„ mlli s tzv. klaslck9m modelem atomu. vytvofenim Nielsem Bohrem. NeobyleJnou Intuic( pfedešel Bohr o 11 let objev vlnov6 mechaniky. Opustil z.i. kony klasické mechaniky, podle nll by musely oblha)ld elektrony
Podle tzv. kvantovl! teorie mil ka!di6 děnf v mlkrosvfd p7"erývanou strukturu. Dfnt vystupuje vfdy Jako násobek celých čfsel nejmenllho moiného kvanta děni. Kvantum je neobylejně malé - obsahuje všeho všudy Jen 6,6 x 10·11 erg/s. I k ta.k ma.llimu a lasově nepatrnému aktu, jakým je na.pl'iklad tvednutl olnlho vl~k.a. fe tapotřebf
vuje Pla.nekov~ podmínce: rovná se Planckovy konstanty a kml· tc>ttu (v) vyzářen'ého světla (obr . l) E= h. I' Donutíme-li elektrony k pře. .skok~m. napr. tlm , fe a.tom vzbu:
souěinu
I
Atom vysili tl'I rOzně druhy elektromagnetického láfenr (obr. 6). Je..stlife kmitá celý atom spolu s os~ tat.n,ml -a.torny a molekulami v neuspol'idané.m pohybu, vnlmáme to jako teplo, tj. elektromagnetické viněni s poměrně dlouhYmi vlnami. Zifenl vysílaně pi'! p?eskoku elektronO vnlmáme Jako světlo. Pfl pl'eměnách Jader atomu st4v! se atom zd ro}em pronlkavYch krit· kovlnných piipnkO gamma.
(Pokrolov6nl p111t!)
DÍLNA
NA
KOLENE
Z dmlt6 u.slaných ndůd 'f"J'bnli •polebl • odbomfml po"dd VTM pro clndol strinltu „Otlny na kolen&„ nall ětedH-spolupracovnfcll Vjclav B e za k•• mhtr vfrobn.Lbo vfcvllr..u Odbornibo ui!lllltE •poJ6. Praha - Zdenlk 1C a6k ••lák SPSHG Pflbram Vollkh Kepka, ui!heJ SVVS Pn.ha - Zdena. .A I ba a Svatopluk š u• t e k, láci SP9S J•dovnlc•, okJ'. Blaruko.
o•
Kaldt ...Clpnj ntmtt, u.,.t-jnl"#" rubrl• ca„Ollu na kol•n&",altk6wt. 110 Kl•• :Eullelt• pouu pihodnl. dotud rilkd• nauv•Pajntft6 1>rAc•1 o9'1•J' .a P'•llladr
„
• clddt pl"alnen4i YJllJ(„jama • o 1: o r pfl•ltf•kt 1 liit•r' pi~ Mvrftov11JI ped mlnktm rubriky ,,Oilna na koleni'' ala no1I la "'6'•„Jltlnl, atlskneme " Utti (.-opisu a od!mtnlme obvr.kltrn ho„orif•m. rri • (n•JI .... •t-j04' pit) "*tni 1trulnf nftml ro:uaJunol pr. krotit 20 i"Wak • Pofl1ovacl cena vy• robku n„ml pfatahovat SO Kb a "" pojH cti ft4corM kr„br, nat'I v Jedfto• ch1ch•m ~rtku, nt.I mallJ j• pP•kr••I~ od„lla111 pH•-'•kO ptlplh• do l•w•ho rohu oWlkt oanahnl„ DUna na kol-•:' •wofl adr••lif uw.dt• I 11a pf11phlr.w • bdf.me tt••h, kt•H pili P"'mo awt:ortm dmltQ ,.Diln7 n• kole· ni" o daltl podrobftonl • rady,abr n• upomlnall pttlollt :r.ůmkv fta odpovld • N••1lid•n• rvkophr •• n•w,..ce1f
.,.,..„
• ,JI
HUMOR·HUMOR
100
VTM
li"'
Na kafd'm obleku. šatech, z.vliltf: ~k u tmavých vlnf:ných litek dochbl v mfstech neJvitJlho a neJWtifšlho tfenf k nelidoucfmu lesku. Pfed odstrai'lovinlm lesku z obnošených litek muslme z.bavit odfeni a oblýskant mlsta mastnoty a mecha.nlckých n~istot vyprinfm nebo vydrinfm hadftkem smoleným ve vlafn' vodi s pfldavkem '!pavku. MOfeme ovšem tak' poulit llstlctch pfrpravkO nap~. e1.~u-ll.
lesk odttrai\uJeme ukto: Pflpravlme sl S % vodnl roztok kamence, kterým odstranfme lesk a navíc lfm osvHfme barvu látky. Pl'l člštinl postupuJeme ta.k, fe postlfeni mfsta tamp6nujeme vlafným roztokem ka· mence a n vlhka litku fehlfme pfes mokrou utf:rku do sucha. Nakonec llltlnou l:itku dobfe vykarúčufeme. V pflpadi!, fe Jde o uk sllni oblýskani mlSla, kteri ztratila vlas a úprava kamencem nebyla ůelnná, %1ehka a opatrn~ zdrsňujeme leskli mfsta velmi jemným .smlr· kovým papfrem. Pozorl Snadno se mOle poJkodlt •tarif tkanivo. Po obnoveni vlas neJdffve u sucha a potom u vlhka karúlujeme po smf:ru vluu. Pečliv' provedeni a trpillvost nám nručl, fe obnolen' laty budou bez lesku. Ol!L.ÁTE TO TAK TAK! Ol!LÁTE TO TAK" TAK! Do Hri.lu IMIH• t.o talct takl mohou •••ll•t n6 ptl1plwky ftadPI , lct•tl na nlco •tlpn6"'o pfllll pPI obr•bfínl kovO a dh·
v., le""' I 'm•l•nl -..mtljch hn"Ot, INil•nl, lrt•PI •• skritJla fo..-ulnl wm•JI oh•ntt "e n6 dorn.6.cf dlln•. Kat•i a .,...,.„)„•• ntch MPAdO bude mimo ob„rkl•ho honorUe odmfnh k11I aicou a edbornt tft•.-.tur„,
Ol!L.ÁTE TO TAKt TAK! Oi!LÁTE TO TAKt TAKI
Pouiitl cclofénu je mnoho-strannt:. CclofAnovt: fólie prakticky nepropoušt!jí vzduch, benzin, alkohol, tuky a právě t~chto vlastnottf je široce využito v obalov~ technice a v domicnosti. Jedna vlastnost se vlak u celofénu projevuje neptlznivl:; citlivost k vlhkosti, ať už je to voda, vlhkost ovzduAJ nebo vadni péra. V takovt:ro prostfedf cclof4n bobtn.6 1 mlkne, což m6 pochopitcln! neptlzniv~ n'sledky. ZnecltUvl:nJ celofánu VO.či vlhkosti móf.cme sami velmi lehce provést, a to tlm zpO.sobem, fe celofén pot!hnem.e (ponotenlm) slabou vrstvou rozpušt~ neto vosku v kolodiu. Po odpe.feni rozpustidla (koloide) se utvo:fi prllhledná, pro vodu nepropustná vrstvička, které apolehlivl: zajisti cclofinu odolnost proti vlhkosti. Izolaěoi
roztok: vosk (parafin) 1 g rozpustidlo (kolodium) 100 g Parafín nejdfivc rozpuattme v nédobce ve vodnf Jézni a po odstaven! amich,me 8 rozpustidlem. Pfl pfipravl roztoku pozor na otevPený oheň.! Rozpustidlo i parafín jaou hotlaviny. Blanka Marková, Dudovatel6 39, Plzeň
• i:=.~r::~v~: ::.i::•pf'!'Z:,~:~·e~dravotnl úvad119m.) striůin cbud, V\\GI
o NApoje s obsahem kysllčnlku ubllčlt~ho po odliti spotřebovan~ d6vky oplt u2avfeme korunkovfm nebo jiným vhodným zévirem a poatavlme dnem vzhOru (obr. A) na tmav~m mbtl, pfifem! si domicf ltutilov~ Jist! dokUl vyrobit drAt!n~ nebo jin~ ptlchytlcy nebo pntence, zabra6ujfcf skicenf lahví. V t~to poloze se d~lt uchové - to platf zv!Alt! pro mlneriilnl vody - obsah plynu, dO!e!iey pro cbut a ůčin nost nápoje. • K sprivné výživ! patfi f esteůckj' vzhled. Na to jsou doméd str4v· nfci zv1'.lť citliyj u tvarovaných huspenin, n6kyp6 a pudink.O.. Z tvarovacl formy vyjmeme ztuhlý, vychladlý obsah nejlépe tak, že formu naPfed lehce nahřejeme nad parou (obr. B ) nebo n!kolikerým otfenJm v tepl~ vod! namočeným hadftkcm. Pak na ni položíme podiivaci rallřek nebo podnos, otočimc tak, aby forma spočJvala dnem v2hO.ru na podá~ vadm talfflt.u 1 pevn~ oboji pf.iddfme a lebce protřeseme do uran. TJm se bez poškozeni uvolni obuh z tvarovacJ formy. o K faleln~ demonstraci blahobytu patfl nadm!rn~ pojldAnl !lehan~ 1metany, velmi zničujtcim zpó.aobem p61obfd ne zdravf a taesný vzhled nalicb ten, dltl (a I mnohtch mulO). Hospodám~ a pfesto vzbledov! stejn! ji nahradlme napf. u obllbených sladkých nAkypO bllkovým an!hem. Výrobnl~ postup a časovou odolnost značn! zlepšlme pfidtnlm I k'vov~ lžičky chladn~ pltn~ vody na I bilek p f e d šlchántm a 1 k.évové lžičky v porcclénovt:m kofllku nad parou nebo v b.ork6 vod! zvolna rozpult!n~ho m4ala na 1 bllck po ullchént a zašle.b.éni nepatrn~ho mno!stvl prUkov~ho culr.ru. Ozdobu ze llehan~ho billtu do· plnlme těl t!sn! před pod6v6nlm kompotovým ovocem a n!kolilta l!lě karni sterilovant:bo, tj. vitamíny obsahujJ:ciho tekut6bo ovoce zn. Pribin.k.a; u nAa k nejoblibenijilmu vanilkov6mu n4kypu te nej16pe hodJ dr\lb „Cerný rybiz 0 •
POMÁHÁME Sl •O techniku a fllatelll •e a.aJ I m i a 1 lteniPI VTM by 11 chtll do. pl1ovatpol•ky, r111kr, le1ky n , 1lovendtJ tlomuald Kl1lel, ttucl ,, Kwl· nice t , wo,J , Klelce, Pol•ka. • 'otochemlkill•, c.c:hnlckou llteraturu, m•ndol . banJo •ym In lm fllat, lltar. a b. 11:n,mky. J, IC u b Á t, Dimitrovova t . 01treva f . • Ů1plch nllrod„fho kola
„
met In Ar od n I 1owc11 •
o nel·
l1plf vŮ•dcotan'ta1tlckou povldku pro ni.• nenl pou•e VJhlilenlm IO •ltl'.16. V "eJbllllf dob I :s.el:n•m••raut l•dnotll"' pPl1plvky I • p'6t•l•aicou ra· dow a dOPOf"Ui.nfm pomoel katd•mw a autorO v nalem pPlpoJen•m potudku v Jeho dalll llnno.tl, e Pot, e bu 11 Jednotllvi U1Ja VTM 1 rol:. ttH - l:. t J, 16, tf, 20, 22: rot. ttlT - l:, 12, U, 11, tt. 20, 12. V1ml nim :r:a ros.ni fl•la VTM rol:. 1'54 • ttJS. Jan Vivra, Heltertova JJ, Brno. 0
VTM
101
•
•
•
NÁMitT PRO KROUŽKY STTM
e • •
z v's si Již postavUl nebo sl právi. stavíte, stolní M nozí ku podle návodu z 23 VTM/1982. V tomto 1
vrtač
ě. článku vám poradíme, jak tuto vrtačku upravite na jednoduchou p'sovou pilku. Pilka se Jist~ dobfe uplatní ve vaši domácí dUně či v kroužku STTM. V některém dalšim čísle VTM sl pak ukážeme opět jinou možnost využld vrtačky, takfe časem vznikne kompJetul malý univerzální stavebnicový stroj.
k jejich utaženi si opatřtme trubkový kUč. Pouzdra ramen (der. 2) jsou bronzová. Do ramen musí jft lehce naklepnout, nesmí být volni\. Pouzdra jsou zajištěna šroubkem M4 (dct. 3). Z horní strany ramen navrtáme mazací otvory, ktere zevnitř pouzder pilníčkem odhrotkujcme, aby se hřídelky nezadřely.
pily, pak teprve stolek pfivaflme k rameni. Nakonec provedeme boční výřez na levé stranl: uolku. Na horní kotouč z.hoto'1fme ješt~ ochrannf plechový kryt (det. 14), bez kterého nikdy suoj nespoušti!jte. Podobným krytem opatffme i spodoI kotouč. Na hornim krytu jsou ješt~ připev n!ny spoušt~cI plechové úbelničky, které pfí préci spusdme až
STOLNI PASOVA PILKA Jako základ stroje pou:žijeme stojanu z uvedené vručky. Provedeme jen malou úpravu svlrky podle obr. A, abychom získali v!dl stabilitu. Pokud jste je§tě se stavbou v-rtučky nezačaliJ vyrobte si hned svhku novou, širokou asi 10 cm, se dvěma upevňo vadmi šrouby (obr. B). K pásové pilce budeme potře bovat dv! ramena (der. 1), -svařt- ná ze silnostěnné crubky a pásového železa. Je dúldité, aby obl. přcvrtánl děr, která provedeme až po svařeni, byla k sobě kolmá. Ramena se na sloupku pilky pohybu1f césnt - suvně . Jejich spdvnou polohu zajisdme šrouby M6 ae šestihrannou hlavou
Hřldclky
(dct . 4) 1sou ocelové.
nad
řez.
Kryt je
upevněn
dvěma
na nášroubky M4
V pouzdrech se musJ po nama-
b'oji ramene
záni lehce otáčet. Na spodní hřidelce je naklepnuta řemenička (det . 5), na honú kroužek (det. l 0). Kroužek i řemenička jsou zajištěny kollčkcm (dct. 8). Na druhem konci hřídelek, po navléknutí do pouzder, jsou naklepnuty kocouče (dct . 7), zhotovené: z duralu, fibru, ncbo v kraj nim pfipad! i z cvrdébo dřeva či silné překliž ky. Kotouče zaj1stime )eštt matici M6 a závlačkou (det. 8 a 9). Stolek (det. 13) je přivařen na rameni (dct. 12), jehož poloha je opět za1i!tina šroubem M6. Polohu stolku na rameni zjisúme až po montáži pilo vych kotoučů a
(dct. IS). Cel)' stroj, ramena, kryty i stolek (mimo pracovní plochu) natřeme hráškovou barvou. Nakonec si opartJme úzk)' pilový list (6 mm) s jemnými zoubky1 d~ky 900 mm. SvateoJ listu nám provede někrerY dievozpracujicl podnik v našem okolí. Svařený list navlékneme na kotouče a posunem ramen jej vypneme. Kotouěe mus{ leiet pfesol v j~d né rovině, aby list pff práci nepadal! Nasadíme kryty, namažeme ložiska a procočfoi.e kotouče rukou . Je-li vše v pořádku, pfipojlmc motorický pohon. K pohonu sračf mal)' elektromotorek (30 až 40 W) na světel nou sft. K dosaženi správn~ řezné rychlosti musi m.lt kotouče asi ISOO otáček za minutu. Známe-li oúč.ky h.nacJho motorku (nm) a velikost řemeničky na motorku (dm), vypočteme vhodný průměr h.nad řemeničky na korouči podle vztahu:
Pli práci buďte opatrn.I„ opatropravdu nikdy nezbfvél Na pilce fežeme ;co slabší prk~nka 1 nosnfky1 překližku či umělé hmoty. Tlak na pilovj Úst nesmJ být vellc.~-, aby li.st nepraskl. Je třeba· mil v ruce cit. In!. Z. OPPL nosů
102
VTH
l'IÁMl!T PRO KROUtKY STTM
e e e
NÁMl!T PRO KROl.JtKY STTM VTH
10)
MALf ZLEPŠOVACÍ NÁVl'lH • VTM NA POMO<.. . EMfDfLSTVI •MALÝ ZLEPŠOVAC[ NÁVRl1 nice stoupi relatlvnf vlhkost ve sd.JI. Toto vlhké pro stfed( zpOsobuJe rvýlený výde) tepla z těl zvll'at ob:r.vliltě u selat, kteri k tomu Ještě nemajl prvnfch 14 dnO !Ivou termoregulační schopnost. DOsledek Je jasný - rOzné choroby t. nachlazen!, prOjmovi onemocněnl a rozsihl6 uplatněni lnfekěnl bronchopneumonie - chflpky. TotU pl•tl v zimě i v pfedlafl. Je sprivn6 pro selata zhotovit doupata vyhHvani lampaml, pflpadně sl opatHme elektricky vyůpěné palandy pod selata. Smysl těchto zaffzenl Je vytvoflc pro selata mfsto s teplotou nad 2.0° C, kde by se mohla zahfrva.t, pflčemf nesmlme připustit pokles teploty pod 16° C, v lidn'm prlpadě pak - I u velml nepfft.nlvých okolností - pod 12ci C• .Někde drufstevnlcl xavedll jednoduché ůstfednl topeni. V Roštlně na Kroměl'lfsku pouflll use ma16ho ventilátoru, pl'ed který umfsttll elektrickým proudem rozfhavené dritiné splrily. Vz:duch hnaný ventilátorem se na splrál4ch tahl'ivá. a teplý Je vháněn do produklnl stá.Je: Náklady na tato z:al'lzenl nejsou veliké a pl'lnesou několikanásobný ulitek ve formě snfieného hynutl selat. Elektrická kamna k vyhl'lvánf praseěf porodnice (v zlmE) a odchovny drůbele (na Jafe) maJI výhodu pfed
T V
usí
mnoha našich JZO se súle ještl setkiváme 1 vy10kým procentem hynutl selat, rvlilti v nikterých nevyhovuflclch st,flth, kde hyne 2 S al 50 % selat. Nedivme se pak, te se v tichto sd.)f<;h odchová sotva 8-1 O selat od prunlce ia rok. A to Je milo. N6kterf zootechnici tuto pro ni nepl'fznlvou bilanci „fdl" tlm, fe maJf určitý polet prunlc ptespoěetných, kter' neud!vaJI ve st-atlttlckých hliJenkh, a produkci selat od t~chto plemenic pPlplsujl pltnovaným prasnl· dm. Tlm dosahuji celkem (směrem k slofk!m nahoru, nlkollv smlrem dolO k výrobi) „vyhovuJlclch" uk:uatelO u1'tkovostl. Nelze pochybovat o tom, le tento tpOsob ukrývinl nedostatkO v odchovu selat Je jen na lkodu. Oenni se setkiváme s prohfelky proti stájové hy&lenl. Ne vlude se stalo samo:r.fejmostl d0sledn6 mechanlck4 listin( kotcO a chemická desinfekce phd usú.· Jenlm nod prasnice do porodntho kotce. Funkce vitraclho u„fzenf Je Wto špatně pochopena a na podzim se vfechny vltracl otvory prostě ucpou slamou „ S pfíchodem vlhk4ho podz.imu a s poklesy teploty se totlf i:horfujl kllmatlck' podmlnky ve stijlch, pro pras-
BRONCHOPNEUMONII teplovodnlm1 n snadn4 mond.fl I nákladu v provozu. Vzduch prochbeJlcl kamny je suchý. Po kritkém pro-vozu zmft.f se stěn kapky snfen6 piry. Byla na.mil'ena relatlvnl vlhkost 17°, teplota ve v:r.d'-len'm mlstě od kamen ( 40 cm od země) 16° C, t.a venkovnfho mrazu -10° C. ZavUenlm korýtkov' "'doby s vodou (na .spod· nim okraji u splri.I) doplněné pffpadnl „lesnl v6nl", lt.e vzduch vlhčlt a osvěflt. Konscrúkce je zfeJmá z nákrdO; uveďme sl d01efit6Jši podrobnosti: 1. Splrily jsou nv,Ueny na keramických prC.chodkách .,SteaHt", a to v dflech po '420 mm . Vldy dva dfly tvon celek pro 220 V. Pro :r.apojenl do troJCthelnfku vyhovuje 3>< S těchto spirál. Spkily nutno t.kusrno upnvlt tak, aby pl'I upnuti bez ventilátoru byly roz~ fhaveny svf:tle lervenl, pfl běltclm ventilátoru tma~ volerveně . Toto l'ešenf Je nutné pro pl'ípad poruchy ventllitoru I Splrily Jsou Ještě uchyceny ve stfedu své délky, aby se nespo)ovaly při náhodném ,otl'esu.
2. 2:atuz1e v podobě zkoseného ftverce o stranl 11 af 13 cm ~ pfechov,ho pá.su o šlfce S cm rovnomlrnilí rozdlluje od ventllitoru proudlcf v:r.duch na splri.ly. Je dobl'e posadit ventilátor asi o 1 cm nlfe pod lddlnl stl'ed. Vhodný Je ventllitor o pflkonu 20 W, nebo 30 W, mnofstvf proudldho vzduchu na splríly Je usm&rnlteln' natočtmlm lopatek f.aluzle. 3. Korýtko na vlhi!enl vzduchu Je z pozinkovaného plechu: mO!e 11!1 zav< na hornfm okrtJI v n ~ ochranného pletiva. Spoje k pflslulným splrilim Jsou z holého, midiného dritu o 0 4 mm•, opatl'eného keramickými kori.lky; nulový vodič Je 0 6 mm•. Ohflvač se mOfe Jeltl zdokonalit, napl'. doplnlt termostatem k nmo'člnn,mu flt.enf teploty, opatPlt lapafom prachu atd. Také Je mofno l•I zhotovit s vidfm nebo menlfm pflkonem a v jin' úpravě. llidni Instalace podle pfedpl16 ES~. Jlotlnl, ochrana proti úraz.u nebo poliru Jsou n.mozP:eJm' a nutniil Uvidlný ohflvač je nutno Instalovat ve vhodnl zabnpečen•m výklenku zdiva vepfrnui pak upravl ne. prfznlvi vysokou vlhkost ovzdult na 1dravotni vhodnou a 1ledov1nou mfru. Ohflvač radlJI pOltavlme v elegantnlm aerodynamlck'm krytu, střllc.a.ném .svědou ohnivzdornou barvou, ne! v jednoduHfm provedeni. JAKUB HELIŠEK KONZULTOVAL INf. D. HUTLA, VŮZS
104
VTM
2
STOLNI LAMPA ZE SAMOROSTU Na proc.bú.Uch • vfletecb uch,zhtH
~„to
• pfirod.6
••moro1ty(vlz VTM 24/61 at:T, 850- SamOl'09tJ'o dary pff,. rodt k ntetld:fmu vyu.lld), VJhled4m.e vhod.a# aamoroat • po pfedbUni povrchod ópravl provrt,me nebo rodb•· venjm drite.m propiU.me on-or pt'O vodli!:. Bud nahofe nebo a boku pflpnnlme iroubky obJlnůu táro vity a na •hodnlm mhtl elůtrlc:kfho 'flldlfe wn11tfma vyplnai!: (vb. VTM
10/ 62, ttr. 942 MedlA6rovf vyp(nai!:). Povrch eamoro1tu upravflbe amlrkovfm papfrem a nalůuJeme bezbarvým la•em po pffpadol:m tu.moftnf. Pted vfrobou stoJnl lamp7 pdlld roMlfme, • Jů6m pro1tfedl bude utlvba 1 a podle toho u.pravfme Hlnfůo (nlkd7 #• kovod nebo z umfltch
hmot), tttipůdve 1 cot Je oeJleplf~ umJnlmc oblimku a bo~ aby lil'Ovka byla ůryta a do16hll J1me a.epflmilbo oevi!itlen.I.
-·
-c ::>
:E Ill Ill :E a: I- Q
>c Ill
u::>
~o
c >
~o a: z
l.Adltln Voflt, Kotclldalt! 10, Plac6 YTH
10$
Aelenl odollete ne)po•dilJI do IO. bf„na 196l
Na ••l•m ob.Uk• ••mol" P
rysku v td'nlivl preparovan4m po.,.rc. Urbt•, ada i• to: t. zvithnf vj~u a ollJO· malby - Mst „I" - sla.vn6ho malf~• VermHr van D1lha: 1. makrOJ11fm1k typkk• kOry vodokl•nu úpadnl„o: l. foto1nfkkou dn1lkf SCIFI li, která od 1. J. 6l krou!I rychlou! 11,4 km/ve . .,., Yjlucca 6SO km kolem um1k6ho 1l6bu, po,lienf tnlm1k vyKh"ho nhanUho Vid/ al L1vah; 4. stopa u.hudpalkou 1"11 lkrt,tku v llmirn•m avltl1nl, (lw) Pf1dklidim1 lt1nif6m d'la p#lpady n•tohnl, nlchlprvnlanl: • ~ tMJ- 1151, dr1,1hf pak tl)( 4U- S7H. Co I• fta nlc:h uliltnlhol J•n to, le H v nich obJ.vulf Yiechny
t
Utllce o d t do t (mimo nul11), a to kaldi pouze lednou. Onldlte IVCIJ d6vtlp a uJdit• dalll podob"' pPlklady. Pokutte •• tak4 roarillt, tda I• li nenl 1tli1ki úsada, pod le nit m4l1m1 podobn• pPlkl•dr •ytdPet. (fau)
3. SOUTit:!NI KltliOVKA VODOftOVNl1 t, Prvnl U.t taJ•nky; uhlovodlk fady mutnl, 1, Vyrob, u lnu; tvar alov, bfd (obr.); pole. l. Nim pfedp,; lutnf~ hrkoů bu: „o"; rnfr, 4. Cld muL lm. (obr.); 1uveb, umhcn1n.c:; kovovf mu. I. Zkr. mnlnir. 1pol. or1• 1 hilkem; '*c. poloot:tr.; t:eluitel. 6. Adru. zkr.: lt1I. moP•: fak· tun: poru.11al. mino, 7. lenidlo; (izl mul. jm. : aouhl. lneka; slov. Jak; Otultk. I. Rozvit. rodina; 1tarolu. újm.: hlu hodin (obr.): Mn obUleJe; duchovnl. f . Hovor. mul. Jm.: u~tel. alova v prvoclac:kh (y•I): podbndek: nim. pfedlol. t O. Seznam taj. zndek; ru1. újM,; papoulek; tvar1lov. tlu; tiL prúe. t l . 01ulujl ; mor..... m„to; druhi Hno1et: l. p, mnot. l . pJachfch zvlPat tl. Oruhi «!. teJ, ' SVISLl1 A. ten. 1m. (5. p.): ru1. pHkop. a . Miuelko u Kt1dna; ical. mino bn ,.a.": mul. Jm. C. Zem, povrch (bn hil,): dobovi úllba; pnvfm. O . Vnal1wf (obr.): kled; Hm. krucovlidce, I. Zdinl; chovni zvlfat•: podno1 hovor.: f, Dvoji.pivy (obr,); tvlh4k; el•k.trk. nabitá lút molakuly. G. Poltovnt: chem. zn. vápnlku ; Ludolfovo Ulfo (fon.), H . Odkopnucf: 11lJ, ttit. I. Pot~ebl : dh. pozdr,; Pfm . 995, J, Ten I onen : Anny zdrobnil•: lul. pozdrav (fon,), K . Cin tlla: pronUu f.i: ru1k.y c.en . L. Záhv na Celebesu; oooj. "'poj; rol. doba. M. ten. im.; váha obalu : Plm ochnn. duch domu. N . D•n v t9d.; •lonf zub; mul. Jm. (obr.). O. Jedni u nran ; drahokam. Hmyz; pevn6 ffn clla. ft . Voclnl livoli
„,
MIL/ Č:TENÁAI Vaflm úkolem je vyluftit tajenku k11!ovky o urlit n6zev podniku podfe znolky. zakreslené do krl!ovky. Kroml pobaveni z luftlnl k11!ovky mOfete vyhr6t I hodnotnou cenu. Kdo sprdvnl vyfefl tajenky a uhodne ndzvy podnik.O ze festi lise/ VTM, bude pojat do slosovdnl. Pro vltbe jsme p1ipravlll tyto ceny: 1 - (otokomero Admiro ; 2 - (otoopordt Flexoret; J - ndromkové hodinky; +-S - sklddacl stany ; 6 - expozimetr; 7 - na(ukavocf lehdtko; 8-9 - soupravo no stolnf tenis; 10 - badminton; 11-12 - vzduchovky;
13-H-kopoc/ mile: 15 - mil no odb/jonou: 16-20-fochr. ABCDEFGHIJKLMN
1 ,_,,_.-+-t--+- -.--...
2 3
;
s 1-l-+-+--! 6 1-1-+-t--t-t-I 7 8 1-1-+-+-+ -+9 10
11 1-l-+-+-l---t--,.__,-+-+-t---+-+-~-+--r--+-l 12 ~~~__,__~~~-+__,__~-'----'-+~~
106
VTH
Kraml toho deset lten6f0, kte11 pfipojl sprdvné rerenl noflch úloh z kofdého llsla, odmEnlme knihou. Vyluftlnf z tohoto lfslo zallete nejpozdljl do 10. b1ezno 1963 no adresu redakce VbJa a techniko ml6de!i, Praha-Nusle, No Kvltnlci 7, s pozndm· kou „K'flfovko VTM". Mnoho ůsp!chO a pobaveni pleje REDAKCE P,1 po1ornem ttud1u mal1r1k• „modt"rny" thlcdllV.lnH! ze n1noi:1 tvurl>m U\lh na obrilie z;apomln.111 oby le1ného tlov•k.1 pi e d Dbr.11„m
malli'1 P'' , n<'ohyt„1nén1
n„
p ~1C:!n7 l~~~~ t~=~~~ 1: snaha o to, aby byly po. 1
neu1ůli
chopeny viechny 1fly a Jevy kolem nh, aby byly podrobeny !ldstvu a slou!Jly jeho pokroku. Vysledkem tHo dulevnl l.lnnostl pak bývali slavn' l.I m'ni slavn' vynilezy a obJevy. Ovlem milokterý vynilez bývi ve sv6m vývoji spofen Jen s Jediným Jm6nem. Kddi pfevntni myllenka se rodl dlouhou dobu, af najednou se Jedln6mu z pncovnlkll podafl doplnit tleba jen poslednl nepatrný l:linek dlouh6ho fethu, který Jlnl molni po nikollk zene. raci pflpravovall. Kdo vlutni vynalezl radlotele1raflll Ani v tomto oboru nenl mofno pflznat autorstvl bexvýhradnl jen luJu Marconlmu, jak se vkllna ú.padnlho svita sna!( tvrdit: I tento p~vratný ob-Jev vznikl pracl nekoneln,ho mnofstvl ba· datelCI, a vedle sv&.oznimých jmen Marconi , Popov, Tesla aj . se nim tu obJevuje I slovenJk6 jmf:no Josef Murga!. Narodit H Jako chal„pnlckf synek 11. b„ana 11'4 v T•lov6" tin. By1trl• ce. •yl n-obyl•Jnl b1•tl'f a lnt•lla•ntnr - •tak ho rodile d•ll studont; al• Jeho Yldomo•tl,amblce a d.l•m hl•vnl o pf'I· rodní vidy bn.y pP•rostl)' ri.mec: vyulo· vaclch osnov. Hlsdf Hur1al toulil po •tMdl„ techniky. Rodit• ho riak ne• mohli dlouho na lkolich vydrfon.t. V1taupll tedy do HmlniPe a poQIJI •tal knhem; hl•vnl oYlem proto, •by •• mohl pl,.a vlnov•t mllovan• vlcll. I v mallhtvl naJal dtlbu a dosihl do• konce valkfch (11plchO . Ale hned aaUtclch Jaho f•riPovinl mu pob1t na Sloven1ku ahoPkl: protoh nikd1 nuaplral sv• "4.rodnl cltlnl, b)'I mad'ankfm 6hd6m n•pohodlnf. Proni.tlado .... 11 ho, llkanonly a p„H.S.O• val1 t Jetln' c.hlitd6 fary na Jinou Jdtl chuclll. •n.1 H roahodl ni.1ledlovattl1lce •Yfch krajane. ktar'fm vlast nedt.vala obllvu. a vystlMval •• do Ameriky. Stal •a far-6.f•m ve •la'ten1k6 hornick• 01adl WilkH •arre v Pen•1lvanll, kde •• IM> celf sv6J llvot n•6navnl a 61pUnf 1taral o 11:l•phnl kulturnlch I soclilnlclt pomlrli •'rfch spoluobl&nO.
„
„
I v Americe maloval -ale stále více se soustfed'onl Jeho újem na tech niku, p'edevllm na teleznfll a tele· fonll. Pomáhala mu v tom I Jeho velk' zru~nost v sestavováni rť'u. ných pf(stroJO podle vlastnfch ná. vrhO. A maUfstvlm na to vše 'Zfská· val prostfedky. Znal uf tehdy výsledky pokusCI Popovových a Marconlho - ale v Ma.rconlho syst6mu bny vypozoroval velkou slabinu: Marconi totll pl"evnl do ndlotelegrafie sytt6m tele k a Urek, Morseovu abecedu, pouffvanou pfl dritové tele1rafll. Murp! vldll, jak pomlrnl dlouhý je l:u potl"ebný pro vy· slinf člrky , Jak se dm celi depde i:pomalf, a snafll se vymyslet a sestroJlt takov6 vysflacl a pfllfmacl nflzenl. kde by se signály lllily tónem, nikoliv délkou . A tak vznikl jeho „Ton·System", spolfvajlcl na myšlence vysllat dvima kmltolty, pflhlilený k patentovinl uf r. 1903. Pozdljl následovalo jeftl 11 dalJlch patentO a vyn,lezO z. oboru bez.dritov6 tele1rane, kter6 pozdljl t6f
nally v rClzných obmlnich praktlck' uplatnlnl. (Opisy vlech tlchto patentO Jsou ulofeny v Národnlm technlcUm mu:ieu v Praze.) V r. UH ul „)'ly J•M 61pkh1 tak pr6ka.a."', I••• ve Plladelfil u1tavlla •po· lebto•t „Unlv•rs.al Aather Co„, aby J• prakticky a obchoditi vyutltkovafa. Huraal postavit 'lysllacl a pPIJlmacl sta• nlcl • 'lysokfml IM•lt.tlmatroYfml vl· laml pro ant•n1 a 01pUnl pfff'tedl •vOJ vynt.I•• na v•f•Jn6 akouka, pPI ntl •• mu podaHlo po1lat a :uch)'tlt budri· tov4 1lanil1 a dilk)' aal U km. Pro Am•· riku, kde ohrom"' tlslclkflomstrov• ndilano•tl Hftovaly rychlf pf•no1 tpr-6.v, b)'lo :r.avedanl be11:dritov6 t.. 1„rafle fivotnl d61dlt6: a proto Ml.Ir• p)o'ly 6.Jlpkh1 slibovaly •lavnou bu· doucno1t.
Spolelnost se vlak brz.y roz· padla. kdyi vznikly nepledvldan~
I tltHuraaJ nihleaemral „••1„,l . kvltna pracovr.a. ro Jeho •mrti byla fara
pl"ek.Uky: dva 1 vedoudch z.akla· datelú, ktefl byli jejl duli a ktefl u.ké věci roz.umEll , i:em fell. A skoro soub.sně z.n lllla prudki vlchfice Jednu 1 dfevEných viti a druhou tHce poškodila. Tyto nehody tak znechutily spolelnost, fe odmttla věc dále financovat. Murgašův „Ton·System" pak z.koumali Marconi a Fessenden, ktefl JeJ ještě trochu zdokonalil! a nazvali jej „Sonorous-System". Roku 1920 sl vlak ubll pfisvo)ovat prioritu a celá úle!ltost pflšla pl"ed soud. A snad nejvi tllm úspěchem Murga.lova flvota bylo, fe Nejvyllf soud v New Yorku mu nejen pflfkl pllvodcovstvl, ale navk uznal, fe Jeho syst'm Je mnohem snadniJI ovladatelný a laclnf:jll nef Marconl6v. Ale pfesto vlutnf: MursaJ prohril: uk.halo se totlf. i e Jeho patenty jsou chrinf:ny pouz.e ve Washingtonu, kdefto ve vlech ostatnJch sútech USA a v cel'm osu.tnfm svf:tl se suly obecným majetkem ! Toho vyufll Marconi; jeho obchodn f z.datnost a vllvnf: z.nlmostl mu z.arul:lly publlcltu, a ve stfnu jeho slivy se zcela nratllo jmf:no Joser Murgů .
pro spory med bl1kup.am a farnlk)' 6 tfdnQ uJtavPena; :r.a tu dobu byl• celi budova i • malou laboratofl vyloupena a nikdo navl, co •• Halo • vltllnou pPIHrojO a ablr•k.
Od prOkopnlckých pokusů Mur· zúových k dnelku uplynul pomf:rnf: kritký bs ; ale milokter6 jiné od· vf:tvl techniky dosihlo za tu dobu tak pronikavých úspf:ch(I a doslova pfevri.tilo svit tak podstatně, Jako pri.vf: radiotechnika. Prvnf jejl z.aeitky - buzenf tlumených elektromagnetických vln jiskrou - byly brzy nahn.z.eny vysl"nlm netlumených vln generitorem a elektrickým obloukem. Ale teprve kdyf Lleben, de Forest a Fleming vynalezli elektronku 1 Meissner zpětnou vazbu , na.stal v rad iotechn ice úplný pfevrat. Elektronky vyuflvaj f emise elek· tronů z kovCI k usmlri\orinJ nebo zesllovin l napětf. Bez. nich bychom sl uf nedovedl! pfedstavlt modern f l lvot. Dn~ uf Je nim samozfejmostl bez.dritová telegrafie a te-lefonle, rozhlas, telekomunlkaenl drulice, radary 1 rad iolokace, elek· tronlck6 pffstroje v lf:kafstvf, poli· tacl a kybernetick' stroje, nejnlz.nějlf aplikace v prňmyslu - napl". vysokofrekvenln t ohfev - a dallf nesčetná pr.aktlcká poufitf. Zdokonalovinfm elektronek se pfechbt na stile kntšf a kra.tlf vlny. na vyšli a vyHI kmltoěty . Zlepšuje se kvalita výkonu a zvylu)e se dosah . Do vývoje radiotechniky iwihl výz.ni.mni vynitez polovodlčň, kter6 svou vodivosti stoJf mexl kovy 1 lsolanty. Jejich historie se sice ůhne uf od Faradaye, ale teprve :ra druhé světovf: v'lky, kdy dňlelitost krystalových dete.ktorU pro r.adar nutila výz.Jc.umn lky, aby se e seznimlll s kfemlkem a zerman I tyto prvky dúkladni pro> 11pravovány v dosud n totě . Dnes se z polo usm~ri'iovale. detek vale, a v mnoha odv tlalujf dflvljll elektr patrnou spotfebu e hou livotnost a umo uJf zmenšeni pflstrojU al na mlnlaturnl rozmlry. Oft SVATAVA ŠTEINEftOV.A
